právo jako minimum etiky a hodnotový výklad práva
Transkript
právo jako minimum etiky a hodnotový výklad práva
PRÁVO JAKO MINIMUM ETIKY A HODNOTOVÝ VÝKLAD PRÁVA Milan Hulmák VŠE 17. 9. 2015 Obsah • • • • Teoretické uchopení Provedení v novém občanském zákoníku Praktický rozměr Závěr Teoretické uchopení I. • společnost – normativní systémy a jejich vztah (právo, náboženství, morálka, pravidla hry, pravidla spolku) • vztah práva a morálky ? - právo je minimum morálky (Georg Jellinek) - právo je umění dobrého a spravedlivého (Celsus) = právo podmnožina morálky x takto to nefunguje - řada pravidel právních z hlediska morálky indiferentní (pravidla silničního provozu, pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) - řada pravidel právních z hlediska morálky nemorální (alespoň pro část společnosti) (euthanazie, umělé přerušení těhotenství, regulace prostituce) Teoretické uchopení II. • dnes: - morální pravidla (základní pravidla, na nichž stojí lidská společnost) jsou korektivem práva -právo by se nemělo dostat do rozporu s nimi - co bylo stanoveno proti zásadám práv, tím se nelze řídit jako právním pravidlem (Iulianus) - zákon se nesmí stát bezprávím (Radbruch) Nový občanský zákoník • vychází z dobrých mravů jako z korektivu, doplňujícího systém právních norem • na rozdíl od předchozí úpravy rozvíjí v úvodních ustanovení svůj hodnotový základ, principy, na nichž stojí, a nemůže chybět ani etický rozměr.... • občanský zákoník – vrchol soukromého práva – základní úprava pro vzájemné jednání jednotlivých osob, kde základním principem je lidská svoboda (možnost brát se o své vlastní štěstí) • tato svoboda má nutně hranice a tou základní hranicí – dobré mravy, poctivost. • jakékoliv právní rozhodnutí – je tak nutně i posouzení morální – uzavírám smlouvu, ptám se je to v souladu s dobrými mravy (§ 2, § 580, § 588), rozhoduji o jednání, ptám se je to poctivé (§ 6) • pokud takovou úvahu neudělám vystavuji se právní rizikům – neplatnosti jednání (nedostanu plnění, ujednání smlouvy se nepoužije), povinnosti nahradit škodu (§ 2909) Praktický rozměr I. • hezké principy x reálné rozhodování • jak mám zjistit, co tím morálním pravidlem je, kde jsou jeho hranice, jak se projevuje v konkrétní situaci – to je základní limit právní regulace formou dobrých mravů a poctivosti (vysoce abstraktní pravidlo) • kde je přesná hranice úroků (60% nebo 55%), smluvní pokuty (0,5% nebo 0,4%) Praktický rozměr II. • může si říci podnikatel v nočním baru za limonádu cenu 3 x vyšší než v supermarketu • když krachuje společnost, je společník povinen společnost zachraňovat • je mravné říci věřiteli, že nic nedostane, protože měl chtít své plnění dříve – zákon říká, že můžete x je mravné tuto námitku vznést ? • co když se dva dohodnou, že jeden zaplatí, až dostane splněno od třetího – podle NS je nemravné (plnění subjektu závislé na vůli třetí osoby) • slíbíte někomu, že s ním uzavřete smlouvu, a dostane lepší nabídku – jste povinni slib dodržet? Závěr • chová-li se někdo mravně, poctivě, slušně = mělo by platit, že chová se v souladu s právem X nestačí to – máme řadu právních pravidel, které se slušností, poctivostí, mravností nijak nesouvisí X pro rozhodování potřebuje konkrétní pravidla – rozhodujeme se nyní, pohybujeme se na hranicích x nikoliv ex post po několika letech posouzení, že něco bylo z pohledu soudce nemravné = z hlediska právního – morálka, slušnost, poctivost – pravidla bez nichž nemůže právo fungovat, které však fungují jako korektiv extrémů (kde odpověď na porušení je jasné), kde právo samo nestačí