SC06/4 - Náboženská společnost českých unitářů

SC06/4 - Náboženská společnost českých unitářů

SVOBODNÁ CESTA
Č A S O P I S O B C E U N I TÁ Ř Ů V P L Z N I
číslo
4
říjen–prosinec
2006
ročník ii
******************************************
Obsah čísla 4:
LOVČÍ, Radovan: Úvodník k číslu 4 .............................. s. 1
BROŽEK, Josef – HOSKOVEC, Jiří: Norbert Fabián Čapek (1870–1942) – psycholog ...................................... s. 2–8
KAFKA, Dušan: Informatorium .............................. s. 8–29
HAŠPL, Karel: Meditace ............................................... s. 30
******************************************
Úvodník:
Vážení a milí čtenáři,
v posledním letošním čísle Svobodné cesty Vám mimo jiné přinášíme dvě delší stati, které vybral bratr Luděk Pivoňka. Prvá z nich je
z pera profesorů Josefa Brožka (Lehigh University, Bethlehem) a Jiřího Hoskovce (Karlova univerzita v Praze), kteří na podkladě bedlivého
archivního studia hodnotí dílo dr. Norberta Fabiána Čapka na poli
praktické i teoretické psychologie. Uvedenou studii osobně pokládám
za velmi zajímavou a přínosnou nejenom pro české unitáře, ale též pro
historiky zabývající se dějinami české psychologie či náboženské scény.
Druhou statí je „Informatorium“ dr. Dušany Kafky (1916–
1993), který vedl českou Unitarii v letech 1958–1991. Dušan Kafka ve
svém příspěvku předkládá čtenářům formou otázek a odpovědí svůj
osobní pohled na české unitářství. Závěr článku tvoří přehled významných událostí z unitářských dějin. Protože je však Kafkův příspěvek dobově podmíněn (některé skutečnosti už nyní neplatí), doplnil jsem text
několika vysvětlujícími „poznámkami pod čarou“.
Jinak samozřejmě přeji všem našim čtenářům krásné prožití
svátků vánočních a jménem redakční rady se těším na shledanou v novém roce 2007.
Radovan Lovčí
******************************************
1
____________________________________________________________________________________
Norbert Fabián Čapek
(1870–1942) – psycholog
Josef Brožek – Jiří Hoskovec
______________________________________
Život ve vztahu k psychologii jako oboru
Psychologie Čapka přitahovala od jeho mladistvých let. Jak píše ve svých vzpomínkách, již od roku 1888, bylo mu tehdy 18 let, ji
studoval jako samouk. Tehdy také započal své téměř tříleté působení
v Bratislavě, kde rozvíjel baptistickou misionářskou činnost. V průběhu svých studií na baptistické kazatelské škole v Hamburku (1890–
1893) se snažil pochytit z psychologie co nejvíce. Od roku 1894 sloužil jako kazatel v Dolní Plánici v Sasku.
Působila na něho také theosofická literatura, ve které nalezl
myšlenku „Chceš-li poznat Boha, musíš nejdříve poznat člověka". Proto se snažil pochopit co nejvíce psychologii a antropologii. Dostal se
k tzv. lidoznalectví (Menschenkunde). Ze Saska do Brna v roce 1898
přijel již jako lidoznalec (dnes bychom řekli znalec osobnosti).
Lidoznalecké zkušenosti zveřejňoval Čapek v časopisech a pak
v několika publikacích, z nichž první vyšla v Brně roku 1901 a nesla
název: „Jak poznám vlohy a náklonnosti člověka na prvý pohled".
Vznikla na základě jedenáctiletého pozorování s přihlédnutím k literatuře anglické a německé.
Čapek se na začátku 20. století představuje jako praktický psycholog, ale i jako učitel freno-fyziognomie (neboli praktický frenolog).
Freno-fyziognomie je podle něho nauka, spojená s uměním, která učí
poznávat schopnosti, vlohy, náklonnosti a povahu člověka z jeho zevnějšku, zvláště z hlavy a obličeje (trvalých tvarů i mimiky).
Čapek se snažil pochopit význam obličejů. Co je v nich zhuště2
no. Přičítal antropologickým znakům ve vztahu k psychickým vlastnostem větší důležitost, než jak to činíme my. Frenologii v širším významu nazval talentologií (která pomůže určit, jaká osobnost se hodí
pro to či ono povolání).
Bylo to v březnu 1904, kdy Čapek vydal v Brně první číslo měsíčníku „Pramen" – Revue pro výchovu, vývin duševních sil a praktické lidoznalství. Pokračováním Pramene byl brněnský „Talent" – Měsíčník pro praktické lidoznalství. V březnu 1914 vyšlo poslední číslo
Talentu. V tom čísle předpovídal redaktor válku. V roce 1914 se odebral do USA a do Čech se vrátil až na jaře 1921. Po příjezdu do USA
pracoval nejdříve v New Yorku jako baptistický kazatel a psychologický poradce přistěhovalců.
V Americe absovoval kromě studií z oboru psychotechniky na
univerzitě v New Yorku tři lidoznalecké školy: Dr. Mertona, Dr.
Blackfordové a Dr. Fowlera. Dohromady osm semestrů. Studovala se
i psychologie v továrnách jakožto organizmu (budovy, stroje, lidi, výroba, řízení atd.). Z kurzů byli studenti voděni do velkých továren, aby
získali praktické psychologické poznatky. V roce 1916 vydává časopis
„Mysl a srdce“ a v roce 1918 se stává redaktorem slovenského časopisu „Besedy ľudu“. Je psychologem a zároveň baptistickým kazatelem
amerických Slováků v Newarku (New Jersey).
Když Spojené státy vstoupily do války, byl personálním oddělením při válečné škole a později oddělením pro armádní morálku při
generálním štábu vyzván, aby sloužil v armádě jako praktický psycholog. Pracoval ve vojenských táborech v hodnosti důstojníka. Studoval
psychologii v různých armádních oddílech a podával o tom svá dobrozdání. Po válce prováděl psychodiagnostickou, poradenskou a psychoterapeutickou práci v Newarku (Broad Street 800), tam bylo jeho bydliště i pracoviště.
Po návratu do Československa se vrátil ke své „talentologii"
pro níž však začal užívat pozvolna se vžívajícího názvu „typologie".
Jeho studovna, kterou měl ve svém bytě v Praze na Letné (Ovenecká
24) byla označována za „Čapkovu poradnu". I jako představitel Společnosti Svobodného bratrství a pak Náboženské společnosti československých unitářů měl stále dostatek klientů, kteří se na něho obraceli
s nejrůznějšími problémy osobními, výchovnými, týkajícími se man3
želského soužití, vhodného zaměstnání nebo i různých těžkostí vyplývajících ze ztráty chuti k životu či nedostatečného zdraví. Poskytoval
duchovní porady. Tak získával zkušenosti s lidmi z různých vrstev.
V meditaci ze 3. 4. 1938 přiznal, že se však i mýlil v některých lidech,
že je někdy přeceňoval, jindy podceňoval a že na vystižení hlubin duše
je zapotřebí dále pracovat.
Významný český pedagog a psycholog Václav Příhoda v přátelském dopise Čapkovi v roce 1940 ke dni jeho sedmdesátých narozenin konstatoval, že zakladatel čs. Unitarie šířil po celý život víru v lepší a spravedlivější život – a také ji sám měl vrchovatou měrou. To prokázal i v nacistickém koncentračním táboře Dachau. V kondolenci
Čapkově rodině (21.11.1942) zdůraznil Příhoda, jak hluboko zasáhl
Čapek do národního života s ujištěním, že unitářské hnutí zachová jeho
památku.
Čapkovy vnitřní životní přerody
Za nejvýznamější a nejužitečnější duševní činnost považoval
Čapek vědomé a úmyslné tvoření, měnění nebo docela svržení našeho
„já" a nastolení lepšího. Zažil něco takového třikrát ve svém životě. Ve
svém osmnáctém roce prožil dopodrobna všechno, čemu se říká konverze (obrácení) nebo znovuzrození. Ona zkušenost obsahovala všechny prvky vědomého vytvoření nového „já". Nejprve si vytvořil představu toho nového „já", přičemž stále útočil na staré „já". To, co mohlo také postupovat vývojově, zvolna, událo se ve vědomí pojednou. Již
dříve čekal, že se něco zvláštního stane a v té chvíli že svleče starého
člověka a oblékne nového. A to se také stalo. Ve svém vědomí se odtrhl od staré představy o sobě a ztotožnil se s novou představou, předtím vytvořenou. Zažil veliké vzrušení, radost a vůbec vše, co si představoval, že musí zažít a co věděl od druhých, že zažili. Všechny zhuštěné a nahromaděné autosugesce staly se pojednou účinnými – ovšem
více v jeho vědomí, neboť vytvoření charakteru vyžaduje čas a úsilí.
To si mnozí „obrácení" neuvědomili, a proto i výsledek byl neúspěšný.
Druhý zlomový zážitek následoval v Čapkových 35 letech. Byla to psychologicky nejvýš zajímavá zkušenost. Čapek to tenkrát na4
zval „křest Duchem svatým". Žil tehdy celý týden ve velkém náboženském soustředění. Nechyběly posty a celonoční modlitby uprostřed
mnoha vážných mužů stejného smýšlení a se stejným očekáváním.
Stav, po kterém dlouho toužil a k jehož dosažení podnikl cestu do anglického Keswicku na tzv. revival meeting1, se skutečně dostavil.
Norbert Čapek následně prožil zhruba pět týdnů jako u vytržení.
Třetí podobná zkušenost se dostavila v 50 letech, předtím, než
se odvážil jít zpět do vlasti a započít unitářskou práci. Rozdíl od předešlých zkušeností byl v tom, že vše prožíval na základě svých vědomostí a zkušeností psychologických, že to nebyl stav dále přechodný,
o který by se musel bát, a konečně, že pozitivní hodnoty byly nejen
znásobeny, ale také rozšířeny o schopnost působit blahodárně na různé
duševní stavy jiných osob. Kromě toho dostavila se větší schopnost
k tvořivé práci. Lepším poznáním a ovládnutím hlubin vlastní duše
mohl konat více práce s menší námahou než předtím.
Vědomí, podvědomí a svědomí
Za nejdůležitější v psychologii považoval Čapek otázku vědomí
a na to navazující otázku chování. Naše chování týká se způsobu, jak
reagujeme na život. Člověk je natolik vyspělý, jak mnoho si uvědomuje stavy svého vědomí a je natolik šťastný a dokonalý, jak dalece dovede stavy svého vědomí ovládat. Velké jsou rozdíly a stupnice vědomí
mezi lidmi, kteří se různí charakterem, smýšlením a duchovní úrovní.
Je třeba se zabývat ovládnutím různých stavů vědomí.
„Ten fakt, že je možno vědomí ovládat, pěstit, zúžit i rozšířit –
dá-li si člověk práci a věnuje se určitému tréninku – to nelze dost zdůraznit." V podvědomí člověka může být mnoho různých vrstev sobě
nadřazených. Čím je člověk vyspělejší a kulturnější, duchovnější, tím
více takových vrstev má ve svém podvědomí a tím více se uplatňují
v jeho povaze vrstvy nejvyspělejší.
1
Profesionální anglista, jehož jsem jménem redakce požádal o vysvětlení pojmu „revival meeting“, dané sousloví volně přeložil jako setkání za účelem duchovního cvičení, respektive duchovního usebrání. (Autoři článku mají pravděpodobně na mysli
baptistický kongres konaný r. 1905 v angl. Keswicku, který byl spojen též s modlitebními setkáními a duchovními cvičeními některých účastníků. Pozn. redakce).
5
K prozkoumání lidského podvědomí přispěla podle Čapka nejvíce psychoanalýza, která se však představila jako jediná pravá metoda. Čapek s toutou jedinečností nesouhlasíl. Znal totiž ještě jiné metody (jógu, hypnózu, sugesce, Schultzův autogenní trénink).
Svědomím bývá vzbuzen pocit nepokoje, utrpení, když něco
bylo vykonáno, co je v rozporu s mravní úrovní člověka, ono dává
smysl pro poctivost, je základem spravedlnosti, ochráncem ctnosti
a mravnosti. Silná vůle může napáchat mnoho bezměrných škod, neníli řízena osvíceným rozumem a svědomím. Je-li rozum a cit otupený
pověrami a nevědomostí, lze konat zlo s „dobrým" svědomím. Toto
však Čapek nazývá svědomím bludným. Poukazuje také na rozpolcené
svědomí (stará pravda versus nová pravda).
Sympatie
Čapek je mnohdy velmi jemný v psychologickém rozlišování.
Tak, podle něho, existuje mnoho odstínů sympatií. Někdo má k tobě
velké sympatie, a ty to nevíš. A k někomu máš ty velké sympatie a on
to neví, a snad ani nechceš, aby to věděl. Někdy počítáš se sympatiemi
a potkáš se s mrazivým chladem i při úsměvech a sladkých slovech.
A jindy slyšíš kritiku a vidíš zdánlivý chlad, ale pod tímto klamným
povrchem mohou se skrývat velké sympatie.
Manželství
Jindy vyjadřuje Čapek stručně, ale trefně podstatu vztahů. Praví, že manželství se týká samých základů nejen osobního štěstí, ale
i dalšího kulturního vývoje, na němž musí mít zájem každý, kdo se
zajímá o budoucnost lidstva. Předpokladem krásného manželství je naprostá úcta jednoho ke druhému.
Volba povolání a typologie
O volbě povolání a typologii se vyjadřuje takto: „Kdo chce přispět, aby bylo více lepších a šťastnějších charakterů, má k tomu napomáhat, aby každý člověk byl na svém místě, aby měl povolání, jež nejlépe napomáhá jeho přirozeným vlohám a náklonnostem a nejblahodárnější vliv vykonává na jeho povahu". Čapek rozeznával typy rychlé
6
od váhavých, vřelé od chladných, optimistické od pesimistických, opatrné od méně opatrných, vytrvalé od vrtkavých.Vezměme na ukázku
jeho výklad harmonického (balancovaného) typu. Podle Čapka u harmonického typu se všechny vlohy a povahové složky vzájemně vyrovnávají. Muže a ženy tohoto typu najdeme ve všech povoláních. Mohou se do všeho zapracovat, protože mají rozumové, technické i společenské vlohy dobře vyvinuty. Tím není řečeno, že by v každém povolání byli stejně šťastni. Některé povolání vyžaduje, aby určité vlohy
byly silně a jiné slabě vyvinuty. Někde je např. puntičkářská přesnost
základní podmínkou úspěchu, kdežto jinde může být na závadu.
Typologie ve službách volby povolání je důležitým základem
pro rozvoj osobnosti. Člověk by měl poznat, jaký je, aby se mohl stát
tím, jakým by chtěl a mohl být. Čapek zdůraznil význam sebepoznání
a sebezdokonalování ve vztahu k povolání.
Existenciální, humanistické
a transpersonální myšlenky
Čapek je pozoruhodně nezávislý myslitel v psychologii. Můžeme ho dokonce považovat za předchůdce humanistické a transpersonální psychologie.
Jeho cesta, jak sám řekl, vede od humanity k divinitě. Podle
Čapka člověk vydává energii nejen proto, aby něčeho nabyl, ale aby
něčím byl. Vyšší typ člověka je ten, kterému více záleží na tom, čím je,
než na tom, co má. Člověk je tím, co chce a jak to chce.
K ovládnutí strachu pomáhá oddanost nějakému ideálu. Najít
v životě smysl, nějakou práci, ve které člověk vyjadřuje to nejlepší, co
v sobě má. Nějaká láska, nějaký ideál musí člověka rozněcovat. Nejlépe cvičí člověk svoji vůli na něčem velkém, zač stojí žít, trpět
a obětovat se.
Slovo a čin
Jako vynikající kazatel řekl: „Tam, kde slovo je službou, jsou
vyšší účely než přítomný zájem posluchače. Je tu jisté poslání. A v tom
poslání je úkol, jenž není především v tom, aby se přednášeč zalíbil
7
posluchači, ale aby se posluchači posloužilo, aby z přednášky odešel
o něco bohatší. Je to dobrá věc, když sdílíme s někým užitečné vědění.
A může být záslužnou věcí probudit city, ale nejzáslužnější službou
slova je nadchnout a pobídnout k činům, posvítit na další cestu
a hlavně podnítit k další službě, aby ten, komu bylo poslouženo, také
sloužil."
Poznámka
Tato archivní studie je dílem Prof. J. Brožka z USA a Prof. J. Hoskovce. Byla sepsána na základě průzkumu bohaté pozůstalosti
Dr. N. F. Čapka, kterou uspořádal odborný archivář Prof. Pavel Palát
do 34 kartonů pro Náboženskou společnost českých unitářů, Karlova 8, 110 00 Praha 1. Uvedená studie je zároveň výsledkem posledního
společného archivního průzkumu Prof. Jiřího Hoskovce a Prof. Josefa
Brožka, který záhy nato zemřel. (JH).
*******************************
Informatorium
Dušan Kafka
*******************************
Část všeobecná a historická
1. Jak jsou organisováni unitáři českoslovenští ?
Unitáři českoslovenští jsou organisováni v náboženských obcích.
Tyto obce tvoří dohromady Náboženskou společnost unitářů československých.
2. Kde je ústředí této společnosti ?
V Praze, Karlově ul. číslo 8.
8
3. Kdo je vrcholným orgánem společnosti ?
Sněm. Tento je nejvyšším dozorčím a rozhodčím orgánem
a shromážděním zákonodárným.
4. Kdo vede správu společnosti a ji navenek
zastupuje ?
Ústřední správní sbor, jemuž stojí v čele předseda.
5. Kdo spravuje náboženské obce ?
4
Správní sbory.
6. Mají unitáři své duchovní ?
Duchovní správu obcí obstarávají duchovní správcové, pomocní duchovní a laičtí kazatelé. Představeným duchovních je ústřední
duchovní správce. 2
7. Co je podkladem pro organisaci a činnost
společnosti ?
Ústava unitářů československých. První ústava byla schválena státem r. 1930. Pozměněná ústava pak r. 1948.3
8. Jak byli unitáři organisováni před r. 1930 ?
Od r. 1923 byli unitáři organisováni ve Společnosti Svobodného bratrství. V dubnu r. 1922 bylo však již utvořeno volné sdružení, nazvané Pražská obec Svobodného bratrství.
2
V současné době mohou v NSČU zastávat duchovenské posty teologicky či religionisticky vzdělaní duchovní (kteří na základě neformální tradice obvykle užívají titul
reverend/reverendka) a také laičtí duchovní, byť po skonu bratra dr. Bohumila Housera z brněnské unit. obce a plzeňské sestry dr. Jiřiny Chudkové v Unitarii aktuálně
žádní laičtí duchovní nepůsobí. (Výhledově se počítá ještě se zřízením funkce pastoračního asistenta, který bude mít méně kompetencí, nežli má nyní laický duchovní.)
3
V současnosti platí v Náboženské společnosti českých unitářů ústava schválená sněmem v roce 2003.
9
9. Kdo byl předsedou Společnosti Svobodného
bratrství ?
Prvním předsedou byl br. Dr. Norbert Čapek a po něm br. Ing.
Karel Fasse až do jejího rozchodu r. 1951.
10. Kdo byl předsedou Náboženské společnosti čs.
unitářů ?
Prvním předsedou byl br. Dr. N. F. Čapek, po jeho zatčení
v roce 1941 br. Jaroslav Stahl a po něm br. Dr. František Vincker.4
11. Zastával br. Dr. Čapek také funkci duchovního
správce ?
Ano, až do r. 1941, kdy byl zatčen fašisty. Funkci duchovního
správce převzal po něm br. Dr. Karel Hašpl, jenž byl r. 1948 ustanoven ústředním duchovním správcem.5
12. Odkud pocházel br. Čapek ?
Br. Čapek narodil se 3. června 1870 jako syn chudého krejčího v Radomyšli u Strakonic.
13. Čím se zabýval br. Čapek před r. 1920 ?
Br. Čapek učil se nejdříve krejčovskému řemeslu u svého
strýce ve Vídni. Později jako kazatel baptistů dostal se na studia do
Hamburku. Po určitý čas působil v saské Plánici a od r. 1898 v Brně, kde založil Křesťanskou obec moravských bratří. Jelikož usiloval o to, aby baptisté navázali na domácí náboženskou tradici, opustil baptisty, několik let se věnoval novinářství a r. 1922 pokusil se
znovu, tentokrát v Praze, o vytvoření pokrokové náboženské společ-
4
Informatorium Dušana Kafky bylo pravděpodobně sepsáno v době předsednictví br.
Vinckera. Od té doby až dodnes se pochopitelně na postu předsedy NSČSU
a NSČU vystřídala řada dalších bratrů a sester.
5
Tuto funkci po něm roku 1958 převzal právě dr. Dušan Kafka, který ji vykonával
do roku 1991.
10
nosti, která by v duchu unitářském navazovala na českou náboženskou tradici.
14. Kde zemřel br. Dr. Čapek ?
V Německu, v koncentračním táboře v Dachau 30. října 1942.
15. Jaké spisy vydal br. Dr. Čapek ?
Úryvky z dějin kaceřovaných křesťanů, Nálada a její vědomé
tvoření, Rytmus tvůrčího života, Manželství, Nová brázda, Typologie aj.
16. Jaké časopisy redigoval ?
Moravský bratr, Pramen, Pravda, Talent, Nový lid, Mysl
a srdce, Besedy ľudu, Slovák v Amerike, Cesty a cíle.
17. Vyskytovali se unitáři na půdě Československa
před r. 1922 ?
Organisovaní unitáři vyskytovali se před r. 1922 pouze na
Slovensku, kde unitářství bylo státem legalizováno r. 1848.6
18. Vyskytovali se v Čechách a na Moravě alespoň
stoupenci unitářského směru ?
Vyskytovali – a to již od nejstarších dob. V 11. století patřili
k nim tzv. bohomilové. K většímu organisovanému hnutí stoupenců
unitářského směru došlo v 15. století, kdy v čele tohoto hnutí stál
Martin Houska, řečený Loquis, který byl r. 1421 upálen. Jeho stoupenci, zvaní též Mikulášenští, byli všude pronásledováni. Sám
Jan Žižka dal celou skupinu s Petrem Kánišem v čele upálit a další
skupinu, usazenou na Nežárce, nechal vyhubit.
6
Dr. Kafka má patrně na mysli uherskou unitářskou církev, která měla svou základnu
především v Transylvánii (Sedmihradsku). Po rozdělení Uherska v roce 1918 a přiznání převážně Maďary osídlené Transylvánie Rumunsku se většina členů církve
ocitla na území Rumunského království. (Členy unitářské církve v dnešním Rumunsku jsou tedy hlavně Maďaři). Unitáři na území Horních Uher, jak bylo slovenské
území kdysi nazýváno, po vzniku ČSR neustavili samostatnou unitářskou církev. Zdá
se, že unitářů bylo na Slovensku jen poskrovnu. Dá se přitom předpokládat, že mohlo
jít spíše o občany maďarské národnosti.
11
19. Bylo hnutí Mikulášenců zásahem Žižkovým
vyhlazeno ?
Mikulášenští, či adamníci zvaní, udržovali se v skrytu i nadále. Vyskytli se později zejména v Jednotě bratrské v tzv. Malé
stránce (Chlumec n. C. 1496), vedené br. Amosem (+1522) a posléze Kalencem.
20. Byli stoupenci Malé stránky jedinými, kteří se
přikláněli unitářskému směru ?
K tomuto směru přikláněli se také anabaptisté, kteří se vyskytovali zejména na Moravě. Jejich představitelem byl Dr. Balthasar
Hubmaier, který byl r. 1528 upálen.
21. Docházelo ke stykům mezi stoupenci unitářství
v Čechách a na Moravě a podobně smýšlejícími lidmi
v cizině ?
K úzkým bratrským stykům docházelo zejména mezi moravskými anabaptisty a polskými sociniány. Styk mezi českými náboženskými pokrokovci a sedmihradskými unitáři zprostředkoval Jakub Palaeolog, který v letech 1565 až 1571 žil v Praze a r. 1573 se
stal spolurektorem první unitářské koleje v Kluži. Paleolog byl Řek,
který pro své pokrokové názory prchl do ciziny. Byl vyhledáván inkvisicí, až byl dopaden a 22. března 1585 byl upálen v Římě.
22. Jaký byl poměr J. A. Komenského
k sociniánům ?
Komenský byl obeznámen s učením sociniánů, zejména s Rakovským katechismem, ale přes svoji pokrokovost lpěl příliš na starých dogmatech církevních, než aby přijal unitářské názory.
23. Potlačením Malé stránky a anabaptistů zanikl
úplně v Českých zemích směr unitářský ?
Pod tlakem protireformace, zahájené r. 1620, stoupenci unitářských myšlenek nemohli již více vystupovati veřejně a byli nuce12
ni žíti jen v skrytu. Jen tu a tam objevili se jednotlivci, kteří byli
prozrazeni a jako kacíři a bludaři pronásledováni a trestáni.
24. Byl počet pronásledovaných stoupenců unitářských
myšlenek značný ?
Těchto bylo dost. V Hradci Králové byli např. pro zamítání
Trojice roku 1748 odsouzeni k smrti Jan Pita upálením, Václav Vacek a Ludmila Baurová stětím, r. 1750 byl upálen Mendl z Bydžova, r. 1751 Josef Seidl ze Vsetína atd.
25. Poskytl Toleranční patent, vyhlášený
Josefem II. r. 1781, náboženskou svobodu
též stoupencům unitářského směru ?
I když se mnozí o uznání ucházeli, svoboda výkonu jejich vyznání jim povolena nebyla, ale naopak – byli pronásledováni a vypovídáni ze země.
26. Pod jakým jménem byli známi stoupenci
unitářského směru v Čechách v době vydání
Tolerančního patentu ?
Byli nazýváni akatolíky, ariány, sociniány, deisty, později
i adamity, nici či nihilisty, marokány a povšechně blouznivci a kacíři
27. Kde se nejvíce vyskytovali stoupenci unitářského
směru ?
Nejvíce se jich objevilo na Chrudimsku, Chroustovicku, Pardubicku, Hlinecku, Chlumecku.
28. Jak postupovaly úřady proti nim ?
Úřady nejdříve začaly unitářské stoupence hromadně vypovídat ze země. Tak z Chroustovic a Rokytna byla velká skupina odvedena k vojsku a r. 1783 vypovězena do Temešváru v Sedmihradsku, do Haliče, Banátu a Slavonie. Později bylo od tohoto prostředku upuštěno. Každý, kdo se chtěl na úřadě prohlásit za „deis13
tu“, tj. stoupence unitářského směru, měl býti potrestán 24 ranami
holí. Jinak péče o stoupence netolerovaných vyznání byla svěřena
katolickým a evangelickým duchovním.
29. Měli stoupenci unitářského směru své vůdce ?
Měli. Na Pardubicku stál jim v čele rokytecký učitel Matěj
Kašpar a Jiří Provazník. Na Bydžovsku Řehák, Janouch a Šafařík.
Na Hlinecku Zach, Lexa7 a Hartmann, na Chroustovicku Vojtěch
Valenta, Josef Žvejkal a Josef Vodvářka.
30. Byli stoupenci unitářského směru, zvaní deisté,
adamité a marokáni organisováni ?
Veřejně organisováni nebyli, ale styky mezi sebou udržovali.
Tvořili mezi sebou jakési společenství, které se vyznačovalo jak
společnou vírou v jednoho Boha, tak i odporem k organisovaným
církvím, jejich obřadům a dogmatům, tak mnohdy i skrytým odporem k vrchnostem.
31. Vyskytovali se stoupenci unitářského směru též
mezi obyvateli měst a inteligencí českou ?
Patřili k nim dr. Amerling, F. M. Klácel, Augustin Smetana
aj. Rovněž z českých básníků Svatopluk Čech hlásil se k deistické
tradici. Ale i u J. Vrchlického a jiných najdeme snahu šířit unitářské
myšlenky.
32. Kde se soustředili nábožensky svobodně smýšlející
lidé po r. 1918 ?
Značný počet lidí přestoupil do nově se tvořící církve Československé, vedené dr. Karlem Farským, zatímco ti, kteří se rozešli s církevním životem, vytvořili tzv. Volnou myšlenku, jiní se ses7
Není bez zajímavosti, že stejné příjmení nesl dlouholetý plzeňský duchovní rev.
František Lexa.
14
kupili kolem dr. Alex. Sommera Baťka, další kolem dr. N. F. Čapka, zatímco ti, kteří odložili zcela víru v Boha, vytvořili skupiny
bezvěrecké.
33. Bylo unitářství k nám přineseno br. Dr. Čapkem
z ciziny ?
Nikoliv. Svým studiem dějin kaceřovaných křesťanů propracoval se br. Dr. Čapek sám k unitářství. Na to, že se projevuje jako
unitář, byl již r. 1910 upozorněn profesorem T. G. Masarykem, jehož manželka byla unitářkou americkou.
34. V které zemi byli unitáři nejdříve organisováni ?
V Polsku, kde byli známi jako Polští bratři a sociniáni.
35. Jak vzniklo slovo „sociniáni“ ?
Ze jména průkopníků pokrokového křesťanství – Italů Fausta
a Laelia Socina.
36. Kdo byl významným odpůrcem učení o Trojici
a průkopníkem biblického kriticismu ?
Španělský lékař Michael Servet, jehož dal Kalvín r. 1553
upálit v Ženevě.
37. Kde bylo formulováno první unitářsko-křesťanské
vyznání víry ?
Na sněmu pokrokových náboženských myslitelů v Benátkách
r. 1550.
38. Proti čemu vystupovali sociniáni či unitáři ?
Proti církevní strnulosti a proti snaze církve římské i protestantských církví ujařmit lidskou mysl. Za hlavní záminku sloužilo
jim učení o Trojici boží, kterou rázně popírali. Proto byli také označováni za antitrinitáře a později unitáře.
39. Který spis nejvíce posloužil k šíření sociniasmu ?
Rakovský katechismus, vydaný roku 1605. Tento katechis15
mus byl přeložen do různých řečí a zejména v Anglii působil na
vznik unitářství v této zemi a v Americe.
40. Udržely se sociniánské sbory v Polsku ?
Tak jako v Rusku, tak i v Polsku sociniánské sbory se neudržely. V Rusku bránila jejich udržení pravoslavná církev a v Polsku
byly potlačeny postupující protireformací. Zbytky nejvěrnějších vystěhovaly se z Polska r. 1660 jednak na západ do Holandska a Německa, jednak do Sedmihradska.
41. Kde jsou nejstarší unitářské sbory ?
V Sedmihradsku. V této zemi začalo se unitářství organisovat
již roku 1568, když sedmihradský sněm schválil dekret, podle něhož bylo stanoveno: „Nikdo nesmí trpět pro své náboženství, neboť
víra je darem božím.“ Na území Maďarska bylo unitářům dovoleno
organisovat se až r. 1848.
42. Kdo byl zakladatelem sedmihradského unitářství ?
Zakladatelem a prvním unitářským biskupem byl František
David. Pro zavádění přílišných novot byl vsazen do vězení na hradě
Déva, kde r. 1579 zemřel. Jím založené unitářské sbory trvají však
až do dnešní doby. Od českých unitářských sborů liší se zejména
zachováváním některých křesťanských obřadů, jako jsou křest, večeře Páně apod.
43. V kterých dalších zemích vyskytují se unitářské
sbory ?
Kromě Československa, Maďarska, Rumunska a i Polska,
kde byl obnoven po 1. světové válce sbor krakovský, vyskytují se
unitářské sbory v Anglii, Spojených státech amerických, v Austrálii,
na Novém Zélandě, Kanadě, Indii, Japonsku a v Německu. V Holandsku, Francii, Dánsku a Švédsku jsou také unitářské sbory, ale
„unitářskými“ se nenazývají.
44. Kdo se zasloužil o rozvoj unitářství v Anglii ?
John Biddle (1615–1662), Josef Priestley (1733–1804), objevitel kyslíku, Theophil Lindsay (1723–1808), John James Tayler
16
(1797–1869), John Hamilton Thom (1808–1895) a James Martineau
(1805–1900).
45. Kdo je považován za otce amerického unitářství ?
William Ellery Channing (1780–1842).
46. Kteří další unitáři američtí jsou známí ?
Theodor Parker, jenž se proslavil svým rázným vystoupením
na obranu lidských práv; Ralph Waldo Emerson, který vnesl do
amerického unitářství prvky světové náboženské tradice; Henry
Wordsworth Longfellow; jenž dal výraz svému unitářskému nazírání ve své poesii a H. David Thoreau, velký milovník přírody, který začal chápati spojitost mezi životem náboženským a politickým.
47. Mají unitáři také své theologické školy ?
Nejstarší unitářská theologická škola je v Kluži v Rumunsku.
V přítomné době nalézá se unitářské učiliště v Budapešti, v Československu mají možnost unitáři studovat na Husově bohoslovecké
fakultě, v Anglii je unitářská kolej v Oxfordu a Manchesteru, ve
Spojených státech severoamerických v Chicagu a Berkeley.
48. Jak vznikly unitářské sbory v Indii ?
V Indii vznikly unitářské sbory díky působení anglických unitářů. Kromě toho vzniklo v Bengálsku domácí unitářské hnutí, nevycházející z křesťanství, ale z hinduismu. Toto hnutí se nazývá
Brahmo Samádž. Jeho zakladatelem byl Ram Mohan Roy a jeho
význačným členem Rabindranáth Thákur.
49. Existuje organisační spojení mezi unitáři různých
zemí ?
Jediným pojítkem je Mezinárodní sdružení pro náboženskou
svobodu (IARF), v němž je sdruženo přes 20 různých pokrokově
nábožensky smýšlejících skupin. Je to pouze volné sdružení, které
svým členům nepředepisuje věrouku, ani jistý druh činnosti.8
8
Od roku 1995 jsou jednotlivé unitářské (respektive unitářsko-univerzalistické) společnosti volně sdruženy v Mezinárodní radě unitářů a univerzalistů (International
Council of Unitarians and Universalists).
17
50. Kde v Československu jsou unitáři organisováni
v samostatné náboženské obce ?
V Praze 1, v Praze 12, v Plzni, Besednici u Českých Budějovic
a v Brně. Unitářská shromáždění jsou kromě uvedených měst konána
v řadě jiných míst.9
Část věroučná
1. Mají unitáři českoslovenští společné vyznání víry ?
Věroučnou základnou náboženské společnosti čs. unitářů není
společné vyznání víry, nýbrž společný úmysl býti dobrými a činiti
dobře. Naproti tomu unitáři maďarští a rumunští přidržují se posud
apoštolského vyznání víry, které vzniklo asi r. 160 n. l.
2. Čím se čs. unitáři řídí, aby byli dobrými a činili dobře ?
Čs. unitáři řídí se zásadami, o něž opírají své učení a svůj život.
Jsou to zásady: 1. svoboda svědomí a přesvědčení, 2. pokroku, 3. universálnosti, 4. bratrství.
3. V čem spočívá zásada svobody svědomí a přesvědčení ?
V rámci hlavních zásad může každý unitář na základě svých
vlastních poznatků a zkušeností tvořiti si svůj osobní názor na život.
Názory druhých není povinen přijímati za své. Jeho probuzené svědomí je jeho nejvyšší autoritou. Zásada svobody svědomí a přesvědčení
nebyla by však možna, kdyby nebyla každým zachovávána snášenlivost.
4. Jak je třeba si vykládati snášenlivost ?
Snášenlivostí rozumí unitář úctu k názorům a přesvědčením
svých bližních. Unitář však nemůže zůstat netečným k takovým názo9
Jak už bylo řečeno v minulém čísle časopisu, v současné době má NSČU řádné
obce v Plzni, Praze a Brně a místní unitářskou skupinu v Liberci.
18
rům a myšlenkám svých bližních, které by mohly způsobit utrpení
a poškození zájmů vyšších celků.
5. Co rozumí unitář pokrokem ?
Pokrokem vyrozumívá unitář snahu přizpůsobovat svůj život
neustále výsledkům nového vědeckého poznání. Zásada pokroku je
v rozporu s dogmatismem, který unitáři odsuzují, neboť v něm vidí
překážku v hledání pravdy.
6. V čem spočívá zásada universálnosti ?
Unitář si váží a cení všech poznatků, ať pocházejí z jakéhokoliv
náboženství, pokud mohou napomáhat člověku k dosažení plnějšího
a šťastnějšího života.
7. V čem spočívá zásada bratrství ?
Všichni jsme si bratry a sestrami, všichni jsme syny a dcerami
Nejvyššího. Vědomí lidského bratrství ukládá nám všem povinnost přispívat ze všech sil k posile a rozmnožování sociálních, kulturních
a mravních hodnot.
8. Jak nahlíží unitář na věroučné poučky, jako jsou
např. dědičný hřích, spása a vykoupení skrze Ježíše, Poslední
soud, nesmrtelnost duše, posmrtný život, převtělování, nebe,
peklo, ráj, andělé, svatí, trojitost či jedinost Boží ?
Pro každého unitáře platí zásada svobody svědomí a přesvědčení. Spočívá na každém, aby se sám vypořádal s tou kterou poučkou věroučnou. Dle všeobecné unitářské tradice a tradice naší deistické víra
v dědičný hřích je popírána, Ježíš je pokládán za proroka, nejen Ježíš,
ale všichni jsme dětmi Božími, Duch svatý může se projevovat v každém člověku, ke spáse nestačí jen víra, ale i skutky, víra ve svaté je
modlářstvím, Bůh není trojjediný, ale jediný, nepřebývá v nebi, ale
i v nás.
9. Jak pohlíží unitář na Bibli ?
Bible, podobně jako Korán, Védy, Upanišády a jiné, jsou výtvorem lidským. Unitář si těchto sbírek váží jako každé jiné kulturní památky.
19
10. Jsou unitáři křesťany ?
Unitářství je náboženský směr, který se může vyskytovati
v kterémkoli náboženském systému. Jelikož však československé
unitářství navazuje na křesťanskou tradici a všímá si přednostně
učení Ježíše z Nazaretu, považují se unitáři českoslovenští za křesťany.10
11. Počítají se čs. unitáři mezi protestanty ?
Českoslovenští unitáři neopírají se o učení žádných protestantských reformátorů, ať již Kalvína, Zwingliho, Luthera či Jana
Husa, a proto se nepovažují za protestanty. V některých zemích je
však unitářství s protestantismem úzce spjato, nebo se k němu přímo hlásí (Maďarsko).
12. Má víra také své místo v unitářství ?
Ano. Všeobecně je přijímána unitáři československými víra
v Jednotu všehomíra, v Zákonitost vesmírnou, víra ve vrozenou
dobrotu člověka, víra v možnost dalšího rozvoje lidského duševna.
13. V čem se projevuje vesmírná zákonitost ?
Ve všem. Jí se řídí každý jev a každá činnost. Tato víra vylučuje víru v zázraky. Povinností unitáře je vesmírnou zákonitost neustále poznávat a své poznatky uplatňovat ve vlastním životě.
14. O co se opírá víra ve vrozenou dobrotu člověka ?
O poznatek, že dobro ani zlo samy o sobě neexistují. Dobrem
nazýváme vše, co je v souhlase se zákonitostí vesmírnou a zlem, co
ji odporuje. Jelikož člověk chce vědomě i nevědomě, v zájmu svého
vnitřního klidu, žíti v souladu s vesmírnou zákonitostí, či tzv. vůlí
Boží, snaží se býti dobrým.
10
Jde o poměrně subjektivní zobecnění, které již ve své době zcela neplatilo. Už dr.
Čapek upozorňoval na to, že členy Svobodného bratrství se stávali nejen křesťané,
ale i lidé hlásící se k buddhismu či jiným náboženským naukám. Lze samozřejmě říci, že mnozí unitáři se pokládají za křesťany, nikoliv ovšem všichni!
20
15. Čím je odůvodněna možnost rozvoje lidského
duševna ?
Poznatkem, že lidský mozek je schopen dalšího vzrůstu. Tento poznatek vede nás k víře, že každý člověk je nadán schopností
sám poznávat svět kolem sebe, uplatňovat své nové poznatky v procesu pracovním a tím přispívat k rozvoji i vlastního duševna. Povinností unitáře je své schopnosti neustále rozvíjet a zdokonalovat
v prospěch nejen svůj, ale i celku.
16. Tvoří unitáři čs. církev ?
Unitáři v Československu jsou sdruženi v náboženské obce
a tyto v náboženskou společnost. Toto společenství jim však není
účelem či cílem, nýbrž jen organisační pomůckou, která má napomáhat k uskutečňování unitářských idejí a snah. Označení „církev“
unitáři neužívají z důvodů historických a ideových.
17. Co je cílem unitářských snah ?
Dosahování stále vyššího a širšího vědomí a tím i plnějšího,
zdravějšího a šťastnějšího života na této zemi.
18. V čem spatřuje unitář prostředky k dosahování
tohoto cíle ?
V dodržování hlavních unitářských zásad, v překonávání nevědomosti, ve vysvobozování člověka ze strastí tělesných a duševních. V této činnosti spočívá základ lidského štěstí.
19. Stačí usilovat jen o vlastní štěstí ?
Nikoliv. Vycházíme-li z poznatku, že ve své podstatě tvoří
veškeré jsoucno jednotu (lat. unitas), je každý z nás nejen souhrnem
menších celků, ale i částí vyšších celků. Trpí-li jednotlivec, trpí tím
i celek. Trpí-li vyšší celek, trpí i jednotlivec. Štěstí jednotlivce je
štěstím vyššího celku a štěstí vyššího celku je štěstím jednotlivce.
20. Věří unitáři ve spásu a hřích ?
Víra ve spásu duše nemá v unitářství místa. Spása odporuje
21
zákonu o věčném vývoji. Člověk může dosahovati jen vyšších stupňů vědomí, vyššího duševního uspokojení, vyrovnanosti, ale nemůže se vyprostit z věčného koloběhu života.11Štěstí a blaho člověka
nespočívá ve vyřazení z kruhu vývoje, ale ve vědomí, že můžeme
neustále býti činni v rámci kosmu. – V hřích, dle církevního pojetí,
unitář nevěří. Mluví toliko o prohřešení se proti vesmírné zákonitosti.
21. Má víra v Jednotu praktické důsledky ?
Má, vede k uvědomění si nejen jednoty těla a duše, ale i k přesvědčení, že všichni lidé na světě jsou si rovni, že není nadřazených
či méněcenných ras, že všichni jsou si bratřími a sestrami nehledě
k jejich příslušnosti národnostní, k zabarvení jejich pleti či jejich
vyznání.
22. Jakým způsobem lze dosahovati vyššího vědomí,
vysvobození od strastí tělesných a duševních a tím
i šťastného života ?
Tím, že upravíme svůj život tak, aby byl co nejvíce v souhlasu
se zákonitostí vesmírnou.
23. Co může člověku posloužit za vodítko, aby žil co
nejvíce v souhlase se zákonitostí vesmírnou ?
Unitářská cesta.
24. V čem spočívá unitářská cesta ?
V poznávání zákonitosti vesmírné a v našem přizpůsobení se jí.
25. Jak můžeme poznávat zákonitost vesmírnou ?
Neustálým seznamováním se s poznatky, jež nám může zprostředkovat věda (fysiologie, psychologie, fysika, biologie, chemie
atd.), pozorováním života kolem nás a sebepozorováním.
11
Rovněž tento postoj je velmi subjektivní. Nutno vzít do úvahy, že v Unitarii se
scházejí lidé různých názorů a například bratři a sestry mající blízko k buddhismu či
józe by pravděpodobně nesouhlasili s tezí, že se lidský duch nemůže vyprostit z věčného koloběhu života.
22
26. Jaký jest jeden z prvních požadavků unitářské
cesty ?
Zachování tělesného a duševního zdraví.
27. Jak lze toho docílit ?
Správnou životosprávou a zachováním celistvosti lidského
ducha.
28. V čem spočívá v hlavních rysech správná
životospráva ?
V čistotě těla a prostředí.
V střídmosti v jídle, pití a v ukojování potřeb fysických
a kulturních.
V pravidelném přijímání potravy a jejím vyměšování.
V dostatečném spánku a dýchání.
V dostatečném cvičení těla prací a sportem.
V občasném pohybu na čerstvém vzduchu.
Ve vystříhání se opojných a omamných prostředků.
Jídlo a pití není unitáři účelem, ale prostředkem k uchování životních sil. Smyslem pohlaví není rozkoš, ale zachování potomstva.12Alkohol a drogy mohou výjimečně sloužit jen jako lék. Holdo12
Uvedený postoj odráží dobové konzervativní nahlížení lidské sexuality. Třebaže je
celibát vhodným a někdy dokonce nezbytným doplňkem při určitých duchovních
cvičeních a praktikách, je nutno brát v potaz též fakt, že přirozené prožívání lidské
sexuality má podle názoru řady vědců pozitivní vliv na celkový psychický i fyzický
stav jedince. Redukovat sexualitu jen na plození potomstva by znamenalo omezit
lidský sexuální život pouze na několik sexuálních aktů. Navíc se zdá, že samotný dr.
Dušan Kafka získal v pozdější době kladný vztah k tantře, což údajně svěřil tehdejšímu členu NSČSU ing. Jiřímu Vackovi, který danou věc zmiňuje ve svých publikovaných pamětech. I zde je však nutno učinit poznámku. Veřejnost tantru obvykle
spojuje pouze s násobením prožitku fyzické rozkoše při sexu. Sexuální akt je však
v původní tantře toliko prostředkem k dosahování vyšších duchovních stavů a zážitků!
23
vání požitkům či vášním na úkor vlastního zdraví nebo ku škodě svých
bližních je unitáře nehodné.
29. Jak lze si zachovat celistvost a svěžest ducha ?
Jeho ukázněním. Toto spočívá:
V přísném zachovávání správné životosprávy.
V dodržování mravních příkazů.
V rozvíjení duševních schopností a nadání.
V neustálém dodržování zájmu o život a dobré nálady.
V pěstění myšlenek kladných a tvůrčích.
V správném hospodaření silami tělesnými a duševními.
30. Který mravní příkaz považují unitáři
za základní ?
Cti život a jeho projevy. Z tohoto základního přikázání vyplývají
další: Pro vlastní zisk, radost či slávu nezabiješ, nepokradeš, nesesmilníš, neublížíš skutkem ni slovem bližnímu svému. Úcta k životu a jeho
projevům zahrnuje úctu dětí k rodičům a rodičů k dětem, vzájemnou
úctu manželů, úctu i k člověku neznámému, jakož i k výsledkům tvůrčí
práce lidské.
31. Jak lze hospodařit duševními silami ?
Ovládnutím vůle a citů a včasným použitím relaxace (vypnutím
nervů a svalů.)
32. Mají unitáři své obřady ?
Obřadů v tradičním církevním pojetí unitáři českoslovenští nemají. Místo křtu zachovávají tzv. úvod děťátka13 Tímto aktem je děťátko uvedeno na veřejnosti jako nový člen lidské společnosti, přičemž
rodičové jsou vedeni k tomu, aby si uvědomili, jaké povinnosti pro ně
13
Obřad křtu je typický pro tradičnější unitáře, např. sedmihradské či pro některé
unitářské obce ve Spojených státech amerických. Tolerantní charakter českého unitářství však nezapovídá ani možnost křtu pro unitáře, jimž je blízká křesťanská náboženská tradice.
24
vyplývají, a aby vyjádřili svoji společnou vůli vychovávati svého potomka tak, aby z něj vyrostl platný a užitečný člen lidské společnosti.
V případě sňatku jest udělováno požehnání. Pohřební obřad slouží
k rozloučení se zesnulým a k duchovnímu povzbuzení pozůstalých. –
Kromě toho jednou do roka je konána symbolická Květinová slavnost,
při níž si členové uvědomují své společné snahy a své bratrské a sesterské svazky.
33. Mají unitáři své modlitby a písně ?
Unitáři používají více tzv. meditací nebo modliteb rozjímacích.
Jakých má býti použito, není předepsáno. Toto ponechává se na vůli
duchovních a věřících. Podobně je tomu i s písněmi.
34. Jak věřící oslovují sebe navzájem ?
Všichni si říkají bratře či sestro. Rovněž říkají tak i svým duchovním.
35. Jest pro členy předepsána nějaká daň ?
Každý člen přispívá na účely společnosti zcela dobrovolně, dle
svých schopností a vůle.
36. Užívají unitáři nějakého symbolu ?
Českoslovenští unitáři používají jen svého znaku, na němž jest
vyobrazeno slunce, dvě slunečnice, rodná prsť, velké U a heslo: Pravda
vítězí. Tento znak byl vyhotoven na základě osobní pečeti J. A. Komenského.
Přehled významných událostí
z unitářských dějin
okolo r. 160
318–380
325
380
388
složeno „Apoštolské vyznání víry“
ariánský spor
na koncilu v Nicei přijato nové vyznání víry
Theodosius zavedl dogma o Trojici
arianismus potlačen v západní části římské říše
25
o. r. 460 složeno Athanasiánské vyznání víry
1200–50 v Čechách zjištěni bohomilové, bratři a sestry čistého
ducha
1244
papež Innocenc IV. vydal bullu proti českým kacířům
1315
na Moravě upáleno 14 kacířů
1415
Jan Hus upálen v Kostnici
1421
21. srpna Martin Houska, zvaný Loquis, upálen
v Roudnici
Žižka nařídil upálení 50 kacířů spolu s Petrem Kánišem
27. října adamité na Nežárce vyhubeni
1496
23. května vznik Amosenců (Malé stránky) v Chlumci
nad Cidlinou
1510
narozen František David, zakladatel sedmihradského
unitářství
1517
počátek protestantské reformace
1520
Kalenec, vůdce a hejtman Malé stránky, vyhnán z Prahy
1521
zemřel Amos, vůdce Malé stránky
1528
upálen Balthasar Hubmaier, vůdce novokřtěnců
1530
vznik Augsburské konfese
1539
založen jezuitský řád
1542
zavedení inkvisice v Itálii
1546
začátky unitářství v Polsku
1550
unitářsko-novokřtěnský sněm v Benátkách
1553
27. října upálen v Ženevě Michael Servet
Goesius v Polsku vystoupil veřejně proti Trojici
1558
polská picovská reformovaná církev se stává
antitrinitářskou
1562
Laelius Socinus zemřel v Curychu
1563
Ochino vypovězen z Curychu
1564
Ochino vypovězen z Polska, zemřel na Moravě
1565
na sněmu v Piotrkowě vytvořena Menší reformovaná
církev
1565–71 Palaeolog v Praze u Matouše Kaliny
1566
Gentile popraven v Bernu
1568
Hromadný přestup k unitářství v Koloszváru. – Sněm
v Tordě zaručuje svobodu vyznání. – Fr. David
26
unitářským biskupem. Unitářská církev organizována
v Sedmihradsku.
1569
založen Rakow
1571
Práva unitářské církve potvrzena sněmem v Maros
Vaserhely. 14. března zemřel Jan Zikmund, první
unitářský panovník.
1573
Pax Dossidentium zaručuje náboženskou snášenlivost
v Polsku
1573–74 Palaeolog spolurektorem unitářské koleje v Kluži
1574
Jiří Alvinczi pověšen v Maďarsku pro popírání dogmatu
o Trojici
1579
Faustus Socinus přichází do Polska
Fr. David souzen pro novotářství, je odsouzen
a 15. listopadu umírá ve vězení na hradě Déva
1585
22. března J. Palaeolog upálen v Římě
1588
F. Socinus sjednotil všechny antitrinitářské frakce na
synodě brestské
1598
F. Socinus přepaden ve svém bytě v Krakově
Ostorod a Wojwodski šíří socinianismus v Holandsku
1600
14. ledna upálen Giordano Bruno
1603
Faustus Socinus zemřel v Lucslavicích
1605
uveřejněn Rakowský katechismus
1611
Jan Tyskiewicz upálen na hranici ve Varšavě
1612
Bartoloměj Legát a Edvard Wightman upáleni v Anglii
1615
narozen Jan Biddle
1616
sociniánští studenti vypovězeni z Altdorfu
1634
květnová synoda bratrská v Ostroze odmítla unitářství
1638
V Sedmihradech přijata „Complanatio Deesiana“.
Sociniáni vypuzeni z Rakowa . – Komenský vystoupil
proti sociniánům spisem „Hydra Socinianismi“.
1651–52 Rakowský katechismus vydán v Londýně. Nařízeno,
aby byl spálen.
1660
10. července sociniáni vypovězeni z Polska. Část
vyhnanců přešla na Slovensko a později do Koloszváru.
1661
Komenský vydal nový spis proti sociniánům:
„Spaeculum Socinianismi“.
27
1662
1693
1723
1733
1737
1748
1750
1772
1781
1783
1784
1785
1791
1811
1819
1821
1825
1833
1842
1848
1849
1854
22. září zemřel ve vězení John Biddle
unitáři vyhnáni ze své školy v Koloszváru
narozen Theophilus Lindsay
narozen Josef Priestley
9. srpna upálen Josef Seidl ve Vsetíně
8. ledna nařízení o obnovení patentů proti kacířům
vydaných za Karla VI.
Jan Pita upálen v Hradci Králové, Václav Vacek
a Ludmila Baurová sťati.
Mendl z Bydžova upálen
22. května narozen Ram Mohan Roy, zakladatel
Brahmosamádže
vydán Toleranční patent
pardubičtí unitářští deisté vypuzeni z Čech do
Sedmihrad, Slavonie, Banátu a Haliče
unitářský sbor v Koloszváru rozpuštěn
Jiří Provazník, vůdce pardubických deistů, zemřel
v Gradišku
14. července birminghamský pogrom, Priestley
napaden, vystěhoval se do Ameriky, kde r. 1804 zemřel
socinianismus oficiálně zanikl v Prusku
Baltimorské kázání Channingovo – nástup unitářství
v Severní Americe
1. června zemřel Vojtěch Valenta, představitel českého
selského deismu-unitářství
angličtí a sedmihradští unitáři poprvé navázali vzájemné
styky
26. května založeno Britské unitářské sdružení
a Americké unitářské sdružení
27. září zemřel v Bristolu Ram Mohan Roy
1. června zemřel Josef Žvejkal z Mentour, deista
vydán zákon č. XX o náboženství, jímž bylo unitářství
prohlášeno za tolerované v Uhrách, včetně Slovenska
stradounské pozdvižení
nezdařilá cesta trusnovských deistů do Prahy
28
1857
rakouská vláda usilovala o potlačení unitářského
školství v Uhrách
1867
založeno mezinárodní sdružení náboženské (Free
Religious Association)
1870
3. června narozen v Radomyšli Norbert Fabián Čapek
1873
založen unitářský sbor v Budapešti
1875
14. ledna narozen dr. Albert Schweitzer
1912–14 N. F. Čapek rediguje v Brně periodika: Nový lid,
Pravda, Talent
1921
N. F. Čapek zahájil činnost v Praze
1923
13. ledna ustanovena Společnost Svobodného bratrství
1928
kongres Mezinárodního sdružení svobodných křesťanů
a jiných náboženských liberálů (IARF) v Praze, pořádaný za spolupráce čs. unitářů a Církve československé
dr. Karel Farský zemřel
1930
ustanovena Náboženská společnost čs. unitářů
1932
5. července otevřen dům Unitaria v Karlově ulici na
Praze 1
1941
28. března zatčen N. F. Čapek Gestapem
7. srpna zemřel Rabindranáth Thákur (nar. 6. 5. 1861)
1942
30. října N. F. Čapek zahynul v Dachau
1943
Společnost Svobodného bratrství rozpuštěna Němci
dr. Karel Hašpl ustanoven nástupcem N. F. Čapka
1945
Společnost Svobodného bratrství opět obnovena
a majetek jí byl vrácen
1949
vstoupila v platnost nová ústava Náboženské
společnosti (26. března)
1950
ustavení náboženských obcí v Praze 1, v Praze 12,
v Plzni, v Besednici a v Brně na podkladě nové ústavy
1951
Společnost Svobodného bratrství sloučena
s Náboženskou společností československých unitářů 14
***************************
14
Z mezníků moderní doby by bylo vhodné zmínit rok 1993, kdy byla Náboženská
společnost československých unitářů přejmenována v souvislosti s rozdělením čs. federace na Náboženskou společnost českých unitářů.
29
Meditace dr. Karla Hašpla
Jsme děti věčnosti
Jsme děti věčnosti. Jsme Boží paprsky. Jsme povoláni svítit
a hřát. Jsme větší než smrt a časnost. Nekonečnými proměnami a zážitky jdeme dál a výš za sluncem, které stále vychází a nikdy nezapadá.
Budeme vycházet ze stínů a temnot a vyhledávat výsluní pro duši. Budeme na straně životního kladu a jasu. Půjdeme životem s úsměvem
a s vědomím, že v nás, při nás a s námi je vždy síla, moudrost a dobrota Nejvyššího. Cesta, kterou půjdeme, kéž je pro nás schůdnější, světlejší a krásnější.
Cestou k většímu životu
Není bolesti v mém srdci, protože Ty jsi nejúčinnějším lékem.
Rány osudu se mne netýkají, protože v nich jsi Ty a jimi mne posiluješ. Tma zmizela z mých očí, neboť Ty jsi rozžehl největší světlo. Noc
přešla v den, mraky se snesly k zemi a vyšlo mi slunce. Utišily se bouře a klid se rozlil do mého nitra. Poznal jsem svou příbuznost s Tebou,
vytušil jsem Tvou blízkost, shlédl jsem Tvou Velikost a Moc, Malost
zmizela z mého života, úzkost se ztratila z mého srdce, smutek odešel
z mé tváře, strach mne opustil, protože Ty jsi síla všech sil, hrad nejpevnější, posila největší. Jdu nyní s klidným srdcem a vyrovnaným nitrem vstříc všem zítřkům, protože vím, že zítra mi bude svítit slunce
Tvých nadějí, že budou zářit hvězdy nových jiter, že zazní melodie nových písní. Vše, co včera se mi zdálo těžkým a nemožným, co bylo
nad mé síly, je dnes snadné a možné, radostné a krásné, protože vše je
Tebou plánováno a má svůj smysl. Jdu k novým metám, k novým vrcholům, k vyšším radostem, k většímu životu a Ty jsi mým průvodcem!15
15
Obě výše uvedené meditace reverenda Karla Hašpla byly staženy z internetových
stránek www.unitaria.cz, které připravuje br. rev. Petr Samojský, D. Min.
30
Osvícený rozum a probuzené svědomí
jsou naší nejvyšší autoritou,
veškerá pravda a jen pravda je naší Biblí,
všichni dobří lidé jsou našimi svatými,
celá příroda je naším chrámem
a láska ideálem každodenního života.
SVOBODNÁ CESTA
časopis Obce unitářů v Plzni
odpovědný redaktor: Luděk Pivoňka
redakční rada: Radovan Lovčí, Jaroslav Krpejš
adresa: Obec unitářů v Plzni, Tomanova 3, 301 00 Plzeň
tel: 377 44 26 38, e-mail: [email protected]
internet: www.unitaria.cz