právo jako minimum etiky a hodnotový výklad práva

Komentáře

Transkript

právo jako minimum etiky a hodnotový výklad práva
PRÁVO JAKO MINIMUM ETIKY
A HODNOTOVÝ VÝKLAD PRÁVA
Milan Hulmák
VŠE
17. 9. 2015
Obsah
•
•
•
•
Teoretické uchopení
Provedení v novém občanském zákoníku
Praktický rozměr
Závěr
Teoretické uchopení I.
•
společnost – normativní systémy a jejich vztah (právo, náboženství, morálka,
pravidla hry, pravidla spolku)
•
vztah práva a morálky ?
- právo je minimum morálky (Georg Jellinek)
- právo je umění dobrého a spravedlivého (Celsus)
= právo podmnožina morálky
x takto to nefunguje
- řada pravidel právních z hlediska morálky indiferentní (pravidla silničního
provozu, pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)
- řada pravidel právních z hlediska morálky nemorální (alespoň pro část
společnosti) (euthanazie, umělé přerušení těhotenství, regulace prostituce)
Teoretické uchopení II.
• dnes:
- morální pravidla (základní pravidla, na
nichž stojí lidská společnost) jsou korektivem
práva
-právo by se nemělo dostat do rozporu s nimi
- co bylo stanoveno proti zásadám práv, tím se
nelze řídit jako právním pravidlem (Iulianus)
- zákon se nesmí stát bezprávím (Radbruch)
Nový občanský zákoník
•
vychází z dobrých mravů jako z korektivu, doplňujícího systém právních norem
•
na rozdíl od předchozí úpravy rozvíjí v úvodních ustanovení svůj hodnotový základ, principy,
na nichž stojí, a nemůže chybět ani etický rozměr....
•
občanský zákoník – vrchol soukromého práva – základní úprava pro vzájemné jednání
jednotlivých osob, kde základním principem je lidská svoboda (možnost brát se o své vlastní
štěstí)
•
tato svoboda má nutně hranice a tou základní hranicí – dobré mravy, poctivost.
•
jakékoliv právní rozhodnutí – je tak nutně i posouzení morální – uzavírám smlouvu, ptám
se je to v souladu s dobrými mravy (§ 2, § 580, § 588), rozhoduji o jednání, ptám se je to
poctivé (§ 6)
•
pokud takovou úvahu neudělám vystavuji se právní rizikům – neplatnosti jednání
(nedostanu plnění, ujednání smlouvy se nepoužije), povinnosti nahradit škodu (§ 2909)
Praktický rozměr I.
• hezké principy x reálné rozhodování
• jak mám zjistit, co tím morálním pravidlem je, kde
jsou jeho hranice, jak se projevuje v konkrétní
situaci – to je základní limit právní regulace formou
dobrých mravů a poctivosti (vysoce abstraktní
pravidlo)
• kde je přesná hranice úroků (60% nebo 55%),
smluvní pokuty (0,5% nebo 0,4%)
Praktický rozměr II.
•
může si říci podnikatel v nočním baru za limonádu cenu 3 x vyšší než
v supermarketu
• když krachuje společnost, je společník povinen společnost zachraňovat
• je mravné říci věřiteli, že nic nedostane, protože měl chtít své plnění
dříve – zákon říká, že můžete x je mravné tuto námitku vznést ?
• co když se dva dohodnou, že jeden zaplatí, až dostane splněno od třetího
– podle NS je nemravné (plnění subjektu závislé na vůli třetí osoby)
• slíbíte někomu, že s ním uzavřete smlouvu, a dostane lepší nabídku – jste
povinni slib dodržet?
Závěr
• chová-li se někdo mravně, poctivě, slušně = mělo by platit, že
chová se v souladu s právem
X nestačí to – máme řadu právních pravidel, které se slušností,
poctivostí, mravností nijak nesouvisí
X pro rozhodování potřebuje konkrétní pravidla – rozhodujeme se
nyní, pohybujeme se na hranicích x nikoliv ex post po několika letech
posouzení, že něco bylo z pohledu soudce nemravné
= z hlediska právního – morálka, slušnost, poctivost – pravidla bez
nichž nemůže právo fungovat, které však fungují jako korektiv
extrémů (kde odpověď na porušení je jasné), kde právo samo nestačí