Zpravodaj CHKO České středohoří

PŘIPRAVUJEME:
Přednáškové cykly ve spolupráci s Městskou knihovnou K.H. Máchy v Litoměřicích “Za humny” a “Nebojte se
přírody”(informace v aktualitách).
Výstava - 9. 1. - 6. 2. 2013 výstava botanických herbářových položek rostlin z Českého Středohoří ve Státní vědecké knihovně v
Ústí n/L (informace v aktualitách)
STŘEDOHOŘÍ
Soboty ve Středohoří 2O13: 6. 4. 2013 - hrady Českého středohoří: Litýš + vycházka do NPR Sedlo; 1.6. 2013 - Janovice,
Bobří soutěska, Starosti: botanická vycházka, zaniklá obec; 22. 6. 2013- Slunovrat na stepi - akce na Lounsku v rámci projektu
Life+; 26. 1O. 2013 - zaniklé vsi pod Bukovou horou;
14. - 15. března 2013 - “Workshop Pastva” v rámci projektu Life zaměřený na pastvu, jako následný management
“Den otevřených dveří” k výročí vyhlášení CHKO, 19. března 2013 v budově Správy
18. května 2013 - “Slavnosti stepí”, druhý ročník akce pro celou rodinu v okolí vrchu Raná v rámci projektu Life+
4. června 2013 - “Jeřáb - strom roku 2013”, prezentace spojená s ukázkami v přírodě, ve spolupráci s Lesy ČR
“Den strážců přírody” 27. 8. 2013, prezentace práce Stráže přírody pro veřejnost na Panské skále ve spolupráci s CHKO
Labské pískovce a Asociací strážců ČR
ZPRAVODAJ
Výstava starých a krajových odrůd jabloní a hrušní v průjezdu Správy, 1. 10. - 30. 10. 2013
Informace o jednotlivých akcích budou průběžně zveřejňovány na webu Správy v aktualitách.
SPRÁVY CHKO ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ
SLOUPEK
STŘEDOHOŘÍ, ZPRAVODAJ SPRÁVY CHKO ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ, číslo třetí, e.č. MK ČR E 19322
VYDÁVÁ SPRÁVA CHKO ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ, MICHALSKÁ 260/14,LITOMĚŘICE, tel.: 416574611
Připomínky a náměty na články můžete volat nebo zasílat na naši poštovní adresu, nebo e-mail:
[email protected], nebo: [email protected] - předmět ZPRAVODAJ
FOTOGRAFIE: M. Kalík, V. Vlačiha, M. Krištof , B. Franěk, L. Peterka, www.mapy.cz, archiv fotografií Správy CHKO ČS,
P. Krásenský
TEXTY: R. Hamerský, B. Franěk, D. Robková, P. Moravec, J. Marešová, L. Peterka
KOPÍROVÁNÍ TOHOTO ZPRAVODAJE ZA ÚČELEM BEZPLATNÉHO ŠÍŘENÍ JE POVOLENO
Na sklonku roku 2012 vychází, po delší odmlce,
další číslo Zpravodaje Středohoří. Více než roční
odmlka od posledního čísla byla vyvolána, mimo jiné,
změnou v přístupu k akcím pro veřejnost a to jak tu
nejširší, tak i tu užší, mezi kterou počítáme i čtenáře
našeho Zpravodaje.
Správa CHKO, jako státní organizace a součást
Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, se během roků
2011 a 2012 musela vypořádat s celou řadou úsporných
opatření. Proto již mnohem méně času může Správa
věnovat přímé samostatné osvětové činnosti. O to více
je potřebné, aby se Správa zapojovala do akcí
pořádaných jinými organizacemi, sdruženími nebo
spolky.
V tomto čísle přináší Zpravodaj opět přehled
akcí, která Správa CHKO sama pořádala, nebo se na
nich podílela a další pravidelné rubriky. Na konci čísla
pak najdete i přehled akcí plánovaných na rok 2013.
Upoutávka vychází z připravovaného plánu aktivit
Správy CHKO, který je v těchto dnech dokončován.
Zbývá jen rozhodnout, na které aktivity najdeme
dostatek sil a podaří se je zrealizovat.
Takové rozhodnutí se týká rovněž další
existence a podoby Zpravodaje. Proto uvítáme názory
všech čtenářů na to, jestli je pro ně Zpravodaj
přínosem a jak by měl ideálně vypadat do budoucnosti.
J. Obermajer, vedoucí Správy
PROSINEC 2012
OBSAH:
Strana 2-5: Stalo se - informace o akcích za
uplynulé období
Strana 6: Flora - Drobnokvět pobřežní,
Strana 7: Fauna - Migrace obojživelníků v
CHKO České středohoří v r. 2011, Hnízdění
sokola stěhovavého v Průčelské rokli nad
Brnou
Strana 8: Fauna - Přástevník kostivalový
Strana 9: Krajina - Evropský projekt LIFE+
Strana 10: Méně známá místa- Údolí
Moravanského Potoka
Strana 11: Maloplošná chráněná území Sluneční
stráň
Strana 12: Připravujeme, PF 2013
MALOPLOŠNÁ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ
STALO SE...
Výstava ve Vědecké knihovně v Ústí nad Labem
Výstavka dávných forem života v Českém středohoří, které se zachovaly v podobě zkamenělin.
Po úspěšných výstavách zaměřených na minerály, horniny a na staré odrůdy jabloní a hrušní připravili, na
leden 2012, pracovníci Správy CHKO České středohoří ve vestibulu Vědecké knihovny v Ústí nad Labem další
výstavku věnovanou zkamenělým formám života dávných geologických období. Návštěvníci si mohli
prohlédnout zkameněliny rostlin i živočichů z období druhohor a třetihor z oblasti Českého středohoří a blízkého
okolí.
Přednášky v knihovně K.H. Máchy v Litoměřicích.
Další akcí v rámci spolupráce knihovny a Správy CHKO byla
přednáška o minulosti krajiny Českého středohoří „Středohoří kdysi…“.
Proběhla 8. února v podvečerních hodinách v sále Městské knihovny K.H. Máchy v
Litoměřicích. Pracovník Správy L. Peterka provedl přítomné posluchače virtuálně, pomocí
historických fotografií a pohlednic, severní částí Českého středohoří od Úštěka na Verneřicko.
Přednáška byla zaměřena na změny v krajině, změny v hospodaření, dále na obce na Levínsku a
Verneřicku i na obyvatele, kteří zde před 80. a více lety hospodařili a žili v souladu s tehdejší
krajinou. Přednášku si přišlo poslechnout přes čtyřicet zájemců.
Další spolupráce s knihovnou K.H. Máchy v Litoměřicích
V sobotu 25. 2. 2012 uspořádali pracovníci Knihovny K.H. Máchy v Litoměřicích výlet pro děti a rodiče na vrch Boreč u Lovosic, na
kterém průvodcovskou službu zajistila Správa CHKO České středohoří. Z p o h l e d u
Správy byl výlet úspěšný. Na vrchol Borče se vydalo přes 40 účastníků rodičů i dětí,
kteří si vychutnali jak „bahenní lázně“ na cestě ke kopci, tak krásný výhled na
Milešovskou část středohoří i pohled do ventarol na temeni kopce.
Po cestě k vrcholu byla cesta doplňována informacemi o kopci samotném i
okolí. Bohužel teplé počasí nepřálo tomu, aby vycházející pára z ventarol byla dobře
vidět. Tak nastoupila jiná pomůcka, větrníčky. Děti i dospělí, se zájmem a chutí, nechali
roztočit větrníčky silou teplého vzduchu unikajícího z masívu hory. Rychlost proudu
vzduchu v jamách na vrcholu dosahuje, podle měření, rychlosti přes 30 km/h. Děti
společnými silami odlovily i keš (poklad) na vrcholu kopce.
Přírodní rezervace Sluneční stráň
vyhlášena 16.9.1968, výměra 7,62 ha . I. zóna CHKO.
Rezervace zaujímá jižní a jihovýchodní svah hřbetu vybíhajícího z Vysokého Ostrého mezi Střekovem a Brnou
nad Labem. Pestrý geologický podklad je tvořen několika různými třetihorními horninami. Na něm se střídají rozmanitá
rostlinná společenství, počínaje sporou vegetací skalních výchozů a sutí přes
travinné a křovité porosty stepi a lesostepi až po listnatý les s převahou dubu.
Mimořádně bohatý je zde výskyt zvláště chráněných druhů: tařice skalní,
okrotice bílá, dříve i o. červená, vemeník bílý, kosatec bezlistý, lomikámen
vždyživý, dvojštítek měnlivý, bělozářka liliovitá a jiné.
Pestrá je také fauna - výsledky průzkumů udávají 84 druhů obratlovců,
z nich významní jsou např. mlok skvrnitý, užovka hladká, zmije obecná, z
ptáků holub doupňák, dudek chocholatý, slavík obecný, žluva hajní a více
druhů dravců a sov, ze savců plch velký. Z bezobratlých nejsou k dispozici
téměř žádné údaje kromě mravenců, kterých zde bylo zjištěno 17 druhů. Z
území rezervace existuje starý údaj o výskytu zvláště chráněného brouka
chrobáka vrubounovitého.
V 19. století byly v západní části rezervace uměle vysázeny akáty, v
dnešní době jsou tyto porosty nevítané, rychle se rozšiřující a nesnadno
zvládnutelné, proto se opakovaně provádí jejich likvidace. Území je přístupné
po naučné stezce Pod Vysokým Ostrým.
„Sobota ve Středohoří...“
...na Panně se vydařila. Akce se díky zajímavému tématu a slunečnému počasí zúčastnilo šest
desítek zájemců. Ve slunečném dubnovém dopoledni se účastníci akce vydali na výstup k hradu
Panna. Po cestě pod hrad si vyslechli informace týkající se skladby lesa, seznámili se blíže se
zajímavostmi suťového lesa a zblízka si prohlédli i místo s jezevčí norou.
Pak se již ke slovu dostali zástupci společnosti Hrady Českého středohoří. Pan Hynek Veselý
zaujal poutavým vyprávěním o historii hradu, ale hlavně provedl účastníky místy, kde ukázal a
vysvětlil princip a účel zajímavých opevňovacích prvků hradu. Zájemci byli na vrcholu kopce
odměněni zajímavými výhledy do krajiny.
Suché stráně skalní stepi v rezervaci
Bělozářka liliovitá
Společný výlet S CHKO České středohoří a litoměřické knihovny
V sobotu 12. 5. 2012 se zájemci o botaniku a krajinu Českého středohoří seznámili se zajímavostmi
Bílých strání u Pokratic. Navzdory děštivému a větrnému počasí dopoledne, se po obědě sešlo téměř 20
zájemců o vycházku na Bílé stráně. Byli odměněni hezkým slunečným počasím s poměrně velkou
dohledností.
Pracovník S CHKO České středohoří provedl účastníky nejen maloplošným chráněným
územím NPP Bílé stráně, ale i částí evropsky významné lokality Bílé stráně a zúčastněné seznámil se
zvláštnostmi a zajímavostmi lokality. Bohužel díky velkému suchu účastníci nespatřili ozdobu Bílých strání
vstavače nachové, tořiče a pětiprstky, které ještě řádně nevylezly po jaru ze země.
První ročník „Slavností stepí“ slavil úspěch
V sobotu 19. 5. proběhl první ročník Slavností stepí, festivalu lounských stepí a jejich ochrany, kopce Raná a lidí s ním svázaných.
Cílem „Slavností“ bylo zvýšení zájmu veřejnosti o přírodně velmi cenné oblasti stepí na Lounsku a představení problematiky jejich ochrany.
Obnově a ochraně lounských stepí napomáhá projekt Life+. Program Evropské komise Life+ oslavil letos v květnu dvacáté narozeniny, a tak
jsme oslavili nejen lounské stepi, ale také kulatiny dotačního programu, který pomáhá chránit přírodu na území Evropské unie. Tento dotační
Stránka 2
Stránka 2
Kosatec bezlistý
Labské údolí v pohledu ze Sluneční stráně
Stránka 11
Mlok skvrnitý
Nedílnou součástí projektu je práce s veřejností, neboť kladný
vztah k přírodě a touha ji chránit je základem dlouhodobé
udržitelnosti cílů projektu. V rámci projektu jsou pořádány přednášky
a exkurze, výstavy a soutěže pro děti a jednoročně také Slavnosti stepí
rodinný den nabitý aktivitami, na který se můžeme příště těšit 18.
května 2013 na Rané.
Koordinujícím příjemcem našeho projektu LIFE+, celým
názvem „Aktivní ochrana evropsky významných lokalit s teplomilnými
společenstvy a druhy v Lounském středohoří“, je Agentura ochrany
přírody a krajiny ČR. Prakticky má projekt pod patronátem Správa
CHKO České středohoří společně s ředitelstvím AOPK ČR se sídlem v
Praze. Projekt probíhá v letech 2011-2016 a jeho celkový rozpočet činí
zhruba 35,5 milonů Kč, přičemž přesně polovinu této částky poskytlo
MŽP a polovinu Evropská komise.
Vrch Srdov z Oblíku
Více informací lze nalézt na stránkách projektu LIFE+ „Stepi Lounského středohoří“ na www.nature.cz
MÉNĚ ZNÁMÁ MÍSTA
Údolí Moravanského potoka
Moravanský potok je dlouhý necelé 4 km, pramení
v rybníce pod Stebnem a vlévá se do Labe pod hřbitovem v
Dolních Zálezlech.
Obec samotná je prvně zmiňována již v roce 1057 v
zakládací listině litoměřické kapituly. V roce 1633 vedla
přes Dolní Zálezly pěší pošta z Drážďan do Prahy. Posel
tady měl i svůj domek. Od roku 1652 již jezdil koňmo a od
roku 1752 jela pošta poprvé na nápravě, dostavníkově.
Nádražní budova patří mezi nejstarší původní drážní
objekty železnice Praha Ústí n/L. Začneme stoupat z
Květinové ulice stezkou podél potoka. Celá stezka i její
přilehlé okolí bude v roce 2013 přírodně zrekonstruována
Lesy České republiky. Mineme místní hřbitov a stezka
Akumulační hrázky na potoce
dostane přírodní charakter. Budeme míjet několik
Jeden ze stupňů vodopádu
protipovodňových strarých, německých hrázek z čedičového kamene. Po půl kilometru
budene procházet místní částí „U Kaolínky“. Zde jsou ve svazích patrné pozůstatky těžby písků, z nichž se kaolín separoval.
Samotný kaolín se do padesátých let minulého století zpracovával v keramičce v Telnici. Dále stoupáme po hraně kaňonu potoka,
kde do poloviny minulého století byly sady, políčka a pastviny. Mineme i pozůstatky starého mlýna a pozorný návštevník si
všimne i místa, kde byl nádržkový rybník s vodou pro mlýn. Pak nás stezka již dovede k vodopádům na moravanském potoce.
Vodopády jsou v zářezu čedičového údolí. Vodopád není celistvý, ale je rozdělen do několika stupňů,z nichž má jiný charakter. Od
vyšších stupňů k místům , kde voda teče pře balvany k místu, kde se dere svislou puklinou. Pak už jen bývalými sady a loukami
vystoupáme do Moravan.
program je zaměřen na podporu a zachování druhové pestrosti evropsky významnýchlokalit.
„Slavnosti stepí“ byly zahájeny v sobotu ráno slavnostním otevřením výstavy o lounských stepích a projektu Life+ na jejich
ochranu. Výstava obsahovala 8 panelů a poučnou, ale i zábavnou expozici přírodnin. Výstava byla doplněna o soutěž a další interaktivní
aktivity pro malé i velké návštěvníky. Výstava byla do září 2012 volně přístupná v prostorách Obecního úřadu Raná. Společně s výstavou
si návštěvníci mohli prohlédnout nejlepší práce z výtvarné soutěže žáků mateřských, základních a středních škol na téma stepí a života na
nich. Soutěže se účastnili žáci ZŠ Havlíčkova Litoměřice, ZŠ Na Valech Litoměřice, ZŠ Terezín, ZŠ Květnového vítězství Praha 4, 7.ZŠ
Louny, MŠ Šafaříkova Louny, MŠ Masarykova Litoměřice, DDM Rozmarýn Litoměřice a Gymnázium Josefa Jungmanna
Litoměřice.
Po vernisáži se rozeběhlo pásmo přednášek a exkurzí a návštěvníci se vydali poodhalit tajemství stepí a lounské krajiny. Jako
první poutavě vyprávěl o krajině RNDr. Jiří Sádlo, a to přímo v terénu. Během další exkurze zájemci pozorovali sysly z kolonie
nacházející se na dopadových plochách pod kopcem a dozvěděli se o syslím životě, radostech a strastech. Sysel je dnes vzácný hlodavec,
kterého jsme ještě před padesáti lety hubili jako zemědělského škůdce. Na Rané ale máme štěstí, neboť jde o jedno z posledních míst s
přirozeným výskytem sysla, kterému se tu dobře daří. Děti nadšeně a velmi pohotově chytaly do entomologických sítí motýly během
exkurze za těmito křehkými živočichy. Přes horko, kterému se motýli spíše vyhýbají a raději se schovají do trávy nebo křoví, jsme chytili a
určili 8 druhů.
Účastníci botanické exkurze vydali nejen na kopec Raná, ale také na další blízký
vrch Oblík. Vzhledem ke krásně letnímu počasí a zájmu návštěvníků o exkurze se i některé
prezentace, z pásma odborných přednášek ,doprovázející výstavu, přesunuly do přírody.
Návštěvníci si také mohli zblízka prohlédnout natažené ornitologické sítě a dozvědět se o
tom, jak se ptáci chytají, jak a proč probíhá jejich kroužkování. Největší úspěch ale
samozřejmě slavili ptáci samotní, když se s nimi mohli návštěvníci zblízka seznámit a pak je
pustit zpět na svobodu. Další zvířata, se kterými jsme se na slavnostech setkali, byla ze
záchranné stanice Falco.
Nechybělo ani setkání s dobrovolnými strážci přírody. Lidmi, kteří ve svém volném
čase v terénu zajišťují dodržování pravidel ochrany přírody.
Nezapomnělo se ani na cyklisty, pro které byly připraveny dvě etapy cykloexkurze s
povídáním během zastávek. Start byl ráno v Lounech a první etapa dovedla cyklisty na Ranou, kde před polednem začala etapa druhá
kolem Rané, Milé, Sinutce a Oblíku zpět do Loun.
Kopec Raná je vyhledávaným cílem vyznavačů paraglidingu, leteckých
modelářů i turistů. Zároveň jde o národní přírodní rezervaci a evropsky významnou
lokalitu, tedy území s přísnou ochranou přírody, např. z důvodu přítomnosti
prospívající kolonie kriticky ohroženého sysla obecného či porostu kavylů (trav), které
touto dobou halí kopec do stříbrného, ve větru se vlnícího, kabátu. Na kopci také
probíhá v rámci projektu Life+ odstraňování křovin, pastva a kosení.
Návštěvníci se během slavností setkali s provozovateli paraglidingu na Rané,
kteří pro ně měli připravené ukázky, mohli obdivovat propracované modely letadel a
helikoptér. Děti se nejvíce radovaly z letecké dodávky bonbónů.
Místní zemědělci si připravili ukázky práce se stádem a pasteveckými psy a
velký úspěch sklidilo také stříhání ovcí. Dokážete si představit, že jeden střihač ostříhá
100 ovcí za den? Na „Slavnostech“ jsme jich ostříhali mnohem méně, ale i tak kolem
střihače byl velký počet diváků.
A na „Slavnostech“ nemohl chybět ani jarmark, kde své výrobky prezentovali
místní zemědělci a řemeslníci. Odpoledne se malí i velcí potěšili u pohádek Sváťova dividla. Místní hasiči si připravili ukázky techniky a
zásahů jako je např. vyprošťování lidí z aut při autonehodách. Odreagovat se malí i velcí mohli ve skákacím hradě nebo při
aquazorbingu.
Slavnosti stepí organizovala Správa CHKO České středohoří v rámci projektu Life+ a Obec Raná, ve spolupráci s I.H. Farm
farmou pod Oblíkem, panem Hálou místním zemědělcem, který v současnosti zajišťuje pastvu na kopci Raná a panem Strnadem provozovatelem restaurace Skleník pod kopcem Raná. „Slavnosti stepí“ potvrdily, že spolu mohou jednotlivé zájmové skupiny i ochrana
přírody dobře vycházet.
Na úspěchu akce se ovšem podílelo mnoho dalších lidí, kterým patří velké díky.
V sobotu dne 14. 5. 2012 proběhla rozsáhlá úklidová akce na Milešovce
Začátek vodopádů
U Kaolínky
Stránka 10
Moravanský potok nad bývalým mlýnem
Zúčastnilo se jí přes 260 dobrovolníků a proběhla na území katastrů Černčice, Milešov, Velemín, Bílka, Kocourov, Vlastislav,
Páleč, Štěpánov, Kostomlaty pod Milešovkou, Lukov, Žalany, Hetov, Medvědice a Bořislav.Uspořádali ji již po osmé členové občanského
sdružení „Milešovský spolek přátel přírody“. Na akci se dále podíleli členové občanského sdružení Bžany, studenti a pedagogové Střední
lesnické školy a Střední odborné školy sociální Šluknov, kteří se prezentovali odborným
výkladem o sokolnictví, včetně ukázek živých dravců a sov. Lesy ČR, s.p. zastupoval revírník
pan Petr Bláha, který vedl i odbornou přednášku na téma lesní pedagogika. Dále se zúčastnili i
členové Mysliveckého spolku Černčice, členové Českého svazu ochránců přírody ZO 37/02
Litoměřice a Skauti z Litoměřic a Mostu v celkovém počtu 43 členů. Česká společnost
ornitologická byla zastoupena dlouholetým účastníkem této akce panem Františkem Vidnerem,
přijeli také koníčkáři ze Žalan a členové občanského sdružení Pro záchranu hradu Kostomlaty.
Zástupci mysliveckého spolku Bžany předvedli ukázky výcviku loveckých psů. Dalšími
dlouholetými účastníky akce byl též Výchovný ústav Kostomlaty pod Milešovkou a Boletice se
svými svěřenci. CHKO České středohoří bylo zastoupeno devíti strážci přírody. Na akci se
podíleli i občané uvedených obcí a starostové obcí Bořislav, Velemín, Kostomlaty pod
Milešovkou, Žalany a Lukov, kteří zajistili velkoobjemové kontejnery a sběrné dvory, kam se
sebraný odpad svážel. Dále zde pomáhalo i mnoho lidí z Prahy, Mělníku, Rakovníka, kteří mají
rádi tento kout Českého středohoří. Sebralo se něco přes 80 krychlových metrů komunálního odpadu. Je znát, že území se čistí, neboť se už
Stránka 3
Odvážely i malé lokální nelegální skládky, staré víc než 20 let. Na akci se vydařilo krásné a slunečné jarní počasí a odpolední
společenský program s občerstvením také sklidil velký úspěch. Do večera se o hudbu starala country kapela Vápenice z Krušných hor. Děti si
mohly pohladit čerstvě narozená jehňata, povozit se na koních a prohlédnout si jelení farmu. Velké poděkování patří organizátorům i všem
zúčastněným, kteří svou dobrovolnou prací přispěli k ochraně přírody Českého středohoří.
Zajímavý je volný překlad názvů přástevníka v několika evropských jazycích:
anglicky: Jersey Tiger tygrův svetr
německy: Russischer Bär ruský medvěd
francouzsky: Écaille chinée melírovaná šupina
polsky: Krasopani hera večerní hvězda
Den s LČR v Oparně
Pracovníci Správy CHKO České středohoří se zúčastnili pravidelné jarní akce Lesů ČR.
Dvoudenní akce o druhém červnovém víkendu „Den s LČR“, kterou pravidelně pořádá Lesní správa
Litoměřice, byla v pátek zaměřena na školní mládež. V pátek stanoviště CHKO navštívilo téměř na
dvě stovky žáků ZŠ a SŠ, kteří se pomocí her dověděli něco nového o živočičích, rostlinách i krajině.
V sobotu převládaly mezi návštěvníky rodiny s dětmi, ale objevilo se i několik dětských
kolektivů. Mezi devátou ranní a třetí odpolední hodinou se v stánku CHKO vystřídalo téměř 400
zájemců, kteří se bavili stejnými úkoly jako školní děti v pátek. Největší ohlas mělo hádání komu
patří oko dívající se otvorem v kartě. Velkou záludností zde bylo „oko, které nic nevidí“ na křídle
babočky pavího oka. Mezi hraním si s obrázky bylo i místo na dotazy mířící k ochraně přírody a
krajiny. Celá akce, tím i účast pracovníků Správy CHKO České středohoří, byla veřejností kladně
hodnocena a většina účastníků se již může těšit na podobné podzimní setkání v přírodě, kterého se
opět pracovníci správy rádi zúčastní.
Dobrovolníci odstraňovali nálety dřevin na vrchu Kočka u Litoměřic
O víkendu v polovině července patřila čedičová vyvýšenina nazývaná Kočka
skupině dobrovolníků. Ti ve vrcholových partiích mýtili náletové dřeviny, aby zde
umožnili rozvoj cenných travních společenstev, jež jsou typická pro jižní časti CHKO a
sušší svahy kopců Českého středohoří.
Během sobotního dopoledne vyrazila skupina dobrovolníků vybavená pilami,
sekerami a hráběmi na čedičový vrch nad Litoměřicemi. Nejčastěji se mu říká Kočka,
ale můžete se též setkat s názvy Sovice, Soví vrch nebo Kočicí hrad. Záleží totiž, z jaké
strany a úhlu se na skalní útvar na vrcholu díváte.V minulosti se zde těžil čedič na štěrk a
celé návrší je ovlivněno předchozí těžbou kamene. Vznikl výrazný skalní suk, který
dává kopci nezaměnitelnou tvář.
Cílem mladých lidí bylo zabránit zarůstání celého vrchu a zajistit útočiště pro
významná travní společenstva a zvláště chráněné rostliny a živočichy. Vrcholové patrie
totiž začaly spojovat keře v jeden celek, což bránilo i průchodu návštěvníků. Tomu dobrovolníci udělali přítrž. Dle domluvy se zaměstnanci
Správy CHKO České středohoří se pustili do odstraňování náletových keřů, mezi nimiž převažovaly trnky, šípkové růže a plané višně. Z
dočasných hromad byly větve stahovány na místa určená Správou CHKO. Členové týmu taktéž rozlišovali, o které dřeviny se jedná, a ty
nejcennější nechávali na místě. Již v průběhu odpoledne se ve vrcholové části vytvořila rozlehlá mýtina, na které se budou moci rozvinout
stepní společenstva hostící vzácné druhy živočichů. Příchozí návštěvníci zase jistě uvítají větší dostupnost místa pro výhledy na blízké město
Litoměřice a jeho okolí. Dobrovolníci se také během pobytu věnovali úklidu drobných odpadků v okolí turistických cest.
Již v pořadí čtvrtá akce týmu byla součástí projektu „S odpadky zatočíme, nálety vyrubáme“, jež byl uskutečněn v rámci programu
Think Big vyhlášený Nadací O2. Malebné České středohoří si mladí lidé zvolili jako cíl svého snažení, při kterém již druhým rokem pomáhají
naší přírodě.
Text: Aleš Rudl Foto: Jana Truncová, Jiří Kuchta
Výstava fotografií
České středohoří objektivem pracovníků ochrany přírody.Soubor fotografií krajiny, živočichů a
rostlin Českého středohoří byl od začátku září do konce října k shlédnutí ve fotogalerii v Městské nemocnici
v Litoměřicích. Příroda Českého středohoří je jedinečná, stále nás překvapuje, má nepřeberné množství
barev, tvarů, výhledů a rozhledů a přímo láká se vracet v různých ročních obdobích na jedno místo. Autory
fotografií byli pracovníci Správy CHKO České středohoří. Výstavu fotografií finančně podpořila firma
Lafarge Cement, a.s. Čížkovice.
Kromě „pokoukání“ na snímky s přírodní tématikou byly vystavené fotografie určitě inspirací pro
výlety po Českém středohoří s fotoaparátem i bez.
Zemědělská a zahradnická výstava Libverda 2012
V druhém zářijovém víkendu víkend proběhla na děčínské Střední škole zemědělské a zahradnické v Libverdě již tradiční
zemědělská a zahradnická výstava LIBVERDA 2012. Pozvání jako obvykle přijaly i Správy chráněných krajinných oblastí Labské pískovce
a České středohoří. Ve společném stánku byl zejména pro malé návštěvníky připraven program v podobě puzzle skládaček s motivy zvláště
chráněných živočichů žijících jak na území Labských pískovců, tak v Českém středohoří.
Návštěvníci si mohli složit obrázky bobra evropského, sokola stěhovavého, netopýra velkého, sysla obecného, otakárka
fenyklového či pavouka stepníka rudého a získat pexeso či samolepky s motivy ochrany přírody.
Stránka 4
Maskování - svrchní pár křídel
Evropský projekt
Projekt LIFE+: Ochrana unikátních stepí Českého středohoří
Stepní oblasti jsou v rámci České republiky poměrně vzácným a mezi lidmi málo známým prostředím. V Českém
středohoří se s bylinkami vonící stepí můžeme potěšit na jižních svazích
řady kopců. Lounsko je zastoupením stepních ploch unikátní, protože
zdejší kopce se nejen nehodí k orbě, ale srážkový stín Krušných hor a
mělká půda na jižních svazích, vytváří ideální podmínky pro úzkolisté a
širokolisté suché trávníky, obecně známé jako luční a skalní kavylové
stepi. Asi nejkrásnější podívanou stepi poskytují v době květu jarních
druhů rostlin, jako je hlaváček jarní, koniklec luční, len rakouský,
kozinec bezlodyžný či bělozářka liliovitá a mnoho dalších. Neobvyklým
zážitkem je také návštěva kavylové stepi v květu, kdy se květenství
kavylů stříbřitě vlní v poryvech větru. Kavyly jsou trávy tvořící důležitý
stavební kámen stepních společenstev. Na Lounsku najdeme všechny
české druhy. Na teplomilné a suchomilné druhy rostlin a na biotopy jimi
preferované jsou vázána specifická společenstva živočichů. Od
známějších hlodavců, jako je po celé Evropě stále vzácnější sysel
Kavylová step na Rané
obecný, po stovky druhů zcela nenápadných brouků, motýlů, sarančat či
pavouků. Například na vrchu Oblík je registrováno více než 1 500 druhů hmyzu a přes 200 druhů pavouků. Díky této druhové
pestrosti a zastoupení vzácných druhů jde o lokality z hlediska biologie a ochrany přírody velmi hodnotné.
Lounské stepi vznikly a udržely se díky spolupůsobení
přírodních podmínek a činnosti člověka, který krajinu nejprve odlesnil a
bezlesí následně udržoval pastvou a kosením. V tom se zároveň ukázala
být slabina existence našich stepí, když se na konci minulého století od
pastvy upustilo a nevyužité stepní plochy začaly zarůstat. Rychle se
rozšířily teplomilné druhy dřevin. Nejprve křoviny jako jsou hlohy, růže a
trnky a později také stromy - akát, borovice černá či jasan.
Cílem projektu LIFE+ „Stepi Lounského středohoří“ je
zachování bezlesí s bohatými společenstvy živočichů a rostlin, které je
podporováno pravidelnou pastvou a dalšími typy zemědělské činnosti v
kombinaci s turistikou nebo sportovními aktivitami široké veřejnosti. Za
tímto účelem se realizuje řada managementových opatření aktivně bude
dotčeno více jak 250 ha stepí. Primární aktivitou je kácení rychle se
Pastva v třešňovém sadu pod Oblíkem
šířících dřevin, jen v roce 2012 se vyčistilo přes 100 ha stepí. Následně je
možné vpustit na lokality smíšená stáda ovcí a koz, která je
postupně vypásají (v roce 2012 se páslo přes 60 ha stepních
ploch). Potřebu pastvy na stepních lokalitách vítají místní
zemědělci v rámci projektu odkřoviníme a pro pastvu tak
připravíme jim do té doby nedostupné plochy a pomůžeme jim
získat finanční podporu nejen z prostředků projektu LIFE+, ale i z
jiných zdrojů. Správa CHKO jim totiž v rámci projektu pomáhá
zapojit se do dalších dotačních schémat, zejména
agroenvironmentálních opatření. Místní farmáři i obyvatelé proto
nevidí projekt a ochranu přírody jako omezení své činnosti (jak je
tomu v mnoha jiných případech), nýbrž naopak. Důležitá je také
eliminace invazních rostlin, zvláště pak dřevin jako je akát a
borovice černá, a obnova a dosadba starých sadů na úpatí kopců.
Stránka 9
Odkřoviňování na Rané
aktivity. Stejně vzorně se zachoval i zřizovatel obou keší v Průčelské rokli, který po
vzájemné mailové komunikaci dal obě keše, na dané období, mimo činnost.
V době pozorování hnízda nebylo zjištěno žádné rušení za strany pohybu lidí v
terénu. Z monitoringu minulého a letošního roku je jasné, že samice je klidná a
pohyb po cestách pod hnízdem ji nevadí. Sokoli pohyb v údolí pozorují, ale reagují
až na bezprostřední ohrožení. Oproti minulému roku již nedocházelo k rušení
hnízdění ze strany krkavců a káňat a tudíž ani k soubojům v hnízdním teritoriu
sokola. Nebyla zaznamenána ani rušivá aktivita výra. Je patrné, že sokoli do údolí
patří a okolní fauna se s nimi sžívá - v údolí se již se sokoly počítá.
Letošní první pozorování se uskutečnilo 18.2., kdy sokoli proletovali údolí
a chovali se teritoriálně.

15. března byla samice pozorována po snesení prvního vejce a byla Při kroužkování je třeba využít lezecké techniky
samcem krmena.

18. 4. bylo spatřeno první mládě.

21.5. proběhlo kroužkování mláďat

29.5. vylétlo z hnízda i druhé mládě
Pak se ještě asi měsíc zdržovali sokoli s mláďaty v okolí hnízda. V červenci odletěli poznávat širší okolí. Samice s
mláďaty se do Průčelské rokle vrátila na několik dní koncem října a pak se vydala na cestu Evropou. Doufáme, že samice
se opět i se samcem, možná opět jiným, příští rok v únoru vrátí a v údolí, kam chodil na procházky spisovatel Karel May,
vyvede další generaci středohorských sokolů.
Přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria)
Přástevník kostivalový je motýl z čeledi přástevníkovitých (Erebidae) s výrazným krémovým pruhováním na tmavých
horních křídlech a s černými skvrnami na rumělkově červených spodních křídlech. Rozpětí křídel je až 6 cm. Je rozšířen v
západním palearktu, tj. od Pyrenejského poloostrova a jižní Anglie na západě, přes střední Evropu a Středomoří, po Írán a jižní
Ural na východě. V České republice je to dosud hojný druh, těžiště jeho výskytu leží v nižších a středních polohách, horám se
vyhýbá. Největší populace žijí v širším okolí Prahy, v Českém krasu a na severozápadě Čech, dále na Moravě zejména v
teplejších oblastech, např. Moravský kras, Pálava, Podyjí. V Českém
středohoří se druh vyskytuje od toku Labe mezi Litoměřicemi a Děčínem
směrem na západ, hojný je např. na Litoměřicku, v okolí Milešovky a
Lovoše, na Třebenicku a také v severní části Lounského středohoří.
Motýl dává přednost lesním a lesostepním lokalitám, kde ho spatříme
zejména na osluněných lesních okrajích, pasekách, v průsecích cest apod. V
oblastech s nízkým výskytem lesních biotopů, což je např. zmíněné Lounské
středohoří, je druh schopen přizpůsobit se životu na výslunných křovinatých
stráních nebo na skalnaté stepi či lesostepi. Dospělci létají od konce června
do začátku září, s vrcholem výskytu na přelomu července a srpna. Přestože
patří mezi tzv. „noční motýly“, jsou aktivní nejen v noci, ale i ve dne. Zdržují
se především na závětrných místech s dostatkem nektaronosných rostlin, v
lesích je to hlavně sadec konopáč, na otevřených stanovištích bodlák, pcháč,
bělotrn, hadinec, dobromysl, bezinka. V noci přilétají i na světelné zdroje.
Larvy (housenky) požírají listy různých rostlin, vyskytují se zejména
na hluchavkách, starčcích, vrbovkách, šalvějích, pomněnkách, kostivalech,
kopřivách. Jejich vývoj trvá od srpna do června následujícího roku, po
Výstražná barva druhého páru křídel
přezimování pokračují v žíru na keřích, např. na lísce, ostružiníku, zimolezu.
Kuklí se na zemi v řídkém zámotku. Housenka je na rozdíl od dospělce nenápadná, ve dne většinou sedí naspodu listu. Když už si
housenky všimneme, poznáme ji podle zbarvení, které je svrchu tmavé, hřbetní žlutavý pruh je lemovaný oranžovými výrůstky,
na bocích má bělavý přerušovaný proužek. Celé tělo pokrývají krátké žlutohnědé chloupky.
Druh je zařazen v přílohách II a IV směrnice ES č. 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě
rostoucích rostlin. Přílohy obsahují druhy, které vyžadují přísnou ochranu prostřednictvím vyhlášení zvláštních území ochrany,
tzv. evropsky významných lokalit (EVL). V Českém středohoří bylo na ochranu přástevníka zřízeno několik EVL, např. Bílé
stráně u Litoměřic, na Lounsku pak Oblík-Srdov-Brník, Sinutec-Dlouhý kopec, Hořenec-Číčov a Všechlapy-Kamýk. V Českém
středohoří ani v celé ČR zatím druhu bezprostřední ohrožení nehrozí, je totiž stále dosti rozšířený a hojný. Úbytek přástevníka by
snad mohlo způsobit příliš intenzivní zemědělství, plošné zalesňování nebo zarůstání lokalit. V místech výskytu je proto nutné
provádět management jako je odstraňování náletů, extenzivní pastva nebo mozaikovitá seč. To je v Lounském středohoří
zajišťováno prostřednictvím dotačního titulu Life+ „Stepi Lounského středohoří“.
Součástí stánku byl také model pískovcové stěny i s vycpaným sokolem
stěhovavým, vzácným a chráněným dravcem, který na skalních stěnách hnízdí.
Přítomní si mohli prohlédnout také vycpaninu bobra, známého obyvatele labských
břehů, či kuny skalní nebo sojky obecné.
Nedílnou součástí byla i pestrá paleta
propagačních materiálů o fauně, flóře, geologii, hydrologii či architekře obou
chráněných oblastí. S návazností na hlavní téma zemědělství byl návštěvníkům
představen rovněž projekt LIFE+ určený právě k obnově tradičního zemědělství a
navrácení pastvy do lounského regionu.
Výstava Libverda 2012 byla obecně zaměřena na prezentaci zemědělské
techniky, nových postupů v pěstitelství. Prezentovali se také kaktusáři, mykologové a
střední škola Libverda.
Setkání dobrovolné stráže přírody
V sobotu 13.října 2012 proběhlo na Správě CHKO České středohoří setkání dobrovolných
strážců přírody. Hlavním tématem setkání bylo zhodnocení uplynulé sezóny s výhledem do
roku 2013. Zvýšená pozornost byla věnována přípravě enviromentálně vzdělávacích akcí pro
veřejnost. Ty jsou součástí aktivit zaměřených na podporu ohleduplného chování k přírodě a
prevenci přestupků proti zákonu a představují jednu ze stěžejních aktivit stráže.
Strážci dále diskutovali o nejčastěji řešených přestupcích ze svých regionů. Většina
zúčastněných považovala za aktuálně nejpalčivější problém se stále se zvyšujícím počtem
čtyřkolek (čtyřkolkářů) v krajině. Problematika byla rozebrána nejen z hlediska porušování
zákona o ochraně přírody a krajiny prostřednictvím nepovolených vjezdů, ale také z pohledu
rostoucí agresivity a bezohlednosti čtyřkolkářů. Závěr setkání vyvrcholil představením modelu
jednotné strategie, podle které se bude stráž přírody v příštím roce ubírat.
Ekologie pro všechny
Pracovníci Správy CHKO České středohoří se zúčastnili akce o.p.s. Sever
Litoměřice. Ve středu 3.10. 2012 proběhl v Litoměřicích na Střeleckém ostrově den zaměřený
na přírodu a ekologii. Dopoledne byl připraven program pro školní mládež, odpoledne od
16:00 hod. pro širokou veřejnost. Pracovníci Správy připravili na odpoledne hodinovou
přednášku s prezentací o zajímavostech CHKO České středohoří a po setmění proběhla
ukázka echolokace netopýrů a odchyt nočního hmyzu.
„Pracovní sobota“ v přírodě - pracovníci Deli Lovosice pracovali na opravě naučné stezky Boreč.
V sobotu 3.listopadu se sešlo přes dvacet pracovníků Deli Lovosice nad Režným Újezdem, aby v rámci svých dobročinných
aktivit, opravili ve spolupráci se Správou CHKO České středohoří část naučné stezky Boreč. Vybaveni nářadím, materiálem a dobrou
náladou vyrazili, za mírného deště, na jihovýchodní část vrchu Boreč. Menší skupina se s nůžkami a pilkami
vydala okolo kopce, aby prostříhala vegetaci kolem stezky tak, aby nebránila v průchodu návštěvníků. Skupina
s převahou silnější části populace se vrhla do úpravy chodníku stezky v místě, kde se chodník silně sesouval. Při
práci došlo i na vysvětlování geologické stavby kopce a tím i funkce ventarol vývěrů teplého vzduchu a složení
fauny a flory biotopů vrchu Boreč. Během dopoledne opravili a zpevnili zaměstnanci Deli asi 30 metrů
chodníku. Při zpáteční cestě se obě skupiny sešli u opravy schodů nad vodárnou.
Pak se všichni účastníci, včetně dětí, které také přiložili ruku k dílu, sešli u ohně a se špekáčkem v ruce
zakončili zajímavou „pracovní sobotu“. Za Správu CHKO České středohoří nezbývá nic jiného než
FAUNA
pracovníkům Deli Lovosice poděkovat za jejich čas, aktivitu a hlavně práci, kterou zdarma odvedli. Přímo v
terénu jejich práci pochválilo i několik turistů a členů ČSOP Lovosice, kteří se na Borči objevili.
Za humny
První přednáška z cyklu, ve kterém se posluchači seznámili se zajímavostmi Českého středohoří. V rámci spolupráce Správy
CHKO České středohoří s Knihovnou K.H. Máchy v Litoměřicích začal v listopadu přednáškový cyklus „Za humny“.
Ve středu 14. listopadu navečer se uskutečnila první přednáška tohoto cyklu. Účastníci se
seznámili se zajímavostmi Národní přírodní památky Boreč a mezi zajímavá místa Středohoří bylo
zařazeno Labské údolí. Posluchači se mimo jiné dověděli, že na Boreč stojí za to vyrazit i v zimě a vidět
ventaroly v činnosti. Základem virtuálního putování byl dostatek fotografijí přírody v prezentaci a
doprovodné slovo pracovníka správy. I v dalším pokračování bude schéma prezentace dodrženo:
seznámení posluchačů s jedním z maloplošných chráněných území a informace o zajímavých a méně
známých místech Českého středohoří.
Nejedovaté míšky s peckou
Stránka 8
Stránka 5
FLORA
Drobnokvět pobřežní (Corrigiola litoralis)
Drobnokvět pobřežní je výstižné jméno pro rostlinu, která je nenápadná, malá a s drobnými květy a roste při „březích“.
Drobnokvět nedosahuje dekorativnosti orchidejí nebo lilií, je to jednoletka - kde rostla letos, nemusí růst příští rok. Přesto je to
rostlina zvláštní, její výskyt v Čechách budí velký zájem napříč obory. Zájem botanických a ochranářských kruhů především
proto, že jde o druh velmi vzácný tím, že je striktně vázaný na určitý typ stanovišť. Zájem vodohospodářů proto, že se stojí v
centru dění uvažované stavby vodního díla na Labi.
Rozšíření druhu je subatlantsko-submediteránní. Drobnokvět roste v širším pásmu s atlantským klimatem od Dánska
přes Německo po Portugalsko a dále v oblasti kolem Středozemního moře. V Čechách
drobnokvět svým rozšířením vyznívá. V současnosti drobnokvět roste pouze na
náplavech podél Labe v prostoru mezi Ústím nad Labem (Střekovem) a státní hranicí se
SRN. V západní Evropě má drobnokvět širší „ekologickou amplitudu“ (roste na více
typech stanovišť). Kromě náplavů řek ho lze nalézt podél střídavě vlhkých,
používaných písčitých cest nebo na vyloženě ruderálních stanovištích př. na suchých
železničních náspech (obdobně byl výskyt drobnokvětu zaznamenán v letech 1968 a
1975 na překladovém nádraží Praha - Žižkov). I západoevropské výzkumy z posledních
let hovoří o úbytku lokalit z důvodů mizení vhodných stanovišť (př. Nizozemí).
V Čechách nebylo rozšíření druhu příliš velké ani v minulosti. Maximální
Stanoviště drobnokvětu
známý rozsah lokalit ve 2. polovině 19. století sahal podél Labe od Hřenska až východně
za Mělník a od soutoku Labe s Vltavou po oblast jižně od Prahy. Z Moravy existuje pouze jediný nevyjasněný údaj z r. 1834. Z
tohoto hlediska tedy právem patří ke kriticky ohroženým druhům.
Přímo osudová je spojitost drobnokvětu s náplavy. V Čechách je na ně téměř striktně vázán. Konkrétně na tzv.
Štěrkopískové náplavy (hrubý písek až menší oblázky) - o průměru zrn nebo valounků od 1 do 10 cm. Drobnokvět se vyhýbá jak
jemnozrnným písčitým náplavům, tak bahenním sedimentům. Neroste tedy přímo na břehu řeky s bahenními nebo pobřežními
druhy rostlin (např. blatěnka vodní, šáchor hnědý nebo šmel okoličnatý), ale ani dále od řeky s hustým pokryvem vegetace
(většinou tráva chrastice rákosovitá s dekorativním děhelem lesním). Nabídka samotných štěrkopískových náplavů určité
velikosti sama o sobě však nestačí. Vhodné lokality drobnokvětu musí být pravidelně přeplavovány (musí docházet ke střídání
výše hladiny). Dále drobnokvět nesnese větší překrytí ostatními rostlinami. Nejčastěji ho najdeme růst plazící se při zemi v
rozvolněných, řídce pokryvných společenstvech s pelyňkem obecným, sítinou smáčknutou, jitrocelem kopinatým, vratičem
obecným.
Drobnokvět pobřežní je pro květenu ČR postupem času druhem čím dál vzácnějším. Již dlouho je potvrzena hypotéza o
přímé spojitosti mezi výstavbou jednotlivých vodních děl (VD) a následným vymizením druhu „nad“ těmito VD. Tyto názory se
psané objevovaly již od roku 1936 v souvislosti s dokončeným VD Střekov a byly bohužel následně potvrzeny v 70. letech 20.
století. Tehdy totiž již lokality nad VD Střekov neexistovaly (naposledy zjištěn v roce
1947). Proč tato souvislost? Průměrná regulovaná výška hladiny vodním dílem dosahuje
téměř výšky předchozího zdymadla. Tok se tak stal kanalizovaným koridorem. Výstavbou
zdymadel se zabránilo menším povodním ohrožujícím majetky nízko nad hladinou.
Zároveň ale zaniklo i časté menší přeplavování břehů a tím „třídění“ písků a naplaveného
materiálu. Více méně stabilizovaná hladina vody se stala vhodnou spíše pro pobřežní a
bahenní vegetaci. Další „ranou“ pro drobnokvět byly související úpravy břehové linie řeky,
např. přímé odstranění štěrkových náplavů, vyzdění koryt nebo úpravy břehů kamenným
záhozem. Ovšem objevují se i lokality nové. Především následně po větších povodních.
Povodeň „odstřihne“ hustou travní vegetaci spolu s bahnitými sedimenty a „odkryje“ starší
Kvetoucí drobnokvět pobřežní
vrstvy náplavů nebo nové přinese. Tyto nové (nebo „staronové“) náplavy se poté rychle na čas (než se náplav vegetací opět
„zatáhne“) stávají lokalitami drobnokvětu.
Drobnokvět pobřežní je podle Vyhlášky MŽP č. 395/92 Sb. zařazen jako druh kriticky ohrožený. Také na Červeném
seznamu ohrožených druhů je zařazen jako druh kriticky ohrožený.
Kde a kdy drobnokvět pobřežní můžeme u nás vidět ?
- v Ústí nad Labem Střekově: vzácně rostoucí na náplavech mezi silničním mostem E. Beneše a železničním mostem,
- ve Svádově na špičce svádovského poloostrova s písečnými náplavy,
- ve Valtířově na náplavech ve směru od Svádova,
- v okolí přírodní památky Nebočadský luh.
- náplav v ústí řeky Ploučnice do Labe (každoročně nejbohatší lokalita).
- náplavy ve směru od Děčína na Hřensko v CHKO Labské pískovce.
Drobnokvět kvete v létě od července a často ho lze spatřit kvetoucí i začátkem listopadu, kdy vyzařované „teplo“ z řeky Labe
ještě stačí zmírňovat dopady prvních mrazíků.
Stránka 6
FAUNA
Migrace obojživelníků v CHKO České středohoří v r. 2012
Záchranu obojživelníků, v křížení migračních tras s komunikacemi, při jarním tahu v době páření zajišťovala v
CHKO České středohoří organizace Český svaz ochránců přírody, ZO 37/02 Litoměřice, spolu se záchrannou stanicí pro volně
žijící hendikepované živočichy FALCO Dolní Týnec. Jednalo se především o instalaci bariér z PVC fólií podél komunikací,
sběr a přenášení obojživelníků přes silnici do vodních biotopů. Práce probíhaly na celkem 18 úsecích jaké??Hlavní tah začal až
19. dubna, kdy došlo k oteplení a k minimálním odchylkám denní a noční teploty vzduchu. Bariéry byly nainstalovány na
celkem 3 550 metrech a bylo přeneseno celkem přes 11 tisíc obojživelníků a přes stovku plazů ještěrek, užovek i zmijí.
Samotná migrace byla vleklá a nevýrazná vlivem velkých výkyvů teploty ve dne a v
noci, doprovázela ji velká sucha na začátku a na konci dubna. Znatelný je celkový úbytek
ropuch obecných a skokanů štíhlých, kdy většina umrzla během zimování, tak jako na
celém území ČR. U plazů je výrazný nárůst
způsoben pravděpodobně změnou výstelkylapáků
vlhkým mechem. Celkově a z dlouhodobého
pohledu je patrné, že obojživelníci a plazi v
posledních deseti letech značně ubyli na mnoha
místech, což je dáno především fragmentací volné
Zábrany v Lesním Mlýně na Děčínsku
krajiny, výstavbou nových sídel, průmyslových
zón a komunikací. Vliv na početnost studenokrevných obratlovců mají i dlouhé zimy s
holomrazem a suchá léta.
Lapák s ropuchami obecnými
Hnízdění sokola stěhovavého (Falco peregrinus) v Průčelské rokli nad Brnou.
Sokol stěhovavý patří mezi kriticky ohrožené živočišné druhy na území ČR. Hnízdění a vyvedení mláďat v Průčelské
rokli v roce 2011 a 2012 jsou zdokumentovaným a prokázaným hnízděním za posledních několik desítek let. Podle pracovníka
Městského muzea v Ústí n/L, Václava Berana, bylo tento rok možná ještě jedno hnízdo směrem z Ústí n/L na Lovosice v
Labském údolí, ale hnízdění nebylo prokázáno. Sokoli zde byli pouze pozorováni. V říjnu byly instalovány budky pro sokoly
na komín čížkovické cementárny, sice mimo hranice CHKO, ale vzhledem k velikosti hnízdního teritoria, při úspěšném
hnízdění v této lokalitě, bychom se se sokoly v CHKO měli setkat. Letošní rok byl v celé ČR opět poměrně úspěšným, co se
týká počtu hnízd a vyvedených mláďat. Počty jsou v průměru srovnatelné s rokem minulým. V CHKO Labské pískovce byla
letos prokázána 4 hnízdění a 8 vyvedených mláďat, počet hnízd a mláďat může být vyšší díky možnosti hnízdění v
nepřístupných stěnách Labského kaňonu. V CHKO Kokořínsko byla opět na Vlhošti (tradičním hnízdišti sokola) stabilní
snůška 3 hnízda 7 mláďat. V CHKO Jizerské hory vyšlo letos hnízdění sokola naprázdno, ale pár byl přítomen, šlo zřejmě o
mladou samici. Na Broumovsku zahnízdily 4 páry hnízdění dvou bylo úspěšné (3 a 4 mláďata), zbylá dvě hnízdění byla z
neznámých důvodů přerušena.
Podle údajů z ostatních CHKO se stává sokol pevnou součástí přírody a lze očekávat vzestup jeho početnosti, hlavně v
Českém středohoří, kde by se v roce 2014 mohla vrátit k hnízdění některá mláďata z hnízda v roce 2011 a bude zde také tlak
dospívajících mláďat, která se vylíhla v Labském dole a na Českolipsku. V současné době hnízdí sokol v příhodných
lokalitách, jak v opuštěných oblastech (Labské údolí), tak v příměstských oblastech (Brná), tak i v destinacích turisticky a
sportovně aktivních (Jizerské hory,
Broumovsko,
Kokořínsko). Extrémní je hnízdění v budkách na komínu
elektrárny Tušimice. Za poslední roky lze říci, že počet
hnízd lehce stoupá.
Hnízdění sokola v Průčelské rokli bylo i tento rok
(od února do června) monitorováno pracovníkem S CHKO
České středohoří. Cílem monitoringu bylo získat cenná
data o hnízdní biologii sokola. Dalším úkolem pracovníka
přítomného v hnízdišti bylo zabránit rušení hnízdění z
hlediska vlivu negativní lidské činnosti a pohybu lidí v
přírodě. Lidé mnohdy ani neví, že se pohybují v místě
hnízdění kriticky ohroženého druhu. Kromě přímého
monitoringu byla na přístupových cestách umístěna
upozornění na doporučené omezení pohybu volným
terénem. Pohyb lidí po cestách a naučné stezce nebyl nijak
omezen. Dobrá spolupráce byla opět s horolezci, kteří zde
po ústní dohodě od února do června neprovozovali lezecké
Sokolí čtyřčata z hnízda v roce 2011
Stránka 7