RL únor 2008

ZPRAVODAJ
MĚSTA PLZNĚ
ROČNÍK XIX
září 2014
Doprava
Provoz
Magický
strana 2
strana 3
strana 4
se vrací
do centra
zahájily tři
nové školky
kolotoč přijel
z Francie
Nové depo už je v provozu
Od září začalo sloužit nové depo Plzeňských městských dopravních podniků, a.s.
(PMDP) v areálu Škodovky na Karlově.
Jedná se o jeden z největších projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru
v České republice.
Oproti původním předpokladům se
podařilo zahájit provoz technické základny s kapacitou 350 vozů za téměř
1,2 miliardy korun s ročním předstihem.
Kontrakt na dobu 29 let s platností od ledna loňského roku uzavřelo město Plzeň
a Škoda Transportation v květnu 2012.
„Vybudování a zprovoznění areálu
s ročním předstihem je pro nás obrovský
úspěch. Stavba depa pro autobusy a trolejbusy nám trvala pouze zhruba dva roky.
Nové zázemí nabízí špičkové služby v oblasti údržby a oprav vozidel. Svou podobou patří k tomu nejmodernějšímu, co se
ve střední Evropě v tomto oboru využívá.
Dlouhodobý servis zejména našich vozidel je pro nás cestou, po které bychom se
rádi v budoucnu vydali i v dalších městech,“ říká generální ředitel společnosti
Škoda Transportation Josef Bernard.
Investice města do technické základny
dopravních podniků byla nutná. A to nejen
proto, že areál v Cukrovarské ulici byl na
hranici životnosti a kapacitně přestal vyhovovat, ale také vzhledem k pracovním
podmínkám zaměstnanců.
I když z určitého pohledu občana by se
mohlo zdát, že výstavbou nového zázemí
pro vozy veřejné městské dopravy bude
na řadu let zatížen městský rozpočet,
z druhé strany tato cesta, kterou zastupitelé zvolili, pro něj znamená jistotu,
že služby budou fungovat dlouhodobě
a kvalitně.
Depo na ploše 11,6 hektaru vzniklo
v rámci revitalizace škodováckého areálu. Jeho součástí jsou servisní haly,
strojní myčky, lakovací boxy, skladovací prostory a čerpací stanice. Dále zde
vznikla zastřešená stání pro trolejbusy
a parkoviště pro autobusy včetně zařízení
pro předehřevy motorů. Zajímavou součástí stavby je více než 250 metrů dlouhá
krytá zkušební trať pro trolejbusy, jediná
svého druhu v Evropě.
V novém areálu byla vybudována rovněž administrativní čtyřpodlažní budova, která poskytuje mimo jiné kompletní
technické zázemí. K dispozici jsou zde
i školicí prostory, archivy, jídelna, šatny
a sociální zařízení pro zaměstnance.
Pokračování na straně 2
V úterý 2. září se uskutečnilo slavnostní otevření budovy Nového divadla. Program byl zahájen fanfárou a uvedením opery Prodaná
nevěsta, které přímým přenosem odvysílala Česká televize. Více o budově Nového divadla najdete na straně 5.
Foto: Michal Böhm
krátce
ROZHOVOR
Cenu převezme
ředitel archivu
Karel Gott: Jsem rád, že na mne rodné město nezapomíná
Cenu města Plzně převezme 28. září bývalý dlouholetý městský archivář Ivan
Martinovský. Kromě svého vědeckého
působení vykonal jako historik pro Plzeň
množství záslužné práce.
Ivan Martinovský je absolventem
Vysoké školy chemicko-technologické
v Pardubicích a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde studoval
archivnictví a pomocné vědy historické.
V letech 1972 - 1983 působil jako archivář v Ústí nad Labem, v období 1984
– 1997 řídil Archiv města Plzně. Nyní je
v důchodovém věku, ale nadále se věnuje historické práci. Zabývá se dějinami
pozdního středověku a regionální historií severních a západních Čech. Publikoval na 200 odborných a vědecko-populárních prací.
Mimo jiné byl iniciátorem, autorem
a hlavním redaktorem knihy „Dějiny
Plzně v datech od prvních stop osídlení
až po současnost“. Tato publikace uvedla na pravou míru v mnoha případech
jako první ideologicky podjaté interpretace určitých období z dějin našeho města. Dalším významným odborným přínosem Ivana Martinovského
je jeho podíl na publikaci „Vladislavské zřízení zemské a navazující prameny“. Návrh na udělení Ceny města
Plzně Ivanu Martinovskému podala
Česká archivní společnost s podporou četných pracovníků archivů,
univerzitních a dalších pracovišť.
(red)
Dne 14. července 1939 oslavili manželé
Gottovi z Plzně narození syna Karla.
Od té doby se stal fenoménem, který
nemá na naší hudební scéně obdoby.
Karel Gott se narodil v porodnici ve Wenzigově ulici, první roky života strávil na Petrohradě.
Foto: Jakub Ludvík
U příležitosti svého životního jubilea
se Karel Gott podělil s redakcí Radničních listů nejen o své vzpomínky
na dětství strávené ve válkou zkou-
šené Plzni, ale i o aktuální informace
o přípravách jeho turné a plánech do
budoucna.
Co se vám vybaví, když se řekne Plzeň?
Pochopitelně rodné město, ve kterém
jsem se 14. července před pětasedmdesáti
lety narodil. Přišel jsem na svět v plzeňské
porodnici ve Wenzigově ulici, mí rodiče
a později i já jsme bydleli na Slovanské
třídě ve čtvrti Petrohrad. Ve stejném
domě s námi žila i matka mé maminky,
babička Valešová. V souvislosti s touhle
babičkou se s vámi podělím o něco, na co
jsem přišel teprve zcela nedávno. Svou
ženu Ivanku pochopitelně nesmírně
miluji a moc si jí vážím za to, co všechno zkusila během svých těhotenství
i porodů našich dcer. A taky za to, jak se
krásně, s láskou a zodpovědně stará o ně
– i o mne. Ještě víc jsem si začal teď
v podzimu svého života vážit i své maminky. V dětství jsem si to, a myslím,
že je to úplně normální, vůbec neuměl
představit. Říkal jsem si: „Jsem na světě,
a co má být?“ Teď už snad vidím všechno správně. Úplně jinak se dívám i na
svou babičku Valešovou, která měla deset dětí. Devět dcer a jen jednoho syna.
Moje maminka Marie byla její desáté
dítě. Babička se o všechny a o všechno
uměla skvěle postarat, a přitom to byla
žena se smyslem pro humor. Pořád byla
fit a své stáří si doslova užívala, jak by se
dnes řeklo. Taky bych se to chtěl naučit.
Vy jste jako kluk právě v Plzni zažil
válku. Utkvěly vám z ní nějaké zásadní zážitky?
Už v mých pěti letech ve mně válka
zanechala dojmy, které se do mě silně
vepsaly. Pamatuji si atmosféru při náletu na Plzeň. Náš dům na Slovanské
třídě byl vybombardován, takže jsme
dva dny a dvě noci byli zasypáni, než
nás vyprostili. Když tohle dítě prožije,
tak se o válku začne zajímat určitě víc,
než když to slyšíte nebo se to dozvíte
z učebnic. Do onoho náletu jsem si na
válku jen hrál. Válka kluka přitahuje, dokud se ho netýká. Ptal jsem se
táty, kdo jsou ti hloubkaři, co je to za
stíhačky, jaký je to typ bombarďáků,
zbraně jsem považoval za hračky dospělých… Až potom přišel nálet a s ním
hlad a strach. Hlad si ale neuvědomujete, pokud jste předtím neměl možnost se dobře nabaštit. Říkáte si, že
to asi tak má být. Není máslo na chleba, nejsou vajíčka, je jenom na příděl
špatný margarín, takže když jsem pak
někde viděl nějaké receptáře, ptal jsem
se maminky: „Co je to šunka, mami,
a jak chutná? A jak chutná čokoláda?“ Tu jsem ochutnal teprve, když
do Plzně přijeli Američané a z džípu na mě hvízdli a hodili mi ji. Tenkrát
po válce se nedalo nic koupit a my děti
jsme mezi sebou měly hierarchii podle
toho, co jsme dostaly od příbuzných
z venkova nebo od Američanů. Jeden
měl namazaný chleba máslem, druhý
se sádlem, třetí se škvarkama, čtvrtý
dokonce se špekem a ostatní měli třeba od Američanů pomeranč, jiný čokoládu, nebo dokonce balíček žvýkaček, další jeden plátek žvýkačky a ten
poslední už měl žvýkačku rozžvýkanou.
Pociťoval jste při náletu v krytu jen
strach nebo jste to prožíval i jako
dobrodružství?
Měl jsem strach. Do té doby jsem se
díval na modlení jako na pánbíčkaření, ale v ten moment, jak to řachlo, tak
jsme se s mámou modlili. Od tohoto
momentu jsem se taky táty neptal na
bombarďáky a začal jsem se zajímat,
jak taková válka vůbec vznikne. A proč?
Pak vyrostete a ptáte se: „A táto, proč
když bombardovali Škodovku, zasáhli
především domy, a ne továrnu?“ Vrtá
vám to hlavou a zjistíte, že nálet na
Škodovku se dělá jen jako, protože v ní
vyráběli suroviny pro německou mašinérii, což bylo logické, ale vybombardované jsou obytné domy. A táta vám
řekne: „Víš, Karlíčku, oni ti, co bombardují, tak možná v té fabrice mají nějaké
akcie.“ Já už si jako kluk říkal: „Aha, je
válka, a válka asi musí být, a aby byla,
musí se vyrábět zbraně a to stojí velké
peníze.“
To jste už jako kluk takhle vážně uvažoval? Nebylo to přece jen později?
Kdepak, tohle jsem pochopil už jako
kluk, protože jsme se v Plzni chodili dívat na nádraží na vlaky. Viděl jsem, jak
hloubkaři vyšaltovali jeden vlak, který
Němcům přivážel suroviny. Ovšem
jednou dodávky mohly odjet, podruhé
nemohly, a tehdy mi došlo, že je to vyšší hra, než jak to na první pohled vypadá.
Pokračování na straně 7
S T R ANA 2 / z á ří 2014
Doprava se vrátila do části Dominikánské a Riegrovy ulice
Práce na náměstí Republiky skončí 21. září. Rekonstrukce Pražské potrvá do 26. října
Rekonstrukce na čtyřech důležitých
stavbách v centru města postupují podle plánu. V sobotu 16. srpna byla otevřena Solní ulice, kde skončila pokládka
kolejí, a v pondělí 8. září se auta vrátila
na opravený úsek před radnicí. Provoz
byl obnoven i v části Dominikánské
a Riegrovy ulice. Podle harmonogramu
pokračuje také rekonstrukce divadelních teras, která potrvá do jara příštího
roku.
„Zprůjezdněna byla část Dominikánské od sadů 5. května k Veleslavínově
ulici. Provoz je zde veden jednosměrně, motoristé odtud mohou vyjet stejně
jako před rekonstrukcí. Stále zde pokračují dokončovací práce na chodnících,“
uvádí Václav Lacyk, projektant a zároveň zástupce firmy, která má na starost
koordinaci všech čtyř staveb.
Od 8. září se opět jezdí opravenou
křižovatkou Riegrovy a Sedláčkovy
ulice. Současně začala rekonstrukce
posledního úseku Riegrovy ulice před
budovou právnické fakulty, Prešovskou
a sady Pětatřicátníků. „Vzniká zde pěší
zóna, do stejné výšky zde bude vyrov-
Západní okruh
slouží řidičům
Motoristům se 9. září otevřela první část západního okruhu. Silnice
dlouhá 2,1 kilometru vede z Nové
Hospody přes zadní Skvrňany do Křimic. Stavba si vyžádala 800 milionů
korun. Investorem je Plzeňský kraj
a město. Kraj uhradí zhruba 560 milionů korun, z toho 85 procent poskytne Evropská unie. Zbývající prostředky uvolnilo město ze svého rozpočtu.
Výstavba první etapy západního
okruhu začala před dvěma lety. Právě
dokončený úsek uleví zejména Klatovské a Karlovarské třídě. Kraj i město už připravují druhou etapu za téměř 1,5 miliardy korun. Z této částky
by měl kraj uhradit zhruba miliardu
korun. Druhý úsek by měl vyústit na
výpadovce na Karlovy Vary. V rozpočtu Plzně je letos vyčleněno 65 milionů
korun na první výkupy pozemků. Ty si
vyžádají až 150 milionů korun. Stavba začne pouze v případě, že kraj získá
dotaci z Evropské unie. Po dokončení
celého okruhu do roku 2022 se řidiči od Klatov a z jihu Čech dostanou
rychleji do Karlových Varů a Mostu.
Zatížení okruhu, který bude dlouhý
5,4 kilometru, má být až 20 tisíc vozidel denně.
(red)
nána vozovka, chodníky i cyklostezka.
Práce potrvají zhruba měsíc,“ vysvětluje Václav Lacyk.
Stavbaři se teď přesunuli do míst, kde
se kříží Rooseveltova, Pražská ulice a náměstí Republiky. Práce zde potrvají do
21. září, jejich součástí bude propojení
tramvajové tratě s opraveným úsekem
v Pražské ulici a předláždění křižovatky.
„Provoz bude veden po východní části náměstí Republiky, kolem radnice do
Dominikánské a Veleslavínovy ulice.
Změny zaznamenali také cestující městskou veřejnou dopravou. Autobusová
linka číslo 20 je vedena od Roudné přes
Saský most, sady 5. května a Dominikánskou ulici. Na náměstí Republiky
u budovy České pojišťovny vznikla provizorní zastávka. Přes náměstí nadále
jezdí všechny noční autobusy. Ostatní
linky jsou vedeny přes sady Pětatřicátníků,“ připomíná Václav Lacyk s tím,
že práce na náměstí skončí 21. září.
V období do 26. října by měli stavbaři
pracovat mezi náměstím a Mlýnskou
strouhou a dokončit tak rekonstrukci
celé Pražské ulice.
Zkušební jízda tramvají v prostoru U Zvonu je naplánována na 7. prosince. Automobily by tudy měly projet v dubnu 2015. Foto: Martin Pecuch
V plném proudu je rekonstrukce tramvajové trati v prostoru U Zvonu. „Tam se
z hlediska organizace dopravy zatím
nic nemění. Zkušební jízda tramvají
je naplánována na neděli 7. prosince.
I když se sem před koncem roku vrátí
tramvajové linky, automobily by tudy
měly projet až v dubnu. Do té doby se
bude mimo jiné pracovat na zprovoznění tramvajových zastávek u bývalého
kina Hvězda. Vše ale záleží na klimatických podmínkách během zimních
Nové depo na Karlově už je v provozu
Nové depo PMDP začalo v září sloužit v areálu Škodovky na Karlově.
Foto: Martin Pecuch
Pokračování ze strany 1
„Nové depo umožňuje nasazení moderních a ekologických technologií v oblasti
servisu vozidel. Odpovídá nárokům 21.
století, a je co do velikosti koncipováno
tak, aby mohlo úspěšně sloužit veřejné
dopravě nejméně tak dlouho jako depo
v Cukrovarské ulici. Vozovna na Karlově není v současné době zcela zaplněna, vznikla zde rezerva, která do
budoucna umožní případné další rozšíření vozového parku. Nyní máme
k dispozici 111 autobusů a 87 trolejbusů,“ vysvětluje Michal Kraus, předseda
představenstva PMDP.
Do nové základny směřují z Borské
ulice dva nově vybudované vjezdy, jeden pro trolejbusy, druhý pro autobusy. Zcela byla eliminována místa, kde
by mohlo docházet ke křížení pohybu
vozidel.Všechny vozy na Karlov se přestěhovaly z Cukrovarské ulice během
letních prázdnin. S tím souvisí také
změny jízdních řádů trolejbusů, které začaly platit v srpnu.První zastávkou směrem do centra je Techmania,
která je současně poslední ve směru
ze středu města do vozovny. Naopak
z Karlova na Borská pole je první zastávkou Ke Karlovu. Ta bude také poslední stanicí trolejbusů zajíždějících
z Borských polí do vozovny. Cestující
zaznamenali změny i v jízdních řádech
autobusů. Ty byly nutné proto, aby se
eliminovaly zbytečné jízdy prázdných
vozů. Spoje linky číslo 22 nyní začínají
či končí u VIII. brány Škody, tedy přímo
u nového depa.
Vozovna PMDP v Cukrovarské ulici již nevyhovovala z hlediska kapacity ani bezpečnosti. V areálu z roku
1869 původně fungoval cukrovar.
Od roku 1899 zde parkovaly tramvaje, autobusy pak od roku 1929. O pět
let později byly dokončeny ústřední
dílny a v roce 1949 se sem přestěhovaly ze Slovan trolejbusy. Garáže pro
24 autobusů byly postaveny v roce
1952. Nárůst počtu vozidel v následujících letech byl řešen různými přístavbami. Kapacita vozovny však byla už od
poloviny padesátých let neustále překračována.
(red)
Okolí křižovatek a zastávek ozdobily letničkové záhony
Travnaté pásy a ostrůvky podél plzeňských ulic letos zkrášlily letničkové
záhony z takzvaného přímého výsevu.
Jedná se o technologii, kdy se semena
v přesně namíchané směsi vysévají na
jaře přímo na záhony. Nesází se tedy rostliny z předpěstované sadby, jako je tomu
u klasických letničkových záhonů. Kromě estetického efektu mají takto založené záhony další výhodu. Jsou podstatně
levnější než tradiční výsadba.
„Před výsevem bylo nutné zvolená stanoviště patřičně upravit, neboť na všech
lokalitách byl původně trávník. V první
fázi byl aplikován herbicid a odstraněn
travní drn. Na každém ze tří míst jsme
pak zkoušeli jinou technologii přípravy a vylepšení půdy. Samotný výsev se
uskutečnil na konci dubna. Použili jsme
tři speciálně namíchané letničkové směsi, každou s jiným barevným působením
a odlišným druhovým složením. Vzhledem k tomu, že jaro bylo na srážky ex-
trémně chudé, bylo třeba osivo pravidelně zalévat, aby zdárně klíčilo. V této fázi
byly záhony z přímého výsevu nejchou-
lostivější, neboť plochy vypadaly prázdné, a proto je na mnoha místech poškodili chodci, cyklisté či dokonce řidiči, kteří
Historickou část Homolky a náměstí Milady Horákové zdobí letničková směs s názvem
Ohnivý paprsek.
Foto: Lucie Nižaradzeová
po nich přejížděli auty. Po přibližně třech
týdnech začaly rostliny klíčit a růst a ve
druhé polovině června nás potěšily prvními kvítky,“ uvádí Lucie Nižaradzeová
ze Správy veřejného statku města Plzně.
Divoké letničkové záhony se ale nehodí
všude. V historickém centru města by působily poněkud nepatřičně. Byla pro ně proto
vytipována zcela netradiční místa. „V Bolevci u křižovatek ulic Studentská a Plaská
a dále Studentská a Kaznějovská byla použita letničková směs Modrá vlna kvetoucí
v mnoha odstínech modré barvy. Poblíž
tramvajové zastávky Lidická a na křižovatce Lidické a Karlovarské třídy jsme využili
pestrou směs s názvem Pastel. V historické
části parku Homolka a na travnatých plochách na náměstí Milady Horákové jsme
zvolili směs Ohnivý paprsek, která v první
polovině léta navzdory svému názvu kvetla
převážně bíle, v současné době však již převažují teplé oranžové a červené tóny,“ dodává Lucie Nižaradzeová.
(red)
měsíců,“ uzavírá Václav Lacyk. Důvodem kumulace těchto investičních
akcí, které začaly v březnu, je možnost
čerpat na většinu z nich schválené dotace z Evropské unie.
(red)
Nabídka kurzů v Domě
digitálních dovedností
Bohatou nabídku kurzů připravil od září Dům digitálních dovedností (DDD)
v Dominikánské 9. Lektoři přichystali
například kroužek roboti Arduino, kde
budou školáci rozvíjet logické myšlení
a vytvářet interaktivní předměty a prostředí. „Dále jsou připraveny kroužky
jako grafika, programování, focení a přírodovědné experimenty,“ uvádí vedoucí
DDD Iveta Hrotková. Novinkou je také 3D modelování v Leonar3Do pro
všechny, kteří mají chuť naučit se základní tvorbě objektů pomocí speciálních
brýlí a pistole. Zájemci se mohou hlásit i do kurzů programování v jazycích
Python, C# a HTML a pro jednotlivé
mobilní platformy či aplikace pro facebook. Ti, kteří zatím poznávají práci
s tabletem nebo zvažují jeho koupi, se
mohou hlásit do kurzu s možností výběru operačního systému Android nebo
iOS. Dále lze v DDD získat znalosti pro
práci na počítači iMac. Připraveny jsou
i kurzy První kroky Photoshopem či
Vytvoř vlastní komiks, Grafická image
firmy a E-shop aneb začni podnikat. Více informací lze získat na
www.ddd.plzen.eu, na telefonech
378 035 534 či 378 035 536, případně
na e-mailu: [email protected].
(red)
Plzeňská padesátka
pamatuje i na děti
Hlavní závod v délce 54 kilometrů
a dvě kratší tratě dlouhé 35 a 18 kilometrů jsou připraveny pro účastníky
klání horských kol Plzeňská padesátka. Nejkratší takzvaná Fitness jízda je
určena především pro rodiny s dětmi.
Závod, který je součástí série Kolo pro
život, se pojede v sobotu 20. září. Start
hlavního závodu se uskuteční přímo
před radnicí.
Zázemí akce vznikne v parku za
Plazou, kde se odehraje také doprovodný program. Jeho součástí bude
například pořad Škola kola mistra
světa v cyklotrialu Josefa Dresslera.
Chybět nebude testování kol, tombola, atrakce pro děti, skate park či minigolf. Organizátorem Plzeňské padesátky je občanské sdružení Šerák.
Více informací lze získat na internetové adrese www.plzenska50.cz.
(red)
R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 3
Asistentky prevence kriminality dohlížejí na problémová místa
Jejich cílem je zlepšení situace v oblasti Korandovy a Plachého ulice
Plzeň má jako první město v našem
kraji asistentky prevence kriminality.
Monika Kotlárová a Renata Tišerová
pracují v rámci městské policie, nemají ale pravomoci strážníků. Obě se
již dříve zabývaly sociální a terénní
prací. Velkou výhodou obou žen je
znalost mentality romských občanů
a jejich jazyka. Nejčastěji je lze potkat v problémové lokalitě v ulicích
Korandova a Plachého. V současné
době se seznamují s těmito místy a jejich obyvateli, registrují negativní
jevy, které budou chtít odstranit. Pohybují se nejen v ulicích, ale i v domech. Kontrolují sklepy, půdy a další
společné prostory.
„Naším cílem je v první řadě zapojit obyvatele domů do úklidu společných prostor a udržování pořádku
Monika Kotlárová je jednou z dvojice asistentek prevence kriminality, které nově působí v Plzni.
Foto: Michal Böhm
uvnitř domů i v okolí. Dále chceme
naučit občany pravidelně domy zamykat, aby se v nich omezil pohyb
osob užívajících návykové látky či
alkohol,“ sděluje Monika Kotlárová. Přijatá opatření budou asistentky průběžně kontrolovat. V ulicích
se zatím pohybují se svými patrony
z řad pracovníků městské policie.
„Ze své práce asistentky prevence
kriminality mám zatím velmi dobrý pocit. Nájemníci bytů jsou k nám
vstřícní, spolupracují s námi a jsou
rádi, že jsme tam s nimi a pro ně,“
dodává Monika Kotlárová.
„Kromě dohledu nad problémovými lokalitami a zvyšování bezpečí
v těchto místech se budou obě asistentky podílet také na různých preventivních opatřeních, která jako
odbor bezpečnosti a prevence kriminality realizujeme ve spolupráci
s městskou a státní policií nebo nestátními neziskovými organizacemi.
Další rovinou, kde počítáme s jejich
působností, je pomoc školám při řešení záškoláctví,“ upřesňuje Andrea
Gregorová, manažerka projektu prevence kriminality a protidrogový koordinátor.
Na projekt Asistent prevence kriminality získalo město prostřednictvím odboru bezpečnosti a prevence
kriminality magistrátu dotaci od Ministerstva vnitra. Podle Andrey Gregorové je projekt v řadě měst úspěšný
a přispěl ke zlepšení bezpečnostní situace, zejména k omezení porušování
veřejného pořádku a postupným změnám postojů majoritní společnosti
k příslušníkům romské menšiny. „Pozitivní je rovněž působení asistentů
v sociálně vyloučených lokalitách,
kde dochází ke zklidnění problémových
situací a zlepšení komunikace mezi
obyvateli a samosprávou, potažmo poskytovateli různých sociálních služeb,“
připomíná Andrea Gregorová.
Projekt pokračuje už pátým rokem,
v současnosti funguje ve 48 městech,
v nichž pracuje 148 asistentů. Pokud
se v Plzni osvědčí, bude město žádat
o dotaci i v příštím roce.
(red)
Neplatiči nájemného mohou využít dluhové amnestie
Motivovat neplatiče k úhradě dluhu na
nájemném a poskytovaných službách
by měla dluhová amnestie schválená
v červnu zastupiteli města. Pokud dlužníci uhradí své závazky nejpozději do konce letošního roku, budou jim odpuštěny
poplatky a úroky z prodlení vztahující se
k dluhům na nájemném a službách vzniklým do 31. prosince 2013.
Celkem 1 531 neplatičů dlužilo v červnu letošního roku zhruba 116 milionů
korun za nájem a služby související s uží-
Strážníkům
pomohou noví psi
Půlroční přípravu nyní absolvují se
svými psovody tři noví psi, které získala městská policie. Jejich snažení
bude zúročeno v prosinci na zkouškách odborné způsobilosti, které zajišťuje policejní prezídium. Plzeňští
strážníci pracují se služebními psy od
devadesátých let. Zatímco původně
využívali pro výkon služby jednoho
až dva, od roku 2012 se jejich počet
rozšířil na tři a nyní jich mělo být
šest. „Bohužel ale ve dnech, kdy začal
výcvik nových psů, musel být kvůli
neléčitelné nemoci utracen pes Mirda sloužící u městské policie pět let.
Mirdovi se během této doby podařilo
zadržet několik hledaných osob a pachatelů trestných činů,“ uvádí metodička kriminality městské policie
Dana Krausová.
(red)
váním bytu. „Cílem amnestie je motivace
k úhradě těchto závazků, které vznikly do
konce loňského roku a také snížení zadluženosti města,“ uvádí Zdeněk Švarc,
vedoucí bytového odboru magistrátu.
Amnestie se týká neplatičů, kteří mají
dluh na nájemném a službách nebo mají
uzavřenou dohodu o splátkovém kalendáři. „V případě, že je ohledně výše
dluhu vzniklého z nájemních vztahů
k městským bytům vedeno nebo skončeno soudní řízení, musí dlužník uhra-
dit veškeré dosud vzniklé náklady do
termínu stanoveného rozsudkem, nejpozději ale k poslednímu dni letošního
roku. Tento termín na zaplacení nákladů je nutné dodržet i v případě, že je
proti dlužníkům vedena exekuce,“ doplňuje Zdeněk Švarc. Prominutí dluhu
na poplatcích z prodlení se nevztahuje
na nájemce, kterým město již navrhlo
nebo hodlá nabídnout odkoupení stávajícího bytu za zvýhodněných podmínek.
Zájemci o prominutí dluhu musí podat písemnou žádost. „Tu je nutné adresovat do 31. března 2015 správci bytů,
tedy společnosti Obytná zóna Sylván, který
dluh vyčíslí. Poté bude žádost předložena
ke schválení orgánům města,“ připomíná
Zdeněk Švarc.
S podrobnostmi dluhové amnestie se
mohou zájemci seznámit na internetových
stránkách společnosti Obytná zóna Sylván
(www.ozsylvan.cz) nebo na webu města
(www.plzen.eu).
(red)
Provoz zahájily tři nové mateřské školy
Otevřením tří nových budov mateřských
škol reagovalo město Plzeň na zvýšenou
poptávku rodičů po umístění dětí do
předškolních zařízení. V září zahájily
provoz objekty v Úslavské ulici na Slovanech, ve Vltavínové ulici v Černicích a ve
Staniční ulici v Doubravce. Celkem tak
vzrostla kapacita těchto zařízení v Plzni
o 211 míst.
„Mateřská škola Vlnka na Slovanech
byla postavena na pozemku vedle bazénu za pouhé čtyři a půl měsíce. Příjemné
prostředí poskytne 78 dětem,“ uvádí Iva
Turková z odboru školství, mládeže a tělovýchovy magistrátu. Budova je řešena
jako montovaná dřevostavba. Celkové
náklady dosáhly 21,3 milionu korun.
Město se na jejím financování podílelo
částkou 14 milionů korun, zbytek hradil
druhý městský obvod z vlastních prostředků. Vlnka se stala odloučeným pracovištěm 80. mateřské školy na Mikulášském náměstí.
Nový objekt ve Vltavínové ulici v Černicích je součástí Tyršovy základní a mateřské školy
Plzeň.
Foto: Michal Böhm
„Druhým novým objektem je školka
v Černicích, která patří pod Tyršovu základní školu a mateřskou školu Plzeň,“
sděluje Iva Turková. Celkové náklady
na výstavbu dosáhly 15,5 milionu ko-
run. O 104 míst byla dále díky přístavbě dvou pavilonů navýšena kapacita
54. mateřské školy ve Staniční ulici.
Investice si vyžádala 16,2 milionu korun.
(red)
Vítěz soutěže poznal Belgii a Francii v doprovodu veteránů
Dva týdny v Belgii a Francii byly odměnou pro vítěze Ceny Jana Palacha, studenta gymnázia na Mikulášském náměstí
v Plzni, Martina Kihoulou. Soutěž byla založena členy belgického Bratrstva 17. střeleckého praporu v roce 1990 a je vypisována
každé dva roky. Letos poprvé ji zaštiťovalo
město Plzeň. Je určena studentům místních
středních škol a gymnázií. Ti mají za úkol sepsat úvahu na dané téma ve francouzštině.
Autora letošní vítězné práce jsme oslovili,
aby se podělil se čtenáři Radničních listů
o své zážitky z prázdninové cesty:
Po přistání v Bruselu následovalo vřelé
přivítání paní Brigitte DeDeyne, se kterou jsme autem odjeli na radnici v Liège.
Tam jsem se seznámil s jejími kolegy
a po krátké prohlídce budovy nadešel čas
na práci. Od pondělí do čtvrtka jsem vypomáhal v kanceláři například s odesíláním pozvánek či s ověřováním seznamů
adres. Polední přestávku jsem se snažil
využít pro poznání vždy jiné části města,
které je možná o něco menší než Plzeň,
avšak hustěji zalidněné. Ochutnával jsem
také typické belgické pokrmy, wafle či
masové kuličky, jak jinak než s hranolky.
Zrovna ty jsem ochutnal v mládežnické
ubytovně, kde jsem měl zajištěné noclehy. Nebyl jsem tam sám, společnost mi
dělali studenti z různých zemí Evropy.
Dále jsem se vídal s Lucem Rensonnetem, který je synem již zesnulého veterána, a s ním jsem si prohlížel město.
Poté jsme odjeli do vesničky Baulers
u Bruselu k zakladatelům soutěže o Cenu
Jana Palacha, paní a panu Jacobsovým.
Jeli jsme navštívit nedaleký lodní výtah
a několik kostelů. Následující ráno jsme
vyrazili vlakem do Antverp. Zde jsem
v restauraci poprvé ochutnal „moules“
- mušle. Antverpy jsou velké město se
spoustou historických budov, které jsme
si prohlédli, mimo jiné kostel sv. Pavla, kde se nachází mnoho obrazů s biblickými náměty. Den poté jsme s paní Jacobsovou navštívili hlavní město. Tam jsme se zaměřili na muzeum
Musée Fin-de-Siècle Museum, kde bylo
vystaveno mnoho obrazů známých i neznámých impresionistů. Další den, již
poslední, jsme navštívili moderní ikonu
Bruselu Atomium. Odpoledne jsme ještě zhlédli muzeum hudebních nástrojů.
Potom jsem zamířil do Paříže. Tam
mne na vlakovém nádraží přivítal další
ze zakladatelů soutěže, belgický veterán
Michel Gilain s manželkou. Absolvovali
jsme dlouhou cestu do muzea věnovaného světovým válkám, kde už bylo cítit
oceánské klima. Následovala návštěva
pomníku vojáků padlých v Normandii
a pláž Omaha na pobřeží Atlantiku. Další dva dny jsem poznával Paříž. Všichni
hostitelé byli velmi milí a věnovali mi veškerou pozornost a péči. Jejich i mým přáním je se v budoucnu ještě někdy setkat.
Cena Jana Palacha pro mne byla příjemným i hodnotným zážitkem. Přeji tedy,
nechť i nadále získává zájem studentů
a jejich píli ke studiu francouzštiny.
Martin Kihoulou
Okénko
sociálních služeb
Katalog mapuje
sociální služby
Podrobné informace o službách
pro seniory, možnostech speciální péče pro zdravotně postižené,
pomoci při řešení problémů s dítětem či partnerem, aktivitách
mateřských center a řadu dalších
užitečných kontaktů lze získat
v novém Katalogu poskytovatelů
sociálních služeb v Plzni.
K dispozici je již čtvrtá aktualizovaná verze tohoto průvodce,
kterou opět zpracoval Odbor sociálních služeb Magistrátu města
Plzně.
Publikace je zájemcům k dispozici zdarma na úřadech městských obvodů, ve fakultní nemocnici, v Turistickém informačním centru města Plzně, na
vybraných veřejně dostupných
místech, v neziskových organizacích a v sídle odboru sociálních
služeb v Martinské 2.
Katalog financovaný z městského rozpočtu byl vydán v patnáctitisícovém nákladu.
Pohádkový
pochod se blíží
Kočičí pohádka, tvořivá dílna pro
nejmenší, soutěže, překvapení
s pohádkovými bytostmi, stánek
U úředního šimla, vystoupení
s diaboly a další zábavný program pro účastníky všech věkových kategorií nabídne již pátý
ročník oblíbené akce „Hodíme
se do pohody, špacírujem kolem
vody“.
Pochod okolím boleveckých rybníků se uskuteční v neděli 14. září
od 10 do 16 hodin. Centrem dění
bude stejně jako v minulých letech
Ranč Šídlovák u konečné tramvaje číslo 4 na Košutce.
Akci, kterou každoročně navštíví více než tři tisíce účastníků,
pořádá odbor sociálních služeb
magistrátu ve spolupráci s neziskovými organizacemi za finanční
podpory Úřadu městského obvodu Plzeň 1.
V letošním roce je partnerem
pochodu také společnost Plzeň
2015.
Poradna pro seniory
pokračuje
Po prázdninové odmlce je seniorům a invalidním důchodcům
s trvalým bydlištěm v Plzni opět
k dispozici bezplatná právní poradna.
Využít ji lze vždy v úterý od
14 do 16 hodin v sídle odboru sociálních služeb v Martinské ulici 2
(vstup z Kopeckého sadů 11, první
patro).
Nutné je objednání předem na
telefonních číslech 378 033 351
a 378 033 355, osobně či prostřednictvím e-mailu [email protected].
Poradna pro seniory není zaměřena na oblast trestněprávní
a obchodněprávní. Její služby
zajišťuje Odbor sociálních služeb Magistrátu města Plzně.
(red)
S T R ANA 4 / z á ří 2014
PLZEŇ 2015
Magický kolotoč zahájil proměnu města na evropskou metropoli kultury
Unikátní dílo francouzského umělce Françoise Delarozièra dorazilo na náměstí Republiky z předměstí Paříže
Slavnostní zahájení projektu Plzeň
– Evropské hlavní město kultury
2015 je sice naplánováno na 17. ledna, ale na přerod našeho města
v evropskou kulturní metropoli upozorňuje už v těchto dnech magická
manéž s mechanickými loutkami
pro děti i dospělé. Unikátní výtvarný kolotoč Le Manège Carré Sénart
francouzského umělce a konstruktéra
Françoise Delarozièra dorazil do Plzně
z Paříže.
Nápadný a zároveň tak trochu
tajemný kolotoč kotví na náměstí
Republiky od konce srpna. Manéž
pohádkového světa zvoucí děti i dospělé k osedlání podivuhodných zvířat dovezlo do Plzně devět kamionů.
Zůstane zde až do začátku letošního
listopadu.
Výtvarný kolotoč však nabízí víc,
než jen svezení na fantaskních tvorech. Kromě originální hudby, vzniklé přímo pro tuto příležitost, ho večer
doprovázejí projekce na katedrále
svatého Bartoloměje inspirované
jeho magickým světem. Autorem projekcí je výtvarník Josef Lepša, který
je členem umělecké skupiny 3dsense.
Hudbu složil Daniel Wunsch.
Plzeň je teprve sedmým městem,
kde se Le Manège Carré Sénart představuje. Dosud navštívila kromě Paří-
že a Sénartu také španělskou metropoli Madrid, portugalské Portimão,
belgické Antverpy a Milton Keynes
v Anglii. „Manéž je zážitkem pro každého, kdo do jejího světa vstoupí,“
zve umělecký šéf Petr Forman, který
stojí za nápadem přivézt kolotoč do
Plzně.
„Do města, jehož rodáci položili
základ světovému loutkářství a animovanému filmu, se vrací toto umění ve své vrcholné podobě rozvinuté
tvůrci z Evropy, kteří se dílem našich
mistrů nechali inspirovat. Spojení
technologie, fantazie, hravosti a imaginace je určitě pro každého mladého
či staršího návštěvníka důležitým impulsem k jeho dalšímu rozvoji. Fantazijní svět ožívající díky návštěvníkům
symbolizuje změny, které lidé v Plzni
během příštího roku zažijí či sami vytvoří. Náměstí Republiky se už nyní
stává místem, kde se lidé scházejí za
společným zážitkem,“ říká Petr Forman.
Výtvarný kolotoč je v provozu každý
den kromě pondělí, tedy od úterý do
pátku od 14 do 20 hodin, o víkendech
od 13 do 19 hodin. Jedna jízda trvá
zhruba pět minut. Vstupenky v ceně 50 korun jsou k dostání přímo na
místě.
(mr)
Výběr z programu září 2014
• 12. 9. od 21.30 h Divadelní představení Monolog s kufrem, hlavní nádraží
• 13. 9. od 10 h Sousedská procházka z Lochotína na Roudnou, Lochotínský park
• 14. 9. 10 – 18 h Hodíme se do pohody, špacírujem kolem vody, Ranč Šídlovák
• 14. 9. od 16 h Food Parade, městská plovárna u Radbuzy
• 16. 9. od 19 h Fotovýstava Riga ze vzduchu, kulturní dům Peklo
• 17. 9. od 18 h Office O.N.E. se loučí s Plzní, galerie Vestředu
• 18. 9. od 18.30 h Přednáška Po městě na kole, pěšky, tramvají, autem,
městská plovárna u Radbuzy
• 19. 9. od 17 h Almara překvapení, soutok Štruncovy sady
• 19. 9. od 18.30 h Lotyšský film Monotónnost, kulturní dům Peklo
• 20. 9. od 14 h Plzeňské ohýnky, Škodaland
• 20. – 26. 9. Pilsen Busking Fest, umění v ulicích Plzně
• 23. 9. od 17 h Velká podzimní cyklojízda, náměstí Republiky
• 26. 9. od 20.20 h Pecha Kucha Vol. 10, více na www.pknp.cz
• 26. 9. od 18.30 h Lotyšský film Mami, mám tě rád, kulturní dům Peklo
Více informací je k dispozici na www.plzen2015.cz.
Akce se konají v rámci projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015.
V rámci projektu Plzeň – Evropské
hlavní město kultury 2015 chystá
Divadlo J. K. Tyla výjimečné baletní
představení Jiřího a Otty Bubeníčkových. Sourozenci přivezou v červenci
příštího roku do Nového divadla zcela nový program, ve kterém vystoupí
jako hosté sólisté ze Semperoper Ballett, Hamburg Ballett, Royal Swedish
Ballet a Royal Danish Ballet. Oba
tanečníci patří mezi špičku ve svém
oboru. V roce 1993 vstoupili do hamburského souboru Johna Neumeiera, což nastartovalo jejich hvězdnou
kariéru. Jiří Bubeníček se rozhodl po
třinácti letech v Hamburku změnit
angažmá, od roku 2006 působil jako
první sólista v Semperoper v Drážďanech. Obě umělecké individuality se
nyní spojily při přípravě projektů Les
Ballets Bubeníček, pro které kromě
tance Jiří tvoří choreografii a Otto se
stará o výtvarnou stránku a komponuje.
(mr)
Foto: Georgi Lazarevski
Umělci zvou na plovárnu a do galerie
Od července působí v Plzni tři umělci
z Mexika, Holandska a Japonska. Carlos
Carmonamedina je mexický výtvarník
a ilustrátor, který se snaží kulinářskými
workshopy oživit prostředí bývalé městské plovárny u řeky Radbuzy.
Nizozemský umělec Jonmar van Vlijmen si v galerii Vestředu v Martinské
ulici otevřel na necelé tři měsíce „Úřad
nového evropanství“, kde vede s příchozími rozhovory na téma evropská
identita a vztah Čechů k Evropské
unii. Kyougo Matsumoto pochází z Japonska, kde se dlouhodobě věnuje především sportu v kontextu veřejného
prostoru ve městě. V rámci své rezidence vytváří novou a specifickou
sportovní aktivitu.
Japonský umělec se představí 29. září
ve „Wo-Co Husovka“ (třída v budově bývalého gymnázia) na Husově náměstí,
kde pod heslem „Dostat se městu pod
kůži“ naučí návštěvníky hrát si s věcmi,
které obvykle přehlížejí.
Výtvarník Jonmar van Vlijmen svůj
„Úřad nového evropanství“ otevírá na
různých místech Evropy a prostřednictvím rozhovorů s občany zjišťuje, zda
existuje něco jako evropská identita. Prostřednictvím dialogů se věnuje deficitu
demokracie a otázce, k čemu Evropa občany podněcuje. Výsledkem jeho pobytu
bude krátký film a výstava donesených evropských artefaktů. V jejím rámci vyhlásí
vítěze soutěže o nejlepší novou vlajku
Evropské unie. Akce se uskuteční 17. září od 18 hodin v galerii Vestředu.
„Od ukončení studia v Rumunsku
v roce 2010 jsem cestoval po střední
a východní Evropě a zapojoval se do
projektů a uměleckých rezidencí, mým
ateliérem se tak stal svět sám. Během
tohoto putování jsem se naučil stírat
hranice mezi uměním a životem. Stal
jsem se odborníkem na experimentování a improvizaci a je mi potěšením vařit
v Plzni pro vás,“ zve Carlos Carmonamedina. Jeho závěrečná prezentace 14. září se
ponese ve znamení bujarých oslav a jídla.
Podivuhodný jídelní průvod se vydá v 16
hodin z náměstí Republiky s cílem přivést
znovu návštěvníky na místo bývalé městské plovárny u Radbuzy. Více informací je
k dispozici na www.foodingplzen2015.cz.
Umělecké rezidence jsou součástí
projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015, které umožňují mezinárodní setkávání umělců. Smyslem je
podpora kulturní výměny a rozmanitosti tvorby i zprostředkování kontaktů mezi místními uměleckými kruhy
a tvůrci z celého světa. Program se
zaměřuje na přijímání domácích i zahraničních umělců a vysílání českých
umělců do zahraničí.
(mr)
ROZHOVOR
chystá se
Do Plzně míří
baletní špička
Kolotoč nabídne svezení na fantaskních tvorech do 2. listopadu.
Klára Doubravová: Nový cirkus je žánr pro všechny
Vše, co se týká Manège Carré Sénart, magického kolotoče z Francie, a nových cirkusů má ve společnosti Plzeň 2015 na starosti Klára Doubravová. Absolventka
katedry produkce Akademie múzických
umění žije v Praze, ale jak sama říká,
částečně pochází z Hradce Králové, trochu z Plzně a hlavně z Liberce.
Po skončení studií začala spolupracovat s Divadlem bratří Formanů, kde
připravovala představení Obludárium. Podílela se také na výstavě s názvem Kadiš pro obecně prospěšnou
společnost Památník Šoa, která se
uskutečnila na nádraží v pražských
Bubnech, odkud odjížděly první židovské transporty do Terezína. Pracovala v organizačním týmu festivalu
Mateřinka pořádaného Naivním divadlem Liberec, který se jako jediný
nejen u nás, ale i v Evropě zaměřuje
výhradně na tvorbu pro nejmenší diváky.
Zkušenosti sbírala i při práci na jedné z největších světových divadelních
událostí Fringe festivalu ve skotském
Edinburghu.
Jak začala vaše spolupráce s týmem společnosti Plzeň 2015?
Přizval mě programový ředitel Jiří
Sulženko. Koncem srpna to byl rok, co
jsem se zapojila do týmu.
Mohla byste představit projekty, o které se v rámci týmu staráte?
Především je to Manège Carré Sénart, magický kolotoč z Francie. Dále se
starám o sezonu nového cirkusu, která
odstartuje jen pár dní po slavnostním
zahájení v lednu příštího roku. Prvním účinkujícím bude artista David
Dimitri s představením L‘Homme
Cirque. Na jeho vystoupení navážou
další dva cirkusy Cirque Trottola & Petit Théâtre Baraque a Cirque Aïtal.
Ve stanech, které do Plzně v průběhu
roku 2015 přijedou, se budou odehrávat špičková rodinná představení.
Dostanou se sem díky projektu Plzeň
- Evropské hlavní město kultury 2015
a také díky citlivému výběru uměleckého šéfa Petra Formana. Těším se
na to, že bude konečně vidět, co se už
dlouhé měsíce připravuje, a také na
reakce lidí. Tohle je žánr pro všechny,
nikdo se nemusí ostýchat vstoupit do
šapitó.
Jak vlastně vznikl nápad přivézt do
Plzně Le Manège Carré Sénart?
To byl nápad Petra Formana. A Plzeň
má velké štěstí, že na náměstí Manège
zakotví. Bude to obrovský zážitek!
Klára Doubravová se ve společnosti Plzeň Vždyť kdo kdy viděl kolotoč, který má
2015 stará o vše, co se týká magického kolo- 18x18 metrů?! Vždy, když se setmí,
toče a nových cirkusů.
Foto: archiv bude každý večer během provozu ko-
lotoče pokračovat tajemný svět inspirovaný Manège na stěnách katedrály
svatého Bartoloměje v podobě videoprojekce.
Z čeho máte během práce pro tým Plzeň 2015 největší radost?
Těší mě, když se věci posouvají správným směrem. Baví mě práce s lidmi,
které uznávám, a obdivuju jejich zkušenost a preciznost.
Měla jste možnost poznat Plzeň blíže, máte tady nějaká oblíbená místa,
která vás zaujala?
Mám ráda Velký bolevecký rybník,
park u svatého Jiří a Borský park. Plzeň
pro mě není neznámé město, bydlela
jsem tady, když jsem byla malá a můj táta
pracoval v Divadle Alfa. Baví mě také
Bistro Anděl a Il Mio Café a Comix Pub.
Na co se nejvíce těšíte v roce 2015?
Moc se těším na slavnostní zahájení projektu Plzeň - Evropské hlavní
město kultury 2015, které se uskuteční
17. ledna, a hlavně na sezonu nového
cirkusu. A doufám, že to bude rok plný
nevšedních zážitků, obzory rozšiřující
rok.
(red)
N ov é divadlo R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 5
Nejmodernější scéna v České republice se otevřela v Plzni
První představení se hrála na radnici a v hostincích. Stálé divadlo zde vzniklo v roce 1832
Nejstarší dochované zprávy o divadelních
představeních v Plzni pocházejí z roku
1798, první českou inscenaci s názvem
Osvobození Plzně od Táboritů roku 1434
vidělo zdejší publikum 11. května 1818
ve velké síni radnice. Hrálo se i na dalších
místech, v rytířské síni takzvaného Německého domu (Říhovský dům) nebo v hostincích U zlatého orla, U Hanesů, U arcivévody Ferdinanda či U bílé růže. Toto řešení
se však brzy ukázalo jako nedostačující. Již
ve 20. letech 19. století proto začali radní
uvažovat o prostorách určených výhradně divadlu. Hlavním propagátorem této
myšlenky byl purkmistr Martin Kopecký,
jenž chtěl pro tyto účely zadaptovat obecní
dům zvaný Stift stojící mezi radnicí a katedrálou sv. Bartoloměje. Sotva začaly jeho úpravy, ukázalo se, že náklady budou
veliké a získané prostory přesto nebudou
dostačovat divadelním účelům. Purkmistr
podporován zejména knězem Josefem Vojtěchem Sedláčkem, profesorem zdejšího
gymnázia, se proto rozhodl postavit novou
divadelní budovu. Stift byl nakonec v roce
1829 zbourán.
Staré divadlo
Pro první divadelní budovu v Plzni byl po
zbourání části hradeb na západní straně
města vyčleněn pozemek u Slepé brány
na místě zvaném Zwinger. Návrh na nové
divadlo byl objednán u profesora perspektivy na výtvarné akademii v Benátkách
12. listopadu 1832 hra německého dramatika Augusta von Kotzebue Světlonoš
z Cremony. V roce 1863 se uskutečnila rozsáhlá rekonstrukce budovy. Průběžné dílčí
zásahy byly nutné i v následujících letech,
nemohly však už odstranit hlavní nedostatky včetně trvale nedostačující kapacity
(650 – 800 osob), proto se stále diskutovalo
o potřebě nové budovy. Po sedmi desetiletích
provozu bylo 26. března 1902 první plzeňské
divadlo slavnostně uzavřeno představením
Smetanovy Prodané nevěsty. Příští divadelní sezonu už publikum přivítalo v budově
Nového divadla královského města Plzně.
Staré divadlo bylo zbouráno v roce 1903
a na jeho místě pak vyrostl palác Obchodní
a živnostenské komory (dnes budova Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni).
Německá scéna
Protože na repertoáru městské scény byly
pouze české hry, v roce 1868 získal spolek Deutscher Theaterverein povolení pro
stavbu německého divadla v Goethově ulici
podle projektu pražského architekta Josefa
Niklase. Budovu postavil v rekordním čase
necelých třinácti měsíců plzeňský stavitel
Martin Stelzer. Němci tak získali účelnou
divadelní budovu pro tisíc diváků. Jejího
otevření se dočkali 21. října 1869, kdy zde
bylo uvedeno slavnostní představení Rossiniho opery Vilém Tell. Po první světové válce nastal úpadek německého divadla a na
nutnou údržbu chátrající budovy nezbývaly
Dobový snímek zachycuje Staré divadlo před rokem 1900.
Lorenza Sacchettiho, italského malíře dekorací a opon, jehož dílem byla i vnitřní
malířská výzdoba. Provedení stavby bylo
svěřeno městskému staviteli Františku Filausovi. Výsledkem bylo nepříliš velké, ale
reprezentativně řešené divadlo strohého
půvabu, plně odpovídající požadavkům
tehdejší doby. Provoz nové budovy zahájila
Premiéry v Novém
divadle 2014/2015
6. 9. FLAMENDR (činohra)
20. 9. PUSH UP (činohra) Malá scéna
28. 9. ŽVANIVÝ SLIMEJŠ (opera)
Malá scéna
17. 10. OBRAZ DORIANA GRAYE
(balet) Malá scéna
11. 10. AMERIKA (činohra)
1. 11. PŘÁTELÉ GENERACE X
(činohra) Malá scéna
8. 11. DIVÁ BÁRA (muzikál)
29. 11. NĚKDO TO RÁD HORKÉ
(Sugar) (muzikál)
10. 12. ŽIVÁ VODA
(činohra) Malá scéna
25. 12. KOČKY (muzikál)
7. 2. SBORISTÉ (činohra)
14. 2. JEDNOTKA INTENZIVNÍ
LÁSKY (činohra)Malá scéna
21. 2. ZÁPISNÍK ZMIZELÉHO
(komorní kantáta) Malá scéna
4. 4. SMRT V BENÁTKÁCH (balet)
9. 5. LIBUŠE (opera)
30. 5. PROBUZENÍ JARA (muzikál)
Malá scéna
13. 6. ŠKODA! (činohra)
Foto: Archiv města Plzně
peníze. V roce 1936 byla prohlášena za stavebně závadnou a bylo zakázáno v ní hrát.
Opravy se dočkala až za okupace. Po roce
1945 ji převzalo do správy město jako druhou scénou pro české divadlo. V 60. letech
minulého století se její stav zhoršil natolik,
že musela být uzavřena a nadále sloužila
jen jako provozní budova. Zbouráno bylo
v roce 1977, na jeho místě vyrostla budova
Komerční banky.
Velké divadlo
S blížícím se koncem 19. století vyvstávala
potřeba nového divadla stále naléhavěji,
neboť se v letech 1830–1890 počet obyvatel
Plzně více než zpětinásobil (z počátečních
9 400 stoupl na 50 221). V polovině 90.
let proto byla mezi nutné potřeby města
zahrnuta také stavba divadla. Nejvhodnějším se ukázalo umístění ve Štěpánových
sadech (sady Pětatřicátníků). Vypracování
Dominantou Nového divadla v Plzni je perforovaná fasáda z bílého vyleštěného betonu připomínající oponu i malířské plátno. Ve fasádě je umístěno 39 otvorů, třemi z nich se do objektu vchází. Na snímku pohled ze vstupních prostor budovy.
Foto: Michal Böhm
projektu bylo zadáno architektu Antonínu
Balšánkovi (1865–1921). Novorenesanční budova s členitou fasádou byla po dvou
letech výstavby otevřena 27. září 1902
představením Smetanovy Libuše. Velké divadlo, řazené mezi kulturní památky první
kategorie, patří i po 112 letech k architektonickým skvostům města. Neobyčejně
bohatá je jeho výzdoba, na níž se podíleli
významní umělci, mimo jiné Ladislav Šaloun, autor sousoší Opera a Drama. Zakázkou na vytvoření opony poctili městští
zadavatelé nepomuckého rodáka Augustina Němejce.
Náročná rekonstrukce
V letech 1977–1985 se uskutečnila neobyčejně náročná rekonstrukce Velkého
divadla, s níž byla spojena také přístavba.
První etapa, jež zahrnovala výměnu oken
a střechy a úpravu fasády, byla provedena
za plného provozu. Publikum se s divadlem
rozloučilo 26. října 1980 Prodanou nevěstou a v lednu 1981 zde začaly další stavební práce, které trvaly do konce roku 1985.
Během rekonstrukce se hrálo v Komorním
divadle, jako druhá scéna byl využíván sál
Divadla dětí Alfa na tehdejší Moskevské,
dnes Americké třídě a také kulturního domu Peklo. Od roku 1980 se hrálo i v Klubu
Komorního divadla. Slavnostní otevření
po rekonstrukci 15. února 1986 provázelo
opět představení Prodané nevěsty.
Skladiště a dílny
Od počátků stálého divadla v Plzni bylo
nutno řešit také otázku skladových a provozních prostor. K radikálnímu řešení se
odhodlalo zastupitelstvo v roce 1910, když
zakoupilo strojírny Škodových závodů
v Kovářské ulici. Vznikl zde prostor pro
Původní budovu divadelních skladů zničil v roce 1922 požár. Na spáleništi v Kovářské
ulici vznikl nový objekt navržený Hanušem Zápalem. Tyto prostory jsou dosud využívány
Divadlem J. K. Tyla jako dílenské provozy.
Foto: archiv Divadla J. K. Tyla
většinu dekorací, část garderoby, kašírovaných předmětů, elektrotechnické potřeby,
truhlářskou dílnu a pro malírnu dekorací.
Dva dny před zahájením divadelní sezony
17. srpna 1922 zachvátil skladiště požár,
poukázala na četné problémy této budovy
volající po celkové rekonstrukci. Už na
sklonku století se začalo uvažovat o efektivnějším řešení, kterým byla výstavba nového
stánku Thálie. Toho se po mnoha letech
Pohled na kupoli Německého divadla v Goethově ulici ve směru od Wilsonova mostu. Objekt byl zbourán v roce 1977, na jeho místě vyrostla Komerční banka.
Foto: archiv Divadla J. K. Tyla
který zničil nejen budovu, ale i veškerý fundus nastřádaný za 20 let. Spáleniště bylo
okamžitě vyklizeno, zbytky zdí zaměřeny
a vrchní komisař stavebního úřadu Hanuš
Zápal pověřen vypracováním architektonického návrhu nové budovy. Stavět se
začalo už v prosinci 1922. Svému účelu
začala nová budova sloužit na den přesně
rok po ničivém požáru. Dosud je zde umístěna truhlářská, zámečnická, čalounická
a kloboučnická dílna, krejčovna, malírna
dekorací a sklady. V roce 2004 se uskutečnil zásah do interiéru malířské dílny, kdy
byla kvůli zlepšení tepelných a světelných
podmínek zakryta monumentální kopule.
O dva roky později skončila modernizace
celého objektu, jejímž cílem bylo také navrácení původní podoby tomuto architektonickému skvostu.
Komorní divadlo
Komorní divadlo vzniklo adaptací budovy
Lidové univerzity Husovy z roku 1939. Divadelním účelům bylo přizpůsobeno kino
Univerzita. Tato scéna byla otevřena
4. prosince 1965 premiérou Tylovy Tvrdohlavé ženy. Poté se hrálo v Malém (bývalém
německém) divadle až do května 1966, kdy
v Komorním divadle začal stálý provoz.
Provozní problémy si vyžádaly otevření
provizorní přístavby v dubnu roku 1980
na dobu deseti let. Kromě kanceláří, zkušeben, baletního a sborového sálu tam vzniklo také Divadlo v klubu. Revize v roce 1997
provizoria kulturní veřejnost dočkala nyní
v podobě Nového divadla. Provoz Komorního divadla skončil 31. května 2014.
Nové divadlo
Divadlo, které patří k nejmodernějším
v celé Evropě, vzniklo na základě návrhu
společnosti Helika. Novostavba uzavřela
nedokončený městský blok ohraničený
Palackého a Jízdeckou ulicí, sady Pětatřicátníků a Palackého náměstím. Skládá se
ze dvou objektů propojených šesti mosty,
černé provozní budovy a vlastního divadla. Podoba objektu vznikla i na základě
zkušeností samotných divadelníků. Zatímco v Komorním divadle nebyly žádné
sklady a dekorace se musely denně přivážet a odvážet, nová budova disponuje
systémem 28 kontejnerů, v nichž jsou
uloženy dekorace i jevištní fundus.
Eva Ichová, (red)
Nové divadlo
„řečí čísel“
Délka trvání výstavby: 810 dní
Celkové náklady: 870 milionů korun
Kapacita velkého sálu: 461 diváků
Kapacita studiové scény: 150 diváků
Počet premiér v této sezoně: 17
Kapacita parkovacího domu: 200 vozů
S T R ANA 6 / z á ří 2014
letní ohl é dnutí
Snímek nazvaný „Plzeň milovaná, rozkopaná“ zvítězil v letní soutěži Radničních listů. Více
informací je k dispozici na straně 8.
Foto: Adéla Šmausová
Nový most v Jateční ulici se slavnostně otevře 7. října. Do předčasného užívání byl uveden letos v červnu. Nyní se dokončuje cyklostezka
a sadové úpravy. Součástí projektu byla rekonstrukce historického Masarykova mostu, který už bude sloužit jen pěším a cyklistům.
Skončí také výstavba silnice v délce 450 metrů, která navazuje na křižovatku Jateční a Chrástecké ulice.
Foto: Zdeněk Vaiz
V úterý 23. září bude slavnostně otevřen další ze zrekonstruovaných interiérů navržených světoznámým architektem Adolfem Loosem na adrese Bendova 10. Obnovena byla
jídelna, obývací pokoj, ložnice a další prostory. Nyní začnou sloužit jako zázemí pro kulturní a společenské akce.
Foto: Martin Pecuch
První část západního okruhu se řidičům otevřela 9. září. Silnice o délce 2,1 kilometru vede z Nové Hospody přes zadní Skvrňany do
Křimic. Výstavba trvala dva roky, náklady dosáhly 800 milionů korun.
Foto: Martin Pecuch
Multižánrový festival Živá ulice letos vidělo přes 30 tisíc návštěvníků. Na sedmi scénách
v centru Plzně vystoupilo přes 600 umělců. Největšímu zájmu publika se těšily koncerty
Lenky Dusilové, Lenny, Plastic People of The Universe a Jiřího Schmitzera. Letošní v pořadí třetí ročník festivalu uzavřel 7. září oblíbený Festival polévky na náměstí Republiky.
Foto: archiv
Před 40 lety, 1. září 1974 zahájil provoz bazén SK Radbuza Plzeň. Krajský přebor plaveckých družstev v červnu 1975, který se zde uskutečnil, se stal historicky první oficiální
plaveckou akcí v Plzni pořádanou mimo městské lázně.
Foto: archiv SK Radbuza
Rekordních více než osm tisíc diváků přilákal letošní sedmý ročník Divadelního léta pod plzeňským nebem. Festival zahájila na konci
června inscenace Lhář s Romanem Zachem v hlavní roli. Náměstí Republiky se stalo na jedenáct večerů kulisou Goldoniho komedie
odehrávající se v Benátkách. Od 14. července se na scénu vrátila loňská úspěšná inscenace Tři mušketýři.
Foto: archiv
ULT URNÍ D Ě N Í
K
R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 7
Mezinárodní festival Divadlo láká na mimořádně bohatý program
Organizátoři tentokrát vsadili při výběru inscenací především na mladé režiséry
Izrael, Francie, Maďarsko, Německo, Slovensko a Slovinsko, to je výčet zemí, jejichž přední divadelní scény přijely v těchto
dnech do Plzně na Mezinárodní festival
Divadlo. Nechybí samozřejmě ani špičkové tuzemské soubory.
Již 22. ročník přehlídky se koná na tradičních i netradičních místech po celém
městě. Z nich bezesporu poutá největší
pozornost budova Nového divadla. Festivalová představení zhlédnou diváci
mimo jiné také v kulturním domě JAS,
Pekle, na hlavním vlakovém nádraží a na
železniční stanici Plzeň-zastávka.
„V letošním roce se nám podařilo sestavit bohatý program, který jsme již
dlouho v Plzni neměli,” říká ředitel festivalu Jan Burian. „Při výběru zahraničních souborů jsme se tentokrát podívali více na západ,” doplňuje vedoucí
dramaturgické rady Dora Viceníková.
Do výběru se tak dostalo například
pozoruhodné zpracování Hamleta
v podání divadla Schauspielhaus,
izraelská inscenace divadla HaZira se Saddámem Husajnem a jeho
dvojníky, minimalistické francouzské představení L´Effet de Serge
odkazující k poetice Jacquese Tatiho
nebo Mr. Beana, slovinské zpracování metaforického textu Ptačí sněm
J.-C. Carrièra, jedna z nejúspěšnějších maďarských inscenací Revizor
budapešťského souboru Vígszínház
a hra Anděl zkázy v podání Slovenského národního divadla.
Domácí program opět představí
to nejzajímavější z uplynulé sezony.
„Značnou převahu v našem výběru
mají mladí režiséři, třicátníci, kteří
tvoří na velkých i komorních scénách,”
připomíná dramaturgyně Kamila Černá. Nejčastěji, celkem třikrát, je zastoupen režisér Jiří Havelka, dvakrát
Daniel Špinar a jednou například Štěpán Pácl, Jan Mikulášek a Anna Petrželková.
V rámci tuzemského programu uvidí
návštěvníci festivalu mimo jiné Švandovo divadlo s inscenací Hamlet, Divadelní
spolek Kašpar přiveze představení Terminus a Divadlo Na zábradlí inscenaci
Zlatá šedesátá aneb Deník Pavla J., Městské divadlo Zlín nabídne Kabaret Stragal
a HaDivadlo z Brna inscenaci Maryša.
Plzeňské scény reprezentuje Divadlo
J. K. Tyla s činohrou Unaveni sluncem
Inscenace Divadla Na zábradlí Zlatá šedesátá, to je divadelní adaptace deníků režiséra, scénáristy, signatáře Charty 77 a klíčové
osobnosti českého filmu 60. let Pavla Juráčka.
Foto: archiv festivalu
a Divadlo Alfa s představením Čert tě
vem! Součástí festivalu je také alternativní program, dvě open air představení
Naše-vaše kultura představí menšiny
Bohatý kulturní program doplněný
ochutnávkami pokrmů různých národů
nabídne koncem září třetí ročník akce
Naše-vaše kultura 2014. Ta je jako kaž-
Součástí programu v Pekle budou koncerty a taneční vystoupení.
Foto: archiv
dý rok určena široké veřejnosti a národnostním menšinám. „Na programu
budou mimo jiné taneční a výtvarné
tvůrčí dílny, výstavy a řada hudebních
vystoupení, ve kterých se představí například skupiny Ziriab, Timbasa a Frajara Putika. Zajímavostí bude taneční
vystoupení Uganda Dancers, které představí tanec a hudbu východní Afriky,“
sděluje vedoucí odboru kultury magistrátu Květuše Sokolová.
Součástí akce bude prezentace neziskového sektoru. Své zastoupení zde bude mít projekt Chaloupka strýčka Toma.
Jeho prostřednictvím umožňuje společnost Plzeň 2015 cizincům zapojit se do
různých tvůrčích dílen. Akce Naše-vaše
kultura 2014 se uskuteční 26. září v kulturním domě Peklo od 16 hodin.
(red)
na náměstí Republiky, diskuse, výstava
a další doprovodné akce. Mezinárodní
festival Divadlo se koná od 9. do 19. září.
Více informací lze získat na internetové
adrese www.festivaldivadlo.cz.
(red)
Rok české hudby připomene řadu osobností
Řada zajímavých akcí se chystá v nadcházejících měsících v rámci Roku české hudby 2014. Bude pokračovat cyklus
koncertů „Pocta české hudbě“, který připravila katedra hudební kultury Pedagogické fakulty Západočeské univerzity
v Plzni. Významná událost se uskuteční
2. listopadu v katedrále sv. Bartoloměje,
kdy Plzeňská filharmonie spolu s Českým
filharmonickým sborem Brno vzdá hold
skladateli Antonínu Dvořákovi provedením jeho Requiem, op. 89.
„Jako trvalá připomínka Roku české
hudby 2014 vzniká několik projektů.
Plzeňská filharmonie natáčí kompletní
nahrávku děl pro violoncello a orchestr
Bohuslava Martinů. Město podpořilo
vydání dvou publikací. Jednou z nich je
projekt Aleny Martínkové nazvaný Hrají
a vzpomínají Plzeňáci. Katedra hudební
kultury dále připravila knihu nazvanou
Významné osobnosti hudebního života Plzně a jihozápadních Čech po roce
1945,“ uvádí Květuše Sokolová, vedoucí
odboru kultury magistrátu.
Rok české hudby je také příležitostí
k připomenutí životních jubileí osobností plzeňského kulturního života.
„Hudební skladatel Jan Slimáček oslavil
31. července 75. narozeniny, před 85 lety
4. listopadu 1929 se narodil skladatel
a spisovatel Karel Pexidr, jubileum dále
oslaví folklorista, skladatel, všestranný
hudebník a redaktor Českého rozhlasu
Zdeněk Bláha, který se narodil 27. prosince 1929. Připomeneme si rovněž
100 let od narození dirigenta, sbormistra a pedagoga Bohumíra Lišky,“ dodává
Květuše Sokolová. Výročí svého vzniku
oslaví také folklórní soubor Mladina a pěvecký sbor Česká píseň.
(red)
ROZHOVOR
Karel Gott: Jsem rád, že na mne rodné město nezapomíná
Pokračování ze strany 1
Kde jste v Plzni po náletu žili?
Dočasně jsme pak bydleli v Radyňské
ulici 14, než jsme se v roce 1945 přestěhovali do Prahy. Nějakou dobu jsme pobývali i u zmíněné babičky Valešové v Újezdě
u Svatého Kříže, kam jsem jako kluk jezdil
na nezapomenutelné prázdniny. Rád se do
tohoto kraje, kde žije má sestřenice Hanka, jejímž životním partnerem je můj řidič
a kamarád Olda Havránek, vracím i se svými dětmi.
Termín vašeho letošního koncertu je plánován na 19. listopadu. Prozradíte už
něco z toho, na co se mohou vaši příznivci těšit?
V první řadě mne moc těší, že je o mé
koncerty stále zájem, a já se tak za doprovodu Boom!Bandu Jiřího Dvořáka
a s vokalisty Dashou, Taťánou Roskovcovou a Jiřím Březíkem vydám na deset
koncertů po sportovních halách v Čechách, na Moravě a na Slovensku. Tím,
že diváci stále chodí na mé koncerty, mi
dávají jasně najevo, že mne chtějí znovu
vidět a slyšet zpívat. Co víc si mohu po
pětapadesáti letech zpívání přát? Publikum mi stále dává svůj palec nahoru
a ukazuje mi tím, že ho zajímám, svým
zpěvem nenudím a tím, jak vypadám, nestraším. Na letošním turné budu zpívat
nejen písně, které si posluchači v průbě-
hu mé pěvecké kariéry nejvíce oblíbili,
ale i hity světové popové klasiky z úspěšných alb Dotek lásky a Láska je nádhera.
A dojde i na několik novinek z mého
nejnovějšího alba nazvaného S pomocí přátel s původními písněmi, které mi
byly českými, slovenskými a německými
autory napsány přímo na tělo. Za všechny bych uvedl Ondřeje Brzobohatého,
Michala Malátného ze skupiny Chinaski,
Radka Bangu, Martina Chodúra, Petra
Bendeho, Olgu Lounovou, Michala Davida, Vaša Patejdla, Viktora Dyka, Borise
Urbánka a Petra a Pavla ORM.
Sledujete projekt Plzeň – Evropské
hlavní město kultury 2015 i proměny,
kterými vaše rodné město v posledních letech prochází?
Předně jsem rád, že na mne moje rodné město nezapomíná. Před pěti lety,
před koncertem s Evou Urbanovou v hale TJ Lokomotiva Plzeň, mi tehdejší primátor města udělil Čestné občanství
a hejtmanka Plzeňského kraje Milada
Emmerová mne uvedla do Dvorany slávy, jejíž členové mají být vzorem mladé
generaci. Fandím hokejovému klubu HC
Škoda Plzeň, jsou to dva roky, co mi byl
v Měšťanské besedě udělen titul Čestný znalec piva Pilsner Urquell a převzal
jsem plaketu, která stvrzuje mou příslušnost ve společnosti čestných ambasadorů
plzeňského piva ve světě. Čestní znalci
se přitom zatím dají spočítat na prstech
a patří mezi ně například režisér Miloš
Forman, herec Jaromír Hanzlík nebo
hokejista Jaroslav Špaček. V tom, abych
se do Plzně častěji dostal, mi brání velké pracovní vytížení doma i v zahraničí.
Miluji humor Monty Pythonů, přesto
jsem stále nenašel čas, abych se rozjel
do plzeňského Divadla Josefa Kaje-
tána Tyla na muzikál Monty Python’s
Spamalot. A to jsem do plzeňské verze
tohoto, ve světě nesmírně populárního muzikálu namluvil roli Boha! Jen
to nejlepší slyším od přátel o plzeňské
zoo, která se prý rozrostla do nebývalé
krásy. Již dlouho se ji chystám s rodinou
navštívit a je to zase čas, který mi v tom
brání. Těší mne zájem, který o mě stále je, mám radost, že mi to zpívá, a tak
Na snímku z roku 1939 je Karel Gott v náručí své babičky.
Foto: archiv Hany Damaškové
se ještě neohlížím do minulosti, nerekapituluji, ale žiju s přesvědčením, že
to nejlepší teprve přijde! Projekt Plzeň
– Evropské hlavní město kultury 2015
pochopitelně sleduji, dostal jsem už
několik nabídek, abych se ho zúčastnil,
a držím palce, aby se Plzeň předvedla
Evropě v plné kráse!
Nedávno jste oslavil půlkulaté jubileum. Mohou se fanoušci u této příležitosti těšit na nové album nebo třeba
knihu o vás?
Nové tuzemské album jsem už zmínil, před prázdninami mi Supraphon
vydal DVD Noční král s mými úspěšnými písněmi z první dekády tohoto
století. Chystám i nové album pro
německý trh a v květnu mi mnichovské nakladatelství RIVA vydalo mou
první skutečnou autobiografii Mezi
dvěma světy: Můj život. Ta je ovšem
určená mému publiku v německy
mluvících zemích. A protože se mne
fanoušci ptají, zda se na ní mohou
těšit i u nás, slibuji, že až 6. prosince skončí v pražské O2 Areně
mé letošní turné, začnu pracovat na
svém životopise určeném českému
a slovenskému publiku. Rozhodně
nehodlám složit ruce do klína a krmit
holuby v parku.
(kvk)
S T R ANA 8 / z á ří 2014
P R O V OL N Ý Č A S
Kiosek informuje o povětří už více než sto let
Vybíráme z publikace „100 zajímavostí ze staré Plzně – III.“
Mezi ozdoby dotvářející atmosféru
Kopeckého sadů patří od počátku 20.
století meteorologický kiosek. Svým
vzhledem dobře ladí s okolní zástavbou, zejména zdobnou fasádou Měš-
Meteorologický kiosek zdobí sadový okruh
od počátku 20. století.
Foto: archiv
perličky
z archivu (11.)
V předchozích Radničních listech bylo
úkolem čtenářů odpovědět na otázku: Jaké
prostory osídlil v šedesátých letech minulého
století Klub mládeže Dominik? Správně odpověděli ti, kteří nám napsali, že se jednalo
o Dominkánskou ulici 3. Při losování měl
nejvíce štěstí František Vaigl, který získal
vstupenky na představení v klubu Divadla
Alfa Čert tě vem! Také tentokrát lze vyhrát
dvě vstupenky do Divadla Alfa. Stačí jen
správně odpovědět na otázku: Jakou Smetanovou operou byla v roce 1902 slavnostně
otevřena nová budova Městského (dnes Velkého) divadla v Plzni? Odpovědi můžete zasílat do 20. září na adresu redakce nebo na
e-mail [email protected]. Nezapomeňte připsat heslo Perličky z archivu, své
jméno, adresu, e-mail nebo telefonní číslo.
Perličky z archivu připravuje redakce Radničních listů spolu s Archivem města Plzně.
Výstava představí
podzimní alpinky
Podzimní hořce, bramboříky, skalničky
a dřeviny, jejichž vrchol vegetace spadá
do tohoto období, se představí na tradiční
výstavě Podzim v Alpinu v zahradě gymnázia na Mikulášském náměstí. Čtvrtý
ročník se uskuteční od 16. do 20. září.
Otevřeno bude od 9 do 18 hodin, poslední den do 12 hodin. Během sobotního
dopoledne lze výstavu navštívit zdarma,
protože vlastní expozice už bude uzavřena
a pokračovat bude pouze prodej výpěstků.
(red)
Soutěž vyhrála „Plzeň
milovaná, rozkopaná“
V červnových Radničních listech byla
vyhlášena soutěž „Trávíte léto v Plzni?
Nafoťte nám jak.“ Do redakce bylo
zasláno mnoho krásných snímků, ale
vítězný je jen jeden. Porota se shodla
na fotografii Adély Šmausové „Plzeň
milovaná, rozkopaná“. Jak nám autorka prozradila, fotografie nebyla vůbec
zamýšlená, byl to chvilkový nápad. Při
fotografování katedrály uviděla odlesk
v kaluži. Pak stačilo počkat, až půjde někdo kolem, a zmáčknout spoušť. Snímek
je otištěn na straně 6. Vítězce gratulujeme
a věříme, že ji výhra motivuje k dalším povedeným fotografiím.
(red)
ťanské besedy, a lze jen litovat, že se
v rámci někdejší parkové úpravy sadů
nezachovaly ostatní prvky z minulého
věku, dobové kašny s bazény uprostřed
barevných květinových záhonů či literaturou zmiňované akvárium a terárium.
Ozdobná starožitnost kdysi činila velmi moderní a pokrokový prvek
uvnitř města. Dnes, v době internetu,
si někdejší význam těchto zařízení tak
docela neuvědomujeme. Drahé a kvalitní měřicí přístroje si počátkem 20.
století mohl opatřit jen málokdo. Plzeňský meteorologický kiosek proto
plnil velmi důležitou službu a poskytoval údaje všem bez rozdílu, studentům,
vědátorům z gymnázia i třeba zemědělcům.
Stavba ovšem plnila i svoji estetickou úlohu. Na rozdíl od současnosti,
kdy pod diktátem ekonomické výhodnosti převládá strohá funkčnost,
spatříme na kiosku celou řadu dekorativních detailů, například kování zábradlíčka kolem kamenného soklu či
nad baňatou stříškou zlatě zářící korouhvičku ve tvaru praporku, ozdob-
nou mřížku ve střeše kiosku, střechu
podpírající dekorované sloupky... Tu
a tam zaznamenáme motivy lipových
listů a květů. Na severní straně nadepsané secesním písmem „Meteorologie“ nalezneme číselníky barometru,
vlhkoměru a teploměru. Vedle lze číst
údaje o průměrných dlouhodobých
měsíčních hodnotách. Směrem k Divadlu J. K. Tyla míří ciferník hodin
napojených rádiem až na stanici kdesi
u Frankfurtu nad Mohanem a přečteme si, na jakých souřadnicích vzhledem ke středoevropskému poledníku
Plzeň vlastně leží, a také časové rozdíly. Pod nápisem „Statistika“ se zády
k Měšťanské besedě dočteme o programech Hvězdárny a planetária
v Plzni. Poslední stěna kiosku informuje o nadmořských výškách Plzně
a okolí.
Kiosek je však také dokladem umu
našich předků, zejména někdejší plzeňské firmy Jaroš a Michálek, která
na kiosku provedla uměleckořemeslné
detaily.
Úryvek je otištěn se souhlasem autorů
a vydavatelství Starý most.
P S A L O SE P Ř E D 4 6 LETY
Ani s okupanty, ani s kolaboranty!
V pohnuté době bezprostředně po
obsazení Československa okupačními vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 se objevila celá řada tiskovin
vydávaných nejrůznějšími organizacemi a zájmovými či profesními skupinami. Jednou z nich byl i časopis
plzeňských vysokoškoláků Index,
jehož první cyklostylové číslo z 23.
srpna přineslo nekomentovanou
zprávu ze zasedání Rady Městského
národního výboru v Plzni předchozího dne, která se týkala postoje jeho
tehdejšího předsedy Gustava Rady
k aktuální situaci v zemi.
Fotografie z plzeňských ulic z prvních
dnů po vstupu okupačních vojsk.
Gustav Rada, dlouholetý předseda
nejprve krajského a posléze městského národního výboru a člen nejvyšších stranických orgánů v kraji i ve
městě, zahájil svoji politickou kariéru v Komunistické straně Československa bezprostředně po druhé světové
válce a jeho politický vzestup je spjat zejména s obdobím nejtěžšího stalinismu,
s nímž se zcela ztotožňoval.
Tímto prizmatem také nahlížel na
události spojené s polednovým vývojem v Československu, a je tudíž
pochopitelné, že na rozdíl od drtivé
většiny československých občanů
neviděl ve vstupu vojsk Varšavské
smlouvy okupaci, nýbrž „ochranu
proti tomu, co nás ohrožuje“.
Pro odpor plzeňské veřejnosti
byl Gustav Rada nakonec nucen na
funkci předsedy národního výboru
k 1. září 1968 rezignovat, avšak hned
na počátku takzvané normalizace,
16. dubna 1970, byl už jako primátor
„zvolen“ do čela vedení města znovu.
Adam Skála
Foto: Archiv města Plzně
Bedřicha Smetanu připomínají v archivu jeho skladby a korespondence
V Archivu města Plzně mají své místo
skladby Bedřicha Smetany i dopis z roku
1880 adresovaný tehdejšímu dirigentovi
Hlaholu panu Slezákovi. Skladatel v něm
vzpomíná na léta strávená v Plzni jako na
nejkrásnější dobu svého života. Do Plzně
přijel šestnáctiletý Bedřich 6. října 1840
a zapsal se do čtvrté třídy německého
šestitřídního gymnázia. Zde vyučoval jeho
bratranec profesor Josef František Smetana, kterému pro věkový odstup i z úcty
říkal Bedřich strýčku, a který se nabídl, že
se o nezbedného studenta postará a dohlédne na jeho prospěch. Jak je všeobecně známo, mladého Bedřicha lákala více
hudba a divadlo než studium, a tak jeho
studijní výsledky v Jindřichově Hradci,
Jihlavě, Německém Brodu i v Praze opravdu nebyly valné.
V prvním roce studií bydlel přímo v budově gymnázia u učitele Jana Nepomuka
Sýkory. Zde se však cítil příliš svázán, a tak
si v novém školním roce 1841/1842 našel
podnájem u paní Wildmannové v nynější
Bezručově ulici čp. 176 v domě naproti
gymnáziu. V posledním roce studií se na-
Bedřich Smetana v době studií v Plzni.
Foto: Archiv města Plzně
stěhoval do podnájmu ke svým známým
z Jindřichova Hradce, rodině inspektora
Karla Koláře, který bydlel v Steinhauserovském domku, jenž stával v místech
mezi dnešní ulicí Martinskou, Americkou
třídou a Goethovou ulicí. Znovu se zde
setkal s Kateřinou Kolářovou, kterou znal
jako dítě, a byl překvapen jejím půvabem
i hrou na klavír. Vzájemná náklonnost brzy
přerostla v lásku, která posléze nalezla
odezvu i u Kateřiny a vztah skončil sňatkem v roce 1849.
V archivu příliš dokladů o Smetanově
pobytu ve městě nemáme. Jsou zde ovšem
dochované školní katalogy německého
gymnázia, které Smetana v Plzni navštěvoval. Z nich lze zjistit, že Bedřichův
prospěch se zde v prvním roce studií radikálně zlepšil. Postupně ho však plzeňské
kulturní prostředí opět zaměstnávalo více
než škola, a tak se jeho prospěch zhoršoval
a studia dokončil s nevalnými výsledky.
Konipas sídlí u boleveckých rybníků a plzeňských řek
V Plzni se většinou setkáváme se dvěma
zástupci konipasů. Známější je černobíle
zbarvený konipas bílý, méně známý je jeho
žlutobíločerný bratránek konipas horský.
Oba druhy, ještě s konipasem lučním, patří
do skupiny menších pěvců. Mají nápadně
dlouhý ocas, se kterým jakoby nervózně pocukávají, skáčí po kamenech v potocích a běhají v blátíčku či písku upuštěných rybníků.
Živí se výhradně hmyzem. Dříve se proto
hojně zdržovali v blízkosti pastvin s koňmi
a dobytkem, kde si jich lidé všimli a pojmenovali je podle toho. Zatímco v minulosti
sbírali potravu právě na pastvinách, dnes ji
shání především u vody.
Konipasové velice dobře vidí, poměrně
rychle a bravurně létají. Dokáží se výborně
orientovat ve svém teritoriu a patří spíše mezi
plašší ptáky. V Plzni můžeme konipasa bílého
i horského zaznamenat zejména u boleveckých rybníků, podél řek a na většině potoků.
K hnízdění lze konipasům vyrobit speciální budku. Je to ale věc poměrně složitá
a ne vždy korunována očekávaným přínosem. Své by o tom mohl vyprávět kolega
Miroslav Kodýtek z Lochotína. Ten ve svém
volném čase vyrábí, neustále zdokonaluje
a konstruuje nové a nové hnízdní budky.
Vyrobil už několik stovek budek nejen pro
konipasy, ale i jiné ptáky a obdiv si zaslouží
i za to, že všechny budky řádně kontroluje,
stará se o ně a udržuje je funkční. Vše také
sám financuje. Díky němu je populace konipasa bílého i horského v Plzni a okolí stabilní. Počet ptáků v naší kulturní krajině je však
závislý nejen na hnízdních možnostech, ale
i potravní nabídce a hlavně na kvalitě životního prostředí. Konipasům nevadí, že rybníky a vodní plochy sdílejí společně s lidmi,
ani hluk či doprava, ale zejména to, když je
někdo při stavbě hnízda, snášení vajec či
hnízdění vyruší. Často pak takovou lokalitu
opustí i v době, kdy sedí už na vejcích. Ptáci
vyhodnotí hnízdiště jako riskantní a složitě
hledají jiné. Proto Miroslav Kodýtek ptáky
nekroužkuje, neruší v době hnízdění a budky
věší výhradně na místa, kde mají ptáci klid.
Většina jeho výtvorů nevypadá jako klasická budka, ale jsou opatřeny nejrůznějšími
technickými doplňky tak, aby nemohla být
mláďata z budky vybrána strakou, sojkou,
kočkou či kunou. Proto je i úspěšnost hnízdění ptáků v jeho budkách vysoká. Inu, vše
chce svůj čas a určitou zkušenost. Za chvilku
většina konipasů opustí svá hnízdiště a vydají se zimovat do teplých krajin. Užijte si těchto ptáků, dokud je můžete u nás ještě potkat.
Karel Makoň, foto: archiv
Do plzeňského období Bedřicha Smetany spadá16 skladeb, z nichž nejznámější
je možná Kateřinina polka, Jiřinčina polka
či Alžbětin kvapík, které věnoval mladým
měšťanským dcerkám. Většinu těchto
skladeb ale později sám spálil jako nedokonalé. Našemu městu věnoval nedlouho
po svém odchodu polku s příznačným
názvem Vzpomínka na Plzeň. V hudebním
oddělení archivu je uložena řada Smetanových skladeb, tištěná či v opisech. Po
absolvování gymnázia a odchodu z Plzně
se již Bedřich Smetana nedal odvrátit od
svého rozhodnutí věnovat všechen svůj
další život hudbě.
Plzeň je vlastně příčinou toho, že Smetana dostudoval střední školu, věnoval
se nadále jen hudbě a poprvé se oženil.
S trochou nadsázky lze říci, že bez Plzně by
se možná Smetana nestal tím, čím se stal,
a nebylo by Libuše ani Prodané nevěsty.
Štěpánka Pflegerová, Archiv města Plzně
Z V Í Ř ÁTK A
K O LE M NÁS ( 2 5 . )
V minulém vydání Radničních listů hádali
naši čtenáři, jaké zvíře se skrývá v říkance:
U potůčku na kameni v ocásku má divný
třas, je to horský...? Správně odpověděli ti,
kteří nám napsali, že se jedná o konipasa
horského. Pro vylosovaného vítěze Adama
Šulce máme v informační kanceláři radnice na náměstí Republiky cenu, kterou
připravilo město a DES OP – Záchranná
stanice živočichů Plzeň, a také čtyři vstupenky do plzeňské zoo. O konipasech se
můžete dočíst více v článku Karla Makoně
na této stránce. Také dnešní hádanka má
podobu říkanky ornitologa Miloše Paiskera: Modrá v křídle jako šmolka, křičí
v lese, je to...? Správné odpovědi mohou
děti s pomocí dospělých poslat do 20. září 2014 na adresu redakce. K dispozici
je také e-mail [email protected].
Nezapomeňte připsat heslo Zvířátka kolem nás, své jméno, věk a adresu!
RADNIČNÍ LISTY města Plzně - Ročník 19 • Vychází desetkrát ročně • Vydavatel: Statutární město Plzeň,Tiskové oddělení KP, náměstí Republiky 1, 306 32 Plzeň, IČ: 00075370 • Redakce - telefon: 378 032 017, e-mail: [email protected] • Náklad 80 000 výtisků • Bez jazykové úpravy •
Neprodejné • List není reklamní tiskovinou • Nevyžádané příspěvky nevracíme • Redakce si vyhrazuje právo příspěvky zkrátit • Tisk: NAVA TISK, s. r. o. • Sazba písmen Lido STF od Františka Štorma • Distribuci na území města Plzně zajišťuje Česká pošta, tel.: 377 203 441 •
Pro zájemce jsou zbývající výtisky k dispozici v recepci radnice • Zapsáno v evidenci periodického tisku pod číslem MK ČR E 14331 • Toto číslo vychází 10. září 2014 •