Sklárny v Železných horách

-~
'
..,
Ladislav Malek
v
SKLARNY
~ E L E ZN
f CH
H O'R
ACH
· VsM hnr eklarnj" 'V leleinich hor6eh, · vN"Jma amid . 1ie pesledni z poe at"'
ku nn 3eho etoleti, mP.ly jednu. spolecnq';l,i
~xistencni aterost - omezeny
,J ' ·I,,,,' I
.
:tdroj kremene. Jeho vyskyt pro vyrob~ ' k~i~taloveho skla spolu s hojr..of3ti
.
nebo nodoatntkem otopu byl z8.kl8dni podminkou jajich trvani anebo jejich
I
Dal~i
zfniku.
rozhlednuti 'po
krajin~
i do minuloati bude epiAe vysledovanim
kliketjch ceat !eleznohorsk,ho sklarstvi.
.
znpodnim ups ti ieleznych hor, kde se krajina jiZ snihje do cnt:-
Na
'
!
•
lflvske roviny, byl r.lll9 VlAdislavern II. zalozen klaeter Vilemovaky. Do
sp rnvy konventu pntrily dvn ujozdy a to Bojanovsky, ja.kozto
(
Yisl6 pvnstvi, tdhnouci se mezi hfebenem ~eleznych hor
ky Chrudimky k
z
dne~ni
A
nejv~tiii
eou-
dolnim tokem fe-
silnici z Chrudime pres Nasavrky ke Kamenici.
ji~ni strany obepinal Zelezne hory ujezd Libic~y, prostirajici ~e
podel toku rf'lky rioubravky .<1).
Kolonizaci pr 8 leaniho hvozdu provedeli mnisi klastera a vznikajici ,
os ady byly pojmenovany podle z~uaobu, jakym k zalozEmi doslo. Pri vykluceni
leau vznikla Sec, Proaec, Prosicka,
Lipka etp. V jinem
pripad~
javorov~ch
lesu Javorna, lipovych
byly pojmenovany podle povahy mieta, kupr.reka
Kamenice (Chrudimka) rnajici na svem toku znacny epAd, je pojednou zestnvena
~kcilou
.,.. brodlem hornim a na. daliHm kilometru bradlem d,olnim; mezi t8mi to
dv~ma ek~lami
ze zem~
se jeji tok louda a vytvari radu zakrutu. Podle Bkal
nebo z vody vycnivajicich je pojmenovano Braalo Horrti a Bredlo DoJni (2) •
..
0 Bradle a dalsich veenickach patricich k ujezdu Bojanovskemu
Re
ho-
vori po prv' k roku 1327, kdy opat Jaroslav I I. byl nucen na n8. tlak pnnu
z Lichtenburka odetoupiti cely ujezd Bojenoveky - uplnP. pry zpuetly a
od del§i doby neobd~l6vany, do spr6vy Jindficha z Lichtenburka. Oyly to
voenicky Bojnnov, Polanka, Prosec, Prosilka, Kraene, Bredlo, Tr&vnj ntd.
V ccl6m ujezdu Bojanovek6m ee
conatvf
na. uii tek a V C,a:J-6!11
! nnovioe, kde bud0u dd:U.'i
,
Aby
eel~
nehostinn6
so rlalo odpomoci
jedin~
kl~iter vzd'v~
vAech prdv
e v5eho epole-
toi'l ~~Ji 13i kpnven~ ponechAvo voenicku Kfi•
tu~jnt ~ it1d6ternt r~\lllf'~
bradelsk~
udoli mohlo byti
atovbou mlynu a pil. To
().), ,
zpfistupn~no,
t6mu
~e uskute~nilo patrn~
uz pod apr,vou Lichtenburka, nebo[ oe pr~vi, ie v XV.stoleti pf~~el
- 2 ..
.f.. 2;l
'i': '·''
\ , . 1·1··
I
11; •.•. · ~ ·H:::·y~lJ
I
.
,'.J i1il '·:~
1 1 /i 1.;,!: '
l 11.,.) Nl~ ~[ ·.,·l ;'I
1·
..t
···. 1·.·,I.
·(
mlyn hornobradelalcy a Pecinova pila iC ' Li~e za vladyky Bleha (4).
I
Cely ujezd Bojanovsky se nachaz:i v Zeleznych horach. Nvod pojtr.enovdn! Be edvosuje ad lelezn1eh ~uti~t a udajno i kole~ Trhove ~amenice byly opu~tone haldy po dolovani zelezneho kyz:u. K r.l613 se uvt!.di,'
~c Jan Sobek :tt Kornic a l na. 'rrhove Ka.menici udelil Kasparu Polr.ickemu,
hnmerniku na. hemi''e ned Trhovou Kemenic:l., eby tam na grunt.ech pane le:H.cich, jn.kozto jeden universtilni v kraji tomto ~eskem, ~eleznj kov
vy:;dvihl • ~ • • • • Vysadn:l liflt (h8.lllfest) obsahuJe 4 punkty, zvl.J. ·
mluvi o oGvobozeni povinnost1 a robot. a 4.uduva prnvo mlejnu a sen~~(5).
0 vyskytu zelezne rudy,
0
zulovych lomech,
0
tezge
v8.pence k pale-
ni na vapno, o piakovcovych lomech a o tezbe stribra existuje vice zprav,
I
nv3nk o vyskytu kremena ke zpracovani na sklo jsou udaje velice spore zpra.vidla az z novejsi doby '(6). Zavazne. zminkn pochnzi z Reg est statku Valekeho ( sign.A 26~5), kde na prelomu le.stoleti krajina od lubfi
preo Polom, Kremenioi k Chloumku je nazyvana " na kremennych horach"
(R.Komestik, Kronika osady Polom). Tak se ocitame v Kremenici na panatvi Btudeneckem, kde opet podle povahy mista, to jest podle hojneho
vyekytu kremene byla vesnice takto pojmenovRna.
·b
Za
c •P .2
na navriH. · za Markovou hospodou byvnly dve velike jo1ny,
v nichz se tezil kremen ke zpracovan.:f. na sklo. Hostinskj
~te.niolnv
W.a-
rek vypravel, co o tom rika.ve.l jeho otec Frantisek, jak on to slysel
vypravetod evych predku (7): "Tady se tezil kfemen; robotn:l.ci ho na
koleck6ch privaieli k ceetA a odtud ho sedlAci z Podoli v roboti vozili na atupni.k" I
Seclle.ci z Podoli - tim
be
rozumely vesnice pod Zel.
ho~ami - Lhuta, Sucha :- a po caste vedouci po hrebeni ~.h.je,i doprc.. 7
vovali na etupnik na HoatetinkA.ch (za Ntodletinem). Stupnik: zarizeni
no. drceni kremene v lese pod Hoatetinkami, pohanene vodn~m k oi em • . Dnes
chalupa
c. 7
Fr.Krejciho "ze atupnika" - dodnes se tam tak .t·ik.A..
ADLBROVA
HUf
N .A
M0 D L E T f N I - H 0 S T i T I N K
!
Kdyz Jan Bedrich Adler ukoncil provoz na huti t:erienthaloke v r.
1744, koupil etntek Rusinov a Mod let in e zaloZil sklA.rnu (6 ). Adlero,•a
skH.rna je bohate dokumentov8.na. Ve spisku o pro::;p€ :3 nosti n odlet i nc.lc.vch
16zni piae v r.l747 Jan Lodgmann z Auen, doktor · filosofie a l ek~rstvi
a pravni fyzik caelavskeho YJ'aje v kapi tole "~Un8..rum", z e po ns tvi Modlatin, kde ae naleznji vyhlasene lazne sv.Anny, koupil vyaoce uroz eny u
C H
- J -
najmilostivejsi pan Jan Bedrich Adler, obcan svobodneho
m~eta
Kutne
Hory jiz v r.l744. Po prusk e~ v~ndu tehoz roku a po uklidneni valec. nyeh :m~tk~ obnovil a sleplil dr~itel panetvi l azn~ . xtom5 . le~ive procedury byla tu poclavana. hodnotne strava e ja.ko la.hudka peceni pstruzi 1
jc jich! chov prospival ve zdejsi pramenite vode(9).
Pod1e Libickeho kreatn:l.ho indexu zpracovaneho R.Komeatikem mozno
Ejiatiti dati narozene v modietineke huti v 1etecht
1747t 14.IV.'Fylill8er Jifi, 24.V.Rotterov8. Anna,
'
17481 lO.III. Veberova Marie, 2).IV. Bauerova Anna, 15.VI.Lybea Antonio,
25.XI. Rotter Hynek,
17491 2).V. Lybasova. Marie,
1750:
2l.I.~erstorfova
Dorota,
7.1. Paur Jan, 25.I.Veberova Katerina, S.VII.Egerstorfova Katerina,
175lz 14.). Rotterova Katefina, 14.).Rotter Josef, 21.9.Lybea Antonio,
14.10. Egeratorfova Terezie, 20.10.Bauerova Barbora, )O.lO.Libes Frant.
1752a 12.). Veber Josef, 124.3. Heller Jan,
1753: l4.1.Tylin Jiri.
V roce 1752 pronaja1 Ferdinand Adler, eyn Jane Bedficha hut Brusoveckou u Heralce(lO). Je mozne, ze sem presli aklari z Wodletina, kdyz
Jan Bedrich adler v r.l756 prodal statky Rusinov a Modletin hnizeti Janu
Arlamovi. Auerspergovi. V tradici s e pra.vi, ze Auerspergfilve,
tele sousedniho pRnstvi, vyvolavali
pry Bpory o rybniky a cbov
p~truh~
6
ja.~oZto
msji-
Ad1erem vytrvale epory. Byly to
(11). Neni vsak vylouceno, ze urci tou
ulohu v tom aehral kremen. Asi kilometr od Adlerovy huti na latifundii
apuaedniho feudala je naleziste kremene.
Je to vlevo od eiluice vedou-
ci z Lipky na Modletin, kde silnice prechazi do jakeai rovinky e.ei 50 m dl.,
'
'
pak ee lomi a
op~t
stoupS. do dlouheho modletinakeho kopce. Zde je polo'
ze ni zvane "U rozkuske.", kde byly take dve jruny na kfemen. Pro Adlera
to bylo velice prilezite, ale kdyz doalo k roztrzce 6 Auersperge~ , pnk
mu nezbyvalo nic jineho nez jamy v Kremenici, vzdnlene vychodnim srnebem
6 km od Modletina. Kupoval.li Adler z pocatku tuto surovinu od Auereperga a jak
dlouho, ~ neni
znamo, pozdaji pak mu kremen jieto .ochotne prodala
etudenooka vrohnoet z jam v Ki·emenici, majic tak vitanou prileZitoet
k
osv~zeni
prijmu.
ati~tnim r:Jtarouaedlik\un pfip'omini existenci Adlerovy hut e i·ada po-
miatnich jmen, ktere jaou .zachyceny v JoaEJ fi nsk.em kataotru k oboi
nov a pripojenych vei .r.:odlatin. a Vratkov z r.l785 (12). Jsou to&
I
Ti u!li-
... 4 ..
'·
•1 i
\
• :.1
;
I
_
I
:ij ~,:: ·~
'i, ' 1,! I :
1~,
. ·::r ILl:!!:; l
c. topograf .poradk:u a
1!
1
,
: •., •• '
~.~
:
)68 z Vrchnosteru;kf rybnik od dvora modletinskeho·
c.4
''U o tupnilcu" nnzvany, kt.erjzto je atrha.nj a davne easy loukou ae uiiva.
c. tdqH~r • J69 i Jir!~a ~ef'va'nehe Nf'o 7 !!lamotsn~ ~hal. up~ {Jed Vro. t~ovem pt:J t;t ..
vista u
etupne~
l\ obci rusinovske p:Hpa.dajici samotne chalupy Hoetetinky a
~.t.p.)74:
1
Obso.h': Nro 4 N' a
h u t i c h - bore svuj zacatek od modlfl-
.
tinflke kovarny k huti podls lesa az ko Kubatce, tez od Kubatk-.r z pro.ve
a trany vodle l.esa
e.z
k hranicim Modle t:L na..
~.t.p.375s Jos.Salaque.rdy Nr.2 louka pod chalupami k ..hut:f.m.
~.t.p.)78a Vrchnoeteneke pole, ktere od vrchnoeti pod najmem Josef Sala-
quarda drzi u
S EVA L D· O VA
hu~i.
SKELNA
Zpravy o teto sklarne
jso~
Hu
T v
S 0 K 0 L0 V C1CH
velmi ekromne. Celkem jsou to dva lapi-
derni zapisy v Pametnici fary libicke.
Prvni povaechny a vycerpava.j:ici :l·:ikfi, ze: "V roce 1800 byln v :.:>okolovoi zrizena skeln8. hut, ktera byla vysvccena fe.rai·em Zuma.nem G. VI.leoo I
ale z duvodu nodosta.tku drf.vi nemel~ dlouheho trvani a opet zanikla. Druhy zap is p:l·ipomina, ze: "L. P•l802 - 12. cerv.ence darova.l pan Franti3elc
Sevo.ld, ekelmist~ v Sokolovcioh, zdejsimu (libickemu) chr:amu Pane lustr.
Jok byla tato hut vellce., kde stale., pripadne kde pracoval stupnik a
odkud Sevald dovazel kremen, neni zoomo. Pokud byl skelmistr odk6.z6.n otopem jen na libickou vrchnoet- Benedikt Boleslavskj, rytir z
Ritter~teinu),
ktera vlastnila aei do 10 ha lese. (14.), pak to byl podnik predem zmatecey 1
obzvlast, kdyby si sam vyrabel potaa: Kremen byl tehdy dosa.zitelny, ~nad
je8t~
doeti na povrchu, v Ki·emenici. Vzdalenost do 8 km nebylo. rozhodu j{-
ci, v t~ch casech ae pi·epravovaly n8.klady konskjmi potahy do velkych yanalenosti. Sta.ci uvest krajni pripad r Auersperg mel hla.vni .sklad pro chen:io-
ke
1
vJroblcy lukaviceych zavodu ve Vidni (13).
Stala Sevaldova hut na. miate nakdejsi valchy chot~borskych platenikU
a pozdejsi Pesoutovy brusirny? Valchh choteborsk,Ych platenikU postav enn
cechem eoukeniclcjm uz v 16.atoleti na Doubrovce je evidentni i v Jo5ef:£.n.,.
t
skem katastru z r.l785 (15)J
IV .poloze111., 67r •.lose fa Benese pole za valchou 1
74 ~
;!,g~~~
V rt!?ni~~~·Sh
~ Y~lPPl t
75: Jona Bene~e pole u vaichy,.
Dale se pravi, ze r.l553 a 1883 velchu znicila povoden a. take p oz d~ji tam
-
poet evenou brusirnu.
v
;;I
...
tomto caeovem rozeetupu 330 let mezi temito povod-
n(!mi tu poetavil Sevald eklB.rnu ee etupnikem ne priprnvu kfemene.· Bylo
b~ tfeba ~de tu e: 'bam kepneut a Jakel, M"Oh@lallll~i.o~ eVIl'ii:'ti • ihli Js0Y \U
po sklnrn~ nojake ' strepy nebo atrusky. Pravi ee, ze Pesoutova bruairna ,
tu byla poatavena pozdeji- kdy ? Snad nekdy kolem pruako-rakouske valley po r.l866, kdy se tu uz brouailo sklo z Ruklovy hute · (16). Zbyva tedy pro-
verit leta 1800 - 1820. v tomto oh1edu ana.d jeste prom1uvi archivy.
No
ukonceni teto cnati ocituji pro zajimavost zpravu p.Karla Janacka
ze ~opi~ova, ktery velmi zevrubne zna povodi Doubravky i jeji okoli:
"Kcyz joe;n putova.l · v roce 1960
e.
1970 po toku. Doubravky
az
k
sou ~oku
Lnbe-Zabori n. L., spatril ·jsem na vl{latni oci · ruiny provozovny zarof't.le
kopi·ivruni. Pri poh1adu na par omselycL h •r• enl't j: cr.. ll')l•' el pr rv'r: ~ovu
'ju.~
!Jrueirna vypadala.. A hle - par kilometru nad Libici, ve stare chalupe,
mi elecna Pesoutova, uz eedmdeaatileta deere. majitele brusirny Pesouta
ukaza1a
foto~rafie
vystavne' jednopatrove budovy byvale brusirny u Dol-
niho mlyna. (To bylo v r.l9601) VyprB.vele. jak pri velke povodni r.l08J
hrozna voda zenouci seHi mezi skala.mi z protrzeeych rybniku od Bilku a ;tX
~opot,
ty
uervala osekane kmeny atromu v blizkosti pripravene k odvozu, a
v kratkosti rozbily budovu. Rodina Pesoutova pry zachranila
~i voty, :(tti.r
j~n
kola
sklenic a o·oraz Panny Marie, (ten mi take ukR.zala), ktery ee
ZHChytil na vetvi tl etromu. Po tomto nestesti :oi Pesoutpostavil brud.rnu novou u Libice, kde
ob~tna
budova stoji _dodnea a pps1yete: elecna Pe-
soutova v ni jeate z:ljel Ptal jsem ee na ni pred J tydny, kdyz jeem by1
v .Libici. Je ji pres 90 roku!. Slecna PesoutovB. v r.l88J v dobe
povo~~
nebyla jeata na evete, tedy to slysela vypre.vet od 1 svych rodicu I".
SKELNA
H U
f
N A
V
f
R 0 B U
RETORT
Na eevernim svahu Zeleznych hor, kde tyto prechazeji pozvo1na v niiinu chrudimakou, je obec Lukavice, kde De doloval zelezny kyz. v dolech
se pracovalo jiz v r.l672, v r.l732 presly daly koupi do rodiny knizete
Auersperga. V chemickem zavode , se zde vyrabela sira, angl.kyBelina eirova, eka1ice zelena, kyse1ina dueicna, aul Glauberova, koll;otar, klouzek:,
hnojiva
eevulo
mo~cka
i barviva. KnHe Auersper~ zavod tak zv()lebil, zo zde pra-
pr~m6rn6 Otli
200 cUlniku. (17)
Roku 1007 pocato e vyrobou anslicke kyaeliny cirove v
olov~njch
ko-
mor,a ch. Aby ee zuH tkove.1a Glo.uberova eul a opa trily levne retorty, · byla
- 6 -
£rizena vlnetni ekelna hut. T~to praoovala periodicky do r.l859 9 kdy zrusona jedns.k pro dra.hotu dfivi, jednak ze byla. za.vedena jina vyrobni zafi·
zeni.(l7)
Da se predpokladat, ze majitel ra,~~~~~~~:,za.soboval ituto eklarnu neje,n
z vlaetnich roze8.hlych leau palivem,'(p~ekvapuje proto ' zjiateni shora, ze
.
hut byln zrusens. "jednak pro drahotu drivi"?), ale i kfemenem, nechezeji'
.
oim se na v1astni 1o.tifundii u etatku v Lipce.
s
K E L N
A
HU~
VILEMlNINA
v·
BRAD L E
Urcitejai predstavy o ; Bradle nabudeme z v;Ypieu Josefinakeho kat&stru z r~ 1785 (18). Faasna kniha o l.~odletinu a privte1enych veanicicb.
0 Dolnim Brndle ae tu pravi: I.Miatni plao - c.top.por.56lz"Toto misto
dilem bahnite, dilem trouchnive jest"! Po uprave toku reky pri etavbo
mlynu vy1am8nim eka1ieek (brade1) . a zdvizenim urovne vody nad jezy,
ataly tu jeste mnohe zaJcruty po etaleti jako bahnite zatociny.
v
zu-
Joa.ka-
to.stru jaou vyznaceny parcely, ktere obtekala reka Chrudimke., takto:
I
~.top.por.6)ls Pa1ouk obce Do1ni Bradlo pod strani Jakuba Burko~e v rece
'
..
..
"
"
" ,,
"
Chrudimce,
636: Palouk obce Dolni Brad1o v rece Chrudimce,
"
637: Pole obecni v rece Chrudimce u obecniho palouku,
"
777 a Pastviste obecni Horniho Bradla v rece .C hrudimce.
w.istni .popstini parcel vyetihuje zpravid1e. ve1mi presne povahu mieta
n pro lcazdeho souseda ,z naleho mistnich pomeru jsou i
dnes parcely zce1a
dobfe zjietite1ne.
Obraz krajiny se behem deaitek let (spiae eta1eti) nijak nemenil.
Bradlo je dedinou zapadlou h1uboko v udoli reky Chrudimky, kolem dokola
obklopeno lesy, bez jedine si1nice; jen neko1ik vozovych cast, z nichi
jedna 1epai, zvena "Po prilohach", prikfe stoupa do vrchu
epoj uje~
brade1ekou obeo
B
okreBnim uradem a e•udem v Nasavrkach. Stabil-
ni kataetr z r.1839 (19) nam udava prehled
domu v Dolnim
Br adle~
0
obyvatelich a cie1ech jejich
Jsou tos
c.doml,l 1: Burkon Frantiaek, eed~ak,
21 Jo~lt~ Jan, domkar (di·ive be.ra.~nik)
"
tl
" " J j DostAl JM, ~~d,leJc,
41 Po~piiil J~n, ~odl~,
II
II
5: Dostal Frantiaek, emtyteui,
6& Pecina Antonin, emfyteut,
7z Do~tal Frantiaek, domkar,
" "
" "
"
It
kr~eenek6ho a
7 ..
I
c.domu 8: Zits Josef, domkar,
"
" 9: Jerabek Filip, domkar.
I
l
l
Naproti moatu hofnobrtHieJ.ekemUj tahd~ ~rev~n4mu' lt\@r9 ca.s {j~ a9JHl
vzala velka voda, eta.lo. jeste v Dolnim Bradle 4 cisla pod loukou ~'Kamenk ou", kde ee vyskytuji loziska tezkeho modreho kamene.
13o.1o to
c. domu
"
"
"
.."
"
10:
11:
12:
13:
Kucerova Frantisk~, domkarka,
Misek Frantisek, domkaf,
Pila.:fova Tarezie, domkarka,
1
Nemec Frantisek~ d.· ~~e.,r. ~.:::. •.f;
I ; .·>i!.i·
·!
1
I·J.; ; ;:
p
I
'i
Z uvedenych 1) cise1 v Dolnim B~e.d1e · b.y 1o pouze ~ .1 zdene, vao os t&tni drevene. Byli to vesme~ bare.cnici se ze.hre.dkou 'pod okny a kouskem policka nekde na svahu , kt.ere jim sedl8k pronajal za vfpomoc pri zem:Jd.Un tvi.
,Tinak ob zivou byli odk8zA.ni na pr8:ci v leva, pfipadne na rerteslo, pokud
c.5
ho ovlAd a li - vyroba sind€/le atp. fuk zde byli dve emfyteuti na
t(. l Fre.ntioek a nn
c.6
~ep raveni
d~dicne-
Pecina Antonin. Emfyteuse - to byla forma
h o p ronnjrnu, ktera ne.jemci·
po~kytove.le.
Dot•-
pra.vo nemovi tost zuzi tkovati po
urcite cinie. Zbyvajici J byli sed1ici a k .. timto tram
~tatkdm
patril o veokera puda dolnobradelskeho katastru ve vymere neco pres 150 ha,
v tom bylo na 90 ha lesa (20).
V roce 1846 naja1 Jan Rlik1 (otec Frantiaka R., zak1eda:tele s kl erny
v Drudle), hut oetrovekou od knizete Auersperga, do jehoz pen~tvi Ostrov'
tAke pfialusel (21, 22). Kdyz ~e v rodine Ruklove vytvofily predpoklady
k osamosta.tneni nejstarsiho ayna Frantiske.; · kdy ostro~a sklarna dobra
da
pr osperova1a (23) a kdy s kniZetem Auerspergem bylY dobra etyky,
dokonce predpokle.dat,
ze
tento pokrokovy velkoste.tkaf Vincenc Karol
f:;e
v
zaj-
M~ro
mu zuii tkovani trHby dreva ze svych mohutcych hvozdu na Nasavrck--u,
podp oroval snahu, · aby zde Rwclove post.s.vili ek18rnu. OMzka. palivA by1A
zajiat~na a otazka kfernene byla rovnez projednana jak patrno z hospod~r­
cke smlouvy, vyhotovene Lesnim uradern na Libtl.ni (.Pf.c.l). ·
Zajime.ve je zjisteni, ktere cerpal p.Josef Dosttil z Lipky c.25 z ~­
pr8.veni sv~ babick-y Frantisky Sueotrove. Rikavala, .ze jeste p r·ed RCkl om
pi·iael do Bradla
nP.~u ky
sklar, ktery tam zo.hajil vyrobu v mal em
f'
phjt>d-
nan.Ymi mietnimi lidmi - a dost pry se jim dafilo. Kdo hyl tento eklfli·?
,J
Yeechny dotazy vyznHy neentivne, nikdo o tom nic nevi. Jen p. Dr ••Jan J.Gkl
H .kal, ~e jeho pra.dedec ek Jan si tu pof:tevil picku na sklo 1 Ale pi·ece ljo
tu ur~ita n~vaznost, kterou molno vy~iat ze etolet,ho doki~du . - kfostniho liatu,
vydaiH~ho
:f'arnim uJ-:.adem v Divisove dne 2.ledna. 1878.
zr ozenoe Jo::3efe t isnera, narozeneho 22 .kvatna 1861 vo Sternove
,
·ryl<.r\
c.4.
o·c
·ron t o
-
ti
Joce:f. .t;itmer by~ otcem a ~ademika Je.na Ei.anera. Do Bradla pi·iael v r.l8 66
patrn~
s
m~tkou
jako peti1ety chlapec (dle zivotopiau ak.Eianern). Jeho
~tt1«.1 Fr&nti~ek Kti.lnot- , altlt\faok;Y t,e,ocn:Uc, podle t.6ho ~ ltfaoe,~t.Hfltl.l l:tyl
, jiz v Br~tdle pri tomen o 5 let drive - od r.1861 a ubytovan na c .4. Prehledneme-1i pozmimku v ko1ona Oted :" Per aubsequezw matrimonium die
).Martii 1867 legitima.tul" svedcici o urcitem ave,nturismu, vnucuje ee
ota~ka,
co tento Frantisek Eisner dela1 v Bradle
c.4
p:H nA.rozon:i eve-
ho aynn v r.l.861 ve Sternove? Nepochybne, ze pruzkum pro skelrniutra
Fra ntiska RU'kla e. podle predeiHe pTipominky Dre. Jane.. RUk:le. o pradedeckovi Janovi, ktery ei v BrRd1e zaloZil picku na sklo, spolupr&covel
zde Fre.ntis~k ~isner s hutmiatrem Janern R. pok~sne na ak1e v ma.lem.
Bylo potrebn overit miatni podminky ne?.. se Ruklove odvaZi1i investovat
velky kapitnl do stavby hute v prostredi Vpredu vylicenem. Kdyz ne.byli
.
solidni jistoty, . zo zak1adni suroviny jsou tamer na miGte, pak uz se
s ;nirili se spa.tnymi
ceata~i
i
se sk.-utecnosti, zo nejbliZS:i ze1ez nicni
&to..n ico Pardubice je vzda1ene. 32 lan.
Leta 1865 a 1866 lze ozne.citi ja.ko dobu ·obrovskeho etcvebn:iho a
org anize.cniho vypeti. Stavba stupniku na drceni kremena pi·i horni pile
c. 5
byl ukol prvore.cly; stavby delnickych domu' reorganizace hoapod8i·s tvi
tfi etatku sloucenych v jeden (24), ate.vba hospodl'l.rskych budov, stavba.
pan.s ~eho jednopoecho~oveho domu a. nakladmi stavba sklnrny, to pr·edpoklav~eho
dnlo mobiliza.ci
iiveho v
mist~
i v nejbliiiim okoli. K
t~rnto 1 ~­
tilm zapsa1 pater Vnclav Zuman do Pametni knihy fary v Mod.letine tyto
udajez
"
V
roce 1865 koupil v Dolnim Bradle 2
~elske
statky jisty pan Fran-
tiaek Rukl .k tomu ucelu, a.by zde za.loZil skelne hute. St nveni k tomu potrebne zaca.1o se
mnohym na.k1adcm
8
stev~ti
z ja.ra. 1866 ...
Koupi1 i ti·eti etntek Horakuv, ale o tom
10e
zminim
po ·zd ~ji.
'lyBtavbe.
tJklarny by1a hned na pocntku provlizena. znacnymi obtHemi. 0 to m pokracujo Pa.metnice fary v l.tod1etine a
" Rok 1866 byl osudey a ne3tastcy obzvl:iSte pro ~as Ce chy. Troji holeotn6 rana za.Btihla na ii v1aet a nebylo c nnd
mi~tn
ru1i ro diny,
kter~
by
pfi ni byla naco neutrpcHa".
Ad l) ~e uv6.d;i, i.e n& «Jvatodusni ev;itky ~l.r,~f\je uhodil tn k tiln>·
I
m.ra.z, ze vodt..
en~hu,
V
nadob~.ch
ee no. prst L'lilnym ledem pokryl a, MpAdlo tolik
le s e mohlo jezdit na. sanich,
nas1 edova.1a. velka neuroda.
v~e
kvetouci v pfirod5 zmrzlo a
-
- ~
Ad 2) Popisuje vpad PruM.ku koncem mel:lice curvna., ktcrym ci.sor
pan Franti~ek Josef valku vypov9de1.
Vtrhli do ~:evernich ~ecb, "kdez
I
•
nni rn.l<ou ~ k: ~ho vojtil!kl\ na f'ltr~. ii:I n~bylo ,· tiu1 m&ii~ ua o'bzottnu". D6.le se
•
• ce 1'
.
I1
popl.SUJe
e. tragedie
va'1 ky.
Ad J) Po Prusekovi pi·isla chihlera, kted se rozsihla. po celych
~ech,ch
- pres JO tiGic ob~ti - v kolitufe modletinsk~ 6, z toho 4
v Ruiinov~ a 2 v Dolnim Dradle.
Pree va~chny prebHky byly Btavby vca.s dokonceny a v Pametnici
modlotinske za.znamenal knez dalsi uda.loat:
"Dne ).ledna lf\67 dopoledne svetil jsem v Dolnim Bradle dostave..:.
I
I
ne skelne hute p(tna Frantiska Hukla p:h asistanci ferai·e iun.berskeho
Hrusky a c.k.ouredniku
. na.sa.vrck~-ch
a kn:izete Auersperga, jakoz i pri-
tomnych mnoha. aet divaku. Hned po pocv8ceni za.pocala ae prace hutar•
. ok8.. ••
"Take tontyz den byl vedle sochy av:.Ja.na Nepomuckeho svecen . zvonek porizeny nn utra.ty pane. Frw1ti8ka RUkla., ma.jitele skelnych huti,
jezto ke cti pa.ni knezny Auerapergove nazval "lli1emin:iny hute" •
.
Dodatkem ke koupi tfi statku:
• II
· Podle vypraven:i p. JUDra. .Tane.
.
V
R~kla., koupil
" '_·II ' 'i'~ . ::, i f ' ,
jeho dedecek v r.l865
2 eta.tky, a. to sta.tek c.l Burkonuv, co' je 'nyni pension a statek (.• ),
1
Dosteluv, kde stoji hut. I Prostredni eta.tek
byl nejisty, dle pani A.
.
Ruklove sta.tek Horlikuv; ~ajitel se zdrfilial prodeje. a. ta.k oe atalo, ze
mu nabidli dvojnasobok kupni ceny. Da.l si rici, koupe
~e
uskutecnila
a majitel se odstehoval do Ameriky. Asi jen do Uher - dle zepieu Pam.
f .M. Ka. ta.etr Jo·sefinsky
~ kataf:!tr eta.biln:i uvtid:i na C.l v Doln:im Bra.d-
le rodinu Burkone, na c.J :Dostala a. na
c.4
Pospisila. Pfi koupi atatku
. c.4 v roce 1865 se mluvi o ata.tku Horakove (16). Z toho mozno uauzova.t,
"'
ze v predeelych letech pfeeel t;ta.tek Pospisiluv dedictvirn na dceru, ktern ee provda.la. za. Horaka. a to se i v rodine Horakove opa.kova.lo, nebot
ueedloet prodriv8. skelmistrovi Rtiklovi zid Frankl z Chrssti. Tehoi roku
koupil od Fra.nkla mlyn
vnuk Rudolf
to musel
vzpom~n8.,
ded~cek
c.6
v dornim Bra.dle mlynar Hynek Kulik. Jeho
ja.k se doma vyprevova.lo, "co hrisnych
zapla.tit".
Na toliu 642 Pam.t.M.ll;tlHW!dQ o to1n tento
~kacel
pe~ez
l
~ npi ~ t . 11 1hl861
za.
-
td l ny vitr
dreveny kfiz v Horn:im Bradle vedle coaty u potoka. Ob cane poHdi -
li novy ki·:i?., na. ktery da.l knize pan dubovy kmen
8
zid Frankl z Chrs s ti I
I
I
... 10 -
co apoluobca.n a mnjitel statku v Dolnim Bradle e mlejna v Hornim Brad1e,
11al k.rucifix
z litiny dobra pozla.oeny. Vylehy posteveni nesla. obec".
lll>ohla i! en:t. o t0m vyhotov1.1i a JotH.:t Marek,
p~edstaveuy,
JCJaef N~me~,
Frsntisek Kouba, VB.clav Bezouska a Josef BlSba co sousedi. Posvecen Dyl
l2.cervnn 1864 ... Jeste jeden zajimavy zapis z Pam.f.M., ktery dotvrzuje,
~e
Frankl po prodeji nemovi&oati v D.a H.Bradle se odstehoval do Pesti.
"R.l868 dostalo se zoejs:imu kostelu nove kadidelnice z Pesti od
Jumy Franklove, dcefy byvaleho mlynB.re v Hornf.m Bradle ...
Velke vystavbe tovernich objektu v Dolnim
~adle
pfedchazela fade.
pripruvcych prad.• Pomistni jmena"v hlinika.ch" a .. na cihelne"
:,-~vedci
o
tomto case, kdy na parcele obce Horni Bradlo "za sadkama" se kopal jil,
hnetly a pA.lily _ cihly v improvisovam6 peci ve svahu. Tezko by se delo
~pocitat,
kolik desf.tek tisf.c cihel bylo vyrobeno a kolik kubiku kamene
bylo vystr:i.leno ' a. vylftmano do znkladu ataveh ze ska.ly, ktere. z urovne
pozdejsi skltidky drivi (~ajtplacu) se sve.zovA.la pfimo do .l·ek.-y o. tvorile tnk kdyci brndlo dolni. Obrovsky ba.lvan, ktery cni ned r·ekou a eilnici a na nejz bylo pozdeji upnuto elektrick6 vedeni pro hut, je toho svedkern.
S hutmistrem RiikleiJJ prisli do Bradla novi lide. Rejstfik dolnobradelekych pfijmeni ae
zdvojna~obil;
jeflt1i7..e ve 13 popiE>nych
11 p.rijmeni, pribyla eem nove. jmena.: skelmistri
R~klov~,
ci~>lech
bylo
form6.r AntQn:in
Pastika, pO.nvar Antonin Partik, sklarsti mistri ~'t.~.:l;9'k Sevalli, Karel
Jungvirt, Frantiaek fisner, bratfi Andelove · Fre.ntl.sek a ,ToBef, J..,arok
Josef, K.Viktora. Z
pozd~j~i
eice pfipsano "prvni Ekl6.fi"
doby se dochovala fotogrefie, na nii je
1
fllO
Z
jejich tvar{ je videt, ze u ?. je po-
zd_re.vily abra.hemoviny a .jsou v te skupine ui jejich synove, e.Bi tak dva.cotileti, kte:H sem priiHi huJ ja.ko deti nebo se zde narodili. ,Je to fotogre.fie z nejakE§ho vetf\iho v'y haau. ~koda' ze mezi nir:~i neni skelmistr
ROkl a jeho otec Jan, a neni zde ani
Ei~ner ~rantisek,
prvni
pruzkumni~.
D6. se fici, ze skupina techto eklarskych odborniku byla do znacne miry
rodovym klllenem.
ii-a·Jti:~~~ S~vald
a
Franti:~ek A.nd~l
meli za manzelky
Semert~d,
Karel J'un.gvirt n
dcery .rona Rukla. 'fri sklt:lfi (24) Leopold
Joee'r Marek mini za manzelky 3 eeetry Ka.velirovy ( Josefa Kevalira ze
Saza'f'l ~ srna. f+!?.!!ti.§~~ ~~. r ~~kl§.dtkhle t;~zavske aklarny).
Pri zaha.jeni tovarni vyroby ki·iste.lu, kter~. se dnen1 j .la<1hn 1867
rozjela naplno, nebyli oba RUklove jiz zndni mladici. Otec Jan byl r$iCe
11 ..
·pi
'
·~
'
t. '_t
l•
'
·. :'
I,·
I'
f' )• . t: _ ''
'1···1 ld:i :1,,
j~
·~ j~:F ·:_-:h.
·r· 1·.
:..
1
t •,
!:' t ~ tnj oemapa.deAatnik, ktery jest~ f~' ukal sklo u pece (25). Matce
Anne
bylo peto.padesS.t a Elyn Fra.ntiaek byl triat:Hcetilety ... doeud svobod~v.
~~~l. t1 ltil~ ini9i1\.,a iJ s ,tt.,~rtli.l )l rE>r ~ @lei' ~ Vi~t. 11 ku\B' Uor>", ~Y hic Ff' ~A.i11.~~~~­
va ma.tka,
poch~zejici ~
chudobn,ho rodu, velk'
dfi~ka
a
ne~navn'
pracov-
n ic A, tomu p:Hlis nepi'·rilo.. 1 Byla to pro ni de era velk,ho pana ·a ponevadz
'
'
~>e mn byla uvykla i na nejhrubS:t zemedelske prace' mela obavu' ze by s·i
.
F. e
'
ana.chibu nerozumEHa; cas vae srovnal. Kolein pece se tocilo na 20 pra-
c ovniku. A tem . vsem rna tka Anna vyva.rela.. Dlouhy stul
.Y
dome, za ktery
a " lonnfi usedr, li k jidlu {26), je dosud v dome - na nynejsim MNV.
Jo3te driv, nez se vse uvedlo no pohybu, nez'nekolik dvojic dreva-
i·u
nn. "sajtplace" so zacalo tahat . 0 pilku, aby narezali dostatek di·ova
nn otop, objedno.l skelmistr Jan, na.jemce huti ostrovske u knizeciho lea- '
niho ui·nou na Libani na. rok v p,fedstihu 1500 sohu palivoveho dreva pro
n ovou sklarnu v Brvdle. Tento dok1ad, kterym knizeci lesni urad prijima
n potvrzuje obj!dnavku, se ·za.chova1 (27).
Je to smlouva ze dr.e loledna
1866, kterou krom zevrubneho vyctu d.ruhu pe,liv a cen, zduraznuje doda.v a tel radu povinnosti s koupi
f:,
odvozem spojenych a dale uklada panu
k ontra.hentovi, e.by jeho zamestnarici nenaruso\rali leeni hospodaratvi zadnym nepofadkem, natoz pyt1actvim.
V bado 8) knizeci dodavatel zavazuje pana kontrahenta k odberu piva
8
i'·eziv:a z knizecich prumyslovych
z~ .vodu.
Byl to jiste . v~rborny obchod pro
d odavatele pfi predsteve, co piva se vypilo pfi sB.lavem zliru sklarske
p ece.
Velmi prukazny je bod 10), kde po prve spatfujeme v listin~ 114 let
BtarA,· na.bidku kfemene z kni7.ecich pozemku, ktery pan kontrahent
mu~i
I
o debire.ti za pevne stanovenou cenu 30 krejcaru za centnet ( • 50 kg) loco
Bradlo. To take znamenB., jak mu ho epra.va statku Lipky pocl'!e sv$·ch casovych dispoeic staci vydolovat a do Bradla dovezt. 0 pravidelnosti pHeun u moino pochybovat, nebot duchod dvoru Lipke. a Travnj podle bodu 11(
a mlouvy byl povinen take ve svem volnem case dovB.zet do huti palivo z
re viru Strf.teZ. Ja.k dalece to panu kontrahentovi vyhovovalo, je tl-Zko
p oeoudit, ekutecnoeti vsak zustava,
ze
skelmistr ve vsech bodech
~mlou­
vu p.fijo.l.
Ki·emeuno jnmy bllY od t3kUrny, pripadn0 od
1 lcm.
Uz
~tupnflru vzd ~- leny n ~;;i
v roce 1866 musel byt Zfl.hajen pricun z jn.m polni cestou pre s
•• Budin" a odtud dolu leuem k.e Gtupniku. 'l'ento byl potJtnvon naproti aklt\.rn e na
~rotejsim
pravem bi'·el.u Chrudimky pi·i pile
c. 5
"na
01al~
vod0". Vsech-
0
ny s ub s tanc e pro tavbu na sklo musely bjt
sypk~
za
~~elem snadn~ho
pro-
misenil z t~ho l dOvodu i kremen bylo nutno rozm~lniti. PfedchAzelo tomu
~!J~livl! '!'hfln'~.fti !l (}dd5lerd. no<Sist()t, t() delal¥ ge n;y . Pnk se vcunul de
z-rlt\.s tni
p~ce
o pohybli vym sp odkem k rozzho.veni asi na 4 - 5 hodin. PC?
Ekoncenem pre.zeni so mnteria.l z pece vysypal p:Hmo do naclrzky
n
naa~{o
tim
voclou
E-
"rozbrnsni".
Tc:dcto zkyprely krem<:'n se del do t>tupniku, kte-I /
.
ri byl pohoncn vodnim kolem. Zcl.e dve okovana beranidla se zdvihem osi
30 em bu§ila
. stfidav~
soucasn~ proa~val
do materiilu, ktery se
/
s{tam
volikosti 1/2 mm, pfi vykonu o.si 300 kg za hodinu (28). Zde uz tehdy
v r.l866 pn1cova.l v predstihu stupai· Josef ~ech ~29). Pripraveny p.f.f:Jek
· oe
z
dovezl do hute to.vici, aby namichal tavebni smes do panvi.
uvedene-
ho jo pu trno, ze to. to priprava byla dost: Blozi ta. i naklo.d.mL Mozno odhndnout,
~ e so
za den zpracovala 1 fGra, na
kter~
bylo nalozeno a Ei
2 5 q ki'·emene.
Kolik kfemeliny asi s kelmistr
potfebov~l
na 1 tavbu?
V peci bylo 6 pt'tnvi a l;:azdit byla r,ha ', 6b kg skelne' l3mesi. Podl E• re'i' ·.'f. . '
! .
'
cep tu no. cesk6 sk1o kri~talov~ (30) pfipadalo na 100
78.6 '% kremenky, 5%
Obsah panve byl
69
vap~iku
kg == 100
% skeln~
smisi
a 16.4% rotaae.
% ~ toho krem.pisek 78.6 % cini
"
Vttpn{k
If
%
5
4 7.2 ]% ,
J
11
If
: __ : ___ E~~~~------!§:~-~---:---~~~-: __
_ c~l~e~ to~r~b~a_s~e~n~ ~m~s_d~
z
uvedeneho vyp1yv8.,
' ze
!
E~v~ __ 190 __ %_ ~ _ ~­
rn-.
--~
-
na 1 tavbu potrebove.l ske1mistr
do 1 panve 4 7. 2 kg kfemeliny,
a na 6 taveb v tydnu ..
"
6 panvi 283. 2 "
"
coz jest vlastne 17 q a ponevadz pri pri1o 699.2 "
II
prave pisku z do~ezeneho surov~ho kiemene {Pr.I.) dosti odpadlo, potrebova1 ne.lO.mat a dodat z jam za Lipkou 20 q suroveho k:femene. ·ro jiete
neni ronoho, pokud to zaJllistna.nci statku me1i cas vydolovat,
predctnvov~-
1o by to nsi 1 fUru (fasunek) na 1 volsky potah. Kdybychom predpokledn1i,
ze
'
.
oe v tyd.nu uskutecnilo vic nez 6 te.veb, kupr.10, pak by bylo tfcbn
nsi JO q ki-emene a ani to by n,e bylo mnoho, kdyby si tezbu a. prisun kre mone moh1 skelmistr p1enovite obstnravat sam.
Pri uvedeni sklarny do provozu )oledna 1867 byl pritoroe n vjznacny
hoet knHe Vince.nc Karel, od n ehoz mel hutmis tr Jan prom-~. ja t ou sklnrnu
v Ostrove. Zak1adatel bradelske sklarny pojmenoval svoji hut na pocest
knizeci choti huti Vilemininou. lU1iZe Vincenc Karel byl tak e prv1iim staroet ou okresniho zastupi tolstva v Nasavrkach, jimz byl zvo1en 2 6.X 1.1865.
S o h l e dem na mnohostrf:umo obchodn:l styky s huti Vilemininou, bylo pro
ukelmio tra vellcym prekvapenim umrti knHete Vincence Karla dne 7.cerv onco 1867 ve Vidni ve veku 55 let. Pochova.n byl do rodinne hrobky ve
~lebich dne 12.cervence 1867 (Jl).
Br a dolskil sklA.rna nemeln vlastni bruairnu. ' Celou vyrobu odebiraly
volko rafinerie ja.ko 'rachernich }!! Co, Nizbor {liaida-/, Elias Palme, Ka.monn,Y Senov, Grossmann, Ousobi, pripadne dalai aeveroceake podnii;:y, pro
noi
z
s e proco:valo casto podle dodanych vzoru.
mensich'. odberat.elu to
byli majitele brusiren Josef Kral ve Studenci a Antonin Pesout v Libici.
Pro uplnoat nutno uvest, ze na zualechteni skla .v Dolnim Bradle
c.
4 pracoval nekolik desitek let Antonin strobl, rytec skla, syn Josera
gtrobla, sklarytce ze Stare HutA c.lO, .pozdAji i jeho syn Josef do odchodu do I.evetove valley. Vytvareli nezne
v~ory
na sklenkach, ornamenty,
listecky, ke:ficky jahod atp. - qvsem jen v malem rozsahu pro prodej na
d robno. Sklo se prodf.lvalo i p:fe~upnikilln
- sklinkafWn, z nichz caetym
I
hoa tem aklarny ·by 1
I
Slova~Kapral.i
V Hornim Bradle ve mlyne c. 6 by val take
ubytovan nejaky cas ma.lir skla. Vse se stejnym poal8.nim rozprodeje v
drobnem. Do tochto odbytiat nutno zapocis1i i Kavaliruv obchod ae aklem
na Modletine. Je mozne, dosud vsak neovefene, ze tento Kavali r byl brat.r e m tfi seater Kavalirovych, provdanych ze bradelske sklafe, · s ,amerAdove,
Markove a Jungvirtove (32).
'
I
Pfichod sklafu do Bradla zmenil nejan zivotni podminky lidu v teto;1
d e dine i blizkem okoli, ale i celou tve.r veanice. Pametnice ba.'bic ka
rova z Lipky
S u ~t­
c.25 vzpominala casto na zle easy, kdy ani na sul n e byl u ,
nez se v Bradle zakorenil sklafaky prl'unysl a lide zis k ali pri nem obH vu . " Muzsti .vzali pilu a arak na rameno a sli r·ezat dr·ivi do huti - a
jak byl vydelek, byl ·i humor a vtipkovani
11
~
tak to rikavala. (3))
1
•
Skelmistr Rukl pri sve odbornosti i podnikatelske a ' obchodni zd at noeti byl echopen prekonavat mnohe prekazky, o ktere · nebyl a nouze ani
v dennim zivote. Stalo ae, , za pukla panev a nabyla. pohotove nshro.dn, ne bot .v ten cas prave byla
0
ne Velika llOUZa . Hutmistr ' ros il a s t nroho And~-, .. ,
.d ' ,,:
'
!
1a do oklarny na Hutich u Herelce . .8::: hJ'.
a'!mu': .)."Jed a p opro s ho, a t mi p~. .;t; .... ·' ' .
l··
n~ v
p ujci, koupi t nemohu, nemam ze. co" I Sahne do 6ki·in;, vyt ah n e svll t e<3-
.
nf. kab6.t a poda no Andelbvi ee olovr ;
'
" V~zm;i.
r>i
t~n ~aJ~rroY.:
(l
de J m~
ho, ~t mi v ~r:!. 11 1 ·llkth f'l.l o se, l!.e me l v elkou dav~ru. J(nd~l. pfivezl pnncv •
i ·k aizrrok l ('.34 ) .
I
- 14 .,
0 vzniku sk1B.rn~· a jeji prosperi te pise HJrnek Riickl ze Vc elnicky
svemu Bynovci (otcove byli bre.tra.noi) Dru Je.nu Riiklovi do Bradla:
" Do roku 1865
me me
historii stejnou. · 0 Bre.dle jsem nn.psel toto'
Storoi syn Frontisek a mladsi Antonin byli druli na studis.. FrtmtiaelC
absolvova.l celou vysokou skolu technickou8 Antonin musel vsak po vycbozeni treti t.ridy realky jiti domu, pon~vadz ho zde bylo nutrie tre--:
ba. Po prichodu·bratri doruu pustili se oba s celou
~ervou
do prace.
Starsi Frp.ntisek mel veleni, vse.chny kancelarske prace a mlarl3i sa za-
eo poctiv~ a ~silovni steral, aby hut prosperovala, aby se nikd ~ ~ ed~­
la okoda
fl
k.Y
div ·,
ze
jiz v r.1865 (pozn.pis.z 'az od ).1.1867) mohli
zaciti na. zcela nove, moderne ze.r:izene skl8rne v Bradle·, kterou vysta-
v~li na. pozemcioh zcelenych ze ' tH. atetku, ktere za....'.coupili. Bra.dlo leH
v okreRe chrudimskom. U teto huti bylo velb3 hospodarstvi, nove st8-
je, dolnicke domy a. jednopatrovy pansky dum.
Frantisek Hukl, jse. velmi o.
odhorn~
vzdiHan, pi·ivedl bradclskou
hut k taJcOVeffiU rozkvetu, ze Fe dAVa.la tehdy
ZS.
pf{klad jinym sklarnam
v celych ~echoch. "Marne to ja.ko v Bra.dle·", znrunena.lo vrchol dokonalosti.
Do Bradla odesla polovina delnictva, druhi zuetala s otcem v Ootrove,
i
kde mlij otec zacal zase znovu. i(Pripominka pani A.Riiklov~ s "Oba. etaii
- Jan a Anna .... prisli do Bradla> Jan jeste foukal u pece, matka Anna
vyvt\.re1n pro sklare )1 Rokem 1865 se firma Jan RUkl rozdvojila. V Bradle ze.cal atryc pod svou firmou Frantisek Rukl a. v
Ostr•v~
ostala fir-
me Jan Riikl. Dva bra.tri se psali kazdy jinak: Riikl x Riickl. Oba. bro tri
zili apolu
ot~le
ve
vzorn~
shade, ale
obchodn~
Brad.J.o vzlcveta.lo, ale ani ustrov oe nedal.
se
rozd~lili
docela.
.
Vic o Bradle nev{m • • • • • • • • • . 7.X.l940. Hynek Euckl"
N~dcpazejici rok 1875 prinesl skelmistrovi k rozhodnuti nektere
zavazne ukoly. Predevsim ma.tka na. neho naleha, aby neod.kle.dal
styske,
ze
:S~nllni,
j{ uz ubyvn.' sil; synovi je jedenactyr.l.cet, nevcste jedena-
tricet, jii se zdrA.hA, a1e bude to jiste s~a.tek z rozumu (35). DrlSi
I
1
nesnaz tu vyvsta.le. s melivem pro obcany brhdelRke. Obeoni sta.r os ta
ze
Antonin Pecina ee vy jadril do protokolu j
"drZi tel sklennych huti
Frantiaek Riikl zadna obili nemele, nybrz srotrebuje vodu jen pro RVUj
eygy tovlirrnA ~;f~men UuGc",
nem~le, ale 'u i ani kremen netlu~~.
stupnik 1 na )cte:rem prQ
Je
P~AVda,
ze
'
·.''
'~ ! 'i ; ~~i
r
\
~
(Pi"Hoha
c. II).
I
:•,-
I
'
.
i
Korytem stupniku uplynulo sot_va) .~.'. ''let .e. pfi rusr..o tovarni v;:·ro'
be krisialoveho skla se po tomto case pocaly projovovat obtize v zeoo:'
I
I
I
I
- 15 -
a mlyna.r
bon:! ki·emenom. Stupnik jiz nepracuje
zada
Antonin Minar
c.k.
okresni hojtmanstvi v Chrudimi o povoleni pfistnveoi jednoho mlynskeho ~lohn! k pile
tomu u~elu byla e:volt•
nann lO.znri 1875 (rf,c.II.). M1ynar Ant.Minar chce pri pile zriditi •
c.5 v
mlynak' olo!eni tim
Dolrd.m Bradll!l · l<omiee
zp~sobem,
1<:
ie nn lavern brehu za pilou na misti prken-
ne boudy, v niz jeot doaud umist~n stupnik, pristavi zdenou mlynici e
vnitrnim mlynskim strojem, potrebniro pro jedno m1ynake s1ozeni, ktere
bude pohnnet kolo stupni.ku. Zadosti mlymi.re bylo vyhoveno
podminkou
B
zachoveni nalezitoati na. podklade komisionelniho promereni.. Ke komisi
byli prizvA.ni mlynar Hynek Kulik a ekelmistr Rukl·, ktery ae nedostavil,
pe.trne toto vodni
'
dilo
pro neho
;
z~retilo
•
prozat:f.m pritaZlivost.
Neni znO.mo, · co bylo pficinou l zaniku tezby kremene ne. Lipce "U rozkuolca". 0 tom je mozno ae jen doha.dovat. Bu~ by1y jamy vycerpany, coz
je doet pruvdepodobne, nebo vzhledem ke stoupajicim
poza.davk~m
na. kva.-
li tu ekle. jiz kremen nevyh'o voval. Vyplynu1a tu nutnos't, dalekeho dovozu
kremenneho
pieku~
coz jiate
zp~sobilo
zna.cne ataroati. Z dokladu doda-
va tele potase vidime z vyuctov6.ni ze dne 29. za.ri 1868, ze je ze Zbraelavic (vzd91enych od 0Btrova asi 4 km), nepochybne dobre znA.my
Rukl~v.
Po a ila 6 . sudu, z nichz ke.zdy mel· obeah 6 veder ( 1 vedro = 56.589 1),
I
I
I
I
cili 1 eud aai 340 litru, ktere hy1y odealany do Pardubic, je.kozto nejblizsi zelez.atanice Bradle., vzde.lene 32 km. Do hor jeste nevedJ.a drahn,
ta ae ze.cale. stavet v r.1868 z Havl.Brodu do ~dirce, Hlinska, Slnti;an,
I
Chrudime, Ro s ie a. Pardubic e. v r.l871 byl na' teto tre.ti zahajen provoz ( 36).
Ti:u sa priblizily pro bre.delskou akH.rnu dve zeleznicni stenice e. to Slati~e.ny (18 km) e. ~direc (17 km). Ale e.z do roku 1906 se nakladalo a vykl~­
de.lo v Sle.tinanech, az
eo
dostaveni silnice z Bre.dla do Ke.menice, pak ve
~ diroi. Prisun z t~ohto zeleznicnich ste.nic se provadel konsk,Ymi pote.hy
. ~:
ne. voiech k tomu ucelu prizpusobenyc.q..; i~:JJ
.
.
,
~ ~·~r
t ..
:1 ' :
''
!
.!':\· !·,.. !:•·
1
~
l
..
•
.l
Ki·emenny pisek sa zacal dovazet od "' Libice; . mezi Libici a Hranicemi
je mieto zvane Borovina 1 kde se kope.l - a bral
Pak
na~toupile.
covy maate.le
A
88
i
jests vzdnlenejsi doprava z Budiale.vi
08.
drhnuti mdobi (37) •
- kde jsou Toulov-
·kde v budislavskjch lesich byva1a sklarna
(Marie nwald 1826.- 88).
Jept~
n~
PosekBnci -
vzda1enejai pfepreva pisku byla z Adr z-
bQ.aekjch ~leal , kt-er;Y' v~~~ l.HJ.:rvil eldo (:'!o ~r.l.ene. a t~k · t\l opet hyl" ob-
,
tiz a odbarvovA.n{m (38). Podle mistn{ tradice (39) pos tavil okelmietr
novy ebupnik na svem pozemku pod rybnikem, c i soustovpu ry bniku
H~uz1r ­
ka, Michalika a Hornike., snad pro pfipadne dod6vky kfomene z Lipky . Jest -
li e:e- dovaiel k:femen take z blizke Kremenioe, o tom neni zprev ani
piaomeyoh ani pametnik:U. Bylo by to mozne, jestlize ovse:n jiz dnvno
nebyly tyto jB.m1 vycerpany. Konecne proc by daval prednoat dalekemu
dovozu pred blizkou Kremenici ?
Rodicove Frantiska
Ru~la
byli jeste po radu let svedky prevazne
usposneho rozvoje podniku. Ponevadz vsak skutecnost je takova, ze lideke tiHo ee opotrebuje az k nepotrebe, i do Bradla pri£;pechala "Drodska".
26.ledna 1884 umira profesor
Toma~
Vanek, tchan ROkldv, otec pani Ru:
zeny RUklove. 9.kvetna 1885 ho hesleduje hutmiatr Jan Rukl, najemce
huti oetrovske, otec Frantiskuv e 30ol2.1886 i jeho matka .Anna. Vsichni jsou pochova.ni na Modletine. V ten cas manzele RUklovi maji 3 deti,
dva syny a dceru. Nektere deti zemrely brzy po narozeni.
Po dvacetiletem provozu akl6rny podnike. akelmistr velkou a poslodni
prestavbu peoe. Je to cas velkf3ho vyhasu' ' z nehoz pochazi vpredu zminenB. fotografie
"prvnich sklaru".
z
teto
j~
zrejme, ze jim
~as
neopom~l
dvacetiletou praci v zaru a cinkotu skel zapsat do tvare. Poatrndame
mezi nimi akelmistra Rukla, ten vaak mel asi prilis mnoho sta.rosti a
proto sna.d povoril za sebe sveho noveho ·ucetniho Karla Seidla ,. mladeho muze s plnovousem, ktery tu eedi tiprostred. V tomto roce 1B87 stavi
eke1mietr topeni generatorovfmi plyny - dva velke destilacni kotle
"gazometry", k~ere prine~ou nojen ~sporu paliva, ale .rovnei cia~ A i
plamen. Dosud Ee topilo primo pod peci. Take stavi novou pee ze sesti
na oem panvi v vetsim obsa.hem •. Typ teto v1aatni plynarny je projektovan
p~dle
moderniho syatemu Siebertova.
Socialni zajisteni sk1ard pro pfipad nemoci veslo v Ruklove huti
v platnost dne 1.1edna 1890 dle potvrzenych stanov (jmenem c.k. m{stodrzi telstvi) od c. k. okresniho hejtmanstvi
v
Chrudimi z.e dne 7. r:l.jna
1889, c.l8.027. Prvne slozili clenove jakozto zaklad 141 zl.40 )IT.
Poslednim Ruklovym gestem pro sve spolupracovniky ck1nre byl
pri r p~- .
vek zakladu nemocenoke pokta~ 500 zl. V r.l897 cinil rezevni fond
757.91 zl., v r.l905- 2.5)9.98 zl. Lekarem nemocenoke poklodny byl
MUDr Karel Linek z Naae.vrk {40).
V Pa.metnici fary modletinake v r.·l892 j1-) jeiH.e tanto zA.pis:
''V '
z ~,v e t i
p.Frantiska. Rukla uete.novona jistina 500 zl., z nH far e.r
modletinecy rna vzdy 16.ledna., v
dym.
u~tni
jeho den, rozdave.t ttroky chu-
V temie roce zapse.l bre.delek:y staroeta Petr PetrHlek do obocn:l
-
t "/
...
kr onilcy tonto zapiea " Pan Frantiaek Rukl, majitel huti v Dolnitn Bradle,
.
I
zemre l dne 16.ledna 1892 po trapne n&mooi ve veku 58 let.(~aludecni · vre-
d)'*). V)'t~1ovU. pfcl"~ Y)'O\t!.~~t kai'U· • rotlinlloY
nro'rJleou. Pro ohuao v X'Jel=
· nim i Hornim Bradie odporucil pod urok 500 zlatych. 6rok se mti V".fdiHo'V'St
knzdorocne. Dne 14. brezna 1893 byl exhumove.n a pohrben v krypte pod kapli."
Skelmistr Rukl , aby z1epail postaveni sklaru a zabezpecil je pro
etA.ri, kdy je,.iich vykonnost jiZ klesala, propujcoval jim Hvnost hos-
I
tinskou, kterou zr:ldil v hostinci"na statku"; to bylo nekdejsi cislo 1,'
If
I
'
a tntek Burkonuv. Prvnim hosti~seym byl £.-a:J.~i~_ek Seva1d, po nein pak
Frantiaek Aridel. Sklari byli vydelecne dobra ei tuovtir.i, me1i zpravidla
na etari jista uspory a k tomu si chovali drobne hospodarske zvireotvo; .
od hutmistra meli pridiHenou urci tou v)rmeru
z ,jeho poli.
•
Dedictvi preslo
n~
sklemistrovu manze1ku Ruzenu Ruklovou. Tato ne
v,J:nujt'l vychove avych tri deti a p1ni prani manzelovo, ktere za Zivota
vyelovil. DO.va postavi ti na navrsi nad Bradlem gotickou kapli s rodinnou hrobkou. Stavba probiha v roce 1892 -
9J . .V
tomtez roce zahajuje
etnvbu delnickeho domu, tzv.blahobytu. V r.l893 byl z jejiho popudu zalozcn abor dobrovolnych hasicu v Bra.dle, jehoz vybaveni ubredila. Dne
)O.srpna 1894 se kona1a velka slavnost sveceni nove ke.ple, dilo arch.
Fr.Smoranze a jeho bratra stavitele J.Schmoranze ze Slatinan, provedl3ne
ve alohu gotickem; kaple . byln zasvecena Pa.nn~ Marii. Mezi radou vul.c'nyoh
hoeti byl pritomen alavny vlastenec a buditel, dok't or prav Frantisek Ladislav Rieger, jeko pa t8£ kostela modletinskeho, jemuz je nova ku_;:-,le
filialn:L Je zapstino, ze jeho projev vzbudi1 pravou bouri potlesku (41}.
Pnni RTRUklova dala jeste zriditi z nedalekeho navrsi od lean aamoapndovy vodovod pro hut, dum a hydrant na navai pod 8ko1ou. Zemfeln 25.zari 1896 na z8.kernou chorobu 4 rolcy po svcm lnanzelovi. Jejim umrtim odesla generace zakladatelu sklai·skeho prillnyslu v Bradle, ktera podets.tne
ovlivnila zivot lidi v tato vai i okoli v druhe~lovino 19.etolet1.
0
Dediotvi
ae ujima n a byva.tel f.yn
Antonin. Do jeho
zletilosti a po
cas vykonu vojenake sluzby je aprO.vcem ck:larny Antonl.n Paul a ho~podnr­
s tvi vedt lesnik ve vyeluzbe Antonin Vichere. (42). Po m\vra tu z vojen~:~ke
eluzby ae Ant.Rukl ozenil. Podnika da1si stavby. Je to pr·ed evsim
- 18 -
zrizeni vlastni elektrarny pri objektu c.5, kda pracoval kdyei atupnik.
Tuto nemovitost koupil t.c.od Josefa Stehny, aed1aka z Vrsova. Elektricke vedeni 120 V pro hut je upnuto na torzo ske.ly bradla dolniho. ·
Reznni drivi rucne odpadlo, nebot ae nyni raze cirkuHrni pilau na
elektrickY pohon. V pracovnich provozech huti se od r.1905 vsude rozznrila elektricka svetla.
0 objomu aklarske vyroby v Brad1e na
pocatk~
~menovi­
20.stoleti,
te v \ r.l905, ei muzeme udelat prib1iznou predstavu diky nekolika zachran~eym
dokladum etudentem Pav1em Ne.jmanem z Bradla. Jsou to fnktury
od firmy Fabian
i Co., mt".ji tel jB.my na kremennj pisek u
Ho~enbocka
0. L.,
Dra~<la.ny. Nota {faktura) jest adresovana.:
Herrn Franz Rukl, Wilhelminenhutte.
"Zas1ali jame Vam d1e Vaseho prikazu na Vts ucet
drahou z jemy u
Hc~~nbocka
a
nebezpeci
(Berlin - Gorlitzer Bahnhof)
~£~~~~~-~~~~!~-~~~~-~:~!~
10.000 ~~ kfemenneho pisku ff ••• ~~~~~--~~:::
1 vegon Nro 8652
Po stranach faktury jsou dolozky: "Vlastni normalni ko1ej - Export
do vsech zemi sveta. Dle anarysy obsahuje nas prvotridni pisek 99.834 %
kyaeliny kremicite, proto jest nejvybornejsim sveho druhu".
Techto faktur se zachova1o 5, kazda na 10.000 kg krem.pisku. Ke
.'
kazde fakture je prilepen cerveny listek a textema "Zadame zdvorile a
na1ehave, abyate
nam
vratil co nejryohleji a vyplacene plachtu na Ho-
henbocka B.G. Ode•lani nesmi byt svereno personalu stanioe, nebot utraty za: avoji namahu vybira dobirkou".
V ucta
Fabian~ Co.~
0
0
Skelmietr patrne neple.til ~hned a dodava tel ochotne uveroval;
!
tom nee preDVedcuje da1si doklad jmenovane firmy ze 20~1edn~ 1906.
I
!
"Vypis
pro p.Frant.Rukla, Vileminine. hut, od Fabiana
t
Co,m
Drazaany.
1905
Kveten 15./ )0. 3 vagony krem.pieku
~erven 10./ 29. 4
"
~
"
~ervenec 5./29. 4 a i/2 "
''
"
Srpen
5·/ 29· 4 vagony
"
"
•••••••••• M 165.-•••••••••• "220.-• • • • • • • • • • " 24 7. 50
•••••••.•. · " 220.--
Z~.ri
•••...•••• "
s.
1
"
"
"
55 · --
------------------------------------------------ -------
~~=~=~'§=~~~~===================~=~Q1; ;Q
'I
I
I
I
I
..
Prosl.me :tdvofile
0
00
19 ..
•
nejdrl.vejsi vyrovnani nasi hofejai pohlcM:.vky".
V
z
ijVed@rl~ u»~miHkf
ia
~e~ 1~0'
uete
Fabian
Yi4tmi tyto @ku\oaHeati•
t
Co ...
~~fi~e~ b~l ~
dopraveno do sta.hice Slatinan 16 e. 1/2 vagonu kfernenneho pi.sku 8. 10.000 kg,
to je 165 tun.
Proc v cervenci dos1o take 1/2 ve.gonu? Muzeme se doljillivati, 7.e d .s:!.lk~
by1a vykradena, coz pry sa take stavalo a byly tam naoypany piliny (43i
Zajimave _je, ze se pisek dopravoval od druhe po1oviny jara a bahew
I
leta, to jo v dobe,· kdy caaty byly pro konsko potahy nejsjizdnejsi.
I
V ~adle se vyrabelo pfevazne kfiste.love sk1o brusne. Podle receptu/
na ceeke sklo kfieta1ove {44) pripada1o na 100
% eke1ne amesi
78.6 .% kfemenky, coz se rovna dodanim 165 tunam, k tomu
5.- % vapniku
!§~1-~-E~!!~!
• • • • • • • • • •
l0o5
"
a
___ :_:_:_:_~_:_:_:_:_:_: __ J1:~ __ : _____ _
'
!gQ~~=~=~~~l~~=~~~~~=~~~g~~~x~j~=======§~Q~;=~~~~~===
Kdyz predpokladame, ze dodanych 165 tun kremenneho pisku bylo zprncov8no za rok, bylo k tornu jests treba dovezt 10 a 1/2 tuny vapnilru {mramorove drti) a 34 a 1/2 tuny potase. Bylo tedy nutno prepraviti z nejbliz-
si zeleznicni etanice Sla.tinany {18 ~ : y:zdalen€l) 210 tun skeins smesi.
'
'1:
v Bradle se uz pocatkem 20.stol.nevyrabel . jenom kfiatal, ale take mekci
13klo eodne, z nehoz se hot<;>vily dzbany, nadoby na vodu, umyva.dla., nado'i
.
by n 8 potraviny a d.a lsi druhy na.pojovych skel. ·
. 0 produkci vyroby sodneho akla ae neza.chovaly doklady. Dam-li skromny od.ha.d 90 tun, je to c ellj:em 300 tun ma terialu dopravi t do Bra.dla. a JOO
tun vyrobkU dopravit do S1atinan na drB.hu, to je ce1kem 600 tun pro prepre.vu. Jestlize se nakladalo na 1 konaky potah 20 q "' 2 t, je to 150 ce;c~t
tam a zpet, pokud by oba amery byly vytl.Zeny. Dale se .prepravova.lo pa.li vo,
panve, rezivo na vyrobu forem a dalsi potrebne suroviny vcetne stavebr.iho
materialu. Navio byly povozy vytizeny praci na hospodarstvi atntky. Trnduje ee, ze bylo 6 paru koni tazeych a 1 kocarovy. Da ee pradpoklod a.t , ?.o
tento poe et byl za nejvetsi proep eri ty sklorny. Jak tomu bylo od poe atku , 1
neni zntimo, ale i kdyz vyroba. nebyla. v
ta.kovem-rozsah~,
za.o byly
d~l~i
·
vzdalenosti. pr~pr~vni~
Dodatecn~
fy Fabian
t
za rok 1906 obdobne jako prve se objevilo 21 faktur od
Co za kremenny pioek, tj.210 tun. Nakup ce oproti roku 1905
zvysil · o 45 tun. Ta.to zvysena potreba by nasvedcova.le. stoupe.jioi konjunk-
,·
- 29-
ture v roce 1906 a v dalaich letech. Podle obdobneho prepoctu jenom kfiainlu by oe vyrobilo 267 tun. Podle faktur za. doda.ne barvy lze predpokladat , zo ee vyrabela ekla, ktera hrala duhovou atupnici barev. Chemicka
taverna Morcheetern dodava deai tlcy kilogramu fie love barvy, b:l leho emai'lu, Reseda
zel~ne,
zlateho rubinu, Roza, modreho opalu, tmave madre, akva-
marinu a zlute Makart. Holesovsky e. Rivnac Prahe. doda.va. v r.l907 10 tun
mremorove moucky, 250 kg (1 sud) araeniku kusoveho bileho, dve bedny rubinu zla.tieteho.·Firme. Amonie.k-Soda Febrik in Szczakove. (1906) dodava 10 tun
s ody,
y
r.l907 20 t eody. Pritomnost vsech techto ingredienci nasvodcuje
vyrobe nejrozmani tejsich druhu akel, obzvltS.ste vrstvenych, opalovych, mlecnjch, zl!torubinovyoh, atd.atd.
Skelmistr dale podnika naklndnou prestavbu aveho domu a v race 1910
15.II.dostava ad okr.hejtmanstvi v Chrudimi povoleni ke zrizeni Francisovy turbiny ve
mlyn~
c.6 v Dolnim Bradle zvanem "Pecinova pile.". Turbine.
je o 12 HP mieto dvou vodn{ch kol
a
soucasne instaluje nove dvoji mlyneke
sl•zeni, dodana firmou Prokop a synove,
tovar~a
mlynskjch atreju v Pardu-
bicioh. Jenom spiknuti hvezd mozno prisuzovat pozar, ktery znicil toto
I,
obnovena vodni dilo v breznu r.l913 (45).
Vlivem konkurencnich
ve~
snah
a s tim v souvislosti
se
zaatavenim dods-
palivoveho dreva ze sousednich knizecich lesu, ocitla se
pfe lomu atoleti v kritickem nedostatku paliva. 0 tom btide
sou~a.snika,
Pro upinoat ocituji pohled
vnfroal zivot ekl8.hJkeho prostredi
fe dite1
~kol
skl~rna
pojedn n~o
na
po:deji.
ktery z bezprostredni blizkosti
ve svem mladi. Je to Jaroslav Horejsi,
v.v.v Chrudimi. Jako blizkj pritel Antonina Rukla,
podav~
ve.
evjch "Vzpominkaoh etareho kantora" sv9deotvi o idylick.-jch pomarech skla'
'
fu za prvnich mejitelu podniku. Tyto "Vzpominky" vysly v casopise americkyoh ~eohu "Hoapodai'·" l.ledna. 1956, ro<S.LXVI - iHs.l. Ca~op~a v t~ch letech redigoval Antonin Piaka.c, nekdejsi
choteboraky zak p.ucitele Hofej -
' poznamenat, ze nebyti tohoto vzacneho kontaktu a
aiho. Nutno
n~klonno eti
ia.ka a ucitele, stale vzpominaneho a obnoveneho v padesatych 1etech,
by "Vzpominky etareho kantora" epa.trily svet. Nekolik cisel
~ opieu
zmin ~neho
t~zko
ce-
ee Bern doatalo.
I
BRADLO
ZE
"VZPO.MfNEX
STAREIHO
X A N T 0 R A "
Nemohu ve svjch ·vzpom:inkaoh pominouti soueedni Bradlo,
j~h•1
mledez
az do roku 1881 navst~vovala akolu v Modletine. Ces ta do skoly nebyla pfijemna . Ved.la z
~aeti
leeem, vetsinou vaak otevfenou krajinou, pe:hne..mi a
- 21 -
rozjezdenou vozovou castou stale do stoupajiciho vrchu ' e. zB.ci, zvlaste
T
zimo e. y · podzimnich pliskanicich mali cesticku do skoly velmi Casto
:&enl!enou nebo bl,tam
zne~oJn~nou.
Bylo proto toihou bradelskych obcanu a majitele tamnich huti zfiditi akolu v Bredle. Jejich prani bylo aplneno a skola postavena. Nejvetai zasluhu 0 to mel majitel huti Ru~l, ktery neal nejvetai brime na
pontaveni pekne skolni budovy. A tak v r.l881 byla otevrena jednotridni
skola v
Brad~ a.
Prvym uci tel em tam byl ustenoven Frentisek Vacek. Proto-
ze ve skolnim rozpoctu nebylo pnmatovano na uhre.du sluzneho uci teli,
uvolil se mejitel huti uhraditi je ze sveho a te.k po dobu jednoho roku
skutecne sluzne uciteli vyplacel.
Bredelska eklarna byle. pred vice nez 90 lety ze.lozene. rodinou R\Iklovou a nazvana "Vileminine. hut". Jest velmi vhodne umistena na pravem bfehu Chrudimky v lesnate krajine, ktera poskytovale. dostatecne mnohtvi
paliva k teveni zne.meni teho bradelskeho brueirenskeho ekla. •ropilo se
z pocatku vyhradne drivim primo pod tavici peci (verkatatem) do te doby,
nez bylo zavedeno uspornejsi topeni dfevoplynem. v okolni.ch rozse.hl~rch
lesich, jichz majitelem byl slatinansk:Y kn~ze Auereperg a malecsky baron dr.F.L.Rieger a castecne i majitel huti Rttkl, byvaly ohromne zasoby
drivi, zejmena parezu. Dfivi bylo avazerio tamer po cely rok a vyrovnavano v obrovseych hromadach na "sajplace" za. sklarnou. Tam je po cely
rok rezali rucne na.ja ti dfevari. Teprve po postt:JVenf elektn\rny po smrti
RUklove umistena byla na sajplace cirkularka. s elektromotorem.
Primym topenim pod peci ovsem bylo spaleno znacne mnozstvi dfeva
~
proto byla postavena nove. pee na topeni "'drevenjln plynem z vlaetni
plynarny cili "gazome.trem" J ,jak ji jmenovali sklari.
v gazometru
byly
dva velke deetilacni kotly, do nichz topic - ealif - hazel kaide pul
hodiny velke
bim
vhan~n
spal~
dreva k vyrobe plynu. Ten byl ohnivzdornYm potru-
do tavicich peci, kde na ohni vzdornych podetav·c ioh byly um:is-
teny tavioi aamotove ohnivzdorne kelimky, tzv.ponve. •ry byly oddiHony
ohnivzdornymi pfepazkami na jednbtlive oddily - pece.
P8.nve pfed lety vyrtibeli skleri sami, pozdeji kupoval je
ma~~el
"glaamistr" hotove nevypnlena. · Cela tavici pee byla eklenuta kulovitou
ohniv'zdornou klenbou, na niz byl uproatfed umieten ki·H.. Ne.d peci vyeoko ve . etrese byl velikt, 6irokt ventilacni otvor, jejz jmenove.li
~klari
"intidnoh". V peci bylo celke~ 6 oddelen!; u kazdeho oddeleni pracoval
jeden eklaf miatr, kazdy mel pomahace (tovaryse) 6. ti-etinu, · ci Z&dn:f.ho
kluka-ucne. Mistri bydleli apolecne s pomahaci v aamoetatnych domcioh,take
- 22 ,..
uc~ova a dileli a . nimi apolecnou domacnost. Mietri mali pravo drzeti ei
krnvu, elepice a prase ·a mali k tomu i kue pole
mia trem.
·'
;~~H :>I;~~-
I
prop~jceneho
jim glas-
·,J!
Pozdeji, po manzelove sinrti, . vystave'la nova maji telka pro miatry '
navy obytnj dum spolecey vsem jejich rodinam. Spolecnemu obydli e oddoleeymi. byty (
kuchyni, pokoji
0
B
pHslusenstvim) rl.kali akleri "blaho-
byt". Pomahaci bydleli i nadala ve starych domcich. Majitelka poatavila
pak, na navrai .-nad . Bradlem krasnou gotickou kapli a pod lesem nad ni re- servoir, z nehoz_ potrubim 1rozvedena byla vade. do huti, glaemistrova domu,
do •blahobytu" a do nadrze : pred hut:i. Mimo eklare 'byli v huti zameatnani ta.vic (smelcir), topic (salir), opukava.c ("klossna.jdr"), ktery opukaval, tj.zbavoval vyrobene aklo vik, a formar. Kazdy eklar mel evoji pee,
pred n:l.Z stal na atupni nazyvanem "na hundaji".
Poatup prace byl asi tentos sme1cir pripravil ve eme1covne sklovitou smes urcenou k taveni. : Kdyz byla sm~a v panvich roztavena temer do
bileho zaru I zacalo "dilo'i. Vsichni sklari
ae u svych "werksta.tu".
Nejsta~ai
8
poma.httci i ucni shromazdili•
sklar zahajil dilo .kratkou modli tbou,
pote pomahac uchopil "piata.lu", tj. dlouhou dutou drevenou tyc
E
moaazn..vm
naustkem, do niz byla na druhem konci zamontovana ocelova trubice. Pintalu ponoril otvorem ve verstate do roztavene ameei v panvi, nabral na ni
lcue ekloviny, vyfoukl malou koulicku, tzv. "kelble" a p_o_dal pistalu :nistro-
vi. Ten ponoril kelb1e znovu -do roztaveneho skla, vyfoukl pak rychl e podlouhly hruskovity tvar a usadil jej do predem pripravene bu~ drev~ne
nebo kovove formy, ktera stala na "hundaji" vedle zlabu s vodou. Formu
drzel tretina. Mistr silnym foukanim a otacenim ve velke forme daval
Dkelne hmote zadany tvar 1 tretina avrchu pridrzoval 'z vlastnim plochym
drzakem kus ve
J
forme a kdyz mistr shledal, ze je kue hotov)', Yytahl
jej z formy, poetavil a pis%ialou na ooelovy plat, poetrikl vyrobek na
krcku studenou vodou ze zlnbku, tukl zlehka na. pistalu a odd elil tak
vyrobeny ekleneey predmet.
V tom okamziku tretina uchopil dlouhou drevenou tyc zakoncenou ocelovou vidlici, bua za krc~k nebo v otvoru vzniklem po oddoleni od p~sta­
ly a odna~e l znchyceny vyrobek do chladfci pace ci do "tamprovny". Bn_a
to
p~c e v~l:j.~II!i hlii.n~njmi n4ggl)~;i,
obro\'dleYm
kv~tinticdm .
1!1
vyp~l~Il~
Do nioh byly !have
hlJP1,
je~tl v~robky
v nich pozvolna vychl adly;
Po uplnem vychla dnut:! do!l tal je "kloeanajdr .. -
J~z e~ p9dpl'aly
nl\.revnavt\ny, dby
opuk~va.c5,
ktery je
- 2J -
I
~bav oval
/
na hrubo zbytku 'vika. Potom dostaly aklo"vazackYtt, zrucne zeny,
ktar6 je be.lily do dlouhe e1amy, dobi·e zavtizaly e. odnaaely do skla.diate,
~akYd ~t\,li f6U8i:t"~ t\~ ~f\ltJlt.~Eifi lU1ll~ g~ ~~~Me~u.
Dilo ve versta tu trvalo tak dlouho, d·Okud vsecko roztuvene slclo ne ...
bylo z p6.nvi vybrano a zpracovano. Potom meli delnici "fajrum" /volno/
Po
a nnota ln prnce t~vici.
taveni zacala prace znovu.
Nekdy bylo zapotrebi vymeniti v paci prasklou nebo jinak poskozenou
pnnev. · Byla to _prace vyzadujici velikou ,,opat,rnoat a zkusenost. PTed vyme.
.
j
I
'
nou byla nova panev v "·ta.mprovne" po~~oina rodhavena tamer do b:f.leho za.:.
ru. Pote byl v tavivi peoi 1vybouran otvor pred poskozenou panvi, ktera byla jim pomoci dloUhych hakU vytazena, ulozena na vozik, vyvezena na stran
svazujici ee k Chrudimce a svrzena· do reky. V tamprovne rozihavena. panev
byla nejzkusenejsimi sklari, dopola svlecentmi, naaunuta na dlouhe silne
I
prkno, pfichycena· e obou stran silnjmi h8.ky a opatrne nesena na miato _v
tavici peci. Ur pri teto Ptaci byl jiste vetsi nez pri dile, protoze byl
bezpros tredni.
Sklari byli bodri a srdecni lide i kdyz nekdy drsni. Trpeli vellcym
za rem u pece a v dusledku toho i zizni, kter?u hasili pivem z hostince
"Na
filousku .. a pozdeji z tovarni kantiny, odkud jim tr.etinove prinaseli
pi vo ve v ellcych nadobach "basach". Za svoji tiHkou praci byli sk:lari odmonovani za tvz."kopy, tj.za pocet vyrobenych predmetu. Neby1y to vsak
kopy po 60 kusech, ale
0
ruznem •poctu, dle ve1ikosti vyrobenjch predmetu.
Tnk drobnyoh kueu by1o na kopu 100 i vice, velk:Ych 10 - 15 i
m~ne.
Pom8.-
hnci doetavali od mistru primereny podil a stravu, tfetinove jen stravu.
Zrucni mistri vydelali ei ve1mi sluene penize.
Jednou za dva roky byla cela tavicf pee dukladne opravovana ano i
preetavena. Prioli odborni deinfoi, vytapeni bylo up~ne ' zastaveno a po
vychlndnuti pace zaca1y opravy. To vse ae delo o "vyhaee". To byly . diHnicke prazdniny a dovolena. 0 vyhasu byly glaemistrem
vyrovn~v8.ny a
dopla-
ceny mzdy za vykone.nou prO.oi. SklarUm byly v udobi od, vyhasu do vihMu
vyp1aceny zalohy tzv. "kos.tgeld" a pri vyhasu zbytky.
De1o ae tak ai do te doby, nez bylo v zavode zavedeno rO.dne ucetniotvi a nez ei ma.jitel privedl do aklnrny spravce ci "buoha1tora". Do te
doby nebylo zadnych ZVlfiBtlliCh
brli
fJaiiS.&.Bi~
fl
f!l~dOVyCh
vY"lcaz\i 1 ale eklfiri
pt~ vih~~U P.i~~l 9 ~~H~n~ ~~ g ~6JOAr ~ n~~llg n~~qy mz9ov~ch
00-
aporu
e. nedorozum~rd.• A majitel. ~i t&~o prieel na' evil. ZAznMy v'o dl end.ud.&tr .,.
akltii'i je mali dobfe apocite.ne"v hlave" .
$
V dobe vyhnau prijizdeli do Bra.dla
n-
tez
"kupci", tj.majitele brusiren
z Nii boru -~~jdJCr, kteri byli hosty Rllklovymi po nekolik dni, vyrovnavali
<ib<modni 11!ty
fl.
uzaTi:r,l.1 novil
cbjodnliv~.
tfi.kl6 w n1i'Ai nemn m&jitl'll fiikcly
op oru, vsecka jednani dole. se v naproate oboustranne duvere, jez byla z&klndem vaech obchodnich stykU.
0 vjha.su jezdivali sklari
epolec~rmi
se bnvili
8
glnsmistrem na nekolik dni do Prahy, kde
navatevami v divadle a ruznych zabavnich podnicich.
Sklo do br~siren v Nizboru nebo jan na nadrazi do Slatinan odvazely
RUklovy povozy nebo take forman z povolani, jimz byl pan Pule z blizkeho
Vyaoninn. Byl to typickj zjev, jak jej popiauje Jiraeek ve svem dile F.
L.Vek. Byl silne postavy, v leaklych kozenkach a vysokjch botach, opasany
modrou zasterou a ae zlatjm cvockem. v levem uchu. Odvazel pravidelne kazdy
'
mesic vrchovate ne.lozenj :formansk:Y "fasunek" tazeny parem tezkjch hrebcu
z Bradla do avete.. Jezdil pres Chrudim nazpet
caato jsme
ee s
nim svezli
~omu
prazdnjDl 8 . my, etudenti
•
ne. svatky a prazdniny. Stre.voval ae poB
kazde pri navratu v zajezdni hospod.e v "ke.labrii", kde se po nas ahanH
a my po nem.
~ivot v Bre.dle by 1 v te dobe opre.vdu idy~ickj. Zameatne.ve.tel ae akla- //
ri byli jako jedna rodine. - s nekolika byl v pribuzenakyoh svazcich. Neby7
lo tu ani mzdovjch ani jinjch aporu. Pracove.lo se od pondelke. do eoboty,
v nedeli bylo "fajrum" ( volno). To sklari s gla.srnistrem ne.vat6vovali modletineky koetel na ranni msi. Maji tel jezdil a rodinou ve ·. velk~m uze.vrenem
lo..ndauru, na. kterem vzadu za krytem bylo sirok;e prkno, na n~mz obycejn&
aedali jako "alepi pe.aazeri" dva bradelati kluci, kterym · ja:~ ovsem tuto
jizdu hrozne zavidiUi. Sklari chodivali pesky spolecne kratiH ceatou polnimi pesinami.
.·
Glaamiatr mel V kostele vyhrazenou ZVlastni la.vici 1 sklari pA.k tnke
mali vyhrazene mi.sto na kuru. To proto, ze darove.li koeteliku ntidhern,Y
''
luetr z brouseneho skla, jaeym se hono~jJly'. pouze · nejbohntSi kostely. SklaHlm bylo ryhrazeno take nosi ti "nebesa" ih Vzki·iaeni a BoHm tele, .inkoi i
ooeiti pri techto slavno8tech . koatelni . svitilny na vysokjch tyc{ch. Po bohoaluzbach atavili ae casto sklari i s glasmistrem " U Zerubu" na tlklenku
vina. , Pobesedovali a pred polednem
Nodeloi
havili
~o
odpol~dne travi~ali
nrou v kuzelky
n~og
t
v
s~
vrnceli domu.
sklari nekdy v hoot·i nci "n e P.ilou8ku",
~~ty,
jindy
k jinemu spolupraoovn:iku. S nimi byval t62 i
chodiv~~i ~a besedu
pcka!de
tne~mistr.
Kdyz pak po jeho amrti ate.la se majitelkou ovdovela jeho chot, byl
0
keneo temto pratelekym beaedam i aousedakym pomerum. V ze.voda byl za.veden
novy poradek a novy pracovni rad. Majitelka odesla pak se svjmi dvema eyny
a dcerou do Prahy na dobu, noz jeji nejstarsi eyn vystuduje
obcho~1i
akademii,
a.by se mohl pole ujmouti vedeni zavodu. Zavod zatim spre.vove.l zkuseny odbornik, velmi dobry a poctivy obchodnik. Obcas prijizdela pani domu
preoved~i-
ti ee, je.k to ze. jeji nopi·itomnosti chodi.
Dcaru me.jitalky vyucoval muj oteo hre ne. kle.vir. Dochazel tam po navra.tu rodiny z Pra.hy ke.zdj ctvrtek v den, kdy v bre.delake ke.pli slouzival modletinskj farar msi. v kapli bylo kraane harmonium, na naz pri msi hre.ve.l '
tatinek a pozdeji, kdyz jaem ucil v Modletine, i ja..
~
V Bro.dle kone.la. ae elavna pout 15.zari, ne. nl.Z byve.li jeme hosty"v domEl", tj.u glasmiatru. S mla.djmi znali jsme ee od detatvi a k4ryz jeem pa.k
ze.cal v zast?upeni te.tinka dochazet hrati do kaple, byly naae styky
cast~j­
ai a pratelatejai. Dochazel jeem pak k RUklUm a bavivali jame se s obema
bratrimi a zvlaste oe ste.raim Antoninem hudbou. Antonin byl zrucnym pia-
.
.
niatou a milovnikem hudebniho umeni. Hravali jsme spolu ctyrrucne, nebo
jindy mne doprovazel pri hre na housle ci pri zpevu pisni a arii z Prodan6 neveaty, Dalibora, Lohengrina a j. Obca.s jsme ae s prizvanymi hoaty bo.'
vili koulenim kuzelek v jeho kuzelnikovem pavilonu bebo v kulecniku v kraa-
.
nem hraoim ea.lonku.
Antonin byl muzem uslechtilych zaliv. Mel velikou beletrietickou kni1
.
hovnu a vyberem krasne literatury domaci i ·cizi a byl uprimne vleatenecky
oiticim . clenem naroda. Po emrti sve matky prevza.l apravu
ku,
zorganizova.l zavod, postavil " na pilil."
ele~-ctrernu,
roz~ahleho
majet-
vyba.vil svuj pri-
bytek modernim za.rizenim a uca.stnil Be cinne verejneho zivota. Zalozil
v · Bradle ochotnicky
epol~k
a dal vlaatnim nakladem postaviti kraene je-
~
viete v nove zrizenem hostinoi "na Filousku".
Za.lozil v Bradle r.l903 "Sokola", jehoz by1 prvnim starostou. ReHaorem prvniho ochotnickeho diva.dla. a miatostarostou Sokola byl jsem zvolen
ja.
Oba bratri RUklove byli aktivnimi haaici, starsi velitolem, m1ad- .
si nP.mestkem. Jejich sestra se provda.la do Dolnich Kralovio. Oba bratfi
byli ca~tjmi hoety nasi rodiny. Nechyb~li nikdy o pouti, ~ posviceni a
o ta.tinkove ev8.tku. Toto pratelstvi' trvp:lo az do r.1902, kdy ee Arltonin
oienil e dcerkou caalavakeho mestana. Sazavekeho • . M.ladai odesel pa.k k sve
aelltre do Krillovic a z8hy po svatbe zacaly se v Bradle moni ti pomky od
zakladu.
Pratelske styky ' etavaly se ridsimi a ridaimi a pak zanikly nadobro.
Zmenily ee t~z pomery spolecenske, socialni a politick~ .nejen · v Br adl e ,
•
-
cel~m
ale v
i!O -
svete n chyst.alo se k udalostem, jez
zmenil~
oely avet. Ubehla
boaetnro s tna leto, zapadla do veku, nastaly atarosti.
V r.l904 zemrela ht\ee maminke. a. ja .jsern iHil tolH;)~ r~kU o~fiinil. Nutal-.
uplnn zm ena v mem zivote i ve stycich, zvlaste kdyz jsme se se zenou nn
podz im 1904 odfOtehovuli do jejiho rodiste '.l'rhove Kamenice.
Prihnalo. se v roce 1914 valecna boure, v niZ na ruskem bojisti beze
~ topy
amizel bradelslcj tovarnik ROkl, zalozni nadporucik byvale rakoueke
nrmndy, po
'I
r.l926
na - mrrl ~ m
13
nc~z
Zt'..
bylo bezvysledne p o vn.lce patrano.
maminkou odesel i tatl.nek a obe drf.ll1e hlavy odpocivaj i
hrbituvku ve spolecnem hrobe, kam caoto zaletaji moje vzpominky
li to st i' ze nenavro.tne uplynula doba bezst::trostneho ml.adi
pro~
i tych v h•rckem
:~a.kouti,
0.
kr$snych chvil
ktert) e e zmenilo k nepoznnni.
Zmizela modlctinska skola v
~8rnku,
koupil ji ' a zbofil bohaty bankovni
fe di tel z Prnhy a na.d ni poste.vil si 6voji vilu. Zanikly i skelne
hut~
v
l3r c.dle, vyrabi. se tam nyni . j a.blonecke biZuteri.e.
Vysoke a krP.sne lesy behem let znicene mniskou a vykacene, znovu doru s taji, znami lide odesli tam, odkud neni navratu a v6echno se
od roku tempem nynejsiho zivota. Nova., nyni
~;>tredni
m~ni
rok
skola j_e postavena za
vai, nepatfi jiz .Modletinu, ale Rusinovu. Ve vei je uz telefon, radio,
e lektricke svetlo, autobusove spojeni a jine vymozenosti moderniho zivota.
· NaiHy ei tam cestu i nove myslenkove proudy a ·neklid ny.n ejsiho aveta • . • •
Dokonceno v den mych 77.narozenin 22.VII.l954.
JaroE>lav Horejsi "
-
C.f
-
S P 0 L E ~ N0 S T P R 0
S KE L N0 U A
I NDUS T R I I
v T R H0 Vi K A~ E N I C I
AKCIOVA
D BE
vNf
V okrunim :alll tupitelGtvu v NMt:iVrktioh probiha.lo )O.d.ubne. 1$94 jed.nani o doplnoni eilnicniho feAd~ spojeni od Petrkava pres Kamenioi k Bradlu
.
8
Bojanovu a znstupitelatvo ucinilo prvni kroky tim, ze ulozilo vyboru
"provedeni orientacni pochuzky krajinou, kterouz by tato silnice veati
m(Ha". Z teze flch\1ze poche.zi zazna..m, ze o stavbe silnice z Bojanova vy-
socinou prosicskou ke akelne huti v Bradle zadava se projekt (46).
Jeatli se projekt zadal ci nikoliv a zda vyb9r provedl orientacni pochuzku krajinou, kterou by mela vesti silnice, ae uz dale nepise. Avsak o
3 roky pozdeji - v zari 1897 - vstupuje do okreeniho zastupiteletvi ing.
Jan Sommer, novy knizeoi leamiatr ne. Libani - a ihned jest pozadan, 1 aby
vypraooval projekty novych ailnic • • • • a take silnice od Petrkov ke Kamenici a k Bradlu a z Bradla do Bojanova (47). Avaak ani ing Jan Sommer
tanto projekt nevypracoval, za 2 roky - 1899 - byl vypracovan technickou
knnce1ari zemekeho narodniho vyboru na usek z Bojanova k huti do Bredla,
ale k'a
stavb~
by1o prikroceno az v.r.l903,.
.
Je pravdepodobne, ze vsak ing Sommer ze aveho vlastniho zajmu ·vykonal
oricntacni pochuzku - spise projizdku krajinou Bam, Ci
B
rodinou nebO
8
okres.notarem a pritom navativil i sklarnu v Brad1e je.ko obchodniho partnera, velkeho odberate1e dreva z auerspergskych leau. ·inapirovan praperitou bradelake eklarny, pojal Umyel postaviti ji mocnou konkurenci.
Pon~­
vadz to byl clovek velice schopnj' - jinak ovsem typ feudalniho urednika,
ktery nesneal aebemensiho odporu - prikrocil ihned k cinu.
zacal delati ROklovi
po~ize
~oprodlene
a nakupem palivovehc dreva, takze akelmietr
byl nucen dovazet drivi az z heraleckych leau, 30 km vzdele~vch. Sommer
aoustredil kolem sage tehdejsi honoraoi, kapitalove ailne ' jedince, vrch,
'
noetenake forty, fine.ncni a eoudni uredniky i chrudimske . prumyainiky a
vytvoril akciovy kapital 300.000 K. (48) a hned ae dal do atavby • .v r.
1900 v prvni schuzi okreaniho zastupite1atva bylo obci Trhove Kemenioi
schvaleno odprodati obecni pozemky v cene 1766 K 66 h
eeBtoupivsi e e ak-
ciove spolecnoati ke zrizeni prumyalovjch zavodu. Kdyby anad miato to nepoatacilo, pak odprodati jeste cast az do 4 mar, jitro. po 200 K(49 ) .
V Trhove Ktunenici pod :~:alaeni' nylll vrchem Zelenym Toborem poe t u•il Som- . o
mer vzdoropodnik: Akciovou spolec~ost pro skelnou a drevni industrii. ~ko­
da,
ze
nemame pr~datavu,, kolik zde' esi pracovalo delniku. Va echny tyto
.. .:::o-
roz~able
etavby: parni pile s bednarnou, skle.rna a pris1uanymi budovami
cklady, dum pro ridici personal, administrativni budova, 3 delnicke
domy n koneono steje pro kone byly postaveny za jediny rok.
8
Sklarna. v Trhove Kamenici byla. zrizena na zak1ade stnnov
ZE:l
dne
26.cervna 1901 ja.ko podnik a.kciove tovarny na. dute sk1o s brusirnou e.
parrii pilou. Tatu akciova spolecnost byla zapsana 20.srpna. 1901 a e.kciovym ka.pitnlem 300.000 K, ktery by1 rozde1en na 600 akcii po 500 A. Po
zahajeni prace bylo zamastnano ve sklarne 10 mistru, z nichz ka.zdy mal ·
1 - 2 pomocnik:y a obycejne 1 ucne. ·Mimoto pracov~1 tavic sk1a, plinvar,
topi~
a modelar. V brusirne by1 zamestnan 1 tridic sk1a, 2 mistri se
~4
16 pomocniky. Mzda byla vyplacena tydne a ridila se mnozstvilli
a~
~op
odvedeneho sk1a. Mistr vyp1acel z obnosu toho ave pomocniky a ucne.Na
mistni pomery by1a. mzda ek1aru velmi pekna, ac ovaem nutne vziti v uvahu namnhavos't prace.
Ucednici z pocatku odnaseli eklo do chladicioh peci, dostavajice
1.40 az 2 K tydne ke strave. D1e achopnosti atal
se
pomocnikem
e
12 K ·
tydenni mzdy ,neb 6 K se stravou. Brusirna ?Y1a opatrena 30 brusy a
po~
honem elektromotorickym. Pris1usnou hybnou si1u dodava1a pa.rni pile..
Lee
zavodu se nedari1o. Nasledkem konkurencnich pomeru a hoepodarske
~tagnace
byl zavod nucen vyrobu skla zastavit a delniotvo rozpustit.
Vyroba by1a v late r.l904 obnovena, ovsem jen na kratkj caa. Souca.sne
enizen by1 v cervnu roku 1905 ke.pital o 60
%, to je
ne. 120.000 K a ma.-
jitelUffi vyds.ny na tyz obnos prioritni e.kcie: Vyroba skla suroveho i
brouseneho cinila v r.l904 eumu 2)5.220 K. Zavody dfevni praci neza.stavily. Naope.k se jim
ob~tojne
dariloo Najata i knizeci pile. na Libani
na nejakj ca.s.(50).
V tradici se uchovala jmena velice schopnych .skleru, Puf1er~, · Bakchuee a brusice Guntera. Tento byl tak schopny · a zrucny, ze svuj ukol
\
zv1ade.l
ZS. )
dny
V
tydnu 1 dalsi CaS
Po zasta.veni vyroby skla
pronaji~ala.
Be
nudil
V
domach senkov mch {51).
spolecnost sklarnu rUznym nejemclim;
jednim z nich byl jiaty Moravek. Cely zavod vcetno pily znruestnnva1
a~i
130 delniku. Paroetni kniha fary kamenicke na foliu J6· k tomu pise: "Nepoctivoat a apatnj dohled privedly
skl~rnu
i Qednarnu k Upadku, ta.kze okci-
one.ri priali o veiHteren me.jetek a. · :i. eporitelna cnrudiml3k.:ti pnr tit~ic tim
prodelala. Pod.nik 6el do drazby v r.l912. Pa.rn:!. pilu a tovarnu ns bedny
koupil pilar Jan Novak z Travne a sklarnu koupil
~ntonin RVUkl z Bredl~~ 2 )
.'
.
r
-
Tiruto vyvojem udalosti
Sommra z Livane ae
j~ate
G"';J
-
se skelmiatr Rukl zbavil konkurenoe, ale
nezbatil. Proto je pochopitalne, kdyz se mu
I
1
1
prih16oila f~ssk~n~met~lii:n l;i,t'ma. D~ll.wik ... Fl.cd.ri~h&i'i, wa..asarge.s, Ftoe..nk..i.
furt a.~ain s nabidkou vyrabet plyn k vytapeni aklarske pace z koksu
a pouzitim vodni pary, ze tuto nabidku prijal. Po strance pravni mu pomahal tuto novou invastici zajistovat jaho prital JUDr Hlouaek, urednik
prazsk6ho magiatratu.
Nnvrh . .firmy nabyl apolehlive probadany a mel cetne zavady. Turbine. generatoru potrebovala deset tisic obratek, valiva loziska jeate nebyla. Byly provadeny nakladne zemni stavby, prastavba pece k tomu ucelu,
valke studny
V
blizkem 1686 i
U
reky pro
zaji~teni
potrebneho mnozetvi
vody. Postaveny dva ganeratory na zplynovateni koksu. Smlouva byla 11-ji
•
'
'j'
1·
:
ze.jiatena tak, ze v pripade, kdyz 8'~ to nepovede, vezme si firma strojove
aoucasti zpet bez
nena investice
jake~oliv
.vyzadal~
nahrady za demontaz a dopravu. Presto ai zwi-
obrovskeho nakladu, na ktery si RUkl vypomohl
hypotekou na c~iy bradelsky majetek (53).
Vysledek byl krit~ckY; geperator produkovai ostry plyn, ktery svitil jako obloukova
lrunp~,
a1e nedokazal tavit sklo ve vaech
panvic~
a
v celem jejich obsahu, ale jen kolem horaku. Ve sklarske peci je vaak
zapotrebi dlouheho salaveho zaru.
·rak ae chylilo k l.svetove valce, kdyz se likvidovala tato zalezitost jako nezdareny pokus. Rukla stal tento podnik temer zivot; ve 37
lotech je uplne vycerpany, Vlasy bile, odchazi do valky ,
VB
kter€,
Be
hned v prvnim tydnu atal nezvestnim. Kamenioka sklarna se od te doby 1ui
nikdy nepozvedla (54). Jedip.e, co zbylo prospesneho z tohoto nakladne bo
pokuau, jsou studny, z nichz dodnes funguji samospady prm materskou skolku a pro soukromniki.
Bradlo vstoupilo do l.valecneho roku s obrovsh7m dluhem, ktery se
ztratou skelmistra, narukovanim akleru na vojnu a- zastavenim provozu
zuatal hrozbou pro exiatenci sklarny do budoucna.
- •--o:: • Jeate jednou se zapiae jmeno Frantiska ROkla do dejin bradelsk6
sklarny. Bude to po prvnl. evetove valce v .samosta.tnem state ~SR, kdyz
Frantiaek Ruckl z Nizboru, synovec zakb.da tele, re.dou dopieu, pokynu,
n~vstov
a vyslanim odbornikU uvadi bradelskou aklarnu do provozu.
-
jU -
Korespondenci je do1ozeno, ze Frantiaek Ruck1 z Nizboru, bratranec Antonina RUkla' ktery pa.dl ve vale a' nava.zal ci1e styky
B
Bradlem
- s Vaclavern Sazavskjm, tcha.nern Ant.Rtrkla a porucnikem nezletilych deti.
Dopiay pod 0iauje svym
jm~nem
anebo:
"Nizbor~ti".
Nizborsti prevzali tedy zaruky u banky au porucenakeho somdu, . aby
sk1nrna v Brnd1e mohla byti qd Noveho roku 1919 uvedena do provozu.
Predchazela tomu zevrubna inventura a v dopise ze 24.arpna 1916 se konstatuje: ". Si tuaci Bradla jsme shledali prizn±vou a rnuzete bez obavy
h:+cdet vatric budoucnosti"l • • • _•• Pfizen spocivala hlavn& v tom~
zo
byly velke zasoby pa1ivoveho dreva, zasoby surovin
a
zasoby hoto-
vych vyrobku. Prvni akci bylo rozprodani hotovych vyrobkU firmam, lcte-
re
"Nizborati" doporucili •. Fakturuje se z Nizboru.
, Nizbor, 22.listopadu 1918: "Dejte rezati drivi, at je ho zasoba.
Poalem v nejb1izaich dnech bu~ pans Jejkala nebo jineho pana do Bradla
a ten hned prevezme vedeni aklarny a ucini potrebna opatreni pro zaha-
jeni prace" I
,.
Nizbor, 4.prosince 1918: " Pan Adler prijede v
~tery
dna 17.prosin-
ce do Zdirce. Racte mu 1ask.poslati povoz a dati tama nejacy koHch".
Nizbor, 4.~nora 1919:
11
Posilame Varn odpoved pro mestskou radu
v Trhove Karnenici v kopii, kterou racte uschovati. Event.podepiate doPHI
jmemem svym, uzruite-li to za vhodne".
II
Oplne souhlaeime s tim, abyste tento nestastny objekt prodali,
po p.Hpade vymenili za dam v Pra.ze nebo nejake pole, les neb pod.,
v cemz by byl majetek lepe ulozen. Pro sklarnu se Trhova Ka:nenice vubec nehodi. Bude-li nekdy treba a budou-li deti az dorostou, absolutne
k tomu mi ti naklonnoat' muze ae koupi ti neb poetav'i ti hut nekde na draze blize u uhelnych dolu. Pom~ry jaou ale cim dal tim tezsi a kdoz vi,
jake budou pqtom, ii budou
d~ti
dorostle. Do
t~
doby bude majetek
ji~ti
lope v dome neb r.eali tach uloz'en neZli v mrtvem objektu v Kamenici".
Dopia pokracuje: "Ja.k sa z dopisu pana Adlera dozvidam, jde to nyni
v lli-adle v huti dobra, coz ntis velmi tesi. Doufam, ze bud e
..
taz
i vjsle-
dek dobry".
Nizbor 9.kvetna. 1919' " Hledam drile defini tivniho spravce pro hut
v Bra.d1e. U odbera.te1u je poh1edavek a.si za 90.000.Faktur bylo za poalane sklo'
v lednu
"~noru
88.780.82,
81.658.56,
" bfeznu 86.521.19.
Vyeledek je tedy velmi s1usny".
I
I
I
I
- 31 p.~azavskemu,
V me eici kvetnu pi 3e p.Adler
ktery patrne cas od
cns u pobyvn v aaslavi, ze: " mi1ostpani mi nechala vzkazati, ze pro rm e
v11 i'·i ti nebude • • • • Pl-ijima.m tuto vypovo~ no stravu a ~' diHuji, ze budo u-li mi moci jinde obad variti, ze setrvem jeate ten kratky cae . Pakl i
ne , to z nezbude, abych Bradlo opustil"o Posila telegram do Nizboru, aby
mu dnli instrukci a oznamuje"
NHbor, 28.V.l919'
revieni ucetnictvi
f\
II
ilechetn~ jedn~ni
pani
tov ~rn i kov6"l
z Niiboru) p rovrid~ti
muze v Bredle provesti s up er-
Pan Adler muze odtud
jednou za 2
me~d.ce
r ovi s i" •
.N i z bor , 9.VII.l919: "Papirove d:fivi za cenu 25-27 K
me t.:.~ v
l es e
muze te koupi ti. Jo..k p.Adler i·ekl, je pry vyhodne ko1em Bradla polozeno
o.
nebude tedy dovozne dre.he. Pocitam-li prumerne 10 K dovozne z. a metr ,
prijde pfi spotrebe cca 12 m topeni denne jeste
1evn~ji,
nezli nas a to-
ji nyni topeni uhlim. Sodu doetaneme z Nemecka a s ice 500 vagonu za ce-·
nu 1 M 20 Pf. ( Pozd~ji za 1 M) , ' frnnko Cheb. Bude tedy ste.ti 100 kg pres
200 K proti 65 K jak byla ' z Nesto'£ic. Braalo za II.pololeti 1919 jest
\'
,
t e z pro vsechny s kltirll¥ zo.koupeno a to za cenu 375.- K za 100 kg (proti
325.-L Rozhodnete-li se pro da1si pracov~.ni,' tak sa musi zakoupi t p:laek.
Dam
p~Adlerovi
inetrukci v tom a on to jiz zaridi. Panve jsou pry jii za-
mluveny, jen je treba je odvolat".
V teto dobe je V Bredle take provozni urednik
p .Frantia~k
Napr s tek .
Nizbor, 21. VII.l919: Prvni po1oleti jste ukoncili s brillnntnim v~· s ­
led.kem a mate tudi.z pekny zisk ze suroviny a paliva, ktere jste mni.
Cc tovtini vedl pan Ad1er presne ana haler spravne".
Nizbor, 21.9.1919: " Na navrh delnikU by1 doporucen na spr a vc e pan
No prstek. Rozhodne ihne·d angazujte jeste nE'ije.keho ucetniho a oba mu sej i
byti vzati do slibu u soudu jako definitivni urednici Vasi. Vca5 a t js ou
v zdy objednany penize na vyP1aty a oatatni at je pak poneqhano vedeni ~ klar­
ny ~
tedy obeme. ufednikum, pokud fie tyee Ce1e vyr oby • • • • Ji ne vyc hodi Bk: O
n cni, nebot kdybyste davali vypov~di s. chovali se jake i neph1te1eky neb
za uj a te oproti d(Hnikum, mali byete sami z toho nejhure • • • Kdyby Re
Vtim do toho vloHli predaci z
or~anizace
a chtoli earni vse "v est" , byli
bys te v tom jeste hure • • • • Pani tetinka at jde n~j 1 ep e o de t ma do
8
tudi i
a
ua etr:l. si tak e.spon nemilych vjstupu • • • Panu Adl erov i p i8 i
'
s oucn sne , aby da1 vse do poradku, pokud se uctu a knsy t yee ,
a
at
61'!
\':-" n -
ti a em'' .
Nizbor, 27 .rijna 1919: • • • ' . 'iNEim se nedos t ava pa liva . Ned oste.li
.
jsme uz ti·i tydny nic n Vcelnicka. musi a.ai ze.etavit. Museli jema tam pornzit i at~omy v zahrade, a.by bylo c~m topit • • • Jeetli nemnte dosud
!'l~~tH\:; ~l.hh, u~in~t~ ht*
eo nll!,~Uf'iv~, t!t~~utt peniu;; plllt~M"*
Nizb or, 15.prosince 1919:
II
Dle meho mineni neni zadnti vina na tc
noetojno borve ekla. Nri.m se vade podobne. Odba.rvovnc:l.. pre sek je mimo niklu t6z Elolen n ten barvi · velrni neste,jne. Kazda zm0na temperatury hraje
absolutn~
tu valkou roli a
tn~
-
je~t~
etejn6 teplo nedocili nikdo na
~pln~
areenik, tak by bylo dobfe tyi
.- .-.-.-.-
odebrat a
. -·. -. ·· .-
Shore. uvedene je temef vse podstatne o
..
prub~hu
sv~t~.
~~te-li
zamknou~
. ." .
-.
•
-.
zru1Rjeni praci ve
t~klnrne v Bradle v snmoetatne CeBkoslovenske republica. Pan Adler i pan
NP.pr_s tek si vedli volmi chrnbfe, nebot od 1. I. do 30. IX.l919 docilila
eklnrnn nn puldruheho milionu zieku,
dnrila
5
prebytkam.
v
kor~spondenci
rovin, paliv, zalezitosti mzdove,
dluh~·
byly oplnceny a nada.le hospo-
se resi cetne odbornp veci, nekup su-
kol~ktivni
emlouv1 a i v jinem
em~ru
je to zajimavy doklad o rozmani tych hospoda.fakS•ch potiHch noveho mladeho statu. NiZborst:i maji nesna.ze se
ln na kolejich 18 vagonu. Je to take
zaaobov ~nim
uhl:fm, draha jim zabavi-
poz o~ uhodny
obrez politickych
pom~ru;
delnicke orgenizace se proBazuji, u okresu se zrizuji zprostredkovetelny
prace - pomoci nichz uz Bradlo sheni tavice (smelcire), jsou stanoveny
pfiapevky nn osaceni delnikum, jejich manze1kam i detem. Stoupaji ceny
aurovin, atoup6
dovozn~
na dr,ze.
Pocatek roku 1920: Bradlo se jiz zcela osamostatnilo, m6 5veho
~prnv­
ce p. Frantiska Naprstka. NiZborsti odvolave.j,i zP.ruky u be.nky n upozornuji
na zmenu disposicniho prave. slovy skelmistra Frentiska · R\.ickls: "Ted kdyi
tam je
p.N~pretek
sam dle
pf~ni d~lnik~
a
kdy~
u~
neni v
i~dn6m
pomAru
k n6.m (niiborskym), mate jedine Vy pravo podpisu, event.epolupodpisu, coi
sl.
ra.cte ustaooviti s dorozumP.nim se soudem, jn.kozto porucennkym
Z pOGledniho utrzku 'dopisu akelmistra FrnntiSke. Riickln z
~r n dem".
Ni~boru
jo
patrne, ze jiz ustupujo ze sve instruktivni cinnosti do pozadi; pfipra vil
v Bradle dobrou pudu
lovel, jakoby tu§il
f\.
d~lnictvam
pro av6
~
vyroba se jiz slibne
budo~cf
vyvoj, ovlivniti
rozeb~hla.
I pro budoucno usi-
pom~r m~zi znm~stnavAtolem
nabadanim k umirnenoeti. Jeho prace byle. maximom, co mohl
pfibu~~6 udll~t.
Rizeni .sklarny Fre.ntiskem N1\pr.stkem jakozto spravcem, skont~io nci.h ie
- 33 -
v roce 1926 nnstupem trotl. generece Ruklu do vedenf..
z
duvodu, ze da 1 si
dv znarodneni v r.1948 jest dosud v cerstve pameti 8
ekl8rny nz
dolozen v kronice o~ae Horn!ho arndlA, meh~ ~IAV~it . toto vypr4vlni
litovanim, ze poaledni sklarna v zeleznych horach zanikla.
v~~oj
~
pc-
V Trhove Kamenici dna l.brezna 1980.
V~em
dokuji.
dobrym pratelum za prispeni a poskytnuti informaci srdecno
.
I.adislav Malek
0
•
'
ODKAZY
1) ~-Snn1ea' Klaster Yilemovsky
2)
V~Ua
- Tl:'e.vnicek: Slovnik jazyka ceskeho
J) ~.Sames: Klaster Vilemovskj
4) Pruneti mistop.a ercheol. I.-XI., Erben-Emler
5) Veomir r.l925- roe.III., Kremen: Sta.rodavne vyse..dy pri tez.kovu
6) Soupis lomu CSR ' c.21, okr.Chotebor,Dr.Pauk a A.Po1ak 1943
7) Stania1nv
Mare ~
(1900-1978) Frantiaek Marek (1866-1955)
8) Jiri Adler - Listy genealogicke X/75
9) . Nove nalezenn voda v Modlatine (Fara v Mooletine)
10) Jiri Adler - Listy genealog.X/75
11) Frantisek Burkon, ~todletin
12) Vjpia R.Komestika: Josefinsky katastr
lJ) Chrudimako-Nasa.vrcko ,- i;lil II.
14) Stabilni katastr : l839r R.Komeatik
I
15) Josefinskj kataatr 1785: R.Komestik
i6) Poznamky skelmistra Rukla o prodeji skla
17) Chrudimsko-Nasavrcko, dil II.,
is)
Josefinakj katastr: vypis R.Komestika
19) Stabilni kataatr: vypis R.Komestika
20) Pozemk.ref.z.c.96/l948 Sb.,prevzeti majetku .Jana
,.
21) Komen.alovnik nauc.l938:
Dol.Kralovi~e
a
Vacleva P.ukla
1841 zakoupeny Auerspergy
22) JUDr Jan Rukl - dle rod.tradice
23) Dopia Hynka Ruckle. v textu
24) J. Brezinova - dle rod.pa.meti
25}, 26) Dr Jan Ru*kl a manz.A.Ruklova- dle rod.pameti
27) Objednnvka
. paliva 1866 - student Pavel Najman ' zac.b.r8.nil pred ebere!lt ··
28) Dr.Jan RUkl a Kalendar Gklar.delnictva
.
29) Sklar Karel Partyk- J.~ech, stup~, dedecek · s~ etreny mo.tciny
30) .Ka.lendai'· aklar.
delnictva r. 1923
.
31) Pametni kniha fary v Trhove Kamenioi
32) Tradice
)J) Josef ~oat~l, Lipka c.25
34) Dr.Jan Rukl- dle rod.tradice
35) Dr.Jan Rukl
It
"
; It
I
36) Pametni kniha. ~SD Ch..rudib
!
37) Sta.nisla.va. Pilna, rodacka z Libice, Hluboka c.l4
0
I
- J5 -
J8) Karel Partyk, sklar, tradioe
39) ,rst~£ NAjmtlln., tJ'kl.iil,f , tf'~dii.tH1,
40) Chrudimsko-Nasavrcko - dil 11.19.09
41) PamiHnice
42)
r:ry v Modletine
Dr.Jan RUkl, dJ.e rod.tra.dice
Dr.Jan RUkl, "
"
"
sklv.r.delnictva r.192J,·('
44) Ka.lendar
.
. . " ' :(,,,
l '
45) Pam?;tnice fJU"y v Modletine ' J ~·tiiL··i.~)·ii
43)
'
i
:f
··:·· ''·1 .•.:''
4 6) Chrudimako-Naaavrcko dil II.
I
47) tamtez
48) Dr~Jan Rukl, rod.tradice,
49) Chrud.-Nasavroko, dil II.
50) ta.mtez .
51) Fr.Mrkvicka, reditel skol, zael.ucitel Trh.Kamenioe,
Dokla.d
53) Dr.Jan
52)
54)
Ru~l
- dle rod.pa.meti
tyz
''
•
/