stAnley kubrick

Komentáře

Transkript

stAnley kubrick
Asociace českýc h
filmových klubů u vá d í
Proj ekt 100 2 014
P r ojek t1 0 0.cz
„Stanley Kubrick chtěl
tímto filmem především
vytvořit mýtus a myslím,
že se mu to podařilo.“
Arthur C. Clarke
Technické údaje
2001: Vesmírná odysea (2001: A Space Odyssey) / Velká Británie, USA 1968 / 141 minut
Produkce
Stanley Kubrick
Režie
Stanley Kubrick
Scénář
Stanley Kubrick,
Arthur C. Clarke
Kamera
Geoffrey Unsworth
Střih
Ray Lovejoy
Hrají
Keir Dullea,
Gary Lockwood,
William Sylvester,
Leonard Rossiter,
Robert Beatty,
Sean Sullivan,
Douglas Rain,
Daniel Richter,
Terry Duggan
Ceny
Oscar 1969 – nejlepší
speciální efekty
BAFTA 1969 – nejlepší
kamera a soundtrack
Žánr
science-fiction
Originální verze
anglicky
Další informace
http://www.projekt100.cz
Monopol
od 27. 3. 2014
do 31. 10. 2014
Titulky
české
Materiály ke stažení
http://www.acfk.capsa.cz
( jméno a heslo: guest)
Dop. přístupnost
od 12 let
Kopie
DCP
Formát
1 : 2,20
Programování
David Huspenina
[email protected]
tel. +420 724 339 341
Filosofická filmová
opera. Evoluce a smysl existence
lidstva v několika epochách, během kterých
je člověk konfrontován se zlověstným a mlčícím
symbolem mimozemského života. Science-fiction film,
po kterém už filmové sci-fi nikdy nebylo jako dříve, a souběžně
napsaný stejnojmenný science-fiction román, po němž se sci-fi
literatura navždycky změnila. Jeden z největších mýtů filmové
historie a společné mistrovské dílo dvou osobností svých
oborů – režiséra Stanleyho Kubricka a spisovatele
Arthura C. Clarka. Neopakovatelná cesta za
hranice lidské zkušenosti, za hranice
prostoru a času…
Synopse
Úsvit lidstva
Po prologu, tvořeném po vzoru operní
předehry jen orchestrální hudbou, se první kapitola filmu odehrává v těžko identifikovatelné (snad africké) polopouštní
oblasti. Tlupa opolidí (pravděpodobně
rodu Australopithecus) je nucena každý
den bojovat o přežití – čelí útokům predátorů (útok leoparda) a také nepřátelství konkurenční tlupy (boj o zdroj vody).
Jednoho dne se členové tlupy vzbudí
a naleznou před svým úkrytem tajemný
černý monolit. Brzy poté vůdce tlupy objeví, že tapíří kost se dá využít jako nástroj pro rozbíjení jiných kostí a také jako
zbraň pro zabíjení tapírů a členů nepřátelské tlupy. V momentu využití prvního
nástroje se rodí prapodstata člověka,
vůdce tlupy triumfálně vyhazuje kost do
vzduchu, tato kost se v jednom z nejslavnějších střihů filmové historie mění
v podobně tvarovanou vesmírnou loď
vznášející se temnotou o několik miliónů
let později.
TMA-1
Tato kapitola jako jediná není uvedena
mezititulkem, ale podivný objekt s označením TMA-1 je jejím centrálním motivem.
Sledujeme cestu doktora Heywooda F.
Floyda na vesmírnou základnu obíhající
kolem země. Na této základně uskuteční
doktor videohovor se svojí dcerou a následně se setká s ruskými kolegy, kteří
plni znepokojení vyprávějí o podivných
událostech a možné epidemii na americké měsíční základně Clavius. Poté se
doktor vydává na Clavius, kde zjišťuje,
že fáma o epidemii je pouhou zástěrkou
pro skutečný stav věcí – na Měsíci byl
vykopán podivný černý monolit s označením TMA-1 (Tycho Magnetic Anomaly
One). Doktor se vydává přímo k monolitu, společně s kolegy se vedle něj fotí
a během focení začne z objektu vycházet těžko identifikovatelný vysokofrekvenční zvuk…
Mise Jupiter
O osmnáct měsíců později se vydává
k Jupiteru americká vesmírná loď Discovery One. Posádku lodi tvoří dva kosmonauti – doktor David Bowman a doktor
Frank Poole – a dále tři vědci, kteří jsou
umístěni v hluboké hibernaci. Všechny
operace lodi jsou řízeny centrálním počítačem s označením HAL 9000 (Heuristicky programovaný ALgoritmický samočinný počítač). Hal se kosmonautům
překvapivě svěřuje se svými obavami
ohledně celé mise a následně je nechává spravit rozbitou anténu v otevřeném
vesmíru. Kosmonauti však na anténě
žádnou poruchu nenacházejí a nabízejí
se tak dvě možná vysvětlení – neomylný
Hal udělal chybu nebo umělá inteligence dokonalého počítače obsahuje určitý
prvek lidského faktoru.
Kosmonauti se tajně domluví, že zkusí
součástku opravit ještě jednou a pokud
Hal opravdu udělal chybu, nemilosrdně
jej vypnou. Při operaci ve volném vesmíru však Hal záměrně způsobí odpojení
Poola a jeho pád do volného prostoru,
načež se Bowman okamžitě vydává se
svým modulem na záchranu kolegy. Mezitím Hal odpojí všechny životní funkce
vědcům odpočívajícím v hibernaci. Když
se Bowman s Poolovým tělem vrací zpět
do lodi, Hal jej odmítne pustit zpět. Bowman tedy pouští Poolovo tělo a riskantním manévrem, během nějž se na několik
vteřin ocitá bez helmy ve vakuu volného
vesmíru, se dostává zpět do lodi.
V centrálním procesoru pak Bowman
postupně odpojuje jednotlivé Halovy
paměťové a operační prvky, přičemž komunikační schopnosti „odumírajícího“
počítače se stále zhoršují a na konci je
Hal schopen reprodukovat jen jediný
text – písničku Harryho Dacreho z roku
1892 s názvem Daisy Bell. Po kompletním odpojení Hala se začne přehrávat
video nahrané doktorem Floydem, který
vypráví o existenci tajemného černého
monolitu a jeho nálezu na Měsíci a také
o faktu, že signál podobný zvukům vycházejícím z monolitu byl identifikován
v blízkosti planety Jupiter.
Jupiter a za nekonečnem
V blízkosti Jupitera opouští Bowman Discovery One a v malém modulu se vydává
na oběžnou dráhu planety, kde nachází
další monolit. Poté, co se kosmonaut přiblíží k monolitu, je se svým modulem vržen na neuvěřitelnou cestu mimo klasicky definovatelný prostor a čas, během
níž prolétává fantastickými barevnými
spektrálními obrazci, podivuhodnými
krajinami či tunely různobarevného světla. Nakonec se i s modulem ocitá v pokoji zařízeném v neoklasicistickém stylu.
Bowman pozoruje sám sebe v různých
fázích vlastního života a následně se
v pokoji objevuje další černý monolit.
Hrdina k němu vztahuje ruce a následně
se mění v gigantické hvězdné embryo
vzhlížející na planetu Zemi.
o filmu
V roce 1964, ihned po dokončení filmu
Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil
nedělat si starosti a mít rád bombu, se
Stanley Kubrick plně oddal dobové fascinaci vesmírnými výpravami a mimozemským životem a rozhodl se natočit
„opravdu dobrý a inteligentní sci-fi film“.
Šedesátá léta byla dekádou zasvěcenou
vesmírnému výzkumu a vyznačovala se
frenetickými vesmírnými závody mezi
USA a SSSR, štědrým rozpočtem pro
vesmírné organizace (prezident Kennedy oficiálně deklaroval naprosto neomezený rozpočet pro organizaci NASA)
a masovým zájmem veřejnosti.
Na doporučení jednoho z velkých hollywoodských studií se Kubrick rozhodl
kontaktovat britského sci-fi autora žijícího na Srí Lance, Arthura C. Clarka. Clarke v této době ještě nebyl zářivou hvěz-
dou na poli sci-fi literatury a členem tzv.
„velké trojky“ (A. C. Clarke, Isaac Asimov,
Robert A. Heinlein), ale měl na svém kontě již několik úspěšných povídek. Clarke
a Kubrick se setkali ve slavném newyorském hotelu Chelsea, kde spisovatel
nabídl režisérovi několik svých textů,
z nichž si Kubrick nakonec vybral povídku Hlídka (The Sentinel). Tato povídka
se stala základem pro další společnou
práci obou umělců, kteří nakonec strávili dva roky přetvářením povídky do románového textu a současně do podoby
filmového scénáře. Stejnojmenný Clarkův román je samozřejmě komplexnější
a doslovnější, přesně jak si to vyžaduje
médium literatury. Román a scénář vznikaly současně, navzájem se ovlivňovaly
a klíčová byla dlouholetá interakce dvou
výrazných autorských osobností, Clarka
a Kubricka (oba autoři chtěli původně
uvádět filmový scénář jako dílo „Kubricka a Clarka“ a román jako dílo „Clarka
a Kubricka“, ale román je nakonec podepsán pouze A. C. Clarkem). Rozdílná
je také míra tajemnosti, která je ve filmu
daleko větší – Kubrick si přál film více
kryptický a mysteriózní (především co
se motivů černého monolitu a hvězdné
brány u Jupitera týče), Clarke ve svém
románu daleko více vysvětluje.
Celý projekt byl prezentován v roce
1965 pod názvem 2001: Vesmírná odysea, kterému však předcházelo hned několik verzí titulu filmu (Journey Beyond
the Stars, Universe, Planetfall). Autorem
finálního názvu je Kubrick, který záměrně použil odkaz na Homérovu Odyseu,
neboť dle jeho slov „pro staré Řeky musela být nekonečná moře za hranicemi
probádaného světa podobným mystéri-
em jakým je pro naši generaci nekonečno vesmíru“.
Během natáčení nebyl nikdo ze studia
MGM puštěn na plac, výsledný film byl
tedy pro zástupce studia a producenty
velkým překvapením. Po premiéře se
snímek setkal s velmi průměrnými recenzemi a divácký zájem zůstával také
za očekáváním. Studio tedy tento titul
odepsalo a soustředilo se na jiné projekty, po měsíci se však začali ozývat kinaři
z celých Spojených států – kina se spontánně začala plnit především mladými
diváky, pro které se sledování této sci-fi
stalo kultem spojeným s konzumací marihuany a halucinogenů, jakousi specifickou formou drogového tripu. Film si tak
poměrně pomalu získával dnešní výjimečnou reputaci, která je nyní posílena
i reakcemi jiných slavných filmařů, kteří
často označují 2001: Vesmírnou odyseu
za klíčový film pro svůj vývoj. Takto mluví
například George Lucas („Byl jsem tehdy na škole, a když jsem viděl Odyseu,
byla to pro mě obrovská inspirace. Řekl
jsem si, že když to dokázal Kubrick, dokážu to jednou i já.“), Steven Spielberg
(„Epochální dílo, které naprosto zásadně
mění a přetváří filmovou formu. Zásad-
ní je, že Kubrick vypráví příběh naprosto
odlišným způsobem než jak jsme zvyklí
a schopní příběhy akceptovat. Kubrick
je pro mě nejlepším režisérem historie kinematografie.“) či William Friedkin
(„Odysea je jeden ze tří nejvýznamnějších filmů všech dob.“). Nepopiratelným
faktem je, že 2001: Vesmírná odysea se
stala zásadní inspirací pro celý sci-fi žánr
(sci-fi před Odyseou, to byly béčkové
akční filmy v papundeklových kulisách
s modely obřích monster) a bez ní by jen
těžko vznikly další perly žánru jako Lucasovy Hvězdné války.
Kromě filozofického poselství je 2001:
Vesmírná odysea přelomovým filmem
i z hlediska technických prvků a představuje milník v organickém využívání
speciálních efektů. Zjednodušeně řečeno, každý tvůrce, který po roce 1968 využíval ve svém díle speciální efekty, se
musel vyrovnat s existencí a odkazem
Kubrickova filmu. Kubrickovi se podařilo stvořit inovativní obraz vesmíru, který
je formálně naprosto čistě a překrásně
zkomponovaný, ale zároveň je dokonale exaktní a vědecký. Film neobsahuje
žádnou (do té doby běžnou) sci-fi nadsázku – všechny vesmírné lodě i interi-
éry vycházejí z prvků dobového designu, pouze jsou „upgradovány“ do roku
2001. I přesto, že film tvoří naprostou
špičku v tehdejším využívání speciálních efektů, tvůrci se museli neustále
vyrovnávat s omezenými technickými
možnostmi – i proto byla celá řada scén
natáčena za použití dnes již primitivních
modelů a technických zařízení. Jako příklad může sloužit scéna se spícím doktorem Floydem, během níž se uličkou lodi
vznáší ve stavu beztíže pero a jemně se
pohybuje v rytmu Straussova valčíku.
Tvůrci pro tuto scénu přilepili pero na
dokonale průhledné sklo ukotvené mimo
záběr v rámu, následně pohybovali s celým rámem a tím pádem rozhýbali i pero.
Nedostatek hi-tech vybavení byl během
natáčení vyvažován naprostým perfekcionismem Kubricka a jeho štábu – každá
scéna musela být dokonalá, každá scéna
podléhala desítkám zkoušek a desítkám
následných klapek. I proto o filmu režisér Sydney Pollack prohlásil: „Ve 2001:
Vesmírné odysee jsou sekvence, u kterých dodnes nevím, jak je mohl Kubrick
vytvořit.“
ZÁKLADNÍ MOTIVY FILMU
Jedním z klíčových motivů filmu je zobrazení mimozemských forem života – tuto
problematiku konzultovali oba autoři detailně s astronomem a spisovatelem Carlem Saganem (mimo jiné autorem románu
Kontakt, jehož filmová adaptace /r. Robert
Zemeckis/ bývá často přirovnávána právě
ke Kubrickovu filmu) a všichni se shodli
na netělesné formě mimozemšťanů. Mimozemský život se tak ve filmu objevuje
v nehmotné podobě čisté a neomezené
energie, která má možnost vstoupit do
lidského mozku a využít ho jako kazetový
přehrávač – může přehrávat život daného
člověka neomezeně vpřed i vzad, přesně
jak se to děje astronautovi Bowmanovi ve
scénách odehrávajících se v neoklasicistickém pokoji (a v jeho mysli).
Základním tématem filmu je lidská evoluce a odpovědi na tři klíčové otázky: „Co
je člověk?“, „Co bylo před člověkem?“,
„Co bude po člověku?“. Enigmatickým
objektem provázejícím evoluci lidstva je
tajemný černý monolit, který je symbolickým akcelerátorem jednotlivých evolučních kroků člověka – opolidé se jej
dotknou a zanedlouho začnou zabíjet
a jíst maso, astronaut Bowman kolem něj
proletí a vzápětí se dostane do kontaktu
s mimozemským životem. Podle samotného Clarka a jeho románu je monolit objektem mimozemské civilizace, který „hlídá a pozoruje“ lidstvo a jeho vývoj, podle
některých teoretiků jsou čtyři setkání
s monolitem během filmu symbolickými
čtyřmi etapami vývoje člověka (opočlověk
– člověk – člověk v kontaktu s mimozemským životem – vesmírné dítě). Kritik Rob
Ager dokonce přichází s odvážnou teorií
o propojení monolitu se samotným filmovým médiem: monolit podle něj referuje
k plátnu filmového obrazu (které je pouze otočeno o 90°), takže během prologu
a následně po přestávce nesledujeme
kompletně černé filmové plátno, ale díváme se přímo na povrch monolitu. Ať už se
divák snaží interpretovat monolit a další
kryptické motivy filmy jakkoliv, klíčový je
přístup samotných autorů filmu, kteří se
snažili především vytvořit mýtus představující pro každého diváka výzvu a nutnost
vytvoření jeho vlastní interpretace.
Dalším hojně analyzovaným prvkem filmu je vztah posádky lodi Discovery One
a všemocného řídícího počítače HAL
9000. V bonusových materiálech k filmu
natočených po roce 2000 Clarke k Halo-
vi ironicky poznamenal: „Na konci šedesátých let byla revolta Hala výjimečným
tématem a základním konfliktem filmu,
dnes ale každý kdo má počítač dobře ví,
že počítač ‚má duši‘ a rád se bouří proti
našim příkazům.“ Výzkum umělé inteligence byl v šedesátých letech teprve na
začátku a 2001: Vesmírná odysea je tak
cenným dobovým příspěvkem k této problematice – Hal čelí silnému morálnímu
dilematu mezi osudem mise a osudem
lidské posádky a zároveň snad až příliš podléhá dobové „módě“ neurotismu
(velké téma konci šedesátých let, kdy
každý měl deprese a každý bral prášky
na uklidnění, což velmi důsledně ilustrují
například filmy Woodyho Allena). Hal by
ve filmu mohl elegantně okamžitě zabít
všechny členy posádky (například přerušením přívodu kyslíku), ale neučiní tak
a následně se dostává do takřka evolučního konfliktu s astronautem Bowmanem.
Ten ukáže velkou odolnost a nepředpokládanou schopnost přežít a následně
velmi metodicky a chladnokrevně Hala
odpojuje. V tomto momentu se dění na
vesmírné lodi propojuje s první kapitolou
filmu – opolidé kvůli přežití zabijí tapíry,
Bowman kvůli přežití zabíjí Hala.
Stanley Kubrick
* 26. 7. 1928, New York, USA
† 7. 3. 1999, Harpenden, Velká Británie
Jeden z nejuctívanějších režisérů filmové historie se narodil roku 1928 v New
Yorku do rodiny, v níž se mísila židovská,
polská, rakouská a rumunská krev. Jako
teenager byl velmi nenápadným, lehce
neurotickým knihomolem vyrůstajícím
v divokém prostředí newyorského Bronxu. Brzy se jeho hlavním zájmem stala fotografie, jako fotograf se záhy etabloval
ve školních kruzích a následně se v roce
1946 stal oficiálním fotografem pro časopis Look. Spolu se svou první manželkou
Tobou Metzovou začal pravidelně navštěvovat filmové projekce v Museum of
Modern Art a jako klíčové režiséry tohoto období později uvedl Maxe Ophülse
a Eliu Kazana.
Po natočení několika krátkých filmů debutoval Kubrick v roce 1953 válečným
snímkem Strach a touha, prvním amatér-
ským celovečerním pokusem, jehož kompletní štáb byl tvořen pouze Kubrickem
a jeho manželkou. V poloamatérském
duchu a rámci rozpočtu sponzorovaného
toliko rodinou vznikl i druhý celovečerní
film, noir Vrahův polibek, který však již
naznačil Kubrickův smysl pro režii, filmovou kompozici a svícení. Prvním skutečně profesionálním dílem pak byl další
noir s názvem Zabíjení – tento snímek
již mnozí kritici jednoznačně umisťují do
pantheonu noirových filmů a někteří pozdější tvůrci se otevřeně hlásí k velmi silné
inspiraci tímto dílem (Quentin Tarantino).
Stezky slávy pak již znamenaly definitivní
průlom do první režisérské ligy a syrová
obžaloba nesmyslnosti války s Kirkem
Douglasem v hlavní roli se pravidelně
dostává na žebříčky nejlepších protiválečných dramat. Následovala další spo-
lupráce s Douglasem, epický velkofilm
Spartakus, během jehož natáčení Kubrick
poprvé v kariéře vážněji narazil na vysilující produkční problémy, neustálé konflikty uvnitř štábu a nutnost ukočírovat celou
plejádu hereckých ikon (kromě Douglase
například i Tony Curtis, Laurence Olivier
či Peter Ustinov). I přes všechny problémy během natáčení se Spartakus stal kasovním trhákem a nadlouho nejvýdělečnějším počinem hollywoodského studia
Universal.
Lolita představovala pro Kubricka první
natáčení ve Velké Británii, první velkou
literární adaptaci a také první podvratný
a kontroverzní film. Následovala ji další
ostrá satira s dlouhým názvem Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si
starosti a mít rád bombu, natočená z politických důvodů také ve Velké Británii. Po
sci-fi 2001: Vesmírná odysea se Kubrick
opět vrátil do Velké Británie, kde adaptoval složitě strukturovaný a velmi násilný
román Anthonyho Burgesse s názvem
Mechanický pomeranč. Snímek vyvolal
obrovskou kontroverzi po celém světě a například v zemi svého vzniku byl,
po mnoha výhružkách smrtí a několika
násilných činech inspirovaných dějem
filmu, zakázán až do Kubrickovy smrti
a znovu uveden až v roce 2000. Další
trojice filmů (Barry Lyndon, Osvícení, Full
Metal Jacket) natočená střídavě v Británii a USA jen potvrdila Kubrickovu výjimečnou vlastnost dokonale ovládnout
naprosto odlišné filmové žánry (film noir,
historický velkofilm, společenská satira,
černá komedie, science-fiction, thriller,
válečný film) a pozici absolutní autorské
ikony tehdejší kinematografie.
mochodem velké venkovské sídlo hraje
klíčovou roli) a pouhé čtyři dny po ukončení natáčení ve svém domě zemřel.
1971: Mechanický pomeranč
(A Clockwork Orange)
Režijní filmografie:
1975: Barry Lyndon
1953: Strach a touha
(Fear and Desire)
1980: Osvícení
(The Shining)
1955: Vrahův polibek
(Killer's Kiss)
1987: Olověná vesta
(Full Metal Jackett)
1956: Zabíjení
(The Killing)
1999: Eyes Wide Shut
1957: Stezky slávy
(Paths of Glory)
1960: Spartakus
Od natáčení Lolity v roce 1962 žil Kubrick
trvale ve Velké Británii, především kvůli
svobodě, klidu a vzdálenosti od velkých
studií. Usadil se ve velkém domě Childwickbury Manor půl hodiny cesty od Londýna, kde v klidu připravoval svoje filmy
a věnoval se rodině. Po několikaleté
pauze natočil v roce 1999 svůj poslední
snímek Eyes Wide Shut (ve kterém mi-
1968: 2001: Vesmírná odysea
(2001: A Space Odyssey)
1962: Lolita
1964: Dr. Divnoláska
aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu
(Dr. Strangelove or:
How I Learned to Stop Worrying and Love the Bomb)

Podobné dokumenty

Referát: Arthur Charles Clarke - 2001: Vesmírná odysea

Referát: Arthur Charles Clarke - 2001: Vesmírná odysea na průzkumnou misi k Saturnově měsíci Japetu, cíli rádiového signálu z monolitu. Posádku tvoří David Bowman a Frank Poole, astronauti, kteří mají na starost cestu k cíli, nemající o pravém účelu mi...

Více

Stanley Kubrick bez sponzor.indd

Stanley Kubrick bez sponzor.indd Flying Padre USA 1950-1951 Mr. Lincoln USA 1952; TV The Seafarers USA 1953 Fear and Desire (Strach a touha) USA 1951-1953 Killer‘s Kiss (Vrahův polibek) USA 1955 The Killing (Zabíjení) USA 1955-195...

Více

motorické a tonusové poruchy -děti

motorické a tonusové poruchy -děti typický obraz myogenní léze úzké akční potenciály motorických jednotek

Více

Stanley Kubrick.indd

Stanley Kubrick.indd Flying Padre USA 1950-1951 Mr. Lincoln USA 1952; TV The Seafarers USA 1953 Fear and Desire (Strach a touha) USA 1951-1953 Killer‘s Kiss (Vrahův polibek) USA 1955 The Killing (Zabíjení) USA 1955-195...

Více

Stanley Kubrick.indd

Stanley Kubrick.indd Flying Padre USA 1950-1951 Mr. Lincoln USA 1952; TV The Seafarers USA 1953 Fear and Desire (Strach a touha) USA 1951-1953 Killer‘s Kiss (Vrahův polibek) USA 1955 The Killing (Zabíjení) USA 1955-195...

Více

Pondělí 28. 7. 2014

Pondělí 28. 7. 2014 Lydia a Isaac jsou moji přátelé – ona pochází ze Švýcarska, zatímco on z Kanady, ale oba tehdy žili ve Španělsku. Šlo o složité natáčení. Tři lidi na jednom místě? Asi si to umíte představit. Produ...

Více