1 1. ÚVOD 1.1 ÚDAJE O ZADÁNÍ A PODKLADECH Územní plán

Transkript

1. ÚVOD
1.1
ÚDAJE O ZADÁNÍ A PODKLADECH
Územní plán Tichá je zpracován na základě smlouvy o dílo, uzavřené mezi objednatelem,
Obcí Tichá a zhotovitelem, Urbanistickým střediskem Ostrava, s r.o., dne 13. 1. 2009.
Zadání Územního plánu Tichá bylo schváleno na zasedání Zastupitelstva obce Tichá
konaném dne 8. 6. 2009.
Pro zpracování Územního plánu Tichá byla použita územně plánovací dokumentace
a podklady:
- Územní plán sídelního útvaru Tichá, schválen Obecním zastupitelstvem obce Tichá dne
22. 6. 1998;
- Změna č. 1 Územního plánu sídelního útvaru Tichá, schválena Zastupitelstvem obce
Tichá dne 26. 6. 2006;
- Politika územního rozvoje ČR 2008, schválená usnesením Vlády České republiky dne
20. července 2009, č. 929;
- Územní plán velkého územního celku Beskydy - návrh (Atelier T-plan, s.r.o., Praha,
listopad 2001), schválený usnesením vády ČR ze dne 25. 3. 2002, č. 298;
- Změna č. 1 Územního plánu velkého územního celku Beskydy (Atelier T-plan, s.r.o.,
Praha , červenec 2006), schválená usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje
č. 15/1321/1 ze dne 12. 12. 2006;
- Změna č. 2 Územního plánu velkého územního celku Beskydy (Atelier T-plan, s.r.o.,
Praha, 2006), schválená usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje, č. 13/1144/1
ze dne 12. 9. 2006;
- ÚAP a RURÚ SO ORP Frenštát pod Radhoštěm (rok 2008);
- ZÚR MSK (návrh ve fázi projednávání);
- Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje, vydaná opatřením Krajského
úřadu Moravskoslezského kraje č.j.: ŽPZ/7727/04 ze dne 24. 8. 2004;
- Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (FIFE, a.s, září 2003),
schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30.9.2004;
- Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod na území
Moravskoslezského kraje v přechodném období do roku 2010 (Povodí Odra, s.p.,
2003), odsouhlasený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 25.9.2003;
- Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje (UDI Morava,
s.r.o., Ostrava, prosinec 2003), schválená Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne
10.6.2004;
- Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (Sdružení firem
KONEKO Ostrava, spol. s r.o. a VODING Hranice spol. s r.o., květen 2004), schválený
Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004;
- Mapy ložiskové ochrany - Kraj Moravskoslezský (MŽP - Česká geologická služba Geofond, Praha);
- Mapy svahových deformací na území Moravskoslezského kraje (MŽP - Česká
geologická služba - Geofond, Praha);
- Mapy poddolovaných území - Moravskoslezský kraj (MŽP - Česká geologická služba Geofond, Praha);
- Výpis z ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR ;
- Návrh regionálního ÚSES České republiky - ÚTP (Společnost pro životní prostředí
Brno, 1996);
1
- Generel nadregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezského kraje
(Ageris 2007);
- Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2006 - tabelární přehled (Český
hydrometeorologický ústav Praha, 2006);
- Mapa radonového indexu geologického podloží (Česká geologická služba, 2004);
- Základní vodohospodářské mapy ČR v měřítku 1 : 50 000, vydané Českým úřadem
zeměměřickým a katastrálním;
- Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje (Ekotoxa
Opava, s.r.o, listopad 2004 );
- Program rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje (Ekotoxa Opava,
s.r.o.);
- Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní
Moravy a Slezska (Enterprise plc, s.r.o.);
- Koncepce pro opatření na ochranu před povodněmi v ploše povodí na území MSK
(Ekotoxa Opava, s.r.o.);
- Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje
(březen 2009);
- Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, odboru výkonu státní správy IX ve věci
změny podmínek ochrany v chráněném ložiskovém území české části Hornoslezské
pánve (nabytí právní moci dne 31. 7. 2009).
2
1.2
OBSAH A ROZSAH ELABORÁTU
Územní plán Tichá obsahuje:
I. Návrh územního plánu Tichá
II. Odůvodnění územního plánu Tichá
I. Návrh Územního plánu Tichá obsahuje:
I.A Textovou část
I.B Grafickou část, která obsahuje
výkresy
1. Základní členění území
2. Hlavní výkres
3. Doprava
4. Vodní hospodářství
5. Energetika a spoje
6. Veřejně prospěšné stavby, opatření a asanace
v měřítku
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
II. Odůvodnění Územního plánu Tichá obsahuje:
II.A.1 Textovou část
II.B Grafickou část, která obsahuje
výkresy
7. Koordinační výkres
8. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu
9. Širší vztahy
v měřítku
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 25 000
II.A.2 Vliv ÚP Tichá na udržitelný rozvoj území
Obsah grafické části
Výkres č. 1. Základní členění území obsahuje vyznačení hranice řešeného území, hranice
zastavěného území a hranice zastavitelných ploch.
Výkres č. 2. Hlavní výkres obsahuje urbanistickou koncepci, tj. vymezení ploch s rozdílným
využitím, koncepci uspořádání krajiny, vymezení ploch pro dopravu, vymezení zastavěného
území a zastavitelných ploch.
Výkres č. 3. Doprava obsahuje návrh řešení dopravy a dopravních zařízení včetně vymezení
ploch pro dopravu.
Výkres č. 4. Vodní hospodářství obsahuje návrh řešení problematiky vodního hospodářství.
Výkres č. 5. Energetika, spoje obsahuje návrh řešení problematiky energetiky a spojů.
Výkres č. 6. Veřejně prospěšné stavby, opatření a asanací zobrazuje plochy a pozemky
určené pro umístění navrhovaných veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření,
pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit dle § 170 stavebního zákona nebo ke
kterým lze uplatnit předkupní právo dle § 101 stavebního zákona.
Výkres č. 7. Koordinační výkres zobrazuje navržené řešení, neměněný současný stav
a důležitá omezení v území, zejména limity využití území dle § 26 odst. 1 stavebního zákona.
Výkres č. 8. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu zahrnuje rozsah záborů
nezbytný k realizaci navržených řešení.
Výkres č. 9. Širší vztahy zobrazuje vazby řešeného území (zejména vazby komunikací,
inženýrských sítí a územního systému ekologické stability) na správní území okolních obcí.
3
1.3 HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ, POSTUP PRÁCE
Územní plán Tichá je zpracován dle stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu, v platném znění pozdějších předpisů) a v souladu s požadavky
vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací
dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhlášky č. 501/2006 Sb.,
o obecných požadavcích na využívání území.
Územní plánem je stanovena základní koncepce rozvoje území obce, ochrana jeho hodnot,
urbanistická koncepce včetně plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny
a koncepce veřejné infrastruktury.
Územním plánem je vymezeno zastavěné území a zastavitelné plochy. Dále jsou stanoveny
plochy pro veřejně prospěšné stavby.
Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly
územního plánování v souladu s nadřazenou dokumentací Moravskoslezského kraje
a s politikou územního rozvoje.
V únoru roku 2009 byly zpracovány průzkumy a rozbory pro Územní plán Tichá. Jejich
cílem bylo získání údajů o současném stavu území, problémech území a rozvojových
záměrech.
Na základě těchto průzkumů a rozborů a Územně analytických podkladů zpracovaných pro
SO ORP Frenštát pod Radhoštěm v roce 2008, byl vypracován návrh zadání Územního plánu
Tichá, který byl projednán dle § 47 stavebního zákona a upraven dle vznesených připomínek
a stanovisek.
Definitivní znění Zadání schválilo Zastupitelstvo obce Tichá dne 8. 6. 2009.
Na základě schváleného zadání byl v červnu - srpnu 2009 zpracován Územní plán Tichá.
Řešeným územím Územního plánu Tichá je katastrální území Tichá na Moravě, které tvoří
správní území obce Tichá. Celková rozloha řešeného území je 1645 ha.
Územní plán Tichá bude dále upraven na základě výsledku společného jednání
a veřejného projednání podle stavebního zákona.
1.4 KULTURNÍ A HISTORICKÉ HODNOTY ÚZEMÍ
Obec Tichá leží severním směrem od města Frenštát pod Radhoštěm v údolí tvořeném
potokem Tichávkou. Obec se nachází v oblasti "Přírodního parku Podbeskydí" a často
vyhledávaným cílem turistů je přírodní památka Travertinová kaskáda.
Obecní úřad se nachází v centru obce se základní občanskou vybaveností. Dominantou obce
je kostel sv. Mikuláše, který se nachází také v centru zástavby.
Obytná zástavba obce je tvořena převážně rodinnými domy, které jsou soustředěny hlavně
podél silnice III/48310 Kunčice pod Ondřejníkem – Tichá. V centru obce se nacházejí také
obytné domy a po celém katastrálním území jsou roztroušeny objekty individuální rekreace
(druhého bydlení).
První záznam o obci Tichá pochází z roku 1359 (v současné podobě obec vznikla roku
1846 spojením Velké a Malé Tiché). Obec patřila k největším někdejšího hukvaldského
panství. K významným rodákům patří malíř, grafik a dřevorytec Leopold Parma, lidová
malířka Alžběta Fojtíková a sbormistr Josef Blažek. Jednou z největších pamětihodností obce
byl dřevěný kostelík vystavěný roku 1510 na prudkém srázu nad říčkou Tichávkou, který byl
4
nepřehlédnutelnou dominantou obce. Byl zasvěcen sv. Mikuláši. V roce 1946 shořel při
zásahu bleskem. Na jeho místě byl postaven kostel nový.
V obci Tichá je jako území s vyšší pravděpodobností výskytu archeologických nálezů
evidováno středověké a novověké jádro obce.
V tomto území je ve smyslu odst. 2, § 22, zák. č. 20/1987 Sb., s dostatečným časovým
předstihem písemně ohlásit zahájení výkopových prací Archeologickému ústavu AV ČR
a následně umožnit provedení záchranného archeologického výzkumu na základě dohody
uzavřené podle odst. 1, § 22, zák. č. 20/1987 Sb. Odborný archeologický dohled je nezbytný
již při skrývkách orniční vrstvy, v opačném případě hrozí poškození archeologických nálezů,
které jsou dle povahy jejich nálezových okolností majetkem obce, kraje či státu.
V obci Tichá jsou evidovány tyto nemovité kulturní památky:
53644/8-1689/1 krucifix na p. č. 190 u vstupu na hřbitov;
45789/8-1690 boží muka p.č. 2506/1, u silnice 4848;
25437/8-1555 sousoší Smuteční píseň na hřbitově naproti hlavního vstupu p.č. 1831.
Respektovat návrh nemovitostí na kulturní památky v obci Tichá:
- areál usedlosti č.p. 9, parc. č. 902,
- roubený dům č. 10, parc. č. 888,
- špýchar u č.p. 020, parc. č. 951,
- zděný dům č.p. 27, parc. č. 1193,
- dům č. 33, parc. č. 1044,
- stodola u č.p. 53, parc. č. 970,
- prkenná stodola u č.p. 59, parc. č. 921,
- roubená stodola u č.p. 62, parc. č. 892,
- zděný a roubený dům č.p. 79, parc. č. 689,
- roubený dům č.p. 90, parc. č. 366,
- roubená chalupa č.p. 177, parc. č. 681,
- roubený dům č.p. 256, parc. č. 1034.
5
2. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH
VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ
DOKUMENTACÍ VYDANOU MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM
2.1
ŠIRŠÍ VZTAHY V ÚZEMÍ - POSTAVENÍ OBCE V SYSTÉMU OSÍDLENÍ
Obec Tichá leží ve východním okraji okresu Nový Jičín, severním směrem od města
Frenštát pod Radhoštěm.
Ze severu sousedí se správním územím města Kopřivnice (k. ú. Vlčovice, k. ú. Mniší),
z východu se správním územím obce Kozlovice (k. ú. Měrkovice, k. ú. Kozlovice) a se
správním územím obce Kunčice pod Ondřejníkem (k. ú. Kunčice pod Ondřejníkem), z jihu se
správním územím města Frenštát pod Radhoštěm (k. ú. Frenštát pod Radhoštěm) a ze severu
se správním územím obce Lichnov (k. ú. Lichnov).
Tichá náleží k obci s rozšířenou působností Frenštát pod Radhoštěm, kde je i stavební úřad.
Finanční úřad je v Kopřivnici, katastrální úřad, pozemkový úřad, okresní soud a celní úřad
jsou v Novém Jičíně, vojenská správa je ve Frýdku - Místku a matriční úřad je přímo v obci
Tichá.
Sídelní struktura širšího regionu, druh a intenzita vazeb, přirozená dělba funkcí sídel do
značné míry předurčují jak rozvoj řešeného území i širšího regionu. Obec Tichá patří mezi
středně velké, rozvíjející se obce SO ORP Frenštát pod Radhoštěm. Je tvořena jediným
srostlým sídlem, bez dělení na části obce, tvořící jedno katastrální území. Je stabilní
součástí sídelní struktury regionu. Tvoří přirozený spádový obvod Frenštátu pod
Radhoštěm, částečně i Kopřivnice (zejména vlivem pohybu za prací).
Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, částečně obslužná,
dopravní, rekreační a omezeně i výrobní (zemědělská a drobná výroba). Obyvatelstvo obce
vykazuje značnou sociální soudržnost, projevující se i v kulturním životě a spolkové činnosti.
Obec se v posledních letech výrazně rozvíjí. Na území obce se omezeně projevují
suburbanizační tendence měst v okolí v kombinaci s novými zdroji pracovních příležitostí
(Kopřivnice, vzdálenější Nošovice a Mošnov).
Základní ukazatele sídelní struktury SO ORP Frenštát pod radhoštěm a širší srovnání
počet
částí / výměra km2/ Obyvaobyvatel na
2
km
obec
tel
SO ORP
obcí katastrů částí obec
obec část.o. km2
Frenštát pod
6
6
6
1,0
99
16,4 18 957 3 160 3 160 192
Radhoštěm
průměr ORP
MSK kraj
13,6
27,9
28,3
2,3
246,7 19,3 56813,5 4 180 2 006 230
ČR
30,5
63,0
72,8
2,8
382,3 15,4 44727,0 1 661 690
132
Zdroj: Malý lexikon obcí 2008, ČSÚ, data pro rok 2007
Pro sídelní strukturu celého správního obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm je do značné
míry determinující vysoká hustota osídlení, malý počet obcí a sídel (u v některých obcí
s rozptýlenou zástavbou) a výrazné ovlivnění osídlení antropogenními podmínkami
(urbanizovaná, průmyslová krajina s potenciálem dalšího rozvoje).
Pro hodnocení širších vztahů a sídelní struktury regionu je nutno vnímat základní
vymezení a definice rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí na úrovni
jednotlivých regionů, jak je provedeno v Politice územního rozvoje ČR (PÚR ČR).
6
Nadmístní dopravní vazby Tiché zajišťuje především silnice I/58, na kterou je obec
připojena prostřednictvím silnice III/4864. Silnice I/58 zaujímá v hierarchii silniční sítě
Moravskoslezského kraje nadregionální význam a zajišťuje vazby na mezinárodní tahy E 442
(Karlovy Vary - Teplice - Chlumec - Děčín - Nový Bor - Turnov - Jičín - Hradec Králové Lipník n/B - Hranice - Makov – Slovensko) v Rožnově pod Radhoštěm (silnice I/35) a E 462
(Brno - Vyškov - Olomouc - Lipník n/B - Bělotín - Chotěbuz – Polsko) v Příboře (silnice
I/48). Významnými silničními komunikacemi pro obec jsou dále silnice II/483 a III/4848,
které zajišťují nejen spojení s okolním významnými sídly, ale převádějí i rekreační dopravu
směřující do oblasti Beskyd, a to především ze směru od Frýdku – Místku. Ostatní silnice pak
zajišťují pouze místní spojení s okolními obcemi. Železniční trať obcí neprochází. Nejbližší
veřejné mezinárodní letiště se nachází v Mošnově.
Z nadřazených sítí technické infrastruktury prochází katastrálním územím obce Tichá
vedení 400 kV - VVN 403 Nošovice-Prosenice, VVN 459 Nošovice-Horní Životice a 220 kV
VVN 270 Lískovec-Povážská Bystrica.
V souvislosti se strategickým záměrem rozvoje přenosové soustavy ČEPS a.s. a v souladu
s návrhem Změny č. 1 ÚPN VÚC Beskydy (Atelier T – Plan s.r.o. Praha, 06/2006), se
navrhuje posílení přenosového profilu elektrické energie mezi Polskem a ČR (požadavek EU
do r. 2010) rekonstrukcí jednoduchého vedení 400 kV - VVN 403 Prosenice – Nošovice na
dvojité vedení VVN 403 – 456, bez nároku na zábor území a ve stávajícím koridoru
ochranného pásma.
Vyjížďka za prací a občanskou vybaveností, která z ekonomických důvodů není
provozována v obci, směřuje především do blízkých měst - Frenštátu pod Radhoštěm,
Kopřivnice, Nového Jičína.
Na základě komplexního zhodnocení rozvojových předpokladů (podmínek životního
prostředí, hospodářských a podmínek soudržnosti obyvatel území) v obci Tichá je
předpokládán další růst počtu obyvatel (ve střednědobém časovém horizontu na cca
1780 - 1820 obyvatel v létech 2020 - 2025), při odpovídajícím rozvoji bydlení, širších
podmínek pro podnikání a částečně i obslužných funkcí obce.
Základní bilance vývoje počtu obyvatel, bytů slouží především jako podklad pro navazující
koncepci rozvoje veřejné infrastruktury a hodnocení přiměřenosti návrhu plošného rozsahu
nových ploch, zejména pro podnikání a bydlení. Tato bilance je součástí odůvodnění
územního plánu, kap. 4 Komplexní odůvodnění přijatého řešení 4.10 Sociodemografické
podmínky, 4.11 Bydlení). Tato orientační bilance spoluvytváří základní rámec při
posuzování územního rozvoje, ale i širší posouzení přiměřenosti investic v řešeném
území.
Obec Tichá se nachází v zájmovém území Ministerstva obrany dle ustanovení § 175
odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.
Celé správní území obce Tichá zasahuje ochranné pásmo leteckých radiových
zabezpečovacích zařízení. Je nutno respektovat ustanovení § 37 zákona č. 49/1997 Sb.,
o civilním letectví. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby
jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, Vojenské ubytovací a stavební
správy Brno, odloučeného pracoviště Olomouc:
- výstavba souvislých kovových překážek,
- výstavba větrných elektráren,
- stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více nad terénem,
7
- stavby, které jsou zdrojem elektromagnetického rušení.
V tomto území může být výstavba větrných elektráren a výškových staveb nad 30 m nad
terénem omezena nebo zakázána.
Na celém správním území obce Tichá je zájem Ministerstva obrany posuzován i z hlediska
povolování níže vyjmenovaných druhů staveb dle ustanovení § 175 zákona č. 183/2006 Sb.,
o územním plánování a stavebním řádu. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit
níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany,
prostřednictvím Vojenské ubytovací a stavební správy Brno, odloučeného pracoviště
Olomouc.
- výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I., II. a III.
třídy,
- výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů,
- výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů, včetně zařízení,
- výstavba větrných elektráren,
- výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační,
telemetrická) včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí (např. základnové
stanice..),
- výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem,
- výstavba vodních nádrží (přehrady, rybníky).
Vazby sídelní struktury, vazby dopravní, vazby sítí technické infrastruktury včetně
prvků ochrany přírody a ÚSES přesahující správní hranici obce Tichá jsou zobrazeny
ve výkrese č. 9 Širší vztahy v měřítku 1 : 25 000.
8
2.2
POSTAVENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ V NÁVAZNOSTI NA POLITIKU
ÚZEMNÍHO ROZVOJE
Pro další rozvoj obce má značný význam poloha a funkce obce v sídelní struktuře regionu,
včetně širších vazeb na okolní území.
Základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na úrovni
jednotlivých regionů je od r.2008 provedeno v Politice územního rozvoje ČR (PÚR ČR).
Vlastní řešené území není součástí rozvojové oblasti, nejbližší je rozvojová oblast OB2
Ostrava, s vymezením za SO ORP Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frýdek-Místek (bez obcí
v jihovýchodní části), Havířov, Hlučín, Karviná, Kopřivnice (jen obce v severní části),
Kravaře (bez obcí v severní části), Orlová, Opava (bez obcí v západní a jihozápadní části),
Ostrava, Třinec (bez obcí v jižní a jihovýchodní části).
V rámci PÚR ČR (r. 2008) byly vymezeny i tzv. specifické oblasti (SOB) – řešené území
zahrnuje SOB2 - specifická oblast Beskydy, s vymezením SO ORP Frenštát pod
Radhoštěm, Frýdek-Místek (jižní okraj), Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov (západní okraj),
Rožnov pod Radhoštěm, Třinec (jihozápadní okraj), Vsetín (východní část). Oblast se dotýká
na území ORP Frýdek-Místek rozvojové oblasti OB2 Ostrava a na území ORP Jablunkov
a Třinec rozvojové osy OS 13 Ostrava-Třinec-hranice ČR.
Důvody vymezení specifické oblasti podle PÚR ČR:
a) Potřeba nápravy strukturálního postižení oblasti, kde došlo ke stagnaci pro oblast
důležitých ekonomických odvětví.
b) Potřeba rozvíjet a rovnoměrně využívat s ohledem na udržitelný rozvoj území vysoký
rekreační potenciál krajiny přírodně cenné a společensky atraktivní oblasti Beskyd, které
jsou chráněnou krajinnou oblastí. Jedná se o území s vysokou estetickou hodnotou krajiny
a osídlení a kulturními a národopisnými tradicemi se silnou vazbou obyvatel na místo
(Radhošť).
c) Potřeba rozvoje drobného a středního podnikání, především v oblasti cestovního ruchu.
Potřeba využít k rozvoji potenciál jednoho z hlavních dopravních tahů na Slovensko,
procházející oblastí.
d) Potřeba ochrany významného zdroje energetických nerostných surovin s nadnárodním
významem (ložiska kvalitního černého uhlí Frenštát, nacházejícího se v přírodně vysoce
hodnotném území), jako rezervy pro případné využití budoucími generacemi.
Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území:
Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně sledovat:
a) ochranu ložiska kvalitního černého uhlí Frenštát jako rezervy pro případné využití
budoucími generacemi v souladu s potřebami udržitelného rozvoje území.
b) rozvoj rekreace,
c) restrukturalizaci ekonomiky,
d) zlepšení dopravní dostupnosti zejména příhraniční oblasti,
e) rozvoj ekologického zemědělství a dřevozpracujícího průmyslu.
Úkoly pro územní plánování:
V rámci územně plánovací činnosti kraje a koordinace územně plánovací činnosti obcí
a) vytvářet územní podmínky pro umísťování aktivit spojených s restrukturalizací
ekonomiky,
b) vytvářet územní podmínky pro zlepšení dopravní dostupnosti hraničních oblastí se
Slovenskem,
c) vytvářet územní podmínky pro rozvoj systému přeshraničních pěších a cyklistických tras,
9
d) vytvářet územní podmínky pro rozvoj rekreace,
e) chránit v ÚPD území pro modernizaci a rekonstrukci silnice I/11 v úseku MÚK R48 –
státní hranice na kapacitní silnice v souladu s rozvojovými aktivitami oblasti,
f) vytvářet územní podmínky pro zemědělskou výrobu podhorského a horského charakteru,
zejména vymezením vhodných lokalit pro zatravňování a pastvinářství.
Problémy specifických oblastí jsou řešeny řadou rozvojových a podpůrných opatření
v rámci regionální politiky, zejména na úrovni kraje (program územního obvodu kraje,
regionální operační programy) a úrovni ČR. Okres Nový Jičín patří mezi tzv. strukturálně
postižené okresy ČR. Vazby mezi regionálním a oborovým vymezením, postavením
specifických oblastí (např. hospodářsky slabými strukturálně postiženými regiony)
a vymezením plynoucím z územně plánovacích podkladů se v současnosti postupně
upřesňují.
Řešeného území se dotýká pouze část úkolů formulovaných pro územní plánování
v Politice územního rozvoje ČR, zejména z hlediska přiřazení ke specifické oblasti.
Obecně je nutno vycházet z definic specifických oblastí, ve kterých se dlouhodobě projevují
problémy z hlediska udržitelného rozvoje území, tj. významné rozdíly v územních
podmínkách pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost
společenství obyvatel území.
V rámci zpracování Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje (dosud nevydány)
bylo navrženo upřesnění specifické oblasti SOB 2 Beskydy. SOB2 zahrnuje pouze dále
uvedené obce SO ORP Frenštát pod Radhoštěm – vlastní město Frenštát pod Radhoštěm
a Trojanovice. Obec Tichá tedy není v rámci tohoto upřesnění k zařazení do SOB2
Beskydy navrhována.
2.3
VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU TICHÁ S ÚZEMNĚ
PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU MORAVSKOSLEZSKÝM
KRAJEM
Správní území obce Tichá je součástí území řešeného územně plánovací dokumentací
vydanou krajem - Územního plánu velkého územního celku Beskydy (návrh schválen
usnesením vády ČR ze dne 25. 3. 2002, č. 298, jeho Změnu č. 1, schválena usnesením
Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 15/1321/1 ze dne 12. 12. 2006 a jeho Změna č. 2,
schválena usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 13/1144/1 ze dne
12. 9. 2006).
Pro území obce Tichá vyplývá požadavek respektovat závaznou část platného Územního
plánu velkého územního celku Beskydy, tj. respektovat:
- rekonstrukci jednoduchého vedení VVN 403 Prosenice-Nošovice ne vedení s dvojitým
potahem, VVN 459 Nošovice – Horní Životice a 220kV – VVN 270 Lískovec –
Povážská Bystrica.
- stávající trasu radioreléového spoje RKS Hošťálkovice – Radhošť, ostatní radioreléová
síť a dálkový kabel
- návrh silnice I a II třídy
- stávající vodojem, stávající čistírny odpadních vod, stávající zdroje podzemních vod
a významné vodovodní řady;
- stanovená záplavová území
- prvky nadregionálního, regionálního (dle ZÚR MSK) ÚSES;
- vymezené území PP Travertinové kaskády a přírodního parku Podbeskydí.
10
3. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TICHÁ
Požadavky schváleného Zadání územního plánu Tichá jsou splněny, kromě:
1) požadavku na respektování Politiky územního rozvoje 2006 v oddíle A) bodě 1, vzhledem
k tomu, že bylo zrušeno usnesení vlády č. 561 ze dne 17. května 2006, o Politice
územního rozvoje ČR a byla schválena Politika územního rozvoje České republiky 2008
dne 20. července 2009, č. 929.
2) požadavku uvedeném v bodě 5 oddílu C) zadání – na 1 RD předpokládat plochu 1000 –
1200 m2. V Územním plánu Tichá je předpokládaná výměra na 1 RD 2000 m2 s ohledem
na tradiční způsob zástavby.
11
4. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY,
VYHODNOCENÍ PŘEPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ
ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
Územní plán Tichá byl zpracován bez konceptu řešení a bez variant.
4.1
HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE
Geomorfologické podmínky – především tvary reliéfu ovlivňují možnosti využití území.
Například náklady na budování technické infrastruktury výrazně rostou v členitém reliéfu,
např. při budování komunikací, kanalizace. Řešené území je mírně členité, zejména podél
malých místních vodních toků vykazuje relativně výraznější výškovou členitost.
Geomorfologické podmínky území výrazněji neomezují jeho využití, z širšího hlediska
(zejména výhledů na Moravskoslezské Beskydy) jsou zdrojem jeho rekreační a obytné
atraktivity.
Řešené území se nachází na území následujících geomorfologických jednotek:
provincie: Západní Karpaty
soustava: Vnější Západní Karpaty
podsoustavy: Západobeskydské podhůří
celek: Podbeskydská pahorkatina
podcelek: Štramberská vrchovina
Frenštátská brázda
okrsek: Měrkovická pahorkatina
Radhošťské podhůří
Vlastní reliéf Podbeskydské pahorkatiny je na území obce z geologického hlediska budován
mezozoickými horninami - alpínsky zvrásněné (pískovce, břidlice), místy s vulkanickými
terciérními horninami (čedice, fonolity, tufy). Většina území je překryta kvartérními
sedimenty (hlíny, spraše), dna místních vodních toků štěrkovými sedimenty.
Do správního území obce Tichá zasahují ložiska nerostných surovin:
Chráněné ložiskové území:
14400000 Čs. část Hornoslezské pánve, surovina uhlí černé, zemní plyn;
21690002 Tichá, surovina – uhlí černé, zemní plyn;
14430000 Trojanovice, surovina – zemní plyn.
Výhradní ložiska:
317190000 Mořkov-Frenštát, stav využití – dosud netěženo, surovina – uhlí černé;
321690003 Kopřivnice-Tichá, stav využití – současná z vrtu, surovina – uhlí černé, zemní
plyn;
314430100 Frenštát-západ a východ, stav využití – dosud netěženo, surovina – zemní plyn;
314420000 Frenštát-východ, stav využití – dosud netěženo, surovina – uhlí černé;
314430000 Frenštát-západ, stav využití – dosud netěženo, surovina – uhlí černé;
plyn.
Poddolovaná území:
4522 Tichá na Moravě 1, rozsah – ojedinělá, surovina – železné rudy;
4533 Kozlovice 5-Tichá, rozsah – ojedinělá, surovina – železné rudy;
12
4524 Tichá na Moravě 3-Tížová, rozsah – ojedinělá, surovina – železné rudy;
4526 Tichá na Moravě 4, rozsah – ojedinělá, surovina – železné rudy.
Dobývací prostory – těžené:
40038 Tichá, nerost – zemní plyn;
Dobývací prostory – netěžené:
20072 Trojanovice, nerost – černé uhlí.
Podle Mapy důlních podmínek pro stavby v okrese Frýdek - Místek, zpracované OKD, a.s.
IMGE, o. z. v červnu 1997, leží celé správní území v území mimo vlivy důlní činnosti,
v ploše C2.
V zájmu ochrany nerostného bohatství lze v chráněném ložiskovém území zřizovat stavby
a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, jen na základě závazného
stanoviska dotčeného orgánu podle horního zákona.
Rozhodnutí o umístění staveb a zařízení v chráněném ložiskovém území, které nesouvisí
s dobýváním, může vydat příslušný orgán podle zvláštních předpisů (stavební zákon) jen na
základě závazného stanoviska orgánu kraje v přenesené působnosti, vydaného po projednání
s obvodním báňským úřadem, který navrhne podmínky pro umístění, popřípadě provedení
stavby nebo zařízení.
Ve správním území obce Tichá jsou evidována sesuvná území:
3522 Tichá, sesuv potenciální, rok pořízení záznamu 1962, aktualizace 1975;
3501 Tichá na Moravě, sesuv potenciální, rok pořízení záznamu 1962, aktualizace 2008;
3504 Tichá na Moravě, sesuv aktivní, rok pořízení záznamu 1962, aktualizace 2008;
6660 Tichá na Moravě, sesuv aktivní, rok pořízení záznamu 2000, aktualizace 2008.
Ve správním území obce Tichá jsou evidována poddolovaná území z historické těžby:
4526 Tichá na Moravě 4, rozsah – ojedinělá, surovina – železné rudy.
Zastavitelné plochy vymezené ÚP Tichá jsou vymezeny mimo evidovaná sesuvná území
a mimo poddolovaná území z historické těžby.
Zastavitelné plochy nebudou mít vliv na případné využívání evidovaných ložisek
nerostných surovin.
13
4.2
VODNÍ REŽIM
Převážná část území spadá do ČHP 2-01-01-134 - povodí Tichávky. Severní část území
spadá do ČHP 2-01-01-136 – povodí Lubinky. Jižní a západní část území spadá do ČHP 2-0101-131 a do ČHP 2-01-01-133 – povodí Lubiny.
Povrchové vody z převážné části území odvádí potok Tichávka. Jeho přítoky na území obce
jsou vesměs bezejmenné až na jeden její pravobřežní přítok Rakovec. Západní a jižní část
hranice k. ú. Tichá na Moravě tvoří údolí řeky Lubiny, do které se vlévá na k. ú. Tichá na
Moravě Dlouhý a Bystrý potok. Oba potoky jsou pravobřežními přítoky řeky Lubiny.
V severní části pramení Lubinka. U pramenů jejích bezejmenných levobřežních přítoků jsou
dva vodní zdroje, které částečně zásobují pitnou vodou obce Mniší a Vlčovice.
Správcem vodních toků Tichávky a Lubiny je Povodí Odry s. p. Správcem dvou
bezejmenných pravobřežních přítoků Tichávky je ZVHS (Zemědělská vodohospodářská
správa). ZVHS je i správcem pravobřežního přítoku Lubiny, a to Bystrého potoka. Správcem
Lubinky a levobřežního přítoku potoka Rakovec jsou Lesy ČR.
Pro Tichávku a Lubinu jsou v k. ú. Tichá na Moravě stanovena záplavová území včetně
vymezení jejich aktivních zón. Záplavové území Tichávky stanovil KÚ Moravskoslezského
kraje dne 11. 3. 2004, čj. ŽPZ/10970/03. Záplavové území Lubiny stanovil KÚ
Moravskoslezského kraje dne 11. 3. 2004, čj. ŽPZ/10970/03. Záplavové území Lubiny na
území Tiché nezasahuje do zastavitelných ploch a ploch stávající zástavby a neomezuje
rozvoj obce. Záplavové území Tichávky na území Tiché zasahuje do zastavitelných ploch
a ploch stávající zástavby a limituje zástavbu obce.
V k. ú. Tichá na Moravě se nacházejí dvě větší vodní plochy. První se nachází v jižní části
k. ú. Tichá na Moravě na potoku Dlouhý vedle farmy ZD. Druhá vodní plocha se nachází
v severní části k. ú. Tichá na Moravě nad místní části Pružiny. Dále je v k. ú. Tichá na
Moravě několik drobných nádrží, které jsou soukromé a slouží k hospodářským účelům.
Nové vodní plochy nejsou ÚP navrženy.
Vody Lubiny, Tichávky a Rakovce jsou dle Nařízení vlády č. 71/2003 ve znění
NV č. 169/2006 Sb., řazeny jako lososový typ vody č. 185. Pro ostatní vodní toky typ vody
není stanoven ve smyslu uvedeného Nařízení vlády.
Objekt/zařízení protipovodňové ochrany
V k. ú. Tichá na Moravě na vodním toku Tichávka, je vybudovaná protipovodňová hráz.
Niveleta dna je upravena mnoha spádovými stupni, břehy jsou opevněny těžkým kamenným
záhozem, v nejvíce namáhaných úsecích a v celé trase doplněny břehovým porostem.
V zastavěné části obce jsou vybudovány opěrné zdi.
Dle projektové dokumentace „Úprava Tichávky, Tichá km 3,100 – 5,900“, byla provedena
protipovodňová ochrana, a to zkapacitněním koryta na Q20 ve dvou úsecích řeky Tichávky.
V prvním úseku 3,19 – 3,69 ř. km bylo provedeno snížení nivelity dna toku a rozšíření koryta
v březích, v druhém úseku 5,11 – 5,89 byla v části břehu vybudována zídka a opěrná zeď
bránící rozlivu.
Na soutoku Lubiny s Tichávkou je navrženo pouze chránit objekty na k. ú. Vlčovice
(správní území města Kopřivnice) proti zatápění výsadbou pásu stromů na levém břehu
a výsadbu keřů na pravém břehu tj. na k. ú. Tichá na Moravě. Toto protipovodňové opatření
14
bude funkční do doby výstavby přeložky silnice I/58. Pak část stromů a keřů v trase přeložky
bude zlikvidována.
Zastavitelné plochy vymezené ÚP Tichá nejsou vymezeny v blízkosti vodního toku
Lubiny. V blízkosti vodního toku Tichávky protékající středem souvislé zástavby situované
v severní části obce jsou vymezeny zastavitelné plochy v prolukách mezi stávající zástavbou
mimo stanovené záplavové území.
Záplavová území stanovená pro vodní tok Tichávky a vodní tok Lubiny jsou respektována.
Proluky ve stávající zástavbě spadající do vymezeného záplavového území jsou navrženy jako
plochy zemědělské – zahrad (ZZ) s nepřípustným oplocováním ve vymezené aktivní zóně.
4.3
HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
4.3.1 OVZDUŠÍ
Znečištění ovzduší je obvykle problematickým faktorem životního prostředí obcí
v regionu. Na nevyhovujícím stavu znečištění ovzduší se podílí především emise z velkých
zdrojů průmyslu a energetiky. Významným zdrojem emisí organických látek s karcinogenním
účinkem a emisí tuhých látek jsou rovněž lokální topeniště s nedokonalým spalováním
nekvalitního paliva, která jsou prakticky nekontrolovatelná. Ve vybraných lokalitách (podél
zatížených komunikací) stoupají i negativní vlivy dopravy. Jako nejhorší je nutno obecně
i v řešeném území hodnotit málo odvětrané údolní lokality s koncentrací dopravy a malých
místních zdrojů, hustou zástavbou podél vodních toků s velkým výskytem inverzních situací.
V průběhu 90. let 20. století bylo v regionu zaznamenáno významné snížení koncentrací
škodlivin v přízemních vrstvách atmosféry i emisí vypouštěných ze stacionárních zdrojů. Na
celkovém sestupném trendu množství emisí ze zdrojů znečišťování se vedle postupných
hospodářských změn výrazně projevila řada opatření ke snížení emisí realizovaných
provozovateli zdrojů. Příznivý vývoj se však v posledních letech zastavil a u některých
ukazatelů došlo i ke zhoršení situace.
V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje, kterým se vydává Krajský
program snižování emisí Moravskoslezského kraje. Současně je zpracován Krajský program
ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, který je formulován jako "nadstavba"
Krajského programu snižování emisí Moravskoslezského kraje. Krajský úřad předkládá vždy
do 31. prosince kalendářního roku radě kraje situační zprávu o kvalitě ovzduší na území kraje
za předešlý kalendářní rok a o postupu realizace úkolů stanovených tímto nařízením.
Primárním cílem je dosáhnout k roku 2010 doporučených hodnot emisních stropů
v Moravskoslezském kraji. Na tento program by měly navazovat i místní programy snižování
emisí znečišťujících látek na úrovni obcí.
Nejbližší stanice, na kterých se pravidelně monitorovaly imisní situace, se nacházely
v Čeladné (okr. Frýdek-Místek, Ekotoxa), v Lubině a na Ráztoce (okres Nový Jičín, ČHMÚ).
Rozsah měření byl postupně omezen.
Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP (č. 20/2004) – o vymezení oblastí se
zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na základě dat z roku 2003 - náleželo území obce Tichá
k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší. Následující sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP
až do roku 2008 (nejnověji vycházející z měření pro rok 2007), řešené území trvale zařazují
do OZKO. Pojem oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje zákon č. 86/2002 Sb.,
o ochraně ovzduší. V řešeném území dochází k překročení limitní hodnoty pro ochranu zdraví
15
lidí. Příčinou je překračování imisního limitu suspendované částice frakce PM10
a polycyklických aromatických uhlovodíků – vyjádřených jako benzo(a)pyren BaP.
S ohledem na širší vývoj a stávající nepříznivou situaci z hlediska kvality ovzduší je
nezbytné využít všech možností ke zlepšení kvality ovzduší v obci. Zejména přiměřeně
posuzovat povolování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v řešeném území a území
dotčených územních celků, dále v rámci řešeného území prosazovat optimální řešení v oblasti
dopravy (zkvalitnění a přiměřená údržba komunikací, zpevněných ploch), výsadba ochranné
zeleně apod.
Územním plánem jsou navrženy plochy pro podnikatelské aktivity z oblasti výroby
a skladování (VS) u kterých by se dalo předpokládat, že svým provozováním zhorší životní
prostředí v obci. Tyto plochy jsou vymezeny v návaznosti na stávající výrobní areály, mimo
obytnou zástavbu obce.
Územním plánem jsou navrženy plochy pro fotovoltaické elektrárny, čímž se v území
vytvářejí podmínky pro rozvoj decentralizované a bezpečné výroby energie z obnovitelných
zdrojů v souladu Politikou územního rozvoje ČR 2008.
Velké zdroje znečištění ovzduší jsou provozovány mimo obec Tichou. Plynofikací obce
došlo ke zlepšení čistoty ovzduší v obci především v topné sezóně.
4.3.2 ČISTOTA VOD
Hodnocení jakosti vody v říčních profilech se provádí podle ČSN 75 72 21 – “Klasifikace
jakosti povrchových vod“ z října 1998.
Principem klasifikace je srovnání charakteristické hodnoty ukazatelů jakosti vody se
soustavou normativů, které odpovídají hodnocení z obecného ekologického hlediska. Zařazení
jakosti vody podle jednotlivého ukazatele do třídy jakosti vody se uskutečňuje srovnáním
vypočtené charakteristické hodnoty tohoto ukazatele s jemu odpovídající soustavou mezních
hodnot.
Míra znečištění povrchové vody se určuje podle pěti tříd jakosti vody:
I.
třída – neznečištěná voda
II.
třída – mírně znečištěná voda
III.
třída – znečištěná voda
IV.
třída – velmi znečištěná voda
V.
třída – velmi silně znečištěná voda
Kvalita povrchových vod v říčním systému regionu je pravidelně hodnocena podnikem
Povodí Odry Ostrava. Hodnocení jakosti vody v profilu týkajícího se řešeného území (za
období 2006-2008) jsou uvedeny za nejbližší profil Tichávka – ústí (do řeky Lubiny), profil
Lubina Širším problémem v povodí řeky Tichávky (Lubiny) jsou především vysoké
koncentrace fosforu, (zejména vlivem zemědělské výroby a neúplného odkanalizování
zástavby). Problémy odkanalizování řešeného území - viz kapitola Koncepce vodního
hospodářství.
16
Profil Tichávka – ústí (období 2006 – 2008)
ukazatel
jednotka
minim.
maxim.
průměr
medián
C90
C95
teplota vody
reakce vody
elektrolytická
konduktivita
biochemická
spotřeba
kyslíku
BSK-5
chemická
spotřeba
kyslíku
dichromanem
amonikální
dusík
dusičnanový
dusík
celkový fosfor
0
mS/m
0,1
7,7
22,3
23,8
8,8
50,0
11,0
8,3
36,0
10,1
8,3
36,1
21,8
8,6
47,5
23,5
8,8
49,8
mg/l
1,1
3,3
1,9
1,9
2,5
2,9
6
II.
mg/l
8,0
19,0
11,3
10,5
15,8
18,5
35
II.
mg/l
0,04
0,16
0,06
0,06
0,11
0,14
0,5
I.
mg/l
0,5
2,7
1,6
1,6
2,3
2,6
7
I.
mg/l
0,02
0,26
0,11
0,10
0,20
0,23
0,15
III.
C
imisní
limity
25
6-8
třída
jakosti
II.
imisní limity dle nařízení vlády č.61/2003 Sb.
Návrhem řešení likvidace odpadních vod soustavnou splaškovou kanalizací se vytváří
předpoklady pro zlepšení čistoty vod ve vodních tocích protékajících správním územím obce,
především v Tichávce.
4.3.3 ZNEČIŠTĚNÍ PŮDY
Půda patří společně s ovzduším a vodou k základním složkám životního prostředí, její
postavení je však značně odlišné od zbývajících dvou složek. Znečištění ovzduší a vody lze
téměř zcela vyloučit po odstranění jeho zdrojů, kontaminace půd je však většinou nevratný
jev, za normálních podmínek nemůže být samostatně dosaženo původního stavu.
Při hodnocení půd a jejich kontaminace rizikovými prvky bylo vycházeno z průzkumů
Státního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně (pobočka Opava), které se
prováděly v letech 1990–92 a později byly průběžně aktualizovány. Zjištěné hodnoty byly
porovnány s platnými limity pro obsah rizikových prvků v půdách náležejících do
zemědělského půdního dle vyhlášky MŽP ČR č. 13/1994 Sb.
Limity (maximální přípustné hodnoty) pro obsah sledovaných rizikových prvků v půdách
mají následující hodnoty (v mg/kg):
Prvek
lehké půdy - zjiš. hodnota
limit lehké půdy - ostatní půdy
a) Výluh 2 M HNO3
Cd (kadmium)
Cr (chrom)
Pb (olovo)
0,2 - 0,4 mg/kg půdy
méně než 6,0 mg/kg půdy
15,0 - 40,0 mg/kg půdy
0,4 mg/kg - 1,0 mg/kg
40,0 mg/kg
50,0 mg/kg - 70,0 mg/kg
b) Celkový obsah
Hg (rtuť)
0,07 - 0,6 mg/kg půdy
0,6 mg/kg - 0,8 mg/kg
K překračování platných limitů v řešeném území nedochází. Současný stav nevyžaduje
ochranná opatření týkající se změn využití zemědělského půdního fondu apod.
17
4.3.4 LIKVIDACE KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ
Likvidace komunálních odpadů představuje významný ekonomický a mnohdy i územní
a ekologický problém jednotlivých obcí. Jedním ze základních nástrojů v oblasti odpadového
hospodářství je POH ČR, na který navazuje Plán odpadového hospodářství
Moravskoslezského kraje.
POH MSk byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje v r. 2004
usnesením č. 25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška
Moravskoslezského kraje č. 2/2004 s účinností ze dne 13. 11. 2004.
Plán odpadového hospodářství původce odpadů není v obci zpracován (ze zákona mají tuto
povinnost původci odpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo
více než 1000 t ostatního odpadu).
Likvidaci komunálních odpadů v řešeném území provádí v době zpracování ÚP firma
Miroslav Strnadel z Frenštátu pod Radhoštěm. Odpady jsou ukládány na skládku mimo řešené
území v k.ú. Životice u Nového Jičína. V obci je provozována sběrna surovin, která je
situována vedle stávající čistírny odpadních vod v souvislé zástavbě v severní části obce.
Nebezpečné odpady jsou likvidovány firmou SLUMEKO, s.r.o. Na území obce nejsou
lokalizovány plochy zařízení k nakládání s odpady.
Určité problémy, podobně jako v mnoha obcích, způsobuje stále rostoucí objem biologicky
rozložitelných komunálních odpadů a i jiných odpadů, jejichž produkce roste se změnami
životního stylu obyvatel. V okolí obce (do 30 km) existují dostatečné kapacity na zpracování
a uložení odpadů. V současnosti neexistují reálné záměry z hlediska odpadového hospodářství
na území obce, které by se promítly do územně plánovací dokumentace, nároků na nové
plochy či jejich využití.
Veškeré nakládání s odpady (tzn. jejich shromažďování, sběr, výkup, třídění, přeprava
a doprava, skladování, úprava, využívání i zneškodňování) musí v návrhovém období
vyhovovat požadavkům vyplývajícím z příslušných právních norem, v současnosti zejména
ze zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (platný od 1. 1. 2002).
V souladu s uvedeným zákonem bude nutno, aby původci odpadů (pro TKO je to obec):
- tuhý komunální odpad shromažďovali utříděný podle jednotlivých druhů a kategorií;
- tuhé odpady likvidovali mimo řešené území na zařízeních ke zneškodňování odpadů, která
mají souhlas k provozu. Uložením na skládku mohou být odstraňovány pouze ty odpady,
u nichž jiný způsob odstranění není dostupný nebo by přinášel vyšší riziko pro životní
prostředí nebo riziko pro lidské zdraví a pokud uložení odpadu na skládku neodporuje
zákonu o odpadech nebo prováděcím právním předpisům;
- zajišťovali prostřednictvím oprávněné osoby pravidelný mobilní svoz nebezpečných
složek komunálního odpadu (např. zbytky barev a spotřební chemie, zářivky,
rozpouštědla), případně určili místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné
složky komunálního odpadu (minimálně dvakrát ročně).
Způsob likvidace odpadů v obci není v rozporu s Plánem odpadového hospodářství
Moravskoslezského kraje (FITE, a.s., září 2003).
Územním plánem není vymezena plocha pro vybudování skládky, sběrné dvory je možné
provozovat v rámci ploch výroby a skladování (VS).
18
4.3.5 RADONOVÝ INDEX GEOLOGICKÉHO PODLOŽÍ
Geologické podloží České republiky je z více než ze dvou třetin tvořeno metamorfovanými
a magmatickými horninami. Z toho vyplývá, že radonu pocházejícímu z geologického podloží
a odtud pronikajícímu do objektů je nutno věnovat zvýšenou pozornost.
Radon může pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich
základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichž
základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti
sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich použití z minulosti jsou známy, a proto je
pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší než z geologického podloží.
Rovněž zdroje pitné vody jsou v současnosti sledovány z hlediska koncentrace radonu,
a proto je malá pravděpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objektů mohl
výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem
radonu tedy zůstává geologické podloží.
Koncentrace uranu v jednotlivých typech hornin se velmi liší. Obecně lze říci, že v usazených,
sedimentárních horninách se setkáváme s nižšími koncentracemi uranu než v horninách
přeměněných, metamorfovaných tlakem a teplotou během dlouhé geologické historie jejich
vzniku. Nejvyšší koncentrace uranu jsou obvyklé ve vyvřelých, magmatických horninách,
jako jsou např. žuly, protože primárně již v době svého vzniku byly obohaceny uranem.
Sedimentární horniny, které vznikají usazením starších metamorfovaných a magmatických
hornin jsou však tvořeny minerály z těchto hornin pocházejících a proto nelze vyloučit, že při
jejich vzniku došlo k lokálnímu nahromadění minerálů s vyšším obsahem uranu. S tím
souvisejí také hodnoty objemové aktivity radonu v těchto typech hornin.
Orientační zatřídění větších území do kategorie radonového indexu lze provést na základě
údajů z odvozených map radonového indexu. Podklad mapy vyjadřuje radonové riziko
klasifikováno třemi základními kategoriemi (nízké, střední a vysoké riziko) a jednou
přechodnou kategorií (nízké až středí riziko pro nehomogenní kvartérní sedimenty).
Dle mapy radonového indexu (viz přílohu), lze konstatovat, že na území obce Tichá se
prolínají kategorie nízkého a přechodového radonového indexu a severním a jižním směrem
od zástavby obce Tichá se vyskytuje také kategorie středního radonového indexu. V blízkosti
centra obce se nachází plocha pro měření radonového indexu s průměrnou hodnotou 41,4
(414 Bq/m3), která odpovídá střední kategorii. Nejvíce jsou zastoupena oblasti
nehomogenních kvartérních sedimentů, kde podloží horniny klasifikované přechodným
indexem mají sice vyšší objemovou aktivitu radonu než horniny klasifikované nízkým
indexem, ale radon díky nižší propustnosti a přítomnosti jílovitého pokryvu méně proniká do
objektu.
Mapy radonového indexu neslouží pro stanovení radonového indexu na stavebním pozemku
ve smyslu vyhlášky č. 307/2002 Sb., vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
o radiační ochraně.
Při používání Odvozené mapy radonového rizika je třeba dbát následujícího upozornění:
1. Kategorie radonového rizika, vyznačené v mapě, se týkají radonu pocházejícího
z geologického podloží. I když existuje závislost mezi objemovými aktivitami radonu
v půdě a uvnitř objektu, je nutno si uvědomit, že zdrojem radonového rizika uvnitř objektu
mohou být i stavební materiály, které nemají žádný vztah k lokální geologické situaci.
2. Rozdělení území do kategorií radonového rizika má pravděpodobnostní charakter. Je to
způsobeno především vysokou plošnou variabilitou objemových aktivit radonu, závislou
na řadě geologických i negeologických faktorů.
19
3. Při stanovení kategorie přímým měřením objemové aktivity radonu v půdním vzduchu je
respektováno zařazení plochy podle největších zjištěných hodnot. Vyšší kategorie je
stanovena i v případech geologické predispozice území k akumulaci radonu (např.
materiál říčních teras a s vysokým podílem valounů granitoidů, propustný pokryv na
přirozeně radioaktivních horninách).
4. Podrobné posouzení radonové rizikovosti v jednotlivých lokalitách vyžaduje přímé měření
objemové aktivity radonu v detailním měřítku. Údaje z mapy slouží k vymezení rizikových
oblastí, nikoliv však jako přímý a jediný podklad pro detailní interpretaci radonového
rizika na jednotlivých stavebních plochách.
20
4.4
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
4.4.1 PŘÍRODNÍ HODNOTY ÚZEMÍ
Přírodní park Podbeskydí:
Území obce Tichá je součástí Přírodního parku Podbeskydí zřízeného vyhláškou OÚ
v Novém Jičíně č. 5/94 ze dne 3.6.1994.
Posláním přírodního parku Podbeskydí je:
a) zachování krajinného rázu, který je typický pro sosiekoregion "Podbeskydská pahorkatina"
se zvláště významnými biotopy a lokalitami, které mají rozhodující význam pro zachování
druhové pestrosti živých organizmů,
b) ochrana územních hodnot pro takové formy rekreace a pobytu v přírodě, které nepříznivě
neovlivní jejich přirozenou podstatu,
c) diferencované a účelné čerpání přírodních zdrojů,
d) sledování a monitorování vývoje krajinného prostředí v daném území.
Hospodaření a využívání území parku je diferencováno jeho rozdělením do 4 zón.
Rozdělení území parku na zóny referát životního prostředí Městského úřadu v Novém Jičíně.
1. K zajištění ochrany krajinných a přírodních hodnot lze pouze se souhlasem orgánu ochrany
přírody a krajiny:
a) na území celého parku:
1. Provádět meliorační úpravy, úpravy toků a vodních ploch.
2. Zřizovat, měnit či zrušovat vodní díla ve volné krajině, která mají přímý vztah
k vodnímu režimu krajiny.
3. Provádět rekultivaci ploch a pozemků.
4. Provádět těžbu nerostů a hornin.
5. Provádět leteckou aplikaci chemických prostředků.
b) v I., II. a III. zóně:
1. Umísťovat a povolovat nové stavby.
2. Oplocovat pozemky.
3. Pořádat sportovní, rekreační a jiné hromadné akce.
4. Zřizovat parkoviště, trvalá tábořiště, kempy a odstavné plochy.
5. Zřizovat skládky odpadků.
c) v I. a II. zóně:
1. Měnit současnou skladbu zemědělských a lesních kultur.
2. Dočasně rozorávat louky a pastviny.
2. K zabezpečení ochrany přírodního parku mohou vydat stavební úřady působící na území
parku po předchozím projednání s orgánem ochrany přírody a krajiny rozhodnutí
o stavební uzávěře podle zvláštních předpisů. Stavební uzávěrou bude řešena ochrana
území přírodního parku podle článku 2, odstavce 2, této vyhlášky pod písmeny a:6,
b:1,2,4,6, d:1,2,3.
3. Kontrolu dodržování této vyhlášky provádějí pracovníci orgánů ochrany přírody a obcí
a členové orgánů zřízených podle zvláštních předpisů.
4. Zřídit a provozovat rekreační a pobytové tábory je možno jen se souhlasem vlastníka
pozemku a obecního úřadu. V dohodě s příslušnými obcemi stanoví referát životního
prostředí okresního úřadu zásahy umisťování a regulace pobytových táborů na území
parku. Pobyt může být obci zpoplatněn podle zvláštních předpisů.
21
Ve správním území obce Tichá je vyhlášená přírodní památka Travertinové kaskády.
Byla vyhlášena Vyhláškou ze dne 15.6.1988, kterou se určuje chráněný přírodní výtvor
"Travertinová kaskáda". Rozloha lokality je 1,2638 ha.
Jedná se o útvar na jihovýchodním úbočí Tichavské hůrky, vzniklý působením pramenného
vývěru s vysokým obsahem rozpuštěných minerálních látek. Pramen vyvěrá zhruba 40 m nad
hladinou Tichávky. V horní části prudkých svahů roste listnatý les s příměsí stanovištně
nepůvodního smrku. Jedná se o společenstvo dubohabrových lesů s řadou hájových druhů –
např. břečťanem popínavým (Hedera helix), hrachorem jarním (Lathyrus vernus), pryšcem
mandloňovitým (Euphorbia amygdaloides), lýkovcem jedovatým (Daphne mezereum),
orlíčkem obecným (Aquilegia vulgaris) aj. Na okraji lesa roste např. dobromysl obecná
(Origanum vulgare), jehlice trnitá (Ononis spinosa), vítod chocholatý (Polygala comosa)
a dokonce i silně ohrožený druh vstavač mužský (Orchis mascula).
Před rušivými vlivy z okolí zabezpečuje přírodní památku ochranné pásmo podle §37
zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, což je území do vzdálenosti 50 m od hranic
zvláště chráněného území.
Dle podkladů odboru životního prostředí Městského úřadu Frenštát pod Radhoštěm jsou na
území obce Tichá evidovány tyto chráněné druhy živočichů – čáp černý (Ciconia nigra),
čáp bílý (Ciconia ciconia), krahujec obecný (Accipiter nisus), vodouš kropenatý (Tringa
ochropus), strakapoud prostřední (Dendrocopos med.), vlaštovka obecná (Hirundo rustica),
lejsek šedý (Muscicapa striata), střevle potoční (Phoxinus phoxinus).
V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb., mají zvláštní
postavení významné krajinné prvky – ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky
hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její
stability. Významnými krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky,
jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistrují
podle §6 zákona.
Významné krajinné prvky musí být chráněny před poškozením a ničením. Využívají se
pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich
stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného
krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten,
kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové
zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků,
odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.
registrované významné krajinné prvky: - 3205 Skalní výchoz bašských pískovců
- 3207/1-2 Selské lomy na Tichavské Hůrce
- 3210 Údolnicová louka
- 3213 Louky a pastvina na svazích T. Hůrky
- 3214 Pastevní areál „Pružinky“
- 32142 Strážka – dálkový výhled
- 32143„Hola“ – krajinářský výhled
22
4.4.2 OCHRANA KRAJINY
Vyhlídkové body v obci Tichá
Za významný vyhlídkový bod v obci Tichá můžeme považovat místo z komunikace, která
vede z centra obce Tichá do města Frenštát pod Radhoštěm. Z tohoto místa je výhled na
samotnou obec Tichá a pohoří Beskyd a druhým směrem na město Frenštát pod Radhoštěm.
Na obec Tichou je také výhled od zahrádkové osady severně od centra obce.
Ráz krajiny je významnou hodnotou dochovaného přírodního a kulturního prostředí a je
proto chráněn před znehodnocením.
Plochy určené pro zástavbu v obci Tichá jsou umísťovány do proluk mezi stávající
zástavbou nebo na stávající zástavbu úzce navazují. Rozsáhlejší rozvoj ploch pro výstavbu
především rodinných domů je navržen ve vazbě na správní území Města Frenštát pod
Radhoštěm, které má zájem o realizaci výstavby v těchto plochách s ohledem na nedostatek
ploch pro výstavbu rodinných domů v k.ú. Frenštát pod Radhoštěm (suburbanizační
tendence). Na těchto plochách ani v jejich blízkosti se nenachází stanoviště významných
druhů rostlin, nebo zvláště chráněné území. Zastavitelné plochy nenarušují ani lokální ani
regionální nebo nadregionální prvky územního systému ekologické stability.
Každá stavba určitým způsobem mění tvář krajiny a může mít vliv na další atributy kvality
životního prostředí. Aby nedošlo k narušení krajinného rázu, je nutno dodržet určité zásady.
Stavby musí být zapojeny do textury místní zástavby, musí dodržet výškovou hladinu
a měřítko stávající zástavby a okolní krajiny.
Jedním z významných rysů harmonické venkovské krajiny jsou volné, nezastavěné
horizonty. Pohledový horizont je prostorovou jednotkou a územím pohledově významně
exponovaný. Zde by stavby neměly být umisťovány, aby nedošlo k narušení harmonického
měřítka krajiny a k znehodnocení pohledové a estetické charakteristiky krajiny. Při dodržení
těchto zásad nedojde v obci Tichá k narušení krajinného rázu.
Oblastí krajinného rázu je krajinný celek s podobnou přírodní, kulturní a historickou
charakteristikou, který se výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách či v některé
z nich. Je vymezena hranicí, kterou může být vizuální horizont, přírodní nebo umělé prvky
nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik.
Pro popis krajinného rázu v řešeném území je použit postup, kde jsou podle typických znaků
definovány oblastí krajinného rázu. Oblasti krajinného rázu vycházejí z geomorfologického
členění ČR.
Oblast Měrkovická pahorkatina
Měrkovická pahorkatina se nachází ve střední části Štramberské vrchoviny. Jedná se
o členitou pahorkatinu, která je tvořena flyšovými pískovci a jílovci převážně těšínskohradišťského souvrství slezské jednotky s vyvřelinami těšínitové asociace. Významným
bodem oblasti je Tichavská hůrka s nadmořskou výškou 543,1m. Celkově se jedná o oblast
málo až středně zalesněnou, a to převážně smrkovými porosty.
Oblast Radhošťské podhůří
Radhošťské podhůří najdeme ve střední části Frenštátské brázdy. Oblast tvoří úpatní
pahorkatina, tvořena flyšovými jílovci, jíly a pískovci slezského příkrovu, vyvřelinami
těšínitů, kvartérními sedimenty. Jedná se o oblast s charakterem erozně denudační sníženiny
úpatního typu v málo odolných horninách, dno má pahorkatinný reliéf se zbytky zarovnaného
23
povrchu úpatního typu. Celkově je oblast středně zalesněna smrkovými porosty místy
s bukem a jedlí.
Místem krajinného rázu se rozumí část krajiny homogenní z hlediska přírodních,
kulturních a historických charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot, které
odlišují místo krajinného rázu od jiných míst krajinného rázu. Může se jednat o vizuálně
vymezený krajinný prostor (konkávní nebo konvexní) nebo o území vnímatelné díky své
výrazné charakterové odlišnosti.
V řešeném území jsou vymezené tři místa krajinného rázu (viz. Mapa míst krajinného rázu):
1. Zemědělská krajina
- reliéf má pahorkatinný charakter;
- dle výpočtu koeficientu ekologické stability se jedná o území intenzivně využívané,
zejména pro zemědělskou výrobu;
- zástavba je rozvolněna podél průjezdných komunikací a nenásilně přechází do krajiny. Je
tvořena samostatnými stavbami, skupinami staveb nebo stavbami v otevřených blocích,
které netvoří souvislou uliční zástavbu;
2. Zástavba obce
- zástavba obce Tichá se nachází v údolí toku Tichávky;
- původní zástavba byla převážně dvorcového typu, rozptýlená kolem toku Tichávky,
postupem vývoje se dostavbami volných ploch, mezi dvorci naplnil dnešní charakteristický
protáhlý tvar obce;
- dnešní zastavěná část obce má protáhlý tvar ve směru východ- západ; ve střední části,
zejména v prostoru křižovatky silnice III/4848 a III/4864, má zástavba kompaktnější
charakter a je zde nejintenzivněji rozvinutá; v okrajových částech, hlavně na dolním konci
je zastavěné území úzce rozvolněné;
3. Lesní krajina
- lesní krajina v katastrální území obce Tichá je zastoupena jediným větším lesním
komplexem „Tichavská hůrka“ a svým vyvýšeným terénem tvoří přírodní dominantu obce
- Tichavská hůrka se zvedá v oblasti přírodního parku Podbeskydí;
- na severním úpatí jsou roztroušeny domy – osady Plužinky;
- na jihovýchodním úbočí Tichavské hůrky, vyvěrá vápenatý pramen s vysokým obsahem
minerálních látek, který vytvořil přírodní památku - travertinovou kaskádu;
- tato krajina spadá do území se zvýšenou ochranou pohledových obrazů krajinných
horizontů. Proto by se zde neměly umísťovat stavby, které svými plošnými nebo
vertikálními parametry vytvářejí nové pohledové bariéry a dominanty v krajině.
4.4.3 ZELEŇ
Zeleň je významnou součástí především ploch smíšených obytných, kde převládá zeleň
v zahradách u rodinných domů. Zeleň je také součástí ploch občanské vybavenosti.
Zeleň v zastavěném území obce a jeho okolí je zastoupena také zelení v zahradách, které
nebyly zahrnuty do ploch smíšených obytných a ploch občanské vybavenosti, dále břehovými
porosty podél vodního toku Lubiny a Tichávky a jejich drobných přítoků protékajících
územím obce.
Zeleň v území nezastavitelném je zastoupena drobnými remízky se vzrostlou zelení mimo
pozemky lesů a drobnými lesíky.
Rozsáhlejší plochy lesů jsou v severozápadní a jihovýchodní části obce.
24
Vzhledem k zemědělskému hospodaření je vhodné doplnit systém zeleně v krajině alejemi,
liniovými porosty stromů a keřů na mezích, podél komunikací, u ploch výroby a skladování.
Dále je zeleň významnou součástí především ploch smíšených obytných, kde převládá
zeleň v zahradách u rodinných domů. Zeleň je také součástí ploch občanské vybavenosti.
4.4.4 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY
Cílem ÚSES je zajistit přetrvání původních přirozených skupin organismů v jejich
typických (reprezentativních) stanovištích a v podmínkách kulturní krajiny. Realizace tohoto
systému má zajistit trvalou existenci a reprodukci typických původních nebo přírodě blízkých
společenstev, která jsou schopna bez výrazného přísunu energie člověkem zachovávat svůj
stav v podmínkách rušivých vlivů civilizace a po narušení se vracet ke svému původnímu
stavu. Tuto funkci má zajistit ÚSES sítí ekologicky významných částí krajiny, které jsou
účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových podmínek a reprezentací pro krajinu
typických stanovišť formou biocenter o daných velikostních a kvalitativních parametrech,
propojených navzájem prostřednictvím biokoridorů. Ty mají také stanoveny velikostní
a kvalitativní parametry. Vzájemné propojení dává obecné podmínky pro migraci organismů
v podobných životních podmínkách. Obdobné přírodní podmínky jsou rozlišeny skupinami
typů geobiocénů (STG).
Územní systém ekologické stability má základní prvky:
Biocentrum je část krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje
dlouhodobou (co možná trvalou) existenci druhů nebo společenstev původních druhů planě
rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a jejich genových zdrojů.
Biokoridor je část krajiny, která propojuje mezi sebou biocentra způsobem umožňujícím
migraci organismů, i když pro jejich rozhodující část nemusí poskytovat trvalé existenční
podmínky. Pod pojmem "migrace" se zahrnuje nejen pohyb živočišných jedinců, pohyb
rostlinných orgánů schopných vyrůst v novou rostlinu, ale i o výměnu genetické informace
v rámci populace, o přenos pylu, živočišných zárodků apod.
Interakční prvek rozlohou ani tvarem nedefinovaný vegetační prvek v krajině, většinou menší
rozlohy, který doplňuje základní prvky ÚSES - biocentra a biokoridory - a posiluje jejich
funkci. Jedná se o remízky, břehové porosty, keřové porosty na mezích, podél železničních
tratí a náspů apod. (V rámci územního plánu se nenavrhují.)
Hierarchické členění ÚSES. Podle významu skladebných prvků (biocenter a biokoridorů) se
dělí ÚSES na nadregionální, regionální a lokální. Součástí nižší hierarchické úrovně se přitom
v daném území stávají všechny skladebné prvky hierarchické úrovně vyšší, a to jako jejich
opěrné body a výchozí linie.
Velikosti skladebných součástí ÚSES
Podmínky minimalizace byly zohledněny při zapracování do územního plánu. Větší
výměry biocenter jsou ponechány pro snadnější upřesnění v lesních hospodářských plánech,
lesních hospodářských osnovách.
Parametry navrženého ÚSES - lesní společenstva:
- lokální biokoridor - maximální délka je 2 000 m a minimální šířka 15 m, možnost
přerušení je na 15 m;
- lokální biocentrum - minimální výměra 3 ha tak, aby plocha s pravým lesním prostředím
byla 1 ha (šířka ekotonu je asi 40 m);
25
- regionální biokoridory – minimální šířka je 40 m, maximální délka mezi nejbližšími
biocentry je 700 m;
- regionální biocentrum – minimální velikost v daném vegetačním stupni je 30 ha;
- nadregionální biokoridor – parametry stejné jako regionální, navíc ochranné pásmo o šířce
2 km na každou stranu od osy (vymezených dílčích biokoridorů s vloženými biocentry),
v němž jsou všechny vymezené prvky součástí nadregionálního biokoridoru a maximální
délka biokoridoru s vloženými lokálními biocentry je 8 km, pak je nutné vložit regionální
biocentrum.
Protože rozměry vymezených biocenter jsou velmi blízké minimálním parametrům
a chybějící části biokoridorů jsou v minimálních parametrech považujeme vymezení ve
výkrese za minimální.
Další upřesnění systému bude provedeno při zapracovávání ÚSES do lesního
hospodářského plánu (LHP). Prvky územního systému ekologické stability by v lesích měly
být ve fázi projektu (vypracování LHP nebo lesní hospodářské osnovy) vymezeny hranicemi
trvalého rozdělení lesa, popř. parcelami nebo jinými liniemi, podél nichž lze trvalé rozdělení
lesa vést.
V celcích zemědělského hospodaření může být rozsah a přesné vymezení ÚSES upraveno
schválením návrhu komplexních pozemkových úprav.
Hospodaření na území vymezeném pro ÚSES
Cílovými lesními porosty ÚSES by měly být jedlové bučiny ve 4. vegetačním stupni
a dubové bučiny ve stupni 3., v menším rozsahu s příměsí dalších listnatých dřevin – hlavně
klenu a dále lípy, habru, javorů, třešní, jabloní, atd. Podél potoků pak s příměsí jasanů, jilmů
a olší. Jde o území ovlivněná hospodařením člověka a proto je přesnější určení klimaxových
dřevin v daných podmínkách složité. K realizaci ÚSES proto doporučujeme použít širší
dřevinnou skladbu specifikovanou detailněji v projektech ÚSES podle druhového složení
podrostů a půdních map.
V lesních prvcích ÚSES by ve vymezených porostech mělo být preferováno minimálně
podrostní hospodaření nebo výběrné hospodářství. Při nedostatku zmlazených cílových dřevin
tyto uměle vnášet. Obmýtí a obnovní dobu je možno ponechat beze změny, zvýšit by se mělo
zastoupení cílových dřevin tak, aby v průměru bylo dosaženo zastoupení minimálně 50 %,
tzn., aby porosty tvořící biokoridor byly hodnoceny stupněm ekologické stability 4. Pro
lokální biocentra vymezená na lesní půdě by mělo platit, že u dubobukových a jedlobukových
porostů by měl být dodržován požadavek podrostního hospodaření s předsunutými prvky pro
umělé zalesnění chybějícími dřevinami přirozené druhové skladby, především tedy dubu jako
hlavní dřeviny a dále přimíšeně a vtroušeně buku, habru, mléče, klenu a lípy. Stávající
smrkové porosty obnovovat holosečně, popřípadě rovněž podrostně. U porostů, které nejsou
kvalitní a u nichž není žádoucí další zmlazení uvažovat i o případném snížení obmýtí o 10
roků. Clonnou obnovu využít jen při nižším počátečním zastoupení dubu. Ideálním cílem
hospodaření v porostech tvořících lokální biocentra je les s druhovou a věkovou skladbou
blízkou přirozené.
Při zakládání prvků ÚSES na orné nebo jiné nezalesněné půdě využít ve velké míře
meliorační dřeviny - keře a stromy.
Při přeměnách druhové skladby v biocentrech a biokoridorech by mělo platit, že sazenice mají
být nejen odpovídající druhové skladby, ale i místní provenience a z odpovídajícího ekotopu.
Hospodaření v lesních biokoridorech navržených mimo lesní půdu a v břehových
porostech podél potoků je dáno především jejich malou šířkou, a proto je zde nutné počítat
s obnovou pouze přirozenou, popř. jednotlivým nebo skupinovým výběrem.
26
Na plochách chybějících biocenter a biokoridorů je nutno zabezpečit takové hospodaření,
které by nezhoršilo stávající stav, tzn., že na zaujatých pozemcích vymezených pro ÚSES
nelze např. budovat trvalé stavby, trvalé travní porosty měnit na ornou půdu, odstraňovat
nárosty nebo jednotlivé stromy a pod. Přípustné jsou pouze ty hospodářské zásahy, mající ve
svém důsledku ekologicky přirozené zlepšení stávajícího stavu (např. zatravnění orné půdy,
výsadba břehových porostů, zalesnění).
Pro realizaci chybějících částí a změnu ve stávajících částech ÚSES nebyl dosud jasně
stanoven finanční postup a státní dotace na realizaci ÚSES. I z těchto důvodů je respektována
minimalizace na rozsah biocenter a biokoridorů.
Základem systému ekologické stability jsou biocentra a biokoridory charakteru lesních
porostů a lesních pásů, pro zachování lučních stanovišť s bohatou květenou zvlášť chráněných
druhů rostlin je systém doplněn i řetězem lučních biokoridorů a biocenter.
Koncepce návrhu územního systému ekologické stability krajiny
V ÚP Tiché jsou vymezeny prvky parametrů nadregionálních, regionálních a lokálních.
Nadregionální biokoridor K 144 má ochrannou zónu, která je stanovena 2 km na každou
stranu od osy koridoru a pokrývá tak téměř polovinu území Tiché, prvky všech úrovní
v dosahu NRBK jsou tedy součástí nadregionálního ÚSES. U nadregionálních a regionálních
prvků je uvedeno i číslování dle Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje.
V severní části území obce probíhá přibližně od severovýchodu k západu nadregionální
biokoridor K 144 s vloženými lokálními biocentry (číslování dle ÚP Tichá: 1 až 9)
a vloženým regionálním biocentrem č. 228 (č. 6). Podél západní hranice Tiché je po toku
Lubiny a jejích březích veden regionální biokoridor RK 547 s koncovým regionálním
biocentrem č. 229.
Systém ÚSES je dále doplněn lokálními biocentry a biokoridory v jižní polovině území Tiché
a podél severovýchodní hranice obce.
Vazby na sousedící obce
Od doby zpracování ÚP Lichnova a v průběhu schvalování ÚP Kopřivnice došlo
k úpravám vymezení nadregionálního a regionálního ÚSES. V těchto obcích je potřebné tyto
změny do stávající územně plánovací dokumentace zapracovat.
Pro všechny uvedené prvky nadregionálního a lokálního ÚSES je cílovým společenstvem
lesní porost s výjimkou vodních toků. Regionální biocentrum č. 229 (ÚP Tichá, č. 10)
a vymezení regionálního biokoridoru RK 547 (č. 10 až 15) mohou obsahovat plochy
s loukami, jejich upřesnění provede projektová dokumentace.
Číslování prvků je zvlášť pro území Tiché (v případě polohy zčásti mimo území Tiché je
doplněno názvem sousedního k. ú., na kterém se zbývající část prvků nalézá; např.
25/Kozlovice).
27
Všechny prvky ÚSES v území Tiché v ochranné zóně nadregionálních biokoridorů jsou
součástí nadregionální úrovně.
poř.č.
typ,
funkčnost,
název
rozměr stav
STG
cílový typ;
návrh opatření
Prvky nadregionálního ÚSES
Nadregionální biokoridor K 144, mezofilní bučinný
1/Mniší
2
3/Mniší
4
5
6
NRBK, částečně
chybějící
LBC na NRBK,
část. chybějící
NRBK, funkční
LBC na NRBK,
část. chybějící
NRBK, část.
existující
drobné smíšené porosty mezi
loukami a poli
lesní porosty smíšené a listnaté,
louky
lesní porosty smíšené a listnaté
lesní, dolesnění
lesní porosty smíšené a listnaté,
louky
převaha luk a polí, drobné smíšené
lesní porosty. křížení s VVN
lesní, dolesnění
lesní, dolesnění
lesní
lesní, dolesnění
Regionální biocentrum RBC 228 na NBK K 144
RBC, funkční
7
NRBK, chybějící
8
LBC na NRBK,
chybějící
NRBK, chybějící
9
(600 m)
4B3a
3,6 ha
4B3
60 m
4B3
4,8 ha
4B3
680 m
4B3
103 ha
4B3,
4BC4,
4B4
180 m
3B3
3,3 ha
3B3, 3B4
(408 m)
3B3, 3B4,
3BC4
komplexy lesů převážně listnatých a lesní - min. výměra lesů 40 ha
smíšených, louky
pole a louky
lesní, zalesnění
pole a louky, pruh lesního porostu – lesní, zalesnění
listnatý
pole, břehový porost toků, křížení
lesní, dolesnění
s vedením VN, křížení dvou toků,
silnice 1. tř.
V ochranném pásmu nadregionálního biokoridoru K 144 – regionální parametry
Regionální biokoridor RK 547 – po toku Lubiny
11
RBK, funkční
12
LBC na RBK,
nefunkční
13/
RBK, nefunkční
Lichnov u
N.J.
14
LBC na RBK,
/Lichnov (funkční)
15
RBK, nefunkční
/Lichnov
600 m
3B4,
3BC4,
3C5
9,8 ha
3B4,
3BC4,
3C5
570 m
3B4,
3BC4,
3C5
(1,2 ha)
3B4,
3BC4,
3C5
(1400 m)
tok Lubiny s břehovými porosty –
listnaté – olše, jasany, louky
nivní, vodní
listnaté – olše, jasany, louky, pole,
vymezení na obou březích Lubiny
lesní,vodní
podrobné vymezení rozsahu
lesa v projektu
listnaté – olše, jasany, louky, pole,
nivní, vodní, doplnit vymezení
lesního koridoru na úz.
Lichnova
listnaté – olše, jasany
nivní, vodní
listnaté – olše, jasany, louky, pole
nivní, vodní
vymezit vložená LBC na území
Lichnova a Vlčovic
28
V ochranném pásmu nadregionálního biokoridoru K 144 – lokální parametry
trasa podél severovýchodní hranice obce
25/
LBK, částečně
1250 m
Kozlovice existující
4B3, 3B3
26
LBC, část. chybějící 4,7 ha
3B3, 4B3
27
LBK, chybějící
350 m
3B3, 4B3
28/
LBC, funkční
4,1 ha
Kozlovice
4B3
29
LBK, část.
810 m
existující
4B3
30
LBC, nefunkční
3,7 ha
4B3
31
LBK, část.
490 m
chybějící
4B3
lesní porosty, louky, pastviny, pole
lesní, dolesnění
lesní, dolesnění
pole
lesní zalesnění
lesní celek smíšené lesy
lesní
lesní, dolesnění
lesní, dolesnění
lesní, dolesnění
lesní porosty smíšené a břehové
porosty toku
lesní,
trasa lokální na úz. Mniší
32
LBK, funkční
1170 m
4B3,
3BC4
Prvky regionálního ÚSES
Regionální biocentrum 229 Tichavská Lubina
10
RBC, nefunkční
25 ha
3BC4,
podél toku Lubiny a tok Lubiny
3B4, 3C5
4-5
NBK, funkční
5
vložené LBC,
funkční
5-6
NBK, funkční
6
vložené LBC,
funkční
670 m
5B3,
5BC3
5,58 ha
5B3,
5BC3
450 m
5BC3,
5BC4
4,7 ha
6-7
NBK, funkční
7
vložené LBC,
funkční
NBK, funkční
7-8
8
vložené LBC,
funkční
lesní, nivní, vodní
zvyšovat ekologickou stability
užívání území, min. na trvalé
travní porosty
bukové porosty na severní straně
pod horským hřbetem
bukové porosty na severní straně
pod horským hřbetem
570 m
5B3
4,2 ha
5B3
650 m
5B3
6,9 ha
5B3
bukové a smrkové porosty. část
zalesněna se smrkem pichlavým –
mladý porost
porosty s převahou buku, dále
smrky, kleny od vrcholem
Kamenárky
smrky, kleny
smrky, kleny
smrky, kleny
smrky, kleny
670 m
3B4,
3BC4
3,2 ha
3B4,
3BC4
1400 m
3B3, 3B4,
4B3
břehové porosty malého vodního
lesní
toku – převaha listnáčů, jasany, olše,
lípy, kleny
menší lesní porosty v celku polí,
lesní, dolesnění
rozdělený vedením VN, převaha
listnatých stromů
lesní, dolesnění
toku – převaha listnáčů, jasany, olše,
lípy, kleny, pole
postupná eliminace
nepůvodních dřevin
omezení zastoupení smrku,
obohacení jedlí, klenem
omezení zastoupení smrku ve
prospěch jedle
prospěch jedle
prospěch jedle
prospěch jedle
Prvky lokálního ÚSES
16
LBK, funkční
17
LBC, částečně
chybějící
18
LBK, částečně
chybějící
29
19
LBC, funkční
20
LBK, částečně
chybějící
21
LBC, funkční
22
LBK, část.
chybějící
23
LBC, funkční
24/
LBK, část.
Kozlovice chybějící
6,8 ha
lesní porost převážně listnatý
3B3, 3B4,
4B3
1620 m
3B3, 3B4 toku a menší lesní porosty – převaha
listnáčů, jasany, olše, lípy, kleny,
pole
3,9 ha
menší lesní porosty – převaha
3B3, 3B4, listnáčů, jasany, olše, lípy, kleny
3BC4
1 900 m břehové porosty malého vodního
3B3, 3B4, toku a menší lesní porosty – převaha
3BC4,4B listnáčů, jasany, olše, lípy, kleny,
3
pole
3,3 ha
menší lesní porost smíšené druhové
4B3
skladby, převaha listnáčů
1000 m
drobné pruhy lesů v zemědělské
4B3, 3B3 krajině,
lesní
lesní, dolesnění
lesní
lesní, dolesnění
lesní
lesní, dolesnění
lokální trasa na území Frenštátu pod Radhoštěm
33
LBK, chybějící
110 m
3B4,
3BC4
louky
lesní, zalesnění
Vysvětlivky k tabulkám:
– označení
– mapový list – státní mapa 1 : 5 000 - odvozená
– funkce, funkčnost, název – biogeografický význam, současný stav funkčnosti
NRBK nadregionální biokoridor
RBC regionální biocentrum
RBK regionální biokoridor
LBC lokální biocentrum
LBK lokální biokoridor
chybějící – vegetační kryt (formace) neodpovídá cílovému typu biokoridoru, např. louky v místě lesního BK
část. chybějících – nefunkční, chybějící porosty v částech plochy
nefunkční – existující, ale složení porostů neodpovídá stanovišti, např. smrkové lesy na stanovištích
dubobukových
funkční – rozsahem i druhovým složením vyhovuje cílům ÚSES
– STG – skupina typů geobiocénů (kód uvádí na prvním místě vegetační stupeň, písmenem je označena
úživnost stanoviště, poslední cifra označuje vlhkostní režim)
– rozměr – výměra biocentra nebo délka jednoduchého biokoridoru jen v rámci řešeného území
– druh pozemku – podle vyhodnocení záboru půdy, mimo řešené území podle státní mapy 1: 5 000
– charakter ekotopu – stručný popis současného stavu, zkratky dřevin jsou používané v lesnictví
– návrh opatření – potřeba úprav pro dosažení nebo zlepšení funkčnosti prvků ÚSES.
Střety a bariéry prvků ÚSES
Střety, které vytvářejí bariéry v souvislém systému prvků ÚSES jsou následující:
NBK 5 křížení s vedením VVN a VN;
LBC 17 s trasou VN
A dále křížení s vzdušnými vedeními 22kV a vyššími a silnicemi (v území nejsou široké
silnice, které by byly významnou bariérou)
Přerušení lesních biokoridorů, pokud nejsou široká, napomáhají šíření druhů vázaných na
otevřená stanoviště.
Ostatní menší přerušení nebo narušení celistvosti prvků nejsou zvlášť popisovány, při křížení
s trasami nadzemního elektrického vedení je žádoucí ponechávat nárosty dřevin do maximální
přípustné výšky, křížení s komunikacemi nevytváří výraznou bariéru.
30
4.5
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ
LESA
Z pedologického hlediska se jedná o hnědozemní oblast. Převažují hnědé půdy oglejené,
hnědé půdy kyselé a podzolové, v údolnici řeky Lubiny půdy glejové. Půdy jsou středně
hluboké až mělké, většinou silně skeletovité
Katastrální území Tichá na Moravě je zařazeno do zemědělské přírodní oblasti
vrchovinné. Terén je zvlněný, členitý a místy značně svažitý se zhoršenou mechanizační
přístupností. Oblast je méně až středně vhodná pro běžnou zemědělskou výrobu s podstatným
omezením až vyloučením náročnějších druhů plodin. Vzhledem ke svažitosti terénu
a eroznímu ohrožení pozemků je nutné na orné půdě dodržovat protierozní osevní postupy
Řešené území je zařazeno do zemědělské výrobní oblasti B3 – bramborářsko – ovesné,
převažuje výrobní podtyp bramborářsko ovesný.
Struktura zemědělského půdního fondu
výměra
ha
kat.území celkem
zemědělské pozemky
orná půda
TTP
1644
1151
713
328
podíl na výměře
v kat. území
(%)
100
70
43
20
podíl na výměře
zemědělských pozemků
(%)
100
62
28
Lesy jsou v řešeném území zastoupeny jedním větším lesním celkem „Tichavská hůrka“, dále
drobnými lesíky v polích a břehovými porosty podél vodních toků.
Lesnatost:
katastrální území
výměra
podíl na výměře
výměra lesních
(ha)
pozemků (ha)
kat.území (%)
Tichá na Moravě
1644
300
18
Kategorizace - lesní porosty v řešeném území jsou zařazeny do kategorie č. 10 - lesů
hospodářských.
Malá část lesních pozemků v soukromém vlastnictví ( východně od Tichavské hůrky) je
zařazena do kategorie lesů zvláštního určení – 31 a) – lesy v pásmech hygienické ochrany
vodních zdrojů I. stupně.
Lesy ochranné v katastrálním území Tichá na Moravě nejsou zastoupeny. Převážná většina
lesních porostů v řešeném území je zařazena do kategorie č. 10 – lesy hospodářské.
Věková a druhová skladba – jedná se o různověké porosty od 1 do 85 let. Převažujícím
porostním typem smrk s příměsí buku a jedle. U břehových porostů a menších lesíků je vyšší
zastoupení listnáčů. Příměsí jsou jasany, lípy, topoly, vrby, olše, kleny, břízy a jeřabiny.
Lesy ve vlastnictví Obce Tichá – celkem 75 ha. Lesy České republiky s.p. Hradec
Králové - Lesní správa Frenštát p. Radhoštěm – má právo hospodařit na 3,00 ha lesních
pozemků
Zbytek lesních pozemků – 220 ha je v soukromém vlastnictví – vše menší výměry.
Lesní hospodářský plán (LHP) pro lesní hospodářský celek Frenštát p. Radhoštěm má
platnost od 1.1.2004 do 31.12.2013.
Pro lesní pozemky v soukromém vlastnictví jsou zpracovány Osnovy pro hospodaření na
lesních pozemcích s platností od 1.1.2004 do 31.12.2013.
31
4.6
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
4.6.1 POZEMNÍ KOMUNIKACE A VÝZNAMNĚJŠÍ OBSLUŽNÁ DOPRAVNÍ
ZAŘÍZENÍ
a) Návrh koncepce řešení s širšími vazbami na území
Správním územím obce Tichá jsou vedeny silnice I/58 (Rožnov p.R. - Frenštát p.R. Příbor - Ostrava - Bohumín - Polsko), II/483 (Hodslavice - Mořkov - Frenštát pod Radhoštěm
- Čeladná - Frýdlant nad Ostravicí), III/48310 (Kunčice pod Ondřejníkem - Tichá), III/4836
(Tichá, průjezdná), III/4848 (Frýdek - Místek - Frenštát pod Radhoštěm) a III/4864 (Tichá,
průjezdná). Na tyto komunikace pak navazuje síť místních a účelových komunikací.
Silnice I/58 (Rožnov p.R. - Frenštát p.R. - Příbor - Ostrava - Bohumín - Polsko)
Silnice I/58 je vedena západní částí řešeného území, a to od Frenštátu pod Radhoštěm
směrem na Kopřivnici a Příbor. Jedná se o komunikaci nadregionálního významu. Řešeným
územím je vedena zcela mimo jeho zastavěnou část ve dvoupruhovém směrově nerozděleném
uspořádání s poměrně nízkým dopravním zatížením (v porovnání s jinými významnými
silnicemi I. třídy). To v roce 2005 (provedeno sčítání ŘSD) dosahovalo cca 7,6 tis.
motorových vozidel za 24 hod. (mV/24 hod).
V rámci územního plánu je v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací
(Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje - ZÚR, Územně analytické podklady ÚAP) navržena přeložka silnice I/58 do nové polohy s nezbytnými úpravami dotčené
komunikační sítě a stanovením vlivu stavby na průběh záplavového území.
Silnice II/483 (Hodslavice - Mořkov - Frenštát pod Radhoštěm - Čeladná - Frýdlant
nad Ostravicí)
Silnice II/483 je vedena jihovýchodní částí řešeného území pouze v krátkém úseku.
Z hlediska širších dopravních vazeb se však jedná o významnou komunikaci krajského
významu, určenou především pro rekreační dopravu vedenou podél severního úpatí hlavního
hřebenu Beskyd. Její šířkové uspořádání odpovídá dvoupruhové směrově nerozdělené
kategorii s dopravním zatížením cca 4 tis. mV/24 hod.
Průchod silnice II/483 řešeným územím nevykazuje žádné výrazné dopravní závady, ty lze
lokalizovat především v sousedním Frenštátu pod Radhoštěm a Kunčicích pod Ondřejníkem.
Proto je v rámci Územního plánu Tichá, v souladu s nadřazenou územně plánovací
dokumentací (projednávaná ZÚR MSK), navržena přeložka silnice II/483 do nové obchvatové
polohy vůči Frenštátu pod Radhoštěm s pokračování do k.ú. Kunčice pod Ondřejníkem.
Silnice III/48310 (Kunčice pod Ondřejníkem - Tichá)
Silnice III/48310 je řešeným územím jeho východní zastavěnou částí a slouží především
jako dopravní spojnice mezi Tichou a Kunčicemi pod. Mimo jiné současně zajišťuje i obsluhu
přilehlé zástavby. Z urbanisticko–dopravního hlediska lze celý tah charakterizovat jako
obslužnou komunikaci funkční skupiny C s šířkovým uspořádáním odpovídajícím
dvoupruhové směrově nerozdělené komunikaci. Z hlediska širších vazeb se pak jedná
o komunikaci lokálního významu, po které je vedena značená cyklotrasa č. 6008.
Trasu silnice III/48310 lze v rámci územního plánu považovat za stabilizovanou.
32
Silnice III/4836 (Tichá, průjezdná)
Silnice III/4836 je vedena jižní částí řešeného území jako spojnice silnic II/483 a III/4848,
kde rovněž zajišťuje i obsluhu přilehlé zástavby. Z urbanisticko–dopravního hlediska lze celý
tah charakterizovat jako obslužnou komunikaci funkční skupiny C s šířkovým uspořádáním
odpovídajícím dvoupruhové směrově nerozdělené komunikaci. Z hlediska širších vazeb se
pak jedná o komunikaci lokálního významu.
Silnice III/4848 (Frýdek - Místek - Frenštát pod Radhoštěm)
Silnice III/4848 je řešeným území vedena v severo – jižním směru. Jedná se o významnou
komunikaci krajského významu s převážným podílem rekreační dopravy realizovanou ve
dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii, po které je v severní části území vedena značená
cyklotrasa č. 6008. Její dopravní zatížení se v Tiché pohybuje v rozmezí 2,2 – 3,1 tis. mV/24
hod. Z urbanisticko–dopravního hlediska lze průtah zastavěným územím Tiché
charakterizovat jako sběrnou komunikaci funkční skupiny B ovšem umožňující i přímou
obslužnou funkci přilehlých objektů.
Silnice III/4864 je páteřní komunikací západní části zastavěného území obce. Jedná se
o přístupovou komunikaci obce na tah silnice I/58, která současně zajišťuje obsluhu
přilehlého zastavěného území. Z urbanisticko–dopravního hlediska lze průtah zastavěným
územím Tiché charakterizovat jako sběrnou komunikaci funkční skupiny B s šířkovým
uspořádáním odpovídajícím dvoupruhové směrově nerozdělené komunikaci.
Místní komunikace
Síť místních komunikací v zastavěném území zajišťuje obsluhu veškeré zástavby, která
není přímo obsloužena ze silničních průtahů. V Tiché se jedná o jednopruhové, výjimečně
i dvoupruhové úseky s nehomogenní šířkou vozovky a různou povrchovou úpravou. Místní
komunikace v řešeném území mají především obslužný charakter a jsou zařazeny do funkční
skupiny C (místní komunikace III. třídy).
Řešení územního plánu navrhuje některé stávající nevyhovující úseky místních
komunikací šířkově homogenizovat na jednotné kategorie (jednopruhové i dvoupruhové).
V rámci územního plánu je rovněž koncepčně navrženo vybudování některých nových úseků
tak, aby byl zajištěn příjezd k navrhovaným plochám pro výstavbu.
Účelové komunikace
Účelové komunikace ve formě především polních a lesních cest slouží především ke
zpřístupnění jednotlivých zastavěných ploch, polních, lesních, event. soukromých pozemků
a navazují na místní i silniční komunikace. Významnější účelové komunikace se v obci
nenacházejí.
33
b) Dopravní prognóza intenzit silničního ruchu
V rámci celostátních profilových sčítání dopravních intenzit prováděných v pětiletých
cyklech Ředitelstvím silnic a dálnic Praha je zjišťováno dopravní zatížení silniční sítě za 24
hodin průměrného dne v roce. V řešeném území bylo provedeno sčítání na silnicích I/58,
II/483 a III/4848.
Výsledky sčítání dopravy na komunikační síti v řešeném území
T
Stan. č.
7–1716
7–2488
7–2457
7–2456
7–2450
Sil. č.
I/58
II/483
III/4848
III/4848
III/4848
Úsek
O
M
osobní a
dodáv.
vozidla
jednostopá
mot.
vozidla
519
2617
40
3179
650
3736
72
4458
S 11,5
1377
6235
34
7646
(návrh)
1666
9727
34
11427
1995
397
2147
64
2608
2000
222
1517
19
1758
2005
604
3275
40
3919
2030
731
5109
40
5880
1995
319
1329
52
1700
2000
246
1555
31
1832
2005
315
1989
19
2323
2030
381
3103
19
3503
1995
454
1133
44
1631
2000
297
1984
60
2341
2005
518
1684
45
2247
2030
627
2627
45
3299
1995
2000
641
407
1256
2173
131
58
2028
2638
2005
476
2578
23
3077
2030
576
4022
23
4621
těžká
motorová
Rok vozidla a
přívěsy
1995
Lichnov, křiž.
2000
III/4865 –
Vlčovice,
2005
křiž. II/486
2030
Frenštát p.R.
– hr. okresu.
Frýdek Místek
hr. okresu
Frýdek Místek –
Tichá, křiž.
III/48310
Tichá, křiž.
III/48310 –
Tichá, křiž.
III/4864
Tichá, křiž.
III/4864 –
Frenštát p.R.
voz./24
hod.
součet
všech mot.
vozidel a
přívěsů
Stávající
orientační
kategorie
dle ČSN
736101
(bez
návrhové
rychlosti)
S 7,5
(S 9,5
návrh
přeložky)
S 7,5
S 7,5
S 7,5
Dopravní zatížení silnice I/58 dosáhne v r. 2030 dle orientačně provedené prognózy pro
stávající šířkové uspořádání limitních hodnot pro stávající šířkové uspořádání. Návrh přeložky
silnice I/58 je tedy Územním plánem Tichá doporučeno realizovat ještě před tímto obdobím.
Dopravní zatížení okolní sítě pak dlouhodobě nevykazuje vysoké hodnoty.
34
c) Hlavní zásady návrhu technického řešení komunikací
Silnice I/58 (Rožnov p.R. - Frenštát p.R. - Příbor - Ostrava - Bohumín - Polsko)
Trasa silnice I/58 vedená západní částí Tiché vykazuje v řešeném i okolním území celou
řadu dopravních závad. Jedná se o nevyhovující průtah zastavěným sousedním územím
Vlčovic a směrově nevyhovující vedení v Lichnově. Z těchto důvodů je Územním plánem
Tichá navrženo přeložit silnici I/58 do nové polohy navazující na dopravní řešení územních
plánů Kopřivnice i Lichnova v šířkové kategorii odpovídající dvoupruhové směrově
nerozdělené (technicky vyšší) kategorii. Úprava vedení silnice I/58 je v souladu se záměry
nadřazené územně plánovací dokumentace (dosud platného ÚPN VÚC Beskydy) a i se
záměry projednávaných ZÚR MSK, kde je pro přeložku silnice I/58 navrženo respektovat
koridor v šířce 200 m od osy návrhu a záměr je veden jako veřejně prospěšná stavba pod
označením D81.
V grafické části Územního plánu Tichá je pro vedení přeložky tahu I/58 vymezena
funkční plocha, která zahrnuje veškeré významné doprovodné stavby, včetně přeložek
sítí technické infrastruktury. Její šířka se pohybuje v rozmezí od cca 15 m až po cca 50 m
od osy návrhu. Ve vymezené ploše mohou být v rámci podrobné technické dokumentace
řešeny i drobné směrové odchylky od orientačního návrhu územního plánu (vymezeného dle
studie Silnice I/58 Příbor – Frenštát pod Radhoštěm; S – projekt Zlín, a.s.; 11/1992 s úpravou
dle řešení ÚP Lichnov). Překládané úseky silnice I/58 je v rámci územního plánu doporučeno
rekultivovat, úsek mezi Tichou a Vlčovicemi pak využít pro vedení stezky pro cyklisty.
Koridor vymezený v rámci ZÚR MSK bude pak respektován v nezbytně nutném rozsahu,
dotčené nové stavby a objekty je doporučeno posuzovat individuálně. Rovněž bude v rámci
podrobnější projektové dokumentace posouzen vliv stavby na průběh záplavového území.
Silnice II/483 (Hodslavice - Mořkov - Frenštát pod Radhoštěm - Čeladná - Frýdlant
nad Ostravicí)
Přeložka silnice II/483 je v rámci Územního plánu Tichá řešena v souladu s řešením
nadřazené územně plánovací dokumentace (ZÚR), kde je pro záměr navrženo respektovat
koridor v šířce 200 m od osy návrhu. Navržená přeložka je rovněž vedena jako veřejně
prospěšná stavba pod označením D134 a D135.
Pro přeložku silnice II/483 je v rámci Územního plánu Tichá vymezena funkční plocha,
která zahrnuje veškeré významné doprovodné stavby, včetně přeložek sítí technické
infrastruktury. Její šířka se pohybuje v rozmezí od cca 25 m až po cca 50 m od osy návrhu.
Ve vymezené ploše mohou být v rámci podrobné technické dokumentace řešeny i drobné
směrové odchylky od orientačního návrhu územního plánu. Koridor vymezený pořizovanou
ZÚR pak bude respektován v nezbytně nutném rozsahu. Dotčené nové stavby a objekty je
doporučeno posuzovat individuálně.
Silnice III/48310 (Kunčice pod Ondřejníkem - Tichá)
Trasu silnice III/4836 lze v rámci územního plánu považovat za stabilizovanou. V rámci
řešení přeložky silnice II/483 je navrženo využít úsek trasy silnice III/4836 mezi křižovatkou
se silnicí III/4848 a místní částí Žuchov pro vedení nové silnice II/483.
Silnice III/4848 (Frýdek - Místek - Frenštát pod Radhoštěm)
35
Místní komunikace
Stávající stav
Vybrané stávající jednopruhové komunikace je v rámci územního plánu navrženo doplnit
výhybnami, případně je šířkově homogenizovat na dvoupruhové kategorie (pozn.: v grafické
části není řešeno umístění výhyben, o provedení výše popsaných úprav bude rozhodnuto dle
místní potřeby a prostorových možností). Záměry jsou navrženy především z důvodu zlepšení
dopravní obsluhy stávajících i nových zastavitelných ploch a pro zvýšení bezpečnosti
provozu.
Z těchto záměrů je nutno zejména respektovat:
- přebudování levoobřežních místních komunikace vůči toku Tichávka (navržena je
úprava na jednopruhovou kategorii s výhybnami a obratišti dle místní potřeby);
- přestavba místní komunikace vedené západní částí řešeného území mezi zástavbou
v obci a Frenštátem pod Radhoštěm;
- přestavba vybraných místních komunikací na dvoupruhové kategorie v místní části
Žuchov.
Ostatní záměry jsou navrženy především z důvodu rozšiřování návrhových ploch pro
individuální bydlení a s tím související předpokládaný zvýšený provoz osobních automobilů,
chodců a cyklistů v dotčených lokalitách.
Návrh
Nové trasy místních komunikací zahrnují především úseky nezbytně nutné z hlediska
koncepce dopravní obsluhy jednotlivých návrhových ploch. Vnitřní síť místních komunikací
bude realizována v rámci vymezených ploch bez nutnosti zákresu v grafické části. Pro
dopravně významnější trasy místních komunikací jsou v rámci územního plánu vymezeny
plochy pro jejich vedení jejichž parametry jsou stanoveny dle zásad šířkového uspořádání
(viz. níže).
Zásady šířkového uspořádání místních komunikací
U nových i upravovaných úseků místních komunikací úseků budou respektovány
minimální šířky přilehlých veřejných prostranství dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných
požadavcích na využívání území, v odůvodněných případech ve stísněných poměrech bude
respektována alespoň šířka prostoru místní komunikace stanoveného dle ČSN 736110. Tyto
prostory je v rámci územního plánu doporučeno důsledně hájit pro případné budoucí vedení
chodníků, šířkové úpravy vozovky, realizaci výhyben, realizaci pásů nebo pruhů pro cyklisty,
event. pro vedení sítí technické infrastruktury. Odstup nových budov navržených podél
stávajících nebo nových místních komunikací bude minimálně 10 m od osy komunikace. Při
návrhu komunikací budou dále respektovány normy ČSN pro požární bezpečnost staveb
(73 0802, 73 0804 a 73 0833). Z tohoto důvodu je v rámci územního plánu rovněž
doporučeno realizovat na uslepených komunikacích obratiště (nejsou vymezena v grafické
části a budou realizována do stávajících nebo navržených rozvojových ploch).
Navržené místní komunikace budou z hlediska urbanisticko – dopravního zařazeny do sítě
místních komunikací III. třídy (obslužných komunikací funkční skupiny C dle ČSN 73 6110).
36
Účelové komunikace
Územní plán Tichá nenavrhuje na síti účelových komunikací žádné významné úpravy.
Lesním a polním cestám po kterých jsou vedeny cykloturistické trasy je nutno věnovat
zvýšenou pozornost, u ostatních účelových komunikací se předpokládá pouze jejich nutná
údržba a úpravy jejich vybavení (propustky, mosty apod.).
d) Obslužná dopravní zařízení
Obslužná zařízení pro silniční dopravu se v Tiché nenacházejí. Nová zařízení nejsou
v rámci územního plánu navrhována.
4.6.2 PROVOZ CHODCŮ A CYKLISTŮ
V zastavěné části Tiché jsou chodníky a samostatné stezky pro chodce vybudovány
především v centru obce, a to podél silničních průtahů, především pak podél silnice III/4848.
V ostatních případech chodci využívají síť místních a účelových komunikací (zejména podél
levého břehu Tichávky), případně zpevněné i nezpevněné části krajnic silnic.
V rámci Územního plánu Tichá je navrženo doplnit chodník podél průtahu silnice III/4864
a III/48310 zastavěným územím a rovněž podél průtahu stávající silnice III/4836 v místní
části Žuchov, kde je možno jeho realizaci koordinovat s rozšiřující se zástavbou. Podél
místních komunikací budou chodníky realizovány dle místní potřeby, a to v rámci navržených
úprav stávajících úseků, případně v rámci nových ploch pro vedení komunikací. Nové
samostatné stezky pro chodce se v rámci územního plánu nenavrhují. Chodníky podél
komunikací nejsou zobrazeny v grafické části územního plánu a jejich vedení bude řešeno dle
prostorových možností.
Pro turistiku jsou v řešeném území vyznačeny dvě trasy. Zelená č. 4840 (Velký Javorník,
tur. chata – Horečky – Koliba, rozc. – Frenštát p. R., nám. – Žuchov – Kunčice p. Ondř.,
Jednota – Kozlovice, myslivna – Kunčice p. Ondřejníkem, rozc.) a žlutá č. 7852 (Kopřivnice
– Hostýn – Lichnov – Frenštát p.R. – Tichá – Měrkovice – Hukvaldy, obora – Hukvaldy),
jejichž trasy lze považovat za stabilizované. Nové turistické trasy se v řešeném území
nenavrhují.
Pro cyklistický provoz jsou v řešeném území využívány všechny komunikace. Pro
cykloturistiku je v řešeném území vyznačena lokální cyklotrasa č. 6008 (Frýdlant n. O. –
Tichá – Kozlovice – Frýdlant nad Ostravicí), která je vedena po silnicích III/48310 a III/4848.
V rámci Územního plánu Tichá je v řešeném území navrženo několik dalších
cykloturistických tras. Jedná se o trasu vedenou mezi západní částí zastavěného území Tiché
(od silnice III/4846) a Frenštátem pod Radhoštěm, spojovací trasu mezi stávající cyklotrasou
č. 6008 a navrženou cyklistickou stezkou (viz níže) vedenou po silnicích III/4848 a III/4846)
a trasu vedenou mezi Tichou a Kopřivnicí (Mniší). Územním plánem je doporučeno na
silničních průtazích v zastavěném území dle prostorových možností vymezit pásy nebo pruhy
pro cyklisty a upravit dotčené lesní a polní cesty, včetně jejich vybavení (propustky, mosty
apod.). Rovněž je doporučeno vybavit cykloturistické trasy odpočívkami a informačními
tabulemi. V západní části řešeného území je dále nově navržena samostatná cyklistická stezka
mezi Frenštátem pod Radhoštěm a Kopřivnicí (Vlčovicemi). Její trasa je vedena od Frenštátu
p. R. podél levého břehu vodního toku Lubina, kde využívá některé stávající účelové
komunikace (ty je však nutno stavebně upravit pro cyklistický, případně smíšený provoz).
V místě stávajícího jezu je navrženo nové přemostění a převedení stezky do trasy bývalé polní
37
cesty, kterou je navrženo kompletně obnovit. Dále je stezka vedena podél trasy místní
komunikace a stávající silnice I/58 do Vlčovic. V širších vazbách regionu se jedná
o cyklostezku spojující Ostravu (Poodří) s Beskydami.
4.6.3 STATICKÁ DOPRAVA - PARKOVÁNÍ A ODSTAVOVÁNÍ VOZIDEL
Odstavování a garážování osobních automobilů obyvatel rodinných domů se předpokládá
na vlastních pozemcích. Pro odstavování vozidel obyvatel bytových domů se v Tiché využívá
cca 35 stání v řadových boxových garážích, 3 stání ve vestavěných garážích v bytových
domech a až 30 stání na terénu na přilehlých parkovacích plochách, z nichž však některé
nejsou jednoznačně určeny (např. u Obecního úřadu). Celkový úhrn odstavných stání je tedy
cca 68 míst. Jejich počet je v rámci územního plánu považován za dostatečný a nové odstavné
kapacity nejsou přímo navrhovány. V případě potřeby lze další odstavné kapacity realizovat
v rámci příslušných ploch zastavěných území bez přesného vymezení v grafické části
územního plánu dle místní potřeby pro stupeň automobilizace 1 : 2,5 (dle stupně
automobilizace 1 : 2,5 činí celková potřeba cca 80 stání).
Odstavování a garážování nákladních vozidel případných soukromých autodopravců se
předpokládá v rámci vymezených výrobních zón.
Pro parkování osobních automobilů jsou v Tiché vymezena parkoviště o celkové kapacitě
cca 100 stání. Jedná se především o účelově zřízené plochy před objekty občanské
vybavenosti – nákupním střediskem, restaurací Na Fojtství apod. K parkování se pak
používají i některé nezpevněné plochy. V rámci zlepšení nabídky je v územním plánu přímo
vymezenou pouze nové parkoviště u fotbalového hřiště. Ostatní kapacity pak mohou být
realizovány v rámci příslušných ploch zastavěných a zastavitelných území bez přesného
vymezení v grafické části územního plánu dle místní potřeby, a to pro stupeň automobilizace
1 : 2,5.
Pro parkování osobních automobilů návštěvníků zařízení občanské vybavenosti bylo
průzkumem zjištěno na účelově zřízených plochách cca 215 stání pro osobní automobily,
z nichž však některé mohou být využita i pro odstavování automobilů obyvatel bytových
domů. Nutno však doplnit, že do výčtu nejsou zahrnuty parkovací kapacity malého rozsahu
(cca do 2 až 3 stání), parkoviště pro zaměstnance uvnitř výrobních a podnikatelských areálů
a parkovací místa, která nejsou řádně vyznačena dopravním značením (např. tolerované
parkování na jízdních pruzích, parkování u hřiště apod.). Lze tedy konstatovat, že celkem se
v Tiché nachází cca 250 parkovacích stání. V rámci zlepšení nabídky jsou v Územním plánu
Tichá přímo vymezeny celkem tři nová parkoviště – u hřbitova (dvě lokality) a u sportovního
areálu v centrální části obce. Ostatní kapacity pak mohou být realizovány v rámci příslušných
ploch zastavěných a zastavitelných území bez přesného vymezení v grafické části územního
plánu dle místní potřeby, a to pro stupeň automobilizace 1 : 2,5.
Plochy pro parkování nákladních a speciálních vozidel jsou realizovány v rámci výrobních
a podnikatelských areálů.
38
4.6.4 HROMADNÁ DOPRAVA OSOB
Hromadná doprava osob je provozována pravidelnou dálkovou a příměstskou
autobusovou dopravou, kterou t.č. zajišťují Veolia Transport Morava, a.s. a ČSAD Vsetín,
a.s. V řešeném území se nachází celkem 11 autobusových zastávek: Tichá, kult.dům; Tichá,
rest.Fojtství; Tichá, rest.Pod Hůrkou; Tichá, rozc.Tichá; Tichá, u hřbitova; Tichá, u lávky;
Tichá, u lomu; Tichá, u mostu a Tichá, u Adamce. Zastávky jsou vybaveny zastávkovými
pruhy a přístřešky pro cestující alespoň v jednom směru. Hromadné dopravě osob po železnici
slouží železniční stanice ve Frenštátu pod Radhoštěm na celostátní železniční trati ČD
č. 323 s přístupností zajištěnou prostřednictvím autobusové dopravy.
Územním plánem Tichá je navrženo realizovat novou autobusovou zastávku v lokalitě
Žuchov s nutnou úpravou vedení autobusových linek. Doporučeno je dále dovybavit
autobusové zastávky řádnými zastávkovými pruhy s nástupišti a přístřešky pro cestující.
Jejich rozmístění je považována za dostatečné (v grafické části je pro orientaci znázorněna
obalová křivka dostupnosti na autobusové zastávky, která byla vzhledem k charakteru obce
stanovena na 400 m).
4.6.5 OCHRANNÁ DOPRAVNÍ PÁSMA, OCHRANA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI
ÚČINKY HLUKU A VIBRACÍ
V řešeném území je nutno respektovat:
silniční ochranná pásma:
- k ochraně silnice I/58 slouží mimo souvisle zastavěné území silniční ochranné pásmo
podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů,
které je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m
ve vzdálenosti 50 m od osy vozovky;
- k ochraně silnic II/483, III/48310, III/4836, III/4848 a III/4864 slouží mimo souvisle
zastavěné území silniční ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních
komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným
svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky;
rozhledová pole křižovatek:
- na křižovatkách je nutno respektovat rozhledová pole stanovená alespoň v minimálních
hodnotách dle ČSN 73 6102.
ochranná pásma leteckých radiových zabezpečovacích zařízení:
- vymezená pro celé správní území Tiché. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí
a povolit níže uvedené stavby jen na základě stanoviska Ministerstva obrany, Vojenské
a ubytovací správy Brno, odloučeného parkoviště Olomouc:
- výstavba souvislých kovových překážek
- výstavba větrných elektráren
- stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více nad terénem
- stavby, které jsou zdrojem elektromagnetického rušení
39
ochrana před nepříznivými účinky hluku a vibrací:
Zdrojem nadměrné hlučnosti z pozemní dopravy je především průtah silnice III/4848
zastavěným územím Tiché. Orientačně provedeným výpočtem bylo prokázáno, že negativní
účinky hluku pro území podél této komunikace se budou projevovat do vzdálenosti cca 12 m
od osy komunikace (LAeq pro den a noc je cca 60 a 49 dB (A)), a to pro prognózované
dopravní zatížení (byl použit postup dle „Novely metodiky pro výpočet hluku silniční
dopravy“ z r. 2005). Pro budoucí zástavbu situovanou podél přeložky silnice II/483 nebylo
hlukové zatížení stanoveno, a to z důvodu obtížného odhadu budoucího dopravního zatížení.
Doporučeno je však respektovat v tomto prostoru pro nové objekty alespoň hranici
ochranného pásma.
Pro silnici I/58 byla hranice hygienického hlukového pásma stanovena na cca 30 m.
V tomto prostoru se však nachází pouze jeden objekt (protihluková opatření je tedy
doporučeno řešit individuálně).
Vypočtené hodnoty ekvivalentní hlukové hladiny:
označení
silnice
výhledová intenzita
silničního provozu
v r.2030
T
1666
55/47*
O
9727
M
34
S
11427
pozn.: ve
vzdálenosti cca 50
m od zdroje hluku
(ochranné pásmo)
T
576
58/48*
O
4022
M
23
S
4621
pozn.: ve
vzdálenosti cca 15
m od zdroje hluku
(ochranné pásmo)
I/58
III/4848
(úsek s
nejvyšším
zatížením)
LAeq (do) na
hranici
ochranného
pásma
dB (A)
den/noc
Vzdálenost
hranice
s přípustnou LAeq
(od zdroje hluku)
LAeq (příp.)
dB (A)
den/noc
s korekcemi dle
nař. vlády č.
148/20006 Sb.
cca 30 m**
60/50
cca 12 m***
60/50
* pohltivý terén, výška posuzovaného bodu 4 m
** max. dovolená rychlost 90 km/h
*** max. dovolená rychlost 90 km/h
LAeq (do) =
ekvivalentní hluková hladina
LAeq (příp.) = přípustná ekvivalentní hluková hladina
Hlukové posouzení je však třeba brát jako orientační. Přesnější hlukové poměry tak může
posoudit pouze podrobná hluková studie.
Životní prostředí budoucích uživatelů staveb na plochách navržených pro zastavění, které
jsou situovány v blízkosti stávajících silnic III/4864, III/4848, III/48310, III/4836 a II/483
včetně její plánované přeložky mohou být negativně ovlivněny externalitami dopravy,
zejména hlukem, vibracemi, exhalacemi apod. Na plochách navržených pro zastavění je
možné umisťovat pouze takové stavby, u kterých budou provedena preventivní opatření pro
zajištění přípustného hygienického zatížení externalitami dopravy a jejichž napojení na
silniční síť vyhoví požadavkům na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních
komunikacích, jak je upravují zvláštní zákony na úseku dopravy – zejména zákon č. 13/1997
Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
40
4.7
INFRASTRUKTURA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ
4.7.1 ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU
V centrální části obce je vybudován obecní vodovod, který je provozován SmVaK Ostrava
a.s. – oblast Nový Jičín. Původní vodovod využíval místní studnu, ze které byla voda čerpána
čerpací stanicí do akumulace a odtud do obce. V současné době je místní studna, čerpací
stanice s akumulací 32 m3 a výtlačný řad DN 100 mimo provoz a obec je napojena na systém
OOV DN 600 Nová Ves - Frenštát – Kopřivnice, který prochází jižní části obce Tichá.
Z přivaděče OOV DN 600 Nová Ves - Frenštát - Kopřivnice je pitná voda gravitačně přes
redukční ventil přivedena do vodojemu Tichá 250 m3 (410,00 - 406,70 m n. m.) přívodním
řadem DN 100. Kapacita vodojemu Tichá 250 m3 je dostačující a z vodojemu je vodovodním
řadem DN 150 přivedena voda do sítě obce. Na vodovodní síti obce je osazen redukční ventil,
který rozděluje zásobovací síť obce na horní a dolní tlakové pásmo.
Pitnou vodou je zásobena pouze souvislá zástavba obce, v ostatních částech obce jsou
obyvatelé zásobováni pitnou vodou z vlastních studní. Vodovodní síť je částečně okruhová
a částečně větvená.
Pro zemědělský areál „Cihelna“ nacházející se v jižní části k. ú. Tichá na Moravě je
vybudován samostatný přívod vody DN 100, který je napojen přes redukční ventil na OOV.
V jižní části k. ú. Tichá na Moravě je vybudován vodovod jen pro lokalitu Žuchov, která je
zásobena pitnou vodou přímo z OOV a to ze dvou odběrných míst přes redukční ventily.
V území obce Tichá jsou dva vodní zdroje označené jako Tichá I a Tichá II, které jsou
využívány pro obce Mniší a Vlčovice. Oba vodní zdroje mají stanovené ochranné pásmo
1. stupně dle rozhodnutí ONV Nový Jičín dne 16. 12. 1975, čj. VLHZ/1868-3/76/Ma.- 402
a čj. VLHZ/1868-2/75/Ma.- 402. V roce 1999 bylo vydáno nové rozhodnutí OÚ Nový Jičín
dne 27. 8. 1999 č. j. ŽP/588/99/P-231/2 a č. j. ŽP/1646/99/P-231/2, které stanovilo, že vodní
zdroje nemusí být oploceny, velikost ani stupeň ochranného pásma se nezměnil.
Výpočet potřeby vody k r. 2025 je orientačně proveden podle Směrnice č. 9 z roku 1973.
bytový fond – trvale 1820 obyv x 120 l/os/den = 218 400 l/os/den = 218,4 m3/den
bydlících
1820 obyv x 30 l/os/den = 54 600 l/os/den = 54,6 m3/den
vybavenost základní
obyvatelstvo
Qp = 218,4 + 54,6
Qp = 273 m3/den
kd = 1,4
Qm = Qp x kd
Qm = 382,2 m3/den
zemědělství
321 dojnic, 50 skotu, 200 telat, 100 prasat, 19 koní
Qp zemědělství = 321 x 60 + 50 x 20 + 200 x 10 + 100 x 10 + 19 x 40
Qp zemědělství = 24 020 l/ks/den = 24,02 m3/den
Qm zemědělství = 321 x 80 + 50 x 35 + 200 x 15 + 100 x 15 + 19 x 60
Qm zemědělství = 33 070 l/ks/den = 33,07 m3/den
41
celkové
Σ Qp = Qp obyvatel + Qp zemědělství
Σ Qp = 297 m3/den = 3,4 l/s
Σ Qm = Qm obyvatel + Qm zemědělství
Σ Qm = 415,3 m3/den = 4,8 l/s
Územní plán navrhuje v obci Tichá stávající vodovodní síť rozšířit o další vodovodní řady
DN 50 – DN 100 v délce cca 15 km pro zásobování zastavitelných ploch. Navržené řady
DN 80 a DN 100 budou rovněž plnit funkci vodovodu požárního. Samostatné větve, které
budou zásobovat objekty v dosahu hydrantů do 200 m, mohou mít profil DN 50.
Pro plochy Z60, Z83, Z86, Z94 a Z95 je potřeba vypracovat územní studii.
Plochy Z78 a Z80 je obtížné napojit na vodovodní síť z důvodu vysokých finančních
nákladů a proto je u těchto ploch navrženo řešit zásobování pitnou vodou individuálním
způsobem (studny). Pro plochy Z10 a Z63 jsou dočasně navrženy studny, později budou
napojeny na vodovod z ploch Z11 a Z62.
Dále územní plán navrhuje přeložení vodovodního řadu DN 50 u lokality Žuchov
a výstavbu automatické tlakové stanice pro plochu Z67 a domovní ATS pro plochu Z19.
Výhledově je možno nahradit redukční ventil pro DTP přerušovací komorou u hranice
tlakových pásem.
Ve výkrese vodního hospodářství jsou vyznačeny trasy navrhovaných vodovodních řadů.
Jejich poloha může být dále upřesňována podrobnější projektovou dokumentací. Dimenze
řadů je nutno považovat za orientační a upřesnit je s ohledem na protipožární zabezpečenost
jednotlivých objektů.
Navrhovaná výstavba veřejného vodovodu v Tiché je v zásadě v souladu s PRVK MSK.
Při zástavbě ploch Z81, Z83, Z84, Z85, Z92, Z98, Z99, Z100, Z103 a Z106 je nutno
respektovat ochranné pásmo přivaděče OOV stanovené rozhodnutím ONV Nový Jičín
č.j. VLHZ-790/89-235/Hr ze dne 24.4.1989, a to 6 m od osy potrubí na obě strany.
4.7.2 LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD
V centrální části obce Tichá je vybudována jednotná kanalizace v celkové délce cca
0,8 km, která odvádí odpadní vody na stávající ČOV.
Jedná se o mechanicko-biologickou ČOV o dvou samostatných jednotkách s kapacitou 228
m3/den, 1250 EO. ČOV nemá stanoveno ochranné pásmo. Provoz a údržbu kanalizace a ČOV
zajišťuje SmVaK Ostrava a.s. – oblast Nový Jičín.
Dále jsou v obci vybudovány krátké úseky dešťové kanalizace, které odvádějí dešťové
a povrchové vody do recipientu Tichávka.
V lokalitě nově vybudovaných rodinných domů poblíž hřiště je vybudována kanalizace
oddílná. Splašková kanalizace v délce cca 1,7 km je zaústěná na stávající ČOV, dešťová
kanalizace v délce cca 3 km je zaústěná do Tichávky.
Likvidace splaškových odpadních vod ze zbývající části obytné zástavby probíhá lokálně
přímo u zdroje v septicích, žumpách a domovních ČOV. Ty mají přepady zaústěny do
dešťové kanalizace, povrchových příkopů, případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají
spolu s ostatními vodami do recipientu.
42
V povodí stávající ČOV navrhuje územní plán pro odkanalizování stávající zástavby
nenapojené na stokovou síť a pro navržené zastavitelné plochy vybudovat splaškovou
kanalizaci oddílné stokové soustavy. Nově vybudované stoky splaškové kanalizace budou
napojeny na stávající jednotnou a splaškovou kanalizaci. Celkem je navrženo vybudovat
cca 17 km kanalizačních stok o profilu DN 300 a cca 1 km výtlačného potrubí o profilu
DN 80 - 100.
Navržená kanalizace v severní části obce Tichá bude zakončena na stávající centrální
mechanicko-biologické ČOV v Tiché a navržená kanalizace v jižní části bude zakončena na
centrální mechanicko-biologické ČOV v k. ú. Frenštát pod Radhoštěm.
Územní plán navrhuje vyhlásit pásmo ochrany prostředí ČOV do vzdálenosti 100 m od
oplocení.
Dále bude nutné na kanalizační síť osadit čerpací stanice.
Výhledově bude nutno (v případě požadavku na připojení veškeré zástavby na stávající
ČOV) stávající ČOV rekonstruovat na kapacitu cca 2000 EO. Poté bude možno na ČOV
připojit zástavbu v „dolní“ části souvislé zástavby obce. Splaškové vody by musely být na
ČOV přečerpávány, případně by zde musela být kanalizace tlaková či vakuová. Jinou
možností je výhledové napojení této části obce na k.ú. Vlčovice.
Ve výkrese vodního hospodářství jsou vyznačeny trasy navrhovaných kanalizačních stok.
Jejich poloha může být upřesňována podrobnější projektovou dokumentací.
Navrhovaná výstavba veřejné splaškové kanalizace v Tiché je v zásadě v souladu s PRVK
MSK.
Dešťové vody ze zahrad a dvorů se doporučuje vhodnými terénními úpravami (miskovitý
tvar zahrad) v maximální míře zadržet v území a dále využívat jako vody užitkové (zalévání
zahrad, příp. WC) a tím omezit jejich rychlý odtok z území. Přebytečné srážkové vody je
navrženo odvádět povrchově mělkými zatravněnými příkopy umístěnými podél komunikací
v souběhu s kanalizací splaškovou do recipientu. Dešťové vody z rozsáhlejších zastavitelných
ploch odvádět dešťovou kanalizací do recipientu Tichávka, Lubina a jejich přítoků.
43
4.8
INFRASTRUKTURA ENERGETICKÝCH ZAŘÍZENÍ
4.8.1 ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ
Současný stav
Nadřazená soustava VVN - územím Tiché prochází vedení nadřazené přenosové
soustavy 400 kV – VVN 403 Nošovice – Prosenice, VVN 459 Nošovice – Horní Životice
a soustavy 220 kV - VVN 270 Lískovec – Povážská Bystrica. Provozovatelem vedení
přenosové soustavy 400 a 220 kV je a.s. ČEPS Praha.
Distribuční soustava VN - obec Tichá - je zásobována elektrickou energií z rozvodny
22 kV Frenštát pod Radhoštěm.
Tato rozvodna je napájena dvojitým vedením 22 kV – VN 58 - 247 z transformační stanice
(TS) 110/22 kV Frenštát – západ (mimo řešené území), záložní napájení zajišťuje vedení
VN 248 z TS 110/22 kV Příbor. Obec Tichá je z rozvodné soustavy 22 kV napojena
odbočkami z hlavní linky VN 224 Frenštát – Lískovec (3 x 70 AlFe), částečně pak z linky
VN 250 Frenštát – Příbor (3 x 120 AlFe), VN 55 Frenštát – Frýdlant nad Ostravicí a VN 51
Frenštát - Nový Jičín (3 x 120AlFe). Propojením vedení VN 224 a VN 250 je zajištěna
možnost jejich vzájemného záskoku.
Územím Tiché dále prochází vedení 22 kV - VN 59 (3 x 120 AlFe), které slouží
k distribuci elektrické energie pro Frenštát pod Radhoštěm. Linky VN 59 a VN 51 jsou
vedeny na společných podpěrných bodech.
Uvedená vedení jsou v dobrém technickém stavu, s jejich provozem se uvažuje po celé
návrhové období.
Součástí distribuční soustavy VN jsou také distribuční trafostanice VN/NN (DTS).
Z hlavních linek VN 224, VN 250, VN 55 a VN 51 je na území obce Tichá napojeno
vzdušnými přípojkami 22 distribučních trafostanic - DTS
22/0,4 kV s celkovým
instalovaným výkonem 4 380 kVA, z toho do sítě NN v Tiché dodává 18 DTS výkon
3 300 kVA
Číslování vedení VN – 22 kV a distribučních trafostanic je provedeno podle aktuálních
provozních čísel ČEZ Distribuce a.s.
Přehled distribučních trafostanic (DTS):
Číslo DTS
Název umístění
podle ČEZ
trafostanice
Tichá
Typ
DTS
Výkon
DTS
kVA
B – 1 sl
100
DTS 6063
Tichá – Jezdecký oddíl
DTS 6090
Tichá – Horní
zděná
160
DTS 6091
Tichá – Střed
zděná
250
DTS 6092
Tichá – Dolní
zděná
160
DTS 6093
Tichá – Bytovka ZD
B – 2 sl
250
DTS 6094
Tichá – ZD Pružinky
B – 4 sl
100
DTS 6095
Tichá – Samoobsluha
ELV 400
250
DTS 6096
Tichá – Pružinky
ELV 400
100
44
Číslo DTS
podle ČEZ
Název umístění
trafostanice
Tichá
Typ
DTS
Výkon
DTS
kVA
DTS 6097
Tichá – Kocián
ELV 400
160
DTS 6098
Tichá – Živičky
B – 4 sl
160
DTS 6099
Tichá – Výletiště
ELV 400
250
DTS 6100
Tichá – U hřiště
ELV 400
400
DTS 6101
Tichá – Dolní konec
ELV 400
160
DTS 6102
Tichá – Vrty
ELV 400
160
DTS 6103
Tichá – ČOV
ELV 400
160
DTS 6104
Tichá – Žuchov, U Gocha
ELV 400
160
DTS 6105
Tichá – Žuchov, U Strnada
ELV 400
160
DTS 6106
Tichá – Adámeček
B – 1sl
160
DTS 92 538
Tichá – Loana
zděná
630
DTS 92 552
Tichá – Komunál
PTS
100
DTS 92 553
Tichá – Cihelna
PTS
250
DTS 92 657
Tichá – BTS O2
B – 1sl.
100
Rozvodná síť NN - rozvodná síť NN je z převážné část rekonstruována, provedená vodiči
AlFe na betonových podpěrných bodech. Část sítě NN v centrální části obce je provedena
zemními kabely. Technický stav sítě NN je převážně dobrý, vedení zajišťuje přenos
stávajícího zatížení s místními rezervami.
Výhradním provozovatelem rozvodných sítí VN, NN a trafostanic je ČEZ Distribuce a.s.
Z rozvodné sítě NN je v současné době zásobováno el.energií 530 bytů, včetně
vybavenosti, podnikatelských aktivit a objektů druhého bydlení (individuální rekreace).
Elektrická energie je využívána především pro osvětlení, pohon drobných domácích
spotřebičů a částečně pro vaření a vytápění.
Bilance příkonu a transformačního výkonu
Z energetického hlediska se pro návrhové období územního plánu uvažuje se smíšeným
stupněm elektrizace. Vzhledem k provedené plošné plynofikaci obce Tichá, se uvažuje
s elektrickým vytápěním pro cca 5 % bytů a část objektů druhého bydlení. U ostatních bytů se
vzhledem k rostoucímu stupni elektrizace domácností, zejména instalací klimatizačních
jednotek, uvažuje se stupněm elektrizace B.
Rozdělení bytů podle stupně elektrizace bude koncem návrhového období v řešeném
území následující:
30 bytů
590 bytů
- stupeň elektrizace C (vaření el.en.+ smíšené vytápění el.energií
přímotopné a akumulační)
- stupeň elektrizace B (vaření plynem + el. energií)
45
Podílové maximum bytů (Bmax) – je odvozeno z měrného příkonu bytové jednotky
stanoveného pro konec návrhového období. Podle ČSN 33 2130 je měrný příkon bytové
jednotky v úrovni TR VN/NN stanoven na 2,6 kVA/byt pro stupeň elektrizace B, pro plně
elektrifikované byty (vaření el. energií, včetně smíšeného elektrického vytápění) se uvažuje
s měrným příkonem 15 kVA/byt (stupeň elektrizace C). Pro objekty druhého bydlení (rodinná
rekreace) se uvažuje s příkonem 1,2 kVA/objekt, pro cca 30 těchto objektů je uvažováno
s elektrickým vytápěním s příkonem 5 kVA/objekt.
Vypočtené podílové maximum bytů - Bmax je pro konec návrhového období následující:
Bmax = 590 x 2,6+ 30 x 15 + 90 x 1,2 + 30 x 5,0 = 2 392 kVA
Podílové maximum vybavenosti - (Vmax) - je ovlivněno rekreačním charakterem území
a je stanoveno z měrného ukazatele vztaženého na bytovou jednotku ve výši 0,8 kVA/byt
(včetně druhého bydlení), pro stávající a nové podnikatelské aktivity se uvažuje s příkonem
600 kVA, pro nový lyžařský vlek 100 kVA
Vypočtené podílové maximum vybavenosti - Vmax je pro konec návrhového období
následující:
Vmax = 730 x 0,8 + 700 = 1 284 kVA
Podílové maximum bytů, druhého bydlení, vybavenosti, a podnikatelských aktivit určuje
potřebný příkon pro konec návrhového období. Při výpočtu transformačního výkonu
(PTRVN/NN) pro bytově - komunální sféru (včetně drobných podnikatelských aktivit) je
uvažováno s 20% rezervou pro optimální využití transformátorů a zajištění stability provozu
při krytí odběrových maxim.
PTR = (Bmax + Vmax) x 1.2 = 4 411 kVA
Pro stávající zařízení s vlastní trafostanicí se výkon stávající TR považuje za dostatečný
(4 TR – 1 080 kVA).
Podle bilance příkonu elektrické energie a transformačního výkonu je nutno pro obec
Tichá zajistit cca 5 500 kVA transformačního výkonu, z toho cca 4 400 kVA připadá pro
bytově - komunální sféru. Přírůstek transformačního výkonu pro novou výstavbu bytů,
vybavenosti, drobných podnikatelských aktivit a přirozený nárůst elektrického příkonu daný
zvýšený stupněm elektrizace domácností, dosáhne během návrhového období cca 1 120 kVA
proti současnému stavu.
Soudobé zatížení v úrovni TR 110/VN je podle uvedených zásad cca o 30% nižší než
potřebný transformační výkon v úrovni TR VN/NN a bude pro bytově - komunální sféru
a podnikatelské aktivity dosahovat výše 3,8 MW.
Návrh řešení
Výroba elektrické energie – pro komerční zájemce o výrobu elektrické energie se na
území Tiché vymezuje 1 plocha pro výstavbu fotovoltaické elektrárny (VS – E, Z79).
Předpokládá se, že výkon elektrárny (1 -2 MW) bude vyveden kabelovým vedením do
distribuční sítě 22 kV – ČEZ Distribuce a.s.
Distribuční soustava VN - potřebný příkon pro území obce Tichá bude zajištěn
z rozvodné soustavy 22 kV, odbočkami z linek VN 224, 250 a 55, které vzhledem k dimenzi
a technickému stavu zajistí potřebný příkon do roku 2025.
46
Potřebný transformační výkon pro byty, vybavenost, objekty druhého bydlení
a podnikatelské aktivity v řešeném území bude během návrhovém období zajištěn ze
stávajících distribučních trafostanic 22/0,4 kV, které budou doplněny 9 novými DTS
navrženými v lokalitách s novou výstavbou (DTS N1 – 9). Na zásobování nové zástavby
v místní části Žuchov se bude dále podílet TR – N13 navržená v rámci ÚPN města Frenštát
pod Radhoštěm. Trafostanice DTS – N8 a DTS – N9 jsou navrženy pro samostatné
odběratele- podnikatelské aktivity a plochu pro areál zimních sportů - lyžařský vlek.
Nová trafostanice DTS – N1 se navrhuje jako kiosková s kabelovou přípojkou VN, ostatní
trafostanice jsou venkovního provedení, typu BTS nebo ELV s transformátory 63 - 250 kVA,
napojené vzdušnou přípojkou VN – 22 kV s vloženým úsekovým spínačem. Jako technické
řešení pro omezení vlivu ochranného pásma venkovního vedení 22 kV se pro přípojky VN
k novým trafostanicím navrhuje použití závěsných kabelů příp. izolovaných vodičů 22 kV
typu ADX.
Rozvodná síť NN – vzhledem k možné variabilitě řešení sítě NN stanovuje návrh ÚP
pouze zásady pro její návrh bez grafické dokumentace.
Při výstavbě nových RD v lokalitách navržených pro souvislou zástavbu se navrhuje
rozvod NN řešit zemními kabely (podle požadavku § 4, odstavce 5 vyhlášky č.137/1998 Sb.,
o obecných technických požadavcích na výstavbu). V tomto případě bude kabelová síť
provedena v jednotné dimenzi AYKY 3x120+70. Podmínkou pro kabelový rozvod NN je, že
před začátkem výstavby RD se provede v konečné podobě výstavba komunikace včetně
chodníků, vjezdů na příslušné parcely a prostupů pod komunikacemi pro přípojky na opačné
straně komunikace. Následně se uloží kabelové vedení, současně s elektroměrovými
rozvaděči, které budou umístěny v hranici parcely. V případě, že v předstihu výstavby RD
nebude komunikace realizována, lze napojení RD řešit z provizorní venkovní sítě NN, která
po provedení terénních úprav bude nahrazena zemním kabelem. V případě výstavby
jednotlivých RD je požadavek na kabelizaci vedení NN nereálný. Jako jistících prvků bude
použito skříní typu SIL, resp. SR. Výhledově je možno lokální nedostatek příkonu v síti NN
řešit posilovacím vývodem z nejbližší trafostanice.
Vliv na životní prostředí
Pro eliminaci vlivu energetických zařízení na životní prostředí (hluk DTS,
elektromagnetické pole vedení), k zajištění jejich spolehlivého provozu, k ochraně života,
zdraví a majetku osob je nutno respektovat ochranná pásma (OP) vedení VN - 22 kV a
VVN - 400 kV ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní
správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění
pozdějších předpisů.
Ochranné pásmo nadzemního vedení 22, 220 a 400 kV je vymezeno svislými rovinami
vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení na obě
jeho strany:
u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně
20 m (25 m)
15 m (20 m)
u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně:
pro vodiče bez izolace
7 m (10 m)
pro vodiče s izolací základní
2m
pro závěsná kabelová vedení
1m
Poznámka:
Údaj v závorce platí pro zařízení postavená před platností. energetického zákona tj. před rokem 1995.
47
Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve
vodorovné vzdálenosti:
u stožárových DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV
7 m od zařízení
u zděných DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV
2 m od zařízení
u vestavěných DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV
1 m od obestavění
Při provádění jakékoliv stavební činnosti, včetně zemních prací, v těchto pásmech je nutno
si vyžádat předchozí souhlas provozovatele těchto energetických zařízení, ČEPS a.s. Praha
(pro vedení VVN - 400 kV), resp. ČEZ Distribuce a.s., střediska ve Valašském Meziříčí (pro
vedení VN - 22 kV).
4.8.2 ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM
Současný stav
Zájem obce Tichá o plošnou plynofikaci se projevil v r. 1990, kdy na základě pozitivního
průzkumu u občanů a organizací o zavedení plynu byl zpracován Generel plynofikace obce
Tichá (zpracoval Hutní projekt Frýdek – Místek v r. 1991). Na základě vývoje situace byl
později zpracován nový Generel plynofikace obce Tichá (SmPI Ostrava 10/98), který byl
následně aktualizován Generelem plynofikace Podbeskydí – aktualizace (SmPI Ostrava
02/2002), podle kterého koncepčně proběhla vlastní plynofikace obce.
VTL plynovody a RS – na území obce Tichá se vysokotlaká plynárenská zařízení
nenacházejí. Obec je napojena středotlakým plynovodem D 160 na společnou středotlakou
plynovodní síť obcí Pstruží, Čeladná, Kunčice pod Ondřejníkem, Malenovice a Ostravice,
napojenou z regulační stanice Pstruží s výkonem 5 000 m3 h-1.
V severozápadní části území je provozována vysokotlaká plynovodní síť Green Gas, DPB
Paskov a.s., napojující plynové sondy TI – 1, NP – 836 a NP 837 plynovodem DN 100 na
sběrný plynovod DN 150, PN 16 Příbor – Frenštát pod Radhoštěm (8255 86), který je veden
souběžně s komunikací I/58.
Místní plynovodní síť – v současné době je obec Tichá plošně plynofikována potrubním
rozvodem plynu (kromě místní části Žuchov). Místní plynovodní síť v Tiché je provedena
jako středotlaká, v tlakové hladině do 0,3 Mpa, Středotlaká plynovodní síť je provedena
z materiálu lPe – těžká řada (SDR 11), v profilech D 50 – D110. Zemní plyn byl do
plynovodní sítě vpuštěn ve třech etapách od 10/2001 do 01/2003. Do jižní část území
okrajově zasahuje nízkotlaká plynovodní síť Frenštátu pod Radhoštěm.
Z plynovodní sítě je v současné době napojeno cca 430 odběratelů, včetně některých
objektů vybavenosti a podnikatelských aktivit (Obecní úřad, ZŠ + tělocvična, MŠ, Pálenicepekárna MASA, Kovovýroba HOP, Samoobsluha u OÚ, Turistická ubytovna, Feromarket,
pohostinství Fojtství). Plynofikovány jsou také byty v bytových domech. Převážná část
odběratelů využívá plyn kromě vaření také k otopu a přípravě TUV.
Bilance potřeby zemního plynu
Bilance potřeby plynu je sestavena podle jednotlivých odběratelských skupin –
obyvatelstvo a ostatní odběr.
48
Obyvatelstvo – roční a maximální hodinová potřeba plynu pro obyvatelstvo jsou
stanoveny metodou specifických potřeb podle směrnice č.17/1997 SMP a.s. Ostrava.
Předpokládá se, že koncem návrhového období bude plynofikováno cca 90 % bytů tj. 560
bytů v RD, dále se předpokládá plynofikace cca 40 % objektů druhého bydlení tj. cca 45
objektů. Bilančně se uvažuje s využitím plynu pro vaření, přípravu TUV a vytápění u všech
plynofikovaných bytů.
Ostatní odběr – v této kategorii jsou zahrnuty potřeby pro otop stávajících objektů
vybavenosti a podnikatelských aktivit. Potřeba pro tyto odběratele vychází ze zpracovaného
generelu Podbeskydí (19 odběratelů). Pro drobné, blíže nespecifikované podnikatelské
aktivity je uvažováno s bilanční rezervou 80 m3h-1, resp. 160 000 m3 rok-1.
Bilance potřeby zemního plynu k roku 2025:
Měrná potřeba plynu
Potřeba plynu
[m3 h-1 ]
[m3 rok-1 ]
[m3 h-1]
[tis. M3rok-1]
1,20
3 000
672
1 680
0,50
1 000
23
45
(podle generelu)
230
440
Rezerva
80
160
1 005
2 325
Druh odběru
Obyvatelstvo – byty
RD (vaření, otop, TUV)
560 bytů
Druhé bydlení
45 objektů
Ostatní odběr
Odběr z místní sítě
celkem
Z celkové bilance potřeby plynu vyplývá, že koncem návrhového období je pro obec Tichá
nutno z místní sítě zajistit cca 2,3 mil.m3 zemního plynu, při koef. Současnosti všech odběrů
Ks= 0,9 dosáhne zimní hodinové maximum hodnoty cca 900 m3h-1, z toho cca 120 m3h-1 bude
dodáváno z místní sítě města Frenštátu pod Radhoštěm.
Návrh řešení
Návrh řešení respektuje stávající plynárenská zařízení v území a rozšiřuje středotlakou
plynovodní síť pro navrženou zástavbu.
VTL plynovody a RS – vysokotlaká plynárenská zařízení se na území obce Tichá během
návrhového období nenavrhují. Obec bude zásobována plynem ze stávající RS VTL / STL
Pstruží. Pro zajištění špičkové potřeby plynu v rámci společné plynovodní sítě výše
uvedených obcí bude její výkon zvýšen na potřebnou kapacitu.
Místní plynovodní síť – místní plynovodní síť v Tiché je provedena jako středotlaká
v tlakové úrovni do 0,3 Mpa. Středotlaký rozvod plynu je při menších profilech velmi pružný
a dovoluje při zachování navržených dimenzí provádět značné změny v jeho kapacitním
vytížení. Napojení nové zástavby v plynofikované části Tiché je navrženo odbočkami z trubek
lPE těžká řada v profilech D 50 – D 63, které navazují na stávající plynovodní síť. Dále je
49
navrženo rozšíření středotlaké plynovodní sítě v místní část Žuchov, s napojením na
středotlakou plynovodní síť města Frenštátu pod Radhoštěm plynovodem v profilu D 90.
Nové uliční plynovody budou realizovány oprávněnou organizací a budou pokládány
zásadně na veřejných neoplocených pozemcích, zejména do tělesa komunikací mimo
vozovku, do chodníků, zelených pásů a přidružených prostorů. Potrubí plynovodu bude
uloženo v zemi, ve výkopu s pískovým podsypem a označením žlutou výstražnou fólií
s minimálním krytím 1 m. Lomové body na trase budou v nezastavěné části vyznačeny
orientačními sloupky, v zastavěném části na objektech nebo oplocení orientačními tabulkami.
Jednotliví odběratelé v RD budou napojeni středotlakými přípojkami ukončenými
plynovými uzávěry. Spolu s hlavním uzávěrem bude v jedné skříni umístěn domovní
regulátor, na který se napojí nízkotlaká přípojka k odběrateli.
Vedení inženýrských sítí podél místních komunikací v nových lokalitách výstavby se
doporučuje sdružovat do společné trasy v šířce 120-150 cm od hranice oplocení.
Plynárenská zařízení jsou uložena v zemi a svým provozem životní prostředí zásadně
neovlivní. K zajištění spolehlivého provozu, k zamezení nebo zmírnění účinků havárií
plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob je nutno respektovat
bezpečnostní a ochranné pásmo VTL plynovodu a ochranné pásmo STL plynovodů ve smyslu
zákona č. 458/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
Bezpečnostním a ochranným a pásmem (BP a OP) se pro účely tohoto zákona rozumí
prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu:
BP
OP
pro VTL plynovod do DN 250
20 m
4m
pro VTL plynovod (do DN 100)
15 m
4m
pro STL a NTL plynovody
1m
Vzhledem k měřítku výkresů jsou v grafické části dokumentace zobrazena pouze
bezpečnostní pásma VTL plynovodů.
Bezpečnostní vzdálenosti vrtů od objektů a zařízení jsou stanoveny § 40 vyhlášky
č. 236/1998, Českého báňského úřadu na 150 m.
Při provádění jakékoliv stavební činnosti, včetně zemních prací, v těchto pásmech je nutno si
vyžádat předchozí souhlas provozovatele plynárenského zařízení Green Gas DPB, a.s.
Paskov (VTL plynovod a plynové sondy, resp. RWE – Severomoravské plynárenské a.s.,
provozní oblast Nový Jičín (STL a NTL plynovod).
50
4.8.3 ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM
Současný stav
Území Tiché leží podle ČSN 06 0210 - mapy oblastí nejnižších venkovních teplot v místě
s oblastní výpočtovou teplotou tex = - 18oC a intenzivními větry. Počet dnů s průměrnou
teplotou nižší než 12oC dosahuje během roku 242, průměrná teplota v topném období je
2,8oC. Převážná část obytného území se rozkládá v údolní poloze kolem místní komunikace
a potoku Tichávka, v nadmořské výšce 330 - 400 m.
Zvláště velké a velké stacionární zdroje znečišťování ovzduší (podle zák. č. 86/2002 Sb.,
o ochraně ovzduší), s instalovaným výkonem nejméně 5 MW, nejsou v území provozovány.
Pro stávající zástavbu je charakteristický decentralizovaný způsob vytápění s individuálním
vytápěním rodinných domů a samostatnými, převážně plynovými kotelnami pro objekty
vybavenosti a podnikatelských aktivit.
Plyn k otopu využívá cca 430 odběratelů v RD, elektrickou energii pak cca 20 odběratelů.
Návrh řešení
Decentralizovaný způsob vytápění pro stávající i novou výstavbu s individuálním
vytápěním RD, objektů druhého bydlení a samostatnými kotelnami pro objekty vybavenosti
a podnikatelských aktivit zůstane během návrhového období zachován.
V souvislosti s rozšířením plošné plynofikace na území Tiché došlo k výrazné změně
v palivo-energetické bilanci zdrojů ve prospěch zemního plynu. Předpokládá se, že koncem
návrhového období bude vytápěno plynem 560 bytů v RD, tj. cca 90 % z celkového počtu
bytů v obci, veškerá vybavenost a drobné podnikatelské aktivity a část objektů druhého
bydlení.
Navržený výkon trafostanic umožní realizovat různé způsoby elektrického vytápění pro
5 % bytů v RD tj. 30 bytů a část objektů druhého bydlení. Zásadně se doporučuje využívat
smíšeného elektrického vytápění (přímotopné v kombinaci s akumulací) a různých druhů
tepelných čerpadel.
Z obnovitelných zdrojů energie lze pro rodinnou zástavbu v širším měřítku uvažovat
s rozšířením pasivního i aktivního využití solární energie, jejíž přeměna na tepelnou energii,
příp. elektrickou energii v solárních kolektorech nebo fotovoltaických článcích je z hlediska
životního prostředí nejčistším a nejšetrnějším způsobem výroby tepelné a elektrické energie.
V ČR ročně dopadá kolmo na 1 m² cca 1100 kWh solární energie.
Dále se doporučuje využití biomasy - dřevní hmoty (suché dřevo, kusový dřevní odpad,
kůra, štěpky, šišky, piliny, hobliny) ekologicky spalované v teplovodních kotlích tzv.
pyrolytickou destilací. Předpokládá se, že tento způsob vytápění bude během návrhového
období zaveden zejména u objektů druhého bydlení a na odloučených samotách.
Z hlediska hospodaření s ušlechtilými palivy a předpokládaném růstu jejich cen se pro
stavby RD doporučuje nízkoenergetické provedení obvodového pláště, střechy a oken tak, aby
měrná roční spotřeba tepelné energie na vytápění nepřekročila 45 kWh/m2 podlahové plochy.
Znečišťování ovzduší spalovacími procesy v bytově - komunálním hospodářství
a podnikatelské sféře způsobuje stále vyšší zatížení ovzduší cizorodými látkami s vážnými
důsledky dlouhodobého působení těchto látek na vyvolání řady rizikových onemocnění.
51
Rostoucí podíl využití zemního plynu, spolu s doplňkovou funkcí el. energie a dřevní hmoty
dále zlepší kvalitu životního prostředí a příznivě ovlivní ekologické vztahy v území. Využitím
ušlechtilých paliv dochází k podstatnému snížení pevných i plynných exhalací a polétavé
prašnosti v topném období, přičemž odpadá znečištění výfukovými plyny při rozvozu
pevného paliva a odvozu popele. Výrazně se snižují také nároky na skladování pevného
domovního odpadu.
Podle ustanovení § 50, odst. 1, písm. g) a h) zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb., je
možno nařízením obce zakázat některé druhy paliv pro malé spalovací zdroje znečištění
a stanovit podmínky pro spalování nebo jiný způsob likvidace suchých rostlinných materiálů.
52
4.9
SPOJE
4.9.1 TELEKOMUNIKACE
Pro problematiku SPOJŮ v řešeném území nevyplývají z nadřazené dokumentace žádné
návrhy.
Telekomunikace
Současný stav
Obec Tichá telekomunikačně přísluší do atrakčního obvodu digitální telefonní ústředny
(RSU) Tichá jako součást telefonního obvodu (TO – 55) Moravskoslezský kraj. Telefonní
ústředna Tichá má dostatečnou kapacitu pro současný provoz s možností dalšího rozšíření.
Telefonní účastníci ve správním území obce Tichá jsou napojeni na digitální ústřednu
v Tiché prostřednictvím účastnické přístupové sítě (ÚPS), která je po celkové rekonstrukci
úložnými a závěsnými kabely v dobrém technickém stavu, včetně rezervy pro další
zákaznická napojení. Tato ústředna, jako základní prvek telekomunikační sítě je napojena na
řídící digitální hostitelskou ústřednu (HOST) Kopřivnice prostřednictvím dálkové přenosové
optické sítě.
Propojením HOST Kopřivnice na vyšší síťovou úroveň (tranzitní a mezinárodní ústředny)
je zajištěn styk se 14 TO v České republice a mezinárodní telefonní styk s cca 225
evropskými i zámořskými státy.
Prostřednictvím telekomunikačních služeb a.s. Telefónica O2 Czech Republic, a dalších
cca 8 komerčních operátorů na pevné a bezdrátové síti příp.jiných operátorů na pevné
a bezdrátové síti, je v řešeném území zajišťován místní, meziměstský a mezinárodní telefonní
styk spolu s dalšími službami jako je přenos dat, šíření internetu a televizních programů.
Dostupné jsou rovněž všechny služby nabízené operátory mobilních sítí v systému GSM – T
– Mobile, O2 a Vodafone.
Územím obce Tichá prochází optické kabely dálkové přenosové sítě ve správě a.s.
Telefónica 02. K zajištění ochrany komunikačních zařízení je nutno respektovat ochranné
pásmo podzemních komunikačních vedení ve smyslu zák. 127/2005 Sb. o elektronických
komunikacích a změně dalších předpisů.
Ve správním území obce Tichá jsou provozovány 3 samostatné základnové stanice (BTS)
jednotlivých operátorů mobilních sítí T-mobile, O2 a Vodafone.
Návrh řešení
Předpokládá se, že koncem návrhového období bude hustota telefonních stanic v území
odpovídat 100 % telefonizovaných bytů s 30 % rezervou pro občanskou vybavenost
a podnikatelskou sféru, s požadavkem na připojení cca 800 telefonních účastníků. Tento údaj
může být během návrhového období zásadně ovlivněn vývojem cenových tarifů na pevných
linkách a v mobilních sítích.
Podmínky pro rozvoj komunikačního provozu budou řešeny výběrem z aktuální nabídky
operátorů na pevné, bezdrátové a mobilní síti.
V případě pevné sítě Telefónica O2 bude nabídka telekomunikačních služeb řešena na
volné kapacitě digitální ústředny Tichá s případným rozšířením na požadovanou potřebu, bez
53
nároku na nové plochy, spolu s postupným rozšířením účastnické přístupové sítě pro
navrhovanou zástavbu.
Rozšiřovat se bude také počet telefonních účastníků mobilní telefonní sítě, která je
významným konkurentem pevné sítě. V případě výstavby nových základnových stanic
operátorů mobilní sítě se doporučuje tato zařízení sdružovat na společné stožáry příp. výškové
budovy.
Další rozvoj pevné sítě bude zaměřen především na proces zkvalitňování služeb, zejména
přístupu k INTERNETU jako zdroji informací, podobně jako budování veřejných datových
sítí s otevřeným přístupem.
K zajištění ochrany komunikačních zařízení je nutno respektovat ochranné pásmo
podzemních komunikačních vedení (1,5 m po stranách krajního vedení) ve smyslu zákona
č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a změně dalších předpisů.
Poznámka:
RSU – epote Subscriber Unit (vzdálený účastnický blok)
BTS – Base transceiver Station (základnová převodní stanice)
4.9.2 RADIOKOMUNIKACE
Tyto služby zahrnují šíření televizních a rozhlasových programů, přenos meziměstských
telefonních hovorů.
Pokrytí území televizním signálem – řešené území je pokryto televizním signálem ČT1,
ČT2 a Nova z televizních vysílačů Ostrava – Hošťálkovice a Valašské Meziříčí – Radhošť,
jejichž provozovatelem jsou České radiokomunikace a.s.
Název vysílače
Umístění vysílače
Program
Výkon
(kW)
Kanál
Ostrava
Hošťálkovice (287
m.n.m)
ČT1
600
31.
ČT2
100
51.
TV NOVA
100
1.
TV NOVA
2
42.
TV PRIMA
150
48.
ČT1
0,10
27.
ČT2
0,20
49.
TV NOVA
0,20
6.
Valašské
Meziříčí
Radhošť (1129 m.n.m.)
Území Tiché je částečně pokryto také pozemním digitálním signálem (DVB –T)
z vysílače Ostrava Hladnov – vodojem, který šíří programy multiplexu 1 (ČT1, ČT2, ČT 24,
ČT4 Sport a 7 programů ČRo) na 54. kanále a multiplexu 2 (TV Nova, Nova Cinema, TV
Prima a TV Barandov) na 39. kanále. Pro příjem uvedeného signálu je nutný televizor
s digitálním tunerem (IDTV – Integrated Digital TV) příp. jakýkoliv stávající televizor
vybavit digitálním přijímačem (set-top-boxem).
54
Řada dalších českých televizních a rozhlasových programů, je dále šířena prostřednictvím
satelitního vysílání (DVB – S) v paketech Czechlink, UPC Direkt, Digi TV. Vzhledem
k omezení plynoucí z vysílacích práv jsou televizní programy zabezpečeny proti
neautorizovanému příjmu systémem CryptoWorks. Při instalaci parabolické antény
a příslušného dekodéru lze dosáhnout kvalitního, digitálního příjmu volných i placených
programů při stoprocentním pokrytí území.
Pokrytí území rozhlasovým signálem – řešené území je v pásmu AM – DV a SV
pokryto rozhlasovým signálem z vysílačů:
Ostrava, Svinov - 639 kHz (ČRo 2 – Praha a ČRo 6, 30 kW)
Prostějov, Dobrochov – v pásmu SV - 954 kHz (ČRo 2 – Praha a ČRo 6, 200 kW)
Uherské Hradiště, Topolná - v pásmu DV - 270 kHz (ČRo 1 – Radiožurnál, 650 kW
Dále je území pokryto rozhlasovým signálem v pásmu FM – VKV z vysílačů Ostrava –
Hošťálkovice a Valašské Meziříčí – Radhošť.
Název vysílače
Ostrava
Valašské
Meziříčí
Umístění
vysílače
Hošťálkovice(287
m.n.m)
Radhošť (1129 m.n.m.)
Program
Výkon
Kmitočet
kW
(max)
MHz
Radio Impulz
43 (100)
89,0
Frekvence 1
70
91,0
Rádio Helax
40 (100)
93,7
Hitrádio Orion
4
96,4
ČRo1Radiožurnál
43 (100)
101,4
ČRo3 - Vltava
43 (100)
104,8
ČRo - Ostrava
2,8
107,3
ČRo1Radiožurnál
10
92,5
Frekvence 1
10
94,1
ČRo3 - Vltava
10
96,8
ČRO - Ostrava
10
99,0
Radio Impulz
10
100,5
Hitrádio Orion
3
103,9.
Radioreléové spoje - tyto spoje jsou určeny pro přenos televizní a rozhlasové modulace
a přenos telefonních hovorů.
Nad územím Tiché prochází několik tras radioreléových spojů provozovaných a.s. České
radiokomunikace, vedených převážně z radiokomunikačního střediska na Radhošti v trasách
Hošťálkovice – Radhošť, Radhošť – Kozlovice, Radhošť – Polanka nad Odrou a Lysá Hora –
Kopřivnice.
55
4.10 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY
Obyvatelstvo (sociodemografické podmínky území) – zaměstnanost (hospodářské
podmínky území) a bydlení vytvářejí základní prvky sídelní struktury území, nedílnou součást
civilizačních hodnot území. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující vývoj počtu obyvatel
obce (její prosperitu) je obvykle považována nabídka pracovních příležitostí v obci
a regionu. Z ostatních faktorů je to především vybavenost sídel, dopravní poloha, obytné
prostředí včetně životního prostředí, vlastní či širší rekreační zázemí. Tyto přírodní
i antropogenní podmínky území se promítají do atraktivity bydlení, kterou velmi dobře
vyjadřuje úroveň cen bydlení - prodejnost nemovitostí pro bydlení v sídle, či dané
lokalitě. Zhodnocení rozvojových faktorů řešeného území je jedním z výchozích podkladů
pro hodnocení a prognózu budoucího vývoje (územně plánovací koncepci rozvoje obce)
během očekávaného období platnosti územního plánu (obvykle pro dalších 10-15 let).
Hlavním cílem kapitoly je sestavení prognózy vývoje počtu obyvatel (včetně bilance
bydlení) v řešeném území ve střednědobém výhledu (očekávané platnosti územního plánu).
Prognóza vychází z rozboru demografických a širších podmínek řešeného území. Slouží
především jako podklad pro dimenzování technické a sociální infrastruktury a pro návrh,
posouzení potřeby a přiměřenosti nových ploch pro bydlení.
U řešeného území se projevují na jeho demografickém vývoji především:
- Poloha na okraji Beskyd, v podhorské urbanizované krajině s blízkými městy Frenštát
p.Radhoštěm a Kopřivnice.
- Omezujícím faktorem je vysoká úroveň nezaměstnanosti v širší oblasti (vazba na
Kopřivnici a i vzdálenější Ostravsko).
- Samotná velikost sídla ovlivňující rozsah jeho vybavenosti, obslužných funkcí.
Pro vývoj počtu obyvatel Tichá v minulosti (od r. 1869 – prvního moderního sčítání) jsou
charakteristické značné změny. Růst omezily jak průmyslová revoluce v 19. století, důsledky
druhé světové války i industrializace po r. 1945 (např. vystěhování mladých rodin do blízké
Kopřivnice). K novému výraznému růstu došlo po r. 1991, tento růst pokračoval až do
současnosti. V posledním období existují náznaky stagnace počtu obyvatel.
Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v řešeném území
s k u t e č n o s t
prognóza
rok
1869 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2009 2020-2025
Tichá
1562 1463 1669 1571 1695 1565 1511 1491 1557 1680 1780-1820
Vývoj počtu obyvatel v řešeném území v posledních letech
období
1.1.2002 1.1.2003 1.1.2004 1.1.2005 1.1.2006 1.1.2007 1.1.2008 1.1.2009
obyvatel
1565
1555
1585
1591
1612
1630
1640
1682
zdroj: ČSÚ
Počet trvale bydlících obyvatel byl v Tiché na začátku roku 2009 (podle ČSÚ) 1682, podle
sdělení obce 1676. Celkově je vývoj počtu obyvatel po r. 1991 příznivý, zejména v posledních
letech. Rozhodujícím faktorem, příznivě ovlivňujícím vývoj je migrace, převaha počtu
přistěhovalých osob nad vystěhovalými. V jednotlivých letech kladné saldo migrace však
výrazně kolísá, zejména v závislosti na dokončované individuální bytové výstavbě.
56
.
Počet trvale bydlících obyvatel obce během období předpokládané platnosti územního
plánu může vykazovat trvalý růst. Příměstská a rekreační sídla představují v současnosti
nejrychleji rostoucí skupinu sídel v ČR, naopak města vykazují obvykle poklesy počtu
obyvatel. Významným faktorem je růst nákladů na bydlení v bytových domech, které omezují
migraci mladých rodin z venkovských obcí a vyvolávající i opačný proces – přistěhování
mladých rodin z měst. Rostoucí význam má však i hledání kvalitního bydlení v atraktivním
obytném a životním prostředí. Tichá těží z atraktivní (rekreační) polohy na okraji Ostravské
aglomerace, na druhé straně však není zcela typickou příměstskou obcí. Mobilitu obyvatel ČR
(stěhování za prací) dlouhodobě omezuje deformovaný trh bydlení a sociálních dávek na
nájemné.
Tab. Věková struktura obyvatel (SLDB r. 2001)
územní
obyvatel
0-14 let
podíl 0-14 let
jednotka
celkem
Česká republika 10230060
1654862
16,2%
okr. Nový Jičín 159925
28663
17,9%
řešené území – 1557
252
16,2%
Tichá
60+ let
podíl 60+
1887266
26055
307
18,4%
16,3%
19,7%
Věková struktura obyvatel řešeného území byla již v minulosti nepříliš příznivá. Podíl
předproduktivní věkové skupiny (0–14 let) byl 16,2 % (r. 2001), odpovídající průměru ČR,
při srovnatelném průměru okresu Nový Jičín 17,9 %. Podíl obyvatel v poproduktivním věku
byl ve stejném období 19,7 %, zatímco průměr okresu Nový Jičín byl výrazně příznivější –
16,3 %. V dlouhodobém vývoji podíl obyvatel nad 60 let dále mírně poroste, podíl dětí bude
stagnovat či klesat, tj. i při mírném růstu počtu obyvatel bude absolutní počet dětí v lepším
případě stagnovat. To se promítne především do stagnace, snížení kapacitních nároků na
školství. Naopak porostou nároky na sociálně zdravotní péči, komunitní plánování obce
vyvolané „stárnutím“ populace.
57
Během období platnosti územního plánu je možno očekávat další růst počtu obyvatel
v obci až na cca 1800 obyvatel do r. 2020 (2025). V úvahu je nutno vzít jak vlastní
rozvojové možnosti řešeného území (atraktivní polohu a značný zájem o bydlení), tak
především širší podmínky regionu.
Předpokládaný vývoj počtu obyvatel je podmíněn zejména udržením (zvyšováním)
atraktivity bydlení v obci (zlepšením obytného a životního prostředí, rozšířením vybavenosti
a využitím územních a rekreačních předpokladů rozvoje obce), zlepšením podmínek
hospodářského rozvoje regionu.
4.11 BYDLENÍ
V řešeném území je v roce 2009 asi 570 trvale obydlených bytů, v r. 2001 (podle výsledků
sčítání) zde bylo 528 trvale obydlených bytů, z toho 446 v rodinných domech. Počet trvale
neobydlených bytů byl 78 v r. 2001 (v r. 1991 - 64), 21 slouží k rekreaci. Individuální
rekreační objekty nebyly v r. 2001 sčítány, v r. 1991 jich bylo v obci vykazováno 40, z toho
35 chalup vyčleněných z bytového fondu. Ke druhému bydlení (široce definovanému), které
zahrnuje všechny jeho formy, je využívána (podobně jako v jiných obcích) značná část trvale
neobydlených bytů, nejenom ty, které slouží k rekreaci (byty přitom nejsou vyjmuty
z bytového fondu). Rozsah druhého bydlení je odhadován na 100 jednotek druhého bydlení
(většinou trvale obyvatelných bytů, bez započtení zahradních chat).
Bytový fond
územní
jednotka
okr. Nový Jičín
Tichá
celkem
byty
62755
606
byty
obydlené
celkem
56965
528
z toho
v rodin.
domech
v bytových
domech
celkem
neobydlené
byty
v%
28888
446
27610
79
5790
78
9%
13%
Vývoj počtu trvale obydlených domů a bytů:
s k u t e č n o s t
1961
1970
1980
1991
2001
bytů trvale obydlených /
453
448
462
487/406 528/446
z toho v rodinných
domech
slouží
k rekreaci
953
21
odhad
2009
570
Bytový fond vykazuje průměrnou věkovou strukturu a většinou i odpovídající stupeň
údržby. Rozsah nové bytové výstavby po r. 1991 byl poměrně značný a počet trvale
obydlených bytů i rozsah druhého bydlení vzrostl (čistý přírůstek 41 trvale obydlených bytů).
Po r. 2001 je v obci dokončováno cca 5 nových bytů ročně. Intenzita nové bytové výstavby se
blíží průměru ČR, s ohledem na poměry MSK je nadprůměrná. V obci existuje značný zájem
o novou bytovou výstavbu i ze širšího okolí.
Pro řešené území je možno během návrhového období uvažovat:
1) S odpadem asi 1-2 byty ročně (ve všech formách, především přeměnou části rodinných
domů na druhé bydlení či jiné využití). Demolice budou tvořit pouze malou část odpadu
bytů, tj. je možno uvažovat s nízkou celkovou intenzitou odpadu – pod 0,4 % ročně
z celkového výchozího počtu bytů (je uvažováno s životností bytů – hrubých staveb –
překračující 200 let, přičemž tato hrubá stavba tvoří méně než 50 % celé hodnoty stavby
58
a současně značná část instalací a vybavení domku se mění v mnohem častější periodě, asi
po 20–40 letech).
2) S potřebou asi 3-4 bytů ročně pro zlepšení úrovně bydlení. Především pokrytí nároků
vznikajících v důsledku poklesu průměrné velikosti cenzové domácnosti, což bude
představovat největší část z celkové „potřeby“ nových bytů. Tato především demograficky
odvozená potřeba nebude plně uspokojována, limitujícím prvkem je především
koupěschopná poptávka. Dá se očekávat i mírný růst soužití cenzových domácností.
Soužití cenzových domácností nelze ve vesnickém území považovat za negativní jev, ale
určení jeho přirozené míry je problematické. Soužití cenzových domácností snižuje nároky
na sociálně zdravotní zařízení a je do jisté míry i přirozenou reakcí na snižování průměrné
velikosti cenzových domácností (rychlý růst podílu jednočlenných domácností důchodců
a samostatně žijících osob). Konečný počet potřebných nových bytů je nutno redukovat
s ohledem na odhad koupěschopné poptávky.
3) Potřebou bytů pro přírůstek počtu trvale bydlících obyvatel – tj. pro obyvatele, kteří se
nově přistěhují do obce (asi 40 bytů) do roku 2025.
V řešeném území je reálné získání celkem asi 4-5 nových bytů ročně. Asi u 1/5 je možné
jejich získání bez nároku na nové zastavitelné plochy vymezené územním plánem a to jako
nástavby, přístavby, změny využití budov, výstavba v zahradách, prolukách v zástavbě apod.
Současně však pro přiměřené fungování trhu s pozemky se doporučuje výrazná převaha
nabídky pozemků nad očekávanou poptávkou. Část pozemků z nabídky odpadne
z majetkoprávních či jiných neodhadnutelných důvodů – nebudou nabídnuty k prodeji (tj.
k zástavbě) nebo v potřebném časovém předstihu nebudou infrastrukturně připraveny
(nákladnost technického vybavení, nových obslužných komunikací, problematika časové
koordinace)
Bilance počtu obyvatel a bytů v řešeném území
obec-část obce
obyvatel
trvale obydlených bytů
rok
2009
2025
2009
2025
1680
1800
570
620
řešené území
obec-část obce
75 řešené
území
řešené území
nových bytů do r.2025
v
v
plocha [ha]
bytových rodinných
BD
RD
domech
domech
(BD)
(RD)
(0)
(65 - 75)
0
13
0
80
0
16
úbytek bytů
do r. 2025
20
druhé bydlení
obytných jednotek
r.2009
r.2025
-
-
100
110
Údaje v závorkách odpovídají očekávanému počtu bytů realizovaných na nových plochách
vymezených v územním plánu obce jako návrhové. V obci je cca 60 bytů v domech
s charakterem zástavby bytových domů, jejich počet zůstane zachován, nové bytové domy
nejsou navrhovány. Mírný nárůst druhého bydlení o cca 10 bytů se realizuje zejména formou
„úbytku-odpadu“ trvale obydlených bytů.
V obci Tichá tedy předpokládáme na vymezených zastavitelných plochách realizaci cca 80
bytů v rodinných domech do roku 2025. Přibližně 15 - 20 bytů může být realizováno bez
nároků na nové plochy vymezené v územním plánu a to formou přístaveb a nástaveb
59
stávajících objektů, případně výstavbou na zahradách, zahrnutých v územním plánu mezi
stávající plochy smíšené obytné.
Rozsah a kapacita nově navržených ploch v územním plánu by však měla být o 50 % až
100 % vyšší než je předpokládaný rozsah nové výstavby. Z těchto údajů vyplývá, že je
vhodné vymezit plochy pro až 160 bytů. Důvodem je efektivní fungování trhu s pozemky,
kdy je žádoucí, aby nabídka stavebních ploch převyšovala potencionální poptávku. Tím se
vytváří převis nabídky sloužící regulaci cen pozemků.
Plochy určené pro rozvoj obytné výstavby - navržené zastavitelné plochy smíšené obytné
(SO) mají celkovou rozlohu 98,29 ha včetně převisu nabídky. Předpokladem je, že pro
výstavbu bytů bude využito přibližně 50 % z těchto ploch, tj. 49,15 ha, což umožní výstavbu
cca 245 RD při předpokládané výměře 2000 m2/RD. Územním plánem je navržen výrazný
převis nabídky ploch i vzhledem k předpokládanému rozsahu obytné výstavby. Na 50 %
vymezených zastavitelných ploch smíšených obytných mohou být realizovány další stavby
související s touto funkční plochou, tj. zařízení občanského vybavení včetně maloplošných
a dětských hřišť, veřejné zeleně, služeb, veřejných prostranství apod. Součástí těchto ploch
budou také plochy pro dopravní obsluhu jednotlivých lokalit, chodníky, atd. Využití části
ploch bude omezeno ochrannými pásmy sítí technické infrastruktury.
4.12 REKREACE A CESTOVNÍ RUCH
Z hlediska širších vazeb bylo správní území obce Tichá zařazeno v rámci platného ÚPN
VÚC Beskydy do rekreačního krajinného celku (RKC) 10 Štramberk. (Vymezení hranic RKC
viz ÚPN VÚC Beskydy, výkres Rekreace a cestovní ruch, památky). Podle závazné části
ÚPN VÚC Beskydy je nutno v celém rozsahu vymezeného RKC dodržovat zákaz nových
staveb pro individuální rekreaci (tj. rekreačních chat, rekreačních domků a zahrádkářských
chat). Přípustné jsou změny původních objektů venkovského charakteru na rekreační chalupy.
Přípustná je realizace ubytovacích zařízení v turistických chatách, penzionech a v soukromí.
Individuální rekreační objekty nebyly ve sčítání v r. 2001 zjišťovány. K individuální
rekreaci je podle informací obce a odhadu využíváno až 100 jednotek druhého bydlení (byty
využívané k rekreaci v rodinných domech, chalupy, usedlosti, chaty). K rekreaci jsou
využívány zpravidla i zahrádkářské chaty upravené k letnímu pobytu, tyto však nejsou do
uvedené bilance započítány. Lze předpokládat, že v průběhu návrhového období dojde
k dalším převodům některých staveb z trvale obydlených do rekreačních, ale může nastat
i situace opačná, že bude požadováno, aby objekty rekreační sloužily k trvalému bydlení.
U těchto staveb je pak nutno posuzovat, zda je zde vybudován vhodný příjezd, lze zajistit
zásobování pitnou vodou, likvidaci odpadních vod zákonným způsobem, odvoz odpadů apod.
Většina rekreačních objektů je v dobrém stavebním stavu.
V obci není žádné zařízení, které by mohlo být využíváno pro hromadnou rekreaci, např.
rekreační středisko, hotel, apod. Ubytovací služby jsou poskytovány v turistické ubytovně –
Technické sporty ZO (kapacita cca 70 lůžek).
Ke každodenní a víkendové rekreaci je možné využívat stávající sportovní zařízení.
Fotbalové hřiště, které je situováno jižním směrem od souvislé zástavby v severní části k.ú.,
dále maloplošné hřiště, které bylo vybudováno na ploše mezi sběrnou surovin a rodinnými
domy v souvislé zástavbě v severní části k.ú. Jízdárna TJ Slovan je umístěna v jihozápadní
části k.ú., na hranici se správním územím města Frenštát pod Radhoštěm.
60
Každodenní rekreační vyžití je podpořeno návrhem ploch pro rozšíření rekreačního areálu
v návaznosti na stávající sportovní areál situovaný v blízkosti centrální zástavby obce (plochy
občanského vybavení - sportovních zařízení - OS) a návrhem na vybudování areálu pro zimní
sporty v západní části obce (plochy občanského vybavení - sportovních zařízení - OS).
Stavby a zařízení pro každodenní rekreaci (sport, relaxaci a volný čas, dětská a maloplošná
hřiště) lze realizovat v plochách smíšených obytných aniž jsou vymezeny na konkrétním
místě územním plánem v souladu s podmínkami stanovenými pro využití ploch.
Pěkná, mírně kopcovitá krajina je vhodná pro cyklistiku a pěší turistiku.
Pro cyklistický provoz jsou v řešeném území využívány všechny komunikace. Pro
cykloturistiku je v Tiché vyznačena jedna cyklistická trasa. Jedná se o lokální cyklotrasu
č. 6008 (Frýdlant n.O. – Tichá – Kozlovice – Frýdlant n. O).
Územím obce Tichá jsou vedeny celkem dvě turisticky značené trasy (dle KČT). Jedná se
o zelenou trasu č. 4840 (Velký Javorník, tur. chata – Horečky – Koliba, rozc. – Frenštát p. R.,
nám. – Žuchov – Kunčice p. Ondř., Jednota – Kozlovice, myslivna – Kunčice p.
Ondřejníkem, rozc.) a žlutou trasu č. 7852 (Kopřivnice – Hostýn – Lichnov – Frenštát p.R. –
Tichá – Měrkovice – Hukvaldy, obora – Hukvaldy).
4.13 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY
Hospodářské podmínky jsou obvykle základním faktorem rozvoje sídel s nemalými
důsledky i do sociální oblasti (soudržnosti obyvatel území). Územní plán je vnímá zejména
plošně (z hlediska lokalizace ploch pro podnikání) a komplexně – především skrze nepřímé
ukazatele nezaměstnanosti obyvatel a mzdové úrovně (koupěschopné poptávky v regionu),
promítající se i do soudržnosti obyvatel území.
Z hlediska zaměstnanosti se právě služby stávají hlavním zdrojem pracovních míst ve
vesnickém území, zatímco tradiční průmysl i přes svou pokračující plošnou expanzi vykazuje
dlouhodobý relativní a mnohdy i absolutní úbytek zaměstnanosti.
Posouzení plošné přiměřenosti stávajících podnikatelských-průmyslových areálů je
v současnosti velmi problematické, jakákoliv měřítka obzvláště pro malé obce chybí.
Základní podmínky fungování podnikatelských nemovitostí však vedou v ČR k obecnému
závěru o přetrvávajícím extenzivním využívání ploch (chybějící zdanění stavebních pozemků
odvozené z poskytovaných užitků obcemi a hodnoty nemovitostí, externalit). Tato situace
vede k nadměrným požadavkům výstavby nových podnikatelských areálů, zejména na
„zelených“ plochách. V případě řešeného území je výraznější expanze ploch pro podnikání
limitována potřebami ochrany obytného prostředí, rekreačního potenciálu území a ochrany
přírody.
Ekonomická aktivita obyvatel
ekonomicky podíl nezaměst
míra
EA
podíl EA v vyjíždějící
aktivní –
EA
naní
nezaměst- v zemědílzem.
za prací
(EA)
%
nanosti
ství
v%
v%
Česká
5253400
republika
okr. Nový Jičín 80186
Tichá
729
podíl
vyjížděj.
v%
51 486937
9,3
230475
4,4
2248404
22
50
47
13,6
8,1
3808
53
4,7
7,3
34752
529
43
73
10876
59
61
Aktuální podrobné údaje za jednotlivé obce o pohybu za prací nejsou k dispozici.
Dostupné údaje z roku 2001 uvádějí v Tiché 729 ekonomicky aktivních obyvatel, přičemž za
prací vyjíždělo mimo obec 529 osob (73 %). Počet pracovních míst v řešeném území od r.
1991 do r. 2001 klesl, v současnosti se jedná asi o 150-180 míst a to především v zemědělství,
obchodu, službách a drobném podnikání. Obyvatelé obce vyjíždějí za prací především do
Frenštátu, Kopřivnice a Frýdku – Místku.
Počet podnikatelských subjektů v řešeném území (r. 2008, zdroj ČSÚ): celkem 229, z toho:
Podnikatelé - fyzické osoby 178
Samostatně hospodařící rolníci a podnikatelé v zemědělství 12
Svobodná povolání 17
Okres Nový Jičín patří z hlediska dlouhodobé úrovně nezaměstnanosti k výrazně
postiženým okresům v rámci bývalého Severomoravského kraje, nadprůměrně při srovnání
celé České republiky. Příznivým faktorem je návaznost obce Tichá na okolní města
s různorodou strukturou pracovních příležitostí. Z celkového pohledu je však nutno vnímat
omezené možnosti zaměstnanosti obyvatel jako jeden z rozhodujících faktorů pro rozvoj
řešeného území.
Řešení problému nezaměstnanosti je převážně makroekonomický a regionální problém,
možnosti zlepšení situace v rámci řešeného území (s ohledem na zachování kvalitního
obytného prostředí v obci) je však potřeba přiměřeně využít.
4.13.1 VÝROBA ZEMĚDĚLSKÁ
Struktura zemědělského půdního fondu
výměra
ha
kat.území celkem
zemědělské pozemky
orná půda
TTP
1644
1151
713
328
podíl na výměře
v kat. území
%
100
70
43
20
podíl na výměře
%
100
62
28
Z pedologického hlediska se jedná o hnědozemní oblast. Převažují hnědé půdy oglejené,
hnědé půdy kyselé a podzolové, v údolnici řeky Lubiny půdy glejové. Půdy jsou středně
hluboké až mělké, většinou silně skeletovité
Katastrální území Tichá na Moravě je zařazeno do zemědělské přírodní oblasti
vrchovinné. Terén je zvlněný, členitý a místy značně svažitý se zhoršenou mechanizační
přístupností. Oblast je méně až středně vhodná pro běžnou zemědělskou výrobu s podstatným
omezením až vyloučením náročnějších druhů plodin. Vzhledem ke svažitosti terénu
a eroznímu ohrožení pozemků je nutné na orné půdě dodržovat protierozní osevní postupy.
Řešené území je zařazeno do zemědělské výrobní oblasti B3 – bramborářsko – ovesné,
převažuje výrobní podtyp bramborářsko ovesný.
V řešeném území hospodaří na převážné části zemědělských pozemků Zemědělské
družstvo Javorník – Tichá. Celkem obhospodařuje 2200 ha zemědělských pozemků. Z toho
je v katastrálním území Tichá na Moravě 750 ha. Zaměření v živočišné výrobě je převážně na
chov skotu, v menší míře na chov prasat.
62
V současné době není k dispozici žádný závazný předpis pro výpočet ochranných pásem
pro zařízení živočišné výroby. Jako nejvhodnější vodítko pro návrh ochranných pásem byl
použit „Metodický návod pro posuzování chovů zvířat z hlediska ochrany zdravých životních
podmínek“ (zpracoval ing. M. Klepal - Brno). Výpočty jsou orientační a budou sloužit jen pro
potřeby územního plánu.
Ochranná pásma jsou zakreslena ve výkrese 7. Koordinační výkres.
Převládající směr větrů je jihozápadní. Korekce dle četnosti větru se omezuje 30 %
v kladném i záporném smyslu.
Relativní četnost směru větrů v %:
S
SV
V
JV
J
11,8
13,1
3,8
2,9
12,8
1/8 calmu = 1,6875
směr
podíl
větru
S
11,8
SV
13,1
V
3,8
JV
2,9
J
12,8
JZ
27,7
Z
10,8
SZ
3,5
Vysvětlivky:
En
=
K
=
EKn =
rOP =
podíl + 1/8
calmu
13,4875
14,7875
5,4875
4,5875
14,4875
29,3875
12,4875
5,1875
JZ
27,7
Z
10,8
SZ
3,5
klid
13,5
x8
+
korekce
107,9
118,3
43,9
36,7
115,9
235,1
99,9
41,5
+ 7,9
+ 18,3
- 56,1
- 63,3
+ 15,9
+ 135,1
- 0,1
- 58,5
+8
+ 18
- 30
- 30
+ 16
+ 30
0
- 30
součet
100
aktuální
směr
J
JZ
Z
SZ
S
SV
V
JV
emisní číslo
korekce v %
emisní číslo korigované
poloměr ochranného pásma
Farma živočišné výroby „Cihelna“ – celková kapacita 200 ks dojnic, 200 ks mladého
dobytka a 100 ks prasat. Mimo stáje pro živočišnou výrobu jsou v areálu farmy dva silážní
žlaby s jímkou, velkokapacitní seník, víceúčelový sklad, budova pro plemenáře.
kategorie zvířat
skutečný
počet ks
dojnice
200
OMD
200
výkrm prasat
100
emisní číslo celkem = 2,03
korekce = 0 %
průměrná
váha v kg
500
350
70
počet standardizovaných ks
200
140
100
emisní
konstanta
0,005
0,005
0,0033
emisní
číslo
1,0
0,7
0,33
S
SV
V
JV
J
JZ
Z
SZ
K
+ 16
+ 30
0
- 30
+8
+ 18
- 30
- 30
EKn
2,3548
2,639
2,03
1,421
2,1924
2,3954
1,421
1,421
rOP
203,63 217,30 187,12
152,69
195,5
205,63
152,69
152,69
rOP = 153 m až 217 m. V ochranném pásmu farmy se nenachází žádný objekt hygienické
ochrany.
63
Kravín „Rakovec“ – kapacita 96 ks dojnic – samostatná stáj se seníkem. Kravín je v době
zpracování ÚP prázdný, nevyužívaný a předpokládá se jeho prodej do soukromého
vlastnictví. Vzhledem k tomu, že další využití stáje není ujasněno, ponecháváme možnost
obnovení živočišné výroby a pásmo je navrženo pro původní kapacitu.
kategorie zvířat
skutečný
průměrná
počet standaremisní
emisní
počet ks
váha v kg
dizovaných ks konstanta
číslo
dojnice
96
500
96
0,005
0,48
korekce = 0 %
S
SV
V
JV
J
JZ
Z
SZ
K
+ 16
+ 30
0
- 30
+8
+ 18
- 30
- 30
EKn
0,5568
0,624
0,48
0,336
0,5184
0,5664
0,336
0,336
rOP
89,51
95,52
82,25
67,12
85,94
90,39
67,12
67,12
rOP = 67 m až 96 m. V ochranném pásmu se nenachází žádný objekt hygienické ochrany.
Mechanizační středisko – sídlo družstva - dvě administrativní budovy, opravárenská dílna se
skladem náhradních dílů, dvě dílny, garáže a sklad strojů.
Farma „Pružiny“ – v současné době je využívaný jen sklad slámy – v nájmu soukromého
zemědělce p. Strnadla. Na přilehlých pastvinách má umístěn chov 15 ks koní.
Dřevěný ovčín a zděná stáj jsou prázdné, nevyužívané - ve špatném stavu. Výhledově je
ponechána možnost využití stáje pro živočišnou výrobu po nutné rekonstrukci. Protože není
ujasněna kapacita ani druh živočišné výroby, nenavrhujeme pro farmu ochranné pásmo.
V blízkosti stáje se nachází jeden rodinný dům a její vzdálenost od zóny bydlení obce je
dostatečná, takže chov hospodářských zvířat je výhledově možný.
Soukromě hospodařící zemědělci
U těchto zemědělců se jedná o menší obhospodařované výměry zemědělských pozemků
a chovy skotu 7 až 25 ks. Jedná se o pastevní chovy a skot je ve stájích umístěn jen v zimním
období.
Josef Havel, čp. 100 – celkem obhospodařuje 15 ha zemědělských pozemků. Ve stáji
u rodinného domu má umístěn chov 8 ks skotu. Pro malý počet hospodářských zvířat
nenavrhujeme pro chov ochranné pásmo. Stáj je umístěna v dostatečné vzdálenosti od
okolních rodinných domů a případné ochranné pásmo by zasahovalo jen vlastní rodinný dům.
Jiří Boháč, čp. 268 – celkem obhospodařuje 47 ha zemědělských pozemků.
u rodinného domu má umístěn chov 25 ks skotu a 4 koně.
kategorie zvířat
skutečný
průměrná
počet standaremisní
počet ks
váha kg
dizovaných ks konstanta
dojnice
25
500
25
0,005
koně
4
500
4
0,003
En = 0,137
Korekce = 0 %
S
SV
V
JV
J
JZ
Z
K
+ 16
+ 30
0
- 30
+8
+ 18
- 30
EKn
0,15892 0,1781
0,137
0,0959 0,14796 0,16166
0,0959
rOP
43,80
46,74
40,25
32,84
42,05
44,23
32,84
ROP = 33 m až 47 m. V ochranném pásmu se nachází jen vlastní rodinný dům
Ve stáji
emisní
číslo
0,125
0,012
SZ
- 30
0,0959
32,84
64
Karel Kocian, čp.107 – celkem obhospodařuje 16 ha zemědělských pozemků. Ve stáji
u rodinného domu má umístěn chov 7 ks skotu. Pro zemědělské účely slouží i víceúčelový
sklad, umístěný rovněž v blízkosti rodinného domu. Pro malý počet hospodářských zvířat
nenavrhujeme pro chov ochranné pásmo. Stáj je umístěna v dostatečné vzdálenosti od
okolních rodinných domů a případné ochranné pásmo by zasahovalo jen vlastní rodinný dům.
Pavel Špaček, čp. 67 – celkem obhospodařuje 10 ha zemědělských pozemků a 5 ha lesních
pozemků. Ve stáji u rodinného domu má umístěn chov 15 ks skotu. Pro malý počet
hospodářských zvířat nenavrhujeme pro chov ochranné pásmo. Případné ochranné pásmo by
zasahovalo jen vlastní rodinný dům.
Zahradnictví – p.Konvička – pěstování a prodej okrasných dřevin - parcela při rodinném
domě – cca 0,15 ha.
4.13.2 VÝROBA A SKLADOVÁNÍ
V území obce Tichá není žádný areál s průmyslovou výrobou.
Podnikatelské aktivity z oblasti služeb, drobné výroby apod. jsou rozmístěny většinou mezi
souvislou zástavbou a jsou převážně provozovány v dílnách u rodinných domů. Jedná se např.
o pneuservis a autoservis, pálenici, pekárnu, stolařství, kamionovou dopravu a další. Z větších
firem zaměřených na výrobní činnost jsou v řešeném území zastoupeny např.:
Pila Javorek - pořez kulatiny, řezaní hranolu, desek, latí, Kovovýroba Miroslav Hopp –
zámečnické, soustružnické, frézařské a kovářské práce.
V jižní části správního území obce Tichá se nachází areál původního podniku Loana, nyní
firma REMBRANT a v jihovýchodní části území je vymezena plocha Dolu Frenštát sever.
Stávající výrobní areály jsou řešením ÚP respektovány. Zastavitelná plocha pro rozvoj
výroby a skladování je navržena jižně od Mechanizačního střediska, v sousedství sportovního
areálu – fotbalového hřiště.
Další dvě plochy jsou vymezeny v návaznosti na stávající výrobní areály v jižní části
správního území obce.
Podnikatelské aktivity bez negativních vlivů na pohodu bydlení a životní prostředí je
možné provozovat v plochách obytných smíšených v souladu s podmínkami stanovenými
v textové části návrhu ÚP.
65
4.14 OBČANSKÉ VYBAVENÍ
Stávající plochy zařízení občanského vybavení jsou ponechány beze změn. Jedná se o areál
základní a mateřské školy, obecní úřad, kulturní dům, kostel a navazující areály hřbitovů,
sportovní areál - fotbalové hřiště, maloplošné hřiště, jízdárnu TJ Slovan. Ostatní plochy
zařízení občanského vybavení, např. prodejny, stravovací zařízení, hasičská zbrojnice apod.
jsou zahrnuty do ploch smíšených obytných.
Navržena je plocha pro občanské vybavení v návaznosti na areál školy (OV), plocha pro
rozšíření sportovního areálu, tj. plochy občanského vybavení - sportovních zařízení (OS)
v blízkosti centra obce, plocha pro rozšíření sportovního areálu (fotbalového hřiště) a plochy
občanského vybavení - sportovních zařízení (OS) pro zimní sporty (sjezdovky s vlekem)
v západní části obce.
4.15 KONCEPCE ROZVOJE JEDNOTLIVÝCH FUNKČNÍCH PLOCH
Obec Tichou je nutno vnímat jako rozvíjející se sídlo do značné míry ovlivněné především
vazbou na blízká města Frenštát pod Radhoštěm, Štramberk a Kopřivnici. Převažujícími
funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, částečně i obslužná, výrobní a rekreační.
Řešené území tvoří součást správního obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm. Rozvojové
možnosti jsou podmíněny zejména skutečnostmi, že především v jižní části území obce se
projevují suburbanizační tendence.
Navržená urbanistická koncepce navazuje na stavební vývoj obce. Stávající urbanistickou
strukturu doplňuje návrhem dostavby vhodných proluk a ploch navazujících na zastavěné
území. Vymezeny jsou především zastavitelné plochy pro obytnou výstavbu a zařízení
související s obytnou funkcí, dále jsou vymezeny zastavitelné plochy pro rozvoj výroby
a skladování, výrobních služeb a případný rozvoj zemědělské výroby a v souladu s Politikou
územního rozvoje ČR 2008 jsou vymezeny plochy pro rozvoj decentralizované, efektivní
a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, tj. jsou
vymezeny plochy pro fotovoltaické elektrárny.
V rámci dopravní obsluhy území bylo řešeno odstranění dopravních závad na stávající
komunikační síti a doplnění komunikací v lokalitách vymezených pro novou zástavbu.
Součástí návrhu je vymezení územního systému ekologické stability.
Největší rozsah navržených zastavitelných ploch představují plochy smíšené obytné,
určené pro pozemky staveb pro bydlení, rodinnou rekreaci, občanského vybavení, pozemky
prostranství veřejných, související dopravní a technickou infrastrukturu. Přípustná je nerušící
výroba a služby, které svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zátěž v území.
Stávající zařízení občanského vybavení zůstávají beze změny. Zastavitelná plocha pro
občanskou vybavenost je vymezena severním směrem od areálu základní školy. Dále jsou
vymezeny plochy pro občanskou vybavenost – sportovní zařízení a to jak pro zimní sporty,
včetně možnosti vybudování bobové dráhy s celoročním využíváním, tak pro rozšíření
sportovního areálu ve vazbě na fotbalové hřiště a možností realizace více účelového
maloplošného hřiště v centru zástavby v severní části obce.
Stávající areály výroby zůstávají územně beze změny. Pro rozvoj výroby a skladování je
navržena zastavitelná plocha navazující na stávající výrobní zemědělský areál situovaný jižně
od souvislé zástavby obce situované v severní části k.ú., v blízkosti sportovního areálu –
fotbalového hřiště.
66
Plochy prostranství veřejných jsou vymezeny podél komunikací.
Do stávajících ploch zeleně veřejné jsou zařazeny drobné plochy zeleně vymezené
v blízkosti Obecního úřadu.
V rámci vymezeného územního systému ekologické stability je navrženo u zatím
nefunkčních ploch zalesnění.
NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ NA PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ CHARAKTERISTIKA PLOCH
Územním plánem jsou vymezeny stávající a navržené plochy s rozdílným způsobem
využití, pro které jsou stanoveny podmínky jejich využívání, které jsou podrobněji uvedeny
v oddíle F textové části I.A Územního plánu Tichá.
V řešeném území jsou vymezeny následující typy ploch:
Plochy smíšené obytné (SO)
Plochy občanského vybavení (OV)
Plochy občanského vybavení - sportovních zařízení (OS)
Plochy občanského vybavení - hřbitovy (OH)
Plochy zemědělské - zahrady (ZZ)
Plochy výroby a skladování (VS)
Plochy prostranství veřejných- zeleně veřejné (ZV)
Plochy prostranství veřejných (PV)
Plochy technické infrastruktury (TI)
Plochy výroby a skladování - elektrárny fotovoltaické (VS-E)
Plochy smíšené nezastavěného území (SN)
Plochy lesní (L)
Plochy zemědělské (Z)
Plochy vodní a vodohospodářské (VV)
Plochy přírodní - územního systému ekologické stability (ÚSES)
Charakteristika ploch:
Plochy smíšené obytné (SO)
Jedná se o převážnou část zástavby v obci - stávající i navržené plochy. Funkce obytná je
dominantní, doplňuje ji funkce obslužná.
Převažuje zde zástavba rodinnými domy s hospodářskými budovami, dílnami, garážemi
a usedlosti. Mezi obytnou zástavbou jsou situovány stavby občanského vybavení lokálního
významu a připouští se zde provozování zařízení služeb a podnikatelských aktivit lokálního
významu, které nebudou narušovat pohodu bydlení negativními vlivy z provozované činnosti,
např. nepřiměřenou dopravní zátěží, hlukem, prachem, pachy, osvětlením apod., včetně staveb
a zařízení pro chov hospodářských zvířat, pokud nebudou negativní účinky na životní
prostředí překračovat limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru a bude je
možné připustit s ohledem na organizaci stávající i navržené okolní zástavby.
V rámci těchto ploch je přípustné budování dopravní a technické infrastruktury nezbytné pro
zajištění funkce těchto ploch.
Plochy občanského vybavení (OV)
Jedná se o stávající i navržené plochy občanské vybavenosti spadající především do veřejné
infrastruktury a případně plošně a prostorově menších komerčních zařízení. Připouští se zde
provozování a výstavba zařízení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu,
67
zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, drobný prodej, ubytování, stravování, ochranu
obyvatelstva a stavby a zařízení související s provozováním uvedených zařízení včetně ploch
zeleně a dopravy.
Plochy občanského vybavení - sportovních zařízení (OS)
Zahrnují stávající sportovní areály a maloplošná hřiště včetně navržených ploch pro sport
a rekreaci. Připouští se zde výstavba zařízení sportovních a zařízení občanského vybavení –
stravování, ubytování, služeb apod. souvisejících s provozem sportovních zařízení.
Dále se připouští výstavba parkovišť a manipulačních ploch, komunikací, chodníků a stezek
pro pěší, garáží pro techniku na údržbu hřiště, zařízení technické infrastruktury apod.
Plochy občanského vybavení - hřbitov (OH)
Jedná se o stávající plochy hřbitovů. Zde se připouští pouze realizace staveb a zařízení
souvisejících s provozem a využíváním hřbitovů včetně staveb církevních a dopravní obsluhy
plochy.
Plochy zemědělské - zahrady (ZZ)
Jedná se o plochy zahrad, které nebyly zařazeny do ploch smíšených obytných. Lze zde
realizovat stavby pro uskladnění nářadí a zemědělských výpěstků se zastavěnou plochou do
25 m2 a zařízení a stavby související s využíváním zahrad, např. skleníky, altány, pergoly,
zahradní krby apod. Oplocení se připouští pouze v zastavěném území s výjimkou ploch
zasahujících do aktivní zóna záplavového území. Mimo zastavěné území se připouští nové
oplocení živým plotem nebo pastvinářským oplocením.
Plochy výroby a skladování (VS)
Jedná se o stávající a navržené plochy výrobních areálů se stavbami zemědělskými, stavbami
pro skladování, výrobu, výrobní a technické služby, stavby pro obchod a služby, čerpací
stanice pohonných hmot, odstavování nákladních vozidel apod. Dále zde lze realizovat stavby
a zařízení související s hlavní činnosti, např. sociální a stravovací zařízení pro zaměstnance,
administrativní budovy, byty pro majitele, správce a hlídače, oddychové a relaxační zařízení
pro zaměstnance.
Plochy prostranství veřejných- zeleně veřejné (ZV)
Zahrnují plochy veřejně přístupné zeleně vymezené v blízkosti Obecního úřadu. Jedná se o
plochy zeleně přístupné 24 hodin denně bez jakéhokoliv omezení, které nebyly zahrnuty do
ploch smíšených obytných nebo do ploch občanského vybavení. Přípustné je zde budování
dětských hřišť, prvků drobné architektury, instalace parkového mobiliáře a staveb a zařízení
pro nezbytnou dopravní obsluhu.
Plochy prostranství veřejných (PV)
Jedná se o plochy veřejně přístupné (plochy podél komunikací, chodníky, zastávky hromadné
dopravy, plochy zeleně na těchto veřejných prostranstvích apod). Připouští se zde realizace
přístřešků na zastávkách hromadné dopravy, prvky drobné architektury a mobiliáře, stavby
sítí technické infrastruktury.
68
Plochy technické infrastruktury (TI)
Jedná se o plochy technických zařízení a staveb příslušné technické vybavenosti, např. ČOV,
vodojemů apod. Přípustné je oplocení ploch, stavby nezbytných komunikací, manipulačních
ploch, odstavných ploch apod.
Plochy výroby a skladování - elektrárny fotovoltaické (VS-E)
Jedná se o plochy pro výstavbu fotovoltaických elektráren a zařízení souvisejících s jejím
provozem. Výstavba jiné technické vybavenosti se v těchto plochách nepřipouští.
Plochy smíšené nezastavěného území (SN)
Jedná se o souvislé plochy vzrostlé zeleně mimo pozemky lesní, remízky na zemědělsky
obhospodařované půdě, břehové porosty, mokřady apod.
Připouští se zde realizace přístřešků a odpočinkových míst pro turisty u značených
turistických tras, stavby a zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody, stavby pro vodní
hospodářství v krajině, drobné sakrální stavby vázané na konkrétní místa, stavby liniové pro
dopravu a technickou infrastrukturu včetně nezbytných zařízení na těchto stavbách.
Plochy lesní (L)
Jedná se o plochy pozemků určených k plnění funkcí lesa, lesní výrobu, zemědělskou výrobu
související s lesním hospodářstvím a myslivostí. V těchto plochách lze realizovat stavby
a zařízení k zajišťování lesních školek a provozování myslivosti, zařízení a stavby, které jsou
v zájmu ochrany přírody a krajiny, stavby přístřešků pro turisty u značených turistických cest,
stavby komunikací a nezbytné stavby technického vybavení, jejichž umístění, nebo trasování
mimo plochy lesní by bylo obtížně řešitelné nebo ekonomicky neúměrně náročné.
Plochy zemědělské (Z)
Hlavním využitím těchto ploch je zemědělská rostlinná výroba a případně pastevní chov
dobytka. Lze zde realizovat stavby a zařízení nezbytné pro zemědělskou výrobu – přístřešky a
stavby pro pastevní chov hospodářských zvířat, napáječky, stavby pro skladování sena
a slámy, včelíny, ohrady a elektrické ohradníky pastevních a jezdeckých areálů apod.
Dále se zde připouští realizace přístřešků a odpočinkových míst pro turisty u značených
turistických tras, stavby a zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody, stavby pro vodní
hospodářství v krajině, drobné sakrální stavby vázané na konkrétní místa, stavby liniové pro
dopravu a technickou infrastrukturu včetně nezbytných zařízení na těchto stavbách.
Plochy vodní a vodohospodářské (VV) mohou být také součástí jiných ploch, připouští se
zde výstavba staveb a zařízení nezbytných pro vodní hospodářství a staveb souvisejících
s vodním dílem, stavby mostů a lávek a výsadba břehové zeleně.
Plochy přírodní - územního systému ekologické stability (ÚSES)
Jedná se o plochy územního systému ekologické stability, které zahrnují ekologickou kostru
území - biokoridory a biocentra. Představují těžiště zájmu ochrany přírody v území a základní
předpoklady jeho ekologické stability. Na těchto plochách se nepřipouští žádná výstavba
s výjimkou zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, sítí technické infrastruktury
a komunikací, jejichž trasování mimo plochy ÚSES by bylo obtížně řešitelné nebo
ekonomicky neúměrné, dále malých vodních nádrží a staveb na vodních tocích.
Plochy dopravní infrastruktury silniční (DS)
Jedná se o plochy staveb komunikací, mostů, lávek a plochy služeb motoristům, např. čerpací
stanice pohonných hmot, dále plochy související s dopravou, např. plochy odstavné, výhybny,
autobusové zastávky, parkovací a manipulační plochy apod.
69
5. INFORMACE O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Návrh řešení Územního plánu Tichá je posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí dle
zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých
souvisejících zákonů v rámci samostatné zakázky (Aquatest a.s., Praha, 2009).
Toto posouzení je součástí Vlivu územního plánu Tichá na udržitelný rozvoj území
zpracovaného podle přílohy č. 5 k vyhlášce 500/2001 Sb., o územně analytických podkladech,
územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, který je
zpracován jako samostatná textová část odůvodnění - Vliv územního plánu Tichá
na udržitelný rozvoj území.
6.
VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO
ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ
K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA
Vyhodnocení je zpracováno podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského
půdního fondu, ve znění zákona 231/1999 Sb., vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se
upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy
MŽP ČR (čj.OOLP/1067/96) k odnímání půdy ze ZPF a zákona č. 289/1995 Sb., o lesích
a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
Použité podklady :
údaje o druzích pozemků z podkladů Katastru nemovitostí – www.nahlizenidokn.cz srpen 2009
- bonitní půdně ekologické jednotky a podklady o odvodněných pozemcích z podkladů ÚAP
Frenštátsko.
6.1
KVALITA ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ
Zemědělské pozemky navrhované k záboru jsou vyhodnoceny podle druhu zemědělských
pozemků s určením BPEJ. Pro lepší posouzení kvality byly jednotlivé BPEJ zařazeny do tříd
ochrany zemědělské půdy I až V. První číslo pětimístného kódu označuje klimatický region.
Řešené území náleží do klimatického 7 – MT 4 – mírně teplý, vlhký. Dvojčíslí (2. a 3. číslo
kódu BPEJ) označuje hlavní půdní jednotku - HPJ.
HPJ v řešeném území podle vyhlášky č. 546/2002, kterou se mění vyhláška č. 327/1998
Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro
jejich vedení a aktualizaci:
20 - Pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické
i pararendziny pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních
sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i středně
skeletovité, často i slabě oglejené.
22 - Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na
mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud
příznivějším.
70
24 - Kambizemě modální eubazické až mezobazické i kambizemě pelické z přemístěných
svahovin karbonátosilikátových hornin - flyše a kulmských břidlic, středně těžké až těžké, až
středně skeletovité, se střední vododržností.
28 - Kambizemě modální eubazické, kambizemě modální eutrofní na bazických
a ultrabazických horninách a jejich tufech, převážně středně těžké, bez skeletu až středně
skeletovité, s příznivými vlhkostními poměry, středně hluboké.
40 - Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery,
regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou
skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici.
41 - Půdy jako u HPJ 40 avšak zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud
příznivějšími vláhovými poměry.
47 - Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových
(polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k
dočasnému zamokření.
48 - Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené
a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až
středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu
zamokření.
49 - Kambizemě pelické oglejené, rendziny pelické oglejené, pararendziny kambické
a pelické oglejené a pelozemě oglejené na jílovitých zvětralinách břidlic, permokarbonu
a flyše, tufech a bazických vyvřelinách, zrnitostně těžké až velmi těžké až středně skeletovité,
s vyšším sklonem k dočasnému zamokření.
56 - Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální
na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla
bez skeletu, vláhově příznivé.
59 - Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, těžké i velmi těžké, bez skeletu, vláhové
poměry nepříznivé, vyžadují regulaci vodního režimu.
71 - Gleje fluvické, fluvizemě glejové, na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras,
při terasových částech širokých niv, středně těžké až velmi těžké, avšak výrazně vlhčí při
terasových částech úzkých niv.
Pro podrobnější určení kvality jsou BPEJ zařazeny do třídy ochrany zemědělských
pozemků I až V.
71
6.2
ZÁBOR PŮDY DLE NÁVRHU ÚP
Celkový předpokládaný zábor půdy činí 149,58 ha, z toho je 140,33 ha zemědělských
pozemků.
Zábor půdy podle funkčního členění ploch
funkční členění
zábor půdy
celkem
SO – plochy smíšené obytné
OV – plochy obč.vybavení
OS – plochy obč.vybavení – sport.zař.
VS - plochy výroby a skladování
VS-E – plochy výroby a skl.-el.fotovolt.
ZZ - plochy zemědělské - zahrady
DS – plochy dopr. infrasruktury. silniční
ZV – plochy pr.veřejných – zeleně veřej.
PV – plochy prostranství veřejných
ha
98,29
1,38
8,98
8,51
2,20
6,06
23,15
1,03
1,33
z toho
zemědělských
pozemků
ha
95,47
1,19
8,46
8,51
2,20
6,02
18,91
0,42
0,50
návrh celkem
150,93
141,68
z nich orné
půdy
99,93
ha
67,78
0,50
8,40
2,20
2,75
17,87
0,32
0,11
Meliorace – Celkem se předpokládá zábor 51,94 ha odvodněných zemědělských
pozemků. Plochy jsou uvedeny v tabulce č. 2.1 až 2.6.
6.3
ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ PRO ÚZEMNÍ SYSTÉM
EKOLOGICKÉ STABILITY
Pro potřeby územního systému ekologické stability se předpokládá zábor celkem 35,84
ha zemědělských pozemků. Z toho je 4,94 ha zemědělských pozemků odvodněno.
V grafické příloze je zakreslen celý průběh ÚSES, včetně jeho funkčních částí. Do záboru
půdy pro ÚSES jsou započteny jen zemědělské pozemky určené k zalesnění. Jedná se
o doplnění biokoridorů a biocenter. Do záboru nejsou zahrnuty ostatní plochy.
Část zemědělských pozemků je ve skutečnosti porostlá vzrostlou náletovou zelení a
neslouží jako zemědělské pozemky. Zábor půdy je zpracován podle druhů pozemků jak jsou
vedeny v katastru nemovitostí. Zásah do organizace zemědělského půdního fondu bude ve
skutečnosti menší než je uvedený zábor pro ÚSES.
6.4
POSOUZENÍ ZÁBORU ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ
Plochy potřebné pro územní rozvoj obce jsou navrženy v návaznosti na stávající zástavbu
a jsou jejím doplněním. Jedná se převážně o plochy určené pro bydlení. Kvalita zemědělských
pozemků navržených k záboru je průměrné až horší kvality ve třídě ochrany III až V.
Vyskytují se i půdy ve třídě ochrany I a II, ale jen v menším rozsahu.
72
6.5
DOPAD NAVRŽENÉHO ŘEŠENÍ NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ
FUNKCÍ LESA
Trvalý zábor
Celkem se předpokládá trvalý zábor 4,32 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa.
plocha
funkční využití
DS2
- plochy dopravy silniční
ZV2
- plochy zeleně veřejné
celkem návrh
zábor ha
3,81
0,51
4,32
kategorie lesních pozemků
10 – lesy hospodářské
Plocha DS2 – jedná se o přeložku silnice II/483
Plocha ZV2 – plocha veřejné zeleně v centru obce. U lesního pozemku zahrnutého do této
plochy se předpokládají jen menší parkové úpravy jako je úprava cest, lavičky apod.
Výstavba v ostatních nově navržených lokalitách je takového charakteru, že nebude mít
žádný vliv na okolní lesní porosty.
V případě nové výstavby je nutno dodržovat vzdálenost do 50 m od okraje lesa – dle
ustanovení § 46 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů
(lesní zákon). Rozhodnutí o umístění stavby do této vzdálenosti lze vydat jen se souhlasem
příslušného orgánu státní správy. Požadavek na 50 m vzdálenost od okraje lesa nesplňují
lokality Z4-ZZ, Z8-SO, Z9-SO, Z10-SO Z11-SO, Z12-SO, Z13-SO, Z16-SO, Z17-OS, Z18OS, Z22-ZZ, Z23-SO, Z24-SO, Z33-SO, Z35-SO, Z37-SO, Z38-SO, Z39-VS, Z41-OS, Z51SO, Z54-SO, Z55-SO, Z56-SO, Z56-SO, Z57-SO, Z58-SO, Z59-SO, Z60-SO, Z61-SO, Z63SO, Z64-SO, Z65-SO, Z66-SO, Z68-SO, Z70-SO, Z71-SO, Z74-SO, Z78-SO, Z80-SO, Z81SO, Z82-SO, Z112-ZZ, Z114-SO, Z117-SO, Z118-SO.
73
Předpokládané odnětí půdy podle funkčního členění ploch
tabulka č.1.1
označení plochy/
funkce
celková
výměra
půdy
ha
Plochy zastavitelné:
Z1
SO
0,54
Z2
SO
0,51
Z3
SO
0,15
Z5
SO
1,33
0,23
Z8
SO
Z11
SO
1,62
Z12
SO
0,64
0,48
Z13
SO
Z14
SO
0,22
Z15
SO
0,18
Z16
SO
0,30
0,19
Z19
SO
Z20
SO
0,64
Z21
SO
0,33
1,75
Z23
SO
0,26
Z24
SO
Z25
SO
0,29
Z26
SO
0,55
0,26
Z27
SO
Z28
SO
0,99
0,97
Z29
SO
0,28
Z30
SO
Z31
SO
0,35
Z32
SO
0,22
Z33
SO
0,34
0,45
Z34
SO
Z35
SO
0,15
0,15
Z36
SO
Z37
SO
0,10
Z38
SO
2,85
0,09
Z42
SO
Z43
SO
0,06
Z44
SO
0,06
Z47
SO
0,22
Z48
SO
0,22
Z49
SO
0,26
Z50
SO
0,24
Z51
SO
0,27
Z52
SO
0,67
Z53
SO
0,48
Z54
SO
0,30
Z55
SO
0,55
Z56
SO
0,69
Z57
SO
0,51
Z58
SO
0,69
z toho pozemky
nezemědělské
ha
lesní
ha
zemědělské
ha
0,74
0,02
0,04
0,10
0,26
0,21
0,15
0,15
0,09
0,06
0,06
0,05
0,39
-
-
0,54
0,51
0,15
0,59
0,23
1,62
0,62
0,48
0,18
0,18
0,30
0,19
0,64
0,33
1,65
0,26
0,29
0,55
0,99
0,97
0,28
0,35
0,22
0,34
0,24
0,10
2,85
0,17
0,22
0,26
0,24
0,27
0,67
0,09
0,30
0,55
0,69
0,51
0,69
z celkového odnětí
orná
zahrady
TTP
ha
ha
ha
0,27
0,08
0,62
0,40
0,23
0,26
0,99
0,44
0,28
0,14
0,07
2,85
0,55
0,38
0,24
0,08
0,18
0,07
1,65
0,35
0,26
0,24
0,27
0,27
0,69
-
0,54
0,07
0,59
0,23
1,62
0,18
0,19
0,64
0,33
0,29
0,55
0,53
0,08
0,34
0,17
0,10
0,17
0,22
0,40
0,09
0,30
0,51
0,31
74
tabulka č.1.2
označení plochy/
funkce
Z59
Z60
Z61
Z62
Z63
Z64
Z65
Z66
Z68
Z70
Z71
Z72
Z73
Z74
Z75
Z76
Z77
Z78
Z80
Z81
Z82
Z83
Z86
Z89
Z91
Z92
Z93
Z94
Z95
Z97
Z98
Z99
Z100
Z101
Z102
Z103
Z104
Z105
Z106
Z107
Z108
Z110
Z111
Z113
Z114
Z115
Z116
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
celková
výměra
půdy
ha
0,97
3,69
0,77
0,82
0,13
0,54
0,26
0,30
0,06
0,33
0,48
0,99
1,16
0,18
0,19
0,23
0,39
0,80
0,43
2,26
0,31
11,12
7,80
0,47
0,20
1,02
1,00
4,99
11,04
0,71
4,83
2,90
2,95
0,51
0,56
1,29
0,66
0,43
2,29
0,47
0,12
0,56
0,12
0,22
0,10
0,09
0,36
z toho pozemky
nezemědělské
ha
0,06
0,06
0,29
0,04
0,05
-
lesní
ha
-
zemědělské
ha
0,97
3,96
0,77
0,82
0,13
0,54
0,26
0,30
0,27
0,48
0,99
1,16
0,18
0,19
0,23
0,39
0,80
0,43
2,26
0,31
10,83
7,80
0,47
0,20
1,02
1,00
4,95
10,99
0,71
4,83
2,90
2,95
0,51
0,56
1,29
0,66
0,43
2,29
0,47
0,12
0,56
0,12
0,22
0,10
0,09
0,36
orná
zahrady
TTP
ha
ha
ha
0,97
1,69
0,19
2,08
0,77
0,82
0,13
0,54
0,26
0,30
0,27
0,43
0,05
0,99
0,44
0,72
0,18
0,19
0,23
0,39
0,80
0,43
2,26
0,23
0,08
10,78
0,05
7,80
0,47
0,20
1,02
1,00
4,95
10,99
0,71
3,81
1,02
2,90
2,95
0,51
0,56
1,29
0,66
0,43
2,29
0,47
0,12
0,35
0,21
0,12
0,22
0,10
0,09
0,36
-
75
tabulka č.1.3
označení plochy/
funkce
Z117
SO
Z118
SO
Z119
SO
Z120
SO
SO Σ
Z46
OV Σ
Z17
OS
Z18
OS
Z41
OS
Z45
OS
Z96
OS
OS Σ
Z39
VS
Z84
VS
Z85
VS
VS Σ
Z79 VS-E Σ
Z4
ZZ
Z7
ZZ
Z9
ZZ
Z10
ZZ
Z22
ZZ
Z69
ZZ
Z87
ZZ
Z88
ZZ
Z90
ZZ
Z109
ZZ
Z112
ZZ
ZZ Σ
Z1-120 celkem
Plochy ostatní:
DS1
DS2
DS Σ
ZV1
ZV2
ZV Σ
PV1
PV2
PV3
PV4
PV5
PV6
PV7
PV8
PV9
PV10
PV11
PV12
z toho pozemky
celková
výměra
půdy
ha
0,62
0,23
1,09
1,35
98,29
1,38
3,30
3,17
1,54
0,47
0,50
8,98
1,38
3,31
3,82
8,51
2,20
0,93
0,26
0,87
1,18
0,64
0,21
0,70
0,29
0,47
0,24
0,27
6,06
125,42
nezemědělské
ha
2,82
0,19
0,05
0,47
0,52
0,04
0,04
3,57
lesní
ha
-
zemědělské
ha
0,62
0,23
1,09
1,35
95,47
1,19
3,30
3,17
1,49
0,50
8,46
1,38
3,31
3,82
8,51
2,20
0,89
0,26
0,87
1,18
0,64
0,21
0,70
0,29
0,47
0,24
0,27
6,02
121,85
10,59
12,56
23,15
0,10
0,93
1,03
0,21
0,17
0,10
0,02
0,06
0,12
0,13
0,13
0,02
0,12
0,13
0,12
0,03
0,40
0,43
0,10
0,10
0,21
0,17
0,10
0,06
0,08
0,01
0,11
0,02
0,07
3,81
3,81
0,51
0,51
-
10,56
8,35
18,91
0,42
0,42
0,02
0,04
0,12
0,13
0,02
0,01
0,11
0,05
orná
zahrady
TTP
ha
ha
ha
0,62
0,23
1,09
1,35
67,78
5,47
22,22
1,19
0,81
2,49
3,17
1,49
0,50
0,50
0,81
7,15
1,38
3,20
0,11
3,82
8,40
0,11
2,20
0,56
0,33
0,26
0,87
1,18
0,64
0,21
0,70
0,29
0,47
0,11
0,13
0,27
2,75
3,27
81,63
6,28
33,94
10,56
7,31
17,87
0,32
0,32
0,04
0,01
0,06
-
0,02
-
1,04
1,04
0,10
0,10
0,02
0,12
0,12
0,02
0,01
0,03
0,05
76
tabulka č.1.4
označení plochy/
funkce
celková
výměra
půdy
ha
1,33
25,51
150,93
PV Σ
Celkem pl.ost.
Celkem návrh
z toho pozemky
nezemědělské
ha
0,83
1,36
4,93
lesní
ha
4,32
4,32
zemědělské
ha
0,50
19,83
141,68
orná
zahrady
TTP
ha
ha
ha
0,11
0,02
0,37
18,30
0,02
1,51
99,93
6,30
35,45
Předpokládané odnětí zemědělských pozemků ze ZPF
katastrální území označení plochy/
odnětí
druh
funkce
zemědělských pozemku
poz. celkem
ha
Zastavitelné plochy:
Tichá na Mor.
Z1
SO
0,23
7
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
˝
Z1
Z2
˝
Z2
Z3
˝
Z3
Z4
˝
˝
˝
Z4
Z5
Z7
˝
Z7
Z8
Z9
˝
Z9
Z10
Z11
Z12
Z13
˝
˝
Z13
Z14
Z15
Z16
˝
˝
SO
SO
˝
SO
SO
˝
SO
ZZ
˝
˝
˝
ZZ
SO
ZZ
˝
ZZ
SO
ZZ
˝
ZZ
ZZ
SO
SO
SO
˝
˝
SO
SO
SO
SO
˝
0,31
0,54
0,27
0,24
0,51
0,08
0,07
0,15
0,42
0,14
0,22
0,12
0,89
0,59
0,16
0,10
0,26
0,23
0,21
0,66
0,87
1,18
1,62
0,62
0,11
0,29
0,08
0,48
0,18
0,18
0,23
0,07
7
2
5
2
7
2
2
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
2
2
2
5
5
7
2
5
kód
BPEJ
tabulka č.2.1
odvodnění
třída
ha
ochrany
7.13.00
II
-
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.47.00
7.22.13
7.22.13
7.41.68
7.22.13
7.41.68
7.47.00
7.47.00
7.22.13
7.47.00
7.47.00
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.24.54
7.24.54
7.24.54
7.24.54
7.40.78
7.40.78
III
III
III
II
III
III
V
III
V
II
II
III
II
II
III
III
III
III
III
V
V
V
V
V
V
-
77
odnětí
druh
funkce
poz. celkem
ha
˝
Σ Z16
SO
0,30
˝
Z17
OS
0,45
5
˝
˝
˝
0,36
5
˝
˝
˝
0,38
7
˝
˝
˝
1,47
7
˝
˝
˝
0,33
7
˝
˝
˝
0,31
7
˝
Σ Z17
OS
3,30
˝
Z18
OS
2,14
7
˝
˝
˝
0,78
7
˝
˝
˝
0,25
7
˝
Σ Z18
OS
3,17
˝
Z19
SO
0,13
7
˝
˝
˝
0,06
7
˝
Σ Z19
SO
0,19
˝
Z20
SO
0,54
7
˝
˝
˝
0,07
7
˝
˝
˝
0,03
7
˝
Σ Z20
SO
0,64
˝
Σ Z21
SO
0,33
7
˝
Σ Z22
ZS
0,64
2
˝
Z23
SO
1,36
5
˝
˝
˝
0,29
5
˝
Σ Z23
SO
1,65
˝
Σ Z24
SO
0,26
2
˝
Σ Z25
SO
0,29
7
˝
Σ Z26
SO
0,55
7
˝
Σ Z28
SO
0,99
2
˝
Z29
SO
0,44
2
˝
˝
˝
0,53
7
˝
Σ Z29
SO
0,97
˝
Σ Z30
SO
0,28
2
˝
Σ Z31
SO
0,35
5
˝
Z32
SO
0,14
2
˝
˝
˝
0,08
7
˝
Σ Z32
SO
0,22
˝
Σ Z33
SO
0,34
7
˝
Z34
SO
0,07
2
˝
˝
˝
0,17
7
˝
Σ Z34
SO
0,24
˝
Σ Z37
SO
0,10
7
˝
Z38
SO
1,46
2
˝
˝
˝
1,31
2
˝
˝
˝
0,08
2
˝
Σ Z38
SO
2,85
˝
Σ Z39
VS
1,38
2
˝
Σ Z41
OS
1,49
7
kód
BPEJ
třída
ochrany
7.40.78
7.24.54
7.40.78
7.41.99
7.24.54
7.41.68
7.41.99
7.41.99
7.40.78
7.41.68
7.48.44
7.41.68
7.41.99
7.40.78
7.48.44
7.22.13
7.41.68
7.41.89
7.24.44
7.48.11
7.48.11
7.24.44
7.24.44
7.24.44
7.24.44
7.24.44
7.20.51
7.20.51
7.20.51
7.20.51
7.20.51
7.20.24
7.20.24
7.20.44
7.20.34
7.20.24
7.20.54
V
V
V
V
V
V
V
V
V
V
V
V
V
V
V
III
V
V
-V
IV
IV
V
V
V
V
V
V
II
II
II
II
V
V
V
V
V
V
tabulka č.2.2
odvodnění
ha
1,42
0,04
1,46
0,66
78
odnětí
druh
funkce
poz. celkem
ha
˝
Σ Z46
OV
1,19
7
˝
Z47
SO
0,09
7
˝
˝
˝
0,08
7
˝
Σ Z47
SO
0,17
˝
Σ Z48
SO
0,22
7
˝
Σ Z49
SO
0,26
5
˝
Σ Z50
SO
0,24
5
˝
Σ Z51
SO
0,27
5
˝
Z52
SO
0,27
5
˝
˝
˝
0,40
7
˝
Σ Z52
SO
0,67
˝
Σ Z53
SO
0,09
7
˝
Σ Z54
SO
0,30
7
˝
Σ Z55
SO
0,55
2
˝
Z56
SO
0,23
5
˝
˝
˝
0,46
5
˝
Σ Z56
SO
0,69
˝
Σ Z57
SO
0,51
7
˝
Z58
SO
0,11
2
˝
˝
˝
0,27
2
˝
˝
˝
0,13
7
˝
˝
˝
0,18
7
˝
Σ Z58
SO
0,69
˝
Z59
SO
0,37
7
˝
˝
˝
0,60
7
˝
Σ Z59
SO
0,97
˝
Z60
SO
0,81
2
˝
˝
˝
0,88
2
˝
˝
˝
0,08
5
˝
˝
˝
0,11
5
˝
˝
˝
0,24
7
˝
˝
˝
1,84
7
˝
Σ Z60
SO
3,96
˝
Σ Z61
SO
0,77
7
˝
Σ Z62
SO
0,82
7
˝
Z63
SO
0,02
7
˝
˝
˝
0,11
7
˝
Σ Z63
SO
0,13
˝
Σ Z64
SO
0,54
7
˝
Σ Z65
SO
0,26
2
˝
Σ Z66
SO
0,30
7
˝
Σ Z69
SO
0,21
7
˝
Σ Z70
SO
0,27
7
˝
Z71
SO
0,43
2
˝
˝
˝
0,05
7
˝
Σ Z71
SO
0,48
˝
Z72
SO
0,10
7
kód
BPEJ
třída
ochrany
7.24.44
7.24.14
7.24.41
7.24.44
7.20.54
7.20.54
7.20.54
7.20.54
7.20.54
V
IV
IV
V
V
V
V
V
V
7.20.54
7.20.54
7.20.54
7.24.14
7.24.44
7.24.44
7.24.14
7.24.44
7.24.14
7.24.44
V
V
V
IV
V
V
IV
V
IV
V
7.24.14
7.24.44
IV
V
7.24.14
7.24.44
7.24.14
7.24.44
7.24.14
7.24.44
IV
V
IV
V
IV
V
7.24.11
7.24.11
7.56.00
7.24.11
7.24.44
7.24.44
7.24.44
7.24.44
7.47.12
7.47.10
7.47.10
7.56.00
III
III
I
III
V
V
V
V
IV
III
III
I
tabulka č.2.3
odvodnění
ha
0,05
0,05
-
79
odnětí
druh
funkce
poz. celkem
ha
˝
˝
˝
0,89
7
˝
Σ Z72
SO
0,99
˝
Z73
SO
0,44
2
˝
˝
˝
0,72
7
˝
Σ Z73
SO
1,16
˝
Σ Z74
SO
0,18
7
˝
Σ Z75
SO
0,19
5
˝
Z76
SO
0,21
2
˝
˝
˝
0,02
2
˝
Σ Z76
SO
0,23
˝
Σ Z77
SO
0,39
2
˝
Z78
SO
0,75
7
˝
˝
˝
0,05
7
˝
Σ Z78
SO
0,80
˝
Z79
VS-E
0,03
2
˝
˝
˝
2,17
2
˝
Σ Z79
VS-E
2,20
˝
Σ Z80
SO
0,43
7
˝
Σ Z81
SO
2,26
2
˝
Z82
SO
0,23
2
˝
˝
˝
0,08
5
˝
Σ Z82
SO
0,31
˝
Z83
SO
10,78
2
˝
˝
˝
0,05
7
˝
Σ Z83
SO
10,83
˝
Z84
VS
2,03
2
˝
˝
˝
1,17
2
˝
˝
˝
0,11
7
˝
Σ Z84
VS
3,31
˝
Z85
VS
2,16
2
˝
˝
˝
0,45
2
˝
˝
˝
1,21
2
˝
Σ Z85
VS
3,82
˝
Z86
SO
6,71
2
˝
˝
˝
0,67
2
˝
˝
˝
0,34
2
˝
˝
˝
0,08
2
˝
Σ Z86
SO
7,80
˝
Z87
ZZ
0,22
2
˝
˝
˝
0,32
2
˝
˝
˝
0,16
2
˝
Σ Z87
ZZ
0,70
˝
Z88
ZZ
0,11
7
˝
˝
˝
0,18
7
˝
Σ Z88
ZZ
0,29
˝
Z89
SO
0,06
7
˝
˝
˝
0,32
7
kód
BPEJ
třída
ochrany
7.47.10
7.47.10
7.47.10
7.47.10
7.47.12
7.47.12
7.47.10
7.47.12
7.24.11
7.24.41
7.20.21
7.47.12
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.47.42
7.22.13
7.22.13
7.47.12
7.47.42
7.13.00
7.47.12
7.24.14
7.24.44
7.13.00
7.24.14
7.24.44
7.13.00
7.59.00
7.13.00
7.24.14
III
III
III
III
IV
IV
III
IV
IV
IV
IV
IV
III
III
III
III
III
III
III
V
III
III
IV
V
II
IV
IV
V
II
IV
V
II
IV
II
IV
tabulka č.2.4
odvodnění
ha
0,03
2,17
2,20
10,78
10,78
2,03
1,17
0,11
3,31
2,16
0,45
1,21
3,82
6,40
0,67
0,34
0,08
7,49
0,22
0,32
0,16
0,70
-
80
odnětí
druh
funkce
poz. celkem
ha
˝
˝
˝
0,09
7
˝
Σ Z89
SO
0,47
˝
Z90
ZS
0,20
2
˝
˝
˝
0,27
2
˝
Σ Z90
ZS
0,47
˝
Σ Z91
SO
0,20
2
˝
Σ Z92
SO
1,02
2
˝
Σ Z93
SO
1,00
2
˝
Z94
SO
1,99
2
˝
˝
˝
2,96
2
˝
Σ Z94
SO
4,95
˝
Z95
SO
0,08
2
˝
˝
˝
10,91
2
˝
Σ Z95
SO
10,99
˝
Σ Z96
OS
0,50
2
˝
Z97
SO
0,63
5
˝
˝
˝
0,18
5
˝
Σ Z97
SO
0,71
˝
Z98
SO
0,14
2
˝
˝
˝
1,50
2
˝
˝
˝
0,47
2
˝
˝
˝
0,42
2
˝
˝
˝
1,28
2
˝
˝
˝
0,46
7
˝
˝
˝
0,22
7
˝
˝
˝
0,14
7
˝
˝
˝
0,20
7
˝
Σ Z98
SO
4,83
˝
Z99
SO
1,01
2
˝
˝
˝
1,31
2
˝
˝
˝
0,38
2
˝
˝
˝
0,20
2
˝
Σ Z99
SO
2,90
˝
Z100
SO
1,43
2
˝
˝
˝
1,52
2
˝
Σ Z100
SO
2,95
˝
Σ Z101
SO
0,51
2
˝
Σ Z102
SO
0,56
2
˝
Σ Z103
SO
1,29
2
˝
Σ Z104
SO
0,66
2
˝
Z105
SO
0,13
2
˝
˝
˝
0,30
2
˝
Σ Z105
SO
0,43
˝
Z106
SO
1,71
7
˝
˝
˝
0,58
7
˝
Σ Z106
SO
2,29
˝
Z107
SO
0,28
7
˝
˝
˝
0,19
7
kód
BPEJ
třída
ochrany
7.59.00
7.24.14
7.24.44
7.24.14
7.47.12
7.47.12
7.28.14
7.47.12
7.24.14
7.47.12
7.24.14
7.24.14
7.47.12
7.59.00
7.24.11
7.24.44
7.24.14
7.47.12
7.59.00
7.24.14
7.24.14
7.24.44
7.24.11
7.24.14
7.24.44
7.47.12
7.24.11
7.24.14
7.24.14
7.24.14
7.24.14
7.24.14
7.24.11
7.24.14
7.24.11
7.24.14
7.59.00
7.24.11
IV
IV
V
IV
IV
IV
III
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
III
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
III
IV
IV
IV
III
IV
IV
IV
IV
IV
III
IV
III
IV
IV
III
tabulka č.2.5
odvodnění
ha
1,02
0,19
2,28
2,47
0,08
10,91
10,99
0,63
0,18
0,71
0,14
0,14
-
81
odnětí
druh
funkce
poz. celkem
ha
˝
Σ Z107
SO
0,47
˝
Z108
SO
0,05
2
˝
˝
˝
0,07
2
˝
Σ Z108
SO
0,12
˝
Z109
ZS
0,11
2
˝
˝
˝
0,13
7
˝
Σ Z109
ZS
0,24
˝
Z110
SO
0,35
2
˝
˝
˝
0,21
7
˝
Σ Z110
SO
0,56
˝
Σ Z111
SO
0,12
7
˝
Σ Z112
SO
0,27
2
˝
Σ Z113
SO
0,22
2
˝
Σ Z114
SO
0,10
2
˝
Σ Z115
SO
0,09
7
˝
Σ Z116
SO
0,36
2
˝
Σ Z117
SO
0,62
2
˝
Σ Z118
SO
0,23
2
˝
Σ Z119
SO
1,09
2
˝
Z120
SO
0,65
2
˝
˝
˝
0,70
2
˝
Σ Z120
SO
1,35
celkem Z1-120
121,85
plochy ostatní:
Tichá na Mor. Σ
DS1
10,56
2
˝
DS2
3,11
2
˝
˝
1,19
2
˝
˝
2,13
2
˝
˝
0,88
2
˝
˝
0,02
7
˝
˝
1,02
7
˝
Σ
DS2
8,35
˝
ZV2
0,32
2
˝
˝
0,10
7
˝
Σ
ZV2
0,42
˝
Σ
PV4
0,02
7
˝
Σ
PV6
0,04
2
˝
PV7
0,08
7
˝
˝
0,04
7
˝
Σ
PV7
0,12
˝
PV8
0,01
2
˝
˝
0,02
7
˝
˝
0,10
7
˝
Σ
PV8
0,13
˝
Σ
PV9
0,02
7
˝
Σ
PV10
0,01
7
˝
PV11
0,06
2
tabulka č.2.6
odvodnění
ha
kód
BPEJ
třída
ochrany
7.59.00
7.24.11
7.59.00
7.59.00
7.59.00
7.59.00
7.24.54
7.24.54
7.47.10
7.41.89
7.24.41
7.24.14
7.24.11
7.24.14
7.22.13
7.24.14
7.24.44
-
IV
III
IV
IV
IV
IV
V
V
III
V
IV
IV
III
IV
III
IV
V
-
1,09
0,65
0,70
1,35
46,04
7.22.13
7.22.13
7.47.12
7.47.42
7.24.14
7.24.14
7.22.13
7.20.51
7.20.51
7.22.13
7.24.44
7.24.44
7.24.41
7.20.24
7.20.24
7.20.54
7.24.44
7.24.44
7.47.12
III
III
IV
V
IV
IV
III
V
V
III
V
V
IV
V
V
V
V
V
IV
2,35
1,19
2,13
0,23
5,90
-
82
odnětí
druh
funkce
poz. celkem
ha
˝
˝
0,02
5
˝
˝
0,03
7
˝
Σ
PV11
0,11
˝
Σ
PV12
0,05
7
celkem pl.ostatní
19,83
celkem návrh
141,68
-
kód
BPEJ
třída
ochrany
7.47.12
7.47.12
7.24.11
-
IV
IV
III
-
tabulka č.2.7
odvodnění
ha
5,90
51,94
Zábor zemědělských pozemků pro územní systém ekologické stability
označení
plochy
1 NRBK
2 LBC
4 LBC
5 NRBK
5 NRBK
7 NRBK
7 NRBK
8 LBC
8 LBC
10 RBC
10 RBC
12 LBC
17 LBC
18 LBK
18 LBK
20 LBK
20 LBK
22 LBK
22 LBK
24 LBK
24 LBK
25 LBK
výměra
ha
0,16
2,73
1,80
0,19
1,56
1,75
0,40
1,90
2,30
1,78
0,18
1,96
6,21
5,03
11,24
2,50
1,00
0,04
0,70
0,74
0,62
0,36
0,98
0,73
0,06
1,53
2,32
0,56
0,24
0,20
1,00
0,54
0,72
stávající
druh
pozemku
7
2
7
2
7
2
7
2
7
2
7
2
2
2
7
2
7
2
5
7
2
5
7
2
7
z toho odvodnění
ha
navržené
společenstvo
2,63
2,63
1,00
0,04
0,34
0,38
0,37
0,37
0,56
0,56
-
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
tabulka č.3.1
Tichá na Moravě
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
83
označení
plochy
25 LBK
26 LBC
26 LBC
27 LBK
27 LBK
29 LBK
30 LBC
31 LBK
celkem
výměra
ha
1,26
1,61
0,22
1,83
0,60
0,12
0,72
0,45
0,57
0,17
35,84
stávající
druh
pozemku
2
7
2
7
2
7
7
-
Vysvětlivky k tabulkám:
druh pozemku:
-2
-5
-7
z toho odvodnění
ha
navržené
společenstvo
4,94
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
tabulka č.3.2
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
- orná půda
- zahrada
- trvalý travní porost
funkční členění:
SO
OV
OS
VS
VS-E
DS
ZV
ZZ
PV
- plochy smíšené obytné
- plochy občanského vybavení
- plochy občanského vybavení – sportovního zařízení
- plochy výroby a skladování
- plochy výroby a skladování – elektrárny fotovoltaické
- plochy dopravy silniční
- plochy prostranství veřejných - zeleně veřejné
- plochy zemědělské - zahrady
- plochy prostranství veřejných
ÚSES:
LBC
LBK
RBC
NRBK
- lokální biocentra
- lokální biokoridory
- regionální biocentra
- nadregionální biokoridory
84
PŘÍLOHA Č. 1
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ
1) limity využití území vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace - Územního plánu velkého územního celku Beskydy a jeho platných změn č. 1 a č. 2.
Pro správní území obce Tichá vyplývají limity:
- rekonstrukce jednoduchého vedení VVN 403 Prosenice-Nošovice na vedení s dvojitým
potahem, VVN 459 Nošovice – Horní Životice a 220kV – VVN 270 Lískovec –
Povážská Bystrica.
- stávající trasa radioreléového spoje RKS Hošťálkovice – Radhošť, ostatní radioreléová
síť a dálkový kabel
- návrh silnice I. a II. třídy
- stávající vodojem, stávající čistírna odpadních vod, stávající zdroje podzemních vod
a významné vodovodní řady;
- stanovená záplavová území;
- prvky nadregionálního, regionálního (dle ZÚR MSK) ÚSES;
- vymezené území PP Travertinové kaskády a přírodního parku Podbeskydí.
2) limity využití území vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí
- ochranné pásmo silnic II. a III. třídy v šířce 15 m od osy komunikace mimo souvisle
zastavěné území, dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění
pozdějších předpisů
- rozhledová pole silničních křižovatek dle zákona č. 13/1997 Sb, o pozemních
komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
- ochranná pásma leteckých radiových zabezpečovacích zařízení dle zákona
č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb.,
o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, vymezená pro celé správní
území Tiché. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby
jen na základě stanoviska Ministerstva obrany, Vojenské a ubytovací správy Brno,
odloučeného parkoviště Olomouc:
- výstavba souvislých kovových překážek
- výstavba větrných elektráren
- stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více nad terénem
- stavby, které jsou zdrojem elektromagnetického rušení
- ochranná pásma vodovodních a kanalizačních řadů do průměru 500 mm vč. 1,5 m,
u řadů nad průměr 500 mm 2,5 m od líce potrubí dle zákona č. 274/2001 Sb.,
o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon
o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů
- ochranné pásmo přivaděče vody Ostravského oblastního vodovodu DN 600 Nová
Ves – Frenštát pod Radhoštěm – Červený Kámen – 6 m od osy potrubí na obě strany
stanovené rozhodnutím č.j. VLHZ-790/89-235/Hr ze dne 24.4.1989
85
- ochranná pásma nadzemních elektrických vedení (vzdálenost od krajního vodiče)
dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy
v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění
pozdějších předpisů. Údaje v závorce platí pro vedení postavená před rokem 1995:
20 m (25 m)
15 m (20 m)
u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně:
pro vodiče bez izolace
7 m (10 m)
pro vodiče s izolací základní
2m
pro závěsná kabelová vedení
1m
u stožárových DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV
u zděných DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV
u vestavěných DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV
7 m od zařízení
2 m od zařízení
1 m od obestavění
- ochranná pásma plynovodů (vzdálenost od okraje potrubí) dle zákona
č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických
odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů:
BP
OP
pro VTL plynovod do DN 250
20 m
4m
pro VTL plynovod (do DN 100)
15 m
4m
pro STL a NTL plynovody
1m
- ochranné pásmo u podzemních komunikačních vedení 1,5 m od krajního vedení dle
zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících
zákonů
- ochrana ložisek nerostných surovin - Ministerstvo životního prostředí ČR stanovuje
území se zvláštními podmínkami geologické stavby podle zákona ČNR č. 62/1988 Sb.,
o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu ve znění zákona ČNR č. 543/1991
Chráněné ložiskové území:
14400000 Čs. část Hornoslezské pánve, surovina uhlí černé, zemní plyn;
21690002 Tichá, surovina – uhlí černé, zemní plyn;
14430000 Trojanovice, surovina – zemní plyn;
Výhradní ložiska:
317190000 Mořkov-Frenštát, stav využití – dosud netěženo, surovina – uhlí černé;
plyn;
314430100 Frenštát-západ a východ, stav využití – dosud netěženo, surovina – zemní plyn;
314420000 Frenštát-východ, stav využití – dosud netěženo, surovina – uhlí černé;
314430000 Frenštát-západ, stav využití – dosud netěženo, surovina – uhlí černé;
plyn;
Poddolovaná území:
86
Dobývací prostory – těžené:
40038 Tichá, nerost – zemní plyn;
Dobývací prostory – netěžené:
20072 Trojanovice, nerost – černé uhlí;
Podle Mapy důlních podmínek pro stavby v okrese Frýdek - Místek, zpracované OKD, a.s.
IMGE, o. z. v červnu 1997, leží celé správní území v území mimo vlivy důlní činnosti,
v ploše C2.
- sesuvná území - Ministerstvo životního prostředí ČR vydalo prostřednictvím Geofondu
ČR, podle § 13 zákona č. 62/1998 ve znění zákona ČNR č. 543/1991 Sb., grafickou část
registru sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací (září 1999):
- ochranné pásmo hřbitova - zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně
některých předpisů, ve znění pozdějších předpisů
Ochranné pásmo hřbitova nebylo stanoveno územním rozhodnutím. V ÚP Tichá je
vymezeno OP v šířce 100 m v souladu se zákona č. 256/2001.
- ochrana přírody a krajiny - zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,
ve znění pozdějších předpisů, vyhláška MŽP ČR, kterou se provádí některá ustanovení zák.
ČNR č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů:
Územní systém ekologické stability:
nadregionální biokoridor, regionální biokoridor, regionální biocentrum, lokální biokoridor
a lokální biocentrum;
registrované významné krajinné prvky: - 3205 Skalní výchoz bašských pískovců
- 3207/1-2 Selské lomy na Tichavské Hůrce
- 3210 Údolnicová louka
- 3213 Louky a pastvina na svazích T. Hůrky
- 3214 Pastevní areál „Pružinky“
- 32142 Strážka – dálkový výhled
- 32143„Hola“ – krajinářský výhled
maloplošné chráněné území: - PP Travertinové kaskády
ochrana krajinného rázu: - přírodní park Podbeskydí
- ochrana lesních pozemků - zákon č. 289/1995 Sb., lesní zákon v platném znění
- ochranné pásmo lesa - 50 m od hranice pozemku lesa
87
- ochrana před záplavami - Rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje
ŽPZ/10970/04 a ŽPZ/10970/03 ze dne 11.3.2004 jsou stanovena záplavová území vodního
toku Tichávka v km 0,000 – 11,345 a Lubina km 24,464 – 28,670 a vymezeny aktivní
zóny stanovených záplavových území.
- zákon č. 20/187 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů
V obci Tichá je jako území s vyšší pravděpodobností výskytu archeologických nálezů
evidováno středověké a novověké jádro obce.
V tomto území je ve smyslu odst. 2 § 22 zák. č. 20/1987 Sb., s dostatečným časovým
předstihem písemně ohlásit zahájení výkopových prací Archeologickému ústavu AV ČR
a následně umožnit provedení záchranného archeologického výzkumu na základě dohody
uzavřené podle odst. 1 § 22 zák. č. 20/1987 Sb. Odborný archeologický dohled je
nezbytný již při skrývkách orniční vrstvy, v opačném případě hrozí poškození
archeologických nálezů, které jsou dle povahy jejich nálezových okolností majetkem
obce, kraje či státu.
V obci Tichá jsou evidovány tyto nemovité kulturní památky:
53644/8-1689/1 krucifix na p. č. 190 u vstupu na hřbitov;
45789/8-1690 boží muka p.č. 2506/1, u silnice 4848;
25437/8-1555 sousoší Smuteční píseň na hřbitově naproti hlavního vstupu p. č. 1831.
Návrh nemovitostí na kulturní památky v obci Tichá:
- roubený dům č. 10, parc. č. 888,
- dům č. 33, parc. č. 1044,
- prkenná stodola u č.p. 59, parc. č. 921,
- roubená stodola u č.p. 62, parc. č. 892,
- zděný a roubený dům č.p. 79, parc. č. 689,
- roubený dům č.p. 256, parc. č. 1034.
88
PŘÍLOHA Č. 2
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
ATS
BD
BP
BTS
CO
ČHMÚ
ČOV
ČSÚ
ČÚZK
DTP
EO
HTP
KČT
k. ú.
LHP
MK
MO
MŠ
NN
OP
ORP
OZKO
POH
PUPFL
PÚR
RD
RKS
RS
RSU
SHR
STG
STL
SÚ
SV
TKO
TO
TR, TS
TTP
TÚ
ÚK
ÚP
ÚPS
ÚSES
ÚV
VDJ
VKP
VN
VPS
VÚC
VVN
ZPF
ZŠ
-
automatická tlaková stanice
bytový dům
bezpečnostní pásmo
základová převodní stanice (base transceiver station)
civilní ochrana
Český hydrometeorologický ústav
čistírna odpadních vod
Český statistický úřad
Český ústav zeměměřický a katastrální
dolní tlakové pásmo
ekvivalentní obyvatel
horní tlakové pásmo
Klub českých turistů
lesní hospodářský plán
místní komunikace
místní obslužná (komunikace)
mateřská škola
nízké napětí
ochranné pásmo
obec s rozšířenou působností
oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší
plán odpadového hospodářství
pozemky určené k plnění funkcí lesa
politika územního rozvoje
rodinný dům
radiokomunikační středisko
regulační stanice
vzdálený účastnický blok (remote subscriber unit)
samostatně hospodařící rolník
skupina typů geobiocénu
středotlaký
sídelní útvar
skupinový vodovod
tuhé komunální odpady
telefonní obvod
trafostanice, transformační stanice
trvalé travní porosty
tranzitní ústředna
účelová komunikace
územní plán
účastnická přípojná síť
územní systém ekologické stability
úpravna vody
vodojem
významný krajinný prvek
vysoké napětí
veřejně prospěšné stavby
velký územní celek
velmi vysoké napětí
zemědělský půdní fond
základní škola
89
PŘÍLOHA Č. 3
Přehled citovaných zákonů a vyhlášek
-
zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění
pozdějších předpisů;
-
vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací
dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti;
-
vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhlášky
č. 269/2009 Sb.;
-
vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby;
-
zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (památkový zákon), ve znění pozdějších
předpisů;
-
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;
vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona
č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve
znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění
-
vyhláška MŽP č. 363/1992 Sb., o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registrace,
ve znění vyhlášky č. 368/2004 Sb.;
-
zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový
zákon), ve znění pozdějších předpisů;
-
vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně,
ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb.;
-
zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů;
-
zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů;
-
zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně
některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů;
-
nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění
povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do
vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů;
-
nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život
a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování hodnocení
stavu jakosti těchto vod, ve znění nařízení vlády č. 169/2006 Sb.;
-
vyhláška MZe č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků
a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění pozdějších
předpisů;
90
-
nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání
a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření
v těchto oblastech, ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon
o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů;
-
vyhláška č. 205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení
některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší;
-
nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší;
-
nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku
a vibrací;
-
zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických
odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších
předpisů;
-
zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně dalších zákonů;
-
zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění
-
zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon
o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších
předpisů;
-
vyhláška MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF;
-
vyhláška č. 546/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví
charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení
a aktualizaci;
-
zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů;
-
zákon č. 20/187 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů
-
zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb.,
o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů
91

1 1. ÚVOD 1.1 ÚDAJE O ZADÁNÍ A PODKLADECH Územní plán

Transkript

Podobné dokumenty

1/2010 územní plán tichá

Visual FoxPro - Rottweiler klub

Informační materiály pro účastníky floristického kurzu České

OOP FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM 1

ArcRevue 2/2016

Rok 2011 - Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně

Textová část

Usnesení z 7. zasedání ZM Loket dne 15. 12. 2015

Katalogový list ke stažení

1 1. ÚVOD 1.1 ÚDAJE O ZADÁNÍ A

Pokyny k zahájení práce s programem HEC

Změna č1 UP Bohumilice

Albrechtice odůvodnění - čistopis

C návrh ÚP Jestřabí v Krkonoších odůvodnění

Návrh zadání

Uzemni Plan Loucka cast 1