legenda_zvana_sedivacek_1

Transkript

legenda_zvana_sedivacek_1
Výcvik
LEGENDA
ZVANÁ
ŠEDIVÁČEK
Jsou příběhy, které se postupem
času mění v legendy. I český mushing
minimálně jednu takovou má – tu
o sibiřském husky Šedivákovi.
V březnu 1996 si parta přátel z jižních Čech
přijela se svými psy zajezdit na sklonku
sezony do Orlických hor a ještě netušila, že
objeví tratě mushingu zaslíbené. Ten drsný
kraj jim učaroval, a tak není divu, že vznikl
nápad uspořádat zde závod, jehož tradice
trvá do dnešních dnů.V únoru roku 1997 se
na start nultého ročníku, později přejmenovaného na první, připravovalo pouhých
sedmnáct spřežení. Ještě před závodem
utekli nedopatřením hlavnímu organizátoro-

Trochu historie
Ze soutěže regionálního charakteru totiž
časem vyrostl prestižní závod mezinárodní
úrovně, pro který budeme v Evropě jen stěží
hledat srovnání. Pro svou obtížnost a organizační propracovanost je již několik let
Šediváčkův long zařazen do seriálu extrémních závodů Iron Sled Dog Man, jehož další
tři díly se jezdí v Alpách. Dnes, když zbývá do
startu patnáctého ročníku okolo 30 dnů, se
Šediváčka pravidelně účastní longoví jezdci
z 10 – 12 evropských zemí v počtu, který se
blíží či lehce překračuje magické číslo 100.
Původní tratě, čítající zpočátku okolo 25
kilometrů, se postupně prodlužovaly do dalších nádherných lokalit hraničních Orlických
hor a dokonce i do sousedního Polska. Ještě
do roku 2004 se konaly v podstatě souběžně závody dva: Jeden na dlouhých longových
tratích s povinným bivakem (noclehem na
sněhu) a povinnou výbavou na přežití a druhý na středních midových tratích bez povinné zátěže. Tak tomu bylo i v onom roce
2004, kdy závod v Deštném poctila světová
muherská organizace FISTC pořádáním
evropského šampionátu.
Od roku 2005 přichází vedení závodu
s novou koncepcí čtyřdenní etapové soutěže (proložené povinným bivakem) s celkovou délkou symbolických 222 km. Pro extrémisty zde pak byla přidána varianta 333 km.
Svou délkou a náročností byl Šediváček
odjakživa předurčen především velkým
spřežením. Přesto i zde se můžete setkat
s několika málo zkušenými „individualisty“
provozujícími disciplínu skijöring a pulku.
Horkou novinkou posledních let pak je
exhibiční účast jezdců na speciálních tzv.
„snow“ kolech.
Šediváček a jeho lidé
Cesta k uspořádání prvního ročníku (a ostatně i všech následujících) nebyla zdaleka tak
jednoduchá, jak by se mohlo na první pohled
zdát. Pavlu Kučerovi a jeho ženě Andreje,
kteří pro Šediváčkův long žijí a dýchají, se
však pro myšlenku podařilo od samého
začátku nadchnout ty správné lidi. Mezi ně
V historii stali na startu i čeští horští psi.
vi, šumavskému musherovi Pavlovi Kučerovi,
dva psi, sourozenci. Jeden z nich, sibiřský
husky jménem Šedivák, byl posléze zastřelen
místním občanem ve vzdálené vesnici. Tento
hrůzný čin, bohužel, nebyl nikdy potrestán.
Nicméně závod byl i přesto odstartován
a od těch dob nese jméno tohoto výjimečného psa.

Tratě dají psům i lidem řádně zabrat.
Inzerce
Pes přítel člověka 1/2011
65
66
Výcvik

patřila a patří v první řadě bývalá starostka
Deštného a senátorka Ing.Václava Domšová.
Od prvních ročníků závod všemi silami podporuje a každoročně ji můžeme najít jak
v družném hovoru s mushery, tak na slavnostním vyhlášení vítězů.
Ovšem ani Pavel s Andreou nejsou na
všechno sami. Mezi organizátory se v průběhu let vytvořila sehraná a pevně semknutá parta. K členům zakládajícího ,,Klubu
dlouhých chlupatých ocasů“ postupně přibyli nadšenci a fandové z celé republiky.
Většina z nich už má svou ,,funkci“ a stanoviště ,,doživotně přidělené“. A tak není
divu, že pravidelní účastníci Šediváčka už
od startu, na kontrolních stanovištích,
předsunutých hlídkách, mezi regulovčíky,
veterináři, časomírou atd. předem vyhlížejí
staré známé tváře. Tahle parta, dokonale
režírovaná, celý poslední lednový týden
usiluje o to, aby velký musherský svátek
zvaný Šediváčkův long proběhl, pokud
možno, bez nejmenších chybiček.
Základní kádr pořadatelů v posledních
letech výrazně posílený spřáteleným musher‘s klubem Pohoda, doplňují každoročně
další zájemci. V podstatě se tak dá říct, že
poměr organizátorů a závodníků je téměř
vyrovnaný. To je ovšem už v dnešní době,
vzhledem k rozsahu celé akce, nezbytné.
Tři otázky řediteli
Zeptal jsem se Pavla Kučery, hlavního organizátora, ředitele a mediální tváře Šediváčka:

Pavle, co pro tebe osobně znamená Šediváčkův long?
„Tak předně si pod tím musím představit
celoroční práci a zařizování. A to nejenom
pro mne a mou ženu, ale i celý organizační
tým, bez kterého by to prostě nešlo. Mám
štěstí, že zde vznikla výborná parta, která se
schází i jen tak v průběhu roku. Právě oni mi

Pavel Kučera
pomáhají uskutečňovat a realizovat představu kvalitního mezinárodního longového
závodu se vším všudy. Zároveň se snažíme
naplnit i představy jezdců, kteří sem přijíždějí dnes už ze všech koutů Evropy. Oni totiž
,longaři‘ jsou mezi mushery tak trochu
zvláštní sorta. Mushing, soužití se psy v souladu s přírodou, je pro ně víc než životní styl
– je to srdeční záležitost! A proto mnozí,
kteří se longaři rovnou nenarodili, musejí do
takového duševního rozpolení dozrát – často přes sprinty a midy.“
Šediváček nabízí fantastické scenérie.
Vybaví se ti nějaká charakteristická vzpomínka na každý jednotlivý ročník?
,,Asi bych to takhle z místa po těch čtrnácti
letech nedal dohromady. Faktem ale je, že
každý z těch ročníků byl charakteristický
nebo výjimečný něčím jiným. Málokdo třebas pamatuje, že vlastně už i první ročník byl
mezinárodní. Mezi těmi sedmnácti průkopníky jela se svým spřežením i Jelena Panjuchina z Ruska a Andy Kolberg z Rakouska.
Častokrát jsme bojovali s nepřízní počasí.
Někdy ho bylo tolik, že jsme nebyli schopni
tratě ani za celou noc protáhnout, jindy ho
bylo žalostně málo. Přesto jsme nikdy nebyli
donuceni až k tak zoufalému činu, jakým je
zrušení celého závodu. Takže s různými
drobnými úpravami či omezeními se fakticky
odjely všechny ročníky. Častokrát si myslím,
že tam navrchu nad námi i celým závodem
drží ochrannou ruku, teda vlastně packu,
sám Šediváček.
Dovedeš si představit, že by se Šediváček
někdy v budoucnosti mohl jet někde jinde
než v Deštném a Orlických horách?
,,Po pravdě nedokážu. Ten závod sem prostě
patří.“
Vladimír Páral 
Foto: Petra Anderleová, Thomas Ackermann
Inzerce
Dřina na trati
www.manmat.cz
VŠE PRO SPORT SE PSY.
Sponzorem
pohybu je
Pes přítel člověka 1/2011
Výcvik
Inzerce

Nashledanou
na Šediváčkovi!
Šediváčkův long bývá často označován přívlastky jako největší, nejdelší, nejprestižnější a podobně. Ano, všechna tato
superlativa bezesporu platí, určitě ve středoevropském měřítku. Ovšem mělo by se
zdůraznit: Šediváček je především oslavou
lidského a psího souznění, kamarádství
a v neposlední řadě nádherné ač drsné
přírody zasněžených Orlických hor. Na
své si zde přijdou milovníci zimy, romantiky a nevšedních zážitků. A to jak z řad
samotných musherů, tak diváků, případně
z těch, kteří chtějí přiložit ruku k dílu a být
takzvaně ,,při tom“.
Přijďte tedy nasát atmosféru mrazivého
Severu a dávného přátelství člověka a psa,
nad kterou bdí ve věčných psích lovištích
samotný Šediváček! Startuje se od penziónu Krystýna v Jedlové v Orlických horách.
ŠL Program 2011
ÚT 25. 1. 2011
Od 15.30 hod. – zábavný program pro
děti, stánky
Od 17.00 hod. – slavnostní zahájení
Od 17.30 hod. – start 333 (35km)
Od 19.00 hod. – dojezdy do cíle 333
ST 26. 1. 2011
10.00 – 12.00 hod. – start 333/222
(85/65 km)
Od 20.00 hod. – musherbál
ČT 27. 1. 2011
13.00 – 15.00 hod. – start 333/222
(65/65 km)
Od 22.00 hod. – start 333 od Bedřichovky
(56 km)
PÁ 28. 1. 2011
Od 12.00 hod. – start 333/222 (55/55 km)
Dojezd bivak Orlické Záhoří
SO 29. 1. 2011
Od 7.00 hod. – start 333/222 (37/37 km)
Od 10.00 hod. – dojezdy do cíle na Jedlovou
Od 15.00 hod. – slavnostní vyhlášení
www.czechlongtrail.com
Pes přítel člověka 3/2010
www.aptuspet.com
www.orionvet.cz
www.finska-lekarna.cz
67