4. Porodnost

Komentáře

Transkript

4. Porodnost
PORODNOST
V posledním desetiletí 20. století zaznamenala Česká republika významný pokles počtu živě narozených
dětí. Toto období je možné rozdělit do dvou etap – během první (1991–1996) byl každoročně pokles
úrovně plodnosti velmi výrazný a ve druhé (od roku 1997) se situace stabilizovala na nízkých hodnotách
počtu živě narozených (v každém roce o 40 tis. méně než v roce 1990) a na nízké úrovni úhrnné plodnosti
(pod hranicí 1,2 na jednu ženu). V současné době se Česká republika řadí k státům s vůbec nejnižší
úrovní plodnosti a zůstává hluboko pod hypotetickou záchovnou hranicí 2,1 dětí na jednu ženu.
V situaci, kdy se zpomalil pokles úrovně plodnosti a zvýšil se počet žen ve věku dříve nejvyšší
intenzity plodnosti (20–24 let), neboť do tohoto věku vstoupily generace žen narozených během
populační vlny z poloviny sedmdesátých let (1973–1977), se předpokládalo, že roční počty narozených
začnou mírně růst. Avšak počet živě narozených od roku 1998 nadále mírně klesal a v roce 1999 se
živě narodilo dokonce méně než 90 tis. dětí. Veřejností sledovaný a očekávaný zvýšený počet narozených
v magickém období okolo počátku roku 2000 nebyl výrazný a neprojevil se v celkovém počtu
narozených. Rok 2000 nebyl s počtem 90 910 živě narozených a s úhrnnou plodností 1,14 výjimkou
a nadále pokračuje období bez výrazných změn. V průběhu roku 2001 se počet živě narozených dále
snížil o 200 ve srovnání s rokem 2000. Otázkou je, jak dlouho toto období stagnace na velmi nízké
úrovni může ještě trvat. Pokud se ale podíváme na strukturální ukazatele plodnosti (pořadí a legitimita
narozených, rozložení plodnosti podle věku žen), nejeví se období po roce 1997 již tak homogenní
a je možné pozorovat určité změny.
4
Počty narozených
dětí a míry porodnosti
se udržují na
stabilizované nízké
úrovni
Tab. 4.1: Porodnost v letech 1990–2000
Ukazatel
Narození živě
Narození mrtvě
Narození celkem
Živě narození na 1 000 obyvatel
Mrtvorozenost
Živě narození mimo manželství
– podíl z úhrnu živě narozených (v %)
Úhrnná plodnost
Podíl prvních dětí narozených v manželství do
8 měsíců od sňatku
Průměrný věk matek při narození dítěte
Průměrný věk matek při narození 1. dítěte
Čistá míra reprodukce
1990
1995
1996
1997
1998
1999
2000
130 564
530
131 094
12,7
4,0
11 167
8,6
1,89
96 097
300
96 397
9,3
3,1
14 947
15,6
1,28
90 446
317
90 763
8,8
3,5
15 288
16,9
1,18
90 657
273
90 930
8,8
3,0
16 125
17,8
1,17
90 535
294
90 829
8,8
3,2
17 209
19,0
1,16
89 471
303
89 774
8,7
3,4
18 426
20,6
1,13
90 910
259
91 169
8,8
2,8
19 792
21,8
1,14
54,4
50,8
49,0
48,1
45,4
43,0
41,6
24,8
22,5
0,91
25,8
23,3
0,61
26,1
23,7
0,57
26,4
24,0
0,56
26,6
24,4
0,56
26,9
24,6
0,55
27,2
24,9
0,55
I z dlouhodobého pohledu se změny v reprodukčním chování obyvatelstva v devadesátých letech jeví
jako výjimečné. Až do konce osmdesátých let byl pro českou populaci charakteristický model
univerzální a časné plodnosti, realizované v rámci manželství. Politické změny v roce 1989 a následná
ekonomická a sociální transformace vytvořily podmínky pro přechod k modelu plodnosti soustředěné
do pozdějšího věku a s vyšším podílem žen, které se nebudou reprodukce účastnit. Důsledkem
změněné volby časových preferencí rozhodujících životních kroků mladí lidé nezakládali rodiny tak
brzy jako jejich rodiče a prarodiče, ale odložili sňatek a tím také narození dětí. Tento způsob volby
jim byl usnadněn všeobecně dostupnou antikoncepcí a informacemi o ní. Změna charakteru procesu
reprodukce se z počátku projevila poklesem intenzity plodnosti v mladších věkových skupinách
a stagnací ve věku nad 30 let, což celkově vedlo k rychlému snížení souhrnných ukazatelů plodnosti.
Ve druhé fázi (od roku 1997), která se vyznačuje stagnací souhrnných ukazatelů plodnosti, probíhá
nadále mírný pokles intenzity plodnosti do věku 25 let, ale je částečně kompenzován vzrůstem
intenzity nad 25 let věku ženy. V okamžiku, kdy úroveň plodnosti ve věku nad 25 let a zvláště nad 30
let věku bude více než vyrovnávat pokles na nízké hodnoty v mladším věku, bude i počet narozených
a ukazatel úhrnné plodnosti růst. Je logické, že tyto trendy mají větší časový záběr než je několik let
změn probíhajících v české populaci.
PORODNOST
35
Obr. 4.1: Rozklad úhrnné plodnosti podle legitimity a pořadí
Obr. 4.2: Míry plodnosti ve vybraných jednotkách věku
2,0
200
Nemanželská, 3.+ pořadí
Nemanželská, 2. pořadí
1,8
Nemanželská, 1. pořadí
1,6
18
20
22
24
26
28
30
32
34
180
160
Manželská, 3.+ pořadí
1,4
140
Manželská, 1. pořadí
1,2
Plodnost (‰)
Kumulovaná úhrnná plodnost
Manželská, 2. pořadí
1,0
0,8
120
100
80
0,6
60
0,4
40
0,2
20
0
1989
0,0
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
Změny v plodnosti podle věku jsou velmi významné. Zatímco v roce 1990 se ženám ve věku 18 let
narodilo v průměru více dětí (73 dětí na 1 000 žen) než ženám ve věku 29 let a vyšším, v roce 2000
se osmnáctileté ženy vyrovnají již jen ženám ve věku 35 let (okolo 20 dětí na 1000 žen). Během celého
období devadesátých let intenzita plodnosti ve věkové skupině do 23 let výrazně klesala a ve věku
nad 28 let stagnovala nebo v posledních letech mírně vzrostla. Ve věkové skupině 24 až 27 letých
nebyl vývoj po celé období jednoznačný, ale výsledkem je významná změna plodnosti podle pořadí; to
znamená v této věkové skupině přechod z převažující plodnosti druhého a vyššího pořadí na vyrovnané
podíly prvního a druhého pořadí. Úhrnná plodnost podle pořadí se od roku 1997 výrazně nemění, ale
průměrný věk žen při narození dětí všech pořadí nadále roste. Výsledkem vývoje plodnosti během
devadesátých let jsou výrazně změněné křivky úrovně plodnosti podle pořadí.
Tab. 4.2: Úhrnná plodnost a průměrný věk matek podle pořadí
Pořadí
1990
1995
1996
Celkem
1.
2.
3.
4. a další
1,89
0,90
0,71
0,21
0,07
1,28
0,56
0,51
0,15
0,07
1,19
0,52
0,47
0,13
0,06
1997
1998
1999
2000
1,16
0,53
0,45
0,13
0,06
1,13
0,53
0,43
1,14
0,54
0,43
0,18
0,18
26,9
24,6
27,7
31,5
27,2
24,9
28,1
31,7
Úhrnná plodnost
1,17
0,53
0,46
0,13
0,06
Průměrný věk matek
Celkem
1.
2.
3. a další
24,8
22,5
25,6
29,9
Růst průměrného věku
matek pokračuje
36
25,8
23,3
26,4
30,5
26,1
23,7
26,8
30,8
26,4
24,0
27,1
31,0
26,6
24,4
27,4
31,3
I když hodnoty intenzit plodnosti dále neklesají, těžiště nejvyšší intenzity plodnosti pro všechna pořadí
se nadále posunují do vyššího věku. V roce 2000 bylo ženám při narození dítěte průměrně 27,2 let,
což bylo o 2,4 roku více než v roce 1990 a o 1,4 roku více než v roce 1995. Nejzajímavější z hlediska
analýzy poklesu plodnosti je věk žen při narození prvního dítěte, jelikož odkládání založení rodiny do
vyššího věku se významnou měrou podílelo na propadu počtu narozených na současnou úroveň. Průměrný
věk prvorodiček byl ve srovnání s rokem 1990 vyšší o 2,4 roku, avšak stále ještě jsou v České republice
ženy při narození prvního dítěte o několik let mladší než v jiných evropských populacích (s výjimkou
ostatních postkomunistických zemí), jak je zřejmé za rok 2000 z mezinárodního srovnání. Lze tedy
očekávat vzhledem k tomu, jak se v jiných aspektech česká společnost přibližuje k těmto zemím, že
proces změn charakteru reprodukce není ještě ukončen a zakládání rodiny bude situováno do jiné
fáze životního cyklu než bylo běžné v osmdesátých, ale ještě i počátkem devadesátých let. Protože
neexistuje jednotný model zakládání rodiny pro všechny evropské země, nelze odhadnout, jak dlouho
bude ještě věk při narození prvního dítěte růst.
POPULAČNÍ VÝVOJ ČESKÉ REPUBLIKY 2001
Plodnost (‰)
Podíl prvních dětí narozených v manželství do 8 měsíců po Obr. 4.3: Míry plodnosti podle věku ve vybraných letech
sňatku od poloviny devadesátých let klesá (z více než 50 %
200
v roce 1995 na 42 % v roce 2000). Jedná se o situaci, kterou nelze
1990
vysvětlit jedním argumentem. Základním poznatkem je, že se
180
1996
změnil vztah procesů početí a narození prvního dítěte a vstupu do
1998
160
2000
manželství, a to ve více aspektech. Za prvé se mění podíl prvních
dětí narozených v rámci manželství z úhrnu narozených prvních
140
dětí (v roce 1990 představovaly téměř 90 % a v roce 2000 jen
120
73 % ze všech prvních narozených dětí: při tom první v manželství
narozené děti tvoří stále kolem 45 % úhrnu manželsky narozených).
100
Za druhé klesá podíl sňatků, při nichž je nevěsta těhotná (v roce
80
1990 jich bylo 33 % a v roce 2000 jen 24 ze 100 všech uzavíraných
sňatků). Za třetí narození dítěte v partnerském svazku bez sňatku
60
je stále častější a sňatek buď přichází po narození dítěte a nebo
40
partneři zůstávají v nesezdaném soužití. Podrobnější popis této
situace a určení četnosti těchto jevů však nemůžeme získat z dat
20
běžné populační statistiky.
0
15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29
Početí dětí se v partnerském svazku mohlo stát plánovanou událostí
Věk
v tom smyslu, že méně často – díky dostupnosti antikoncepčních
prostředků – dochází k nechtěnému početí, kterému by pak partneři museli přizpůsobit své další
rozhodování. V současné době se jedná spíše o souhru více životních událostí ve stejném okamžiku. Ti
nesezdaní partneři v době, kdy uvažují o narození dítěte, zvažují také rozhodnutí o možné změně podoby
partnerského svazku – tedy i o případném manželství. Tato situace se liší od uvažování mladých lidí
v osmdesátých letech, kdy se v mnohých případech partneři rozhodovali o uzavření manželství až
pod tlakem očekávaného narození prvního dítěte.
30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40
Tab. 4.3: Průměrný věk matek při narození prvního dítěte
Země
1990
1995
1999
Země
1990
1995
1999
Země
1990
1995
1999
Bulharsko
Slovensko
Česká republika
22,0
22,7
22,5
22,4
23,0
23,3
23,0
23,8
24,6
Maďarsko
Slovinsko
Rakousko
23,1
23,7
25,0
23,8
24,9
25,6
24,8
26,1
26,3
Irsko
Švédsko
Nizozemsko
26,6
26,3
27,6
27,3
27,2
28,4
27,6
27,9
28,7
Nadále pokračuje růst podílu dětí narozených mimo manželství. V roce 2000 se 21,8 % ze všech dětí
narodilo buď nevdaným ženám bez partnera nebo do nesezdaného partnerského svazku. Četnost
těchto dvou možností v celku všech mimomanželsky narozených není možné z dostupných dat stanovit.
Lze však tento jev analyzovat z jiných hledisek. Pokud se jedná o biologické pořadí narozených dětí,
je dlouhodobě nejvyšší podíl narozených mimo manželství u prvního pořadí a třetího a vyššího pořadí
(v roce 2000 to bylo 27 % respektive 26 % narozených daného pořadí). Děti narozené matkám jako
druhé se stále relativně nejčastěji rodí v rámci manželství (v roce 2000 se jen 14 % z úhrnu druhých
dětí narodilo mimo manželství).
Pokračuje růst počtu
dětí narozených mimo
manželství
Tab. 4.4: Živě narozené děti podle pořadí a rodinného stavu matky
1990
1995
1996
1997
1998
1999
2000
1990
Absolutní počty
1995
1996
1997
1998
1999
2000
Složení v procentech
V manželství
Celkem
První
Druhé
Třetí
Čtvrté
Páté a vyšší
119 397
55 580
46 423
13 074
3 013
1 307
81 150
35 877
33 606
8 333
2 204
1 130
75 158
33 450
31 197
7 431
2 051
1 029
74 532
33 492
30 775
7 449
1 780
1 036
73 326
33 297
30 239
7 117
1 715
958
71 045
32 353
29 191
6 859
1 736
906
Celkem
První
Druhé
Třetí a vyšší
11 167
6 794
2 123
2 250
14 947
8 645
3 420
2 882
15 288
8 656
3 620
3 012
16 125
9 320
3 745
3 060
17 209
9 827
4 155
3 227
18 426
10 716
4 415
3 295
71 118
32 209
29 127
7 067
1 732
983
100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
46,5 44,2 44,5 44,9 45,5 45,5 45,3
38,9 41,4 41,5 41,3 41,2 41,1 41,0
11,0 10,3
9,9 10,0
9,7
9,7
9,9
2,5
2,7
2,7
2,4
2,3
2,4
2,4
1,1
1,4
1,4
1,4
1,3
1,3
1,4
Mimo manželství
19 792
11 695
4 746
3 351
100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
60,8 57,8 56,6 57,8 57,1 58,1 59,1
19,0 22,9 23,7 23,2 24,1 24,0 24,0
20,2 19,3 19,7 19,0 18,8 17,9 16,9
PORODNOST
37
Obr. 4.4a: Míry plodnosti podle věku a pořadí narození
v roce 1990
Obr. 4.4b: Míry plodnosti podle věku a pořadí narození
v roce 2000
140
140
První
První
Druhé
120
Druhé
120
Třetí a vyšší
Třetí a vyšší
100
Plodnost (‰)
Plodnost (‰)
100
80
60
80
60
40
40
20
20
0
0
15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40
15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40
Věk
Věk
Pokles úrovně plodnosti z vysokých hodnot u prvního pořadí vedl nejen ke změně tvaru křivky
především výraznou redukcí značné časné plodnosti ve věku do 20 let, ale také k odstranění extrémní
špičatosti a ke značnému zploštění. U plodnosti druhého pořadí nebyla při stejném trendu změna křivky
tak výrazná, a proto obě křivky (za první a druhé pořadí) byly v roce 2000 tvarově dost shodné, i když
s věkovým posunem. Také údaje zachycené v obr. 4.5 potvrzují, že narození prvního dítěte v manželství
vede s vysokou pravděpodobností i k narození druhého dítěte, nikoliv však dalších.
Tab. 4.5: Relace pořadí dětí narozených v manželství a mimo manželství
Relace počtu:
1990
1995
1996
1997
1998
1999
2000
90,8
32,4
90,2
32,5
90,4
33,6
42,3
77,7
41,2
74,6
40,6
70,6
V manželství
Druhých dětí na 100 prvních dětí
Dětí třetího a vyššího pořadí na 100 druhých dětí
83,5
37,5
93,7
34,7
93,3
33,7
Druhých dětí na 100 prvních dětí
Dětí třetího a vyššího pořadí na 100 druhých dětí
31,2
106,0
39,6
84,3
41,8
83,2
91,9
33,4
Mimo manželství
40,2
81,7
Průměrný věk
Orientační srovnání struktury narozených dětí v manželství a mimo ně, vyjádřené jako vzájemné relace
jejich počtů podle pořadí, prokazuje, že ty vdané ženy, kterým se narodilo první dítě, porodily druhé
dítě v posledních letech dokonce o něco častěji než v roce 1990
Obr. 4.5: Průměrný věk matek dětí narozených mimo
– zhruba v 90 % případů. V relaci k počtům narozených druhých
manželství podle pořadí narození
dětí však došlo k úbytku třetích a dalších dětí, ale stále ještě
32
čtvrtina vdaných žen se dvěma dětmi porodila třetí dítě. Stejné
trendy, i když na zcela rozdílné úrovni, byly zjištěny v plodnosti
31
nevdaných žen. Potvrzuje to hypotézu, že převážná část druhých
30
a dalších dětí narozených mimo manželství jsou děti družek: pokud
Celkem
29
měly první dítě, 40 % z nich porodilo i druhé dítě. Překvapující
1. pořadí
je relace mezi počty narozených dětí mimo manželství ve druhém
28
2. pořadí
a dalších pořadích. Lze ji vysvětlit tím, že jde o porození dalšího
3.+ pořadí
27
dítěte s novým partnerem, převážně po zániku dřívějšího manželství.
Průměrný věk matek dětí narozených mimo manželství je
dlouhodobě o něco nižší než u vdaných žen a v období druhé
poloviny devadesátých let nedocházelo k jeho výraznému růstu.
Zvláště je tato skutečnost patrná u prvního pořadí, kdy průměrný
věk matek vzrostl v období 1990 až 2000 o 2,4 roku, zatímco věk
matek mimomanželsky narozených prvního pořadí se ve stejném
období zvýšil jen o 1,1 roku.
26
25
24
23
22
21
1989
38
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
POPULAČNÍ VÝVOJ ČESKÉ REPUBLIKY 2001
Tab. 4.6: Podíly narozených mimo manželství ze všech živě narozených podle pořadí narození, věku a vzdělání matky (v %)
1990
1995
1996
1997
1998
1999
2000
8,6
15,6
16,9
17,8
19,0
20,6
21,8
První
Druhé
Třetí a vyšší
10,9
4,4
11,5
19,4
9,2
19,8
20,6
10,4
22,3
22,8
12,1
24,8
24,9
13,1
25,8
26,6
14,0
25,5
14–19
20–24
25–29
30–34
35–39
40–44
17,9
6,0
5,8
10,6
17,1
22,7
36,2
13,0
10,8
14,7
20,1
30,0
42,4
15,2
11,2
15,8
22,2
28,3
53,3
19,0
12,5
16,6
23,9
28,0
58,9
22,0
13,8
17,6
23,7
30,2
65,8
25,3
14,6
18,1
25,0
28,6
53,4
19,0
10,1
6,8
55,5
21,3
11,8
7,7
55,9
23,1
13,5
8,0
Celkem
Pořadí
21,8
10,8
23,0
Věkové skupiny
48,8
16,5
12,0
15,6
23,1
31,7
Vzdělání matky
Základní (i neukončené)
Střední bez maturity
Střední s maturitou
Vysokoškolské
26,6
7,7
4,1
3,3
44,5
14,4
7,8
5,7
48,6
15,8
8,7
5,7
50,4
17,3
9,2
6,2
Průměrný věk
Dřívější nízký sňatkový věk vedl k tomu, že např. v roce 1990 bylo z úhrnu rodiček ve věku do 20
let 18 % nevdaných, ale v roce 2000 již 66 %. Zdůvodnění lze hledat především v posunu sňatkového
věku a ve vzniklém vědomí, že v tomto věku je složité založit a udržet svazek schopný vytvářet
adekvátní prostředí pro výchovu dětí. Mladí lidé a lidé v jejich nejbližším okolí jsou si stále více
vědomi nestálosti manželství uzavřených v mladém věku (přičemž tuto zkušenost si prožilo mnoho
mladých lidí v osmdesátých letech) a volí proto odkládání nebo neuzavírání sňatku. Důležitou roli
zde hrají také složité životní podmínky mladých rodin s dětmi, Obr. 4.6: Průměrný věk matek dětí narozených v manželství
které se nejvýrazněji projevují právě u mladších partnerů podle pořadí narození
s nízkým vzděláním a z něho odvozenou nepříznivou situací na
33
trhu práce jak v přítomné době, tak i v budoucnosti. To se
32
projevuje i ve zjištění, že z narozených dětí žen jen se základním
vzděláním připadalo v roce 2000 na děti neprovdaných 56 %. Ženy
31
s vysokoškolským vzděláním rodí děti mimo manželství jen
30
výjimečně, obdobně i ženy se středoškolským vzděláním ukončeným
29
maturitou. Tento trend nadále přetrvává; vzdělanější ženy nejsou
tedy těmi, které by se v tomto aspektu nejvíce přibližovaly
28
chování žen v některých jiných evropských populacích. Podíl
27
narozených mimo manželství je významně kulturně ovlivněn
26
a proto se ve srovnání evropských zemí výrazně liší, ale také
vykazuje rozdílné rozvrstvení v rámci charakteristik uvnitř
25
jednotlivých populací. V České republice je mimomanželská
24
Celkem
plodnost významným rysem za prvé plodnosti velmi mladých žen
1. pořadí
23
a za druhé plodnosti vyššího pořadí realizované často v novém
2. pořadí
22
partnerském svazku po rozvodu nebo ovdovění. Také z těchto
3.+ pořadí
údajů lze vyslovit hypotézu, že převážná část dětí narozených
21
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
mimo manželství v nesezdaném soužití je v podstatě náhradou za
plodnost v nerealizovaném manželství.
I když podíl dětí narozených u nás mimo manželství roste, třebaže již zpomaleným tempem, také
v budoucnosti bude důležitá část plodnosti realizována mimo manželství. Je nutné si uvědomit, že
stále převážná většina dětí se rodí v partnerském svazku. Jelikož informace máme jen o legitimních
partnerských svazcích, zaměříme se na charakteristiky manželské plodnosti. Výpovědní hodnota
těchto ukazatelů není omezenější, i když roste podíl žen žijících mimo manželství, které do analýzy
manželské plodnosti nevstupují.
Stále větší část
plodnosti přechází
z manželství do
nesezdaného soužití
Pokles intenzity manželské plodnosti se v roce 1996 zastavil a od té doby mírně roste ve všech
věkových skupinách. Ale jen ve věku nad 30 let je počet živě narozených dětí na 1 000 vdaných žen
vyšší než v roce 1990. Úbytek počtu živě narozených dětí v manželství stále pokračuje (v roce 1995
PORODNOST
39
Nejvyšší úroveň
plodnosti se přesunuje
do věkové skupiny
25–29 let
se v manželství narodilo 81 tis. dětí, zatímco v roce 2000 již jen 71 tis. dětí), a to hlavně proto, že
ve všech věkových skupinách nadále klesá podíl vdaných žen. Ve věkové skupině 20–24 let bylo
v roce 2000 vdaných méně než čtvrtina žen (46 % v roce 1995), ve věkové skupině 25–29 let 62 % žen
(76 % v roce 1995) a ve věku 30–34 let 76 % žen (81 % v roce 1995). Z hodnocení plodnosti vdaných
žen podle pořadí narození vyplývá, že v prvním pořadí vzrůstá od roku 1995 intenzita plodnosti ve
věku nad 20 let, ve druhém pořadí až ve věkových skupinách nad 25 let a ve třetím a vyšším pořadí
klesá ve všech věkových skupinách. Vzestup ve vyšších věkových skupinách ve srovnání s počátkem
devadesátých let je způsoben skutečností, že v důsledku posunu uzavírání manželství do vyššího věku
žije více vdaných žen v tomto věku v prvních letech manželství, kdy je i vyšší intenzita plodnosti.
To je rozdílné od dřívější situace, kdy vdané ženy ve věku nad 25 let byly často již matkami dvou
či více dětí a intenzita plodnosti po delší době trvání manželství klesala. Při obecném poklesu
intenzity uzavírání prvních sňatků vstupují do manželství v posledních letech pravděpodobně
především ty ženy, které chtějí mít převážně dvě plánované děti: proto se úroveň plodnosti vdaných
žen tolik nesnížila. Svobodné ženy, které nevidí v mateřství tak silný podnět k seberealizaci, zřejmě
vstup do manželství častěji odkládají nebo dokonce odmítají.
Tab. 4.7: Míry plodnosti vdaných a nevdaných žen (na 1 000 žen)
Věková skupina
1990
1995
1996
1997
1998
1999
2000
16,4
80,0
84,8
37,5
12,7
1,8
15,3
72,6
86,4
39,4
13,1
1,9
13,2
67,8
90,5
43,1
14,4
2,1
464,3
203,5
108,5
40,2
12,3
1,7
471,8
204,5
113,7
42,4
12,9
1,7
440,7
209,6
123,7
46,7
14,0
2,0
8,9
22,3
33,5
27,9
14,2
2,3
9,1
22,1
34,5
29,6
14,1
2,5
8,8
22,6
35,2
31,8
15,9
2,6
1,3
27,7
65,5
76,6
77,9
77,1
1,0
24,1
62,4
75,5
77,3
76,6
Celkem
15–19
20–24
25–29
30–34
35–39
40–44
44,6
174,3
105,2
37,4
11,2
1,6
24,9
102,3
81,4
35,2
10,6
1,7
20,0
91,0
79,2
35,1
11,0
1,7
17,9
85,5
82,7
36,2
12,0
1,7
Vdané ženy
15–19
20–24
25–29
30–34
35–39
40–44
507,1
263,5
120,6
39,8
11,3
1,6
443,7
194,5
95,3
37,0
10,5
1,5
443,0
189,7
95,4
37,0
10,7
1,5
15–19
20–24
25–29
30–34
35–39
40–44
8,6
27,6
34,1
25,0
11,0
2,0
9,4
24,5
37,0
27,6
11,1
2,4
8,7
23,3
33,7
27,8
12,3
2,2
15–19
20–24
25–29
30–34
35–39
40–44
7,2
62,2
82,1
84,2
82,6
80,9
3,6
45,8
76,1
81,2
80,8
79,1
2,6
40,7
73,7
80,1
80,2
78,6
454,8
197,9
102,3
38,7
11,6
1,5
Nevdané ženy
8,9
22,0
34,2
26,7
13,5
2,5
Podíl vdaných žen v % (k 1.7.)
2,0
36,1
71,1
78,9
79,4
78,0
1,6
31,8
68,4
77,7
78,6
77,6
Údaje v této tabulce současně prokazují hlavní příčiny vzestupu podílu dětí narozených mimo
manželství v posledních deseti letech na více než dvojnásobek. Nebyl to jen pokles intenzity
plodnosti vdaných žen, nýbrž přesun části manželské plodnosti do plodnosti partnerské v nesezdaném
soužití a hlavně snížení podílu žen žijících v manželství. Nejlépe to ukazuje provedená standardizace.
Při úrovni specifických měr plodnosti vdaných žen z roku 1990 a počtu žen žijících v manželství
v roce 2000 by se mělo živě narodit 73,5 tis. dětí. Ve skutečnosti se v roce 2000 narodilo
v manželství 71,1 tis. (v roce 1990 ještě 119,4 tis.), tedy o 48 tis. méně než v roce 1990, a to o 46
tis. méně poklesem počtu vdaných žen (96 %) a 2 tis. snížením úrovně jejich plodnosti. Přitom v roce
40
POPULAČNÍ VÝVOJ ČESKÉ REPUBLIKY 2001
1990 bylo žen ve věku nejvyšší plodnosti 20–34 let 1 020 tis., zatímco v roce 2000 o 158 tis. více
(1 178 tis; počet vdaných žen v tomto věku se však snížil z 778 tis. na 616 tis.).
Tab. 4.8: Míry plodnosti vdaných žen podle věku a pořadí narození
Věková skupina
1990
1995
1996
1997
1998
1999
2000
464,3
203,5
108,5
40,2
471,9
204,5
113,7
42,4
440,7
209,6
123,7
46,7
432,8
128,1
39,6
7,5
444,5
133,4
44,3
8,2
405,8
141,5
51,3
9,6
29,4
69,3
55,8
19,4
25,3
65,0
57,1
20,8
32,6
62,2
59,7
23,2
2,1
6,1
13,1
13,4
2,1
6,1
12,4
13,4
2,3
5,9
12,7
14,0
Celkem
15–19
20–24
25–29
30–34
507,1
263,5
120,6
39,8
443,7
194,5
95,3
37,0
443,0
189,7
95,4
37,0
15–19
20–24
25–29
30–34
469,4
148,3
31,1
5,4
411,1
111,0
26,6
5,4
412,5
112,5
29,5
6,0
15–19
20–24
25–29
30–34
36,3
102,8
66,1
15,8
31,7
75,9
52,4
17,0
29,0
70,5
51,9
17,2
454,9
197,9
102,3
38,7
První pořadí
426,1
121,2
34,0
6,9
Druhé pořadí
27,4
70,0
54,3
18,1
Třetí a vyšší pořadí
15–19
20–24
25–29
30–34
1,4
12,4
23,4
18,6
0,9
7,6
16,3
14,6
1,5
6,8
14,1
13,8
1,4
6,7
14,0
13,7
V současnosti je na výchovu dětí kladeno stále více nároků. Nejedná se jen o přímé finanční náklady
(vzdělání dětí, mimoškolní aktivity, bydlení vhodné pro rodinu s dětmi), ale také o nepřímé náklady,
které se projevují převážně na straně žen vzhledem k jejich postavení na pracovním trhu (riziko
ztráty zaměstnání nebo postavení v práci, ztráta možných výdělků, získaných zkušeností a praxe),
které jsou jen částečně zmírněny sociální a pracovní politikou státu. S touto novou realitou se
konfrontují mladí lidé při rozhodování o narození dětí, a to nejen ve smyslu kolik dětí by chtěli mít,
ale zvláště ve které fázi životního cyklu jsou připraveni na jejich výchovu. Tato situace není typická
jen pro Českou republiku nebo východoevropské země, ale týká se všech demograficky vyspělých
zemí. V České republice se však dané faktory projevily ve zvýšené intenzitě během devadesátých let
najednou v poměrně krátkém období. Společnost, žijící pod vlivem jiných institucionálních omezení
pocházejících z období socialismu, reagovala změnou chování, která je z pohledu období posledních
deseti let velmi výrazná. Zvláště se to projevilo v demografickém chování mladých svobodných lidí.
Objevují se názory, že vytvoření a udržení obou forem partnerského soužití, které by bylo připravené
na výchovu dětí, je v současné společnosti problematické a obtížné, ať už z ekonomických důvodů
nebo vlivem změněných hodnotových orientací mladých lidí vstupujících do partnerského svazku (ať
manželství nebo nesezdaného soužití) a rostoucí náročnosti, která je od partnerského svazku vyžadována.
Adaptace a inovace se nezbytně promítají v procesu změny plodnosti, protože lidé nemění chování
bez nezbytných informací (inovace), ani tak nečiní bez důvodu (adaptace); a oba tyto faktory působí
individuálně. Česká společnost, podobně jako jiné evropské společnosti, je heterogenní a lidé s rozdílnými
charakteristikami a možnostmi budou vždy reagovat na změny situace rozdílně. Není proto možné
hledat faktory změny demografického chování společné pro všechny. Například problémy spojené
s transformací ekonomiky ovlivňují odlišně reprodukční chování různých sociálních skupin. Mechanismy
ovlivňující chování méně vzdělaných žen (nízké příjmy, obtížná ekonomická situace) mohou ve společnosti
fungovat zároveň s jinými mechanismy působícími na chování více vzdělaných žen (více možností
volby a jiné preference, vysoké nepřímé náklady na výchovu dětí). Nelze mezi nimi vymezit přesné
hranice a proto hledání jednotného vysvětlení současné situace není možné. Obdobně rozdíl ve
sňatkovém a následně reprodukčním chování může být způsoben zcela odlišnou bytovou situací (finanční
náročnost získání bytu), větším nebo menším ohrožením nezaměstnaností profesní či lokální, resp.
oběma současně.
PORODNOST
Stále více se prosazují
netradiční formy
reprodukčního chování
41
Z vývoje porodnosti v posledních deseti letech v České republice je možné usuzovat, že se blížíme
typu reprodukčního chování, který bude podobný západoevropskému. Přitom je nutné si uvědomit,
že neexistuje jednotný model tohoto chování, a že rozdíly mezi zeměmi jsou významné. Ke kterému
typu bude spět Česká republika, bude záležet na celkovém reprodukčním klimatu země, které se
neprojevuje ani tak v úrovni peněžní sociální pomoci rodinám s dětmi, ale daleko více v celkovému
postoji společnosti k mladým rodinám a k výchově dětí. Přitom problematika spojení postavení žen
na pracovním trhu s výchovou dětí je velmi důležitá.
Plodnost žen
z natalitní vlny
70. let zůstává na
nízké úrovni
I když se situace popsaná základními ukazateli zdá být v období posledních pěti let neměnná, probíhají
v reprodukčním chování změny, které se v úrovni úhrnné plodnosti projeví v dalším období. Vzestup
podílu dětí narozených mimo manželství, růst průměrného věku žen při narození prvního dítěte,
časování narození dalších dětí ve větších intervalech – to jsou skutečnosti, které můžeme sledovat
již v současné době. Můžeme však jen spekulovat o podílu žen, které zůstanou bez narození dítěte,
a o průměrném počtu dětí na konci reprodukčního období u generací žen, které jsou v současné době
novátorkami změn reprodukčního chování.
Do dlouhodobého vývoje obyvatelstva České republiky se promítají v současné reprodukční situaci
především dvě skutečnosti. První je nízká úroveň reprodukce generací žen z natalitní vlny let 1973–1977,
přestože nejstarším z nich bylo koncem roku 2000 již 27 let. Druhou je hluboký zářez ve věkové struktuře,
který začal v letech 1994–1995 a v posledních letech se ještě dále prohloubil. Přitom z generací
1973–1974 zůstalo zatím nevdaných 35 % žen a bez narození dítěte zhruba 40 %.
Změněné reprodukční chování mladé generace – časový posun případně odmítání vstupu do manželství
a následné odkládání narození dětí při omezování jejich počtu v rodině – lze považovat za projevy
určité adaptace na nové životní podmínky. Přehlížení některých sociálních faktorů (nezaměstnanost
v období po získání vzdělání a kvalifikace resp. trvalá hrozba nezaměstnanosti zvláště pro méně
vzdělané a kvalifikované, finanční nedostupnost bytů pro mladá manželství, zvýšené životní náklady
na děti aj.) přispělo k tomu, že se ve věkové skladbě vytvořil nízkými počty dětí již sedmiletý zářez.
Ten bude další desetiletí představovat populační dluh současných generací.
42
POPULAČNÍ VÝVOJ ČESKÉ REPUBLIKY 2001

Podobné dokumenty

jako jediný soubor - Czech POPIN Site

jako jediný soubor - Czech POPIN Site soužití (ať legitimního nebo nesezdaného) a hlavně pro rozhodnutí o narození dítěte (dětí). Nelze přehlédnout, že často pohodlnější život mladých lidí, kterým jsou rodiči poskytovány zpravidla bezp...

Více

Keramika

Keramika Jeho výskyt se datuje již od doby bronzové, přičemž existoval v keramické i kovové (zlaté nebo stříbrné) podobě. Zpočátku byl používán především k libačním ceremoniálům. Jeho nejstarší nálezy pochá...

Více

63-Simkova-Martina-p..

63-Simkova-Martina-p.. ovlivněna poklesem počtu narozených dětí. Před dvaceti až padesáti lety se průměrně rodilo 150 tisíc dětí ročně, v posledních dvaceti letech je průměrný počet živě narozených dětí o 50 tisíc nižší....

Více

2013_Profil nadaného žáka

2013_Profil nadaného žáka některým žákům dělalo obtíže rozhodnout. Také se opakovaně objevila situace „jsem se vším spokojen“. Celková data potvrdí, zda se jedná o charakteristiku skupiny (spokojenost se školou, rodinou) ne...

Více

Mýtus o vymírání Evropy Publikováno v příloze Lidových

Mýtus o vymírání Evropy Publikováno v příloze Lidových většinou se pohybuje kolem dvou dětí na ženu. Navíc nelze jednoznačně říci, že jde o efekt vyšší muslimské porodnosti. Často spíše hraje roli to, že muslimská menšina je v průměru méně vzdělaná č...

Více

nesezdané soužití – otázka poJmenování

nesezdané soužití – otázka poJmenování jde o vztahy, které jsou alternativou manželství. Současně je na základě rozhovorů možné očekávat, že se tyto nesezdané svazky jednou v manželství promění. S určitostí to však říci nelze: není jasn...

Více