protikrizová opatření vlády čr a zhodnocení jejich účinnosti

Transkript

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Bakalářský studijní program:
Ekonomika a management
Studijní obor:
Účetnictví a finanční řízení podniku
PROTIKRIZOVÁ OPATŘENÍ VLÁDY ČR
A ZHODNOCENÍ JEJICH ÚČINNOSTI
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor:
Anna BOUCHALOVÁ
Vedoucí bakalářské práce:
Prof. PhDr. Kamil FUCHS, CSc.
Znojmo, 2010
Prohlášení
Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Protikrizová opatření vlády ČR
a zhodnocení jejich účinnosti“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu
a další prameny jsem řádně označila a uvedla v seznamu použitých zdrojů.
Ve Znojmě dne 30. 4. 2010
……………………….
Podpis
Anna BOUCHALOVÁ
Poděkování
Dovoluji
si
touto
cestou
poděkovat
vedoucímu
mé
bakalářské
práce
Prof. PhDr. Kamilu Fuchsovi, CSc., za pomoc a poskytnutí cenných rad v průběhu
vypracovávání bakalářské práce.
SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Akademický rok: 2009/2010
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Autor
Anna BOUCHALOVÁ
Bakalářský studijní program
Ekonomika a management
Obor
Účetnictví a finanční řízení podniku
Název tématu:
Protikrizová opatření vlády ČR a zhodnocení jejich
účinnosti
Zásady pro vypracování:
Cílem bakalářské práce je zhodnocení účinnosti opatření vlády ČR
provedených na podporu obyvatel a podnikatelů v období současné
hospodářské krize.
Studentka:
- popíše vznik, průběh a důsledky hospodářské krize,
- analyzuje ekonomické prostředí na území ČR v období hospodářské krize,
- specifikuje vybraná protikrizová opatření,
- provede konkrétní výpočty, kterými bude ilustrovat mechanismus a funkci
jednotlivých opatření,
- provede dotazníková šetření v podnicích regionu,
- na základě provedených výpočtů a výsledků šetření zhodnotí účinnost
opatření.
Rozsah práce:
min. 40 stran
Seznam odborné literatury:
1. Česká národní banka [online]. Dostupné z: <http://www.cnb.cz>.
2. Český statistický úřad [online]. Dostupné z: <http://www.czso.cz/>.
3. FUCHS, K., TULEJA, P. Základy ekonomie. 2. vyd. Praha: EKOPRESS, 2005. 347 s. ISBN
80-86119-94-7.
4. KOHOUT, P. Finance po krizi: důsledky hospodářské recese a co bude dál. 1. vyd. Praha:
Grada Publishing, 2009. 224 s. ISBN 978-80-247-3199-5.
5. SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D. Ekonomie. 1.vyd. Praha: Nakladatelství
Svoboda, 1992. 984 s. ISBN 80-205-0192-4.
6. Vláda ČR [online]. Dostupné z: <www.vlada.cz>.
Datum zadání bakalářské práce:
září 2009
Termín odevzdání bakalářské práce:
duben 2010
Abstrakt
Cílem bakalářské práce je zhodnocení účinnosti opatření vlády České republiky
přijatých na podporu obyvatel a podnikatelů v období současné hospodářské krize.
V první části je popsána teorie hospodářských cyklů. Druhá část se zabývá popisem příčin
a důsledků hospodářské krize. Praktická část je zaměřena na prostředí České republiky.
Na úvod je analyzováno ekonomické prostředí během hospodářské recese a krátce před ní.
Další kapitola je věnována protikrizovým opatřením vlády České republiky. Vybraná
opatření jsou blíže specifikována a následuje zhodnocení jejich účinnosti.
Klíčová slova
Finanční krize, hospodářská recese, protikrizová opatření vlády.
Abstract
The aim of the bachelor thesis is to analyze efficiency of the government measures
which were taken to support inhabitants and entrepreneurs in the period of the current
economic crisis. There is a description of the business cycle theory in the first part.
The second part deals with causes and consequences of the economic crisis. The practical
part is concentrated on the environment of the Czech Republic. The economic environment
during and shortly before the recession is analysed in the first chapter. The next chapter is
focused on The Czech government´s anti-crisis measures. Selected measures are more
specified, and the efficiency of these measures is analysed.
Key words
Financial crisis, economic recession, government anti-crisis measures.
Obsah
1
ÚVOD..............................................................................................................................8
2
CÍL PRÁCE A METODIKA ........................................................................................9
3
TEORETICKÁ ČÁST.................................................................................................10
3.1
Hospodářské cykly..............................................................................................10
3.1.1 Teorie hospodářského cyklu .................................................................................10
3.1.2 Příčiny hospodářského cyklu ................................................................................12
3.1.3 Předvídání hospodářských cyklů ..........................................................................14
3.2
Finanční krize 21. století ....................................................................................15
3.2.1 Rozvoj finančnictví...............................................................................................15
3.2.2 Předluženost ekonomiky USA..............................................................................17
3.2.3 Hypoteční expanze................................................................................................19
3.2.4 Reálné důsledky a vládní intervence ....................................................................21
3.2.5 Regulatorní opatření .............................................................................................24
4
PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................25
4.1
Analýza ekonomického prostředí České republiky .........................................25
4.1.1 Hrubý domácí produkt ..........................................................................................25
4.1.2 Úvěrová expanze...................................................................................................26
4.1.2 Státní rozpočet ......................................................................................................28
4.1.3 Průmysl .................................................................................................................29
4.1.4 Nezaměstnanost ....................................................................................................30
4.2
Protikrizová opatření vlády ČR ........................................................................32
4.2.1 Národní ekonomická rada vlády ...........................................................................32
4.2.2 Národní protikrizový plán vlády...........................................................................32
4.2.3 Sleva na pojistném na sociální zabezpečení .........................................................34
4.2.4 Mimořádné daňové odpisy....................................................................................37
4.2.5 Odpočet DPH při nákupu osobního automobilu...................................................40
4.2.6 Zvýšení výdajových paušálů.................................................................................41
4.2.7 Vyhodnocení dotazníkového šetření.....................................................................44
4.2.8 Zhodnocení účinnosti protikrizových patření vlády ČR.......................................47
5
ZÁVĚR .........................................................................................................................49
6
POUŽITÉ ZDROJE ....................................................................................................50
Seznam použitých zkratek ...................................................................................................54
Seznam obrázků...................................................................................................................55
Seznam grafů .......................................................................................................................55
Seznam tabulek ....................................................................................................................55
Seznam příloh ......................................................................................................................56
1 ÚVOD
Finanční krize 21. století má svůj původ ve Spojených státech amerických v roce
2007. Původně se jednalo o lokální hypoteční krizi, ale záhy se z ní stala krize finanční, jejíž
důsledky se velice brzy projevily globálně. Důsledky finanční krize se projevily i v České
republice. Klesající poptávka, pokles průmyslové produkce a rostoucí nezaměstnanost jsou
malým výčtem projevů, které hospodářská recese v České republice přinesla.
Jedním z úkolů vlády bylo zareagovat na vzniklou situaci a zmírnit dopady
celosvětové hospodářské krize na Českou republiku. Vláda České republiky tedy představila
Národní protikrizový plán vlády, jehož cílem bylo podpořit podnikatele a obyvatele
v období hospodářské krize a podpořit růst národní ekonomiky. Cílem bakalářské práce
je zhodnocení účinnosti protikrizových opatření vlády České republiky.
Co se rozumí hospodářských cyklem, jaké jsou jeho příčiny a jaké ekonomické jevy
lze sledovat v jednotlivých fázích cyklu, jsou oblasti, kterými se zabývá úvodní část
bakalářské práce. V práci jsou rovněž vysvětleny příčiny vzniku, průběh a důsledky
současné finanční krize. Důraz je především kladen
na vývoj ve Spojených státech
amerických, jako na místo vzniku této krize.
Účinnost protikrizových opatření vlády hodnotím na základě několika dílčích cílů.
Prvním z nich je zjištění mechanismu a funkce vybraných opatření pomocí ilustrativních
výpočtů. Takto analyzovanými opatřeními jsou sleva na sociálním pojištění, mimořádný
odpis, možnost uplatnění odpočtu daně z přidané hodnoty při nákupu osobního automobilu
a zvýšení
paušálních
výdajů.
Druhým
krokem
je
zjištění
reálných
informací
z podnikatelského prostředí. Zaměřila jsem se na výrobní podniky svého bydliště,
Moravských Budějovic, ve kterých jsem provedla dotazníková šetření.
V závěru práce jsem se na základě dílčích cílů pokusila zhodnotit účinnost
protikrizových opatření. Zhodnotila jsem přínos jednotlivých opatření pro podnikatele
a ekonomiku České republiky. Zamyslela jsem se nad charakteristikou a celkovým účinkem
protikrizových opatření vlády z časového hlediska a zdůraznila významnost východisek
z krize z hlediska dlouhodobého.
8
2 CÍL PRÁCE A METODIKA
Cíl
Cílem bakalářské práce je zhodnocení účinnosti protikrizových opatření vlády České
republiky přijatých na podporu obyvatel a podnikatelů v období současné hospodářské
krize.
Teoretická část
První oblast teoretické části se zabývá teorií hospodářského cyklu. Oblast druhá
zahrnuje popis vzniku, důsledků a průběhu současné hospodářské krize.
Praktická část
Úvod praktické části zahrnuje analýzu ekonomického prostředí České republiky
v období hospodářské recese a krátce před ní. V této části jsem sledovala následující
ukazatele: hrubý domácí produkt, objem úvěrů poskytovaných obchodními bankami,
diskontní sazbu, realizované ceny bytů, státní dluh, pokladní plnění státního rozpočtu,
meziroční index průmyslové produkce a nezaměstnanost.
Stěžejní oblast praktické části je věnována protikrizovým opatřením vlády České
republiky. V úvodu je popsána činnost Národní ekonomické rady vlády a představen
Národní protikrizový plán. Následuje specifikace vybraných protikrizových opatření,
kterými jsou: sleva na sociálním pojištění, mimořádný odpis, odpočet daně z přidané
hodnoty při nákupu osobního automobilu a zvýšení paušálních výdajů. U jednotlivých
opatření jsou provedeny výpočty ilustrující jejich mechanismus a funkci. Ve výrobních
podnicích města Moravské Budějovice jsem provedla dotazníková šetření, jejichž výsledky
mi rovněž napomohly k dosažení cíle bakalářské práce. Na základě provedených výpočtů
a výsledků šetření jsem zhodnotila účinnost protikrizových opatření vlády ČR.
9
3 TEORETICKÁ ČÁST
3.1
Hospodářské cykly
3.1.1 Teorie hospodářského cyklu
Teorií hospodářského cyklu se zabývají Fuchs a Tuleja v učebnici Základy
ekonomie: „Teorie hospodářského cyklu se zabývá kolísáním skutečného produktu kolem
úrovně potenciálního produktu, jehož vývoj vyjadřuje růstovou tendenci ekonomiky.
Potenciální produkt vykazuje tendenci k růstu, má rostoucí trend. Ekonomika by se tímto
trendem vyvíjela, kdyby procesy zdokonalování probíhaly v situaci plného využívání
zdrojů.“1 Samuelson a Nordhaus člení ve své učebnici Ekonomie zdroje růstu potenciálního
produktu na dvě skupiny: „růst vstupů (kapitálu, práce, půdy) a technologická zlepšení
nebo zvýšení efektivnosti.“2 Rozdíl mezi skutečným a potenciálním produktem označují
Fuchs a Tuleja jako „mezeru výstupu.“3 Samuelson a Nordhaus hovoří o „mezeře
produktu“ jako o procentní odchylce HDP od jeho potenciálu.4
Fuchs a Tuleja se zabývají vývojovými tendencemi hospodářského cyklu: „Cyklus
představuje střídání období růstu skutečného produktu s obdobím poklesu skutečného
produktu a těmto pohybům odpovídající body zvratu, označované jako vrchol a sedlo.“5
Vrcholem je označován moment, ve kterém skutečný produkt dosahuje svého maxima,
sedlo je naopak nejnižší úrovní skutečného produktu.
Autoři dále hovoří o dvou fázích cyklického pohybu ekonomiky: „Kontrakce je
fáze, v níž dochází k poklesu skutečného produktu. Dynamika poklesu může vykazovat
rozdílné charakteristiky, které bývají označovány jinými pojmy. Pokud délka poklesu
překročí horizont šesti měsíců, bývá vývoj charakterizován jako recese. Poklesy zvláště
výrazné jsou označovány pojmem deprese.
Expanze je fází cyklu vyznačující se vzestupem úrovně skutečného produktu.
Jedná se o růstovou fázi cyklu, ve které se ekonomika vzdaluje od sedla. V průběhu
expanze je možné rozlišovat dvě období. V prvním se ekonomika ve skutečnosti navrací na
úroveň, kterou již dosahovala a pro označení této části vzestupu se někdy používají pojmy
obnova, zotavení, oživení. Těchto pojmů se užívá především tehdy, je-li vzestup obnoven
1
FUCHS, K., TULEJA P. Základy ekonomie. 2. vyd. Praha: EKOPRESS, 2005. 347 s. ISBN 80-86119-94-7. str. 203.
SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D. Ekonomie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1992. 984 s. ISBN 80-205-0192-4. str.
203.
3
FUCHS, K., TULEJA, P. Základy ekonomie. 2. vyd. Praha: EKOPRESS, 2005. 347 s. ISBN 80-86119-94-7. str. 203.
4
205.
5
FUCHS K., TULEJA P. Základy ekonomie. 2. vyd. Praha: EKOPRESS, 2005. 347 s. ISBN 80-86119-94-7. str. 203-204.
2
10
po výrazném poklesu, tedy expanze navazuje na recesi či depresi. Pro tu část vzestupné
fáze, která se vyznačuje vyšším skutečným produktem než je úroveň potenciálního
výstupu, mohou být použita označení boom, případně konjunktura či rozmach.
Při charakteristice cyklického pohybu se běžně používá i pojmu krize, který vždy
vyjadřuje situaci, kdy klesá skutečný produkt. Dalším z pojmů běžně užívaných je
stagnace, pomocí níž se zpravidla označuje období, kdy výkon neroste ani neklesá.6
Obr. 1: Průběh hospodářského cyklu
Zdroj: Fuchs K., Tuleja P. Základy ekonomie (2005)
Typické doprovodné jevy recese uvádí Samuelson a Nordhaus následovně:
-
„často prudce klesají spotřebitelské nákupy, zatímco firemní zásoby automobilů
a dalších statků dlouhodobé spotřeby se neočekávaně zvyšují; firmy reagují
snížením výroby a reálný HDP klesá. Brzy poté prudce klesají firemní investice
do budov a zařízení,
-
při poklesu poptávky po práci lze nejprve znamenat zkrácení průměrného
pracovního týdne, poté dochází k propuštění a ke zvýšení nezaměstnanosti,
-
s poklesem produktu se snižuje poptávka i dodávky surovin a klesají ceny
mnoha komodit; pokles mezd a cen produktů zpracovatelského průmyslu je
méně pravděpodobný, avšak projevuje se tendence k jejich pomalejšímu růstu
ve srovnání s obdobím poklesu,
6
FUCHS, K., TULEJA, P. Základy ekonomie. 2. vyd. Praha: EKOPRESS, 2005. 347 s. ISBN 80-86119-94-7. str. 203-204.
11
-
zisky firem prudce klesají; obvykle nastává propad cen obyčejných akcií, což
je dáno očekáváním racionálních investorů, kteří větří hospodářský pokles;
protože se snižuje poptávka po úvěrech, klesají v obdobích recese obecně také
úrokové sazby.“7
Mankiw
používá ve své učebnici Zásady ekonomie jinou terminologii
pro vymezení poklesu:
-
„ekonomické
výkyvy
jsou
nepravidelné
a
nepředvídatelné;
označení
hospodářský cyklus je poněkud zavádějící, neboť naznačuje, že ekonomické
výkyvy mají nějaký pravidelný, předvídatelný průběh; ve skutečnosti ale nejsou
ekonomické výkyvy vůbec pravidelné a je téměř nemožné je předvídat;
-
většina makroekonomických veličin se pohybuje společně; když v období
recese klesá HDP, klesá také osobní příjem, firemní zisky, spotřebitelské
výdaje, investiční výdaje, průmyslová výroba, maloobchodní tržby, tržby za
prodej domů, automobilů atd.,
-
při poklesu výstupu roste nezaměstnanost; změny produkce zboží a služeb,
ke kterým v ekonomice dochází, úzce souvisí se změnami využívání pracovních
sil v ekonomice; jinak řečeno, klesá-li HDP, míra nezaměstnanosti roste.“8
3.1.2 Příčiny hospodářského cyklu
Pro vysvětlení příčin vzniku cyklického kolísání skutečného produktu existuje
několik teorií a pohledů.
Musil a kolektiv se v učebnici Ekonomie zabývají chováním hospodářského
systému jako celku a mechanismem jeho fungování a rozlišují příčiny vzniku cyklického
kolísání podle toho, jsou-li výkyvy odvozovány od příčin endogenních či exogenních:
„Mezi exogenními příčinami bývají zdůrazňovány a vyskytují se nejčastěji
následující:
-
výkyvy v možnostech využívání inovací, které jsou do značné míry způsobeny
nerovnoměrností, s níž jsou vynálezy nabízeny,
-
politické příčiny, např. spojování hospodářských cyklů s volebními cykly,
politické krize a jejich vliv na hospodářství, války aj.,
-
nedostatečná informovanost tržních subjektů a především hospodářská politika
vlády, která svými opatřeními může způsobit kolísání výkonu;
7
213-214.
8
MANKIW, G. N. Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. 768 s. ISBN 80-7169-891-1. str. 658-661.
12
-
působení monetárních vlivů, které jsou rozpracovány v monetární teorii cyklu.
Pro přístupy vycházející z exogenních vlivů je charakteristické soustředění
se na vysvětlení, proč došlo k výkyvu výkonu a jaká okolnost jej ovlivnila. Oproti tomu
přístupy vysvětlující hospodářské cykly jako důsledky endogenních vlivů jsou
charakteristické tím, že popisují cyklické oscilace jako výsledek působení vnitřního
mechanismu tržního systému. Mnohé z výkladů se opírají o kombinaci endogenních
a exogenních vlivů; charakteristické pro tyto přístupy je propojení vnější příčiny jako
vlivu, který soustavu vychýlí, a vnitřní mechanismus pak představuje prostředek, kterým
se výkyvy šíří.“9
Klvačová
označuje
teorie
keynesiánskou
a
monetaristickou
jako
dvě
nejvýznamnější teorie příčin vzniku hospodářského cyklu: „Podle keynesiánské teorie je
cyklický vývoj důsledkem vnitřní nestability tržní ekonomiky. Kolísání agregátní poptávky
vede ke kolísání hrubého domácího produktu, zaměstnanosti a dalších ekonomických
veličin. Pokles agregátní poptávky je spojen zejména s pesimistickými očekáváními, která
vedou podnikatele k omezování investiční aktivity. Podle monetaristické teorie je
rozhodujícím zdrojem cyklických výkyvů nesprávná peněžní a úvěrová politika státu.
Neočekávané změny v nabídce peněz vedou k přizpůsobovacím procesům v poptávce po
penězích. Přizpůsobovací procesy pak vedou k výkyvům reálného HDP, zaměstnanosti,
investic a dalších.“ Zvýšená nabídka peněz prostřednictvím expanzivní měnové politiky
centrální banky vyvolá snížení úrokové míry na peněžním trhu a dojde ke zvýšení
poptávky po penězích. Tento proces vyvolá růst investic, agregátní poptávky a v důsledku i
růst reálného HDP.
Samuelson a Nordhaus klasifikují sedm teorií hospodářského cyklu, které se liší
svým pojetím:
-
„peněžní teorie připisuje vznik cyklu rozmachu a zbrzdění emise peněz a úvěrů,
-
inovační teorie spojuje cyklus se vznikem shluků významných inovací,
-
psychologická teorie pojímá cyklus jako nákazu, při níž lidé infikují jeden
druhého pesimistickými a optimistickými očekáváními,
-
teorie podspotřeby říká, že ve srovnání s tím, kolik by bylo možné investovat,
směřuje příliš mnoho důchodu do rukou bohatých nebo spořivých lidí,
-
politické teorie cyklu,
-
teorie rovnovážného hospodářského cyklu tvrdí, že chybné vnímání vede lidi
k tomu, aby příliš pracovali či vyhledávali nové příležitosti,
9
MUSIL, P., FUCHS, K., FRANC, A., aj. Ekonomie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. 412 s. ISBN 978-80-7380-126-7. str. 294-295.
13
-
teorie reálných hospodářských cyklů, podle níž se šoky v produktivitě šíří
ekonomikou.“10
3.1.3 Předvídání hospodářských cyklů
Výkyvy v hospodářských cyklech mají značné dopady na ekonomiku. Zejména pak
období recese přináší nežádoucí jevy, které byly popsány výše. Proto je důležitá otázka,
zda je možné předvídání těchto výkyvů předvídat a na základě těchto prognóz přizpůsobit
chování ekonomických subjektů. Touto problematikou se zabývají i Samuelson a
Nordhaus: „Vědí-li firmy, že se blíží hospodářský pokles, mohou omezit investice,
produkci a zaměstnanost. Obdobně – jestliže tvůrci hospodářské politiky vidí, že se blíží
spekulativně vyvolaná konjunktura, mohou přijmout monetární a fiskální opatření, která
ekonomiku brzdí. Rozbory výsledků prognóz porovnávané se skutečnými výsledky
ukazují, že výsledky profesionálních prognostiků se významně zlepšily ve srovnání
s naivními extrapolacemi či neinformovanými odhady.“11
Samuelson a Nordhaus jsou toho názoru, že „divoké hospodářské cykly, které
sužovaly kapitalismus v jeho raném období, byly již zkroceny.“12 Ačkoli je za období
raného
kapitalismu
obvykle
považována
etapa
16.–18.
století
před nástupem
industrializace, autoři použili toto označení pro etapu zakončenou až třicátými léty
dvacátého století v souvislosti s Velkou hospodářskou krizí. Jako důvody svého tvrzení
uvádí změny, které od této události nastaly: „Za prvé, ekonomie prokázala, že
prostřednictvím monetární a fiskální politiky lze zabránit příležitostným hospodářským
recesím, aby se nabalovaly jako sněhové koule a přerostly do trvalého a hlubokého
poklesu. Za druhé, voliči ve smíšených ekonomikách trvají na tom, aby každá politická
strana, která je u moci, přijala expanzivní opatření nezbytná k léčbě dlouhodobých
depresí.“13
Klvačová však namítá, že Samuelson a Nordhaus ve svém tvrzení nezohlednili
nebezpečí chování politiků, kteří využívají nástroje stimulující ekonomiku. Uvádí, že
„politické strany, které jsou u moci, mají sklon provádět expanzivní politiky víceméně
neustále bez ohledu na fázi hospodářského cyklu, neboť u moci chtějí setrvat co nejdéle.
10
SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D. Ekonomie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství
214.
11
217.
12
220.
13
220.
14
Svoboda, 1992. 984 s. ISBN 80-205-0192-4. str.
Expanzivní politiky se pak mění z účinné časově omezené léčby v trvalé zneužívání léku,
ne-li přímo v drogovou závislost, a mohou se stát samy o sobě příčinou další krize.“14
Na podzim 2007, v období, kdy již bylo zřejmé, že se schyluje k recesi, uvedl
Kohout názor, který o dva roky později označuje za mylný: „Bankovní informační systémy
dovolují mnohem lepší přehled nad kvalitou úvěrů a jejich krytím. Regulátoři (například
centrální banky) mají lepší statistiky, a proto mohou rychleji zasáhnout. Kromě toho také
dnes víme mnohem více o měnové politice: ekonomická teorie je mnohem praktičtější, než
lidé obvykle tuší.“15
3.2 Finanční krize 21. století
Současná světová finanční krize vznikla ve Spojených státech amerických. Zprvu
se jednalo o lokální krizi, ale brzy se však stala krizí finanční a celosvětovou. V této
kapitole jsou vysvětleny příčiny vzniku, průběh a důsledky této krize v USA.
3.2.1 Rozvoj finančnictví
K pochopení příčin vzniku současné finanční krize je nutné uvést některé
významné skutečnosti uplynulých desetiletí. Za jeden z významných momentů můžeme
chápat zánik Sovětského svazu, přesun ekonomik od centrálně plánovaného hospodářství
ke kapitalismu a s tím související globalizace. Dalším důležitým jevem je rostoucí význam
finančního sektoru a rozvoj stále nových finančních produktů.
Rozvoji finančnictví věnují velkou pozornost Foster a Magdoff v knize Velká
finanční krize: příčiny a následky. Zejména se zabývají proměnou role finančního sektoru
v rámci amerického kapitalismu a růstem zadlužování v posledních třech desetiletích.
Zdůrazňují „posun těžiště ekonomiky od produktivních odvětví k finančnictví“ a tento jev
nazývají „financializace kapitalismu“.16 Výraz „financializaiton“ popisuje
také
encyklopedie Wikipedia jako termín užívaný v souvislosti s finančním kapitalismem,
ve kterém mají finanční trhy tendenci převládat nad tradiční průmyslovou ekonomikou.
Finanční kapitalismus se vyvinul v minulých desetiletích a vedl k finanční krizi let 2007-
14
KLVAČOVÁ, E. Dlouhodobé a krátkodobé příčiny finanční krize. In Podkladový materiál k vědeckopopularizačnímu semináři
„Zvládání finančních krizí: evropský a americký model“. Brno: NEWTON College, 2009. 13. 11. str. 4.
15
KOHOUT, P. Finance po krizi: důsledky hospodářské recese a co bude dál. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 224 s. ISBN 97880-247-3199-5. str. 12.
16
FOSTER, J. B., MAGDOFF, F. Velká finanční krize: příčiny a následky. 1. vyd. Všeň: Nakladatelství Grimmus, 2009. 160 s. ISBN
978-80-902831-1-4. str. 17.
15
2010.17 Český ekvivalent tohoto slova není zatím rozšířen a encyklopedie ani slovníky
ho neuvádí.
Foster a Magdoff uvádí: „Růst zadlužení a spekulace, které charakterizují
americkou ekonomiku (a vyspělý kapitalismus jako celek) od konce 60. let, představují
hlavní
nástroje,
jejichž
prostřednictvím
se
systému
dařilo
unikat
hlubokému
hospodářskému poklesu, i když mu to na druhé straně neumožnilo překonat jeho trvalý
sklon ke stagnaci.“18 Pokles podílu výroby zboží a vzestup podílu zadlužení na HDP
je znázorněn na Obr. 2. Autoři zdůrazňují opačný směr vývoje obou křivek a rychlost,
jakou se od sebe vzdalují.
Obr. 2: Vývoj zadluženosti vůči výrobě zboží v procentech HDP
Zdroj: Foster J. B., Magdoff F. Velká finanční krize: příčiny a následky (2009)
17
Wikipedia. Financialization [online]. poslední aktualizace 4. 3. 2010 [cit. 2010-03-16]. Dostupné z:
<http://en.wikipedia.org/wiki/Financialization>.
18
978-80-902831-1-4. str. 18.
16
3.2.2 Předluženost ekonomiky USA
Rostoucí zadlužení bylo zmíněno již v předchozí kapitole v souvislosti s rozvojem
finančnictví, v této části je mu věnována větší pozornost.
Foster a Magdoff uvádí ve své knize informaci, že „podíl nesplacených
spotřebitelských dluhů vůči disponibilním příjmům se během let 1975-2005 více než
zdvojnásobil z 62 procent na 127 procent.“19 Autoři se dále zabývají dopadem tohoto
zadlužení na rozličné příjmové skupiny. Dle dat Federální rezervní rady, které autoři
uvádějí, dosáhlo dluhové zatížení (podíl umořovacích splátek úvěrů vůči disponibilním
příjmům) nejvyšší úrovně ve sledovaném období 1995-2004 u rodin ve střední příjmové
skupině, nejnižší přirozeně ve skupině lidí s nejvyššími příjmy. Více než čtvrtina
nejchudších zadlužených rodin byla zatížena dluhovým břemenem přesahujícím 40 procent
rodinných příjmů, 16 procent těchto rodin byla šedesát a více dní v prodlení s umořovací
splátkou.20
Oblastmi, ve kterých ve sledovaném období roste míra zadlužení jsou úvěry
na bydlení, dluhy na kreditních kartách a spotřebitelské úvěry. Foster a Magdoff uvádí,
že největší makroekonomický význam má strmý nárůst hypotečních úvěrů na bydlení, díky
nimž tato vlna zadlužování dosáhla tak expanzivního růstu. Vlastníci domů ve stále větší
míře uzavírají hypotéky nejen za účelem koupi nemovitosti, ale také aby pokryli
spotřebitelské výdaje a splatili dluhy na kreditních kartách.21
Celkový americký dluh se skládá ze zadlužení domácností, vlády, nefinančních
podniků a finančních institucí. Od počátku 80. let míra celkového zadlužení prudce rostla
v poměru k HDP. V roce 2005 se celková míra amerického zadlužení rovnala téměř
tříapůlnásobku celonárodního HDP a dosahovala téměř 44 bilionů dolarů odpovídajících
HDP celého světa.22 Vývoj růstu HDP a celkové míry zadlužení je znázorněn na Obr. 3.
19
978-80-902831-1-4. str. 28-29.
20
978-80-902831-1-4. str. 30-31.
21
978-80-902831-1-4. str. 34-35.
22
978-80-902831-1-4. str. 46.
17
Obr. 3: HDP a celková míra zadlužení
Zdroj: Foster J. B., Magdoff F. Velká finanční krize: příčiny a následky (2009)
Nárůst míry zadlužení byl ve značné míře podpořen Federální rezervní bankou.
která reagovala na burzovní propad roku 2000 snižováním úrokových sazeb, aby zabránila
hluboké depresi. Od ledna 2001 do června 2003 klesla federální úroková sazba ze 6 %
na pouhé 1 % a její zvyšování probíhalo velmi dlouho a pozvolna (Příloha 1).
„Zjistili jsme, že se ekonomika zpomalila. Jedinou věcí, kterou centrální banka
může v tomto ohledu učinit, je zaplavit trh hotovostí,“ vysvětluje tehdejší předseda
centrální banky Alan Greenspan.23
V období vstupu do nového tisíciletí přijali politici na obou stranách Atlantiku
systém jemných regulačních zásahů. S touto nově nabytou svobodou banky vytvořily nové,
složité a vysoce výnosné finanční produkty – tzv. deriváty. V roce 1998 poukázala
předsedkyně Komise pro termínované obchody s komoditami na nutnost regulace
mimoburzovních trhů s deriváty, ale rozhodující slovo měl Alan Greenspan, který
prosazoval názor, že se o sebe trhy postarají samy. Později však svoji chybu přiznal:
„Chyboval jsem v tom, že jsem předpokládal, že se organizace, obzvlášť banky, ale i další,
sami postarají o to, aby poskytli svým akcionářům nejlepší možnou ochranu.“24
„Není patrně sporu o tom, že monetární expanze uskutečňovaná v dobách
ekonomického růstu se stala jednou z příčin vzniku současné finanční a ekonomické krize
spolu s deregulací a pochybnými finančními inovacemi,“ uvádí Klvačová.25
23
Láska k penězům: Úplný průvodce globální krizí: Období risku [televizní dokument]. © BBC 2009. V českém znění První
zpravodajská a.s. Z1. 14. 1. 2010.
24
Láska k penězům: Úplný průvodce globální krizí: Období risku [televizní dokument]. © BBC 2009. V českém znění První
zpravodajská a.s. Z1. 14. 1. 2010.
25
„Zvládání finančních krizí: evropský a americký model“. Brno: NEWTON College, 13. 11. 2009. str. 4.
18
3.2.3 Hypoteční expanze
Prezident Clinton i prezident Bush podporovali prodej nemovitostí do osobního
vlastnictví. „Vláda podporuje bydlení, protože je to dobré pro Ameriku! Je to dobré
pro rodinu! Je to dobré pro naši ekonomiku!” znělo oficiální stanovisko.26
Bylo již zmíněno, že celkové rostoucí zadlužení bylo zapříčiněno hlavně rostoucím
objemem hypotečních úvěrů. Foster a Magdoff uvádí, že míra hypotečního zadlužení se
mezi lety 2000 a 2005 zvýšila o 75 %. Hypoteční expanze byla doprovázena i růstem ceny
nemovitostí, takže, vlastníci zvyšovali své zadlužení novými vyššími hypotékami na
stávající domy.27
Aby si mohli koupi vlastní nemovitosti mohli dovolit i méně bonitní obyvatelé,
byly navrženy tzv. substandartní hypotéky (někdy je používáno původní označení
subprime hypotéky). Substandartní hypotéky byly prodávány poměrně snadno, a to
zejména z důvodů, které popisuje Kohout: „Na tyto hypotéky „naletěli“ méně vzdělaní
lidé, kteří neuměli přečíst a pochopit detaily smlouvy psané drobným písmem anebo těmto
detailům zkrátka nevěnovali pozornost. V případě imigrantů hrála roli i chabá, respektive
nulová znalost angličtiny. Další díl viny na vzniklé situaci hrály nevybíravé praktiky
realitních agentů, kteří jsou hladce schopni přesvědčit neznalého klienta, že ceny
nemovitostí mohou jít pouze a výhradně nahoru a že hypotéka, která spolkne většinu
čistých měsíčních příjmů domácnosti, je vlastně vynikající obchod.“28
Na finančním trhu vznikl v souvislosti s úvěrovou expanzí nový prvek, který je
nazýván sekuritizace hypoték. Při sekuritizaci jsou úvěry shromážděny a roztříděny
dle kvality do „balíků“, které jsou jako dluhopisy dále obchodované na veřejných trzích.
Kohout popisuje výhody, které vzniknou hypoteční bance při sekuritizaci hypoték: „Riziko
plynoucí z původních hypoték lze vyvést z účetnictví původní hypoteční banky a prodat
takřka kamkoli do širého světa. Což znamená, že banky mohou poskytovat stále rizikovější
a rizikovější hypotéky, které jsou dostupné i pro klienty s velmi vysokým stupněm
úvěrového rizika.“29
26
Láska k penězům: Úplný průvodce globální krizí: Banka, která strhla svět do propasti [televizní dokument]. © BBC 2009. V českém
znění První zpravodajská a.s. Z1. 7. 1. 2010.
978-80-902831-1-4. str. 50.
28
KOHOUT, P. Finance po krizi: důsledky hospodářské recese a co bude dál. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 224 s. ISBN 97880-247-3199-5. str. 12.
29
27
19
Obchody na hypotečním trhu se stávaly stále rizikovější a politici, bankovní
instituce i klienti očekávali, že ceny nemovitostí stále porostou. Prudká hypoteční expanze,
ke které v USA došlo, je často nazývána hypoteční nebo také realitní bublinou.
Během roku 2005 začaly výrazněji narůstat úrokové sazby (Příloha 1) a začalo
docházet k poklesu cen nemovitostí. Události probíhající v roce 2006 popisují Foster
a Magdoff: „Věřitelé, kteří spoléhali na dvojciferný nárůst cen nemovitostí a velice nízké
úrokové míry, aby refinancovali nebo prodali své domy, než se jejich hypotéky vrátí
do režimu s variabilními úrokovými sazbami, znenadání čelili padajícím cenám
nemovitostí a hypotečním splátkám, které byly na vzestupu. Investoři se začali obávat, že
ochlazení realitního trhu v některých regionech zachvátí realitní trh jako celek a nakazí
celou ekonomiku.“30
Při hodnocení příčin vzniku současné finanční krize je často diskutováno hodnocení
rizika a selhání regulatorních opatření. Tomuto tématu se blíže věnuje i Mráček:
„Významný vliv v současné finanční krizi sehrála rovněž selhání při hodnocení
rizika, a to jak na straně finančních společností, tak na straně regulátorů a dohledu.
V tomto kontextu se pak plně ukázal problém hrozeb širšího nakládání s individuálním
rizikem obchodu v podmínkách globalizované ekonomiky a tím i vytváření systémového
rizika.31“
Kohout vysvětluje rozptýlení rizika: „Teoreticky měla fungovat sekuritizace tím
způsobem, že riziko rozptýlené po celé zeměkouli bude mít méně dramatické dopady než
riziko soustředěné v malém počtu bank. Rozptýlení rizika je za normálních okolností
správné, ba dokonce povinné. V tomto konkrétním případě ale diverzifikace vedla k tomu,
že kdejaká finanční instituce se stala „podezřelou“ z vlastnictví rizikových cenných papírů.
Trh se začal vyhýbat riziku jako celku. Tento náhlý myšlenkový posun ve vnímání rizika
měl závažné negativní důsledky na ceny rizikových investic. Klesaly i ceny investic, které
za žádných okolností nemohly mít souvislost s americkými hypotékami: třeba akcie
na pražské burze.“32
30
978-80-902831-1-4. str. 97.
31
MRÁČEK, K. Příčiny, důsledky a řešení současné krize ve finančním sektoru. In Podkladový materiál k vědeckopopularizačnímu
semináři „Zvládání finančních krizí: evropský a americký mode“l. Brno: NEWTON College, 13. 11. 2009. str. 25.
32
KOHOUT, P. Finance po krizi: důsledky hospodářské recese a co bude dál. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 224 s. ISBN 97880-247-3199-5. str. 16, 21.
20
3.2.4 Reálné důsledky a vládní intervence
Splasknutí americké hypoteční bubliny mělo za následek klesající ceny domů,
zvyšující se objem nesplácených hypoték a finanční krizi, která se velice rychle projevila
v globálním měřítku. „Od zhroucení trhu se substandartními hypotékami v červenci 2007
se finanční stres a panika nekontrolovatelně šířily nejen mezi obyčejnými lidmi, ale také
samotnými finančními trhy, když infikovaly jeden sektor za druhým: hypotéky
s variabilními úrokovými sazbami, cenné papíry, pojišťovatele dluhopisů, komerční
hypoteční úvěry, firemní dluhopisy, půjčky na automobily, kreditní karty i studentské
půjčky. Banky, hedgeové fondy33 a finanční trhy se ocitly pod náporem. Netrvalo dlouho,
než se tato finanční pohroma začala negativně projevovat v reálných ekonomických
číslech: v růstu nezaměstnanosti, v oslabování spotřeby a investic a v propadu výroby
a zisků.“34
Míra nezaměstnanosti v USA vzrostla od září 2007 do prosince 2009 z 4,7 %
na hodnotu 10 %.35 Tento strmý růst je vyznačen na Obr. 4. Šrafované oblasti grafu
znázorňují období recese. Zisky v oblasti finančnictví poklesly od roku 2006 do roku 2008
o téměř 38 %. Automobilový průmysl v roce 2008 vykázal ztrátu 48 bilionů dolarů,
zatímco v roce 2006 se ztráta pohybovala kolem 6,8 bilionu dolarů a v roce 2005
dosahoval automobilový průmysl zisku 1,1 milionu dolarů. Přehled zisků dalších odvětví
v letech 1999-2008 je uveden v Příloze č. 2.
33
Hedge fond je investicí s vysokým rizikem, který může přinést velký výnos, ale také vysokou ztrátu.
978-80-902831-1-4. str. 92.
35
Bureau of Labor Statistics. Labor Force Statistics the Current Population Survey [online]. [cit.2010-03-04]. Dostupné z:
<http://data.bls.gov/PDQ/servlet/SurveyOutputServlet?request_action=wh&graph_name=LN_cpsbref3>.
34
21
Obr. 4: Míra nezaměstnanosti v USA 2000-2010
Zdroj: Bureau of Labor Statistics (2010).
V červnu 2007 zkrachovaly hedgeové fondy americké investiční banky Bear
Stearns. Foster a Magdoff uvádí, že držely téměř 10 miliard dolarů v cenných papírech
krytých hypotékami. Bance Bear Stearns se dostalo vládní pomoci. Ve Velké Británii
zkrachovala v září 2007 hypoteční banka Northern Rock, která byla znárodněna. „Finanční
panika se překotně šířila po světě a odrážela skutečnost, že do spekulací s americkými
cennými papíry krytými hypotékami byli rozsáhle zapleteni rovněž mezinárodní investoři.
Mnohé z obav byly přímým důsledkem systému natolik komplikovaného a neprůhledného,
že nikdo neměl tušení, kde byl finanční toxický odpad uskladněn.“36 Za klíčovou událost
zrodu globální krize je považován krach investiční banky Lehman Brothers v září 2008.
„Banka Lehman Brothers se v roce 2007 stala největším poskytovatelem hypoték
v Americe.“37 Americká vláda se rozhodla nepoužít peníze daňových poplatníků na její
záchranu. „Jenomže tento krok byl vyhodnocen jako slabost a nejistota. Vláda chtěla
ušetřit, ale přitom způsobila paniku. Správná reakce by byla bývala poskytnout plnou
vládní garanci závazků všech bank alespoň během kritické doby.“38
Federální rezervní rada začala do systému pumpovat likviditu dramatickým
snížením federální úrokové sazby (Příloha 1). Záhy byl schválen plán ministerstva financí
na záchranu finančního systému. Vládní zdroje v hodnotě 700 miliard dolarů byly použity
36
978-80-902831-1-4. str. 98.
37
Láska k penězům: Úplný průvodce globální krizí: Banka, která strhla svět do propasti [televizní dokument]. © BBC 2009. V českém
znění První zpravodajská a.s. Z1. 7. 1. 2010.
38
22
na odkoupení prakticky bezcenných aktiv (někdy nazývaná „toxická aktiva“) krytých
hypotékami od finančních institucí.39 V únoru 2009 byl schválen tzv. „Obamův balíček“ ,
který napumpoval do ekonomiky navíc 838 miliard dolarů. „Škrty na daních, zvýšení
podpory
v nezaměstnanosti,
větší
finanční
podpora
ve
zdravotnictví,
výbavě
škol a v dopravě – to vše má nárazově posílit americkou ekonomiku a zvednout počet
pracovních míst. Někteří ekonomové a analytici se ale domnívají, že plán se mine
účinkem. Harvardský profesor Michael Porter je přesvědčen, že je třeba zaměřit
se na fundamentálnější cíle, jako například přístup k vyššímu vzdělání a nedostatek
investic do výzkumu a vzdělání.“40
Někteří autoři odsuzují reakce pumpování peněz do systému ve snaze řešit
vypuklou finanční krizi: „Jak je patrné, byla finanční krize zprvu chápána jako nedostatek
peněz nebo likvidity. Převládala představa, že problém likvidity by mohl být vyřešen
pumpováním dalších a dalších peněz na finanční trhy snižováním úrokových sazeb. Dnes
je však finanční svět zahlcen dolary – daleko víc než kdykoliv předtím. Problém tkví
v tom, že majitelé dolarů nejsou ochotni půjčit je těm, kteří nemusí být schopni je vrátit,
a to je dnes prakticky každý, kdo potřebuje dolary.“41 „Neskutečné sanační perpetum
mobile je standartně špatná představa o řešení kreditní bubliny, je to mylná představa o
tom, že náš problém tkví v zastavené likviditě trhu než připuštění, že bychom mohli mít
problém se solventností. Což je ve skutečnosti velký rozdíl.“42
Morris odsuzuje reakce vlády, protože se mu zdají být zaměřovány na návrat
do roku 2006. Úvěry zaplněná a spotřebou hnaná ekonomika v letech 2002-2007 je dle
jeho názoru neudržitelná. „Je důležitý přechod od úvěrově řízené ekonomiky založené
na spotřebě, k ekonomice charakteristické vyššími úsporami, investicemi a méně důležitou
závislostí. Míra takového přesunu je tak obrovská, že pochybuji, že by mohla být
provedena bez větší recese.“43
39
978-80-902831-1-4. str. 98, 112.
40
HEJLOVÁ, Pavla. Senát schválil Obamův balík. Spasí to ekonomiku USA? [online]. © 1999-2009, poslední aktualizace 10. 2. 2009
[cit. 2009-11-19]. Dostupné z: <http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/business-ve-svete/clanek.phtml?id=629109>.
41
978-80-902831-1-4. str. 114.
42
MORRIS, CH. R. Ztracené bilióny dolarů: levné peníze, rozhazování a velká finanční krize. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2009. 212
s. ISBN 978-80-251-2526-7. str. 8
43
MORRIS, CH. R. Ztracené bilióny dolarů: levné peníze, rozhazování a velká finanční krize. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2009. 212
s. ISBN 978-80-251-2526-7. str. 181-182.
23
3.2.5 Regulatorní opatření
Jednou z hlavních příčin vzniku současné finanční krize byla nedostatečná regulace
finančních institucí. Rozpoutání finanční krize tedy vyvolalo snahy vytvořit přísnější
pravidla pro obchodování s finančními instrumenty. Tento obchod probíhá na úrovni
globální ekonomiky, proto bylo nutné hledat řešení společně.
V letech 2008 a 2009 se konaly summity dvaceti největších ekonomik světa (G20),
jejichž cílem bylo najít východiska z krize na globální úrovni. „Představitelé zúčastněných
států se nakonec shodli na nutnosti reformy globálního finančního systému, přísnějšího
dohledu nad finančními trhy a tvrdšího postupu vůči daňovým rájům. Dohodli se i na tom,
že je nutné zvýšit kapitál Mezinárodního měnového fondu potřebný na záchranné
operace.“44
25. února 2009 byla vydána týmem odborníků Evropské komise pod vedením
Jacquese de Larosiera rozsáhlá zpráva zabývající se finančním dohledem. V první části
jsou popsány příčiny vzniku finanční krize, ve druhé návrhy regulatorních opatření, která
by měla řešit krizové situace.45 Mezi navrhovanými opatřeními jsou uvedeny například
pravidla regulace bank, dohled nad úvěrovými ratingovými agenturami, vytvoření
bezpečného režimu pojišťovnictví, zjednodušení a standardizace derivátů, posílení
vnitřního monitoringu rizika a jeho řízení ve finančních institucích.46
44
„Zvládání finančních krizí: evropský a americký model.“ Brno: NEWTON College, 13. 11. 2009. str. 19.
45
European Commission. Larosiere Report [online]. [cit.2010-02-27]. Dostupné z:
<http://ec.europa.eu/internal_market/finances/docs/de_larosiere_report_en.pdf>.
46
„Zvládání finančních krizí: evropský a americký model.“ Brno: NEWTON College, 13. 11. 2009. str. 15-17.
24
4
PRAKTICKÁ ČÁST
4.1 Analýza ekonomického prostředí České republiky
Česká republika je stát s otevřenou ekonomikou, takže výkyvy světové ekonomiky
se v ní musely zákonitě projevit. V této kapitole analyzuji ekonomické prostředí v České
republice v období současné hospodářské recese a krátce před jejím vznikem.
4.1.1 Hrubý domácí produkt
Hrubý domácí produkt je důležitý ukazatel pro určování výkonnosti ekonomiky
státu. Považuji tedy za nezbytné uvést vývoj tohoto ukazatele při analýze ekonomického
prostředí České republiky. Graf 1 znázorňuje vývoj procentní změny hrubého domácího
produktu oproti předchozímu roku v České republice v letech 1999–2009.
V letech 2005 až 2007 se české ekonomice dařilo. Hrubý domácí produkt za rok
2006 vzrostl ve srovnání s rokem 2005 o 6,8 %. V roce 2008 se projevila hospodářská
recese, meziroční růst HDP byl 2,5 %. Dle předběžného odhadu Českého statistického
úřadu klesl hrubý domácí produkt v roce 2009 ve srovnání s rokem 2008 o 4,3 %.
Graf 1: Vývoj HDP v ČR, meziročně (1999-2009)
7,0
HDP m ez iroč ně (% ), s tálé c eny
6,0
5,0
4,0
3,0
2,0
1,0
0,0
-1,0
-2,0
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Zdroj: Český statistický úřad, Práce autora (2010)
25
4.1.2 Úvěrová expanze
Hospodářský růst v USA v období před vypuknutím finanční krize byl do značné
míry poháněn úvěrovou expanzí. Stejně tak byla úvěrová expanze význačným motorem
hospodářského růstu v České republice. Graf 2 znázorňuje vývoj objemu úvěrů
poskytovaných obchodními bankami v letech 1999–2008 v České republice. Od roku 2005
objem poskytnutých úvěrů každoročně výrazně rostl, v roce 2008 dosáhl 176 % objemu
roku 2005. Na grafu je znázorněn i rostoucí trend objemu úvěrů, které byly poskytovány
domácnostem a hypotečních úvěrů na nemovitosti.
m ld. K č
Graf 2: Vývoj objemu úvěrů poskytovaných obchodními bankami v ČR (1999-2008)
2
1
1
1
1
1
000
800
600
400
200
000
800
600
400
200
0
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Úvěry c elk em
Úvěry dom ác nos tí
Hy poteč ní úvěry
Český statistický úřad uvedl, že české domácnosti dlužily koncem roku 2009
bankám 973,5 miliard korun. „Stále rozšířenější konzumní život nutí lidi utrácet mnohdy
víc, než kolik sami vydělají, proto také roste poptávka po půjčkách. Úvěry na bydlení tvoří
největší část dluhů, asi 70 %. I přes prudký růst dluhů se Češi zadlužení tolik bát nemusí,
zadluženost českých domácností je asi o polovinu nižší než v eurozóně.“47
Úrokové míry byly stejně jako v USA na nízké úrovni. Graf 3 znázorňuje vývoj
diskontní sazby České národní banky v letech 1995–2009. Od roku 1998 do roku 2005
poklesla úroková sazba z 13 % na 0,75 %. Úrokové sazby úvěrů také klesaly, úvěry se
stávaly dostupnější a ceny nemovitostí rostly.
47
Novinky.cz. České domácnosti si od bank a společností půjčily už bilión korun [online]. © Copyright Borgis a.s. 2003-2010, poslední
aktualizace 12. 3. 2010 [cit. 2010-03-12]. Dostupné z: <http://www.novinky.cz/ekonomika/194583-ceske-domacnosti-si-od-bank-aspolecnosti-pujcily-uz-bilion-korun.html>.
26
Graf 3: Vývoj diskontní sazby v ČR (1995-2009)
14,00
dis k ontní s az ba (% )
12,00
10,00
8,00
6,00
4,00
2,00
1/2009
1/2008
1/2007
1/2006
1/2005
1/2004
1/2003
1/2002
1/2001
1/2000
1/1999
1/1998
1/1997
1/1996
1/1995
0,00
Zdroj: Česká národní banka, Práce autora (2010)
Graf 4 znázorňuje vývoj realizovaných cen bytů v České republice od 1. čtvrtletí
2005 do konce 2. čtvrtletí 2009. Ceny bytů dosáhly svého vrcholu ve 3. čtvrtletí 2008, a to
171 % cen 1. čtvrtletí 2005. S nástupem hospodářské recese došlo k propadu cen bytů.
Graf 4:Vývoj realizovaných cen bytů v ČR (1. čtvrtletí 2005-2. čtvrtletí 2009)
175
index (2005= 100)
165
155
145
135
125
115
105
2Q
1Q /2009
4Q
3Q
2Q
1Q /2008
4Q
3Q
2Q
4Q
1Q /2007
3Q
2Q
1Q /2006
4Q
3Q
2Q
1Q /2005
95
Míra zadlužení, vývoj úrokových sazeb i cen nemovitostí v České republice
se vyvíjely obdobně jako v USA. Jejich dopad na českou ekonomiku však nebyl tak drtivý
jako na tu americkou. Pokles cen nemovitostí nezpůsobil hypoteční krizi, navíc byty
v České republice byly drahé v porovnání s kupní silou obyvatelstva a díky poklesu cen
budou dostupnější.
Jak uvádí Kohout, české banky nedržely zahraniční rizikové cenné papíry a domácí
rizikové úvěry se ještě nestačily od poslední bankovní krize konce devadesátých let
27
vytvořit.48 Tuzemské banky jsou podle zátěžových testů České národní banky dostatečně
odolné, a to i v případě možného špatného ekonomického vývoje v letech 2010–2011.49
Banky v České republice se nepotýkaly s velkými problémy nesolventnosti, nepotřebovaly
pomoc v podobě státních sanací či dokonce znárodňování. K bankovní krizi v České
republice nedošlo.
4.1.2 Státní rozpočet
Od roku 1997 se v České republice každoročně zvyšuje státní dluh (Graf 5). V roce
2009 se státní dluh zvýšil oproti roku 2008 o 178 miliard na 1,178 bilionu korun. Důvodem
narůstání státního dluhu jsou schodkové rozpočty vlád vznikající od roku 1997. Stát si pak
musí půjčovat finanční prostředky na pokrytí schodku prostřednictvím emise státních
pokladničních poukázek a dluhopisů nebo úvěrů na zahraničních trzích.
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1 200,0
1 100,0
1 000,0
900,0
800,0
700,0
600,0
500,0
400,0
300,0
200,0
100,0
0,0
1993
s tátní dluh (m ld. K č )
Graf 5: Vývoj státního dluhu ČR (1993-2009)
Zdroj: Český statistický úřad, Ministerstvo financí ČR, Práce autora (2010)
V době hospodářského růstu v České republice v letech 2005-2007 dosahoval
meziroční HDP hodnot nad 6 %. Z Grafu 6 vidíme, že i v tomto období byl státní rozpočet
deficitní. Vlády nedokázaly sestavit přebytkový rozpočet, z kterého by mohly být alespoň
zčásti splaceny vzniklé dluhy. Nedokázaly však sestavit ani rozpočet vyrovnaný.
Nacházíme se v období hospodářské recese. Plánovaný schodek 52,2 miliard na rok
2009 byl překročen o 140,2 miliard a dosáhl 192,4 miliard korun. Hlavním důvodem byl
pokles skutečných daňových příjmů a příjmů z pojistného na sociální zabezpečení oproti
příjmům plánovaným. Příjmové strana rozpočtu byla splněna pouze na 85 % (Příloha 3).
48
KOHOUT, P. Finance po krizi: důsledky hospodářské recese a co bude dál. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 224 s. ISBN 97880-247-3199-5. str. 83.
iHNed.cz. České banky ustojí jakoukoli krizi, vyplývá ze zátěžových testů ČNB [online]. © Economia a.s. 1996-2010, poslední
aktualizace 23. 2. 2010 [cit. 2010-03-12]. Dostupné z: <http://finweb.ihned.cz/c1-40704640-ceske-banky-ustoji-jakoukoli-krizi-vyplyvaze-zatezovych-testu-cnb>.
49
28
Stát v období recese reaguje na pokles ekonomiky a jedním z nástrojů je
samozřejmě i fiskální politika. V další části bakalářské práce se budu zabývat
protikrizovými opatřeními vlády, která významně ovlivňují státní rozpočet. Sestavení
rozpočtu na rok 2010 bylo důležitým úkolem. Ministerstvo financí muselo vytvořit návrh
rozpočtu s ohledem na dva významné aspekty – hospodářskou recesi a rostoucí státní dluh.
Po dlouhých jednáních byl Poslaneckou sněmovnou schválen rozpočet na rok 2010
s plánovaným schodkem ve výši 162,7 miliard Kč (Příloha 3).
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
20,0
0,0
-20,0
-40,0
-60,0
-80,0
-100,0
-120,0
-140,0
-160,0
-180,0
-200,0
1993
s tátní roz poč et (m ld. K č )
Graf 6: Vývoj pokladního plnění státního rozpočtu v ČR (1993-2009)
Zdroj: Český statistický úřad, Ministerstvo financí ČR, Práce autora (2010)
4.1.3 Průmysl
Klíčovým odvětvím českého průmyslu je průmysl zpracovatelský. Dle údajů ČSÚ
nejvyšší účetní přidanou hodnotu dosahují průmysl automobilový spolu s kovodělným
a hutním průmyslem. Tyto oblasti společně s elektrotechnickým a strojírenským
průmyslem zaměstnávají nejvyšší počet osob.50
Hospodářský růst v České republice byl ve značné míře zapříčiněn i růstem
průmyslové produkce. Vývoj meziročního indexu průmyslové produkce v České republice
v letech 2002-2008 zobrazuje Graf 7. Výroba dopravních prostředků a zařízení
zaznamenala v roce 2005 významný 23% nárůst oproti předchozímu roku. U celkového
průmyslu došlo v roce 2005 k pomalejšímu nárůstu meziročního indexu než v roce 2004,
ale rok 2006 přinesl 11% nárůst oproti roku 2005.
50
Český statistický úřad. Statistické ročenky České republiky [online]. © Český statistický úřad 2010. [cit.2010-03-09]. Dostupné z:
<http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statisticke_rocenky_ceske_republiky>.
29
Graf 7: Vývoj meziročního indexu průmyslové produkce v ČR (2002-2008)
125,00
m ez iroč ní index
120,00
115,00
110,00
105,00
100,00
2002
2003
2004
P rům y s l c elk em
2005
2006
2007
2008
Dopravní pros tředk y a z aříz ení
Česká ekonomika je otevřená, exportně zaměřená. Světová krize měla na český
průmysl silný vliv, došlo k poklesu poptávky a tedy i k poklesu produkce. V roce 2008
došlo pouze k půlprocentnímu nárůstu produkce celkového českého průmyslu oproti roku
2007. Nárůst výroby dopravních prostředků a zařízení byl oproti předchozímu roku pouze
1,7% (Graf 7). Krize postihla téměř všechna průmyslová odvětví, s výjimkou chemického
a farmaceutického průmyslu a výroby koksu, jaderných paliv a rafinérského zpracování
ropy (Příloha 4).
4.1.4 Nezaměstnanost
S poklesem produkce úzce souvisí vývoj míry nezaměstnanosti. Jedná se o jeden
z nejdůležitějších ukazatelů, podle kterého se sleduje hospodářská recese. Graf 8
znázorňuje vývoj míry nezaměstnanosti v České republice od ledna 2007 do února 2010.
Graf 8: Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR (leden 2007-únor 2010)
M íra nez am ěs tnanos ti (% )
10,0
9,0
8,0
7,0
6,0
5,0
1/2010
10/2009
7/2009
4/2009
1/2009
10/2008
7/2008
4/2008
1/2008
10/2007
7/2007
4/2007
1/2007
4,0
Zdroj: Portál Ministerstva práce a sociálních věcí, Práce autora (2010)
30
K prvnímu výraznému navýšení míry nezaměstnanosti došlo v prosinci 2008,
a to o 0,7 procentního bodu oproti předchozímu měsíci. Od tohoto období je patrný stále
rostoucí trend míry nezaměstnanosti.
K 28. únoru 2010 bylo bez práce 583 135 lidí a míra registrované nezaměstnanosti
dosáhla 9,9 %. Úřady práce evidovaly k tomuto datu pouze celkem 32 120 volných
pracovních míst.51
Světová finanční krize měla dopad i na Českou republiku. Ta sice byla ušetřena
bankovní krize, ale dopady spojené s klesající poptávkou jsou zřejmé. Pokles HDP,
průmyslové produkce a růst míry nezaměstnanosti značí hospodářskou recesi, ve které
se nyní nacházíme.
51
Portál ministerstva práce a sociálních věcí. Statistiky nezaměstnanosti [online]. [cit.2010-03-09]. Dostupné z:
<http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes>.
31
4.2 Protikrizová opatření vlády ČR
4.2.1 Národní ekonomická rada vlády
Jednou z reakcí vlády ČR na finanční krizi bylo ustanovení poradního
a konzultačního orgánu vlády České republiky pro oblast ekonomiky a hospodářství.
Národní ekonomická rada vlády (NERV) byla ustanovena 8. ledna 2009 a činnost ukončila
v září téhož roku. Hlavním úkolem Rady bylo najít návrhy, opatření a nástroje, které budou
zmírňovat dopady světové krize na Českou republiku.52 Rada byla nadstranickým
poradním orgánem, tvořeným z řad ekonomických odborníků.53
Činnost Národní ekonomické rady vlády navázala na Strategii připravenosti
a akcelerace růstu (SPAR) vyhlášenou premiérem Mirkem Topolánkem 2. 12. 2008. SPAR
vytyčil čtyři základní cíle:
-
obnovit důvěru ve finanční sektor,
-
předejít a eliminovat rizika ze světové finanční krize,
-
nalézt impulzy k růstu ekonomiky,
-
nalézt nástroje ke stabilizaci a zpružení ekonomického prostředí.54
4.2.2 Národní protikrizový plán vlády
V únoru 2009 byl představen Národní protikrizový plán vlády, který byl vytvořen
ve spolupráci s NERV. Plán obsahoval soubor opatření, kterým vláda reagovala na dopady
celosvětového hospodářského útlumu na českou ekonomiku s cílem zmírnit negativní
působení vlivů vzniklých vně České republiky.
Předpokladem plánu byly pro-růstové, multiplikační impulzy ekonomice ve výši
2,1 % HDP, tedy 80,1 miliard Kč s dopadem na veřejné rozpočty ve výši 41,5 miliardy
Kč. Od října 2008 do ledna 2009 byly schváleny stimuly ekonomiky ve výši 32,2 miliard
Kč.55
V Tabulce 1 jsou uvedena některá protikrizová opatření navržená v Národním
protikrizovém plánu vlády.
52
Vláda České republiky. Národní ekonomická rada vlády [online]. © Vláda ČR 2009, [cit. 2010-03-12]. Dostupné z:
<http://www.vlada.cz/cz/ppov/ekonomicka-rada/narodni-ekonomicka-rada-vlady-51371/>.
53
Vláda České republiky. Premiér jmenoval členy Národní ekonomické rady vlády [online]. © Vláda ČR 2009, poslední aktualizace
8. 1 2009
[cit.
2010-03-12].
Dostupné z:
<http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/premier-jmenoval-cleny-narodniekonomicke-rady-vlady-51464/>.
54
Vláda České republiky. Národní protikrizový plán [online]. © Vláda ČR 2009, poslední aktualizace 18. 2 2009 [cit. 2010-03-12].
Dostupné z: < http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/predstavujeme/narodni-protikrizovy-plan-53840/>.
55
Vláda České republiky. Národní protikrizový plán [online]. © Vláda ČR 2009, poslední aktualizace 18. 2 2009 [cit. 2010-03-12].
Dostupné z: < http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/predstavujeme/narodni-protikrizovy-plan-53840/>.
32
Tabulka 1: Protikrizová opatření navržená v Národním protikrizovém plánu vlády
Protikrizové opatření
Pro koho
01 DANĚ A ODVODY
snížení sazby sociálního pojištění o 1,5 p.b.
zaměstnanec
snížení sazby sociálního pojištění o 1,0 p.b.
zaměstnavatel
postupné snížení DPPO v letech 2009-2010
právnická osoba
zrušení povinnosti odvádět zálohy na daň z příjmů
živnostníci
podniky do 5 zaměstnanců
02 PODPORA PODNIKÁNÍ A SOUKROMÝCH INVESTIC
rychlejší odpisy majetku
živnostníci
podniky
rozšíření uplatnění odpočtu DPH u automobilů
plátce DPH
odložení povinnosti placení záloh na daň z příjmů
OSVČ
podniky do 5 zaměstnanců
urychlení vratky DPH
Poplatníci podávající
přiznání k DPH elektronicky
Dopad na státní
rozpočet
18 mld. Kč
6 mld. Kč
dlouhodobě fisk.
neutrální
3 mld. Kč
1 mld. Kč
03 PODPORA ZAMĚSTNANOSTI A DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI
sleva na sociálním pojištění
zaměstnavatel za
18 mld. Kč*
zaměstnance
2 mld. Kč
zvýšení regionální dopravní obslužnosti
pracovníci
zaměstnanec
využití Evropského sociálního fondu pro rekvalifikaci
zaměstnavatel
a refundaci mzdových nákladů
04 PODPORA EKONOMICKÝCH A INFRASTRUKTURÁLNÍCH VÝDAJŮ
snížení poplatku pro přepravu za používání státní dopravní podniky využívající
infrastruktury o 20 %
železniční přepravu
snížení energetické náročnosti budov pomocí dotačního
domácnosti
25 mld. Kč**
programu
podniky
posílení dotačního programu Panel – zateplování
domácnosti
0,6 mld. Kč
panelových bytových domů
investice do dopravní infrastruktury ze Státního fondu
90,3 mld. Kč
dopravní infrastruktury
05 PODPORA RESTRUKTURALIZACE A INSOLVENČNÍCH ZÁKONŮ
novela insolvenčního zákona - podpora zachování výroby vybrané skupiny subjektů
dlužníka a saturování mzdových nároků jeho zaměstnanců v insolvenčním řízení
06 PODPORA EXPORTU, OBNOVA A POSÍLENÍ ÚVĚROVÝCH LINEK
malé a střední podniky
40 mld. Kč
garance a podpora úvěrů - program Českomoravské
záruční a rozvojové banky
exportní podniky
2 mld. Kč
navýšení základního kapitálu České exportní banky =>
možnost dalších vývozních projektů
2,3 mld. Kč
posílení Podpůrného a garančního rolnického a lesnického podnikatelé v zemědělství
fondu => možnost úvěrů
07 PODPORA VĚDY, VÝZKUMU A INOVACÍ
investice do výzkumu a vývoje
24,8 mld. Kč***
* dopad snížen úsporami na sociálních dávkách a podporou v nezaměstnanosti
** z prodeje emisních povolenek
*** 1,8 mld. Kč nárůst oproti roku 2008
Zdroj: Vláda ČR, Práce autora (2010)
33
Ekonomika České republiky byla zasažena především nedostatečnou zahraniční
poptávkou, nikoliv domácí. Plán se tedy především zaměřuje na stimulaci nabídkové
strany namísto poptávkové. Tvůrci plánu navíc uvádějí, že většina veřejných peněz
rozdaných občanům by byla utracena v zahraničí.
Plán reaguje na vzniklé problémy s nedostatkem provozních prostředků podniků.
Mnohá opatření umožňují podnikům ušetřit finanční prostředky na investice, na mzdy nebo
na překlenutí krizového období. Jedná se především o opatření na podporu podnikání
a soukromých investic nebo o podporu úvěrů pro podniky. Některá opatření jsou zaměřena
na podporu malých a středních podniků a podnikatelů v zemědělství. Protože je ekonomika
České republiky exportně zaměřená, jsou některé nástroje zaměřeny na podporu exportních
podniků.
Jednou ze základních tezí protikrizového plánu je podpora udržení zaměstnanosti
prostřednictvím motivace zaměstnavatelů zachovat pracovní místa. Jedná se především
o pomoc středně a
nízko příjmovým skupinám obyvatelstva, které jsou v době
hospodářské krize nejvíce ohroženy ztrátou zaměstnání.
4.2.3 Sleva na pojistném na sociální zabezpečení
Sleva na sociálním pojištění byla jedním z nejvýznamnějších opatření navržených
v Národním protikrizovém plánu vlády. Dne 1. 8. 2009 vstoupil v účinnost Zákon
č. 221/2009 Sb., kterým se změnil Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,
a Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon
upravil pro zaměstnavatele nově institut slevy na pojistném na sociální zabezpečení
a mimořádnou slevu na pojistném.
Opatření „Slevy na pojistném" bylo dočasně omezeno obdobím do konce roku
2010 a poprvé náleželo za měsíc srpen 2009. Již na podzim roku 2009 začaly probíhat
diskuze o zrušení tohoto opatření v důsledku snahy vytvoření co nejméně deficitního
státního rozpočtu na rok 2010. Od začátku roku 2010 již zaměstnavatel tuto slevu
na sociálním pojištění za zaměstnance nemůže uplatnit.
Nárok na slevu na pojistném měl zaměstnavatel za každého zaměstnance:
-
který byl účasten nemocenského pojištění,
-
který měl vyměřovací základ nižší než 1,15 násobek průměrné mzdy
zaokrouhlený na celé stokoruny směrem nahoru (pro rok 2009 se jednalo
o vyměřovací základ nižší než 27 100 Kč),
34
-
jehož zaměstnání trvalo po celý kalendářní měsíc,
-
jehož zaměstnání mělo trvat déle než 3 kalendářní měsíce a který nevykonával
zaměstnání malého rozsahu56 (i když je z titulu tohoto zaměstnání účasten nemocenského).
Výše slevy na pojistném v kalendářním měsíci za jednotlivého zaměstnance činila
3,3 % rozdílu mezi 1,15 násobkem průměrné mzdy (se zaokrouhlením na celé stokoruny
směrem nahoru) a vyměřovacím základem zaměstnance. Nejvýše však činila 25 % jeho
vyměřovacího základu. Takto vypočtená sleva na pojistném se zaokrouhlila na celé koruny
směrem nahoru. Za zaměstnance, jehož vyměřovací základ se rovnal 1,15 násobku
průměrné mzdy nebo byl vyšší, se tedy sleva neposkytovala.57
Za měsíce leden až červenec 2009 měli zaměstnavatelé nárok na “Mimořádnou
slevu na pojistném“, která měla dle informací Ministerstva práce a sociálních věcí přinést
zaměstnavatelům výraznou jednorázovou úsporu na nákladech.
Mimořádná sleva na pojistném se stanovila jako úhrn slev na pojistném
za kalendářní měsíce leden až červenec 2009 za splnění výše uvedených podmínek
v jednotlivých měsících a náležela pouze za zaměstnance, u nichž zaměstnání trvalo
k 31. srpna 2009, přičemž se přihlíželo ke všem zaměstnáním, která trvala v těchto
kalendářních měsících.
V Tabulce 2 jsou uvedeny výše slev na sociálním pojištění a výše mimořádných
slev pro různé hodnoty vyměřovacího základu zaměstnance. Z uvedených výpočtů je
patrné, že slevy byly vytvořeny degresivně, to znamená, čím je nižší plat zaměstnance, tím
vyšší sleva. Za zaměstnance s vyměřovacím základem 27 100 Kč a vyšším nebylo možné
slevu uplatnit. Uplatnění slev u zaměstnanců s nižšími příjmy mělo motivovat
zaměstnavatele k udržení jejích pracovních pozic.
Například za zaměstnance s vyměřovacím základem 16 000 Kč odvede
zaměstnavatel 25 % tohoto vyměřovacího základu na pojistné na sociální pojištění, tedy
4 000 Kč. Náklady na zaměstnance tedy činí 20 000 Kč. Po uplatnění slevy ve výši 367 Kč
se zaměstnavateli snížily náklady na 19 633 Kč. Uplatnění mimořádné slevy na pojistném
přineslo úsporu další úsporu 2 569 Kč.
56
Zaměstnáním malého rozsahu je zaměstnání, jehož sjednaná částka příjmu je nižší než 2000 korun nebo není sjednána vůbec.
Ministerstvo práce a sociálních věcí. Slevy na sociálním zabezpečení přispějí k udržení zaměstnanosti [online]. Poslední aktualizace
2. 10. 2009 [cit. 2009-12-15]. Dostupné z: <http://www.mpsv.cz/cs/7677>.
57
35
Tabulka 2: Výpočet slev na sociálním pojištění
Rok: 2009
Průměrná mzda: 23 542 Kč
1,15 násobek průměrné mzdy zaokrouhlený na celé stokoruny nahoru: 27 100 Kč
Vyměřovací
základ
zaměstnance (Kč)
8 000
9 000
10 000
11 000
12 000
13 000
14 000
15 000
16 000
17 000
18 000
19 000
20 000
21 000
22 000
23 000
24 000
25 000
26 000
27 000
27 100
27 200
28 000
Odvod
zaměstnavatele
na sociální
pojistné - 25 %
(Kč)
Celkové náklady
zaměstnavatele
(Kč)
Sleva 3,3 %
zaokrouhlená na
koruny směrem
nahoru (Kč)
Celkové náklady
zaměstnavatele
po uplatnění
slevy (Kč)
Mimořádná sleva
za měsíce ledenčervenec (Kč)
10 000
11 250
12 500
13 750
15 000
16 250
17 500
18 750
20 000
21 250
22 500
23 750
25 000
26 250
27 500
28 750
30 000
31 250
32 500
33 750
33 875
34 000
35 000
631
598
565
532
499
466
433
400
367
334
301
268
235
202
169
136
103
70
37
4
-
9 369
10 652
11 935
13 218
14 501
15 784
17 067
18 350
19 633
20 916
22 199
23 482
24 765
26 048
27 331
28 614
29 897
31 180
32 463
33 746
33 875
34 000
35 000
4 417
4 186
3 955
3 724
3 493
3 262
3 031
2 800
2 569
2 338
2 107
1 876
1 645
1 414
1 183
952
721
490
259
28
-
2 000
2 250
2 500
2 750
3 000
3 250
3 500
3 750
4 000
4 250
4 500
4 750
5 000
5 250
5 500
5 750
6 000
6 250
6 500
6 750
6 775
6 800
7 000
Zdroj: Vlastní výpočty (2010)
Úspora finančních prostředků v době hospodářské recese je jistě podnikateli vítána.
Sleva na sociálním pojištění mohla v některých případech skutečně posloužit k udržení
pracovních pozic, což bylo jejím hlavním cílem. Avšak žádným způsobem nemohla
pomoci s problémy nedostatečné poptávky po produkci firmy. V takovém případě musí
firma omezit výrobu i stav zaměstnanců z důvodu úspory nákladů. Nabízí se možnost, že
by firma mohla pokrýt mzdu zaměstnance ze slev na sociální pojištění ostatních
zaměstnanců. Zůstanu-li u zaměstnance s vyměřovacím základem 16 000 Kč, celkové
36
náklady firmy na jeho mzdu ve výši 19 633 Kč by musely být pokryty ze slev dalších
53 zaměstnanců se stejným vyměřovacím základem. Přesto, nebude-li mít firma pro tohoto
zaměstnance práci, nemá důvod jeho pracovní místo zachovat a úsporu ze slev za ostatní
zaměstnance může použít na jiné účely.
Jak již bylo uvedeno, předpokládaný dopad na snížení příjmové strany rozpočtu byl
18 miliard Kč, avšak snížený o úspory na sociálních dávkách a podporu v nezaměstnanosti
jinak propuštěných zaměstnanců.
4.2.4 Mimořádné daňové odpisy
S účinností od 20. července 2009 byl novelizován Zákon č. 586/1992 Sb., o daních
z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a to Zákonem č. 216/2009 Sb.58 V rámci
protikrizových opatření byly zavedeny „Mimořádné odpisy“, které umožňují rychlejší
odepsání majetku. Podnikatel tak přenese hodnotu vstupní ceny majetku do nákladů
za kratší dobu. Cílem tohoto opatření je motivace k nákupu hmotného majetku.
Uskutečnění investic v době hospodářské recese by mělo pomoci oživit ekonomiku.
Mimořádné odpisy platí za těchto podmínek:59
-
jedná se o hmotný majetek zařazený v 1. nebo 2. odpisové skupině,
-
jedná se o prvního vlastníka majetku,
-
majetek byl pořízen v období od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2010,
-
je povinnost začít s odepisováním následující měsíc po uvedení do užívání,
-
odepisování nelze přerušit.
Hmotný majetek zařazený v 1. odpisové skupině lze odepsat rovnoměrně
bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 12 měsíců. Hmotný majetek zařazený v 2.
odpisové skupině lze odepsat rovnoměrně bez přerušení za 24 měsíců, přitom za prvních
12 měsíců se uplatní odpisy rovnoměrně do 60 % vstupní ceny hmotného majetku a za
dalších bezprostředně následujících 12 měsíců do výše 40 % vstupní ceny hmotného
majetku.60
Podnikatel si může zvolit, zda bude majetek odepisovat rovnoměrně, zrychleně
nebo zda využije mimořádný odpis. Zvolený způsob nelze v průběhu odepisování změnit
na jiný. V Tabulce 3 a v Tabulce 4 jsou uvedeny roční odpisy majetku zařazeného
58
Program ZAKON. Co je v daních nového. Bulletin 8/2009 [online]. © 2006 PS Bárta s.r.o., poslední aktualizace 18. 3 2010 [cit. 201003-25]. Dostupné z: <http://www.pravnipredpisy.cz/bulletin/RozvBul%200908_soubory/Rozvlacne0908.htm>.
59
MARKOVÁ H. Daňové zákony: Úplná znění k 1. 1. 2010. 18. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2010. 280 s. ISBN 978-80-247-32060. str. 8.
60
MARKOVÁ H. Daňové zákony: Úplná znění k 1. 1. 2010. Zákon o daních z příjmů. 18. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2010. 280 s.
ISBN 978-80-247-3206-0. str. 42.
37
v 1. a 2. odpisové skupině. Roční odpisy (v tomto případě je účetním obdobím kalendář
rok) jsou vypočteny dle Zákona o daních z příjmů pro všechny tři způsoby odepisování,
tedy pro odpis mimořádný, rovnoměrný a zrychlený.
Mimořádné odpisy se stanovují měsíčně, proto je celkový mimořádný odpis závislý
na datu zařazení majetku do užívání. Z výpočtů je patrný rozdíl ročního mimořádného
odpisu majetku zařazeného do užívání v měsíci lednu nebo v měsíci listopadu. V prvním
případě se uplatní jedenáctinásobek měsíčního odpisu, zatímco v případě druhém pouze
měsíční odpis za měsíc prosinec.
Pro správné stanovení způsobu odepisování je nutné porovnat roční dopady
jednotlivých způsobů odepisování do nákladů, a tedy hospodářského výsledku a z něho
odvíjející se daňové povinnosti podniku. Dlouhodobě je mimořádný odpis z hlediska
daňové povinnosti výhodný, protože pořizovací cena majetku je uplatněna do nákladů
za kratší dobu než u „standardních“ způsobů odepisování. Vezme-li však podnik v úvahu
vliv data zařazení majetku do užívání na roční mimořádný odpis, zjistí, že pro první rok
odepisování může být mnohem výhodnější využít odpis rovnoměrný nebo zrychlený.
V následujícím roce (nebo letech pro majetek zařazený ve 2. odpisové skupině) se ale tato
výhoda obrátí ve prospěch odpisu mimořádného. Podnik také musí zvážit, zda je žádoucí,
s ohledem na plánované hospodářské výsledky, mimořádný odpis zvolit. Důležitou
informací, která může ovlivnit rozhodnutí o způsobu odepisování je podmínka, která
zakazuje přerušení odepisování mimořádným způsobem.
Časové omezení uplatnění mimořádných odpisů může motivovat k dřívějšímu
uskutečnění plánované investice. Jedná-li se o nákup majetku od domácí firmy, podpoří
opatření mimořádného odpisu i tuto firmu a efekt podpory domácí ekonomiky se zesílí.
Navíc mimořádné odpisy nemají dlouhodobě výrazný vliv na státní rozpočet (nepatrný vliv
by mohla mít změna sazby daně z příjmů v jednotlivých letech).
38
Tabulka 3: Výpočet odpisů hmotného majetku (1. odpisová skupina)
Vstupní cena: 60 000 Kč
Pořízení a zařazení do užívání: leden 2009
Rok
Rovnoměrný odpis (Kč)
Mimořádný odpis (Kč)
2009
2010
2011
Celkem
55 000
5 000
0
60 000
12 000
24 000
24 000
60 000
Zrychlený odpis (Kč)
20 000
26 667
13 333
60 000
Pořízení a zařazení do užívání: listopad 2009
Rok
2009
2010
2011
Celkem
5 000
55 000
0
60 000
12 000
24 000
24 000
60 000
20 000
26 667
13 333
60 000
Tabulka 4: Výpočet odpisů hmotného majetku (2. odpisová skupina)
Pořízení a zařazení do užívání: leden 2009
Rok
2009
2010
2011
2012
2013
Celkem
66 000
50 000
4 000
0
0
120 000
13 200
26 700
26 700
26 700
26 700
120 000
24 000
38 400
28 800
19 200
9 600
120 000
Pořízení a zařazení do užívání: listopad 2009
Rok
2009
2010
2011
2012
2013
Celkem
6 000
70 000
44 000
0
0
120 000
13 200
26 700
26 700
26 700
26 700
120 000
39
24 000
38 400
28 800
19 200
9 600
120 000
4.2.5 Odpočet DPH při nákupu osobního automobilu
Dne 1. 4. 2009 vstoupil v účinnost Zákon č. 87/2009, kterým se změnil Zákon
č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Součástí novely
bylo zrušení ustanovení, které obsahovalo zákaz odpočtu daně při pořízení osobního
automobilu.61
Podle zákona o DPH se osobním automobilem rozumí automobil pro přepravu
osob, který má v technickém průkazu zapsanou kategorii M1. Do konce března 2009
nebylo možné u těchto automobilů uplatnit odpočet DPH na vstupu, ale odpočet bylo
možné uplatnit u užitkových vozidel kategorie N1. Před změnou zákona se často prováděly
zákonem stanovené přestavby osobních automobilů (např. umístění přepážky za zadní
sedadla automobilu combi), aby se staly vozidly kategorie N1 a bylo možné uplatnit
odpočet DPH na vstupu.62 Tyto upravené automobily sice nikdy nesloužily k přepravě
nákladů, ale přestavba splnila účel zákona o DPH.
Aby si nový majitel vozidla mohl nárokovat odpočet daně z ceny vozidla, musí
splnit několik základních podmínek:
-
musí být podnikatelem,
-
musí být plátcem daně z přidané hodnoty,
-
vozidlo musí být prokazatelně zakoupeno nejdříve dnem účinnosti novely
zákona,
-
nesmí se jednat o vozidlo, u kterého neměl plátce při jeho pořízení nárok
na odpočet DPH,
-
vozidlo nesmí být používáno k jiným než podnikatelským účelům.63
V Tabulce 5 jsou uvedeny výše daně z přidané hodnoty v letech 2009 a 2010
pro různé cenové kategorie automobilu. Například v letošním roce si může majitel
při nákupu automobilu v celkové ceně 240 000 Kč uplatnit odpočet daně ve výši
40 000 Kč. Daňová úspora při nákupu automobilu představuje výraznou částku (obzvláště
u automobilů vyšších cenových hodnot), ale je potřeba si uvědomit, že se nacházíme
v období hospodářské recese. Podnikatel musí zaplatit automobil hotově nebo na splátky
a velké množství podniků si v době hospodářské recese nemůže investici do osobního
61
BusinessInfo.cz. Informace o uplatňování nároku na odpočet daně u osobních automobilů [online]. © 1997-2010 CzechTrade,
poslední aktualizace 17. 4 2009 [cit. 2010-03-29]. Dostupné z: <http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/dan-z-pridane-hodnoty/cds-dphinfo-odpocet-osobni-automobily/1001635/52776/>.
62
Profit.cz. Odpočet DPH na osobní auta – pro osobní účely musíte nadále krátit [online]. © 2010 Stanford, a. s., poslední aktualizace
15. 6. 2009 [cit. 2010-03-29]. Dostupné z: <http://www.profit.cz/clanek/odpocet-dph-na-osobni-auta-pro-osobni-ucely-musite-nadalekratit.aspx>.
63
Podnikatel.cz. Odpočet DPH? Ano, ale ne pro všechny osobní automobily [online]. © 2007-2010 Internet Info, s. r. o., poslední
aktualizace 29. 4. 2009 [cit. 2010-03-29]. Dostupné z: <http://www.profit.cz/clanek/odpocet-dph-na-osobni-auta-pro-osobni-ucelymusite-nadale-kratit.aspx>.
40
automobilu dovolit. Proto se domnívám, že toto opatření nebude – zvláště malé podniky –
k nákupu auta motivovat. Otázkou také zůstává, zda je nutné podporovat podniky, které
v době hospodářské recese mají prostředky na nákup osobního automobilu vysokých
cenových relací. Přínos novely zákona spatřuji v tom, že zákon byl stejně obcházen
přestavbou automobilů, takže došlo k odstranění mezery zákona.
Tabulka 5: Výpočet DPH u automobilu
Cena bez DPH (Kč)
DPH 19 %
rok 2009 (Kč)
Cena včetně DPH
(Kč)
100 000 150 000 200 000 250 000 300 000 400 000 500 000 600 000
Cena bez DPH (Kč)
DPH 20 %
rok 2010 (Kč)
Cena včetně DPH
(Kč)
100 000 150 000 200 000 250 000 300 000 400 000 500 000 600 000
19 000
28 500
38 000
47 500
57 000
76 000
95 000 114 000
119 000 178 500 238 000 297 500 357 000 476 000 595 000 714 000
20 000
30 000
40 000
50 000
60 000
80 000 100 000 120 000
120 000 180 000 240 000 300 000 360 000 480 000 600 000 720 000
Pro podnikatele je také důležité uvědomit si podmínku, že vozidlo nesmí být
používáno k jiným než podnikatelským účelům. Pokud podnikatel používá automobil
i k soukromým účelům, daň na vstupu se musí krátit v poměru, v jakém je automobil
používán ke služebním a soukromým účelům. Výhoda odpočtu je také snížena při prodeji
auta, u kterého byl při nákupu uplatněn odpočet daně na vstupu. V takovém případě musí
podnikatel uplatnit daň na výstupu, kterou odvede státu.64
4.2.6 Zvýšení výdajových paušálů
S účinností od 1. října 2009 byl poslaneckou sněmovnou schválen Zákon
č. 289/2009 Sb., jehož součástí byla novela Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů.65 Novela přinesla změnu výdajových paušálů u fyzických
osob, které mají příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti. Tyto osoby
mohou uplatnit výdaje ve výši stanovené zákonem, neuplatní-li výdaje prokazatelně
vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu.66 Možnost uplatnění výdajů procentem
64
Profit.cz. Odpočet DPH na osobní auta – pro osobní účely musíte nadále krátit [online]. © 2010 Stanford, a. s., poslední aktualizace
15. 6. 2009 [cit. 2010-03-29]. Dostupné z: <http://www.profit.cz/clanek/odpocet-dph-na-osobni-auta-pro-osobni-ucely-musite-nadalekratit.aspx>.
65
epravo.cz. Další změna výdajových paušálů [online]. © 1999-2010 epravo.cz, a. s., poslední aktualizace 27. 1. 2010 [cit. 2010-04-2].
Dostupné z: <http://www.epravo.cz/top/clanky/dalsi-zmena-vydajovych-pausalu-59877.html>.
66
MARKOVÁ H. Daňové zákony: Úplná znění k 1. 1. 2010. Zákon o daních z příjmů. 18. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2010. 280 s.
ISBN 978-80-247-3206-0. str. 16.
41
z příjmů přináší snížení administrativní zátěže a v případě, že jsou takto spočtené výdaje
vyšší, než výdaje skutečné, snížení daňové zátěže. Novelou zákona byly výdajové paušály
navýšeny, což mělo přinést daňovou úlevu zejména drobným podnikatelům v období
hospodářské recese. Zvýšené paušály mohli poplatníci uplatnit za celý rok 2009.
V rámci Zákona č. 362/2009 Sb. se změnily některé zákony v souvislosti s návrhem
zákona o státním rozpočtu na rok 2010. Nižší daňové odvody poplatníků měly dopad
na státní rozpočet, takže byly výše některých paušálních výdajů v rámci Janotova balíčku
s účinností k 1. lednu 2010 opět sníženy. V Tabulce 6 je uveden vývoj výše procenta
z příjmů pro jednotlivé typy podnikání.
Tabulka 6: Vývoj paušálních výdajů
Příjmy z podnikání
Výdaje procentem z příjmů
r. 2005-2008
r. 2009
od r. 2010
§ 7/1 a)
Zemědělská činnosti, lesní a vodní hospodářství
80 %
80 %
80 %
§ 7/1 b)
Řemeslná živnost
60 %
80 %
80 %
§ 7/1 b)
Ostatní živnosti
50 %
60 %
60 %
§ 7/1 c)
Podnikání podle zvláštních právních předpisů
40 %
60 %
40 %
§ 7/2 a)
Užití duševního vlastnictví a autorských práv
40 %
60 %
40 %
§ 7/2 b)
Výkon nezávislého povolání
40 %
60 %
40 %
§ 7/2 c)
Znalec, tlumočník, zprostředkovatel a rozhodce
40 %
60 %
40 %
§ 7/2 d)
Insolvenční správce
40 %
60 %
40 %
Zdroj: MARKOVÁ H., Daňové zákony: Úplná znění k 1. 1. 2010., Práce autora (2010)
V Tabulce 7 je vypočtena výše daně z příjmů fyzických osob v letech 2008-2010
se sazbou 15 %. Daň je vypočtena pro jednotlivé typy podnikání dle zákona o daních
z příjmů. Předpokladem je, že poplatník dosáhl v každém roce příjem ve výši 400 000 Kč,
uplatňuje výdaje procentem z příjmu dle zákona o daních z příjmů a neuplatňuje slevy
na dani.
42
Tabulka 7: Výpočet daně z příjmů fyzických osob
Podnikání
rok 2008
Výdaje %
z příjmů
Základ
DPFO
rok 2009
DPFO
Výdaje %
z příjmů
Základ
DPFO
rok 2010
DPFO
Výdaje %
z příjmů
Základ
DPFO
DPFO
§ 7/1 a)
320 000
80 000 12 000
320 000
80 000 12 000
320 000
80 000 12 000
240 000 160 000 24 000
320 000
80 000 12 000
320 000
80 000 12 000
200 000 200 000 30 000
240 000 160 000 24 000
240 000 160 000 24 000
160 000 240 000 36 000
240 000 160 000 24 000
160 000 240 000 36 000
§ 7/1 b)
§ 7/1 b)
§ 7/1 c)
§ 7/2 a-d)
Vliv změny paušálních výdajů na změnu daně z příjmů fyzických osob
v jednotlivých je vyjádřen procentně v Tabulce 8. Údaje vychází z Tabulky 7.
Tabulka 8: Procentní změna DPFO v závislosti na změně paušálních výdajů
Podnikání
DPFO
2008
DPFO
2009
Změna DPFO DPFO
2009 oproti
2010
DPFO 2008
Změna DPFO Změna DPFO
2010 oproti
2010 oproti
DPFO 2009
DPFO 2008
§ 7/1 a)
12 000
12 000
0,00 %
12 000
0,00 %
0,00 %
24 000
12 000
- 50,00 %
12 000
0,00 %
- 50,00 %
30 000
24 000
- 20,00 %
24 000
0,00 %
- 20,00 %
36 000
24 000
- 33,00 %
36 000
+ 50,00 %
0,00 %
§ 7/1 b)
§ 7/1 b)
§ 7/1 c)
§ 7/2 a) - d)
Zvýšení paušálních výdajů nejvíce pomohlo podnikatelům, kteří mají příjmy
z řemeslné živnosti. Jejich navýšení na úroveň procentních výdajů z příjmů podnikatelů
v oblasti zemědělství přineslo 50 % úsporu na dani z příjmů oproti roku 2008. Paušální
výdaje pro podnikatele uvedené v § 7 odst. 1 písm. c) a odst. 2 ZDP byly pro rok 2010 opět
navýšeny na původní úroveň roku 2008.
43
4.2.7 Vyhodnocení dotazníkového šetření
Abych mohla lépe zhodnotit účinnost protikrizových opatření vlády, považovala
jsem za vhodné získat reálné informace z podnikatelského prostředí. Zaměřila jsem se na
podniky v místě svého bydliště, v Moravských Budějovicích. Město Moravské Budějovice
leží v okrese Třebíč, má přibližně osm tisíc obyvatel. Nezaměstnanost v Moravských
Budějovicích se pohybuje nad celorepublikovým průměrem a v měsících leden-březen
2010 dosáhla registrovaná míra nezaměstnanosti v průměru 15,7 %.67
Pro získání informací jsem vytvořila pro podniky dotazník, jehož obsah je uveden
v Příloze č. 5. Dotazníková šetření jsem pak provedla ve 14 výrobních podnicích
Moravských Budějovic. Na výrobní podniky jsem se zaměřila z toho důvodu,
že zaměstnávají nejvyšší počet osob a tvoří nejvýznamnější část podnikatelské sféry města.
Hlavním cílem dotazníkového šetření bylo získat informace o využití a účinnosti
následujících protikrizových opatření ve výrobních podnicích: sleva na sociálním pojištění,
mimořádné odpisy a uplatnění nároku na odpočet DPH při nákupu osobního automobilu.
Odpovědi na jednotlivé otázky budou blíže zhodnoceny níže. U některých dotazovaných
firem jsem měla také možnost osobního rozhovoru s vedením podniku. Výsledky těchto
rozhovorů jsou uvedeny níže.
Cílem první otázky bylo zjistit odvětví výroby dotazovaného podniku. Získané
odpovědi jsem zařadila do pěti kategorií výroby, výsledek znázorňuje Graf 9.
Graf 9: Počet podniků dle odvětví výroby
2
1
dřevový roba
k ovový roba
2
5
vý roba obalový c h
m ateriálů
potravinářs k á vý roba
s tavební vý roba
4
Zdroj: Práce autora (2010)
67
Portál ministerstva práce a sociálních věcí. Statistické přehledy – okres Třebíč [online]. [cit.2010-04-05]. Dostupné z:
<http://portal.mpsv.cz/sz/local/tr_info/statistickeprehledy/statistickeprehledyokrestrebic/2010/brezen_2010.xls>.
44
Rozdělení podniků dle počtu zaměstnanců znázorňuje Graf 10. Největší podíl
dotazovaných firem zaměstnává 51-100 zaměstnanců.
Graf 10: Počet podniků dle počtu zaměstnanců
1
1
0
3
do 10
0
11-50
51-100
2
101-150
2
151-200
201-250
251-300
víc e než 300
5
Zdroj: Práce autora (2010)
Na
otázku,
zda
byla
firma
zasažena
hospodářskou
recesí
odpovědělo
7 dotazovaných určitě ano, 4 spíše ano a pouze 3 firmy odpověděly spíše ne. Podle
odpovědí se tedy 11 firem ze 14 dotkla hospodářská recese. 7 podniků pak odpovědělo,
že muselo z důvodu omezení produkce snížit stavy zaměstnanců.
Otázky 5-7 byly zaměřeny na slevu na sociálním pojištění. Tuto slevu využilo
11 firem. 3 firmy ji nevyužily, ale 1 z nich při osobním rozhovoru doplnila, že žádost
o slevu byla správou sociálního zabezpečení zamítnuta z formálních důvodů a firma žádost
znovu nepodala. 4 z 11 firem, které slevu uplatnily, odpověděly na otázku, zda byla úspora
finančních prostředků díky slevě motivací k udržení pracovních míst, spíše ano. Ostatní
uvedli odpověď spíše ne nebo určitě ne. Ani pro jednu firmu nebyla dle uvedených
odpovědí úspora díky slevě na sociálním pojištění významná.
V otázkách 8-10 jsem se dotazovala na mimořádné odpisy. Možnosti uplatnění
mimořádného odpisu využilo 8 firem, pouze 1 z nich odpověděla spíše ano na otázku, zda
byla možnost uplatnění tohoto protikrizového opatření motivací k uskutečnění investice.
Na otázku, zda byla daňová úspora díky uplatněným mimořádným odpisů významná,
odpověděly pouze 2 firmy spíše ano, ostatní firmy pak ve stejném poměru spíše ne
a určitě ne.
Posledním protikrizovým opatřením, na které jsem se dotazovala v otázkách 11
a 12 bylo uplatnění nároku na odpočet DPH při nákupu osobního automobilu. 6 firem tuto
45
možnost využilo, 2 z nich odpověděly spíše ano na otázku, zda byl nákup automobilu
motivován právě možností uplatnění odpočtu daně. Ostatní uváděly odpovědi spíše ne
a určitě ne.
V otázce číslo 13 jsem se snažila zjistit, zda podnikatelé využili jiného
protikrizového opatření. Všichni odpověděli, že ne. Z těchto výsledků nemohu vyvodit
jednoznačný závěr, zda tomu tak opravdu je nebo zda bylo pro dotazované jednodušší tuto
možnost zaškrtnout nebo neví, zda některé legislativní změny, které proběhly, jsou právě
protikrizovými opatřeními.
Žádný z dotazovaných podniků nepovažuje protikrizová opatření vlády za účinná
pro podporu ekonomiky v době krize. 3 odpověděli nevím, nedokážu posoudit, 7 spíše ne
a 4 určitě ne. Cílem poslední otázky v dotazníku bylo zjistit, jakou vládní pomoc v době
hospodářské recese by podniky uvítaly. Podniky uvedly následující odpovědi:
-
nižší daně, např. daňové prázdniny,
-
snížit administrativní zátěž,
-
omezení byrokracie,
-
co nejdříve přijmout euro,
-
pružnější trh práce,
-
neprovádět příliš často změny v legislativě,
-
snadnější přístup k dotacím z EU,
-
nejlépe žádné zásahy státu do trhu.
Někteří podnikatelé při osobním rozhovoru uvedli, že jejich firma pocítila sníženou
poptávku, protože jejich klíčovými odběrateli byli subdodavatelé automobilového
průmyslu. Jiné firmy mají dostatek odběratelů, ale potýkají se s rostoucími cenami vstupů.
Odběratelé nejsou ochotni zaplatit za produkci více a firma má tak menší zisky. Mnohdy
musí firmy čelit konkurenčnímu boji, kdy konkurence prodává v období hospodářské krize
produkty na úrovni nebo i pod úrovní výrobních nákladů. U potravinářské výroby můžeme
hovořit o konkurenci nekvalitních, často dovážených výrobků, kterým dávají lidé přednost
z důvodu nízké ceny. Exportní firmy také trápí nízký kurz eura. Stavební firmy rovněž
pocítily sníženou poptávku po bytech, která byla mnohdy způsobena nedostupností
hypotečních úvěrů zájemcům. Žádná z těchto firem ovšem nečelí problémům s přežitím.
Hospodářskou recesi pocítily v tom smyslu, že se jim snížily zisky a musí vynakládat
většího úsilí, aby těchto zisků dosáhly.
46
4.2.8 Zhodnocení účinnosti protikrizových opatření vlády ČR
Hlavním cílem protikrizových opatření vlády bylo zmírnění útlumu české
ekonomiky v důsledku světové finanční krize. Vláda se svými opatřeními snažila
a v některých případech stále snaží podpořit nabídkovou stranu ekonomiky. Snaha
se projevila především v oblasti zajištění provozních prostředků podnikatelů.
V předešlých kapitolách jsem blíže specifikovala slevu na sociálním pojištění,
mimořádné odpisy, nárok uplatnění odpočtu DPH při nákupu osobního automobilu
a zvýšení výdajových paušálů. Implementaci a dopady prvních třech uvedených opatření
jsem také zjišťovala v reálném ekonomickém prostředí.
Sleva na sociálním pojištění měla významný dopad do státního rozpočtu a z těchto
důvodů byla také předčasně ukončena její platnost. Na základě mnou provedených výpočtů
jsem vyvodila závěr, že nemohla splňovat hlavní cíl jejího zavedení, a to udržení
pracovních pozic, a tedy zaměstnanosti. Sleva na sociálním pojištění přinesla mnoha
firmám úsporu finančních prostředků, i když, jak vyplývá z výsledků dotazníkového
šetření, nebyla pro chod firmy významná.
Mimořádné odpisy považuji za nejúčinnější z uvedených opatření. Toto opatření
nemá dlouhodobě významný dopad na státní rozpočet, umožní firmám úsporu finančních
prostředků a může zvýšit poptávku po domácích produktech. Navíc podporuje investice,
které přinesou podporu ekonomiky i v budoucnosti. I přesto, že dotazované firmy
neshledaly daňovou úsporu díky mimořádným odpisům významnou a nepotvrdily motivaci
jejich uplatnění k uskutečnění investice, domnívám se, že výše uvedené účinky mohou být
v celorepublikové ekonomice splněny.
Možnost uplatnění odpočtu DPH při nákupu osobního automobilu nepovažuji
za účinné v souvislosti s podporou růstu ekonomiky ČR. Přijetí této novely mi však
připadá rozumné z důvodů uvedených v kapitole 4.2.
Většina protikrizových opatření navržených vládou České republiky jsou
opatřeními krátkodobými, to znamená, že jejich účinnost je časově omezená a podnikatelé
jsou díky ním podporováni v krátkodobém časovém horizontu. Opatření jsou také
opatřeními plošnými, které nestimulují jen určité odvětví ekonomiky. Domnívám se,
že tato opatření stojí český stát příliš mnoho peněz a přitom firmám, které mají problémy
s přežitím v důsledku hospodářské krize, nepomohou.
Účinnějším řešením by se mohly zdát investiční pobídky, které jsou ale často
kritizovány z důvodu nadměrné koncentrace zdrojů do určitých odvětví, která by tak mohla
47
vést z dlouhodobého hlediska k nestabilitě ekonomiky. Jako příklad podpory určitého
odvětví bych uvedla tzv. šrotovné, podporu automobilového průmyslu prostřednictvím
zvýšené spotřeby obyvatel díky finanční podpoře státu. Toto opatření u nás naštěstí přijato
nebylo, přestože se tak stalo v mnoha evropských státech a zavedení šrotovného
v Německu dokonce pomohlo i českému automobilovému průmyslu. Nekvalifikované
zásahy státu do tržního prostředí by sice mohly krátkodobě pomoci v době hospodářské
krize, ale z dlouhodobého hlediska by situaci nevyřešily.
Východiska z krize v dlouhodobém hledisku jsou v protikrizovém plánu vlády
zohledněna minimálně. Pro Českou republiku bude důležitý vývoj ekonomiky v budoucnu.
Je potřeba, aby byly podniky připraveny na období hospodářského růstu a mohly v tomto
období čelit konkurenci. Domnívám se, že lidé budou v tomto období zase více utrácet
a budou žádat i nové produkty, které jim musí být schopny firmy nabídnout. A pro českou
ekonomiku bude samozřejmě nejlepší, když tyto produkty nabídnou firmy české. Proto
souhlasím s těmi, co podporují investice do rozvoje infrastruktury, do vzdělání a výzkumu
a vývoje, které jsou investicí do budoucnosti.
48
5
ZÁVĚR
Hospodářskou krizi 21. století rozpoutala hypoteční krize ve Spojených státech
amerických. Nárůst míry zadlužení podpořený nízkými úrokovými sazbami, rostoucí ceny
nemovitostí zatížené stále zvyšujícím se objemem hypotečních úvěrů, které byly
prostřednictvím sekuritizace obchodované jako cenné papíry po celém světě – to vše spolu
s významným rozvojem finančního sektoru v prostředí globalizované ekonomiky vytvořilo
zárodek vzniku finanční krize. Stačilo jen, aby ceny amerických nemovitostí poklesly
a hypoteční a finanční trh se zhroutil. Finanční krize měla velice brzy celosvětové dopady.
Vlivům celosvětové hospodářské krize se nevyhnula ani otevřená ekonomika
České republiky. Ta byla sice byla ušetřena bankovní krize, ale pokles hrubého domácího
produktu a průmyslové produkce a růst míry nezaměstnanosti od roku 2008 značí
hospodářskou recesi, ve které se nyní Česká republika nachází.
Vláda České republiky zareagovala na útlum české ekonomiky mnoha
protikrizovými opatřeními. Jednalo se především o stimulaci nabídkové strany. Vláda
se nejvíce zaměřila na problémy podnikatelů s nedostatkem provozních prostředků
v období hospodářské krize a snažila se podpořit udržení zaměstnanosti. Mnohá
protikrizová opatření však mají významný dopad do státního rozpočtu, což není žádoucí
s ohledem na stav veřejných financí České republiky. Proto také byla některá opatření
předčasně zrušena.
Z protikrizových opatření vlády, které jsem blíže zkoumala mi připadá nejúčinnější
mimořádný odpis, protože nemá dlouhodobě významný dopad na státní rozpočet, přináší
firmám finanční úsporu v období hospodářské krize a podporuje investice, které mají
příznivý budoucí dopad. Navíc v případě stimulace poptávky po domácích produktech
podpoří toto opatření i další domácí firmy.
Protikrizová opatření navržená vládou jsou převážně krátkodobá a plošná. Tato
opatření neshledávám účinnými, protože většina z nich má významný vliv na státní
rozpočet a firmám, které mají problémy s přežitím v důsledku hospodářské krize,
nepomohou. V protikrizovém plánu vlády jsou minimálně zohledněna východiska z krize
z dlouhodobého hlediska. Myslím si, že české firmy musí být připraveny na opětovný
hospodářský růst – musí být schopny čelit konkurenci a nabídnout nové produkty, které
budou v tomto období žádané. Proto je důležitá podpora rozvoje infrastruktury, vzdělání,
výzkumu a vývoje, které jsou investicí do budoucnosti. Tak bude možné obnovit růst české
ekonomiky.
49
6
POUŽITÉ ZDROJE
Bureau of Economic Analysis. Corporate Profits by Industry [online]. [cit.2010-03-02].
Dostupné z: <http://www.bea.gov/national/nipaweb/SelectTable.asp>.
Bureau of Labor Statistics. Labor Force Statistics from the Current Population Survey
[online].
[cit.2010-03-04].
Dostupné
z:
<http://data.bls.gov/PDQ/servlet/SurveyOutputServlet?request_action=wh&graph_name=
LN_cpsbref3>.
BusinessInfo.cz. Informace o uplatňování nároku na odpočet daně u osobních automobilů
[online]. © 1997-2010 CzechTrade, poslední aktualizace 17. 4 2009 [cit. 2010-03-29].
Dostupné z:
<http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/dan-z-pridane-hodnoty/cds-dph-info-
odpocet-osobni-automobily/1001635/52776/>.
Česká národní banka. Historie diskontní sazby [online]. © Česká národní banka 20032010,
[cit.2010-03-13].
Dostupné
z:
<http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/mp_nastroje/#mp_nastroje>.
Český statistický úřad. Ceny bytů [online]. © Český statistický úřad 2010, poslední
aktualizace
15.
1.
2010
[cit.2010-03-09].
<http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ceny_bytu
Dostupné
z:
>.
Český statistický úřad. Předběžný odhad čtvrtletního HDP – 4. čtvrtletí 2009 [online].
© Český statistický úřad 2010, poslední aktualizace 21. 2. 2010 [cit. 2010-03-12].
Dostupné z: <http://notes2.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpoh021210.doc>.
Český statistický úřad. Statistické ročenky České republiky. 16. Průmysl a energetika
[online].
©
Český
statistický
úřad
2010,
[cit.2010-03-09].
Dostupné
z:
<http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statisticke_rocenky_ceske_republiky>.
Český statistický úřad. Státní dluh v České republice [online]. © Český statistický úřad
2010,
poslední
aktualizace
15.
3.
2010
[cit.
2010-03-15].
Dostupné
z:
<http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0405.xls>.
Český statistický úřad. Základní údaje o České republice [online]. © Český statistický úřad
2010,
poslední
aktualizace
15.
2.
2010
[cit.
2010-03-10].
<http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zakladni_udaje_o_ceske_republice>.
50
Dostupné
z:
European Commission. Larosiere Report [online]. [cit.2010-02-27]. Dostupné z:
<http://ec.europa.eu/internal_market/finances/docs/de_larosiere_report_en.pdf.>.
epravo.cz. Další změna výdajových paušálů [online]. ©
1999-2010 epravo.cz, a. s.,
poslední
2010-04-2].
aktualizace
27. 1.
2010
[cit.
Dostupné z:
<http://www.epravo.cz/top/clanky/dalsi-zmena-vydajovych-pausalu-59877.html>.
Federal Reserve System. Historical Changes of the Target Federal Funds and Discount
Rates
[online].
[cit.2010-02-23].
Dostupné
z:
<http://www.newyorkfed.org/markets/statistics/dlyrates/fedrate.html>.
FOSTER, J. B., MAGDOFF, F. Velká finanční krize: příčiny a následky. 1. vyd. Všeň:
Nakladatelství Grimmus, 2009. 160 s. ISBN 978-80-902831-1-4.
FUCHS, K., TULEJA, P. Základy ekonomie. 2. vyd. Praha: EKOPRESS, 2005. 347 s.
ISBN 80-86119-94-7.
HEJLOVÁ, Pavla. Senát schválil Obamův balík. Spasí to ekonomiku USA? [online].
© 1999-2009, poslední aktualizace 10. 2. 2009 [cit. 2009-11-19]. Dostupné z:
<http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/business-ve-svete/clanek.phtml?id=629109>.
iHNed.cz. České banky ustojí jakoukoli krizi, vyplývá ze zátěžových testů ČNB [online].
© Economia a.s. 1996-2010, poslední aktualizace 23. 2. 2010 [cit. 2010-03-12]. Dostupné
z:
<http://finweb.ihned.cz/c1-40704640-ceske-banky-ustoji-jakoukoli-krizi-vyplyva-ze-
zatezovych-testu-cnb>.
KLVAČOVÁ, E. Dlouhodobé a krátkodobé příčiny finanční krize. In Podkladový materiál
k vědeckopopularizačnímu semináři Zvládání finančních krizí: evropský a americký model.
Brno: NEWTON College, 13. 11. 2009.
KOHOUT, P. Finance po krizi: důsledky hospodářské recese a co bude dál. 1. vyd. Praha:
Grada Publishing, 2009. 224 s. ISBN 978-80-247-3199-5.
Láska k penězům: Úplný průvodce globální krizí: Banka, která strhla svět do propasti
[televizní dokument]. © BBC 2009. V českém znění První zpravodajská a.s. Z1.
7. 1. 2010.
Láska k penězům: Úplný průvodce globální krizí: Období risku [televizní dokument].
© BBC 2009. V českém znění První zpravodajská a.s. Z1. 14. 1. 2010.
51
MANKIW, G. N. Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. 768 s. ISBN
80-7169-891-1.
MARKOVÁ H. Daňové zákony: Úplná znění k 1. 1. 2010. 18. vyd. Praha: GRADA
Publishing, 2010. 280 s. ISBN 978-80-247-3206-0.
Ministerstvo financí ČR. Pokladní plnění státního rozpočtu ČR za leden 2010 [online].
© Ministerstvo financí ČR 2005, poslední aktualizace 1. 2. 2010 [cit. 2010-03-15].
Dostupné z: <http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_52965.html>.
Ministerstvo práce a sociálních věcí. Slevy na sociálním zabezpečení přispějí k udržení
zaměstnanosti [online]. Poslední aktualizace 2. 10. 2009 [cit. 2009-12-15]. Dostupné z:
<http://www.mpsv.cz/cs/7677>.
MORRIS, CH. R. Ztracené bilióny dolarů: levné peníze, rozhazování a velká finanční
krize. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2009. 212 s. ISBN 978-80-251-2526-7.
MRÁČEK, K. Příčiny, důsledky a řešení současné krize ve finančním sektoru. In
Podkladový materiál k vědeckopopularizačnímu semináři Zvládání finančních krizí:
evropský a americký model. Brno: NEWTON College, 13. 11. 2009.
MUSIL, P., FUCHS, K., FRANC, A., aj. Ekonomie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. 412 s.
ISBN 978-80-7380-126-7.
Novinky.cz. České domácnosti si od bank a společností půjčily už bilión korun [online].
© Copyright Borgis a.s. 2003-2010, poslední aktualizace 12. 3. 2010 [cit. 2010-03-12].
Dostupné z: <http://www.novinky.cz/ekonomika/194583-ceske-domacnosti-si-od-bank-aspolecnosti-pujcily-uz-bilion-korun.html>.
Podnikatel.cz. Odpočet DPH? Ano, ale ne pro všechny osobní automobily [online]. ©
2007-2010 Internet Info, s. r. o., poslední aktualizace 29. 4. 2009 [cit. 2010-03-29].
Dostupné z:
<http://www.profit.cz/clanek/odpocet-dph-na-osobni-auta-pro-osobni-ucely-
musite-nadale-kratit.aspx>.
Portál ministerstva práce a sociálních věcí. Statistiky nezaměstnanosti [online]. [cit.201003-09]. Dostupné z: <http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes>.
52
Portál ministerstva práce a sociálních věcí. Statistické přehledy – okres Třebíč [online].
[cit.2010-04-05]. Dostupné z: <http://portal.mpsv.cz/sz/local/tr_info/statistickeprehledy/
statistickeprehledyokrestrebic/2010/brezen_2010.xls>.
Profit.cz. Odpočet DPH na osobní auta – pro osobní účely musíte nadále krátit [online]. ©
2010 Stanford, a. s., poslední aktualizace 15. 6. 2009 [cit. 2010-03-29]. Dostupné z:
<http://www.profit.cz/clanek/odpocet-dph-na-osobni-auta-pro-osobni-ucely-musite-nadalekratit.aspx>.
Program ZAKON. Co je v daních nového. Bulletin 8/2009 [online]. © 2006 PS Bárta s.r.o.,
poslední
aktualizace
18. 3 2010
[cit.
2010-03-25].
Dostupné z:
<http://www.pravnipredpisy.cz/bulletin/RozvBul%200908_soubory/Rozvlacne0908.htm>.
Svoboda, 1992. 984 s. ISBN 80-205-0192-4.
Vláda České republiky. Národní ekonomická rada vlády [online]. © Vláda ČR 2009, [cit.
2010-03-12].
Dostupné z:
<http://www.vlada.cz/cz/ppov/ekonomicka-rada/narodni-
ekonomicka-rada-vlady-51371/>.
Vláda České republiky. Národní protikrizový plán [online]. © Vláda ČR 2009, poslední
aktualizace 18. 2 2009 [cit. 2010-03-12]. Dostupné z: < http://www.vlada.cz/cz/mediacentrum/predstavujeme/narodni-protikrizovy-plan-53840/>.
Vláda České republiky. Premiér jmenoval členy Národní ekonomické rady vlády [online].
© Vláda ČR 2009, poslední aktualizace 8. 1 2009 [cit. 2010-03-12]. Dostupné z:
<http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/premier-jmenoval-cleny-narodniekonomicke-rady-vlady-51464/>.
Wikipedia. Financialization [online]. Poslední aktualizace 4. 3. 2010 [cit. 2010-03-16].
Dostupné z: <http://en.wikipedia.org/wiki/Financialization>.
53
Seznam použitých zkratek
ČR
– Česká republika
ČSÚ – Český statistický úřad
DPFO – Daň z příjmů fyzických osob
DPH – Daň z přidané hodnoty
DPPO – Daň z příjmů právnických osob
EU
– Evropská unie
G20
– The Group of Twenty (Skupina 20 nejvyspělejších ekonomik světa)
HDP – Hrubý domácí produkt
Kč
– Korun českých
NERV – Národní ekonomická rada vlády
OKEČ – Odvětvová klasifikace ekonomických činností
SPAR – Strategie připravenosti a akcelerace růstu
USA – United States of America (Spojené státy americké)
ZDP
– Zákon o daních z příjmů
54
Seznam obrázků
Obr. 1: Průběh hospodářského cyklu ...................................................................................11
Obr. 2: Vývoj zadluženosti vůči výrobě zboží v procentech HDP ......................................16
Obr. 3: HDP a celková míra zadlužení ................................................................................18
Obr. 4: Míra nezaměstnanosti v USA 2000-2010................................................................22
Seznam grafů
Graf 1: Vývoj HDP v ČR, meziročně (1999-2009) ...........................................................25
Graf 2: Vývoj objemu úvěrů poskytovaných obchodními bankami v ČR (1999-2008) ...26
Graf 3: Vývoj diskontní sazby v ČR (1995-2009).............................................................27
Graf 4: Vývoj realizovaných cen bytů v ČR (1. čtvrtletí 2005-2. čtvrtletí 2009)..............27
Graf 5: Vývoj státního dluhu ČR (1993-2009)..................................................................28
Graf 6: Vývoj pokladního plnění státního rozpočtu v ČR (1993-2009) ............................29
Graf 7: Vývoj meziročního indexu průmyslové produkce v ČR (2002-2008) ..................30
Graf 8: Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR (leden 2007-únor 2010).................................30
Graf 9: Počet podniků dle odvětví výroby.........................................................................44
Graf 10: Počet podniků dle počtu zaměstnanců...................................................................45
Seznam tabulek
Tabulka 1: Protikrizová opatření navržená v Národním protikrizovém plánu vlády ..........33
Tabulka 2: Výpočet slev na sociálním pojištění ..................................................................36
Tabulka 3: Výpočet odpisů hmotného majetku (1. odpisová skupina)................................39
Tabulka 4: Výpočet odpisů hmotného majetku (2. odpisová skupina)................................39
Tabulka 5: Výpočet DPH u automobilu ..............................................................................41
Tabulka 6: Vývoj paušálních výdajů ...................................................................................42
Tabulka 7: Výpočet daně z příjmů fyzických osob .............................................................43
Tabulka 8: Procentní změna DPFO v závislosti na změně paušálních výdajů....................43
55
Seznam příloh
Příloha č. 1: Historický vývoj federální rezervní a diskontní sazby (1998-2010)
Příloha č. 2: Zisky společností dle odvětví
Příloha č. 3: Státní rozpočet ČR
Příloha č. 4: Meziroční index průmyslové produkce podle odvětví OKEČ
Příloha č. 5: Dotazník pro podniky
56
Příloha 1 - Historický vývoj federální rezervní a diskontní sazby (1998-2010)
Historical Changes of the Target Federal Funds and Discount Rates
1998 to present
DISCOUNT RATE
FEDERAL FUNDS RATE
NEW LEVEL*
PRIMARY1
SECONDARY2
CHANGE
DATE
CHANGE
2010
Feb 19
2008
Dec 16
Oct 29
Oct 8
Apr 30
Mar 18
Mar 16
Jan 30
Jan 22
2007
Dec 11
Oct 31
Sep 18
Aug 17
2006
Jun 29
May 10
Mar 28
Jan 31
2005
Dec 13
Nov 1
Sep 20
Aug 9
Jun 30
May 3
Mar 22
Feb 2
2004
Dec 14
Nov 10
NEW LEVEL
+.25
0.75
1.25 -1 to -.75
0.00 - 0.25
-.75
-.50
-.50
-.25
-.75
-.25
-.50
-.75
0.50
1.25
1.75
2.25
2.50
3.25
3.50
4.00
1.00 -1 to -.75
1.75
-.50
2.25
-.50
2.75
-.25
3.00
-.75
3.75
4.00
-.50
4.50
-.75
0.00 - 0.25
1.00
1.50
2.00
2.25
-.25
-.25
-.50
-.50
4.75
5.00
5.25
5.75
5.25
5.50
5.75
6.25
-.25
-.25
-.50
4.25
4.50
4.75
+.25
+.25
+.25
+.25
6.25
6.00
5.75
5.50
6.75
6.50
6.25
6.00
+.25
+.25
+.25
+.25
5.25
5.00
4.75
4.50
+.25
+.25
+.25
+.25
+.25
+.25
+.25
+.25
5.25
5.00
4.75
4.50
4.25
4.00
3.75
3.50
5.75
5.50
5.25
5.00
4.75
4.50
4.25
4.00
+.25
+.25
+.25
+.25
+.25
+.25
+.25
+.25
4.25
4.00
3.75
3.50
3.25
3.00
2.75
2.50
+.25
+.25
3.25
3.00
3.75
3.50
+.25
+.25
2.25
2.00
3.00
3.50
Sep 21
Aug 10
Jun 30
2003
Jun 25
Jan 09
+.25
+.25
+.25
2.75
2.50
2.25
3.25
3.00
2.75
+.25
+.25
+.25
1.75
1.50
1.25
-.25
2.00
2.25
2.50
2.75
-.25
1.00
*On Jan 9, 2003, this file began to track the primary and secondary credit rate.
FEDERAL FUNDS
RATE
DISCOUNT RATE
DATE
CHANGE
2002
Nov 6
2001
Dec 11
Nov 6
Oct 2
Sep 17
Aug 21
Jun 27
May 15
Apr 18
Mar 20
Jan 31
Jan 4
Jan 3
2000
May 19
May 16
Mar 21
Feb 2
1999
Nov 16
Aug 24
Jun 30
1998
Nov 17
Oct 15
Sep 29
NEW
LEVEL
CHANGE
NEW LEVEL/
RANGE
-1/2
3/4
-1/2
1 1/4
-1/4
-1/2
-1/2
-1/2
-1/4
-1/4
-1/2
-1/2
-1/2
-1/2
-1/4
-1/4
1 1/4
1 1/2
2
2 1/2
3
3 1/4
3 1/2
4
4 1/2
5
5 1/2
5 3/4
-1/4
-1/2
-1/2
-1/2
-1/4
-1/4
-1/2
-1/2
-1/2
-1/2
1 3/4
2
2 1/2
3
3 1/2
3 3/4
4
4 1/2
5
5 1/2
-1/2
6
+1/2
6
+1/2
+1/4
+1/4
6 1/2
6
5 3/4
+1/4
+1/4
5 1/2
5 1/4
+1/4
+1/4
5
4 3/4
+1/4
+1/4
+1/4
5 1/2
5 1/4
5
-1/4
-1/4
4 1/2
4 3/4
-1/4
-1/4
-1/4
4 3/4
5
5 1/4
Zdroj: Federal Reserve System (2010)
Příloha 2 – Zisky společností dle odvětví
CORPORATE PROFITS BY INDUSTRY
[Billions of dollars]
1999
856.3
2000
819.2
2001
784.2
2002
872.2
2003
977.8
2004
1,246.9
2005
1,456.1
2006
1,608.3
2007
1,541.7
2008
1,360.4
734.8
673.6
614.5
714.3
812.0
1,041.9
1,216.6
1,351.5
1,193.9
983.2
200.2
201.4
244.4
287.1
325.9
364.4
419.0
427.6
347.0
271.6
534.6
472.2
370.1
427.2
486.1
677.5
797.6
923.9
846.9
711.6
121.5
145.6
169.7
157.9
165.8
205.0
239.4
256.8
347.8
377.2
176.8
202.5
182.6
204.4
249.2
328.2
384.1
434.4
504.5
544.2
55.3
56.9
12.IX
46.5
83.4
123.1
144.6
177.6
156.8
167.0
Corporate profits with inventory
valuation adjustments
776.6
755.7
720.8
762.8
892.2
1,195.1
1,609.5
1,784.7
1,730.4
1,424.5
Domestic industries
655.0
610.0
551.1
604.9
726.4
990.1
1,370.0
1,527.8
1,382.6
1,047.3
189.3
189.6
228.0
265.2
311.8
362.3
443.6
448.0
367.8
278.9
26.7
31.2
28.9
23.5
20.1
20.0
26.6
33.8
37.7
35.7
162.6
158.4
199.1
241.7
291.8
342.3
417.0
414.1
330.1
243.2
465.7
420.4
323.1
339.7
414.6
627.8
926.4
1,079.9
1,014.9
768.4
33.7
25.6
25.2
12.3
12.4
19.4
29.8
54.4
49.1
40.1
148.8
143.9
49.7
47.7
69.4
154.1
247.2
304.5
278.6
175.5
Corporate profits with inventory
valuation and capital consumption
adjustments
Domestic industries
Financial 1
Nonfinancial
Rest of the world
Receipts from the rest of the world
Less: Payments to the rest of the world
Financial
Federal Reserve banks
Other financial 2
Nonfinancial
Utilities
Manufacturing
Durable goods
71.2
60.0
-26.9
-7.7
-4.3
40.7
95.6
118.9
96.1
30.7
Fabricated metal products
16.4
15.8
9.8
9.1
8.0
12.2
18.1
18.7
21.3
17.6
Machinery
11.7
7.7
2.0
1.4
1.0
7.1
14.5
19.2
19.8
16.1
Computer and electronic products
-6.8
4.2
-48.6
-34.4
-14.7
-4.3
9.0
17.4
11.2
4.7
Electrical equipment,
appliances, and components
6.4
5.9
1.9
0.0
2.2
0.6
-1.4
11.5
-1.1
-4.1
Motor vehicles, bodies and
trailers, and parts
7.7
-0.7
-8.9
-4.5
-11.7
-6.8
1.1
-6.8
-16.4
-47.5
35.9
27.1
16.8
20.7
10.8
31.9
54.2
58.9
61.3
43.9
77.6
83.9
76.6
55.4
73.8
113.4
151.7
185.7
182.6
144.9
30.9
26.0
28.2
25.3
24.0
24.3
27.3
32.5
30.2
33.7
Other durable goods 3
Nondurable goods
Food and beverage and
tobacco products
Petroleum and coal products
2.2
27.6
29.7
1.3
23.5
49.1
79.4
76.6
77.8
66.5
22.8
13.8
11.6
17.8
18.9
24.7
25.7
52.5
51.9
31.3
Other nondurable goods 4
Wholesale trade
21.7
16.5
7.1
11.0
7.4
15.3
19.3
24.0
22.7
13.3
54.8
58.7
51.3
49.1
54.8
75.6
92.2
103.7
102.2
75.1
Retail trade
65.7
60.7
72.6
81.6
88.9
93.4
122.6
133.2
121.6
78.2
Transportation and warehousing
16.5
15.2
1.2
-0.1
7.4
14.4
29.0
42.1
30.0
11.4
Information
12.5
-15.5
-24.4
-3.8
4.9
45.6
81.3
92.4
90.3
84.7
133.6
131.8
147.4
153.0
176.7
225.2
324.3
349.6
343.0
303.4
121.5
145.6
169.7
157.9
165.8
205.0
239.4
256.8
347.8
377.2
Chemical products
Other nonfinancial 5
Rest of the world
Zdroj: Bureau of Economic Analysis (2010)
Příloha 3 – Státní rozpočet ČR
v mld. Kč
2010
2009
STÁTNÍ ROZPOČET ČR
Celkové příjmy
Rozpočet
schválený
Skutečnost
(podle
pokl.pl.)
Rozpočet
schválený
1 114,00
974,61
1 022,22
595,52
485,05
534,74
DPH
194,1
176,72
188,6
Spotřební daně
143,9
123,84
141,1
DPPO
130,3
83,34
100,3
DPFO
107,2
85,65
88,3
Ostatní daňové příjmy
20,02
15,51
16,44
396,68
347,92
367,13
121,8
141,64
120,35
Celkové výdaje
1 166,18
1 167,01
1 184,92
Běžné výdaje
1 052,09
1 032,78
1 069,47
Kapitálové výdaje
114,09
134,23
115,45
Saldo SR
-52,18
-192,39
-162,7
Daňové příjmy (bez poj. na SZ)
Pojistné na SZ
Nedaňové a ost. příjmy
Zdroj: Ministerstvo financí ČR (2010)
Příloha 4 – Meziroční index průmyslové produkce podle odvětví OKEČ
PRŮMYSL A ENERGETIKA
16-3. Index průmyslové produkce podle odvětví OKEČ – meziroční
v procentech
Index průmyslové produkce1)
Odvětví
2002
Průmysl celkem
2003
2004
2005
2006
2007
2008
101,9
105,5
109,6
106,7
111,2
109,0
100,5
100,9
100,3
99,4
100,5
102,5
98,3
97,0
98,8
99,4
97,8
99,8
100,6
95,8
96,9
107,2
102,8
103,8
102,4
107,2
104,2
97,0
D Zpracovatelský průmysl
105,4
102,1
110,7
107,5
112,1
109,8
100,8
Výroba potravinářských
výrobků a nápojů,
tabákových výrobků
100,1
101,7
98,6
96,9
101,4
101,6
93,9
Výroba textilií, textilních a
oděvních výrobků
100,1
93,8
99,8
97,7
97,6
101,7
87,2
82,6
77,9
99,5
102,7
101,2
101,9
91,3
Zpracování dřeva,výroba
dřevařských výrobků
kromě nábytku
103,6
98,6
106,6
106,3
109,9
109,9
88,0
Výroba vlákniny, papíru a
výrobků z papíru;
vydavatelství a tisk
v tom:
C Těžba nerostných surovin
Těžba energetických surovin
Těžba ostatních
nerostných surovin
Výroba usní a výrobků
z usní
99,0
100,5
107,3
106,0
101,1
104,5
97,4
Výroba koksu, jaderných paliv,
rafinérské zpracování ropy
103,6
103,8
104,0
112,6
102,6
95,7
110,6
Výroba chemických látek,
přípravků, léčiv a
chemických vláken
100,7
97,4
111,4
105,7
102,1
100,7
104,5
Výroba pryžových a
plastových výrobků
115,2
111,2
111,0
112,7
115,3
118,6
97,5
Výroba ostatních
nekovových minerálních
výrobků
105,5
100,3
107,8
103,0
101,7
113,5
96,2
Výroba základních kovů,
hutních a kovodělných
výrobků
109,9
98,5
109,3
99,0
109,1
99,6
97,4
Výroba a opravy strojů a
zařízení j. n.
105,1
97,7
114,3
114,0
120,8
121,0
101,9
Výroba elektrických a
optických přístrojů a zařízení
109,8
117,9
129,2
105,0
121,0
117,3
108,4
Výroba dopravních
prostředků a zařízení
106,4
100,9
113,2
123,1
122,2
115,7
101,7
98,3
102,5
107,9
108,8
109,7
102,4
103,8
100,2
108,8
100,9
98,8
102,6
101,7
96,3
Zpracovatelský průmysl j. n.
E Výroba a rozvod elektřiny,
plynu a vody
1)
bazický rok = 2000
Zdroj: Český statistický úřad (2010)
Příloha 5 – Dotazník pro podniky
Vážení přátelé,
jmenuji se Anna Bouchalová, studuji Soukromou vysokou školu ekonomickou Znojmo,
obor Účetnictví a finanční řízení podniku. V rámci studia zpracovávám bakalářskou práci
na téma „Protikrizová opatření vlády ČR a zhodnocení jejich účinnosti“.
Žádám Vás o vyplnění krátkého dotazníku pro účely zhodnocení účinnosti opatření české
vlády provedených na podporu podnikatelů a obyvatelstva v období současné hospodářské
krize.
Dotazník je anonymní a žádné Vaše tvrzení nebude v práci použito, výsledky mají být
pouze podkladem pro vyhodnocení účinnosti sledovaných opatření.
Děkuji za spolupráci.
1. Uveďte odvětví výroby Vaší firmy:
2. Uveďte počet zaměstnanců Vaší firmy:
a) do 10
e) 151-200
b) 11-50
f) 201-250
c) 51-100
g) 251-300
d) 101-150
h) více než 300
3. Byla Vaše firma zasažena hospodářskou recesí?
a) určitě ano
b) spíše ano
c) nevím, nedokážu posoudit
d) spíše ne
e) určitě ne
4. Musela Vaše firma z důvodu omezení produkce snížit stavy zaměstnanců?
a) ano
b) ne
5. Uplatnili jste v roce 2009 slevu na sociálním pojištění za zaměstnance?
a) ano (pokračujte otázkou č.6)
b) ne (pokračujte otázkou č.8)
6. Byla úspora finančních prostředků díky slevě motivací k udržení pracovních míst?
a) určitě ano
b) spíše ano
d) spíše ne
e) určitě ne
7. Byla tato úspora významná pro celkový stav firmy v období krize?
a) určitě ano
b) spíše ano
d) spíše ne
e) určitě ne
8. Využili jste možnosti mimořádných odpisů při pořízení hmotného majetku?
9. Byla možnost uplatnění mimořádného odpisu motivací k uskutečnění této investice?
a) určitě ano
b) spíše ano
d) spíše ne
e) určitě ne
10. Byla daňová úspora díky uplatněným odpisům významná pro celkový stav firmy
v období krize?
a) určitě ano
b) spíše ano
d) spíše ne
e) určitě ne
11. Využili jste možnosti uplatnit nárok na odpočet DPH při nákup osobního automobilu?
12. Byl nákup automobilu motivován možností uplatnění odpočtu DPH?
a) určitě ano
b) spíše ano
d) spíše ne
e) určitě ne
13. Využili jste jiného protikrizového opatření vlády?
a) ano, uveďte jaké …
b) ne
14. Považujete protikrizová opatření vlády za účinná pro podporu ekonomiky v době
hospodářské recese?
a) určitě ano
b) spíše ano
d) spíše ne
e) určitě ne
15. Jakou vládní pomoc v době hospodářské recese byste uvítali?

protikrizová opatření vlády čr a zhodnocení jejich účinnosti

Transkript

Podobné dokumenty

Metodika - EuForAll os

PDF - Seminář Burzy cenných papírů Praha, as

školní vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání

Periodica Academica 2007-02

Základní umělecká škola Rýmařov, Čapkova 6

rozmístění a migrace cizinců jako součást

Společná evropská měna, ekonomický růst a - eu

Evropský institucionální rámec a základy globální - eu

text bakalářské práce - Katedra geoinformatiky