OOP FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM 1

Transkript

Město Frenštát pod Radhoštěm
Opatření obecné povahy č. 1/2011
ÚZEMNÍ PLÁN
FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM
Zastupitelstvo města Frenštát pod Radhoštěm, příslušné podle § 6 odst. 5 písm. c) zákona
č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění
pozdějších předpisů (dále jen "stavební zákon"), za použití § 43 odst. 4 a § 54 odst. 2
stavebního zákona, § 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických
podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti,
§ 171 až § 173 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů,
vydává
Územní plán Frenštát pod Radhoštěm v tomto znění:
I. Návrh
A. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
1) Řešeným územím Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm je správní území města
Frenštát pod Radhoštěm, které je tvořeno katastrálním územím Frenštát pod Radhoštěm.
Celková rozloha řešeného území je 1143 ha.
2) Zastavěné území Frenštátu pod Radhoštěm je vymezeno ke dni 1. 1. 2010.
3) Zastavěné území Frenštátu pod Radhoštěm je vymezeno ve výkresech :
A.1 Základní členění území
měřítko
A.2 Hlavní výkres
měřítko
A.3 Doprava
měřítko
A.4 Vodní hospodářství
měřítko
A.5 Energetika, spoje
měřítko
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
B. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO
HODNOT
1) Hlavním cílem navržené urbanistické koncepce je vytvoření podmínek pro rozvoj
správního území:
- dostatečnou nabídkou zastavitelných ploch pro novou obytnou výstavbu za účelem
udržení stabilního počtu obyvatel a zlepšování věkové struktury, tj. bydlení
individuálního (BI) a ploch smíšených obytných venkovských (SV);
- nabídkou ploch pro rozvoj především každodenní a víkendové rekreace a relaxace –
plochy občanského vybavení – sportovních zařízení (OS) a vymezením ploch
prostranství veřejných – zeleně veřejné v zastavěném území (ZV);
- nabídkou ploch pro rozvoj veřejné infrastruktury – ploch občanského vybavení
komerčních zařízení velkoplošných (OVK) a ploch smíšených obytných městských
komerčních (SMK);
- nabídkou ploch pro rozvoj výroby a služeb (VS), výroby a služeb – lehkého průmyslu
(VL) za účelem podpory ekonomiky, vytváření pracovních míst a zabezpečení služeb
v území;
- vymezením ploch přírodních pro územní systém ekologické stability (ÚSES) a ploch
smíšených nezastavěného území (SN), tj.vzrostlá zeleň mimo lesní pozemky, mokřady
apod.
2) Hlavní zásadou při vytváření podmínek pro rozvoj území jsou požadavky na ochranu
architektonických, urbanistických a přírodních hodnot území při navázání na dosavadní
urbanistický a stavební vývoj katastrálního území.
3) Koncepce rozvoje území vychází z prognózy vývoje bydlení ve střednědobém výhledu (do
r. 2025), který se opírá o komplexní zhodnocení podmínek řešeného území. Je
předpokládán mírný pokles, případně stagnace, počtu obyvatel a výstavba cca 25 - 30
nových bytů ročně. Asi u 1/5 z uvedeného počtu bytů je možné předpokládat jejich
vybudování bez nároků na nové plochy vymezené územním plánem jako návrhové (půdní
vestavby, přístavby, změny využití objektů, výstavba v prolukách a na větších zahradách
apod.). Uvedená bilance je také výchozím předpokladem pro bilancování potřeby ploch
a dimenzování technické infrastruktury.
4) Předmětem ochrany na území města Frenštát pod Radhoštěm jsou:
4.1) Přírodní hodnoty
(viz odůvodnění ÚP Frenštát pod Radhoštěm - kap. 4.4.1 Přírodní hodnoty území).
4.2) Kulturní a historické hodnoty
(viz odůvodnění ÚP Frenštát pod Radhoštěm – kap. 1.4 Kulturní a historické
hodnoty území):
Respektovat kulturní, historicky významné objekty:
Kaplička „Na Marku“, ul. Helštýn, parc. č. 1293 st. pl.
Kříž „Na Marku“, ul. Helštýn, parc. č. 2356/1.
Sloup se sochou Panny Marie „Na Marku“, ul. Helštýn, parc. č. 2356/1.
Městský dům č. p. 17 – hotel „Přerov“ – nám. Míru, parc. č. 13/1 st. pl.
Územní plán Frenštát pod Radhoštěm – OOP 1/2011
2
C. URBANISTICKÁ KONCEPCE, VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH,
PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ
C.1 CELKOVÁ URBANISTICKÁ KONCEPCE
1) Hlavní urbanistickou funkcí obce je funkce obytná, funkce obslužná, výrobní a rekreační
jsou funkcemi doplňkovými.
2) Největší rozsah navržených zastavitelných ploch představují plochy smíšené venkovské
(SV), plochy bydlení individuálního (BI), v rámci kterých lze připustit také výstavbu
zařízení občanské vybavenosti a dalších staveb v souladu s podmínkami stanovenými
v oddíle F této textové části.
3) Stávající plochy školských areálů jsou vymezeny jako plochy občanského vybavení –
veřejné infrastruktury (OVI). Ostatní zařízení občanského vybavení jsou součástí ploch
smíšených obytných městských (SM), bydlení hromadného (BH), bydlení individuálního
(BI), ploch smíšených obytných venkovských (SV) apod. Nové plochy občanského
vybavení – veřejné infrastruktury (OVI) nejsou navrženy.
4) Stávající plochy sportovních a rekreačních areálů jsou vymezeny jako plochy občanského
vybavení – sportovních zařízení (OVS). Nové plochy občanského vybavení - sportovních
zařízení (OVS) jsou navrženy v západní části území v návaznosti na stávající plochy OVS
a jedna plocha je navržena ve východní části území.
5) Sjezdová trať v severozápadní části území je vymezena jako plocha rekreace na plochách
přírodního charakteru (RN). Nově je vymezena plocha rekreace na plochách přírodního
charakteru (RN) u vodní nádrže Siberie.
6) Realizaci komerčních zařízení velkoplošných lze připustit v plochách smíšených obytných
městských – komerčních (SMK) a plochách občanského vybavení – komerčních zařízení
velkoplošných (OVK).
7) Stávající výrobní areály situované mezi vodním tokem Lomné a železniční tratí jsou
navrženy jako plochy přestavby P6 – P9 s využitím jako plochy smíšené obytné městské
komerční (SMK). Plocha areálu u ulice Bezručova (bývalý areál „traktorky“) je navržena
jako plocha přestavby P5 s funkcí plochy smíšené venkovské (SV). Dále je jako plocha
přestavby P2 navržen areál lesní a zemědělské výroby situovaný u křižovatky komunikací
Rožnovská a Bartošky na plochy výroby a skladování (VS). Zastavitelné plochy pro rozvoj
výroby a skladování (VS) jsou navrženy v návaznosti na stávající výrobní areály, a to
v severní části území, dále jižně od Martinské čtvrti, severně od ulice Střelniční po hranici
s obcí Tichá. V těchto plochách se připouští stavby pro fotovoltaické elektrárny.
8) Plochy prostranství veřejných - zeleně veřejné (ZV) jsou vymezeny především podél
vodního toku Lomné protékající souvislou zástavbou města.
9) Navržené plochy zemědělské – zahrad (ZZ) jsou vymezeny v návaznosti na stávající
plochy zemědělské – zahrad (zahrádkové osady) u silnice Za Střelnicí a jihovýchodně od
plochy výroby a skladování – lehkého průmyslu (VL).
3
C.2 VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH
V K.Ú. FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM
A
PLOCH
PŘESTAVBY
1) Zastavitelné plochy
Označení
plochy
Z1
VS – výroby a skladování
Výměra
v ha
5,49
Z2
1,91
Z3
0,85
Z4
0,94
Z5
0,46
Z6
SV – smíšené obytné venkovské
1,11
Z7
Z8
BI – bydlení individuálního
0,19
Z9
0,07
Z10
Z11
0,47
Z12
DS – dopravní infrastruktury silniční
0,52
Z13
0,35
Z14
Z15
0,13
Z16
0,23
Z18
0,28
Z19
0,66
Z20
0,13
Z21
0,55
Z22
0,13
Z23
0,34
Z24
0,12
Z25
2,90
Z29
OVS – občanského vybavení –
sportovních zařízení
0,39
Z30
0,28
Z31
0,32
Z32
1,12
Z33
0,12
Z34
0,26
Z26
Z27
Z28
Plocha - způsob využití
Podmínky
realizace
dořešit napojení na vodovod
a kanalizaci
územní studie do 31.12.2020
územní studie do 31.12.2020,
na 2 ha této plochy bude vymezena
plocha veřejného prostranství
o výměře min. 0,1 ha
1,48
1,98
8,23
0,72
0,68
1,77
4
Z35
0,22
Z36
0,08
Z37
0,58
Z38
0,13
Z39
0,62
Z40
0,39
Z41
0,12
Z42
0,92
Z43
0,58
Z45
0,19
Z46
0,38
Z48
SM – smíšené obytné městské
0,65
Z49
0,40
Z50
0,36
Z51
Z52
0,08
Z53
0,06
Z54
Z55
Z56
RN – rekreace na plochách přírodního
charakteru
0,80
Z57
0,30
Z58
0,30
Z59
0,73
Z60
0,91
Z61
Z62
0,34
Z63
0,60
Z64
0,74
Z65
1,12
Z66
0,27
Z67
0,69
Z68
0,21
Z69
0,21
Z70
0,23
Z71
0,17
Z72
a kanalizaci
a kanalizaci
1,54
0,19
1,01
5
4,23
2,10
Z73
0,76
Z74
1,26
Z75
0,34
Z76
0,30
Z77
0,30
Z78
1,00
Z79
Z80
0,19
Z81
0,08
Z82
0,15
Z83
0,18
Z84
DZ – dopravní infrastruktury železniční
0,34
Z85
0,28
Z86
3,37
Z87
1,55
Z88
1,23
Z89
0,09
Z90
0,34
Z91
TI – technické infrastruktury
0,25
Z92
0,20
Z93
1,37
Z94
0,89
Z95
0,28
Z96
0,18
Z97
Z98
0,80
Z99
0,89
Z100
0,14
Z101
0,18
Z102
0,18
Z103
1,11
Z104
0,26
Z105
0,86
Z106
0,29
Z107
0,59
Z108
0,15
Z109
0,33
Z110
a kanalizaci
6
2,44
1,49
2,40
Z111
Z112
Z113
Z114
Z115
0,95
Z116
0,39
Z117
1,14
Z118
0,09
Z119
0,40
Z120
0,62
Z121
0,26
Z122
0,80
Z123
0,26
Z124
ZZ – zemědělské - zahrad
0,79
Z125
1,04
Z126
0,71
Z127
TI – technické infrastruktury
0,28
Z128
1,36
Z129
0,19
Z130
10,43
Z131
1,66
Z132
ZZ – zemědělské - zahrad
0,66
Z133
Z134
Z135
OVK – občanského vybavení –
komerčních zařízení velkoplošných
1,03
Z136
0,36
Z137
0,23
Z138
0,15
Z139
Z140
Z141
2,19
0,16
2,33
2,74
2,44
0,66
2,11
0,40
a kanalizaci
7
1,39
Z142
Z143
Z144
0,73
Z145
0,12
Z146
0,58
Z147
0,20
Z148
0,75
Z149
0,81
Z150
0,44
Z151
0,62
Z152
0,26
Z153
Z154
0,10
Z155
0,26
Z156
0,11
Z157
Z158
Z159
Z160
Z161
0,52
Z162
0,75
Z163
Z164
Z165
Z166
0,68
Z167
0,37
Z168
1,60
Z169
0,33
Z170
0,29
Z171
0,45
a kanalizaci
a kanalizaci
0,19
2,23
9,73
1,75
3,03
0,76
2,17
8,93
0,55
8
3,68
Z172
0,61
Z173
0,34
Z174
0,17
Z175
0,47
Z176
0,55
Z177
0,16
Z178
0,51
Z179
OVK – občanského vybavení –
komerčních zařízení velkoplošných
1,06
Z180
0,17
Poznámka – úpravy po společném jednání podle stavebního zákona:
Na základě stanoviska Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Beskydy byly vyřazeny
plochy označené Z17, Z44, Z47.
Na základě stanoviska Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Beskydy byl zmenšen rozsah
ploch označených Z34, Z45, Z46, Z49, Z51, Z54.
Na základě požadavku MěÚ Frenštát pod Radhoštěm byl vymezen lokální biokoridor ve vazbě na k.ú.
Trojanovice, čímž došlo k rozdělení zastavitelné plochy Z151 na dvě samostatné zastavitelné plochy, označené
Z151 a Z180.
2) Plochy přestavby
Označení
plochy
P1
Podmínky
realizace
Výměra
v ha
3,60
P2
1,27
P3
0,30
P4
VL – výroby a skladování – lehkého
průmyslu
P5
P6
SMK – smíšené obytné městské komerční
P7
P8
P9
1,26
2,85
1,48
2,86
1,28
0,56
Poznámka – úpravy po společném jednání podle stavebního zákona:
Na základě stanoviska Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Beskydy byl zmenšen rozsah
plochy označené P1.
9
C.3 SYSTÉM SÍDELNÍ ZELENĚ
1) Jako plochy veřejných prostranství - zeleně veřejné (ZV) jsou vymezeny plochy stávající
zeleně na březích vodních toků Bystré a Lomné. Navržené plochy veřejných prostranství zeleně veřejné (ZV) jsou vymezeny v jihovýchodní části zástavby podél uvedených
vodních toků.
2)
Plocha čísloPlocha - způsob využití
Výměra v ha
ZV1
veřejné prostranství - zeleň veřejná
0,82
ZV2
0,88
ZV3
0,25
ZV4
0,35
ZV5
1,71
ZV6
0,29
ZV7
0,75
ZV8
0,76
ZV9
0,60
ZV10
0,26
ZV11
0,11
ZV12
0,09
ZV13
0,05
ZV14
0,05
ZV15
1,60
ZV16
0,27
1) Bude respektována stávající vzrostlá zeleň na nelesní půdě - zeleň kolem vodních toků,
stromořadí, jednotlivé vzrostlé stromy apod.
3) Součástí systému zeleně sídla jsou plochy lesů (L), plochy veřejných prostranství - zeleně
veřejné (ZV), plochy přírodní - územního systému ekologické stability (ÚSES) a plochy
krajinné zeleně (nehospodářské dřevinné porosty, mokřady apod.), označené jako plochy
smíšené nezastavěného území (SN).
D. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ
UMISŤOVÁNÍ
D.1 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
D.1.1 DOPRAVA SILNIČNÍ
1) Pro realizaci přeložky silnice I/58, včetně úpravy navazující komunikační sítě v přilehlých
rozvojových plochách, budou respektovány vymezené plochy dopravní infrastruktury
silniční. Koridor vymezený platným ÚPN VÚC Beskydy v šířce 200m od osy vymezeného
návrhu bude respektován pouze v nezbytně nutném rozsahu. Nové stavby a objekty v něm
10
se nacházející budou posuzovány individuálně. Nebudou povolovány nové stavby a provoz
objektů zásadním způsobem znemožňující realizaci přeložky silnice I/58.
2) Pro realizaci přeložky silnice II/483, včetně úpravy navazující komunikační sítě
v přilehlých rozvojových plochách, budou respektovány vymezené plochy dopravní
infrastruktury silniční. Koridor vymezený platným ÚPN VÚC Beskydy v šířce 200m od
osy vymezeného návrhu bude respektován pouze v nezbytně nutném rozsahu. Nové stavby
a objekty v něm se nacházející budou posuzovány individuálně. Nebudou povolovány nové
stavby a provoz objektů zásadním způsobem znemožňující realizaci přeložky silnice
II/483.
3) Bude realizované nové zapojení obslužné komunikace vedené podél jižního okraje ploch
výrobních služeb a skladování v Martinské čtvrti do trasy silnice I/58 v západní části
řešeného území a silnice III/4835 a ul. Planiska ve východním úseku komunikace.
4) Přestavby křižovatek stávajících komunikací budou realizovány ve vymezených plochách
dopravní infrastruktury nebo veřejných prostranství, případně ostatních navazujících ploch
v rámci podmínek pro jejich využívání.
Jedná se především o křižovatky:
- silnice I/58 s přeložkou silnice II/483,
- silnice I/58 s přeložkou silnice I/58 v jejím severním a jižním úseku,
- silnice I/58 s ul. Dolní,
- silnice II/483 se silnicí III/4848 a ul. Horní (u OC Kyčera) a
- silnice II/483 se silnicí III/4835.
5) Řešení drobných lokálních závad na stávajících silničních průtazích a místních
komunikacích, které nelze zobrazit v grafické části s ohledem na měřítko výkresů
v analogovém zpracování územního plánu, např. nedostatečná šířka vozovky, technický
stav komunikace, lokální omezení průjezdnosti, vybudování chodníků, pásů/pruhů pro
cyklisty apod., bude realizováno v plochách silniční dopravy nebo veřejných prostranství
s převahou zpevněných ploch, případně ostatních navazujících ploch v rámci podmínek pro
jejich využívání.
6) Doplnění a úpravy sítě místních komunikací ke stávajícím a nově navrženým
zastavitelným plochám je navrženo v jejich rámci, a to v souladu s podmínkami pro jejich
využívání. Pro dopravně významnější trasy místních komunikací jsou navrženy plochy
veřejných prostranství. Jejich vedení však není nutno důsledně respektovat přímo v trasách
navržených územním plánem, v případě prokázání (např. územní studií), že dopravní
obsluhu jednotlivých celistvých ploch lze řešit i jiným způsobem.
Tyto komunikace jsou navrženy v šířkových kategoriích pro jednopruhové a dvoupruhové
komunikace dle normových hodnot (včetně případných chodníků a pásů nebo pruhů pro
cyklisty).
Při jejich realizaci budou respektovány následující zásady:
- u nových i stavebně upravovaných úseků místních komunikací úseků je navrženo
respektovat minimální šířky přilehlých veřejných prostranství dle příslušných předpisů.
V odůvodněných případech ve stísněných poměrech bude respektována alespoň šířka
prostoru místní komunikace stanoveného dle normových hodnot. Tyto prostory je
navrženo důsledně hájit pro případné budoucí vedení chodníků, další šířkové úpravy
vozovky, realizaci výhyben, realizaci pásů nebo pruhů pro cyklisty, event. pro vedení
sítí technické infrastruktury,
- odstup nových budov navržených podél stávajících nebo nových místních obslužných
komunikací funkční skupiny C bude minimálně 10 m od osy komunikace, pro nové
budovy navržené podél místních sběrných komunikací funkční skupiny B (včetně
11
silničních průtahů v zastavěném území) je nutno dodržet odstup minimálně 15 m od osy
komunikace. Tyto odstupy budou sloužit pro vedení sítí technické infrastruktury,
realizaci sjezdů k nemovitostem, úpravám dopravních prostorů komunikací a mohou být
dle místních podmínek a v odůvodněných případech ve stísněných poměrech sníženy.
Pro nové budovy související s bydlením, ubytováním, zdravotnictvím apod. budou tyto
odstupy dále v rámci podrobnější dokumentace posouzeny z hlediska dodržení
příslušných hygienických předpisů z hlediska ochrany zdraví obyvatel
před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
- veškeré nové křižovatky, křížení a sjezdy na síti pozemních komunikací budou řešeny
v souladu se zásadami uvedenými v rámci ČSN 73 6101, ČSN 73 6102 a ČSN 73 6110,
- při návrhu nových komunikací nebo úpravách stávajících úseků budou respektovány
normy z oboru požární bezpečnosti staveb (ČSN 73 0802, 73 0804 a 73 0833).
7) V zastavitelných plochách situovaných v návaznosti na stávající i navržené silniční
komunikace je možné umisťovat pouze takové stavby, u kterých budou provedena
preventivní opatření pro zajištění přípustného hygienického zatížení externalitami dopravy
nebo pouze budovy, jejichž funkce nevyvolá potřebu provedení těchto preventivních
opatření.
Územním plánem je stanovena vzdálenost od výše uvedených komunikací, v rámci které je
nutno prokázat dodržení příslušných hygienických předpisů z hlediska ochrany zdraví
obyvatel před nepříznivými účinky hluku a vibrací při užívání stavby nebo objektu (tzn. je
nutno splnit podmínky pro ochranu před hlukem v chráněném venkovním prostoru,
resp. chráněném venkovním prostoru staveb, v odůvodněných případech pak alespoň
v chráněném vnitřním prostoru staveb). Tyto odstupy jsou pro jednotlivé skupiny
komunikací stanoveny takto:
- pro stávající a navržené silnice I., II. a III. třídy v šířce 50 m od osy na obě strany,
- pro místní komunikace v šířce 15 m od osy na obě strany.
D.1.2 DOPRAVA ŽELEZNIČNÍ
1) Respektovat územní rezervu pro realizaci přeložky železniční trati č. 323. Územní rezerva
vymezená v platném ÚPN VÚC Beskydy v šířce 100 od osy vymezeného návrhu bude
respektována pouze v nezbytně nutném rozsahu.
2) Pro budoucí zástavbu související s bydlením, ubytováním, zdravotnictvím apod.,
situovanou podél železniční trati do vzdálenosti 60 m bude stanoven minimální odstup
budov od osy kolejí v rámci podrobnější projektové dokumentace nebo územního řízení
tak, aby splněny podmínky pro ochranu před hlukem v chráněném venkovním prostoru,
v chráněném vnitřním prostoru staveb.
3) V prostorech křížení místních a účelových komunikací s železniční tratí budou uvolněna
rozhledová pole dle příslušných předpisů.
D.1.3 DOPRAVA STATICKÁ - ODSTAVOVÁNÍ A PARKOVÁNÍ AUTOMOBILŮ
1) Pro osobní automobily obyvatel bytových domů budou vybudovány další kapacity, a to
formou stání na terénu v rámci příslušných ploch. Odstavná stání na terénu mohou být
12
realizována i bez nutnosti jejich vymezení v grafické části v rámci ostatních ploch
s rozdílným způsobem využití.
2) Pro parkování osobních automobilů u objektů občanské vybavenosti budou vybudovány
další kapacity odpovídající stupni automobilizace 1 : 2,5, a to v rámci příslušných ploch
a podmínek pro jejich využití.
3) Odstavování nákladních vozidel se připouští pouze v souladu s podmínkami stanovenými
v rámci příslušných ploch a podmínek.
D.1.4 PROVOZ CHODCŮ A CYKLISTŮ
1) Pro bezkolizní pohyb cyklistů budou realizovány samostatné cyklistické stezky event.
stezky pro společný provoz chodců a cyklistů. V centrální části města budou v uličních
prostorech stávajících i navržených komunikací vymezeny pruhy event. pásy pro cyklisty
dle místní potřeby a prostorových možností. Tyto návrhy se připouští realizovat ve všech
funkčních plochách v souladu s podmínkami stanovenými pro využití ploch s rozdílným
způsobem využití a není nutno je vyznačovat v grafické části.
2) Stezky pro chodce a chodníky podél komunikací se připouští realizovat ve všech funkčních
plochách v souladu s podmínkami stanovenými pro využití ploch s rozdílným způsobem
využití a není nutno je vyznačovat v grafické části.
D.1.5 HROMADNÁ DOPRAVA OSOB
1) Zachovat dostupnost hromadné dopravy na území obce.
2) Nové autobusové zastávky nebo úpravy stávajících stanovišť, je připuštěno realizovat
ve všech funkčních plochách v souladu s podmínkami stanovenými pro využití ploch
s rozdílným způsobem využití v oddíle F. této textové části, a to dle místní potřeby.
3) Realizovat novou železniční zastávku na celostátní trati č. 323.
D.2 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
1) Sítě technické infrastruktury přednostně vést v plochách veřejně přístupných v komunikacích, nebo v neoplocených plochách podél komunikací, v trasách vymezených
v grafické části.
2) Zakreslení tras sítí technické infrastruktury je schematické vzhledem k měřítku výkresů
a zachování čitelnosti, trasy sítí upřesňovat při zpracování podrobnější dokumentace.
3) Sítě technické infrastruktury je možno realizovat ve všech plochách zastavěného území,
plochách zastavitelných a plochách neurbanizovaných, tj. plochách lesních, zemědělských,
smíšených nezastavěného území, v souladu s podmínkami uvedenými v oddíle F této
textové části.
13
D.2.1 VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ - ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU
1) Stávající vodovodní síť rozšířit o vodovodní řady DN 50 – DN 150 v délce cca 25 km
v návaznosti na zastavitelné plochy. Řady DN 80 – DN 150 budou rovněž plnit funkci
vodovodu požárního.
2) Rekonstruovat problémové úseky vodovodní sítě.
3) Respektovat ochranné
se na parc. č. 2201/2.
pásmo
vodního
zdroje
firmy
Siemens
nacházejícího
D.2.2 VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ - LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD
1) Rozšířit stávající stoky jednotné kanalizace o stoky splaškové kanalizace gravitační
v celkové délce cca 25 km a kanalizace výtlačné v celkové délce cca 1 km a stoky dešťové
kanalizace v celkové délce cca 2 km.
2) Rekonstruovat problémové úseky stok jednotné kanalizace.
3) Likvidace odpadních vod z objektů mimo dosah stávající a navrhované kanalizace řešit
v žumpách s vyvážením odpadu nebo v malých domovních ČOV s vyústěním
do vhodného recipientu.
4) Důsledně dbát na dodržování procenta zastavitelnosti u zastavitelných ploch z důvodu
umožnění zasakování dešťových vod.
5) Přebytečné srážkové vody odvádět dešťovou kanalizací či mělkými zatravněnými příkopy
vedenými podél komunikací do vhodného recipientu.
D.2.3 VODNÍ REŽIM
1) Ve stanoveném záplavovém území řeky Lubiny nepovolovat nové stavby, kromě staveb
a zařízení nezbytné dopravní a technické infrastruktury.
2) Vodní toky nezatrubňovat ani směrově neupravovat.
3) V maximální míře respektovat provozní pásma podél části Lubiny řazené mezi významné
vodní toky v šířce do 8 m a u ostatních vodních toků nacházejících se na k.ú. Frenštát
pod Radhoštěm v šířce do 6 m od břehových hran pro údržbu koryt a břehů vodních toků.
4) Provést revitalizaci úseku vodního toku Lubina v ř. km 32,4 – 34,4.
D.2.4 ENERGETIKA
Zásobování elektrickou energií
1) Pro posílení přenosového profilu elektrické energie mezi Polskem a ČR realizovat
přestavbu jednoduchého vedení 400 kV - ZVN 403 Prosenice – Nošovice na vedení
s dvojitým potahem ( ZVN 403 – 456), ve stávajícím koridoru ochranného pásma
a bez nároku na zábor území.
14
2) Potřebný transformační výkon pro byty, vybavenost, objekty druhého bydlení
a podnikatelské aktivity ve Frenštátě pod Radhoštěm do roku cca 2025 zajistit
ze stávajících distribučních trafostanic 22/0,4 kV, které budou doplněny novými DTS
navrženými v lokalitách s novou výstavbou, příp. s předpokládaným nedostatkem
transformačního výkonu (DTS N1 – 19, resp. DTS NK 1 – 7 ), spolu s rozšíření veřejné
sítě NN.
Zásobování plynem
1) Pro zajištění vyšší spolehlivosti dodávek plynu ze sítě VTL respektovat návrh propojení
VTL plynovodů mezi Frýdlantem nad Ostravicí – Pstruží a Frenštátem pod Radhoštěm
novým VTL plynovodem DN 150, PN 40.
2) Plynofikaci nové bytové zástavby zajistit rozšířením stávající středotlaké plynovodní sítě.
3) Respektovat bezpečnostní pásma VTL plynovodů.
Zásobování teplem
1) Zachovat decentralizovaný způsob vytápění pro stávající i novou výstavbu s blokovými
a domovními kotelnami pro část bytů v BD, individuálním vytápěním bytů v BD, RD,
objektů druhého bydlení a samostatnými kotelnami pro objekty vybavenosti
a podnikatelských aktivit.
2) V palivo - energetické bilanci tepelných zdrojů preferovat využití zemního plynu
pro zásobování bytů, vybavenosti, s doplňkovou funkcí dřevní hmoty a elektrické energie.
D.2.5 ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE
1) Rozšíření komunikačního provozu řešit výběrem z nabídek operátorů na pevné, bezdrátové
a mobilní síti.
D.3 UKLÁDÁNÍ A ZNEŠKODŇOVÁNÍ ODPADŮ
1) Komunální odpady ze správního území města Frenštát pod Radhoštěm odvážet na řízené
skládky mimo správní území obce. Ve správním území města Frenštát pod Radhoštěm není
územním plánem vymezena plocha pro zřízení skládky komunálního odpadu.
2) Nové sběrné dvory lze realizovat a provozovat v rámci ploch výroby a skladování (VS)
a ploch výroby a skladování – lehkého průmyslu (VL) v souladu s podmínkami
stanovenými v oddíle F pro tyto plochy.
3) Nebezpečný odpad shromažďovat ve sběrném dvoře, popř. svážet mobilní sběrnou
a následně odvážet k odstranění na zařízení určená k likvidaci nebezpečných odpadů
mimo správní území města Frenštát pod Radhoštěm.
4) Odstranění průmyslového odpadu z výroby provozované na plochách výroby a skladování
(VS) a plochách výroby a skladování – lehkého průmyslu (VL) zajišťovat individuálně
původci vzniku odpadu.
15
D.4 OBČANSKÁ VYBAVENOST
1) Nové stavby a zařízení občanské vybavenosti mohou být realizovány v souladu
s podmínkami stanovenými pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (viz oddíl F).
2) Účel využívaní stávajících zařízení a staveb občanské vybavenosti může být změněn
v souladu s podmínkami stanovenými pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (viz
oddíl F).
3) V případě realizace nového zařízení občanské vybavenosti musí být zabezpečen v rámci
vlastního pozemku dostatek parkovacích míst, nebo musí být tato místa zajištěna
s ohledem na organizaci okolní zástavby, veřejných prostranství a veřejné zeleně.
4) Respektovat zastavitelné plochy Z134 a Z179 občanského vybavení – komerčních zařízení
velkoplošných (OVK) a plochy přestavby P6 – P9 vymezené pro využívání jako plochy
smíšené obytné městské – komerční (SMK) ve kterých je možno realizovat mimo jiné
i komerční zařízení velkoplošná do 5 000 m2.
D.5 VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ
1) Mezi plochy prostranství veřejných (PV) jsou zařazeny plochy místních komunikací
a chodníků. Podle místních možností budou respektovány šířky veřejných prostranství dle
§ 22 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území,
v odůvodněných případech ve stísněných poměrech bude respektována šířka prostoru
místní komunikace stanoveného dle ČSN 736110.
E. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A
STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM
EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ
OPATŘENÍ, OCHRANU PŘED POVODNĚMI, REKREACI, DOBÝVÁNÍ
NEROSTŮ
E.1 KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH
A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNU V JEJICH VYUŽITÍ
V krajině jsou vymezeny plochy neurbanizované s rozdílným využitím:
1) Plochy přírodní - územního systému ekologické stability (ÚSES) zahrnují ekologickou
kostru území - biokoridory a biocentra. Představují těžiště zájmu ochrany přírody v území
a základní předpoklady jeho ekologické stability. Na těchto plochách se nepřipouští žádná
výstavba s výjimkou zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, sítí technické
infrastruktury a komunikací, jejichž trasování mimo plochy ÚSES by bylo obtížně řešitelné
nebo ekonomicky neúměrné, dále malých vodních nádrží a staveb na vodních tocích.
V ochranných pásmech nadzemních elektrických vedení budou plochy udržovány jako
louky nebo louky s keři a mladými nebo malými stromy (viz oddíl F. Stanovení podmínek
pro využití ploch s rozdílným způsobem využití).
16
Ve vymezeném územním systému ekologické stability, jeho nefunkčních nebo částečně
funkčních částech, respektovat cílový stav - zalesnění (viz oddíl E.2).
2) Plochy lesní (L) zahrnují pozemky určené k plnění funkcí lesa včetně pozemků a staveb
lesního hospodářství, s výjimkou ploch vymezených pro územní systém ekologické
stability. Na těchto plochách lze realizovat pouze stavby sloužící k zajišťování provozu
lesních školek, k provozování myslivosti a lesního hospodářství, stavby a zařízení, která
jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, přístřešky pro turisty, stavby účelových
komunikací, stavby chodníků, stezek pro pěší a cyklostezek, stavby vodních nádrží
a stavby na vodních tocích, stavby sítí technické infrastruktury a komunikací, jejichž
trasování mimo plochy lesní by bylo obtížně řešitelné nebo ekonomicky neúměrné (viz
oddíl F. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití).
3) Plochy smíšené nezastavěného území (SN) - doprovodná zeleň kolem vodních toků,
vzrostlá zeleň na nelesní půdě, remízky apod., s výjimkou ploch vymezených pro územní
systém ekologické stability. Na těchto plochách lze realizovat pouze stavby a zařízení,
která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, přístřešky pro turisty, stavby účelových
komunikací, stavby chodníků, stezek pro pěší a cyklostezek, stavby vodních nádrží
a stavby na vodních tocích, stavby sítí technické infrastruktury a komunikací, jejichž
trasování mimo plochy smíšené nezastavěného území by bylo obtížně řešitelné nebo
ekonomicky neúměrné, (viz oddíl F. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným
způsobem využití).
4) Plochy zemědělské (Z) zahrnují pozemky zemědělsky obhospodařované půdy, tj. orná
půda a trvalé travní porosty, menší vodní toky včetně břehové zeleně, malé vodní plochy
a pozemky souvisící s dopravní obsluhou území včetně komunikací umožňujících
obhospodařování pozemků a komunikací umožňujících průchod krajinou. V rámci těchto
ploch se připouští realizace nezbytných staveb a zařízení technické infrastruktury a staveb
a opatření s protierozní funkcí. Dále lze realizovat stavby doplňkových zařízení pro
zemědělskou výrobu (stavby pro pastevní chov hospodářských zvířat, napáječky, stavby
pro skladování zemědělských produktů, včelíny, ohrady a elektrické ohradníky pastevních
a jezdeckých areálů apod.), stavby přístřešků pro turisty u turistických tras, drobné sakrální
stavby, stavby a zařízení na vodních tocích včetně menších vodních nádrží atd., (viz oddíl
F. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití).
5) Plochy vodní a vodohospodářské (VV) - vodní toky není povoleno zatrubňovat. Případné
úpravy směrových a sklonových poměrů je nutno provádět přírodě blízkým způsobem
s použitím přírodních materiálů. Připouští se pouze stavby a zařízení související s vodním
hospodářstvím a ochranou přírody a nezbytnými stavbami pro dopravu a sítě technické
infrastruktury, tj. stavby mostů, lávek a propustků (viz oddíl F. Stanovení podmínek pro
využití ploch s rozdílným způsobem využití).
6) Při zásahu do sítě zemědělských a lesních účelových komunikací musí být zajištěn přístup
ke všem obhospodařovaným pozemkům.
E.2 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY
1) Pro zajištění územního systému ekologické stability jsou vymezeny ve správním území
obce základní prvky – biocentra, propojená biokoridory. V území obce jsou vymezeny
prvky lokální úrovně: lokální biocentra (LBC) a lokální biokoridory (LBK). Návrh
upřesňuje a zapracovává vymezení podle platného územního plánu velkého územního
celku Beskydy.
17
2) Chybějící části prvků jsou vymezeny většinou v minimálních parametrech (velikosti
biocenter, šířky biokoridorů). Existující, funkční i nefunkční části prvků jsou vymezeny
v rozměrech větších a jejich upřesnění - zmenšení je možné v další podrobnější územně
plánovací nebo prováděcí dokumentaci za předpokladu dodržení dalších, metodikou
předepsaných, podmínek.
3) Většina prvků je navržena jako prvky lesní a vodní. Minimální nutné parametry pro prvky
vymezené s cílovými společenstvy lesními jsou:
- lokální biocentrum - minimální výměra 3 ha tak, aby plocha s pravým lesním
prostředím byla 1 ha (šířka ekotonu je asi 40 m);
- lokální biokoridor - maximální délka je 2 000 m a minimální šířka 15 m, možnost
přerušení je na 15 m;
Jako současně vodní jsou vymezeny biokoridory podél toků: Lubiny, Rokytné,
Radhoštnice, Lánského potoka.
Křížení biocenter a biokoridorů s jiným způsobem využití území:
- křížení biocenter a biokoridorů s pozemními trasami, komunikacemi, apod. je řešeno
přerušením biokoridoru;
- křížení s nadzemními elektrickými vedeními – plocha v ochranném pásmu bude
obhospodařována jako trvalý travní porost nebo v kombinaci s keři a mladými nebo
malými stromy;
- křížení s vodními toky – bude udržován břehový stromový porost toku mimo vlastní
koryto s cílem výchovy maximálně stabilního porostu (preference pozitivních probírek).
4) Při zakládání prvků ÚSES na nezalesněné půdě je vhodné využít ve velké míře meliorační
dřeviny - keře a stromy. Při přeměnách druhové skladby respektovat místní provenienci
(přírodní lesní oblast) a odpovídající ekotop. V lesních biokoridorech mimo pozemky lesů
a v břehových porostech podél potoků provádět obnovu jednotlivým nebo skupinovým
výběrem, případně ponechat obnovu přirozenou. Při výchově porostů preferovat pozitivní
výběr.
5) Na plochách navržených biokoridorů a biocenter zabezpečit do doby výsadby takové
hospodaření, které nebude snižovat úroveň ekologické stability stávajícího porostu, tzn. že
na těchto plochách nelze povolit realizaci trvalých staveb, trvalé travní porosty měnit na
ornou půdu, odstraňovat vzrostlou zeleň (mimo výchovných probírek nebo odstraňování
nepůvodních druhů) apod. Přípustné jsou hospodářské zásahy mající ve svém důsledku
ekologicky přirozené zlepšení stávajícího stavu, např. zatravnění orné půdy, výsadba
břehových porostů, zalesnění.
6) Pro všechny uvedené prvky regionálního a lokálního ÚSES je cílovým společenstvem lesní
porost s výjimkou vodních toků nebo pokud není uvedeno jiné cílové společenstvo.
Označení Funkce,
STG
Rozměr Cílové společenstvo,
prvku
funkčnost,
návrh opatření
název
Trasa u toku Lomné
LBK funkční
4C4
285 m
lesní, vodní
1/Kun/
Tro
Biokoridor prochází podél toku potoka Radhoštnice, převážně po lesních pozemcích
a břehových porostech a dále podél Lubiny k severu
2/Tro
LBK funkční
4C4,
70 m
lesní,
4B3a
18
3
LBC, nefunkční 3BC,
3,0 ha
5b
4
LBK,
4B3a
1 300 m
nefunkční
3BC5b
5
LBC, funkční
3BC,
6,1 ha
Sibérie
C5b
7
LBK nefunkční 4BC4 1 260 m
3BC5a
8
LBC nefunkční, 4B3a
3,64 ha
Pod Horečkami 3BC5a
9/Tich
LBK nefunkční 3BC5a 1 500 m
Koridor proti toku Lánského potoka
10
LBK nefunkční 4C4
80 m
11
LBC funkční
4B3a
3,4 ha
lesní; zalesnění
lesní, vodní založení chybějících částí
lesní
lesní, vodní doplnění chybějící části
lesní, část jako louka – nad minimální výměru 3 ha
lesní, vodní
lesní, vodní
lesní, podpora autochtonní stanovištně vhodných
dřevin
lesní, vodní, doplnění chybějících částí
LBK část.
4C3a, 1 380 m
chybějící
4C4
Trasa podél Rokytné
850 m
lesní, vodní, založení lesního pruhu
6/Tro
LBK nefunkční 4C4
Trasa v jihovýchodní části k.ú., proti toku Lomné
13/Tro
LBK nefunkční 4C4
350 m
lesní, vodní, založení lesního pruhu
12/Tro
Vysvětlivky k tabulkám:
- poř. č. – pořadové číslo a současně označení prvků ve výkrese; číslování prvků je pro každé katastrální území
zvlášť, v případě polohy zčásti mimo území Frenštátu je doplněné zkratkou názvu sousedního k.ú nebo obce, na
kterém se zbývající část prvků nalézá;
- význam, funkčnost – biogeografický význam, současný stav funkčnosti
LBC lokální biocentrum, LBK lokální biokoridor
- STG – skupina typů geobiocénů (kód uvádí na prvním místě vegetační stupeň, písmenem je označena úživnost
stanoviště (A - kyselé, B - středně živné, C - bohaté dusíkem, D - bohaté vápníkem a jejich kombinace), poslední
cifra označuje vlhkostní režim (1 - suché až 5 - mokré)
- rozměr – výměra biocentra nebo délka jednoduchého biokoridoru, rozměr uvedený v závorce platí jen pro
území obce Frenštátu pod Radhoštěm – prvek dále pokračuje na sousední území
- cílové společenstvo, návrh opatření – cílová vegetační formace, potřeba úprav pro funkčnost.
E.3 PROSTUPNOST KRAJINY
1) Doplnění komunikační sítě v území
Stávající síť účelových komunikací a polních cest je v nezastavěném území respektována
v plném rozsahu. V grafické části jsou stávající významné účelové komunikace vymezeny ve
formě především polních cest a územním plánem není jejich síť rozšiřována o nové úseky.
2) Doplnění stávající sítě cykloturistických tras
Územním plánem je navrženo doplnit systém cykloturistických tras o nové úseky, a to
v přímé návaznosti na řešení cyklistické dopravy okolních obcí (Tichá, Lichnov, Bordovice
a Trojanovice). Tyto úseky jsou vedeny především po místních komunikacích. Dále je
navrženo upravit vedení cykloturistických tras dotčených vedením přeložky silnice I/58. Ty je
19
navrženo vymístit na doprovodné komunikace, případně na samostatné stezky pro cyklisty
vedené podél přeložky.
E.4 PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ
1) Funkci protierozních opatření v krajině bude částečně plnit realizace dosud nefunkčních
částí vymezených biokoridorů a biocenter ÚSES. Územním plánem nejsou navrženy jiné
plochy, stavby nebo zařízení s protierozní funkcí.
E.5 OCHRANA PŘED POVODNĚMI
1) Ochrana před povodněmi pomocí technických opatření není územním plánem navržena.
Ve stanoveném záplavovém území řeky Lubiny nebudou povolovány nové stavby, kromě
staveb nezbytné dopravní a technické infrastruktury.
2) Dle plánu oblasti povodí Odry jsou navržena opatření na ochranu území před extrémními
vodními stavy. Jedná se o zvýšení kapacity koryt vodních toků Trutnovský potok a Lomná.
Úpravy koryt nevyžadují vymezení návrhových vodních ploch.
3) Provést úpravu koryta Myslíkovského (Trutnovského) potoka na Q20 v ř. km 0,0 – 0,6
v souladu se zpracovanou podrobnější dokumentací.
4) Realizovat výstavbu ochranné hráze na vodním toku Lomná v ř. km 0,0 – 1,1 na Q50.
E.6 PODMÍNKY PRO REKREAČNÍ VYUŽÍVÁNÍ KRAJINY
1) Plochy zemědělské - zahrady (ZZ) mohou být využívány pouze v souladu s podmínkami
stanovenými pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (viz oddíl F).
2) Rekreační využívání krajiny se předpokládá v rámci pěší turistiky, cykloturistiky
a případně jezdeckých sportů (hipostezky).
3) Na plochách zemědělských (Z) a na plochách lesních (L) se připouštějí stavby
turistických stezek, hipostezek a cyklostezek a stavby přístřešků pro turisty.
4) Maloplošná a dětská hřiště lze realizovat v souladu s podmínkami hlavního a přípustného
využití stanovenými pro plochy aniž jsou vymezena v územním plánu (viz oddíl
F Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití).
E.7 VYMEZENÍ PLOCH PRO DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ
1) Územním plánem nejsou vymezeny plochy pro dobývání nerostů.
20
F. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM
VYUŽITÍ
F.1
PŘEHLED TYPŮ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ
VYMEZENÝCH ÚP FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM
Plochy smíšené obytné městské (SM)
Plochy smíšené obytné městské - komerční (SMK)
Plochy bydlení hromadného (BH)
Plochy bydlení individuálního (BI)
Plochy smíšené obytné venkovské (SV)
Plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OVI)
Plochy občanského vybavení – komerčních zařízení velkoplošných (OVK)
Plochy občanského vybavení - sportovních zařízení (OVS)
Plochy rekreace rodinné (RR)
Plochy rekreace na plochách přírodního charakteru (RN)
Plochy zemědělské - zahrady (ZZ)
Plochy výroby a skladování (VS)
Plochy výroby a skladování – lehkého průmyslu (VL)
Plochy prostranství veřejných - zeleně veřejné (ZV)
Plochy prostranství veřejných (PV)
Plochy technické infrastruktury (TI)
Plochy smíšené nezastavěného území (SN)
Plochy lesní (L)
Plochy zemědělské (Z)
Plochy vodní a vodohospodářské (VV)
Plochy přírodní - územního systému ekologické stability (ÚSES)
Plochy dopravní infrastruktury silniční (DS)
Plochy dopravní infrastruktury železniční (DZ)
F.2
PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ
Obecné podmínky platné pro celé správní území obce
1) Navrženému stanovení podmínek pro využití ploch musí odpovídat způsob užívání ploch
a zejména účel umisťovaných staveb, včetně jejich změn a změn v jejich užívání.
2) Dosavadní způsob využití jednotlivých ploch, který neodpovídá stanoveným podmínkám
využití dle územního plánu, je možný, pokud nenarušuje veřejné zájmy.
3) Mezi oplocením pozemků a komunikací ponechávat u ploch pro novou výstavbu
nezastavěné pásy v šířce minimálně 1,5 m pro vedení sítí technické infrastruktury,
případné vybudování chodníků a pro údržbu komunikací v zimním období, u stávající
zástavby ponechávat nezastavěné pásy dle organizace území a místních možností.
21
4) V území neurbanizovaném (tj. mimo vymezené zastavěné území a zastavitelné plochy) se
připouští vybudování společných zařízení v rámci komplexních pozemkových úprav,
tj. polních cest, vodohospodářských a protierozních zařízení, územního systému
ekologické stability apod.
V rámci návrhu komplexní pozemkové úpravy může dojít ke změně výměry, umístění,
popřípadě druhu navržených prvků či opatření a to zejména s ohledem na stanovištní
a majetkoprávní poměry a to bez nutnosti zpracování změny územního plánu.
5) Nepovolovat novou výstavbu včetně oplocení do vzdálenosti 6 m od břehových hran
vodních toků ve vymezených zastavitelných plochách a plochách zastavěného území,
kromě nezbytných staveb a zařízení technické vybavenosti, přípojek na technickou
vybavenost a nezbytných komunikací.
6) Na celém území města je nepřípustná výstavba fotovoltaických elektráren s výjimkou
fotovoltaických zařízení umístěných na střechách budov (s výjimkou městské památkové
zóny) a v plochách výroby a skladování (VS) a výroby a skladování – lehkého průmyslu
(VL).
Pojmy použité v dále uváděných podmínkách pro využití ploch
Stavby pro skladování zemědělských produktů – nepodsklepené jednopodlažní stavby,
max. výška stavby nad terénem po hřeben střechy 8 m.
Stavby pro pastevní chov dobytka – nepodsklepené jednopodlažní stavby, max. výška stavby
nad terénem po hřeben střechy 8 m.
Přístřešky pro turisty – stavby jednoprostorové, opatřené obvodovými stěnami max. ze tří
stran, zastavěná plocha max. 25 m2.
Stavby pro uskladnění nářadí a zemědělských výpěstků – nepodsklepené jednopodlažní
stavby, zastavěná plocha max. 25 m2.
Mobiliář – lavičky, odpadkové koše, zábradlí apod., příp. přístřešek nad zastávkou hromadné
dopravy.
Komunikace funkční skupiny B - sběrné komunikace obytných útvarů, spojnice obcí,
průtahy silnic I., II. a III. třídy a vazba na tyto komunikace.
Komunikace funkční skupiny C – obslužné komunikace ve stávající i nové zástavbě; mohou
jimi být průtahy silnic III. třídy a v odůvodněných případech i II. třídy.
Komunikace funkční skupiny D – komunikace se smíšeným provozem, případně
s vyloučením motorového provozu; rozdělují se dále na komunikace funkční skupiny D 1 pěší a obytné zóny a komunikace funkční skupiny D 2 – stezky, pruhy a pásy určené
cyklistickému provozu, stezky pro chodce, chodníky, průchody, schodiště a ostatní
komunikace nepřípustné provozu silničních motorových vozidel, pokud nejsou součástí
komunikací funkčních skupin B a C.
Plochy výroby a skladování – lehkého průmyslu (VL) - kovovýroba, strojírenství, elektrické
stroje, zdravotní a optické přístroje apod. (převážně spotřební zboží).
22
PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ MĚSTSKÉ
(SM)
Využití hlavní:
- bytové domy, rodinné domy;
- bytové domy s vestavěnou občanskou vybaveností (polyfunkční domy);
- stavby veřejné infrastruktury - občanské vybavení lokálního až městského významu - stavby
a zařízení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby,
kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva;
- stavby pro obchod, stravování, ubytování a administrativu včetně nezbytných skladovacích prostorů;
- zařízení a stavby pro sport, relaxaci a volný čas lokálního charakteru;
- veřejná prostranství včetně ploch pro relaxaci obyvatel;
- zeleň včetně mobiliáře a dětských hřišť;
- komunikace funkční skupiny C a D, parkovací plochy.
Využití přípustné:
- byty majitelů a zaměstnanců zařízení;
- stávající stavby rodinné rekreace;
- vícepodlažní obchodní zařízení typu obchodní dům, komerční zařízení velkoplošná přízemního typu
supermarket, hypermarket s prodejní plochou do 400 m2;
- stavby a zařízení pro provozování služeb a podnikatelské aktivity lokálního významu,jejichž
negativní účinky na životní prostředí nepřekračují limity uvedené v příslušných předpisech nad
přípustnou míru a lze jejich realizaci s ohledem na architekturu a organizaci zástavby lokality
připustit;
- zařízení a stavby nezbytného technického vybavení;
- hromadné garáže podzemní i nadzemní, skupinové garáže a garáže vestavěné do bytových domů
s ohledem na architekturu a organizaci zástavby a veřejných prostranství lokality a s ohledem na
zachování pohody bydlení;
- fotovoltaické systémy pro zásobování staveb elektrickou energií povolovat pouze na střechách
objektů s výjimkou městské památkové zóny;
- stavby pro uskladnění nářadí a zemědělských výpěstků, skleníky, pařeniště, pergoly, bazény apod.
- oplocení s ohledem na organizaci zástavby a veřejných prostranství lokality.
Využití nepřípustné:
- stavby pro rodinnou rekreaci včetně zahrádkářských chat, zahrádkové osady;
- hřbitovy;
- mobilní stavby;
- chov hospodářských zvířat (kromě chovu malých hospodářských zvířat a drůbeže pro vlastní
potřebu u rodinných domů);
- stavby pro výrobu zemědělskou, výrobu průmyslovou;
- samostatné sklady;
- čerpací stanice pohonných hmot, autobazary, vrakoviště;
- komerční zařízení velkoplošná přízemního typu supermarket, hypermarket s prodejní plochou nad
400 m2;
- třídící dvory a sběrny surovin;
- odstavování a garážování nákladních vozidel a autobusů;
- fotovoltaické systémy pro zásobování staveb elektrickou energií na střechách objektů
v městské památkové zóně a na volných plochách;
- ostatní stavby a zařízení nesouvisející s využitím hlavním a přípustným.
- bilboardy a reklamní zařízení v památkové zóně.
Prostorové uspořádání:
- zastavitelnost pozemků rodinných domů - do 50 %;
- maximální výška zástavby 4 NP + podkroví u nových staveb;
- výška oplocení v uliční frontě do 1,5 m nad upravený terén, odstup oplocení od komunikací
v minim. šířce 1,5 m (vyjma stávajících proluk v zástavbě).
23
PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ MĚSTSKÉ - KOMERČNÍ
(SMK)
Využití hlavní:
- bytové domy, rodinné domy;
a zařízení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby,
kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva;
- stavby pro obchod, stravování, ubytování a administrativu včetně nezbytných skladovacích prostorů;
- zařízení a stavby pro sport, relaxaci a volný čas lokálního charakteru;
- komunikace funkční skupiny C a D, parkovací plochy.
- stávající stavby rodinné rekreace;
- vícepodlažní obchodní zařízení typu obchodní dům, vícepodlažní obchodní zařízení typu obchodní
dům, komerční zařízení velkoplošná přízemního typu supermarket, hypermarket s prodejní plochou
do 5000 m2;
- stavby a zařízení pro provozování služeb a podnikatelské aktivity lokálního významu,jejichž
připustit;
- hromadné garáže podzemní i nadzemní, skupinové garáže a garáže vestavěné do bytových domů
s ohledem na architekturu a organizaci zástavby a veřejných prostranství lokality a s ohledem na
zachování pohody bydlení;
objektů;
- stavby pro uskladnění nářadí a zemědělských výpěstků, skleníky, pařeniště, pergoly, bazény apod.
- stavby pro rodinnou rekreaci včetně zahrádkářských chat, zahrádkové osady;
- hřbitovy;
- mobilní stavby;
- chov hospodářských zvířat (kromě chovu malých hospodářských zvířat a drůbeže pro vlastní
potřebu u rodinných domů);
- stavby pro výrobu zemědělskou, výrobu průmyslovou, samostatné sklady;
- vícepodlažní obchodní zařízení typu obchodní dům ,komerční zařízení velkoplošná přízemního typu
supermarket, hypermarket s prodejní plochou nad 5000 m2;
- fotovoltaické systémy pro zásobování staveb elektrickou energií na střechách objektů
v městské památkové zóně a na volných plochách;
- bilboardy a reklamní zařízení v památkové zóně.
- maximální výška zástavby 4 NP + podkroví u nových staveb;
24
PLOCHY BYDLENÍ HROMADNÉHO
(BH)
Využití hlavní:
- bytové domy, rodinné domy stávající;
a zařízení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu,
veřejnou správu, ochranu obyvatelstva;
- stavby a zařízení pro obchod, stravování, ubytování a administrativu včetně nezbytných
skladovacích prostorů;
- stavby a zařízení pro sport, relaxaci a volný čas lokálního významu ;
- komunikace funkční skupiny C a D, parkovací plochy a další stavby související s dopravní
infrastrukturou.
- stavby a zařízení pro provozování služeb a podnikatelské aktivity lokálního významu, jejichž
připustit;
- hromadné garáže podzemní i nadzemní, skupinové garáže nad počet 7 a garáže vestavěné do
bytových domů s ohledem na architekturu a organizaci zástavby a veřejných prostranství lokality
a s ohledem na zachování pohody bydlení;
- nezbytné manipulační plochy;
objektů;
- oplocování pozemků dětských a školních hřišť a pozemků nezbytných zařízení technické
infrastruktury.
- nové stavby rodinných domů, zahrádkové osady;
- stavby pro rodinnou rekreaci včetně zahrádkářských chat;
- hřbitovy;
- chov hospodářských zvířat a drůbeže (kromě chovu malých hospodářských zvířat a drůbeže pro
vlastní potřebu u stávajících rodinných domů)
- stavby pro výrobu zemědělskou, výrobu průmyslovou;
- samostatné sklady;
- autobazary, vrakoviště;
- komerční zařízení velkoplošná přízemního typu supermarket, hypermarket s prodejní plochou
nad 400 m2;
- mobilní stavby;
- fotovoltaické systémy na volných plochách;
- výšku objektů navrhovat s ohledem na výškovou hladinu okolní zástavby.
25
PLOCHY BYDLENÍ INDIVIDUÁLNÍHO
(BI)
Využití hlavní:
- rodinné domy;
- stavby veřejné infrastruktury - občanské vybavení lokálního významu - stavby a zařízení pro
vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, ochranu obyvatelstva;
- komunikace funkční skupiny C a D, parkovací plochy a další nezbytné stavby související
s dopravní infrastrukturou.
- nízkopodlažní bytové domy - s ohledem na výškovou hladinu zástavby;
- stavby a zařízení pro obchod, stravování, ubytování a administrativu včetně nezbytných
skladovacích prostorů, u nově stavěných objektů, které budou realizovány jako součást rodinného
nebo bytového domu, bude tato funkce doplňkovou k funkci bydlení, tj. nebude překračovat 30 %
z celkové užitné plochy objektu bydlení;
- stavby a zařízení pro sport, relaxaci a volný čas lokálního významu;
- stavby pro uskladnění nářadí a zemědělských výpěstků, skleníky, pařeniště, pergoly, bazény apod.;
připustit, u nově stavěných objektů, které budou realizovány jako součást rodinného nebo
bytového domu, bude tato funkce doplňkovou k funkcí bydlení, tj. nebude překračovat 50 %
z celkové užitné plochy objektu bydlení;
objektů;
- zařízení a stavby nezbytného technického vybavení, oplocení;
- účelové komunikace, nezbytné manipulační plochy, jednotlivé garáže u rodinných domů;
- nové stavby pro rodinnou rekreaci včetně zahrádkářských chat;
- hřbitovy;
- velkoplošná obchodní zařízení vícepodlažní typu obchodní dům;
- komerční zařízení velkoplošná přízemního typu diskontní prodejna, supermarket, hypermarket,
obchodní centrum s prodejní plochou nad 400 m2;
- stavby a zařízení pro výrobu zemědělskou, výrobu průmyslovou;
- mobilní domy
- stavby pro chov hospodářských zvířat (kromě chovu malých hospodářských zvířat a drůbeže pro
vlastní potřebu u rodinných domů);
- velkosklady, autobazary, zahrádkové osady, čerpací stanice pohonných hmot, vrakoviště;
- třídící dvory a sběrny surovin, mobilní stavby;
- v zastavitelných plochách stavby garáží a stavby, které lze umístit na pozemcích rodinných domů
povolovat jako stavby první bez prokázání možnosti umístění stavby rodinného domu;
- plochy pro odstavování a garážování nákladních vozidel a autobusů;
- hromadné garáže podzemní i nadzemní;
- občanské vybavení celoměstského významu (základní a vyšší školy, specifická sportoviště, letní
kino, koupaliště, kulturní domy, …);
- maximální výška zástavby 3 NP včetně podkroví;
26
PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ VENKOVSKÉ
(SV)
Využití hlavní:
- rodinné domy;
- občanské vybavení veřejné infrastruktury lokálního významu - stavby a zařízení pro vzdělávání
a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu
obyvatelstva;
- stavby a zařízení pro obchod s prodejní plochou do 400 m2, stravování, ubytování, administrativu;
- zeleň veřejná včetně mobiliáře a dětských hřišť;
infrastrukturou.
- stávající stavby pro rodinnou (individuální) rekreaci, změny původních objektů venkovského
charakteru na rekreační chalupy;
- stavby a zařízení pro sport, relaxaci a volný čas lokálního významu včetně maloplošných hřišť;
- stávající bytové domy;
- na samostatných zahradách stavby pro uskladnění nářadí a zemědělských výpěstků, skleníky,
pařeniště, pergoly, bazény apod.;
přípustnou míru, nebudou snižovat pohodu bydlení a lze jejich realizaci s ohledem na architekturu,
estetický vzhled a organizaci zástavby lokality připustit;
- stavby a zařízení pro chov hospodářských zvířat pro vlastní potřebu - negativní účinky na životní
prostředí nesmí překračovat limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru a které
lze s ohledem na organizaci zástavby lokality připustit;
- zařízení a stavby nezbytného technického vybavení a přípojek na technickou infrastrukturu;
- hromadné garáže podzemní i nadzemní vestavěné do bytových domů - s ohledem na architekturu
a organizaci okolní zástavby a veřejných prostranství lokality a s ohledem na zachování pohody
bydlení, samostatné garáže u rodinných domů;
objektů;
- účelové komunikace, nezbytné manipulační plochy;
- nezbytné stavby a úpravy na vodních tocích;
- oplocení;
- stavby a zařízení související s využitím hlavním a přípustným.
- hřbitovy;
- mobilní stavby;
- komerční zařízení velkoplošná s prodejní plochou nad 400 m2;
- stavby a zařízení pro výrobu zemědělskou, výrobu průmyslovou;
- samostatné sklady bez vazby na stavby uvedené ve využití hlavním a přípustném;
- zahrádkové osady;
- v zastavitelných plochách stavby garáží a stavby, které lze umístit na pozemcích rodinných domů
jako stavby první bez prokázání možnosti umístění stavby rodinného domu;
Podmínky prostorového uspořádání, ochrana krajinného rázu:
- výšku objektů navrhovat s ohledem na výškovou hladinu okolní zástavby,
- odstup oplocení od komunikací v minim. šířce 1,5 m (vyjma stávajících proluk v zástavbě).
27
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY (OVI)
Využití hlavní:
- občanské vybavení veřejné infrastruktury:
- stavby a zařízení pro vzdělávání a výchovu a stavby pro ubytování související se stavbami pro
vzdělávání a výchovu;
- stavby a zařízení pro sociální služby, péči o rodinu;
- stavby a zařízení pro zdravotní služby;
- stavby a zařízení pro kulturu;
- stavby a zařízení pro veřejnou správu;
- stavby a zařízení pro ochranu obyvatelstva;
infrastrukturou.
- stavby pro obchod, stravování, ubytování;
- veřejná prostranství;
- stavby a zařízení související s využitím hlavním a přípustným;
objektů;
- oplocení.
- stavby pro bydlení - rodinné domy, bytové domy;
- stavby pro rodinnou rekreaci včetně zahrádkářských chat;
- hřbitovy;
- mobilní stavby;
- zahrádkové osady;
- stavby pro výrobu zemědělskou, chov hospodářských zvířat, výrobu průmyslovou;
- samostatné sklady bez vazby na stavby uvedené ve využití hlavním a přípustném;
- autobazary, vrakoviště;
- čerpací stanice pohonných hmot;
- garáže – pokud nemají vazbu na stavby uvedené ve využití hlavním a přípustném;
- výšku objektů navrhovat s ohledem na výškovou hladinu okolní zástavby.
28
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - KOMERČNÍCH ZAŘÍZENÍ VELKOPLOŠNÝCH (OVK)
Využití hlavní:
- obchodní zařízení vícepodlažní typu obchodní dům;
- komerční zařízení velkoplošná přízemního typu diskontní prodejna, supermarket, hypermarket,
obchodní centrum do 5 000 m2;
- parkovací plochy;
- stavby komunikací typu C a D a další stavby související s dopravní infrastrukturou;
- veřejná prostranství včetně zeleně na veřejných prostranstvích.
objektů;
- čerpací stanice pohonných hmot pouze v případě, že je lze umístit s ohledem na architekturu
a organizaci zástavby a veřejných prostranství lokality.
- stavby a činnosti, které nesouvisí s využíváním staveb a zařízení uvedených ve využití hlavním
a přípustném
- fotovoltaické systémy na volných plochách.
- výšku objektů navrhovat s ohledem na výškovou hladinu okolní zástavby,
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - SPORTOVNÍCH ZAŘÍZENÍ
(OVS)
Využití hlavní:
- plochy pro sport a rekreaci, otevřená i krytá zařízení pro sport a rekreaci, šatny, klubovny, sociální
zařízení pro sportovce i návštěvníky;
- stravovací zařízení včetně stánků s občerstvením;
- ubytovací zařízení je-li jeho realizace možná s ohledem na organizaci zástavby lokality;
- služby s vazbou na využití hlavní včetně služeb maloobchodních;
- byty majitelů a zaměstnanců jako součást staveb pro provoz sportovišť;
- nezbytné stavby a zařízení pro provoz a údržbu sportovních areálů včetně dílen, skladů, garáží;
- stavby komunikací typu D, manipulační plochy, parkoviště;
objektů;
- zeleň, oplocení,
- mobilní stavby.
- stavby a činnosti, které nesouvisí s využíváním sportovních areálů.
- maximální výška zástavby 2 NP a podkroví,
29
PLOCHY REKREACE RODINNÉ (RR)
Využití hlavní:
- stávající stavby pro rodinnou (individuální) rekreaci – chaty, rekreační domky;
- oplocení;
- odstavné plochy pro automobily;
- změny staveb na trvalé bydlení pouze v případě zajištění trvalého zdroje pitné vody, možnosti
celoroční dopravní obsluhy plochy, možnosti zákonného způsobu likvidace odpadních vod
a odpadů;
- změny dokončených staveb dle § 2, odst. 5 stavebního zákona (nástavby, přístavby, změny ve
způsobu užívání stavby, stavební úpravy, udržovací práce);
- stavby doplňkové ke stavbám hlavním (např. pergoly, skleníky, zimní zahrady, altány, bazény,
apod.), dle § 21, odst. 5, 6, a 7 vyhl. o obecných požadavcích na využívání území;
objektů.
- stavby, zařízení a využití pozemků nesouvisející se stavbami a využíváním pozemků uvedeném ve
využití hlavním a přípustném.
- zastavitelnost pozemků - do 40 %;
- maximální výška zástavby 1 NP a podkroví;
REKREACE NA PLOCHÁCH PŘÍRODNÍHO CHARAKTERU (RN)
Využití hlavní
- plochy lyžařského areálu - sjezdovky, snowparky;
- plochy u vodní nádrže Siberie - pláže a odpočinkové plochy.
Využití přípustné
- šatny, klubovny, sociální zařízení pro sportovce i návštěvníky;
- stavby na vodní ploše (např. molo apod.);
- stravovací a ubytovací zařízení s ohledem na organizaci sportovního areálu a ve vazbě na hlavní
využívání plochy;
- stavby a zařízení související s provozem a s poskytováním služeb rekreačních a sportovních areálů
jejich návštěvníkům, stánkový prodej;
- stavby komunikací typu C a D, manipulační plochy, parkoviště;
- zeleň;
objektů;
- zařízení a stavby nezbytného technického vybavení, oplocení s ohledem na organizaci zástavby
a veřejných prostranství lokality.
- fotovoltaické systémy na volných plochách, mobilní stavby;
- stavby a činnosti, které nesouvisí s využíváním sportovně-rekreačních areálů.
30
PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ - ZAHRADY
(ZZ)
Využití hlavní:
- zahrady se stavbami pro uskladnění nářadí a zemědělských výpěstků - zastavěná plocha do 25 m2;
- skleníky, altány, pergoly, zahradní krby, pařeniště, oplocení, studny.
- stávající stavby pro rodinnou (individuální) rekreaci – chaty, rekreační domky;
- odstavné plochy pro automobily uživatelů zahrady;
objektů;
- zařízení a stavby nezbytného technického vybavení a přípojek na technickou infrastrukturu.
- fotovoltaické systémy na volných plochách, mobilní stavby, stavby pro trvalé bydlení;
- zastavitelnost pozemků zahrad - do 30 %;
PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ
(VS)
Hlavní využití:
- stavby pro výrobu a výrobní služby, stavby pro skladování.;
- stavby zemědělské – v případě chovu hospodářských zvířat nesmí stanovené ochranné pásmo
zasahovat do ploch s hlavní funkcí bydlení a občanského vybavení.
Přípustné využití:
- stavby pro velkoobchod, diskontní prodejny;
- stavby pro obchod, služby, ubytování, stravování a administrativu;
- stavby garáží, autobazary, čerpací stanice pohonných hmot;
- sběrné dvory (skladování a třídění sběrných surovin pouze v uzavřených objektech);
- sociální zařízení sloužící zaměstnancům, byty pro majitele a zaměstnance;
- stavby sítí a zařízení technické infrastruktury a přípojek na technickou infrastrukturu;
- stavby komunikací funkční skupiny C a D, stavby parkovacích a manipulačních ploch, stavby
účelových komunikací;
- zeleň, oplocení;
- fotovoltaické elektrárny, zařízení a sítě nezbytné technické infrastruktury související s provozem
fotovoltaické elektrárny a přípojek na technickou infrastrukturu.
Nepřípustné využití :
- stavby pro bydlení kromě bytů pro majitele a zaměstnance;
- stavby pro rodinnou rekreaci, stavby zahrádkářských chat;
- stavby pro školství, zdravotnictví a sociální péči, stavby kulturní a církevní;
- nové stavby pro skladování, výrobu, zemědělské stavby - nepodsklepené jednopodlažní stavby;
- výška staveb s ohledem na výškovou hladinu okolní zástavby;
31
PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ – LEHKÝ PRŮMYSL (VL)
Hlavní využití:
- stavby a zařízení lehké průmyslové výroby;
- výrobní a technické služby, drobná výroba;
- stavby a plochy pro skladování;
- odstavování nákladních vozidel;
- dílny a zařízení údržby, sběrné dvory, čerpací stanice pohonných hmot;
- velkokapacitní ČOV, výtopny, rozvodné závody, spalovny;
- sociální a stravovací zařízení pro zaměstnance, administrativní budovy;
- stavby komunikací funkční skupina C a D, účelové komunikace, parkovací a manipulační plochy.
- stavby pro velkoobchod, diskontní prodejny;
- byty pro majitele a zaměstnance;
- oddychové a relaxační zařízení pro zaměstnance;
- haly pro technické sporty a zařízení volného času;
- stavby a zařízení technické infrastruktury;
- stavby pro vědu a výzkum;
- stavby pro obchod, služby, ubytování, stravování a administrativu;
- autobazary;
- fotovoltaické elektrárny, zařízení a sítě nezbytné technické infrastruktury související s provozem
fotovoltaické elektrárny a přípojek na technickou infrastrukturu.
- zeleň, oplocení.
Nepřípustné využití:
- stavby pro bydlení kromě bytů pro majitele a zaměstnance;
- stavby pro rodinnou rekreaci, stavby zahrádkářských chat;
- stavby pro školství, zdravotnictví a sociální péči, stavby kulturní a církevní;
- stavby a zařízení pro těžký průmysl (těžbu, hutnictví, chemii apod.);
PLOCHY PROSTRANSTVÍ VEŘEJNÝCH - ZELENĚ VEŘEJNÉ
(ZV)
Využití hlavní:
- zeleň veřejně přístupná;
- drobná architektura a mobiliář parků, dětská hřiště;
- nezbytné obslužné komunikace, včetně komunikací pro pěší a cyklisty, prostranství s osvětlením;
- mosty, lávky;
- stavby a zřízení nezbytného technického vybavení a přípojek na technickou infrastrukturu;
- zařízení a stavby, které přímo nesouvisí s využitím zeleně veřejně přístupné, kromě staveb
a zařízení uvedených ve využití hlavním a přípustném;
- v plochách veřejné zeleně umisťovat stavby a zařízení pro reklamu včetně bilboardů;
- fotovoltaické systémy.
Podmínky prostorového uspořádání, ochrana krajinného rázu
- nejsou stanoveny.
32
PLOCHY PROSTRANSTVÍ VEŘEJNÝCH
(PV)
Využití hlavní:
- plochy veřejně přístupné (plochy podél komunikací, chodníky, zastávky hromadné dopravy, plochy
zeleně na veřejných prostranstvích, apod);
- přístřešky pro hromadnou dopravu, prvky drobné architektury, mobiliář;
- zařízení a stavby nezbytného technického vybavení a přípojek na technickou infrastrukturu.
- umisťovat stavby a zařízení pro reklamu včetně bilboardů;
využití hlavním.
- nejsou stanoveny.
PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY (TI)
Hlavní využití:
- technická zařízení a stavby příslušné vybavenosti technické infrastruktury (ČOV, vodojemy, apod.);
- přístupové komunikace, manipulační plochy, odstavné plochy;
- zařízení a sítě nezbytné technické infrastruktury související s provozem technické vybavenosti
a přípojek na technickou infrastrukturu;
- oplocení.
- dílny, zařízení údržby,
- sociální vybavenost pro zaměstnance.
- jakákoliv výstavba nesouvisející s příslušnou technickou vybaveností.
Podmínky prostorového uspořádání, ochrana krajinného rázu
- na ploše Z127 se připouští pouze stavba malé vodní elektrárny a sítě nezbytné technické
infrastruktury související s provozem technické vybavenosti a přípojek na technickou
infrastrukturu;
- nejsou stanoveny.
33
PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
(SN)
Využití hlavní:
- vzrostlá zeleň na plochách ostatních a na zemědělsky obhospodařované půdě, břehové porosty,
mokřady apod.
- zařízení a stavby, které jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny;
- stavby technické infrastruktury a přípojek na technickou infrastrukturu, jejichž umístění, nebo
trasování mimo plochu by bylo obtížně řešitelné nebo ekonomicky neúměrné;
- provádění pozemkových úprav;
- stavby na vodních tocích;
- stavby pěších, cyklistických a účelových komunikací s povrchovou úpravou blízkou přírodě.
- nejsou stanoveny.
PLOCHY LESNÍ
(L)
Využití hlavní:
- lesní výroba;
- zemědělská výroba související s lesním hospodářstvím a myslivostí;
- stavby sloužící k zajišťování provozu lesních školek nebo provozování myslivosti;
- vodní plochy a vodní toky;
- zařízení a stavby, které jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny;
- u turistických značených tras stavby přístřešků pro turisty;
- stavby účelových komunikací (lesní a polní cesty), stavby komunikací funkční skupiny D2,
hipostezky;
- stavby technické infrastruktury a přípojek na technickou infrastrukturu, jejichž umístění nebo
trasování mimo plochu by bylo neřešitelné nebo ekonomicky neúměrně náročné;
- stavby na vodních tocích včetně malých vodních nádrží;
využití hlavním a přípustném;
- zvyšování kapacity stávajících objektů, pokud neslouží lesnímu hospodářství nebo zájmům ochrany
přírody;
- fotovoltaické systémy;
- zřizování trvalého oplocení s výjimkou stávajících staveb a staveb nezbytného technického vybavení
(např. vodních zdrojů apod.);
- umisťovat stavby a zařízení pro reklamu včetně bilboardů.
- nejsou stanoveny.
34
PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ
(Z)
Hlavní využití:
- zemědělská rostlinná výroba;
- pastevní chov hospodářských zvířat;
- stavby a zařízení nezbytné pro zemědělskou výrobu – stavby pro pastevní chov hospodářských
zvířat, napáječky, stavby pro skladování zemědělských produktů, včelíny, ohrady a elektrické
ohradníky pastevních a jezdeckých areálů apod.;
- přístřešky a odpočinková místa u značených turistických tras;
- stavby a zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody;
- stavby pro vodní hospodářství v krajině - stavby pro jímání, úpravu, akumulaci a rozvody vody,
kanalizaci a čištění odpadních vod;
- stavby a zařízení nezbytné technické infrastruktury a přípojek na technickou infrastrukturu;
- drobné stavby sakrální (kapličky, kříže) vázané na konkrétní místa;
- stavby společných zařízení v rámci komplexních pozemkových úprav (vodohospodářská
a protierozní zařízení);
- remízky, aleje;
- zahrady a sady bez oplocení nebo s dočasným dřevěným oplocením;
- stožáry telekomunikačních zařízení;
- stavby komunikací třídy C a D, výhybny, mosty, lávky a další stavby související s dopravní
infrastrukturou, hipostezky;
- komerční pěstování dřevin včetně dočasného dřevěného oplocení;
- oplocování pozemků (kromě objektů technického vybavení, ohrazení pastvin, dočasného dřevěného
oplocení zahrad a sadů a ploch s komerčním pěstováním dřevin);
- zřizování zahrádkových osad;
- jakákoliv nová výstavba mimo stavby uvedené mezi stavbami přípustnými.
- nejsou stanoveny.
PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ
(VV)
Hlavní využití:
- plochy vodních toků a vodní plochy.
- stavby související s vodním dílem (hráze apod.);
- stavby nezbytné pro vodní hospodářství a stavby související s vodních hospodářstvím (např. vyústění
odvodňovacích staveb, jímání zavlažovacích systémů, vyústění kanalizací apod.)
- stavby související s údržbou vodních nádrží a toků;
- stavby mostů a lávek;
- výsadba břehové zeleně.
- zatrubňování vodních toků;
- realizace jakýchkoliv staveb s výjimkou staveb uvedených ve funkčním využití přípustném.
V případě, že je vodní tok součástí územního systému ekologické stability, budou
respektovány podmínky pro využívání stanovené pro plochy ÚSES.
35
PLOCHY PŘÍRODNÍ - ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY
(ÚSES)
Hlavní využití:
- územní systém ekologické stability na zemědělské půdě s mimoprodukční funkcí - zalesnění,
zatravnění;
- územní systém ekologické stability na lesní půdě s mimoprodukční funkcí s preferováním
podrostního hospodaření a původních druhů dřevin;
- v ochranných pásmech nadzemních elektrických vedení budou plochy udržovány jako louky nebo
louky s keři a mladými nebo malými stromy.
- stavby a zařízení, které jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny;
- stavby pěších, cyklistických a účelových komunikací s povrchovou úpravou blízkou přírodě, mosty,
lávky, hipostezky;
- stavby na vodních tocích, stavby malých vodních nádrží;
- nezbytné liniové stavby technické vybavenosti a přípojek na technickou vybavenost, stavby silnic
a dalších komunikací pro vozidlovou dopravu (křížení ve směru kolmém na biokoridor) jejichž
umístění, nebo trasování mimo plochu by bylo neřešitelné nebo ekonomicky neúměrně náročné;
- nezbytné stavby pro lesní a vodní hospodářství;
- provádění pozemkových úprav;
- odvodňování pozemků (tyto stavby budou povoleny pouze tehdy, bude-li prokázán jejich nezbytný
společenský význam);
- změny stávajících staveb.
- realizace jakýchkoliv staveb s výjimkou staveb uvedených ve využití hlavním a přípustném;
- zřizování trvalého oplocení.
- nejsou stanoveny.
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY SILNIČNÍ
(DS)
Hlavní využití:
- stavby komunikací, mosty, lávky;
- komunikace pro chodce a cyklisty;
- služby motoristům s ohledem na prostorové uspořádání lokality (např. čerpací stanice pohonných
hmot);
- ochranná zeleň;
- odstavné plochy, výhybny, autobusové zastávky, odpočívky, parkoviště, garáže.
- stavby, zařízení a sítě nezbytné technické infrastruktury a přípojek na technickou infrastrukturu;
- technická zařízení zabezpečovací a sdělovací;
- stavby a zařízení pro údržbu silnic a provoz hromadné dopravy.
- jakákoliv výstavba, kromě staveb a zařízení uvedených ve využití hlavním a přípustném.
- nejsou stanoveny.
36
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY ŽELEZNIČNÍ
(DZ)
Hlavní využití:
- stavby související s železniční dopravou včetně sítí a zařízení technické infrastruktury;
- provozní zařízení.
- stavby komunikací funkční skupiny C a D, účelové komunikace, parkovací a manipulační plochy;
- stávající garáže;
- ochranná a izolační zeleň;
- nezbytné stavby a zařízení technické infrastruktury.
- jakákoliv nová výstavba mimo stavby uvedené mezi stavbami přípustnými.
- nejsou stanoveny.
G. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH
OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY
A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA
K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT
Stavby pro dopravu - D
D1 – přeložka silnice I/58 ve vymezeném koridoru (ploše), včetně křižovatek, úpravy
navazující komunikační sítě v přilehlých rozvojových plochách a úpravy křižovatky
stávajícího průtahu s ul. Dolní
D2 – přeložka silnice II/483 ve vymezeném koridoru (ploše), včetně křižovatek, úpravy
navazující komunikační sítě v přilehlých rozvojových plochách
D3 – úprava příjezdové komunikace do průmyslové zóny Martinská čtvrť včetně zapojení do
silnice I/58, včetně úpravy zapojení ul. Papratná a okolních ostatních dotčených místních
komunikací
D4 – úprava příjezdové komunikace do průmyslové zóny Martinská čtvrť včetně zapojení do
silnice III/4835 a ul. Planiska
D5 – přestavba úseku ul. U Stadionu na dvoupruhovou kategorii
D6 – přestavba křižovatky silnice III/4848 s ul. Podkopčí a Podříčí
D7 – přestavba křižovatky silnic II/483 a III/4848 s a ul. Horní (u OC Kyčera)
D8 – přestavba křižovatky silnic II/483 a III/4835
Stavby pro vodní hospodářství: V - vodovod, K - kanalizace
ÚP Frenštát pod Radhoštěm nejsou stanoveny.
Stavby pro energetiku: E – elektřina
E 1 – rekonstrukce jednoduchého vedení 400 kV-ZVN 403 na dvojité vedení ZVN 403 - 456
E 2 – propojovací VTL plynovod DN 150, PN 40 Frenštát p.R - Čeladná - Nová Dědina
(Pstruží)
37
H. VYMEZENÍ DALŠÍCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ
PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ
PRÁVO
Stavby pro vodní hospodářství: V - vodovod, K - kanalizace
V1 – řady pitné vody
V2 – automatická tlaková stanice
K1 – čerpací stanice kanalizační
K2 – čistírny odpadních vod
K3 – stoky gravitační splaškové kanalizace
K4 – stoky dešťové kanalizace
K5 – stoky výtlačné splaškové kanalizace
I. VYMEZENÍ URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH ÚZEMÍ PRO KTERÉ MŮŽE
VYPRACOVÁVAT PROJEKTOVOU DOKUMENTACI JEN AUTORIZOVANÝ
ARCHITEKT
ÚP Frenštát pod Radhoštěm nejsou stanoveny.
J. VYMEZENÍ PLOCH VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ
ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ
Z10
územní studie do 31.12.2020
1,98
Z14
8,23
Z61
Z72
Z79
Z110
Z111
38
4,23
2,10
2,44
2,40
2,19
Z113
Z114
Z133
Z139
Z143
Z153
Z158
Z160
Z163
Z165
2,33
Podmínky
realizace
Výměra
v ha
3,60
2,74
2,44
2,11
2,23
9,73
3,03
2,17
8,93
3,68
2) Plochy přestavby
Plocha
číslo
P1
P5
39
2,85
K. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU
PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI
Textová část Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm obsahuje 40 listů.
Grafická část Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm obsahuje výkresy
1. Základní členění území
2. Hlavní výkres
3. Doprava
4. Vodní hospodářství
5. Energetika a spoje
6. Veřejně prospěšné stavby,opatření a asanace
v měřítku
1 : 5000
1 : 5000
1 : 5000
1 : 5000
1 : 5000
1 : 5000
II. Odůvodnění
1. ÚVOD
1.1
ÚDAJE O ZADÁNÍ A PODKLADECH
Územní plán Frenštát pod Radhoštěm je zpracován na základě smlouvy o dílo, uzavřené
mezi objednatelem, Městem Frenštát pod Radhoštěm a zhotovitelem, Urbanistickým
střediskem Ostrava, s r.o., dne 12. 11. 2009.
Zadání Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm bylo schváleno Zastupitelstvem města
Frenštát pod Radhoštěm dne 25. 6. 2009.
Pro zpracování Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm byla použita územně
plánovací dokumentace a podklady:
-
Územní plán města Frenštát pod Radhoštěm, schválený usnesením Městského
zastupitelstva ve Frenštátu pod Radhoštěm dne 13. 3. 1997;
-
Změna č. I ÚP města Frenštát pod Radhoštěm, schválena Městským zastupitelstvem
města Frenštát pod Radhoštěm dne 30. 4. 2000;
-
Změna č. II ÚP města Frenštát pod Radhoštěm, schválena Zastupitelstvem města
Frenštát pod Radhoštěm dne 23. 5. 2002;
-
Změna č. III ÚP města Frenštát pod Radhoštěm, vydaná Zastupitelstvem města
Frenštát pod Radhoštěm dne 7. 2. 2008;
-
Změna č. IV ÚP města Frenštát pod Radhoštěm
-
Politika územního rozvoje ČR 2008, schválená usnesením Vlády České republiky dne
20. července 2009, č. 929;
-
Územní plán velkého územního celku Beskydy - návrh (Atelier T-plan, s.r.o., Praha,
listopad 2001), schválený usnesením vády ČR ze dne 25. 3. 2002, č. 298;
-
Změna č. 1 Územního plánu velkého územního celku Beskydy (Atelier T-plan, s.r.o.,
Praha , červenec 2006), schválená usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje
č. 15/1321/1 ze dne 12. 12. 2006;
40
-
Změna č. 2 Územního plánu velkého územního celku Beskydy (Atelier T-plan, s.r.o.,
Praha, 2006), schválená usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje, č. 13/1144/1
ze dne 12. 9. 2006;
-
ÚAP a RURÚ SO ORP Frenštát pod Radhoštěm (rok 2008);
-
ZÚR MSK (návrh ve fázi projednávání);
-
Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje, vydaná opatřením Krajského
úřadu Moravskoslezského kraje č.j.: ŽPZ/7727/04 ze dne 24. 8. 2004;
-
Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (FIFE, a.s, září 2003),
schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30.9.2004;
-
Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod na území
Moravskoslezského kraje v přechodném období do roku 2010 (Povodí Odra, s.p.,
2003), odsouhlasený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 25.9.2003;
-
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (Sdružení firem
KONEKO Ostrava, spol. s r.o. a VODING Hranice spol. s r.o., květen 2004), schválený
Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004;
-
Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje (UDI Morava,
s.r.o., Ostrava, únor 2008), schválená Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne
26. 6. 2008);
-
Mapy ložiskové ochrany - Kraj Moravskoslezský (MŽP - Česká geologická služba Geofond, Praha);
-
Mapy svahových deformací na území Moravskoslezského kraje (MŽP - Česká
geologická služba - Geofond, Praha);
-
Mapy poddolovaných území - Moravskoslezský kraj (MŽP - Česká geologická služba Geofond, Praha);
-
Výpis z ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR ;
-
Návrh regionálního ÚSES České republiky - ÚTP (Společnost pro životní prostředí
Brno, 1996);
-
Generel nadregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezského kraje
(Ageris 2007);
-
Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2006 - tabelární přehled (Český
hydrometeorologický ústav Praha, 2006);
-
Mapa radonového indexu geologického podloží (Česká geologická služba, 2004);
-
Základní vodohospodářské mapy ČR v měřítku 1 : 50 000, vydané Českým úřadem
zeměměřickým a katastrálním;
-
Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje (Ekotoxa
Opava, s.r.o, listopad 2004 );
-
Program rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje (Ekotoxa Opava,
s.r.o.);
-
Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní
Moravy a Slezska (Enterprise plc, s.r.o.);
-
Koncepce pro opatření na ochranu před povodněmi v ploše povodí na území MSK
(Ekotoxa Opava, s.r.o.);
41
-
Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje
(Nařízení Moravskoslezského kraje ze dne 4. 3. 2009);
-
Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, odboru výkonu státní správy IX ve věci
změny podmínek ochrany v chráněném ložiskovém území české části Hornoslezské
pánve (nabytí právní moci dne 31. 7. 2009);
- Ochranná hráz v rámci zástavby Lomná 0,000 - 0,150 (Ing. Jiří Valoušek, VALES, duben
2010)
1.2
OBSAH A ROZSAH ELABORÁTU
Územní plán Frenštát pod Radhoštěm obsahuje:
A. Územní plán Frenštát pod Radhoštěm
B. Odůvodnění Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm
A. Územní plán Frenštát pod Radhoštěm obsahuje:
A. Textovou část
A. Grafickou část, která obsahuje výkresy:
A.1 Základní členění území
A.2 Hlavní výkres
A.3 Doprava
A.4 Vodní hospodářství
A.5 Energetika a spoje
A.6 Veřejně prospěšné stavby, opatření a asanace
v měřítku
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
B. Odůvodnění Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm obsahuje:
B.1 Textovou část
B.2 Vliv Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm na udržitelný rozvoj území
B. Grafickou část, která obsahuje výkresy:
B.1 Koordinační výkres
B.2 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu
B.3 Širší vztahy
v měřítku
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 25 000
Obsah grafické části
Výkres A.1 Základní členění území obsahuje vyznačení hranice řešeného území, hranice
zastavěného území a hranice zastavitelných ploch.
Výkres A.2 Hlavní výkres obsahuje urbanistickou koncepci, tj. vymezení ploch s rozdílným
využitím, koncepci uspořádání krajiny, vymezení ploch pro dopravu, vymezení zastavěného
území a zastavitelných ploch.
Výkres A.3 Doprava obsahuje návrh řešení dopravy a dopravních zařízení včetně vymezení
ploch pro dopravu.
Výkres A.4 Vodní hospodářství obsahuje návrh řešení problematiky vodního hospodářství.
Výkres A.5 Energetika, spoje obsahuje návrh řešení problematiky energetiky a spojů.
Výkres A.6 Veřejně prospěšné stavby, opatření a asanací zobrazuje plochy a pozemky
určené pro umístění navrhovaných veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření,
pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit dle § 170 stavebního zákona nebo ke
kterým lze uplatnit předkupní právo dle § 101 stavebního zákona.
42
Výkres B.1 Koordinační výkres zobrazuje navržené řešení, neměněný současný stav
a důležitá omezení v území, zejména limity využití území dle § 26 odst. 1 stavebního zákona.
Výkres B.2 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu zahrnuje rozsah záborů
nezbytný k realizaci navržených řešení.
Výkres B.3 Širší vztahy zobrazuje vazby řešeného území (zejména vazby komunikací,
inženýrských sítí a územního systému ekologické stability) na správní území okolních obcí.
1.3
HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ, POSTUP PRÁCE
Územní plán Frenštát pod Radhoštěm je zpracován dle stavebního zákona (zákon
č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění pozdějších
předpisů) a v souladu s požadavky vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických
podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti
a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.
Územní plánem je stanovena základní koncepce rozvoje území města Frenštátu
pod Radhoštěm, ochrana jeho hodnot, urbanistická koncepce včetně plošného a prostorového
uspořádání, uspořádání krajiny a koncepce veřejné infrastruktury.
Územním plánem je vymezeno zastavěné území a zastavitelné plochy. Dále jsou stanoveny
plochy pro veřejně prospěšné stavby.
Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly
územního plánování v souladu s nadřazenou dokumentací Moravskoslezského kraje
a s politikou územního rozvoje.
Na základě platného Územního plánu města Frenštát pod Radhoštěm, Územně analytických
podkladů zpracovaných pro SO ORP Frenštát pod Radhoštěm v roce 2008, požadavků města
Frenštát pod Radhoštěm a občanů byl vypracován návrh zadání Územního plánu Frenštát pod
Radhoštěm, který byl projednán dle § 47 stavebního zákona a upraven dle vznesených
připomínek a stanovisek.
Definitivní znění Zadání Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm schválilo
Zastupitelstvo města Frenštátu pod Radhoštěm dne 25. 6. 2009.
Na základě schváleného zadání byl v lednu až dubnu 2010 zpracován Územní plán Frenštát
pod Radhoštěm.
Řešeným územím Územního plánu je katastrální území Frenštát pod Radhoštěm, které tvoří
správní území města Frenštátu pod Radhoštěm. Celková rozloha řešeného území je 1143 ha.
"ÚP Frenštát pod Radhoštěm byl zpracováván a projednáván v době platnosti Územního
plánu velkého územního celku Beskydy, včetně změn č. 1 a 2 (dále jen
„ÚPN VÚC Beskydy“). Posouzení souladu předloženého územního plánu s územně
plánovací dokumentací vydanou krajem proto pořizovatel provedl s ÚPN VÚC Beskydy.
Dne 22. 12. 2010 vydalo Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje na svém 16. zasedání
usnesením č.16/1426 Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (dále jen „ZÚR
MSK“). V souladu s ust. § 187 odst. 2 stavebního zákona dnem nabytí jejich účinnosti,
tj. 15 dnem po vyvěšení veřejné vyhlášky oznamující jejich vydání, pozbude platnost
ÚPN VÚC Beskydy. Je zřejmé, že ZÚR MSK dosud účinnost nenabyly.
S ohledem na výše uvedené, krajský úřad posoudil předloženou dokumentaci s ÚPN
VÚC Beskydy s přihlédnutím k řešení vydaných ZÚR MSK a konstatuje, že řešení
předložené dokumentace respektuje řešení vyplývající z obou uvedených územně
plánovacích dokumentací.
43
Veřejně prospěšné stavby obsaženy v územním plánu nemusí mít shodné očíslování jako
veřejně prospěšné stavby v ZÚR MSK.
1.4
KULTURNÍ A HISTORICKÉ HODNOTY ÚZEMÍ
Město Frenštát pod Radhoštěm se nachází na severním úpatí radhošťského pásma
Moravskoslezských Beskyd, které tvoří hraniční pohoří mezi Českou a Slovenskou
republikou.
Písemné doklady s přesným datem vzniku města se nedochovaly. Pravděpodobně se bude
jednat o období okolo roku 1290. Město si dlouhou dobu uchovávalo pasekářský charakter.
Roku 1781 byl Frenštátu pod Radhoštěm přiznán statut města.
Centrum souvislé zástavby města (Městská památková zóna prohlášená vyhláškou MK ČR
č. 08/2003 Sb., částka 44, ze dne 1. dubna 2003 o prohlášení území s historickým
prostředím ve vybraných městech a obcích za památkové zóny a určování podmínek pro
jejich ochranu, s účinností od 1. září 2003) je tvořeno náměstím s částečně zachovaným
podloubím. Náměstí je lemováno měšťanskými domy ze 17. až 19. století. Dominantní
stavbou je novorenesanční radnice z roku 1891.
Náměstí je zdobeno kašnou, barokními sochami sv. Jana z Nepomuku a sv. Floriána
a sloupem Panny Marie. K nejvýznamnějším kulturním památkám města patří farní kostel
sv. Martina, jehož základy pocházejí ze 14. století a kostel sv. Jana Křtitele.
Ve Frenštátě pod Radhoštěm jsou tři střední školy a řada sportovních zařízení včetně
skokanských můstků.
Ve Frenštátě pod Radhoštěm je v současné době za území s archeologickými nálezy ve
smyslu § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. považováno středověké jádro města (UAN II, číslo
lokality 25-21-24/1).
Na tomto území je před plánovanou stavební činností stavebník již od doby přípravy stavby
povinen tento záměr (příp. provádět stavební činnost) oznámit Archeologickému ústavu
Akademie věd České republiky a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na
dotčeném území záchranný archeologický výzkum. (V případě pochybností, zda-li se jedná
o součást území s archeologickými nálezy, je ze strany stavebníka nejvhodnější obrátit se
s dotazy na Archeologický ústav Akademie věd České republiky).
Ve Frenštátě pod Radhoštěm jsou evidovány tyto nemovité kulturní památky:
47173/8-1542 farní kostel sv. Martina, ulice Kostelní, parc. č. 1 st. pl.,
19936/8-1543 kostel sv. Jana Křtitele s areálem, Horní ul.,
8-1543/1 sv. Jana Křtitele, ul. Horní, s pozemkem parc. č. 140 st. pl.,
8-1543/2 krucifix, ul Horní, na pozemku parc. č. 140 st. pl.,
25033/8-1544 kašna se sochou Neptuna, nám. Míru, na pozemku parc. č. 4286/10,
31452/8-1545 sloup se sochou Panny Marie, nám. Míru, na pozemku parc. č. 4286/9,
16084/8-1546 socha sv. Floriána, nám. Míru, na pozemku parc. č. 4286/10,
42029/8-1547 socha sv. Jana Nepomuckého, nám. Míru, na pozemku parc. č. 4286/10,
36607/8-1549 boží muka, u rodinného domu č. p. 981, par. č. 3659/2,
44815/8-1550 socha Panny Marie, Dolní ul., dle nahlížení do katastru nemovitostí
na parc. č. 4320/4 (originál je deponován v budově radnice),
31258/8-1551 sousoší „Boj o život“, parc. č. 208,
30298/8-1552 pomník Josefa Kaluse, ul. 6. května, na pozemku parc. č. 94/1
(originál je deponován v budově radnice),
35033/8-1553 pomník Břetislava Bartoše, pod hostincem „U Janíka“ č. p. 890,
na pozemku parc. č. 890, na pozemku parc. č. 4106/3,
44
29465/8-1554 zvonička, Kopaná, vedle č. p. 771, s pozemkem parc. č, 2480 st. pl.,
12651/8-3489 radnice čp. 1, nám. Míru, s pozemkem parc. 44 st. pl.,
12652/8-3490 měšťanský dům čp. 2, nám. Míru, s pozemkem parc. 46/1 st. pl.
a parc. č. 6/4 st. pl.,
12653/8-3491 měšťanský dům čp. 4, nám. Míru, s pozemkem parc. č. 48/1 st. pl.,
55/2 st. pl., 55/3 st. pl.,
12655/8-3493 měšťanský dům č.p. 8, nám. Míru., s pozemkem parc. č. 57 st. pl.,
12656/8-3494 měšťanský dům č.p. 9, nám. Míru, s pozemkem parc. č. 58 st. pl.,
12720/8-3497 měšťanský dům č.p. 14, nám. Míru, s pozemkem parc. č. 10/1 st. pl.,
12659/8-3498 měšťanský dům č.p. 15, ul. Kostelní, s pozemkem parc. č. 11 st. pl.,
12660/8-3499 měšťanský dům č.p. 16, ul. Kostelní, s pozemkem parc. 12 st. pl.,
12661/8-3500 měšťanský dům č.p. 18, nám. Míru, s pozemkem parc. 14 st. pl.,
12664/8-3503 měšťanský dům č.p. 21 - hotel „Radhošť“, nám. Míru, s pozemky
parc. č. 17/1 st. pl. a 17/2 st. pl.,
100456
muzeum č.p. 220 bývalá měšťanská chlapecká škola, Ulice Horní,
na pozemku parc. č. 277 st. pl.,
41223/8-2064 sušárna (ovoce) – Papratná, u RD č.p. 1134, s pozemkem parc. č. 864 st. pl.,
45903/8-2487 hotel Vlčina, č. p. 616 – Horečky, s pozemkem parc. č. 1322 st. pl.,
45372/8-239 socha Radegasta – vestibul budovy radnice (originál).
Kulturní, historicky významné objekty:
Válečné hroby:
Památník vojína Rožkova v parku ve Školské čtvrti, číslo parc. KN 762/5.
Památník Osvobození u kostela na Horní ulici.
Sousoší „Boj o život“ před Muzeem (nemovitá kulturní památka ev.č. č. 31258/8-1551
parc. č. 208).
Pamětní deska na radnici.
45
2. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH
VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ
DOKUMENTACÍ VYDANOU MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM
2.1
ŠIRŠÍ VZTAHY V ÚZEMÍ - POSTAVENÍ OBCE V SYSTÉMU OSÍDLENÍ
Město Frenštát pod Radhoštěm leží v jihovýchodním okraji okresu Nový Jičín.
Ze severu a severovýchodu sousedí se správním územím obce Tichá (k.ú. Tichá na Moravě),
z východu se správním územím obce Kunčice pod Ondřejníkem (k. ú. Kunčice pod
Ondřejníkem), z jihu se správním územím obce Trojanovice (k.ú. Trojanovice) a ze západu se
správním územím obce Bordovice (k.ú. Bordovice) a správním územím obce Lichnov
(k.ú. Lichnov u Nového Jičína).
Frenštát pod Radhoštěm je obcí s rozšířenou působností. Je zde i stavební úřad. Finanční úřad
je v Kopřivnici, katastrální úřad, pozemkový úřad, okresní soud a celní úřad jsou v Novém
Jičíně, vojenská správa je ve Frýdku – Místku.
Město Frenštát pod Radhoštěm je nutno vnímat jako rozvíjející se střediskové sídlo menšího
regionu, přirozené centrum SO ORP Frenštát pod Radhoštěm. Převažujícími funkcemi
řešeného území jsou funkce obytná, obslužná, výrobní, rekreační, částečně i dopravní.
Zástavba města je koncentrovaná, z části tradičně rozptýlená, vytvářející proluky v zástavbě.
Rozvojové možnosti jsou podmíněny zachováním vysoké atraktivity bydlení, rekreačního
potenciálu regionu a využití suburbanizačních tendencí z širšího regionu.
Sídelní struktura širšího regionu, druh a intenzita vazeb, přirozená dělba funkcí sídel
do značné míry předurčují jak rozvoj řešeného území i širšího regionu. Město Frenštát
pod Radhoštěm tvoří přirozené spádové středisko osídlení SO ORP Frenštát
pod Radhoštěm. Je tvořeno jediným sídlem na okraji přecházející do rozptýlené zástavby,
bez dělení na části obce, tvořící jedno katastrální území.
Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, obslužná, rekreační a výrobní,
částečně dopravní. Obyvatelstvo města vykazuje značnou sociální soudržnost, projevující se
i v kulturním životě a spolkové činnosti.
Základní ukazatele sídelní struktury SO ORP Frenštát pod Radhoštěm a širší srovnání
SO ORP
Frenštát pod
Radhoštěm
částí
částí /
obec
výměra
km2
km2/
obec
obyvatel
6
6
1,0
99
16,4
18 957
3 160
3 160
192
27,9
28,3
2,3
246,7
19,3
56813,5
4 180
2 006
230
382,3
15,4
44727,0
1 661
690
132
obcí
počet
katastrů
6
13,6
obyvatel na
obec
část. o.
km2
průměr ORP
MSK kraj
ČR
30,5
63,0
72,8
2,8
Zdroj: Malý lexikon obcí 2008, ČSÚ, data pro rok 2007
Pro sídelní strukturu celého správního obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm je do značné
míry determinující vysoká hustota osídlení, malý počet obcí a sídel (u v některých obcí
s rozptýlenou zástavbou) a výrazné ovlivnění osídlení antropogenními podmínkami
(urbanizovaná, průmyslová krajina s potenciálem dalšího rozvoje).
Pro hodnocení širších vztahů a sídelní struktury regionu je nutno vnímat základní vymezení
a definice rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí na úrovni
46
jednotlivých regionů, jak je provedeno v Politice územního rozvoje ČR (PÚR ČR). Nověji
bylo provedeno upřesnění v rámci PÚR ČR (r. 2008) a návrhu Zásad územního rozvoje
Moravskoslezského kraje (r. 2008).
Z PÚR ČR (r. 2008) je patrné základní vymezení rozvojových oblastí národního významu.
Vlastní řešené území již není součástí rozvojové oblasti OB2 Rozvojová oblast Ostrava.
V rámci PÚR ČR (r. 2008) byly vymezeny i tzv. specifické oblasti (SOB) – řešené území je
zahrnuto do SOB 2 - specifické oblasti Beskydy.
Vyjížďka za prací směřuje do blízkých měst Kopřivnice, Nového Jičína, případně
i do Frýdku-Místku a Ostravy.
Za omezující faktor dlouhodobého rozvoje obce je nutno považovat mírně nevyvážené
hospodářské podmínky a částečně i podmínky životního prostředí obce. Míra soudržnosti
obyvatel území je tradičně nadprůměrná. Možnosti zlepšení hospodářských podmínek ve
vlastním administrativním území města jsou omezené, zejména s ohledem na potřeby ochrany
obytného a rekreačního o prostředí.
Na základě komplexního zhodnocení rozvojových předpokladů (podmínek životního
prostředí, hospodářských a podmínek soudržnosti obyvatel území) je předpokládán
mírný pokles až stagnace počtu obyvatel (ve střednědobém časovém horizontu na cca
11 000 obyvatel v r. 2025), při odpovídajícím rozvoji bydlení, vlastních i širších.
Základní bilance vývoje počtu obyvatel, bytů slouží především jako podklad pro navazující
koncepci rozvoje veřejné infrastruktury a hodnocení přiměřenosti návrhu plošného rozsahu
nových ploch, zejména pro podnikání a bydlení. Tato bilance je součástí odůvodnění
územního plánu, kap. 4 Komplexní odůvodnění přijatého řešení 4.10 Sociodemografické
podmínky, 4.11 Bydlení. Tato orientační bilance spoluvytváří základní rámec
při posuzování územního rozvoje, ale i širší posouzení přiměřenosti investic v řešeném
území.
Nadmístní dopravní vazby Frenštátu pod Radhoštěm zajišťuje především silnice I/58, která
v hierarchii silniční sítě Moravskoslezského kraje zaujímá nadregionální význam a zajišťuje
vazby na mezinárodní tahy E442 (Karlovy Vary - Teplice - Chlumec - Děčín - Nový Bor Turnov - Jičín - Hradec Králové - Lipník n/B - Hranice - Makov – Slovensko) v Rožnově pod
Radhoštěm (silnice I/35) a E462 (Brno - Vyškov - Olomouc - Lipník n/B - Bělotín - Chotěbuz
– Polsko) v Příboře (silnice I/48). Významnými silničními komunikacemi pro obec jsou dále
silnice II/483 a III/4848, které zajišťují nejen spojení s okolním významnými sídly, ale
převádějí i rekreační dopravu směřující do oblasti Beskyd, a to především ze směru od
Frýdku–Místku. Ostatní silnice pak zajišťují pouze místní spojení s okolními obcemi.
Dopravní vazby na dráze zajišťuje celostátní železniční trať č. 323 Ostrava – Valašské
Meziříčí, která slouží nadregionální železniční dopravě. Nejbližší veřejné mezinárodní letiště
se nachází v Mošnově, nejbližší veřejné vnitrostátní letiště se nachází ve Frýdlantu
nad Ostravicí.
Frenštát pod Radhoštěm se nachází v zájmovém území Ministerstva obrany dle
ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.
Celé správní území města zasahuje ochranné pásmo leteckých radiových zabezpečovacích
zařízení. Je nutno respektovat ustanovení § 37 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví.
V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit stavby uvedené v příloze č. 1
odůvodnění jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, Vojenské ubytovací
a stavební správy Brno.
47
Převážná část území města je situována v zájmovém území „VÝŠKA 150“ a „VÝŠKA 250“
pro nadzemní stavby. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit stavby uvedené
v příloze č. 1 odůvodnění jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, Vojenské
ubytovací a stavební správy Brno.
Na celém správním území města je dále zájem Ministerstva obrany posuzován i z hlediska
povolování níže vyjmenovaných druhů staveb dle ustanovení § 175 zákona č. 183/2006 Sb.,
o územním plánování a stavebním řádu. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit
stavby uvedené v příloze č. 1 odůvodnění jen na základě závazného stanoviska Ministerstva
obrany, Vojenské ubytovací a stavební správy Brno.
Vazby sídelní struktury, vazby dopravní, vazby sítí technické infrastruktury včetně
prvků ochrany přírody a ÚSES přesahující správní hranici města Frenštátu
pod Radhoštěm jsou zobrazeny ve výkrese č. 9 Širší vztahy v měřítku 1 : 25 000.
2.2
POSTAVENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ V NÁVAZNOSTI NA POLITIKU
ÚZEMNÍHO ROZVOJE
Pro další rozvoj obce má značný význam poloha a funkce obce v sídelní struktuře regionu,
včetně širších vazeb na okolní území.
Z PÚR ČR (r. 2006, 2008) vyplývá základní vymezení rozvojových oblastí a os
a specifických oblastí tj. začlenění města do specifické oblasti SOB 2 - specifická oblast
Beskydy, zahrnující celý SO ORP Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Frýdlant nad
Ostravicí, Jablunkov, Rožnov pod Radhoštěm, Třinec, Vsetín. Upřesnění navrhované
v pořizovaných ZÚR MSK (r. 2008) předpokládá zařazení do této specifické oblasti pouze
u města Frenštát pod Radhoštěm a obce Trojanovice.
Důvody vymezení specifické oblasti podle PÚR ČR:
a) Potřeba nápravy strukturálního postižení oblasti, kde došlo ke stagnaci pro oblast
důležitých ekonomických odvětví.
b) Potřeba rozvíjet a rovnoměrně využívat s ohledem na udržitelný rozvoj území vysoký
rekreační potenciál krajiny přírodně cenné a společensky atraktivní oblasti Beskyd, které
jsou chráněnou krajinnou oblastí. Jedná se o území s vysokou estetickou hodnotou krajiny
a osídlení a kulturními a národopisnými tradicemi se silnou vazbou obyvatel na místo
(Radhošť).
c) Potřeba rozvoje drobného a středního podnikání, především v oblasti cestovního ruchu.
Potřeba využít k rozvoji potenciál jednoho z hlavních dopravních tahů na Slovensko,
procházející oblastí.
d) Potřeba ochrany významného zdroje energetických nerostných surovin s nadnárodním
významem (ložiska kvalitního černého uhlí Frenštát, nacházejícího se v přírodně vysoce
hodnotném území), jako rezervy pro případné využití budoucími generacemi.
Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území:
Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně sledovat:
a) ochranu ložiska kvalitního černého uhlí Frenštát jako rezervy pro případné využití
budoucími generacemi v souladu s potřebami udržitelného rozvoje území.
b) rozvoj rekreace,
c) restrukturalizaci ekonomiky,
d) zlepšení dopravní dostupnosti zejména příhraniční oblasti,
48
e) rozvoj ekologického zemědělství a dřevozpracujícího průmyslu.
Úkoly pro územní plánování:
V rámci územně plánovací činnosti kraje a koordinace územně plánovací činnosti obcí
a) vytvářet územní podmínky pro umísťování aktivit spojených s restrukturalizací
ekonomiky,
b) vytvářet územní podmínky pro zlepšení dopravní dostupnosti hraničních oblastí se
Slovenskem,
c) vytvářet územní podmínky pro rozvoj systému přeshraničních pěších a cyklistických tras,
d) vytvářet územní podmínky pro rozvoj rekreace,
e) chránit v ÚPD území pro modernizaci a rekonstrukci silnice I/58 s rozvojovými aktivitami
oblasti,
f) vytvářet územní podmínky pro zemědělskou výrobu podhorského a horského charakteru,
zejména vymezením vhodných lokalit pro zatravňování a pastvinářství.
Řešeného území se dotýká pouze část úkolů formulovaných pro územní plánování
v Politice územního rozvoje ČR. Obecně je nutno vycházet z definic specifických oblastí, ve
kterých se dlouhodobě projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje území,
tj. významné rozdíly v územních podmínkách pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský
rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Přitom se jedná o správní obvody ORP
se specifickými hodnotami anebo se specifickými problémy mezinárodního a republikového
významu, nebo které svým významem přesahují území kraje.
Obecně s ohledem na stav současných podkladů je nutno považovat za základní
problémy řešeného území mírně nepříznivý stav hospodářského pilíře řešeného území.
Posílení hospodářského pilíře je tak předpokladem udržitelného rozvoje území, přitom však
musí být minimalizovány negativní dopady v oblasti životního a rekreačního prostředí, které
je nejvýznamnějším zdrojem rekreační a obytné atraktivity řešeného území. Optimalizace
funkcí řešeného území je nutno orientovat s ohledem na vlastní územní předpoklady
a vazby města v sídelní struktuře regionu (optimální dělbě funkcí rekreační-obytnéobslužné a výrobní).
2.3
VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU FRENŠTÁT POD
RADHOŠTĚM S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU
MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM
Správní území města Frenštát pod Radhoštěm je součástí území řešeného územně plánovací
dokumentací vydanou krajem - Územního plánu velkého územního celku Beskydy (návrh
schválen usnesením vády ČR ze dne 25. 3. 2002, č. 298, jeho Změnu č. 1, schválena
usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 15/1321/1 ze dne 12. 12. 2006 a jeho
Změna č. 2, schválena usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 13/1144/1 ze dne
12. 9. 2006).
Pro území Frenštátu pod Radhoštěm vyplývá požadavek respektovat závaznou část platného
Územního plánu velkého územního celku Beskydy, tj. respektovat:
- zohlednit dotčení řešeného území koridorem silnice nadmístního významu I/58 (Ostrava Příbor - Frenštát p. R. - Rožnov p. R.),
- zohlednit dotčení řešeného území koridorem silnice nadmístního významu II/483
(Hodslavice - Frenštát p. R. - Frýdlant n. O.),
49
-
-
-
zohlednit dotčení řešeného území koridorem pro vysokotlaký plynovod (Frenštát p.R. Čeladná - Nová Dědina),
zohlednit zařazení řešeného území do rekreačního krajinného celku - RKC 11 Frenštát pod
Radhoštěm, připustit výstavbu ubytovacích zařízení v malých hotelích, turistických
chatách, penzionech a ubytování v soukromí, nové stavby pro individuální rekreaci
nepřipustit v souladu s ÚPN VÚC Beskydy.
zohlednit dotčení řešeného území železničního tahu Frenštát p. R. - Kunčice p. O. Frýdlant n. O. jako územní rezervu pro přeložku tratě č. 303 v úseku Frenštát p. R.Kunčice p. O. (býv. VPS 75) včetně elektrizace tratě úseku Valašské Meziříčí - FrýdekMístek - Ostrava ve stávajícím koridoru,
zohlednit dotčení řešeného území pro posílení přenosového profilu - zdvojení vedení
400 kV Prosenice - Nošovice v koridoru stávajícího vedení VVN 403 (veřejně prospěšná
stavba E 14).
předložené dokumentace respektuje řešení vyplývající z obou uvedených územně
plánovacích dokumentací.
limity vyplývající ze ZÚR MSK (označení VPS v ZÚR MSK)
- zdvojení vedení VVN 400kV Prosenice - Nošovice v koridoru stávajícího vedení VVN
403 (E43) v ÚP Frenštát VPS označená E1 ,
- přelož. silnice II/483, úsek Frenštát p. R. – severní obchvat v kat. S 9,5/80 (D134) v ÚP
Frenštát VPS označená D2,
- přeložka silnice I/58, úsek Frenštát p. R. (příčnice), v kategorii S 11,5/80 (D82) v ÚP
Frenštát VPS označená D1,
- územní rezerva pro směrové úpravy železniční tratě č. 323 Ostrava (D508) – vymezena
v grafické části ÚP..
3. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU FRENŠTÁT POD
RADHOŠTĚM
Požadavky schváleného Zadání územního plánu Frenštát pod Radhoštěm jsou splněny,
kromě:
1) požadavku na respektování Politiky územního rozvoje 2006 v oddíle A) bodě 1, vzhledem
k tomu, že bylo zrušeno usnesení vlády č. 561 ze dne 17. května 2006, o Politice
územního rozvoje ČR a byla schválena Politika územního rozvoje České republiky 2008
dne 20. července 2009, č. 929.
50
4. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY,
VYHODNOCENÍ PŘEPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ
ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
Územní plán Frenštát pod Radhoštěm byl zpracován bez konceptu řešení a bez variant.
4.1
HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE
Geomorfologické podmínky – především tvary reliéfu ovlivňují možnosti využití území.
Například náklady na budování technické infrastruktury výrazně rostou v členitém reliéfu,
např. při budování komunikací, kanalizace
Řešené území se nachází na území následujících geomorfologických jednotek:
provincie: Západní Karpaty
soustava: Vnější Západní Karpaty
podsoustavy: Západobeskydské podhůří
celek: Podbeskydská pahorkatina
podcelek: Štramberská vrchovina
Frenštátská brázda
okrsek: Radhošťské podhůří
Vlastní reliéf Podbeskydské pahorkatiny je na území obce z geologického hlediska budován
mezozoickými horninami - alpínsky zvrásněné (pískovce, břidlice), místy s vulkanickými
terciérními horninami (čedice, fonolity, tufy). Většina území je překryta kvartérními
sedimenty (hlíny, spraše), dna místních vodních toků štěrkovými sedimenty.
Do správního území města Frenštát pod Radhoštěm zasahují ložiska nerostných surovin:
Chráněné ložiskové území:
14400000 Čs. část Hornoslezské pánve, surovina uhlí černé, zemní plyn;
14430000 Trojanovice, surovina – zemní plyn.
Požadovaná míra ochrany ložiska v uvedeném chráněném ložiskovém území 14400000 - Čs.
části Hornoslezské pánve je zajištěna vydaným rozhodnutím MŽP ČR č. j. 880/2/667/22/A10/1997/98 ze dne 27. 3. 1998 a jeho příloh, kde území je zařazeno do ploch B1, C1, C1. 1
a C2 .
Ve vztahu ke změnám a k platnosti nových podmínek ochrany v CHLÚ Čs. části
Hornoslezské pánve, které zjednodušily projednávání staveb v tomto CHLÚ v tzv. ploše C2,
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor ŽP a zemědělství vydal dne 17. 9. 2007
pod č. j. ŽPZ/16077/2007/So, závazné stanovisko k umísťování staveb v tomto CHLÚ podle
"Mapy důlních podmínek pro stavby", které jsou přílohami rozhodnutí MŽP, územního
odboru pro ostravskou oblast v Ostravě, ze dne 27. 3. 1998 č. j. 880/2/667/22/A-10/1997/98,
kde krajský úřad souhlasí s umístěním staveb v území ploch C2 bez stanovení podmínek
pro jejich provedení.
Výhradní ložiska:
317190000 Mořkov-Frenštát, stav využití – dosud netěženo, surovina – uhlí černé;
314430100 Frenštát-západ a východ, stav využití – dosud netěženo, surovina – zemní plyn;
314430000 Frenštát-západ, stav využití – dosud netěženo, surovina – uhlí černé;
51
Dobývací prostory – netěžené:
20072 Trojanovice, nerost – černé uhlí.
Podle Mapy důlních podmínek pro stavby v okrese Frýdek - Místek, zpracované OKD,
a.s. IMGE, o. z. v červnu 1997 bylo řešené území bylo zařazeno do plochy C1, C1.1, B.1
a C2.
V zájmu ochrany nerostného bohatství lze v chráněném ložiskovém území zřizovat stavby
a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, jen na základě závazného
stanoviska dotčeného orgánu podle horního zákona.
Rozhodnutí o umístění staveb a zařízení v chráněném ložiskovém území, které nesouvisí
s dobýváním, může vydat příslušný orgán podle zvláštních předpisů (stavební zákon) jen na
základě závazného stanoviska orgánu kraje v přenesené působnosti, vydaného po projednání
s obvodním báňským úřadem, který navrhne podmínky pro umístění, popřípadě provedení
stavby nebo zařízení.
Zastavitelné plochy nebudou mít vliv na případné využívání evidovaných ložisek nerostných
surovin.
Ve správním území města Frenštát pod Radhoštěm jsou evidována sesuvná území:
3507 - lokalita Frenštát, sesuv odstraněný,
3508 - lokalita Bartošky, sesuv aktivní,
3509 - lokalita Bartošky, sesuv potenciální.
8310 - lokalita Frenštát, sesuv aktivní,
Zastavitelné plochy vymezené ÚP Frenštát pod Radhoštěm jsou vymezeny mimo evidovaná
sesuvná území, kromě okrajové části zastavitelné plochy Z60.
Ve správním území města Frenštát pod Radhoštěm nejsou evidována poddolovaná území
z historické těžby.
4.2
VODNÍ REŽIM
Převážná část území města Frenštát pod Radhoštěm spadá do ČHP 2-01-01-125, ČHP 2-011-127 a ČHP 2-01-01-131 - povodí Lubiny a do ČHP 2-01-01-128 a ČHP 2-01-01-130 –
povodí Bystré (Bystrého potoka). Jižní část území spadá do ČHP 2-01-01-129 – povodí
Lomné a do ČHP 2-01-01-126 – povodí Radhoštnice.
Povrchové vody z území obce odvádí vodní tok Lubina. Pravobřežní přítoky Lubiny na území
obce jsou Radhoštnice, Lánský potok a Lomná a levobřežní přítoky jsou Rokytná
a Myslíkovský potok (Trutnovský potok) s levobřežním přítokem Sadový potok. Přes řešené
území protéká vodní tok Horeček, který je levobřežním přítokem Lubiny a Bystrý potok
(Malý Bystrý potok), který tvoří hranici mezi Frenštátem a Tichou a je pravobřežním
přítokem Lubiny. Oba toky se do Lubiny vlévají mimo řešené území. Levobřežními přítoky
Lomné na území obce jsou zatrubněný Kozí potok a Markův potok a pravobřežním přítokem
je Bystrá s levobřežním přítokem Murasův potok.
Názvy vodních toků byly upraveny dle požadavků a podkladů MěÚ Frenštát pod Radhoštěm
po společném jednání podle stavebního zákona. Názvy po úpravě nejsou v souladu
s vodohospodářskou mapou, proto jsou tyto názvy dle vodohospodářské mapy uvedeny
v závorkách za vodními toky.
52
Správcem Lubiny od ř. km 28,670 – 36,260 jsou Lesy ČR s.p. a od ř. km 0 – 28,670 je
správcem Lubiny Povodí Odry s.p. Lesy ČR mají ve správě na území obce Radhoštnici,
Bystrou a Lomnou. Správcem Malého Bystrého potoka je Zemědělská vodohospodářská
správa.
Lubina má na území Frenštátu pod Radhoštěm stanoveno záplavové území včetně aktivní
zóny, které bylo vyhlášeno dne 11. 3. 2004 KÚ Moravskoslezského kraje
pod čj. ŽPZ/10970/04. Záplavové území a aktivní zóna záplavového území Lubiny na území
Frenštátu pod Radhoštěm nezasahuje do ploch stávající zástavby a tím ani nelimituje možnost
nové výstavby v zastavěném území obce.
V k. ú. Frenštát pod Radhoštěm nejsou, kromě nádrží aquaparku a boční akumulační nádrže
Siberie u Lubiny, která sloužila v minulosti vojsku a v současné době je pronajímána a slouží
k chovu ryb, další významnější vodní plochy. Územně související je vodohospodářská nádrž
na Lubině v Trojanovicích vybudována pro potřeby Dolu Frenštát.
Nové vodní plochy nejsou ÚP navrženy.
Vody Lubiny, které jsou ve správě Povodí Odry s.p. jsou řazeny mezi významné vodní toky.
Podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů, jsou správci vodních toků při výkonu správy oprávněni, pokud je to nezbytně nutné,
užívat pozemky sousedící s korytem vodního toku, a to u významných vodních toků v šířce
do 8 m od břehové hrany a u ostatních vodních toků v šířce do 6 m od břehové hrany,
za účelem údržby vodního toku.
Vody Lubiny, Radhoštnice, Bystré a Lomné jsou dle Nařízení vlády č. 71/2003 ve znění NV
č. 169/2006 Sb., řazeny jako lososový typ vody č. 185. Pro ostatní vodní toky typ vody není
stanoven ve smyslu výše uvedeného Nařízení vlády.
Západní část Frenštátu pod Radhoštěm náleží do CHOPAV Beskydy dle Nařízení vlády
č. 40/1978 Sb., ze dne 19. 4. 1978.
Dle plánu oblasti povodí Odry je navržena revitalizace toku Lubina z důvodu narušení
migrační propustnosti. Jedná se o liniovou revitalizaci v rámci koryta, o odstranění
migračních překážek při zachování dosavadního vývinu trasy a stabilních sklonových
poměrů.
Objekt/ zařízení protipovodňové ochrany
Ve správním území obce jsou dle plánu oblasti povodí Odry (POPO) navržena opatření
na ochranu území před extrémními vodními stavy. Jedná se o zvýšení kapacity koryt vodních
toků Myslíkovský potok (dle POPO Trutnovský potok, dle správce Trutovský potok)
a Lomná.
Myslíkovský potok (Trutovský potok) prochází zastavěnou části Frenštátu pod Radhoštěm
a dochází k jeho značnému zahlubování a vzniku nátrží a nestabilních břehů, které ohrožují
místní komunikace a technickou infrastrukturu města. Účelem revitalizace příčného opevnění
koryta v ř. km 0,0 – 0,6 je zastavit hloubkovou erozi a zvýšit kapacitu koryta na Q20.
Lomná protéká jižní zastavěnou částí Frenštátu pod Radhoštěm a za zvýšených průtoků
dochází k vybřežení vod a zaplavení okolních pozemků, nemovitostí a souběžných
komunikací. V ř. km 0 – 1,1 je navrženo vybudovat ochranné hráze pro zamezení rozlivu
minimálně při průtoku Q50.
Dále je z důvodu narušení migrační propustnosti navržena dle plánu oblasti povodí Odry
revitalizace koryta Lubiny v ř. km 32.4 – 34.4.
53
4.3
HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
4.3.1 OVZDUŠÍ
Znečištění ovzduší je obvykle problematickým faktorem životního prostředí obcí v regionu.
Na nevyhovujícím stavu znečištění ovzduší se podílí především emise z velkých zdrojů
průmyslu a energetiky. Významným zdrojem emisí organických látek s karcinogenním
účinkem a emisí tuhých látek jsou rovněž lokální topeniště, která jsou prakticky
nekontrolovatelná. Ve vybraných lokalitách (podél zatížených komunikací) stoupají
i negativní vlivy dopravy. Jako nejhorší je nutno obecně i v řešeném území hodnotit málo
odvětrané údolní lokality s koncentrací dopravy a malých místních zdrojů, hustou zástavbou
podél vodních toků s velkým výskytem inverzních situací.
V průběhu 90. let 20. století bylo v regionu zaznamenáno významné snížení koncentrací
škodlivin v přízemních vrstvách atmosféry i emisí vypouštěných ze stacionárních zdrojů.
Na celkovém sestupném trendu množství emisí ze zdrojů znečišťování se vedle postupných
hospodářských změn výrazně projevila řada opatření ke snížení emisí realizovaných
provozovateli zdrojů. Příznivý vývoj se však v posledních letech zastavil a u některých
ukazatelů došlo i ke zhoršení situace.
V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje, kterým se vydává Krajský
program snižování emisí Moravskoslezského kraje (aktualizace r. 2008). V souladu
s ustanovením § 7 odst. 6 a § 48 odst. 2 písm. c) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší
a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů,
nabylo účinnosti dne 30. dubna 2009 nařízení Moravskoslezského kraje č. 1/2009, kterým se
vydává Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského
kraje. Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje je formulován jako
„nadstavba“ Krajského programu snižování emisí Moravskoslezského kraje. Krajský úřad
předkládá vždy do 31. prosince kalendářního roku radě kraje situační zprávu o kvalitě ovzduší
na území kraje za předešlý kalendářní rok a o postupu realizace úkolů stanovených tímto
nařízením.
Nejbližší stanice, na kterých se pravidelně monitorovaly imisní situace, se nacházely v Lubině
a na Ráztoce (okres Nový Jičín, ČHMÚ). Rozsah měření byl postupně omezen, aktuální údaje
poskytuje pouze vzdálená stanice ve Studénce.
Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou
ovzduší (OZKO) náleželo území Frenštátu pod Radhoštěm k oblastem se zhoršenou
kvalitou ovzduší. Pojem oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje zákon
č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. V řešeném území dochází k překročení limitní hodnoty pro
ochranu zdraví lidí. Příčinou je překračování imisního limitu suspendované částice frakce
PM10 a polycyklických aromatických uhlovodíků – vyjádřených jako benzo(a)pyren BaP.
S ohledem na širší vývoj a stávající nepříznivou situaci z hlediska kvality ovzduší je nezbytné
využít všech možností ke zlepšení kvality ovzduší v řešeném území. Zejména přiměřeně
posuzovat povolování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v řešeném území
a území dotčených územních celků, dále v rámci řešeného území prosazovat optimální
řešení v oblasti dopravy (zkvalitnění a přiměřená údržba komunikací, zpevněných
ploch), výsadba ochranné zeleně. Novou bytovou výstavbu lokalizovat mimo inverzní
a málo provětrávané sníženiny.
54
4.3.2 ZNEČIŠTĚNÍ PŮDY
Půda patří společně s ovzduším a vodou k základním složkám životního prostředí, její
postavení je však značně odlišné od zbývajících dvou složek. Znečištění ovzduší a vody lze
téměř zcela vyloučit po odstranění jeho zdrojů, kontaminace půd je však většinou nevratný
jev, za normálních podmínek nemůže být samostatně dosaženo původního stavu.
Při hodnocení půd a jejich kontaminace rizikovými prvky bylo vycházeno z průzkumů
Státního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně (pobočka Opava), které se
prováděly v letech 1990–92 a později byly průběžně aktualizovány. Zjištěné hodnoty byly
porovnány s platnými limity pro obsah rizikových prvků v půdách náležejících
do zemědělského půdního dle vyhlášky MŽP ČR č. 13/1994 Sb.
Limity (maximální přípustné hodnoty) pro obsah sledovaných rizikových prvků v půdách
mají následující hodnoty (v mg/kg):
Prvek
lehké půdy - zjiš. hodnota
limit lehké půdy - ostatní půdy
a) Výluh 2 M HNO3
Cd (kadmium)
0,2 - 0,4 mg/kg půdy
0,4 mg/kg - 1,0 mg/kg
Cr (chrom)
Pb (olovo)
méně než 6,0 mg/kg půdy
15,0 - 40,0 mg/kg půdy
40,0 mg/kg
50,0 mg/kg - 70,0 mg/kg
b) Celkový obsah
Hg (rtuť)
mg/kg
0,07 - 0,6 mg/kg půdy
0,6 mg/kg - 0,8
K překračování platných limitů v řešeném území nedochází. Současný stav nevyžaduje
ochranná opatření týkající se změn využití zemědělského půdního fondu apod.
4.3.3 LIKVIDACE KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ
Likvidace komunálních odpadů představuje významný ekonomický a mnohdy i územní
a ekologický problém jednotlivých obcí. Jedním ze základních nástrojů v oblasti odpadového
hospodářství je POH ČR, na který navazuje Plán odpadového hospodářství
Moravskoslezského kraje.
POH MSk byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje v r. 2004
usnesením č. 25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška
Moravskoslezského kraje č. 2/2004 s účinností ze dne 13. 11. 2004.
Plán odpadového hospodářství původce odpadů není v obci zpracován (ze zákona mají tuto
povinnost původci odpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo
více než 1000 t ostatního odpadu).
Likvidaci komunálních odpadů v řešeném území provádí v době zpracování územního plánu
firma AVE s.r.o. Odpady jsou ukládány na skládku mimo řešené území v k.ú. Životice
u Nového Jičína. V obci je provozována sběrna surovin, která je situována vedle stávající
čistírny odpadních vod v souvislé zástavbě v severní části obce.
55
Nebezpečné odpady jsou likvidovány v době zpracování územního plánu firmou MARIUS
PEDERSEN, a. s. Na území města nejsou navrženy plochy nebo zařízení k nakládání
s odpady.
Určité problémy, podobně jako v mnoha obcích, způsobuje stále rostoucí objem biologicky
rozložitelných komunálních odpadů a i jiných odpadů, jejichž produkce roste se změnami
životního stylu obyvatel. V okolí obce (do 30 km) existují dostatečné kapacity na zpracování
a uložení odpadů. V současnosti neexistují reálné záměry z hlediska odpadového hospodářství
na území obce, které by se promítly do územně plánovací dokumentace, nároků na nové
plochy či jejich využití.
Veškeré nakládání s odpady (tzn. jejich shromažďování, sběr, výkup, třídění, přeprava
a doprava, skladování, úprava, využívání i zneškodňování) musí v návrhovém období
vyhovovat požadavkům vyplývajícím z příslušných právních norem, v současnosti zejména
ze zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (platný od 1. 1. 2002).
V souladu s uvedeným zákonem bude nutno, aby původci odpadů (pro TKO je to obec):
- tuhý komunální odpad shromažďovali utříděný podle jednotlivých druhů a kategorií;
- tuhé odpady likvidovali mimo řešené území na zařízeních ke zneškodňování odpadů, která
mají souhlas k provozu. Uložením na skládku mohou být odstraňovány pouze ty odpady,
u nichž jiný způsob odstranění není dostupný nebo by přinášel vyšší riziko pro životní
prostředí nebo riziko pro lidské zdraví a pokud uložení odpadu na skládku neodporuje
zákonu o odpadech nebo prováděcím právním předpisům;
- zajišťovali prostřednictvím oprávněné osoby pravidelný mobilní svoz nebezpečných
složek komunálního odpadu (např. zbytky barev a spotřební chemie, zářivky,
rozpouštědla), případně určili místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné
složky komunálního odpadu (minimálně dvakrát ročně).
Způsob likvidace odpadů v obci není v rozporu s Plánem odpadového hospodářství
Moravskoslezského kraje (FITE, a.s., září 2003).
Územním plánem není vymezena plocha pro vybudování skládky, sběrné dvory je možné
provozovat v rámci ploch výroby a skladování (VS) a ploch výroby a skladování – lehkého
průmyslu (VL).
4.3.4 RADONOVÝ INDEX GEOLOGICKÉHO PODLOŽÍ
Geologické podloží České republiky je z více než ze dvou třetin tvořeno metamorfovanými
a magmatickými horninami. Z toho vyplývá, že radonu pocházejícímu z geologického podloží
a odtud pronikajícímu do objektů je nutno věnovat zvýšenou pozornost.
Radon může pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich
základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichž
základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti
sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich použití z minulosti jsou známy, a proto je
pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší než z geologického podloží.
Rovněž zdroje pitné vody jsou v současnosti sledovány z hlediska koncentrace radonu,
a proto je malá pravděpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objektů mohl
výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem
radonu tedy zůstává geologické podloží.
56
Koncentrace uranu v jednotlivých typech hornin se velmi liší. Obecně lze říci, že v usazených,
sedimentárních horninách se setkáváme s nižšími koncentracemi uranu než v horninách
přeměněných, metamorfovaných tlakem a teplotou během dlouhé geologické historie jejich
vzniku. Nejvyšší koncentrace uranu jsou obvyklé ve vyvřelých, magmatických horninách,
jako jsou např. žuly, protože primárně již v době svého vzniku byly obohaceny uranem.
Sedimentární horniny, které vznikají usazením starších metamorfovaných a magmatických
hornin jsou však tvořeny minerály z těchto hornin pocházejících a proto nelze vyloučit, že při
jejich vzniku došlo k lokálnímu nahromadění minerálů s vyšším obsahem uranu. S tím
souvisejí také hodnoty objemové aktivity radonu v těchto typech hornin.
Orientační zatřídění větších území do kategorie radonového indexu lze provést na základě
údajů z odvozených map radonového indexu. Podklad mapy vyjadřuje radonové riziko
klasifikováno třemi základními kategoriemi (nízké, střední a vysoké riziko) a jednou
přechodnou kategorií (nízké až středí riziko pro nehomogenní kvartérní sedimenty).
Dle mapy radonového indexu (viz přílohu), lze konstatovat, že na řešeném území se prolínají
kategorie nízkého a přechodového radonového indexu. V území se nacházejí tři plochy pro
měření radonového indexu s průměrnou hodnotou 9,1 (91 Bq/m3) a dvakrát s hodnotou 8,1
(81 Bq/m3), které odpovídají nízké kategorii. Nejvíce jsou zastoupena oblasti nehomogenních
kvartérních sedimentů, kde podloží horniny klasifikované přechodným indexem mají sice
vyšší objemovou aktivitu radonu než horniny klasifikované nízkým indexem, ale radon díky
nižší propustnosti a přítomnosti jílovitého pokryvu méně proniká do objektu.
Mapy radonového indexu neslouží pro stanovení radonového indexu na stavebním pozemku
ve smyslu vyhlášky č. 307/2002 Sb., vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
o radiační ochraně.
Při používání Odvozené mapy radonového rizika je třeba dbát následujícího upozornění:
1. Kategorie radonového rizika, vyznačené v mapě, se týkají radonu pocházejícího
z geologického podloží. I když existuje závislost mezi objemovými aktivitami radonu
v půdě a uvnitř objektu, je nutno si uvědomit, že zdrojem radonového rizika uvnitř objektu
mohou být i stavební materiály, které nemají žádný vztah k lokální geologické situaci.
2. Rozdělení území do kategorií radonového rizika má pravděpodobnostní charakter. Je to
způsobeno především vysokou plošnou variabilitou objemových aktivit radonu, závislou
na řadě geologických i negeologických faktorů.
3. Při stanovení kategorie přímým měřením objemové aktivity radonu v půdním vzduchu je
respektováno zařazení plochy podle největších zjištěných hodnot. Vyšší kategorie je
stanovena i v případech geologické predispozice území k akumulaci radonu (např. materiál
říčních teras a s vysokým podílem valounů granitoidů, propustný pokryv na přirozeně
radioaktivních horninách).
4. Podrobné posouzení radonové rizikovosti v jednotlivých lokalitách vyžaduje přímé měření
objemové aktivity radonu v detailním měřítku. Údaje z mapy slouží k vymezení rizikových
oblastí, nikoliv však jako přímý a jediný podklad pro detailní interpretaci radonového
rizika na jednotlivých stavebních plochách.
57
4.4
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
4.4.1 PŘÍRODNÍ HODNOTY ÚZEMÍ
Přírodní park Podbeskydí:
Část území města Frenštát pod Radhoštěm je součástí Přírodního parku Podbeskydí zřízeného
vyhláškou OÚ v Novém Jičíně č. 5/94 ze dne 3. 6. 1994.
Posláním přírodního parku Podbeskydí je:
a) zachování krajinného rázu, který je typický pro sosiekoregion "Podbeskydská pahorkatina"
se zvláště významnými biotopy a lokalitami, které mají rozhodující význam pro zachování
druhové pestrosti živých organizmů,
b) ochrana územních hodnot pro takové formy rekreace a pobytu v přírodě, které nepříznivě
neovlivní jejich přirozenou podstatu,
c) diferencované a účelné čerpání přírodních zdrojů,
d) sledování a monitorování vývoje krajinného prostředí v daném území.
Hospodaření a využívání území parku je diferencováno jeho rozdělením do 4 zón. Rozdělení
území parku na zóny referát životního prostředí Městského úřadu v Novém Jičíně.
1. K zajištění ochrany krajinných a přírodních hodnot lze pouze se souhlasem orgánu ochrany
přírody a krajiny:
a) na území celého parku:
1. Provádět meliorační úpravy, úpravy toků a vodních ploch.
2. Zřizovat, měnit či zrušovat vodní díla ve volné krajině, která mají přímý vztah
k vodnímu režimu krajiny.
3. Provádět rekultivaci ploch a pozemků.
4. Provádět těžbu nerostů a hornin.
5. Provádět leteckou aplikaci chemických prostředků.
b) v I., II. a III. zóně:
1. Umísťovat a povolovat nové stavby.
2. Oplocovat pozemky.
3. Pořádat sportovní, rekreační a jiné hromadné akce.
4. Zřizovat parkoviště, trvalá tábořiště, kempy a odstavné plochy.
5. Zřizovat skládky odpadků.
c) v I. a II. zóně:
1. Měnit současnou skladbu zemědělských a lesních kultur.
2. Dočasně rozorávat louky a pastviny.
2. K zabezpečení ochrany přírodního parku mohou vydat stavební úřady působící na území
parku po předchozím projednání s orgánem ochrany přírody a krajiny rozhodnutí
o stavební uzávěře podle zvláštních předpisů. Stavební uzávěrou bude řešena ochrana
území přírodního parku podle článku 2, odstavce 2, této vyhlášky pod písmeny a:6,
b:1,2,4,6, d:1,2,3.
3. Kontrolu dodržování této vyhlášky provádějí pracovníci orgánů ochrany přírody a obcí
a členové orgánů zřízených podle zvláštních předpisů.
4. Zřídit a provozovat rekreační a pobytové tábory je možno jen se souhlasem vlastníka
pozemku a obecního úřadu. V dohodě s příslušnými obcemi stanoví referát životního
prostředí okresního úřadu zásahy umisťování a regulace pobytových táborů na území
parku. Pobyt může být obci zpoplatněn podle zvláštních předpisů.
58
Chráněná krajinná oblast Beskydy
Část území města Frenštát pod Radhoštěm je součástí CHKO Beskydy, která byla vyhlášena
Výnosem ministerstva kultury České socialistické republiky ze dne 5. března 1973 o zřízení
chráněné krajinné oblasti Beskydy okres Vsetín, Nový Jičín, Frýdek-Místek, kraj
Severomoravský.
Jedná se o rozsáhlé území rozkládající se na východě ČR. Mezi nejvýznamnější přírodní
hodnoty CHKO patří zejména původní pralesovité porosty s výskytem vzácných karpatských
druhů živočichů a rostlin. Dosud zde najdeme druhově pestrá a esteticky mimořádně působivé
louky a pastviny. Unikátní jsou povrchové i podzemní pseudokrasové jevy.
V souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny je území CHKO Beskydy děleno do 4 zón,
což znamená odstupňování hodnoty kvality krajiny z hlediska všech faktorů ochrany přírody.
Zonace byla schválena Ministerstvem životního prostředí dne 7. 9. 1999. Hospodářské využití
území CHKO se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval
její přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce tohoto území.
Na řešeném území se vyskytují všechny zóny odstupňované ochrany:
I. zóna (přírodní - jádrová) – obsahuje přirozená a polopřirozená lesní společenstva, málo
pozměněná člověkem a nejcennější druhově rozmanité nelesní plochy. Péče je zaměřena
na jemné formy lesního hospodaření, ve vybraných částech lesa ponechání samovolnému
vývoji a na účelové obhospodařování luk a pastvin.
II. zóna (polopřirozená) – zahrnuje lesní porosty s výrazněji pozměněnou druhovou skladbou
přírodě blízkých lesních společenstev a druhově bohaté travní porosty. V lesním hospodářství
je preferována přirozená obnova, louky a pastviny jsou obhospodařovány trvale s nízkou
intenzitou.
III. zóna (kulturně-krajinná) – zařazeny monokulturní hospodářské lesy s mozaikou luk
a pastvin, rozptýlenou zástavbou a bohatým zastoupením mimolesních dřevin. Cílem je
uchování a zlepšení malebnosti krajinného rázu běžným obhospodařováním s dotvořením
zástavby respektující krajinný ráz.
IV. zóna (sídelní) – zahrnuje souvisleji zastavěná území s návazností na intenzivně
obdělávanou zemědělskou půdu. Umožňuje umisťování obytných a podnikatelských aktivit
a intenzivnější zemědělskou výrobu.
V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb., mají zvláštní postavení
významné krajinné prvky – ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části
krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Významnými
krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále
jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistrují podle §6 zákona.
Dle předaných podkladů z Odboru ochrany přírody města Frenštát pod Radhoštěm byly pro
některé vodní toky (Lubina, Radhošťnice, Lomná, Bystrá a Bystrý) vymezeny údolní nivy,
u ostatních toků, kde údolní nivy nejsou stanoveny, byla dohodnuta s Odborem ochrany
přírody, konstantní šířka údolních niv, a to 12 m.
Významné krajinné prvky musí být chráněny před poškozením a ničením. Využívají se pouze
tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační
funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného
prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové
zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří
zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování
pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.
59
Registrované významné krajinné prvky:
32198 chodníková alej „Jandovo stromořadí“
32133 část lesa s barvínkem
32135 park na Rožnovské ulici
32137 zeleň u kostela sv. Jana Křtitele
32138 chodníková alej „U nádraží“
32139/1 strouhy za železničním nádražím
32144 erozní rýha u Lubiny
32146 vršek Helštýn
32136 erozní rýha Trojanovice
32192 louky u Kostelního lesa s okolním porostem Trojanovice
32136 parčík v Horní Ulici
Památné stromy
- Klen na Kopané (javor klen), parc. č. 3125, ochranné pásmo 5,2 m, vyhlášen 13. 6. 1980,
- Frenštátská lípa (lípa srdčitá), parc. č. 580/1, ochranné pásmo 8,0 m, vyhlášena 13. 6. 1980,
- Lípa u Toboláře (lípa srdčitá), parc. č. 1944/2, ochranné pásmo 12 m, vyhlášena 27. 8. 1999,
- Frenštátský topol (topol černý), parc. č. 96, ochranné pásmo 9,9 m, vyhlášen 13. 6. 1980,
- Lípa u polikliniky (lípa srdčitá), parc. č. 351, ochranné pásmo – volné prostranství ke zdem
staveb okolo, vyhlášena 18. 7. 2000,
- Frenštátský zmarličník (zmarličník japonský), parc. č. 442/1, ochranné pásmo 7,4 m,
vyhlášen 6. 12. 2007,
- Buk u průmyslovky (buk červenolistý), parc. č. 762/1, ochranné pásmo 20 m, vyhlášen
24. 5. 2004,
- Dub letní (dub letní), parc. č. 1521/1, ochranné pásmo 10 m, vyhlášen 26. 7. 2007,
- Lípa u Cochlarů (lípa srdčitá), parc. č. 1754/2, ochranné pásmo 12 m, vyhlášena 8. 8. 2000,
- Lípa na Záhuní (lípa srdčitá), parc. č. 765/1, ochranné pásmo 10 m, vyhlášena 19. 11. 2001,
- Lípa u Lipky (lípa srdčitá), parc. č. 3950/1, ochranné pásmo základní, vyhlášena 13. 6. 1980.
Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem
Ve správním území města Frenštátu pod Radhoštěm se nacházejí lokality výskytu zvláště
chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem, které jsou vymezeny
v Koordinačním výkrese ÚP Frenštát pod Radhoštěm. Do těchto ploch zasahují zastavitelné
plochy Z55, Z57, Z58, Z60, Z62, Z91, Z106.
4.4.2 OCHRANA KRAJINY
Vyhlídkové body na území města Frenštát pod Radhoštem
- od skokanských můstků na Horečkách,
- z vrchu kopce Helštýn,
- z komunikace směr Tichá (od hřbitova);
- pod restaurací U Janíka,
- od Vlčiny.
Ráz krajiny je významnou hodnotou dochovaného přírodního a kulturního prostředí
a je proto chráněn před znehodnocením.
Plochy určené pro zástavbu ve Frenštátě pod Radhoštěm jsou umísťovány do proluk mezi
stávající zástavbou nebo na stávající zástavbu úzce navazují. Rozsáhlejší rozvoj ploch
pro výstavbu především rodinných domů je navržen ve vazbě na správní území Města
60
Frenštát pod Radhoštěm, které má zájem o realizaci výstavby v těchto plochách s ohledem na
nedostatek ploch pro výstavbu rodinných domů v k.ú. Frenštát pod Radhoštěm
(suburbanizační tendence). Na těchto plochách ani v jejich blízkosti se nenachází stanoviště
významných druhů rostlin, nebo zvláště chráněné území. Zastavitelné plochy nenarušují ani
lokální ani regionální nebo nadregionální prvky územního systému ekologické stability.
Každá stavba určitým způsobem mění tvář krajiny a může mít vliv na další atributy kvality
životního prostředí. Aby nedošlo k narušení krajinného rázu, je nutno dodržet určité zásady.
Stavby musí být zapojeny do textury místní zástavby, musí dodržet výškovou hladinu
a měřítko stávající zástavby a okolní krajiny.
Jedním z významných rysů harmonické krajiny jsou volné, nezastavěné horizonty. Pohledový
horizont je prostorovou jednotkou a územím pohledově významně exponovaný. Zde by
stavby neměly být umisťovány, aby nedošlo k narušení harmonického měřítka krajiny
a k znehodnocení pohledové a estetické charakteristiky krajiny. Při dodržení těchto zásad
nedojde na území města k narušení krajinného rázu.
Oblastí krajinného rázu je krajinný celek s podobnou přírodní, kulturní a historickou
charakteristikou, který se výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách či v některé
z nich. Je vymezena hranicí, kterou může být vizuální horizont, přírodní nebo umělé prvky
nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik.
Pro popis krajinného rázu v řešeném území je použit postup, kde jsou podle typických znaků
definovány oblastí krajinného rázu. Oblasti krajinného rázu vycházejí z geomorfologického
členění ČR.
Oblast Radhošťské podhůří
Radhošťské podhůří najdeme ve střední části Frenštátské brázdy. Oblast tvoří úpatní
pahorkatina, tvořena flyšovými jílovci, jíly a pískovci slezského příkrovu, vyvřelinami
těšínitů, kvartérními sedimenty. Jedná se o oblast s charakterem erozně denudační sníženiny
úpatního typu v málo odolných horninách, dno má pahorkatinný reliéf se zbytky zarovnaného
povrchu úpatního typu. Celkově je oblast středně zalesněna smrkovými porosty místy
s bukem a jedlí.
Místem krajinného rázu se rozumí část krajiny homogenní z hlediska přírodních, kulturních
a historických charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot, které odlišují místo
krajinného rázu od jiných míst krajinného rázu. Může se jednat o vizuálně vymezený krajinný
prostor (konkávní nebo konvexní) nebo o území vnímatelné díky své výrazné charakterové
odlišnosti.
Urbanizovaná krajina
- reliéf má charakter mírně zvlněné plošiny, jejíž povrch je rozčleněn mělkými údolími
vodních toků (Lubina, Bystré);
- jedná se o krajinu výrazně ovlivněnou městskou zástavbou, která se projevuje jak
v dálkových tak i v lokálních pohledech, proto by zde měla být věnována pozornost při
utváření siluety sídla;
- mezi kulturní a historické hodnoty patří centrum souvislé zástavby, které je vyhlášeno také
jako městská památková zóna; náměstí s částečně zachovalým podloubím je lemováno
měšťanskými domy ze 17. až 19. století; dominantní stavbou je novorenesanční radnice
z roku 1891.
61
Zemědělská krajina
- opět se jedná o mírně zvlněný reliéf krajiny;
- v této krajině převažuje zemědělská půda navazující na městskou zástavbu, tvořena
poměrně velkými bloky orné půdy, které jsou rozčleněny převážně doprovodnou
a břehovou vegetací vodních toků;
- zástavba v této oblasti je již rozvolněnějšího charakteru umístěná podél průjezdných
komunikací a tvořená převážně rodinnými domy s jedním až dvěmi nadzemními
podlažími.
- lesní porosty se vyskytují jen jako menší smíšené lesní segmenty převážně v severozápadní
části řešeného území, kde najdeme také skokanské můstky.
4.4.3 ZELEŇ
Zeleň je významnou součástí především ploch bydlení individuálního a ploch smíšených
obytných venkovských, kde převládá zeleň v zahradách u rodinných domů. Zeleň je také
součástí ploch občanské vybavenosti.
Zeleň v zastavěném území obce a jeho okolí je zastoupena také zelení v zahradách, které
nebyly zahrnuty do ploch bydlení individuálního a ploch smíšených obytných venkovských.
Dále jsou vymezeny plochy prostranstvích veřejných – zeleně veřejné, které nebyly zahrnuty
do ploch smíšených obytných městských, bydlení hromadného nebo ploch občanské
vybavenosti. Do ploch veřejné zeleně bylo navrženo zařazení břehových porostů podél
vodního toku Lomné a Bystré, které jsou obklopeny zastavěným územím nebo zastavitelnými
plochami.
Zeleň v území nezastavitelném je zastoupena drobnými remízky se vzrostlou zelení mimo
pozemky lesů a drobnými lesíky (plochy smíšené – nezastavěného území). Nezanedbatelnou
součástí územního plánu je vymezení ploch územního systému ekologické stability (ÚSES).
Menší plochy lesů se nacházejí převážně v západní části obce.
Vzhledem k zemědělskému hospodaření je vhodné doplnit systém zeleně v krajině alejemi,
liniovými porosty stromů a keřů na mezích, podél komunikací, u ploch výroby a skladování.
4.4.4 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY
Cílem ÚSES je zajistit přetrvání původních přirozených skupin organismů v jejich typických
(reprezentativních) stanovištích a v podmínkách kulturní krajiny. Realizace tohoto systému
má zajistit trvalou existenci a reprodukci typických původních nebo přírodě blízkých
společenstev, která jsou schopna bez výrazného přísunu energie člověkem zachovávat svůj
stav v podmínkách rušivých vlivů civilizace a po narušení se vracet ke svému původnímu
stavu. Tuto funkci má zajistit ÚSES sítí ekologicky významných částí krajiny, které jsou
účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových podmínek a reprezentací pro krajinu
typických stanovišť formou biocenter o daných velikostních a kvalitativních parametrech,
propojených navzájem prostřednictvím biokoridorů. Ty mají také stanoveny velikostní
a kvalitativní parametry. Vzájemné propojení dává obecné podmínky pro migraci organismů
v podobných životních podmínkách. Obdobné přírodní podmínky jsou rozlišeny skupinami
typů geobiocénů (STG).
62
Územní systém ekologické stability má základní prvky:
Biocentrum je část krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje
dlouhodobou (co možná trvalou) existenci druhů nebo společenstev původních druhů planě
rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a jejich genových zdrojů.
Biokoridor je část krajiny, která propojuje mezi sebou biocentra způsobem umožňujícím
migraci organismů, i když pro jejich rozhodující část nemusí poskytovat trvalé existenční
podmínky. Pod pojmem "migrace" se zahrnuje nejen pohyb živočišných jedinců, pohyb
rostlinných orgánů schopných vyrůst v novou rostlinu, ale i o výměnu genetické informace
v rámci populace, o přenos pylu, živočišných zárodků apod.
Interakční prvek rozlohou ani tvarem nedefinovaný vegetační prvek v krajině, většinou menší
rozlohy, který doplňuje základní prvky ÚSES - biocentra a biokoridory - a posiluje jejich
funkci. Jedná se o remízky, břehové porosty, keřové porosty na mezích, podél železničních
tratí a náspů apod. (V rámci územního plánu se nenavrhují.)
Hierarchické členění ÚSES. Podle významu skladebných prvků (biocenter a biokoridorů) se
dělí ÚSES na nadregionální, regionální a lokální. Součástí nižší hierarchické úrovně se přitom
v daném území stávají všechny skladebné prvky hierarchické úrovně vyšší, a to jako jejich
opěrné body a výchozí linie.
Velikosti skladebných součástí ÚSES
Podmínky minimalizace byly zohledněny při zapracování do územního plánu. Větší výměry
biocenter jsou ponechány pro snadnější upřesnění v lesních hospodářských plánech, lesních
hospodářských osnovách.
Parametry navrženého ÚSES - lesní společenstva:
- lokální biokoridor - maximální délka je 2 000 m a minimální šířka 15 m, možnost
přerušení je na 15 m;
- lokální biocentrum - minimální výměra 3 ha tak, aby plocha s pravým lesním
prostředím byla 1 ha (šířka ekotonu je asi 40 m);
- Prvky ÚSES nebo jejich části, které jsou mimo lesní pozemky nebo bez dřevinných
porostů (chybějící a neexistující) jsou vymezeny v minimálních parametrech.
Další upřesnění systému bude provedeno při zapracovávání ÚSES do lesního hospodářského
plánu (LHP). Prvky územního systému ekologické stability by v lesích měly být ve fázi
projektu (vypracování LHP nebo lesní hospodářské osnovy) vymezeny hranicemi trvalého
rozdělení lesa, popř. parcelami nebo jinými liniemi, podél nichž lze trvalé rozdělení lesa vést.
V celcích zemědělského hospodaření může být rozsah a přesné vymezení ÚSES upraveno
schválením návrhu komplexních pozemkových úprav.
Hospodaření na území vymezeném pro ÚSES
Cílovými lesními porosty ÚSES by měly být bučiny s dubem, jedlí, javory, lípami a habry.
V menším rozsahu s příměsí dalších listnatých dřevin – hlavně klenu a dále lípy, javorů,
třešní, jabloní, atd. Podél potoků pak s příměsí jasanů, jilmů a olší. Jde o území ovlivněná
hospodařením člověka a proto je přesnější určení klimaxových dřevin v daných podmínkách
složité. K realizaci ÚSES proto doporučujeme použít širší dřevinnou skladbu specifikovanou
detailněji v projektech ÚSES podle druhového složení podrostů a půdních map.
V lesních prvcích ÚSES by ve vymezených porostech mělo být preferováno minimálně
podrostní hospodaření nebo výběrné hospodářství. Při nedostatku zmlazených cílových dřevin
tyto uměle vnášet. Obmýtí a obnovní dobu je možno ponechat beze změny, zvýšit by se mělo
zastoupení cílových dřevin tak, aby v průměru bylo dosaženo zastoupení minimálně 50 %,
tzn., aby porosty tvořící biokoridor byly hodnoceny stupněm ekologické stability 4. Pro
lokální biocentra vymezená na lesní půdě by mělo platit, že u dubobukových a jedlobukových
63
porostů by měl být dodržován požadavek podrostního hospodaření s předsunutými prvky pro
umělé zalesnění chybějícími dřevinami přirozené druhové skladby, především tedy dubu jako
hlavní dřeviny a dále přimíšeně a vtroušeně buku, habru, mléče, klenu a lípy. Stávající
smrkové porosty obnovovat holosečně, popřípadě rovněž podrostně. U porostů, které nejsou
kvalitní a u nichž není žádoucí další zmlazení uvažovat i o případném snížení obmýtí o 10
roků. Clonnou obnovu využít jen při nižším počátečním zastoupení dubu. Ideálním cílem
hospodaření v porostech tvořících lokální biocentra je les s druhovou a věkovou skladbou
blízkou přirozené.
Při zakládání prvků ÚSES na orné nebo jiné nezalesněné půdě využít ve velké míře
meliorační dřeviny - keře a stromy.
Při přeměnách druhové skladby v biocentrech a biokoridorech by mělo platit, že sazenice mají
být nejen odpovídající druhové skladby, ale i místní provenience a z odpovídajícího ekotopu.
Hospodaření v lesních biokoridorech navržených mimo lesní půdu a v břehových porostech
podél potoků je dáno především jejich malou šířkou, a proto je zde nutné počítat s obnovou
pouze přirozenou, popř. jednotlivým nebo skupinovým výběrem.
Na plochách chybějících biocenter a biokoridorů je nutno zabezpečit takové hospodaření,
které by nezhoršilo stávající stav, tzn., že na pozemcích vymezených pro ÚSES nelze např.
budovat trvalé stavby, trvalé travní porosty měnit na ornou půdu, odstraňovat nárosty nebo
jednotlivé stromy apod. Přípustné jsou pouze ty hospodářské zásahy, mající ve svém důsledku
ekologicky přirozené zlepšení stávajícího stavu (např. zatravnění orné půdy, výsadba
břehových porostů, zalesnění).
Pro realizaci chybějících částí a změnu ve stávajících částech ÚSES nebyl dosud jasně
stanoven finanční postup a státní dotace na realizaci ÚSES. I z těchto důvodů je respektována
minimalizace na rozsah biocenter a biokoridorů.
Základem systému ekologické stability jsou biocentra a biokoridory charakteru lesních
porostů a lesních pásů, pro zachování lučních stanovišť s bohatou květenou zvlášť chráněných
druhů rostlin je systém doplněn i řetězem lučních biokoridorů a biocenter.
Koncepce návrhu územního systému ekologické stability krajiny
V území Frenštátu pod Radhoštěm je vymezena jen místní úroveň územního systému
ekologické stability.
Vzhledem k poloze města v nivě řeky Lubiny a jejích přítoků jsou biocentra a biokoridory
vázány nejvíce na vodní toky a jejich břehové porosty:
- trasa biokoridorů s biocentry podél toku Lubiny a dále podél jejího pravostranném přítoku
Radhoštnice;
- trasa podél levostranného přítoku Lubiny – Rokytné;
- trasa podél Lánského potoka (pravostranný přítok Lubiny;
výše uvedené vymezené prvky ÚSES zastupují vlhčí živinami obohacená stanoviště, většinou
ve čtvrtém, méně třetím vegetačním stupni s vyšší vlhkostí;
- trasa v jihovýchodním okraji území Frenštátu od potoku Lomná normálními stanovišti
a směřující na území Trojanovic.
Protože většina koridorů je podél toků je hlavním cílovým společenstvem lesní porost, resp.
u biokoridorů alespoň pás stromů, místy s ohledem na jiné funkce území (ochranná pásma
energetických vedení) keřová nebo luční společenstva.
Vymezení v místech, kde neexistují dřevinné porosty je provedeno v minimálních nutných
rozlohách a šířkách dle metodiky. Další případné upřesnění prvků může být provedeno
v rámci projektů ÚSES, při zapracování do lesního hospodářského plánu nebo lesní
hospodářské osnovy vymezením podle hranic trvalého rozdělení lesa, popř. parcelách nebo
64
jinými liniemi, podél nichž lze trvalé rozdělení lesa vést, v závislosti na způsobu hospodaření
a v rámci komplexní nebo dílčích pozemkových úprav.
Významné změny vůči vymezení v Aktualizace územních systémů ekologické stability
v katastrálním území města Frenštát pod Radhoštěm (Mrázek, rev. Šiřina): plocha biocentra
č. 8 je posunuta více do svahu na levém břehu Lubiny a části ploché nivy na pravém břehu
jsou z důvodů zákresu v územním plánu vypuštěny z ploch ÚSES, přičemž reálná plocha
záboru pro hřiště na pravém břehu bude zřejmě menší a nevyužité plochy mohou dále sloužit
potřebám ÚSES. Část tohoto biocentra bude tak v kontrastním stanovišti vůči nivě řeky
(na svazích).
Vlivy vymezení ÚSES na sousední území
Návrh územního plánu respektuje návaznosti podle územních plánů sousedních obcí: Tiché,
Kunčic pod Ondřejníkem a Trojanovic, kde upravuje vymezení biokoridoru č. 1, poblíž toku
Lánského potoka.
Biocentra a biokoridory jsou označeny číslem v rámci území města. Prvky zasahující přes
hranice města nesou v označení zkratky území dalších obcí na kterých se nacházejí (Tro–
Trojanovice, Kun–Kunčice pod Ondřejníkem, Tich–Tichá).
Označení Funkce,
prvku
funkčnost,
název
Trasa u toku Lomné
1/Kun/
LBK funkční
Tro
STG
Rozměr Charakter ekotopu
Cílové společenstvo,
návrh opatření
4C4
(285 m)
lesní, vodní
tok Lomné a jeho
břehové listnaté porosty
Biokoridor prochází podél toku potoka Radhoštice, převážně po lesních pozemcích
a břehových porostech a dále podél Lubiny k severu
2/Tro
LBK funkční
4C4,
70 m
borové nebo dubové lesy lesní,
4B3a
s příměsí dalších druhů
3
LBC, nefunkční 3BC,
3,0 ha
louka, lesní porost
lesní; zalesnění
5b
4
LBK,
4B3a
1 300 m listnaté břehové porosty, lesní, vodní založení
nefunkční
3BC5b
zčásti je tvořen i lesními chybějících částí
pozemky na svahu nad
potokem, louky
5
LBC, funkční
3BC,
6,1 ha
převážně listnaté porosty lesní
Sibérie
C5b
u Lubiny
7
LBK nefunkční 4BC4 1 260 m břehové porosty listnaté, lesní, vodní doplnění
3BC5a
místy přerušené
chybějící části
8
LBC
4B3a
3,64 ha habrový porost na svahu lesní, část jako louka –
nefunkční,Pod 3BC5a
nad Lubinou, sečené
nad minimální výměru
Horečkami
louky, zbytky sadu,
3 ha
křoviny, kleny, jasany
9/Tich
LBK nefunkční 3BC5a 1 500 m jasanové a olšové
lesní, vodní
porosty
65
Koridor proti toku Lánského potoka
10
LBK nefunkční 4C4
80 m
11
LBC funkční
4B3a
3,4 ha
12/Tro
LBK část.
chybějící
4C3a,
4C4
1 380 m
Trasa podél Rokytné
6/Tro
LBK nefunkční 4C4
850 m
dvě větve koridoru –
podél toku s břehovým
porostem a listnatými
porosty
kmenovina s převahou
smrku a dále listnatými
druhy stromů
diferencované břehové
porosty, místy bez
dřevinného porostu
lesní, vodní
lesní, podpora autochtonní
stanovištně vhodných
dřevin
lesní, vodní, doplnění
chybějících částí
regulovaný tok Rokytné, lesní, vodní, založení
minimální břehový
lesního pruhu
porost, louky
Trasa v jihovýchodní části k.ú., proti toku Lomné
13/Tro
LBK nefunkční 4C4
350 m
podél toku s břehovým
porostem, zahrada,
louky
lesní, vodní, založení
lesního pruhu
- poř. č. – pořadové číslo a současně označení prvků ve výkrese; číslování prvků je pro každé katastrální území
zvlášť, v případě polohy zčásti mimo území Frenštátu je doplněné zkratkou názvu sousedního k.ú nebo obce, na
kterém se zbývající část prvků nalézá;
- význam, funkčnost – biogeografický význam, současný stav funkčnosti
LBC lokální biocentrum, LBK lokální biokoridor
- STG – skupina typů geobiocénů (kód uvádí na prvním místě vegetační stupeň, písmenem je označena úživnost
stanoviště (A - kyselé, B - středně živné, C - bohaté dusíkem, D - bohaté vápníkem a jejich kombinace), poslední
cifra označuje vlhkostní režim (1 - suché až 5 - mokré)
- rozměr – výměra biocentra nebo délka jednoduchého biokoridoru, rozměr uvedený v závorce platí jen pro
území obce Frenštátu pod Radhoštěm – prvek dále pokračuje na sousední území
- cílové společenstvo, návrh opatření – cílová vegetační formace, potřeba úprav pro funkčnost.
Střety a bariéry prvků ÚSES
Střety, které vytvářejí bariéry v souvislém systému prvků ÚSES pro pohyb organismů lze
v území Frenštátu pod Radhoštěm charakterizovat jako polopropustné bariéry. Jedná se
o křížení s elektrickými vzdušnými vedeními, křížení s silničními mosty nebo omezení daná
zástavbou.
Ostatní křížení – místní komunikace, vedení nízkého napětí s malým ochranným pásmem
apod. netvoří výraznou bariéru pro šíření organismů.
Přerušení lesních biokoridorů, pokud nejsou široká, napomáhají šíření druhů vázaných na
otevřená stanoviště.
Při křížení s trasami nadzemního elektrického vedení je žádoucí ponechávat nárosty dřevin
do maximální přípustné výšky, křížení s komunikacemi nevytváří výraznou bariéru.
Střetem s účelem vymezení a realizace ÚSES je také šíření křídlatky zejména podél toku
Lubiny a Radhoštnice.
66
4.5
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ
LESA
Struktura zemědělského půdního fondu
výměra
(ha)
kat.území celkem
zemědělské pozemky
orná půda
TTP
podíl na výměře
v kat. území
(%)
100
62
30
2
1143
712
347
22
)podíl na výměře
zemědělských pozemků
(%)
100
48
3
Z pedologického hlediska se jedná o hnědozemní oblast. Převažují kambizemě modální
a oglejené, půdy arenického subtypu.
Katastrální území Frenštát pod Radhoštěm je zařazeno do zemědělské přírodní oblasti
vrchovinné. Terénní poměry jsou méně příznivé. Terén je členitý, často značně svažitý, se
zhoršenou mechanizační přístupností. Zemědělské pozemky představují menší bloky
a samostatné parcely oddělené rozptýlenou zástavbou, komunikacemi, vodotečemi a lesíky.
Z hlediska zemědělské výroby je řešené území zařazeno do zemědělské výrobní oblasti B3 –
Bramborářsko-ovesné - převažuje výrobní podtyp bramborářsko – ovesný. Oblast je vhodná
pro pastevní chov skotu a ovcí.
Lesnatost
katastrální území
Frenštát pod Radhoštěm
výměra ha
1143
výměra lesních
pozemků ha
70
podíl na výměře
kat.území (%)
6
Lesy jsou v řešeném území zastoupeny několika menšími lesními celky v západní části
řešeného území, drobnými lesíky v polích a břehovými porosty podél vodních toků.
Zastoupení lesních porostů v řešeném území je velmi nízké.
Kategorizace - lesní porosty v řešeném území jsou zařazeny do kategorie č. 10 - lesů
hospodářských.
Věková a druhová skladba – jedná se o různověké porosty od 1 do 80 let. Převažujícím
porostním typem je smrk s vyšším zastoupením buku a jedle. U břehových porostů a menších
lesíků je vyšší zastoupení listnáčů. Příměsí jsou jasany, lípy, topoly, vrby, olše, kleny, břízy
a jeřabiny.
4.6
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
4.6.1 POZEMNÍ KOMUNIKACE A VÝZNAMNĚJŠÍ OBSLUŽNÁ DOPRAVNÍ
ZAŘÍZENÍ
Správním územím města Frenštát pod Radhoštěm procházejí silnice I/58 (Rožnov p.R. Frenštát p.R. - Příbor - Ostrava - Bohumín - Polsko), II/483 (Hodslavice - Mořkov - Frenštát
pod Radhoštěm - Čeladná - Frýdlant nad Ostravicí), III/4835 (Frenštát pod Radhoštěm Trojanovice), III/4848 (Frýdek - Místek - Frenštát pod Radhoštěm) a silnice III/4866
(Trojanovice - Kunčice pod Ondřejníkem).
67
Na silniční komunikace v řešeném území navazuje síť místních komunikací, která zajišťuje
obsluhu veškeré zástavby (pokud není přímo obsloužena ze silničních průtahů). Ve Frenštátě
pod Radhoštěm jde o jednopruhové i dvoupruhové úseky s nehomogenní šířkou vozovky
(nejednoznačnou kategorií) a různou povrchovou úpravou. Mezi místní komunikace II. třídy
(významnější místní komunikace se sběrnou funkcí) lze ve správním území města zařadit
všechny silniční průtahy v zastavěném území a ul. Horečky, ul. Podkopčí, ul. Podříčí,
ul. Střelniční, ul. Planiska, ul. Bystré, úsek ul. Markovy od ul. Horní po ul. Dráhy, ul. Dráhy,
ul. U Tírny, ul. Beskydské sídl., ul. Kopaná, úsek ul. Papratná a ul. Bartošky. Ostatní místní
komunikace v řešeném území mají především obslužný charakter a jsou zařazeny mezi místní
komunikace III. třídy (místní komunikace s obslužnou funkcí).
Účelové komunikace, ve formě polních a lesních cest, slouží především ke zpřístupnění
jednotlivých polních, lesních event. jiných pozemků a navazují na místní komunikace,
výjimečně na silniční průtahy. Mezi významnější účelové komunikace lze rovněž zařadit
komunikace uvnitř výrobních areálů.
Návrh koncepce řešení s širšími vazbami na území
Silnice I/58 (Rožnov p.R. - Frenštát p.R. - Příbor - Ostrava - Bohumín - Polsko)
Silnice I/58 je v řešeném území hlavní komunikační osou vedenou ve směru jihozápad –
sever. Z hlediska dopravní obslužnosti se jedná o nejvýznamnější komunikační příčku
v řešeném území, která převádí nejvyšší objemy dopravy (dle sčítání dopravy z r. 2005
až 6 tis.motorových vozidel/24 hod.). Šířkové uspořádání silnice I/58 uspořádání odpovídá
dvoupruhové směrově nerozdělené silniční komunikaci. Její význam z hlediska širších
dopravních vazeb je nadregionální.
Průtah silnice I/58 středem města je z dlouhodobého hlediska nevyhovující. Problematika
převedení tranzitní dopravy přes řešené území je řešena v rámci ÚPN VÚC Beskydy, kde je
navržena přeložka silnice I/58 vedená podél západního okraje města (VPS č. 48 – Frenštát
pod Radhoštěm; přeložka). Územní plán Frenštát pod Radhoštěm tento návrh přebírá a dále
upřesňuje a stabilizuje koridor v celkové šířce od cca 25 po 70 m (v grafické části se jedná
o plochu dopravní infrastruktury silniční). V rámci vymezené plochy koridoru je vyznačen
orientační návrh přeložky silnice I/58, která je vedena přibližně v trasách ul. Příčnice
a Školská čtvrť s mimoúrovňovým křížením celostátní železniční trati č. 323 a orientační
návrhy úprav dotčené okolní komunikační sítě (přeložky místních komunikací, přeložky
cyklistických tras, stezky pro cyklisty a návrhy nebo úpravy křižovatek). Z hlediska
technického je trasa přeložky silnice I/58 navržena ve dvoupruhové směrově nerozdělené
kategorii. Koridor vymezený v platném ÚPN VÚC Beskydy v šířce 200 m od osy
vymezeného návrhu na obě strany bude respektován pouze v nezbytně nutném rozsahu. Nové
stavby a objekty v něm se nacházející budou posuzovány individuálně s tím, že nebudou
povolovány nové stavby a provoz objektů znemožňující realizaci přeložky silnice I/58.
Případné převedení překládaného úseku silnice I/58 do sítě silnic nižší třídy po realizaci
přeložky není předmětem dopravního řešení územního plánu.
Ostatní úpravy silnice I/58 navržené územním plánem jsou zaměřeny především na zvýšení
plynulosti a bezpečnosti dopravy. Navrženy jsou především přestavby stávajících křižovatek
na okružní, a to s přeložkou silnice II/483, s přeložkou silnice I/58 v jejím severníma jižním
úseku a křižovatku s ul. Dolní. Křižovatka s ul. Papratná a navrženou obslužnou komunikací
pro průmyslové zóny v Martinské čtvrti bude přeložena do nové polohy. Pro tyto úpravy jsou
v grafické části územního plánu vymezeny příslušné plochy umožňující jejich realizaci
s orientačním vymezením navržených záměrů.
68
Silnice II/483 (Hodslavice - Mořkov - Frenštát pod Radhoštěm - Čeladná - Frýdlant nad
Ostravicí)
Silnice II/483 je řešeným územím vedena ze západního směru od Bordovic a Lichnova, přes
centrální část města (v peáži se silnicí I/58), východním směrem do Kunčic pod Ondřejníkem,
Čeladné a Frýdlantu nad Ostravicí. Z hlediska širších dopravních vazeb se jedná o významnou
silnici krajského významu, určenou především pro rekreační dopravu vedenou podél
severního úpatí hlavního hřebenu Beskyd. Společně se silnicí I/58 se jedná o nejvýznamnější
komunikace převádějící nejvyšší objemy dopravy (4 – 5,5 tisíc vozidel/24 hod.) s šířkovým
uspořádáním odpovídajícím dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii.
Průtah silnice II/483 řešeným územím nelze z dlouhodobého hlediska považovat
za stabilizovaný. Dopravní závady, především v úseku mezi Frenštátem a Kunčicemi, omezují
využití komunikace a komplikují průjezdnost zejména pro nákladní dopravu, která tak musí
využívat trasu vedenou centrem města. V rámci ÚPN VÚC Beskydy je navržena přeložka
silnice II/483 do nové polohy přes území sousední Tiché (VPS č. 63 – Veřovice – Frenštát
p.R.; přeložka, VPS č. 64 – Frenštát p.R.; přeložka - severní obchvat) a toto řešení je
územním plánem přebíráno a upřesněno. V grafické části je pro vedení nové komunikace přes
severní část řešeného území vymezen koridor (jedná se o plochu dopravní infrastruktury
silniční) v celkové šířce mezi cca 45 – 70 m. Koridor vymezený v rámci ÚPN VÚC Beskydy
v šířce 200 m od osy vymezeného návrhu na obě strany bude respektován pouze v nezbytně
nutném rozsahu. Nové stavby a objekty v něm se nacházející budou posuzovány individuálně
s tím, že nebudou povolovány nové stavby a provoz objektů znemožňující nebo výrazně
zhoršující podmínky pro realizaci přeložky silnice I/58. Eventuelní převedení překládaného
úseku silnice II/483 do sítě silnic nižší třídy po realizaci přeložky není předmětem dopravního
řešení územního plánu.
Z ostatních úprav navržených územním plánem na trase silnice II/483 je nutno zmínit
přestavby křižovatek se silnicí III/4848 (ul. 6. května) a ul. Horní (u obchodního centra
Kyčera) a se silnicí III/4835 (ul. Nádražní) na okružní. Tyto záměry jsou navrženy především
z důvodu zlepšení plynulosti a bezpečnosti dopravy. V grafické části územního plánu jsou
pro tyto úpravy vymezeny příslušné plochy s orientačním vymezením navržených záměrů.
Silnice III/4835 (Frenštát pod Radhoštěm - Trojanovice)
Silnice III/4835 je vedena z centrální části řešeného území jižním směrem a pro sousední
Trojanovice je ze severního směru hlavní přístupovou komunikací. Z hlediska širších vazeb se
jedná o komunikaci lokálního (místního) významu, která slouží především rekreační dopravě
vedené do rekreační lokality v okolí Pusteven. Stavebně – technicky se jedná o dvoupruhovou
směrově nerozdělenou komunikaci s dopravním zatížením až cca 2,9 tis. mV/24 hod.
Vedení silnice III/4835 lze považovat za územně stabilizované. Územním plánem nejsou na
její trase navrženy žádné úpravy (mimo přestavby křižovatky se silnicí II/483 – viz výše).
III/4848 (Frýdek - Místek - Frenštát pod Radhoštěm)
Silnice III/4848 je řešeným území vedena pouze v krátkém úseku z východního směru od
Tiché po křižovatku se silnicí II/483. Přesto ji lze z hlediska širších dopravních vztahů zařadit
mezi významné komunikace krajského významu, které přivádějí do podhůří Beskyd rekreační
dopravu. Řešeným územím je silnice III/4848 (ul. 6. května a Místecká) vedena
ve dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii. Její dopravní zatížení se pohybuje kolem
hodnoty 5,5 tis. mV/24 hod.
Trasu silnice III/4848 lze v řešeném území považovat za územně stabilizovanou. Navržené
úpravy jsou zaměřeny především na zlepšení plynulosti provozu a jeho bezpečnosti. Jedná se
o přestavbu křižovatky s ul. Podkopčí a Podříčí a se silnicí II/483 a ul. Horní (u OC Kyčera).
69
Silnice III/4866 (Trojanovice - Kunčice pod Ondřejníkem)
Silnice III/4866 je vedena jižní částí řešeného území jako spojka mezi silnicí I/58
v Trojanovicích a II/483 v Kunčicích pod Ondřejníkem. Z hlediska širších vazeb se jedná
o komunikaci lokálního (místního) významu, která slouží především rekreační dopravě
vedené do rekreační lokality v okolí Pusteven. Její šířkové uspořádání odpovídá dvoupruhové
směrově nerozdělené kategorii.
Vedení silnice III/4866 lze v rámci územního plánu považovat za stabilizované.
Místní komunikace
Síť místních komunikací v zastavěném území zajišťuje především obsluhu veškeré zástavby,
která není obsloužena přímo ze silničních průtahů. Ve Frenštátu pod Radhoštěm lze místní
komunikace z hlediska urbanisticko – dopravního zařadit do funkčních skupin B, C a D
(místní komunikace II., III. a IV. třídy).
Mezi sběrné místní komunikace funkční skupiny B (místní komunikace II. třídy) lze na území
města, v souladu s poskytnutými podklady, zařadit všechny silniční průtahy v zastavěném
území a ul. Horečky, ul. Podkopčí, ul. Podříčí, ul. Střelniční, ul. Planiska, ul. Bystré, úsek ul.
Markovy od ul. Horní po ul. Dráhy, ul. Dráhy, ul. U Tírny, ul. sídl. Beskydská, ul. Kopaná,
úsek ul. Papratná a ul. Bartošky. Tyto komunikace tvoří základní dopravní kostru města.
Územním plánem je navrženo tento systém rozšířit o komunikaci dopravně obsluhující
průmyslové zóny v Martinské čtvrti.
Ostatní místní komunikace mají především obslužný charakter a lze je z hlediska jejich
urbanisticko – dopravní funkce převážně zařadit do funkční skupiny C (místní komunikace
III. třídy). Síť místních komunikací funkční skupiny D ve Frenštátu pod Radhoštěm je
zastoupena jak skupinou D1 (obytné a pěší zóny), tak skupinou D2 (chodníky, stezky pro
chodce apod.). Funkční skupinu D1 představují některé místní komunikace označené
příslušnou dopravní značkou jako obytné nebo pěší zóny, a to především v centrální části
města, funkční skupina D2 je ve Frenštátě pod Radhoštěm zastoupena hustou sítí chodníků
podél komunikací, samostatnými stezkami pro chodce i stezkami pro cyklisty.
Dopravní řešení územního plánu navrhuje některé stávající nevyhovující úseky místních
komunikací šířkově homogenizovat na jednotné kategorie. Jednopruhové stávající
komunikace bez příslušného vybavení požadovaného ČSN 73 6101 nebo vyhláškou
o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb., ve znění vyhl.
č. 269/2009 Sb.) je v územním plánu navrženo doplnit výhybnami, případně obratišti, nebo je
šířkově homogenizovat na dvoupruhové kategorie (pozn.: v grafické části není řešeno
umístění výhyben nebo obratišť, o provedení výše popsaných úprav bude rozhodnuto dle
místní potřeby a prostorových možností). Tyto úpravy jsou navrženy především z důvodu
zlepšení dopravní obsluhy stávajících i nových zastavitelných ploch a pro zvýšení bezpečnosti
provozu.
Dále je v rámci územního plánu navrženo vybudování některých nových úseků tak, aby byl
zajištěn příjezd k navrhovaným plochám pro výstavbu. Tyto navržené trasy místních
komunikací zahrnují úseky nezbytně nutné z hlediska koncepce dopravní obsluhy
jednotlivých návrhových ploch, nebo úseky jejichž návrh je vyvolán úpravami silniční sítě.
Tyto komunikace jsou územním plánem řešeny jako místní komunikace III. třídy
(tj. s obslužnou funkcí). Jejich vedení, v případě, že se nejedná o veřejně prospěšné stavby,
však není nutno důsledně hájit přímo v navržených trasách, a to v případě prokázání
(např. územní studií), že dopravní obsluhu jednotlivých celistvých ploch lze řešit i jiným
způsobem.
Nejvýznamnějším záměrem na síti místních komunikací je nové zapojení stávající obslužné
komunikace vedené podél jižního okraje ploch výrobních služeb a skladování v Martinské
čtvrti do trasy silnice I/58 v západní části řešeného území a silnice III/4835 a ul. Planiska na
70
východě (kde se rovněž nacházejí plochy výrobních služeb a skladování). Tento záměr
umožní odklon nákladní dopravy směřující do výše uvedených výrobních ploch z centra
města a jejich obsluhu z území, kde nebude docházet k ohrožení obyvatel negativními účinky
hluku a vibrací. Komunikace je územním plánem řešena jako místní komunikace II. třídy (se
sběrnou funkcí).
Zásady šířkového uspořádání místních komunikací
Parametry nových nebo stavebně upravovaných komunikací spolu s omezením týkající se
nové výstavby budou jednoznačně stanoveny v rámci podrobnější dokumentace, a to dle
následujících zásad:
- u nových i upravovaných úseků místních komunikací úseků budou respektovány
minimální šířky přilehlých veřejných prostranství dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných
požadavcích na využívání území, ve znění vyhl. č. 269/2009 Sb. V odůvodněných případech
ve stísněných poměrech bude respektována alespoň šířka prostoru místní komunikace
stanoveného dle ČSN 736110. Tyto prostory je nutno důsledně hájit pro případné budoucí
vedení chodníků, šířkové úpravy vozovky, realizaci výhyben, realizaci pásů nebo pruhů pro
cyklisty, event. pro vedení sítí technické infrastruktury.
- odstup nových budov navržených podél stávajících nebo nových místních obslužných
komunikací funkční skupiny C bude minimálně 10 m od osy komunikace, pro nové budovy
navržené podél místních sběrných komunikací funkční skupiny B (včetně silničních průtahů
v zastavěném území) je nutno dodržet odstup minimálně 15 m od osy komunikace. Tyto
odstupy budou sloužit pro vedení sítí technické infrastruktury, realizaci sjezdů
k nemovitostem, úpravám dopravních prostorů komunikací a mohou být dle místních
podmínek a v odůvodněných případech ve stísněných poměrech sníženy. Pro nové budovy
související s bydlením, ubytováním, zdravotnictvím apod. je nutno tyto odstupy dále v rámci
podrobnější dokumentace nebo územního řízení posoudit z hlediska splnění podmínek pro
ochranu před hlukem v chráněném venkovním prostoru, resp. chráněném venkovním prostoru
staveb, v odůvodněných případech pak alespoň v chráněném vnitřním prostoru staveb
(viz níže).
- vnitřní síť místních komunikací bude realizována v rámci vymezených zastavitelných
ploch bez nutnosti zákresu v grafické části (avšak dle zásad uvedených v rámci územního
plánu).
- veškeré nové křižovatky, křížení a sjezdy na síti pozemních komunikací budou řešeny
v souladu se zásadami uvedenými v rámci ČSN 73 6101, ČSN 73 6102 a ČSN 73 6110
- při návrhu nových komunikací nebo úpravách stávajících úseků budou respektovány
normy z oboru požární bezpečnosti staveb (ČSN 73 0802, 73 0804 a 73 0833).
Účelové komunikace
Účelové komunikace, ve formě komunikací uvnitř výrobních areálů a polních a lesních cest,
slouží především ke zpřístupnění jednotlivých areálů, polních, lesních event. soukromých
pozemků a navazují na místní komunikace. V případě lesních a polních cest se jedná
především o jednopruhové komunikace s různou povrchovou úpravou, ve výrobních areálech
pak o dvoupruhové úseky, které slouží vnitřní dopravní obsluze. Po některých lesních cestách
jsou vedeny cyklistické a turistické značené trasy.
Územní plán Frenštát pod Radhoštěm nenavrhuje na síti účelových komunikací žádné
významné úpravy. Lesním a polním cestám, po kterých jsou vedeny cykloturistické trasy, je
nutno věnovat zvýšenou pozornost, u ostatních účelových komunikací se předpokládá pouze
nutná údržba a úpravy jejich vybavení (propustky, mosty apod.).
71
Dopravní prognóza intenzit silničního ruchu
V rámci celostátních profilových sčítání dopravních intenzit prováděných v pětiletých cyklech
Ředitelstvím silnic a dálnic Praha je zjišťováno dopravní zatížení silniční sítě za 24 hodin
průměrného dne v roce. V řešeném území bylo provedeno sčítání na silnicích I/58, II/483,
III/4835 a III/4848.
Výsledky sčítání dopravy na komunikační síti v řešeném území
T
O
těžká
osobní
motorová vozidla a
vozidla a dodávky
Stan. č.
Sil. č.
Úsek
Rok
přívěsy
7-1721
7-2491
7-1726
7-1710
7–2496
7–2492
7–2481
7–2488
I/58
I/58
I/58
I/58
II/483
II/483
II/483
II/483
M
jednostopá
mot.
vozidla
voz./24
hod.
součet
všech mot.
vozidel a
přívěsů
1995
1478
1686
95
3259
Frenštát p.R., 2000
z.z. – Frenštát
p.R., centrum 2005
2030
439
3595
42
4076
1084
4906
43
6033
1312
7653
43
9008
1995
648
3976
65
4689
2000
2191
4851
112
7154
2005
870
4537
34
5441
2030
1053
7078
34
8164
-
-
-
-
631
3826
68
4525
Frenštát p.R.,
centrum –
Frenštát p.R.,
křiž. s ul.
Dolní
1995
Frenštát p.R.,
2000
křiž. s ul.
Dolní – křiž. 2005
s II/483
2030
893
4846
37
5776
1081
7560
37
8677
1995
519
2617
40
3176
2000
631
3826
68
4525
2005
908
4982
42
5932
2030
1099
7772
42
8913
1995
358
1633
46
2037
2000
296
1494
28
1818
2005
434
2218
25
2677
2030
525
3460
25
4010
1995
Frenštát p.R.,
2000
centrum –
křiž. s
2005
III/4835
2030
697
3502
69
4268
810
4450
59
5319
700
4068
35
4803
847
6346
35
7228
1995
křiž. s
2000
III/4835 –
k.z.
2030
397
2147
64
2608
222
1517
19
1758
616
3389
31
4036
745
5287
31
6063
k.z. –
2000
Kunčice p.O.
2005
397
2147
64
2608
222
1517
19
1758
604
3275
40
3919
křiž. s II/483
– Lichnov
Bordovice –
Frenštát p.R.
72
Stávající
orientační
kategorie
dle ČSN
736101
(bez
návrhové
rychlosti)
S9,5
S9,5
S9,5
S9,5
S7,5
S7,5
S7,5
S7,5
Stan. č.
7-2351
7–2451
Sil. č.
III/4835
III/4848
Úsek
T
těžká
motorová
vozidla a
Rok
přívěsy
O
osobní
vozidla a
dodávky
M
jednostopá
mot.
vozidla
voz./24
hod.
součet
všech mot.
vozidel a
přívěsů
2030
731
5109
40
5880
1995
418
2224
79
2721
Frenštát p.R. 2000
– Trojanovice 2005
286
2145
37
2468
298
2612
28
2938
2030
361
4075
28
4463
1995
641
1256
131
2028
2000
742
3019
119
3880
2005
791
4669
52
5512
2030
957
7284
52
8293
Frenštát p.R.
– Tichá
Stávající
orientační
kategorie
dle ČSN
736101
(bez
návrhové
rychlosti)
S7,5 (S6,5)
S7,5
Nejvyšší dopravní zatížení v řešeném území vykazuje silnice I/58. Z výše uvedených hodnot
je však zřejmé, že zatížení ostatních páteřních silničních komunikací (II/483, III/4848) je
přibližně shodné. Nejedná se však o vysoké dopravní zatížení, které by okolo r. 2030
(dle orientačně provedené prognózy) nabývalo mezních kapacitních hodnot pro stávající
šířkové uspořádání. Přesto je vhodné nadále respektovat záměr na přeložku silnice I/58, neboť
její realizace odlehčí centru města od tranzitní dopravy a zkvalitní životní podmínky
v nejhustěji zastavěné a obydlené části města.
Významnější obslužná dopravní zařízení
V řešeném území se nachází celkem dvacet sedm autobusových zastávek (viz kap. 4.6.5
Hromadná doprava osob), parkovací a odstavné plochy (viz kap. 4.6.4 Statická doprava)
a celkem čtyři čerpací stanice pohonných hmot (včetně stanice s LPG). Ostatní významnější
obslužná zařízení se ve Frenštátě pod Radhoštěm nenacházejí.
Územním plánem je navrženo zrušit jednu čerpací stanici pohonných hmot na LPG (u silnice
I/58 u křižovatky s ul. Příčnice), a to v souvislosti s návrhem přeložky silnice I/58. Nové
čerpací stanice nejsou v řešeném území v rámci územního plánu navrhovány.
4.6.2 DRÁHA A VÝZNAMNĚJŠÍ OBSLUŽNÁ ZAŘÍZENÍ DRÁHY
Řešeným územím je vedena celostátní jednokolejná železniční trať č. 323 (Ostrava -Valašské
Meziříčí). Jedná se o trať s vyšším dopravním významem, který je dán vazbou Ostravy na
rekreační zázemí v Beskydech. Trasa je rovněž používána jako odklonová v případě poruch
na železničním koridoru Ostrava – Hranice na Moravě.
Z trati v prostoru železniční stanice Frenštát pod Radhoštěm jsou do přilehlých výrobních
areálů (Bernkop Trade, s.r.o. a Siemens Elektromotory, s.r.o.) vyvedeny dvě vlečky.
Mezi zařízení dráhy v řešeném území lze zařadit i lanovou dráhu u skokanských můstků.
Návrh koncepce řešení s širšími vazbami na území
Trasu celostátní železniční trati č. 323 je v souladu s ÚPN VÚC Beskydy a Koncepcí rozvoje
dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje navrženo tzv. optimalizovat na vyšší
traťovou rychlost (až 100 km/hod) a elektrifikovat v celém úseku. Případné drobné směrové
73
korekce budou probíhat v rámci pozemků SŽDC bez nových územních nároků. V souladu se
Změnou č. 1 ÚPN VÚC Beskydy je dále územním plánem sledována rezerva pro přeložku
tratě v úseku Frenštát pod Radhoštěm – Kunčice pod Ondřejníkem. V grafické části je pro
tento záměr vymezena územní rezerva v celkové šířce cca 65 – 120 m. Rezerva vymezená
v platném ÚPN VÚC Beskydy v šířce 100 od osy vymezeného návrhu bude respektována
pouze v nezbytně nutném rozsahu. Nové stavby a objekty v něm se nacházející budou
posuzovány individuálně.
S rozšířením sítě vlečkových tratí se neuvažuje. Nové lanové dráhy nejsou územním plánem
navrženy.
Významnější obslužná zařízení dráhy
V řešeném území se nachází železniční stanice Frenštát pod Radhoštěm. Její poloha mimo
centrální část města neumožňuje adekvátní využívání železniční dopravy pro dojíždění
za prací nebo do škol, proto je v rámci územního plánu navržena nová železniční zastávka,
a to v blízkosti centra (za přejezdem na ul. Rožnovská).
Z ostatních zařízení dráhy je nutno se dále zmínit o křížení železničních tratí s pozemními
komunikacemi. Ty jsou na celostátní trati v řešeném území řešeny především úrovňově
(s výjimkami). Nová úrovňová křížení nejsou v rámci územního plánu navrhována, křížení
s přeložkou silnice I/58 bude striktně řešeno mimoúrovňově.
4.6.3 PROVOZ CHODCŮ A CYKLISTŮ
Provoz chodců, komunikace pro chodce
Součástí komunikační sítě jsou i komunikace pro chodce. V zastavěné části Frenštátu
pod Radhoštěm jsou chodníky vybudovány podél silničních průtahů i podél významnějších
místních komunikacích. Jinak chodci využívají zpevněné i nezpevněné části krajnic.
Dopravní řešení územního plánu navrhuje realizovat nové chodníky podél komunikací nebo
stezky pro chodce dle místní potřeby, a to v rámci prostorů místních komunikací a v souladu
se zásadami stanovenými dle ČSN 73 6110. Tyto návrhy se připouští realizovat ve všech
funkčních plochách v souladu s podmínkami stanovenými pro využití ploch s rozdílným
způsobem využití v oddíle F textové části A územního plánu a není nutno je vyznačovat
v grafické části.
Cyklistický provoz, komunikace pro cyklisty
Pro cyklistický provoz jsou v řešeném území využívány všechny komunikace.
Pro cykloturistiku jsou v řešeném území vyznačeny celkem tři cykloturistické trasy. Jedná se
o modře značenou trasu č. 6016 (Rožnov pod Radhoštěm – Pustevny, rozcestí), trasu č. 6194
(velký cyklookruh Frenštát pod Radhoštěm) a č. 6195 (malý cyklookruh Frenštát
pod Radhoštěm). Tyto trasy jsou vedeny po stávajících komunikacích.
Územním plánem je navrženo doplnit systém cykloturistických tras o nové úseky, a to
v přímé návaznosti na řešení cyklistické dopravy okolních obcí (Tichá, Lichnov, Bordovice
a Trojanovice). Tyto úseky jsou vedeny především po místních komunikacích. Dále je
navrženo upravit vedení cykloturistických tras dotčených vedením přeložky silnice I/58. Ty je
navrženo vymístit na doprovodné komunikace, případně na samostatné stezky pro cyklisty
vedené podél přeložky.
Mimo trasy vymezené pro cykloturistiku je v rámci územního plánu navržen i systém
samostatných stezek pro cyklisty. Nové samostatné cyklostezky nebo stezky pro společný
provoz chodců cyklistů (není rozlišeno v grafické části) jsou navrženy především podél
nejvýznamnějších silničních průtahů a v lokalitách se zvýšeným pohybem cyklistů.
74
Z těchto záměrů je nutno zmínit:
- stezka pro cyklisty podél Lubiny vedená od hranice s Tichou, podél ČOV, autokempu
a koupaliště s návazností na stezku pro cyklisty podél silnice I/58,
- stezka pro cyklisty podél průtahu silnice I/58 vedená především v trasách stávajících
chodníků,
- stezka pro cyklisty podél přeložky silnice I/58,
- stezka pro cyklisty vedená podél silnice II/483 v úseku od okružní křižovatky silnice
I/58 a II/483 po sídliště na Podříčí
- stezka pro cyklisty podél silnice III/4848 od křižovatky se silnicí II/483 po most přes
vodní tok Bystré.
Vedení navržených stezek pro cyklisty však není nutno důsledně hájit přímo v navržených
trasách, a to v případě prokázání, že jejich trasy lze řešit i jiným způsobem.
Pásy nebo pruhy pro cyklistiky v hlavním dopravním prostoru je pak v zásadě navrženo
vybavit všechny významné komunikace se zvýšeným provozem, po kterých jsou vedeny
značené stávající nebo navržené cykloturistické trasy, a to dle zásad uvedených v rámci ČSN
736110. Tyto úpravy však nejsou vymezeny v grafické části územního plánu. Jejich realizace
se připouští ve všech funkčních plochách v souladu s podmínkami stanovenými pro využití
ploch s rozdílným způsobem využití.
Rovněž je navrženo upravit dotčené lesní a polní cesty, včetně jejich vybavení (propustky,
mosty apod.) a vybavit cykloturistické trasy odpočívkami a informačními tabulemi.
4.6.4 STATICKÁ DOPRAVA - PARKOVÁNÍ A ODSTAVOVÁNÍ VOZIDEL
Odstavování vozidel
Odstavování a garážování osobních automobilů obyvatel rodinných domů se předpokládá na
vlastních pozemcích.
Pro odstavování vozidel obyvatel bytových domů je navržena územním plánem nová kapacita
pro stávající bytový fond především ve formě dostavby stávajících parkovacích ploch na
terénu uvnitř jednotlivých sídlišť. Jejich realizace se připouští ve všech funkčních plochách
v souladu s podmínkami stanovenými pro využití ploch s rozdílným způsobem využití
v oddíle F textové části A územního plánu bez nutnosti jejich vymezení v grafické části.
Dále je deficit v odstavování osobních automobilů doporučeno řešit vhodnou organizací
dopravy na místních komunikacích uvnitř bytových bloků s vytvořením dalších odstavných
kapacit na jízdních pruzích. Doporučeno je rovněž prověřit možnost výstavby parkovacích
modulů – přístaveb bytových domů, které by alespoň zčásti pokryly potřeby jednotlivých
bytových domů.
Odstavování a garážování nákladních automobilů bude realizováno ve výrobních
a podnikatelských areálech.
Potřebné odstavné kapacity pro novou bytovou výstavbu budou realizovány pro stupeň
automobilizace 1 : 2,0.
Parkování vozidel
Pro parkování osobních automobilů jsou v řešeném území vymezena parkoviště především
u jednotlivých objektů občanské vybavenosti, sportovišť, příp. průmyslových a výrobních
areálů. Územním plánem je přímo navržena výstavba dvou parkovacích ploch na terénu
v lokalitách u hřiště na Závodí a u sportovního areálu na Příčnici. Další parkovací a odstavné
kapacity pak mohou být rovněž navrženy v rámci příslušných zastavěných území nebo
zastavitelných ploch bez přesného vymezení v grafické části územního plánu. Jedná se
75
především o dostavby parkovacích ploch malého rozsahu určených pro místní potřebu nebo
o parkovací plochy určené pro potřeby občanské vybavenosti.
Parkovací nároky podnikatelských ploch nejsou v bilanci uváděny a musí být řešeny v rámci
vlastních pozemků.
Veškeré nové parkovací budou realizovány pro stupeň automobilizace 1 : 2,5.
4.6.5 HROMADNÁ DOPRAVA OSOB
Hromadná doprava osob je provozována pravidelnou dálkovou a příměstskou autobusovou
dopravou, kterou t.č. zajišťují Veolia Transport Morava, a.s. a ČSAD Vsetín, a.s., ČSAD
Havířov, a.s. a ČSAD Frýdek-Místek, a.s. V řešeném území se nachází celkem
27 autobusových zastávek
Hromadné dopravě osob po železnici slouží železniční stanice ve Frenštátě pod Radhoštěm na
celostátní železniční trati č. 323.
Rozmístění autobusových zastávek je územním plánem považováno za dostatečné. V grafické
části je pro orientaci znázorněna obalová křivka dostupnosti na autobusové zastávky, která
byla vzhledem k charakteru řešeného území stanovena na 400 m, prokazující dobré porytí
krytí většiny zastavěného území autobusovou dopravou. Územním plánem je však navrženo
důsledně dovybavit autobusové zastávky na silničních průtazích řádnými zastávkovými pruhy
s nástupišti a přístřešky pro cestující. Případné nové zastávky (např. v místní části Horečky,
v centru, nebo na přeložce silnice I/58) nebo úpravy stávajících stanovišť, je připuštěno
realizovat ve všech funkčních plochách v souladu s podmínkami stanovenými pro využití
ploch s rozdílným způsobem využití, a to dle místní potřeby.
V rámci zlepšení dostupnosti železniční hromadné dopravy osob je územním plánem
navržena nová železniční zastávka, a to v blízkosti centra (za přejezdem na ul. Rožnovská).
4.6.6 OCHRANNÁ DOPRAVNÍ PÁSMA, OCHRANA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI
ÚČINKY HLUKU A VIBRACÍ
Silniční ochranná pásma:
- k ochraně silnice I/58 slouží mimo souvisle zastavěné území silniční ochranné pásmo
podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které
je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m
ve vzdálenosti 50 m od osy vozovky;
- k ochraně silnic II/483, III/4835, III/4848 a III/4866 slouží mimo souvisle zastavěné území
silniční ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění
pozdějších předpisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými
do výšky 50 m ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky;
Rozhledová pole křižovatek:
- na křižovatkách je nutno respektovat rozhledová pole stanovená alespoň v minimálních
hodnotách dle ČSN 73 6102;
Ochranná pásma dráhy:
- k ochraně celostátní železniční trati č. 323 slouží ochranné pásmo dráhy podle zákona
č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, které tvoří prostor po obou stranách
dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou ve vzdálenosti 60 m od osy
krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy.
76
- k ochraně vleček slouží železniční ochranná pásma podle zákona č. 266/1994 Sb.,
o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, v šířce 30 m od osy krajní koleje (ochranná pásma
vleček se v řešeném území nacházejí uvnitř ochranného pásma dráhy, nejsou tedy samostatně
vymezena v grafické části).
- k ochraně lanové dráhy slouží ochranné pásmo lanové dráhy podle zákona č.266/1994 Sb.,
o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, v šířce 10 m od nosného lana.
Ochrana před nepříznivými účinky hluku a vibrací:
- životní podmínky budoucích uživatelů staveb na plochách navržených pro zastavění,
které jsou situovány v blízkosti silnice I/58 a silnic II/483, III/4835, III/4848 a III/4866,
včetně navržené přeložky I/58, mohou být negativně ovlivněny externalitami dopravy,
zejména hlukem, vibracemi, exhalacemi apod. Na plochách navržených pro zastavění je tedy
možné umisťovat pouze takové stavby, u kterých budou provedena preventivní opatření pro
zajištění přípustného hygienického zatížení externalitami dopravy nebo pouze budovy, jejichž
funkce nevyvolá potřebu provedení těchto preventivních opatření a jejichž napojení na
silniční síť vyhoví požadavkům na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních
komunikacích, jak je upravují zvláštní zákony na úseku dopravy – zejména zákon č. 13/1997
Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
Územním plánem je tedy stanovena vzdálenost od výše uvedených komunikací, v rámci které
bude nutno prokázat dodržení příslušných hygienických předpisů z hlediska ochrany zdraví
obyvatel před nepříznivými účinky hluku a vibrací při užívání stavby nebo objektu. Tyto
odstupy jsou navrženy s využitím „Novely metodiky pro výpočet hluku silniční dopravy“
z r. 2005 (viz tabulka: Stanovené ekvivalentní hlukové hladiny pro nejvyšší zatížení v území)
a činí pro silniční komunikace (silnice I., II. a III. třídy bez rozlišení) 50 m od osy vozovky.
Podél místních komunikací jsou stanoveny na 15 m od osy komunikace, podél železniční trati
pak na 60 m od osy koleje.
Uvnitř těchto odstupových vzdáleností bude stanovena minimální vzdálenost budov od osy
výše uvedených komunikací v rámci podrobnější projektové dokumentace nebo územního
řízení tak, aby splněny podmínky pro ochranu před hlukem v chráněném venkovním prostoru,
v chráněném vnitřním prostoru.
77
Vypočtené hodnoty ekvivalentní hlukové hladiny jsou uvedeny v následující tabulce.
Stanovené ekvivalentní hlukové hladiny pro nejvyšší zatížení v území
označení
silnice
stávající
průtah
silnice I/58
(v r. 2030)
výhledová
LAeq (do) na
intenzita silničního
hranici
provozu v r. 2030 ochranného pásma
dB (A)
den/noc
T
1099
O
7772
M
42
S
8913
pro pohltivý terén:
54/43*
pro odrazivý terén:
58/47*
pozn.: ve
vzdálenosti cca 50
m od zdroje hluku
(ochranné pásmo)
Vzdálenost
hranice
s přípustnou LAeq
(od zdroje hluku)
pro pohltivý terén:
cca 22 – 25 m*
pro odrazivý terén:
cca 30 – 33 m*
LAeq (příp.)
dB (A)
den/noc
s korekcemi dle
nař. vlády
č. 148/20006 Sb.
60/50
* výška posuzovaného bodu 4 m, max. dovolená rychlost 50 km/h; bez dalších korekcí,
LAeq (do) = ekvivalentní hluková hladina
LAeq (příp.) = přípustná ekvivalentní hluková hladina
Hlukové posouzení je nutno třeba brát pouze jako orientační. Odstupové vzdálenosti jsou
stanoveny s rezervou zohledňující případnou změnu intenzity dopravy. Přesnější hlukové
poměry může posoudit podrobná hluková studie. V případě realizace přeložky I/58 nelze
v rámci územního plánu vzhledem k možným navrhovaným protihlukovým opatřením
jednoznačně stanovit ekvivalentní hlukovou hladinu.
4.7
INFRASTRUKTURA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ
4.7.1 ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU
V obci Frenštát pod Radhoštěm je vybudován veřejný vodovod, jehož první část, která
využívá místní zdroje, byla uvedena do provozu v roce 1934. Současný vodovod je
provozován SmVaK Ostrava a.s. - oblast Nový Jičín. Zdrojem pitné vody Frenštátu
pod Radhoštěm jsou místní zdroje vody v lokalitě Na Bystrém a přivaděč OOV DN 600 Nová
Ves - Kopřivnice.
Zdroj vody Bystrý, který se nachází, mimo správní území města Frenštát pod Radhoštěm,
využívá povrchového odběru vody z potoku Bystrý a z jímání podzemní vody
z hor ze sedmi pramenních jímek. Povrchová voda z potoka je odebírána v množství okolo
15 l/s a upravována v úpravně vody Bystré 20 l/s. Dávkováním plynného chloru je řešeno
hygienické zabezpečení vody. Upravená voda je přivedena řadem DN 200 do vodojemu
Bystré 250 m3 (597,50 - 593,35 m n. m.) odkud je řadem DN 125 přivedena do dvou
přerušovacích komor PK 1 (max. hl. 545,25 m n. m.) a PK 2 (max. hl. 485,5 m n. m.) a řadem
DN 200 do vodojemu Planiska 2 x 500 m3 (457,80 – 453,80 m n. m.). Z přívodního řadu
DN 125 je zásobena zástavba v jihovýchodní lokalitě Planiska až po bývalé CO sklady
a přebytek vody je přiveden do vodojemu Planiska 2 x 500 m3. Vodojem Planiska je možno
doplňovat přívodním řadem DN 250, který odbočuje z přivaděče DN 400 vedoucího
do vodojemu Marek.
Z vodojemu Planiska vedou do obce dva zásobní řady DN 150 a DN 250, které přivádí pitnou
vodu do III. tlakového pásma. Přívodní řad DN 250 se napojuje před tratí ČD na řad DN 175
78
a dělí se na jižní větev DN 200 a severní větev DN 175. Jižní větví jsou zásobena sídliště
a zástavba v prostoru bývalých sovětských kasáren a jih města až po Bartošky. Severní větví
je zásobena severní část města, historické jádro a pravý břeh řeky Lomná kde je
na vodovodním řadu DN 100 umístěn redukční ventil kvůli snížení tlaku v lokalitě Na
Nivách.
Z OOV a vodojemu Kozinec 2 x 400 m3, který vlastní Důl Frenštát, je zásobena pitnou vodou
místní část Papratná a Bartošky. Napojení na přivaděč OOV je provedeno v areálu
Hotelových domů. Za odbočkou je umístěna vodoměrná šachta, ve které je vodoměr
pro měření odebraného množství vody.
V severovýchodní části řešeného území je ze systému OOV DN 600 přivaděče Nová Ves Kopřivnice plněna akumulace Janík 2 x 1000 m3 (455,60 - 450,60 m n. m.). Z vodojemu Janík
vede do vodojemu Horečky 2 x 140 m3 řad DN 400, na který je napojena lokalita Horečky
řadem DN 100. Z vodojemu Janík je zásoben i vodojem Rekovice 2 x 250 m3, a to výtlačným
řadem DN 150.
Z vodojemu Horečky je řadem DN 175 zásobena zástavba na severozápadním okraji města.
Z vodojemu Rekovice 2 x 250 m3 je zásobena zástavba nad vodojemem Janík, sportovní areál
skokanských můstků a Hotel Vlčina. Vodojem Rekovice se nachází v k.ú. Trojanovice.
Z vodojemu Berzuč 2 x 20 m3 (482,88 – 481,88 m n. m.), který se nachází
na k. ú. Trojanovice je zásobená zástavba v ul. Bezručova nacházející se v jižní části
Frenštátu.
V obci se nachází mimo vodojemy a řady pitné vody ve správě SmVaK a.s. také vodojemy
a řady pitné vody ve vlastnictví Dolu Frenštát a firmy Siemens. Jedná se
o vodojemy Kozinec 2 x 400 m3 (525,00 - 520,40 m n. m.), Marek 2 x 3 500 m3 (457,80 452,80 m n. m.) a Helštýn 2 x 1 000 m3 (481,80 - 476,80 m n. m.), které zásobí převážně
areály Dolu Frenštát. Vodojem firmy Siemens 500 m3 zásobí pouze areál firmy Siemens a je
umístěn na kopci poblíž vodojemu Marek. Vodojem Siemens lze dotovat vodou též z OOV.
Důl Frenštát má pro pitné účely vodovod se zdrojem nádrže Lubina s úpravnou vody (ÚV)
a čerpací stanicí. Z ÚV je voda čerpána samostatným výtlakem do vodojemu Kozinec
2 x 400 m3 (525,00 - 520,40 m n.m.). Z vodojemu je proveden zásobovací řad do areálu dolu.
Z vodojemu Kozinec je zásobeno pitnou vodou i několik rodinných domků na Rožnovské
ulici a část místní části Bartošky. Nádrž Lubina a vodojem Kozinec 2 x 400 m3 se nachází
na k. ú. Trojanovice.
Vodojem Marek 2 x 3 500 m3 (457,80 - 452,80 m n. m.) je navrženo plnit z OOV DN 600
přivaděče Nová Ves - Kopřivnice přívodním řadem DN 400. Z vodojemu vede řad 250
do vodojemu Helštýn 2 x 1000 m3.
Z vodojemu Helštýn 2 x 1 000 m3 (481,80 - 476,80 m n. m.) je proveden přívodní řad DN 350
do prostoru Dolu, kde je propojen na systém Dolu. Odbočením z přívodního řadu je
zásobována Vojtkova kolonie. Nyní jsou vodojemy Helštýn a Marek mimo provoz a jsou
přívodními řady z OOV obtokovány. Tlak v Dolu a v místní části Vojtkova kolonie je
pod tlakem vodojemu OOV Čeladná 2 x 1000 m3 (507,00 – 502,20 m n. m.) a zatím
vyhovuje.
Lokalita Kopaná je zásobována z přívodu v úseku VDJ Helštýn - Důl přes ATS.
Vodovod je rozdělen na sedm tlakových pásem:
I. tlakové pásmo je pod vodojemem Kozinec 2 x 400 m3 (525,00 - 520,40 m n. m.) a zásobí
několik domků v jižní části Frenštátu.
II. tlakové pásmo je pod vodojemem Čeladná 2 x 1000 m3 (507,00 – 502,20 m n. m.)
a zásobí jižní část Frenštátu místní části Papradná, Bartošky, část Planiska, Helštýn a Kopaná.
79
Tlak pro místní části Helštýn a Kopaná je regulován ATS umístěnou na vodovodním řadu DN
80.
III. tlakové pásmo je nejrozsáhlejší a je pod tlakem vodojemu Planiska 2 x 500 m3 (457,80 –
453,80 m n. m.). Tlak pro místní část Na Nivách je regulován redukčním ventilem umístěným
na vodovodním řadu DN 100.
IV. tlakové pásmo je pod vodojemem Rekovice 60 m3 (526,00 – 522,65 m n. m.) a zásobí
několik domků v lokalitě Pod Horečkami.
V. tlakové pásmo je pod vodojemem Janík 2 x 1000 m3 (455,60 – 450,60 m n. m.) a zásobí
severozápadní část Frenštátu lokalitu Horečky.
VI. tlakové pásmo je pod vodojemem Horečky 2 x 140 m3 (432,80 – 429,80 m n. m.)
a zásobí část zastavěného území v severní části mezi Lomnou a komunikací Záhuní.
VII. tlakové pásmo je pod přerušovací komorou PK 2 (max. hl. 485,5 m n. m.) umístěnou na
řadu DN 200 přivádějícího vodu z vodních zdrojů Bystrý. PK 2 zásobí východní část lokality
Planiska.
VIII. tlakové pásmo pod vodojemem Bezruč 2 x 20 m3 (482,88 – 481,88 m n. m.) a zásobí
zástavbu v ul. Bezručova.
Ve městě Frenštát pod Radhoštěm je vybudována rozsáhlá vodovodní síť přívodních,
zásobovacích a rozvodných řadů. Celkový rozsah stávajících řadů je cca 60 km.
Na území obce Frenštát pod Radhoštěm se nachází zdroj vody firmy Siemens Elektromotory
s.r.o. Zdroj se nachází na parc. č. 2201/2 a má stanoveno ochranné pásmo I. stupně. Ochranné
pásmo stanovil Městský úřad ve Frenštátě pod Radhoštěm dne 9. 3. 2005 pod
č. j. OŽP/25177-04/5118-04/eholu-rozh.
Přivaděč DN 600 Nová Ves - Kopřivnice má stanoveno ochranné pásmo 6 m od osy potrubí
na obě strany ze dne 24. 4. 1989 pod č.j. VLHZ-790/89-235/Hr. Toto ochranné pásmo není
v grafické části zakresleno.
Výpočet potřeby vody k r. 2025 je orientačně proveden podle Směrnice č. 9 z roku 1973.
bytový fond – trvale bydlících
vybavenost základní a vyšší
11 000 obyv. x 120 l/os/den = 1 320 000 l/os/den =
1 320,0 m3/den
11 000 obyv. x 50 l/os/den = 550 000 l/os/den =
550 m3/den
obyvatelstvo
Qp = 1 320,0 + 550,0
Qp = 1 870,0 m3/den = 21,6 l/s
Qm = Qp x kd
kd = 1,35
Qm = 2 524,5 m3/den = 29,2 l/s
Územní plán předpokládá potřebu vody ve výši Qm = 2 524,5 m3/den, tj. 29,2 l/s.
Výrobní areály a Aquapark mají své vlastní zdroje vody, proto nejsou do výpočtu zahrnuty.
Ve výpočtu jsou zahrnuty i ztráty vody, které jsou ve Frenštátě pod Radhoštěm z důvodu
zastaralé sítě vysoké. Proto územní plán doporučuje vodovodní síť rekonstruovat a snížit
ztráty alespoň na 25 %. Tím by klesla i potřeba vody.
80
Územní plán navrhuje v obci Frenštát pod Radhoštěm stávající vodovodní síť rozšířit
o další vodovodní řady DN 50 až DN 150 v délce cca 25 km pro zásobování zastavitelných
ploch. Navržené řady DN 80 až DN 150 budou rovněž plnit funkci vodovodu požárního.
Samostatné větve, které budou zásobovat objekty v dosahu hydrantů do 200 m, mohou mít
profil DN 50.
Pro plochy Z7, Z10, Z14, Z51, Z54, Z61, Z72, Z79, Z97, Z110, Z111, Z114, Z133, Z139,
Z141, Z143, Z153, Z157, Z158, Z160, Z163, Z165, P1 a P5 je stanoven požadavek na
vypracování podrobnější dokumentace, jejíž součástí by mělo být zpracování řešení zásobení
pitnou vodou a způsob likvidace odpadních vod. Pro plochy Z22, Z99 a Z100 je z důvodu
vysokých finančních nákladů pro napojení na veřejný vodovod navrženo individuální
zásobení pitnou vodou. Plochy Z62, Z157 a Z177 je navrženo napojit na veřejný vodovod
přes plochy Z61, P5 a Z176. Plochy Z77 – Z83 nacházející se v místní části Buzkovice je
navrženo napojit na vodovodní síť Trojanovic. Pokud bude potřeba napojit na vodovod
stávající zástavbu a nově navrženou plochu Z41 v místní části Papratná nacházející se
nad kótou 477 m n. m., lze tyto parcely napojit na navržený vodovod DN 80 přes navrženou
ATS.
Dle PRKÚK MSK je navrženo řad DN 175, který přivádí vodu do obce z vodojemu Horečky,
rekonstruovat.
Platný ÚPN VÚC Beskydy navrhuje v místní části Papratná vybudovat čerpací stanici na řadu
DN 200. Řad DN 200 je pod tlakem OOV vodojemu Čeladná 2 x 1000 m3 (507,00 – 502,20
m n. m.) a tlak je vyhovující po kótu 477, kde je ÚP navržena ATS.
Ve výkrese A.4 Vodní hospodářství jsou vyznačeny trasy navrhovaných vodovodních řadů.
Jejich poloha může být dále upřesňována podrobnější projektovou dokumentací. Dimenze
řadů je nutno považovat za orientační a lze je upřesnit podrobnější dokumentací s ohledem
na protipožární zabezpečenost jednotlivých objektů.
Navrhovaná výstavba veřejného vodovodu ve Frenštátě pod Radhoštěm je v podstatě souladu
s PRVK MSK a platným ÚPN VÚC Beskydy. Tlakové poměry jsou vyhovující
4.7.2 ZÁSOBOVÁNÍ UŽITKOVOU VODOU
Pro zásobení areálu Dolu Frenštát - západ je na řece Lubině v Trojanovicích vybudována
vodohospodářská nádrž Lubina, pod jejíž hrází je čerpací stanice, která dodává vodu do areálu
Dolu Frenštát – západ. Voda (pitná i provozní) je upravována v úpravně vody a čerpací stanicí
je přečerpána do vodojemu Kozinec 2 x 400 m3 (252,00 – 520,40 m n. m.).
Další čerpací stanice užitkové vody je v místě odběru vody z řeky Lomná pro potřeby závodu
Siemens.
Územní plán nenavrhuje v této oblasti další změny, zásobení užitkovou vodou je vyhovující.
Přivaděče užitkové vody mají ochranná pásma stanovena ze zákona v závislosti na profilu.
Pro profil do DN 500 včetně je ochranné pásmo - 1,5 m, pro profily nad DN 500 je ochranné
pásmo – 2,5 m od vnějšího líce potrubí na obě strany.
81
4.7.3 LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD
Ve Frenštátě pod Radhoštěm je vybudována jednotná kanalizační síť v celkové délce 41 km,
která byla vybudována postupně od roku 1972. Jednotná kanalizace odvádí splaškové
i dešťové vody od jednotlivých objektů obytné a průmyslové zástavby na městskou ČOV
Frenštátu pod Radhoštěm. Převážná část kanalizace je z betonového potrubí, provoz a údržbu
stokové sítě zajišťuje SmVaK Ostrava a.s.
Dle sdělení provozovatele dochází na stávající kanalizace k vysokému průsaku balastních
vod, které hydraulicky zatěžují ČOV. Zejména se jedná o stávající kanalizací v povodí
kmenového sběrače B. Na stokovou síť Frenštátu pod Radhoštěm jsou napojeny odpadní vody
z obce Trojanovice.
Odpadní vody jsou likvidovány na stávající mechanicko - biologické ČOV Frenštátu
pod Radhoštěm. Městská ČOV byla uvedena do provozu v roce 1975. V roce 2005 byla
provedena celková rekonstrukce biologického stupně čištění a kalového hospodářství
na výhledovou kapacitu 15 000 EO.
V současné době má stávající ČOV města Frenštát pod Radhoštem dostatečnou kapacitu
a účinnost čištění pro likvidaci odpadních vod z celého zájmového území.
K větším producentům odpadních vod patří areál společnosti SIEMENS, který likviduje
odpadní vody na podnikové ČOV.
Samostatným potrubím jsou mimo veřejnou kanalizaci odváděny důlní vody z Dolu Frenštát –
západ, které jsou řízeně vypouštěny do Lubiny na severním okraji města.
Město Frenštát pod Radhoštěm má pro místní část Martinskou čtvrť vypracovanou
projektovou dokumentaci „Regenerace zóny - Martinská čtvrť“. Kde je řešeno odvádění
dešťových
a splaškových vod z výrobního areálu.
Územní plán navrhuje stávající kanalizační síť rozšířit o další stoky splaškové kanalizace
gravitační DN 300 v celkové délce cca 25 km, výtlačné DN 100 v délce cca 1 km
a dešťové DN 400 až DN 600 v délce cca 2 km.
Pro plochy Z7, Z10, Z14, Z51, Z54, Z61, Z72, Z79, Z97, Z110, Z111, Z114, Z133, Z139,
Z141, Z143, Z153, Z157, Z158, Z160, Z163, Z165, P1 a P5 je pro jejich rozsáhlost potřeba
vypracovat územní studii. Pro plochy Z22, Z99, Z100, Z59, Z60, Z68, Z71, Z77 – Z83, Z87 –
Z90, Z101, Z102, Z106, Z164, které jsou mimo dosah splaškové kanalizace likvidaci
odpadních vod řešit v žumpách s vyvážením odpadu nebo v malých domovních ČOV
s vyústěním do vhodného recipientu. Plochu Z69 je navrženo napojit na kanalizaci
Trojanovic. Plochy Z104, Z141, Z143, Z166 a Z177 je navrženo napojit na veřejnou
kanalizaci přes plochy Z105, Z139 (plochy Z141 a Z143), Z165 a Z176. Plochy Z117 a Z121
je doporučeno napojit na navržené zastavitelné plochy na k.ú. Tichá na Moravě.
Dle ÚAP ORP Frenštát pod Radhoštěm je navržena ČOV jako provizorní možnost
odkanalizování místní části Loučka do doby než bude vybudován kanalizační sběrač napojený
na městskou ČOV Frenštátu. Okolo ČOV je navrženo pásmo hygienické ochrany
do vzdálenosti max. 20 m.
Dle PRVK MSK je navržena rekonstrukce stávající kanalizace v centrální části města.
Celková délka stokové sítě navržené k rekonstrukci je cca 3 km, profil kanalizace je DN 500 DN 800.
82
Ve výkrese vodního hospodářství jsou vyznačeny trasy navrhovaných kanalizačních stok.
Jejich poloha může být upřesňována podrobnější projektovou dokumentací.
Navržená výstavba veřejné splaškové kanalizace ve Frenštátě pod Radhoštěm je v souladu
s PRVK MSK i s platným ÚPN VÚC Beskydy.
Dešťové vody ze zahrad a dvorů je nutno vhodnými terénními úpravami (miskovitý tvar
zahrad) v maximální míře zadržet v území a dále využívat jako vody užitkové (zalévání
zahrad, příp. WC) a tím omezit jejich rychlý odtok z území. Přebytečné srážkové vody je
navrženo odvádět dešťovou kanalizací či povrchově mělkými zatravněnými příkopy
umístěnými podél komunikací v souběhu s kanalizací splaškovou do vhodných recipientů.
Znečištěné dešťové vody z rozsáhlejších parkovišť či manipulačních ploch průmyslových
areálů je nutno před vyústěním předčišťovat v lapolech. Dimenze a trasy dešťové kanalizace
je nutno upřesnit v podrobnější projektové dokumentaci.
4.8
INFRASTRUKTURA ENERGETICKÝCH ZAŘÍZENÍ
4.8.1 ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ
Návrhy vyplývající z nadřazené dokumentace - platného ÚPN VÚC Beskydy a pořizovaných
ZÚR Moravskoslezského kraje:
V souvislosti se strategickým záměrem rozvoje přenosové soustavy ČEPS a.s. se ve Změně
č.1 ÚPN VÚC Beskydy a pořizovaných ZÚR Moravskoslezského kraje (Atelier T – Plan
s.r.o. Praha, 06/2006 a 09/2008) je navrženo posílení přenosového profilu elektrické energie
mezi Polskem a ČR (požadavek EU do r. 2010) přestavbou jednoduchého vedení ZVN 403
Prosenice – Nošovice na vedení s dvojitým potahem (ZVN 403 – 456), ve stávajícím koridoru
ochranného pásma a bez nároku na zábor území.
Pro zajištění vyšší spolehlivosti dodávek plynu ze sítě VTL je v souladu s ÚPN VÚC
Beskydy navrženo propojení VTL plynovodů mezi Frýdlantem nad Ostravicí – Pstruží
a Frenštátem pod Radhoštěm novým VTL plynovodem DN 150, PN 40.,
Současný stav
Výroba elektrické energie
Podle udělených licencí ERÚ je ve správní území města Frenštát pod Radhoštěm
provozována spol. T – SAFE sluneční elektrárna s výkonem 100 kWp.
Nadřazená soustava ZVN a VVN
Okrajem severní část správního území města Frenštát pod Radhoštěm prochází vedení
nadřazené 400 kV – ZVN 403, jihovýchodní částí pak vedení soustavy 220 kV - VVN 270
Lískovec - Povážská Bystrica a 110 kV - VVN 649 - 650 Frýdlant - Rožnov. Vedení
nadřazené soustavy ZVN – 400 kV a VVN 220 a 110 kV svými ochrannými pásmy vytváří
v území prostorové regulační prvky které je nutno respektovat.
Distribuční soustava VN
Město Frenštát pod Radhoštěm je zásobováno elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kV
napájené z transformační stanice TS 110/22 kV Frenštát - západ. Z této stanice jsou vyvedena
dvě napájecí vedení 22 kV - VN 58 - 247 (2 x 3 x 110 AlFe) do rozvodny 22 kV Frenštát,
která je hlavním distribučním uzlem elektrické energie pro město a jeho okolí. Tato rozvodna
je po linkách 22 kV dále propojena s TS 110/22 kV Příbor (VN 250 a VN 248), Nový Jičín
83
(VN 51), Frýdlant n/ Ostravicí (VN 55) a Lískovec (VN 224). Z rozvodny 22 kV jsou dále
vyvedena vedení VN 202 pro Trojanovice - Pustevny a VN 59 pro zásobování vlastního
města. Kromě linky VN 248 slouží všechna vedení zároveň k distribuci. Z TS 110/22 kV
Frenštát – západ je dále vyvedeno dvojité kabelové vedení VN 254 do DTS 6071 Hotelový
dům a dále propojeno do nadzemní distribuční sítě města.
V centru města a okolní sídlištní zástavbě je síť 22 kV provedena zemními kabely
Al v dimenzi 3 x 120 – 3 x 240 mm2 s 5-ti násobným propojením na venkovní linky VN 5859.
Distribuční soustavu dále tvoří 61 trafostanic (DTS 22/0,4 kV) s celkovým výkonem 29 030
kVA, z toho 12 odběratelských DTS s výkonem 10 890 kVA. Trafostanice napojené
z kabelové sítě jsou kioskové, betonové- kompaktní event. vestavěné, osazené převážně
transformátory 400 a 630 kVA, trafostanice v okrajových částech města jsou různého
provedení, venkovní i zděné s výkony transformátorů od 160 do 400 kVA.
Napájecí vedení včetně distribuční kabelové sítě a většiny DTS jsou v dobrém technickém
stavu, s jejich provozem je možno uvažovat po celé návrhové období.
Rozvodná síť NN
V městské a sídlištní zástavbě je síť NN provedena zemními kabely, v okolní zástavbě je
rozvodná síť NN z převážné části rekonstruována na betonových sloupech s vodiči 4 x 70
resp. 3 x 70 + 50 AlFe v hlavních trasách. Technický stav převážné části sítě NN je velmi
dobrý.
Z rozvodné sítě NN je v současné době zásobováno elektrickou energií cca 4780 domácností,
včetně vybavenosti, podnikatelských aktivit a objektů druhého bydlení (individuální
rekreace). Elektrická energie je využívána především pro osvětlení, pohon drobných
spotřebičů a částečně pro vaření a otop.
Bilance příkonu a transformačního výkonu
Z energetického hlediska se pro období do roku cca 2025 uvažuje se smíšeným stupněm
elektrizace. Vzhledem k provedené plošné plynofikaci města, se uvažuje s elektrickým
vytápěním pro cca 3 % bytů a část objektů druhého bydlení. U ostatních bytů se vzhledem
k rostoucímu stupni elektrizace domácností, zejména instalací klimatizačních jednotek,
uvažuje se stupněm elektrizace B.
Rozdělení bytů podle stupně elektrizace bude okolo roku 2025 následující:
150 bytů - stupeň elektrizace C (vaření el.en.+ smíšené vytápění el. energií přímotopné
a akumulační)
4870 bytů - stupeň elektrizace B (vaření plynem + el. energií)
Podílové maximum bytů (Bmax) – je odvozeno z měrného příkonu bytové jednotky
stanoveného pro konec návrhového období. Podle ČSN 33 2130 je měrný příkon bytové
jednotky v úrovni TR VN/NN stanoven na 1,85 kVA/byt pro stupeň elektrizace B, pro plně
elektrifikované byty (vaření el. energií, včetně smíšeného elektrického vytápění) se uvažuje
s měrným příkonem 10 kVA/byt (stupeň elektrizace C). Pro objekty druhého bydlení
(individuální rekreace) se uvažuje s příkonem 0,6 kVA/objekt, pro cca 50 těchto objektů je
uvažováno s elektrickým přitápěním s příkonem 5 kVA/objekt.
Vypočtené podílové maximum bytů - Bmax je pro konec návrhového období následující:
Bmax = 4 870 x 1,85+ 150 x 10 + 850 x 0,6+ 50 x 5 = 11 270 kVA
84
Podílové maximum vybavenosti (Vmax) – je stanoveno z měrného ukazatele - 0,8 kVA/byt
(včetně druhého bydlení), pro stávající a nové drobné podnikatelské aktivity je uvažováno
s příkonem 3 000 kVA.
Vypočtené podílové maximum vybavenosti je pro konec návrhového období následující:
Vmax = 5 870 x 0,8 + 3 000 = 7 696 kVA
Podílové maximum bytů a vybavenosti určuje potřebný příkon bytově - komunální sféry,
včetně drobných podnikatelských aktivit, pro konec návrhového období. Při výpočtu
transformačního výkonu (PTR VN/NN) je uvažováno s 20% rezervou pro optimální využití
transformátorů a zajištění stability provozu při krytí odběrových maxim.
PTR = (Bmax + Vmax) x 1.20 = 22 760 kVA
Pro odběratele s vlastní trafostanicí se považuje potřebný výkon za dostatečný (12 odběratelů
– 10 870 kVA).
Podle bilance příkonu elektrické energie a transformačního výkonu je nutno pro město
Frenštát pod Radhoštěm koncem návrhového období zajistit cca 33 630 kVA transformačního
výkonu.- Přírůstek transformačního výkonu pro novou výstavbu bytů, vybavenosti,
podnikatelských aktivit a předpokládaný rozvoj elektrizace stávajícího bytového fondu
dosáhne během návrhového období cca 4 600 kVA proti současnému stavu.
Soudobé zatížení v úrovni TR 110/VN je o cca 30 % nižší než potřebný transformační výkon
v úrovni TR VN/NN a bude pro bytově - komunální sféru a podnikatelské aktivity dosahovat
výše 23 MW.
Návrh řešení
Nadřazená soustava ZVN a VVN – v souvislosti se strategickým záměrem rozvoje
přenosové soustavy ČEPS a.s. se v souladu s nadřazenou dokumentací navrhuje posílení
přenosového profilu elektrické energie mezi Polskem a ČR přestavbou jednoduchého vedení
ZVN 403 Prosenice – Nošovice na vedení s dvojitým potahem (ZVN 403 – 456),
ve stávajícím koridoru ochranného pásma a bez nároku na zábor území. Stavba je zařazena
jako veřejně prospěšná.
S výstavbou vedení VVN 110 a 220 kV se na území Frenštátu pod Radhoštěm během
návrhového období neuvažuje.
Distribuční soustava VN - potřebný příkon pro město bude zajištěn z rozvodné soustavy 22
kV, linek VN 58, 59, 202, 247 a 254, které jsou pro přenos potřebného výkonu dostatečně
dimenzovány.
V řadě případů nově navržené zástavby dojde k dotčení ochranného pásma nadzemního
vedení VN – 22 kV. Přeložky distribučních vedení VN 22kV se nenavrhují ani nevylučují.
V této souvislosti upozorňujeme na skutečnost, že podle ustanovení § 47 zákona
č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích
a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, případnou
přeložku zařízení přenosové a distribuční soustavy zajišťuje jeho vlastník na náklady toho,
kdo přeložku vyvolal.
Potřebný transformační výkon pro byty, vybavenost, objekty druhého bydlení
a podnikatelské aktivity v řešeném území bude během návrhovém období zajištěn ze
stávajících distribučních trafostanic 22/0,4 kV, které budou doplněny 27 novými DTS
navrženými v lokalitách s novou výstavbou. Pro napojení z městské kabelové sítě se navrhuje
napojení 8 nových trafostanic (DTS-NK1 - 8), pro okolní zástavbu je z nadzemních vedení
85
navrženo napojení dalších 19 trafostanic (DTS N1 -19). Vysoký počet navržených trafostanic
je ovlivněn plošným rozsahem navrhované výstavby, který kapacitně značně převyšuje
bilanční potřebu nových bytů. Umístění nových trafostanic je situováno do míst
s navrhovanou výstavbou příp. do míst s předpokládaným výskytem nedostatku
transformačního výkonu, s možností posunu podle místních podmínek v řádu desítek metrů.
Nové trafostanice napojené kabelovou přípojkou se navrhují jako betonové kompaktní,
v provedení umožňujícím estetické začlenění v zástavbě, ostatní trafostanice napojené
nadzemní přípojkou jsou navrženy jako venkovní, typu BTS na jednoduchém betonovém
sloupu. Jako technické řešení pro omezení vlivu ochranného pásma venkovního vedení 22 kV
se při nových nadzemních vedení VN – 22 kV doporučuje použití závěsných kabelů příp.
izolovaných vodičů 22 kV typu ADX. Podle nového energetického zákona je ochranné pásmo
těchto vedení na 1m, příp. 2 m po obou stranách krajního kabelu.
Rozvodná síť NN – vzhledem k možné variabilitě řešení sítě NN stanovuje návrh ÚP pouze
zásady pro její návrh bez grafické dokumentace.
Při výstavbě nových RD v lokalitách navržených pro souvislou zástavbu se navrhuje rozvod
NN řešit zemními kabely (podle požadavku § 4, odstavce 5 vyhlášky č. 137/1998 Sb.,
o obecných technických požadavcích na výstavbu). V tomto případě bude kabelová síť
provedena v jednotné dimenzi AYKY 3x120+70. Podmínkou pro kabelový rozvod NN je,
že před začátkem výstavby RD se provede v konečné podobě výstavba komunikace včetně
chodníků, vjezdů na příslušné parcely a prostupů pod komunikacemi pro přípojky na opačné
straně komunikace. Následně se uloží kabelové vedení, současně s elektroměrovými
rozvaděči, které budou umístěny v hranici parcely. V případě, že v předstihu výstavby RD
nebude komunikace realizována, lze napojení RD řešit z provizorní venkovní sítě NN, která
po provedení terénních úprav bude nahrazena zemním kabelem. V případě výstavby
jednotlivých RD je požadavek na kabelizaci vedení NN nereálný. Jako jistících prvků bude
použito skříní typu SIL, resp. SR. Výhledově je možno lokální nedostatek příkonu v síti NN
řešit posilovacím vývodem z nejbližší trafostanice.
Vliv na životní prostředí
Pro eliminaci vlivu energetických zařízení na životní prostředí (hluk DTS, elektromagnetické
pole vedení), k zajištění jejich spolehlivého provozu, k ochraně života, zdraví a majetku osob
je nutno respektovat ochranná pásma (OP) vedení VN - 22 kV a VVN - 400 kV ve smyslu
zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických
odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Ochranné pásmo nadzemního vedení 22, 220 a 400 kV je vymezeno svislými rovinami
vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení na obě
jeho strany:
u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně
20 m (25 m)
15 m (20 m)
u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně:
7 m (10 m)
pro vodiče bez izolace
pro vodiče s izolací základní
2m
pro závěsná kabelová vedení
1m
Poznámka:
Údaj v závorce platí pro zařízení postavená před platností. energetického zákona tj. před rokem 1995.
86
Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné
vzdálenosti:
u stožárových DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV
7 m od zařízení
u zděných DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV
2 m od zařízení
u vestavěných DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV
1 m od obestavění
Při provádění jakékoliv stavební činnosti, včetně zemních prací, v těchto pásmech je nutno si
vyžádat předchozí souhlas provozovatele těchto energetických zařízení, ČEPS a.s. Praha (pro
vedení VVN - 400 kV), resp. ČEZ Distribuce a.s., střediska ve Frýdku-Místku (pro vedení
VN - 22 kV).
4.8.2 ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM
Současný stav
Rozvoj plynárenství ve Frenštátě pod Radhoštěm má své počátky v roce 1951 kdy bylo
město napojeno na dálkový rozvod svítiplynu plynovodem DN 150, PN 10 - Vlčovice Frenštát. Záměna svítiplynu zemním plynem byla provedena v r. 1984 napojením na nový
VTL plynovod DN 300, PN 40 Rožnov - Frenštát.
VTL plynovody a RS – město Frenštát pod Radhoštěm je v zásobováno zemním plynem
z VTL plynovodu s tlakem do 40 barů včetně DN 300, PN 40 Štramberk - Frenštát (632 145),
který dále pokračuje jako VTL plynovod Frenštát – Rožnov – Valašské Meziříčí (632 045).
Z tohoto páteřního plynovodu jsou napojeny odbočky k jednotlivým regulačním stanicím.
Provozovatelem uvedených plynovodů je RWE - Severomoravská plynárenská a.s.
Do severní částí území Frenštátu pod Radhoštěm zasahuje sběrný VTL plynovod degazačního
plynu DN 150, PN 10 Příbor – Frenštát (8255 86). Z tohoto plynovodu je na území Frenštátu
pod Radhoštěm napojen odběr ZD Tichá. Provozovatelem je VTL plynovodu je Green Gas
DPB a.s. Paskov.
Přehled regulačních stanic plynu ve správě a.s. RWE – Severomoravská plynárenská,
dodávající plyn do místní plynovodních sítě:
Název stanice
Číselné
Výkon
označení
stanice
Regulace
m3h-1
RS – Frenštát I - Příčnice
63 005
6 000
VTL/STL/NTL
RS – Frenštát II - Dolní
63 006
5 800
VTL/STL/NTL
RS – Frenštát - Pekárny
63 097
1 200
STL/NTL
RS – Trojanovice
63 189
1 200
VTL/STL
87
Dále je v území provozováno 5 regulačních stanic plynu pro samostatné odběratele:
Název stanice
Číselné
Výkon
označení
stanice
Regulace
m3h-1
RS – Frenštát - Vlčina
63 084
200
VTL/NTL
RS – Frenštát - Siemens
63 143
3 000
VTL/STL
RS – Frenštát - Důl sever
63 160
1 200
VTL/STL
RS – Frenštát - Ubytovací areál VD
63 136
5 400
VTL/STL/NTL
RS – Frenštát – ZD Tichá
63 060
800
VTL/NTL
Pro vlastní odběr jsou ze sítě STL jsou napojeny regulační stanice Potraviny a Škola Záhuní,
každá s výkonem 500 m3h-1.
Ve správním území Frenštátu pod Radhoštěm jsou situovány 3 plynové sondy označené jako
NP 802, NP 857 a NP 858. Provozovatelem těchto sond je Green Gas DPB a.s. Paskov.
Místní plynovodní síť
V současné době je město Frenštát pod Radhoštěm plošně plynofikována trubním rozvodem
plynu. Místní plynovodní síť je provozována jako kombinovaná, původní plynovodní síť byla
vybudována jako nízkotlaká. S postupným rozšiřováním plynofikace do okrajových částí
města byla nová plynovodní síť rozšiřována jako středotlaká, s pracovním přetlakem
0,3 Mpa., z materiálu lPE v profilech D 40 – 160.
Z místní sítě je ve Frenštátě pod Radhoštěm je napojeno cca 4 200 odběratelů v kategorii
obyvatelstvo a maloodběr.
K významnějším odběratelům zemního plynu z místní sítě patří plynové kotelny na sídlištích
Školská, Dolní a Rožnovská, které jsou ve provozovány firmou Termo – Ladislav Křístek
a dále kotelny SPŠ elektrotechnické a Polikliniky.
Bilance potřeby zemního plynu
Bilance potřeby plynu je sestavena podle jednotlivých odběratelských skupin - obyvatelstvo
a ostatní odběr.
Obyvatelstvo – bilančně se uvažuje s využitím plynu pouze pro vaření u 2 100 bytů. U 90 %
bytů v RD a cca 1 100 bytů v BD se uvažuje s využitím plynu pro vaření, přípravu TUV
a vytápění. Dále se uvažuje s plynofikací 50 % objektů druhého bydlení.
Roční a maximální hodinová potřeba plynu pro obyvatelstvo jsou stanoveny metodou
specifických potřeb podle směrnice č. 17 Severomoravské plynárenské a.s. Ostrava.
(kategorie do 10 000 obyvatel, s měrnou potřebou 0,15 m3 h-1 pro vaření a 0,7 m3 h-1
pro vaření, přípravu TUV a vytápění).
Potřeba plynu pro vytápění a přípravu TUV pro cca 2100 bytů zásobovaných teplem
z blokových a domovních plynových kotelen je zahrnuta v kategorii ostatní odběr.
88
Ostatní odběr - v této kategorii jsou zahrnuty potřeby pro otop vybavenosti
a podnikatelských aktivit (maloodběr, střední odběr). Odběry v této kategorii jsou převzaty
ze zpracovaného generelu.
Pro blíže nespecifikované odběry se uvažuje s rezervou 500 m3 h-1, resp. 1100 tis.m3 rok-1.
Bilance potřeby zemního plynu
Měrná potřeba plynu
[m3 h-1 ]
Druh odběru
[m3 rok-1 ]
Potřeba plynu
[m3 h-1]
[tis. m3rok-1]
Obyvatelstvo – byty
BD – (pouze vaření) – 2100 bytů
0,15
100
315
210
0,7
3 000
1 890
8 100
0,50
1 000
210
420
4 000
8 200
500
1 100
Obyvatelstvo - byty
BD+RD (vaření, otop, TUV) –
2 700 bytů
Druhé bydlení
420 objektů
Ostatní odběr
(podle generelu)
Rezerva
Odběr z místní sítě
Celkem
6 915
18 030
Z celkové bilance potřeby plynu vyplývá, že k roku 2025 je pro město Frenštát pod Radoštěm
nutno z místní sítě zajistit cca 18 mil.m3 zemního plynu, při koef. současnosti všech odběrů
Ks= 0,9 dosáhne zimní hodinové maximum hodnoty cca 6 300 m3h-1.
Velkoodběratelé plynu, kteří jsou napojeni přímo z VTL plynovodu přes vlastní RS, se do
bilance potřeby plynu nezahrnují.
Návrh řešení
VTL plynovody a RS
Pro zajištění vyšší spolehlivosti dodávek plynu ze sítě VTL se v souladu s ÚPN VÚC
Beskydy navrhuje propojení VTL plynovodů mezi Frýdlantem nad Ostravicí – Pstruží
a Frenštátem pod Radhoštěm novým VTL plynovodem DN 150, PN 40, jehož trasa je
přizpůsobena omezeným možnostem technické průchodnosti území Frenštátu. Na základě
vyjádření RWE – Severomoravské plynárenské, a.s. pro zpracování návrhu ZÚR
Moravskoslezského kraje (T-plan Praha, 2008) ve smyslu neaktuálnosti této stavby, nebyla
tato stavba do uvedené dokumentace zařazena a dále se nesleduje.
Návrh ÚP uvedenou trasu VTL plynovodu respektuje s tím, že v případě vydání ZÚR
Moravskoslezského kraje je možno tuto stavbu z ÚP vypustit.
Pro zásobování města se nová vysokotlaká plynárenská zařízení nenavrhují. Stávající systém
zásobování plynem Frenštátu pod Radhoštěm zaručuje bezpečnou dodávku zemního plynu
89
během návrhového období. Regulační stanice pro dodávku plynu do místní plynovodní sítě
mají k dispozic značnou výkonovou rezervu.
Místní plynovodní síť
Ve městě je vybudována kombinovaná, středotlaká a nízkotlaká plynovodní síť s dostatečnou
rezervou pro připojování nových odběratelů v kategorii domácnosti a maloodběr. Další rozvoj
plynofikace ve Frenštátě pod Radhoštěm je orientován především na dodávku plynu ze
středotlaké sítě. Středotlaký rozvod plynu je velmi pružný a dovoluje při zachování
navržených dimenzí provádět značné změny v jeho kapacitním vytížení. Nová středotlaká
plynovodní síť je navržena z trubek lPE - těžká řada v profilech D 63 - 90 v návaznosti na
stávající středotlakou síť. Do místní středotlaké sítě je navrženo propojení RS Frenštát Důl
sever, které umožní napojení nových podnikatelských aktivit v lokalitě Záhuní - východ.
Nízkotlaká plynovodní síť bude po dosažení své fyzické životnosti postupně nahrazována
středotlakými plynovody a přepojována na středotlak, nové plynovody navazující
na nízkotlakou plynovodní síť budou provedeny s parametry pro středotlak.
Nové uliční plynovody budou realizovány oprávněnou organizací v souladu s ČSN 38 6413
a budou pokládány na veřejných neoplocených pozemcích, zejména do tělesa komunikací
mimo vozovku, do chodníků, zelených pásů a přidružených prostorů. Potrubí plynovodu bude
uloženo v zemi, ve výkopu s pískovým podsypem a označením žlutou výstražnou folií
s minimálním krytím 1 m.
Vedení inženýrských sítí podél místních komunikací v nových lokalitách výstavby se
doporučuje sdružovat do společné trasy v šířce 120 -150 cm od hranice oplocení.
Plynárenská zařízení jsou uložena v zemi a svým provozem životní prostředí zásadně
neovlivní. K zajištění spolehlivého provozu, k zamezení nebo zmírnění účinků havárií
plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob je nutno respektovat
bezpečnostní a ochranné pásmo VTL plynovodu a ochranné pásmo STL plynovodů ve smyslu
zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Bezpečnostním a ochranným a pásmem (BP a OP) se pro účely tohoto zákona rozumí prostor
vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu:
BP
OP
pro VTL plynovod do DN 250
20 m
4m
pro VTL plynovod (do DN 100)
15 m
4m
pro STL a NTL plynovody
1m
pro VTL plynovod s tlakem tlaku 40 barů včetně
20 (40) m
nad DN 250 (do DN 300 včetně)
s tlakem do 40 barů včetně:
4m
10 m od hranice oplocení
Poznámka:
Údaj v závorce platí pro zařízení postavená před platností změny energetického zákona č. 158/2009 Sb.
Vzhledem k měřítku výkresů jsou v grafické části dokumentace zobrazena pouze
bezpečnostní pásma VTL plynovodů.
Bezpečnostní vzdálenosti vrtů od objektů a zařízení jsou stanoveny § 40 vyhlášky
č. 236/1998 Sb., Českého báňského úřadu na 150 m.
90
Při nové výstavbě dojde v řadě lokalit k dotčení bezpečnostního pásma VTL plynovodu. Pro
provádění jakékoliv stavební činnosti, včetně zemních prací v tomto pásmu je nutno vyžádat
předchozí písemný souhlas provozovatele tohoto energetického
zařízení
RWE –
Severomoravská plynárenská a.s. (VTL s tlakem do 40 barů včetně a STL plynovody).
Bezpečnostní vzdálenosti plynových sond jsou dány vyhláškou ČBÚ č. 239/1998 Sb., kde
pro vrty s předpokládaným výskytem ropy nebo plynu je stanovena bezpečnostní vzdálenost
na 150 m od souvislé obytné zástavby a objektů živočišné výroby, s možností snížení této
hranice až na 50 m. V územním plánu je zakreslena krajní hranice bezpečnostní vzdálenosti
150 m proto, aby bylo zřejmé v jakém území je nutno projednat případnou výjimku či
omezení bezpečnostní vzdálenosti ve smyslu zákona 44/1988 Sb., o ochraně a využití
nerostného bohatství (§ 19) s provozovatelem zařízení Green Gas DPB a.s. Paskov.
4.8.3 ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM
Současný stav
Město Frenštát pod Radhoštěm se rozkládá na severní straně podhůří Beskyd. Podle ČSN
06 0210 - mapy oblastí nejnižších venkovních teplot v místě s oblastní výpočtovou teplotou
tex = - 180 C a intenzivními větry. Počet dnů topného období pro tem = 13o C (tem - střední
denní venkovní teplota pro začátek a konec topného období) je 259, střední venkovní teplota
za otopné období tes = 3,4oC. Převážná část obytného území se rozkládá se rozkládá
v nadmořské výšce kolem 400 m. Převládající směr větrů je západní.
Zvláště velké a velké stacionární spalovací zdroje (podle zák. č. 86/2002 Sb., o ochraně
ovzduší a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) s instalovaným výkonem
nejméně 5 MW nejsou na území Frenštátu pod Radhoštěm provozovány.
Soustava centralizovaného zásobování teplem s parním nebo horkovodním rozvodem topného
media a předávacími stanicemi není na území Frenštátu pod Radhoštěm provozována.
Pro stávající zástavbu je charakteristický decentralizovaný způsob vytápění z blokových
kotelen pro skupiny objektů bytových domů s teplovodním rozvodem, příp. domovních
kotelen, samostatnými kotelnami pro objekty vybavenosti a podnikatelských aktivit
a individuálním vytápěním rodinných domů Tepelná energie je zajišťována především
spalováním zemního plynu, částečně pevnými palivy, dřevní hmotou, elektrickým vytápěním
je vybaveno cca 50 RD.
K významnějšími tepelným zdrojům v území jsou blokové plynové teplovodní kotelny firma
Termo – Ladislav Křístek (F1- Rožnovská 345 – 1,74 MW, F3 - Fr. Horečky 330 – 3.06
MW, F4 - Dolní 440 – 3,40 MW, K2 - Školská 1262 – 2,51 MW, K3 - Školská 1365 –
3,41MW). Z těchto kotelen je zásobováno teplem a TUV celkem 1420 bytů a část
vybavenosti. Z domovních kotelen na sídlištích Dolní , Beskydské, Markova (kotelen
s výkony 140 - 500 kW ) je zásobováno cca 380 bytů.
V bytových domech na sídlištích Podkopčí, Poříčí a Beskydské je individuálně plynem
vytápěno 810 bytů (etážové topení, plynová topidla). Dále je vytápěno plynem cca 1 100
bytů v RD a objekty občanské vybavenosti.
V celém SO ORP Frenštát pod Radhoštěm jsou dva velké zdroje znečištění
(5MW – 500MW), a to Siemens Elektromotory, s.r.o, a Continental Automative Systems
Czech republic, s.r.o.
91
Návrh řešení
Decentralizovaný způsob vytápění pro stávající i novou výstavbu bytů, objektů druhého
bydlení, občanské vybavenosti a podnikatelských aktivit ve Frenštátě pod Radhoštěm zůstane
během návrhového období zachován.
Pro byty v nové hromadné bytové výstavbě (80 bytů) se navrhuje vytápění a příprava TUV
plynovými topnými agregáty umístěnými samostatně do každém bytu. Tento způsob vytápění
bytů umožní ekonomické hospodaření teplem resp. plynem přičemž náklady na vytápění je
možno přímo ovlivnit uživatelem či vlastníkem bytu.
V palivo - energetické bilanci je preferováno využití zemního plynu pro 2100 bytů v BD
napojených z blokových a domovních kotelen, dále pro 2 700 bytů v BD a RD, část objektů
druhého bydlení (individuální rekreace), vybavenost a podnikatelské aktivity, s doplňkovou
funkcí dostupných pevných paliv a el. energie.
Navržený výkon trafostanic umožní realizovat různé způsoby elektrického vytápění pro 150
bytů v RD a části objektů druhého bydlení. Zásadně se doporučuje využívat smíšeného
elektrického vytápění (přímotopné v kombinaci s akumulací) a různých druhů tepelných
čerpadel.
Lokální vytápění nově realizovaných rodinných domů řešit v souladu s ustanovením §3 odst.
1 zák. č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, tj. povinností snižovat množství vypouštěných
znečišťujících látek do ovzduší a používat alternativní zdroje tepla při zavádění nejlepších
dostupných technik.
Z obnovitelných zdrojů energie lze pro rodinnou zástavbu v širším měřítku uvažovat
s rozšířením pasivního i aktivního využití solární energie, jejíž přeměna na tepelnou energii,
příp. elektrickou energii v solárních kolektorech nebo fotovoltaických článcích je z hlediska
životního prostředí nejčistším a nejšetrnějším způsobem výroby tepelné a elektrické energie.
V ČR ročně dopadá kolmo na 1 m² cca 1100 kWh solární energie.
Z hlediska hospodaření s ušlechtilými palivy a předpokládaném růstu jejich cen se pro stavby
RD doporučuje nízkoenergetické provedení obvodového pláště, střechy a oken tak, aby měrná
roční spotřeba tepelné energie na vytápění nepřekročila 45 kWh/m2 podlahové plochy.
Znečišťování ovzduší spalovacími procesy v bytově - komunálním hospodářství a průmyslu
způsobuje stále vyšší zatížení ovzduší cizorodými látkami s vážnými důsledky dlouhodobého
působení těchto látek na vyvolání řady rizikových onemocnění. Rozšíření využití zemního
plynu spolu s doplňkovým využitím elektrické energie a dřevní hmoty pro vytápění, bude
další pozitivní změnou v palivo - energetické bilanci obce, která zlepšuje kvalitu životního
prostředí a příznivě ovlivňuje ekologické vztahy v území. Využitím ušlechtilých paliv dochází
k podstatnému snížení pevných i plynných exhalací a polétavé prašnosti v topném období,
spolu se snížením znečištění výfukovými plyny při rozvozu pevného paliva a odvozu popela.
V této souvislosti upozorňujeme na platnost zákona o ochraně ovzduší (zákon č. 86/2002 Sb.,
o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů), který kromě jiného umožňuje
nařízením obce zakázat některé druhy paliv pro malé spalovací zdroje znečištění a stanovit
podmínky pro spalování nebo jiný způsob likvidace suchých rostlinných materiálů. (§ 50,
odst. g) a h)).
92
4.9
ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE
4.9.1 TELEKOMUNIKACE
Současný stav
Město Frenštát pod Radhoštěm telekomunikačně přísluší do atrakčního obvodu digitální
telefonní ústředny (RSU) Frenštát pod Radhoštěm jako součást telefonního obvodu (TO –
55) Moravskoslezský kraj. Telefonní ústředna Frenštát pod Radhoštěm má dostatečnou
kapacitu pro současný provoz s možností dalšího rozšíření.
Telefonní účastníci v řešeném území jsou napojeni na digitální ústřednu ve Frenštátě
pod Radhoštěm prostřednictvím účastnické přístupové sítě (ÚPS), která je po rekonstrukci
úložnými a závěsnými kabely v dobrém technickém stavu, včetně rezervy pro další
zákaznická napojení. Rekonstrukce nebyla provedena v části Planiska. Tato ústředna, jako
základní prvek telekomunikační sítě je napojena na řídící digitální hostitelskou ústřednu
(HOST) Kopřivnice prostřednictvím dálkové přenosové optické sítě a.s. Telefónica O2.
Digitální hostitelská ústředna v Kopřivnice je přímo napojena na tranzitní ústředny TÚ
Ostrava a TÚ Brno, které zajišťují styk s telefonními obvody v České republice a mezinárodní
telefonní styk s cca 225 evropskými i zámořskými státy.
Prostřednictvím telekomunikačních služeb a.s. Telefónica O2 Czech Republic s nejširší
nabídkou telekomunikačních služeb (dial-up, isdn, adsl, gprs, gsm, cdma, UMTS/HSDPA)
a cca 14 dalších operátorů na pevné a bezdrátové síti je v řešeném území zajišťován místní,
meziměstský a mezinárodní telefonní styk spolu s dalšími službami jako je přenos dat, šíření
internetu a televizních programů. Dostupné jsou rovněž všechny služby nabízené operátory
mobilních sítí v systému GSM – O2, T – Mobile a Vodafone.
Návrh řešení
Předpokládá se, že okolo roku 2025 bude hustota telefonních stanic na pevné síti odpovídat
100 % telefonizovaných bytů s 30% rezervou pro vybavenost a podnikatelskou sféru,
s požadavkem na připojení cca 6 500 telefonních účastníků. Tento údaj může být během
návrhového období zásadně ovlivněn vývojem cenových tarifů na pevných linkách,
a v mobilních sítích.
Podmínky pro rozvoj komunikačního provozu budou řešeny výběrem z aktuální nabídky
operátorů na pevné, bezdrátové a mobilní síti.
V případě pevné sítě Telefónica O2 bude nabídka telekomunikačních služeb řešena na volné
kapacitě digitální ústředny Frenštát pod Radhoštěm, s případným rozšířením na požadovanou
potřebu, bez nároku na nové plochy, spolu s postupným rozšířením účastnické přístupové sítě
pro navrhovanou zástavbu.
Rozšiřovat se bude také počet telefonních účastníků mobilní telefonní sítě, která je
významným konkurentem pevné sítě. V případě výstavby nových základnových stanic
operátorů mobilní sítě se doporučuje tato zařízení sdružovat na společné stožáry příp. výškové
budovy.
Další rozvoj pevné sítě bude zaměřen především na proces zkvalitňování služeb, zejména
přístupu k INTERNETU jako zdroji informací, podobně jako budování veřejných datových
sítí s otevřeným přístupem.
Správním územím Frenštátu pod Radhoštěm prochází optické kabely dálkové přenosové sítě
ve správě a.s. Telefónica 02 a Telematika ČD. K zajištění ochrany komunikačních zařízení je
93
nutno respektovat ochranné pásmo podzemních komunikačních vedení ve smyslu
zák. č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a změně dalších předpisů (1,5 m
po stranách krajního vedení).
4.9.2 RADIOKOMUNIKACE
Tyto služby zahrnují šíření televizních a rozhlasových programů, přenos meziměstských
telefonních hovorů
Pokrytí území televizním signálem – řešené území je pokryto televizním signálem ČT1,
ČT2, Nova a Prima z televizních vysílačů jejichž provozovatelem jsou České
radiokomunikace a.s.
Přehled televizních vysílačů
Název vysílače
Umístění vysílače
Ostrava
Hošťálkovice (287 m n. m.)
Frýdek - Místek
Valašské Meziříčí
Program
Lysá Hora (1313 m.n.m)
Radhošť (1129 m.n.m.)
Výkon kW
Kanál
ČT 1
600
31
ČT2
100
51.
TV NOVA
100
1.
TV NOVA
2
42.
TV PRIMA
150
48.
ČT1
300
37.
ČT2
0,25
52.
ČT1
0,10
27.
ČT2
0,20
49.
TV NOVA
0,20
6.
Území je pokryto pozemním digitálním signálem (DVB –T) z vysílače Ostrava Hladnov –
vodojem, který šíří programy multiplexu 1 (ČT1, ČT2, ČT 24, ČT4 Sport a 7 programů ČRo)
na 54. kanále a multiplexu 2 (TV Nova, Nova Cinema, TV Prima a TV Barandov) na 39.
kanále. Řada dalších českých televizních a rozhlasových programů, je dále šířena
prostřednictvím satelitního vysílání (DVB – S) v paketech Czechlink, UPC Direkt, Digi TV.
Pokrytí území rozhlasovým signálem – řešené území je v pásmu AM – DV a SV pokryto
rozhlasovým signálem z vysílačů:
Ostrava, Svinov - 639 kHz (ČRo 2 – Praha a ČRo 6, 30 kW)
Prostějov, Dobrochov – v pásmu SV - 954 kHz (ČRo 2 – Praha a ČRo 6, 200 kW)
Uherské Hradiště, Topolná - v pásmu DV - 270 kHz (ČRo 1 – Radiožurnál, 650 kW)
Dále je území pokryto rozhlasovým signálem v pásmu FM – VKV.
94
Přehled rozhlasových vysílačů FM – VKV provozovaných a.s. České radiokomunikace
Výkon kW
Název vysílače
Umístění vysílače
Program
Kmitočet MHz
(max)
Ostrava
Hošťálkovice
Radio Impulz
43 (100)
89,0
Frekvence 1
70
91,0
Rádio Helax
40 (100)
93,7
4
96,4
ČRo1- Radiožurnál
43 (100)
101,4
ČRo3 - Vltava
43 (100)
104,8
ČRo - Ostrava
2,8
107,3
ČRo1- Radiožurnál
10
92,5
Frekvence 1
10
94,1
ČRo3 - Vltava
10
96,8
ČRO - Ostrava
10
99,0
Radio Impulz
10
100,5
Hitrádio Orion
3
103,9.
Hitrádio Orion
Valašské Meziříčí Radhošť
Mobilní telefonní síť - ve správním území Frenštátu pod Radhoštěm jsou dostupné všechny
služby nabízené operátory mobilních sítí v systému GSM – T-Mobile, Telefónica O2
a Vodafone.
Na území Frenštátu pod Radhoštěm je provozováno 6 základnových stanic (BTS) operátorů
mobilních sítí T-mobile, O2, Vodafone a U:fon.
Pozn. RSU – Remote Subscriber Unit (vzdálený účastnický blok)
BTS – Base transceiver Station (základnová převodní stanice)
Radioreléové spoje - tyto spoje jsou určeny pro přenos televizní a rozhlasové modulace
a přenos telefonních hovorů. Pro zajištění provozu těchto spojů je nutné zajistit přímou
viditelnost sousedních stanic.
Nad územím Frenštátu pod Radhoštěm prochází řada tras radioreléových spojů
provozovaných a.s. České radiokomunikace a Telefónica O, vedených z radiokomunikačního
střediska na Radhošti (České radiokomunikace), resp. z Velkého Javorníku (Telefónica O2).
Trasy dálkové přenosové optické sítě a radioreléových spojů nad územím města jsou zřejmé
z grafické části dokumentace.
Návrhem nízkopodlažní zástavby nejsou tyto spoje dotčeny.
4.10 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY
Obyvatelstvo (sociodemografické podmínky území) – zaměstnanost (hospodářské
podmínky území) a bydlení vytvářejí základní prvky sídelní struktury území, nedílnou součást
civilizačních hodnot území. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující vývoj počtu obyvatel
obce (její prosperitu) je obvykle považována nabídka pracovních příležitostí v obci
95
a regionu. Z ostatních faktorů je to především vybavenost sídel, dopravní poloha, obytné
prostředí včetně životního prostředí, vlastní či širší rekreační zázemí. Tyto přírodní
i antropogenní podmínky území se promítají do atraktivity bydlení, kterou velmi dobře
vyjadřuje úroveň cen bydlení - prodejnost nemovitostí pro bydlení v sídle, či dané
lokalitě. Zhodnocení rozvojových faktorů řešeného území je jedním z výchozích podkladů
pro hodnocení a prognózu budoucího vývoje (územně plánovací koncepci rozvoje obce)
během očekávaného období platnosti územního plánu (obvykle pro dalších 10 - 15 let).
Hlavním cílem kapitoly je sestavení prognózy vývoje počtu obyvatel (včetně bilance bydlení)
v řešeném území ve střednědobém výhledu. Prognóza vychází z rozboru demografických
a širších podmínek řešeného území. Slouží především jako podklad pro dimenzování
technické a sociální infrastruktury a pro návrh, posouzení potřeby a přiměřenosti nových
ploch pro bydlení.
U řešeného území se projevují na jeho demografickém vývoji především:
- Poloha na okraji Beskyd, v podhorské urbanizované krajině s intenzivně rozvinutými
rekreačními funkcemi.
- Omezujícím faktorem je značná úroveň nezaměstnanosti v širší oblasti (vazba
na Kopřivnici a i vzdálenější Ostravsko).
Pro dlouhodobý vývoj počtu obyvatel Frenštátu pod Radhoštěm (od r. 1869 – prvního
moderního sčítání) je charakteristický neobvyklý pokles počtu obyvatel prakticky až do II.
světové války (v důsledku těžkých životních podmínek a migrace obyvatel z města).
K výraznému růstu došlo po r. 1950, tento růst pokračoval až do r. 2001. V posledním období
existují náznaky stagnace až mírného poklesu počtu obyvatel.
Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel
rok
Frenštát
p.Radh.
s k u t e č n o s t
1869
1900
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2009
prognóza
2025
6563
8582
9853
11166
11362
11163
11000
5757
5691
6348
7754
Vývoj počtu obyvatel po r.2000
rok
stav 1.1.
narození
zemřelí
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
11 376
11 350
11 381
11 334
11 209
11 201
11 173
11 187
113
92
93
102
110
125
127
119
133
112
130
135
122
125
128
125
2009
11 163
přistehovaní
183
254
268
186
217
216
233
200
vystěhovaní
189
203
278
278
213
244
218
218
přirozená
měna
-20
-20
-37
-33
-12
-1
-6
migrace
-6
51
-10
-92
4
-28
15
-18
změna
celkem
-26
31
-47
-125
-8
28
14
-24
zdroj: ČSÚ
Na začátku roku 2009 bylo ve Frenštátě pod Radhoštěm (podle ČSÚ) 11 163 obyvatel a podle
sdělení městského úřadu 11 225 obyvatel. Mírné rozdíly v těchto údajích jsou obvyklé
a vyplývají zejména z odlišností evidence. Celkově je vývoj počtu obyvatel po r. 2001 stále
ještě spíše příznivý, zejména ve srovnání s vývojem v jiných městech Moravskoslezského
kraje. Rozhodujícím faktorem, nepříznivě ovlivňujícím vývoj je migrace, její záporné saldo
v některých letech. V jednotlivých letech výrazně kolísá, zejména v závislosti
na dokončované bytové výstavbě.
96
Počet trvale bydlících obyvatel obce během období předpokládané platnosti územního plánu
může vykazovat mírný pokles s tendencí ke stagnaci. Rekreační sídla představují
v současnosti nejrychleji rostoucí skupinu sídel v ČR, na druhé straně města vykazují obvykle
poklesy počtu obyvatel. Rostoucí význam má hledání kvalitního bydlení v atraktivním
obytném, rekreačním a životním prostředí.
Věková struktura obyvatel (SLDB r. 2001)
územní jednotka
Česká republika
okr. Nový Jičín
Frenštát p. R.
obyvatel celkem
10230060
159925
11361
0-14 let
1654862
28663
2067
podíl 0-14 let
16,2 %
17,9 %
18,2 %
60+ let
1887266
26055
1956
podíl 60+
18,4 %
16,3 %
17,2 %
Věková struktura obyvatel řešeného území byla v minulosti poměrně příznivá. Podíl
předproduktivní věkové skupiny (0–14 let) byl 18,2 % (r. 2001), nad průměrem ČR, při
srovnatelném průměru okresu Nový Jičín 17,9%. Podíl obyvatel v poproduktivním věku byl
ve stejném období 17,2 %, zatímco průměr okresu Nový Jičín byl příznivější – 16,3 %.
V dlouhodobém vývoji podíl obyvatel nad 60 let dále mírně poroste, podíl dětí bude stagnovat
či klesat, tj. i stagnaci počtu obyvatel bude absolutní počet dětí mírně klesat. To se promítne
především do snížení kapacitních nároků na školství. Naopak porostou nároky na sociálně
zdravotní péči, komunitní plánování města vyvolané „stárnutím“ populace.
Během období platnosti územního plánu je možno očekávat velmi mírný pokles až
stagnaci počtu obyvatel v obci na cca 11000 obyvatel do r. 2025. V úvahu je nutno vzít jak
vlastní rozvojové možnosti řešeného území (atraktivní polohu a značný zájem o bydlení),
tak především širší podmínky regionu (rekreační atraktivitu).
Předpokládaný vývoj počtu obyvatel je podmíněn zejména udržením (zvyšováním) atraktivity
bydlení (nabídkou ploch pro bydlení, zlepšením obytného prostředí, využitím územních
a rekreačních předpokladů rozvoje města), zlepšením podmínek hospodářského rozvoje,
zejména širšího regionu.
97
4.11 BYDLENÍ
Ve Frenštátě pod Radhoštěm bylo v roce 2009 asi 4780 trvale obydlených bytů, v r. 2001
(podle výsledků sčítání) zde bylo 4647 trvale obydlených bytů, z toho 1152 v rodinných
domech. Počet trvale neobydlených bytů byl 403 v r. 2001 (v r. 1991 bylo neobydlených bytů
579). Individuální rekreační objekty nebyly v r. 2001 sčítány, v r. 1991 jich bylo vykazováno
163, z toho 31 chalup vyčleněných z bytového fondu. Ke druhému bydlení (široce
definovanému), které zahrnuje všechny jeho formy, je využívána (podobně jako v jiných
obcích) značná část trvale neobydlených bytů, nejenom ty, které slouží k rekreaci (byty
přitom nejsou vyjmuty z bytového fondu). Rozsah druhého bydlení je odhadován na 740
jednotek druhého bydlení (většinou tzv. neobydlených bytů, bez započtení zahradních chat
a řady menších obyvatelných objektů – formálně např. staveb v zahradách pro uskladnění
výpěstků – hospodářských budov).
Bytový fond (zdroj ČSÚ, SLDB 2001)
územní
jednotka
celkem
byty
okr. Nový Jičín
Frenštát p.R.
62755
4647
byty
obydlené
celkem
56965
4244
v rodin.
domech
28888
1152
z toho
v bytových
domech
27610
3071
Neobydlené byty
v%
slouží
k rekreaci
5790
9
953
403
8,7
68
celkem
Dokončené byty (podle evidence ČSÚ)
rok
Frenštát pod
Radhoštěm
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
69
16
12
13
10
28
28
26
23
Bytový fond vykazuje podprůměrnou věkovou strukturu a většinou i odpovídající stupeň
údržby. Rozsah nové bytové výstavby po r. 1991 byl poměrně značný a počet trvale
obydlených bytů i rozsah druhého bydlení vzrostl. Po r. 2001 je v obci dokončováno cca 25
nových bytů ročně. Intenzita nové bytové výstavby je však pod průměrem ČR. Ve městě
existuje značný zájem o novou bytovou výstavbu.
Pro Frenštát pod Radhoštěm je možno uvažovat:
1) S odpadem asi 10 bytů ročně (ve všech formách, především přeměnou části rodinných
domů na druhé bydlení či jiné využití). Demolice budou tvořit pouze malou část odpadu
bytů, tj. je možno uvažovat s nízkou celkovou intenzitou odpadu – pod 0,4 % ročně
z celkového výchozího počtu bytů (je uvažováno s životností bytů – hrubých staveb –
překračující 200 let, přičemž tato hrubá stavba tvoří méně než 50 % celé hodnoty stavby
a současně značná část instalací a vybavení domku se mění v mnohem častější periodě, asi
po 20 – 40 letech).
2) S potřebou asi 15 - 20 bytů ročně pro zlepšení úrovně bydlení. Především pokrytí
nároků vznikajících v důsledku poklesu průměrné velikosti cenzové domácnosti, což bude
představovat největší část z celkové „potřeby“ nových bytů. Tato především demograficky
odvozená potřeba nebude plně uspokojována, limitujícím prvkem je především
koupěschopná poptávka. Dá se očekávat i mírný růst soužití cenzových domácností.
Soužití cenzových domácností nelze ve vesnickém území považovat za negativní jev, ale
určení jeho přirozené míry je problematické. Soužití cenzových domácností snižuje nároky
na sociálně zdravotní zařízení a je do jisté míry i přirozenou reakcí na snižování průměrné
velikosti cenzových domácností (rychlý růst podílu jednočlenných domácností důchodců
a samostatně žijících osob). Konečný počet potřebných nových bytů je nutno redukovat
s ohledem na odhad koupěschopné poptávky.
3) Potřebou bytů vyplývající ze změny počtu trvale bydlících obyvatel.
98
Ve Frenštátě pod Radhoštěm je reálné získání celkem asi 25 - 30 nových bytů ročně. Asi u 1/5
je možné jejich získání bez nároku na nové plochy vymezené územním plánem jako návrhové
(nástavby, přístavby, změny využití budov, výstavba v zahradách, prolukách v zástavbě
apod.). Současně však pro přiměřené fungování trhu s pozemky se doporučuje výrazná
převaha nabídky pozemků nad očekávanou poptávkou. Část pozemků z nabídky odpadne
z majetkoprávních či jiných neodhadnutelných důvodů – nebudou nabídnuty k prodeji
(tj. k zástavbě) nebo v potřebném časovém předstihu nebudou infrastrukturně připraveny
(nákladnost technického vybavení, nových obslužných komunikací, problematika časové
koordinace).
Bilance počtu obyvatel a bytů v řešeném území
obec-část obce
rok
celkem
z toho v BD
obec
Frenštát pod
Radhoštěm
Obyvatel
2009
2025
11160
11000
7200
6800
v
bytových
domech
(BD)
(60)
80
trvale obydlených bytů
2009
2025
4780
5020
3100
3130
nových bytů do r. 2025
v
plocha [ha]
rodinných
BD
RD
domech
(RD)
(240)
1,2
48,0
300
úbytek bytů
do r. 2025
140
50
druhé bydlení
obytných jednotek
r. 2009
r. 2025
740
850
Údaje v závorkách odpovídají očekávanému počtu bytů realizovaných na nových plochách
vymezených v územním plánu obce jako návrhové. Mírný nárůst druhého bydlení o cca 110
bytů se realizuje zejména formou „úbytku-odpadu“ trvale obydlených bytů.
Plochy určené pro rozvoj obytné výstavby - navržené zastavitelné plochy smíšené obytné
městské (SM) mají celkovou rozlohu 0,65 ha, zastavitelné plochy bydlení individuálního (BI)
mají rozlohu 33,26 ha, zastavitelné plochy smíšené obytné venkovské (SV)mají rozlohu
99,22 ha. Předpokladem je, že pro výstavbu bytů bude využito přibližně 50 % z těchto ploch,
tj 66,56 ha, což umožní případnou výstavbu cca 30 bytů v BD (při předpokladu 200 m2/byt)
na plochách smíšených obytných městských v případě využití celé plochy, a přibližně 330 RD
na ostatních plochách při předpokládané výměře 2000 m2/RD. Územním plánem je navržen
převis nabídky ploch i vzhledem k předpokládanému rozsahu obytné výstavby. Na 50 %
vymezených zastavitelných ploch smíšených obytných a případně ploch bydlení
individuálního mohou být realizovány další stavby související s touto funkční plochou,
tj. zařízení občanského vybavení včetně maloplošných a dětských hřišť, veřejné zeleně,
služeb, veřejných prostranství apod. Součástí těchto ploch budou také plochy pro dopravní
obsluhu jednotlivých lokalit, chodníky, atd. Využití části ploch bude omezeno ochrannými
pásmy sítí technické infrastruktury a hlavně vlastnickými vztahy.
4.12 REKREACE A CESTOVNÍ RUCH
Z hlediska širších vazeb bylo správní území města Frenštátu pod Radhoštěm zařazeno v rámci
platného ÚPN VÚC Beskydy do rekreačního krajinného celku (RKC) 11 Frenštát
pod Radhoštěm. (Vymezení hranic RKC viz ÚPN VÚC Beskydy, výkres Rekreace a cestovní
ruch, památky). Podle závazné části ÚPN VÚC Beskydy je nutno v celém rozsahu
99
vymezeného RKC dodržovat zákaz nových staveb pro individuální rekreaci (tj. rekreačních
chat, rekreačních domků a zahrádkářských chat). Přípustné jsou změny původních objektů
venkovského charakteru na rekreační chalupy. Přípustná je realizace ubytovacích zařízení
v turistických chatách, penzionech a v soukromí.
Individuální rekreační objekty nebyly ve sčítání v r. 2001 zjišťovány. K individuální rekreaci
je podle informací obce a odhadu využíváno až 740 jednotek druhého bydlení (byty
využívané k rekreaci v rodinných domech, chalupy, usedlosti, chaty). K rekreaci jsou
využívány zpravidla i zahrádkářské chaty upravené k letnímu pobytu, tyto však nejsou
do uvedené bilance započítány. Lze předpokládat, že v průběhu návrhového období dojde
k dalším převodům některých staveb z trvale obydlených do rekreačních, ale může nastat
i situace opačná, že bude požadováno, aby objekty rekreační sloužily k trvalému bydlení.
U těchto staveb je pak nutno posuzovat, zda je zde vybudován vhodný příjezd, lze zajistit
zásobování pitnou vodou, likvidaci odpadních vod zákonným způsobem, odvoz odpadů apod.
Většina rekreačních objektů je v dobrém stavebním stavu.
Ve Frenštátě pod Radhoštěm je celá řada zařízení ke každodenní rekreaci obyvatel. Jedná se
o sportovní hřiště (dvě fotbalová hřiště, pět volejbalových hřišť, šest tenisových kurtů), krytý
bazén, zimní stadion, městskou sportovní halu, letní aquapark, dále sportovní zařízení a hřiště
v rámci areálů škol, která jsou přístupná i veřejnosti, především zájmových organizacím.
Pro zimní sporty je územním plánem navrženo rozšíření areálu u skokanských můstků a pro
letní rekreaci je navrženo vybudování zázemí u vodní nádrže Siberie v jižní části k.ú.
Sportovně rekreační zařízení jsou vybudována také u ubytovacích zařízení (hotelů, penzionů
apod.). Mezi plochy občanské vybavenosti – sportovních zařízení je zařazena také plocha
jízdárny v severovýchodní části k.ú.
V ubytovacích zařízeních je uváděno cca 220 lůžek.
Stavby a zařízení pro každodenní rekreaci (sport, relaxaci a volný čas, dětská a maloplošná
hřiště) lze realizovat v plochách smíšených obytných aniž jsou vymezeny na konkrétním
místě územním plánem v souladu s podmínkami stanovenými pro využití ploch.
Pěkná, mírně kopcovitá krajina je vhodná pro cyklistiku a pěší turistiku.
Pro cyklistický provoz jsou v řešeném území využívány všechny komunikace.
Správním územím města Frenštát pod Radhoštěm jsou vedeny následující značené cyklistické
trasy:
- lokální cyklotrasa č. 6008 (Rožnov pod Radhoštěm – Pustevny, rozcestí) vedená přes
k. ú. Tichá;
- lokální modře značená cyklotrasa č. 6016 (Rožnov pod Radhoštěm – Pustevny, rozcestí)
vedená k.ú. Bordovice, k. ú. Frenštát pod Radhoštěm, k. ú. Trojanovice a k. ú. Veřovice;
- lokální cyklotrasa č. 6194 (velký cyklookruh Frenštát pod Radhoštěm) vedená přes
k. ú. Frenštát pod Radhoštěm a k.ú. Lichnov u Nového Jičína;
- lokální cyklotrasa č. 6195 (malý cyklookruh Frenštát pod Radhoštěm) vedená přes
k. ú. Frenštát pod Radhoštěm a k.ú. Trojanovice.
Správním územím města Frenštát pod Radhoštěm jsou vedeny následující značené turistické
trasy (značení dle KČT):
- červená č. 0616 (Štramberk – Lichnov – Frenštát pod Radhoštěm – Trojanovice – Ráztoka,
hotel) vedená přes k. ú. Bordovice, k. ú. Frenštát pod Radhoštěm, k. ú. Lichnov u Nového
Jičína a k.ú. Trojanovice;
- modrá č. 2260 (Frenštát pod Radhoštěm – Malý Javorník – Zadní Javorník – Pindula –
Černá hora – Radhošť, u kaple – Radhošť, hřeben – Radegast, socha – Pustevny, chaty –
100
Ráztoka, lanovka – Ráztoka, tur. chata) vedená přes k.ú. Frenštát pod Radhoštěm
a k. ú. Trojanovice;
- zelená č. 4840 (Velký Javorník, tur. chata – Horečky – Koliba, rozc. – Frenštát
pod Radhoštěm, nám. – Žuchov – Kunčice p. Ondř., Jednota – Kozlovice, myslivna –
Kunčice p. Ondřejníkem, rozc.) vedená přes k. ú. Bordovice, k. ú. Frenštát pod Radhoštěm,
k. ú. Trojanovice a k. ú. Tichá na Moravě;
- žlutá č. 7852 (Kopřivnice – Hostýn – Lichnov – Frenštát pod Radhoštěm – Tichá –
Měrkovice – Hukvaldy, obora – Hukvaldy ) vedená přes k. ú. Frenštát pod Radhoštěm,
k. ú. Lichnov u Nového Jičína a k. ú. Tichá na Moravě;
- červená místní č. 9604 (AC Frenštát pod Radhoštěm, koup. – Valašská hospoda – Vlčina –
Koliba, rozc. – lyžařský areál – Frenštát pod Radhoštěm, host. – AC Frenštát pod Radhoštěm)
vedená přes k. ú. Frenštát pod Radhoštěm;
- modrá místní č. 9634 (Lyžařský areál – Rekovice, host. – Horečky – Rekovice, host. –
Lyžařský areál) vedená přes k. ú. Frenštát pod Radhoštěm.
Nové turistické trasy se v rámci územního plánu nenavrhují.
4.13 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY
Hospodářské podmínky jsou obvykle základním faktorem rozvoje sídel s nemalými důsledky
i do sociální oblasti (soudržnosti obyvatel území). Územní plán je vnímá zejména plošně
(z hlediska lokalizace ploch pro podnikání) a komplexně – především skrze nepřímé ukazatele
nezaměstnanosti obyvatel a mzdové úrovně (koupěschopné poptávky v regionu), promítající
se i do soudržnosti obyvatel území.
Z hlediska zaměstnanosti se právě služby stávají hlavním zdrojem pracovních míst
ve vesnickém území, zatímco tradiční průmysl i přes svou pokračující plošnou expanzi
vykazuje dlouhodobý relativní a mnohdy i absolutní úbytek zaměstnanosti.
Posouzení plošné přiměřenosti stávajících podnikatelských-průmyslových areálů je
v současnosti velmi problematické, jakákoliv měřítka obzvláště pro malé obce chybí.
Základní podmínky fungování podnikatelských nemovitostí však vedou v ČR k obecnému
závěru o přetrvávajícím extenzivním využívání ploch (chybějící zdanění stavebních pozemků
odvozené z poskytovaných užitků obcemi a hodnoty nemovitostí, externalit). Tato situace
vede k nadměrným požadavkům výstavby nových podnikatelských areálů, zejména
na „zelených“ plochách. V případě řešeného území je výraznější expanze ploch pro podnikání
limitována potřebami ochrany obytného prostředí, rekreačního potenciálu území a ochrany
přírody.
Ekonomická aktivita obyvatel
ekonomicky podíl nezaměst
míra
EA
podíl EA v vyjíždějící
aktivní –
EA
naní
nezaměst- v zemědílzem.
za prací
(EA)
%
nanosti
ství
v%
v%
Česká
5253400
republika
okr. Nový Jičín 80186
Frenštát p.R.
5640
podíl
vyjížděj.
v%
51 486937
9,3
230475
4,4
2248404
22
50
10876
13,6
3808
4,7
34752
43
50
534
9,5
84
1,5
1607
28
101
Bilance pohybu za prací - srovnání s vybranými městy (zdroj ČSÚ, SLDB 2001)
Kraj celkem
Frenštát pod
Radhoštěm
obsazená pracovní
dojíždějící do
vyjíždějící z obce saldo dojížďky
místa
obce
z toho
z toho
z toho
na 1000 zacelkem
celkem
celkem
celkem
denně
denně
denně
městnaných
-3805 513096
968
183275 166393 200280 170198 -17005
3143
2946
1421
1090
1722
1856
6805
1339
Údaje z roku 2001 uvádějí v 5640 ekonomicky aktivních obyvatel, přičemž za prací vyjíždělo
mimo obec 1421 osob. Počet pracovních míst v řešeném území od r. 1991 do r. 2001 klesl,
v současnosti se jedná asi o 6900 míst a to především v průmyslu, obchodu, službách
a drobném podnikání. Obyvatelé Frenštátu pod Radhoštěm vyjíždějí za prací především do
Kopřivnice, Rožnova pod Radhoštěm a dalších okolních měst.
Počet podnikatelských subjektů v řešeném území (r. 2008, zdroj ČSÚ): celkem 2378, z toho:
Podnikatelé - fyzické osoby - 1749
Samostatně hospodařící rolníci a podnikatelé v zemědělství - 28
Svobodná povolání - 138
Počet subjektů s 1 až 9 zaměstnanci - 221
Počet subjektů >249 zaměstnanců - 2
Okres Nový Jičín patří z hlediska dlouhodobé úrovně nezaměstnanosti k výrazně postiženým
okresům v rámci bývalého Severomoravského kraje, nadprůměrně při srovnání celé České
republiky. Současná míra nezaměstnanosti 11,4 % (tj. 645 nezaměstnaných) je
nad srovnatelným průměrem ČR 8,6 % (listopad 2009). Příznivým faktorem je návaznost
na okolní města s různorodou strukturou pracovních příležitostí. Z celkového pohledu je však
nutno vnímat omezené možnosti zaměstnanosti obyvatel jako jeden z rozhodujících faktorů
pro rozvoj Frenštátu pod Radhoštěm.
Řešení problému nezaměstnanosti je převážně makroekonomický a regionální problém.
Možnosti zlepšení situace s ohledem na zachování kvalitního rekreačního a obytného
prostředí jsou omezené. Přednostně je doporučeno využití stávajících ploch pro podnikání,
které jsou využity pouze omezeně, či nejsou využívány (brownfield).
4.13.1
VÝROBA ZEMĚDĚLSKÁ
Zemědělské družstvo Javorník – Tichá – hospodaří na většině zemědělských pozemků
v řešeném území. Ve Frenštátě má jeden výrobní areál pro rostlinnou výrobu – sklady zrnin,
silo – sklad obilí a laboratoř.
Lesní hospodářství
Lesy České republiky s.p. Hradec Králové - Lesní správa Frenštát p. Radhoštěm – má
právo hospodařit na části lesních pozemků v řešeném území.
Lesní hospodářský plán (LHP) pro lesní hospodářský celek Frenštát p. Radhoštěm má
platnost od 1.1.2004 do 31.12.2013.
102
Výrobní zařízení v řešeném území:
- středisko mechanizace – garáže, sklady dílny
- samostatná administrativní budova – Frenštátská lesní a.s., Lesy ČR – Lesní správa Frenštát
pod Radhoštěm.
Část lesních pozemků je ve vlastnictví Města Frenštát pod Radhoštěm a soukromých
vlastníků.
Pro lesní pozemky v soukromém vlastnictví jsou zpracovány Osnovy pro hospodaření
na lesních pozemcích s platností od 1.1.2004 do 31.12.2013
4.13.2
VÝROBA A SKLADOVÁNÍ
Téměř v centru správního území města Frenštátu pod Radhoštěm je situována plocha výroby
a skladování – lehkého průmyslu (VL), která je v současné době využívána firmami
CONTINENTAL AUTOMOTIVE SYSTEMS CR s.r.o., SIEMENS ELEKTROMOTORY
s.r.o. a BERNKOP TRADE, s.r.o. Tato plocha zůstává územně beze změny.
Stávající výrobní areály situované mezi vodním tokem Lomné a železniční tratí jsou navrženy
jako plochy přestavby P6 – P9 s využitím jako plochy smíšené obytné městské komerční
(SMK). Plocha areálu u ulice Bezručova (bývalý areál „traktorky“) je navržena jako plocha
přestavby P5 s funkcí plochy smíšené venkovské (SV). Dále je jako plocha přestavby P2
navržen areál lesní a zemědělské výroby situovaný u křižovatky komunikací Rožnovská
a Bartošky na plochy výroby a skladování (VS). Zastavitelné plochy pro rozvoj výroby
a skladování (VS) jsou navrženy v návaznosti na stávající výrobní areály, a to v severní části
území, dále jižně od Martinské čtvrti a severně od ulice Střelniční. V těchto plochách se
připouští stavby pro fotovoltaické elektrárny.
4.14 OBČANSKÉ VYBAVENÍ
Jako plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV) jsou vymezeny především
areály školských zařízení. Plochy ostatních zařízení občanského vybavení, které jsou
situovány mezi obytnou zástavbou, jsou součástí ploch smíšených obytných městských (SM),
ploch bydlení hromadného (BH), ploch bydlení individuálního (BI) a ploch smíšených
obytných venkovských (SV). Nové plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury
(OVI) nejsou navrženy.
Stávající plochy občanského vybavení – sportovních zařízení (OVS), tj. sportovní a rekreační
areály zůstávají územně beze změny. Jedná se o areál skokanských můstků, aquapark,
jízdárnu, fotbalové hřiště, tenisové kurty apod. Nové plochy občanského vybavení sportovních zařízení (OVS) jsou navrženy v západní části území v návaznosti na stávající
plochy OVS a jedna plocha je navržena ve východní části území.
Sjezdová trať v severozápadní části území je vymezena jako plocha rekreace na plochách
103
4.15 KONCEPCE ROZVOJE JEDNOTLIVÝCH FUNKČNÍCH PLOCH
Navržená urbanistická koncepce navazuje na stavební vývoj města. Stávající urbanistickou
strukturu doplňuje návrhem dostavby vhodných proluk a ploch navazujících na zastavěné
území. Vymezeny jsou především zastavitelné plochy pro obytnou výstavbu a zařízení
související s obytnou funkcí, dále jsou vymezeny zastavitelné plochy pro rozvoj výroby
a skladování, výrobních služeb a případný rozvoj zemědělské výroby a v souladu s Politikou
územního rozvoje ČR 2008 jsou vymezeny plochy pro rozvoj decentralizované, efektivní
a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, tj. jsou
stanoveny podmínky pro realizaci fotovoltaických elektráren.
V rámci dopravní obsluhy území bylo řešeno odstranění dopravních závad na stávající
komunikační síti a doplnění komunikací v lokalitách vymezených pro novou zástavbu.
Součástí návrhu je vymezení územního systému ekologické stability.
Největší rozsah navržených zastavitelných ploch představují plochy bydlení individuálního
(BI), dále plochy smíšené obytné venkovské (SV)., určené pro pozemky staveb pro bydlení,
rodinnou rekreaci, občanského vybavení, pozemky prostranství veřejných, související
dopravní a technickou infrastrukturu. Přípustná je nerušící výroba a služby, které svým
charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zátěž v území.
V návaznosti na plochy výroby a skladování – lehkého průmyslu (VL) a na plochy výroby
a skladování (VS) jsou vymezeny zastavitelné plochy se stejnou funkcí tak, aby pokud možno
nedocházelo k působení negativních vlivů z provozovaných činností na obytnou zástavbu.
V souladu s rekreační funkcí města jsou vymezeny nové plochy pro sportovně rekreační
vyžití a to jak pro zimní rekreaci, tak pro letní rekreaci.
Plochy prostranství veřejných jsou vymezeny podél komunikací.
V souladu s rozvojem především obytné funkce jsou vymezeny plochy prostranství veřejných
– zeleně veřejné (ZV) a to především kolem vodního toku Lomné.
V rámci vymezeného územního systému ekologické stability je navrženo u zatím
nefunkčních ploch zalesnění.
NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ NA PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ CHARAKTERISTIKA PLOCH
Územním plánem jsou vymezeny stávající a navržené plochy s rozdílným způsobem využití,
pro které jsou stanoveny podmínky jejich využívání, které jsou podrobněji uvedeny v oddíle F
textové části A Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm.
V řešeném území jsou vymezeny následující typy ploch:
Plochy smíšené obytné městské - komerční (SMK)
Plochy občanského vybavení – komerčních zařízení velkoplošných (OVK)
104
Plochy prostranství veřejných - zeleně veřejné (ZV)
Plochy lesní (L)
Plochy vodní a vodohospodářské (VV)
Charakteristika ploch:
Jedná se převážně o plochy centra zástavby Frenštátu pod Radhoštěm, ve kterém je
soustředěna většina zařízení občanského vybavení městského, obvodového a lokálního
významu. Zástavba občanského vybavení se prolíná se zástavbou bytovými domy i rodinnými
domy a plochami souvisejícími s bydlením a občanskou vybaveností, tj. zelení, plochami
dopravními, parkovišti, zařízením pro sport a relaxaci apod. Připouští se zde stavby
vícepodlažní obchodní zařízení typu obchodní dům, komerční zařízení velkoplošná
přízemního typu supermarket, hypermarket s prodejní plochou do 400 m2, provozování
zařízení služeb a podnikatelských aktivit lokálního významu, které nebudou narušovat funkci
městského centra negativními vlivy z provozované činnosti, např. nepřiměřenou dopravní
zátěží, hlukem, prachem, pachy apod.
Také je nutno brát zřetel na vzhled staveb a organizaci zástavby a zeleně v jednotlivých
lokalitách.
Jako plochy smíšené obytné městské jsou také plochy v západní části k.ú. (plocha přestavby
a zastavitelná plocha).
Plochy smíšené obytné městské – komerční (SMK)
Jedná se převážně o plochy centra zástavby Frenštátu pod Radhoštěm, ve kterém je
soustředěna většina zařízení občanského vybavení městského, obvodového a lokálního
významu. Zástavba občanského vybavení se prolíná se zástavbou bytovými domy i rodinnými
domy a plochami souvisejícími s bydlením a občanskou vybaveností, tj. zelení, plochami
dopravními, parkovišti, zařízením pro sport a relaxaci apod. Připouští se zde stavby
vícepodlažní obchodní zařízení typu obchodní dům, komerční zařízení velkoplošná
přízemního typu supermarket, hypermarket s prodejní plochou do 5 000 m2, provozování
zařízení služeb a podnikatelských aktivit lokálního významu, které nebudou narušovat funkci
městského centra negativními vlivy z provozované činnosti, např. nepřiměřenou dopravní
zátěží, hlukem, prachem, pachy apod.
Také je nutno brát zřetel na vzhled staveb a organizaci zástavby a zeleně v jednotlivých
lokalitách.
105
Jedná se o plochy stávající, ve kterých převládá bydlení hromadné v bytových domech.
Bydlení v rodinných domech je v minimálním rozsahu. Zástavba občanského vybavení se
prolíná se zástavbou obytnou a plochami souvisejícími s bydlením - zelení, hřišti, plochami
dopravy, veřejnými prostranstvími apod.
Připouští se zde provozování zařízení služeb a podnikatelských aktivit lokálního významu,
které nebudou narušovat pohodu bydlení negativními vlivy z provozované činnosti, např.
nepřiměřenou dopravní zátěží, hlukem, prachem, pachy, osvětlením apod.
U staveb a zařízení pro podnikatelské činnosti je nutno brát zřetel na vzhled staveb
a organizaci zástavby a zeleně v jednotlivých lokalitách.
Jedná se o plochy stávající i navržené, ve kterých převládá bydlení individuální v rodinných
domech a vilkách městského charakteru. Mezi zástavbou obytnou jsou situovány stavby
a zařízení občanské vybavenosti.
Připouští se zde provozování zařízení služeb a podnikatelských aktivit lokálního významu,
které nebudou narušovat pohodu bydlení negativními vlivy z provozované činnosti,
např. nepřiměřenou dopravní zátěží, hlukem, prachem, pachy, osvětlením apod.
U staveb a zařízení pro podnikatelské činnosti je nutno brát zřetel na vzhled staveb
a organizaci zástavby a zeleně v jednotlivých lokalitách.
Jedná se o převážnou část zástavby v obci - stávající i navržené plochy. Funkce obytná je
dominantní, doplňuje ji funkce obslužná.
Převažuje zde zástavba rodinnými domy s hospodářskými budovami, dílnami, garážemi
a usedlosti. Mezi obytnou zástavbou jsou situovány stavby občanského vybavení lokálního
významu a připouští se zde provozování zařízení služeb a podnikatelských aktivit lokálního
významu, které nebudou narušovat pohodu bydlení negativními vlivy z provozované činnosti,
např. nepřiměřenou dopravní zátěží, hlukem, prachem, pachy, osvětlením apod., včetně staveb
a zařízení pro chov hospodářských zvířat, pokud nebudou negativní účinky na životní
prostředí překračovat limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru a bude je
možné připustit s ohledem na organizaci stávající i navržené okolní zástavby.
V rámci těchto ploch je přípustné budování dopravní a technické infrastruktury nezbytné
pro zajištění funkce těchto ploch.
Jedná se o stávající občanské vybavenosti spadající především do veřejné infrastruktury
a případně plošně a prostorově menších komerčních zařízení. Připouští se zde provozování
a výstavba zařízení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu, zdravotní
služby, kulturu, veřejnou správu, drobný prodej, ubytování, stravování, ochranu obyvatelstva
a stavby a zařízení související s provozováním uvedených zařízení včetně ploch zeleně
a dopravy.
V rámci těchto ploch je přípustné budování dopravní a technické infrastruktury nezbytné pro
zajištění funkce těchto ploch.
Plochy občanského vybavení - komerční zařízení velkoplošných (OVK)
Jedná se o stávající plochy pro velkoplošná obchodní zařízení typu obchodní dům,
supermarket a hypermarket a stavby související, především parkovací plochy, obslužné
komunikace. Čerpací stanice pohonných hmot lze v těchto plochách připustit v případě,
106
že nebude narušena pohoda bydlení a lze je připustit s ohledem na organizaci stávající
zástavby a veřejných prostranství.
Zahrnují stávající sportovní areály a maloplošná hřiště včetně navržených ploch pro sport
a rekreaci. Připouští se zde výstavba zařízení sportovních a zařízení občanského vybavení –
stravování, ubytování, služeb apod. souvisejících s provozem sportovních zařízení.
Dále se připouští výstavba parkovišť a manipulačních ploch, komunikací, chodníků a stezek
pro pěší, garáží pro techniku na údržbu hřiště, zařízení technické infrastruktury apod.
Jedná se o plochy rodinné (individuální) rekreace se stávajícími stavbami chat a rekreačních
domků včetně zařízení a staveb souvisejících s rekreačním využíváním ploch, např. odstavné
plochy pro automobily, altány, studny, zahradní krby, pergoly apod.
pro zajištění funkce těchto ploch.
Jedná se o stávající lyžařský areál a plochy navržené pro letní rekreaci u vodní nádrže Siberie.
Přípustná je realizace staveb a zařízení souvisejících s provozováním těchto ploch, včetně
bytu pro majitele či správce a staveb a zařízení souvisejících se službami návštěvníkům, např.
stravování, ubytování, bude - li výstavba těchto zařízení možná s ohledem na organizaci
zástavby lokality.
Jedná se o plochy zahrad, které nebyly zařazeny do ploch smíšených obytných. Lze zde
realizovat stavby pro uskladnění nářadí a zemědělských výpěstků se zastavěnou plochou
do 25 m2 a zařízení a stavby související s využíváním zahrad, např. skleníky, altány, pergoly,
zahradní krby apod. Oplocení se připouští pouze v zastavěném území s výjimkou ploch
zasahujících do aktivní zóna záplavového území. Mimo zastavěné území se připouští nové
oplocení živým plotem nebo pastvinářským oplocením.
Jedná se o stávající a navržené plochy výrobních areálů se stavbami zemědělskými, stavbami
pro skladování, výrobu, výrobní a technické služby, stavby pro obchod a služby, čerpací
stanice pohonných hmot, odstavování nákladních vozidel apod. Dále zde lze realizovat stavby
a zařízení související s hlavní činnosti, např. sociální a stravovací zařízení pro zaměstnance,
administrativní budovy, byty pro majitele, správce a hlídače, oddychové a relaxační zařízení
pro zaměstnance.
pro zajištění funkce těchto ploch. Připouští se zde fotovoltaické elektrárny, zařízení a sítě
nezbytné technické infrastruktury související s provozem fotovoltaické elektrárny.
Jedná se o stávající plochy pro stavby a zařízení lehkého průmyslu, stavby pro skladování,
výrobní a technické služby, stavby pro obchod a služby, odstavování nákladních vozidel
apod. Dále zde lze realizovat stavby a zařízení související s hlavní činnosti, např. sociální
a stravovací zařízení pro zaměstnance, administrativní budovy, byty pro majitele, správce
a hlídače, oddychové a relaxační zařízení pro zaměstnance.
107
pro zajištění funkce těchto ploch. Připouští se zde fotovoltaické elektrárny, zařízení a sítě
nezbytné technické infrastruktury související s provozem fotovoltaické elektrárny.
Plochy prostranství veřejných- zeleně veřejné (ZV)
Zahrnují plochy zeleně přístupné 24 hodin denně bez jakéhokoliv omezení, které nebyly
zahrnuty do ploch s jinou funkcí. Přípustné je zde budování dětských hřišť, prvků drobné
architektury, instalace parkového mobiliáře a staveb a zařízení pro nezbytnou dopravní
obsluhu.
Jedná se o plochy veřejně přístupné (plochy podél komunikací, chodníky, zastávky hromadné
dopravy, plochy zeleně na těchto veřejných prostranstvích apod). Připouští se zde realizace
přístřešků na zastávkách hromadné dopravy, prvky drobné architektury a mobiliáře, stavby
sítí technické infrastruktury.
Jedná se o plochy technických zařízení a staveb příslušné technické vybavenosti, např. ČOV,
vodojemů apod. Přípustné je oplocení ploch, stavby nezbytných komunikací, manipulačních
ploch, odstavných ploch apod.
Jedná se o souvislé plochy vzrostlé zeleně mimo pozemky lesní, remízky na zemědělsky
obhospodařované půdě, břehové porosty, mokřady apod.
Připouští se zde realizace přístřešků a odpočinkových míst pro turisty u značených
turistických tras, stavby a zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody, stavby pro vodní
hospodářství v krajině, drobné sakrální stavby vázané na konkrétní místa, stavby liniové pro
dopravu a technickou infrastrukturu včetně nezbytných zařízení na těchto stavbách.
Plochy lesní (L)
Jedná se o plochy pozemků určených k plnění funkcí lesa, lesní výrobu, zemědělskou výrobu
související s lesním hospodářstvím a myslivostí. V těchto plochách lze realizovat stavby
a zařízení k zajišťování lesních školek a provozování myslivosti, zařízení a stavby, které jsou
v zájmu ochrany přírody a krajiny, stavby přístřešků pro turisty u značených turistických cest,
stavby komunikací a nezbytné stavby technického vybavení, jejichž umístění, nebo trasování
mimo plochy lesní by bylo obtížně řešitelné nebo ekonomicky neúměrně náročné.
Hlavním využitím těchto ploch je zemědělská rostlinná výroba a případně pastevní chov
dobytka. Lze zde realizovat stavby a zařízení nezbytné pro zemědělskou výrobu – přístřešky
a stavby pro pastevní chov hospodářských zvířat, napáječky, stavby pro skladování
zemědělských produktů, včelíny, ohrady a elektrické ohradníky pastevních a jezdeckých
areálů apod.
Dále se zde připouští realizace přístřešků a odpočinkových míst pro turisty u značených
turistických tras, stavby a zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody, stavby pro vodní
hospodářství v krajině, drobné sakrální stavby vázané na konkrétní místa, stavby liniové pro
dopravu a technickou infrastrukturu včetně nezbytných zařízení na těchto stavbách.
108
Plochy vodní a vodohospodářské (VV) mohou být také součástí jiných ploch, připouští se
zde výstavba staveb a zařízení nezbytných pro vodní hospodářství a staveb souvisejících
s vodním dílem, stavby mostů a lávek a výsadba břehové zeleně.
Jedná se o plochy územního systému ekologické stability, které zahrnují ekologickou kostru
území - biokoridory a biocentra. Představují těžiště zájmu ochrany přírody v území a základní
předpoklady jeho ekologické stability. Na těchto plochách se nepřipouští žádná výstavba
s výjimkou zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, sítí technické infrastruktury
a komunikací, jejichž trasování mimo plochy ÚSES by bylo obtížně řešitelné nebo
ekonomicky neúměrné, dále malých vodních nádrží a staveb na vodních tocích.
Jedná se o plochy staveb komunikací, mostů, lávek a plochy služeb motoristům, např. čerpací
stanice pohonných hmot, dále plochy související s dopravou, např. plochy odstavné, výhybny,
autobusové zastávky, parkovací a manipulační plochy apod.
Jedná se o plochy staveb souvisejících s železniční dopravou, včetně sítí a zařízení technické
infrastruktury a provozních zařízení. Přípustné jsou nezbytné stavby komunikací, parkovací
a manipulační plochy, zeleň.
5. INFORMACE O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Návrh řešení Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm je posouzen z hlediska vlivů
na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí
a o změně některých souvisejících zákonů v rámci samostatné zakázky (Aquatest a.s., Praha,
2010).
Toto posouzení je součástí Vlivu územního plánu Frenštát pod Radhoštěm na udržitelný
rozvoj území, který je zpracován v rozsahu přílohy č. 5 k vyhlášce 500/2001 Sb., o územně
analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně
plánovací činnosti, který je zpracován jako samostatná textová část odůvodnění – B.2 Vliv
územního plánu Frenštát pod Radhoštěm na udržitelný rozvoj území.
Podle zpracovaného posouzení podle zákona 100/2001 Sb.:
- Je nutno respektovat navrhovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech
zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí uvedené
v kapitole 7.
- V rámci řízení následujících po vydání územního plánu je nutné jednotlivé záměry
posoudit v rámci procesu posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA) dle zákona
o posuzování vlivů na životní prostředí, pokud tyto záměry budou naplňovat některá
ustanovení §4 uvedeného zákona.
- V rámci řízení následujících po vydání územního plánu je nutné jednotlivé záměry
na území soustavy Natura 2000 posoudit z hlediska jejich možných vlivů na evropsky
významné lokality a ptačí oblasti dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody
a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
109
6.
VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO
ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ
K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA
Vyhodnocení je zpracováno podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního
fondu, ve znění zákona 231/1999 Sb., vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují
některé podrobnosti ochrany ZPF, Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR
(čj.OOLP/1067/96) k odnímání půdy ze ZPF a zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně
a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
Použité podklady:
- údaje o druzích pozemků z podkladů Katastru nemovitostí – www.nahlizenidokn.cz květen 2010
- bonitní půdně ekologické jednotky a podklady o odvodněných pozemcích z podkladů ÚAP
Frenštátsko.
6.1 KVALITA ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ
Zemědělské pozemky navrhované k záboru jsou vyhodnoceny podle druhu zemědělských
pozemků s určením BPEJ. Pro lepší posouzení kvality byly jednotlivé BPEJ zařazeny do tříd
ochrany zemědělské půdy I až V. První číslo pětimístného kódu označuje klimatický region.
Řešené území náleží z větší části do klimatického regionu 7 – MT4 – mírně teplý, mírně
vlhký, menší část do klimatického regionu 8 – NCH – mírně chladný, vlhký. Dvojčíslí (2. a 3.
číslo kódu BPEJ) označuje hlavní půdní jednotku - HPJ.
HPJ v řešeném území podle vyhlášky č. 546/2002, kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb.,
kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup
pro jejich vedení a aktualizaci:
13 - Hnědozemě modální, hnědozemě luvické, luvizemě modální, fluvizemě modální
i stratifikované, na eolických substrátech, popřípadě i svahovinách (polygenetických hlínách)
s mocností maximálně 50 cm uložených na velmi propustném substrátu, bezskeletovité
až středně skeletovité, závislé na dešťových srážkách ve vegetačním období.
20 - Pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické
i pararendziny pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních
sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i středně
skeletovité, často i slabě oglejené.
22 - Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na
mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud
příznivějším.
24 - Kambizemě modální eubazické až mezobazické i kambizemě pelické z přemístěných
svahovin karbonátosilikátových hornin - flyše a kulmských břidlic, středně těžké až těžké,
až středně skeletovité, se střední vododržností.
27 - Kambizemě modální eubazické až mezobazické na pískovcích, drobách, kulmu, brdském
kambriu, flyši, zrnitostně lehké nebo středně těžké lehčí, s různou skeletovitostí, půdy
výsušné.
110
35 - Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické, kryptopodzoly modální včetně
slabě oglejených variet, na břidlicích, permokarbonu, flyši, neutrálních vyvřelých horninách
a jejich svahovinách, středně těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé až mírně
převlhčené, v mírně chladném klimatickém regionu.
41 - Půdy jako u HPJ 40 avšak zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud
příznivějšími vláhovými poměry.
47 - Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových
(polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem
k dočasnému zamokření.
48 - Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené
a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí
až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně
jarnímu zamokření.
51 - Kambizemě oglejené a pseudoglej modální na zahliněných štěrkopíscích, terasách
a morénách, zrnitostně lehké nebo středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité,
s nepravidelným vodním režimem závislým na srážkách.
58 - Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké
nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry
po odvodnění příznivé.
59 - Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, těžké i velmi těžké, bez skeletu, vláhové
poměry nepříznivé, vyžadují regulaci vodního režimu.
71 - Gleje fluvické, fluvizemě glejové, na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras,
při terasových částech širokých niv, středně těžké až velmi těžké, avšak výrazně vlhčí
při terasových částech úzkých niv.
Pro podrobnější určení kvality jsou BPEJ zařazeny do třídy ochrany zemědělských pozemků I
až V.
6.2 ZÁBOR PŮDY DLE NÁVRHU ÚP
Celkový předpokládaný zábor půdy činí 202,42 ha, z toho je 167,26 ha zemědělských
pozemků.
Zábor půdy podle funkčního členění ploch
funkční členění
Zastavitelné plochy:
BI- plochy bydlení individuálního
SV- plochy smíšené obytné venkovské
zábor půdy
celkem
z nich orné půdy
ha
z toho
zemědělských
pozemků
ha
33,26
99,22
31,91
97,10
18,76
58,06
111
ha
SM - plochy smíšené obytné městské
OVK - plochy obč. vybavení – komerčních
zařízení velkoplošných
OVS - plochy občanského vybavení –
RN - plochy rekreace na plochách
přírodního charakteru
VS - plochy výroby a skladování
TI- plochy technické infrastruktury
DS – pl. dopravní infrastruktury silniční
DZ - pl. dopravní infrastruktury železniční
ZZ - plochy zemědělské - zahrady
celkem zastavitelné plochy
Plochy přestavby:
SMK – plochy smíš.obyt.městské - komerční
VL - pl.výr. a skladování – leh. průmyslu
celkem plochy přestavby
Plochy ostatní:
ZV – plochy prostranství veř.- zeleně veřejné
DS – plochy dopravní infrastruktury silniční
PV – plochy prostranství veřejných
celkem plochy ostatní
návrh celkem
0,65
1,72
0,65
0,91
0,10
-
6,69
4,15
2,80
1,01
0,92
-
24,53
0,53
0,52
0,34
1,45
169,92
19,98
0,25
0,52
1,45
157,84
16,73
0,52
1,45
98,42
2,85
3,60
6,18
0,30
2,53
12,61
0,43
0,48
0,13
1,04
0,14
0,14
0,28
8,84
7,59
3,46
19,89
202,42
3,33
4,08
0,97
8,38
167,26
0,88
2,40
0,60
3,88
102,58
Meliorace – celkem se předpokládá zábor 10,63 odvodněných zemědělských pozemků.
Plochy jsou uvedeny v tabulce č.2.
6.3 ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ PRO ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ
STABILITY
Pro potřeby územního systému ekologické stability se předpokládá zábor celkem 1,11 ha
zemědělských pozemků. Je to pro doplnění plochy biocentra a biokoridoru v jižní části
řešeného území. Ostatní biocentra a biokoridory jsou navrženy na lesních pozemcích,
případně podél vodních toků, jejichž břehy jsou porostlé vzrostlou zelení.
V grafické příloze je zakreslen celý průběh ÚSES, včetně jeho funkčních částí. Do záboru
půdy pro ÚSES jsou započteny jen plochy zemědělských pozemků určených k výsadbě
stromů a keřů (zalesnění).
6.4 POSOUZENÍ ZÁBORU ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ
Plochy potřebné pro územní rozvoj obce jsou navrženy v návaznosti na stávající zástavbu
a jsou jejím doplněním. Jedná se převážně o plochy určené pro bydlení. Převážná většina
ploch zařazených do návrhu je převzata z platné územně plánovací dokumentace.
112
Zemědělské pozemky navržené k záboru jsou převážně v průměrné kvalitě, ve třídě ochrany
III, částečně v nejhorší kvalitě, ve třídě ochrany IV a V.
6.5 DOPAD NAVRŽENÉHO ŘEŠENÍ NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ
LESA
Trvalý zábor - celkem se předpokládá trvalý zábor 6,03 ha pozemků určených k plnění funkcí
lesa.
plocha
Z147 - BI
Z160 - SV
Z28 - OVS
Z127 - TI
ZV3
ZV4
ZV5
ZV6
ZV8
ZV9
ZV10
ZV15
DS1
PV1
celkem
funkční využití
zábor ha
- plochy bydlení individuálního
- plochy smíšené obytné venkovské
- pl.obč.vybavení – sportovních zařízení
- plochy technické infrastruktury
- plochy prostranství veř.- zeleně veřejné
- plochy prostranství veř.- zeleně veřejné
- plochy prostranství veřejných
– plochy dopravní infrastruktury silniční
– plochy prostranství veřejných
0,13
0,15
1,73
0,28
0,25
0,27
0,72
0,27
0,42
0,59
0,20
0,68
0,17
0,17
6,03
kategorie lesních
pozemků
10 – lesy hospodářské
Plocha Z28 – OVS – plocha je určena pro rozšíření sportovního areálu.
Z127 – TI – plocha je navržena pro malou vodní elektrárnu.
Plochy Z147 – BI a Z160 – SV – jsou zařazeny do návrhu na základě žádosti vlastníků.
Plochy ZV3, ZV4, ZV5, ZV6, ZV8, ZV9, ZV10 a ZV15 – jsou navrženy pro veřejnou zeleň
ze stávajících lesních pozemků. U těchto ploch se předpokládají jen menší úpravy, kácení
stromů se předpokládá jen v omezené míře.
Plocha DS1 – jedná se o návrh silnicemi/483, jejíž trasa protíná menší lesní porost.
Plocha PV1 – jedná se o návrh cyklistické stezky, která vede břehovým porostem řeky
Lubiny. Kácení stromů se předpokládá jen v omezené míře.
Výstavba v ostatních navržených lokalitách je takového charakteru, že nebude mít žádný vliv
na okolní lesní porosty.
V případě nové výstavby je nutno dodržovat vzdálenost 50 m od okraje lesa – dle ustanovení
§ 48 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
rozhodnutí o umístění stavby do této vzdálenosti lze vydat jen se souhlasem příslušného
orgánu státní správy. Požadavek na 50 m vzdálenost od okraje lesa nesplňují v plném rozsahu
plochy Z2 – VS, Z3 – VS, Z4 – VS, Z7 – SV, Z16 – SV, Z19 – SV, Z25 – OVS, Z26 – OVS,
Z27 – OVS, Z28 – OVS, Z37 – SV, Z39 – SV, Z40 – SV, Z41 – SV, Z57 – SV, Z58 – SV,
113
Z60 – SV, Z61 – SV, Z62 – SV, Z63 – SV, Z66 – SV, Z67 – SV, Z69 – SV, Z79 – SV, Z81 –
SV, Z82 – SV, Z92 – SV, Z96 – SV, Z97 – SV, Z103 – SV, Z104 – SV, Z126 – SV, Z136 –
SV, Z138 – BI, Z139 – BI, Z144 – BI, Z145 – BI, Z146 – BI, Z147 – BI, Z151 – BI, Z153 –
SV, Z154 – SV, Z155 – SV, Z156 – SV, Z157 – SV, Z163 – SV, P5 – SV, DS1, PV8.
Předpokládané odnětí půdy podle funkčního členění ploch
Tabulka č.1
označení plochy /
funkce
celková
výměra
půdy
ha
Plochy zastavitelné:
Z8
0,19
BI
Z9
0,07
BI
Z10
1,98
BI
Z11
0,47
BI
Z13
0,35
BI
Z14
8,23
BI
Z23
0,34
BI
Z24
0,12
BI
Z30
0,28
BI
0,95
Z115
BI
Z116
0,39
BI
Z117
1,14
BI
Z118
0,09
BI
Z119
0,40
BI
0,26
Z121
BI
Z122
0,80
BI
Z123
0,26
BI
Z125
1,04
BI
Z126
0,71
BI
Z128
1,36
BI
Z129
0,19
BI
Z131
1,66
BI
Z135
1,03
BI
Z137
0,23
BI
Z138
0,15
BI
Z139
2,11
BI
Z140
0,40
BI
Z141
1,39
BI
Z142
0,19
BI
Z143
2,23
BI
Z144
0,73
BI
Z145
0,12
BI
Z146
0,58
BI
Z147
0,20
BI
0,75
Z148
BI
Z149
0,81
BI
z toho pozemky
nezemědělské
ha
lesní
ha
zemědělské
ha
0,05
0,16
0,14
0,08
0,39
0,04
0,20
0,15
-
0,13
-
0,19
0,07
1,93
0,47
0,35
8,07
0,34
0,12
0,28
0,81
0,39
1,14
0,01
0,01
0,26
0,80
0,26
1,00
0,71
1,36
0,19
1,66
0,83
0,23
2,11
0,40
1,39
0,19
2,23
0,73
0,12
0,58
0,07
0,75
0,81
114
z celkového odnětí
orná
zahrady
TTP
ha
ha
ha
0,07
1,01
7,54
0,06
0,81
0,39
1,14
0,41
1,06
1,66
0,44
0,72
0,24
1,05
0,12
0,73
0,12
0,07
0,31
0,81
0,19
0,47
0,35
0,18
0,07
0,28
0,01
0,01
0,26
0,22
0,30
0,23
0,17
0,11
0,74
0,44
-
0,92
0,35
0,21
0,12
0,58
0,26
0,59
0,71
0,19
0,39
1,22
0,05
0,34
0,07
1,49
0,58
-
označení plochy /
funkce
Z150
Z151
BI
BI
BI Σ
Z6
Z7
Z15
Z16
Z18
Z19
Z20
Z21
Z22
Z29
Z31
Z32
Z33
Z34
Z35
Z36
Z37
Z38
Z39
Z40
Z41
Z42
Z43
Z45
Z46
Z49
Z50
Z51
Z52
Z53
Z54
Z57
Z58
Z59
Z60
Z61
Z62
Z63
Z64
Z65
Z66
Z67
Z68
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
celková
výměra
půdy
ha
0,44
0,62
33,26
1,11
1,48
0,13
0,23
0,28
0,66
0,13
0,55
0,13
0,39
0,32
1,12
0,12
0,26
0,22
0,08
0,58
0,13
0,62
0,39
0,12
0,92
0,58
0,19
0,38
0,40
0,36
1,54
0,08
0,06
0,19
0,30
0,30
0,73
0,91
4,23
0,34
0,60
0,74
1,12
0,27
0,69
0,21
z toho pozemky
nezemědělské
ha
0,01
1,22
0,72
0,13
0,06
0,32
0,07
0,01
0,03
0,03
-
lesní
ha
0,13
-
115
zemědělské
ha
0,44
0,61
31,91
0,39
1,48
0,23
0,28
0,66
0,13
0,55
0,13
0,33
1,12
0,12
0,26
0,22
0,08
0,58
0,13
0,62
0,39
0,12
0,92
0,58
0,19
0,38
0,40
0,36
1,47
0,07
0,06
0,19
0,30
0,27
0,73
0,91
4,20
0,34
0,60
0,74
1,12
0,27
0,69
0,21
orná
zahrady
TTP
ha
ha
ha
0,44
0,17
0,44
18,76
4,64
8,51
0,20
0,19
1,48
0,23
0,28
0,66
0,13
0,55
0,13
0,33
1,12
0,12
0,26
0,22
0,08
0,30
0,28
0,13
0,29
0,08
0,25
0,39
0,12
0,46
0,46
0,58
0,19
0,38
0,20
0,20
0,36
0,83
0,15
0,49
0,07
0,06
0,12
0,07
0,26
0,04
0,27
0,73
0,91
4,20
0,34
0,60
0,37
0,17
0,20
0,77
0,35
0,27
0,21
0,48
0,21
-
označení plochy /
funkce
Z69
Z70
Z71
Z72
Z73
Z74
Z75
Z76
Z77
Z78
Z79
Z80
Z81
Z82
Z83
Z87
Z88
Z89
Z90
Z92
Z93
Z94
Z95
Z96
Z97
Z98
Z99
Z100
Z101
Z102
Z103
Z104
Z105
Z106
Z107
Z108
Z109
Z110
Z111
Z112
Z113
Z114
Z133
Z136
Z152
Z153
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
celková
výměra
půdy
ha
0,21
0,23
0,17
2,10
0,76
1,26
0,34
0,30
0,30
1,00
2,44
0,19
0,08
0,15
0,18
1,55
1,23
0,09
0,34
0,20
1,37
0,89
0,28
0,18
1,49
0,80
0,89
0,14
0,18
0,18
1,11
0,26
0,86
0,29
0,59
0,15
0,33
2,40
2,19
0,16
2,33
2,74
2,44
0,36
0,26
9,73
z toho pozemky
nezemědělské
ha
0,03
0,05
0,02
0,06
0,07
lesní
ha
-
116
zemědělské
ha
0,18
0,23
0,17
2,10
0,76
1,26
0,34
0,30
0,30
1,00
2,44
0,14
0,08
0,15
0,18
1,55
1,23
0,09
0,34
0,20
1,37
0,89
0,28
0,16
1,49
0,80
0,89
0,14
0,18
0,18
1,05
0,26
0,86
0,29
0,59
0,15
0,33
2,40
2,19
0,16
2,33
2,74
2,44
0,36
0,26
9,66
orná
zahrady
TTP
ha
ha
ha
0,18
0,08
0,15
0,17
0,11
1,99
0,76
1,26
0,34
0,30
0,30
1,00
2,44
0,14
0,08
0,15
0,18
1,55
1,23
0,09
0,32
0,02
0,20
1,37
0,81
0,08
0,28
0,13
0,03
0,91
0,58
0,48
0,32
0,89
0,14
0,18
0,18
0,39
0,66
0,11
0,15
0,86
0,29
0,59
0,15
0,33
2,24
0,16
2,04
0,15
0,16
2,13
0,20
2,74
2,44
0,34
0,02
0,26
6,62
3,04
označení plochy /
funkce
Z154
Z155
Z156
Z157
Z158
Z159
Z160
Z161
Z162
Z163
Z164
Z165
Z166
Z167
Z168
Z169
Z170
Z171
Z172
Z173
Z174
Z175
Z176
Z177
Z178
Z180
Z48
Z134
Z179
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV
SV Σ
SM Σ
OVK
OVK
OVK Σ
Z25
Z26
Z27
Z28
Z120
Z55
Z1
Z2
Z3
Z4
Z5
Z56
Z85
Z86
Z130
OVS
OVS
OVS
OVS
OVS
OVS Σ
RN Σ
VS
VS
VS
VS
VS
VS
VS
VS
VS
celková
výměra
půdy
ha
0,10
0,26
0,11
1,75
3,03
0,76
2,17
0,52
0,75
8,93
0,55
3,68
0,68
0,37
1,60
0,33
0,29
0,45
0,61
0,34
0,17
0,47
0,55
0,16
0,51
0,17
99,22
0,65
0,66
1,06
1,72
2,90
0,72
0,68
1,77
0,62
6,69
1,01
5,49
1,91
0,85
0,94
0,46
0,80
0,28
3,37
10,43
z toho pozemky
nezemědělské
ha
0,21
0,07
0,03
0,06
1,97
0,66
0,15
0,81
0,15
0,04
0,62
0,81
0,09
0,02
0,20
0,80
3,37
0,16
lesní
ha
0,15
0,15
1,73
1,73
-
117
zemědělské
ha
0,10
0,26
0,11
1,75
2,82
0,76
2,02
0,52
0,68
8,90
0,55
3,68
0,68
0,37
1,60
0,33
0,29
0,45
0,55
0,34
0,17
0,47
0,55
0,16
0,51
0,17
97,10
0,65
0,91
0,91
2,90
0,57
0,68
4,15
0,92
5,49
1,91
0,85
0,92
0,26
0,28
10,27
orná
zahrady
TTP
ha
ha
ha
0,10
0,06
0,20
0,11
1,27
0,48
2,54
0,27
0,01
0,44
0,32
0,85
0,34
0,83
0,10
0,42
0,68
6,16
0,09
2,65
0,35
0,20
1,12
2,56
0,30
0,38
0,26
0,11
0,20
1,40
0,21
0,12
0,07
0,05
0,17
0,45
0,07
0,48
0,34
0,17
0,29
0,18
0,21
0,34
0,16
0,51
0,17
58,06
4,50
34,54
0,10
0,55
0,91
0,91
1,78
1,12
0,34
0,23
0,68
2,80
0,23
1,12
0,09
0,83
5,49
0,29
1,62
0,85
0,92
0,10
0,16
0,24
0,04
9,76
0,12
0,39
označení plochy /
funkce
VS Σ
Z91
Z127
Z
Z12
Z84
Z124
Z132
TI
TI
TI Σ
DS Σ
DZ Σ
ZZ
ZZ
ZZ Σ
Z
celkem
Plochy přestavby:
P5
SV Σ
P1
SM Σ
P3
VL Σ
P2
VS
P4
VS
VS Σ
P6
P7
P8
P9
SMK
SMK
SMK
SMK
SMK Σ
celkem P1-9
Plochy ostatní:
ZV1
ZV2
ZV3
ZV4
ZV5
ZV6
ZV7
ZV8
ZV9
ZV10
ZV11
ZV12
ZV13
ZV14
ZV15
ZV16
ZV Σ
DS1
DS2
DS3
DS4
DS5
DS6
celková
výměra
půdy
ha
24,53
0,25
0,28
0,53
0,52
0,34
0,79
0,66
1,45
169,92
nezemědělské
ha
4,55
0,34
9,79
lesní
ha
0,28
0,28
2,29
zemědělské
ha
19,98
0,25
0,25
0,52
0,79
0,66
1,45
157,84
2,85
3,60
0,30
1,27
1,26
2,53
1,48
2,86
1,28
0,56
6,18
12,61
2,85
3,17
0,30
1,14
1,26
2,40
1,48
2,38
1,28
0,56
5,70
11,57
-
0,43
0,13
0,13
0,48
0,48
1,04
0,14
0,14
0,14
0,28
0,29
0,12
0,12
0,34
0,34
0,75
0,01
0,01
0,01
0,82
0,88
0,25
0,35
1,71
0,29
0,75
0,76
0,60
0,26
0,11
0,09
0,05
0,05
1,60
0,27
8,84
1,57
0,06
0,08
5,55
0,11
0,13
0,88
0,08
0,05
0,02
0,21
0,01
0,04
0,05
0,67
2,11
0,12
0,06
0,08
2,84
0,11
0,13
0,25
0,27
0,72
0,27
0,42
0,59
0,20
0,68
3,40
0,17
-
0,82
0,94
0,44
0,34
0,02
0,11
0,09
0,05
0,25
0,27
3,33
1,28
2,66
-
0,68
0,12
0,08
0,88
0,70
1,59
-
0,06
0,06
0,75
-
0,14
0,82
0,36
0,34
0,02
0,11
0,09
0,05
0,19
0,27
2,39
0,58
0,32
-
z toho pozemky
118
orná
zahrady
TTP
ha
ha
ha
16,73
0,12
3,13
0,25
0,25
0,52
0,79
0,66
1,45
98,42
9,58
49,84
označení plochy /
funkce
DS7
DS Σ
PV1
PV2
PV3
PV4
PV5
PV6
PV7
PV8
PV9
PV10
PV11
PV12
PV Σ
celkem pl.ost.
celkem návrh
celková
výměra
půdy
ha
0,14
7,59
0,46
0,23
0,02
0,13
0,08
0,10
0,09
1,59
0,09
0,37
0,03
0,27
3,46
19,89
202,42
z toho pozemky
nezemědělské
ha
3,34
0,27
0,12
0,02
0,09
0,08
0,10
0,09
1,27
0,24
0,03
0,01
2,32
7,77
29,13
lesní
ha
0,17
0,17
0,17
3,74
6,03
zemědělské
ha
0,14
4,08
0,02
0,11
0,04
0,32
0,09
0,13
0,26
0,97
8,38
167,26
orná
zahrady
TTP
ha
ha
ha
0,11
0,03
2,40
0,75
0,93
0,02
0,03
0,08
0,02
0,01
0,01
0,29
0,03
0,09
0,13
0,18
0,02
0,06
0,60
0,06
0,31
3,88
0,87
3,63
102,58
11,20
53,48
Předpokládané odnětí zemědělských pozemků ze ZPF
tabulka č.2
odnětí
označení plochy
/ funkce
zemědělských
poz. celkem
ha
druh
pozemku
kód
BPEJ
třída
ochrany
odvodnění
ha
2
2
2
2
7
7
2
7
2
7
2
7
2
2
5
2
7.58.00
7.59.00
7.58.00
7.59.00
7.58.00
7.59.00
7.58.00
7.58.00
7.58.00
7.58.00
7.58.00
7.58.00
7.58.00
7.22.13
7.22.13
7.22.13
II
IV
II
IV
II
IV
II
II
II
II
II
II
II
III
III
III
-
Frenštát p.R.
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Z1
˝
Z1
Z2
˝
˝
˝
Z2
Z3
Z4
Z5
˝
Z5
Z6
˝
Z6
Z7
˝
Z7
Z8
Z9
VS
˝
VS
VS
˝
˝
˝
VS
VS
VS
VS
˝
VS
SV
˝
SV
SV
˝
SV
BI
BI
0,67
4,82
5,49
0,18
0,11
1,48
0,14
1,91
0,85
0,92
0,10
0,16
,0,26
0,26
0,20
0,19
0,39
1,45
0,03
1,48
0,19
0,07
119
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
označení plochy
odnětí
/ funkce
zemědělských
poz. celkem
ha
Z10
BI
1,01
˝
˝
0,92
Z10
BI
1,93
Z11
BI
0,47
Z12
DS
0,52
Z13
BI
0,35
Z14
BI
7,54
˝
˝
0,18
˝
˝
0,35
Z14
BI
8,07
Z16
SV
0,23
Z18
SV
0,28
Z19
SV
0,27
˝
˝
0,39
Z19
SV
0,66
Z20
SV
0,05
˝
˝
0,08
Z20
SV
0,13
Z21
SV
0,55
Z22
SV
0,13
Z23
BI
0,06
˝
˝
0,07
˝
˝
0,21
Z23
BI
0,34
Z24
BI
0,12
Z25
OVS
1,24
˝
˝
0,54
˝
˝
0,19
˝
˝
0,93
Z25
OVS
2,90
Z26
OVS
0,34
˝
˝
0,20
˝
˝
0,03
Z26
OVS
0,57
Z27
OVS
0,37
˝
˝
0,31
Z27
OVS
0,68
Z29
SV
0,33
Z30
BI
0,20
˝
˝
0,08
Z30
BI
0,28
Z32
SV
1,10
˝
˝
0,02
Z32
SV
1,12
Z33
SV
0,12
Z34
SV
0,26
Z35
SV
0,22
Z36
SV
0,08
Z37
SV
0,30
120
druh
pozemku
kód
BPEJ
třída
ochrany
odvodnění
ha
2
7
5
2
5
2
5
7
7
2
7
7
7
7
7
7
2
5
7
7
2
2
7
7
2
5
5
2
2
5
5
5
7
7
5
7
5
5
2
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.24.14
7.24.14
7.24.14
7.41.68
7.24.14
7.41.68
7.48.11
7.41.68
7.71.01
7.71.01
7.71.01
7.71.01
7.51.13
7.71.01
7.51.13
7.71.01
7.71.01
7.71.01
7.51.13
7.51.13
7.71.01
7.71.01
7.51.13
7.71.01
7.22.12
7.71.01
7.71.01
7.22.12
8.35.44
8.35.24
8.35.24
III
III
III
III
III
III
III
III
IV
IV
IV
V
IV
V
IV
V
V
V
V
V
IV
V
IV
V
V
V
IV
IV
V
V
IV
V
III
V
V
III
V
II
II
-
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
označení plochy
odnětí
/ funkce
zemědělských
poz. celkem
ha
˝
˝
0,28
Z37
SV
0,58
Z38
SV
0,13
Z39
SV
0,29
˝
˝
0,08
˝
˝
0,25
Z39
SV
0,62
Z40
SV
0,39
Z41
SV
0,12
Z42
SV
0,05
˝
˝
0,41
˝
˝
0,46
Z42
SV
0,92
Z43
SV
0,58
Z45
SV
0,17
˝
˝
0,02
Z45
SV
0,19
Z46
SV
0,38
Z48
SM
0,10
˝
˝
0,55
Z48
SM
0,65
Z49
SV
0,20
˝
˝
0,20
Z49
SV
0,40
Z50
SV
0,36
Z51
SV
0,83
˝
˝
0,15
˝
˝
0,49
Z51
SV
1,47
Z52
SV
0,07
Z53
SV
0,06
Z54
SV
0,06
˝
˝
0,05
˝
˝
0,08
Z54
SV
0,19
Z55
RN
0,09
˝
˝
0,33
˝
˝
0,50
Z55
RN
0,92
Z57
SV
0,26
˝
˝
0,04
Z57
SV
0,30
Z58
SV
0,27
Z59
SV
0,66
˝
˝
0,07
Z59
SV
0,73
Z60
SV
0,70
˝
˝
0,21
Z60
SV
0,91
121
druh
pozemku
kód
BPEJ
třída
ochrany
odvodnění
ha
5
2
2
5
7
7
7
2
2
7
7
7
7
2
2
7
5
7
2
2
5
7
2
7
2
2
7
5
7
7
2
7
7
2
2
7
7
-
8.35.24
8.35.24
8.35.24
8.35.24
8.35.24
7.22.12
8.41.68
8.35.24
8.35.44
8.35.24
8.35.44
8.35.44
8.41.68
7.47.12
7.22.12
7.22.12
7.47.12
7.47.12
8.48.11
7.47.12
7.47.12
7.47.12
7.47.12
7.47.12
8.48.11
8.35.44
8.48.11
7.71.01
7.22.12
7.71.01
7.71.01
7.22.53
7.22.53
7.22.13
7.47.12
7.22.13
7.71.01
-
II
II
II
II
II
III
V
II
V
II
V
V
V
III
III
III
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
V
IV
V
III
V
V
V
V
III
IV
III
V
-
0,17
0,02
0,19
-
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
označení plochy
odnětí
/ funkce
zemědělských
poz. celkem
ha
Z61
SV
2,75
˝
˝
1,45
Z61
SV
4,20
Z62
SV
0,34
Z63
SV
0,40
˝
˝
0,20
Z63
SV
0,60
Z64
SV
0,36
˝
˝
0,01
˝
˝
0,17
˝
˝
0,16
˝
˝
0,04
Z64
SV
0,74
Z65
SV
0,77
˝
˝
0,35
Z65
SV
1,12
Z66
SV
0,27
Z67
SV
0,16
˝
˝
0,05
˝
˝
0,31
˝
˝
0,17
Z67
SV
0,69
Z68
SV
0,21
Z69
SV
0,18
Z70
SV
0,08
˝
˝
0,15
Z70
SV
0,23
Z71
SV
0,17
Z72
SV
0,11
˝
˝
1,66
˝
˝
0,14
˝
˝
0,19
Z72
SV
2,10
Z73
SV
0,61
˝
˝
0,15
Z73
SV
0,76
Z74
SV
0,16
˝
˝
1,10
Z74
SV
1,26
Z75
SV
0,01
˝
˝
0,33
Z75
SV
0,34
Z76
SV
0,30
Z77
SV
0,30
Z78
SV
0,97
˝
˝
0,03
Z78
SV
1,00
Z79
SV
1,86
˝
˝
0,31
122
druh
pozemku
kód
BPEJ
třída
ochrany
odvodnění
ha
2
2
7
2
2
2
2
5
7
7
2
7
7
2
2
7
7
2
5
5
7
2
2
7
7
7
2
2
2
2
2
2
7
5
7
7
7
7
7.22.13
7.22.53
7.22.53
7.22.13
7.22.53
7.22.13
7.22.53
7.22.13
7.22.13
7.22.53
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.43
7.22.13
7.22.43
7.24.44
8.71.01
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.24.11
7.24.41
7.24.11
7.24.41
7.24.11
7.24.41
7.22.13
7.24.11
7.24.41
8.35.34
8.35.34
8.35.51
8.35.34
8.35.51
III
V
V
III
V
III
V
III
III
V
III
III
III
III
V
III
V
V
V
III
III
III
III
III
III
IV
III
IV
III
IV
III
III
IV
III
III
IV
III
IV
0,63
0,26
0,89
-
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
označení plochy
odnětí
/ funkce
zemědělských
poz. celkem
ha
˝
˝
0,27
Z79
SV
2,44
Z80
SV
0,14
Z81
SV
0,08
Z82
SV
0,15
Z83
SV
0,14
˝
˝
0,04
Z83
SV
0,18
Z85
VS
0,24
˝
˝
0,04
Z85
VS
0,28
Z87
SV
1,55
Z88
SV
0,65
˝
˝
0,55
˝
˝
0,03
Z88
SV
1,23
Z89
SV
0,09
Z90
SV
0,20
˝
˝
0,12
˝
˝
0,02
Z90
SV
0,34
Z91
TI
0,05
˝
˝
0,20
Z91
TI
0,25
Z92
SV
0,20
Z93
SV
1,37
Z94
SV
0,81
˝
˝
0,08
Z94
SV
0,89
Z95
SV
0,19
˝
˝
0,09
Z95
SV
0,28
Z96
SV
0,13
˝
˝
0,03
Z96
SV
0,16
Z97
SV
0,91
˝
˝
0,58
Z97
SV
1,49
Z98
SV
0,44
˝
˝
0,04
˝
˝
0,32
Z98
SV
0,80
Z99
SV
0,39
˝
˝
0,50
Z99
SV
0,89
Z100
SV
0,14
Z101
SV
0,18
Z102
SV
0,18
Z103
SV
0,03
123
druh
pozemku
kód
BPEJ
třída
ochrany
odvodnění
ha
7
7
7
2
7
7
2
7
2
2
2
2
2
2
2
7
7
7
5
2
2
7
2
2
2
7
2
7
2
2
7
2
2
2
2
5
5
8.71.01
8.35.51
8.35.21
8.35.51
8.35.21
8,35,51
7.51.13
7.51.13
7.51.13
7.24.11
7.51.13
7.27.44
7.51.13
7.51.13
7.22.43
7.22.43
7.22.13
7.22.53
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.43
7.22.13
7.22.13
7.48.11
7.48.11
7.22.13
7.48.11
7.22.13
7.24.11
7.27.44
7.27.44
7.27.44
7.27.44
7.24.11
V
IV
I
IV
IV
IV
IV
IV
IV
III
IV
V
IV
IV
V
V
III
V
III
III
III
III
III
V
III
III
IV
IV
III
IV
III
III
V
V
V
V
III
0,09
0,20
0,12
0,32
0,18
0,18
-
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
označení plochy
odnětí
/ funkce
zemědělských
poz. celkem
ha
˝
˝
0,36
˝
˝
0,05
˝
˝
0,61
Z103
SV
1,05
Z104
SV
0,11
˝
˝
0,15
Z104
SV
0,26
Z105
SV
0,86
Z106
SV
0,29
Z107
SV
0,59
Z108
SV
0,15
Z109
SV
0,33
Z110
SV
2,08
˝
˝
0,16
˝
˝
0,16
Z110
SV
2,40
Z111
SV
0,07
˝
˝
0,94
˝
˝
0,15
Z111
SV
2,19
Z112
SV
0,08
˝
˝
0,08
Z112
SV
0,16
Z113
SV
2,13
˝
˝
0,20
Z113
SV
2,33
Z114
SV
0,04
˝
˝
2,70
Z114
SV
2,74
Z115
BI
0,81
Z116
BI
0,39
Z117
BI
1,14
Z118
BI
0,01
Z119
BI
0,01
Z121
BI
0,26
Z122
BI
0,22
˝
˝
0,54
˝
˝
0,04
Z122
BI
0,80
Z123
BI
0,19
˝
˝
0,07
Z123
BI
0,26
Z124
ZZ
0,50
˝
˝
0,29
Z124
ZZ
0,79
Z125
BI
0,41
˝
˝
0,59
Z125
BI
1,00
Z126
BI
0,71
124
druh
pozemku
kód
BPEJ
třída
ochrany
odvodnění
ha
5
7
7
2
7
7
2
7
7
2
2
2
7
2
2
7
7
7
2
7
2
2
2
2
2
5
5
5
5
7
7
7
7
2
2
2
7
7
7.47.42
7.24.11
7.47.42
7.47.42
7.47.42
7.47.42
7.47.42
7.47.42
7.47.12
7.24.11
7.27.44
7.47.12
7.27.44
7.27.44
7.47.12
7.47.12
7.27.44
7.47.12
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.47.12
7.13.00
7.13.00
7.13.00
7.13.00
7.13.00
7.13.00
7.22.13
7.22.13
7.59.00
7.22.13
7.59.00
7.22.13
7.59.00
7.22.13
7.22.13
7.22.13
V
III
V
V
V
V
V
V
IV
III
V
V
V
V
V
V
V
V
III
III
III
V
II
II
II
II
II
II
III
III
III
III
IV
III
IV
III
III
III
1,20
1,20
0,50
0,29
0,79
-
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
označení plochy
odnětí
/ funkce
zemědělských
poz. celkem
ha
Z128
BI
1,06
˝
˝
0,30
Z128
BI
1,36
Z129
BI
0,19
Z130
VS
8,07
˝
˝
1,69
˝
˝
0,12
˝
˝
0,39
Z130
VS
10,27
Z131
BI
1,66
Z132
ZZ
0,66
Z133
SV
0,33
˝
˝
0,10
˝
˝
1,39
˝
˝
0,62
Z133
SV
2,44
Z135
BI
0,16
˝
˝
0,28
˝
˝
0,39
Z135
BI
0,83
Z136
SV
0,34
˝
˝
0,02
Z136
SV
0,36
Z137
BI
0,03
˝
˝
0,20
Z137
BI
0,23
Z139
BI
0,11
˝
˝
0,61
˝
˝
0,15
˝
˝
0,02
˝
˝
0,13
˝
˝
1,09
Z139
BI
2,11
Z140
BI
0,24
˝
˝
0,11
˝
˝
0,05
Z140
BI
0,40
Z141
BI
0,05
˝
˝
1,00
˝
˝
0,34
Z141
BI
1,39
Z142
BI
0,09
˝
˝
0,03
˝
˝
0,07
Z142
BI
0,19
Z143
BI
0,51
˝
˝
0,23
˝
˝
1,49
Z143
BI
2,23
125
druh
pozemku
kód
BPEJ
třída
ochrany
odvodnění
ha
2
5
7
2
2
5
7
2
2
2
2
2
2
2
2
7
2
7
5
5
2
2
5
5
7
7
2
5
7
2
2
7
2
2
7
5
5
7
-
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.59.00
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.24.14
7.22.13
7.24.11
7.24.14
7.41.67
7.22.13
7.24.11
7.24.11
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.24.11
III
III
III
III
IV
III
III
III
IV
III
III
IV
V
III
III
III
III
III
III
III
7.22.13
7.24.11
7.22.13
7.24.11
7.22.13
7.24.11
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.24.11
7.24.44
7.24.44
7.24.11
7.24.44
7.24.44
7.22.13
7.24.11
7.22.13
-
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
V
V
III
V
V
III
III
III
-
0,03
5,60
0,83
0,33
6,76
-
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
označení plochy
odnětí
/ funkce
zemědělských
poz. celkem
ha
Z144
BI
0,73
Z145
BI
0,12
Z146
BI
0,58
Z147
BI
0,07
Z148
BI
0,31
˝
˝
0,44
Z148
BI
0,75
Z149
BI
0,81
Z150
BI
0,44
Z151
BI
0,17
˝
˝
0,44
Z151
BI
0,61
Z152
SV
0,26
Z153
SV
6,62
˝
˝
3,04
Z153
SV
9,66
Z154
SV
0,10
Z155
SV
0,06
˝
˝
0,20
Z155
SV
0,26
Z156
SV
0,11
Z157
SV
1,27
˝
˝
0,48
Z157
SV
1,75
Z158
SV
2,54
˝
˝
0,27
,0,01
˝
˝
0,01
Z158
SV
2,82
Z159
SV
0,44
˝
˝
0,32
Z159
SV
0,76
Z160
SV
0,85
˝
˝
0,34
˝
˝
0,83
Z160
SV
2,02
Z161
SV
0,10
˝
˝
0,42
Z161
SV
0,52
Z162
SV
0,68
Z163
SV
6,16
˝
˝
0,09
˝
˝
2,65
Z163
SV
8,90
Z164
SV
0,35
˝
˝
0,20
Z164
SV
0,55
Z165
SV
1,12
˝
˝
2,38
˝
˝
0,18
126
druh
pozemku
kód
BPEJ
třída
ochrany
odvodnění
ha
2
2
7
2
2
5
2
5
5
7
2
2
7
5
5
7
7
2
7
2
5
7
2
7
2
5
7
2
7
7
2
5
7
5
7
2
7
7
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.51.11
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
-
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
Celkem Z
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
označení plochy
odnětí
/ funkce
zemědělských
poz. celkem
ha
Z165
SV
3,68
Z166
SV
0,30
˝
˝
0,38
Z166
SV
0,68
Z167
SV
0,26
˝
˝
0,11
Z167
SV
0,37
Z168
SV
0,20
˝
˝
1,40
Z168
SV
1,60
Z169
SV
0,21
˝
˝
0,12
Z169
SV
0,33
Z170
SV
0,07
˝
˝
0,05
˝
˝
0,17
Z170
SV
0,29
Z171
SV
0,45
Z172
SV
0,07
˝
˝
0,48
Z172
SV
0,55
Z173
SV
0,34
Z174
SV
0,17
Z175
SV
0,29
˝
˝
0,18
Z175
SV
0,47
Z176
SV
0,14
˝
˝
0,07
˝
˝
0,26
˝
˝
0,08
Z176
SV
0,55
Z177
SV
0,16
Z178
SV
0,51
Z179 OVK
0,91
Z180 SVK
0,17
157,84
druh
pozemku
kód
BPEJ
třída
ochrany
odvodnění
ha
2
7
2
5
2
7
2
7
2
5
7
7
2
7
2
5
2
7
2
2
7
7
2
2
7
7
-
7.51.11
7.51.11
7.51.11
7.51.11
7.51.11
7.51.11
7.22.13
7.22.13
7.51.11
7.51.11
7.51.11
7.51.11
7.51.11
7.51.11
7.51.11
7.51.11
7.24.44
7.24.44
7.22.13
7.24.44
7.22.13
7.24.44
7.22.13
7.22.13
7.71.01
7.22.13
-
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
V
V
III
V
III
V
III
III
V
III
-
10,63
2
5
5
5
7
5
5
7
7
-
8.35.24
8.35.24
7.22.12
7.47.12
7.22.12
7.21.13
7.51.13
7.21.13
7.51.13
-
II
II
III
IV
III
III
IV
III
IV
-
-
Plochy přestavby
Frenštát p.R.
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
Σ
Σ
Σ
P1
˝
P1
P2
˝
˝
P2
P7
˝
˝
˝
P7
SM
˝
SM
VS
˝
˝
VS
SMK
˝
˝
˝
SMK
0,14
0,29
0,43
0,05
0,07
0,01
0,13
0,04
0,10
0,08
0,26
0,48
127
označení plochy
odnětí
/ funkce
zemědělských
poz. celkem
ha
celkem plochy přestavby
1,04
druh
pozemku
kód
BPEJ
třída
ochrany
odvodnění
ha
-
-
-
-
2
7
2
5
5
7
2
2
7
7
2
5
7
2
5
7
2
2
7
2
2
5
7
7
2
2
7
7
2
7
2
7
7
7
7
7
7.58.00
7.58.00
7.51.13
7.51.13
7.71.01
7.51.13
7.71.01
7.51.13
7.71.01
7.51.13
7.58.00
7.71.01
7.71.01
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.12
7.47.12
7.22.12
7.22.13
7.51.13
7.51.13
7.51.13
7.24.11
7.51.13
7.71.01
7.51.13
7.71.01
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
II
II
IV
IV
V
IV
V
IV
V
IV
II
V
V
III
III
III
III
IV
III
III
IV
IV
IV
III
IV
V
IV
V
III
III
III
III
III
III
III
III
-
Plochy ostatní:
Frenštát p.R.
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
DS1
˝
DS1
DS4
˝
˝
˝
DS4
DS7
˝
˝
˝
DS7
PV1
PV2
˝
PV2
PV4
˝
˝
PV4
PV8
˝
˝
PV8
PV9
PV12
˝
˝
PV12
PV10
ZV1
˝
˝
˝
ZV1
ZV5
˝
ZV5
ZV7
˝
ZV7
ZV8
ZV10
ZV11
ZV12
0,70
0,58
1,28
1,59
0,71
0,04
0,28
2,66
0,03
0,08
0,02
0,01
0,14
0,02
0,03
0,08
0,11
0,02
0,01
0,01
0,04
0,25
0,04
0,03
0,32
0,09
0,18
0,02
0,06
0,26
0,13
0,65
0,03
0,12
0,02
0,82
0,12
0,82
0,94
0,08
0,36
0,44
0,34
0,02
0,11
0,09
128
označení plochy
odnětí
/ funkce
zemědělských
poz. celkem
ha
˝
Σ
ZV14
0,05
˝
ZV15
0,06
˝
˝
0,19
˝
Σ
ZV15
0,25
˝
Σ
ZV16
0,27
celkem plochy ostatní
8,38
celkem návrh
167,26
druh
pozemku
kód
BPEJ
třída
ochrany
odvodnění
ha
7
5
7
7
-
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
-
III
III
III
III
-
10,63
Zábor zemědělských pozemků pro územní systém ekologické stability
označení
plochy
výměra
ha
4 - LBC
13 - LBK
0,80
0,17
0,14
0,31
1,11
13 - LBK
celkem
Druh pozemku: - 2
-5
-7
funkční členění: BI
SV
SM
OVK
OVS
SMK
RN
VL
VS
TI
ZV
PV
DS
DZ
ZZ
Z1 – 180
P1 – P9
ÚSES
LBC
LBK
stávající
druh
pozemku
7
5
7
7
7
navržené
z toho odvodnění
ha
společenstvo
-
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
tabulka č.3
Frenštát pod Rad.
Frenštát pod Rad.
Frenštát pod Rad.
Frenštát pod Rad.
Frenštát pod Rad.
- orná půda
- zahrada
- trvalý travní porost
- plochy bydlení individuálního
- plochy smíšené obytné venkovské
- plochy smíšené obytné městské
- plochy obč. vybavení – komerčních zařízení velkoplošných
- plochy občanského vybavení – sportovních zařízení
- plochy smíšené obytné městské - komerční
- plochy rekreace na plochách přírodního charakteru
- plochy výroby a skladování – lehkého průmyslu
- plochy výroby a skladování
- plochy technické infrastruktury
- plochy prostranství veřejných - zeleně veřejné
- plochy dopravní infrastruktury silniční
- plochy dopravní infrastruktury železniční
- plochy zemědělské - zahrady
- označení zastavitelných ploch
- označení ploch přestavby
- lokální biocentrum
- lokální biokoridor
129
PŘÍLOHA Č. 1
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ
1) limity využití území vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace ÚPN
VÚC Beskydy
- zařazení města Frenštát pod Radhoštěm do rekreačního celku (RKC) 11 Frenštát pod
Radhoštěm. V celém rozsahu vymezeného RKC dodržovat zákaz nových staveb pro
individuální rekreaci (rekreační chaty, rekreační domky, zahrádkářské chaty). Připouští se
změny původních objektů venkovského charakteru (chalupy, usedlosti včetně hospodářských
budov) na rekreační chalupy,
- hranice CHKO Beskydy,
- hranice CHOPAV,
- vymezení Přírodního parku Podbeskydí,
- Natura 2000 - evropsky významná lokalita Beskydy,
- Ptačí oblast Beskydy,
- přeložka silnice I/58, úsek Frenštát p. R. (příčnice), v kategorii S 11,5/80 (VPS č. 48),
- přeložka silnice I/58, úsek Frenštát p. R. – Kopřivnice, v kateg. S 11,5/80 (VPS č. 49),
- přeložka silnice II/483, úsek Veřovice, v kategorii S 9,5/80 (VPS č. 62),
- přeložka silnice II/483, úsek Veřovice – Frenštát p. R., v kategorii S 9,5/80 (VPS č. 63),
- přelož. silnice II/483, úsek Frenštát p. R. – severní obchvat v kat. S 9,5/80 (VPS č. 64),
- přeložka silnice II/483 – úsek Frenštát p. R. – Kunčice p. O. v kat. S 9,5/80 (VPS č. 65),
- územní rezerva pro směrové úpravy železniční tratě č. 323 Ostrava,
- OOV přivaděč DN 600 Nová Ves - Kopřivnice a jejich ochranná pásma,
- VN 220 kV a 110 kV a jejich ochranná pásma,
- VTL plynovod DN 150 a jeho bezpečnostní ochranné pásmo,
- respektovat návrh zdvojení vedení VVN 400kV Prosenice - Nošovice v koridoru
stávajícího vedení VVN 403 (bez nároků na zábor nových pozemků).
limity vyplývající ze ZÚR MSK (označení VPS v ZÚR MSK)
- zdvojení vedení VVN 400kV Prosenice - Nošovice v koridoru stávajícího vedení VVN
403 (E43),
- přelož. silnice II/483, úsek Frenštát p. R. – severní obchvat v kat. S 9,5/80 (D134),
- přeložka silnice I/58, úsek Frenštát p. R. (příčnice), v kategorii S 11,5/80 (D82),
- územní rezerva pro směrové úpravy železniční tratě č. 323 Ostrava (D508).
2) limity využití území vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí
- ochranné pásmo silnic I. třídy v šířce 50 m od osy krajního pruhu dle zákona
č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů,
- ochranné pásmo silnic II. a III. třídy v šířce 15 m od osy komunikace mimo souvisle
zastavěné území, dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění
pozdějších předpisů,
- rozhledová pole silničních křižovatek dle zákona č.13/1997 Sb., o pozemních
komunikacích, ve znění pozdějších předpisů,
130
- ochranné pásmo železniční dráhy v šířce 60 m od osy krajní koleje, ochranné pásmo
vlečky v šířce 30 m od osy krajní koleje dle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění
pozdějších předpisů,
- ochranná pásma vodovodních a kanalizačních řadů do průměru 500 mm vč. 1,5 m od
líce potrubí, ochranná pásma vodovodních a kanalizačních řadů nad průměr 500 mm
2,5 m od líce potrubí dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro
veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve
znění pozdějších předpisů,
OOV přivaděč DN 600 Nová Ves - Kopřivnice
Přivaděč má rozhodnutím č.j. VLHZ-790/89-235/Hr ze dne 24. 4. 1989 stanoveno ochranné
pásmo 6 m od osy potrubí na obě strany.
Respektovat ochranné pásmo vodního zdroje firmy Siemens nacházejícího se na
parc. č. 2201/2.
- ochranná pásma nadzemních elektrických vedení (vzdálenost od krajního vodiče) dle
zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických
odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Ochranná pásma nadzemního elektrického vedení (vzdálenost od krajního vodiče):
- vedení VVN nad 220 kV do 400 kV
OP 20 m (25m)
- vedení VVN - 220 kV nadzemní
OP 15 (20) m
- vedení VVN - 110 kV nadzemní
OP 12 (15) m
- vedení VN 22 kV (venkovní neizolované vodiče)
OP 7 (10) m
- vedení VN 22 kV (venkovní izolované vodiče)
OP 2 m
- stožárové trafostanice (TR)
OP 7 (10) m
OP 2 m
- zděná trafostanice
(údaj v závorce platí pro vedení postavená před r. 1995, tj. před účinností 1. energetického
zákona),
- bezpečnostní a ochranná pásma plynovodů (vzdálenost od okraje potrubí) dle zákona
č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích
a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Bezpečnostní pásma plynovodů (vzdálenost od půdorysu potrubí) a regulačních stanic:
Bezpečnostním a ochranným a pásmem (BP a OP) se pro účely tohoto zákona rozumí prostor
vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu:
BP
OP
20 m
4m
15 m
4m
1m
regulační stanice
20 m,
pro VTL plynovod s tlakem tlaku 40 barů včetně
nad DN 250 (do DN 300 včetně)
s tlakem do 40 barů včetně:
20 (40) m
4m
10 m od hranice oplocení
Údaj v závorce platí pro zařízení postavená před platností změny energetického zákona č. 158/2009 Sb.
plynové sondy - bezpečnostní pásmo o poloměru
131
150 m
- ochranné pásmo u podzemních komunikačních vedení 1,5 m od krajního vedení dle
zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících
zákonů.
- ochrana ložisek nerostných surovin - Ministerstvo životního prostředí ČR stanovuje
území se zvláštními podmínkami geologické stavby podle zákona ČNR č. 62/1988 Sb.,
o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu ve znění zákona ČNR č. 543/1991.
dobývací prostory:
200072 Trojanovice, surovina uhlí černé, zemní plyn, dosud netěženo,
chráněná ložisková území:
144000000 Čs. část Hornoslezské pánve,
14430000 Trojanovice, surovina uhlí černé, zemní plyn, dosud netěženo,
výhradní ložiska:
3171900 Mořkov - Frenštát, surovina uhlí černé, zemní plyn, dosud netěženo,
314430000 Frenštát - západ, černé uhlí, dosud netěženo,
314430100 Frenštát - západ a východ, zemní plyn, dosud netěženo,
K. ú. Frenštát pod Radhoštěm je územím ve vlivech z důlní činnosti.
V roce 1998 byly OKD, a. s. IMGE, o. z. vypracovány "Nové podmínky ochrany ložisek
černého uhlí v chráněném ložiskovém území české části hornoslezské pánve v okrese
Karviná, Frýdek–Místek, Nový Jičín, Vsetín, Opava a jižní část okresu Ostrava – město."
Řešené území bylo zařazeno do plochy C1, C1.1, B.1 a C2.
Ze stanoviska Obvodního báňského úřadu:
respektovat
- rozhodnutí MŽP ČR č. j. 880/2/667/22/A-10/1997/98 ze dne 27. 3. 1998;
- rozhodnutí MŽP č. j. 580/485/22/A-10/04 ze dne 30. 7. 2004;
- závazné stanovisko Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru ŽP a zemědělství
č. j. ŽPZ/16077/2007/So ze dne 17. 9. 2007.
V rozhodnutí o stanovení chráněného ložiskového území 14430000 Trojanovice není ochrana
ložiska formou omezení výstavby na povrhu požadována.
- sesuvná území - dle Geofondu ČR
3507 - lokalita Frenštát, sesuv odstraněný,
3508 - lokalita Bartošky, sesuv aktivní,
3509 - lokalita Bartošky, sesuv potenciální.
8310 - lokalita Frenštát, sesuv aktivní,
- ochrana památek - zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších
předpisů.
Respektovat Městskou památkovou zónu prohlášenou vyhláškou MK ČR č. 108/2003 Sb.,
částka 44, ze dne 1. dubna 2003 o prohlášení území s historickým prostředím ve vybraných
městech a obcích za památkové zóny a určování podmínek pro jejich ochranu (s účinností od
1. září 2003).
132
Ve Frenštátě pod Radhoštěm jsou evidovány tyto nemovité kulturní památky:
47173/8-1542 farní kostel sv. Martina, ulice Kostelní, parc. č. 1 st. pl.,
19936/8-1543 kostel sv. Jana Křtitele s areálem, Horní ul.,
8-1543/1 sv. Jana Křtitele, ul. Horní, s pozemkem parc. č. 140 st. pl.,
8-1543/2 krucifix, ul Horní, na pozemku parc. č. 140 st. pl.,
25033/8-1544 kašna se sochou Neptuna, nám. Míru, na pozemku parc. č. 4286/10,
31452/8-1545 sloup se sochou Panny Marie, nám. Míru, na pozemku parc. č. 4286/9,
16084/8-1546 socha sv. Floriána, nám. Míru, na pozemku parc. č. 4286/10,
42029/8-1547 socha sv. Jana Nepomuckého, nám. Míru, na pozemku parc. č. 4286/10,
36607/8-1549 boží muka, u rodinného domu č. p. 981, par. č. 3659/2,
44815/8-1550 socha Panny Marie, Dolní ul., dle nahlížení do katastru nemovitostí
na parc. č. 4320/4 (originál je deponován v budově radnice),
31258/8-1551 sousoší „Boj o život“, parc. č. 208,
30298/8-1552 pomník Josefa Kaluse, ul. 6. května, na pozemku parc. č. 94/1
(originál je deponován v budově radnice),
35033/8-1553 pomník Břetislava Bartoše, pod hostincem „U Janíka“ č. p. 890,
na pozemku parc. č. 890, na pozemku parc. č. 4106/3,
29465/8-1554 zvonička, Kopaná, vedle č. p. 771, s pozemkem parc. č, 2480 st. pl.,
12651/8-3489 radnice čp. 1, nám. Míru, s pozemkem parc. 44 st. pl.,
12652/8-3490 měšťanský dům čp. 2, nám. Míru, s pozemkem parc. 46/1 st. pl.
a parc. č. 46/4 st.,
55/2 st.pl., 55/3 st. pl.,
12655/8-3493 měšťanský dům č.p. 8, nám. Míru., s pozemkem parc. č. 57 st. pl.,
12659/8-3498 měšťanský dům č.p. 15, ul. Kostelní, s pozemkem parc. č. 11 st. pl.,
12660/8-3499 měšťanský dům č.p. 16, ul. Kostelní, s pozemkem parc. 12 st. pl.,
12661/8-3500 měšťanský dům č.p. 18, nám. Míru, s pozemkem parc. 14 sst. pl.,
12664/8-3503 měšťanský dům č.p. 21 - hotel „Radhošť“, nám. Míru,
s pozemky parc. č. 17/1 st. pl. a 17/2 st. pl.,
100456
muzeum č.p. 220 bývalá měšťanská chlapecká škola, Ulice Horní,
na pozemku parc. č. 277 st. pl.,
41223/8-2064 sušárna (ovoce) – Papratná, u RD č.p. 1134, s pozemkem parc. č. 864 st. pl.,
45903/8-2487 hotel Vlčina, č. p. 616 – Horečky, s pozemkem parc. č. 1322 st. pl.,
45372/8-239 socha Radegasta – vestibul budovy radnice (originál).
Kulturní, historicky významné objekty:
133
Válečné hroby:
Památník vojína Rožkova v parku ve Školské čtvrti, číslo parc. KN 762/5.
Památník Osvobození u kostela na Horní ulici.
Sousoší „Boj o život“ před Muzeem (nemovitá kulturní památka ev. č. č. 31258/8-1551
parc. č. 208).
Pamětní deska na radnici.
Území s archeologickými nálezy
Ve Frenštátě pod Radhoštěm je v současné době za území s archeologickými nálezy ve
smyslu § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. považováno středověké jádro města (UAN II, číslo
lokality 25-21-24/1).
- ochrana přírody a krajiny - zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve
znění pozdějších předpisů, vyhláška MŽP ČR, kterou se provádí některá ustanovení zákona
č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Územní systém ekologické stability - lokální biokoridory, lokální biocentra.
Významné krajinné prvky
Pořadové číslo Název
32198
Chodníková alej „Jandovo stromořadí“
32133
Část lesa s barvínkem
32135
Park na Rožnovské ulici
32137
Zeleň u kostela Sv. Jana Křtitele
32138
Chodníková alej „U nádraží“
32139/1
Strouhy za železničním nádražím
32144
Erozní rýha u Lubiny
32146
Vršek Helštýn
32136
Erozní rýha Trojanovice
Louky u Kostelního lesa s okolním porostem
32192
Trojanovice
Chráněná krajinná oblast Beskydy - vyhlášena Výnosem ministerstva kultury České
socialistické republiky ze dne 5. března 1973.
Přírodního parku Podbeskydí - zřízený vyhláškou OÚ v Novém Jičíně č. 5/94 ze dne 3. 6.
1994.
Památné stromy
Základní OP - ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene
měřeného ve výšce 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památné
stromy škodlivá činnost (§46 odst. 2 a 3 zákona č. 114/92 Sb.). Veškeré zásahy a opatření v
ochranném pásmu památného stromu lze provádět jen se souhlasem orgánu ochrany přírody.
Název památného
stromu
Český název
Klen na Kopané
javor klen
3125
5,2m
13. 6. 1980
Frenštátská lípa
Lípa srdčitá
580/1
8m
13. 6. 1980
Číslo
parcely
134
Ochranné pásmo
(poloměr)
Dat. vyhlášení
Název památného
stromu
Český název
Lípa u Toboláře
lípa srdčitá
1944/2
12m
27. 8. 1999
Frenštátský topol
topol černý
96
9,9m
13. 6. 1980
Lípa u polikliniky
lípa srdčitá
351
Frenštátský
zmarličník
zmarličník
japonský
442/1
7,4m
6. 12. 2006
Buk u průmyslovky
buk
červenolistý
762/1
20m
24. 5. 2004
Dub letní
dub letní
1521/1
10m
26. 7. 2007
Lípa u Cochlarů
lípa srdčitá
1754/2
12m
8. 8. 2000
Lípa na Záhuní
lípa srdčitá
765/1
10m
19.11.2001
Lípa u Lipky
lípa srdčitá
3950/1
základní OP
13. 6. 1980
Číslo
parcely
Ochranné pásmo
(poloměr)
Volné prostr. okolo
lípy ke zdem staveb
okolo
Dat. vyhlášení
18. 7. 2000
Natura 2000
evropsky významné lokalita Beskydy, kód lokality: CZ0724089
Vyhlášena Nařízením vlády č.132/2005 Sb., ze dne 22. prosince 2004, kterým se stanoví
národní seznam evropsky významných lokalit,
Ptačí oblast Beskydy, kód lokality: CZ0811022
Vyhlášena Nařízením vlády ze dne 8. prosince 2004, kterým se vymezuje Ptačí oblast
Beskydy.
Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů
číslo VKP
k. ú.
247/1
255
231/14
32192
249/1
- ochranné pásmo 50 m od okraje lesa dle zákona ČNR č. 289/1995 Sb., o lesích
a o změně a doplňcích některých zákonů (lesní zákon) ve znění pozdějších předpisů,
- stanovená záplavová území:
- Lubina ř. km 3,335 – 24,463, č.j. ŽP-2045/2000/Ko-231.2, ze dne 25. 1. 2001, včetně
aktivní zóny, v ř. km 12,850 – 16,860 nahrazeno opatřením KÚ MSK, č.j. MSK
146264/2006, ze dne 16. 10. 2006, účinnost od 20. 10. 2006,
- Lubina (Tichávka) ř. km 24,643 – 28,670, ŽPZ/10970/04. ze dne 11. 3. 2004, včetně
aktivní zóny.
Frenštát pod Radhoštěm se nachází v zájmovém území Ministerstva obrany dle
ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.
Celé správní území města zasahuje ochranné pásmo leteckých radiových zabezpečovacích
zařízení. Je nutno respektovat ustanovení § 37 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví.
135
V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě
závazného stanoviska Ministerstva obrany, Vojenské ubytovací a stavební správy Brno,
odloučeného pracoviště Olomouc:
- výstavba souvislých kovových překážek (100 x 20 m a více),
- výstavba větrných elektráren,
- stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více nad terénem,
- stavby, které jsou zdrojem elektromagnetického rušení.
V tomto území může být výstavba větrných elektráren a výškových staveb nad 30 m nad
terénem výškově omezena nebo zakázána.
Převážná část území města je situována v zájmovém území pro nadzemní stavby.
V zájmovém území „VÝŠKA 150“ (dle ustanovení § 175 zákona č. 183/2006 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu) lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní výstavbu
přesahující 100 m n. t. jen na základě závazného stanoviska ČR – Ministerstva obrany,
zastoupeného VUSS Brno, v zájmovém území. „VÝŠKA 250“ (dle ustanovení § 175 zákona
č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) lze vydat územní rozhodnutí
a povolit nadzemní výstavbu přesahující 200 m n. t. jen na základě závazného stanoviska ČR
– Ministerstva obrany, zastoupeného VUSS Brno
Na celém správním území města je dále zájem Ministerstva obrany posuzován i z hlediska
povolování níže vyjmenovaných druhů staveb dle ustanovení § 175 zákona č. 183/2006 Sb.,
o územním plánování a stavebním řádu. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit
níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany,
prostřednictvím Vojenské ubytovací a stavební správy Brno
- výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací,
silnic I., II. a III.
třídy,
- výstavba, rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů,
- výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů, včetně zařízení,
- výstavba vedení VN a VVN,
- výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační, telemetrická)
včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí (např. základnové stanice.....),
- výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem,
- výstavba vodních nádrží (přehrady, rybníky).
PŘÍLOHA Č. 2
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
ATS
BD
BP
BTS
CO
ČHMÚ
ČOV
ČSÚ
ČÚZK
DTP
EO
-
automatická tlaková stanice
bytový dům
bezpečnostní pásmo
základová převodní stanice (base transceiver station)
civilní ochrana
Český hydrometeorologický ústav
čistírna odpadních vod
Český statistický úřad
Český ústav zeměměřický a katastrální
dolní tlakové pásmo
ekvivalentní obyvatel
136
HTP
KČT
k. ú.
LHP
MK
MO
MŠ
NN
OP
ORP
OZKO
POH
PUPFL
PÚR
RD
RKS
RS
RSU
SHR
STG
STL
SÚ
SV
TKO
TO
TR, TS
TTP
TÚ
ÚK
-
horní tlakové pásmo
Klub českých turistů
lesní hospodářský plán
místní komunikace
místní obslužná (komunikace)
mateřská škola
nízké napětí
ochranné pásmo
obec s rozšířenou působností
oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší
plán odpadového hospodářství
pozemky určené k plnění funkcí lesa
politika územního rozvoje
rodinný dům
radiokomunikační středisko
regulační stanice
vzdálený účastnický blok (remote subscriber unit)
samostatně hospodařící rolník
skupina typů geobiocénu
středotlaký
sídelní útvar
skupinový vodovod
tuhé komunální odpady
telefonní obvod
trafostanice, transformační stanice
trvalé travní porosty
tranzitní ústředna
účelová komunikace
ÚP
ÚPS
ÚSES
ÚV
VDJ
VKP
VN
VPS
VÚC
VVN
ZPF
ZŠ
-
územní plán
účastnická přípojná síť
územní systém ekologické stability
úpravna vody
vodojem
významný krajinný prvek
vysoké napětí
veřejně prospěšné stavby
velký územní celek
velmi vysoké napětí
zemědělský půdní fond
základní škola
PŘÍLOHA Č. 3
PŘEHLED CITOVANÝCH ZÁKONŮ A VYHLÁŠEK
-
zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění
pozdějších předpisů;
-
vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací
dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti;
-
vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhlášky
č. 269/2009 Sb.;
137
-
vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby;
-
zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (památkový zákon), ve znění pozdějších
předpisů;
-
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;
vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona
č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve
znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění
-
vyhláška MŽP č. 363/1992 Sb., o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registrace,
ve znění vyhlášky č. 368/2004 Sb.;
-
zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový
zákon), ve znění pozdějších předpisů;
-
vyhláška č. 236/1998 Sb., kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 26/1989
Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti
a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, ve znění pozdějších předpisů
-
vyhláška č. 239/1998 Sb., Vyhláška Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně
zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při
vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti
prováděné hornickým způsobem
-
vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně,
ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb.;
-
zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů;
-
zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů;
-
zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně
některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů;
-
nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění
povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do
vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů;
-
nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život
a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování hodnocení
stavu jakosti těchto vod, ve znění nařízení vlády č. 169/2006 Sb.;
-
vyhláška MZe č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků
a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění pozdějších
předpisů;
138
-
nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání
a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření
v těchto oblastech, ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon
o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů;
-
vyhláška č. 205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení
některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší;
-
nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší;
-
nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku
a vibrací;
-
zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických
odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně dalších zákonů;
-
zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění
-
zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon
o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších
předpisů;
-
vyhláška MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF;
-
vyhláška č. 546/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví
charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení
a aktualizaci;
-
zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů;
-
zákon č. 20/187 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů
-
zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb.,
o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů;
Ze stanoviska Obvodního báňského úřadu:
respektovat
- rozhodnutí MŽP ČR č. j. 880/2/667/22/A-10/1997/98 ze dne 27. 3. 1998;
- rozhodnutí MŽP č. j. 580/485/22/A-10/04 ze dne 30. 7. 2004;
- závazné stanovisko Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru ŽP a zemědělství
č. j. ŽPZ/16077/2007/So ze dne 17. 9. 2007.
V rozhodnutí o stanovení chráněného ložiskového území 14430000 Trojanovice není ochrana
ložiska formou omezení výstavby na povrhu požadována.
139
7. POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
O pořízení Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm rozhodlo Zastupitelstvo města Frenštát
pod Radhoštěm dne 11. 12. 2008 na svém 15. zasedání.
Zadání územního plánu schválilo Zastupitelstvo města Frenštát pod Radhoštěm
dne 25. 6. 2009 na svém 20. zasedání.
Ze závěrů projednávání zadání vyplynul požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území (včetně posouzení vlivů na životní prostředí), které je součástí
Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm.
Územní plán města Frenštát pod Radhoštěm byl zpracován bez zpracování variant a bez
konceptu.
Na základě schváleného zadání zpracoval projektant tj. Urbanistické středisko Ostrava,
s. r. o., Ing. arch. Vladimíra Fusková, Spartakovců 3, 708 00 Ostrava-Poruba návrh územního
plánu.
Návrh územního plánu byl vypracován dle přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně
analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně
plánovací činnosti, v dubnu 2010.
Městský úřad Frenštát pod Radhoštěm, odbor výstavby a územního plánování, oznámil podle
ust. § 50 odst. 2 stavebního zákona dne 31. 5. 2010 společné jednání o návrhu územního
plánu dotčeným orgánům, krajskému úřadu, obci pro kterou je územní plán pořizován
a sousedním obcím s jednáním na den 28. 6. 2010. Toto oznámení bylo zároveň oznámením
ve smyslu ustanovení § 10i odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní
prostředí a o změně pozdějších předpisů. Dne 28. 6. 2010 se v zasedací místnosti Městského
úřadu uskutečnilo společné jednání, z kterého byl pořizen zápis.
Pořizovatel vyzval dotčené orgány k uplatnění stanovisek ve lhůtě do 30 dnů ode dne jednání,
tj. do 28. 7. 2010. Ve stejné lhůtě mohly uplatnit své připomínky sousední obce. Po tuto dobu
pořizovatel umožnil uvedeným orgánům nahlížet do návrhu územního plánu, který byl podle
ustanovení § 50 odts. 2 stavební zákona vystaven k nahlédnutí na Městském úřadě Frenštát
pod Radhoštěm, odboru výstavby a územního plánování. Došlá stanoviska dotčených orgánů
jsou vyhodnocena v tabulce v kapitole 8.4. Sousední obce nepodaly žádné připomínky.
Dne 22. 6. 2010 požádal Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí
a zemědělství, o prodloužení lhůty pro vydání stanoviska k návrhu Územního plánu Frenštát
pod Radhoštěm (č.j. MSK 106904/2010 ŽPZ/24958/2010/Ham). Po dodání požadovaných
dokumentů pořizovatelem bylo dne 30. 8. 2010 pod č.j. MSK 145648/2010
ŽPZ/24958/2010/Ham Krajským úřadem Moravskoslezského kraje, odborem životního
prostředí a zemědělství, vydáno souhlasné stanovisko z hlediska zákona o posuzování vlivů
na životní prostředí.
Na základě výsledku projednání podle § 50 stavebního zákona byl územní plán v září 2010
upraven. Po upraveném návrhu pořizovatel vypracoval "Zprávu o projednání návrhu
Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm". Dne 11. 10. 2010 Městský úřad Frenštát
pod Radhoštěm, odbor výstavby a územního plánování, pořizovatel požádal Krajský úřad
Moravskoslezského kraje, odbor územního plánování, stavebního řádu a kultury, o stanovisko
podle ustanovení § 51 stavebního zákona.
Krajský úřad posoudil ve smyslu ustanovení § 51 stavebního zákona předložený návrh
Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm z hlediska koordinace využívání území, zejména
s ohledem na širší vztahy a dále z hlediska souladu s Politikou územního rozvoje a územně
plánovací dokumentací vydanou krajem a konstatoval, že z těchto hledisek nemá připomínky.
Stanovisko bylo vydáno dne 27. 10. 2010 pod č.j. MSK 170712/2010 ÚPS/22873/2010/Kan.
O upraveném a posouzeném návrhu Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm se konalo
veřejné projednání dne 20. 12. 2010 v zasedací místnosti Městského úřadu Frenštát
140
pod Radhoštěm. Z veřejného projednání byl pořízen zápis. K návrhu územního plánu byly
uplatněny dvě námitky a jedna připomínka (viz kapitola 12 a 13). Před veřejným jednáním
pořizovatel obdržel 5 stanovisek dotčených orgánů. Všechna stanoviska byla podána po lhůtě,
tedy po stanoveném termínu pro podání stanovisek dotčených orgánů (po 28. 7. 2010).
Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotil výsledky projednání a předložil
projektantovi požadavky pro doplnění návrhu územního plánu. Rozhodnutí a námitkách
a vyhodnocení připomínek je součástí tohoto opatření obecné povahy (viz kapitola 12 a 13).
Územní plán Frenštát pod Radhoštěm byl spolufinancován Evropskou unií a Evropským
fondem pro regionální rozvoj v rámci Integrovaného operačního programu.
8. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
8.1 VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO
ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM
Projednávaná dokumentace je v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky,
schválenou dne 20. 7. 2009 usnesením vlády ČR č. 929.
Základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na úrovni
jednotlivých regionů je od r. 2008 provedeno v Politice územního rozvoje ČR (PÚR ČR).
Vlastní řešené území není součástí rozvojové oblasti, nejbližší je rozvojová oblast OB2
Ostrava, s vymezením za SO ORP Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frýdek-Místek (bez obcí
v jihovýchodní části), Havířov, Hlučín, Karviná, Kopřivnice (jen obce v severní části),
Kravaře (bez obcí v severní části), Orlová, Opava (bez obcí v západní a jihozápadní části),
Ostrava, Třinec (bez obcí v jižní a jihovýchodní části).
V rámci PÚR ČR (r. 2008) byly vymezeny i tzv. specifické oblasti (SOB) – řešené území
zahrnuje SOB 2 - specifická oblast Beskydy, s vymezením SO ORP Frenštát pod Radhoštěm,
Frýdek-Místek (jižní okraj), Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov (západní okraj), Rožnov
pod Radhoštěm, Třinec (jihozápadní okraj), Vsetín (východní část). Oblast se dotýká
na území ORP Frýdek-Místek rozvojové oblasti OB2 Ostrava a na území ORP Jablunkov
a Třinec rozvojové osy OS 13 Ostrava-Třinec-hranice ČR.
V rámci zpracování Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje bylo navrženo
upřesnění specifické oblasti SOB2 Beskydy, zahrnuje pouze dále uvedené obce SO ORP
Frenštát pod Radhoštěm – vlastní město Frenštát pod Radhoštěm a Trojanovice.
ÚP Frenštát pod Radhoštěm byl zpracováván a projednáván v době platnosti Územního plánu
velkého územního celku Beskydy, včetně změn č. 1 a 2 (dále jen „ÚPN VÚC Beskydy“).
Posouzení souladu předloženého územního plánu s územně plánovací dokumentací vydanou
krajem proto pořizovatel provedl s ÚPN VÚC Beskydy.
předložené dokumentace respektuje řešení vyplývající z obou uvedených územně plánovacích
dokumentací.
141
Územní plán velkého územního celku Beskydy byl schválen usnesením vlády ČR č. 298/02
dne 25. 3. 2002,. Změnu č. 1 ÚPN VÚC Beskydy byla schválena dne 21. 12. 2006
Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje Usnesením č. 15/1321/1 a Změna č. 2 ÚPN VÚC
Beskydy byla schválena dne 21. 9. 2006 Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje
Usnesením č. 13/1144/1.
V rámci VÚC Beskydy byly vymezeny rekreační krajinné celky (RKC). Katastrální území
Frenštát pod Radhoštěm je zařazeno do RKC 11 Frenštát pod Radhoštěm jako středisko
s vyšším významem. V celém rozsahu RKC je nutno dodržovat zákaz nových staveb
pro individuální rekreaci (rekreační chaty, rekreační domky, zahrádkářské chaty). Přípustné
jsou změny původních objektů venkovského charakteru na rekreační chalupy.
Územní plán respektuje územní rezervu pro rekonstrukci železniční tratě Frenštát p. R. Kunčice p. O. - Frýdlant n. O., evidovanou jako veřejně prospěšnou stavbu . Dále územní
ochranu ve formě vymezených koridorů pro záměry VPS, a to přeložku "Příčnice" - silnice
č. I/58, přeložku Veřovice - Frenštát p. R. - silnice II/483 a přeložku - severní obchvat města silnice č. II/483. V rámci posílení přenosového profilu el. energie mezi Polskem a Českou
republikou bude v trase stávajícího vedení VVN 403 Prosenice - Nošovice bez návrhu
na zábor nových pozemků provedena úprava vedení - zdvojení.
Změny využití ploch v území obsažené v územním plánu nemají z hlediska širších vztahů vliv
na koordinaci využívání území. Územní plán Frenštát pod Radhoštěm neohrozí záměry VÚC
Beskydy ani ZÚR MSK. Respektuje územní ochranu ve formě vymezených koridorů pro
záměry veřejně prospěšných staveb.
Územní plán Frenštát pod Radhoštěm respektuje nadřazenou územně plánovací dokumentaci,
a to ÚPN VÚC Beskydy i ZÚR MSK.
8.2 VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S CÍLI A ÚKOLY
ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU
ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A
POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
Územním plánem je stanovena základní koncepce rozvoje území, ochrany jeho hodnot,
urbanistická koncepce včetně plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny
a koncepce veřejné infrastruktury.
Územní plán v souvislostech a podrobnostech území města zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly
územního plánování v souladu s nadřazenou dokumentací Moravskoslezského kraje
a s politikou územního rozvoje.
Územním plánem je vymezeno zastavěné území, zastavitelné plochy a stanoveny plochy
pro veřejně prospěšné stavby.
Hlavním cílem navržené urbanistické koncepce je vytvoření podmínek pro rozvoj správního
území:
- dostatečnou nabídkou ploch pro novou obytnou výstavbu za účelem udržení stabilního
počtu obyvatel a zlepšování věkové struktury, tj. bydlení individuálního (BI) a ploch
smíšených obytných venkovských (SV);
- nabídkou ploch pro rozvoj především každodenní a víkendové rekreace a relaxace plochy občanského vybavení - sportovních zařízení (OS) a vymezením ploch prostranství
veřejných - zeleně veřejné v zastavěném území (ZV).
- nabídkou ploch pro rozvoj veřejné infrastruktury – ploch občanského vybavení
142
-
-
komerčních zařízení velkoplošných (OVK) a ploch smíšených obytných městských
komerčních (SMK);
nabídkou ploch pro rozvoj výroby a služeb (VS), výroby a služeb - lehkého průmyslu
(VL) za účelem podpory ekonomiky, vytváření pracovních míst a zabezpečení služeb
v území;
vymezením ploch přírodních pro územní systém ekologické stability (ÚSES) a ploch
smíšených nezastavěného území (SN), tj. vzrostlá zeleň mimo lesní pozemky, mokřady
apod.).
Hlavní zásadou při vytváření podmínek pro rozvoj území jsou požadavky na ochranu
architektonických, urbanistických a přírodních hodnot území při navázání na dosavadní
urbanistický a stavební vývoj katastrálního území.
Koncepce rozvoje území vychází z prognózy vývoje bydlení ve střednědobém výhledu
(do r. 2025), který se opírá o komplexní zhodnocení podmínek řešeného území. Je
předpokládán mírný pokles, případně stagnace, počtu obyvatel a výstavba cca 25 - 30 nových
bytů ročně. Asi u 1/5 z uvedeného počtu bytů je možné předpokládat jejich vybudování
bez nároků na nové plochy vymezené územním plánem jako návrhové (půdní vestavby,
přístavby, změny využití objektů, výstavba v prolukách a na větších zahradách apod.).
Uvedená bilance je také výchozím předpokladem pro bilancování potřeby ploch
a dimenzování technické infrastruktury.
Hlavní urbanistickou funkcí obce je funkce obytná, funkce obslužná, výrobní a rekreační jsou
funkcemi doplňkovými.
Největší rozsah navržených zastavitelných ploch představují plochy smíšené venkovské (SV),
plochy bydlení individuálního (BI), v rámci kterých lze připustit také výstavbu zařízení
občanské vybavenosti a dalších staveb v souladu s stanovenými podmínkami.
Stávající plochy školských areálů jsou vymezeny jako plochy občanského vybavení – veřejné
infrastruktury (OVI). Ostatní zařízení občanského vybavení jsou součástí ploch smíšených
obytných městských (SM), bydlení hromadného (BH), bydlení individuálního (BI), ploch
smíšených obytných venkovských (SV) apod. Nové plochy občanského vybavení – veřejné
infrastruktury (OVI) nejsou navrženy.
Stávající plochy sportovních a rekreačních areálů jsou vymezeny jako plochy občanského
vybavení – sportovních zařízení (OVS). Nové plochy občanského vybavení - sportovních
zařízení (OVS) jsou navrženy v západní části území v návaznosti na stávající plochy OVS
a jedna plocha je navržena ve východní části území.
Realizaci komerčních zařízení velkoplošných lze připustit v plochách smíšených obytných
městských – komerčních (SMK) a plochách občanského vybavení – komerčních zařízení
velkoplošných.
(SMK). Plocha areálu ulice Bezručova (bývalý areál „traktorky“) je navržena jako plocha
a Bartoška na plochy výroby a skladování (VS). Zastavitelné plochy pro rozvoj výroby
143
území, dále jižně od Martinské čtvrti, severně od ulice Střelniční po hranici s obcí Tichá.
V těchto plochách se připouští stavby pro fotovoltaické elektrárny.
Plochy prostranství veřejných - zeleně veřejné (ZV) jsou vymezeny především podél vodního
toku Lomné, protékající souvislou zástavbou města.
Navržené plochy zemědělské – zahrad (ZZ) jsou vymezeny v návaznosti na stávající plochy
zemědělské – zahrad (zahrádkové osady) u silnice Za Střelnicí a jihovýchodně od plochy
výroby a skladování – lehkého průmyslu (VL).
Vzhledem k tomu, že zastavitelné plochy s převažující funkcí bydlení jsou vymezeny
především v prolukách mezi stávající zástavbou, nebo přímo na tuto zástavbu navazují,
nepředpokládá se snížení kvality přírodního prostředí. Navržený přesah nabídky
v zastavitelných plochách proti demografickému rozboru umožňuje korekci cen nabízených
pozemků pro výstavbu. Nepředpokládá se, že všechny pozemky budou využity pro výstavbu.
Část pozemků nebude zastavěna z důvodu majetkoprávních, nedořešení přístupu k pozemku,
změně názoru na výstavbu vlastníka pozemku apod.
Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování navazují na stávající plochy výrobních areálů.
Vzhledem k tomu, že tyto areály jsou umístěny v sousedství obytné zástavby, nelze zcela
vyloučit vliv z provozované činnosti na okolní zástavbu. Je nutno zvažovat druh
provozovaných činností v těchto plochách s ohledem na organizaci zástavby v okolních
plochách.
Záborem zemědělských pozemků nebude ohroženo hospodaření na těchto pozemcích.
Zastavitelné plochy vytvářejí kompaktní celek se stávající zástavbou.
Vzhledem k plynofikaci města nebude v topné sezóně zhoršováno životní prostředí novou
zástavbou.
Územním plánem je navržen způsob likvidace odpadních vod oddílnou kanalizací
zakončenou na ČOV, která je situována v severní části správního území obce.
Kolem vodních toků je nezbytné ponechávat nezastavěné manipulační pásy, tzn. i bez
oplocení, které umožní údržbu koryta. Zároveň se jedná o ochranu staveb v blízkosti vodních
toků. Zejména se tato podmínka týká zastavěného území podél vodních toků Lubiny, Bystré
a Lomné, které jsou oboustranně obestavěny.
Město Frenštát pod Radhoštěm je nutno vnímat jako obec s rozšířenou působností správního
obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm. Poměrně vyváženými funkcemi řešeného území jsou
funkce obytná, obslužná, výrobní i rekreační. Tyto funkce je nutno dále optimálně rozvíjet
s ohledem na vazby mezi jednotlivými funkcemi.
Návrhem nových ploch pro obytnou výstavbu dojde k využití obytné atraktivity obce, stejně
významná je také údržba stávajícího bytového fondu.
Realizací nefunkčních částí vymezeného územního systému ekologické stability zalesněním
dojde ke zvýšení podílu krajinné zeleně v ve správním území města.
Dopravní obsluha území je dobrá. Realizací přeložek silnic I. a II. třídy dojde k odklonění
dopravy z centra města a tím i ke zlepšení životního prostředí v souvislé zástavbě s poměrně
úzkými komunikacemi.
Veškeré hodnoty správního území města Frenštátu pod Radhoštěm, kulturní i přírodní, jsou
navrženým řešením v maximální možné míře respektovány.
Územním plánem je respektován návrh na ochranu staveb dokládajících historický vývoj obce
a to jejich zapsáním do seznamu nemovitých kulturních památek. Tyto stavby jsou označeny
v grafické části odůvodnění - Koordinačním výkrese.
144
Vymezením zastavitelných ploch je navázáno na tradiční kompaktní způsob zástavby
a historický urbanistický vývoj města Frenštátu pod Radhoštěm.
Územním plánem jsou respektovány podmínky ochrany Přírodního parku Podbeskydí
a ochrany Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Územním plánem je vymezen územní systém
ekologické stability s prvky lokálními.
V maximální možné míře jsou respektovány registrované významné krajinné prvky
i významné krajinné prvky „ze zákona“. Lokality s chráněnými druhy živočichů nejsou
návrhem řešení dotčeny.
Kvalita bydlení a ochrana životního prostředí bude zvýšena realizací technické infrastruktury,
především kanalizace. Do doby její realizace musí být kladen důraz na individuální čištění
odpadních vod v soulady s platnými zákony. Kvalita bydlení je zároveň ovlivňována dopravní
obsluhou území. Nové komunikace musí být realizovány v dostatečných šířkách na veřejných
prostranstvích v souladu s § 22 vyhlášky 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání
území.
Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje obce, navrhuje změny, které umožní další
hospodářský rozvoj města současně doplní řadu nových úprav, které mají za cíl zachovat
ekologickou stabilitu krajiny. Při realizaci změn a sledování jejich vlivů na životní prostředí
je nezbytné dodržovat určité postupy a ukazatele specifické pro posuzované území. Návrh
řešení územního plánu předkládá zábor půdy 212,93 ha, z toho 172,42 ha zemědělských
pozemků. Největší podíl je vymezen pro smíšené obytné plochy a individuální bydlení
(138,96 ha). Mimo zábory zemědělské půdy se předpokládá trvalý zábor 6,03 ha pozemků
určených k plnění funkcí lesa. Největší plochu si vyžádá - plocha občanského vybavení sportovních zařízení (1,73 ha) a plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně (3,57 ha).
Pro plochy veřejné zeleně je vymezeno 8,86 ha půdy. Pro potřeby územního systému
ekologické stability se předpokládá zábor celkem 3,33 ha zemědělských pozemků. Územní
plán řeší zásobování nových aktivit vodou, plynem a elektrickou energií a zabývá se
i likvidaci odpadních vod. Plochy vymezené územním plánem částečně zasahují do CHKO
Beskydy. Budování systému ekologické stability a veřejné, ochranné a krajinné zeleně lze
považovat za pozitivní a do jisté míry jako kompenzaci k nové výstavbě. Ostatní zábory jsou
určeny pro plochy bydlení a technické a dopravní infrastruktury.
Plochy potřebné pro územní rozvoj obce jsou navrženy v návaznosti na stávající zástavbu
a jsou jejím doplněním. Jedná se převážně o plochy určené pro bydlení. Převážná většina
ploch zařazených do návrhu je převzata z platné územně plánovací dokumentace.
Zemědělské pozemky navržené k záboru jsou převážně v průměrné kvalitě, ve třídě ochrany
III, částečně v nejhorší kvalitě, ve třídě ochrany IV a V.
8.3 VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POŽADAVKY
STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
Územní plán je v souladu s požadavky zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č. 500/2006 Sb.,
o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentací a způsobu evidence
územně plánovací činnosti a vyhlášky 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání
území. Územní plán Frenštát pod Radhoštěm byl upraven, projednán a vydán dle stavebního
zákona a prováděcích vyhlášek.
145
8.4 VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POŽADAVKY
ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH
ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ
S VÝSLEDKY ŘEŠENÍ ROZPORŮ
Poř. č.
2.
Stanoviska dotčených orgánů, připomínky sousedních obcí
Vyhodnocení
Ministerstvo životního prostředí ČR
odbor výkonu státní správy IX
Čs. legií 5, 702 00 Ostrava
č. j.: 780/580/10, 47618/ENV, 000383/A-10
ze dne 28. 7. 2010
Stanovisko k návrhu Územního plánu Frenštát pod
Radhoštěm
Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy IX
(dále jen „ministerstvo“), obdrželo vaše oznámení o projednávání
výše uvedeného návrhu.
Ministerstvo jako dotčený orgán podle § 15 odst. 2 zákona
č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní
zákon), ve znění pozdějších předpisů, a § 13 odst. 2 zákona
č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších
předpisů, sděluje po prostudování návrhu následující:
V grafické části (koordinační výkres) chybí zakreslit sesuvné
území č. 8310 podle "Mapy sesuvů a jiných nebezpečných
svahových deformací" ČGS-Goefondu z března 2009.
Toto sesuvné území není také uvedeno v textové části
(odůvodnění), kde je naopak uvedeno sesuvné území č. 3521
podle map ČGS-Geofondu "Sesuvy a jiné nebezpečné svahové
deformace" z roku 1999, které se na území města Frenštát pod
Radhoštěm již nenachází.
V textové části (odůvodnění) se rovněž objevuje nesprávné
tvrzení, že celé správní území města Frenštát pod Radhoštěm se
nachází v území mimo vlivy důlní činnosti, tj. v ploše C2 podle
Mapy důlních podmínek pro stavby v okrese Frýdek - Místek
z roku 1997. Podle této mapy se totiž na území města nacházejí
plochy B1, C1, C1. 1 a C2, které jsou správně zakresleny v grafické
části (koordinační výkres).
3.
V grafické části bude
sesuvné území
zakresleno.
V odůvodnění bude
sesuvné území č. 8310
doplněno a sesuvné
území č. 3521 vymazáno.
Bude respektováno a
upraveno.
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Na Františku, 110 15 Praha 1
č. j.: 21043/2010/05100
ze dne 10. 6. 2010
Z hlediska působnosti MPO ve věci využívání nerostného
bohatství a těžby nerostných surovin podle ustanovení § 50 odst. 2
stavebního zákona k výše uvedené územně plánovací dokumentaci
Vám sdělujeme, že s návrhem územního plánu města souhlasíme
za předpokladu, že tato dokumentace respektuje zákon č. 44/1988
146
Vzato na vědomí.
Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon),
v platném znění.
4.
Ministerstvo zemědělství, Pozemkový úřad Nový Jičín
Husova 13, 741 11 Nový Jičín 1
č. j.: PÚ/2156/10-1662/10-Smo-21.3.1
ze dne 23. 10. 2009
Ministerstvu zemědělství, Pozemkovému úřadu Nový Jičín (dále
jen pozemkový úřad), jako správnímu úřadu příslušnému podle
ust. § 20 odst. 1 písm. d) příp. n) zákona č. 139/2002 Sb.,
o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění
pozdějších předpisů, byla dne 1. 6. 2010 doručeno oznámení
o společném jednání o návrhu Územního plánu Frenštát pod
Radhoštěm.
6.
Pozemkový úřad nemá námitky k návrhu Územního plánu Frenštát
pod Radhoštěm, pouze připomíná, aby navrženým řešením
nedošlo ke ztížení přístupnosti k zemědělským pozemkům
jednotlivých vlastníků.
Otázka přístupu na
zemědělské pozemky je
v A. Textová část řešena
v oddíle E. 1 odst. 6.
Žádáme, aby koncepce uspořádání krajiny v územním plánu
umožňovala umístění společných zařízení, která budou
lokalizována v krajině podle návrhu společných zařízení na
základě přesných zjištění situace v terénu a jednání s vlastníky.
S odkazem na § 18 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, budou
tato společná zařízení umístěna v nezastavěném území. Dále jde
o případné respektování stávajícího stavu polních cest v terénu
a hlavně možnost jejich doplnění. Požadujeme, aby účelové
komunikace (vymezené v § 2 odst. 2 písm. d) a § 7 zákona
č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších
předpisů), nebyly v územním plánu stanoveny jako plochy
dopravní infrastruktury v souladu s § 9 odst. 1, 2 a 3 vyhlášky
č. 501/2006 Sb., o obecných podmínkách na využití území.
Dle zjištění nebyly
zahájeny projekční práce
na pozemkových
úpravách ve Frenštátě
p.R. Nelze proto stanovit
lokality pro umístění
společných zařízení
v krajině. Účelové
komunikace nebudou
v ÚP stanoveny jako
plochy dopravní
infrastruktury.
Ministerstvo zdravotnictví ČR
odbor investičního rozvoje
Palackého 4, 128 01 Praha 2
č. j.: MZDR49/2010-75/INV-457
ze dne 22. 2. 2010
Ministerstvo zdravotnictví ČR nemá v předmětné lokalitě žádné
zájmy z hlediska nadregionální výstavby zdravotnických zařízení.
Český inspektorát lázní a zřídel z hlediska ochrany léčebných
lázní a přírodních léčivých zdrojů vydává samostatné stanovisko
k výše uvedené lokalitě.
9.
Vojenská ubytovací a stavební správa Brno
ÚP 11857, 1. máje 1, 771 11 Olomouc
147
Vzato na vědomí.
č. j.: 1988-4113/16855/2010-1383-ÚP-OL
ze dne 12. 7. 2010
Frenštát pod Radhoštěm - Návrh Územního plánu Frenštát
pod Radhoštěm
Ve smyslu § 175 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu (stavební zákon) a zákona č. 222/1999 Sb.,
o zajišťování obrany České republiky v platných zněních
a v souladu s resortními předpisy (na teritoriu okresů Brno-město,
Brno-venkov, Blansko, Břeclav, Hodonín, Kroměříž, Prostějov,
Třebíč, Uherské Hradiště, Vyškov, Zlín, Znojmo a Bruntál,
Frýdek-Místek, Jeseník, Karviná, Nový Jičín, Olomouc, Opava,
Ostrava, Přerov, Šumperk, Vsetín) bylo provedeno vyhodnocení
výše uvedené akce.
Česká republika – Ministerstvo obrany, zastoupená VUSS Brno,
jako věcně a místně příslušná ve smyslu zákona č. 222/1999 Sb.,
jejímž jménem jedná ředitel VUSS Brno Ing. Jaroslav Valchář na
základě pověření ministryně obrany
č. j. 2566/2007-8764 ze dne 2. ledna 2008, ve smyslu § 7 odst. 2
zákona č. 219/2000 Sb. vydává závazné stanovisko.
Katastrální území Frenštát pod Radhoštěm je situováno
v prostoru zájmových území ministerstva obrany dle
ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním
plánování a stavebním řádu.
1/ Na celé řešené území zasahuje ochranné pásmo leteckých
radiových zabezpečovacích zařízení:
Je nutno respektovat podle ustanovení § 37 zákona č. 49/1997 Sb.
o civilním letectví. V tomto území (dle ustanovení § 175 odst. 1
zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu)
lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na
základě závazného stanoviska ČR - Ministerstva obrany,
zastoupeného VUSS Brno:
- výstavba souvislých kovových překážek (100 x 20m a více),
- stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více nad terénem,
- stavby, které jsou zdrojem elektromagnetického záření.
V tomto vymezeném území může být výstavba větrných elektráren
a výškových staveb nad 30 m nad terénem výškově omezena nebo
zakázána.
2/ Převážná část území je situována v zájmovém území pro
nadzemní stavby (viz mapové podklady):
V zájmovém území "VÝŠKA 150" (dle ustanovení § 175 odst. 1
zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu)
lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní výstavbu
přesahující 100 m n. t. jen na základě závazného stanoviska ČR –
Ministerstva obrany, zastoupeného VUSS Brno;
148
Bude uvedeno
v dokumentaci územního
plánu.
Bude doplněno
v odůvodnění B.1
Textová část v Příloze
č. 1 - Limity využití
území.
Uvedené požadavky
budou řešeny v rámci
jednotlivých územních
a stavebních řízení.
Bude doplněno
v odůvodnění B.1
území.
V zájmovém území při zobrazení atributu "VÝŠKA 250" (dle
ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním
plánování a stavebním řádu) lze vydat územní rozhodnutí a povolit
nadzemní výstavbu přesahující 200 m n.t. jen na základě
závazného stanoviska ČR – Ministerstva obrany, zastoupeného
VUSS Brno.
Na celém správním území je dále zájem ministerstva obrany
posuzován z hlediska povolování níže uvedených druhů staveb
dle § 175 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a
stavebním řádu. Vydat územní rozhodnutí a povolit níže
uvedené stavby lze jen na základě závazného stanoviska
Ministerstva obrany ČR, prostřednictvím Vojenské ubytovací
a stavební správy Brno:
- výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních
komunikací, silnic I. II. a III. třídy,
- výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů,
- výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů včetně zařízení,
- výstavba vedení VN a VVN,
- výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační,
radionavigační, telemetrická) včetně anténních systémů
a opěrných konstrukcí (např. základové stanice…),
- výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem,
- výstavba vodních nádrží (přehrady, rybníky).
10.
Bude doplněno
v odůvodnění B.1
území.
Uvedené požadavky
Výše uvedené zájmy ministerstva obrany požaduji respektovat
a zapracovat do grafické i textové části Územního plánu
Frenštát pod Radhoštěm.
Bude respektováno a
zapracováno do grafické
i textové části ÚP.
Současně upozorňujeme, že veškeré zájmy ministerstva byly
předány ORP Frenštát p.R. v rámci úplné aktualizace
analytických podkladů i digitálně.
Vzato na vědomí.
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Senovážné náměstí 9, 110 00 Praha 1
č. j. SÚJB/OPZ/17804/2010
ze dne 15. 7. 2010
K Vašemu oznámení společného jednání o návrhu Územního
plánu Frenštát pod Radhoštěm č.j. OVÚP/14218-10/23452010/vstra ze dne 31. 5. 2010 Vám sdělujeme, že k předmětnému
návrhu nemáme připomínky.
11.
Uvedené požadavky
Obvodní báňský úřad Ostrava
Veleslavínova 18, P. O. BOX 103, 728 03 Ostrava 1
č. j: SBS 17461/2010-460/Ing.Tk
ze dne 10. 6. 2010
Obvodní báňský úřad v Ostravě, jako místně příslušný podle
149
Vzato na vědomí.
ustanovení § 38 odst. 2 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti,
výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších
předpisů, k výkonu vrchního dozoru státní báňské správy v kraji
Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském a věcně příslušný
podle ustanovení § 15 odst. 2 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně
a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších
předpisů (dále jen "horní zákon"), upozorňuje, že podle
ustanovení § 15 odst. 1 horního zákona je nutno zahrnout a
vyznačit do návrhu Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm
dobývací prostor ev. č. 20072 s názvem Trojanovice, stanovený
pro dosud netěžené výhradní ložisko černého uhlí. Správcem
dobývacího prostoru je organizace OKD, a.s. se sídlem v Ostravě.
Stávající dobývací prostor je třeba v návrhu územního plánu
respektovat, neboť stanovení dobývacího prostoru dle ustanovení
§ 27 odst. 6 horního zákona je i rozhodnutím o využití území
v rozsahu jeho vymezení na povrchu. Proto je nutno uvést tuto
skutečnost v textové části Návrhu zadání územního plánu Frenštát
pod Radhoštěm a současně vyznačit tento DP v mapových
přílohách tohoto návrhu v souladu s ustanovením § 26 odst. 3
horního zákona.
Dle mapy ložiskové ochrany Moravskoslezský kraj, vydané MŽP
Českou geologickou službou - Geofondem ČR v 03/2009 se
uvedená oblast nachází taktéž v chráněném ložiskovém území
14400000 - Čs. části Hornoslezské pánve a dále v chráněném
ložiskovém území 14430000 - Trojanovice.
Z výše uvedeného plyne, že případné další stanovisko týkající se
ochrany uvedených CHLÚ je nutno si vyžádat u Ministerstva
životního prostředí ČR, odboru výkonu státní správy IX, Čs. legií
5, 702 00 Ostrava, které vede evidenci chráněných ložiskových
území podle ustanovení § 29 odst. 2 horního zákona.
Při respektování výše uvedeného nemá Obvodní báňský úřad v
Ostravě námitky proti Návrhu zadání územního plánu města
12.
Krajský úřad Moravskoslezského kraje
odbor územního plánování, stavebního řádu a kultury
28. října 117, 702 18 Ostrava
viz koordinované stanovisko KÚ MSK Ostrava
13.
odbor dopravy a silničního hospodářství
viz koordinované stanovisko KÚ MSK Ostrava
14.
odbor životního prostředí a zemědělství
č. j.: MSK 93154/2010 ŽPZ/24958/2010/Ham 327.1 V5
150
Dobývací prostor
ev. č. 20072
bude v návrhu ÚP
vyznačen.
Stávající dobývací
prostor bude v návrhu ÚP
v textové části
respektován a vyznačen
v mapových přílohách
ÚP.
ze dne 23. 7. 2010
Koordinované stanovisko k návrhu Územního plánu (ÚP) Frenštát
pod Radhoštěm
Z ustanovení § 4 odst. 6 zákona č. 183/2006 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších
předpisů, (dále jen „stavební zákon“) vyplývá, že: „Je-li dotčeným
orgánem podle zvláštních právních předpisů tentýž orgán veřejné
správy, vydává koordinované stanovisko nebo koordinované
závazné stanovisko, zahrnující požadavky na ochranu všech
dotčených veřejných zájmů, které hájí. Koordinované stanovisko
nebo koordinované závazné stanovisko lze vydat pouze v případě,
nejsou-li požadavky na ochranu dotčených veřejných zájmů
v rozporu.“
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, jako dotčený orgán
(dále jen „krajský úřad“), vydává ve smyslu ustanovení
§ 4 odst. 6 stavebního zákona koordinované stanovisko
zahrnující požadavky na ochranu dotčených veřejných zájmů:
1/ zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění
pozdějších předpisů:
Krajský úřad, příslušný dle § 28 odst. 2 písm. c) zákona o státní
památkové péči, uplatňuje k návrhu ÚP Frenštát pod Radhoštěm
tyto požadavky:
1. Vynechat v grafické části návrhu územního plánu (koordinační
výkres) zákres hranic území s archeologickými nálezy a odkaz na
něj v legendě výkresu.
2. Na straně č. 4 v podkapitole 1.4 KULTURNÍ A HISTORICKÉ
HODNOTY ÚZEMÍ nahradit poslední odstavec začínající slovy
"Ve Frenštátě pod Radhoštěm je jako..." následujícím textem:
"Ve Frenštátě pod Radhoštěm je v současné době za území
s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2 zákona
č. 20/1987 Sb. považováno středověké jádro města". Obdobně
nahradit text na straně č. 2 v části INFORMACE
O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ
ÚZEMÍ, kapitole 3., bodu 16).
3. Na straně č. 5 v podkapitole 1.4 KULTURNÍ A HISTORICKÉ
HODNOTY ÚZEMÍ nahradit první odstavec začínající slovy
"V tomto území je ve smyslu..." následujícím textem: "Na tomto
území je před plánovanou stavební činností stavebník již od doby
přípravy stavby povinen tento záměr (provádět stavební činnost)
oznámit Archeologickému ústavu Akademie věd České republiky
a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném
území záchranný archeologický výzkum. V případě pochybností,
zdali se jedná o součást území s archeologickými nálezy, je ze
strany stavebníka nejvhodnější obrátit se s dotaze na
Archeologický ústav Akademie věd České republiky.".
Odůvodnění:
151
Bude vynecháno.
Bude nahrazeno.
Bude nahrazeno.
Odůvodnění k požadavku č. 1: Striktní vymezení hranic území
s archeologickými nálezy v koordinačním výkrese je vhodné
vynechat, jelikož skutečný rozsah tohoto území se neustále mění
dle aktuálních archeologických nálezů a brzy by údaje
z koordinačního výkresu nemusely odpovídat skutečnosti.
Potencionální stavebník by se pak v dobré víře mohl domnívat, že
jeho plánovaná stavba se nachází mimo zmíněné území, čímž by
se mohl nevědomky vystavit možnosti trestněprávního postupu za
nesplnění zákonných povinností. Jako vhodnější se proto jeví
aktualizace textu návrhu do podoby dle připomínek č. 2 a č. 3.,
čímž bude stavebník dostatečně upozorněn na své zákonné
povinnosti.
Odůvodnění k požadavku č. 2 a 3.: Texty ve zmíněných částech
návrhu územního plánu je nezbytné upravit do podoby, která je
v souladu s právními předpisy, tj. konkrétně s § 22 odst. 2 zákona
č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších
předpisů, a Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy
č. 99/2000 Sb. m. s. Zároveň je nezbytné stavebníky upozornit, jak
řešit nejasnosti ohledně aktuálního rozsahu území
s archeologickými nálezy (poslední věta požadavku č. 3).
2/ zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění
Krajský úřad, odbor dopravy a silničního hospodářství, z hlediska
řešení územních zájmů silnic II. a III. třídy dle ustanovení § 40
odst. 3 písm. f) zákona o pozemních komunikacích s předloženým
návrhem Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm souhlasí za
podmínky respektování ochranných pásem stávajících silnic II.
a III. třídy včetně jejich plánovaných přeložek.
Z důvodu navrhování ploch pro bydlení do těsné blízkosti silnic II.
a III. třídy požaduje do textové části doplnit, že : "životní
podmínky budoucích uživatelů staveb na plochách navržených pro
zastavění, které jsou situovány v blízkosti silnic II. a III. třídy
a jejich plánovaných přeložek mohou být negativně ovlivněny
externalitami dopravy zejména hlukem, vibracemi, exhalacemi
apod.
Na plochách navržených pro zastavění je možné umisťovat pouze
takové stavby, u kterých budou provedena preventivní opatření
pro zajištění přípustného hygienického zatížení externalitami
dopravy a jejichž napojení na silnice II. a III. třídy vyhoví
požadavkům na bezpečnost a plynulost silničního provozu na
pozemních komunikacích jak je upravují zvláštní zákony na úseku
dopravy - zejména zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních
komunikacích, ve znění pozdějších předpisů". Krajský úřad dále
požaduje respektovat ochranná pásma stávajících silnic II. a III.
třídy jejich plánovaných přeložek.
Upozornění:
Krajský úřad konstatuje, že předložený návrh ÚP v koncepci
dopravy k silnicím II. a III. třídy navrhuje mimo jiné přestavbu
152
Je zapracováno v návrhu.
Do ÚP zapracovat
podmínku ochrany
obyvatel před škodlivými
účinky hluku a vibrací.
Vzato na vědomí.
Vzato na vědomí.
stykové křižovatky silnic II/483 a III/4835 na křižovatku okružní
a stejně tak křižovatku silnice III/4848 (ul. 6. května) s ulicemi
Podříčí a Podkopčí. Tyto záměry jsou sice v souladu s krajským
podkladovým koncepčním materiálem pod názvem "Koncepce
rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského
kraje"schváleným usnesením zastupitelstva kraje č. 24/979/1 ze
dne 24/979/1 ze dne 10. 6. 2004 (ve znění pozdějších změn), ale
nejsou sledovány ve střednědobém plánovacím dokumentu "Bílá
kniha - seznam investičních staveb na silniční sítí II. a III. tříd
Moravskoslezského kraje" schváleným usnesením zastupitelstva
kraje č. 16/1389 dne 1. 3. 2007 (ve znění pozdějších změn) a bez
jejich posouzení touto metodikou nelze garantovat, že budou ve
smyslu Cílů a úkolů daných zvláštním zákonem jako veřejné
záměry sledovány a naplněny. Krajský úřad doporučuje, aby
město požádalo o posouzení staveb touto metodikou dle podmínek
a postupů uvedených na adrese www.ssmsk.cz - sekce "Investiční
stavby".
Krajský úřad upozorňuje na nezbytnost vyčlenění ploch pro
dopravní napojení lokalit určených pro výrobu a skladování
a občanskou vybavenost na veřejně přístupné komunikace
v souladu s platnou ČSN 73 6102, prověření kapacitních možností
stávajících komunikací pro dopravu a ve smyslu norem vyčlenit
pro pěší, včetně rozptylových ploch a ploch určených k parkování
vozidel.
Při navrhování řešení dopravní obslužnosti lokalit určených pro
bydlení a občanskou vybavenost (úpravy křižovatek, napojení
nové bytové zástavby, optimalizace sítě místních komunikací,
doplnění chodníků apod.) zejména s odkazem na ust. § 20 vyhl.
č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve
znění pozdějších předpisů je zapotřebí dodržet soulad
komunikačního systému pozemních komunikací s platnou ČSN
736102 "Projektování křižovatek na silničních komunikacích"
a stanovit minimální šíří uličního prostoru (zejména odstup
oplocení a dalších pevných překážek) s ohledem na provoz na
budoucích komunikacích, nezbytné manipulační plochy zimní
údržby (plochy pro odklízení sněhu), rozhledy v křižovatkách,
přípojky infrastruktury apod. Při stanovení šíře uličního prostoru
je nutno respektovat i podmínky pro stanovení nejmenší šíře
veřejného prostranství dle ust. § 22 citované vyhlášky. Dopravní
obsluhu v rámci celého obytného prostoru nebo zóny řešit tak, aby
se minimalizoval počet připojení na silniční síť.
Vzhledem k výše uvedenému vhodnému návrhu dopravní
obslužnosti navrhovaných lokalit pro bydlení je stejně tak nutné
zapracovat podmínku ochrany obyvatel před škodlivými účinky
hluku a vibrací dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného
zdraví, ve znění pozdějších předpisů, zejména hygienické limity
stanovené nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně veřejného
zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
Z hlediska řešení místních a veřejně přístupných účelových
153
Vzato na vědomí.
V textové části
v prostorovém
uspořádání bude doplněn
min. odstup oplocení od
komunikací v šířce min.
1,5 m (vyjma stávajících
proluk ve výstavbě).
Šíře veřejného
prostranství v ÚP bude
respektovat platnou
legislativu.
Do ÚP zapracovat
podmínku ochrany
obyvatel před škodlivými
účinky hluku a vibrací.
Vzato na vědomí.
komunikací uplatňují stanovisko k územně plánovací dokumentaci
obecní úřady obcí s rozšířenou působností - § 40 odst. 4 písm. c)
zákona o pozemních komunikacích. Dle § 40 odst. 2 písm. g)
zákona o pozemních komunikacích, uplatňuje stanovisko
k územně plánovací dokumentaci z hlediska řešení silnic I. třídy
Ministerstvo dopravy.
Pro případné urychlení výstavby místních, popř. účelových
komunikací doporučuje krajský úřad zvážit zařazení staveb
strategického dopravního významu do kategorie veřejně prospěšné
stavby ve smyslu ust. § 2 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení
výstavby dopravní infrastruktury, v platném znění.
3/ zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění
některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů:
V návrhu ÚP Frenštát pod Radhoštěm se předpokládá trvalý zábor
pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) v rozsahu 6,03
ha. Z předloženého návrhu je patrné, že se jedná o plochy
občanského vybavení - sportovní zařízení, veřejného prostranství
a veřejné zeleně, plochy bydlení a technické a dopravní
infrastruktury. Krajský úřad, v souladu s ustanovením § 48a odst.
2 písm. b) lesního zákona souhlasí s návrhem ÚP Frenštát pod
Radhoštěm.
Místní a účelové
komunikace nebudou
zařazeny do veřejně
prospěšných staveb.
Vzato na vědomí.
Odůvodnění:
Záborem PUPFL nedojde k narušení hospodaření v okolních
lesích a plnění jejich funkcí.
4/ zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
(vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů:
Krajský úřad jako dotčený orgán podle § 107 písm. a) vodního
Vzato na vědomí.
zákona s předloženým návrhem územního plánu souhlasí.
K předložení vyhodnocení SEA nejsou připomínky.
5/ zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých
dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů:
Veřejné zájmy, chráněné uvedeným zákonem v působnosti
krajského úřadu, nejsou předmětnou územně plánovací
dokumentací dotčeny.
6/ zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního
fondu, ve znění pozdějších předpisů:
Krajský úřad projednal v souladu s kompetencí danou § 17a
zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), předložený návrh
s pořizovatelem, kdy především posoudil plochy předpokládající
větší zábory zemědělské půdy a současně se zabýval drobnými
výměrami pro bydlení, které jsou požadovány mimo stávající
zástavbu. Krajský úřad prověřil tyto návrhy z hlediska postupů
daných ust. § 4 zákona a v souladu s ust. § 5 odst. 2 zákona
154
Vzato na vědomí.
Vzato na vědomí.
s předloženým návrhem územního plánu souhlasí.
Tabulková část bude
V případě tabulkových charakteristik vyhodnocení požadavků
záborů zemědělské půdy v jednotlivých lokalitách (tabulková část opravena.
s uvedenými třídami ochrany zemědělské půdy) je nezbytné
opravit číselné označení v jednotlivých lokalitách, kde došlo ke
zřejmé nesprávnosti a výskytu totožného označení odlišné lokality.
Odůvodnění:
Z uvedeného jednání vyplynulo, že ze strany pořizovatele došlo
v průběhu pořizování ÚP k významnému omezení jednotlivých
požadavků v území. Současně podstatná část návrhu vychází
z požadavků obsažených v předchozí ÚPD a v souladu se
zásadami ochrany zemědělské půdy navazuje na stávající zástavbu
v území nebo dochází k doplnění proluk v zástavbě.
Krajský úřad s ohledem na předpokládaný celkový rozsah záboru
o výměře cca 170 ha konstatuje, že při případných následných
změnách přihlédne ke stávajícím požadavkům pro jednotlivá
funkční využití a bude zkoumat především odůvodněnost nových
požadavků v návaznosti na postup využití schválených lokalit.
7/ zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění
Krajský úřad s návrhem územního plánu souhlasí.
Vzato na vědomí.
Odůvodnění:
Krajský úřad, příslušný dle ust. § 77 odst. 4 písm. x) zákona
o ochraně přírody a krajiny souhlasí s návrhem ÚP Frenštát pod
Radhoštěm. Předložený návrh není v rozporu se zájmy
chráněnými tímto zákonem. Návrh respektuje platné vymezení
územního systému ekologické stability regionální úrovně, nebude
dotčeno či ovlivněno žádné zvláště chráněné území nebo jeho
ochranné pásmo, významný krajinný prvek, přechodně chráněné
plochy atd.).
8/ zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní
prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon
o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších
předpisů:
Krajský úřad, v souladu s § 50 odst. 2 stavebního zákona, požádal
dne 22. 6. 2010 o prodloužení lhůty pro vydání stanoviska
k předmětnému návrhu územního plánu, včetně SEA vyhodnocení
(dopisem č. j.: MSK 106904/2010). Vzhledem k tomu bude
stanovisko z hlediska zákona o posuzování vlivů na životní
prostředí vydáno samostatně po obdržení výsledků projednání
návrhu územního plánu s dotčenými orgány, ve smyslu § 10g
zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a § 4 odst. 2
stavebního zákona.
Ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí dle zákona
o posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen "SEA
155
Stanovisko bylo
doplněno 2. 9. 2010.
Posouzení dle zák.
č. 100/2001 Sb. bylo
vyhodnocení"), předloženém v rámci projednávání návrhu
k nahlédnutí, je v kapitole 10. jen obecně konstatováno, že
"předložený Územní plán Frenštát pod Radhoštěm je z hlediska
ochrany životního prostředí a přírody akceptovatelný při dodržení
doporučení uvedených v tomto posouzení a při dodržení
předložené specifikace v Územním plánu Frenštát pod
Radhoštěm". Není zřejmé, co je touto specifikací míněno, ze SEA
vyhodnocení by měl vyplynout jednoznačný závěr bez odkazu na
podmínky uvedené v jiném, byť souvisejícím dokumentu. Krajský
úřad proto požaduje doplnit SEA vyhodnocení ve smyslu
konkrétního vymezení podmínek relevantních pro územní plán, za
kterých může být ÚP Frenštát pod Radhoštěm akceptovatelný.
přepracováno.
9/ zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých
dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších
předpisů:
Krajský úřad s předloženým návrhem souhlasí.
Vzato na vědomí.
Upozornění:
Je nutno respektovat koncepční materiály Moravskoslezského
kraje v oblasti ochrany ovzduší a energetiky. Jedná se
o „Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší
Moravskoslezského kraje“ a „Územní energetická koncepce
Moravskoslezského kraje“.
10/ zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií
způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami
a chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb.,
o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících
zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona
č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů
v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění
pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií):
Veřejné zájmy, chráněné uvedeným zákonem v působnosti
krajského úřadu, nejsou předmětnou územně plánovací
dokumentací dotčeny.
Vzato na vědomí.
Závěr:
Krajský úřad zkoordinoval dílčí stanoviska dle jednotlivých
úseků veřejné správy, v nichž chrání dotčené veřejné zájmy,
a požaduje respektovat výše uvedené požadavky (bod 1/, 2/, 6/,
8/). Dále krajský úřad doporučuje respektovat další
upozornění k návrhu Územního plánu Frenštát pod
Radhoštěm.
Stanovisko z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů
na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění
pozdějších předpisů, vydá krajský úřad samostatně, a to po
doplnění požadovaných podkladů dle požadavku o prodloužení
156
Stanovisko bylo vydáno
30.8. 2010, a to po
doplnění požadovaných
podmínek.
lhůty pro vyjádření ze dne 8. 3. 2010 (č. j.: MSK 40537/2010).
odbor životního prostředí a zemědělství
č. j.: MSK 145648/2010 ŽPZ/24958/2010/Ham
ze dne 30. 8. 2010
STANOVISKO
Z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní
prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon
o posuzování vlivů na životní prostředí) ve znění pozdějších
předpisů k návrhu Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm,
včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí územně plánovací
dokumentace.
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí
a zemědělství (dále jen „krajský úřad“), jako dotčený orgán ve
smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním
řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů vydává,
v návaznosti na koordinované stanovisko krajského úřadu č. j.
MSK 93154/2010 ze dne 23. 7. 2010, k návrhu Územního plánu
Frenštát pod Radhoštěm, jehož součástí je vyhodnocení vlivů na
životní prostředí územně plánovací dokumentace pod názvem
„Územní plán Frenštát pod Radhoštěm posouzení podle zák.
č. 100/2001 Sb.“,
Souhlasné stanovisko za dodržení následujících podmínek:
• Je nutno respektovat navrhovaná opatření pro
předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných
nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na
životní prostředí uvedené v kapitole 7. dokumentace
"Územní plán Frenštát pod Radhoštěm posouzení podle
zák. č. 100/2001 Sb."
• V rámci řízení následujících po schválení územního
plánu, je nutné jednotlivé záměry posoudit v rámci
procesu posuzování vlivů záměru na životní prostředí
(EIA) dle zákona o posuzování vlivů na životní
prostředí, pokud tyto záměry budou naplňovat některá
z ustanovení § 4 uvedeného zákona.
• V rámci řízení následujících po schválení územního
plánu, je nutné jednotlivé záměry na území soustavy
Natura 2000 posoudit z hlediska jejich možných vlivů
na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle § 45i
zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve
znění pozdějších předpisů.
Krajský úřad, na základě stanovisek příslušných orgánů ochrany
přírody (kterými jsou v tomto případě krajský úřad a Agentura
ochrany přírody a krajiny ČR – Správa CHKO Beskydy, pod č.j.
MSK 77782/2009 ze dne 22. 5. 2009 a č.j. 2927/BE/2009 ze dne
10. 6. 2009), konstatuje, že posuzovaný územní plán nebude mít
157
Bude doplněno do
textové části ÚP.
Bude doplněno do
Bude doplněno do
Vzato na vědomí.
významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo
celistvost evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí.
Krajský úřad obdržel dne 1. 6. 2010 oznámení o společném
jednání o návrhu Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm spolu
s výzvou k uplatnění stanoviska k návrhu předmětného územního
plánu, jehož součástí je vyhodnocení vlivů na životní prostředí dle
zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Předkladatelem je
Městský úřad Frenštát pod Radhoštěm.
Krajský úřad požádal dopisem ze dne 22. 6. 2010 (MSK
106904/2010), o prodloužení lhůty pro stanovisko k návrhu
Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm, ve smyslu
§ 50 odst. 2 stavebního zákona.
Společné jednání o návrhu územně plánovací dokumentace, včetně
vyhodnocení vlivů na životní prostředí, se konalo dne 28. 6. 2010
na Městském úřadě Frenštát pod Radhoštěm. Dne 17. 8. 2010
obdržel krajský úřad výsledky společného jednání obsahující došlá
stanoviska dotčených orgánů k návrhu Územního plánu Frenštát
pod Radhoštěm, písemný záznam o společném jednání
a dopracované vyhodnocení vlivů na životní prostředí.
Krajský úřad vydal stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní
prostředí územně plánovací dokumentace na základě návrhu řešení
územně plánovací dokumentace, vyhodnocení vlivů na životní
prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., stanovisek dotčených orgánů
a výsledků společného jednání.
Zpracovatelem územně plánovací dokumentace je Urbanistické
středisko Ostrava, s. r. o., zpracovatelem vyhodnocení vlivů na
životní prostředí je Aquatest, a. s., RNDr. Jaroslav Skořepa, CSc.
(Osvědčení odborné způsobilosti o posuzování vlivů dle zákona
č. 100/2001 Sb., č.j. 2104/324OPV/93, prodlouženo
č.j. 39125/ENV/06).
Toto stanovisko není rozhodnutím ve smyslu správního řádu
a nelze se proti němu odvolat.
16.
Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem
v Ostravě
Na Bělidle 7, 702 00 Ostrava
č. j. HOK/NJ-1306/2.5/10
ze dne 8. 6. 2010
v Ostravě jako místně příslušný správní úřad podle § 82 odst. 1
a odst. 2 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného
zdraví a o změněn některých souvisejících zákonů, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 258/2000 Sb."), jako
dotčený správní úřad ve smyslu ve smyslu § 77 zákona
č. 258/2000 Sb., a § 4 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu (stavební zákon), obdržela dne
1. 6. 2010 oznámení Městského úřadu Frenštát pod Radhoštěm,
odboru výstavby a územního plánování, o veřejném projednávání
návrhu Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm.
158
o ochraně veřejného zdraví a o změně některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů.
v Ostravě se návrhem zabývala, k návrhu zadání se vyjádřila
stanoviskem čj. HOK/NJ-1109/215.1.1/09 ze dne 12. 5. 2009.
Toto stanovisko KHS zůstává i nadále v platnosti.
Po prostudování podkladů Krajská hygienická stanice
Moravskoslezského kraje jako dotčený správní úřad ve smyslu
§ 77 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších
předpisů, ve spojení s § 50 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb.,
o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění
pozdějších předpisů sděluje, že k návrhu Územního plánu
Frenštát pod Radhoštěm nemá zásadních připomínek.
17.
ČR - Státní energetická inspekce
Provozní 1, 722 00 Ostrava - Třebovice
č. j.: DZ/1276/10/P-135/80.103/Pol
ze dne 15. 6. 2010
V souladu s § 50 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění
pozdějších předpisů a podle zákona č. 406/2000 Sb.,
o hospodaření energií (§ 13 odst. 3), ve znění pozdějších předpisů,
Vám k návrhu Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm
sdělujeme, že není v rozporu s ochranou našich zájmů.
Souhlasíme s návrhem ÚP a neuplatňujeme žádné námitky proti
jeho schválení.
18.
Bylo vzato na vědomí při
zpracování zadání ÚP.
Závazné stanovisko ze
dne 12. 5. 2010 bylo
souhlasné bez
připomínek.
Vzato na vědomí.
Městský úřad, Frenštát pod Radhoštěm
odbor životního prostředí
nám. Míru 1, 744 01 Frenštát pod Radhoštěm
č. j.: OŽP/14382-10/2422-2010/espur
ze dne 22. 07. 2010
Dne 1. 6. 2010 obdržel Městský úřad Frenštát pod Radhoštěm,
odbor životního prostředí oznámení o projednávání návrhu
Po prostudování Vám dáváme následující stanovisko:
Odpadové hospodářství:
Z hlediska zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně
některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nemáme
k návrhu Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm připomínek.
Ochrana ovzduší:
K ÚP Frenštát p/R požaduje v oddíle "energetika - zásobování
teplem" doplnit text: "řešit lokální vytápění rod. domů v nové
zástavbě v souladu s ustanovením § 3 odst. 1 zák. č. 86/2002 Sb.,
o ochraně ovzduší tj. povinností snižovat množství vypouštěných
znečišťujících látek do ovzduší a používat alternativní zdroje tepla
159
Vzato na vědomí.
Bude doplněno v textové
části.
při zavádění nejlepších dostupných technik".
Ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF):
K uplatnění stanoviska k tomuto návrhu Územního plánu Frenštát
pod Radhoštěm z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu
(dle § 5 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF) je
příslušný orgán ochrany ZPF Krajského úřadu MSK Ostrava (§ 17a písm. a) tohoto výše uvedeného zákona).
Státní správa lesů:
Návrh ÚP Frenštát pod Radhoštěm předpokládá zábor lesních
pozemků v celkové ploše 6,03 ha. Ve všech případech se jedná
o lesy hospodářské. Největší celková plocha záboru 1,73 ha,
označená Z28, je plánována na rozšíření sportovního areálu
u skokanských můstků.
Jedná se o nový zábor lesních pozemků pro sportovní a rekreační
účely, který podléhá ve smyslu ust. § 48a odst.2 zákona
č.289/1995 Sb., o lesích, schválení orgánu státní správy lesů
Krajského úřadu MS kraje. Podle § 15 odst.2 lesního zákona lze
odnětí nebo omezení PUPFL pro nové stavby pro rekreaci umístit
na lesní pozemky jen v souladu s takto schválenou územně
plánovací dokumentací.
Další zábory lesních pozemků mají sloužit z velké části jako
plochy prostranství veřejných – zeleň veřejná (ZV3, ZV4, ZV5,
ZV6, ZV8, ZV9, ZV10, ZV15). Jedná se většinou o lesní pozemky
podél vodních toků. Pokud bude v těchto zónách prováděna
úprava porostu a další zásahy (těžba) a terénní úpravy, aby se
docílilo spíše parkového charakteru těchto oblastí, bude nutné
požádat o trvalé odnětí těchto lesních ploch. Plochy veřejné zeleně
a veřejných prostranství nemohou být umístěny na lesních
pozemcích, jak je patrno z ustanovení lesního zákona (kategorie
lesů) a také zákonných předpisů katastru nemovitostí.
V případech využití území a umístění staveb ve vzdálenosti menší
než 50 metrů od okraje lesních pozemků doporučujeme povolit
umístění zejména nadzemních staveb podle možností minimálně
20 metrů od okraje lesních pozemků, s ohledem na bezpečnost
osob a majetku v blízkosti lesa. Tam, kde za těchto podmínek
nelze stavby vůbec umístit, doporučujeme plochy navržené
k zástavbě zrušit.
Ochrana přírody a krajiny:
Dle ustanovení § 77a odst. 4 písm. x) zák. č. 114/1992 Sb.,
o ochraně přírody a krajiny (v platném znění) se k územním
plánům obcí s rozšířenou působností z hlediska zájmů chráněných
tímto zákonem vyjadřuje krajský úřad.
Vodní hospodářství:
Podle § 107 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně
některých zákonů, je k vyjádření k územnímu plánu obce
160
Vzato na vědomí.
Vzato na vědomí.
Vzato na vědomí.
U dalších ploch, které se
nacházejí blíže než 50 m
od kraje lesa, bude
umístění staveb řešeno
v územním řízení, kde
bude předloženo
posouzení podle zákona
o lesích v platném znění.
Vzato na vědomí.
Vzato na vědomí.
s rozšířenou působností kompetentní Krajský úřad MSK, odbor
životního prostředí.
20.
21.
Městský úřad Frenštát pod Radhoštěm
odbor vnitřních věcí a školství
č. j.: OVVŠ/14427-10/1175-2010/klaci
ze dne 22. 6. 2010
K Vašemu oznámení o společném jednání o návrhu Územního
plánu Frenštát pod Radhoštěm č.j. OVÚP/14218-10/23452010/vstra ze dne 2. 6. 2010 Vám sděluji, že k předmětnému
návrhu nemám připomínek.
Městský úřad Frenštát pod Radhoštěm
odbor výstavby a územního plánování (památková péče)
č. j.: OVÚP/16186-10/2704-2010/vstral
ze dne 22. 6. 2010
Vzato na vědomí.
Městský úřad Frenštát pod Radhoštěm, odbor výstavby
a územního plánování, jako věcně a místně příslušný správní
orgán podle § 29 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové
péči, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „památkový zákon“)
a podle ustanovení § 10 a § 11 odst. 1 písm. b) zákona
č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen „správní řád“), vydává toto stanovisko:
Z hlediska státní památkové péče považuje návrh Územního plánu
Frenštát pod Radhoštěm za p ř í p u s t n ý za dodržení
následujících podmínek:
Textová část územního plánu bude upravena takto:
- návrh(výrok), bod B.4.2
- text: "Respektovat navržené kulturní památky:" Bude upraveno.
požadujeme změnit na text: "Respektovat kulturní,
historicky významné objekty:";
- požadujeme rozšířit výčet objektů o městský dům hotel Přerov čp. 17";
- odůvodnění, bod 1.4
- doplnit do textu odkaz na vyhlášku Ministerstva
kultury ČR z 1. dubna 2003, kterou byla s účinností
od 1. 9. 2003 vyhlášena památková zóna;
- doplnit u území s vyšší pravděpodobností výskytu
archeologických situací číslo lokality 25-21-24/1
středověké jádro města (UAN II);
- vypustit ze seznamu kulturních památek památku
č. 45623/8-1548, která leží v k.ú. Lichnov u Nového
Jičína;
- text: "Respektovat návrh nemovitostí na kulturní
památky:" požadujeme změnit na text "Respektovat
161
Bude doplněno.
Bude doplněno.
Bude vypuštěno.
Bude upraveno.
-
návrh nemovitostí na kulturní památky:" požadujeme
změnit na text: "Respektovat kulturní, historicky
významné objekty:";
požadujeme rozšířit výčet objektů o "městský dům hotel Přerov čp. 17";
Bude doplněno.
Za předpokladu provedení výše uvedených úprav NPÚ z hlediska
zájmů památkové péče s předloženým návrhem územního plánu
Frenštát pod Radhoštěm souhlasí.
22.
Odůvodnění:
Městský úřad Frenštát pod Radhoštěm, odbor výstavby
a územního plánování, obdržel oznámení o společném jednání
o návrhu Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm pod č. j.
OVÚP/14218-10/2345-2010/vstra ze dne 2. 6. 2010.
Po prostudování předmětné dokumentace konstatujeme, že k výše
uvedenému návrhu Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm
nemáme z hlediska zájmů státní památkové péče zásadních
připomínek.
V návrhu územního plánu požadujeme doplnit a upravit výše
uvedené skutečnosti.
Správní orgán SPP obdržel v předmětné věci písemné vyjádření
Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště
v Ostravě. Na základě tohoto vyjádření, stanovil správní orgán
podmínky tohoto stanoviska.
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
Správa chráněné krajinné oblasti Beskydy
Nádražní 36, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm
č.j. 3425/BE/2010 ze dne: 27. 7. 2010
Stanovisko k návrhu Územního plánu Frenštát pod
Radhoštěm.
Správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy (dále jen "Správa
CHKO Beskydy") jako orgán státní správy ochrany přírody
a krajiny příslušný podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona ČNR
č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění
(dále jen „zákon“), vydává v souladu s ustanovením § 2 odst. 2
písm. g) zákona na základě oznámení společného jednání o návrhu
Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm toto stanovisko:
Frenštát pod Radhoštěm, jehož návrh územního plánu je
předmětem společného jednání, zasahuje pouze svou západní částí
do velkoplošného chráněného území. Hranici CHKO Beskydy
tvoří silnice I. třídy, řeka Lubina a ze severu ji určuje železniční
trať. Území, které je součástí CHKO Beskydy, podle
odstupňované ochrany (ustanovení § 27 zákona - Členění území
chráněných krajinných oblastí) se nachází ve III. zóně CHKO
Beskydy.
Správa CHKO Beskydy vydala k návrhu zadání Územního plánu
Frenštát pod Radhoštěm stanovisko č.j. 2184/BE/2009, ve kterém
162
Respektováno v návrhu
ÚP.
bylo mimo jiné uvedeno..... Požadavky na obsah ÚP vyplývající ze
zákona č. 114/1992 Sb., ochraně přírody a krajiny (dále jen
"zákon") a požadavky na vyhodnocení vlivu územního plánu na
životní prostředí:
- v rámci řešení územního plánu zohlednit a zapracovat
dokumenty - zonace CHKO Beskydy a plán péče o CHKO Beskydy
- respektovat rozptýlenou zeleň, zejména porosty křovin a stromů
na mezích, lesní pláště a sady a nezasahovat škodlivě do těchto
biotopů
- v požadavcích na ochranu a rozvoj území doplnit v části přírodní
hodnoty lokality významných přírodních hodnot po konzultaci se
správou (mokřady, přírodní úseky vodních toků , biotopy EVL
Beskydy, významné biotopy chráněných druhů
- respektovat přírodní, kulturní a historické pohledové dominanty
v krajině
- respektovat pohledové horizonty typickou kompaktnost sídelní
struktury
- vymezit přírodně hodnotné území nevhodné k zástavbě (jedná se
o území s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů
a území typického dochovaného krajinného rázu
s charakteristickou morfologií a soustředěnými přírodnímu
a krajinnými hodnotami charakteru VKP).
- vyhodnotit územní systém ekologické stability, provést jeho
aktualizaci a v případě konfliktu lokálních prvků ÚSES (zejména
biocenter) s trvalým rozdělením lesa (u lesních prvků ÚSES
- chránit stávající plochy zemědělského půdního fondu před
zástavbou, zalesňováním, neobnovovat meliorační soustavy
(rozsáhlejší zalesňování ZPF je v rozporu s ochrnou krajinného
rázu)
Respektovat odsouhlasené (Správou CHKO Beskydy) pozemkové
úpravy
- pro plochy bytové výstavby a občanského vybavenosti stanovit
a zapracovat základní znaky staveb na území CHKO Beskydy
- stanovit plošnou a prostorovou regulaci staveb - zejména výškou
hladinu
- prověřit a přehodnotit současně navržené zastavitelné plochy
(doposud nevyužité s ohledem na potřebu těchto ploch dle
demografické prognózy a ve vztahu k přírodním a krajinným
hodnotám těchto území (dříve neodsouhlasené lokality z návrhu
nového územního plánu vypustit)
- nevymezovat nové plochy pro individuální rekreaci.
Současně správa CHKO Beskydy nesouhlasila se záměrem na
rozšíření zastavitelných ploch o pozemky parcel č. 4191, 4166/4,
4114/3, 3699/1, 3448 a 3452/3 v katastrálním území Frenštát pod
Radhoštěm, což bylo v dalším stupni řešeného územního plánu
akceptováno.
Oproti návrhu zadání však došlo k dalším změnám. jedná se o
plochy, které nebyly v zadání řešeny vůbec, příp. došlo k úpravám
již odsouhlasených ploch.
163
Územní plán stanovuje
výškovou hladinu staveb.
Bylo v návrhu
akceptováno.
- Správa CHKO Beskydy požaduje vypustit z návrhu územního
plánu plochy "Z17" a "Z34":
"Z17" - jedná se o nově navrženou plochu, jejíž polovinu tvoří
území ve vzdálenosti 50 m od okraje lesa (dále jen "ochranné
pásmo lesa"). Návrh je v rozporu s ustanovením § 12 zákona
(Ochrana krajinného rázu a přírodní park) a s ustanovením § 26
odst. 1 písm. i) zákona (základní ochranné podmínky chráněných
krajinných oblastí). Plocha je součástí enklávy, která je
charakterizována střídáním nezastavěných a zastavěných ploch
s přechodem do lesních komplexů. Zastavěním plochy by došlo
k nevratné přeměně dochovaného prostředí. Fragmentaci krajiny
navíc dochází k omezování její prostupnosti. Nezastavěné území
luk a pastvin je potřeba zachovat jako charakteristický prvek
krajinného rázu.
"Z34" - jedná se o nově navrženou plochu, bez odpovídajícího
příjezdu. Návrh je v rozporu s ustanovením § 12 zákona
a s ustanovením § 26 odst. 1 písm. i) zákona. Plocha navazuje na
zastavěné území zahrádkářské osady. Dotčená plocha působí jako
významný "pasivní" prostor v kontrastu s hustou zástavbou
v okolí, čímž přispívá do mozaiky charakteristik krajinného rázu.
Zastavění lokality by mělo dopad na ekologické funkce krajiny,
především na její prostupnost.
- Správa CHKO Beskydy požaduje vypustit z návrhu územního
plánu plochy "Z16" - jedná se o plochu, která je řešena
v minulosti, přičemž bylo Správou CHKO Beskydy požadováno
redukovat plochu o ochranné pásmo lesa. Návrh je v rozporu
s ustanovením § 12 zákona a s ustanovením § 26 odst. 1 písm. i)
zákona. Plocha je součástí enklávy, pro kterou je charakteristické
střídání nezastavěných ploch s přechodem do lesních komplexů.
Zastavěním lokality by došlo k nevratné přeměně dochovaného
prostředí. Fragmentací krajiny navíc dochází k omezování její
prostupnosti. Nezastavěné území luk a pastvin je potřeba zachovat
jako charakteristický prvek krajinného rázu.
- Správa CHKO Beskydy požaduje zachovat rozsah a situování
plochy "Z59" dle původního návrhu zadání územního plánu.
Návrh je v rozporu s ustanovením § 12 zákona a s ustanovením
§ 26 odst. 1 písm.d) zákona. Situováním plochy podél komunikace
(v ochranném silničním pásmu) by došlo k zneprůchodnění
lokality s dopadem na charakteristiky krajinného rázu (zánik
pohledových horizontů).
Plocha "Z17" bude
vyřazena.
Plocha "Z34" bude
zmenšena na úroveň
hranice stávajícího
zastavěného území pouze p.p.č. 3695/3.
Plocha "Z16" bude
ponechána dle rozsahu
původního územního
plánu.
Plocha "Z59" bude
ponechána, jedná se
o úpravu zastavitelného
území dle hranic
pozemků.
- Správa CHKO Beskydy doporučuje s ohledem na požadavky
uvedené v rámci projednávání návrhu zadání Územního plánu
Frenštát pod Radhoštěm přehodnotit vymezení ploch "Z44"
a "Z45", které byly vymezeny jako zastavitelné území bez
číselného označení - jako plochy rezerv:
"Z44" - jedná se o plochu, která je téměř celá součástí ochranného Plocha "Z44" bude
vyřazena.
pásma lesa. Plocha představuje poměrně svažitý pozemek
navazující na lesní komplex. Doporučení vyplývá z ustanovení
§ 12 zákona a z ustanovení § 26 odst. 1 písm. i) zákona.
164
Zohlednění tohoto doporučení by přispělo k udržení typického
krajinného rázu beskydského podhůří a k zachování biodiverzity
krajiny (výskyt živočišných druhů vázaných na ekoton lesa).
"Z45" - plocha představuje část pozemku (pás podél komunikace),
který je vymezen místní komunikací a Myslíkovským potokem
s jeho břehovým porostem. Plochy v blízkosti vodních toků jsou
významnými prvky krajinného rázu a současně představují
biotopy rostlin a živočichů. S ohledem na nutnost zajišťovat
stabilizační a ekologické funkce krajiny by měly být tyto plochy
ponechány bez zástavby. Odstup od vodních toků je rovněž
důležitý z důvodů ochrany před povodněmi (blízkost staveb
následně vyvolává požadavek na technické úpravy vodního toku,
které není možné s ohledem na ustanovení § 4 odst. 2 zákona
provést). Doporučení vyplývá z ustanovení § 12 zákona,
z ustanovení § 2 odst. 2 písm. b), písm. d) a písm. i) zákona
(Ochrana přírody a krajiny) a z ustanovení § 26 odst. 1 písm. i)
zákona.
Plocha "Z45" bude
hranice stávajícího
zastavěného území
protějšího pozemku
p.p.č. 3792/2.
uvedené v rámci projednávání k návrhu zadání Územního plánu
Frenštát pod Radhoštěm redukovat plochu "P1" o ochranné pásmo
lesa. Vymezenou plochu představuje Myslíkovský potok
s břehovým porostem. S ohledem na zajištění stabilizačních
a ekologických funkcí krajiny by tyto plochy měly být ponechány
bez zástavby. Doporučení vyplývá z ustanovení § 2 odst. 2 písm.
b), písm. d) a písm. i) zákona , z ustanovení § 26 odst. 1 písm. i)
zákona a z ustanovení § 4 odst. 2 zákona (Základní povinnosti při
obecné ochraně přírody).
Plocha "P1" bude
upravena dle požadavku.
uvedené v rámci projednávání návrhu zadání územního plánu
Frenštát pod Radhoštěm přehodnotit rozsah vymezení plochy
"Z49" v návrhu Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm.
Zastavění plochy podél stávající komunikace by mělo dopad na
charakteristiky krajinného rázu (zánik pohledových horizontů)
a prostupnost krajiny. Doporučení vyplývá z ustanovení § 12
zákona a z ustanovení § 26 odst. 1 písm. d) zákona.
Plocha "Z49" bude
hranice přilehlého
stávajícího zastavěného
území p.p.č. 3726/1.
Frenštát pod Radhoštěm přehodnotit rozsah vymezení plochy
"Z51". Část plochy je součástí ochranného pásma lesa, přičemž
vymezenou plochu představuje potok Rokytná s břehovým
porostem. Vodní tok s břehovým porostem je současně prvkem
ÚSES. Doporučení vyplývá z ustanovení § 12 zákona,
z ustanovení § 26 odst. 1 písm. d) zákona, z ustanovení § 2 odst. 2,
písm. b), písm. d) a písm. i) zákona a z ustanovení § 4 odst. 1
a odst. 2 zákona.
- Správa CHKO Beskydy doporučuje zvážit rozšíření
zastavitelného území v případě plochy "Z41", kdy je navržena
Plocha "Z51" bude
upravena dle požadavku mimo ochranné pásmo
lesa.
165
Plocha "Z41" bude
ponechána tak, jak byla
plocha pro umístění rodinného domu. Plocha navazuje na plochy
rodinné rekreace. Návrh není v zásadním rozporu se zájmy
chráněnými zákonem, jedná se však o svažitý pozemek v hůře
dostupné části obce, bez rozvinuté infrastruktury (příjezd,
kanalizace apod.).
v původním ÚP.
Plocha "Z47" bude
vyřazena.
Frenštát pod Radhoštěm přehodnotit rozsah vymezení ploch "Z47"
v návrhu Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm. Zastavění
plochy podél stávající komunikace by mělo dopad na
zákona a z ustanovení § 26 odst. 1 písm. d) zákona.
Frenštát pod Radhoštěm přehodnotit vymezení plochy "Z46"
v návrhu Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm. Jedná se
o plochu, jejíž polovinu přestavuje ochranné pásmo lesa. Zastavění
plochy podél stávající komunikace by mělo dopad na
a z ustanovení § 26 odst. 1 písm. d) zákona.
Plocha "Z46" bude
upravena dle požadavku mimo ochranné pásmo
lesa.
- U plochy "Z54", která byla odsouhlasena v rámci projednávání
změny č. III Územního plánu města Frenštát pod Radhoštěm, bylo
Správou CHKO Beskydy požadováno vypracování zastavovací
studie s ohledem na dochovaný stav území s harmonickou
strukturou zástavby (ustanovení § 12 zákona). Při zpracování
studie je nutné zohlednit terénní sníženinu v severní části plochy,
která má charakter mokřadu.
Plocha "Z54" bude
upravena na
zastavitelnou plochu na
p.č. 3574/1, 3574/2 a část
pozemků p.č. 3569/2 a
3569/1 (podél
komunikace p.č. 4424/1
v prodloužení hranice
p.č. 3574/1).
Centrum dopravního výzkumu, Líšeňská 33a, 636 00 Brno
č. j. : UP/2596/10
ze dne 22. 7. 2010
V odpovědi na Vaše oznámení o společném jednání o návrhu
Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm (č.j.:OVÚP/1421810/2345-2010/vstra) ze dne 31. 5. 2010 a z pověření Ministerstva
dopravy, které je dotčeným orgánem státní správy ve věcech
dopravy pro oblast územního plánování, Vám vydáváme dle
zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon) a č. 186/2006 Sb. o změně některých zákonů
souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění,
následující stanovisko:
Řešeným územím prochází silnice I. třídy č. 58 a plánovaná
přeložka silnice I/58. Požadujeme plně respektovat stanovisko
166
Vzato na vědomí.
Bude respektováno.
Ředitelství silnic a dálnic ČR, odboru přípravy staveb, Šumavská
33, 612 54 Brno (zn.: 002849/10330/2010) ze dne 13. 7. 2010.
Územím je vedena jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať
č. 323. U této trati se ve výhledu sleduje její elektrifikace.
Respektujte ochranné pásmo dráhy a výhledovou elektrifikaci.
Respektujte stanovisko Správy železniční dopravní cesty, s.r.o.
(SŽDC), Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 (zn.: 29538/10-OKS)
ze dne 7. 6. 2010.
Bude respektováno.
V rámci širších vztahů upozorňujeme na blízkost veřejného
vnitrostátního letiště Frýdlant nad Ostravicí.
Bude zapracováno do
přílohy č. 1 - Limity
využití území.
Výhledové zájmy námi sledované sítě vodní dopravy nejsou
uvedeným návrhem ÚP Frenštát pod Radhoštěm dotčeny.
Vzato na vědomí.
K návrhu ÚP Frenštát pod Radhoštěm nemáme další
připomínky.
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace,
Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1
č. j.: 10828/10-OKS
ze dne 25. 2. 2010
Správa železniční dopravní cesty, s. o., (SŽDC) se na základě
dopisu Ministerstva dopravy ČR (MD) č. j. 262/2007-910-UPR/1
ze dne 28. 6. 2007 jako dotčeného orgánu státní správy stává
účastníkem projednávání rozhodujících koncepčních a jiných
dokumentů a územně plánovacích dokumentací na úrovni krajů
a obcí, které se bezprostředně dotýkají problematiky železniční
dopravní cesty.
Vyjádření SŽDC se zároveň stává podkladem pro zpracování
koordinovaného stanoviska resortu dopravy, vydávané MD, popř.
jím pověřeným Centrem dopravního výzkumu (CDV).
Vzato na vědomí.
Vzato na vědomí
Z hlediska koncepce a výhledu železniční dopravní cesty
a železniční infrastruktury Vám dáváme následující stanovisko:
Řešeným katastrálním územím je vedena jednokolejná
neelektrifikovaná železniční trať Valašské Meziříčí – Ostrava
č. 323. U této trati se ve výhledových záměrech sleduje její
elektrifikace, kterou požadujeme v rámci zpracování změny ÚP
respektovat.
Bude respektováno.
Dále je nutné respektovat ochranné pásmo dráhy, které je 60 m od
osy krajní koleje. Do tohoto pásma nedoporučujeme navrhovat
objekty určené k bydlení.
Bude respektováno.
Ojedinělé plochy
v ochranném pásmu
železniční trati určené
k bydlení budou řešeny
v rámci územního
167
rozhodnutí (souhlasu).
Případnou novou bytovou výstavbu doporučujeme situovat mimo
ochranné pásmo dráhy resp. ve vzdálenosti vyhovujících
parametrů hlukových emisí a vibrací vznikajících železničním
provozem. Upozorňujeme na § 30 zákona č. 258/2000 Sb. – hluk
a vibrace. SŽDC s.o., nebude hradit případná protihluková
opatření, na případné stížnosti plynoucí z provozu železniční
dopravy a souvisejících činností nebude brán zřetel.
Bude respektováno.
V případě, že návrh respektuje naše podmínky k zadání, tak
nemáme dalších připomínek.
Ředitelství silnic a dálnic ČR, Čerčanská 12, 140 00 Praha 4
č.j. 002849/10330/2010
ze dne 13. 7. 2010
Na základě oznámení společného jednání o návrhu Územního
plánu Frenštát pod Radhoštěm Vám z pověření Ministerstva
dopravy k vydání podkladů pro rezortní stanovisko sdělujeme:
Územím obce Frenštát pod Radhoštěm procházejí tyto silnice:
I/58
Rožnov p. R. - Příbor - Ostrava
II/483 Hodslavice - Frenštát p. R. - Frýdlant n. O.
III/4835 Frenštát p. R. - Trojanovice
III/4848 Místek - Kozlovice - Frenštát p. R.
III/4866 Buzkovice - Trojanovice - Kunčice p. O.
Silnice I/58 je majetkem státu, silnice II. a III. třídy na území obce
Frenštát pod Radhoštěm jsou majetkem Moravskoslezského kraje.
Vzato na vědomí.
V území obce Frenštát pod Radhoštěm je ŘSD ČR sledována
přeložka silnice I/58 "Frenštát pod Radhoštěm-Příbor", na kterou
byla v r. 1992 zpracována S-projektem Zlín a.s. vyhledávací
studie. Tato přeložka navazuje na v současné době realizovanou
stavbu "Příbor-obchvat" s předpokládaným výhledovým
pokračováním severně od Příboru směrem ke Skotnici a Mošnovu.
Je respektováno.
Tato předpokládaná přeložka silnice I/58 je projednávanou ÚPD
koncepčně respektována. ŘSD ČR požaduje plné respektování
tohoto záměru v rozsahu ploch dopravní infrastruktury
vymezeném v rámci nadřazené ÚPD a jejich výlučné vymezení
v projednávané ÚPD v tomto rozsahu jako ploch DS (ploch
dopravní infrastruktury silniční). Pro doplnění informace uvádíme,
že v současné době je zpracována studie proveditelnosti (STPÚ)
úseku přeložky silnice I/58 Vlčovice - Frenštát pod Radhoštěm,
která by měla být k dispozici koncem roku 2010 a která se
částečně dotýká projednávaného území v jeho severní části. Tato
projektová dokumentace má za cíl prověřit technické řešení nové
trasy silnice I/58 v parametrech podle aktuálně platných norem
a legislativy a současně prověřit průchodnost územím a orientační
ekonomii stavby. Po dopracování a projednání bude touto
Bude respektováno.
168
V ÚP není od okružní
křižovatky směrem
k Lichnovu navržena
žádná úprava I/58 (ÚP
respektuje ÚPD VÚC
Beskydy).
dokumentací nahrazena dřívější, výše zmiňovaná studie z roku
1992, kterou považujeme již za zastaralou.
Projednávanou ÚPD navrhované řešení dopravní obslužnosti
a silniční sítě obce Frenštát pod Radhoštěm není v rozporu se
zájmy ŘSD ČR. Ve vztahu k dlouhodobě plánovanému rozvoji
silniční sítě nadmístního významu v této oblasti tedy
konstatujeme, že projednávaná ÚPD zohledňuje zájmy sledované
ŘSD ČR, které byly projednány a jsou v souladu s nadřazenou
územně plánovací dokumentací, mj. i dokumentem Zásady
územního rozvoje Moravskoslezského kraje (dále jen ZÚR MSK),
jejichž zadání, upravené podle výsledků projednání, bylo
schváleno Zastupitelstvem kraje dne 20. 2. 2008 usnesením
č. 22/1917.
Vzato na vědomí.
ŘSD ČR nesleduje v dotčeném území mimo výše uvedeného
žádné jiné zájmy, a nemá proto k návrhu projednávané ÚPD
v této fázi žádné koncepční připomínky. Připomínáme však, že
souhlas ŘSD s vymezením funkčních ploch v ÚPD není
současně souhlasem s komunikačním připojením těchto ploch
k silniční síti.
Rekapitulujeme pouze závěrem, že pro tyto účely ÚPD jsou
limitem využití území ochranná pásma silnic, která požadujeme
plně respektovat. Silniční ochranná pásma jsou územím se
zvláštním režimem a jeho využití je možné pouze se souhlasem
silničního správního úřadu. Připomínáme současně skutečnost,
že ochranná pásma a územní limity je třeba při navrhování
funkčního využití území respektovat i s ohledem na Nařízení
vlády č. 148/2006 Sb. ze dne 15. března 2006 O ochraně zdraví
před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
Požadujeme rovněž, aby pro všechna případně nově navrhovaná
připojení k silnici I. třídy byly plně respektovány veškeré platné
legislativní předpisy zejména z. č. 13/1997 Sb. "O pozemních
komunikacích" v platném znění, ustanovení, vyhl. MDS
č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon O pozemních
komunikacích, ČSN 73 6101 "Projektování silnic a dálnic", ČSN
73 6102 "Projektování křižovatek na pozemních komunikacích"
(zejména s ohledem na minimální vzdálenosti mezi křižovatkami),
ČSN 73 6110 "Projektování místních komunikací" a související
(viz také kapitola D, odstavec 6 Návrhu ÚP Frenštát pod
Radhoštěm).
Toto stanovisko nenahrazuje rezortní stanovisko za všechny druhy
dopravy.
Město Frenštát pod Radhoštěm, odbor tajemníka
č.j.: OTAJ/17823-10/2848-2010/vdost
ze dne 14. 7. 2010
Obecní úřad obce s rozšířenou působností Frenštát pod Radhoštěm
169
Bude zapracováno do
vede dle zákona č. 122/2004 Sb. evidenci válečných hrobů, které
jsou v jeho správním obvodu.
Dle pokynů ministerstva obrany požadujeme zaevidovat válečné
hroby do Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm.
Jedná se o:
1. Památník vojína Rožkova v parku ve Školské čtvrti, číslo
parcely KN 762/5.
2. Památník Osvobození u kostela na Horní ulici.
3. Sousoší "Boj o život" pře Muzeem.
4. Pamětní deska na radnici.
Viz přiložené snímky.
Další požadavky za město Frenštát pod Radhoštěm a ÚÚP:
Pozemek p.č. 2974/7, který slouží jako zahrada s rodinným
domem čp. 1051 ve Frenštátě p.R., zařadit do zastavěného území.
Rodinný dům byl v minulosti špatně zaměřen a v katastrálních
mapách zaevidován na pozemku p.č. 2971/1 k.ú. Frenštát p.R.
ÚP.
Upravit zastavěné území v rámci stávající proluky p.p.č. 1787/2.
Doplnit do textové části požadavek řešit u svažitých pozemků
v rámci umístění staveb vsakování nebo zadržování a odvádění
povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na
tyto pozemky.
Bude upraveno.
Bude do textové části ÚP
zapracováno.
Bude opraveno.
Poznámka:
- Do mapových podkladů ÚP doplnit údolní nivy.
- Doplnit do mapových podkladů ÚP komunikaci pro
obslužnost lokality Závodí jako návrh místní komunikace
bez zařazení do VPS. Návrh komunikace bude
v prodloužení stávající komunikace p.č. 4335/5 (v blízkosti
Smolanového rodinného domu) navazující na komunikaci
p.č. 1216/5.
- Upravit seznam kulturních památek a historický
významných objektů dle přílohy.
- Doplnit ÚSES v blízkosti Kostelního lesa na Lomné navazující
na ÚSES v Trojanovicích - viz návrh Ing. Šiřina.
- Plocha dopravy v lokalitě u hotelu Bartoš bude upravena dle
situačního snímku - viz příloha
9. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ V ÚZEMÍ
9.1 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Návrh řešení Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm je posouzen z hlediska vlivů
na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí
a o změně některých souvisejících zákonů v rámci samostatné zakázky (Aquatest a.s., Praha,
září 2010).
170
Toto posouzení je doloženo jako příloha č.1 této textové části odůvodnění ÚP Frenštát
pod Radhoštěm.
9.2 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ÚZEMÍ NATURA 2000
Návrh řešení Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm není vyhodnocen z hlediska vlivu
na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně
přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů vzhledem k tomu, že ve schváleném zadání
Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm není toto vyhodnocení požadováno.
9.3 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ
PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚZEMNĚ
ANALYTICKÝCH PODKLADECH
V rámci zpracovaných územně analytických podkladů pro SO ORP Frenštát pod Radhoštěm
(rok 2008) byly vyhodnoceny sledované jevy podle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb.,
o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence
plánovací činnosti. Neuvedené jevy se dle ÚAP netýkají správního území obce.
1) Zastavěné území
Hranice zastavěného území byla v územním plánu vymezena k 1. 1. 2010.
2) Plochy výroby
(SMK). Plocha areálu ulice Bezručova (bývalý areál „traktorky“) je navržena jako plocha
a Bartošky na plochy výroby a skladování (VS). Zastavitelné plochy pro rozvoj výroby
území, dále jižně od Martinské čtvrti, severně od ulice Střelniční po hranici s obcí Tichá.
V těchto plochách se připouští stavby pro fotovoltaické elektrárny.
3) Plochy občanského vybavení
Stávající plochy občanského vybavení – sportovních zařízení (OVS), tj. sportovní a rekreační
areály zůstávají územně beze změny. Jedná se o areál skokanských můstků, aquapark,
jízdárnu, fotbalové hřiště, tenisové kurty apod. Nové plochy občanského vybavení sportovních zařízení (OVS) jsou navrženy v západní části území v návaznosti na stávající
plochy OVS a jedna plocha je navržena ve východní části území.
6) Památková zóna včetně ochranného pásma
Městská památková zóna byla prohlášena vyhláškou MK ČR č. 108/2003 Sb., částka 44, ze
dne 1. dubna 2003 o prohlášení území s historickým prostředím ve vybraných městech
171
a obcích za památkové zóny a určování podmínek pro jejich ochranu (s účinností od 1. září
2003).
Vymezené území památkové zóny je součástí ploch smíšených obytných městských.
8) Nemovitá kulturní památka
Stávající evidované nemovité kulturní památky jsou respektovány, návrh řešení ÚP na tyto
památky nebude mít vliv. Navržené kulturní památky - historicky významné objekty:
11) Urbanistické hodnoty
Ve správním území města Frenštátu pod Radhoštěm je návrhem řešení ÚP respektováno
urbanisticky hodnotné území - prostor náměstí Míru a jeho nejbližší okolí a podmínky
stanovené k jeho ochraně - viz bod 6.
15) Významná stavební dominanta
V zástavbě města Frenštátu pod Radhoštěm jsou stavebními dominantami farní kostel
sv. Martina situovaný severně od náměstí a filiální kostel sv. Jana Křtitele situovaný
východně od náměstí. Dominantní je také věž radnice na náměstí.
Návrh řešení ÚP tyto dominanty respektuje.
16) Území s archeologickými nálezy
Ve Frenštátě pod Radhoštěm je v současné době za území s archeologickými nálezy
ve smyslu § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. považováno středověké jádro města.
17, 18) Oblast krajinného rázu, místo krajinného rázu
Územním plánem je respektována krajinná oblast Měrkovická pahorkatina a oblast
Radhošťské podhůří. Návrhem řešení ÚP bude docházet k dostavbě proluk a rychleji se bude
rozvíjet zástavba v jižní části správního území města, kde se pozvolna vytrácí rozvolněnější
způsob zástavby a charakter staveb již neodpovídá typickým zemědělským usedlostem.
20) Významný vyhlídkový bod
Vyhlídkové body z kopců do krajiny jsou respektovány, výhled z těchto bodů nebude novou
zástavbou narušen.
21) Územní systém ekologické stability
Územní systém ekologické stability byl v ÚP vymezen v souladu s platnou dokumentací,
s přihlédnutím k projednávaným ZÚR MSK a s ohledem na návaznost na sousedící území.
Vymezené zastavitelné plochy, návrh dopravní a technické infrastruktury neomezí funkčnost
vymezeného ÚSES.
22) Významné krajinné prvky registrované
Významné krajinné prvky registrované jsou návrhem řešení v maximální možné míře
respektovány.
23) Významný krajinný prvek ze zákona
VKP ze zákona jsou návrhem řešení respektovány, vodní toky nejsou navrženy k zatrubnění
ani v zastavěném území obce. Podrobněji viz textová část Odůvodnění ÚP Frenštát pod
172
Radhoštěm, kapitola 6. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na
zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkce lesa.
30) Přírodní park
Severní část správního území města Frenštátu pod Radhoštěm je součástí přírodního parku
Podbeskydí zřízeného vyhláškou OÚ v Novém Jičíně č. 5/94 ze dne 3. 6. 1994.
Plochy zastavitelných území jsou převážně vymezeny mimo vymezené území přírodního
parku.
32) Památné stromy
Památné stromy jsou návrhem řešení ÚP respektovány. Jedná se o Klen na Kopané (javor
klen), parc. č. 3125, Frenštátskou lípu (lípa srdčitá), parc. č. 580/1, Lípu u Toboláře (lípa
srdčitá), parc. č. 1944/2, Frenštátský topol (topol černý), parc. č. 96, Lípu u polikliniky (lípa
srdčitá), parc. č. 351, Frenštátský zmarličník (zmarličník japonský), parc. č. 442/1, Buk
u průmyslovky (buk červenolistý), parc. č. 762/1, Dub letní (dub letní), parc. č. 1521/1, Lípu
u Cochlarů (lípa srdčitá), parc. č. 1754/2, Lípu na Záhuní (lípa srdčitá), parc. č. 765/1, Lípu
u Lipky (lípa srdčitá), parc. č. 3950/1.
36) Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním
významem
Ve správním území města Frenštátu pod Radhoštěm se nacházejí lokality výskytu zvláště
chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem. Tyto lokality se převážně
nacházejí mimo zastavěné území a zastavitelné plochy, kromě zastavitelných ploch Z55, Z57,
Z58, Z60, Z62, Z91, Z106.
Návrh řešení územního plánu nebude mít na tyto lokality vliv.
39) Lesy hospodářské
Téměř veškeré lesní porosty ve správním území města Frenštátu pod Radhoštěm jsou
zařazeny do kategorie č. 10 – lesy hospodářské.
Návrhem řešení ÚP dochází k záborům lesních pozemků – celkem se předpokládá trvalý
zábor 6,03 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa.
Podrobněji viz textová část Odůvodnění ÚP Frenštát pod Radhoštěm kapitola 6.5 Dopad
navrženého řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa.
40) Vzdálenost 50 m od okraje lesa
Požadavek na 50 m vzdálenost od okraje lesa nesplňují v plném rozsahu plochy Z2 – VS, Z3
– VS, Z4 – VS, Z7 – SV, Z16 – SV, Z19 – SV, Z25 – OVS, Z26 – OVS, Z27 – OVS, Z28 –
OVS, Z37 – SV, Z39 – SV, Z40 – SV, Z41 – SV, Z57 – SV, Z58 – SV, Z60 – SV, Z61 – SV,
Z62 – SV, Z63 – SV, Z66 – SV, Z67 – SV, Z69 – SV, Z79 – SV, Z81 – SV, Z82 – SV, Z92 –
SV, Z96 – SV, Z97 – SV, Z103 – SV, Z104 – SV, Z126 – SV, Z136 – SV, Z138 – BI, Z139 –
BI, Z144 – BI, Z145 – BI, Z146 – BI, Z147 – BI, Z151 – BI, Z153 – SV, Z154 – SV, Z155 –
SV, Z156 – SV, Z157 – SV, Z163 – SV, P1 – SM, P5 – SV, DS1, PV8.
41) Bonitovaná půdně ekologická jednotka
Viz textová část Odůvodnění ÚP Frenštát pod Radhoštěm, kapitola 6. Vyhodnocení
předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky
určené k plnění funkce lesa.
43) Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti
173
Meliorace jsou zastoupeny v řešeném území jak velkoplošnými, tak několika lokálními
odvodněnými plochami. Meliorace jsou z let 1972 až 1977 a 1986.
Návrhem řešení ÚP dochází k záborům odvodněných zemědělských pozemků – celkem
10,63 ha. Podrobněji viz textová část Odůvodnění ÚP Frenštát pod Radhoštěm, kapitola 6.
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond
a na pozemky určené k plnění funkce lesa – tabulková příloha.
44) Vodní zdroje povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem
V lokalitě Bystré se nachází prameniště s několika zdroji vody, ze kterého je zásobováno
částečně město Frenštát pod Radhoštěm a celá obec Trojanovice.
Z řeky Lomné je odebírána provozní voda pro potřebu závodu SIEMENS
ELEKTROMOTORY, s.r.o.
Návrh řešení územního plánu nebude mít na tyto vodní zdroje žádný vliv.
45) Chráněná oblast přirozené akumulace vod
Hranice CHOPAV Beskydy (vyhlášena nařízením vlády ČSR č. 40/1978 Sb.), je vedena
shodně s hranicí chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy. Svou západní částí náleží
do CHOPAV také správní území města Frenštát pod Radhoštěm.
47) Vodní útvar povrchových, podzemních vod
Západním částí správního území města Frenštát pod Radhoštěm protéká Lubina. Pravobřežní
přítoky Lubiny na území obce jsou Radhoštnice, Lánský potok a Lomná a levobřežní přítoky
jsou Rokytná a Myslíkovský potok (Trutovský potok) s levobřežním přítokem Sadový potok.
Lomná protéká západní částí správního území města. Jeho levobřežními přítoky jsou
zatrubněný Kozí potok a Markův potok a pravobřežními je Bystrá (Bystrý potok)
s levobřežním přítokem Murasův potok. Přes řešené území protéká vodní tok Horeček, který
je levobřežním přítokem Lubiny a Bystrý potok (Malý Bystrý potok), který tvoří hranici mezi
Frenštátem a Tichou a je pravobřežním přítokem Lubiny. Oba toky se do Lubiny vlévají
mimo řešené území.
Břehové porosty podél Lomné a Bystré jsou vymezeny jako stávající nebo navržená veřejná
zeleň vzhledem k tomu, že oba vodní toky protékají zastavěným územím nebo zastavitelnými
plochami.
Vodní tok Lubiny je součástí územního systému ekologické stability.
Názvy vodních toků byly upraveny dle požadavků a podkladů MěÚ Frenštát pod Radhoštěm
po společném jednání podle stavebního zákona. Názvy po úpravě nejsou v souladu
s vodohospodářskou mapou, proto jsou tyto názvy dle vodohospodářské mapy uvedeny
v závorkách za vodními toky.
48) Vodní nádrž
V západní části správního území města je na u vodního toku Lubiny boční akumulační nádrž
Siberie, která je územním plánem navržena k rekreačnímu využívání včetně souvisejících
ploch. Jedná se plochy rekreace na plochách přírodního charakteru (RN).
49) Povodí vodního toku
Řešené území náleží do hlavního povodí řeky Odry, do úmoří Baltského. Základní povodí
tvoří řeka Odra s číslem hydrologického pořadí 2-01-01-028, která avšak řešeným územím
neprotéká.
Jednotlivá drobná povodí na území Frenštátu pod Radhoštěm jsou:
2-01-01-120 Lomná (povodí náleží z velké části území obce Trojanovice a malé části
Frenštátu pod Radhoštěm);
174
2-01-01-126 Radhoštnice (povodí náleží do území obce Trojanovice a malé části Frenštátu
pod Radhoštěm);
2-01-01-127 Lubina s levostrannými přítoky Rokytná, Trutovský potokem a pravostranným
přítokem Lánský p. (povodí náleží do území obce Trojanovice a téměř
poloviny plochy k. ú. Frenštátu pod Radhoštěm);
2-01-01-128 Bystrá (povodí náleží do území obce Trojanovice a malé části Frenštátu pod
Radhoštěm);
2-01-01-130 Markův potok (většina plochy povodí náleží do území k. ú. Frenštát pod
Radhoštěm a malá část včetně pramenu Markova potoka leží v Trojanovicích);
Vodní tok Lubina je dle nařízení vlády č. 71/2003 Sb., zařazen jako lososové typy vod.
Na Markovém potoce byla provedena regulace toku. Nová trasa toku je do grafické přílohy
vodního hospodářství zakreslená na základě podkladu, který poskytl správce toku Městský
Úřad Frenštát pod Radhoštěm.
Dle Vyhlášky 470/2001 Sb. ze dne 14.12.2001 kterou se stanoví seznam významných
vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků je Lubina
v délce 28,7 km po Lomnou řazena do seznamu významných vodních toků.
Dle zákona č. 254/2001 Sb. z roku 2001 může správce vodních toků při výkonu správy toků
užívat pozemky sousedících s korytem toků a to u významných vodních toků nejvýše v šířce
do 8 m od břehové čáry, u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry.
Zastavitelné plochy navržené ÚP nebudou mít na hydrologické povodí vliv.
50, 51) Záplavové území, aktivní zóna záplavového území
V řešeném území je stanoveno záplavové území vodního toku Lubina. Jedná se o následující
rozhodnutí:
- Lubina ř. km 3,335 – 24,463, č.j. ŽP-2045/2000/Ko-231.2, ze dne 25. 1. 2001, včetně
aktivní zóny, v ř. km 12,850 – 16,860 nahrazeno opatřením KÚ MSK, č.j. MSK
146264/2006, ze dne 16. 10. 2006, účinnost od 20. 10. 2006,
- Lubina (Tichávka) ř. km 24,643 – 28,670, ŽPZ/10970/04. ze dne 11. 3. 2004, včetně
aktivní zóny,
Užívání pozemků v záplavovém území je stanoveno zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách
a změně některých zákonů (vodní zákon).
Návrhem řešení je záplavové území respektováno. Oplocování pozemků v aktivní zóně se
nepřipouští.
57) Dobývací prostor
Zastavitelné plochy navržené ÚP nebudou mít vliv na případné využívání dobývacích
prostorů 20072 Trojanovice a 40038 Tichá.
58) Chráněné ložiskové území
Zastavitelné plochy navržené ÚP nebudou mít vliv na případné využívání 14430000
Trojanoviceá a 14400000 Čs. část Hornoslezské pánve.
60) Ložiska nerostných surovin
Zastavitelné plochy navržené ÚP nebudou mít vliv na případné využívání ložisek nerostných
surovin 317190000 Mořkov - Frenštát, 311443000 Frenštát - západ, 311443010 Frenštát západ a východ.
175
62,64) Sesuvná území a území jiných geologických rizik, staré zátěže území
a kontaminované plochy
Využívání zastavitelných ploch navržených ÚP nebude omezeno registrovaným sesuvným
územím potenciálním - 3509 - lokalita Bartošky, ani registrovanými sesuvy aktivními - 3507 lokalita Frenštát, 3508 - lokalita Bartošky, 3521 - lokality Frenštát pod Radhoštěm, sesuv
bodový.
Lokalit starých zátěží území jsou situovány ve stávajících plochách výroby a skladování –
lehkého průmyslu a nemají vliv na využívání zastavitelných ploch.
65) Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší
Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP (č. 20/2004) – o vymezení oblastí se zhoršenou
kvalitou ovzduší (OZKO) na základě dat z roku 2003 - náleželo území města Frenštátu
pod Radhoštěm k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší. Následující sdělení odboru
ochrany ovzduší MŽP až do roku 2008 (nejnověji vycházející z měření pro rok 2007), řešené
území trvale zařazují do OZKO. Pojem oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje zákon
č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. V řešeném území dochází k překročení limitní hodnoty pro
ochranu zdraví lidí. Příčinou je překračování imisního limitu suspendované částice frakce
PM10 a polycyklických aromatických uhlovodíků – vyjádřených jako benzo(a)pyren BaP.
Plošnou plynofikací města je zlepšena čistota ovzduší v topné sezóně. Vzhledem k tomu,
že zastavitelné plochy a plochy přestavby vytvářejí se stávající zástavbou kompaktní celek, je
navrženo využívání stávajícího a částečně rozšíření STL plynovodu.
Z hlediska čistoty ovzduší je také významná pravidelná údržba povrchů vozovek.
67) Technologické objekty zásobování vodou včetně ochranných pásem
Stávající technologické objekty zásobování vodou jsou zachovány. Veřejný vodovod
ve Frenštátě pod Radhoštěm je zásoben z centrálních zdrojů Ostravského oblastního
vodovodu (OOV) a z místního zdroje Bystrý v Trojanovicích.
Ze zdroje Bystrý je zásobena část Frenštátu pod Radhoštěm řadem DN 125, DN 100
přes přerušovací komoru v Trojanovicích 2 m3 s max. hladinou 545,25 m n.m. a dále
vodojem Planiska 2x500 m3 s hladinami 457,80 – 453,80 m n.m.
V severozápadní části města je z OOV zásoben vodojem Janík 2x1 000 m3 s hladinami 455,6
– 450,6 m n.m.
Z něj je přes čerpací stanici a vodojem Rekovice 60 m3 (526,00 – 522,65 m n.m. zásobena
lokalita Horečky). Vodojem Rekovice se nachází na k.ú. Trojanovice.
Z vodojemu Janík 2x1 000 m3 je zásobeno střední tlakové pásmo (STP) města a odbočkou je
plněn vodojem dolního tlakového pásma (DTP) - vodojem Horečky 2x140 m3 s hladinami
432,80 – 429,80 m n.m.
Pro potřeby Dolu Frenštát slouží vodojem Marek 2 x 3 500 m3 (454,60 – 452,80 m n.m. a dále
vodojem Helštýn 2x1 000 m3 (478,80 – 476,80 m n.m.). V současné době jsou oba vodojemy
obtokovány a tlak ve vodovodní síti je dán úrovní hladin nadřazeného vodojemu OOV
Čeladná 2x1 000 m3 s hladinami 507,00 – 502,20 m n.m. (vodojem Čeladná je mimo k.ú.
Frenštátu pod Radhoštěm).
Z vodovodu OKD, a.s., je zásobeno několik domů ve Vojtkově kolonii u řeky Lubiny a přes
automatickou tlakovou stanici i výše položené lokality.
68) Vodovodní síť včetně ochranných pásem
Ve Frenštátě pod Radhoštěm je vybudován veřejný vodovod, který je ve správě SmVaK
Ostrava, a.s., regionální správa Nový Jičín. Vodovod je zásoben z centrálních zdrojů OOV
přivaděčem DN 600 Nová Ves – Kopřivnice z místního zdroje vody Bystrý nacházející se
na k.ú. Trojanovice.
176
Ze zdroje Bystrý jde zásobovací řad DN 125, DN 100 do přerušovací komory v Trojanovicích
a řad DN 200 do vodojemu Planiska. Vodojem Planiska lze v případě potřeby doplňovat
z OOV přívodním řadem DN 400, DN 250.
Hlavní zásobní řady z vodojemu Planiska DN 225 a DN 150 – DN 175 zásobují horní tlakové
pásmo (HTP) města, tlak v severní části města je snižován redukčním ventilem.
Z přivaděče OOV je přívodním řadem DN 300 zásoben vodojem Janík. Z něj, kromě řadu
do vodojemu Rekovice na k.ú. Trojanovice, jde zásobní řad DN 400, DN 300 pro střední
tlakové pásmo (STP) města a odbočkou DN 200 je plněn vodojem Horečky. Z vodojemu je
řadem DN 175 zásobeno dolní tlakové pásmo (DTP) města.
Kromě veřejného vodovodu ve správě SmVaK Ostrava, a.s., je ve Frenštátě pod Radhoštěm
vybudován ještě vodovod ve správě OKD, a.s., který byl určen zejména pro potřeby Dolu
Frenštát západ. Zdrojem vody pro tento vodovod je především OOV. Přívodním řadem DN
400 vede z OOV do vodojemu Marek a dále řad DN 250 do vodojemu Helštýn.
Z vodovodu OKD, a.s., je zásobeno cca 20 RD u vodojemu Helštýn a ve Vojtkově kolonii,
zásobovacím řadem DN 350, DN 200 Bartošky a Papratná a lokality Kopaná a Lánská.
Severním okrajem území prochází přivaděč vody Ostravského oblastního vodovodu DN 600
Nová Ves – Frenštát pod Radhoštěm – Kopřivnice.
Přivaděč má rozhodnutím č.j. VLHZ-790/89-235/Hr ze dne 24.4.1989 stanoveno ochranné
pásmo 6 m od osy potrubí na obě strany.
Územním plánem Frenštát pod Radhoštěm je navrženo stávající vodovodní síť rozšířit o další
vodovodní řady DN 50 – DN 150 v délce cca 25 km pro zásobování zastavitelných ploch.
69) Technologické objekty odvádění a čištění odpadních vod
Na severním výběžku města se nachází městská čistírna odpadních vod (ČOV) pro město
Frenštát pod Radhoštěm a Trojanovice. Mechanicko – biologická ČOV byla uvedena
do provozu v letech 1975 - 77 s projektovanými parametry Qd = 5 098 m3/den a 25 600 EO.
V 90. letech byla na ČOV provedena intenzifikace, v roce 2 000 bylo na ČOV průměrně
čištěno 6 336 m3/den odpadních vod, z toho zhruba 40 % bylo vod splaškových a 60 % vod
srážkových a balastních.
Za rok 2007 udává správce ČOV (SmVaK Ostrava, a.s.) množství čištěných vod
6 252 m3/den, 15 000 EO.
Kolem ČOV je navrženo pásmo hygienické ochrany do vzdálenosti 100 m.
Na stávající jednotné kanalizaci se nachází několik odlehčovacích komor do místních toků.
70) Síť kanalizačních stok včetně ochranných pásem
Ve Frenštátě pod Radhoštěm je vybudována veřejná kanalizace s čistírnou odpadních vod
ve správě SmVaK Ostrava, a.s., regionální správa Nový Jičín.
Jednotná stoková síť má délku 40,996 km. Sběrač A vedený po levém břehu Lomné odvádí
odpadní vody z centra města. Do něj je zaústěn sběrač AI zvaný Kasárenský, dále sběrač E
vedený podél zatrubněného Kozího potoka a sběrač A VIII, který odvádí odpadní vody
z Trojanovic a je veden podél vodního toku Lomné.
Pravobřežní sběrač B vybudovaný v 90. letech odvádí odpadní vody ze severní části města,
sběrač D ze západní části města od hotelu Vlčina podél řeky Lubiny. Do kasárenského
sběrače jsou svedeny splaškové odpadní vody z areálu závodu OKD, a.s., Důl Frenštát –
západ.
Dimenze sběračů se pohybují od DN 300 do DN 1 200, na několika místech jsou odlehčeny
do vodotečí.
Samostatným potrubím jsou mimo veřejnou kanalizaci odváděny slané důlní vody z Dolu
Frenštát – západ. Tyto jsou na severním okraji města řízeně vypouštěny do řeky Lubiny.
177
72) Elektrické stanice včetně ochranných pásem
Ve správní území města Frenštát pod Radhoštěm jsou provozovány distribuční trafostanice
22/0,4 kV, které budou doplněny novými DTS navrženými v lokalitách s novou výstavbou
((DTS N1 – 19, resp. DTS NK 1 – 7). Ochranná pásma těchto stanic jsou vymezena Zákonem
č. 458/2000 sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích
a o změně některých zákonů (energetický zákon) ve znění pozdějších předpisů, svislými
rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti:
u elektrických stanic venkovních nebo v budovách
20 m od oplocení nebo
s napětím větším než 52 kV
vnějšího líce zdiva
u stožárových DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV
u zděných DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV
u vestavěných DTS s převodem napětí z 1 – 52 kV
7 m od zařízení
2 m od zařízení
1 m od obestavění
73) Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranných pásem
Ve správním území města Frenštát pod Radhoštěm jsou provozována nadzemní vedení
nadřazené přenosové soustavy VVN 220 a 400 kV (a.s. ČEPS), nadzemní vedení distribuční
soustavy VVN 110 kV (a.s. ČEZ Distribuce) a nadzemní i podzemní vedení distribuční
soustavy VN 22 kV (a.s. ČEZ Distribuce). V souvislosti se strategickým záměrem rozvoje
přenosové soustavy ČEPS a.s. a v souladu s návrhem Změny č.1 ÚPN VÚC Beskydy (Atelier
T – Plan s.r.o. Praha, 06/2006), se navrhuje posílení přenosového profilu elektrické energie
mezi Polskem a ČR (požadavek EU do r. 2010) rekonstrukcí jednoduchého vedení VVN 403
Prosenice – Nošovice ve stávající trase s dvojitým potahem, bez nároku na zábor území
a ve stávajícím koridoru ochranného pásma.
Nadřazená přenosová soustava - nadřazená přenosová soustava zajišťuje přenos el. výkonu
do míst s jeho trvalým deficitem s vazbou na Slovenskou republiku. Ve Frenštátě
pod Radhoštěm je zastoupena jednoduchými vedeními 400 kV - VVN 403 Prosenice –
Nošovice.
Distribuční soustava VN – 22 kV - přenos el. výkonu z napájecích bodů 110 kV
k distribučním trafostanicím VN/NN a trafostanicím jednotlivých odběratelů zajišťuje
v území Frenštátu pod Radhoštěm distribuční soustava VN – 22 kV.
Hlavním napájecím bodem města Frenštát pod Radhoštěm je transformační stanice TS 110/22
kV Frenštát – západ. Z této stanice jsou vyvedena dvě napájecí vedení 22 kV - VN 58 – 247,
248 (2 x 3 x 110 AlFe) do rozvodny 22 kV Frenštát, která je hlavním distribučním uzlem
el. energie pro město a jeho okolí, dále vedení VN 202 pro Trojanovice – Pustevny,
s propojením do rozvodny 22 kV Frenštát a dvě kabelová vedení VN 254, která dodávají
výkon do městské kabelové sítě.
Rozvodna 22 kV Frenštát je po linkách 22 kV dále propojena s TS 110/22 kV Příbor (VN
248 a VN 250), Nový Jičín (VN 51- zásobuje obce Lichnov, Bordovice a Veřovice), Frýdlant
nad Ostravicí (VN 55) a Lískovec (VN 224 – zásobuje obec Tichá) a VN 59 pro zásobování
severní části vlastního města s propojením na městskou kabelovou síť. Kromě linky VN 248
slouží všechna vedení zároveň k distribuci.
Ochranná pásma těchto vedení jsou vymezena zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách
podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon) ve znění pozdějších předpisů, svislými rovinami vedenými po obou
stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení na obě jeho strany:
Ochranné pásmo nadzemních vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou
stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení na obě jeho strany:
178
vodiče bez izolace
vodiče s izolací základní
závěsná kabelová vedení
20 m (25 m),
15 m (20 m),
12 m (15 m),
7 m (10 m),
2 m,
1 m.
Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV je stanoveno na 1 m
po obou stranách krajního kabelu.
Údaj v závorce platí pro zařízení postavená před rokem 1995.
74) Technologické objekty zásobování plynem včetně ochranných a bezpečnostních
pásem
V severozápadní části správního území obce Tichá území jsou situovány provozní plynové
sondy a.s. Green Gas, DPB Paskov, ze kterých je vytěžený plyn odváděn sběrnými plynovody
do VTL plynovodní sítě téže společnosti. Jedná se o plynové sondy TI – 1, NP – 836 a NP
838.
Bezpečnostní vzdálenosti vrtů (plynových sond) od objektů a zařízení jsou stanoveny § 40
vyhlášky č. 236/1998, Českého báňského úřadu na 150 m.
Návrhem řešení jsou tyto sondy respektovány, jsou situovány v neurbanizovaném území.
75) Vedení plynovodů včetně ochranných a bezpečnostních pásem
Správním územím města Frenštát pod Radhoštěm prochází páteřní vysokotlaký plynovod DN
300, PN 40 Štramberk – Frenštát (632 145) resp. Frenštát – Rožnov (632 045), ze kterého
jsou napojeny veškeré odbočky k regulačním stanicím plynu (kromě ZD Tichá).
Ve městě Frenštát pod Radhoštěm je provozována 1 regulační stanice plynu napojená
ze středotlaké plynovodní – RS Frenštát Pekárny (63 097, s výkonem 1 200 m3 h-1. Ve městě
Frenštát pod Radhoštěm je provozována místní, kombinovaná plynovodní síť v tlakových
úrovních středotlak (do 4 barů) – nízkotlak do (0,05 baru). Vzájemně propojeny jsou
středotlaké plynovodní sítě Frenštát – Trojanovice
Bezpečnostní a ochranná pásma plynovodů jsou stanovena zákonem č. 458/2000 Sb.,
o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně
některých zákonů (energetický zákon). Bezpečnostním a ochranným a pásmem (BP a OP) se
pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné
vzdálenosti od jeho půdorysu:
BP
OP
20 m
4m
15 m
4m
1m
79) Technologický objekt zásobování teplem
Ve správním území města Frenštát pod Radhoštěm je podle registru REZZO1 provozován
1 velký spalovací zdroj s výkonem 5 - 50 MWt. Jedná se o plynovou kotelnu v ploše výroby
a skladování – lehkého průmyslu (VL) s výkonem 23,58 MW, která dodává teplo
pro vytápění a technologii vlastního závodu.
Dále je v území provozována řada středních spalovacích zdrojů, vesměs plynových kotelen,
které zásobují teplem hromadnou bytovou zástavbu a menší podnikatelské aktivity. K těmto
zdrojům nabyly dodány žádné podklady.
179
81, 82) Elektronické komunikační zařízení včetně ochranných pásem, komunikační
vedení včetně ochranných pásem
Ve správním území města je provozována digitální telefonní ústředna a samostatné
základnové stanice (BTS) jednotlivých operátorů mobilních sítí. Ochranná pásma pro tato
zařízení nebyla vyhlášena.
Zastavitelné plochy a plochy přestavby navržené ÚP nebudou mít vliv na tato zařízení a jejich
provoz.
Ochranné pásmo u podzemních komunikačních vedení je vymezeno zákonem č. 127/2005
Sb., § 102 o elektronických komunikacích a o změně dalších zákonů na 1,5 m od krajního
vedení.
90) Silnice I. třídy včetně ochranného pásma
Územím města je vedena silnice I/58 (Rožnov p.R. - Frenštát p.R. - Příbor - Ostrava Bohumín - Polsko). Jedná se o komunikaci nadregionálního významu.
K ochraně silnice I/58 slouží mimo souvisle zastavěné území silniční ochranné pásmo podle
zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je
vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m
ve vzdálenosti 50 m od osy vozovky.
Vymezení zastavitelných ploch není v kolizi s návrhem územní rezervy pro přeložku silnice,
zastavitelné plochy nezasahují do ochranného pásma této silnice.
91) Silnice II. třídy včetně ochranného pásma
Řešeným územím je vedena silnice II/483 (Hodslavice - Mořkov - Frenštát pod Radhoštěm Čeladná - Frýdlant nad Ostravicí). Z hlediska širších dopravních vazeb se jedná o významnou
komunikaci krajského významu, určenou především pro rekreační dopravu vedenou podél
severního úpatí hlavního hřebenu Beskyd.
K ochraně silnic II/483 slouží mimo souvisle zastavěné území silniční ochranné pásmo podle
zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je
vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m
ve vzdálenosti 15 m od osy komunikace mimo souvisle zastavěné území
Návrhem řešení je respektována plocha pro přeložku silnice II/483.
92) Silnice III. třídy včetně ochranného pásma
Řešeným územím jsou vedeny silnice:
- III/4848 (Frýdek - Místek - Frenštát pod Radhoštěm). Z hlediska širších vazeb se jedná
o komunikaci krajského významu s významným podílem rekreační dopravy.
- III/4866 je vedena přes Frenštát pod Radhoštěm a obec Tichou. Jedná se o silniční
komunikaci lokálního (místního) významu, která je využívána jako spojnice silnice I/58
a II/483 vedená mimo zastavěné území Frenštátu pod Radhoštěm.
- III/4835 je vedena přes Frenštát pod Radhoštěm a Trojanovice. Z hlediska širších vazeb se
jedná o komunikaci lokálního (místního) významu, která slouží především rekreační dopravě
vedené na Pustevny.
K ochraně silnic III. třídy slouží mimo souvisle zastavěné území silniční ochranné pásmo
podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které
je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m
ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky
93) Místní a účelové komunikace
Mezi místní komunikace II. třídy jsou ve správním území města Frenštát pod Radhoštěm
zařazeny ul. Horečky, ul. Dolní, ul. Podkopčí, ul. Podříčí, ul. Střelniční, ul. Planiska,
180
ul. Bystré, úsek ul. Markovy, ul. Dráhy, ul. U Tírny, ul. Beskydské sídliště, ul. Kopaná, úsek
ul. Papratná a ul. Bartošky.
Účelové komunikace, ve formě polních a lesních cest, slouží především ke zpřístupnění
polních, lesních event. soukromých pozemků a navazují na místní komunikace event. přímo
na silniční komunikace. Významné účelové komunikace spojující více obcí nebo jejich části
a účelové komunikace zřízené v rámci komplexních pozemkových úprav se v řešeném území
nenacházejí.
Účelové komunikace slouží především ke zpřístupnění jednotlivých výrobních areálů,
polních, lesních event. soukromých pozemků a navazují na místní komunikace i silniční
průtahy.
Navržené trasy místních komunikací zahrnují především úseky nezbytně nutné z hlediska
koncepce dopravní obsluhy jednotlivých návrhových ploch.
94) Železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma
Správním územím města Frenštát pod Radhoštěm je vedena celostátní jednokolejná železniční
trať č. 323 (Ostrava – Valašské Meziříčí). Jedná se o trať s vyšším dopravním významem,
který je dán vazbou Ostravy na rekreační zázemí v Beskydech. Trasa je rovněž používána
jako odklonová v případě poruch na železničním koridoru Ostrava – Hranice na Moravě.
Ochranné pásmo celostátní dráhy podle zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění
pozdějších předpisů tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny
svislou plochou vedenou ve vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve
vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy.
97) Vlečka včetně ochranného pásma
Správním územím města Frenštát pod Radhoštěm je vedeno několik vleček, které jsou
zapojeny do celostátní železniční trati č. 323. Jedná se o vlečky vedené do plochy výroby
a skladování – lehkého průmyslu.
Podél vleček jsou vymezena železniční ochranná pásma podle zákona č. 266/1994 Sb.,
o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, v šířce 30 m od osy krajní koleje.
98) Lanová dráha
Ve Frenštátě pod Radhoštěm je lanová dráha u skokanských můstku - lokalita Horečky.
Podél lanové dráhy jsou vymezena ochranná pásma lanové dráhy podle zákona č. 266/1994
Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, v šířce 10 m od nosného lana.
106) Cyklostezka, cyklotrasy, hipostezka a turistická stezka
Správním územím města Frenštát pod Radhoštěm jsou vedeny následující značené cyklistické
trasy:
- lokální cyklotrasa č. 6008 (Rožnov pod Radhoštěm – Pustevny, rozcestí) vedená
přes k. ú. Tichá na Moravě;
- lokální modře značená cyklotrasa č. 6016 (Rožnov pod Radhoštěm – Pustevny,
rozcestí) vedená k. ú. Bordovice, k. ú. Frenštát pod Radhoštěm, k. ú. Trojanovice
a k. ú. Veřovice;
- lokální cyklotrasa č. 6194 (velký cyklookruh Frenštát pod Radhoštěm) vedená
přes k. ú. Frenštát pod Radhoštěm a k. ú. Lichnov u Nového Jičína;
- lokální cyklotrasa č. 6195 (malý cyklookruh Frenštát pod Radhoštěm) vedená
přes k. ú. Frenštát pod Radhoštěm a k. ú. Trojanovice;
181
Správním územím města Frenštát pod Radhoštěm jsou vedeny následující značené turistické
trasy (značení dle KČT):
- červená č. 0616 (Štramberk – Lichnov – Frenštát pod Radhoštěm – Trojanovice –
Ráztoka, hotel) vedená přes k. ú. Bordovice, k. ú. Frenštát pod Radhoštěm,
k. ú. Lichnov u Nového Jičína a k. ú. Trojanovice;
- modrá č. 2260 (Frenštát pod Radhoštěm – Malý Javorník – Zadní Javorník – Pindula –
Černá hora – Radhošť, u kaple – Radhošť, hřeben – Radegast, socha – Pustevny, chaty
– Ráztoka, lanovka – Ráztoka, tur. chata) vedená přes k. ú. Frenštát pod Radhoštěm
a k. ú. Trojanovice;
- zelená č. 4840 (Velký Javorník, tur. chata – Horečky – Koliba, rozc. – Frenštát
pod Radhoštěm, nám. – Žuchov – Kunčice p. Ondř., Jednota – Kozlovice, myslivna –
Kunčice p. Ondřejníkem, rozc.) vedená přes k. ú. Bordovice, k. ú. Frenštát
pod Radhoštěm, k. ú. Trojanovice a k. ú. Tichá na Moravě;
- žlutá č. 7852 (Kopřivnice – Hostýn – Lichnov – Frenštát pod Radhoštěm – Tichá –
Měrkovice – Hukvaldy, obora – Hukvaldy ) vedená přes k. ú. Frenštát pod Radhoštěm,
k. ú. Lichnov u Nového Jičína a k. ú. Tichá na Moravě;
- červená místní č. 9604 (AC Frenštát pod Radhoštěm, koup. – Valašská hospoda –
Vlčina – Koliba, rozc. – lyžařský areál – Frenštát pod Radhoštěm, host. – AC Frenštát
pod Radhoštěm) vedená přes k. ú. Frenštát pod Radhoštěm;
- modrá místní č. 9634 (Lyžařský areál – Rekovice, host. – Horečky – Rekovice, host. –
Lyžařský areál) vedená přes k. ú. Frenštát pod Radhoštěm.
Nové turistické trasy se v rámci územního plánu nenavrhují.
116) Počet dokončených bytů
Průměrně je ročně dokončeno cca 20 až 25 bytů.
Návrh řešení je orientačně stanoven k roku 2025 a podle sociodemografického rozboru je
odhadnuta potřeba výstavby až 80 bytů v bytových domech a 300 bytů v rodinných domech,
což předpokládá vymezení minimálně 1,2 ha pro bytové domy (200 m2/byt) a 48 ha
pro výstavbu rodinných domů (2 000 m2/ RD). Převis nabídky by měl být 50 – 100% ploch.
Územním plánem je navržen cca 100 % převis nabídky ploch.
městské (SM) mají celkovou rozlohu 0,65 ha, zastavitelné plochy bydlení individuálního mají
rozlohu 33,26 ha, zastavitelné plochy smíšené obytné venkovské mají rozlohu 99,22 ha.
Předpokladem je, že pro výstavbu bytů bude využito přibližně 50 % z těchto ploch, tj 66,56
ha, což umožní případnou výstavbu cca 30 bytů v BD (při předpokladu 200 m2/byt) plochách
smíšených obytných městských v případě využití celé plochy, a přibližně 330 RD
při předpokládané výměře 2000 m2/RD. Územním plánem je navržen převis nabídky ploch
i vzhledem k předpokládanému rozsahu obytné výstavby.
117) Zastavitelné plochy
BI- plochy bydlení individuálního
OVK - plochy obč. vybavení – komerčních zařízení velkoplošných
OVS - plochy občanského vybavení – sportovních zařízení
RN - plochy rekreace na plochách přírodního charakteru
182
ha
33,26
99,22
0,65
1,72
6,69
1,01
24,53
0,53
0,52
0,34
1,45
169,92
TI- plochy technické infrastruktury
DS – pl. dopravní infrastruktury silniční
DZ - pl. dopravní infrastruktury železniční
ZZ - plochy zemědělské - zahrady
celkem zastavitelné plochy
9.4
PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH STRÁNEK,
SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ
V rámci zpracovaných územně analytických podkladů pro SO ORP Frenštát pod Radhoštěm
(rok 2008) byly vyhodnoceny slabé, silné stránky, příležitosti a hrozby řešeného území
(SWOT analýza).
Obecně je nutno považovat za základní problémy řešeného území nerovnovážný stav
hospodářského pilíře řešeného území a problémy v oblasti životního prostředí v rámci širšího
okolí.
Základní bilance vývoje počtu obyvatel a bytů, kvantifikující koncepci rozvoje obce,
předpokládá stagnaci počtu obyvatel na cca 11 000 obyvatel v r. 2025, při odpovídajícím
kvantitativním a kvalitativním růstu systému bydlení. Bilance je podkladem pro navazující
koncepci rozvoje veřejné infrastruktury a hodnocení přiměřenosti návrhu plošného rozsahu
nových ploch, zejména pro bydlení. Bilance je součástí odůvodnění územního plánu,
kap. 4.10 Sociedemografické podmínky.
Tato bilance spoluvytváří základní orientační rámec při posuzování územního rozvoje, ale
i širší posouzení přiměřenosti a efektivnosti investic v řešeném území.
9.4.1 VLIV NA ELIMINACI NEBO SNÍŽENÍ HROZEB ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
Hrozby
1) Nadměrný rozsah nové obytné výstavby může vést ke snížení kvality přírodního prostředí.
2) Nadměrný rozvoj obytné výstavby může ohrozit sociální stabilitu území nároky
na kapacity občanské vybavenosti obce a zhoršit vlastní kvalitu bydlení.
3) Rozvoj nové výstavby vyvolá zábory zemědělských pozemků.
4) Rozvoj nové výstavby povede ke zvýšení dopravní zátěže a může vyvolat zhoršení
životních podmínek v území.
5) Hlavním zdrojem znečištění ovzduší v oblasti jsou výrobní areály mimo řešené území,
v rámci města Frenštátu pod Radhoštěm je návrhem řešení ÚP nelze ovlivnit.
6) Plochy výrobních areálů přímo navazují na plochy obytné. V případě rozvoje výroby
s negativními vlivy z provozované činnosti může dojít k ohrožení kvality a pohody
bydlení. S rozvojem zástavby v zastavitelných plochách pro výrobu a skladování může
dojít ke zvýšení dopravní zátěže.
7) V případě rozvoje zástavby na zastavitelných plochách je nutno budovat stavby a zařízení
na likvidaci odpadních vod tak, aby nemohlo docházet ke znečišťování vodních toků
a případně se nevhodným způsobem neměnil vodní režim v území ve vazbě na zvyšování
rozsahu zpevněných ploch.
8) V případě nezachování alespoň jednostranných manipulačních pruhů podél vodních toků
bude ztížena údržba vodních toků a případné odstraňovaní škod po přívalových deštích
nebo povodních.
183
Vzhledem k tomu, že zastavitelné plochy s převažující funkcí bydlení jsou vymezeny
především v prolukách mezi stávající zástavbou, nebo přímo na tuto zástavbu navazují,
nepředpokládá se snížení kvality přírodního prostředí. Navržený přesah nabídky
v zastavitelných plochách proti demografickému rozboru umožňuje korekci cen nabízených
pozemků pro výstavbu. Nepředpokládá se, že všechny pozemky budou využity pro výstavbu.
Část pozemků nebude zastavěna z důvodu majetkoprávních, nedořešení přístupu k pozemku,
změně názoru na výstavbu vlastníka pozemku apod.
plochách.
Vzhledem k plynofikaci města nebude v topné sezóně zhoršováno životní prostředí novou
zástavbou.
Územním plánem je navržen způsob likvidace odpadních vod oddílnou kanalizací
zakončenou na ČOV, která je situována v severní části správního území obce.
Kolem vodních toků je nezbytné ponechávat nezastavěné manipulační pásy, tzn. i bez
oplocení, které umožní údržbu koryta. Zároveň se jedná o ochranu staveb v blízkosti vodních
toků. Zejména se tato podmínka týká zastavěného území podél vodních toků Lubiny, Bystré
a Lomné, které jsou oboustranně obestavěny.
9.4.2 VLIV NA POSÍLENÍ SLABÝCH STRÁNEK ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
Slabé stránky
1) Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví. Příčinou je
překračování imisního limitu suspendované částice frakce PM10 a polycyklických
aromatických uhlovodíků – vyjádřených jako benzo(a)pyren BaP.
Velké zdroje znečištění ovzduší jsou situovány mimo správní území města Frenštát
pod Radhoštěm.
2) V řešeném území je evidovány tři sesuvy aktivní a jeden sesuv potenciální.
3) Poměrně velká zastavěnost správního území města je vymezením zastavitelných ploch
ještě zvýšena.
Územním plánem je navrženo vytápění objektů realizovaných na zastavitelných plochách
především plynem. V případě respektování tohoto návrhu řešení nebude docházet ke zvýšení
znečištění ovzduší v topné sezóně. Zároveň je nutno dbát na údržbu povrchů komunikací.
Zvyšování rozsahu zastavitelných ploch je nezbytné s ohledem na potřebu nárůstu počtu
bytů i přes stagnaci počtu obyvatel a na tvorbu pracovních míst v místě bydliště z důvodu
snižování vyjížďky za prací. Většina zastavitelných ploch byla převzata z platného ÚP města
Zastavitelné plochy nejsou vymezeny v sesuvných územích kromě části plochy označené
Z60 - smíšené obytné venkovské (SV).
184
9.4.3 VLIV NA VYUŽITÍ SILNÝCH STRÁNEK A PŘÍLEŽITOSTÍ ŘEŠENÉHO
ÚZEMÍ
Silné stránky
1) Město Frenštát pod Radhoštěm je stabilní součástí sídelní struktury regionu, vývoj počtu
obyvatel v obci je stabilizován. Frenštát pod Radhoštěm plní funkci nástupního střediska
do rekreační oblasti Beskyd. Zároveň je městem se silným školským zázemím v oblasti
středních škol a dostatečným rozsahem ostatní občanské vybavenosti včetně vybavenosti
pro každodenní rekreaci a sportovní vyžití obyvatel města a blízkého okolí a to jak pro
zimní tak pro letní sporty.
2) Soudržnost obyvatel a vazba obyvatel na místo bydliště je poměrně dobrá zejména
s ohledem na na poměrně rozsáhlou zástavbu rodinnými domy.
3) Frenštát pod Radhoštěm má výhodnou polohu v blízkosti měst Kopřivnice, Štramberk,
Nový Jičín, Frýdlant nad Ostravicí a případně i Ostravy, které jsou zdrojem pracovních
příležitostí.
4) Silniční spojení s okolními významnými sídly silnicemi I/58, II/483.
5) Kapacitní železniční spojení s okolními sídelními útvary prostřednictvím celostátní
železniční trati ČD č. 323.
7) Zástavba je plynofikována - možnost zachování čistoty ovzduší v topné sezóně.
8) Území města spadá převážně do kategorie přechodového radonového indexu, což je
blízký průměr radonového indexu jako u kategorie nízké.
Příležitosti
1) Využití atraktivní polohy obce především pro rozvoj obytné funkce.
2) Doplnění technické infrastruktury města s ohledem na zastavitelné plochy - především
kanalizace - je jedním z předpokladů zvýšení ochrany životního prostředí při rozvoji
obytné výstavby a staveb souvisejících.
3) Využití kvalitního přírodního prostředí pro rekreaci - pěší turistiku, vycházky,
cykloturistiku, sportovní a sportovně rekreační aktivity.
Město Frenštát pod Radhoštěm je nutno vnímat jako obec s rozšířenou působností správního
obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm. Poměrně vyváženými funkcemi řešeného území jsou
funkce obytná, obslužná, výrobní i rekreační. Tyto funkce je nutno dále optimálně rozvíjet
s ohledem na vazby mezi jednotlivými funkcemi.
Návrhem nových ploch pro obytnou výstavbu dojde k využití obytné atraktivity obce, stejně
významná je také údržba stávajícího bytového fondu.
Realizací nefunkčních částí vymezeného územního systému ekologické stability zalesněním
dojde ke zvýšení podílu krajinné zeleně v ve správním území města.
Dopravní obsluha území je dobrá. Realizací přeložek silnic I. a II. třídy dojde k odklonění
dopravy z centra města a tím i ke zlepšení životního prostředí v souvislé zástavbě s poměrně
úzkými komunikacemi.
9.4.4 VLIV NA STAV A VÝVOJ HODNOT ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
185
Územním plánem je respektován návrh na ochranu staveb dokládajících historický vývoj obce
a to jejich zapsáním do seznamu nemovitých kulturních památek. Tyto stavby jsou označeny
v grafické části odůvodnění - Koordinačním výkrese.
území.
V odůvodnění územního plánu je vyčíslen předpokládaný zábor půdy v případě realizace
všech záměrů a jsou zde popsány důsledky navrhovaného řešení. Největší zábor půdy
představují zastavitelné plochy smíšené obytné. Je nutné si uvědomit, že skutečně
zastavěných pozemků z uvedeného záboru bude cca 50 – 60 %. Tyto plochy nejsou určeny
jen pro výstavbu bytů převážně formou rodinných domů, jejichž součástí jsou zahrady, ale
také pro výstavbu občanské vybavenosti, hřišť, výsadbu veřejné zeleně, dopravní obsluhu
území apod.
9.5 VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT
ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
Tato kapitola by měla obsahovat popis míry a způsobu naplnění priorit územního plánování
pro zajištění udržitelného rozvoje území, jež byly schváleny v zásadách územního rozvoje.
V době zpracování územního plánu však dosud nejsou Zásady územního rozvoje
Moravskoslezského kraje vydány. K projednávanému řešení ZÚR bylo přihlíženo.
Územní plán Frenštát pod Radhoštem tedy respektuje požadavky stanovené platným
ÚPN VÚC Beskydy ve správní území města Frenštát pod Radhoštěm:
- zohlednit dotčení řešeného území koridorem silnice nadmístního významu I/58 (Ostrava Příbor - Frenštát p. R. - Rožnov p. R.),
- zohlednit dotčení řešeného území koridorem silnice nadmístního významu II/483
(Hodslavice - Frenštát p. R. - Frýdlant n. O.),
- zohlednit dotčení řešeného území koridorem pro vysokotlaký plynovod (Frenštát p.R. Čeladná - Nová Dědina),
- zohlednit stávající a navrhované prvky nadregionálního a regionálního systému
ekologické stability, biocentra a biokoridory,
- zohlednit zařazení řešeného území do rekreačního krajinného celku - RKC 11 Frenštát
pod Radhoštěm, připustit výstavbu ubytovacích zařízení v malých hotelích, turistických
chatách, penzionech a ubytování v soukromí, nové stavby pro individuální rekreaci
nepřipustit v souladu s ÚPN VÚC Beskydy.
186
-
-
zohlednit dotčení řešeného území železničního tahu Frenštát p. R. - Kunčice p. O. Frýdlant n. O. jako územní rezervu pro přeložku tratě č. 303 v úseku Frenštát p. R.Kunčice p. O. (býv. VPS 75) včetně elektrizace tratě úseku Valašské Meziříčí - FrýdekMístek - Ostrava ve stávajícím koridoru,
zohlednit dotčení řešeného území pro posílení přenosového profilu - zdvojení vedení
400 kV Prosenice - Nošovice v koridoru stávajícího vedení VVN 403 (veřejně prospěšná
stavba E 14),
9.6 VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ – SHRNUTÍ
9.6.1 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA VYVÁŽENOST
PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ
ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL V ÚZEMÍ,
JAK BYLA ZJIŠTĚNA V ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
SWOTT
Silné stránky
Město je jednoznačným střediskem osídlení SO ORP Frenštát pod Radhoštěm.
Město vykazuje značnou atraktivitu bydlení.
Blízkost rekreačně atraktivních krajinných celků.
Slabé stránky
Stárnutí a mírný pokles počtu obyvatel.
Omezená příprava stavebních pozemků pro bytovou výstavbu.
Značná úroveň nezaměstnanosti a podprůměrná úroveň mezd v širším regionu.
Značná úroveň znečištění ovzduší, zejména ze zdrojů mimo řešené území.
Příležitosti
Zvýšení atraktivity bydlení, zejména ve vazbě na využití obytného potenciálu území
a optimalizaci využití územně technických předpokladů rozvoje.
Příprava stavebních pozemků s ohledem na jejich nejlepší možné využití (posílení obytné
atraktivity při dodržení zásad urbanistické ekonomie a zachování soudržnosti obyvatel obce).
Hrozby
Extenzivní a z hlediska lokalizace nevhodné posilování výrobních a obslužných funkcí obce,
s negativními dopady zejména na atraktivitu bydlení a i rekreační předpoklady území.
Dlouhodobě značná úroveň nezaměstnanosti.
Dlouhodobé stárnutí populace a úbytek obyvatelstva města.
Hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje
Na začátku roku 2009 byly k dispozici dva nové podklady pro hodnocení vyváženosti pilířů
udržitelného rozvoje dotýkající se řešeného území. Základním dokumentem jsou Průzkumy
a rozbory v rozsahu ÚAP Moravskoslezského kraje (Atelier T-plan, s.r.o.,2007). K hodnocení
zde byla použita základní 7 stupňová škála, hodnotící převahu silných nebo slabých stránek
pilířů udržitelného rozvoje (životního prostředí, hospodářských podmínek, soudržnosti
obyvatel území).
Nově zpracovaný Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Frenštát
pod Radhoštěm, Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o.,2008) přistupuje k vyhodnocení pilířů
s odlišnou metodikou hodnocení, podobně jak jednotliví zpracovatelé v celé ČR. Hodnocení
187
bylo proto převedeno na relativně srovnatelnou 7 stupňovou škálu, přitom je nutno vnímat,
že nebylo vztahováno k jednotlivým obcím. Hodnocení jednotlivých pilířů přináší následující
tabulka:
Hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje dotýkající se řešeného území
hodnocení (hodnoty: 1-nejlepší, 4-průměrné, 7-nejhorší)
Pilíř
ÚAP MSK
RURÚ SO ORP
výsledné hodnocení
Frenštát pod
územního plánu
Radhoštěm
Životní prostředí
5
3-4
4
Soudržnost obyvatel území 2
2-3
2
Hospodářské podmínky
2
3-4
4
území
Mezi hodnocením ÚAP MSK a RURÚ SO ORP je patrný značný rozdíl v hodnocení
hospodářských podmínek území a životního prostředí. V úvahu je nutno vzít rozdíly
ve zvolených výchozích ukazatelích i metodách hodnocení.
Vlastní hodnocení provedené na základě průzkumu územního plánu a SWOT analýzy se liší
u všech třech pilířů. Zejména však v hodnocení hospodářského pilíře území. I když je vzato
v úvahu zlepšení nabídky ploch pro podnikání v širším regionu, absolutní pokles
nezaměstnanosti v posledních letech, tak nezaměstnanost řešeném území a zejména v regionu
je hodnocena stále jako problém.
Na druhé straně hodnocení životního prostředí je zřejmě poměrně diskutabilní. V současném
stavu nejednotnosti kritérií je k hodnocení výsledků ÚAP MSK přistupováno kriticky.
Vlastní hodnocení území je zformulováno následně. Obecně s ohledem na stav současných
podkladů je nutno považovat za základní problémy řešeného mírně nerovnovážný stav
hospodářského pilíře řešeného území a částečně i vybrané problémy v oblasti životního
prostředí. Tyto problémy pouze omezeně ovlivňují značný rozvojový potenciál řešeného
území plynoucí zejména z polohy města, obytné a rekreační atraktivity (zejména širšího
okolí).
Posílení zejména hospodářského pilíře a zlepšení podmínek životního prostředí je tak
předpokladem udržitelného rozvoje území, zejména z delšího hlediska (budoucích generací –
stále větší percepce a preferencí kvalitního obytného a životního prostředí).
Posílení hospodářského pilíře je nutno hledat zejména v širším regionu pohybu za prací
(Nošovice, Mošnov). V řešeném území je nutno hledat možnosti posílení jeho obslužněpodnikatelských funkcí, v návaznosti na stávající plochy podnikání, hledání možnosti
intenzifikace využití stávajících ploch. Vymezení menších ploch pro podnikání je nutno řešit
citlivě s ohledem na kvalitu bydlení, rozvoj obytných ploch a infrastrukturní podmínky území
(dopravní obslužnost lokalit). Prvořadým úkolem územního plánu je zejména návrh nových
ploch pro bydlení.
Nepříznivý stav životního prostředí vyplývá zejména ze situace v čistotě ovzduší, čistotě vod
a negativních vlivů rostoucí dopravy.
Možnosti zlepšení čistoty ovzduší opatřeními v řešeném území je nutno plně využít, hlavní
příčiny – zdroje znečištění se však nacházejí mimo řešené území.
Zlepšeni čistoty vod je možné důsledným odkanalizováním zastavitelných ploch
i zastavěného území.
Zachování a zlepšení podmínek soudržnosti obyvatel území je vázáno zejména na optimální
lokalizaci nové bytové výstavby, nevytváření územně segregovaných sídel.
188
9.6.2 SHRNUTÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO
PŘEDCHÁZENÍ ZJIŠTĚNÝM RIZIKŮM OVLIVŇUJÍCÍM POTŘEBY
SOUČASNÉ GENERACE OBYVATEL ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
A PŘEDPOKLÁDANÝM OHROŽENÍM PODMÍNEK ŽIVOTA GENERACÍ
BUDOUCÍCH
Realizace záměrů obsažených v Územním plánu Frenštát pod Radhoštěm musí probíhat
ve vzájemné provázanosti, tj. rozvoj obytné zástavby v souladu s rozvojem dopravní
a technické infrastruktury. Dále je nutno vzít na vědomí, že při nárazové výstavbě bytů v obci
může dojít k deficitu občanské vybavenosti, především vybavenosti veřejné infrastruktury
z oblasti školství, stoupne potřeba zřízení zařízení zdravotnictví - ordinace lékaře a s ohledem
na věkovou strukturu obyvatel města stoupne i potřeba zařízení a služeb pro seniory, apod.
Stanovené funkce ploch smíšené obytné městské, bydlení hromadného, bydlení
individuálního, smíšené obytné venkovské stanovené pro převažující část zastavěného území
a zastavitelných ploch umožňují realizaci staveb občanské vybavenosti kdekoliv v těchto
plochách.
10.
STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SE SDĚLENÍM, JAK BYLO ZOHLEDNĚNO
K zadaní územního plánu Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí
a zemědělství v koordinovaném stanovisku ze dne 22. 5. 2009 v bodě 8) konstatoval
v souladu s § 10i odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí
a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, že Územní plán
Frenštát pod Radhoštěm je nutno posoudit podle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní
prostředí.
Krajský úřad přihlédl zejména ke skutečnosti, že předmětná územně plánovací dokumentace
navrhuje mimo jiné plochy pro občanskou vybavenost, sport (rozšíření zóny sportu na
Horečkách za účelem vybudování lyžařské sjezdovky a lyžařského vleku; vymezení ploch pro
sportovní zařízení), rekreaci (návrh vodní nádrže Siberie pro rekreační účely), řešení dopravní
a technické infrastruktury (doplnění parkovišť; doplnění sítě cyklotras; vymezení plochy pro
vybudování železniční zastávky; návrh rozvoje vodovodních řadů a kanalizačních řadů
a zařízení pro likvidaci odpadních vod; umístění sběrného dvora), vymezení ÚSES.
Z uvedeného vyplývá, že funkční využití těchto vyjmenovaných ploch stanoví rámec pro
realizací některých záměrů podléhajících posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona
o posuzování vlivů na životní prostředí.
Nedílnou součástí řešení Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm, v dalším stupni územně
plánovací dokumentace, bude vyhodnocení vlivů na životní prostředí zpracované na základě
ustanovení § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu,
ve znění pozdějších předpisů, v rozsahu přílohy stavebního zákona, osobou k tomu
oprávněnou podle § 19 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
Toto posouzení bylo vyhotoveno jako samostatný elaborát, který byl projednán současně
s Územním plánem Frenštát pod Radhoštěm.
Posouzení bylo zpracováno firmou AQUATEST, a. s., Geologická 4, 152 00 Praha 5, osobou
oprávněnou podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb. - RNDr. Jaroslavem Skořepou, CSc.,
(Osvědčení odborné způsobilosti o posuzování vlivů dle zákona č. 100/2001 Sb.,
č. j. 2104/324OPV/93, prodlouženo č. j. 39125/ENV/06) zpracované na základě ustanovení
189
§ 10i zákona č. 100/2001 Sb. a přílohy k § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. o územním
plánování a stavebním řádu.
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství
v koordinovaném stanovisku ze dne 22. 5. 2009 v bodě 6) konstatoval v souladu s § 45i
zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, že
vzhledem k charakteru , rozsahu a umístění záměrů řešených územně plánovací dokumentací
(ÚPD), nemůže mít předložená ÚPD významný vliv (přímý ani dálkový) na evropsky
významné lokality (stanovené nařízením vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví seznam
evropsky významné lokalit, ve znění nařízení vlády č. 301/2007 Sb.), ani na ptačí oblasti.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – Správa CHKO Beskydy ve svém stanovisku
ze dne 10. 6. 2009 pod č. j. 2927/BE/2009 rovněž konstatovala, že posuzovaný územní plán
nebude mít významný vliv na evropsky významné lokality ani ptačí oblasti.
STANOVISKO krajského úřadu ze dne 30. 8. 2010:
Z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) k návrhu
Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm, včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí
územně plánovací dokumentace.
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dále jen
„krajský úřad“), jako dotčený orgán ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů vydává, v návaznosti
na koordinované stanovisko krajského úřadu č. j. MSK 93154/2010 ze dne 23. 7. 2010,
k návrhu Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm, jehož součástí je vyhodnocení vlivů
na životní prostředí územně plánovací dokumentace „Územní plán Frenštát pod Radhoštěm
posouzení podle zák. č. 100/2001 Sb.“,
souhlasné stanovisko za dodržení následujících podmínek:
•
Je nutno respektovat navrhovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci
všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí
uvedené v kapitole 7. dokumentace "Územní plán Frenštát pod Radhoštěm posouzení
podle zák. č. 100/2001 Sb."
•
V rámci řízení následujících po schválení územního plánu, je nutné jednotlivé záměry
posoudit v rámci procesu posuzování vlivů záměru na životní prostředí (EIA) dle zákona
•
V rámci řízení následujících po schválení územního plánu, je nutné jednotlivé záměry na
území soustavy Natura 2000 posoudit z hlediska jejich možných vlivů na evropsky
Krajský úřad, na základě stanovisek příslušných orgánů ochrany přírody, kterými jsou
v tomto případě krajský úřad (stanovisko ze dne . 5. 2009 pod č. j. MSK 77782/2009
a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – Správa CHKO Beskydy (stanovisko
ze dne 10. 6. 2009 pod č. j. 2927BE/2009), konstatuje, že posuzovaný územní plán nebude
mít významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významných
lokalit nebo ptačích oblastí.
Krajský úřad obdržel dne 1. 6. 2010 oznámení o společném jednávání o návrhu Územního
plánu Frenštát pod Radhoštěm spolu s výzvou k uplatnění stanoviska k návrhu předmětného
územního plánu, jehož součástí je vyhodnocení vlivů na životní prostředí dle zákona
o posuzování vlivů na životní prostředí. Předkladatelem je Městský úřad Frenštát pod
Radhoštěm.
190
Krajský úřad požádal, dopisem ze dne 22. 6. 2010 (č. j. MSK 106904/2010), o prodloužení
lhůty pro stanovisko k návrhu Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm, ve smyslu § 50 odst.
2 stavebního zákona.
Společné jednání o návrhu územně plánovací dokumentace, včetně vyhodnocení vlivů
na životní prostředí, se konalo dne 28. 6. 2010 na Městském úřadě Frenštát pod Radhoštěm.
Dne 17. 8. 2010 obdržel krajský úřad výsledky společného jednání obsahující došlá
stanoviska dotčených orgánů k návrhu Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm, písemný
záznam o společném jednání a dopracované vyhodnocení vlivů na životní prostředí.
Krajský úřad vydal stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí územně plánovací
dokumentace na základě návrhu řešení územně plánovací dokumentace, vyhodnocení vlivů
na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., stanovisek dotčených orgánů a výsledků
společného jednání.
Zpracovatelem územně plánovací dokumentace je Urbanistické středisko Ostrava, s. r. o.,
zpracovatelem vyhodnocení vlivů na životní prostředí je Aquatest, a. s., RNDr. Jaroslav
Skořepa, CSc. (Osvědčení odborné způsobilosti o posuzování vlivů dle zákona č. 100/2001
Sb., č. j. 2104/324OPV/93, prodlouženo č. j. 39125/ENV/06).
Na základě vydaného stanoviska bylo do textové části územního plánu doplněno a bude
respektováno:
- Je nutno respektovat navrhovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci
všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí
uvedené v kapitole 7. dokumentace "Územní plán Frenštát pod Radhoštěm posouzení
podle zák. č. 100/2001 Sb."
- V rámci řízení následujících po schválení územního plánu, je nutné jednotlivé záměry
posoudit v rámci procesu posuzování vlivů záměru na životní prostředí (EIA) dle zákona
- V rámci řízení následujících po schválení územního plánu, je nutné jednotlivé záměry
na území soustavy Natura 2000 posoudit z hlediska jejich možných vlivů na evropsky
Podmínky k posuzování jednotlivých záměrů v rámci řízení následujících po vydání
územního plánu uvedené ve stanovisku krajského úřadu je stavební úřad (tj. Městský úřad
Frenštát pod Radhoštěm, odbor výstavby a územního plánování, příslušný podle § 13 odst. 1
písm. f) stavebního zákona) podle § 90 stavebního zákona v rámci procesu posuzování vlivů
záměrů na životní prostředí povinen respektovat.
Negativní vlivy vyplývající z realizace Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm byli z části
eliminovány již podmínkami v definování zadání ÚPN Frenštát pod Radhoštěm a následně
byly zpracovány v Územním plánu Frenštát pod Radhoštěm.
191
území. Změna dopravní zátěže je řešena převážně přeložkou silnice I/58 na západním okraji
městské zástavby.
Územní plán stanoví vzdálenost od komunikací, v rámci které bude nutno prokázat dodržení
příslušných hygienických předpisů z hlediska ochrany zdraví obyvatel před nepříznivými
účinky hluku a vibrací při užívání stavby nebo objektu.
Z hlediska životního prostředí v budoucnu budou klíčové kvalita ovzduší a v menší míře
dopravní problémy.
V odůvodnění územního plánu je vyčíslen předpokládaný zábor půdy v případě realizace
všech záměrů a jsou zde popsány důsledky navrhovaného řešení. Největší zábor půdy
představují zastavitelné plochy smíšené obytné. V územním plánu se počítá s tím, že skutečně
zastavěných pozemků z uvedeného záboru bude cca 50 – 60 %. Tyto plochy nejsou určeny
jen pro výstavbu bytů převážně formou rodinných domů, jejichž součástí jsou zahrady, ale
také pro výstavbu občanské vybavenosti, hřišť, výsadbu veřejné zeleně, dopravní obsluhu
území apod.
Novou obytnou výstavbu v katastrálním území Frenštát pod Radhoštěm se předpokládá
realizovat v prolukách stávající zástavby nebo v návaznosti na stávající zástavbu. Městská
zástavba je navržena pouze na 2,05 ha., většina plochy je vymezena pro individuální bydlení
(33,75 ha) nebo smíšenou obytnou venkovskou zástavbu (103,16 ha).
Předložený územní plán je z hlediska ochrany životního prostředí a přírody akceptovatelný
při dodržení doporučení určitých postupů a ukazatelů specifických pro posuzované území
uvedených v posouzení dle zákona č. 100/2001 Sb. a při dodržení specifikace v Územním
plánu Frenštát pod Radhoštěm.
11.
VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH
Hranice zastavěného území byla v územním plánu vymezena k 1. 1. 2010.
Nová výstavba se předpokládá uvnitř hranic zastavěného území v jeho prolukách
nebo v návaznosti na stávající zástavbu a jsou jejím doplněním. Některé areály bývalých
výrobních podniků jsou v zastavěném území řešeny jako plochy přestavby.
Zastavitelné plochy s převažující funkcí bydlení jsou vymezeny především v prolukách mezi
zastavěným územím, nebo přímo na tuto zástavbu navazují. Nepředpokládá se tudíž snížení
kvality přírodního prostředí. Navržený přesah nabídky v zastavitelných plochách proti
demografickému rozboru umožňuje korekci cen nabízených pozemků pro výstavbu.
Nepředpokládá se, že všechny pozemky budou využity pro výstavbu. Část pozemků nebude
zastavěna z důvodu majetkoprávních, nedořešení přístupu k pozemku, změně názoru na
výstavbu vlastníka pozemku apod.
192
plochách.
městské (SM) mají celkovou rozlohu 0,65 ha, zastavitelné plochy bydlení individuálního (BI)
mají rozlohu 33,26 ha, zastavitelné plochy smíšené obytné venkovské (SV)mají rozlohu
99,22 ha. Předpokladem je, že pro výstavbu bytů bude využito přibližně 50 % z těchto ploch,
tj 66,56 ha, což umožní případnou výstavbu cca 30 bytů v BD (při předpokladu 200 m2/byt)
na plochách smíšených obytných městských v případě využití celé plochy, a přibližně 330 RD
na ostatních plochách při předpokládané výměře 2000 m2/RD.
Územním plánem je navržen převis nabídky ploch i vzhledem k předpokládanému rozsahu
obytné výstavby. Na 50 % vymezených zastavitelných ploch smíšených obytných a případně
ploch bydlení individuálního mohou být realizovány další stavby související s touto funkční
plochou, tj. zařízení občanského vybavení včetně maloplošných a dětských hřišť, veřejné
zeleně, služeb, veřejných prostranství apod. Součástí těchto ploch budou také plochy
pro dopravní obsluhu jednotlivých lokalit, chodníky, atd. Využití části ploch bude omezeno
ochrannými pásmy sítí technické infrastruktury a hlavně vlastnickými vztahy.
Územní plán Frenštát pod Radhoštěm stanoví základní koncepci rozvoje obce a navrhuje
změny, které umožní další hospodářský rozvoj obce a současně doplní řadu nových úprav,
které mají za cíl zachovat ekologickou stabilitu krajiny. Vymezením zastavitelných ploch je
navázáno na tradiční kompaktní způsob zástavby a historický vývoj města Frenštátu
pod Radhoštěm.
12.
ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ (NÁMITKY
PODANÉ K NÁVRHU I KE KONCEPTU)
Koncept územního plánu nebyl zpracován, tudíž námitky ke konceptu nebyly podány.
1) K návrhu Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm podala námitku dne 17. 12. 2010 paní
Marie Uhlová, Varenská 2973/36, 702 00 Ostrava - Moravská Ostrava.
Obsah námitky proti návrhu územního plánu:
Námitky proti návrhu územnímu plánu.
Na základě darovací smlouvy ze dne 8. 11. 1993 jsem vlastnicí pozemků parcelních čísel
3869/3, 3869/6 a 3869/7, vše trvalý travní porost v katastrálním území Frenštát
pod Radhoštěm, obec Frenštát pod Radhoštěm, okres Nový Jičín.
Návrhem územního plánu Frenštát pod Radhoštěm, který bude veřejně projednáván
dne 20. 12. 2010, byla parcela č. 3869/6 zahrnuta do zastavitelných ploch (smíšené
venkovské) s možností výstavby např. rodinných domů, kdežto fakticky sousedící parcely
č. 3869/3 a parcela č. 3869/7 do plochy zemědělské s minimální možnosti výstavby (nezbytná
technická infrastruktury, zemědělské stavby apod.).
Proti uvedenému návrhu územního plánu Frenštát pod Radhoštěm podávám ve smyslu
ust. § 60 stavebního zákona n á m i t k y.
193
Oba předmětné pozemky parcelních čísel 3869/3 a 3869/7 by měly být dle mého názoru
zařazeny dle ust. § 58 stavebního zákona do zastavěného území, jelikož jsou obklopeny
ostatními pozemky zastavěného území, přičemž se nejedná o vinice, chmelnice,
ani zahradnictví a lze na nich bezproblémově zajistit technickou infrastrukturu.
Na základě výše uvedeného navrhuji, aby pozemky parcelních č. 3869/3 a 3869/7
v katastrálním území Frenštát pod Radhoštěm byly zahrnuty do zastavitelných ploch
s možností výstavby např. rodinných domů.
Rozhodnutí o námitce:
Námitce paní Marie Uhlové, bytem Varenská 2973/36, 702 00 Ostrava - Moravská Ostrava,
podané dne 17. 12. 2010, týkající se rozšíření zastavěného území o pozemky parc. č. 3869/3
a 3869/7 k. ú. Frenštát pod Radhoštěm, se nevyhovuje.
Odůvodnění:
Paní Marie Uhlová je podle listu vlastnictví 3778 vlastníkem pozemku parc. číslo 3869/3
a 3869/6 k. ú. Frenštát pod Radhoštěm a podle listu vlastnictví 3780 spoluvlastníkem 1/2
pozemku parc. číslo 3869/7 k. ú. Frenštát pod Radhoštěm. Námitka byla podána v řádném
termínu stanoveném v oznámení zahájení řízení o vydání Územního plánu Frenštát pod
Radhoštěm.
Návrh územního plánu byl zpracován na základě zadání, které bylo schváleno zastupitelstvem
města dne 25. 6. 2009. Hranice zastavěného území byla v územním plánu vymezena
k 1. 1. 2010.
Paní Marie Uhlová žádá, aby pozemky parc. č. 3869/3 a 3869/7 k. ú. Frenštát pod Radhoštěm
byly zařazeny do zastavěného území. Zároveň však navrhuje, aby byly zahrnuty
do zastavitelných ploch s možností výstavby rodinných domů. V Územním plánu města
Frenštát pod Radhoštěm - Změna č. III je pozemek parc. č. 3869/7 zařazen do plochy
zastavitelné s možnou výstavbou rodinných domů. Takto byl převzat i do nového územního
plánu. Námitka, týkající se pozemku parc. č. 3869/7, je bezpředmětná, protože uvedený
pozemek je v Územním plánu Frenštát pod Radhoštěm do zastavitelné plochy smíšené
venkovské již zařazen.
Pozemek parc. č. 3869/3 k. ú. Frenštát pod Radhoštěm je zařazen v Územním plánu města
Frenštát pod Radhoštěm - Změna č. III v nezastavěném území v zóně bydlení individuálního
v rozptýlené zástavbě. Jedná se o zemědělsky využívaný pozemek, který obklopuje zastavěné
území se stavbou rodinného domu.
Do zastavěného území se dle § 58 stavebního zákona zahrnují pozemky v intravilánu,
s výjimkou vinic, chmelnic, pozemků zemědělské půdy, určených pro zajišťování speciální
zemědělské výroby (zahradnictví) nebo pozemků přiléhajících k hranici intravilánu,
navrácených do orné půdy nebo do lesních pozemků a dále pozemky vně intravilánu, a to
zastavěné stavební pozemky, stavební proluky, pozemní komunikace, ze kterých jsou vjezdy
na ostatní pozemky zastavěného území, ostatní veřejná prostranství a další pozemky, které
jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území. Hranice zastavěného území je
zpravidla vedena po hranici parcel. Při vymezování zastavěného území se vychází vždy
z intravilánu, jehož hranice se koriguje podle zásad uvedených stavebním zákonem.
Za zastavěný pozemek se považuje nejen stavební parcela, ale i pozemkové parcely
pod společným oplocením, které tvoří se stavební parcelou a na ni stojícími budovami
a hospodářskými budovami souvislý celek, např. oplocená zahrada u rodinného domu.
Stavební proluka není v právních předpisech definována a skutečnost, zda pozemek patří
do stavební proluky, je posuzována v konkrétních případech v součinnosti s dotčenými
orgány a obcí.
194
Vlastník pozemku parc. č. 3869/3 se domáhá, aby byl uvedený pozemek zařazen mezi
zastavěné území. Pozemek parc. č. 3869/3 trvalý trávní porost o výměře 1070 m2 přímo
sousedí s pozemkem parc. č. 3814/1 zahrada, ale není pod společným oplocením a netvoří
spolu s ní a na ní stojícím rodinným domem souvislý celek. Na pozemku se nenachází
výsadba ovocných stromů, ani žádná doplňková budova rodinného domu. Pozemek je
oplocen pastvinářským hrazením, podle čehož se dá usoudit, že je pozemek využíván
pro zemědělské účely, pravděpodobně chov hospodářských zvířat. Takto je užíván v souladu
s Územním plánem města Frenštát pod Radhoštěm - Změna č. III, kde rovněž netvoří součást
zastavěného území, ani zastavitelné plochy. Je zařazen do nezastavěného území ve výše
uvedené zóně.
Pozemek parc. č. 3869/3 nelze vyhodnotit ani jako proluku, protože není obklopen ze všech
stran ostatními pozemky zastavěného území. Pozemek sice přímo navazuje z jedné strany
na zastavěné území, ale ze tří stran sousedí s pozemky v územním plánu vedenými jako
nezastavěné území. Tyto sousední pozemky nejsou součástí zastavěného území, ani
zastavitelné plochy.
Na základě výše uvedených skutečností byl pozemek v součinnosti s dotčenými orgány
ponechán v novém územním plánu v nezastavěném území plocha zemědělská. V této ploše je
možno pozemky využívat k zemědělské rostlinné výrobě, pastevnímu chovu hospodářských
zvířat s možnou výstavbou staveb po zemědělskou výrobu (pastevní ustájení zvířat, stavby
pro skladování sena, včelíny apod.), stavby pro vodní hospodářství v krajině, stavby a zařízení
pro technickou infrastrukturu apod. V současné době je pozemek paní Uhlové i takto
využíván.
Vlastník pozemku parc. č. 3869/3 k. ú. Frenštát pod Radhoštěm neuplatnil požadavek na
změnu územního plánu a tudíž tento pozemek nebyl projednáván v rámci zadání nového
územního plánu a nebyl součástí vyhodnocení požadavků předložených zastupitelstvu města.
Vlastník pozemku nepodal žádnou žádost o změnu územního plánu, a až do doby veřejného
projednání neprojevil žádný způsobem svůj záměr. Z tohoto důvodu nebyl tento pozemek
předmětem projednávání nového Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm. Hranice
zastavěného území v novém Územním plánu Frenštát pod Radhoštěm kopírují v uvedené
lokalitě hranici původního Územního plánu města Frenštát pod Radhoštěm.
V souladu s ust. 53 stavebního zákona pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem
vyhodnotil výsledky projednání a na základě výše uvedených důvodů a zjištěných skutečností
námitce vlastníka pozemku parc. č. 3869/3 k. ú. Frenštát pod Radhoštěm nevyhověl.
2) K návrhu Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm podal námitku dne 20. 12. 2010 pan
Kamila Gazdy, bytem Školská čtvrť 1378, 744 01 Frenštát pod Radhoštěm.
Obsah námitky proti návrhu územního plánu:
Věc: Námitky proti návrhu Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm.
Pozemky dotčené návrhem: pozemek č. parc. č. 3869/4 a pozemek parc. č. 3869/8 vše
zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální
pracoviště Nový Jičín na LV č. 6714, pro katastrální území Frenštát pod Radhoštěm, obec
Vlastník pozemků: Kamil Gazda, nar. 20. 10. 1976, bytem Školská čtvrť 1378, 744 1 Frenštát
pod Radhoštěm.
Jsem výlučným vlastníkem pozemku č. parc. č. 3869/4 a pozemku parc. č. 3869/8 vše zapsané
v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální
195
pracoviště Nový Jičín na LV č. 6714, pro katastrální území Frenštát pod Radhoštěm, obec
Frenštát pod Radhoštěm (dále jen "předmětné pozemky").
Předmětné pozemky jsem nabyl darem od mé matky paní Libuše Jemelkové v roce 2009. Moje
matka žádala v roce 2008 dotčené orgány města o zařazení předmětných pozemků
do kategorie zastavitelných ploch v územním plánu. Předmětné pozemky však nebyly
do zpracování návrhu územního plánu zařazeny.
V současné době probíhá řízení o vydání Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm, kdy návrh
územního plánu byl veřejnou vyhláškou oznámen vyvěšením na úřední desku dne 1. 11. 2010.
S návrhem Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm tak, jak byl navržen nesouhlasím
a odůvodňuji své námitky následovně. Vymezuji území dotčené námitkou na území lokality
Papratná, která se nachází v západní části území města Frenštát pod Radhoštěm. Situace
v lokalitě Papratná, kde se pozemky nacházejí, je z územně plánovacího hlediska taková,
že návrhem územního plánu dochází u sousedních pozemků k rozšíření zastavitelných ploch
a to tak, že je vytvořena určitá umělá (neodůvodněná) linie, která umožňuje některým
vlastníkům v lokalitě rozšířit zastavitelné plochy a u jiných nikoliv. Mé předmětné pozemky
jsou z této uměle vytvořené linie vyčleněny, i když pro toto vyčlenění není důvodu. Obzvláště
pak se tak děje za situace, kdy mé předmětné pozemky nevykazují v žádném případě negativní
podmínky pro realizaci stavební činnosti, což se o některých jiných pozemcích v dané lokalitě
říci nedá. Proto namítám, že nebyla dodržena základní zásada rovnosti žadatelů a účastníků
řízení o územním plánu, protože se zde vytváří situace, kdy jsou někteří vlastníci zvýhodněni
a to na úkor jiných vlastníků. Jestli se má nerovným přístupem docílit toho, aby se narovnal
současný stavebně-investiční stav v dané lokalitě, je otázkou.
Předmětné pozemky nebyly do zpracování návrhu územního plánu zařazeny, a tudíž bylo
porušeno mé právo na řádné projednání mého požadavku. O vyřazení předmětných pozemků
nebylo rozhodnuto příslušným orgánem, neexistuje o takovém rozhodnutí žádné usnesení
zastupitelstva města. Pakliže takto bylo rozhodnuto o vyřazení předmětných pozemků
na některém jednání zastupitelstva města, namítám, že bylo tak rozhodnuto na základě
nesprávných a nepřesných podkladů - viz materiál Žádosti o zařazení požadavků do ÚP
podané k 25. 6. 2009. Proto rovněž namítám, že bylo porušeno mé právo žádat o posouzení
předmětných pozemků v rámci připravovaného zadání a zpracování územního plánu, tedy
v rámci procesu, kdy se jednotlivé dotčené orgány vyjádří k mé žádosti. Takto byla má žádost
o zařazení předmětných pozemků vyloučena na základě neexistujícího rozhodnutí příslušného
orgánu, na základě nesprávných podkladů a bylo znemožněno, aby se dotčené orgány
kvalifikovaně k mé žádosti vyjádřily. Namítám, že pakliže bylo o vyřazení předmětných
pozemků rozhodnuto, bylo tak učiněno nesprávně, nezákonně a v rozporu s návrhem zadání
územního plánu Frenštát pod Radhoštěm a zejména jeho sekcí D. Není tedy pravdou,
že na základě mimo jiné požadavků občanů byl vypracován návrh zadání územního plánu
Frenštát pod Radhoštěm, který byl projednán dle § 47 stavebního zákona a upraven dle
vznesených připomínek a stanovisek, tak, jak je mylně uváděno v odůvodnění návrhu
územního plánu Frenštát pod Radhoštěm.
Mám výhrady a námitky v podobě návrhu územního plánu, a to z důvodu nezařazení
předmětných pozemků do kategorie zastavitelných ploch (způsob využití plochy smíšené
obytné venkovské), a tedy mám výhrady a připomínky k navrženému rozsahu zastavitelných
ploch v návrhu územního plánu:
I. Předmětné pozemky se nacházejí v oblasti, která je v současné době určena
k individuální zástavbě a rovněž v návrhu územního plánu jsou v oblasti vymezovány
zastavitelné plochy. Předmětné pozemky jsou situovány v prostorové proluce mezi současnou
a navrhovanou individuální zástavbou. Sousedí dokonce s pozemkem, kde v současné době
probíhá výstavba novostavby. Tedy jejich zařazení do kategorie zastavitelných ploch je plně
v souladu s cíly a podmínkami zadání územního plánu a urbanistickou koncepcí města
196
Frenštát pod Radhoštěm. Rovněž návrh zadání Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm
počítá s navázáním na současnou a stávající strukturu osídlení a stanoví, že je třeba z této
situace vycházet. Zařazení předmětných pozemků nemůže být tedy ani v rozporu s požadavky
na plošné a prostorové uspořádání dotčeného území.
II. Zařazením předmětných pozemků nejsou porušeny požadavky vyplývající z územně
analytických podkladů, zejména nejsou porušeny limity využití území vyplývající z nadřazené
územně plánovací dokumentace ÚPN VÚC Beskydy, nejsou porušeny limity vyplývající
z právních předpisů ani správních rozhodnutí vztahujících se k dotčenému území.
III. Předmětné pozemky se nacházejí ve 3. zóně CHKO Beskydy, nicméně ve 3. zóně se
nacházejí i pozemky, které jsou v návrhu územního plánu schválené k zařazení mezi
zastavitelné plochy. Pouhé umístění pozemků ve 3. zóně CHKO není důvodem k nezařazení
předmětných pozemků do kategorie zastavitelných ploch. Na předmětných pozemcích se
nenachází biotop zvláště chráněných živočichů a rostlin. Zařazení předmětných pozemků
nemůže být tedy ani v rozporu se zájmy chráněnými zákonem o ochraně přírody a krajiny.
IV. Předmětné pozemky se nenacházejí v otevřené krajině a proto jejich zařazení
do kategorie zastavitelných ploch nemůže být v rozporu s ochranou krajinného rázu a tedy
ani v rozporu se zájmy chráněnými zákonem o ochraně přírody a krajiny, obzvláště pak, když
se nacházejí obklopené v zastavěném území, ve kterém je návrhem povolena výstavba.
V. Předmětné pozemky nejsou z hlediska bonity půdy kvalitní. Podle bonitního ocenění
jsou pozemky začleněny do kategorie V. (kód BJEP 8.35.44), tedy nejhorší z hlediska kvality
(bonity) půdy, ostatně jako i okolní pozemky, které jsou návrhem zařazeny k zastavitelnému
využití. Jedná se tedy o půdy s velmi nízkou produkční schopností. Jde o půdy pro zemědělské
účely postradatelné. Rovněž využití těchto pozemků z hlediska zemědělského je v kontextu
navrhované a současné zástavby nulové. Zařazení předmětných pozemků nemůže být tedy
ani v rozporu se zájmy chráněnými zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu.
VI. Předmětné pozemky se nacházejí mimo ochrannou zónu lesa. Zařazení předmětných
pozemků nemůže být tedy ani v rozporu se zájmy chráněnými zákonem o lesích.
VII. Předmětné pozemky jsou přístupné z místní komunikace přes pozemek par. č. 3814/4
v mém vlastnictví a tudíž jsou (mohou být) předmětné pozemky přístupné ze současné
dopravní infrastruktury. Zařazení předmětných pozemků nemůže být tedy ani v rozporu se
zájmy chráněnými stavebním zákonem.
VIII. Předmětné pozemky nejsou ve svažitém terénu nebo jinak těžce přístupném terénu,
v místě s nedostatečnou infrastrukturou. Předmětné pozemky mohou být napojeny
na dopravní a inženýrské sítě. Zařazení předmětných pozemků nemůže být tedy ani v rozporu
se zájmy chráněnými stavebním zákonem.
IX. Zařazením do kategorie zastavitelných ploch nedojde k výraznému navýšení celkové
plochy zastavitelných ploch na území města. Předmětné pozemky mají výměru 0,25 ha
a předmětné pozemky splňují obecné požadavky na vymezování ploch bydlení dle stavebního
zákona.
X. Předmětné pozemky splňují požadavky na zastavěné území dle stavebního zákona.
XI. V neposlední řadě nejsem žádný realitní spekulant s pozemky, kterých se pohybuje
v oblasti Beskyd ne zas tak málo. Předmětné pozemky jsem dostal darem od své matky paní
Libuše Jemelkové v roce 2009 s tím, že jsem plánoval je využít k výstavbě rodinného domu
pro sebe a moji rodinu (ostatně tak plánovala i má matka, což je doložitelné její žádosti
předmětných pozemků do kategorie zastavitelných), protože moje matka rovněž bydlí v domě
v sousedství předmětných pozemků. Mám vztah k danému území, jsem trvale přihlášen
k pobytu ve Frenštátě pod Radhoštěm a chci na území města bydlet i do budoucna s tím,
že mám v úmyslu na předmětných pozemcích postavit dům.
197
V dané lokalitě dochází vytvořením ploch Z43, Z45, Z41 a rovněž Z42 k urbanistické změně,
která z dotčeného území vytváří území určené k zástavbě a vytváří tak plochy pro výstavbu
k využití výstavby smíšené obytné venkovské a to vše v souladu se záměrem územního plánu.
Z tohoto pohledu je proto otázkou, proč jsou vyčleněny mé předmětné pozemky z tohoto
záměru vytvořit v daném území lokalitu k využití výstavby smíšené obytné venkovské. Dochází
tedy při tomto rozhodování k nerovnému zacházení s vlastníkem předmětných pozemků vůči
vlastníkům pozemků nacházejících se v daném území, jejichž pozemky jsou začleněny do této
urbanistické koncepce.
Rovněž namítám, že nebyly splněny podmínky zadání územního plánu a to podmínky
zmiňované v bodě I.5 - Prověřit a v případě vhodnosti zapracovat požadavky města, občanů
a organizací.
Protože došlo k nezařazení mých předmětných pozemků do kategorie zastavitelných ploch
v návrhu územního plánu a bylo tím zasaženo do mých vlastnických práv a procesních práv
při projednávání územního plánu a na základě výše uvedeného podávám výše zdůvodněné
námitky proti návrhu územního plánu a současně žádám, aby do návrhu územního plánu,
který je v současné době projednáván, byly zařazeny předmětné pozemky a to do kategorie
zastavitelných ploch (způsob využití plochy smíšené obytné venkovské) a to proto, že tímto
zařazením z výše uvedených a rozvedených důvodů nedojde k porušení zásad koncepce
územního plánování, nedojde k narušení krajinného rázu, nedojde k narušení biotopů zvláště
chráněných živočichů a rostlin, nedojde k odebrání (a zastavění) kvalitní půdy
ze zemědělského půdního fondu, nedojde k porušení ochrany lesa, nedojde k porušení dalších
limitů vyplývajících z právních předpisů a správních rozhodnutí, ale naopak dojde v dané
lokalitě na navázání na stávající zastavěné území, ke zvýšení kompaktnosti zastavitelných
ploch, dojde v souladu se zadáním územního plánu k předpokládanému urbanistickému
sloučení dosavadních zastavitelných ploch v daném území.
Žádám proto o kladné vypořádání mými námitkami proti návrhu územního plánu
a o důkladné zvážení zařazení předmětných pozemků do zastavitelných ploch k využití
výstavby smíšené obytné venkovské.
Rozhodnutí o námitce:
Námitce pana Kamila Gazdy podané dne 20. 12. 2010, týkající se zařazení pozemků
parc. č. 3869/4 a 3869/8 k. ú. Frenštát pod Radhoštěm do zastavitelné plochy smíšené obytné
venkovské, se nevyhovuje.
Odůvodnění:
Pan Kamil Gazda je podle listu vlastnictví 6714 vlastníkem pozemku parc. číslo 3869/4
a 3869/8 k. ú. Frenštát pod Radhoštěm. Námitka byla podána v řádném termínu stanoveném
v oznámení zahájení řízení o vydání Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm.
O pořízení Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm rozhodlo Zastupitelstvo města Frenštát
pod Radhoštěm dne 11. 12. 2008 na svém 15. zasedání.
Město Frenštát pod Radhoštěm obdrželo celkem 91 žádostí občanů a organizací o změnu
územního plánu. Součástí těchto žádosti byla i žádost vlastníka pozemků 3869/4 a 3869/8
k. ú. Frenštát pod Radhoštěm. Pořizovatel tyto žádosti posoudil, vyhodnotil a se svým
stanoviskem předložil k rozhodnutí zastupitelstvu města na jednání dne 25. 6. 2009.
Zastupitelstvo města Frenštát pod Radhoštěm dne 25. 6. 2009 na svém 20. zasedání schválilo
Zadání Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm spolu s vyhodnocením žádostí o zařazení
požadavků do územního plánu podaných k datu 25. 6. 2009. Do projednávání nového
198
územního plánu byly ještě zařazeny další požadavky, jejíž vyhodnocení bylo schváleno
zastupitelstvem města dne 17. 12. 2009.
Návrh Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm byl sestaven dle schváleného zadání
územního plánu s vymezením navrhovaných zastavitelných ploch zastupitelstvem města.
Funkcí zadání územního plánu je stanovit co, kde a v jakém rozsahu má být řešeno v návrhu
územního plánu, který teprve podléhá dalším postupům projednávání dle stavebního zákona.
Pozemky parc. č. 3869/4 a 3869/8 k. ú. Frenštát pod Radhoštěm nebyly na základě rozhodnutí
zastupitelstva ze dne 25. 6. 2009 do projednávání změn zastavitelných ploch v územním
plánu zařazeny.
O změnu v územním plánu požádala dne 1. 9. 2008 paní Libuše Jemelková. Na základě
darovací smlouvy ze dne 21. 7. 2009 se novým vlastníkem předmětných pozemků stal pan
Kamil Gazda.
Při závěrečném projednávání územního plánu s veřejností podal nový vlastník pozemku pan
Kamil Gazda námitku týkající se požadavku zařadit pozemky parc. č. č. 3869/4 a 3869/8
k. ú. Frenštát pod Radhoštěm do kategorie zastavitelných ploch.
Výše uvedené pozemky jsou zařazeny v Územním plánu města Frenštát pod Radhoštěm Změna č. III v nezastavěném území v zóně bydlení individuálního v rozptýlené zástavbě.
Jedná se o zemědělsky využívané pozemky, které se nacházejí v III. zóně Chráněné krajinné
oblasti Beskydy.
I když žadatel splnil všechny náležitosti předepsané stavebním zákonem k podání návrhu
o zařazení pozemku do projednávání územního plánu, je dle § 46 odst. 3 stavebního zákona
na zastupitelstvu obce, pro kterou je územní plán pořizován, aby návrh komplexně posoudilo
a rozhodlo o jeho vhodnosti. Rozhodovat o tom, zda určitý pozemek či území je vhodné
pro zástavbu s určitým způsobem využití přísluší výhradně zastupitelstvu dané obce.
Navrhovatel jako vlastník pozemků nemá právní nárok na jejich určení k požadovanému
účelu, v tomto případě na zařazení pozemků parcela č. 3869/4 a 3869/8 k. ú. Frenštát
pod Radhoštěm pro zastavění stavbami rodinných domů, neboť je v pravomoci obce
rozhodnout o využití území v rámci svého územního obvodu.
Žadatel ani nový vlastník neprojevovali zájem seznámit se s výsledky projednávání
jednotlivých etap územního plánu. Úřad územního plánování navštívil zástupce nového
vlastníka až před závěrečným jednáním územního plánu s veřejností.
Pozemky byly vyhodnoceny na základě zpracovaných územně analytických podkladů
a na základě prověření dané lokality v terénu.
Při vyhodnocení byla zohledněna pohledová exponovanost a citlivost lokality a další
podmínky ochrany přírody a estetických hodnot krajiny. Dotčená plocha působí jako
významný pasivní prostor v kontrastu s hustou zástavbou v okolí, čímž přispívá do mozaiky
charakteristik krajinného rázu. Celé zastavění lokality by mělo dopad na ekologické funkce
krajiny a k nezvratné přeměně dochovaného prostředí. Nezastavěné území luk a pastvin je
potřeba zachovat jako charakteristický prvek krajinného rázu. Plocha má funkci oddělení
urbanizovaného území od zóny rekreace a bydlení.
Při vyhodnocování nových zastavitelných ploch byly posuzovány také již vymezené
zastavitelné plochy a porovnávány s reálnou potřebou vymezení nových zastavitelných ploch.
Územním plánem je navržen cca 100% převis nabídky ploch. Zastavitelné plochy v této
199
lokalitě byly převzaty z původního Územního plánu města Frenštát pod Radhoštěm. V této
lokalitě byla doplněna jen malá část plochy, která navazuje na stávající zastavěné území
a zastavitelnou plochu.
Pozemky parc. č. 3869/4 a 3869/8 v k. ú. Frenštát pod Radhoštěm se nacházejí v lokalitě
Papratná, která patří do III. zóny Chráněné krajinné oblasti Beskydy. III. zóna (kulturně
krajinná) obsahuje monokulturní hospodářské lesy s mozaikou luk a pastvin, rozptýlenou
zástavbou a bohatým zastoupením mimo lesních dřevin. Cílem je uchování a zlepšení
malebnosti krajinného rázu běžným obhospodařováním s dotvořením zástavby respektující
krajinný ráz.
Podle Územního plánu města Frenštát pod Radhoštěm se pozemky nacházejí mimo zastavěné
území i zastavitelnou plochu. Plocha představuje poměrně svažitý pozemek v hůře
dostupné části obce bez rozvinuté infrastruktury (příjezd, kanalizace, voda, plyn).
Pozemky se nacházejí ve svažitém terénu, kde je jedním z hlavních problémů likvidace
dešťových vod. V dané lokalitě dochází ke stékání povrchových a dešťových vod z hořejších
pozemků a dochází k zaplavování nemovitostí umístěných pod svahem. V této lokalitě není
vybudována dešťová kanalizace, ani řádné odvodnění místních komunikací, čímž dochází
k problematickému využívání pozemků v dané lokalitě. I stávající nemovitosti jsou touto
problematikou negativně dotčeny.
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, ve svém
stanovisku ze dne 23. 7. 2010 č. j. MSK 93154/2010 ŽPZ/24958/2010/Ham vydaném
v souladu se zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění
pozdějších předpisů, konstatoval, že s ohledem na celkový zábor o výměře cca 170 ha
souhlasí s významným omezením jednotlivých požadavků v území a uvedl, že při případných
následných změnách v území přihlédne ke stávajícím požadavkům pro jednotlivá funkční
využití a bude zkoumat především odůvodněnost nových požadavků v návaznosti na postup
využití schválených lokalit. Z toho lze vyvodit, že při vyhodnocování nových lokalit
pro zastavitelné plochy bylo postupováno v souladu se zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně
zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.
Funkční využití pozemků zůstalo v novém Územním plánu Frenštát pod Radhoštěm ve
srovnání s původním Územním plánem města Frenštát pod Radhoštěm - Změna č. III
nezměněné.
Námitka týkající se nedodržení základní zásady rovnosti žadatelů a účastníků řízení.
Při vyhodnocování pozemků v určitých lokalitách nelze dodržet tzv. základní zásadu rovnosti
žadatelů, neboť je nutno dodržovat základní principy územního plánování. Nelze tedy shodně
rozhodovat o jednotlivých podaných žádostech z důvodu různorodosti území, ve kterých se
jednotlivé pozemky nacházejí. Územní plán neřeší vlastnické vztahy žadatelů.
Námitka týkající se porušení práva na řádné projednání požadavku žadatele.
Zastupitelstvo města se danou žádosti zabývalo na svém zasedání dne 25. 6. 2009 a rozhodlo
nezařadit žádost o změnu územního plánu pozemků parc. č. 3869/4 a 3869/8 do projednávání
nového územního plánu na základě výše uvedených skutečností. V dané lokalitě není
vybudována dostatečná technická infrastruktura, zejména problematika likvidace dešťových
vod. Současný stav tohoto území s ohledem na stížnosti vlastníků stávajících nemovitostí se
jeví jako kritický.
200
Vyhodnocení požadavků jednotlivých žadatelů bylo řešeno na 20. zasedání zastupitelstva
města a bylo součástí schváleného zadání nového Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm.
V zadání nového Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm v kapitole B - Požadavky na
plošné a prostorové upořádání v území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání
krajiny) je v bodě 3 uvedeno Navrhnou zastavitelné plochy pro obytnou výstavbu v rozsahu
dle bodu C 2 (aktualizovat demografické údaje). Při jejich vymezování přiměřeně vycházet
také z návrhu na změnu funkčního využívání území dle požadavků občanů, organizací a města
Frenštátu pod Radhoštěm.
Námitka, týkající se skutečností, že o vyřazení předmětných pozemků bylo rozhodnuto
v rozporu s návrhem zadání a zejména kapitolou D není oprávněna, neboť termín "přiměřeně
vycházet také z návrhu na změnu funkčního využívání území dle požadavků občanů,
organizací a města Frenštátu pod Radhoštěm" neznamená jednoznačné zařazení všech
požadavků do projednávání, ale při rozhodování vycházet z dostupných informací o technické
a dopravní obslužnosti, urbanistické koncepce a zejména skutečného stavu dané lokality.
Námitka týkající se podoby územního plánu z důvodu nezařazení předmětných pozemků
do kategorie zastavitelných ploch.
Předmětné pozemky parc. č. 3869/4 a 3869/8 k. ú. Frenštát pod Radhoštěm se nacházejí
v rozptýlené zástavbě rodinných domů a staveb pro individuální rekreaci. Pozemky se dále
nacházejí v Chráněné krajinné oblasti Beskydy ve III. zóně. Cílem urbanistické koncepce
v této zóně je uchování a zlepšení malebnosti krajinného rázu běžným obhospodařováním
s dotvořením zástavby respektující krajinný ráz. V rámci tohoto posuzování je nutnost plně
respektovat charakteristiku daného území s ohledem na technickou vybavenost a posouzení
stávající problematiky při dosavadním využívání okolních nemovitostí. Zejména s ohledem
na tyto skutečnosti bylo rozhodnuto o nezařazení těchto pozemků do projednávání nového
Námitka týkající se nerovnému zacházení s vlastníkem.
V námitce žadatele je uvedeno, že vytvořením ploch Z43, Z45, Z41 a Z42 dochází
k urbanistické změně, která z dotčeného území vytváří území určené k zástavbě a vytváří tak
plochy pro výstavbu k využití výstavby smíšené obytné venkovské a to vše v souladu se
záměry územního plánu.
Plocha Z43 tvoří doplnění zastavitelného území a vede bezprostředně podél místní
komunikace. Převážná část této plochy již byla zařazena do zastavitelného území v dosud
platném územním plánu. Plocha Z45 byla rovněž zařazena předchozí územně plánovací
dokumentací do zastavitelných ploch, novým územním plánem byla tato plocha naopak
zmenšena tak, aby korespondovala se současně zastavěným územím. Plochy Z41 a Z42
nebyly nově zařazeny do projednávání nového územního plánu. Rozsah těchto ploch je
převzat z předchozí územně plánovací dokumentace.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti lze konstatovat, že při projednávání nového územního
plánu nedošlo k nerovnému zacházení s vlastníky pozemků. Zejména je nutno konstatovat, že
při projednávání nejsou řešeny vlastnické vztahy, nýbrž možné využití a regulace funkčních
ploch. Každá lokalita je charakterově rozdílná a je posuzována individuálně bez ohledu na
vlastnická práva.
Úkolem územního plánu je stanovit základní koncepci rozvoje území obce, urbanistickou
koncepci (ochrana hodnot území obce a jejího plošného a prostorového uspořádání), koncepci
veřejné infrastruktury a problematiku uspořádání krajiny. Ochrana krajiny je ve smyslu
ust. § 18 odst. 4 stavebního zákona (hospodárné využití zastavěného území a zajištění
ochrany nezastavěného území a nezastavitelných pozemků) jedním z veřejných zájmů
201
řešených územním plánováním. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál
rozvoje území a míru využití zastavěného území (územním plánem je navržen cca 100%
převis nabídky ploch).
Územní plán je základní koncepční dokument obce k usměrňování jejího územního rozvoje.
Při vyhodnocování jednotlivých žádostí nelze vytýkat, že docházelo k nerovnému zacházení
s vlastníkem, neboť
Námitka týkající se nesplnění podmínek zadání územního plánu.
Jednotlivé požadavky byly prověřeny, vyhodnoceny a na základě vyhodnocení o kterém
rozhodlo zastupitelstvo města na svém 20. zasedání dne 25. 6. 2009 byly zařazeny do
projednávání nového Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm. Na základě prověření
a vyhodnocení jednotlivých žádostí byly naplněny stanovené požadavky Územního plánu
Námitka týkající se zasažení vlastnických práv.
Do vlastnických práv rozhodnutím zastupitelstva není zasaženo, neboť pozemky nadále
zůstaly ve vlastnictví žadatele (tedy nového vlastníka), nedošlo ke změně druhu pozemků
ani ke změně výměry. Způsob využití pozemků dle územního plánu zůstal oproti minulému
územnímu plánu nezměněn.
Požadavku týkajícího se zařadit uvedené pozemky do zastavitelných ploch nebylo vyhověno,
neboť o jejich vyřazení rozhodlo Zastupitelstvo města Frenštát pod Radhoštěm
dne 25. 6. 2009 na svém 20. zasedání.
Na pořízení územního plánu nebo jeho změny není právní nárok. I když navrhovatel splní
všechny předepsané náležitosti je na zastupitelstvu obce, pro kterou je územní plán pořizován,
aby návrh komplexně posoudilo a rozhodlo o jeho vhodnosti.
13.
VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK
K územnímu plánu byla podána připomínka Povodí Odry, státní podnik, Varenská 49,
701 26 Ostrava:
Řešeným územím územního plánu (ÚP) je katastrální územím Frenštát pod Radhoštěm.
Zde se nachází vodní tok Lubina, který je v naší správě od svého pravostranného přítoku
Bystrého potoka níže po proudu, a pro který je stanoveno záplavové území včetně vymezení
aktivní zóny. Záplavové území stanovil KÚ Moravskoslezského kraje dne 11. 3. 2004
č. j. ŽPZ/10970/04.
ÚP respektuje nadřazené územně plánovací dokumentace (Politiku územního rozvoje ČR, ÚP
VÚC Beskydy), významné krajinné prvky dané zákonem a registrované městským úřadem,
ochranné pásmo vodního zdroje Siemens, prvky ÚSES apod. Mezi limity pro využití území je
zahrnuto stanovené záplavové území Lubiny včetně vymezené aktivní zóny. V ÚP je
vymezeno 180 zastavitelných ploch pro bydlení, výrobu, rekreaci, sport, občanskou
vybavenost, infrastrukturu apod., 9 ploch přestavby a 16 ploch veřejné zeleně. Žádný
z požadavků nezasahuje do záplavového území Lubiny. Území do 6 m od břehových hran
koryt vodních toků (u Lubiny do 8 m) nebudou zastavována, aby nadále sloužila k provádění
údržby toků a k zachování prostupnosti území. Protipovodňová opatření nejsou navržena.
Koncepce zásobování vodou z OOV a z vodovodu OKD a likvidace odpadních vod
na městské ČOV se nemění.
202
Z hlediska správce povodí (§ 54 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách v platném znění) a správce
Lubiny a z hlediska Plánu hlavních povodí ČR a Plánu oblasti povodí Odry máme k ÚP
Frenštátu p. R. následující připomínky:
-
-
-
-
-
-
ÚP požadujeme uvést do souladu s Plánem oblasti povodí Odry (POP Odry), který
nahradil Koncepční dokument pro plánování v oblasti vod a Směrný vodohospodářský
plán a o jehož návrzích jsme vás informovali ve vyjádření k zadání ÚP dne 27. 5. 2009.
Dle POP Odry požadujeme zařadit mezi veřejně prospěšná opatření a vyznačit
v grafických přílohách plán revitalizace úseku Lubiny v km 32,4 až 34,4 (Lesy ČR).
Dle POP Odry a po dohodě se zástupcem Lesů ČR požadujeme uvést v návrhu, zařadit
mezi veřejně prospěšné stavby a vyznačit v grafických přílohách plánovanou úpravu
koryta Trutovského (Myslíkovského) potoka na Q20 v km 0,0 až 0,6 dle zpracované
DÚR. Jde o stavbu protipovodňového charakteru, kterou je nutno uvést v kap. E.5.
Další protipovodňová stavba dle POP Odry - výstavba ochranné hráze na Lomné v km
0,0 až 1,1 na Q50 byla v roce 2010 zahájena. Podle informací zástupce Lesů ČR je
pro stavbu vydáno stavební povolení, stavba by měla být ukončena v roce 2011. V ÚP
doporučujeme úpravu Lomné uvést již jako stav.
POP Odry mimo jiné obsahuje vodohospodářské zásady - tzv.správné postupy na úseku
plánování v oblasti povodí Odry, a to v oblasti ochrany vod jako složky životního
prostředí, v oblasti ochrany před povodněmi a negativními účinky sucha a v oblasti
vodohospodářských služeb. Správné postupy lze uvést v textové části ÚP. Územní plán
byl ve svých návrzích neměl být s těmito správnými postupy v rozporu.
Opravit doporučujeme zákres navrženého rozšíření městské ČOV (značka ČOV v ploše
Z3), který nekoresponduje s textem (ČOV je údajně dostatečně kapacitní). Dále
doporučujeme zrušit zdvojení navrženého pásma ochrany prostředí stávající ČOV.
Upozorňujeme, že v textu návrhu na str. 13 v kap. D.2.2 je uvedena povinnost
respektovat „procento zastavitelnosti“ kvůli vsakování dešťových vod, jeho hodnota však
pro jednotlivé plochy uvedena není.
Vyhodnocení:
Požadavek obsažený v první a páté odrážce je již Územním plánem Frenštát pod Radhoštěm
respektován.
Revitalizace vodního toku Lubina nebyla zařazena mezi veřejně prospěšná opatření.
Revitalizace úseku vodního toku Lubina v ř. km 32,4 - 34,4 je zařazena v kapitole D.2.3
Vodní režim.
Úprava koryta Trutovského potoka nebyla zařazena mezi veřejně prospěšné stavby. Provedení
úpravy koryta vodního toku je zařazena v kapitole E 5 Ochrana před povodněmi.
Plocha Z3 byla zařazena na návrh města. Je určena pro výrobu a skladování, není vyhrazena
pro rozšíření ČOV.
Respektování procenta zastavitelnosti z důvodu vsakování dešťových vod je řešeno dle
platných vyhlášek rámci územního či stavebního řízení konkrétních staveb.
Výše uvedené připomínky byly projednány a vyhodnoceny s určeným zastupitelem
dne 5. 1. 2011.
203
III. Poučení
Proti Územnímu plánu Frenštát pod Radhoštěm vydaného formou opatření obecné povahy
nelze podle ustanovení § 173 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších
předpisů podat opravný prostředek.
IV. Uložení dokumentace
Územní plán Frenštát pod Radhoštěm opatřený záznamem o účinnosti se ukládá v souladu
s ustanovením § 165 stavebního zákona u města Frenštát pod Radhoštěm, Městského úřadu
Frenštát pod Radhoštěm, odboru výstavby a územního plánování a Krajského úřadu
Moravskoslezského kraje.
V. Zrušovací ustanovení
Zrušuje se Obecně závazná vyhláška č. 2/1997 ze dne 13. 3. 1997 o regulativech územního
rozvoje města Frenštátu pod Radhoštěm, Obecně závazná vyhláška č. 5/1997
ze dne 24. 4. 1997 o regulativech funkčního a prostorového uspořádání území města Frenštátu
pod Radhoštěm, Obecně závazná vyhláška č. 2/1999 ze dne 8. 4. 1999 o regulativech
funkčního a prostorového uspořádání území města Frenštátu pod Radhoštěm, Obecně závazná
vyhláška č. 2/2002 ze dne 23. 5. 2002 o regulativech územního rozvoje, kterou se vyhlašují
závazné části Územního plánu města Frenštátu pod Radhoštěm a stanovuje užívání
schváleného územního plánu města, Opatření obecné povahy č. 1/2008 Změna č. III
Územního plánu města Frenštát pod Radhoštěm vydané dne 7. 2. 2008.
VI. Přílohy
Nedílnou součástí tohoto opatření jsou přílohy:
Grafická část Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm
1. Základní členění území
2. Hlavní výkres
3. Doprava
4. Vodní hospodářství
5. Energetika a spoje
6. Veřejně prospěšné stavby, opatření a asanace
204
v měřítku 1 : 5 000
Grafická část odůvodnění Územního plánu Frenštát pod Radhoštěm
7. Koordinační výkres
8. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu
9. Širší vztahy
Územní plán Frenštát pod Radhoštěm - posouzení podle zákona č. 100/2001 Sb.
VII. Účinnost
Toto opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné
vyhlášky.
Ve Frenštátě pod Radhoštěm dne 3. 2. 2011
Mgr. Zdeňka Leščišinová
starostka obce
Mgr. Pavel Mička
místostarosta obce
205
Obsah
I. Návrh....................................................................................................................................... 1
A. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ ....................................................................... 1
B. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO
HODNOT ....................................................................................................................... 2
C. URBANISTICKÁ KONCEPCE, VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH,
PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ .......................................... 3
C.1
CELKOVÁ URBANISTICKÁ KONCEPCE........................................................ 3
C.2
VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVBY V
K.Ú. FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM ................................................................ 4
C.3
SYSTÉM SÍDELNÍ ZELENĚ ............................................................................. 10
D. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO
JEJÍ UMISŤOVÁNÍ..................................................................................................... 10
D.1
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA .................................................................... 10
D.1.1
DOPRAVA SILNIČNÍ ............................................................................ 10
D.1.2
DOPRAVA ŽELEZNIČNÍ ...................................................................... 12
D.1.3
DOPRAVA STATICKÁ - ODSTAVOVÁNÍ A PARKOVÁNÍ
AUTOMOBILŮ ....................................................................................... 12
D.1.4
PROVOZ CHODCŮ A CYKLISTŮ ....................................................... 13
D.1.5
HROMADNÁ DOPRAVA OSOB .......................................................... 13
D.2
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA.................................................................. 13
D.2.1
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ - ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ......... 14
D.2.2
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ - LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD .......... 14
D.2.3
VODNÍ REŽIM........................................................................................ 14
D.2.4
ENERGETIKA......................................................................................... 14
D.2.5
ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE ....................................................... 15
D.3
UKLÁDÁNÍ A ZNEŠKODŇOVÁNÍ ODPADŮ................................................ 15
D.4
OBČANSKÁ VYBAVENOST............................................................................ 16
D.5
VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ ............................................................................. 16
E. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A
STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ
SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY,
PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANU PŘED POVODNĚMI, REKREACI,
DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ ............................................................................................. 16
E.2
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY ............................................. 17
E.3
PROSTUPNOST KRAJINY................................................................................ 19
E.4
PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ............................................................................... 20
E.5
OCHRANA PŘED POVODNĚMI...................................................................... 20
E.6
PODMÍNKY PRO REKREAČNÍ VYUŽÍVÁNÍ KRAJINY .............................. 20
E.7
VYMEZENÍ PLOCH PRO DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ ........................................ 20
F. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM
ZPŮSOBEM VYUŽITÍ………………………………………………………. 21
F.1
PŘEHLED TYPŮ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ
VYMEZENÝCH ÚP FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM.................................... 21
F.2
PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM
VYUŽITÍ.............................................................................................................. 21
G. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ
PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ
OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ
206
LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT ................................. 37
VYMEZENÍ DALŠÍCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ
PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ
PRÁVO ........................................................................................................................ 38
I. VYMEZENÍ URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH ÚZEMÍ PRO KTERÉ MŮŽE
VYPRACOVÁVAT PROJEKTOVOU DOKUMENTACI JEN
AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT…………………………………… 38
J. VYMEZENÍ PLOCH VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH
VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ ..................... 38
K. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ
K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI…………………………… 40
H.
II. Odůvodnění ......................................................................................................................... 40
1. ÚVOD .......................................................................................................................... 40
1.1
ÚDAJE O ZADÁNÍ A PODKLADECH ............................................................. 40
1.2
OBSAH A ROZSAH ELABORÁTU .................................................................. 42
1.3
HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ, POSTUP PRÁCE....................................................... 43
1.4
KULTURNÍ A HISTORICKÉ HODNOTY ÚZEMÍ .......................................... 44
2. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA
ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ
PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU MORAVSKOSLEZSKÝM
KRAJEM...................................................................................................................... 46
2.1
ŠIRŠÍ VZTAHY V ÚZEMÍ - POSTAVENÍ OBCE V SYST. OSÍDLENÍ......... 46
2.2
POSTAVENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ V NÁVAZNOSTI NA POLITIKU
ÚZEMNÍHO ROZVOJE...................................................................................... 48
2.3
VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU FRENŠTÁT POD
RADHOŠTĚM S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU
MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM................................................................. 49
3. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU FRENŠTÁT P. R.................. 50
4. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ
VARIANTY, VYHODNOCENÍ PŘEPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ
PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU
UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ....................................................................... 51
4.1
HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE ...................................................... 51
4.2
VODNÍ REŽIM.................................................................................................... 52
4.3
HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ.............................................................. 54
4.3.1
OVZDUŠÍ ................................................................................................ 54
4.3.2
ZNEČIŠTĚNÍ PŮDY............................................................................... 55
4.3.3
LIKVIDACE KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ ........................................... 55
4.3.4
RADONOVÝ INDEX GEOLOGICKÉHO PODLOŽÍ........................... 56
4.4
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY.................................................................. 58
4.4.1
PŘÍRODNÍ HODNOTY ÚZEMÍ............................................................. 58
4.4.2
OCHRANA KRAJINY ............................................................................ 60
4.4.3
ZELEŇ ..................................................................................................... 62
4.4.4
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY ................................. 62
4.5
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ
FUNKCÍ LESA ................................................................................................. 67
4.6
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA .................................................................... 67
4.6.1
POZEMNÍ KOMUNIKACE A VÝZNAMNĚJŠÍ OBSLUŽNÁ
DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ...................................................................... 67
207
4.6.2
4.6.3
4.6.4
DRÁHA A VÝZNAMNĚJŠÍ OBSLUŽNÁ ZAŘÍZENÍ DRÁHY.......... 73
PROVOZ CHODCŮ A CYKLISTŮ ....................................................... 74
STATICKÁ DOPRAVA - PARKOVÁNÍ A ODSTAVOVÁNÍ
VOZIDEL................................................................................................. 75
4.6.5
HROMADNÁ DOPRAVA OSOB .......................................................... 76
4.6.6
OCHRANNÁ DOPRAVNÍ PÁSMA, OCHRANA PŘED
NEPŘÍZNIVÝMI ÚČINKY HLUKU A VIBRACÍ ............................ 76
4.7
INFRASTRUKTURA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ...................................... 78
4.7.1
ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU......................................................... 78
4.7.2
ZÁSOBOVÁNÍ UŽITKOVOU VODOU................................................ 81
4.7.3
LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD.......................................................... 82
4.8
INFRASTRUKTURA ENERGETICKÝCH ZAŘÍZENÍ.................................... 83
4.8.1
ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ.......................................... 83
4.8.2
ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM ...................................................................... 87
4.8.3
ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM ....................................................................... 91
4.9
ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE ................................................................... 93
4.9.1
TELEKOMUNIKACE............................................................................. 93
4.9.2
RADIOKOMUNIKACE.......................................................................... 94
4.10 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY............................................................ 95
4.11 BYDLENÍ ............................................................................................................ 98
4.12 REKREACE A CESTOVNÍ RUCH .................................................................... 99
4.13 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY ........................................................................ 101
4.13.1
VÝROBA ZEMĚDĚLSKÁ ................................................................... 102
4.13.2
VÝROBA A SKLADOVÁNÍ................................................................ 103
4.14 OBČANSKÉ VYBAVENÍ ................................................................................ 103
4.15 KONCEPCE ROZVOJE JEDNOTLIVÝCH FUNKČNÍCH PLOCH .............. 104
5. INFORMACE O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ
ÚZEMÍ ....................................................................................................................... 109
6. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO
ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ
K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA....................................................................................... 110
6.1
KVALITA ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ.................................................... 110
6.2
ZÁBOR PŮDY DLE NÁVRHU ÚP ................................................................ 111
6.3
ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ PRO ÚZEMNÍ SYSTÉM
EKOLOGICKÉ STABILITY ........................................................................... 112
6.4
POSOUZENÍ ZÁBORU ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ.............................. 112
6.5
DOPAD NAVRŽENÉHO ŘEŠENÍ NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ
FUNKCÍ LESA ................................................................................................. 113
7. POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU...................................................... 140
8. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ............................................ 141
8.1
VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU
ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ
VYDANOU KRAJEM....................................................................................... 141
8.2
VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S CÍLI A ÚKOLY
ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU
ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A
POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ ...................... 142
8.3
VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POŽADAVKY
STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH
PŘEDPISŮ ......................................................................................................... 145
208
8.4
VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POŽADAVKY
ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY
DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ,
POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKY ŘEŠENÍ ROZPORŮ.................................................. 146
9. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ V ÚZEMÍ....................... 170
9.1 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEM. PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ........ 170
9.2 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEM. PLÁNU NA ÚZEMÍ NATURA 2000 ........ 171
9.3 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA STAV A VÝVOJ
ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH
V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH ............................................ 171
9.4 PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH
STRÁNEK, SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ........... 183
9.4.1
VLIV NA ELIMINACI NEBO SNÍŽENÍ HROZEB ŘEŠENÉHO
ÚZEMÍ ................................................................................................... 183
9.4.2
VLIV POSÍLENÍ SLABÝCH STRÁNEK ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ......... 184
9.4.3
VLIV NA VYUŽITÍ SILNÝCH STRÁNEK A PŘÍLEŽITOSTÍ
ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ............................................................................. 185
9.4.4
VLIV NA STAV A VÝVOJ HODNOT ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ............. 185
9.5
VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ
PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ.............................................................. 186
9.6
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ –
SHRNUTÍ........................................................................................................... 187
9.6.1
VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA VYVÁŽENOST
PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO
HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST
SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL V ÚZEMÍ, JAK BYLA ZJIŠTĚNA
V ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ......................... 187
9.6.2
SHRNUTÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K VYTVÁŘENÍ
PODMÍNEK PRO PŘEDCHÁZENÍ ZJIŠTĚNÝM RIZIKŮM
OVLIVŇUJÍCÍM POTŘEBY SOUČASNÉ GENERACE
OBYVATEL ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ A PŘEDPOKLÁDANÝM
OHROŽENÍM PODMÍNEK ŽIVOTA GENERACÍ BUDOUCÍCH ........ 189
10. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SE SDĚLENÍM, JAK BYLO ZOHLEDNĚNO................ 189
11. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH ..... 192
12. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ (NÁMITKY
PODANÉ K NÁVRHU I KE KONCEPTU) ............................................................ 193
13. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK............................................................................ 202
III. Poučení ............................................................................................................................. 204
IV. Uložení dokumentace....................................................................................................... 204
V. Zrušovací ustanovení........................................................................................................ 204
VI. Přílohy.............................................................................................................................. 204
VII. Účinnost .......................................................................................................................... 205
209

OOP FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM 1

Transkript

Podobné dokumenty

03_KTI_536041_UP Kněžmost 2014 Model (1)

1 1. ÚVOD 1.1 ÚDAJE O ZADÁNÍ A PODKLADECH Územní plán

Přil 3 Odůvodnění ÚP Ostravice text část

2. díl

zde ke stažení

Sken - Minerva

TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU DOLNÍ DOMASLAVICE VE

Odůvodnění ÚP Jablunkov

1 1. ÚVOD 1.1 ÚDAJE O ZADÁNÍ A PODKLADECH Územní

Příloha č. 1 k usn. Z104/2005 ze 7.7.2005

Návrh zadání - Rudná pod Pradědem

Albrechtice odůvodnění - čistopis

Betonová torza hotelových domů ve Frenštátě pod

1. z á kladn í ú daje

Palety | Skupina Utz

Kuželové převodovky

Návrh zadání