Inovační bulletin 7 / 2010 - Inovační portál Zlínského kraje

INOVAČNÍ BULLETIN
SPOLEČNĚ BEZ HRANIC
Ústav aplikovaného výzkumu UNI
Automobilový klastr – západní Slovensko
Nové výzvy
Trendy v oblasti plastikářství
Invos, spol. s r.o.
7/2010
7 / 2 010 / R o č n í k I I
TRENDY V PLASTECH
Počátky plastů sahají až do poloviny 19. století a k jeho
konci byly plast y v inovačním
procesu neustále zdokonalovány. V následujících desetiletích pak plast y stále výrazněji
zasahovaly do všech oblastí
průmyslu. Díky novým variantám a modif ikacím a stálému
zlepšování techniky zpracování vznikalo stále více nových
vlastností přizpůsobených určitým aplikacím a způsobu použití. Dnes polymerní materiály představují nejvýznamnější
segment výroby a spotřeby
podle objemu mezi všemi technickými materiály. V současnosti není srovnatelný obor,
pokud se týká novinek v materiálech.
Výroba a spotřeba plastů neustále narůstá a plasty prakticky pronikly
do všech odvětví průmyslu. Zvláště
pak do obalového, elektrotechnického
a automobilového průmyslu. Mimořádně významná je jejich úloha i v letectví a kosmonautice, ve zdravotnictví a samozřejmě při širokém použití
pro výrobu spotřebního zboží. Velkou
oblastí rozvoje aplikací plastů se stala elektrotechnika, neboť z plastů se
dají vyrábět složité tvar y izolačních
součástí s velmi dobrými elektrickými
a dielektrickými vlastnostmi. Pronikání
plastů do stavebnictví a později i do zemědělství bylo umožněno až výrobou
lehčených plastů, izolačních fólií, tr ubek, hadic apod.
2
Plastikářský průmysl má za sebou
úspěšnou histor ii. Tento obor v celosvětovém měřítk u již padesát let nepřetržitě roste, ročně v průměr u o pět
procent. I růst průmyslu zpracování
plastů výrazně překračuje růst HDP,
přesto se však celosvětová hospodářská kr ize projevila i zde. Tato oblast
sice ještě v roce 2008 zaznamenala
v meziročním srovnání dvouprocentní
růst a překonala růst HDP, od podzimu 2008 však dochází k dramatickému
poklesu zakázek. Především v oblasti
expor tu je situace kr itická. Tento vývoj potvrzují i čísla z pr vního pololetí
rok u 2009. V tomto období tato oblast
zaznamenala pokles ve výši dvaceti
procent.
„V budoucnu lze také očekávat ter itor iální přesun produkce na východní
destinace, především do Číny,“ tvrdí
Mar tin Humpola, jednatel společnosti Media Mix, s.r.o. „Nejvyšší tempo
má Čína, neboť dohání vyspělý svět,“
potvrzuje tento trend Richard Pavlica,
projektový manažer f ir my 5M s.r.o.
„Mezi země s nejr ychlejším vývojem
na poli plastů lze počítat Německo,
Velkou Br itánii, USA , Itálii. Dle mého
názor u lze sem částečně zahr nout i ČR
v některých speciálních segmentech,“
tvrdí Mar tin Humpola.
Zvl á š t ě s o u s e d n í N ě m e cko d o s a h u j e v ý z n a m n é h o ro z vo j e v o b l a s t i
p l a s t ů . N ě m e ck ý p l a s t i k á ř s k ý p r ů my s l , k t e r ý z a h r n u j e v ý ro b c e a z p r a c o va t e l e p l a s t ů a t a ké v ý ro b c e s t ro j ů ,
d o s a h u j e ro č n ě o b r a t u p ř e s 84 m i l i a rd e u r a z a m ě s t n ává v 37 0 0 p o d n i c í ch t é m ě ř 4 0 0 t i s í c l i d í . Na n ě m e c ké p r ů my s l ové v ý ro b ě s e p o d í l í š e s t i
p ro c e n t y a j e t a k j e d n í m z n e j d ů l e ž i t ě j š í ch o b o r ů v N ě m e ck u . Po d s t a t n ý
p o d í l n a t o m m á p r ů my s l z p r a c ová n í
p l a s t ů , k t e r ý ro č n ě d o s a h u j e o b r a t u
ko l e m 54 m i l i a rd e u r.
Plastikářský průmysl u nás prochází
v posledních letech silným rozvojem
a jeho postavení v rámci domácího
zpracovatelského průmyslu neustále
posiluje. Význam odvětví je znatelný
i díky těsné vazbě na automobilový,
elektrotechnický, potravinářský a další oblasti průmyslu. Meziroční tempo růstu dosahuje až deseti procent
a v hor izontu dalších let lze očekávat
podobný vývoj. I přes přetr vávající silnou poptávk u po výrobcích z plastů
pociťují výrobci a zpracovatelé rostoucí konk urenci na trhu. Prosadit se
v tomto prostředí a udržet si tr valý
růst nutí podniky zvyšovat produktivitu a implementovat moder ní inovace v oblasti výroby, nák upu, logistiky
a obchodu.
Úroveň výroby a vývoje plastů u nás je
dobrá i s ohledem na dřívější růst požadavků ze zahraničí, kdy české podniky
byly a stále jsou schopny dodat výrobky ve výborném poměru cena/kvalita.
„Mezi silné stránky českého plastikářského průmyslu patří schopnost inovačního chování, naopak mezi slabé stránky
patří stále malá ochota investovat a tudíž nedostatečné využití nových trendů
v technologiích a výrobních postupech,“
tvrdí Martin Humpola.
Naopak velké množství podniků u nás
představuje dobrou diverzif ikaci, tudíž menší r iziko celkového úpadk u,
ale zase na dr uhou stranu menší vyjednávací sílu. Také je velmi dobrá
podpora průmyslových podniků i z jiných oborů – možnost r ychlého a komplexního
technologického
vývoje,
naopak dopravní dostupnost je stále
jednoznačným negativem. „Negativem
je i častá změna legislativy, iniciované z ČR nebo z Evropy. Nepřehledné
prostředí s místy až zbytečně negativními důsledky pro průmysl. Evropa se
díky své zelené politice neakceptované
mimo její hranice stává nekonk urenceschopnou ke zbytk u světa,“ doplňuje
Richard Pavlica.
„Vývoj a výroba plastů je vázána na velké petrochemické jednotky
(Chemopetrol Litvínov-Polymer Institut Brno, Spolana Neratovice, Ústav
makromo­l ekulární chemie Akademie věd
ČR, univerzity). Místní podmínky umožňují zaměření především na zpracovatelské technologie a modifikaci vlastností
polymerních materiálů,“ shrnuje situaci
u nás Jaroslav Šuranský, chairman společnosti Dura-Line CT s.r.o.
INOVAČNÍ B U L L E T I N
Svá specif ika má i Zlínský kraj v oblasti plastikářského průmyslu. „Je patr ná
velká vzdálenost od centra naší republiky a tudíž špatná dopravní dostupnost. V okolí není žádný velký koncový
uživatel plastů (automobilka, výrobce
dopravních prostředků),“ konstatuje
Richard Pavlica. Mezi klady tohoto
kraje patří tradice kvalif ikovaných pracovníků, dostupnost zk ušebních a testovacích institucí, velké množství f irem působící v tomto obor u a také vysoká škola zabývající se tímto oborem.
„Situace ve Zlínském kraji je relativně
dobrá v porovnání s ostatními kraji,
především se severem a západem republiky. Ve Zlínském kraji jsou tendence navázat na histor ickou úspěšnost tohoto kraje, zvláště pak odkaz
Bati,“ hodnotí situaci Mar tin Humpola. Plastikářský průmysl Zlínského
kraje tvoří více než 50 % HDP kraje.
„Stále pociťujeme nedostatek kvalif ikovaných pracovníků (vyučených,
středoškolsky i vysokoškolsky vzdělaných lidí) a také nedostatečnou vědecko-výzk umnou základnu,“ komentuje
situaci ve Zlínském kraji Jaroslav Šuranský.
Jednou z velmi disk utovaných inovací v plastikářském obor u jsou bioplasty. Kolem 4 % spotřeby nafty a zemního plynu se dnes používá na výrobu
plastických hmot. V důsledk u zdražování ropy se takzvané biologické plasty
znovu dostávají do popředí zájmu. Jed-
ná se o plasty z obnovitelných surovin,
resp. o biologicky odbouratelné plasty
na bázi fosilních paliv. Příkladem je
kyselina polymléčná, z níž se vyrábějí
obaly.
Bioplasty nabízejí u mnoha způsobů využití vhodný dodatečný užitek, například
jako rozložitelné fólie v zemědělství.
„Rozhodně vidíme rostoucí trend v oblasti bioplastů, např. v našem obor u
polyuretanů je využití řepkových olejů
při výrobě polyolů a polyuretanových
pěn,“ dodává Mar tin Humpola. „Významná je aplikace plastů v medicíně
a v membránových procesech, jako
např. při čištění odpadních vod,“ doplňuje Jaroslav Šuranský.
Koncem minulého rok u společnost
BASF představila na konferenci Evropské asociace pro biologicky odbouratelné plasty nový biologicky odbouratelný plast pro speciální obaly.
Plastové kelímky a krabice i balicí
fólie budou díky novým biologicky odbouratelným mater iálům ekologičtější.
Počáteční testy u zákazníků proběhly
úspěšně a uvedení na trh je plánované v tomto roce. Jedná se o biologicky
odbouratelný plast pod názvem Ecovio
FS, který doplňuje produktovou řadu
Ecovio. Tento plast je optimalizovaný
pro dvě speciální aplikace: povrchovou
úpravu papír u a výrobu tzv. smrštitelných fólií, které se používají na jednoduché obalení produktů. Jak se
ukázalo v průběhu aktuálních pok usů
kompostování, Ecovio FS se rozkládá
r ychleji než předchozí mater iály a má
vyšší obsah obnovitelných surových
mater iálů.
V současné době se na trhu nachází
řada bioplastů vyráběných v poměr u
s konvenčními plasty v malých objemech a nasazených většinou pro speciální aplikace. Avšak v brzké době lze
očekávat raketový nástup bioplastů,
které by díky obrovské var iabilitě všech
možných mechanických vlastností
mohly začít silně konk urovat konvenčním plastům vyráběných z ropy.
Dosud je nejsilnějším argumentem
hovořícím pro konvenční plasty jejich
výrazně nižší cena. Bioplasty jsou však
ekologicky nezávadné. „Rozhodně se
jedná o zajímavé mater iály, pok ud se
podaří lépe nastavit jejich degradaci
a udržet vlastnosti a cenu, pak se jedná o velmi perspektivní oblast,“ shr nuje Richard Pavlica.
Přední obchodní řetězce ve Velké Br itánii, Itálii, Švýcarsk u a Nizozemsk u
již používají obaly z biologických plastů. Ty se uplatňují především u sk upin
výrobků, jako čerstvé ovoce a zelenina,
sendviče nebo saláty. Ale i nápojové
láhve, misky a kelímky se v Evropě již
vyrábějí z biologických plastů. V Evropě dosahuje celková spotřeba plastů
téměř padesát miliónů tun. Biologické
plasty s objemem 0,05 mil. tun jsou
dosud téměř bezvýznamné, jejich podíl
se za poslední rok však zdvojnásobil.
3
7 / 2 010 / R o č n í k I I
INVOS, spol. s r.o.
Dnes jsme navštívili firmu INVOS,
spol. s r.o. sídlící ve Svárově. Firma s 62 zaměstnanci zaměřená
na výrobu speciálních obalových
fólií, jejich potisk a následné svařování reálně dokázala i na rozbouřeném moři hospodářské situace otočit firemní kormidlo směrem
k inovacím a změnám výrobkového portfolia. Podala řadu přihlášek patentů, mění produktové
portfolio, v ostré konkurenci byla
vybrána za člena mezinárodního
realizačního týmu, získala ocenění Obal roku 2009.
Položili jsme manažerovi marketingu
Dr. Tomáši Obrovi pár otázek:
Proč se INVOS zaměřil na inovace?
Protože f ir mě této velikosti, pok ud se
chce rozvíjet, nic jiného nezbývá. Velcí konk urenti jsou schopni nabídnout
svým zákazníkům nižší cenu, podělit
se s nimi o část množstevní slevy získané od dodavatele surovin za odběr
velkého objemu. Existuje ještě další,
možná mnohem důležitější důvod. Velký výrobce z důvodů stálosti naplnění
svých velkých výrobních kapacit je nucen zaměřit své síly na udržení vazby
s velkými zákazníky. Přes objemovou
velikost zůstává tato vazba stále křehká. Dosáhnout jí znamená zohlednit
ohromné množství faktorů, odstranit
spoustu překážek, vynaložit velký objem lidských i f inančních zdrojů. Proto po jejím dosažení dělají obě strany
všechno proto, aby po tu nejdelší dobu
po kterou to trh dovolí, neohrozily její
křehkou stabilitu vnášením změn, byť
by to paradoxně byly změny k lepšímu.
Příkladem jsou dodavatelské podmínky v automobilovém průmyslu.
4
Jsou inovace v oblasti výroby plasto­
vých fólií něčím specif ické?
Na rozdíl od inovací například z oblasti módních oděvů je postavení novinek
v oblasti plastových fólií zásadně jiné.
Zákazník akceptuje podstatné zlepšení
užitných vlastností pouze za předpokladu, že zavedení novinky není dražší
na jeden k us než původní řešení. Podle
obecně tradované představy přispívá
k prosazení nového výrobk u měřitelnost, prokazatelnost mír y zlepšení
vlastností. Realita je opačná. U výrobků s vysokou mírou inovace je často
novost tak velká, že nejslabším místem
celého procesu je najít oblast uplatnění pro nově vyvinutý mater iál unikátních vlastností, nad kterými zůstává
„rozum stát“ (bohužel mnohdy i rozum
toho, komu je novinka nabízena). Pojem
„high-tech produkt“ si tradičně dokážeme
spojit s představou kosmické družice
- vybavení pro špionáž. Je potřeba podstatně víc představivosti, abychom si takový pojem dokázali spojit s představou
fólie, možná proto že i high-tech fólie
pořád vypadá jako fólie.
Tradiční představy jsou svazující také
v oblasti znalostí obor u, ve kterém má
být novinka uplatněna. Obecnou představou je, že nejlepší výsledky v inovacích lze očekávat u dodavatelů, kteří
dlouhodobě dodávají do určitého tržního segmentu. Taková představa vychází z logických předpokladů, že dodavatel dokonale zná oblast zákazníkovy
činnosti, protože měl čas dlouhá léta
sbírat zk ušenosti. Podstatou uplatnění
novinky je ovšem střet řešení stávajícího s řešením novým a překvapujícím,
se kterým navíc přichází někdo podezřelý tím, že je zákazníkovi neznámý,
bez histor ie vzájemných vazeb.
INOVAČNÍ B U L L E T I N
Kde tedy hledáte své nové zákazníky?
Několikrát do týdne mě kontaktují prodejci plošné reklamy s nacvičeným argumentem, že „je potřeba dát o sobě
vědět“. Donekonečna jim musím vysvětlovat, že plošná reklama je vhodná
pro hyper market ale nikoli pro výrobce
speciálních fólií, protože naši potenciální zákazníci nehledají své par tner y
tímto způsobem.
Hledáme ty, kteří sami připravují inovace svých produktů a hledají par tnera, který by jim dodal, buď jako
obal, nebo jako komponentu vlastního
produktu fólii s vlastnostmi, které by
zvýšily konk urenceschopnost jejich
inovovaného produktu. Otázka směřuje k tomu, co f ir mu opravdu motivuje
k inovacím, kde lze par tner y nalézt.
Určitě je těžko lze nalézt mezi f ir mami, které necítí žádnou potřebu změny, protože všechno funguje. A naopak
dlouhodobě špatná hospodářská situace ve f ir mě, inovační trendy konk urence jsou mnohdy fakta, která jsou pro
managementy f irem tím rozhodujícím
argumentem zk usit inovace. Naprosto
je chápu, je to rozhodnutí o uvolnění
zdrojů s výsledkem, který je ve chvíli
star tu nejistý.
A co jim můžete nabídnout?
Jenom pro to nejobecnější přiblížení:
• Fólie s optickými vlastnostmi na „míru“
• Fólie mimořádně odolné proti
propichu
• Fólie, ve kterých můžete obsah
sterilizovat v autoklávu
• Fólie s deklarovanou bariérou
proti průniku různých plynů
• Fólie s totální bariérou průniku
aromat, vůní a pachů
• Fólie s uvolňováním aktivní látky
jedním směrem
• Kompostovatelné biofólie,
které nejsou vyrobeny z ropy
• Degradabilní oxobiofólie, které se
v určeném čase rozpadnou na vločky
• Fólie, které se rozpustí v určených
látkách
• Velmi složité sáčky svařované z fólií,
také s aplikací bezpečnostních prvků
Spolupracujete s vysokými školami při
inovačním procesu?
Přijetím strategie cíleného zaměření
na inovace jsou efektivní vztahy INVOSu
k akademickým institucím naprostou
nezbytností. INVOS spolupracuje se
třemi vysokými školami a tento počet
se zakrátko dále zvýší.
Soustavně a cíleně kypříme akademickou
půdu v tuzemsk u i v zahraničí s cílem
vyhledat vhodné par tner y. Vhodným
par tnerem je ten, kdo zároveň má co
nového říct k věci, je pracovitý, ser iózní, chce, může a je ochoten to dokázat.
ser iózní a korektní vztahy a efektivní
spolupráci, zkrátka „tah na brank u“.
A kde jinde by jich mělo být potenciálně
víc, než mezí čtenáři tohoto bulletinu?
A Váš pohled do budoucnosti?
Žiji s představou, že se jednou ráno
probudím a zjistím, že
• obrovské množství úsilí, času a peněz, které INVOS vkládá do inovací,
přineslo svoje plody,
• pracovití lidé s otevřenou hlavou
bez ohledu na věk, pohlaví, rasu, vyznání se už sami přesvědčili, že spolupráce s f ir mou INVOS znamená
Dr. Tomáš Obr
manažer marketingu
INVOS, spol. s r.o.
5
7 / 2 010 / R o č n í k I I
PŘEDSTAVENÍ ÚSTAVU APLIKOVANÉHO VÝZKUMU UNI
Rozhovor s prof. Ing. Petrem Sáhou, CSc., prorektorem pro strategický rozvoj UTB ve Zlíně
Pane profesore, můžete ve stručnosti
popsat, čím se Ústav aplikovaného výz­
kumu zabývá?
Nejpr ve je třeba říci, že Ústav aplikovaného výzk umu působí při Univerzitním institutu UTB ve Zlíně, jehož
hlavním posláním je vytvářet podmínky pro efektivní spolupráci univerzity
s průmyslovou sférou. To se může dařit
jen tehdy, pok ud budeme účinně propojovat základní a aplikovaný výzk um
s průmyslem a výsledky výzk umu a vývoje pak přenášet do praxe, tedy až
do fáze praktického využití. Jsem přesvědčen, že si v tom vedeme stále lépe.
Zpět k vašemu dotazu: aplikovaný
a průmyslový výzk um, jak jej na ústavu
realizujeme, je směřován do klíčových
oblastí, ve kterých Univerzita Tomáše
Bati ve Zlíně dlouhodobě dosahuje vynikajících výsledků. Jedná se o zaměření na polymer ní mater iály, technologie a výrobky, přičemž se or ientujeme
zejména na aplikaci polymerů ve zdravotnictví.
Na velké části našich výzk umných aktivit intenzivně spolupracujeme s vědci
Centra polymer ních mater iálů (CPM)
z Fak ulty technologické.
Na co se výzkumníci ústavu konkrétně
zaměřují?
Konkrétních směrů bádání Ústavu
aplikovaného výzk umu je více, ale dají
se shr nout do tří hlavních kategor ií.
Ne j p r ve bych z m í n i l o b l a st v ý z k u m u
a v ý vo j e ge l ů . Te st u j e m e n a p ř í k l a d
s l o ž e n í a n t i b a k te r i á l n í ch ge l ů v y u ž i te l n ý ch ve z d r avot n i c t v í a ko s m et i c e .
C í l e m j e z aj i st i t j e j i ch a n t i b a k te r i á l ­
n í ú č i n e k a d l o u h o d o b o u st a b i l i t u p ř i
z a ch ová n í v š e ch p o ž a d av k ů k l a d e n ý ch n a j e j i ch z d r avot n í n e z áva d n o st .
Ve s p o l u p r á c i s n e m o c n i c e m i v y v í j í m e ge ly p ro ste r i l n í p o u ž i t í n e b o s e
z a b ý vá m e v ý vo j e m re ge n e r a č n í ch
ge l ů .
V oblasti výzk umu zdravotnických
mater iálů a prostředků vyvíjíme modif ikace povrchů pro zdravotnické aplikace, především u PVC. Ve spolupráci
s Fak ultou multimediálních komunikací se zabýváme i optimalizací designu
zdravotnických prostředků.
Za třetí významnou oblast výzk umu
bych označil biokompatibilní polymerní mater iály, které mají pro budoucnost značný potenciál.
Jaké výsledky Ústav aplikovaného výz­
kumu v poslední době zaznamenal?
Jsem přesvědčen, že v rámci celé univerzity si náš ústav vede velmi dobře.
Gener ujeme 12 % všech výsledků výzk umu a vývoje, u kterých UTB ve Zlíně v letech 2008-2009 podala přihlášky
k průmyslově právní ochraně, a to přitom zcela ponechávám stranou výsledky, jichž jsme dosáhli ve spolupráci
s Centrem polymer ních mater iálů Fak ulty technologické.
6
INOVAČNÍ B U L L E T I N
Mohl byste uvést nějaké konkrétní pří­
pady?
Jak se vám daří spolupracovat s prů­
myslem?
Za velmi slibný lze označit projekt zaměřený na hyper ter mickou léčbu nádorových onemocnění, který je chráněn
společným patentem s r uskými odborníky.
Jako další mohu zmínit zápis užitného vzor u katétr u pro intracer vikální
inseminaci. Doposud dostupné inseminační katétr y vykazovaly určité nedostatky, které naše řešení významným
způsobem eliminuje. Novost katétr u
spočívá v možnosti relaxace použitého
mater iálu po aplikaci katétr u a vyplnění lumenu děložního čípku. Užitným
vzorem ale v případě katétr u nekončíme, momentálně běží proces získání
patentu. Koncem loňského rok u se ústavu podařilo získat zápis užitného vzor u
na prototyp zdravotnické obuvi, která
oproti doposud využívaným výrobkům
vykazuje výrazně lepší antistatické
a aktivní antibakter iální vlastnosti, samozřejmostí jsou i dobré protiskluzové parametr y. Bez toho všeho bychom
ve zdravotnictví nemohli obstát.
Za zmínk u určitě stojí užitný vzor
hydrogelu pro kr ytí ran a způsob jeho
přípravy, jehož bylo dosaženo společně s výzk umníky Centra polymer ních
mater iálů. Nový hydrogel najde využití v lékařství při ošetřování spálenin
a velkých ran, v současnosti již probíhá licenční jednání.
Stále lépe. Jen během loňského rok u
jsme při výzk umu spolupracovali
s 31 průmyslovými f ir mami z České republiky i ze zahraničí.
Pro společnost SPUR a.s. jsme zjišťovali antibakteriální vlastnosti u dodaných
vzorků nanovláken. V případě firmy
EMS-PAT VAG s.r.o. náš ústav prováděl měření impedančních charakteristik
a měření povrchového elementu povrchu
kov-izolant. Pro společnost RUBENA
a.s. jsme prováděli analýzy termických
a mechanických vlastností vzorků pryže.
Firmy PRAKAB Pražská kabelovna a.s.,
ELMARCO s.r.o., SILON s.r.o., NANOTRADE s.r.o., JUTA a.s. a další využívají našich laboratorních kapacit pro optimalizaci materiálů a jejich směsí.
Hodnocení reologických charakter istik polymer ních mater iálů prováděné
například pro f ir my Reinold Hagen
Stifung, COMPUPLAST INTERNATIONAL, Inc., POLYMER INSTITUTE
Br no s.r.o. nebo VKF RENZEL GmbH
opět potvrzují silné propojení ústavu
s Centrem polymer ních mater iálů Fak ulty technologické.
Jaké máte plány do budoucna?
Na Ústavu aplikovaného výzk umu jsme
vsadili na mladé vědce, kteří se musí
dále vzdělávat a rozvíjet. Jdeme cestou
budování výzk umných týmů, které se
specializují na jasně def inované oblasti aplikovaného a průmyslového výzk umu a vývoje. V současnosti máme unikátní příležitost
využít šancí, které nabízí strukturální
fondy Evropské unie, zejména Operační
program Výzkum a vývoj pro inovace.
UTB ve Zlíně připravila a na podzim
minulého rok u do tohoto programu
i podala projekt s názvem „Centr um
polymer ních systémů“. Pok ud by se
záměr podařil a projekt v konk urenci
ostatních uspěl, vzniklo by ve Zlíně
výzk umné centr um na kvalitativně,
ale i kvantitativně zcela nové úrovni.
Jeho hlavní předností by byla intenzivní spolupráce s průmyslem v aplikaci
na polymer y. Zlínský kraj potřebuje
takové stimuly ke zvýšení své konk urenceschopnosti jako sůl.
Budeme držet palce. Děkuji za rozhovor.
Kontakty:
prof. Ing. Petr Sáha, CSc.
ředitel CPM
doc. Ing. et Ing. Ivo Kuřitka, Ph.D. et Ph.D.
zástupce ředitele CPM
Centrum polymerních materiálů
Tel: +420 576 031 110
Email: [email protected]
Web: web.ft.utb.cz
7
7 / 2 010 / R o č n í k I I
PIM TECHNOLOGIE - VÝZVA PRO PLASTIKÁŘSKÝ PRŮMYSL V ČESKÉ REPUBLICE
PIM je způsob produkce kovových a keramických výrobků
využívající kombinace technologií zpracování polymerních materiálů - injekčního
vstřikování a metalurgického
postupu slinování práškových
materiálů. Jedná se tedy o mezioborovou technologii, jejíž
výsledky se uplatňují v mnoha
různých průmyslových odvětvích (zejm. zdravotnictví, automobilový průmysl, spotřební průmysl, elektrotechnika,
zbrojní průmysl a jiné).
Programová náplň Centra polymer ních
mater iálů (CPM) při Fak ultě technologické UTB ve Zlíně je v aplikační
oblasti or ientována na zavádění špičkových inovativních technologií do výrobních programů v regionech České
republiky s cílem zlepšení konk urenceschopnosti českého průmyslu v rámci
evropského prostor u. PIM (Powder Injection Moulding) technologie splňuje
podmínky moder nizace a optimalizace
tradičních výrob, zvýšení výkonnosti,
bezpečnosti výroby a šetr nosti k životnímu prostředí ve smyslu udržitelnosti
a šetření zdrojů.
Postup výroby tvoří několik na sebe
navazujících kroků: v pr vní fázi je kovový nebo keramický prášek smíchán
s vhodným polymer ním pojivem a vysoce plněná (typicky 60 obj. %), zhomogenizovaná směs je následně zpracována na vstřikovacích strojích používaných v plastikářském průmyslu. V další
fázi je polymer ní pojivo, poté co splnilo svoji úlohu média umožňujícího
zpracování kovového či keramického
prášku vstřikováním, chemicky nebo
tepelně z výlisku odstraněno. Vývoj polymer ních pojiv pro PIM je rozhodující
fáze procesu, jedná se většinou o multikomponentní systémy, jelikož jejich
odstranění musí probíhat postupně,
tak aby nedošlo k distorzím a zborcení výlisku. V konečné fázi je porézní
výrobek spékán běžným metalurgickým
způsobem do f inální hustoty.
Metoda je vhodná a ekonomicky efektivní pro výrobu vysoce tvarově komplexních a rozměrově přesných produktů, kde oproti obrábění nabízí benef it
bezodpadovosti (u obrábění až 90 %)
8
a drastické redukce výrobní ceny s objemem produkce. Aktivity skupiny CPM
se v oblasti PIM technologie zaměřují prioritně na přenášení technologie
do nových konkurenceschopných materiálů (např. slitiny titanu) a nových
nebo zlepšených průmyslových výrobků.
Výzk um probíhající v oblasti PIM
technologie má přímou návaznost
na aplikační úspěch. Z tohoto důvodu
lze na základě průmyslových aplikací,
analýzy studií trhů, patentových aktivit, odbor ných publikací a exper tních
posudků poměr ně přesně a efektivně
predikovat trendy v PIM vývoji a def inovat možnosti jejího dalšího rozvoje v Evropě, a nově i v ČR. V Evropě v současné době jednoznačně převládají aplikace do automobilového
průmyslu (více než 50 %), s výhledem
rozšíření do medicíny a spotřebního
průmyslu. V České republice, kde není
PIM technologie se zaměřením na kovové výrobky dosud realizována, přispěje k její propagaci v letošním roce
již schválený pilotní projekt spolupráce Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
s Moravskoslezským automobilovým
klastrem, podané přihlášky evropských
projektů zaměřené i na výzk um v oblasti PIM technologie, odbor né přednášky a studie v oblasti nových poznatků, patenty či průmyslové a užitné
vzor y.
V případě zájmu o podrobnější informace
kontaktujte:
doc. Ing. Berenika Hausnerová, Ph.D.
Centrum polymerních materiálů Fakulty
technologické UTB ve Zlíně
Tel: +420 576 031 422
Email: [email protected]
Web: web.ft.utb.cz
INOVAČNÍ B U L L E T I N
PLASTIKÁŘSKÝ KLASTR
Plastikářský klastr byl založen v únoru 2006 formou zájmového sdružení
právnických osob s cílem vytvořit komunikační fórum pro členy – zpracovatele plastů.
Hlavními důvody k založení klastru byla především tradičně silná pozice
plastikářského průmyslu ve Zlínském kraji (spolu s gumaři představuje nejvýkonnější průmyslový segment tvořící téměř 50 % průmyslové výroby regionu), na druhé straně však nedostatek kvalifikované pracovní síly a chybějící vzdělávací zázemí odpovídající potřebám zpracovatelů plastů, absentující výzkumné a vývojové zázemí, potřeba odpovídající vyjednávací pozice
při nákupu služeb a produktů a účinného prosazování zájmů odvětví.
Ze stěžejních aktivit klastr u lze jmenovat především oblast vzdělávání a lidských zdrojů, výzk um a vývoj, společný nák up a propagace. Důležitou roli
hraje interakce s významnými institucemi v kraji – Univerzitou Tomáše Bati
ve Zlíně a jejími fak ultami (s Fak ultou technologickou při přípravě specializovaného bakalářského obor u a spolupráce v oblasti aplikovaného výzk umu, s Fak ultou managementu a ekonomiky na téma f iremního benchmarkingu a měření výkonnosti klastrů), Zlínským krajem (lobbování obor u, spolupráce při tvorbě Regionální inovační strategie), Sdr užením pro rozvoj
Zlínského kraje (regionální strategie),
Technologickým inovačním centrem
(soutěže Inovační f ir mu rok u, Nejlepší podnikatelský záměr). Ve spolupráci se členskými středními školami
se klastr aktivně podílí na modif ikaci
studijních plánů odbor ných předmětů
a propaguje obor zpracování plastů cílovým sk upinám (studenti – rodiče –
výchovní poradci).
V rámci mezinárodního síťování je
klastr zapojený do tří společných projektů. Pr vním z nich je Cluster plast
(Inter-Cluster Initiative to Target the
Future Challenges for the European
Polymer Conver ting Industr y, grant
No. 230019), f inancovaný 7. rámcovým
programem Evropské unie (7. RP EU),
více viz projekt Cluster plast na str. 13.
D r u h ý m p ro j e k t e m d otova n ý m 7. R P
E U j e p ro j e k t C E R A DA ( C e n t r a l E u ro p e a n Re s e a rch a n d D eve l o p m e n t
A re a , g r a n t No . 2 3 0 017 ) , k t e r ý j e z a měřený na posílení spolupráce v obl a s t i a u to m o b i l ové h o a l et e cké h o p r ů my s l u v re g i o n e ch Č e s k a ( Z l í n s k ý ,
M o r av s ko s l e z s k ý ) , S l ove n s k a ( Ž i l i n s k ý ) a Po l s k a ( K a tow i c e ) . K l í č ov ý m
t é m a t e m j e z e fe k t i v n ě n í ko m u n i k a c e
n a ú rov n i f i re m , v ě d e cko - v ý z k u m n ý ch
i n s t i t u c í , s t á t n í s p r áv y a s a m o s p r áv y.
Třetí mezinárodní projekt s názvem
AUTOPLAST (Vytváranie podmienok
pre zvyšovanie kvality ľudských zdrojov pre potreby automobilového pr iemyslu v oblasti plastov) probíhá s podporou Operačního programu Přeshraniční spolupráce SR–ČR 2007–2013.
V rámci tohoto projektu se jedná
o společnou iniciativu Města Tr nava,
Automobilového klastr u západní Slovensko a Mater iálově-technologické
fak ulty se sídlem v Tr navě Slovenské
technické univerzity Bratislava zaměřenou na předávání zk ušeností a podpor u odbor ného vzdělávání.
Činnost klastr u je také podporována
prostřednictvím dotačních projektů
Ministerstva průmyslu a obchodu, implementovaných agenturou Czechinvest, v rámci Operačních programů
Průmysl a podnikání (2007) a Podnikání a inovace (2009).
V současné době členská základna čítá
26 členů – 22 výrobních podniků, 2 odborné poradenské společnosti a 2 střední školy.
Členové klastru:
BLATINIE, a.s. / www.blatinie.cz
COMPUPLAST s.r.o. / www.compuplast.cz
D PLAST – EFTEC a.s. / www.dplast-eftec.cz
D PLAST a.s. / www.dplast.cz
Dura-Line CT, s.r.o. / www.duraline.cz
EKOTREND Ludky s.r.o. / www.ekotrend.com
ERCE CZ, s.r.o. / www.erce-plasturgie.com
FATRA - R.O.P. INTERNATIONAL, s.r.o.
www.fatra-rop.cz
FORM s.r.o. / www.form-composite.com
Frema, s.r.o. / www.frema.cz
greiner packaging slušovice s.r.o.
www.greiner-gpi.com
INVOS, spol. s r.o. / www.invos.cz
IRISA, výrobní družstvo / www.irisa.cz
JELÍNEK – TRADING spol. s r.o.
www.jelinek-trading.cz
KASKO spol. s r. o. / www.kasko.cz
MEGAT – výroba z plastů Zlín spol. s r.o.
www.megat-zlin.cz
PLASTIKA a.s. / www.plastika.cz
EVROPSKÁ UNIE
EVROPSKÝ FOND PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ
INVESTICE DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI
PV Plast spol. s r.o. / www.pvplast.cz
RETRIM – CZ, spol. s r.o. / www2.dupont.com
SMARTPLAST s.r.o. / www.smartplast.cz
Kontakt:
Plastikářský klastr z.s.p.o.
Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín
Ing. Jaroslav Toufar
ředitel klastru
Tel: +420 774 505 345
Email: [email protected]
Web: www.plastr.cz
SPŠ polytechnická – Centrum odborné
přípravy Zlín / www.spspzlin.cz
SPŠ Otrokovice / www.spsotr.eu
SPUR a.s. / www.spur.cz
VETA ZLÍN, spol. s r.o. / www.veta.cz
ZÁLESÍ a.s. / www.zalesi.cz
Zlín Precision s.r.o. / www.zlin-precision.cz
9
7 / 2 010 / R o č n í k I I
AUTOMOBILOVÝ KLASTER – ZÁPADNÉ SLOVENSKO
Poslanie:
Automobilový klaster západné
Slovensko (AKS) vznikol v roku
2007 a v súčasnosti ma 34
členov. Plní úlohu par tnerskej
inštitúcie pre rozvoj automobilového priemyslu a technologicky orientovaných firiem, aby
prostredníctvom silného zoskupenia podnikateľských subjektov, vysokých škôl, vedeckovýskumných inštitúcií a ďalších
štátnych a samosprávnych inštitúcií bola zabezpečená tr valá
konkurencieschopnosť jeho členov v rámci Slovenskej republiky a zahraničia pri tr valom
vytváraní podmienok čo možno najlepšieho využívania ľudských a technických kapacít,
ich kvalitatívneho rastu a vytvárania nových investičných
príležitosti v regióne.
10
Aktivity:
Zakladajúci členovia:
• Poradenstvo pre členov klastra
• Zabezpečovanie technologicko-vývojových štúdií ako aj zvyšovanie počtu
inovácií a technologických kapacít pre
členov klastra
• „Cost Saving and Marketing“
• Podpora inovatívnych firiem regiónu:
- budovanie Regionálneho inovačného
centra
- budovanie Mestského priemyselného
a technologického park u v Tr nave
• Vzdelávanie a výmena medzinárodných
skúsenosti
• Projekty zo zdrojov EU:
- Autoclusters, lead partner AKS Trnava
- AutoNet, lead par tner AKS Trnava
• Medzinárodná spolupráca orientovaná
na Rakúsko, Českú republiku a Ma ďarsko
• Cezhraničná spolupráca:
- SR–ČR projekt Autoplast
- SR–A projekt AC Centrope
- SR–H projekt CBC
Mesto Tr nava
Tr navský samosprávny kraj
Kľúčoví par tneri:
Platiskářský klastr Zlín
Automotive Cluster Vienna Region
Mater iálovotechnologická fak ulta so
sídlom v Tr nave Slovenská technická
univerzita Bratislava
Slovenský plastikársky klaster
Kontakt:
Automobilový klaster – západné Slovensko
Hlavná 5, 917 01 Trnava, Slovensko
Tel.: +421 335 331 712
Email: [email protected]
Web: www.autoklaster.sk
INOVAČNÍ B U L L E T I N
REALIZACE INOVAČNÍCH PROJEK TŮ SÍŤOVÁNÍM MEZI KLASTRY A UNIVERZITAMI
Počátkem března se Plastikářský klastr
v rámci řešení projektu AUTOPLAST
(více viz projekty Plastikářského klastr u str. 9), podporovaného z Operačního programu Přeshraniční spolupráce
SR-ČR 2007–2013, zúčastnil veletrhu
CARPLAST v Bratislavě zaměřeného
na plastikářský a především automobilový průmysl.
V rámci doprovodného odbor ného programu proběhla pod záštitou projektu AUTOPLAST konference s názvem
„Súčasnosť a budúcnosť plastového
priemyslu na Slovensku“. O aktuálnosti
tématiky svědčí vysoký zájem o setkání, kterého se zúčastnilo na 70 zás-­
tupců f irem, vědecko-výzk umných institucí a politických reprezentantů regionu.
V příspěvcích byla velká pozor nost
věnována popisu trendů vývoje v plastikářském a automobilovém průmyslu
na Slovensk u (stav výrobní a vývojové
základny, objemy a sor timent výroby
plastů). Na této akci byl srovnán sou-
časný stav plastikářského a automobilového průmyslu v Česk u a na Slovensk u.
Z příspěvků lze snadno odvodit, že
očekávané inovace v automobilovém
průmyslu budou v krátké době velmi
výrazné a pozice plastů bude ještě významnější než dnes. Prezentované příspěvky jsou k dispozici na webových
stránkách www.autoklaster.sk.
Mezi klíčovými potřebami výrobních
podniků byla disk utována i oblast lidských zdrojů, kde se jako zásadní jeví
zejména spolupráce mezi průmyslovou
sférou a školstvím, počínaje středoškolským. Z disk uze vyplynulo, že je
nezbytné naplňovat požadavky průmyslové praxe na přípravu absolventů
prostřednictvím aktualizace studijních
oborů a posílením studentských exk urzí a stáží ve f ir mách.
Konference poukázala též na potřebu spolupráce f irem v rámci inovačních projektů, které by posílily pozici
evropského plastikářského průmyslu
v kontextu celosvětové konk urence.
Kontakt:
Ing. Natálie Honková, Ph.D.
Plastikářský klastr z.s.p.o.
Tel: +420 774 505 344
Email: [email protected]
Web: www.plastr.cz
11
7 / 2 010 / R o č n í k I I
2. ROČNÍK TECHNOLOGICKÉ A KOOPERAČNÍ BURZY
2. ročník technologické a kooperační burzy zaměřené na plastikářský průmysl
Technologické inovační centrum
si Vás již podruhé dovoluje
pozvat na technologickou a kooperační burzu konanou dne
13. dubna 2010 v Kongresovém
centru Univerzity Tomáše Bati
ve Zlíně od 16–19 hodin.
Burza je zaměřena na plastikářský průmysl a odvětví příbuzná či spolupracující. Účastníkům burzy se nabízí jedinečná možnost získat nové obchodní
kontakty, najít nové dodavatele či zákaz-
12
níky, nové partnery pro vývoj produktů
nebo jinou formu spolupráce, a to z řad
podnikatelské i akademické sféry.
Kooperační a technologická burza
bude probíhat for mou předem domluvených schůzek, kde účastníci burzy
vybírají par tner y pro jednání z katalogu prof ilů všech registrovaných f irem
a institucí.
V případě Vašeho zájmu proto neváhejte a zašlete vyplněný registrační formulář se specif ikací Vaší nabídky a poptávky po spolupráci, který naleznete
na http://www.ticzlin.cz/register.php
a odešlete na níže uvedený kontakt,
na kterém Vám budou poskytnuty také
bližší infor mace o celé akci.
Kooperační a technologická burza je
souběžnou akcí konference PLASTKO
2010, pořádané Univerzitou Tomáše
Bati ve Zlíně a účast na ní je zdar ma.
Pro více informací kontaktujte:
Ing. Lucie Polášková
Technologické inovační centrum s.r.o.
Tel.: +420 739 570 791
Email: [email protected]
INOVAČNÍ B U L L E T I N
SPOLEČNÁ INICIATIVA ŠESTI EVROPSKÝCH PLASTIKÁŘSKÝCH KLASTRŮ
V Evropě představuje zpracování plastů jedno z nosných
průmyslových odvětví. Působí
v něm na 50 000 f irem, z nichž
85 % jsou malé a střední podniky, a vytváří 1,4 milionu pracovních míst.
Na posílení pozice evropského plastikářského průmyslu, který v současné
době musí čelit konk urenci jak zemí
s vysoce rozvinutými technologiemi
(především USA a Japonska), tak zemí
s levnou pracovní silou (asijské země
jako Čína, Malajsie, Indie apod.), se
zaměřuje projekt Cluster plast (Intercluster initiative to target the future
challenges for the European polymer
conver ting industr y).
Tato iniciativa se snaží o zefektivnění
komunikace, celkové kvalit ativní zlepšení spolupráce a případnou integ raci
aktivit komerčních f irem, vědecko-výzk umných organizací, krajských institucí a agentur na podpor u podnikání.
V rámci projektu Cluster plast budou
def inovány společné aktivity plastikářských klastrů ze šesti evropských
regionů. Projektové konsorcium tvoří
tzv. výzk umem řízené klastr y. Jedná
se o tři již fungující znalostní plas-
tikářské klastr y z Francie (Plastipolis), R akouska (Clusterland) a It álie (Proplast), které budou iniciovat
vznik tří nových výzk umem řízených
plastikářských klastrů v České republice (reprezentované Plastikářským
klastrem a Technologickým inovačním
centrem), Španělsk u (budoucí klastr
Plastival, který je moment álně v procesu zakládání) a Por tugalsk u (Engineer ing and Tooling cluster, který byl
založen v průběhu projektu). Par tnerem konsorcia je t aké tzv. „satelitní
sk upina“, která je tvořena odbor níky z jiných regionů. Jejím úkolem je
konzultovat a připomínkovat výstupy
projektu.
C í l e m p ro j e k t u j e p ř i p r av i t st r a te g i i
a s p o l e č n ý a k č n í p l á n , k te r ý b u d e
z a h r n ova t s d í l e n í v ě d e cko - te ch n o l o g i cké h o z á z e m í , t r a n s fe r z n a l o st í
a d o b ré p r a xe , n áv rh i n te g r a c e v z d ě l áva c í ch st r a te g i í , m o ž n o st i z a p o j e n í
s e d o s p o l e č n ý ch v ě d e cko - v ý z k u m n ý ch p ro j e k t ů , m o ž n o st i m o b i l i t y
m e z i j e d n ot l i v ý m i p a r t n e r y, n áv rhy
na společnou podporu podnikání
v p a r t n e r s k ý ch re g i o n e ch a m e n to r i n g ové a k t i v i t y. A k č n í p l á n s e z a m ě ř u j e
n a š í ř e n í p o z n a t k ů m e z i m a l é a st ř e d n í p o d n i k y, k te ré j s o u ve l m i d ů l e ž i to u
s o u č á st í e ko n o m i cké re a l i t y a m aj í
p o d st a t n ý vl i v n a e ko n o m i ck ý ro z vo j
re g i o n ů .
V minulém roce byla zpracována analýza
výzk umných potenciálů, služeb na podpor u podnikání a komerčních plastikářských f irem jednotlivých regionů.
Byl proveden mezinárodní benchmarking “evropského” klastr u s japonským
(Shinsu smar t devices cluster) a amer ickým (Chicago chemistr y technology
cluster). Na základě výsledků analýzy,
dopor učení par tnerů, exper tů na jednotlivé oblasti akčního plánu a satelitní sk upiny odbor níků se nyní tvoří
společný akční plán.
Projekt (230019) je f inancován ze
7. rámcového programu Evropské unie.
Pro případné bližší informace kontaktujte:
Ing. Petra Al Azawy
Technologické inovační centrum s.r.o.
Tel.: +420 573 776 253
+420 734 443 878
Email: [email protected]
A European Coordination and Support Action supported
through the Seventh Framework Programme for Research
a n d Te c h n o l o g i c a l D eve l o p m e n t .
13
7 / 2 010 / R o č n í k I I
NOVÉ NÁSTROJE PODPORY REGIONÁLNÍHO PODPŮRNÉHO ZDROJE, S.R.O.
1.
Program „PODPORA EU“
Společnost Regionální podpůrný zdroj
poskytuje od prosince 2009 program
PODPORA EU. Cílem programu je
poskytování krátkodobých úvěrů subjektům ve Zlínském kraji pro zajištění
f inančního kr ytí realizace projektů spoluf inancovaných z ROP Střední Morava
a Operačního programu Přeshraniční
spolupráce Slovenská republika – Česká
republika. Tento program tedy pomáhá
f inančně překlenout časový nesoulad
mezi schválením projektu a vyplacením
2.
dotace z EU. Program doposud nejvíce
využívají obce. Avšak způsobilými příjemci jsou i dobrovolné svazky obcí,
organizace zřizované nebo zakládané
kraji a obcemi, podnikatelské subjekty,
obecně prospěšné společnosti a církevní právnické osoby. V rámci OP Přeshraniční spolupráce SR–ČR to mohou
být navíc i příspěvkové organizace státu, kraje, obce, zájmová sdružení právnických osob a školské právnické osoby. Podpora je žadatelům poskytována
ve formě úvěru na dobu splatnosti do 4 let. Maximální výše úvěru je omezena
výší dotace schváleného projektu žadatele o úvěr (úvěrem je možné zajistit
100% dotační části celkového rozpočtu
projektu). Výše úvěru na jednoho žadatele je do 20 mil. Kč.
Program „PODPORA ZK“
Mezi další programy, které společnost
nově poskytuje, patří PODPORA ZK.
Cílem programu je podpora sociálních
služeb ve Zlínském kraji formou poskytování krátkodobých půjček poskytovatelům sociálních služeb, kterým byla
schválena dotace ze státního rozpočtu
v rámci vyhlášeného dotačního řízení
pro daný kalendářní rok, vztahující se
k § 101 zákona o sociálních službách,
pro překlenutí období mezi schválením
dotace a jejím připsáním na účet poskytovatele sociální služby. Půjčka může
být použita pouze na stejné účely jako
dotace ministerstva, tedy pouze k f inancování běžných výdajů, které souvisejí
s poskytováním sociální služby (osobní a provozní náklady) – přesná specif ikace uznatelných nákladů je stanovena v metodice ministerstva pro daný
kalendářní rok. Maximální výše úvěr u
na 1 sociální službu je omezena do výše
1/3 celkové dotace schválené ministerstvem. Splatnost půjčky bude nastavena
u každé žádosti individuálně, maximálně
však vždy do 31. 12. kalendářního roku,
ve kterém byla poskytnuta. Program
PODPORA ZK byl spuštěn 11. 2. 2010
a již má své pr vní zájemce.
Kontakt:
Ing. Milan Škarka, MBA
jednatel společnosti
Regionální podpůrný zdroj, s.r.o.
Tel:+420 573 776 460
Email: [email protected]
Web: www.rpz-zlin.cz
NOVÝ ON-LINE KATALOG VAV INSTITUCÍ VZNIKL V RÁMCI PROJEK TU CERADA
Technologické inovační centrum je
od března 2009 zapojeno do mezinárodního projektu CERADA (Central European Research and Development Area),
realizovaného ve spolupráci s partner y
z České republiky, z Polska a ze Slovenska.
Cílem projektu je mj. usnadnit spolupráci f irem a vysokých škol při realizaci
konkrétních výzkumných a vývojových
aktivit, především v oblasti automobilového a leteckého průmyslu. Jedním
z výstupů projektu je vytvoření katalogu
prof ilů VaV organizací.
Vytvoření prof ilu v katalogu s sebou nenese žádné poplatky, informace je třeba
uvádět v angličtině. Katalog představuje především místo pro síťování, tvorbu
nových kontaktů a obchodních příležitostí, je veřejně přístupný na adrese
www.cerada.org.
Project Financed by the Seventh Framework Programme of the European Community
14
INOVAČNÍ B U L L E T I N
VÝZVY
Program ERASMUS nejen pro mladé podnikatele
Program ERASMUS umožňuje začínajícím
podnikatelům pracovat po dobu až 6 měsíců společně se zkušeným podnikatelem
v jeho malém či středním podniku sídlícím
v jiné zemi EU.
Tento program Evropské unie:
• Dává novým podnikatelům příležitost
přiučit se u zkušeného podnikatele, kter ý
řídí malý nebo střední podnik v některé jiné
zemi EU,
• umožňuje výměnu zkušeností mezi začínajícími a zkušenými podnikateli,
• usnadňuje přístup na nové trhy a vyhledávání potenciálních obchodních partnerů,
• podporuje vytváření sítí složených z podnikatelů a malých a středních podniků,
• dává zkušeným podnikatelům možnost
rozvíjet nové obchodní vztahy a nacházet
nové obchodní příležitosti v jiné zemi EU.
Kdo se může zúčastnit?
• Začínající i zkušení podnikatelé.
• Začínající podnikatelé jsou buď najisto
rozhodnutí začít s podnikáním, nebo s podnikáním již začali během posledních tří let.
Zkušení podnikatelé by měli vlastnit nebo
řídit malý nebo střední podnik v některé
zemi Evropské unie.
Více informací o programu naleznete
na stránkách programu
http://www.erasmus -entrepreneur s.eu/
index.php .
Výzva programu COST
Evropská komise 27. ledna 2010 zveřejnila výzvu programu COST (European
Cooperation in Science and Technology). Tento program je zaměřen především na vytváření sítí mezi evropskými
výzkumníky, které by měly Evropě pomoci v procesu formování společného
výzkumného prostoru.
COST nepodporuje výzkum jako takový, ale především aktivity, které vedou
k utváření společných vazeb a spolupráci. Výzva má dvě uzávěrky – 26. března
2010 pro tzv. pre-proposals (krátká verze projektu) a 14. května 2010 pro plné
znění návrhů projektů.
Podrobnější informace k výzvě jsou
k dispozici na http://www.cost.esf.org.
Technologická agentura České republiky (TA ČR) vyhlásila program ALFA
Dne 24. 3. 2010 vyhlásila TA ČR první výzvu k překládání návrhů projektů
do programu ALFA. Program je zaměřen na podporu projektů aplikovaného
výzkumu a experimentálního vývoje, jejichž výsledky mají vysoký potenciál pro
uplatnění v nových produktech, výrobních postupech a službách.
Program ALFA je rozdělen do tří podpro­
gramů:
Hlavním cílem programu je výrazné zvýšení
množství a kvality nových poznatků aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje
v oblasti progresivních technologií, materiálů a systémů, energetických zdrojů, ochrany
a tvorby životního prostředí a udržitelného
rozvoje dopravy, které budou aplikovatelné
v podobě inovací. Tyto poznatky povedou
následně k posílení výkonnosti ekonomických subjektů, růstu konkurenceschopnosti
hospodářství a společnosti České republiky
a zvýšení kvality života jejích obyvatel.
V roce 2011 bude mezi projekt y, které
úspěšně projdou veřejnou soutěží, rozdělena podpora ve výši 817 mil. Kč.
O podporu z programu ALFA mohou žádat jak podniky, tak výzkumné organizace,
samy i ve spolupráci.
• Progresivní technologie, materiály a systémy
• Energetické zdroje a ochrana a tvorba
životního prostředí
• Udržitelný rozvoj dopravy
Text programu ALFA je k dispozici
na stránkách
http://www.tacr.cz/programy-ta-cr/.
15
7 / 2 010 / R o č n í k I I
NABÍDKA/POPTÁVKA
Běloruská společnost OOO INPOL PLAST hledá českého partnera (investora), který by měl zájem rozvíjet společnou
výrobu s cílem nahradit analogy italské dětské produkce. Cílem projektu je výroba produkce zaměňující importní zboží.
Zájmem je rozšířit a iniciovat novou výrobu dětských kočárků, autosedaček, oblečení pro děti a teenager y, dětských
postýlek a matrací. Realizace zboží: na trhu Běloruska a Ruské federace
V případě Vašeho zájmu o podrobné informace kontaktujte:
Miroslav Obruča
CzechTrade
Tel: +420 224 907 527
Email: [email protected]
Německá společnost hledá v ČR výrobce nábytku pro laboratoře.
V případě Vašeho zájmu o podrobné informace kontaktujte:
Iveta Miškovská
CzechTrade
Tel: +420 224 907 574
Email: [email protected]
Italská f irma má zájem o spolupráci s výrobci současného nábytku a designu, židlí, křesel a bytových doplňků. Cílem
je budování originálního konceptu a nabídky pro jejich klienty z řad architektů, designérů, dodavatelů interiérových
zařízení a investorů.
V případě Vašeho zájmu o podrobné informace kontaktujte:
Iveta Miškovská
CzechTrade
Tel: +420 224 907 574
Email: [email protected]
Izraelská f irma podnikající v oblasti polymerů a elektricky vodivých systémů vyvinula elektricky vodivý polymerní
systém pro použití v oblasti automobilového a elektrotechnického průmyslu. Hlavní inovativní výhodou je schopnost
zpracovat polymer y bez ohledu na jejich vstupní vlastnosti. Přeměnit polymer ve vodivý plast pomocí přidání vodivých
částeček (kovových nebo uhlíkových) je jeden ze současných požadavků v uvedených odvětvích. Firma hledá průmyslové a výzkumné partner y pro vývoj dalších aplikací.
V případě Vašeho zájmu o podrobné informace kontaktujte:
Jiří Janošec
Technologické centrum AV ČR
Tel.: +420 234 006 136
Email: [email protected]
Investiční společnost z Izraele hledá odborné znalosti (výměnu informací, licenční smlouvu) a technologii (výrobní
proces, strojní zařízení) pro zpracování a znovuvyužití použitých pneumatik a následné průmyslové použití materiálu,
jenž je výstupem tohoto procesu.
Ochrana životního prostřední vyžaduje odstranění použitých pneumatik. Společnost má zájem o ustanovení nové obchodní činnosti pro shromažďování použitých pneumatik a jejich využití v nejrůznějších průmyslových oblastech.
V případě Vašeho zájmu o podrobné infor mace kontaktujte:
JIC, zájmové sdružení právnických osob
Monika Vrbková
Tel: +420 541 143 055
E-mail: [email protected]
INOVAČNÍ BULLETIN 7/2010
Vydává: Technologické inovační centrum s.r.o., Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín
Redakční rada: Veronika Fojtáchová, Lenka Kostelníková, Jan Šimek
Tel: +420 573 776 253
Email: [email protected]
www.ticzlin.cz
Fotodokumetace: Archiv TIC, archiv UTB ve Zlíně, archiv Invos, spol. s r.o.
www.inovacnipodnikani.cz
Grafické zpracování: STUDIO 6.15 s.r.o.