Valašské Meziříčí - město na prodej. Nechcete ho? Rodiče

Transkript

Valašské Meziříčí - město na prodej. Nechcete ho? Rodiče
INZERCE
è.13Lprosinec 2012Lroè. 20/11Lwww.obeliskval.czLtel./fax: 571 621 248, 606 377 400, mail: [email protected]
INZERCE
INZERCE
Obelisk
Valašské Meziøíèí - mìsto na prodej. Nechcete ho?
Na posledním jednání zastupitelstva zaznìla v rámci informace o tom, že o budovu mìstské policie u námìstí
není zájem , kritická pøipomínka ke zpùsobu nabízení prodeje mìstského majetku. Úøedníci totiž po døívìjších
pøipomínkách, že se nìkteré prodeje tak trochu tají, sjednali nápravu, ale po svém. Napø. na pozemky na
Vrbenské ulici nebo na budovu bývalé mìstské policie u kostela sice dali ceduli NA PRODEJ, ale už zapomnìli
napsat kdo prodává a jakýkoliv kontakt, kde by se pøípadný zájemce mohl informovat. Není pak divu, že
takové cedule bez majitele nakonec konèí jako ta na fotografii našeho ètenáøe. (více na str. 2
red.
Rodièe nechtìjí parkovištì v tìsném sousedství dìtského høištì
(red.)Hloupost je jako bumerang. Vyhodíte ji dveømi
a po nìjaké dobì vám zabuší na okno. To platí obecnì
a v našem mìstì dvojnásobnì. A tak se nìkteré zámìry
mìsta, které nedávají smysl a jdou otevøenì proti zájmùm
vìtšiny obèanù, neustále objevují, mizí a vracejí zpìt.
A není to jen úpìnlivá snaha starosty mìsta a jeho
blízkých o zrušení ZŠ Žerotínova. Jiné dva "projekty",
které se ale také týkají dìtí a jejich rodièù, se projednávaly
v tìchto dnech. Prvním z nich je pøetvoøení asfaltového
høištì za Albertem na ulici Boženy Nìmcové v parkovištì
a druhým vytvoøení asfaltového parkovištì naopak ze
zelené plochy mezi Køižnou a Vodní ulicí.
Oba uvedené projekty, odmítnuté obèany již pøed tøemi
lety, sníží životní komfort a bezpeènost dìtí v uvedených
lokalitách. Pøispìjí sice k øešení problematiky parkování,
ale vzhledem k nárùstu poètu automobilù ji nevyøeší.
Zaniknou tím ale plochy, kde by si dìti mohly hrát, uèit
se jezdit na trojkolkách a kolech, kde by maminky
a senioøi mohli v klidu opatrovávat své dìti a vnouèata.
Z takto bezpeèných prostor budou dìti vytlaèeny na
silnice a ohrožovány zde dopravou.
Proti zámìru na Køižné již existuje petice, jejíž autoøi
z øad rodièù malých dìtí píší: "My níže podepsaní obèané,
prostøednictvím této petice žádáme, aby bylo zrušeno
rozhodnutí vybudovat v bezprostøední blízkosti dìtského
høištì na ulici Vodní parkovištì. Žádáme, aby bylo høištì
ve stávajícím oploceném areálu rozšíøeno a v dohledné
dobì dovybaveno dalším mobiliáøem, herními prvky
a sociálním zaøízením."
Uvedený požadavek obèanù pøitom navazuje na døívìjší slib místostarostky Lacinové, který za mìsto vyslovila pøi otevírání dìtského høištì v sousedství plánovaného parkovištì. Tehdy prohlásila, že se jedná o první
etapu realizace prostoru vyhrazeného pro dìti a druhá
že bude následovat. Takováto koncepce dává i smysl
- stávající kapacita dìtského høištì je ve špièkách nedostaèující, dìti se o nìkteré atrakce doslova pøetahují,
protože je jich málo. Souèasný prostor není navíc vùbec
odstínìn a v letních vedrech, pokud napø. maminka pøijede s jedním dítìtem v koèárku a druhé vypustí na atrakce, nemá, kam by se pøed sluníèkem schovala. Není ani
doøešena otázka sociálního zaøízení, které na místì
zoufale chybí, a tak by se dalo pokraèovat. Plocha mìstem pùvodnì slíbená jako rezerva pro dìtské høištì nabízí
širokou škálu využití, od minigolfu až po od cesty odstínìný
parèík s lavièkami jako odpoèinková zóna.
Vedoucí odboru komunálních služeb MÚ Mgr.
Chajdrna, který uvdenou problematiku øeší, ale situaci
nevidí tak èernì: "Pøipomínky obèanù, které vyplynou
z veøejného projednávání projektù, urèitì zahrneme do
materiálù urèených pro zastupitele. A budou to oni,
kdo nakonec s definitivní platností rozhodnou."
INZERCE
Geodetické práce. Ladislav Vrána, Svìrákova 183. 604 213 873, 571 611 007, www.geodet-vrana.eu
2
prosinec 2012
Za P. Jaroslavem Kašparem Kandidáti na cenu mìsta jsou již známi
Jaroslav Kašpar se narodil 28. kvìtna
1918 v Ústí u Vsetína. Vystudoval gymnázium ve Vsetínì a v roce 1938 maturoval. Knìžské svìcení pøijal 4.7.1943
v Olomouci. Po svìcení byl kaplanem ve
Vlachovicích, v roce 1945-1948 v Opavì
- Kateøinkách a v roce 1948 - 1951 v Opavì
u Panny Marie.
16.10.1951 byl odsouzen na 12 let „za
velezradu“. Hlavním dùvodem bylo
pøeètení „nežádoucích“ pastýøských listù
(list kardinála Berana z r. 1948 a list
èeských a slovenských biskupù s
názvem „V hodinì velké zkoušky“ z r.
1949) a práce v Nové pracující mládeži.
Jednalo se o katolické hnutí pocházející
z Francie, které se zamìøovalo na práci
mezi studenty, mladými zemìdìlci a
dìlníky. Pobýval ve vìznicích Pankrác,
Kartouzy, Valdice, Opava, Ostrava. Od
roku 1953 do roku 1960 byl vìznìn spolu
s 200 knìžími a ètyømi biskupy
(Otèenášek, Hopko, Zela, Hlad) na
Mírovì. Po devíti letech byl propuštìn.
Pracoval jako dìlník na stavbì Tesly ve
Valašském Meziøíèí. Lékaøi mu práci na
stavbì zakázali. Pracoval pak
v Komunálních službách jako úèetní pro
autoopravnu a také jako administrativní
síla v kamenosochaøství. Zdravotní
problémy se zvìtšují a po infarktu
odchází do invalidního dùchodu. Roku
1969 se pokusil o rehabilitaci, avšak
neúspìšnì. Státní souhlas k duchovní
službì dostal teprve v r. 1974, kdy mùže
oficiálnì vypomáhat v duchovní správì
ve farnosti VM i okolí. Jezdil napøíklad
do Zašové, kde zastupoval nemocného
faráøe Karafiáta. V letech 1984 -1989 je
opìt bez státního souhlasu. V roce 1990
je rehabilitován. Od roku 1990 pomáhal
v pastoraci ve farnosti Valašské Meziøíèí
a okolí. Od roku 1994 vede spoleèenství
neokatechumenátu, ve kterém vidí
budoucnost církve a farnosti. Od 9.
èervna 2010 pobýval v klášteøe Milosrdných sester sv. Køíže v Kromìøíži, kde
8. listopadu 2012 umírá.
Mgr. P.Pavel Stefan
Za redakci i mou osobu si dovolím
pøidat doušku ze své osobní zkušenosti.
Páter Kašpar byl v roce 1989 jednou z
vùdèích osobností listopadového dìní
v našem mìstì. Od samého poèátku
pomáhal svou autoritou, moudrostí a
zkušenostmi pøi organizaci protestù i v
jednáních s tehdejšími soudruhy na
radnici. Myslím, že je na místì, aby i toto
zde bylo pøipomenuto.
M.Irgl
Mìsto pøekvapivì snížilo cenu témìø na polovinu
Na prodej. Co? Kdo prodává? Za
kolik? Kde se zeptat? Není dùležité...
Historický dùm u kostela na Køížkovského ulici, kde sídlila Mìstská policie,
je stále na prodej. Mìstu se dùm, který
nabízelo za 6,5 milionu korun, nepodaøilo
prodat, a tak cenu snížilo. A to rovnou o
2,8 milionu. Zastupitelce Brouwerové se
nová prodejní cena 3.699 mil. podle návrhu
majetkové správy zdála pøíliš nízká. Proto
navrhla 5,5 milionu a zároveò kritizovala
zpùsob, jakým mìsto nemovitosti k prodeji
nabízí: „Øíkali jste, že budete propagovat
tyto prodeje, ale nezdá se mi úèinné,
umístit na nemovitost plakát na prodej
bez kontaktu. Ti, kteøí nejsou místní,
nemohou hned reagovat.“ Vlastislav
Navrátil ji doplnil: „Podobné situace jsem
si všiml na Vrbenské ulici, obrovská
cedule na prodej, na níž není uvedeno,
koho kontaktovat.“
Návrh Ing. Brouwerové však zastupitelé,
kteøí by mìli usilovat o co nejvìtší pøíjem
do mìstské pokladny, bez udání dùvodu
neschválili. Podpoøilo jej pouze 8
zastupitelù: Varga, Místecký, Jelínek,
Navrátil, Mikušek, Denk, Brouwerová,
Knápek. Proti byli: Buš, Krchòák,
Medková, Trèka, zdrželi se: Urbánek,
Èásteèka, Dobeš, Pernický, Vodák. Vìtšina
14 zastupitelù pak odhlasovala pùvodnì
navrženou cenu. Majetková správa poté
dodala na ceduli Na prodej telefonní èíslo.
Zájemci o koupi domu se mohou pøihlásit
do konce letošního roku.
Na konci listopadu projednávala komise
pro udìlování cen pøi mìstském úøadu
nominaci kandidátù na Cenu mìsta za rok
2012. Ze šesti kandidátù nakonec jednohlasnì vybrala dva - RNDr. Josefa Pastorèáka a Jiøího Stodùlku. „Pro jednodušší
výbìr jsme si vytvoøili klíè - jeden
sportovec a jeden uèitel,“ uvedla èlenka
komise Irena Brouwerová a dodala, že kandidáti, kteøí letos pøi výbìru neuspìli, automaticky postupují do nominace na pøíští
rok.
Pokud zastupitelé na svém prosincovém
zasedání kandidáty schválí, což je více než
pravdìpodobné, budou jim ceny pøedány
10. ledna v sále Kulturního zaøízení.
Dr. Josef Pastorèák pùsobil 45 let jako
støedoškolský pedagog na gymnáziu a
SPŠ stavební, kde byl v letech 1990-99 i
zástupcem øeditele. Vyuèoval fyziku a matematiku. Je nositelem øady pedagogických ocenìní, autorem desítek odborných èlánkù. V návrhu Mgr. Pavla Kotradyho se uvádí: „Jeho pùsobení se vymyká
pùsobení bìžného pedagoga a svým profesním, ale i lidským pùsobením v našem
mìstì prokazuje, že je hoden být na Cenu
mìsta navržen.“
Jiøí Stodùlka patøil v letech 68-78 mezi
nejlepší motocyklové jezdce v tehdejším
Èeskoslovensku. Získal nìkolik titulù
mistra republiky v motocyklových soutìžích i v motokrosu. Na mistrovství svìta
v motokrosu v r. 69 obsadil ètvrté a v roce
72 šesté místo. Byl èlenem reprezentaèního
týmu na mistrovství svìta. Pozdìji, jako
jezdec endura Trophy týmu vybojoval
tituly mistra svìta a individuální tituly
mistra Evropy v letech 74-76. Marta
Bušová jej ve svém návrhu hodnotí takto:
„Vždy reprezentoval naši zemi i mìsto ve
všech evropských i svìtových kolbištích.
Byl a dodnes je pøíkladem a vzorem nastupujících generací tohoto sportu nejen
v našem mìstì, ale v celé republice. Jeho
jméno je a bude v pamìti široké veøejnosti
vždy spjato s naším mìstem, kde se narodil
a dodnes žije.“
O peticí 34 obèanù místní èásti Hulince
byli zastupitelé informováni na svém listopadovém zasedání. Signatáøi požadují
dodržování pøedepsané rychlosti pro
nákladní automobily v dané oblasti, která
je pro chodce nebezpeèná, nebo zde
chybí chodník, o který obèané usilují již
øadu let. „Mìstská policie se problematikou zachování rychlosti zabývala už
od léta. Ètyøikrát týdnì probíhala kontrola, nepotvrdilo se pøekraèování rychlosti, proto došlo ke snížení èetnosti
kontrol. Øeditel MP také ovìøoval poèet
nehod. Letos došlo ke dvìma nehodám,
což nepøekraèuje bìžný prùmìr,“
informovala vedoucí odboru auditu a kontroly Ing. Plevová a doporuèila zastupitelùm vzít petici na vìdomí..
Zdislava Odstrèilová se zajímala, jaký je
další osud petic, které zastupitelé vždy jen
vezmou na vìdomí a nic neøeší: „Mnì to
pøijde jako, napište si co chcete a my to
jen vezmeme na vìdomí Obèané mohou
dìlat cokoliv a nic se nezmìní. Je z toho
nìjaký závìr?“ Na její dotaz reagoval starosta Èásteèka: „Každá petice má dva
rozmìry - legislativnì právní, který my
naplòujeme braním na vìdomí. Vlastní
øešení probíhá na výkonných odborech
a orgánech.“ Ing. Plevová jej doplnila:
„Doposud byla praxe, že se petice bere
na vìdomí. My jsme pøijali novou smìrnici,
že to bude zahrnovat i stanoviska pøíslušného odboru a odborníkù.“
K problematické situaci v Hulincích se
vyjádøil také Ing. Denk, který potvrdil, že
tam rychlost porušována bývá, a pøimluvil
se za to, aby byli obèané koneènì vyslyšeni a mìli tam bezpeèný chodník. Vedoucí
komunálního odboru zastupitele informoval, že na chodníku se pracuje již deset
let: „Problémem je, že silnice patøí státu,
pracujeme se soukromými pozemky, s nìkterými majiteli není nejlepší spolupráce.
Momentálnì probíhá pøipomínkové
øízení.“
Obèané z Hulincù sepsali petici kvùli rychlosti
Svatý Ignác se pøestìhoval z Krásna do Meziøíèí
(red.)Až do jara pøíštího roku budou probíhat odborné restauratérské práce na
soše svatého Ignáce, která byla doprostøed záhonu u mostu pøenesena od kostela sv.
Jakuba v listopadu. Hovoøíme o tom záhonu, který byl v létì kompletnì osázen a
upraven, aby se v nìm za nìkolik mìsícù zaèaly hloubit základy a betonovat. Situaci
zkomplikovalo ulomení pravé ruky sochy, ke kterému došlo pøi transportu. Vìøme tomu, že až bude ruka zpátky a socha v novém kabátì, že zmizí ošklivé tabule a nástìnky.
INZERCE
3
INZERCE
prosinec 2012
4
HLAS LIDU, HLAS BOŽÍ?
Všichni, kteøí jsou placení z daní daòových
poplatníkù, jsou tu k veøejné službì pro obèany státu,
kraje a obce. My jednotlivci pak volíme naše zástupce,
aby se za nás ozývali na radnicích, v krajských
zastupitelstvech, v senátu i parlamentu. Prezident,
vláda, krajské a obecní radnice pak ovládají politiètí
pøedstavitelé, kteøí by mìli øídit pøíslušné úøednické
aparáty tak, aby uskuteènili cíle a vize, které slibovali
v kampaních. Když to vezmeme od vlády shora dolù,
mluvíme o zklamání. Složité a velmi nedokonalé
zákony, témìø nic neøešící reformy, pøebujelý aparát,
který doznal jen kosmetických zmìn. Žádný malý stát,
jak jsme o tom snili my, pravicoví volièi. Premiér
cloumán politickými proudy ve vlastní stranì se jeví
jako slabý, by by jeho povìst byla zpoèátku velmi
slibná. Že však uèinil odporný obchod se svými tzv.
rebely a navíc postavil schválení diskutabilního
reformního balíèku na novém poslanci Pekárkovi,
nepravomocnì odsouzeném korupèníkovi. To vše
samozøejmì nahrává levicovým náladám a hlasùm,
kterým vhání sociální demokracii do náruèe s
komunisty, jak se stalo ve vìtšinì krajù, a to díky
pravicovým politikùm, kteøí vymìnili základní
konzervativní principy za svùj vlastní prospìch. Od
vrchu až dolù.
V našem mìstì taky jen nevìøícnì hledíme, jak to na
radnici vedou. Ohranou písnièkou je zrušení
Žerotínky. Téma, které doslova znechucuje uèitele,
rodièe a ostatní obèany, kteøí musí dokola pøihlížet
koalièním taneèkùm a tlakùm na zastupitele, aby tuto
úspìšnou školu zrušili (tedy rozumìj slouèili a
pøemístili). Obèané využili práva petièního a dali
najevo, že si nepøejí školu pøemístit nebo rušit. Bylo
jich zhruba kolem pìti tisíc. A co na to nᚠvùdce
mìsta? No øekli byste, že dá pokoj a že mu bude jasné,
že tuto „transformaci“ dvou základních škol nikdo
nechce. Kdepak! Už zase jedná znovu a shání hlasy
(jak víte, nemá vìtšinu v koalici). Když není vìtšina v
Parlamentu, padne vláda. Když nemá vìtšinu starosta,
nic se vlastnì nedìje…
Petièního práva využili i ti obèané, kteøí neradi vidí
místo zelených ploch a høiš parkovištì. Jde o sídlištì
Pod Oborou a Køižná. Petice byla podána a vzata na
vìdomí zastupiteli mìsta a dlouho se zdálo, že jsou
petice i vedením akceptovány. Byl to však jen klam.
Chystající se chvályhodný projekt regenerace sídliš
znovu parkovištì v rozporuplných lokalitách
pøedhazuje. Nemìli byste tedy slavit Mikuláše s dìtmi
a radìji pøijít na radnici vznést na veøejné schùzi své
požadavky. Mùžeme jen doufat, že tentokrát petièní
hlasy budou vyslyšeny. Možná…
Co bude v zámku Žerotínù? Zastupitelstvo se pøelo
ètyøi roky, až bylo odhlasováno dodnes platné
usnesení, že by se tam pøestìhovala „Zuška“, která
léta šíøí prostøednictvím svých žákù, absolventù a
uèitelù dobré jméno mìstu a pøispívá k jeho výborné
kulturní úrovni. Umìlecká škola léta èeká na zámecké
prostory, je schopná si zaplatit provoz ze svých
prostøedkù a nakonec by tak zámek ožil a stal se
kulturním stánkem doslova a do písmene. Vedení
radnice však otoèilo a chce, a to stojí co to stojí, za
každou cenu v tomto volebním období zámek opravit.
Nevadí, že vynaložíme miliony v pøíštím roce za
stávající rozbìhnuté projekty, sociální služby nebo za
splátku na bazén. Nevadí, že máme ve mìstì už jedno
muzeum a vedle v Lešné taky nové muzeum a už vùbec
nevadí, že nejsou dostateènì kvalitní sbírky na další.
Prý máme s ministerstvem kultury nadstandardní
vztahy a nám zapùjèí, co potøebujeme, takže vytvoøit
zámecké prostory o historii rodu Žerotínù bude
hraèka. Nikdo však ze zastupitelù žádnou smlouvu s
ministerstvem nevidìl, a pøesto návrh
prošel... A tak pøemítám, zda lidé budou
volit a budou-li, zda znovu ty stejné
politiky...
I tak pøes všechen nános marasmu, mìjte
klidné a veselé Vánoce!!
Vaše Irena Brouwerová
prosinec 2012
Když jsou politikùm obèané ukradeni, a jde jim jen o moc a vlastní prospìch
Vážení! Jsem pravièák a nestydím se za to. Komunisty
jsem nemìl a nemám rád a vadili mi pøed tzv. revolucí i po ní.
Nejsem pøevlékaè kabátù, nikdy jsem v žádné stranì nebyl
a nebudu. Od vzniku ODS jsem volil jenom tuto stranu, do
Parlamentu i na nᚠobecní úøad.
Když byl nᚠprezident podruhé zvolen díky dohodì s
komunisty, vadilo mi to, ale už nebyl v ODS èinný, tak jsem
to pøekousl. Kritika a útoky proti ODS, kterou Obelisk
pøedvádí už nìkolik let, mi byla vždy protivná a chystal
jsem se vám to napsat již nìkolikrát. Odhodlal jsem se až
nyní, protože mì ještì nìco více rozèílilo než Obelisk.
V posledních volbách do kraje a Senátu jsem volil jako
vždy. Už ne tak snadno, protože ty zlodìjny a podvody a
manipulace, které pøedvádí naše vláda pod vedením
Kalouska, ale bohužel i za úèasti ODS, ty už nemohou nechat
chladným vùbec nikoho, vèetnì nebožtíkù. I pøesto jsem
ale nakonec vhodil lístky s pomyslným modrým ptákem do
urny.
Starosta Èásteèka, který v kampani sliboval, že neuteèe
do Prahy, že bude senátorem pro všechny a dokonce navždy, ten neuspìl, což jsem èekal - Èunek byl silný protikandidát. Co jsem ale neèekal, byla starostova reakce po
volbách. Ve Zpravodaji na volby reagoval frází, že "volby
jsou demokratický proces, který respektuje a že blahopøeje
vítìzùm". O volièích, na rozdíl od Èunka, ani slovo! Z nástìnky ODS zmizel jeho volební plakát, což znamená, že ji
nìkdo musel otevøít. Ale aby tam dal podìkování volièùm,
to se už neobtìžoval! Stejnì tak na volebních stránkách
Jiøího Èásteèky do dnešního dne, dva mìsíce po volbách,
ani slovo podìkování volièùm za jejich hlasy. Stále se jen
dozvídáme, že "basketbalisté jsou dobrá parta" nebo že
jeho názor je, že "hasièi v Mikulùvce mají nový vùz". Zkou-
šel jsem tedy zavolat na uvedené "senátorské èíslo" a nikam
jsem se nedovolal! Proè si aspoò ty své stránky nezruší,
vždy tak se chová podvodník, který chce lidi nalákat na
sladké sliby a pak se na nì zvysoka vy...kašle.
Na závìr to shrnu jednoduše. S ODS jsem nadobro
skonèil, a jim vola dìlá zase nìkdo jiný. Tato strana a její
pøedstavitelé se chovají jako komunisti a mnohdy hùøe,
žádnou pravicí už dávno nejsou, jde jim jen o moc, vliv,
peníze a výhody pro sebe samé a své kmotrovské
kamarády. Obèani jsou jim ukradeni.
J.Kadlec, VM
Ještì k ZŠ Žerotínova
(mi)Jak tak sleduji nìkolikaleté snahy zrušit ZŠ Žerotínova,
a to i pøes odpor rodièù, veøejnosti a nesouhlas výrazné
èásti zastupitelstva, zaèínám mít dojem že v této fázi už
nejde o nic jiného, než o øádìní starostova pošramoceného
ega, které si zoufale pøeje, aby, po celé sérii výrazných
politických neúspìchù (rozštìpení mìsta, volební debakl
atp.), alespoò v tomto vleklém sporu vyhrálo. A to bez
ohledu na veøejné mínìní, na osud dìtí i jejich rodièe. Celá
záležitost se tak z roviny politickopraktické pøesouvá na
pùdu medicíny, konkrétnì psychiatrie.
Ani neschválení tzv. optimalizace školství zastupiteli
mìsta ve formì zrušení ZŠ Masarykova a „pøesun“ ZŠ Žerotínova do budovy na Masarykovì ulici totiž nezastavilo
starostu od vymýšlení dalších koncepcí, aby svého cíle
pøes nesouhlas zastupitelù, odborné komise i veøejnosti
nakonec dosáhl. A tak na zasedání zastupitelù 13. prosince
není vylouèeno pøedstavení další „koncepce“, obsahující
faktické zrušení oblíbené školy. Rodièe, buïte ve støehu
nebo vašim dìtem zruší školu, aniž byste o tom vìdìli!
Další lži ODS o lesích v Krhové
(NSSNH) Ve Valašskomeziøíèském zpravodaji - prosinec
2012 se logicky ještì pøed odtržením Krhové a Polièné rychle
objevil rozhovor s jednatelem a øeditelem spoleènosti
Mìstské lesy a zeleò panem Ing. Markem Netolièkou (ODS)
nejspíš z obavy, že Krhová a Polièná svìøí své lesy od ledna
2013 nìkomu jinému. Èlánek obsahuje, jak už to bývá u
zpravodaje našeho mìsta zvykem, opìt jen lži. Co taky èekat
od stranického poskoka samotného starosty, který
v zastupitelstvu zvedá ruku jen podle toho, jak ODS
s Èásteèkou píská.
„Stav lesních cest je také lepší, pøedevším v katastru
Krhov酓 Nevím, které cesty pan inženýr myslí, ale pokud
tu, co vede od hlavní cesty na NJ - od Èerných kolem
studánky Jarošovka (zde právì býval veletrh lesnické
techniky: Den v starostovì lese. Krásný to název pro tuto
akci. Nìjak se starostovi lézt do zadku musí, že pane
Netolièko?) až do Zašové nebo Zubøí, tak bych mu doporuèil
tyhle slova rychle zvážit, protože za celé roky se v tìchto
místech maximálnì zalepilo jen pár dìr. A ti, co zde pravidelnì
chodí, potvrdí, že se tak stalo až letos!!! V momentì, když
už Krhová byla díky referendu samostatnou obcí!!! Proè
asi? Taky si zde každý mùže udìlat obrázek o tom, v jakém
stavu mají cesty mezi lesy Zašová a Zubøí. Kde jsou zcela
nové asfaltové povrchy, po kterých bych se nebál jezdit i
na koleèkových bruslích, protože kvalitou a rovností se to
absolutnì nedá porovnávat s cestami, o které se má øeditel
Netolièka taky i starat! Je krásné rýžovat pøi tìžbì døeva,
zasadit pár stromkù, aby se neøeklo, ale ze zisku již dál nic
neinvestovat… Na co taky, že ano? A to, že lesy po tìžbì
døeva v posledních letech vypadají jak po pádu Tunguzského meteoritu, je vìc druhá. Kde jsou ty doby, kdy se o
lesy opravdu nìkdo staral. Kdy se stahovalo døevo koòmi
a pak i uklidily všechny oøezané vìtve. Teï se vše stahuje
technikou a vìtve trèí na hromadách tak, že se samotným
lesem nedá ani projít…
To, jak se peèlivì starají Mìstské lesy a zeleò o stromy,
dokazuje i tzv. bezpeènostní oøez vrb na Vodní ulici. Dvì
byly pokáceny a z tøetí zùstal nevzhledný pahýl. Vìøím, že
tyhle staré stromy byly èasovanou bombou pro všechny
maminky a jejich malé prcky, kteøí chodí na dìtské høištì,
na kterém zmínìné vrby rostly, protože se o nì nikdo
pravidelnì nestaral nìkolik let, ale proè už se rovnou
nepokácela i ta tøetí, ze které zùstalo jen nesympatické torzo,
to opravdu nechápu. Nebo si snad nìkdo myslí, že takhle
zdevastovaná vrba doroste a opìt získá èasem svou
podobu hezkého stromu?
Hlas obèana pro radnici nic neznamená
V roce 2009 podepsalo 120 obyvatel rodinných a
panelových domù petici adresovanou mìstskému úøadu
proti hluku a následnì vandalismu, které jsou zapøíèinìny
barem Cafe America na Jièínské ulici. Již tehdy nespokojení
obèané žádali o zajištìní poøádku v této lokalitì a omezení
provozu v dobì od 22. do 6. hodiny. Dále navrhovali
zvýšenou kontrolní èinnost Mìstské policie. Odpovìï?
Bohužel, Mìsto nemùže ve vìci nic dìlat... A tak nevázané
chování „mladistvých“, zejména v pozdních noèních
hodinách, dále pokraèuje. Jen za jedinou noc z pátku 30.11.
na sobotu 1.12. došlo již ponìkolikáté k rozbití sklenìných
vitrín pøed autobusovým nádražím, vyvracení bio
kontejnerù a košù, znièení lavièky na pískovišti atd. (viz
foto). Co na to mìstská a státní policie? Jak se nadále
zachová?
Bruno Støíteský
INZERCE
5
INZERCE
prosinec 2012
prosinec 2012
6
Z historie
Vážení obèané, pøátelé!
Dovolte mnì, abych vám sdìlil ještì moje
opoždìné nezapomenutelné vzpomínky na
oslavy 20. výroèí našeho mìsta a prvního
svobodného státu Èeskoslovenské republiky. Stalo se to pøed 74 léty, kdy tyto oslavy
patøily vždy našim legionáøùm, bojujícím
v 1. svìtové válce, ale i našim pøedním osvoboditelùm, prvnímu prezidentu T.G. Masarykovi, dr. Eduardu Benešovi a Milanu
Rostislavu Štefánikovi.
Psal se rok 1938, kdy se provádìly velké
pøípravy k øíjnu pro 20. výroèí od vzniku
naší republiky nejen v hlavním mìstì Praze,
ale i v ostatních mìstech a obcích naší
vlasti. Stejnì se pøipravovalo i naše, tehdy
okresní mìsto. Všude se èistilo, zametalo,
dokonce byl nasazen i nový kropící vùz,
zdobilo se, aby vše bylo øádnì pøipraveno
pro oslavy. V celém mìstì vlály na domech
státní vlajky, hezky ozdobena byla i okna,
tak jak to každý umìl nejlépe. Tato celá
krása se nedá nyní slovy ani vyjádøit. Napomáhal tomu i místní rozhlas tím, že zveøejòoval celý program na plakátech. Byl
naplánován i lampiónový prùvod žákù
škol, který se konal veèer pøed hlavními
oslavami. Námìstí bylo zaplnìno nejen
dìtmi s rodièi, školáky, v krojích byli Valaši,
cérky, skauti, Sokoli, Orli, DTJ a hasièi. Byli
zde ti z nejdùležitìjších, a to legionáøi, kteøí
prožili útrapy 1. svìtové války a tak se plnou mìrou zasloužili o vznik naší republiky.
Jak ta léta neuvìøitelnì mizí, kdy jsme
s našimi obèany toto 20. výroèí 28. øíjna
roku 1938 prožívali. Rád bych vám tuto
oslavu co nejlépe pøiblížil. Vždy žádný
z nás obèanù v této dobì nepoèítal, že to
Polemiky - dopisy
Pomìrnì nedávno pronikl na veøejnost
další zpùsob, jakými ameriètí vyšetøovatelé
muèili své vìznì. Ve vìznicích na Guantánamu, v Iráku i Afghánistánu jim pouštìli hlasitou hudbu. Tento postup oznaèovali jako
pasivní muèení. Podle záznamù FBI staèilo
ke zlomení vìtšiny vìzòù 16 hodin hlasité
hudby. A svìt se otøásl odporem a pøesto,
že jde pøevážnì o skuteèné vrahy, kteøí mají
v programu vyvraždit polovinu lidstva a
té zbylé vládnout po feudálním zpùsobu,
vytvoøil tlak na amarické úøady, aby od
podobných praktik, v souladu s mezinárodními smlouvami, upustily. A Amerièané
jsou demokraté, a proto respektují sílu veøejného mínìní a zákonnost.
Ovšem ve Valašském Meziøíèí se dìje
nìco, co je naprosto srovnatelné s tìmito
zloèiny, a to naprosto bez zájmu nejen svìtových sdìlovacích prostøedkù, ale i naprosté vìtšiny místních poplatných pisálkù. A také za potmìšilého nezájmu nìkterých obyvatel mìsta a za snaživì skryté,
ale o to úèinnìjší podpory skupiny lidí okolo radnice mìsta. V tomto mìstì jsou totiž
poøádány tzv. hudební produkce, které jsou
naprosto devastující pro obèany v pøilehlých oblastech a pùsobí znaènì rušivì
prakticky na celé mìsto a velmi široké okolí.
Obyvatelé v nejbližších zónách jsou bez
šance. To, co nìkteøí nazývají hudbou, jim
rozvibruje konstruce domovù, zvuk se
nìkolikrát odrazí a zlomí od okolních budov
a vytvoøí ohromující rachot, který se s pøibývající dobou stává stále více a více streINZERCE
Malá vzpomínka na 28. øíjen 1938
bude již poslední v našem svobodném
státì. Proto jsem se rozhodl tuto oslavu
dnes co nejlépe a nejvìrnìji pøiblížit, jak
tenkrát probíhala.
Jelikož se tyto oslavy konaly po dva dny,
rád bych zaèal prvním dnem veèer. Který
to byl den, jsem již zapomnìl. Byl to ale
krásný veèer, kdy v celém mìstì a ve všech
ulicích vlály naše vlajky s rùznými ozdobami v oknech. Celé mìsto a jeho plocha
byla zaplnìna obèany, veškerými zdejšími
spolky, tìlovýchovnými i sportovními
organizacemi. Nechybìli ani obèané v národních krojích, taktéž školní mládež s lampiony a rodièe s dìtmi. Bylo to velká a
úchvatná podívaná, která zde ještì nebyla.
Oslavy byly zahájeny státní hymnou.
Pak následovaly projevy jak tehdejšího
dlouholetého starosty Ladislava Štorkána,
tak èlenù rady a rùzných zástupcù tehdejších organizací. Po slavnostních projevech
a státní hymnì pøišlo nìco nového, co žádný neèekal a co se dosud nekonalo. Byla
to slavnostní „Vojenská veèerka“. Co
to bylo? Probíhala
v tehdejší dobì tak,
že se ráno vojáci
budili budíèkem a
veèer zase veèerkou.
Tuto práci mìl na
starosti k tomu urèený trubaè. Ráno troubil již v šest hodin,
aby bylo mužstvo
øádnì pøipravené pro
každodenní plnìní
povinností. Veèerka
se ohlašovala dvakrát, s urèitou pøestávkou. Svolávali se vojáci k ukonèení
vycházek, kteøí mìli pro tento den povolenku. První troubení bylo upozornìním,
aby ukonèili návštìvy, a druhá výzva byla
k ukonèení vycházky. Ten, kdo se vèas
nevrátil, byl zapsán pro ranní rozkaz, kde
mu byl vymìøen trest nocování nikoliv ve
své postýlce, ale ve vìzení na døevìné
pryènì. Jeho trest a doba trvání byla dle
chování vojáka. Tato scéna se mezi vojáky
nazývala „Noc s dekou“. To proto, že si
mohl vzít jen svou deku na spaní.
Slavnostní Veèerka byla provádìna
následovnì: èást trubaèù byla umístìna
na kostelní vìži, druhá na námìstí a tøetí
v posledním patøe domu pana Majera.
Tìžko bych vám mohl tento zážitek slovy
pøiblížit.
Hlavní oslavy se konaly zapoèetím 6.
hodiny ranní a to vojenským budíèkem,
což nás neèekanì probouzelo z našeho
spánku. Byla to rota vojákù, pochodujících
s vojenskou hudbou od kasáren pøes
mìsto, Mostní ulici a zpìt pøes døívìjší
Šèudlov do kasáren. To byl jen úvod pro
další èást oslav.
Pøesnì v 9 hodin zapoèaly hlavní oslavy.
Námìstí se zaplòovalo vojskem 40. pìšího
pluku a øadilo se pøed hlavní tribunou u
radnice. Po projevu zástupcù okresu,
mìsta a rùzných organizací se ujal projevu
vojenský zmocnìnec Ministerstva národní
obrany. U vojenských nováèkù provedl
slib a vìrnost presidentovi a národu. Po
ukonèení slibu a státní hymnì byla
provedena vojenská pøehlídka mìstem.
Vedoucí osobou pluku a pøehlídky byl náš
známý plukovník Stanèík, který pøijíždìl na
bílém osedlaném koníku. Tato prohlídka
byla vedena z námìstí pøes ulici
Komenského k zámku Žerotínù, pak
Soudní ulicí, Sokolskou, dnešní
Poláškovou, pak pøes mìsto, kde byla èást
vyhrazena pro hosty, zástupce a
dùstojníky. Dále to pak vedlo pøes Mostní
ulici k bývalé pekárnì u Fortelkù a tam pak
se odboèovalo ulicí Šèudlov zpìt do
kasáren. Zde jistì mìli vojáci vèetnì
nováèkù slavnostní obìd. Tak skonèily
oslavy 20. výroèí 28. øíjna 1938.
Kdo by èekal, že je to poslední provedení
Veèerky i Budíèku. Nastala doba okupace
nìmecko-hitlerovskou armádou a tím
zaèalo kruté období zatýkání, vìznìní,
poprav, což již mnozí dobøe znají.
Dìkuji Vám za Vaši pozornost i trpìlivost
a prosím o shovívavost u pøípadných nepøesností, daných dlouhou dobou, jež od
této události uplynula.
Radko Sekerka
U nás ve Valmezu, kde starosta netuší, co je to obèanská demokracie
sující a dìsivìjší.
Vrcholem tìchto akcí je Gulášfest, kdy
produkce zaèíná v 10 hod. dopoledne a
bývá reálnì ukonèována dvì hodiny po
pùlnoci. Tedy pøesnì tìch 16 hodin dle
doporuèení FBI. Jenže aby poøadatelé mìli
jistotu spolehlivých úèinkù, tak tuto dávku
na nás aplikují tøi dny po sobì.
A po jedné takové akci jsme se sešli a
zjistili, že již dál nemùžeme, nemohli jsme
pochopit, proè zrovna my jsme se museli
stát terèem takového nevybíravého teroru.
Možná, kdybychom byli vrazi a teroristé,
svìt by nás ochránil, ale my jsme pouze
obèané Valašského Meziøíèí, tak co bychom chtìli. A pokud se nerozhodneme
bránit sami, tak další nadílku tohoto
pøekulturního povyražení již nìkteøí z nás
vúbec nemusí pøežít. Sepsali jsme tedy petici, kde jsme upozornili na naprostou
nevhodnost letního stadiónu pro podobné
akce a žádali jsme zmìnu vyhlášky v tom
smyslu, abychom mohli na nìkoho ukázat,
až skuteènì zaènou umírat lidé, aby bylo
možné koneènì nìkoho brát k odpovìdnosti. Tuto petici podepsalo 414 obèanù,
vìtšina z nich byla hlukem pøímo postižena.
Reakce radnice byla naprosto dokonalá.
Zastupitelstvo mìsta neuvìøitelnì pøesnì
a názornì ukázalo, jak se vládne po
komunisticku. A jsou to tedy komunisté
barvy modré, oranžové èi otevøenì
pøiznávají svoji barvu, tedy rudou nebo
hnìdou, naprosto jednotnì smetli ze stolu
petièní zákon a rozhodli se reálnì
nereagovat. Snad ani nestaèili zjistit, že v
demokraciích je nedodržování zákonù
trestné a že se tedy dopustili buï úmyslnì
nebo z hlouposti (nechme na nich, která
varianta je pro nì pøijatelnìjší) trestného
èinu. Zároveò dali jasnì najevo, co si myslí
o obèanech. Zvláštì o tìch, kteøí žijí øádným
životem, platí danì a snaží se nevyvolávat
s nikým konflikt.
Tuto situaci jsme suše postoupili advokátní kanceláøi, která upozornila starostu
mìsta na nezákonnosti na jeho úøadu tak,
aby to pochopil i prùmìrný absolvent plzeòských práv. Nevíme, jak dalece to pochopil pan starosta, protože odpovìdìl celkem rychle, ale k tomu, že by porušil zákon,
se nijak nemìl.
Obsah odpovìdi nìkteøí pochopili asi
takto:
a) obèanùm, kteøí podepsali petici,
nepøiznáváme právo na slušný život ve
slušném mìstì, nic tedy neudìláme a
navíc to budeme bedlivì monitorovat a
nìkteøí škarohlídi pak mezi øádky, tak jak
byli z komunismu zvyklí a samozøejmì
naprosto nesprávnì, èetli pøezíravé:
b) obèané, proè si stìžujete, vždy víte, že
je to zbyteèné, držíme to pevnì v rukách a
cítíme se bezpeènì
Pak nasledovalo zdùvodnìní, které však
nebylo v souladu s oèekáváním tìch
jednodušších a naivnìjších z našeho
støedu a jehož znìní by bylo asi takové:
a) nemùžeme vám pøiznat právo na život,
protože to koliduje se zajimavými kšeftíky
jednìch z nás
b) nemùžeme vám pøiznat právo na život
ve slušném mìstì, protože tady vládneme
my
Z tohoto hlediska jsou potom na celé
odpovìdi nejzajímavìjší názory a postoje
pana starosty. Z celého dopisu na nás dýchl pocit, že pan starosta vùbec netuší, co
obnáší pojem obèanská demokracie.
Pøesto, že se pan starosta pro jistotu nechal
neèitelnì podepsat v zastoupení ( a každý,
kdo tuto odpovìï èetl, byl pøi panu starostovi a konstatoval, že by se pod podobnou
nesoudnost a nestoudnost také nepodepsal), považujeme jeho názory za natolik
zajímavé, že se jim budeme podrobnì vìnovat v dalších èláncích, které budou
následovat.
Za kolektv autorù Kuèera
(Autoøi kostatují, že do svého èlánku
zapracovali také nìkteré názory Obèanù,
kteøí se naprosto neoprávnìnì cítí býti
poškozování hlasitou hudbou. Autoøi
èlánku se od tìchto názorù distancují a to
zejména od názorù, které jsou zvýraznìny.
Zárovìò vìøí, že se nám myšlení tìchto
štváèù, zkrachovalcù a odrodilcù podaøí,
ve spolupráci s radnicí, dostat opìt pod
kontrolu a tak radnici zajistit potøebný klid
pro smysluplnou a konstruktivní práci.
Ostatnì, jestli si chtìjí tato individua
zazpívat, tak a si táhnou, tøeba do zemì
krále Miroslava.
My si mìsto rozvracet nedáme!!!)
7
INZERCE
prosinec 2012
8
prosinec 2012
Ze života meziøíèských škol Osobnosti na ZŠ Šafaøíkova
Odborná stហžákù gastronomických oborù – Rzeszów (Polsko)
Žáci gastronomických
oborù 2. a 3. roèníku ISŠCOP Valašské Meziøíèí se ve
dnech 29. 10. - 18. 11. zúèastnili zahranièní stáže
programu Leonardo da Vinci
- Gastronomie bez hranic.
V pondìlí 29. øíjna ráno se
8 studentù vydalo spolu s
koordinátorem projektu na
cestu do sousedního Polska na tøítýdenní pracovní
stហve mìstì Rzeszów.
Hlavní èinnost mobility probíhala v pracovních dnech
v hotelech se 3 nebo 4 hvìzdièkami, kde byli žáci rozdìleni po dvojicích. Odborný výcvik
vykonávali jak v kuchyni, tak v odbytových støediscích jednotlivých hotelù.
Zaèátky byly pro všechny tìžké, a to nejen
z dùvodu jazykové bariéry, ale také z dùvodu neznalosti pracovního prostøedí. Po
úvodním ostychu si studenti na pracovištì
a kolegy v hotelech natolik zvykli, že
v závìru stáže uèili personál vaøit typické
pokrmy naší gastronomie, jako napø. houskový knedlík, vepøovou peèeni a zelí. Všude
bylo slyšet jen chválu, a to nejen na pracovní nasazení, ale i na odborné vzdìlání,
chování a vystupování našich studentù.
Velkým pøínosem pro nás všechny byla
úèast na dvou odborných semináøích Pøíprava hovìzího masa a Molekulární
kuchynì. Pøedevším druhá akce všechny
žáky nadchla, protože s molekulární kuchyní se ještì nesetkali.
Stហi díky skvìlému doprovodnému
programu ubìhla velmi rychle a všichni
budeme dlouho vzpomínat na vše, co jsme
v Polsku prožili. Projekt Leonardo da Vinci
nezklamal! A co z toho vyplývá pro studenty? Být nejlepší se vyplatí! Vybraní
studenti se skuteènì osvìdèili a skvìle
reprezentovali nejen sebe, ale pøedevším
naši školu a také Èeskou republiku.
Bc. Šárka Janová, uèitelka odb. výcviku
V posledních øíjnových dnech se vypravili žáci 6. A a 6. B ze Základní školy
Vyhlídka na tøídenní pobyt do Domu
Ignáce Stuchlého ve Fryštáku. Projekt
„Seznamovací dny“, kterého se žáci zúèastnili, se zamìøuje pøedevším na týmovou spolupráci a bližší seznámení dìtí nejen se svými spolužáky, ale i s tøídním uèitelem. Celý projekt také pomáhá osvojit následující klíèové kompetence - komunikativní, sociální a personální a obèanské.
Bìhem svého pobytu se dìti pøedevším
uèily spolupracovat v rámci tøídního
kolektivu prostøednictvím nejrùznìjších
her a èinností. Program tøídy 6. A se nesl
v duchu filmových hvìzd. Žáci si vyzkoušeli, jaké to je, být zaèínající filmovou
hvìzdièkou - èerveným kobercem poèínaje
a udílením Oscarù konèe. Dìti si zahrály
spoustu her, vyzkoušely si taneèní pod-
ložky a horolezeckou stìnu.
Celý pobyt se nesl v kamarádském duchu, žáci si uvìdomili, že je potøeba respektovat druhé a pokusit se svým kamarádùm nejen naslouchat, ale také pomoci. A
jaké byly reakce dìtí po Seznamovacím
pobytu? Honza: „Bylo to dobré, ale mohlo
to být delší. Strašnì se mi líbila
horolezecká stìna a hra na indiány. Bylo
to prostì fajn. Zlepšily se vztahy hlavnì
mezi holkami a kluky.“ Sára: „Byl to ten
nejúžasnìjší pobyt mimo domov!“ Katka:
„Velmi mì pøekvapilo, že nìkteøí se ve
škole chovají úplnì jinak, než tam. Zlepšily
se vztahy mezi spolužáky a velice se mi
tam líbilo. Myslím si, že ostatní tam byli
uvolnìní a ze všech šla taková ta pozitivní
energie. No prostì ڎO, ŽÙŽO“.
Mgr. Zuzana Topièová, tøídní uèitelka
6.A, ZŠ Vyhlídka
Seznamovací pobyt žákù 6. roèníku v DIS Fryšták
INZERCE
Jeden listopadový ètvrtek jsem
pøijala pozvání nìkolika svých kolegù
na veèírek s promítáním a povídáním
o zemích a místech, kam se asi nikdy
nepodívám. V okamžiku, kdy konèí
pracovní doba nás šesti vychovatelek, již vypukl hlavní program. Kde?
Ve zbrusu novém moderním interiéru
našeho školního klubu. Zaujalo mne
bohaté obèerstvení, se kterým si
poøadatelé vyhráli, atmosféru doladila vùnì aromatických svíèek,
osvìtlené plátno a pohodlné køeslo.
První promítání bylo o Jordánsku,
skalním mìstì Petra a o životì v
hlavním mìstì Ammán. Tøi ètvrtiny
zemì tvoøí kamenitá pouš. V zemi se
nachází Jordánské údolí, které je souèástí
Velké pøíkopové propadliny. Protéká jím
øeka Jordán, která se vlévá do Mrtvého
moøe. Obdivovali jsme také fotografie Rudého moøe. O Jordánsku nám poutavì vyprávìl sympatický mladý uèitel dìjepisu
Karel Adamuška. Byl v Jordánsku letos v
èervenci jako delegát Èeské republiky.
Zúèastnil se skautské konference, kterou
organizovalo právì Jordánsko. Nᚠkolega
se zde setkal a spøátelil se skauty z nejrùznìjších zemí svìta. Ochotnì nám pøi své
poutavé pøednášce odpovídal na všechny
zvídavé dotazy. Mne zajímala tamìjší kuchynì a náboženství.
Druhou pøednáškou nás uèitelka zemìpisu a matematiky Eva Goláòová svými
fotografiemi pøenesla z pouštì na ledovec.
A ne na ledajaký! Letos v èervenci se svým
manželem a dvìma dcerami pokoøila vrchol
nejvyšší hory Evropy MontBlanc ( 4810 m
n. m.). Provedla nás podrobnì celou výpravou. Profesionální fotografie v nás vyvolaly nìmý obdiv z atmosféry na vrcholu.
Pohled na Evropu dokola, vnímán na velkém projektovém plátnì, je úchvatný.
Skuteèný prožitek Goláòových zùstává pro
nás ostatní zøejmì nepøedstavitelný.
Klobouk dolù, jsou fakt borci. Evièka jako
bonus pøidala ještì fotografie ze Švýcarska,
kam jejich rodinná dovolená návaznì
pokraèovala. Obdivovali jsme zejména fotografie horolezecké. Marné, jsou na Šafáøce tací, kteøí na to mají.
Tøetí pøednáška tohoto kouzelného
odpoledne už mi však vyrazila dech. Naše
školní psycholožka a kolegynì Jana
Sedláøová zcestovala v záøí Zambii a Zimbabwe. Povìdìla nám, že Zimbabwe je
vnitrozemský stát na jihovýchodì Afriky.
Sousedí na severozápadì se Zambií, na
východì s Mosambikem, na jihu s
Jihoafrickou republikou a na jihozápadì s
Botswanou. Protéká tudy øeka Zambezi,
která vytvoøila známé Viktoriiny vodopády.
A právì profesionálnì natoèený film o
sjíždìní této dìsivì divoké øeky èeskými
turisty na raftu nám musela Janièka pouštìt
dvakrát. Jednak si stála v této dobrodružné
akci nejlépe a takové sousto, pøátelé, na
jedno zhlédnutí nestrávíte. Další èást vyprávìní, doplnìné pùsobivými fotografiemi, bylo o Safari, o pobytu v rezervaci, o
veèerech mezi slony, buvoly, lvy, hyenami
a jinou faunou. Koupání s hrochy a krokodýly, snídanì s opièkami a podobnì. To
moje valašská hlava nebere. Øeèi typu:
“...tento slon na obrázku zaèal mávat
ušima, tak jsme mu šli radìji z cesty...“ ,
nebo: „...fotili jsme se s buvolem, dokud
jsme ho nezaujali natolik, že vstal a šel k
nám...“, èi: „...z loïky jsme vyskákali do
vody uprostøed jezera na pìt minut
koupání, za tu dobu nestihli aligátoøi od
bøehù doplout k nám...“
Z tohoto promítání jsem si odnesla krásné
prožitky. Jsem na své kolegy pyšná, obdivuji je a oceòuji, jakou si dali se vzdìlávacím
veèerem práci. Øekli jsme si, že podobné
filmy budeme napøíštì promítat tøeba i z
Ostrožské Nové Vsi (tam jezdím ráda já :o)
Na Šafáøce pracuji od roku 2000, líbí se
mi schopnost pracovního kolektivu udìlat
si vedle práce také chvilky pøíjemné, veselé,
sportovní, výjezdní, turistické, wellness,
opékací a podobnì. Naši pedagogové vynikají komediálností, mistrovstvím pøevleku a chutí pøipravit zajímavou èinnost a zábavu nejen pro dìti, ale i pro kolegy. Zde
vidím vliv Mgr. Jiøího Hrušky, který nás k
tomuto vedl. Eva Lindušková, vych. ŠD
Do divadla se školou i celou rodinou
Jsme velice rádi, že i mezi našimi žáky se
najdou milovníci divadla. Využili jsme
nabídky pøedplatného Mìstského divadla
ve Zlínì, kam jezdíme již øadu let, na ètyøi
pøedstavení v tomto školním roce. Jedno
pøedstavení máme již za sebou a na další tøi
se mùžeme tìšit. Letos jsme nabídli i rodinným pøíslušníkùm našich žákù, aby si
udìlali èas a jezdili do divadla s námi. Nápad se setkal s velkou odezvou, a tak jezdí
nìkdy celá rodina. Spoleènì prožitý kulturní zážitek je jistì k nezaplacení.
A co jsme již vidìli? Bylo to pøedstavení
Naivního divadla v Liberci Neklan.cz aneb
ze Starých povìstí èeských. Podle Aloise
Jiráska tuto známou povìst o Lucké válce,
která se rozpoutala v Èechách za vlády
bájného knížete Neklana,velmi netradiènì
a modernì zpracovali TomᚠJarkovský a
Jakub Vašíèek.
19. prosince nás èeká opravdová lahùdka
- Sen noci svatojánské od Williama Shakespeara. Toto pøedstavení nastudoval
soubor zlínského divadla, který je známý
svými vynikajícími hereckými osobnostmi.
9. ledna zhlédneme známý muzikál Starci
na chmelu, autorù Vratislava Blažka a
Ladislava Rychmana a 20. bøezna nás èeká
poslední pøedstavení - Palubní deník
Hanzelky a Zikmunda.
Nabídka je velmi kvalitní a jistì nás
v divadle èeká mnoho pøíjemnì strávených chvil.
Mgr. Anna Erbanová Polociková
INZERCE
prosinec 2012
INZERCE
prosinec 2012
INZERCE
prosinec 2012
INZERCE
prosinec 2012
9
prosinec 2012
Žáci ZŠ Salvátor se zúèastnili "klíèování" Ze života meziøíèských škol
Plstìné míèky v listopadové „Kutírnì“ na Žerotínce
Pøedstavte si, že vlna je tìsto. V dlaních
ho uválejte, dejte dovnitø nádivku (rozumìj
menší kousky vlny) a hnìte. Potom namoèit, namydlit a tøením filcovat, až se pramen
vlny plstìním zpevní. Vypláchnout od
mýdla, vyždímat a usušit. To vše za velké
pohody a zábavy jsme zažili s nejmenšími
dìtmi ze školní družiny ZŠ Žerotínova
13.listopadu v pro nás již tradièní „Kutírnì“
pøi SVÈ s Mgr. Jitkou Dvorskou pøi výrobì
míèkù z probarvené vlny. Slova o „tìstu a
nádivce“ jsem si vypùjèila právì od ní.
Technika mokrého plstìní je pomìrnì èasovì nároèná, ale z fotky na dìckách
poznáte, jak moc zábavná.
Ved. vychovatelka Radka Drozdová
Žáci 2. roèníku základních škol mají možnost navštívit v dìtském oddìlení zdejší
knihovny aktivitu, který se nazývá Klíèování. Žáci ZŠ Salvátor i v letošním roce této
možnosti využili. Dovìdìli se pøi ní, že klíèem, který otevírá každou knihu, je abeceda.
Je potøeba ji znát a všechna písmena skládat do slov a vìt, aby mohly vznikat krásné
knihy. Je však potøeba ji znát také z proto, aby žáci mohli tyto knihy èíst. Pracovnice
zdejší knihovny pøipravily pøi této pøíležitosti pìkný program, za nìjž jim patøí naše
podìkování.
L. Èernochová
ZŠ Šafaøíkova: 2 x úspìch ve florbale
V pátek 9. listopadu se konalo na ZŠ
Køižná okrskové kolo ve florbale chlapcù
6. a 7. tøíd. Turnaje se zúèastnilo sedm škol.
Hrálo se ve dvou skupinách a dva nejlepší
týmy z každé skupiny postoupily do semifinále. Výbornì si zde vedli naši žáci, kteøí
hráli v sestavì: Roman Oral - brankáø,
TomᚠAndris, Daniel Musil, Daniel Bílý,
Jiøí Podzemný, Libor Kamas, David
Majštiník a Jakub Rudolecký. Skupinu „A“
s pøehledem vyhráli, když zvítìzili ve všech
tøech utkáních a v semifinále svedli dramatickou bitvu s druhým celkem skupiny „B“
ZŠ Vyhlídka. Utkání skonèilo nerozhodnì
1:1 a rozhodnout tak musely až samostatné
nájezdy, v nichž jsme zvítìzili 2:1 a vybojovali si postup do okresního kola ve Vsetínì.
Ve ètvrtek 15. listopadu se na ZŠ Šafaøíkova uskuteènil turnaj ve florbale. Turnaj
byl poøádán pod záštitou Florbalové asociace, úèastnili se ho žáci prvního stupnì.
Pøijela družstva ZŠ TGM Horní Beèva, ZŠ
Rožnov Koryèanské Paseky, ZŠ Salvátor,
ZŠ Chorynì. Utkala se systémem každý
s každým. Rozhodnutí o vítìzi padlo až
s koncem posledního utkání. Nakonec vyhrálo družstvo ZŠ Šafaøíkova, které postupuje do eliminace ve Vsetínì, druhé bylo
družstvo ZŠ Salvátor a na tøetím místì se
umístilo družstvo ZŠ Chorynì. Hrálo se
fér a družstva pøedvedla vynikající výkony.
Mgr. TomᚠBròovják, ZŠ Šafaøíkova
Dálný Východ - po stopách ussurijského tygra
slavných Vánoc. Seznámili jsme se i
s ussu-rijským tygrem. Zajímavostí byla
vzpo-mínka na èeskoslovenské legionáøe
a jejich strastiplnou cestu pøes celou
Sibiø. Na zá-vìr, jako bonus, nás zaujalo
mìsto Petro-hrad se svou Ermitáží, v níž
se nacházejí miliony umìleckých dìl.
Dìkujeme Pohodáøùm za nezapomenutelný zážitek a tìšíme se na další setkání.
Mgr. Lenka Šimèíková
22. listopadu žáci 5. - 9. roèníku ZŠ Šafaøíkova navštívili cestopisnou besedu s agenturou Pohodáøi. Kino Svìt se zaplnilo
do posledního místa. Pohodáø Martin
Dufek zaèal vyprávìt svým podmanivým
hlasem zajímavosti z cest. Všichni jsme
poslouchali se zatajeným dechem. Vše
zapoèalo 1. ledna 2012, kdy se nᚠprùvodce setkal v letadle s èeskými hokejisty.
Následovalo netradièní prožití pravoINZERCE
Exkurze ZŠ Vyhlídka -Dukovany, Dalešice
V pondìlí 29. øíjna žáci 9. roèníku ZŠ
Vyhlídka vyjeli na plánovanou exkurzi
v rámci výuky fyziky a chemie do dvou
elektráren poblíž Jihlavy. První zastávkou
byla jaderná elektrárna Dukovany.
V informaèním centru jaderné elektrárny
jsme se dozvìdìli zajímavá fakta o vzniku
elektrárny, o vzniku, výrobì a využití jaderné energie, dozvìdìli jsme se, jak vypadá
reaktor, jak se štìpí uranové jádro, zkusili
jsme vstoupit do modelu reaktoru a také
jsme se seznámili se zmenšeným modelem
celé elektrárny. Zhlédli jsme filmy o složení
atomù a jejich využití. Pøekvapilo nás, jak
pøísné podmínky musí uchazeè o práci v této elektrárnì splnit, aby byl pøijat. Výklad
paní prùvodkynì byl velmi podrobný, odnesli jsme si mnoho informací a pochopili
jsme, že jaderná elektrárna není vùbec tak
nebezpeèná, jak si mnozí z nás mysleli.
Druhou zastávkou bylo vodní dílo
Dalešice. Paní prùvodkynì nám pøedávala
zajímavé informace pøímo pod nejvìtší
sypanou hrází na svìtì. Prošli jsme kolem
obrovské vystavené turbíny do informaèního centra, kde jsme zhlédli film o celé
stavbì a systémech pøeèerpávajícího vodního díla Dalešice. Pak jsme mìli exkluzivní
možnost dostat se pøímo do provozu
elektrárny, vidìli jsme funkèní turbínu,
spoustu strojù, neuvìøitelnou technologii
a obrovská zaøízení, která udržují elektrárnu
v provozu.
Naše exkurze byla pouèná a díky ní jsme
si rozšíøili své vìdomosti získané ve vyuèování.
Za kolektiv žákù 9. tøíd Martin Pøikryl
a Šimon Gilar
10
INZERCE
prosinec 2012
11
prosinec 2012
Nemocnice je opìt v oèích hospitalizovaných pacientù nejlepší v kraji
Nejoblíbenìjší nemocnicí Zlínského kraje
se stala, stejnì jako v loòském roce, opìt
Nemocnice Valašské Meziøíèí. Zvolili si ji
pacienti v rámci ankety Nejlepší nemocnice
ÈR, kterou každoroènì provádí nezávislá
organizace HealthCare Institute. Od roku
2007 získala nemocnice prvenství v této
anketì již poètvrté.
Pacienti v anonymním hlasování
hodnotili spokojenost s péèí ve 159
nemocnicích z celé Èeské republiky. V
kategoriích spokojenosti pacientù s
lùžkovou péèí získala valašskomeziøíèská
nemocnice nejvyšší možný poèet pìti
hvìzdièek. Spokojenost pacientù byla
vyšší než 80%.
Organizace HealthCare Institute
každoroènì zjišuje, která nemocnice je
nejlepší oèima pacientù a která podle
zamìstnancù. Prùzkum trval témìø tøi ètvrtì
roku a podle výsledkù dopadla ve Zlínském kraji nejlépe v hodnocení pacientù
právì Nemocnice Valašské Meziøíèí.
Zdravotnické zaøízení se navíc umístilo v
seznamu nemocnic, které dostaly v
hodnocení pacientù maximální poèet
hvìzdièek. „Jsem pøirozenì velmi ráda,
že je Nemocnice Valašské Meziøíèí i
nadále pacienty vnímána velmi pozitivnì.
Konkurence zdravotnických zaøízení je
velmi tvrdá a se ctí obstát je stále složitìjší.
Tímto bych chtìla podìkovat všem našim
pacientùm. Mùj dík patøí ale pøedevším
všem zamìstnancùm naší nemocnice,
nebo toto prvenství je hlavnì výsledkem
jejich poctivé práce a lidského pøístupu
k našim pacientùm,“ øíká øeditelka
nemocnice MUDr. Petra Šupšáková.
Foto: osobní pøístup je v meziøíèské
nemocnici samozøejmostí...
Co pacienti meziøíèské nemocnice nevidí... tentokrát centrální sterilizace
Centrální sterilizace je oddìlení, o kterém
øada laikù nikdy neslyšela. Pro chod nemocnice je však nepostradatelné. Zajišuje
kompletní pøedsterilizaèní pøípravu, která
zahrnuje desinfekci, mechanickou oèistu,
sušení, setování a balení zdravotnických
prostøedkù. Na její kvalitì závisí úspìšnost
sterilizace. Zajišuje služby pro ètyøi operaèní sály, jeden porodní sál, veškerá lùžková oddìlení, ambulance a ambulance
privátních a odborných lékaøù a smluvní
firmy z regionu. „Lidé si èasto mylnì myslí,
že sterilizace trvá jen pár minut. Celý proces pøedsterilizaèní pøípravy materiálù
ale zabere asi tøi hodiny,“ uvádí epidemiologická sestra Bc. Dagmar Kratochvílová
s tím, že bìhem procesu jsou dodržovány
pøísné normy.
Jak tedy funguje sterilizace nástrojù? Po
operaci ještì na sále sestøièka veškeré
pomùcky a nástroje dekontaminuje tím, že
je naloží do desinfekèního roztoku a pøipraví na transport na centrální sterilizaci,
který zajišuje sanitáø. „Pøedsterilizaèní
pøíprava zaèíná v tzv. neèisté zónì tím, že
nástroje se myjí a dezinfikují v myèkách
pøi teplotì 93°C. Nìkdy nástroje doèišujeme ruènì nebo v ultrazvukové
èistièce. Nejobtížnìji se èistí dlouhé a duté
nástroje,“ vysvìtluje Bc. Dagmar Kratochvílová s tím, že desinfekce je nejdùležitìjší úkon v celém procesu. Vydezinfikované, èisté a suché nástroje následnì
personál nasetuje do operaèních sít podle
toho, na jaký zákrok nebo operaci jsou
urèeny. Jelikož existuje mnoho druhù nástrojù, a nìkolik desítek typù operaèních
Na základì provedené ankety na porodnickém oddìlení se nemocnice rozhodla
kromì klasického bílého peèiva zaøadit do
jídelníèku také peèivo celozrnné. Tato možnost byla v dotazníku èasto žádána a maminky si tak mohou nyní vybrat ze dvou
variant. „I v Knize pochval, podnìtù a pøipomínek jsme zaznamenávali požadavek
na zaøazení celozrnného peèiva. Výbìr
z jednoho druhu se nìkterým maminkám
po nìkolikadenním pobytu v nemocnici
jevil monotónní, a tak jsme novì zaøadili
výbìr ze dvou druhù peèiva,“ vysvìtluje
øeditelka nemocnice MUDr. Petra
Šupšáková s tím, že i nabídka z celozrnného peèiva se pravidelnì obmìòuje.
Rodièky tak mají jednou k dispozici
vícezrnný trojhránek, podruhé housku
s dýòovými semínky a jindy napøíklad
celozrnný rohlík. „Ženy, které preferují bílé
peèivo, jej mají také stále v nabídce,“
ubezpeèuje øeditelka a dodává: „Snažíme
se reagovat na požadavky maminek tak,
aby se cítily v porodnici komfortnì a
pøíjemnì a hodláme také takovéto cílené
ankety pravidelnì opakovat.“
Pokoj na porodnickém oddìlení NVM
Maminky na porodnickém oddìlení mají k dispozici celozrnné peèivo
INZERCE
sít, vyžaduje setování dobré znalosti
instrumentária. Nástroje v operaèních sítech se po kompletaci vloží do sterilizaèních
kontejnerù. Jeden takový kontejner váží i
25 kilogramù.
Mìsíènì v Nemocnici Valašské Meziøíèí
vysterilizují okolo 700 setù, z toho asi 550
sestav tvoøí chirurgické instrumentárium,
zbytek pak prádlo, operaèní pláštì a roušky,
které se používají pøi operaci. Do každého
operaèního síta se vkládá chemický test,
který ukáže, zda sterilizace probìhla správnì podle nastavených parametrù. Každý
kontejner, který je vkládán do sterilizátoru,
je opatøen procesovým testem, na kterém
je uvedeno datum sterilizace, datum exspirace, druh síta a jméno pracovníka, který
síto setoval. Na konci procesu je instrumentárium vyjmuto na druhé stranì sterilizátoru
v tzv. aseptické zónì a pøipraveno k dalšímu použití. Na operaèní sály doruèí
sterilní materiál sanitáø centrální sterilizace.
„Kolegùm tedy poskytujeme veškerý
servis, v jiných zdravotnických zaøízeních
to vùbec není samozøejmost,“ øíká
s úsmìvem stanièní sestra Ivana Blažková.
Oddìlení je vybaveno moderním
vybavením, které dosahuje hodnoty
v miliónech korun. V roce 2003 a 2004
prošlo oddìlení rekonstrukcí, díky které se
stalo uzavøeným oddìlením se zcela samostatným provozem nekøížícím se s dalšími provozy v budovì. V roce 2007 prošla
valašskomeziøíèská centrální sterilizace nároèným auditem Spojené akreditaèní komise Èeské republiky a získala tak certifikát
kvality poskytované péèe, který pøed
dvìma lety obhájila. Dlouhodobì se centrální sterilizace zapojuje do programu externího hodnocení kvality a svými výsledky
dosahuje požadovanou úroveò bezpeèné
sterility, což je doloženo certifikátem.
(Strana obsahuje PR informace NVM)
12
INZERCE
prosinec 2012
13
prosinec 2012
OBELISK. Toto èíslo vyšlo 7.prosince 2012. Vydává Marek IRGL, šéfredaktor, Tolstého 466/1, V.M. Tel./fax 571 621 248, e-mail: [email protected]. Náklad 6 000 ks, MK ÈR E 13230, IÈO 484 090 65,vychází min. 12 x roènì
Ida Kelarová vyhazuje kapele Docuku nástroje Cirkus svìt žákù ZUŠ v Sýpce
Populární romská zpìvaèka, muzikantka
a sbormistrynì Ida Kelarová strávila nìkolik týdnù ve studiu s muzikanty folklorbeatové kapely Docuku. Muzikantùm z
Valašského Meziøíèí, kteøí si už za svùj
debut vysloužili nominaci na Andìla v
kategorii Worldmusic, produkuje jejich
pøelomové album, které se bude jmenovat
Kdybych já vìdìl...
Ve studiu má Kelarová hlavní slovo. Zasahuje do písnièek, posouvá hudební hranice
zdejších muzikantù a nìkdy jim dokonce
ze skladeb vyhazuje nástroje. Nechává tak
na posluchaèe pùsobit jen to podstatné.
„Vycítila jsem, že bych muziku Docuku
chtìla posunout jinam. Chci, aby aranže
písní více vynikly a aby v nich vznikl
prostor, který dýchá,“ popisuje Kelarová.
Samotní èlenové Docuku jsou ze spo-
lupráce nadšení. „Ida je
neuvìøitelný zásobník energie a na druhou stranu dokáže s tou energií hospodaøit
a nasmìrovat pøesnì tam,
kde by mìla být. To je to, co
po 11 letech neumíme,“ popisuje frontman kapely Jiøí
Buksa.
„Za tu dobu, co hrajeme,
máme už nìjaké zabìhnuté
postupy a tìch se nás Ida
snaží zbavit. Je skvìlé, že ona
je vlastnì bigbíaèka a zároveò i zpìvaèka, která má
ten folklór v sobì. A to nám
vyhovuje. Nìkteré skladby zaranžovala
tak, že tam vùbec nehrají všichni èlenové
kapely, nìkdy nás pøivedla až ke swingu
a hlavnì díky ní zpívá pìt chlapù v kapele
naráz. Vìøíme, že posluchaèi budou pøekvapení,“ dodává bubeník Karel Mikuš.
Ida Kelarová si podle svých slov bìhem
nahrávání Docuku zamilovala. „Poøád si
teï jejich písnì sama broukám, tak doufám, že i posluchaèi si tam najdou to, co
já, a budou si s novým CD také prozpìvovat“.
Pøipravované album Docuku s názvem
Kdybych já vìdìl... vyjde na znaèce Indies
Happy Trails po novém roce. Sleduj: http:/
/ w w w . y o u t u b e . c o m /
watch?v=BKVlS3hKkr0&feature=youtu.be
Roman Helcl
(smo)V sobotu 8. prosince se v M-klubu
uskuteèní výjimeèná filmová projekce.
V rámci Filmového M-klubu se zde bude
promítat slavný nìmý film Upír Nosferatu
za hudebního doprovodu skupiny Kvìty.
Hororovou atmosféru slavného nìmeckého filmu režiséra Friedricha W. Murnau
z roku 1922 bude posilovat živá improvizovaná hudba skupiny Kvìty, kterou
v roce 2000 založil hudebník Martin E.
Kyšperský. Kvìty jsou nìkolikanásobnými držiteli cen Andìl. Na svém kontì
mají celkem pìt studiových alb. Poslední
deska V èajové konvici obsahuje skladby
napsané pro divadelnì-komiksový projekt
Svìt podle Fagi inscenovaný divadlem
DNO, který budete moci v M-klubu zhléd-
nout na zaèátku pøíštího roku. Èleny kapely
jsou Martin E. Kyšperský, Aleš Pilgr, Ondøej
Èech a Albert Novák. Tuhle skvìlou
pøíležitost by si nemìl nechat ujít žádný
fanoušek klasické filmové tvorby.
(pb)Kdo šel v pátek 23. listopadu k
veèeru okolo sokolovny, mohl zaslechnout
hudbu pro nᚠkraj neobvyklou. Velký sál
sokolovny totiž naplnil irský duch v
podobì hudby, tance a pravé irské zábavy.
Na pozvání místní irské skupiny Oileán z
taneèní školy Sokol Dance pøijely z Prahy
skupiny TS Èarodìjky a Sona Sól a z jižní
Moravy TS Artuš, aby pomohli oživit rodící se festival irské kultury ve Valašském
Meziøíèí. „Návštìvníkù letos pøišlo nad
oèekávání,“ svìøuje se Pavlína Buchtová,
vedoucí TS Oileán, „pøed zaèátkem vystoupení jsme dokonce museli pøidávat
židle, abychom mìli všechny kam usadit.“
Všichni se mohli tìšit nejen z dobré hudby
a pìkného podívání, ale i z dobrot minibaru,
který byl v sále zøízen. Stejnì jako minulý
roèník i letos následovala po vystoupení
pravá irská tancovaèka. Všichni se tak mohli nauèit tance, jaké se na Zelených ostrovech tancují, a okusit tak jejich atmosféru.
„Jsem rád, že se i tak malá skupina, jako
Oileán pustila do takové akce,“ komentuje
Irský veèer Václav Bernard, „otec“ irské
kultury v Èechách. „Je potøeba podporovat ty, kdo mají vùli nìco pro druhé uspoøádat.“
S úsmìvy na tváøi a s myšlenkami na další
roèník se zúèastnìné skupiny rozjely zpìt
do Prahy a Hodonína. Pøíslib tøetího
roèníku visí ve vzduchu a k tomu letošnímu
lze jen krátce dodat pravé sokolské ZDAR!
Upíra Nosferatu doprovodí skupina Kvìty
O irský veèer byl velký zájem
(hv)Prestižní mìstskou Galerii Sýpka obsadili svými výtvory žáci ZUŠ Alfréda
Radoka Valašské Meziøíèí. Výstava nazvaná Cirkus svìt je nainstalovaná ve všech
tøech výstavních prostorách galerie. Kresby, malby, fotografie, prostorové realizace,
grafický design i animace jsou výsledkem celoroèní tvùrèí snahy mladých umìlcù.
Podstatná èást expozice je vìnovaná klaunùm, akrobatùm, šapitó a dalším vìcem
s cirkusem spojeným. Výstava potrvá do nedìle 27. ledna.
Výjimeèný koncert Anety Langerové s názvem NAHRÁVÁME!
(smo)Možností slyšet dosud nevydané
písnì známých umìlcù je málo. Aneta
Langerová se ale rozhodla svým fanouškùm dopøát tu možnost a vyráží na speciální prosincové turné NAHRÁVÁME!
Vybrala si pouze 11 zastávek, mezi které
patøí i M-klub ve Valašském Meziøíèí.
Koncert se zde uskuteèní v pátek 14.
prosince od osmé hodiny veèerní.
Název turné NAHRÁVÁME! je sice
trochu zavádìjící, protože samotné koncerty se nahrávat nebudou, ale Aneta Langerová na nich pøedstaví zbrusu nové písnì, plné poetických pøíbìhù v jednoduché
syrové podobì. Posluchaèi tak budou mít
možnost zhodnotit dosud nenahrané
skladby a prožít spoleènì s Anetou noèní
poøizování demonahrávek. Podoba jednotlivých nahrávek se v prùbìhu turné mùže
ještì pozmìnit. Sama Aneta prozradila:
„Výjimeènost turné je v tom, že lidé poprvé uslyší úplnì nové písnì, které nejsou
zatím nikde nahrané. Odezva publika bude velmi bezprostøední, což je pro mì velká
výzva. Vždy, když nìkomu zazpívám a zahraju novou písnièku, jeho reakce mi nìkdy dají impuls k dalšímu rozvinutí hudebního nebo textového tématu. Nemusí
ani øíkat nic konkrétního, staèí, když se
tøeba usmìje, nebo se zamraèí, hned mì
napadají další slova, melodie. Tímto procesem jsem již prošla, takže písnì mají svou
formu a obsah, ale je dost možné, že právì
po skonèení turné je budeme ještì upravovat. Posluchaèi je tedy v souèasné podobì uslyší tøeba právì jen na tìchto
prosincových koncertech.“
Pro turné si Aneta vybrala menší kluby
s komorní atmosférou, kde bude k návštìvníkùm co nejblíže. Tìšit se však mùžeme i na písnì z pøedchozích alb, které Aneta
také zahraje. „Starší písnì samozøejmì
zazní, jsou to pilíøe, na kterých koncert
mùže samostatnì stát, ale nové skladby
jsou tím hlavním dùvodem, proè vyjíždíme
na turné. Je to první krok k nahrání nového alba, držte nám palce“ dodává Aneta.
Na koncertech budou Anetu Langerovou doprovázet Jakub Zitko na piano a
kytaru, Jakub Vejnar na basovou kytaru a
Adam Koller na bicí. „Chystáme se zároveò používat rùzné jiné nástroje, harmoniku, chapman stick, sundrum, melodika
apod. Chvílemi budeme asi improvizovat,
chvílemi se držet pøipravených aranží. Je
to takové kreativní turné, což mùže být
zajímavé i pro publikum. Dáme lidem nahlédnout do kuchynì, jakoby naslouchali
za dveømi nahrávacího studia,“ prozradila
ještì Aneta.
Nezbývá, než se tìšit jaké nové skladby
Aneta Langerová pøipravuje. Vstupenky
jsou v pøedprodeji v Informaèním centru
nebo na stránkách mklub.kzvalmez.cz.
INZERCE
14
INZERCE
prosinec 2012
15
INZERCE
INZERCE
prosinec 2012
Kino Svìt prosinec
Ètvrtek – nedìle, 6. – 9.12. v 17.00
TWILIGHT SÁGA: ROZBØESK- 2.ÈÁST
(The Twilight Saga: Breaking Dawn Part 2)
Americké fantasy drama. Režie: Bill
Condon. Hrají: Kristen Stewart, Robert
Pattinson, Taylor Lautner, Dakota Fanning.
Od 12 let, 90 Kè, 115 min., titulky..
Ètvrtek – nedìle 6. – 9.12. v 19.30,
pondìlí – støeda 10. – 12.12. v 17.00 hod.
ANNA KARENINA
Britské romantické drama. Režie: Joe
Wright. Nadèasový pøíbìh ukazuje sílu
lásky, která prochází celým srdcem, v kulisách hýøivé a nestøídmé spoleènosti.
Hrají: Keira Knightley, Jude Law, Aaron
Taylor-Johnson, Kelly MacDonald. Od 12
let, 100 Kè, 130 min., titulky.
Pondìlí 10.12. v 19.30 - FK
JACKSECHYSTÁVYPLOUT(JackGoesBoating)
Americké komediální drama. Režie: Philip
Seymour Hoffman. Nekonvenèní komorní
komedie o obyèejných lidech. Hrají: Philip
Seymour Hoffman, John Ortiz, Amy Ryan,
Dauphne Rubin-Vega. Od 12 let, 70 Kè, 89
min., titulky.
Úterý – støeda 11. – 12.12. v 19.30
OUI, ŠÉFE! (Comme un chef)
Francouzská komedie. Režie: Daniel
Cohen. Tøicátník Jacky Bonnot je talentovaný kuchaø a ctitel velkého kuchaøského
umìní. Sní o úspìchu a o tom, že si jednoho
dne otevøe vlastní restauraci... Hrají: Jean
Reno, Michaël Youn, Raphaëlle Agogué.
Pøístupno, 90 Kè, 84 min., titulky.
Støeda 12.12. ve 23.59., ètvrtek - støeda
13. - 19.12. v 16.00 (3D), ètvrtek - støeda
13. - 19.12. v 19.30, ètvrtek - nedìle 20. 23.12. v 19.30 (3D), støeda 26. 12. v 19.30
(3D)
HOBIT: NEOÈEKÁVANÁ CESTA
(The Hobbit: An Unexpected Journey)
Americké fantasy. Režie: Peter Jackson.
Pøíbìh se odehrává ve Støedozemi 60 let
pøed „Pánem prstenù“. Hrají: Martin Freeman, Stephen Hunter, Peter Hambleton, Eric
Vespe, Ian McKellen. Pøístupno,100/ 140Kè
(3D), 164 min., titulky, èeský dabing (3D)
Støeda 19.12. ve 14.00
DRUHÁ ŠANCE (Hope Springs)
Americké komediální drama. Režie: David
Frankel. Kay a Arnold jsou manželé již 31
let. Vydají se spolu do Hope Springs, aby
se pokusil vzkøísit vyhasínající manželství.
Hrají: Meryl Streep, Tommy Lee Jones. Od
12 let, 50 Kè, 100 min., titulky.
Zvon naplòuje své ambice kulturní restaurace
(red.)Restaurace a kavárna Zvon na
námìstí zaèíná naplòovat své pùvodní
pøedsevzetí, že kromì kvalitní kuchynì a
služeb nabídne veøejnosti i zajímavé
kulturní poøady.
16. listopadu tak ve zrekonstruovaných
sklepních prostorách vystoupila slovenská skupina Zva 12-28 Band ze Zvolena. Ta se za dvacet let své existence zaøadila mezi nejlepší skupiny na èeskoslovenské bluesové scénì. Tradice navleèená do hávu moderního elektroakustického blues s prvky funky a shuffle
& boogie, s autentickými slovenskými
texty, s nezamìnitelným zpìvem kytaristy
Noro Èervenáka, katapultuje tuto kapelu
do evropské tøídy. Èasté koncertování v
zahranièí to již pouze potvrzuje. Výrazný
až svérázný sound kapely inklinuje k
chicagskému blues.
V horní èásti restaurace Zvon již zahájil i
tradici klavírního hraní ke kávì v poklidném
nedìlním odpoledni. 2. prosince zde takto
vystoupil klavírista Patrik Kaèo.
Další kulturní i gastronomické pøekvapení
se u Zvonu pøipravují.
INZERCE
16
INZERCE
prosinec 2012

Podobné dokumenty

Byty na Stínadlech - investice za 100 milionů skončí v

Byty na Stínadlech - investice za 100 milionů skončí v Jiøímu Èásteèkovi udržet se na radnici i po volbách, místo se “pøihraje” nìkomu z blízkých z ODS nebo se použije coby úplatek pøi jednáních o koalici. Pokud starosta Èásteèka koneènì z radnice zmiz...

Více

Po dlouhé zimě se jaro ve městě rozběhlo bouřlivým

Po dlouhé zimě se jaro ve městě rozběhlo bouřlivým investor i tak mùže v pøípravì realizace svého zámìru pokraèovat. Možnosti mìsta stavbì zabránit jsou omezeny. Jednou z nich je nesouhlas s prodejem pozemku, kterým by se investorovi umožnil vstup ...

Více

Prosinec - Městský Obvod Ostrava Stará Bělá

Prosinec - Městský Obvod Ostrava Stará Bělá Na první pohled vypadá jejich práce romanticky. Dokud se nedostanete blíž. Za bìžných okolností jsou to nìco jako novodobí šerifové - muži na statných koních projíždìjící okrajovými èástmi Ostravy,...

Více

Zbierka 1992

Zbierka 1992 2. Ochranná deratizace se provádí metodami chemickými, fyzikálními a mechanickými. Její souèástí je zejména zajištìní objektu proti vnikání hlodavcù, znemožnìní jejich zahnízdìní se v objektech, od...

Více

Bohuslav Reynek: HAD NA SNĚHU

Bohuslav Reynek: HAD NA SNĚHU nezná tì, a jest jako tiší blázni, kteøí nikomu nic nedìlají, i potìchu by pøijali, kdyby jim jí nìkdo skytl, jenže neskytne: Mrtvì hledíš pøed sebe, ve tváø nudì hledíš, chvíli do kalných oèí, ale...

Více

Čítač PDF ( 1350k )

Čítač PDF ( 1350k ) 3000 øádek. Pøi vìtšinì mìøení je použita aritmetika s rozlišením 32 bitù (10 dekád), u nìkterých funkcí až 48 bitù pro dosažení požadované pøesnosti. Program v procesoru je blokován proti ètení. P...

Více

Milionové podvody okolo tepla zastupitelům nestály ani za

Milionové podvody okolo tepla zastupitelům nestály ani za pro variantu 3.“ Ing. Brouwerová vyjádøila obavy, že osvobození od odpadù udìlá zlou krev mezi obèany našeho mìsta. „Pøenechám rozhodování tìm kteøí tu pøijdou po nás“. Starosta namítl, že zatím se...

Více