Zpravodaj Klubu kaktusářů Astrophytum Brno

Zpravodaj Klubu kaktusářů Astrophytum Brno
2/2009
Z činnosti klubu – členské a výborové schůze. . .
Návštěva v archivu klubu
Knihovna – Melocactus
Návštěva u Lexy Quaisera
Rudy Krajča, článek v Cactus Aventures
Cesta do Švýcarska k Uebelmannům
Kytka čísla – Notocactus horstii f. muglianus
Azet – zpravodaj Klubu kaktusářů Astrophytum Brno – Neprodejné –
Redakce, jazyková úprava, sazba: Josef Polách – sazba systémem TEX s použitím písma
Computer Modern ve variantě CSfont – tisk: Tiskárna Kašpar – vytvořeno s použitím
legálního a svobodného softwaru – aniž bylo vědomě ublíženo živým tvorům – v článcích
byly opraveny jazykové a typografické chyby, beze změny smyslu sdělení, není-li uvedeno u
příspěvku jinak – připomínky, náměty, příspěvky prosím na adresu [email protected]
32
Hermína
Otevírání sezóny
Roubovací pomůcka
Nìjak se zaèít musí. . .
. . . a když mě nic pořádného nenapadá, aspoň to nebude otravné a zbude více místa
na vlastní obsah zpravodaje. A že bude na co. Číslo, které jste otevřeli, můžeme
nazvat „Národ soběÿ – přesněji „Astrophytum soběÿ. Jeho podstatnou část totiž
tvoří příspěvky členů klubu. Je to velmi chvályhodné a moc přispěvatelům děkuji.
Zájem mě těší, příspěvky jsou užitečné a kvalitní.
Zima nám přešla téměř do léta, končící velmi suchý duben urychlil mimořádně
silně vegetaci. Rostliny jsou venku, těší se do Brna na výstavu – jsem zvědav, jak
se projeví toto neobvyklé jaro a pozdější termín na výstavním sortimentu – však
už to bude za chvilku.
V předvečer prvního máje sestavuji pro vás druhé letošní číslo s přáním, aby
se vám líbilo a třeba vás i inspirovalo k napsání článku, upozornění na něco zajímavého, oč byste se chtěli podělit anebo třeba jen reakci, připomínku, kritiku, námět,
návrh. . . Adresa je jako obvykle v tiráži.
užitečné činnosti. Třeba větvičky z prořezaných dřevin má nasekané a naskládané
v bedýnkách na topení. Nic nepřijde nazmar. Vše se využije.
Pro nás jako členy Astrophyta je však důležité, že Lexa Quaiser přislíbil přednášku v Brně na naší listopadovou schůzi. Pokud se nic mimořádného nepřihodí,
máme se jistě na co těšit. Dá se předpokládat přednáška spíše prakticky a pěstitelsky zaměřená. Něco mi říká, že rozhodně nebude nudná. Doplní-li ji Lexa obrázky
a zážitky z cest do Nového Mexika, kde navštěvuje svou dceru, oživí-li ji zmínkou
o svých dalších zálibách jako je pěstování čarověníků, okrasných cibulovin a vůbec
skalniček jakož i dalších rostlin, zmíní-li svou zálibu v alpském lyžování. . . , máme
se na co těšit.
Pohoda, hezký den
Josef
Èlenská shùze 6. února
Schůze byla výroční, byly přečteny a hlasováním schváleny zprávy o činnosti za
rok 2008, plán činnosti (Viktor Talián) na rok 2009 a zpráva o hospodaření (Jiří
Peňás). Vyvrcholením výroční schůze byla tradiční volná tribuna. O své zážitky a
obrázky se podělili členové Sedlák, Bartušková, Moulis a Vítek. Za své vystoupení
dostali drobný dárek – paměťové médium USB.
Zpráva o činnosti Klubu kaktusářů Astrophytum za rok 2008
Vážení přátelé,
tak jako v minulých letech se vždy v únoru koná výroční členská schůze Klubu
kaktusářů Astrophytum Brno, na které je zhodnocena naše práce za uplynulý rok.
Náš klub vycházel v roce 2008 z plánu práce, který jsme si schválili na výroční
členské schůzi v únoru 2008.
Těžištěm celoroční práce bylo zajištění pravidelných členských schůzí. Těch
bylo celkem devět a konaly se na akademické půdě Masarykovy univerzity, která je
pro naše potřeby velmi dobře vybavena.
Na každé členské schůzi si členové pravidelně vyslechli zprávy funkcionářů a
proběhla tombola. Dále následovala odborná přednáška, na které jsme viděli jak
obrázky z našich sbírek, tak i z domoviny kaktusů a rovněž sukulentů.
Na třech schůzích přednášeli lektoři z našich řad, na dalších třech z jiných
českých organizací a na dvou to byli lektoři ze zahraničí.
Rok 2008 byl rokem volebním. Bylo oznámeno ukončení práce třech členů výboru Klubu. Za jejich práci jim bylo vysloveno poděkování. Za tyto odstupující
členy byli navrženi noví mladí členové.
18
Na únorové volné tribuně přednášeli mj. pánové Moulis a Sedlák
Neve¹lo se. . .
Tentokrát se stále krčí ve frontě korespondence Mareš-Frič. Ve snaze být stručný
se mi podařilo do tohoto čísla našlapat vše, co jsem měl připraveno a nemusím mít
špatný pocit z toho, že jsem něco odsunul nebo dokonce zahodil do nenávratna
jako minule. Jsem rád, že se mi podařilo vydat všechny příspěvky členů. Ty mají a
budou mít vždy přednost. Děkuji za ně a vážím si obětavosti a úsilí přispěvatelů.
Obrázky na pravé straně vnitřní dvoustrany:
Fotografie z článku v Cactus aventures – R. Krajča:
Rostlina z titulku – Uebelmannia pectinifera ssp. horrida
Uebelmannia pectinifera na nalezišti s přítelkyní Naďou
Obrázky na následující stránce:
Werner Uebelmann, jeho paní Rösly a návštěvníci od nás
Ve sklenících pana Uebelmanna, vpravo Rudy Krajča a Václav Toman
foto „účastníci zájezduÿ
31
Osmnáctého dubna jsme se sešli na vlakovém nádraží v Brně, odkud jsme
vyjeli na Prahu a ještě kousek na západ do Rudné. Tam má Lexa svou chatu,
kde se převážně zdržuje a kde pěstuje své rostliny. Odvezl si nás tam od nádraží
a provedl nás po svém „hospodářstvíÿ. Nahoře ve své svažité zahrádce má dva
částečně v zemi zapuštěné skleníky, z nichž část jednoho v zimě přitápí elektrickými
topidly. Mnoho rostlin má na zahradě, třeba na hromadách dřevěného materiálu
má přístřešky z pařeništních oken a pod nimi pěstuje kaktusy.
V září rezignoval př. Šmíd na členství ve výboru a na funkci distributora časopisu. Činnost distributora vykonával velmi dobře řadu let. Tato činnost je odpovědná a náročná na čas. Za tuto bezchybnou práci mu všichni mnohokrát děkujeme.
Vydávání Azetu převzal po př. Trtílkovi př. Polách a navázal na velmi dobrou
úroveň, kterou po dobu 10 roků držel př. Trtílek. Za tuto práci př. Trtílkovi děkujeme. V roce 2008 vyšel Azet třikrát a seznamoval nás s prací výboru, činnostmi
Klubu a jsou zde publikovány i příspěvky členů Astrophyta.
Výbor se během roku 2008 sešel dvanáctkrát. Zabýval se zajištěním přednášek,
organizováním výstavy a připomínkami z řad členské základny ke zlepšení naší
činnosti.
•
•
•
•
•
•
Lexa Quaiser a Jan Ziegrosser
Pěstuje hlavně drobné mrazuvzdorné rostliny a hodně množí a roubuje. K roubování
používá nejvíce opuncie. Jeho zvláštní, ale logicky zdůvodněná a účinná metoda
si zaslouží naši pozornost. Malé semenáčky roubuje šikmo seříznuté a k cévním
svazkům podložky je přichytává velmi snadno a šikovně gumičkou. Rostliny množí
výsevy a jak bylo zmíněno i vegetativně řezáním a roubováním. Velkých rostlin
v jeho sbírce najdeme velmi málo.
Všude kolem je vidět spousta práce. Té hotové i té, která čeká zatím ve frontě.
Je obdivuhodné, jak to všechno stihne. Pravda, je „na důchoděÿ, krátce před sedmdesátkou se těší dobrému zdraví a je nesmírně činorodý a pracovitý. Obdivuhodné
a v dnešní době vzácné je, že nelituje času a práce na zdánlivě podružné a nepříliš
30
•
•
Z hlavních bodů naší činnosti:
Při výstavě skalniček ve Čtyřlístku ve dnech 28. 4.–8. 5. proběhla burza
kaktusů.
Pravidelná výstava kaktusů, která se konala již tradičně v areálu Čtyřlístku v Brně-Bystrci, a to ve dnech 24. května až 1. června.
Aranžmá bylo zase jiné než v minulých letech. Ve spolupráci s Ing. Kutílkem realizaci výstavy provedli naši členové. Bez pomoci brigádníků a
vystavovatelů by nebylo možné tak kvalitní výstavu uskutečnit. Při realizaci a likvidaci výstavy se zúčastnilo 45 našich členů, vystavovatelů bylo
42. Poděkování patří všem, kdo se jakkoli o úspěch výstavy zasloužil.
V měsíci srpnu se uskutečnila současně s výstavou Flora Olomouc Národní
výstava kaktusů a sukulentů pod záštitou Společnosti českých a slovenských pěstitelů kaktusů a sukulentů. Do této činnosti se aktivně zapojili
naši členové Kulhánek, Odehnal a Ziegrosser.
V loňském roce nechybělo uspořádání každoročního zájezdu pro brigádníky zúčastněných na realizaci výstavy kaktusů. Jelo se za kaktusy a sukulenty, tentokrát to bylo na jižní Slovensko. Účastníci viděli čtyři sbírky.
Zájezd se konal až 13. září, měli jsme štěstí, že nám počasí přálo. Zájezd
byl podle vyjádření účastníků velmi zdařilý.
V měsíci říjnu se už stalo tradicí pořádání Sympozia. Jeho organizaci zajišťuje náš Klub. Sympozium se konalo v sále Vojenské akademie na Šumavské ul. Na Sympoziu byly předneseny čtyři přednášky. Přítomno bylo
119 účastníků. Sympozium bylo velmi kladně hodnoceno.
Při příležitosti zavírání sezóny a schůze Společnosti českých a slovenských
pěstitelů kaktusů a sukulentů v Chrudimi byla př. Stuchlíkem a Pavlíčkem
předána cena Zlatého Alberta našemu bývalému předsedovi a loňskému
sedmdesátníkovi Josefu Odehnalovi. Ještě jednou gratulujeme.
Naše knihovna a archiv jsou stále doplňovány, o přírůstcích jsme informováni v Azetu. Vzhledem k malému zájmu o půjčování bude od 1. dubna
2009 upraven výpůjční řád. O knihovnu a službu ve výpůjční době se
vzorně stará př. Čech.
19
Při hodnocení činnosti roku 2008 můžeme konstatovat, že byly splněny všechny
body plánu práce. Za to patří poděkování jak členům výboru, tak vám všem, kteří
v průběhu roku věnovali svůj čas a energii Astrophytu.
Zpracoval: Viktor Talián, jednatel
Plán činnosti Klubu kaktusářů Astrophytum Brno pro rok 2009
Uskuteční se 9 členských schůzí s odborným programem;
Výbor se bude scházet pravidelně jedenkrát měsíčně, případně mimořádně;
Burza se uskuteční ve Čtyřlístku ve dnech 1. 5.–8. 5. 2009;
Výstava proběhne ve Čtyřlístku v termínu 30. 5.–7. 6. 2009;
Bude zorganizován zájezd za kaktusy;
Podzimní Sympozium se uskuteční 17. října 2009; Čtyřikrát vyjde Zpravodaj Azet;
• Bude zajišťován časopis Kaktusy pro členy, a to buď zasíláním poštou
nebo osobním odběrem na schůzi;
• Knihovna a archiv se bude průběžně doplňovat.
•
•
•
•
•
•
Zpracoval: Viktor Talián, jednatel
Přepsáno, jak bylo předneseno, opraveny pouze gramatické a stylistické chyby.
Převod z roku 2007
Běžný účet: 11 977
Pokladna: 91 842
Celkem: 103 839
Vše zaokrouhleno na celé koruny
Výdaje
Kč
Časopis
47 613
Kč
Výstava
16 219
Časopis, členské příspěvky, poštovné
66 310
Seminář
4 736
Výstava, vstupné a prodej literatury
23 476
Přednášky
5 568
Prodej rostlin během výstavy
14 805
Zájezd
14 182
Prodej rostlin před výstavou
5 861
Tisk Azetu
10 137
Seminář
2 897
Přednáškový sál
4 500
Dobrovolné vstupné, čl. schůze
8 674
Poplatky Spořitelna
2 021
Úroky
37
Nákup literatury
5 000
Ostatní
880
Ostatní a internet
6 293
Celkem
122 940
Fotografie vlevo na prostřední dvoustraně:
Z knihy o melokaktusech
Botanická zahrada v Zürichu
20
A na doplnění ještě botanická charakteristika: Stonek většinou jednotlivý, občas
odnožující, zelený, až 1 m dlouhý. Žeber až 16, rovná, tupá, s hrbolky 2–3 mm
vysokými. Areoly s bílou vlnou, až 4 mm široké, v zářezech, až 9 mm vzdálené.
Okrajové trny jemné, v počtu až 15, rovné nebo ve stáří ohnuté, bočně směřující,
jehlovité, až 30 mm dlouhé. Středové trny silnější, málo odlišné od okrajových, až
4, poněkud delší; barva trnů nažloutlá až žlutohnědá. Květy až 35 mm dlouhé, rozevřené asi 30 mm široké, červené barvy. Jedná se o dobře rostoucí rostliny, pěstování
není obtížné, pěstuje se v mírně kyselém substrátu. Kvete už ve velikosti 8–10 cm.
Pěstování není obtížné.
Otevírání sezóny v Drásovì 4. dubna
Pokladní zpráva za rok 2008
Příjmy
do Sul, Brazílie). Je to kolmá skalní stěna na příkrém kopci, k jejímuž úpatí se
můžete dostat jen po sice poměrně krátkém, ale namáhavém výstupu hustým, těžko
prostupným lesem. Pokud se ocitnete pod stěnou, můžete kaktusy jenom vidět, pro
běžného smrtelníka jsou nedostupné. A přesto se ve sbírkách rostliny vyskytují.
Dříve možná byly dostupnější, ale v každém případě si musíme vážit úsilí a námahy
lidí, kteří nám rostliny obstarali až na náš kaktusářský talíř. Považujme si jich
nejenom pro úsilí, vynaložené pro jejich získání, ale i proto, že jsou v přírodě jen
opravdu vzácně zastoupeny.
text a foto na titulní straně Stanislav Stuchlík
Celkem
116 269
foto „účastníci zájezduÿ
Hned následující den po přednášce Ladislava Fábiána naplánoval Rudy Krajča otevírání sezóny ve
svých sklenících v Drásově a pozval kdekoho k sobě
na návštěvu a na pivo. V průběhu soboty se u něj
scházela postupně řada hostů z blízka i z daleka.
Samozřejmě nechyběli ani členové Astrophyta.
Ruda pěstuje množství rostlin, zejména drobné
a vzácné kytky. Odtud zřejmě pojmenoval svou internetovou doménu (vzacnykytky.cz). Rozchodil na
internetu vlastní e-shop a pochvaluje si, jak se obchody pěkně rozbíhají a jak to funguje.
U Rudy nenajdete tradiční „sbírkuÿ, jak ji známe
od většiny kaktusářů. Tedy sbírku s letitými někdy
i důstojně vzrostlými kaktusy.
Ruda je velmi dynamický a vše neustále otáčí. Uvidíme třeba časem, kam se bude
tento bývalý učitel, cestovatel, dobrodruh, kaktusář a obchodník ubírat.
Náv¹tìva u Alexandra Quaisera
Donedávna mi toto jméno nic neříkalo. Přesvědčil mě však poměrně snadno Jan
Ziegrosser – jinak člen Astrofyta a proslulý pěstitel chladnomilnějších a mrazuvzdorných kaktusů, abychom se za ním vypravili podívat.
29
nočním čase dostali domů. Vřele doporučuji navštívit toto místo jak jednotlivcům,
tak případně autobusovému zájezdu. Stojí to za to.
Emil Vašíček, Blansko
Návrh rozpočtu na rok 2009
Příjmy
Výdaje
Pomùka na roubování ze ©výarska
Kdepak zlaté české (a moravské) ručičky, šikovní koumáci jsou i
v cizině. Při návštěvě u Uebelmannů zaujala naše přátele zajímavá
pomůcka na roubování kaktusů.
Spočívá ze stojánku a svislé tyče, na níž je připevněno přidržovátko na podložku a „kloboučekÿ na roub přitahovaný pružinou.
Zmíněná přidržovátka se montují pohyblivě, aby bylo možné vše
upravit na míru roubované sestavě. Tedy žádné brnkání gumičkami.
Zkušenosti nemám ani mi je pánové neposkytli – jestli Vás
takový nápad zaujal, vyzkoušejte a napište.
Podle textu Emila Vašíčka
Hermína
I když se tentokrát nevešly kapitoly z korespondence brněnských kaktusářů s Vojtěchem Fričem, připomene nám tuto osobnost v tomto čísle Azetu zpráva patřící
spíše do společenské kroniky. Tu náš zpravodaj nemá a ani ji nepotřebuje. Co stojí
za zveřejnění, zaslouží si samostatný článek. Tento kratinký je přepisem zprávy,
která mi přišla od paní Yvonny Fričové a týká se dcery Vojtěcha Friče narozené
v roce 1905 nebo 1906.
Milí přátelé,
se smutkem Vám sděluji, že 10. března asi ve 21 hodinu našeho času zemřela
v Puerto Esperanze naše tetička Hermína. Následujícího dne byla pochována do
zděné hrobky, kterou jsme jí nechali již před několika lety postavit – byl to jediný
dárek, o který nás kdy požádala. Indiáni se pohřbívají do země, protože hrobku
si nikdo nemůže dovolit – ona chtěla, aby se vědělo, že její původ nebyl tak úplně
obyčejný. Má tedy i cedulku: „Hermína Ferreira Frič – dcera velké lásky A. V. Friče
a Lorai.ÿ
Budeme na ni vzpomínat.
Více na www.checomacoco.cz
Notoatus horstii f. muglianus
Proč právě tato a ne jiná rostlina má být jako „kytka číslaÿ? Jsou přece kaktusy,
které mají více květů. Nebo mají větší květy. Nebo mají krásnější plody. Nebo
mají hezčí otrnění. Nebo. . . Tak proč tedy? Důvodem, proč dávám rostlinu na toto
místo, je její nedostupnost v přírodě. Rostliny pocházejí z jednoho jediného naleziště
o nadmořské výšce 320 metrů, které se nachází u města Candelaria (stát Rio Grande
28
Předplatné časopisu
50 000
Výstava
15 000
Seminář
7 000
Knihovna a KuaS
5 000
Zájezd
Nájem sálu na čl. sch.
15 000
5 000
Členské příspěvky, předpl. časop.
65 000
Tisk Azetu
13 000
Výstava včetně prodejů rostlin
45 000
Přednášky
5 000
Ostatní, knihovna, dobrov. vstup.
10 000
Ostatní a internet
5 000
Celkem
120 000
Celkem
120 000
Shùze výboru 17. února 2009
Výbor se sešel téměř v plné sestavě. Byl projednán program na další měsíce, oznámeny termíny výstavy (30. 5.–7. 6.) a sympózia (17. října). Bylo rozhodnuto vydat
sborník k sympóziu a výročí klubu formou DVD. Byly připomenuty úkoly inventarizace majetku klubu a pravidelné aktualizace webových stránek jakož i přenést
některé věci, které zůstaly zatím u Františka Šmída. Distributor Karel Kašpárek
sepíše seznam přebytečných čísel časopisu a bude se snažit postupně je rozprodat
za sníženou cenu.
Èlenská shùze 6. bøezna
Z informací výboru stojí za zmínku vyhlášení termínu a některých věcí souvisejících
s výstavou a burzou kaktusů. Byl připomenut neobvyklý termín květnové schůze
kvůli svátečním májovým dnům a provozu fakulty, na jejíž půdě jsme hosty. Rudy
Krajča upozornil na otvírání sezóny u něj v Drásově, které propukne 4. dubna,
Předseda Stuchlík nahlásil nabídku westernového městečka ve Zvoli na uspořádání
menší výstavy kaktusů.
Hlavním bodem schůze byla přednáška Rudy Krajči o jeho putování po významných evropských sbírkách. Snad nejvýznamnější navštívenou osobností byl
W. Uebelmann ve Švýcersku. V Zürichu nemohli vynechat botanickou zahradu,
kde Rudu zaujala mj. později jím s nadšením propagovaná Aloe iucunda. Další
sbírky a jména připomenu jen telegraficky: Itálie – Trento, Pavel Heřtus – Sibřina
u Prahy, Chris Davis a Doug Donaldson v Londýně, Jiří Pavlík – Brno-Komín. Za
připomenutí stojí několik vzácných nebo nějakým způsobem zajímavých rostlin:
Pierrebraunia brauniorum (něco mezi cereusem a uebelmannií), Delaetia, Ferobergia (kříženec Ferocactusu a Leuchtenbergie), Melocactus perazosoi. Bez zajímavosti
21
není ani způsob, jakým se sláva českých a moravských kaktusářů šíří po světě. Cestovatelé poznali rostliny pocházející ze skleníků našich pěstitelů. Ceny byly ovšem
světové.
Návštěvy některých sbírek budou podrobněji rozepsány na jiném místě.
Výborová shùze 17. bøezna
Při stoprocentní účasti členů výboru byli upřesněni přednášející na sympózium
v říjnu. Všichni souhlasili s poskytnutím materiálů pro multimediální sborník (Gratias, Stuchlík, Odehnal a Kunte). Probíhá zajišťování propagace výstavy, plakáty,
letáčky apod. Byla zdárně dokončena inventarizace majetku klubu. Schválen byl i
nákup zahraničních časopisů pro knihovnu od Dr. Sedláka.
Èlenská shùze 3. dubna
Po úvodních zprávách výboru proběhla přednáška Ladislava Fábiána z Nových
Zámků. Jeho sbírku ve Dvorech nad Žitavou jsme viděli loni v září na zájezdu.
Přijel s ním i pan Beďač, který nás během toho zájezdu provázel.
Ladislav Fábián to vzal podle abecedy, zmínil se kratince o každém rodu kaktusů a promítal obrázky. Používá zažité názvy podle Backeberga nebo prezentuje
rostliny pod názvy, se kterými je získal.
Přednáška vyčerpala svůj čas v půlce abecedy, časem možná zajistíme její
pokračování. Přednášející zřejmě není zvyklý na tak rozsáhlé auditorium, snažil se
spíše přivést lidi k diskusi, zatímco naši členové chtěli spíše poslouchat. I přesto
byla přednáška velmi přínosná, protože po dlouhé době zase přinesla informace
botanické a pěstitelské.
Arhiv Astrophyta { náv¹tìva 7. dubna
Toho úterního odpoledne tři členové výboru navštívili archiváře pana Jaroslava
Stejskala doma v Hrušovanech nad Jevišovkou. Přinesli jsme některé materiály
k uložení a domlouvali jsme se na další činnosti a spolupráci. Pan Stejskal od naší
minulé návštěvy téměř před rokem dokončil uspořádání a naskenování materiálů
klubu. Sám doplnil některé chybějící materiály a připravuje seznam dokumentů,
které chybí a je žádoucí pokusit se je opatřit. Zároveň přemýšlí nad materiály, které
by mohly posloužit při tvorbě výroční publikace za necelých pět let. Naskenované
dokumenty na DVD budou k dispozici v knihovně klubu.
Výborová shùze 14. dubna
Nejvýznamějším tématem byla příprava výstavy kaktusů a její propagace. Výstava
proběhne opět v areálu Čtyřlístku, zahradního centra v Bystrci, ovšem na jiném
místě. Jsou připraveny i nové plakáty, propagační letáčky a rovněž vstupenky budou jiné. Záměrem je, aby to všechno přispělo k šíření informací o našem klubu a
napomohlo k rozšíření a omlazení členské základny.
22
asi 120 m2 polykarbonátového skleníku s automatickým větráním. Zde jsem mohl
ocenit znalost němčiny a angličtiny Rudyho a Václava, kteří i s účinnou pomocí
paní Uebelmannové kládli odborné dotazy. Pan Uebelmann nám na vše ochotně
odpovídal. Hojně jsme využili možnosti fotografovat. Nemohu zde popisovat rozsáhlou kolekci uebelmannií. Sbírka byla doplněna velkými mexickými kaktusy a
střed skleníku zabíraly květuschopné sloupovité kaktusy.
Mne též upoutala pomůcka na roubování skládající se ze stojánku pro vložení
seříznuté podložky a roubu pod přítlačnou destičku. Ta je vedena dvojicí kulatin
a pružinou, přes kterou ručně nastavíme přítlačnou sílu. Místo fixace je zajištěno
bočním červíkem. Tento přístroj je možné shlédnout u mě. Náš zájem byl odměněn
darováním jednoho exempláře každému z nás. Pan Uebelmann jich má větší množství ve dvou velikostech, a proto gumičky asi nepoužívá. K tomu nás obdaroval i
nějakou tou kytičkou, což bylo velmi milé. Po fotožni jsme byli pozváni ke stolu,
kde nescházel jejich sylván zelený. Zajištění noclehu jsme s díky odmítli. Čekalo
nás, přesněji řečeno Vaška a Rudyho, tréninkové přespání pod širákem. Já jsem vše
jistil ze zadních sedadel v autě.
Rozloučení bylo srdečné s nejistým určením možnosti dalšího setkání. Druhý
den byl uskutečněn pomocí GPS přesun k botanické zahradě. Jištěn byl cestovatelskou a sportovní zkušeností Rudyho, který zde dřív po břehu jezera v Zürichu
závodil ve svém oblíbeném triatlonu.
Skleníky zahrady leží těsně přes silnici, která jezero lemuje. Příchodem deváté
hodiny, se vstupem zdarma(!) jsme opět zahájili žeň focení a obdivování. Precizní
úprava a rozdělení do různých zeměpisných sekcí jsou zde dokonalé. Václav s Rudym se se zpočátku příliš vysilovali v byť krásné, ale nekaktusářské části. Moc zde
nadchly kaudexní rostliny obrovských rozměrů (zeli ze Švajcu) a dosud netušených
názvů a tvarů. Například Dioscorea silvatica, Cyphostema currorii, C. jutae, pachypodia, Uncarina grandidieri, Pyrenacantha, Brighamia insignis, Sanseveria fischeri.
Skleníková část obsahovala především sloupovité kytky, z nichž mnohé již byly
seřízlé, protože dosahovaly již asi pětimetrové výšky stavby. Jeden vážný nedostatek
jsme však odhalili. V zemi světoznámého odborníka na uebelmanie se na vnitřním
parapetu krčily dvě zanedbané kytičky tohoto rodu a z toho mála byla jedna zřejmě
na konci své pouti. Napadlo mě, že by se zde mohla nacházet tabulka s odkazem,
kde je tento nanejvýš vzácný rod ke shlédnutí. Dle kusých informací hodlá pan
Uebelmann celou svou sbírku prodat. Je to výzva pro movité zájemce nebo organizace. I pro zdejší botenickou zahradu by byla velkým přínosem. Venkovní prostory
jsou vyhrazeny kaktusům v pařeništích s celoročním pobytem. Vysoké betonové
boxy kryté polykarbonátem jsou pod falešným dnem vybaveny topným trubkovým systémem. Výška je dostatečná, že se návštěvníci nemusí příliš ohýbat a tak
mají možnost vše dobře vidět, fotit a i jmenovky jsou dostatečně čitelné. Čistota a
přirozený vzhled kytek je překvapující. Škála rodů je zde skoro všeobsažná. Několikahodinový pobyt uběhne takřka nepozorovaně bez obtěžování nějakých hlídačů,
což si u nás nedovedu představit. U posledních boxů jsme museli zrychlit kroky,
protože čtvrtá hodina odpolední nás vytlačila k východu, abychom se v pozdním
27
Pí¹eme jinde { èlánek Rudyho Kra jèi o Brazílii
Kniha o melokaktuseh
Členové našeho klubu – ač to jednu dobu z pohledu redakce našeho zpravodaje ani
trochu nevypadalo, umí psát. Píší však jinde, nicméně tak aspoň šíří věhlas českého
a moravského kaktusářství ve světě.
Pro Rudu Krajču, kterého netřeba představovat, se stal cílem časopis Cactus
aventures/Cactus adventures http://www.cactus-aventures.com. Článek má název Uebelmannia pectinifera ssp. horrida, how to get it and how to get back.
V čísle 80 zmíněného časopisu popisuje Ruda na devíti stránkách s obrázky svou
velmi dobrodružnou cestu do Brazílie, kdy jej doprovázela jeho bývalá přítelkyně
Naďa. O cestě nás informoval na přednášce, kterou si většina z nás asi pamatuje –
bylo to ještě na Lékařské fakultě MU.
Mám od Rudy k dispozici tento článek v elektronické podobě a mám rovněž
slíbený jeden výtisk. Jakmile jej dostanu, hodlám jej přenechat klubové knihovně
a tím tedy i k dispozici Vám všem.
Klubová knihovna oznamuje přírůstek. Je jím kniha Jiřího Thomsona Melocactus,
care and cultivation.
Thomson, George. Melocactus: care and cultivation. Vydání 1. Cactus & Co.
Libri. 2008. 94 s. ISBN 978-88-95018-01-0
Kniha byla vydána v anglickém a italském jazyce (my máme tu anglickou, na webu
http://www.cactus-co.com/images/temp/MelocactusThIT.pdf je dostupná část
italské verze). Provedení je pevná lesklá vazba, velikost A4. K dostání je na internetu za asi 20 e. Svým zpracováním na první dojem může působit jako jedna
z populárních povrchních publikací pro nenáročné čtenáře.
Obsah nás však hned vyvede z tohoto klamu. Po poděkování a úvodu následují
kapitoly Biologie (morfologie, rozmnožování. . . ), Rod Melocactus (výskyt, habitus),
Melocactus Link & Otto (1827) (popisy jednotlivých druhů – nejrozsáhlejší kapitola), Pěstování (požadavky na světlo, teplotu, zavlažování. . . , vysévání, choroby a
škůdci) a Přílohy (synonyma, polní čísla a bibliografie).
Kniha je hojně ilustrována barevnými fotografiemi i kresbami a naplněna mnohými údaji, které zřejmě uspokojí vážné zájemce o studium tohoto rodu. Jedinou
drobnou vadu vidím v nevhodném způsobu zpracování. Je to ovšem můj subjektivní dojem, v tomto ohledu jsem spíše konzervativní a pro odbornou monografii
bych volil jiný styl.
Odbornou přesnost a pravdivost na úrovni svých znalostí a zkušeností nedovedu posoudit, kdo si knihu půjčíte, můžete mi poslat své zkušenosti, abych je mohl
zveřejnit v Azetu.
O estì do ©výar za Uebelmannem
Každý z nás běžných kaktusářů hýčkajících své kytičky pro potěšení zná zvučná
jména světových kapacit, po nichž jsou pojmenovány i rody kaktusů. Nemálo z nás
touží poznat některého z těchto pánů osobně v jeho sbírce a v soukromí. Měl jsem
to velké štěstí, že jsem viděl při práci ve skleníku tehdejšího komunálu v Brně
pana Fleischera. Tam mne uvedl přítel Jarek Holub jako praktikant, potom velkým
skokem v roce 1995 v USA pana Stevena Bracka. Tam mne uvedl přítel Pepík
Mikuláš a odvezl jsem si odtud nezapomenutelné životní zážitky.
A nedávno, koncem srpna (2008) – díky příteli Rudymu a Vaškovi Tomanovi
z Prahy – jsem mohl ve Švýcarsku navštívit pana Uebelmanna. Ten – ač mnoho
návštěv nepřijímá, zřejmě díky osobnímu kouzlu Rudyho Krajči a také pro jeho
zásluhy v oblasti zkoumámí brazilské flóry, naši návštěvu neodmítl. Já jsem byl
přibrán, abych svým věkem dodal vážnosti mladistvě vyhlížející výpravy a taky
abych zatížil zadní nápravu nového Vaškova firemního Suzuki a odlehčil režijní
náklady cesty svým příspěvkem.
S Rudym do Brazílie už jet nehodlám (mám se rád), ale vidět uebelmanie
u pana Uebelmanna je něco jiného a to se neodmítá.
V pátek odpoledne jsme se s Rudym přepravili autobusem do Prahy, kde bylo
u Tomanových plánováno přespání. Večer jsme zvládli prohlídku Vaškova skleníku
posazeného na terase střechy činžovního domu se vstupem z krásného bytu v půdní
vestavbě. Profese inženýra stavaře se nezapře. Jeho paní nás obklopila milou pozorností a zvláště Rudy byl překvapen vegetariánským štrůdlem. To ještě nevěděl,
že na cestách se bude muset dívat na moji dokonalou vepřovou konzervu.
GPS nás spolehlivě dovedl do Zürichu a odtud pár kilometrů k rodinnému
domu Uebelmannových, kde jsme již byli očekáváni. Přirozený respekt ke známé
osobnosti mistra kaktusáře byl oslaben přátelským přijetím od obou manželů a
po krátkém vydechnutí začala prohlídka. Krásná a letitá sbírka je umístěna na
26
George Thomson
Kaktusy jej začaly zajímat už v dětství, kdy mu někdo daroval Echinopsis, který
jej uchvátil svým květem a vůní. Vážně se kaktusům věnuje asi třicet let. Pěstoval
nejrůznější kaktusy a sukulenty ve skleníku 6 × 8 stop. Poté, co se kvůli práci
přestěhoval do jižního Skotska mu většina sbírky odešla. Postavil však ještě větší
skleník a naplnil jej množstvím kaktusů a sukulentů. Zaujaly jej právě Melocactusy
a to zejména proto, že byly překvapivě schopny přežívat v chladných klimatických
podmínkách. Následoval další skleník s přitápěným místem hlavně pro Melocactusy,
Uebelmannie a Discocactusy.
Sám sebe nepovažuje za velkého odborníka na Melocactusy, je vyučen jako
kaligrafický a typografický návrhář, později se stal výzkumníkem a vyučujícím.
Akademickou hodnost získal za výzkum genetiky motýlů, ale zabývá se i dalšími
přírodními vědami jakož i počítačovou kaligrafií, genealogií, místní historií a hmyzoznalstvím.
Zdroj – autorův web
http://dspace.dial.pipex.com/town/drive/xz06/melocactus/index.html
Malá ukázka je na následující straně nahoře.
23
24
25