2 - Naturführer Osterzgebirge

Transkript

210

Hügellandwiesen
Louky středních
horských poloh
Hügellandwiesen | Louky středních horských poloh
211
212
vorherige Seite | předchozí strana
Zittergras (Briza media) mit Fallkäfer (Cryptocephalus spec.)
Třeslice prostřední s krytohlavem

Gartenkreuzspinne (Araneus diadematus) am Spitzwegerich
(Plantago lanceolata) | Křižák obecný na jitrocelu kopinatém

Wiesenhang mit Margeriten (Leucanthemum vulgare) bei Glashütte | Stráň u Glashütte s kopretinami
213
F
ünfzig Pflanzenarten. Der größte Teil davon verwandelt die
Hangwiese Mitte Mai in ein betörendes Blütenmeer. Einen
Monat später beginnt der Grundstücksbesitzer, nicht mehr
ganz jung, daraus mit seiner oft gedengelten Sense duftendes
Kräuterheu zu machen. Der Nachbar vollbringt dies schon seit
Langem nicht mehr. Dichter Grasfilz und fortschreitende Verbuschung lassen dort nur noch 15 Pflanzenarten blühen. Auf dem
anderen Nachbargrundstück indes wird per Rasenmäher alle
zwei Wochen der Aufwuchs kurzgehalten. Gerade noch fünf
Pflanzenarten schaffen es da, ihre Blüten zu entfalten.
214
P
adesát druhů rostlin. V polovině května promění většina
z nich louku na stráni v okouzlující záplavu květin. O měsíc
později vytahuje majitel pozemku (dnes už žádný mladík) svou
pečlivě naklepanou kosu a začíná sklízet voňavé bylinkové
seno. Narozdíl od souseda, který s tím už dávno přestal. Na
jeho pozemku je hustý, plstnatý trávník a místy začínají rašit
první keře. Mezi tím stěží patnáct druhů květin. Zato naproti,
u dalšího souseda, pracuje každý druhý týden sekačka a většina
rostlin tu nemá šanci. Vykvést tu stačí jen pět druhů.

Grillenkonzert bereits im Mai? Feldgrillen
(Gryllus campestris) sind die Sänger.
Již v květnu můžeme slyšet koncert cvrčka polního.

Magerwiese bei Naundorf – wenn das Rote Straußgras
(Agrostis capillaris) einen rötlichen Hauch über die Wiese zieht,
ist es höchste Zeit für die Heumahd. | Chudá louka u Naundorfu.
Psineček obecný dává louce lehounce načervenalý nádech –
je nejvyšší čas začít s kosením.
215
E
ine bunte Blumenwiese braucht den Schnitt, ein- bis zweimal im Jahr, nicht öfter. Ideal ist Heugewinnung kombiniert
mit schonender Beweidung durch Schafe oder Ziegen. Diese
früher gängige Praxis schafft immer wieder günstige Start
bedingungen für lichtbedürftige, niedrigwüchsige Pflanzen, z. B. Kleines Habichtskraut, Kreuzblümchen und Rauen
Löwenzahn. Mahd begrenzt die Durchsetzungsfähigkeit von
Arten wie Knaulgras, Rainfarn und Weiches Honiggras, die sich
ansonsten breitmachen würden.
Das jährliche Mähen ist eine notwendige, aber bei Weitem
nicht die einzige Bedingung für eine bunte Wiese. Beschattung
durch benachbarte (Nadel-)Bäume vertragen die meisten
Blumen ebenso wenig wie zu viel Stickstoff im Boden. Viele
einstmals häufige Arten haben sich heute in der Landschaft
rar gemacht. Sie konnten sich kleinflächig am ehesten noch in
Orts(rand)lagen halten, wo die moderne Landwirtschaft nicht
für artenarmes Hochleistungsgrün sorgt.
Die vermutlich besten Beispiele für Magerwiesen der Hügel
landstufe des Ost-Erzgebirges (bis ca. 500 Meter Höhenlage)
gibt es noch an den steilen Hängen rund um Glashütte zu bewundern. Die Grüne Liga Osterzgebirge hat sich hier seit Mitte
216
P
estrá květinová louka potřebuje kosit jednou až dvakrát
ročně – ne častěji. Ideální je kosení na seno, kombinované
se šetrnou pastvou ovcí nebo koz. To bývala dlouhou dobu
obvyklá praxe, která zabezpečovala dobré podmínky pro světlomilné a nízkorostoucí rostliny, jako je například jestřábník
chlupáček, vítod obecný a máchelka srstnatá. Kosení naopak
brání prosazení druhů jako srha laločnatá, vratič obecný
a medyněk měkký, které by se tu jinak rozšířily.
Pokud má louka zůstat druhově pestrá, je každoroční kosení
důležitou, ne však jedinou podmínkou. Většina květin špatně
snáší také zastínění stromy (především jehličnany) a přebytek
dusíku v půdě. Mnoho druhů, které byly dříve hojně rozšířené, potkáme v dnešní krajině jen zřídka. Zachovaly se jen na
malých plochách na okrajích lidských sídel, kam se nedostalo
moderní zemědělství.
Asi nejlepší příklady druhově chudých luk středních poloh
ve východním Krušnohoří (do 500 metrů nad mořem) najdeme na prudkých svazích v okolí města Glashütte. Grüne Liga
Osterzgebirge se tu od poloviny 90. let 20. století snaží všemi
silami zastavit jejich postupující zarůstání. Návštěvníka těchto
míst zaujme členění převážně na jih orientovaných strání
linke Seite | levá strana

Langhornbienen (Eucera longicornis) sind auf Schmetterlingsblütler spezialisiert. | Stepnice dlouhorohá se specializuje na
bobovité rostliny.

prächtige Raupe eines unscheinbaren Nachtfalters:
die Pfeileule (Acronicta psi) | Krásná housenka nenápadné noční
můry šípověnky trnkové

Ferkelkraut (Hypochaeris radicata), Wiesen-Glockenblumen
(Campanula patula) und Rot-Schwingel (Festuca rubra) sind typische Arten auf Wiesen, wie hier bei Hermsdorf.
Prasetník kořenatý, zvonek rozkladitý a kostřava červená jsou
typickými lučními druhy. Zde u Hermsdorfu.
217
der 1990er-Jahre sehr darum bemüht, die rasch voranschreitende Verbrachung aufzuhalten. Für den Naturfreund auffällig
ist die Dreigliederung der meist südexponierten Wiesenhänge: Die typischen Mähwiesenarten gedeihen vor allem im
Mittelhangbereich: Wiesen- und Rundblättrige Glockenblume,
Margerite, Acker-Witwenblume, Knolliger Hahnenfuß und
218
na tři části. Typické druhy kosených luk rostou především ve
střední části svahu: zvonek rozkladitý a okrouhlolistý, kopretina, chrastavec rolní, pryskyřník hlíznatý, lomikámen zrnatý …
Obletují je mračna hmyzu. Srážková voda a živiny se vsakují
dolů a ve spodní části svahu určují podmínky rostlinám, které
potřebují vlhkost a dostatek dusíku. Svou konkurenceschop-

Pechnelke (Lychnis viscaria) mit Wollschweber (Bombylius spec.)
Smolnička obecná s dlouhososkou

heute nur noch selten auf Wiesen: Kleine Goldschrecke (Euthystira brachyptera) | Dnes již vzácný luční druh: saranče zlatozelená
Körnchen-Steinbrech – umschwirrt von zahllosen Insekten.
Niederschlagswasser und Nährstoffe sickern nach unten und
verschaffen im unteren Hangdrittel den besonders feuchteund stickstoffbedürftigen Grünlandpflanzen günstige Bedingungen. Fuchsschwanzgras und Wiesen-Kerbel können ihre
Konkurrenzkraft entfalten, der für diese Pflanzengesellschaft
namensgebende Glatthafer mannshoch wachsen.
Nach oben hingegen wandert die von der Sonne erhitzte
Luft. Insbesondere wenn oberhalb ein Waldtrauf den weiteren
Aufstieg stoppt, kann das Mikroklima am Oberhang fast steppenartig werden. Viel zu heiß und trocken für die Konkurrenzstrategen des Unterhangs. Stattdessen prägen Pechnelken,
Nickendes Leimkraut, Färberginster, Zittergras und gelegentlich Hundsveilchen eine ganz spezielle Vegetation.
Doch fassen in der lückigen Rasennarbe hier auch Schlehen,
Birken und andere Gehölze rasch Fuß. Ohne aufwendige Mahd
deshalb keine Artenvielfalt der Hügellandwiesen!
nost tu mohou projevit psárka a kerblík lesní. Ovsík vyvýšený,
po němž je pojmenováno i celé luční společenstvo, tu dorůstá
do výšky dospělého muže. Směrem vzhůru naopak stoupá
sluncem ohřátý vzduch. Mikroklima tu může místy připomínat
step, a to především v místech, kde další výstup teplého vzduchu zastaví pruh lesa. Pro konkurenční stratégy z dolní části
svahu je tu už příliš teplo a sucho. Místo nich se zde prosazují
smolnička obecná, silenka nicí, kručinka barvířská, třeslice a
někdy také violka psí.
V prolukách, kde trávník chybí, se rychle uchytí trnky, břízy
a další dřeviny. Bez pravidelného kosení se pestrá podhorská
louka zkrátka neobejde!
Das Stattliche Knabenkraut (Orchis mascula) hat nur noch
wenige Vorkommen in Sachsen, so um Glashütte.
Vstavač mužský je velmi vzácný. Zde poblíž Glashütte.
219

licht- und wärmeliebend: das Nickende Leimkraut
(Silene nutans) | Světlo- a teplomilná silenka nicí
rechts | vpravo

Wiesen-Glockenblume (Campanula patula) | Zvonek rozkladitý

Die im Sommer aufblühenden Köpfchen der Acker-Witwenblumen (Knautia arvensis) ziehen oft Grünwidderchen (Adscita
statices) an. | V létě vykvétající hlavičky květů chrastavce přitahují
zelenáčka šťovíkového.
220

Wiesen-Storchschnabel (Geranium pratense) – im Elbtal häufig,
mit Vorposten bis ins untere Bergland | Kakost luční je rozšířený
v saském Polabí, ale roste i v nižších polohách Krušných hor.
links oben | vlevo nahoře

Körnchen-Steinbrech (Saxifraga granulata) ist eine geschützte Art
der Magerwiesen. | Lomikámen zrnatý – chráněný druh chudých luk

Kleines Mausohrhabichtskraut (Pilosella officinarum)
Jestřábník chlupáček
221
Vorkommensschwerpunkte | Oblasti výskytu
1FND Kräuterhang und andere Südhänge bei Pockau


FND Kräuterhang a další jižní stráně u Pockau
2

 Wiesen bei Mittelsaida | louky u Mittelsaidy
3am 8. Lichtloch bei Halsbrücke | u osmé větrací šachty poblíž Halsbrücke


4an der Reichen Zeche Freiberg | u štoly Reiche Zeche Freiberg


5östlich vom Bhf. Berthelsdorf | na východ od nádraží Berthelsdorf


6östlich Sohra | na východ Sohry


7am Galgenberg Colmnitz | u vrchu Galgenberg Colmnitz


8Naundorf am Tharandter Wald | Naundorf u Tharandtského lesa


9zwischen Mohorn und Grund | mezi osadami Mohorn a Grund


1
0Johannishöhe Tharandt


1
1FND Röthenbacher Mühle und andere Wiesen an der Wilden Weißeritz


FND Röthenbacher Mühle a další louky u Wilde Weißeritz
1
2Dippoldiswalde: Hang an der Straße nach Reichstädt

Dippoldiswalde: stráň u silnice na Reichstädt
1
3

 Hänge an der Quohrener Kipse (FND) | stráně v Quohrener Kipse (FND)
1
4NSG Luchberg

1
5FND Wiesen an der Kleinen Biela | FND Wiesen an der Kleinen Biela

1
6Grasnelkenwiese Huthaus Bärenstein | trávničková louka Huthaus Bärenstein


1
7 Glashütter Hangwiesen (mehrere neue FND)


Louky na stráních v okolí Glashütte (několik nových FND)
1
8FND Böhmsgrund Schlottwitz

1
9Trebnitzgrundhänge | stráně v údolí Trebnitzgrund

2
0Seidewitztal, u. a. FND Liebstädter Wiese | údolí Seidewitztal, mj. FND Liebstädter Wiese


2
1Wingendorfer Bach – Schärfling

2
2FND Hartmannsbacher Hang

2
3untere Wiesen im NSG Oelsen | dolní louky v NSG Oelsen


2
4bei Domaslavice / Deutzendorf und Hrob / Klostergrab | u Domaslavic a Hrobu


2
5zwischen Dubí / Eichwald und Krupka / Graupen | mezi Dubím a Krupkou

222
1

9

10

3

13

8

4


5
7

6

12

11

18

14

20

17

15

19

16

2


24
25

21

22

23

Wandervorschlag | Tip na výlet
224
Bahnhof  Aussichtspunkte »Bastei« und »Pilz«  Ochsenkopf
 Kleiner Kohlbach  Schützenhöhe  Müglitz an der ehem.
Schüllermühle  Hahneberg  Prießnitztal  Sonnenleite
 hist. Bergbaulandschaft Hirtenwiesen  Cunnersdorfer Linde  »Alm«  Uhrenmuseum
ca. 15 km
nádraží  vyhlídky Bastei a Pilz  Ochsenkopf  Kleiner Kohlbach  Schützenhöhe  Müglitz u bývalého mlýna Schüllermühle  Hahneberg  údolí říčky Prießnitz  Sonnenleite
 historická hornická krajina Hirtenwiesen  Cunnersdorfská
lípa  Alm  hodinářské muzeum
cca 15 km
225
Glashütte – bergauf-bergab um die Uhrenstadt
Glashütte – Stráně v okolí hodinářského města
W
M
ie eingeklemmt wirkt das Städtchen Glashütte im engen
Mündungsbereich der Prießnitz in die Müglitz. Bauarbeiten und jede Menge Verkehr zeugen draußen von emsiger
Geschäftigkeit, während sich Hunderte Uhrmacher in ihren
Montageräumen still über teure Zifferblätter und Zeigerwerke
beugen. Viele Besucher zieht das Uhrenmuseum an. Deutlich
weniger Mitmenschen hingegen scheinen um die wundervolle
Natur zu wissen, die Glashütte umgibt.
Wer diese erleben will, sollte über recht gute Kondition
verfügen. Wie einst die Stadtbauern, deren Felder und Wiesen
weit verstreut an den Hängen ringsum lagen, muss der Wanderer beträchtliche Höhenunterschiede überwinden, um aus den
Talgründen auf die umgebenden Hochflächen zu gelangen,
von denen aus sich herrliche Ausblicke bieten. Dabei durchquert man immer wieder naturnahe, eichendominierte Wälder,
kommt an Gneis-Felskuppen vorbei (erwähnenswert: das
Felsentor am Ochsenkopf ) und entdeckt vor allem nördlich der
Stadt jede Menge Halden mittelalterlichen Bergbaus. Wer im
Mai unterwegs ist, sollte hier auf die »Charakterorchidee des
östlichen Erzgebirges« (so der Botaniker Arno Naumann anno
1923) achten. Das basenliebende Stattliche Knabenkraut profitiert von dem kalkhaltigen Gestein, das in den Silbererzgängen
als Begleitmaterial vorkommt und von den Bergleuten auf die
Abraumhalden befördert wurde.
Aufgrund ihres Artenreichtums sehr wertvoll sind besonders die steilen, mehr oder weniger nach Süden ausgerichteten Hangwiesen der »Erben«, oberhalb der »Krachwitz«
genannten Häuser im Prießnitztal, an der Sonnenleite, dem
Bremhang und im Hirtenwiesengebiet nördlich der Stadt.
2013 konnten drei dieser typischen – und gut gepflegten –
»submontanen Glatthaferwiesen« als Flächennaturdenkmale
unter Schutz gestellt werden.
Ein Besuch Glashüttes lohnt sich nicht nur für Freunde edler
Chronometer.
226
ěstečko Glashütte leží sevřeno strmými svahy údolí na
soutoku říček Prießnitz a Müglitz. V jeho ulicích vládne
čilý ruch, ve zdejších slavných hodinářských dílnách naopak
tiché soustředění, s nímž se stovky řemeslníků sklánějí nad
vzácnými ciferníky a hodinovými strojky. Místní hodinářské
muzeum navštíví za rok mnoho turistů, jen někteří z nich však
tuší, jak zajímavá je příroda, která se nachází v okolí města.
Pokud byste se s ní chtěli seznámit, budete potřebovat především dobrou fyzičku. Připravte se na velké výškové rozdíly,
s nimiž se denně potýkali někdejší zakladatelé města, jejichž
pole a louky se nacházely na okolních širokých a prudkých stráních. Vystoupáte-li z hlubokých údolí až na zdejší náhorní plošiny, odměnou vám bude nádehrný výhled; už samotná cesta
sem však stojí za to. Procházet budete přírodě blízkými lesy
s převahou dubu, uvidíte rulové skály (za zmínku stojí zdejší
skalní brána) a severně od města objevíte mnoho kamenných
hald, které tu zůstaly po středověkém dolování. Pokud se do
zdejšího kraje vypravíte v květnu, všimněte si typické orchideje
východního Krušnohoří. Zásadomilný vstavač mužský prospívá
na vápnitém podloží, které se nachází v okolí stříbrných žil a
dnes také na haldách hlušiny, které tu navršily generace horníků. Velmi cenné jsou především strmé, jižně orientované svahy
v údolí říčky Prießnitz, v lokalitách Sonnenleite a Bremhang a v
oblasti Hirtenwiesen na sever od města. V roce 2013 byly tyto
typické (a dobře udržované) mezofilní ovsíkové louky vyhlášeny přírodními památkami.
Návštěva Glashütte se tedy opravdu vyplatí – a nejen milovníkům hodin.
Das Uhrenstädtchen Glashütte ist eingebettet in abwechslungs
reiche Landschaft. | Hodinářské městečko Glashütte leží v pestré
krajině.
227
Praktischer Naturschutz | Ochrana přírody
228
Wiesenpflegeeinsätze der Grünen Liga
Osterzgebirge
Grüne Liga pečuje o louky
Nach unten macht’s Spaß. Wenn auf der Sonnenleitenwiese, gegenüber vom Sportplatz Glashütte, das Heu trocken ist, wird es
von fleißigen Unterstützern der Grünen Liga Osterzgebirge auf
Plastikplanen den steilen Hang hinabgezogen. Unten beladen
weitere Freunde einen Autoanhänger damit, schichten das Heu
darauf zu einem hohen Turm. An der »Biotoppflegebasis« des
Umweltvereins im Bärensteiner Bielatal wird das Ganze dann
nochmal ausgebreitet, damit die kleine Ballenpresse daraus
Heurollen wickeln kann. Wertvolles, begehrtes Futter für Kaninchen, Schafe, Pferde. Doch bis es soweit ist, müssen die Helfer
etliche Male mit ihren Plastikplanen den Sonnenleitenhang
auch wieder heraufkraxeln – bei Sonne eine Herausforderung,
Směrem dolů je to opravdu zábava. Když na louce Sonnenleiten
wiese naproti hřišti v Glashütte uschne seno, stahují ho dobrovolníci Grüne Liga Osterzgebirge na velkých plachtách do údolí.
Tam se naloží na vozík za auto, pěkně do výšky. Vše se odveze do
sídla Grüne Liga v Bielatalu, kde se seno rozloží a malý lis z něj
vyrobí úhledné balíky – výborné krmivo pro králíky, ovce i koně.
Na začátku je ale namáhavá práce. Znovu a znovu nahoru a
dolů po příkrém svahu s velkou plachtou. Když zrovna pálí slunce, dostávají všichni pořádně zabrat, při práci »na šikmé ploše«
si však užijí i legraci. Tak jako tak, dobrovolnická práce je pro zachování těchto vzácných biotopů nezbytná, přestože se na péči
o ně dají získat dotace.
schweißtreibend und anstrengend. Und dennoch macht es immer Spaß, mit Gleichgesinnten gemeinsam zu schwitzen und
ein gemeinsames Ziel zu erreichen. Trotz Fördergeldern lassen
sich solche Spezialbiotope nur mit ehrenamtlichem Engagement erhalten.
Der Großteil der Flächen, die die Grüne Liga Osterzgebirge
unter ihre Fittiche genommen hat, werden im Rahmen des
alljährlichen »Heulagers« gemäht. Doch alles ist innerhalb der
zweieinhalb Juliwochen nicht zu schaffen. Deshalb gibt es auch
zuvor und danach noch Einsätze, die wetterbedingt meist erst
kurzfristig vereinbart werden. Wer künftig mithelfen – und mitschwitzen – möchte, um die wunderbar bunten Glashütter Hügellandwiesen zu erhalten, kann sich gern bei der Grünen Liga
Osterzgebirge melden und wird dann künftig mit eingeladen.
Většina ploch, které si Grüne Liga vzala pod křídla, se kosí během letního tábora, na který přijíždějí dobrovolníci rok co rok
už dvacet let. Vše se ale za dva a půl týdne nestihne. Proto se během roku koná ještě několik dalších, víkendových akcí. Ty už bývají závislé na počasí a domlouvají se jen s malým předstihem.
Pokud byste chtěli pomoci s péčí o krásné louky v okolí Glashütte, ozvěte se členům spolku a pak už jen čekejte na pozvánku.
229
Exkurs | Zajímavost
Faltergeflatter auf bunten Blumenwiesen
Motýlí křídla na horských loukách
Wenn der erste Falter des Jahres ein heller Schmetterling ist,
dann wird es ein gutes Jahr – so sagt der Volksmund. Nicht immer
hat man das »Glück«, nach der Schneeschmelze einem überwinternden Zitronenfalter zu begegnen, mitunter sind auch
Tagpfauenaugen oder Kleine Füchse in ihren Verstecken zuerst
erwacht. Immerhin: Unter der Aprilsonne ist oft erstaunlich viel
los an Falterleben. Für manche Art, wie den als Puppe überwinternden Aurorafalter, beginnt jetzt das Erwachsenendasein, das
schon wenige Wochen später, nach der Eiablage, wieder endet.
Im Juni, wenn eine gut gepflegte Wiese eigentlich am buntesten ist, hält sich die Zahl der Tagfalter eher in Grenzen. Weißlinge sind unterwegs, auch die ersten Wanderfalter des Jahres –
die Admirale und Distelfalter – haben inzwischen ihren weiten
Weg aus dem Mittelmeergebiet geschafft. Bei den meisten Arten
indes ist der Spätfrühling die Zeit der Raupen. Wenn diese sich
dann satt gefressen, genügend oft gehäutet und schließlich verpuppt haben, beginnt der Sommer. Unzählige bunte Juwelen
flattern ab Juli über die Wiese: Schwalbenschwanz und Schachbrettfalter, Kaiser- und Trauermäntel, Bläulinge und viele mehr.
Vorausgesetzt, die Wiese ist noch nicht gemäht.
Viele Insektenarten benötigen Heuwiesen, deren Gräser und
Kräuter naturgegeben meist erst im Sommer gemäht werden
können. Und als dies noch mit Sensen geschah, gab es auch
immer genügend Habitate für Früh- und Spätschlüpfer.
Wo heute auf landwirtschaftlichen Grünlandflächen bereits
Anfang oder Mitte Juni, sobald die Fördermittelbestimmungen
es zulassen, großflächig Silage gemacht wird, da haben Tagfalter kaum noch eine Chance. Umso wichtiger ist jeder Wiesensaum, dessen Erhaltung und Pflege.
Lidová moudrost říká, že pokud bude první jarní motýl světlý,
čeká nás dobrý rok. Ne vždy má ale člověk to štěstí, že po roztání sněhu potká žluťáska, který přežil zimu. Někdy se jako první
probudí paví očka nebo babočka kopřivová. Ať tak nebo tak,
v dubnu už slunce svítí na čilý motýlí ruch. Některým druhům
teprve začíná dospělost – příkladem může být bělásek řeřichový, který přezimuje jako kukla. Ani jeho dospělý život však není
delší než několik týdnů a končí po nakladení vajíček.
V červnu, kdy bývá udržovaná louka nejpestřejší, je počet
denních motýlů spíše omezený. Objevují se bělásci a také první stěhovaví motýli – babočka admirál a babočka bodláková –,
kteří právě absolvovali dalekou cestu ze Středomoří. Pozdní jaro
ale většina druhů motýlů prožívá v podobě housenek. Když se
dosyta nakrmí, několikrát vymění kůži a konečně se zakuklí, začíná léto. Nad lukami pak od července poletuje záplava barevných krasavců: otakárek fenyklový a okáč bojínkový, perleťovec
stříbropásek a babočka osiková, modrásci a mnozí další. To vše
ale funguje jen v případě, že louka ještě není posečená.
Mnoho druhů hmyzu je závislých na loukách, jejichž tráva a
bylinky se kosí teprve v létě. Dokud se pracovalo jen s kosou,
bylo tu dost místa i pro takové druhy, které se líhnou velmi brzo,
nebo naopak dost pozdě.
Tam, kde se dnes kosí už na začátku nebo v půli června (tedy
hned jak to dovolí smlouva o získání dotací) a na velkých plochách se připravuje siláž, nemají denní motýli téměř žádnou
šanci. Pravidelná péče o každý volný okraj takových luk je pak
o to důležitější.
(1) Lilagold-Feuerfalter (Lycaena hippothoe)
Ohniváček modrolemý
(2) Schwarzkolbiger Dickkopffalter (Thymelicus lineola)
Soumračník čárečkovaný
230
(3) Goldene Acht (Colia hyale) | Žluťásek čičorečkový
(4) Wachtelweizen-Scheckenfalter (Melitaea athalia)
Hnědásek jitrocelový
(5) Kleiner Perlmuttfalter (Isoria lathonia) | Perleťovec malý
(6) Rundaugen-Mohrenfalter (Erebia medusa) | Okáč rosičkový
1
4
2
5
3
6
232
Bergwiesen und
Borstgrasrasen
Horské louky a
smilkové trávníky
Bergwiesen und Borstgrasrasen | Horské louky a smilkové trávníky
233
Arnika (Arnica montana) auf einer Bergwiese in Hermsdorf
Prha arnika na horské louce v Hermsdorfu

Das Naturschutzgebiet Geisingberg beherbergt eine außergewöhnliche Bergwiesenvielfalt. | V přírodní rezervaci Geisingberg
najdeme výjimečně pestrou skladbu horských luk.

Streifenwanzen (Graphosoma lineatum) leben an Dolden
blütlern, im Gebirge vor allem am Bärwurz. | Kněžice páskovaná
žije na miříkovitých rostlinách, v horách především na koprníku.
234
235

Als Bewohner feuchter Wiesen war das Braunkehlchen
(Saxicola rubetra) einst fast in ganz Sachsen verbreitet, heute bietet
das Ost-Erzgebirge noch selten gewordene Refugien.
Bramborníček hnědý, obyvatel vlhkých luk, byl dříve rozšířený
téměř po celém Sasku. Dnes ho ve východním Krušnohoří najdeme
jen na několika místech.
236

Wirklich artenreiche Bergwiesen gibt es nur dort, wo im Sommer der Aufwuchs zu Heu verwandelt wird – möglichst schonend,
ohne zu schwere Technik, so wie im Bärensteiner Bielatal.
Opravdu pestré horské louky najdeme jen v místech, kde se v létě
kosí – pokud možno šetrně, bez těžké techniky, jako v Bielatalu
u Bärensteinu.
G
enüsslich mampfen Lucky und Lucy das leckere Futter,
das heute in ihrer Raufe gelandet ist: mmmh, duftender
Bärwurz! Und hier: Alantdistelblätter! Und da: Perücken-Flocken
blumen-Blütenköpfe! Draußen liegt Schnee, in den Bäuchen
von Lucky und Lucy wachsen kleine Lämmchen heran, und
bald ist Weihnachten. Was kann es zu dieser Zeit für Schafe
Besseres geben als vitaminreiches, schonend gewonnenes
Gebirgskräuterheu von den Bergwiesen des Ost-Erzgebirges?!
L
ucky a Lucy si mlsně vybírají pochoutky, které právě objevily v jeslích: hmm, voňavý koprník! A tady zase listy pcháče!
Květy chrpy! Venku leží sníh, břicha Lucky a Lucy ukrývají malá
jehňata a brzy budou Vánoce. Nenašli byste pro ovce nic lepšího než seno z krušnohorských luk – šetrně posečené a plné
vitamínů.
237

Fast die letzten sächsischen Trollblumen-Vorkommen
(Trollius europaeus) gibt es am Geisingberg und bei Oelsen.
Dva z posledních porostů upolínu evropského se nacházejí na
Geisingbergu a u Oelsenu.

Grünaderweißling (Pieris napi) an Kleinem Klappertopf
(Rhinanthus minor) | Bělásek řepkový na kokrhelu menším
gend Licht. | Nízkorostoucí druhy jako vítod obecný mají dostatek
světla jen na chudých loukách s nevysokým trávníkem.
rechte Seite | pravá strana

Perücken-Flockenblumen (Centaurea pseudophrygia) werden
im Sommer von vielen Insekten besucht.
Chrpu parukářku navštěvuje v létě mnoho druhů hmyzu.

Niedrigwüchsige Arten wie das Kreuzblümchen (Polygala
vulgaris) bekommen nur in mageren, kurzrasigen Wiesen genü238
D
ie heimische Natur leidet unter einem immensen Überangebot an Stickstoff. Allein über die Luft gelangen so viele
Stickstoffverbindungen, vor allem aus Fahrzeugabgasen, gratis
in die Landschaft, wie Bauern noch in den 1950er-Jahren auf
ihren Feldern gedüngt haben. Das Resultat heißt Eutrophierung
und zählt für viele Tier- und Pflanzenarten zu den größten Ge
fährdungsursachen. Doch anders als im Flach- und Hügelland
setzt im Gebirge das Klima den vom Stickstoffüberfluss profitierenden Dominanzstrategen Grenzen. Hier oben können
Brennnessel und Co. nicht so leicht zur unangefochtenen Vor
herrschaft kommen und all die lichtbedürftigen, niedrigwüchsi
geren Kräuter verdrängen. Die Bergwiesen sind auch heute
noch eine besondere Zierde des Ost-Erzgebirges, die nicht wenige Besucher in die Tourismusregion zieht. Dennoch: Gerade
die »Hungerkünstler« unter den Wiesenpflanzen, die einstmals
alltäglich waren, haben sich auch hier rar gemacht. Das betrifft
zum Beispiel die Arnika, die früher in keiner Hausapotheke fehlen
durfte. Neben Wald-Läusekraut, Kreuzblümchen und Berg-Platterbse zählt sie zu den typischen Arten der Borstgrasrasen – der
magersten Ausbildungsform der Bergwiesen. Relikte findet man
noch hier und da über saurem, nährstoffarmen Quarzporphyr.
N
aše příroda trpí obrovským přebytkem dusíku. Jen ze
vzduchu se do půdy dostane podobné množství dusíkatých sloučenin, jaké ještě v 50. letech minulého století dodávali
polím zemědělci v podobě hnojiva. Nejvíce těchto látek přitom
pochází z výfuků aut. Důsledkem je takzvaná eutrofizace –
jedna z největších hrozeb pro mnoho rostlin a živočichů. Nadměrnému rozšíření druhů, které z nadbytku dusíku profitují,
naštěstí v Krušnohoří do jisté míry brání horské klima. Dokonce
ani kopřivy tu nedokážou tak snadno získat absolutní převahu a vytlačit světlomilné, nízkorostoucí byliny. Krušnohorské
louky, které rozkvétají během května a června, stále okouzlují
návštěvníky svým barevným kobercem.
Přesto i ty rostliny, které se snadno vyrovnají s nedostatkem
živin a dříve byly běžné, jsou dnes mnohem vzácnější. Platí to
například pro arniku, bez které se dříve neobešla žádná domácí
lékárnička. Vedle všivce lesního, vítodu obecného a hrachoru
horského patří k typickým druhům smilkových trávníků –
nejchudšího typu horských luk. Jejich zbytky ještě najdeme na
nemnoha místech s kyselým podložím z křemenného porfyru,
které je chudé na živiny.
239
Unter den weniger harschen Bedingungen über Gneis und
Granitporphyr kommen typische Bergwiesen zur Ausbildung
mit der unverkennbar duftenden Bärwurz – von den Erzgebirglern Köppernickel genannt –, mit Weichem Pippau, Rauem
Löwenzahn und Rundblättriger Glockenblume. Der WaldStorchschnabel – eine Wiesenpflanze, die im übrigen Erzgebirge ab Ende Mai die Bergwiesen mit ihren rötlich-violetten
Blüten verzaubert – erreicht an der Weißeritz seine Ostgrenze.
Im Gegensatz dazu fehlt die Perücken-Flockenblume auf kaum
einer Bergwiese in den Einzugsgebieten von Gottleuba und
Müglitz, wohl aber denen von Mulde und Flöha.
Ebenso fließend wie zu den Borstgrasrasen sind die Übergänge zu den Feuchtwiesen. Hier treten immer mehr der Wiesenknöterich und die Verschiedenblättrige Kratzdistel (Alantdistel)
in Erscheinung. An den wenigen Orten, wo im Boden auch
noch ausreichend Kalzium und Magnesium enthalten sind,
können ebenfalls Breitblättrige Kuckucksblume, Sterndolde
sowie, heute sehr selten, Trollblume auftreten.
Solche basenliebenden Arten leiden nicht nur unter der
Eutrophierung, sondern auch am zweiten großen, damit zusammenhängenden ökologischen Problem: der Versauerung.
Die Stickoxide der Fahrzeug- und Kraftwerksabgase wirken
240
O něco příznivější podmínky nabízí podloží tvořené rulou a žulovým porfyrem. Najdeme tu typické horské louky s nezaměnitelnou vůní koprníku, se škardou měkkou, máchelkou srstnatou
a zvonkem okrouhlolistým. Kakost lesní – luční květina, která
od konce května zdobí zdejší stráně svými červenofialovými
květy – dosahuje východní hranice svého rozšíření podél toku
říčky Weißeritz. Chrpa parukářka zase nechybí snad na žádné
louce v povodí říček Gottleuba a Müglitz, marně byste ji však
hledali kolem Muldy a Flöhy.
Podobně plynulý přechod jako ke smilkovým trávníkům
najdeme na druhé straně k vlhkým loukám. Roste tu například rdesno hadí kořen a pcháč různolistý; na několika málo
místech, kde má půda dostatek vápníku a hořčíku, můžeme
s trochou štěstí najít prstnatec májový, jarmanku větší a dnes
velmi vzácný upolín. Tyto a jiné zásadomilné druhy dnes netrpí
pouze eutrofizací. Je tu i další, související problém, a tím je
překyselení půdy. Oxidy dusíku z aut a elektráren totiž nezpůsobují jen přehnojení. Rozpouštějí se ve vzdušné vlhkosti a
padají na zem v podobě kyseliny dusičné.
Nejpestřejší horské louky proto najdeme v blízkosti zásaditého čediče, například na stráních Geisingbergu. Přijďte se na
jaře podívat!
sich nicht nur düngend aus. Gelöst in der Luftfeuchtigkeit regnen sie als salpetrige Säure auf die Landschaft nieder.
Die buntesten Bergwiesen findet man demzufolge in der
Nähe von basenreichem Basalt. Unvergesslich bleibt eine Frühlingswanderung rund um den Geisingberg.

Warzenbeißer (Decticus verruciforus) sind die größten hei
mischen Heuschrecken. | Kobylka hnědá je jedním z největších
zástupců řádu rovnokřídlých u nás.

Bergwiese mit Bärwurz (Meum athamanticum) und Weichem
Pippau (Crepis mollis) bei Nové Město / Neustadt (im Hintergrund
der Bouřňák / Stürmer) | Koprník štětinolistý a škarda měkká
u Nového Města (v pozadí Bouřňák)

Bergwiesen beherbergen nicht nur bunte Blumen, sondern auch
Pilze wie das Gelbe Wiesenkeulchen (Clavulinopsis corniculata).
Na horských loukách nerostou jen barevné květiny, ale také houby,
jako například kyjovečka svazčitá.
241

Der Schwalbenschwanz (Papilio machaon) gehört zu den
schönsten heimischen Schmetterlingen.
Otakárek fenyklový patří k našim nejkrásnějším motýlům.
242

Die Bergwiesenart Kanten-Hartheu (Hypericum maculatum)
ist verwandt mit dem Echten Johanniskraut, welches man jedoch
eher im Hügelland findet.
Horská třezalka skvrnitá je blízkou příbuznou třezalky tečkované,
kterou ale najdeme spíše v pahorkatinách.

Zu den heute sehr seltenen Bergwiesenbewohnern gehören
auch Orchideen wie die Weiße Waldhyazinthe (Platanthera bifolia)
Také orchideje jsou dnes na horských loukách velmi vzácné. Zde
vemeník dvoulistý
243
1FND Bärenbachwiese + Relhökwiese


2Saidenberg


3Mortelgrund und Seitentäler | Mortelgrund a boční údolí


4um Seiffen und Neuhausen (Frauenbach, Schwartenberg, Oberseiffenbach)


okolí Seiffenu a Neuhausenu (Frauenbach, Schwartenberg, Oberseiffnbach)
5Skihänge Klíny / Göhren | sjezdovky v Klínech


6FND Bellmannshöhe


7Holzhau (Skihang und Wiesen in Ortslage) | Holzhau (sjezdovka a louky v obci)


8NSG Gimmlitztal


9FND Hartmannsdorf-Neubau


1
0FND Becherbachtal


1
1zwischen Moldava und Neuhermsdorf | mezi Moldavou a Neuhermsdorfem


1
2 um Rehefeld (u. a. Böhmische Wiesen) | okolí Rehefeldu (mj. Böhmische Wiesen)

1
3Abfahrtshänge am Bouřňák / Stürmer | sjezdovky na Bouřňáku

1
4Schellerhau und Bärenfels | Schellerhau a Bärenfels


1
5FND Steinrückenwiese Sadisdorf


1
6FND Mayenburgwiese + Dönschtener Hänge

1
7Wiesen in Oberbärenburg | louky v Oberbärenburgu

1
8Schilfbach- und Bielatal (u. a. mehrere FND) | údolí Schilfbachtal a Bielatal (mj. několik FND)


1
9FND Steinbruchwiesen und andere Wiesen um Lauenstein und Geising


FND Steinbruchwiesen a další louky v okolí Lauensteinu a Geisingu
2
0
NSG Geisingberg

2
1

 um Altenberg (NSG Am Galgenteich, FND Schwarzwasserwiese u. a.)
okolí Altenbergu (mj. NSG Am Galgenteich, FND Schwarzwasserwiese)
2
2Zinnwald | Cínovec

2
3NSG Grenzwiesen

2
4Skihänge bei Telnice / Tellnitz | sjezdovky u Telnice


2
5NSG Oelsen


244
15

16

18

17

9


14

6
8

2

7

1

10

11


12
3

13

4

5

20

21

22

25

19

23

24

Bhf. Altenberg  NSG Am Galgenteich (Sachsens größter
Orchideenbestand)  Rauschermühlenteich  Haus Wiesengrund (Holzfeimen)  Abstecher zur Trollblumenwiese der
Grünen Liga  Klengelsteigwiese  Geisingberg  ehem.
Steinbruch  Mendesbusch  »Huckelwiese«  Wetterschacht
 Bergbaumuseum Altenberg
ca. 15 km
nádraží Altenberg  přírodní rezervace »Am Galgenteich«
(největší výskyt orchidejí v Sasku)  rybník Rauschermühlenteich  usedlost Wiesengrund  odbočka k upolínové louce
Grüne Liga  louka Klengelsteigwiese  kopec Geisingberg
 zaniklý kamenolom  Mendesbusch  »Huckelwiese«
 Wetterschacht  hornické muzeum Altenberg
cca 15 km
246
247
Pfingst-Naturerlebnis Geisingberg
Svatodušní oslava přírody pod Geisingbergem
I
S
mmer am Pfingstmontag lädt die Grüne Liga Osterzgebirge
zum »Naturerlebnis Geisingberg« ein. Naturfreunde bekommen während der Führungen vor allem die Wiesen am Fuße
des Basaltberges präsentiert, wo Ende Mai / Anfang Juni Abertausende Orchideen und Trollblumen ein Bild zaubern, wie
man es zumindest in Sachsen in dieser Üppigkeit kaum sonst
irgendwo erleben kann.
Diesen Genuss verdanken wir zum einen der hier eng ver
zahnten geologischen Vielfalt, die unterschiedlichsten Pflanzenarten geeignete Bedingungen verschafft. Zum anderen
aber muss der Dank all denen gelten, die in den vergangenen
100 Jahren für Schutz und Pflege der botanischen Fülle gesorgt haben.
Da ist zunächst der Landesverein Sächsischer Heimatschutz
zu nennen, der in den 1920er- und 1930er-Jahren den Berg
und die umgebenden Flächen Stück für Stück aufgekauft,
unter Schutz gestellt und eine pflegliche Nutzung der Wiesen
gesichert hatte. Auch nach der Zwangsenteignung des Landesvereins nach 1945 konnten hier am Geisingberg wenigstens einige der wertvollsten Bereiche bewahrt werden. Dafür
setzten sich einerseits engagierte Wissenschaftler und Naturfreunde ein. Ziemlich entscheidend war aber auch, dass es hier
einen LPG-Vorsitzenden gab, dem Artenvielfalt mindestens
genauso wichtig war wie Maximalertrag. Zur Heumahd kam im
Sommer Unterstützung von Studentinnen und Studenten der
Pädagogischen Hochschule Dresden.
Seit 1999 bildet der Geisingberg einen Kernbereich des
Naturschutz-Großprojektes »Bergwiesen im Osterzgebirge«.
Solche Großprojekte werden vom Bundesamt für Naturschutz
in »Gebieten von gesamtstaatlich repräsentativer Bedeutung«
gefördert. Bis 2008 kamen der Region auf diese Weise etwa fünf
Millionen Euro zugute (entspricht ungefähr 120 Metern Auto
bahnbau an der A17). Mit dem Geld und dem Engagement
der am Projekt Beteiligten konnten auch viele zwischenzeitlich
248
vatodušní pondělí (letnice – v Německu volný den) slaví
Grüne Liga Osterzgebirge každoročně na stráních Geising
bergu. Všichni zájemci – místní i ti zdaleka – mohou v tento
den navštívit s průvodcem louky na úpatí čedičového kopce.
Ty jsou touto dobou doslova posety tisíci květů orchidejí a
upolínů, což je obrázek, který se vám nikde v okolí desítek kilometrů nenaskytne, ať už se vydáte severním (saským) či jižním
(českým) směrem.
Za tento pohled vděčíme v první řadě velmi pestrému
horninovému podloží, které vytváří příhodné podmínky pro
nejrůznější druhy rostlin. Nesmíme však zapomenout ani na
hospodáře, kteří se o zdejší louky po generace starali a pomáhali tak uchovat jejich bohatství.
Za zmínku stojí především spolek Landesverein Sächsischer
Heimatschutz, který ve 20. a 30. letech 20. století postupně
vykoupil pozemky na kopci i v jeho okolí, začal je chránit
a poskytl jim pravidelnou péči. Té se zdejším nejcennějším
plochám dostalo dokonce i po násilném vyvlastnění po roce
1945. Velkou zásluhu na tom měli angažovaní vědci a milovníci
přírody, na senoseč sem například v létě přijížděla pomáhat
řada studentů z Vysoké školy pedagogické v Drážďanech.
Rozhodující osobou byl nicméně předseda zdejšího zemědělského družstva, člověk, kterému ležela ochrana přírody na srdci
stejně jako maximální výnosy.
Od roku 1999 byl Geisingberg jádrovou oblastí velkého
ochranářského projektu Bergwiesen im Osterzgebirge (Horské
louky východního Krušnohoří). Podobné projekty vyhlašoval
Spolkový úřad pro ochranu přírody v oblastech s »celostátním
významem«. Až do roku 2008 tak do kraje přišlo asi 5 milionů
eur (což přibližně odpovídá ceně 120 metrů dálnice A17). Za
tyto peníze a díky práci všech zúčastněných se podařilo vyčistit
zarostlé okrajové části luk a přehnojené, intenzivně využívané
zemědělské plochy. Přírodní rezervace Geisingberg se zároveň
rozrostla z 45 na 314 hektarů. Především se však podařilo navá-
brachgefallene Wiesen entbuscht sowie »Intensivgrünland«
teilweise ausgemagert werden. Einher ging dies mit der Er
weiterung des Naturschutzgebiets Geisingberg von 45 auf
314 Hektar. Der wichtigste Erfolg des Naturschutz-Großprojekts indes bestand darin, den Grundstein für eine gute Kooperation zwischen Naturschutzvereinen, Biotoppflege-Betrieben
(Naturbewahrung Osterzgebirge gGmbH) und Landwirten
gelegt zu haben. »Der aktuelle Pflegezustand kann als beispielhaft für die Bergwiesen des Osterzgebirges angesehen
werden« (Naturschutzgebiete in Sachsen, 2008).
Es lohnt sich wirklich, am Pfingstmontag – oder an einem
anderen Frühlingstag – die Geisingbergwiesen zu erwandern.
zat spolupráci mezi spolky na ochranu přírody, firmami, které
se zabývají dotovanou péčí o biotopy, a zemědělci. Publikace
Naturschutzgebiete in Sachsen (2008) vyzdvihuje péči o zdejší
louky jako příklad pro celé východní Krušnohoří.
Návštěva Geisingbergu se opravdu vyplatí – a je jedno, jestli
se sem vydáte o letnicích nebo v nějaký jiný jarní den.
249
250
Bergwiese selber machen
Vytvořte si svou louku
Wenn das Wohn- oder Wochenendgrundstück nicht allzu sehr
mit Nährstoffen überfrachtet oder stark beschattet ist, sollte es
keines übermäßigen Aufwandes bedürfen, daraus eine artenreiche Wiese zu zaubern. Für manche (einstige) Allerweltswiesen
arten wie Margeriten und Glockenblumen reicht es in der Regel,
ein- bis zweimal im Jahr zu mähen und den Grünschnitt gründlich zu beräumen. Gut ist Heugewinnung, und noch besser die
Nachbeweidung mit Schafen oder Ziegen (manche Schäfereien
geben für diese Zwecke vierbeinige Rasenmäher ab). Zur Förderung der Arten- und Blütenvielfalt lohnt es sich, nach der Mahd
die Rasennarbe mit einer Stahlharke kräftig aufzureißen – und
Bergwiesensamen einzustreuen. Jedoch: bitte keine Wiesenmischung aus dem Gartenmarkt verwenden! Abgesehen davon,
dass viele darin enthaltene Arten zu den Einjährigen gehören
und nur im ersten Jahr der Fläche Farbe verschaffen, stammen
diese Samen nicht aus dem Erzgebirge. Wesentlich besser ist
es, bei einem Bauern mit artenreichen Wiesen zum Winterende
den Scheunenboden aufzukehren. Solchen »Bergwiesenkehricht« gibt auch die Grüne Liga Osterzgebirge ab.
Začít můžete na vlastním pozemku. Pokud není přehnojený
nebo hodně zastíněný, poměrně snadno na něm vytvoříte
opravdu pestrou louku. Některým rozšířeným druhům, jako
jsou kopretiny a zvonky, bohatě stačí, když pozemek jednou
až dvakrát do roka posečete a seno pečlivě sklidíte. Tuto práci
za vás spolehlivě zastanou také ovce nebo kozy (některé ovčí
farmy je pro tyto účely i pronajímají). Druhovou (a barevnou)
rozmanitost podpoříte, když po kosení projedete trávník železnými hráběmi, pořádně přitlačíte – a rozhodíte semena lučních
rostlin. Ale pozor: nepoužívejte směsi ze zahradnických obchodů! Jednak je v nich mnoho jednoletek, které váš pozemek ozdobí jen v první sezóně, především ale tato semena nepocházejí
z místních zdrojů. Rostlinám odjinud se v našich (např. krušnohorských) podmínkách nebude tak dobře dařit. Okouzlila vás
na jaře či v létě nějaká místní louka svými druhy a barvami? Zajděte na konci zimy za jejím majitelem (patrně to bude zdejší
zemědělec) a smeťte, co mu napadalo na podlahu ve stodole.
Podobné luční směsi nabízí také Grüne Liga Osterzgebirge.
Mehr Informationen erhält man unter anderem beim Bergwiesenwiesenfest, das der Landschaftspflegeverband Mulde-Flöha
jedes Jahr am ersten Junisonntag im Burghof Rechenberg veranstaltet.
Heulager im Bärensteiner Bielatal
Wettsensen, »Heulagerspartakiade«, Arabischer Abend, Livemusik am Lagerfeuer – seit 1996 gab es schon viele Höhepunkte beim alljährlichen Heulager der Grünen Liga Osterzgebirge.
Im Juli treffen sich Naturfreunde aus nah und fern an der »Biotoppflegebasis« im Bärensteiner Bielatal. Manche kommen mal
für einen Nachmittag vorbei, um mitzuhelfen beim Sensen,
Rechen, Gabeln – andere campieren volle zweieinhalb Wochen.
Nicht selten handelt es sich bei der Wiesenmahd um ganz schön
anstrengende Arbeit, und doch kommen viele immer wieder.
Gemeinsam kann Naturschutz richtig Spaß machen! Schon was
vor im nächsten Juli?
Více informací dostanete na slavnosti Bergwiesenwiesenfest,
kterou každoročně v prvním červnovém týdnu pořádá sdružení
Landschaftspflegeverband Mulde-Flöha v Rechenbergu.
»Heulager« – velké letní kosení
Soutěž v kosení na čas, »spartakiáda«, arabský večer, táboráky
s živou hudbou – od roku 1996 se toho na každoročním kosení
pod Geisingbergem přihodilo už hodně. Takzvaný »Heulager«
(Heu je německy seno, Lager znamená tábor) pořádá spolek
Grüne Liga Osterzgebirge. Dobrovolníci zblízka i zdaleka přijíždějí do centra ochrany přírody v Bielatalu u Bärensteinu. Někteří
jen na jediné odpoledne, jiní na celý turnus – dva a půl týdne.
Nebývá to zrovna lehká práce, přesto se lidé každý rok vracejí.
Nejde tu totiž jen o ochranu přírody, lákavá je i možnost strávit
pár dnů s podobně naladěnými nadšenci. A co vy, máte už něco
na příští červenec? Přidáte se k těm několika Čechům, kteří do
Bielatalu také jezdí?
251
252
Steinrücken
Kamenné snosy
253
O
chse und Bauer müssen sich mächtig mühen, um mit dem
einfachen Pflug die Scholle zu wenden. Immer wieder
kommen schrecklich große Wacken an die Oberfläche! Schon
sind Frau und Kinder des Bauern zur Stelle, um die Steine an
den Rand des schmalen, langgestreckten Feldes zu rücken.
Beachtlich hochgewachsen schon ist die Steinrücke, seit die
Vorfahren das Land hier erstmals urbar machten. Was werden
wohl dereinst die Nachfahren von diesen Steinrücken halten?
254
O
brátit jednoduchým pluhem všechnu půdu, to dá volům
i sedlákům pořádně zabrat. Každou chvíli vyorají velký
kámen, který ženy a děti vzápětí odnášejí na kraj úzkého a protáhlého pole. Od doby, kdy první naši předkové začali zúrodňovat místní půdu, vyrostl kamenný snos do pořádné výšky.
Co z něj asi zbude pro ty, kdo přijdou po nás?
Steinrücke am Müglitzgrund bei Fürstenau | Kamenný snos
u Müglitzgrundu poblíž Fürstenau
auch aus Nordosteuropa – die früchtereichen Steinrücken.
Na kamenných snosech bývá na podzim dostatek potravy. Proto je
navštěvuje mnoho kvíčal – některé až ze severovýchodu Evropy.

Im Herbst besuchen viele Wacholderdrosseln (Turdus pilaris) –

Blick zum Mückentürmchen | Pohled na Komáří vížku
Steinrücken | Kamenné snosy
255
256

Von dichten Flechtenteppichen überzogene GranitporphyrLesesteine: die Steinrücken am Bärensteiner Mendesbusch
müssen uralt sein. | Hustý koberec lišejníků pokrývající kameny ze
žulového porfyru svědčí o značném stáří kamenných snosů
v oblasti Mendesbusch u Bärensteinu.

Das Erzgebirge ist eines der Verbreitungszentren der inzwischen stark gefährdeten, vielerorts ausgestorbenen Kreuzotter
(Vipera berus). | Zmije obecná je silně ohrožená a na mnoha
místech již vyhynula, v Krušných horách se jí však daří přežívat.
257
D
D

Auf Sal-Weiden kann man im Sommer mitunter den Gartenlaubkäfer (Phyllopertha horticola) entdecken.
Na jívách můžeme někdy najít listokaza zahradního.

Die Höcker-Habichtsfliege (Dioctria rufipes) erbeutet an
Gebüschrändern kleinere Insekten.
Roupec štíhlý loví drobný hmyz na okrajích křovin.
ie Steinrücken genannten Lesesteinwälle prägen weite
Gebiete des östlichen Erzgebirges wie kaum ein anderer
Biotoptyp. Rund 1000 Kilometer gibt es davon zwischen Gott
leuba und Flöha, außerdem kaum zu zählende Steinhorste.
Diese Steinhaufen haben mitunter eine bergbauliche Vergangenheit, während die Steinrücken zweifelsfrei auf früheren
Ackerbau zurückgehen. Heute stellen sie wertvolle Refugien für
die biologische Vielfalt in Agrarlandschaften dar. Kreuzottern
und Eidechsen finden hier Sonnenplätze auf den Steinen,
Mauswiesel und Spitzmäuse Verstecke darunter. Feuer-Lilie
und Busch-Nelke, Purpur-Fetthenne und Hain-Wachtelweizen
können an mageren Steinrückenrändern gedeihen, während
sie auf den Feldern und Weiden keine Chance mehr haben.
Zahlreiche Strauch- und Baumarten haben sich im Verlauf der
Nutzungsgeschichte einen Platz auf den Steinrücken erobert.
Beim Durchwandern des Ost-Erzgebirges fällt auf, dass die
von Steinrücken markierten Hufenstrukturen der Dorffluren
258
louhé kamenné hřbítky, kterým odborníci říkají kamenné
snosy nebo také agrární valy, jsou typickým poznávacím
znamením krušnohorské krajiny. Na území mezi říčkami Gott
leuba a Flöha je jich bezpočet – na délku by utvořily řadu dlouhou asi tisíc kilometrů. Kromě nich tu najdeme také množství
kamenných hald. Ty však mají původ v místních dolech, zatímco kamenné snosy vznikly opravdu jen díky zemědělství. Ve
zdejší krajině hrají dodnes velmi důležitou roli – pomáhají zachovat přírodní rozmanitost. Na kamenech se vyhřívají zmije a
ještěrky, skrýš tu nacházejí lasice a rejsci. Na chudších okrajích
snosů prospívá lilie cibulkonosná, hvozdík křovištní, rozchodník velký a černýš hajní, které by na polích a pastvinách neměly
šanci. Své místo si tu našlo také mnoho druhů keřů a stromů.
Když procházíte východní částí Krušných hor, všimnete si, že
kamenné řady lemující hranice pozemků takzvaných lánových
vesnic nejsou všude stejně časté. Nejvíce se vyskytují na místech
s podložím ze žulového porfyru. Půdy, které z něj vznikají,

Feldsteine und Baumstubben werden von Flechten besiedelt,
unter anderem der Trompeten-Becherflechte (Cladonia fimbriata).
Kameny na polích a kmeny stromů osidlují lišejníky, například
dutohlávka třásnitá.

Das Nickende Pohlmoos (Pohlia nutans) ist eine weit verbreitete
Art, die nicht nur auf Steinrücken, sondern auch auf kalkarmen
Waldböden wächst.
Paprutka nicí je hojný druh mechu rostoucí nejen na kamenných
snosech, ale také na kyselých lesních půdách.
259
Ende Juni beginnen am Geisingberg die Feuer-Lilien (Lilium
bulbiferum) zu blühen – ein unvergesslicher Blütenzauber!
Na konci června začíná pod Geisingbergem rozkvétat nádherná
lilie cibulkonosná.

Nierenfleck-Zipfelfalter (Thecla betulae) gibt es dort, wo
Schlehen wachsen, an deren Knospen sie ihre Eier ablegen.
Ostruháček březový žije poblíž trnkových keřů – jeho housenky
se živí trnkovými pupeny.
rechte Seite links | pravá strana vlevo
Die nektarreichen Blüten der Heidelbeere (Vaccinium myrtillus)
bieten vielen Tieren Nahrung, ebenso wie die Früchte.
Květy borůvek jsou bohaté na nektar a dávají potravu mnoha
druhům živočichů, podobně jako plody.
keineswegs überall gleich häufig anzutreffen sind. Richtig mächtig findet man sie vor allem dort, wo Granitporphyr als Grundgestein ansteht. Die daraus resultierenden Böden waren nicht
besonders ertragreich, aber durchaus ackerbaulich nutzbar –
wenn man all die groben Verwitterungsblöcke an den Rand der
Hufenstreifen »rückte«. Quarzporphyr hingegen ist so nährstoffarm, dass fast nur rund um ein paar Bergbauorte der Wald gero260
nejsou příliš výnosné, přece jen se však hodí k pěstování některých plodin – ovšem teprve poté, co z nich člověk odstraní
přebytečné kamení. Jiné je to s půdou na křemenném porfyru,
která je na živiny mnohem chudší. Tam, kde se vyskytuje, najdeme dodnes větší lesní plochy, které nebyl důvod mýtit.
Největší část východního Krušnohoří leží na takzvané šedé
rule, která snáze zvětrává a vytváří poměrně úrodnou půdu.
det wurde. Der flächenmäßig im Ost-Erzgebirge vorherrschende
Graugneis wiederum zerfällt deutlich schneller und bildet relativ
fruchtbare Böden. Auch hier gibt es teilweise schöne SteinrückenHufenlandschaften. Doch die »Meliorationsbemühungen« der
DDR-Landwirtschaft hatten in den Gneisgebieten ein vergleichsweise leichtes Spiel, sodass etliche steinrückenartige Feldraine
und Hangterrassen wieder verschwanden.
Das Gestein bestimmt mit, welche Gehölze sich entwickeln
können. Über magerem Porphyr, vor allem auf trockenen Kuppen,
dominieren Ebereschen das Bild – im Frühling mit herrlichem
weißen Blütenflor, im Herbst leuchtend rot voller Vogelbeeren.
Nährstoffreichere Bedingungen indes lassen vor allem BergAhorne und Eschen zu großen Bäumen emporwachsen. Dies
jedoch ist heute für viele lichtbedürftige Pflanzen und Tiere ein
Problem. Früher wurden die Gehölze aller zehn bis zwanzig Jahre »auf Stock gesetzt«: Steinrücken waren die Brennholzquellen
der Bauern. Dadurch blieben sie licht und offen, mit viel Platz für
Sträucher aller Art, in denen Dorngrasmücken, Neuntöter und
Goldammern brüten können. Auch der Wildapfel, das Charakter
gehölz des »Holzäppelgebirges«, braucht Sonne. Deshalb wer
den heute auf vielen Steinrücken wieder Bäume gefällt.
I zde však místy najdeme pěkné kamenné snosy. Tedy to, co z
nich zbylo po takzvaných melioracích, s nimiž tu v časech NDR
slavili mnohem větší »úspěchy« než na odolnějším porfyru.
Proto zde také meliorace zanechaly větší škody.
Druhem horniny je ovlivněna také zdejší skladba dřevin. Na
chudším porfyru, především na suchých haldách, převládá jeřáb –
na jaře ho poznáme podle záplavy bílých květů, na podzim zdobí
krajinu svými červenooranžovými plody. Tam, kde je živin více,
můžeme dnes najít vzrostlé javory a jasany, což představuje probém pro mnoho světlomilných rostlin i živočichů. Dříve se všechny
dřeviny každých deset až dvacet let seřezávaly: kamenné snosy
sloužily sedlákům jako zdroj dříví na topení. Díky tomu zde byl dostatek světla a rostlo tu mnoho druhů keřů, v nichž mohli hnízdit
ťuhýci, strnadi a pěnice. Světlomilná je také lesní jabloň, typická
dřevina východních Krušných hor. I kvůli ní se dnes na kamenných
snosech znovu kácí – tentokrát ve jménu ochrany přírody.

Die Busch-Nelke (Dianthus sylvaticus) wächst im Ost-Erzgebirge
und sonst nur in wenigen anderen Gebieten Deutschlands.
Hvozdík lesní roste jen na několika málo místech České republiky.
Jedním z nich jsou Krušné hory.
261

Neuntöter (Lanius collurio) erbeuten große Insekten und kleine
Wirbeltiere. | Ťuhýk obecný loví velký hmyz i malé obratlovce.

Als »Vuuchelbeerbaam« gehört die Eberesche (Sorbus aucuparia)
untrennbar zum Erzgebirge.
Jeřáb ptačí je typickou dřevinou Krušných hor.
262

Schlehen (Prunus spinosa) bieten mit ihren Früchten vielen
Vögeln wertvolles Winterfutter.
Plody trnky obecné jsou cennou zimní potravou mnoha ptáků.

Hermelin (Mustela erminea) | Lasice hranostaj
263
1Görsdorf + Forchheim


2 Gebirgsneudorf | Nová Ves v Horách 

3Friedebach


4Mulda – Lichtenberg


5Langewiese | Dlouhá Louka 

6Seyde (Kahle Höhe) – Schönfeld


7Schellerhau


8Umgebung NSG Luchberg | okolí NSG Luchberg


9Dittersdorf – Börnchen (+ »Rücken«hain)


1
0
Johnsbach – Falkenhain

1
1

 Bärenstein
1
2 NSG Geisingberg


1
3Zinnwald-Georgenfeld

1
4Geising – Lauenstein

1
5NSG Grenzwiesen (Fürstenau – Müglitz)


1
6ehem. Flur Ebersdorf (+ Böhm. Müglitz) | zaniklá obec Habartice (+ Mohelnice)


1
7ehem. Fluren Streckenwald – Krásný Les / Schönwald | býv. Větrov – Krásný Les

1
8Eisengrund Börnersdorf

1
9Wingendorf


2
0NSG Oelsen


2
1Petrovice / Peterswald – Hellendorf (Strompelgrund)

2
2Nollendorfer Pass | Nakléřovský průsmyk

2
3Kninitz | Knínice


1

264
8

19


9
4

18

10

6

3

11

12 14


7

13

5

2

21
20 

15

17

16

22

23

266
Steinrücken-Ausblicke zwischen Bärenstein
und Johnsbach
Vyhlídky na kamenné snosy mezi
Bärensteinem a Johnsbachem
Beachtliche 300 Meter beträgt der Unterschied zwischen dem
bewaldeten Höhenzug, der sich von den Lugsteinen über die
Tellkoppe bis zum Oberfrauendorfer Kohlberg zieht, und der
Müglitz, deren Tal zwischen Lauenstein und Glashütte nahezu
parallel dazu, vier Kilometer entfernt, verläuft. Die Müglitz hat
sich ins Gneis-Grundgestein eingegraben, während der bewaldete Rücken den Verlauf des »Teplitzer Quarzporphyrs« markiert. Dieser resultiert aus sehr saurem Magma, das vor rund
300 Millionen Jahren aus einer langen Spalte im damaligen
»Ur-Erzgebirge« quoll. Etwas später drang noch weitere, nicht
ganz so saure Gesteinsschmelze nach, erreichte aber nicht
mehr ganz die damalige Erdoberfläche – und erkaltete zu
Granitporphyr. Ein solcher, ein bis zwei Kilometer breiter Granitporphyrzug erstreckt sich nun zwischen dem Höhenrücken
und dem Müglitztal. Hier konnten die Bauern zwar Ackerbau
betreiben, mussten dafür jedoch besonders viele und besonders mächtige Steinrücken aufschichten. Was für die Vorfahren
zweifellos reichlich Mühe und Not bedeutete, bietet dem
Wanderer heute außergewöhnlich abwechslungsreiche Landschaftseindrücke. Weit kann der Blick nach Osten und Norden
schweifen – von den Steinrücken am Bärensteiner Mendesbusch und der Kesselshöhe ebenso wie vom Panoramaweg
Na sever od Cínovce se přes Kahleberg až ke Kohlbergu
táhne zalesněný horský hřbet. Výškový rozdíl mezi ním a čtyři
kilometry vzdáleným údolím říčky Mohelnice / Müglitz činí
úctyhodných 300 metrů. Mohelnice si vyhloubila cestu skrz
rulové podloží, zatímco zalesněný hřbet je tvořen »teplickým
ryolitem« neboli křemenným porfyrem. Ten vznikl z kyselého
magmatu, které se přibližně před 300 miliony lety dostalo na
povrch dlouhou prasklinou v tehdejším horstvu. O něco později byla vytlačena ještě další, o něco méně kyselá směs hornin, která už ale nedospěla na tehdejší zemský povrch a ztuhla
na žulový porfyr. Jeden takový, místy až dva kilometry široký
pruh žulového porfyru se táhne mezi kahleberským hřbetem
a mohelnickým údolím. I zde byla v minulosti pole, aby na nich
však vůbec bylo možné orat, museli lidé odnosit velké množství kamenů. Na velikosti zdejších snosů je to vidět dodnes. Pro
naše předky to musela být obrovská námaha, odměnená navíc
jen bídnou úrodou.
Turista, který sem zavítá dnes, uvidí především krásný a
velmi rozmanitý kus krajiny. Na východ nebo na sever, od kamenných snosů u lesíku Mendesbusch a na vrchu Kesselshöhe,
z vyhlídkové stezky Waldidylle nebo z vrcholku Reichelshöhe
mezi Johnsbachem a Falkenhainem … Mezi kamennými valy
Bhf. Bärenstein  Feile  Schilfbachtal  Mittelgrund  Johns
bach  Hochwaldstraße  Falkenhain  Waldidylle  Otter
telle  NSG Weicholdswald  Bielatal  Dorf Bärenstein 
Mendesbusch  Sachsenhöhe  Stadt und Schloss Bärenstein
nádraží Bärenstein  Feile  Schilfbachtal  Mittelgrund
 Johnsbach  Hochwaldstraße  Falkenhain  Waldidylle
 Ottertelle  NSG Weicholdswald  Bielatal  obec Bärenstein
 Mendesbusch  Sachsenhöhe  město a zámek Bärenstein
ca. 25 km
cca 25 km
267
Waldidylle oder von der Reichelshöhe zwischen Johnsbach
und Falkenhain. Vor allem im Frühjahr, wenn Kirschen und all
die Dornsträucher leuchtend weiß blühen, ein großartiges
Erlebnis! Kaum minder eindrucksvoll sind dann die Farbkontraste während der Herbstfärbung. Vielerorts verbergen sich
zwischen den Lesesteinwällen noch Quellmulden, Bergwiesen
und andere artenreiche Grünlandbiotope. Auch lohnt es sich
unterwegs, das Waldumbauprojekt der Grünen Liga Osterzgebirge auf der Sachsenhöhe zur Kenntnis zu nehmen, nach
frisch gepflegten (von bedrängenden Gehölzen freigestellten)
Wildäpfeln Ausschau zu halten, mit dem Kauf von leckerstem
Käse am Milchschafhof Bärenstein die Landschaftspflege zu
unterstützen und an der »Biotoppflegebasis« im Bielatal eine
Wanderpause einzulegen. Oder hier am besten beim nächsten
Naturschutzeinsatz mitzuhelfen.
268
se na mnoha místech skrývají úžlabiny s prameny potoků,
najdeme tu horské louky i jiné zajímavé biotopy. Nejkrásnější
je zdejší krajina na jaře, když bíle rozkvetou třešně a všechny trnité keře, neméně působivé jsou i podzimní barevné kontrasty.
A co dalšího je tu k vidění? Za pozornost stojí například
projekt obnovy lesa na Sachsenhöhe u Bärensteinu či unikátní
lesní jabloně. Péči o zdejší krajinu můžete podpořit zakoupením výborného sýra na ovčí farmě Milchschafhof Bärenstein.
Nebo se na chvíli zastavte v centru ochrany přírody Biotop
pflegebasis v Bielatalu – nejlépe v době, kdy tu probíhá nějaká
ochranářská akce.

am Milchschafhof bei Bärenstein | U biofarmy Milchschafhof
poblíž Bärensteinu

Blick von den Bärensteiner Steinrücken zum Špičák / Sattelberg
Pohled z bärensteinských kamenných snosů ke Špičáku
269
270
Eine neue Steinrücke anlegen
Založte si kamenný snos
Keine Frage, der Aufwand ist enorm. Doch wer im Ost-Erzgebirge Land besitzt, kann ja mal darüber nachdenken, ob sich nicht
die Wiederanlage einer Steinrücke lohnen würde – als Refugium für viele Pflanzen- und Tierarten, aber auch zum Schutz vor
Erosion und allzu schnellem Hochwasserabfluss. Vielleicht hat
es ja vor wenigen Jahrzehnten auf dem Grundstück sogar noch
eine Steinrücke gegeben?
Auf der Flur zwischen Hartmannsdorf und Kleinbobritzsch
scheute ein Grundstücksbesitzer den Aufwand nicht und schuf
über 100 Meter Steinrücke neu. Nordwestlich der Ziegelscheune /
Alten Schanze informiert eine Hinweistafel über das Vorhaben.
Daraus geht auch hervor, dass solche Projekte prinzipiell förderfähig sind.
Může to být pořádná fuška. Jestli ale žijete v Krušných horách
a dokonce tu vlastníte půdu, zkuste se zamyslet, jestli by nestálo za to založit nějaký ten kamenný snos. Nejen že tak vytvoříte
zázemí mnoha druhům rostlin i živočichů, ale ochráníte také
svůj pozemek před erozí a zpomalíte odtok vody během případných povodní. Navíc není vyloučeno, že ještě ve dvacátém
století byste u vás nějaký ten kamenný snos našli …
Na pozemcích mezi obcemi Hartmannsdorf a Kleinbobritzsch
se něco podobného už podařilo. Majitel se nelekl námahy a vybudoval tu několik stovek metrů kamenných snosů. Návštěvníky o tom informuje naučná tabule.

Südlich von Hartmannsdorf entstand 2013 /14 eine neue
Steinrücke. | Jižně od Hartmannsdorfu vznikl v letech 2013 /14
nový kamenný snos.
Steinrückenpflege
Péče o kamenné snosy
Als im 20. Jahrhundert erst Kohle, dann Öl und Gas als Hauptfeue
rungsmaterial an die Stelle von Brennholz traten, begannen sich
die bis dahin regelmäßig »auf Stock gesetzten« Gehölze zu hohen,
schattenwerfenden Bäumen zu entfalten. Um den Kreuzottern
wieder Sonnenplätze und den Feuer-Lilien Licht zum Blühen
zu verschaffen, sind deshalb heute Pflegeeingriffe nötig. Andererseits findet Brennholz inzwischen erneut rege Nachfrage, sodass nicht wenige Landeigentümer jetzt im Winter von sich aus
mit der Motorsäge auf die Steinrücke ziehen. Soll die Arbeit nicht
nur Wärme im Wohnzimmer, sondern auch einen Nutzen für die
Steinrückenbewohner bringen, ist vorher fachmännischer Rat gut
(und gar nicht teuer). Diesen kann man sich zum Beispiel beim Naturschutzgroßprojekt »Bergwiesen im Osterzgebirge« holen, das
selbst auch viele Steinrückenmaßnahmen vergibt. Oder aber mal
bei einer Pflegeaktion der Grünen Liga Osterzgebirge mithelfen.
Ve 20. století se snížila poptávka po palivovém dříví, to když ho
jako zdroj energie začalo nahrazovat uhlí a později také ropa
a plyn. V té době začaly kamenné snosy zarůstat. V místech,
kde se dříve všechny dřeviny pravidelně seřezávaly, vyrostly
najednou vysoké stromy, jejichž stín vyhnal mnoho původních
obyvatel. Pokud tu mají zmije najít znovu svá místa na slunci,
pokud má lilie cibulkonosná znovu vykvést, je třeba snosy opět
prořezávat. Naštěstí se v posledních letech poptávka po dříví na
topení opět zvýšila. Mnoho vlastníků pozemků tak před zimou
vyráží na snosy s motorovou pilou. Neměli by ovšem řezat živelně – před každým zásahem je dobré se poradit s odborníkem.
Je také možné se přijít poučit na některou z akcí Grüne Liga Ost
erzgebirge.
271
272
Das »Holzäppelgebirge«
Kraj divokých jabloní
Das Klima ist rau im Ost-Erzgebirge oder war es zumindest früher, dass hier keine »richtigen« Äpfel gedeihen können. Dafür
galt der einheimische Wildapfel den Leuten im oberen Müglitzund Gottleubatal als Quell kräftiger Gesundheit. Nicht in Form
knackiger Früchte, zum Rohessen sind die kleinen Holzäpfel
kaum genießbar. Aber beispielsweise als leckerer »Holzäppeltee«. Diesen schätzen noch heute die Erzgebirgler als Heilmittel
bei Fieber, Erkältungen, Durchfallerkrankungen.
Aus vielen Gegenden ist die einzige in Mitteleuropa ursprünglich wild vorkommende Apfelart inzwischen verschwunden. Der
Wildapfel kreuzt sich mit dem von den Römern über die Alpen ge
brachten Kulturapfel; vor allem aber sind ihm zusagende Lebens
räume heute rar geworden. Im Hochwald ist es ihm zu dunkel und
auf den Feldern steht er der effektiven Landwirtschaft im Wege.
Im abwechslungsreichen Ostteil des Erzgebirges mit seinen vielen Steinrücken, Feldgehölzen und Waldrandbereichen
gibt es noch an die 1000 Wildapfelbäume. Von 2007 bis 2011
förderte das Bundeslandwirtschaftsministerium ein größeres
Projekt zum Erhalt dieses Schatzes, unter anderem auch als
Genressource. Gemeinsam mit ihren Partnern, dem Pillnitzer
V drsném krušnohorském klimatu se dříve nedařilo žádným
»normálním« jablkům. Obyvatelé horních toků řek Müglitz
a Gottleuba tedy brali zavděk plody lesních jabloní, které pro ně
byly důležitým zdrojem síly a zdraví. Ne snad v podobě šťavnatých plodů – na malých lesních jablíčkách byste si moc nepochutnali. Zato z nich ale vařili výborný čaj, který se na některých
místech dodnes používá proti horečce, nachlazení i průjmům.
Lesní jabloň rostla v minulosti ve střední Evropě divoce,
z většiny oblastí už však vymizela. Částečně křížením, poté, co
staří Římané přinesli přes Alpy první kulturní odrůdy jablek, ale
především kvůli úbytku vhodných stanovišť. Ve vzrostlém lese
je pro ni příliš velká tma, na polích zase překáží efektivnímu zemědělství.
V rozmanité krajině východní části Krušných hor, v mnoha
zdejších remízcích, na kamenných snosech i okrajích lesa přežilo
do dnešních dnů na tisíc lesních jabloní. Spolkové ministerstvo
hospodářství podpořilo v letech 2007 až 2011 velký projekt na
jejich záchranu, mimo jiné kvůli zachování genofondu. Grüne
Liga Osterzgebirge zahájila společně s několika partnerskými
organizacemi rozsáhlé práce. V první řadě šlo o prosvětlení po-
Julius Kühn-Institut sowie Sachsenforst, führte die Grüne Liga
Ost
erzgebirge eine umfangreiche Bestandserhebung durch.
Vor allem aber wurde mit praktischen Pflegemaßnahmen dafür gesorgt, dass möglichst viele der wertvollen Gehölze wieder
Licht bekommen. Zahlreiche neue Wildapfelbäumchen konnten angezogen und gepflanzt werden. Auch nach Projektende
kümmert sich der Umweltverein ganz besonders um das Charaktergehölz der Region, damit das »Holzäppelgebirge« auch in
Zukunft seinen Namen zu Recht tragen kann.
rostů, kromě toho se však také vysázelo velké množství nových
stromků. Ochránci přírody se o jabloně starají i po skončení projektu – to aby jeden ze symbolů Krušných hor zůstal zachován
i příštím generacím.

Naturdenkmal: Wildapfel am Hahneberg bei Glashütte
Památný strom: jabloň lesní na Hahnebergu u Glashütte
273
274
Alleen
und alte Bäume
im Offenland
Aleje a staré
stromy v krajině
Alleen und alte Bäume im Offenland | Aleje a staré stromy v krajině
275
276
Eine herrliche Ahornallee säumt den Weg von Neuklingenberg
zur sogenannten Streichholzbrücke. | Cestu z Neuklingenbergu
k mostu Streichholzbrücke lemuje krásná javorová alej.

Sal-Weide (Salix caprea) im PR Černá louka / NSG Schwarze
Wiesen | Vrba jíva, zde PR Černá louka

Der Grünspecht (Picus viridis) – hier ein Jungvogel – lebt im
laubholzreichen Offenland, meist unterhalb 400 Metern Höhen
lage. | Žluna zelená – zde mládě – žije v otevřené krajině s listnatými stromy, obvykle v polohách pod 400 metrů.
nächste Seiten | další strany
Schwarze Sklavenameisen (Formica fusca) | Mravenec otročící
»Wawerliebs Buche« bei Fürstenau gehört mit 6,80 m Stammumfang
zu den mächtigsten Exemplaren ihrer Art. | Wawerliebs Buche u Fürstenau je s obvodem kmene 6,80 m jedním z nejmohutnějších buků.
277
B
äume leiden schweigend. Dabei hätten viele der ältesten
Bewohner des Ost-Erzgebirges wahrlich Grund genug zu
lautem Wehklagen, vor allem über schlimme Schmerzen im
Wurzelbereich. Landmaschinen arbeiten sich bis fast an den
Stammfuß heran, Bitumen und Bodenverdichtung schneiden
die Luft- und Wasserversorgung ab, Tausalze und Pestizide
schaden den Feinwurzeln. Bäume zeigen ihr Leiden mit toten
Ästen und trockenen Wipfeln. Doch wir haben die Sprache der
Bäume verlernt und glauben »Verkehrssicherungspflicht!« zu
verstehen, wo sie doch »Hilfe!« rufen.
278
S
tromy si neumějí nahlas postěžovat. Někteří z nejstarších
obyvatel východního Krušnohoří by na to přitom měli
právo, hlavně kvůli silným bolestem v oblasti kořenů. Ničí je
zemědělské stroje, asfalt a zhutněná půda k nim nepouštějí
vodu ani vzduch, jemné kořeny trpí dávkami posypových solí
a pesticidů. To, že vlastně trpí, nám stromy ukazují prostřednictvím mrtvých větví a uschlých vrcholků. My jsme však řeči
stromů odvykli, a když na nás křičí »Pomoc!«, slyšíme obvykle
»Nutno pokácet kvůli bezpečnosti provozu na silnici …«
279
A
lte Bäume sind einfach schön. Wie reizlos wirkt eine Land
straße ohne Allee, wie kahl die Agrarlandschaft ohne
belebende Bäume, wie öde ist eine Wanderung in der prallen
Sonne?! Zu den Hauptnutznießern großer Gehölze gehört
zweifellos die Art Homo sapiens.
Aber natürlich sind Solitärbäume und Alleen nicht nur für
ästhetisch empfindsame Menschen wertvoll, sondern auch
für viele Tier- und Pflanzenarten. Die Äste und Zweige bieten
im Frühjahr Bühnen für die Konzerte von Amsel, (Sing- und
Wacholder-)Drossel, (Buch- und Grün-)Fink und Star, außerdem
Gartenrotschwanz, Baumpieper, Stieglitz und Grauammer.
Blüten und Blätter werden von Schmetterlingsraupen und
Blattläusen gefressen, von denen wiederum die meisten selbst
als Nahrung enden. Grün-, Bunt- und Kleinspecht schaffen
280
S
taré stromy jsou krásné. Jak smutně působí silnice bez
stromořadí, jak nudná je zemědělská krajina bez stromů,
jak nepříjemný umí být výlet v poledním žáru, když nemáte
šanci najít stín?! Lidé a stromy prostě odedávna patří k sobě.
Osamělé stromy a aleje však nemají hodnotu jen pro člo
věka, k životu je potřebuje také mnoho druhů zvířat a rostlin.
Jejich větve se na jaře stávají jevištěm pro řadu pěvců, mezi
něž patří kos černý, drozd zpěvný, drozd kvíčala, pěnkava
obecná a špaček obecný, dále rehek zahradní, linduška lesní,
stehlík obecný a strnad luční. Květy a listy se živí housenky
motýlů a mšice, které pak samy skončí jako potrava pro jiné
druhy. Svůj domov tu nachází žluna zelená, strakapoud velký
a strakapoud malý. Po nich se do dutin stěhují plši (například
plch velký), netopýři a sýkory a s nimi opět různé druhy hmyzu.

Auch durch das »Ulmensterben« selten geworden:
Berg-Ulme (Ulmus glabra) als Straßenbaum bei Helbigsdorf.
Jilm horský u silnice poblíž Helbigsdorfu. Jilmy jsou dnes
poměrně vzácné, také kvůli chorobě zvané grafióza.

Alte Eschenalleen gehörten zur den Begleitern vieler Straßen
am Erzgebirgskamm – so wie hier noch bei Adolfov /Adolfsgrün.
Staré jasanové aleje lemovaly mnohé silničky na hřebeni Krušných
hor – tak jako zde u Adolfova.

Eine sehr schöne Allee zieht sich noch von Beerwalde zum
Lämmerberg bei Reichstädt. | Velice pěkná alej vede od Beerwalde
k vrcholku Lämmerberg u Reichstädtu.
281
Wohnraum. Zu den Nachmietern zählen Bilche wie der Sieben
schläfer, Fledermäuse und Meisen, wiederum mit diversen
Insekten als Untermieter. Im Hügelland kommt der europaweit
geschützte Eremit oder Juchtenkäfer im Mulm alter Baum
höhlen vor.
Dass die Luft im Ost-Erzgebirge heute erheblich sauberer
ist als noch in den 1990er-Jahren, zeigt die verblüffend rasche
Rückkehr epiphytischer (»auf Pflanzen lebender«) Moose und
Flechten. Selbst Bartflechten, lange Zeit fast völlig verschollen,
treten wieder auf. Von der viel geringeren Schwefeldioxidbelastung profitieren übrigens auch diverse Pilze, wie der Erreger
der auffälligen »Teerfleckenkrankheit« auf Ahornblättern.
Davon werden die Bäume kaum geschädigt.
Viel kritischer ist der mangelnde Respekt vor alten Bäumen.
Schnell ist die Säge angesetzt. Ein Jahrhundert jedoch dauert
es, bis Neupflanzungen so groß und mächtig geworden sind,
um ein Kolkrabennest zu tragen, noch länger, bis der Waldkauz
vielleicht eine Bruthöhle finden kann. Und die Vertreter der Art
Homo sapiens feststellen werden: Was für ein schöner Baum!
V středních polohách žije v tlejících dutinách stromů celoevropsky chráněný brouk páchník hnědý.
Krušnohorský vzduch je dnes výrazně čistší než v 90. letech – důkazem je neuvěřitelně rychlý návrat epifytických (na
rostlinách žijících) mechů a lišejníků. Objevují se dokonce provazovky, dlouho pokládané za téměř ztracené. Nižší koncentrace oxidu siřičitého v ovzduší prospívá také různým houbám,
jako je například původce nápadných černých skvrn na listech
javorů, které však stromům nijak významně neškodí.
Čistší ovzduší rozhodně znamená posun k lepšímu, vztah
lidí ke starým stromům se však bohužel příliš nezměnil. Sáhnout po pile je tak jednoduché – až příliš, uvědomíme-li si, že
strom musí růst celé století, než zesílí natolik, aby unesl krkavčí
hnízdo, a ještě déle trvá, než v něm puštík bude moci najít
dutinu k hnízdění … nebo než si zástupci rodu homo sapiens
uvědomí, jak je ten strom krásný.

Feuerwanzen (Pyrrhocoris apterus) | Ruměnice pospolná

Schwefelporlinge (Laetiporus sulphureus)
Sírovec žlutooranžový
282

Kleiber (Sitta europaea) beziehen Baumhöhlen, deren Eingänge
sie mit feuchtem Lehm auf den Durchmesser verkitten, der größere Konkurrenten nicht mehr hereinlässt.
Brhlík lesní osidluje dutiny stromů. Vchod zpola zalepí vlhkým
jílem, čímž zabrání přístupu větších konkurentů.

Zu den Baumhöhlenbewohnern gehört der Abendsegler
(Nyctalus noctula) – mit 35 cm Flügelspannweite die zweitgrößte
heimische Fledermausart (nach dem Großen Mausohr).
Dutiny stromů obývá také netopýr rezavý – s rozpětím křídel až
35 cm jeden z našich největších netopýrů.
283

Die Larven des Eremiten oder Juchtenkäfers (Osmoderma
eremita) leben im Mulm von Baumhöhlen. | Larvy páchníka
hnědého žijí v tlejícím dřevě dutin stromů.

Fast 1,90 Meter Stammdurchmesser – das Naturdenkmal
»Sommer-Linde bei Zethau« | Památná lípa »Sommer-Linde bei
Zethau« má v průměru téměř 1,90 m.
284

Die Raupen der Kleinen Kätzcheneule (Orthosia cruda) ernähren sich unter anderem von den Blättern der Sal-Weide, die Falter
von den Weidenkätzchen. | Housenky jarnice menší požírají listy
jívy, dospělci se živí vrbovými jehnědami.
ein neues Naturdenkmal: SchwarzErle (Alnus glutinosa)
westlich der Bahnhofssiedlung Klingenberg | Nová přírodní
památka: olše
lepkavá západně od
nádraží Klingenberg
285
1ND Linde am Querweg Leubsdorf | ND lípa v Leubsdorfu


2 ND Linde Oberschöna | ND lípa Oberschöna


3 ND Sommer-Linde bei Zethau | ND lípa velkolistá u Zethau


4ND Hof-Ulme Ullersdorf | ND jilm Hof-Ulme Ullersdorf


5Buchenreihe am Köhlertor | Köhlertor – řada buků


6ND Schwarz-Pappeln Oberbobritzsch | ND topoly černé Oberbobritzsch


7 ND Esche Krummenhennersdorf | ND jasan Krummenhennersdorf


8ND Landmarke-Linde Dittmannsdorf | ND lípa Landmarke-Linde Dittmannsdorf


9
ND Ahorngruppe Klingenberg + Ahornallee Streichholzbrücke


ND skupina javorů Klingenberg + javorová alej Streichholzbrücke
1
0

 Riesenlinde Obercunnersdorf | obří lípa Obercunnersdorf
1
1 Allee Beerwalde – Lämmerberg | alej Beerwalde – Lämmerberg


1
2 Allee Kammstraße Hermsdorf – Frauenstein | alej Kammstraße Hermsdorf – Frauenstein

1
3absterbende Ebereschen-alleen Grünwald-Ullersdorf | odumírající aleje jeřábů Pastviny–Oldřiš

1
4ND Eibe Domaslavice / Deutzendorf | památný tis v Domaslavicích


1
5Buche in Cínovec / Böhmisch-Zinnwald | buk na Cínovci


1
6ND Feld-Ulme Oberkipsdorf | ND jilm habrolistý Oberkipsdorf

1
7ND Pfarrlinde bei Rabenau | ND lípa Pfarrlinde u Rabenau

1
8ND Linde bei Reinhardtsgrimma | ND lípa u Reinhardtsgrimmy


1
9 Hutebuchen am NSG Luchberg | buky na pastvinách u NSG Luchberg


2
0ND Wildapfel Kalkhöhe + Cunnersdorfer Linde

ND jabloň lesní Kalkhöhe + Cunnersdorfská lípa
2
1

 ND Wildapfel Hahneberg | ND jabloň lesní Hahneberg
2
2ND Holzbirne Falkenhain | ND hrušeň planá Falkenhain


2
3ND Wildkirsche Lauenstein | ND třešeň ptačí Lauenstein

2
4ND Wawerliebs Buche Fürstenau | ND Wawerliebův buk Fürstenau

2
5ND Schwarz-Erle Liebenauer Bach | ND olše lepkavá Liebenauer Bach


2
6Alleen bei Waltersdorf | aleje u Waltersdorfu


2
7Rosskastanie Oelsener Höhe | jírovec Oelsener Höhe

2
8ND Berg-Ulme Krásný Les / Schönwald | památný jilm horský Krásný Les

2
9ND Lärche Petrovice / Peterswald | památný modřín Petrovice


3
0ND Stiel-Eiche Chlumec / Kulm | památný dub letní Chlumec


286
2

1

8

7

17

9 
10


18

20

19

11

6

21

16

3

26

25

22

5

12

23

27

28

24

15

4

13

30

14

29

288
Bhf. Klingenberg-Colmnitz  Wildapfelplantage  Klingenberg  Aurora-Stolln  Obercunnersdorf  Höckendorf
 Steinhübel  Talsperre Klingenberg  Streichholzbrücke
 Neuklingenberg
ca. 25 km
nádraží Klingenberg-Colmnitz  školka lesních jabloní
 Klingenberg  důl Aurora-Stolln  Obercunnersdorf
 Höckendorf  Steinhübel  přehrada Klingenberg
 most Streichholzbrücke  Neuklingenberg
cca 25 km
289
Wandern zu Baumdenkmalen
Výlet za památnými stromy
M
O
Um 1870 wurde die schöne Baumgruppe aus je drei Spitzund Berg-Ahornen am Ortsrand von Klingenberg gepflanzt –
und 1988 zum Naturdenkmal erklärt.
Pěkná skupinka stromů, v níž má tři zástupce javor mléč a tři
javor klen, byla na okraji Klingenbergu vysazena kolem roku 1870.
V roce 1988 se stala přírodní památkou.
ehrere beachtenswerte Altbäume geben Anlass für
eine Wanderung zwischen Tharandter Wald, Talsperre
Klingenberg und Höckendorf. Dazu gehören eine formschöne,
neu unter Naturschutz gestellte Schwarz-Erle südwestlich der
Bahnhofssiedlung Klingenberg-Colmnitz, eine Allee ansehnlicher Ahornbäume zwischen Neuklingenberg und Streichholzbrücke und, ganz in der Nähe, eine als Naturdenkmal
ausgewiesene Ahorngruppe in Klingenberg, des Weiteren die
»Riesenlinde« am Ortsrand von Obercunnersdorf sowie das
Naturdenkmal »Drei Stieleichen am Pfarrgarten Höckendorf«.
Es liegt nahe, die Exkursion mit einem Abstecher zur 2011 angelegten Wildapfelplantage am Rande des Tharandter Waldes
zu verbinden. Hier wollen die Grüne Liga Osterzgebirge und
Sachsenforst in Zukunft den Nachwuchs für das »Holzäppel
gebirge« gewinnen.
Zu den landschaftlich reizvollsten Bereichen des östlichen
Erzgebirges darf zweifelsohne das vielfach gewundene Tal
der Wilden Weißeritz um Klingenberg und Dorfhain gezählt
werden. Steile, teilweise felsige Hänge begleiten den Bach.
Ein Lehrpfad sowie das Besucherbergwerk Aurora-Stolln
informieren über die Silbererzgewinnung zwischen 16. und
19. Jahrhundert. Ein Hangabschnitt südwestlich der Winkel
mühle steht als Flächennaturdenkmal Schatthangwald Obercunnersdorf unter Naturschutz. Hier organisierte die Grüne
Liga Osterzgebirge 1991 eine ihrer ersten Aktionen: Gemeinsam mit Tharandter Forststudenten wurden insgesamt zwei
Lkw-Ladungen voller Müll geborgen, damit die hier wachsenden Türkenbund-Lilien nicht verschüttet werden. Leider sind
seither schon wieder allerhand Gartenabfälle neu verkippt
worden …
290
blast mezi Tharandtským lesem, přehradou Klingenberg
a Höckendorfem láká (mimo jiné) řadou zajímavých starých stromů. Jedním z nich je krásná olše, která roste jihozápadně od nádraží Klingenberg-Colmnitz a brzy bude prohlá
šena přírodní památkou. Cestu mezi obcí Neuklingenberg
a mostem Streichholzbrücke lemuje alej mohutných javorů.
Další skupinu javorů můžeme obdivovat nedaleko odtud
v Klingenbergu (rovněž přírodní památka), pozoruhodná je
i »obří lípa« na okraji Obercunnersdorfu nebo tři duby letní
ve farní zahradě v Höckendorfu, které naopak nedávno o status přírodní památky přišly. Nezapomeňte také zajít k nedávno
založenému porostu lesních jabloní na kraji Tharandtského
lesa. Jabloně zde byly vysázeny díky projektu spolku Grüne
Liga Osterzgebirge; v budoucnu má tento les zajišťovat
»dorost« pro populaci divoké jabloně, která bývala typickou
dřevinou východního Krušnohoří.
K nejhezčím místům východních Krušných hor patří bezesporu křivolaké údolí říčky Wilde Weißeritz u obcí Klingen
berg a Dorfhain. Její břehy jsou obklopeny strmými, místy
skalnatými údolními stráněmi. O zdejší těžbě stříbra v 16. až
19. století informuje naučná stezka a také prohlídková štola
Aurora-Stolln. Část strání jihozápadně od mlýna Winkelmühle
je chráněna jako přírodní rezervace Schatthangwald Ober
cunnersdorf. Spolek Grüne Liga Osterzgebirge tu v roce 1991
uspořádal jednu ze svých prvních akcí pro veřejnost: členové
sdružení společně se studenty lesnictví z Tharandtu naložili
dva náklaďáky odpadu a pomohli tak na světlo zdejším liliím
zlatohlavým. Od té doby bohužel okolí rezervace znovu pokryl
odpad ze zahrad …
291
292
LPV-Pflanzaktion zum Tag des Baumes
Pflanzaktion 2011 bei Reichstädt | Sázení v roce 2011 u Reichstädtu
Bäume werden viel zu oft als Selbstverständlichkeit angesehen
oder ignoriert. Um ihren Wert wenigstens einmal im Jahr ins Bewusstsein zu rufen, beschlossen die Vereinten Nationen 1951,
einen »Tag des Baumes« einzuführen. Dieser wird seither immer
am 25. April eines jeden Jahres begangen. Zu all denen, die an
diesem besonderen Baumtag eine Pflanzaktion organisieren,
gehört seit seiner Gründung der Landschaftspflegeverband
Sächsische Schweiz – Osterzgebirge. In den letzten Jahren kamen dabei vor allem Obstbäume in den Ost-Erzgebirgsboden:
2011 bei Reichstädt, 2012 Sadisdorf, 2013 Glashütte, 2014 Maxen.
Besonders wertvoll: diese Baumpflanzungen des LPV finden
immer gemeinsam mit Schulklassen statt. Kindern und Jugend-
lichen zu ermöglichen, das Werden und Gedeihen selbst gesetzter Gehölze zu erleben, ist ganz wichtige Umweltbildungsarbeit. Bäume pflanzen prägt fürs Leben.
Baumfreunde für Naturdenkmale
Die Grüne Liga Osterzgebirge hat unter www.osterzgebirge.org
eine Seite eingerichtet, auf der alle Baumdenkmale der Region
auf einer Karte dargestellt und kurz beschrieben sind. Der Umweltverein hofft, dass sich zu jedem dieser Naturdenkmale ein
»Pate« findet, der ein- oder zweimal im Jahr bei dem Baum »nach
Sázení na Den stromů
My lidé máme většinou ve zvyku brát stromy jako samozřejmost
a často je prostě ignorujeme. To, jak jsou pro nás důležité, připomíná od roku 1951 Den stromů, vyhlášený organizací UNESCO.
Svátek se slaví každoročně 25. dubna a při této příležitosti se po
celém světě sázejí stromy. Ve východním Krušnohoří akci organizuje spolek Landschaftspflegeverband Sächsische Schweiz –
Osterzgebirge. V posledních letech se sázejí především ovocné
stromky: v roce 2011 u Reichstädtu, 2012 v Sadisdorfu, 2013
v Glashütte a 2014 v obci Maxen. Důležité je, že se těchto akcí
pravidelně účastní i školní třídy. Pro děti a mládež je to ideální
forma ekologické výchovy – sami si zasadí strom a potom sledují, jak roste a prospívá.
Patroni památných stromů
Pflanzaktion 2013 in Glashütte | Sázení v roce 2013 u Glashütte
dem Rechten sieht«, ein Foto macht und eventuelle Beeinträchtigungen meldet. Durch die Veröffentlichung auf der Internetseite sollen frühzeitig Veränderungen erkennbar werden, die
das Gehölz bedrohen könnten.
Anlass für die Initiative war das Schicksal der »Dicken Buche«
am Rande der Höckendorfer Heide. In deren Wurzelbereich wurde zuerst Holz gepoltert, später die Fläche für einen Spielplatz
verdichtet. Es dauerte nur wenige Jahre, dann war es um die
wahrscheinlich dickste Buche des Ost-Erzgebirges geschehen.
Naturfreunde wurden erst aufmerksam, als das zuvor schier unverwüstliche Exemplar am Absterben war.
Grüne Liga Osterzgebirge zřídila na webu www.osterzgebirge.
org stránku, na níž jsou všechny památné stromy v kraji zaneseny do mapy a ke každému je připojen stručný popis. Ochranáři
doufají, že časem každý strom najde svého patrona, který ho
jednou až dvakrát do roka zkontroluje, vyfotí a nahlásí eventuální poškození. Veškeré údaje by měly být dostupné na internetu. Díky tomuto online archivu pak bude možné včas rozpoznat
změny, které by mohly strom ohrožovat.
Impulzem pro tuto iniciativu byl osud buku »Dicke Buche«
na okraji Höckendorfer Heide. Jeho kořeny nejprve trpěly tím,
že nad nimi bylo dlouhodobě složeno dříví, později byla okolní
půda zhutněna kvůli výstavbě hřiště. Stačilo několik let a s pravděpodobně nejsilnějším bukem ve východním Krušnohoří byl
konec. Ochránci přírody si toho bohužel všimli až ve chvíli, kdy
tento strom, dlouho považovaný za nezničitelný, začal odumírat.
293
294
Streuobst
Ovocné sady
a aleje
295
296
Streuobst | Ovocné sady a aleje
297
D
as Paradies liegt hinter Klostermauern verborgen. Hier
leben Kaiser Alexander, Kronprinz Rudolph und der
Gelbe Richard, zusammen mit der Gräfin von Paris, Marquerite
Marillat und der Guten Luise von Avranches. Mindestens zwei
Dutzend Apfel- und fast ebenso viele Birnensorten, nebst
Pflaumen und Nüssen, haben die Mönche des Klosters Osek /
Ossegg am Südfuß des Ost-Erzgebirges einst gepflanzt. Was
für ein Erlebnis, einmal unter den alten Obstbäumen des Konventgartens wandeln zu dürfen! Was für Gaumenfreuden, sich
hier durchkosten zu können! Was für eine biologische Vielfalt!
298
Z
a klášterní zdí je ukrytý ráj. Najdeme v něm například
Cara Alexandra, Korunního prince Rudolfa, Richardovo
žluté jablko, Pařížanku, Marguerite Marillat nebo Avranšskou
hrušeň – to vše jsou staré odrůdy ovoce, které kdysi vysázeli
mniši v oseckém klášteře. Dozrávalo tu přes dvacet odrůd
jablek a skoro stejné množství hrušek. Kromě toho švestky
a ořechy. Moci se projít pod starými ovocnými stromy
v klášterní zahradě, to je opravdu silný zážitek. A co teprve
ochutnávka! Milovníka přírody však upoutá ještě něco:
úžasná biologická rozmanitost!

Für den Wendehals (Jynx torquilla) ist eine Obstwiese ein Goldschatz: mit höhlenreichen Altbäumen, lockerer Bodenvegetation und
vielen Ameisen. | Krutihlav obecný – to je výhra pro každý ovocný
sad. Jeho přítomnost totiž znamená, že je zde dostatek starých
dutých stromů i mravenců a rozptýlená půdní vegetace.

Klostergarten von Osek / Ossegg | Klášterní zahrada v Oseku
vorherige Seiten | předchozí strany
Rund um Kreischa, zwischen Elbtal und Erzgebirge, bietet das
milde Klima besonders günstige Bedingungen für Obstbäume.
Mírné klima, které panuje v okolí obce Kreischa mezi Krušnými
horami a saským Polabím, zvlášť prospívá zdejším ovocným
stromům.
299
A
lte, knorrige, gut besonnte Obstbäume sind ein wahres
Tierparadies: Käfer und Insektenlarven haben in der rissigen Borke ihren Unterschlupf; Bienen, Hummeln, Schmetterlinge laben sich am Blütennektar; Vögel, Bilche und einige Fledermäuse bringen in den Baumhöhlen ihren Nachwuchs zur
Welt; sie finden einen reich gedeckten Tisch für die hungrigen
Schnäbelchen und Mäulchen vor. Wer sich schon einmal im
Frühjahr zehn Minuten an den Stammfuß einer alten Kirsche
gesetzt und die Augen geschlossen hat, der wird das Summen
und Brummen, Knistern und Krabbeln nicht vergessen: So ein
Obstbaum pulsiert regelrecht vor Leben! Noch üppiger wird
300
S
taré sukovité ovocné stromy stojící na osluněných místech
skutečně představují přírodní ráj. Brouci a larvy nacházejí
útočiště jejich v rozpraskané kůře; včely, čmeláci a motýli se
občerstvují nektarem z květů; ptáci, plši a někteří netopýři
přivádějí v dutinách na svět potomstvo a kromě toho tu nacházejí bohatě prostřený stůl. Zkuste se někdy na jaře na deset
minut posadit ke kmeni staré třešně a zavřít oči. Na ten bzukot,
praskání a škrábání nikdy nezapomenete: ovocný strom je tak
plný života! A ještě živěji bývá tam, kde se pod větší skupinou
vysokokmenných ovocných stromů daří divokým květinám,
bylinkám a travám.
es, wenn unter einer größeren Gruppe von hochstämmigen
Obstbäumen Wildblumen, Kräuter und Gräser gedeihen.
Solche Obstwiesen – erst in den 1990er-Jahren hielt der
süddeutsche Begriff »Streuobst« bei uns Einzug – gab es noch
vor reichlich 100 Jahren beidseits des Erzgebirges fast nur im
Hügelland. Vor allem die Zisterzienser des Klosters Osek / Ossegg machten sich um die Kultivierung von Äpfeln, Birnen
und Pflaumen sehr verdient. Mit dem Ende der »Kleinen
Eiszeit« im 19. Jahrhundert und der Züchtung von kälteverträglicheren Sorten stieg der Anbau auch bis in die mittleren
Gebirgslagen empor. Obstbauvereine förderten die Pflanzung
von Äpfeln, Birnen und Kirschen entlang der Straßen. Die meisten dieser zwischenzeitlich landschaftsprägenden Obstalleen
sind mittlerweile Straßenverbreiterungen oder einfach dem
Zahn der Zeit zum Opfer gefallen. Ein wunderbares Beispiel
mit vermutlich uralten Baum-Methusalems stellt die Alte
Eisenstraße zwischen Schlottwitz und Cunnersdorf dar.
Doch die Pflege und Beerntung alter Hochstämme ist
beschwerlich, häufig auch nicht ungefährlich. Und Äpfel aus
Intensivobstanbau sind billig. So fallen viele wertvolle Obstbäume der Motorsäge zum Opfer, müssen leistungsfähigen
Niederstämmen oder Zierkoniferen weichen. Andere brechen
nach jahrelang ausbleibendem Pflegeschnitt zusammen.
Damit gehen nicht nur die Tierparadiese verloren, sondern
häufig auch seltene alte Obstsorten und nicht zuletzt ebenso
ein Stück landschaftlicher Reiz des Ost-Erzgebirges.
Zum Glück gibt es heute viele Initiativen von Vereinen und
Privatleuten, alte Obstbäume zu pflegen und wieder neue
Hochstämme zu pflanzen. Beeindruckend große neue Streuobstwiesen entstehen derzeit zum Beispiel bei Lungkwitz und
Oberfrauendorf.
Takovéto ovocné sady stávaly ještě před sto lety po obou
stranách Krušných hor jen v středních polohách. O šlechtění
různých odrůd jablek, hrušek a švestek se zasloužili především
cisterciáčtí mniši z oseckého kláštera. V 19. století přišla takzvaná „malá doba ledová“. Dočasně chladnější klima přimělo
šlechtitele hledat odrůdy, které by vydržely větší zimu. Když se
pak znovu oteplilo, začaly se nové, odolné odrůdy pěstovat
i ve vyšších horských polohách. Ovocnářské spolky vysazovaly hlavně aleje podél silnic – jabloně, hrušně a třešně. Ve své
době tato stromořadí spoluutvářela obraz krušnohorské krajiny, do dnešních dnů se jich však zachovalo jen málo. Většina
padla za oběť rozšiřování silnic, nebo prostě podlehla zubu
času. Pokud se některá stará alej zachovala, je dnes výjimečnou přírodní památkou, jako například Alte Eisenstraße mezi
obcemi Schlottwitz a Glashütte.
Péče o staré, vysoké stromy však není jednoduchá. Stejně
jako jejich sklizeň, která může být dokonce nebezpečná.
A konkurence tlačí: jablka z intenzivně obhospodařovaných
sadů jsou levná. Mnoho cenných ovocných stromů padá za
oběť motorovým pilám, aby udělaly místo produktivním nízkokmenům nebo okrasným jehličnanům. Další se rozpadnou
poté, co se o ně lidé na dlouhé roky přestanou starat. Krušné
hory tak přicházejí o kus své krásy, lidé o vzácné staré odrůdy
a zdejší živočichové o ideální místo k životu.
Naštěstí se dnes opět najde dostatek spolků i jednotlivců,
kteří o staré ovocné stromy pečují a vysazují nové vysokokmeny. Velké ovocné sady právě vznikají v okolí obcí Lungkwitz
a Oberfrauendorf.

Eine besonders große Anlage mit alten Obstbäumen zieht sich
von Klingenberg in Richtung Tharandter Wald. | Široký pás starých
ovocných stromů se táhne od Klingenbergu směrem k Tharandtskému lesu.
301

Aus Holz Papier gewinnen – die Hornissen (Vespa crabro) können schon lange, was die Menschen erst vor 170 Jahren lernten
(letztere übrigens dank eines Erzgebirglers namens Friedrich Gottlob Keller). Für ihre papierartigen Nester (bis 70 × 30 cm!) wählen
sie oft alte, hohle Obstbäume.
Vyrábět papír ze dřeva – to umí sršeň obecná odedávna. Přitom
lidé se totéž naučili teprve před 170 lety, mimochodem díky
Friedrichu Kellerovi, který pocházel z Krušných hor. Papírová sršní
hnízda (až 70 × 30 cm!) najdeme nejčastěji v dutinách starých
ovocných stromů.

Die Naturdenkmal-Apfelbäume an der Eisenstraße bei Schlottwitz erinnern an Zeiten, als im unteren Ost-Erzgebirge allerorten
Straßenobst gepflanzt wurde.
Chráněné jabloně podél cesty Eisenstraße u obce Schlottwitz
připomínají doby, kdy byly všechny silnice v nižších polohách
východního Krušnohoří lemovány ovocnými stromy.
302
303

Zu einer guten Streuobstwiese gehören nicht nur Äpfel, Birnen
und Kirschen, sondern auch vielerlei Gräser und Kräuter – so wie
zwischen Trebnitzgund und Döbra. | Kvalitní ovocný sad – to
nejsou jen jabloně, hrušně a třešně, ale také mnoho druhů trav a
bylin, jako to můžeme vidět mezi údolím Trebnitzgund a osadou
Döbra.
304

Obstbestand am östlichen Trebnitzgrundhang
Ovocné stromy na východním okraji údolí Trebnitzgrund
Trauermantel (Nymphalis antiopa) | Babočka osiková

Auf Wiesen häufig ist der Gamander-Ehrenpreis
(Veronica chamaedrys), eher als »Gewitterblümchen« bekannt.
Rozrazil rezekvítek se hojně vyskytuje na loukách.
305
1Görbersdorf


2 Kirchbach (29 Streuobstwiesen!) | Kirchbach (29 sadů!)


3Eppendorf


4Großwaltersdorf


5Mittelsaida


6Zethau (Oberdorf )


7Weißenborn


8Burkersdorf-Tempel


9Klingenberg


1
0Pohrsdorf

1
1 Kuhberg Freital


1
2(Klein-)Oelsa


1
3Oberhäslich-Heidehof

1
4Oberfrauendorf (Neuanlage) | Oberfrauendorf (nový sad)

1
5
Karsdorf – Quohren


1
6

 Kreischaer Becken (Lungkwitz – große Neuanlagen)
Kreischaer Becken (Lungkwitz – velké nové sady)
1
7Hausdorf

1
8 Cunnersdorf – Alte Eisenstraße

1
9Glashütte


2
0 Hirschsprung – Angermannmühle

2
1Döbra – Trebnitzgrund

2
2Großröhrsdorf


2
3Liebstadt – Herbergen


2
4Kloster Osek / Ossegg und Umgebung | Klášter Osek a okolí

2
5Eichwald-Zuckmantel | Dubí-Pozorka 
306
2


1
3

10

11

12

9

15

16

13

17

18

14

7

19

8

4

5

23

21

20

6

25

24

22

Genusstour am Nordostrand des Erzgebirges
I
n der klimatisch begünstigten Gegend um Kreischa begannen die großen Rittergüter wahrscheinlich Anfang des
19. Jahrhunderts mit dem Anbau von Obstbäumen als Wirtschaftszweig. Rund 100 Jahre später prägten immer mehr
Streuobstwiesen und Obstbaumalleen die Landschaft. Ab den
1960er-Jahren schließlich hielt der auch heute noch vorherrschende Intensivobstanbau Einzug – mit endlosen Reihen
niedrigwüchsiger Apfelsträucher und reichlichem Pestizid
einsatz. Dennoch erfreuen in der Umgebung des Kurortes
noch immer zahlreiche alte Obstbäume den Naturfreund.
Genau genommen befindet sich das Kreischaer Becken
schon jenseits der Nordostgrenze des Erzgebirges. Diese wird
durch den unter Geologen als Wendischcarsdorfer Verwerfung
bekannten Höhenrücken Wilisch – Hermsdorfer Berg – Quoh
rener Kipse gebildet. Von da aus hat man wunderbare Ausblicke: nach Süden bis zum Kamm des Ost-Erzgebirges, nach
Norden über das Elbtal hinweg. Zu Füßen liegt das Kreischaer
Rotliegend-Gebiet, wo ein Teil des verkitteten Abtragungsschutts des »Ur-Erzgebirges« lagert – aufgeschlossen z. B. an
den Soldatenhöhlen an der Lockwitz.
Recht eindrucksvoll ist vom Rand der Quohrener Kipse
die strukturreiche Landschaft zwischen Quohren, Karsdorf
und Possendorf zu erkennen. Zwischen den Feldhecken und
entlang der Feldwege gedeihen auch noch viele schöne alte
Apfel-, Birnen- und Kirschbäume, wenn auch bedauerlicherweise oft schon in fortgeschrittenem Verfallsstadium. Andererseits sind aber auch die großen Anstrengungen nicht zu
übersehen, die vor allem in den Umgebungen von Lungkwitz
und Gombsen in den Erhalt und die Neuanlage von Streuobstwiesen gesteckt werden.
Wer gesunde Kost schätzt, sollte auf seiner Wanderung
auch den Hofladen des nach Ökolandbau-Kriterien und mit
Patienten arbeitenden Gutes Theisewitz besuchen.
Gastronomický výlet po severovýchodním
okraji Krušných hor
V
příznivých klimatických podmínkách, které panují v okolí
obce Kreischa, začaly zhruba na počátku 19. století velké
rytířské statky podnikat v ovocnářství. O sto let později byla už
zdejší krajina plná sadů a ovocných alejí. Od 60. let 20. století
se prosadily intenzivní sady s nekonečnými řadami nízkokmenných jabloní a velkými dávkami pesticidů. Přesto v okolí lázeňské obce stále najdeme mnoho starých ovocných stromů.
Přísně vzato se pánev Kreischaer Becken nachází už za
severovýchodní hranicí Krušných hor. Ta probíhá po tzv. Wendischcarsdorfském zlomu přes vrcholy Wilisch, Hermsdorfer
Berg a Quohrener Kipse a nabízí překrásné výhledy: směrem
na jih vidíme krušnohorský hřeben, severně dohlédneme až
za údolí Labe. V sousedství leží oblast červené jaloviny, kde
byla uložena část zpevněného štěrku, vzniklého erozí dávných,
mnohem vyšších Krušných hor. Pěkně odkytá je například
u jeskyní Soldatenhöhlen.
Mnoho zážitků nabízí také pestrá krajina mezi obcemi
Quohren, Karsdorf a Possendorf z okraje Quohrener Kipse.
Na mezích a podél polních cest roste stále celá řada jabloní,
hrušní a třešní. Mnoho z nich už je v pokročilém stádiu rozpadu, na druhou stranu však nejde přehlédnout velké nasazení,
s nímž se místní nadšenci snaží staré ovocné stromy zachovat
a dokonce vysazovat nové – a to na velkých plochách. To platí
zvlášť pro okolí obcí Lungkwitz a Gombsen.
Pokud máte rádi zdravou stravu, neměli byste cestou
vynechat obchůdek ekologické farmy v místní části
Kreischa-Theisewitz.
Kreischa  Lungkwitz  Wilisch  Hermsdorf  Quohrener
Kipse  Quohren  Kleincarsdorf  Theisewitz  Kautzsch
ca. | cca 20 km
308
309
310
Grüne-Liga-Einsätze Alte Eisenstraße
Péče o alej Alte Eisenstraße
Zu den wenigen Überlebenden des einst verbreiteten »Straßen
obstes« gehören einige Dutzend teilweise sehr betagter Apfel
bäume an der Alten Eisenstraße zwischen Oberschlottwitz und
Cunnersdorf. Die Grüne Liga Osterzgebirge hat die Baumveteranen in Pflege genommen und darüber hinaus auch viele
(ca. 80) neue gepflanzt. Im harten Schotter der ehemals regional
bedeutsamen Straße – heute nur noch ein Feldweg – erweist
sich das Graben der Pflanzlöcher als mühevolle Arbeit. Noch
aufwendiger und jedes Jahr aufs Neue notwendig ist indes die
Mahd des Wiesenstreifens zwischen den Bäumen: damit sich
die Mäuse in Wurzelnähe nicht allzu wohl fühlen und damit sich
hier auch wieder ein bunter Wildblumensaum entwickeln kann.
Blüten bestäubende Insekten leben nicht von Apfelpollen allein!
Ovocné aleje bývaly dříve téměř u každé silnice, dodneška jich
však přežilo jen málo. Jednou z těch šťastnějších je Alte Eisenstraße mezi obcemi Oberschlottwitz a Cunnersdorf. Roste tu
několik desítek stromů, některé jsou však ve velmi špatném
stavu. Péči o tyto veterány převzal spolek Grüne Liga Osterzgebirge, který k nim také pro jistotu postupně dosazuje stromky
nové. Cesta bývala dříve velmi významná, a je proto důkladně
zpevněná – není nic lehkého hloubit v tvrdém štěrku jámy pro
nové semenáčky. Ještě náročnější je pak kosení pruhů louky
mezi stromy. To se musí opakovat každý rok, aby se myši necítily
v blízkosti kořenů starých stromů příliš pohodlně a také aby se
obnovil pestrý koberec divokého kvítí. Je to potřeba kvůli opylujícímu hmyzu, samotný jablečný pyl mu rozhodně nestačí!
Immer Anfang Oktober kommen Naturfreunde von überall her,
um beim Apfelernte-Wochenende der Grünen Liga mitzuarbeiten. Weitere freiwillige Helfer sind immer willkommen, zu tun
gibt es genug.
Die Früchte der Arbeit werden anschließend von der Mobilen
Mosterei Apfel-Paradies zu leckerem Saft verarbeitet. Die rollende Saftpresse ist jeden Herbst in den Dörfern der Region unterwegs. So mancher alte Apfelbaum hat auf diese Weise auch für
seinen Besitzer wieder einen neuen Wert bekommen – der Wert
alter Obstgehölze für die Natur steht ohnehin außer Frage.
Proto se tu každý rok o prvním říjnovém víkendu scházejí dobrovolníci a společně sklízejí a pečují o historickou alej. Akce je
otevřená všem a každý pár rukou je velmi vítán. Úroda se odváží
do mobilní moštárny, v níž se během pár chvil změní na chutnou
šťávu. Během podzimu je moštárna na cestách po kraji a mnoha
lidem připomíná, že jim staré ovocné stromy na jejich zahrádce
mohou ještě přinášet užitek – třeba v podobě moštu. To, že jsou
tyto stromy v krajině nenahraditelné, je samozřejmě bez debat.
Misteln (Viscum album) sind schön – zu viele davon kann ein alter
Obstbaum jedoch nicht ertragen. | Jmelí bílé vypadá pěkně, ale
nesmí ho být moc, jinak ho ovocný strom neunese.
311
»3 Äpfel für Goldmarie«
Obst steht auch im Mittelpunkt der Aktivitäten der Landschaftspflegeverbände. So organisiert der LPV Sächsische Schweiz – Ost
erzgebirge alljährlich im September ein Streuobstwiesenfest in
Ulberndorf bei Dippoldiswalde. Großer Resonanz erfreut sich
auch die Aktion »3 Äpfel für Goldmarie«. Wer über seinen persönlichen »Obst-Wiesen-Schatz« eine kleine Kurzgeschichte, ein
Gedicht, eine Zeichnung oder originelle Fotos einschickt, bekommt vom LPV gratis drei Obstbäume alter Sorten, die der
»Künstler« auf seinem Grundstück pflanzen darf.
(www.obst-wiesen-schaetze.de)
Tři jablíčka pro Marušku
(»3 Äpfel für Goldmarie«)
Ovocné stromy bývají často hlavním předmětem péče krajinářských spolků. Například spolek Landschaftspflegeverband
Sächsische Schweiz – Osterzgebirge pořádá každoročně v září
slavnost sadů v Ulberndorfu u Dippoldiswalde. Velký ohlas má
také akce Drei Äpfel für Goldmarie, nazvaná podle hrdinky jedné z pohádek bratří Grimmů. Každý, kdo pošle krátkou povídku, báseň, obrázek nebo fotografii svého vlastního »ovocného
pokladu«, dostane od spolku tři ovocné stromky starých odrůd,
které si může vysadit na svůj pozemek.
(www.obst-wiesen-schaetze.de)
Auch die »Glashütter Kirchenmäuse« durften für ihren »Gold
marie«-Beitrag Bäumchen pflanzen. | Svůj stromek si zasadili také
členové sboru »Glashütter Kirchenmäuse« (Kostelní myši).
312
Am Milchschafhof Bärenstein, nördlich der Hegelshöhe, hat die
Grüne Liga Osterzgebirge Obstbäume gepflanzt, welche mit
robusten altbewährten Sorten veredelt wurden.
U ekofarmy Milchschafhof Bärenstein, severně od vrchu Hegels
höhe vysázela Grüne Liga Osterzgebirge nové ovocné stromy,
které byly vyšlechtěny z osvědčených a odolných starých odrůd.
313
314
Gärten, Parks,
bunte Siedlungs
brachen
Zahrady, parky,
zarostlé
plochy sídel
Gärten, Parks, bunte Siedlungsbrachen | Zahrady, parky, zarostlé plochy sídel
315
316
Botanischer Garten Schellerhau | Botanická zahrada Schellerhau

seit Alters her als Heil- und Gemüsepflanze geschätzt:
Beinwell (Symphytum officinale) | Kostival lékařský se odedávna
používal jako léčivka i přísada do jídel.

Der Schlossgarten von Lauenstein präsentiert erzgebirgs
typische Nutz- und Zierpflanzen. | V zámecké zahradě v Lauensteinu
najdeme typické užitkové i okrasné rostliny Krušných hor.
317
W
oher sollen die Bienen Nektar und Pollen bekommen in
der Agrarlandschaft, wenn Raps und Löwenzahn ver
blüht, die überdüngten Äcker und Weiden nur noch grün sind?
Vielerorts haben sich die Städte und Dörfer zu Überlebens
räumen von Pflanzen und Tieren entwickelt, die »draußen« oft
keine Chance mehr haben. Üppig blühende Gärten, alte Parkbäume und artenreiche, nährstoffarme Brachen sind sehr wertvolle Ressourcen. Nicht zuletzt für Honigbienen und Honigesser.
318
K
dyž v zemědělské krajině odkvete řepka a pampeliška,
zelenají se tu už jen přehnojená pole a pastviny. Kde však
mají brát včely pyl a nektar? A nejen včely – spousta rostlin
a živočichů v těchto podmínkách nemá šanci přežít. Jejich
druhým domovem se pak stávají města a vesnice: útočiště
nacházejí v rozkvetlých zahradách, ve starých stromech
v parcích a na druhově pestrých zarostlých plochách.

Weil die meisten Agrarlandschaften unwirtlich geworden sind,
bieten Gärten wichtige Refugien für die heimischen BraunbrustIgel (Erinaceus europaeus). | Současná zemědělská krajina je pro
ježka západního většinou příliš nehostinná, útočiště dnes ježci
nacházejí spíše v zahradách.

Einige herrlich naturnahe Gartenparadiese finden sich rund um
Freital – nicht zuletzt dank der Initiativen des Umweltzentrums.
V okolí Freitalu se nachází několik přírodě blízkých zahradních
rájů, vzniklých mimo jiné díky aktivitě místního ekocentra.
319
320
»Ü
berdüngung, Verarmung an Strukturen und Verfolgung
der frei lebenden Tiere beziehungsweise Vergiftung
der nicht direkt nutzbringenden Pflanzen sind die drei Haupt
ursachen für die Verluste an Naturvielfalt in unserem Land.«
So schreibt es einer der bekanntesten Biologen Deutschlands,
der Münchner Professor Josef H. Reichholf, in einem Buch
mit dem Titel »Wilde Tiere in der Stadt«. Im Siedlungsbereich
werden erheblich weniger Kunstdünger und Pestizide ausgebracht als auf den meisten Äckern, alte Bäume in Parks und auf
Friedhöfen werden nicht zuvorderst als potenzielles Brennholz
betrachtet, und nicht zuletzt herrscht Jagdruhe in den »Befriedeten Bezirken« (Jagdgesetz). Viele Menschen, die kein Land
besitzen oder ihre ererbten Hufen an effizient wirtschaftende
Agrarunternehmen verpachtet haben, versuchen zumindest in
ihren Gärten, Farbe und Vielfalt zu fördern. Igel trifft man heute
meist nur noch in Siedlungsnähe an. In den Dörfern und auch
den meisten Stadtgebieten zwitschern an einem Frühlingsmorgen wesentlich mehr Vögel als in einem Fichtenforst oder
gar auf einem Maisfeld. Neben den auch außerorts häufigen
Arten wie Staren, Amseln, Kohl- und Blaumeisen gehören zu
oben | nahoře

Hauhechel-Bläuling (Polyommatus icarus)
Modrásek jehlicový

Das kolibri-ähnliche Taubenschwänzchen (Macroglossum
stellatarum) gehört zu den Wanderfaltern, die aus dem Süden
herbeifliegen. | Dlouhozobka svízelová připomíná kolibříka,
ve skutečnosti však patří ke stěhovavým motýlům, kteří k nám
přilétají z jihu.
»P
řehnojení, ubývání krajinné rozmanitosti, pronásledo
vání volně žijících zvířat a trávení ‚neužitečných rostlin’ –
to jsou hlavní příčiny ztráty přírodní rozmanitosti,« píše jeden
z nejznámějších německých biologů, mnichovský profesor
Josef H. Reichholf, v knize Divoká zvířata ve městě.
Na území lidských sídel se používá mnohem méně umělých
hnojiv a pesticidů než na většině polí. Staré stromy v parcích
a na hřbitovech lidé nevnímají jako potenciální zdroj dříví.
Kromě toho platí v obcích zákaz lovu. Mnoho lidí, kteří nevlastní žádnou půdu nebo svá zděděná pole pronajímají zemědělským podnikatelům, se snaží podpořit rozmanitost alespoň
na své zahrádce. Například na ježka dnes narazíte obvykle jen
v blízkosti lidských sídel. Na vsi a také ve většině měst zní během jarního rána zpěv ptáků o poznání více než ve smrkovém
lese nebo uprostřed kukuřičného pole.
Vedle druhů rozšířených i mimo sídla, jako je špaček, kos,
sýkora koňadra a sýkora modřinka, najdeme mezi městskými
pěvci například zvonohlíka, sedmihláska, lejska či rehka zahradního a domácího. Relativně rozmanité prostředí sídel nabízí
širokou paletu míst, kde se dá pečovat o potomstvo – je ovšem
třeba se mít na pozoru před kočkami, kterých je ve městech
dost a jejichž přítomnost si vybírá podobně krvavou daň jako
například silniční provoz. Ještě důležitější je ovšem bohatá nabídka potravy. Také hmyzu a ostatních menších živočichů je totiž
v obcích často mnohem více než v jejich okolí, ať už počítáme
množství druhů nebo jedince. Velmi působivá může být například přehlídka motýlů, kteří poletují nad rozkvetlou zahradou.
To vše samozřejmě neplatí pro pozemky s anglickým trávníkem a exotickými koniferami. Přímo zde, v našem bezprostředním okolí, máme tedy největší příležitost ovlivnit biologickou
rozmanitost našeho životního prostředí.
unten | dole

Männchen der Großen Wollbiene (Anthidium manicatum)
verteidigen die Trachtpflanzen der Weibchen gegen andere Arten.
Samečci bavlnice obecné brání rostliny, na nichž samičky sbírají
nektar, proti jiným druhům.
unten | dole

Auf sonnigen Stellen kann man die Zimtwanze (Corizus
hyoscyami) entdecken. | Na slunných stanovištích můžeme najít
vroubenku červenou.
321
322

Mindestens 200 000 Stare (Sturnus vulgaris) gibt es in Sachsen.
V České republice žije více než milion párů špačků.

Amsel (Turdus merula) | Kos černý

Heute leben bei uns nur noch 70 Prozent weniger Haussper
linge (Passer domesticus) als vor zwei Jahrzehnten. | Dnes u nás
žije o 70 % méně vrabců domácích než před dvaceti lety.

Elstern (Pica pica) | Straka obecná
den Siedlungs-Singvögeln unter anderem Girlitz, Gelbspötter,
Grauschnäpper, Garten- und Hausrotschwanz. Ihnen bietet der
vergleichsweise hohe Strukturreichtum nicht nur eine breite
Auswahl geeigneter Plätze zur Jungenaufzucht (auch wenn die
gleichermaßen hohe Hauskatzendichte ebenso immer wieder
Blutzoll fordert wie der Autoverkehr). Viel mehr noch ist es
wahrscheinlich das anhaltend reiche Nahrungsangebot, das
den günstigen Lebensraum ausmacht. Denn auch Insekten
und andere Kleintiere sind in den Städten und Dörfern oft
wesentlich zahlreicher vertreten als im Umland, sowohl hinsichtlich Arten- als auch Individuenzahl. Allein die Menge der
Tagfalter, die über einem blütenbunten Bauerngarten gaukeln,
kann sehr beeindruckend sein.
323
Das gilt natürlich kaum für Grundstücke mit stets kurzgeschorenen Zierrasen und exotischen Koniferenhecken. Mehr als
irgendwo sonst haben wir in unserem unmittelbaren Wohnumfeld die Chance, das Wohl und Wehe der biologischen
Vielfalt zu beeinflussen.
324

Wie seine Verwandten lebt der Goldlaufkäfer (Carabus auratus)
räuberisch – beispielsweise von Schnecken in Gärten. | Stejně jako
jeho příbuzní žije i střevlík zlatitý dravě. Živí se například zahradními plži.

typische Art besonnter Brachen: Rainfarn (Tanacetum vulgare)
Typický druh osluněných úhorů: vratič obecný

für Wildblumengärten und Salatschüsseln gleichermaßen
geeignet: Kriechender Günsel (Ajuga reptans)
Zběhovec plazivý se hodí do přírodní zahrady i salátové mísy.
325
1 Freiluftmuseum Seiffen | Skanzen Seiffen


2 Schlosspark Purschenstein | zámecký park Purschenstein


3 Parkanlagen in Freiberg | parky ve Freibergu


4 Kräutergarten am Weidegut Colmnitz | bylinková zahrada Weidegut Colmnitz


5 Forstbotanischer Garten Tharandt | arboretum v Tharandtu


6Johannishöhe Tharandt


7 Heilsberger Park in Freital | Heilsberger Park ve Freitalu


8
naturnahe Gärten in Freital (vom Umweltzentrum preisgekrönt)


přírodní zahrady ve Freitalu
9 Biogärtnerei und Schlosspark Reichstädt | biozahradnictví a zámecký park Reichstädt


1
0 Kräutergarten am Lindenhof Ulberndorf | bylinková zahrada Lindenhof Ulberndorf


1
1 Naundorfer Park / Ottos Eck


1
2 Botanischer Garten Schellerhau | botanická zahrada Schellerhau

1
3Klostergarten Osek / Ossegg | klášterní zahrada v Oseku

1
4Botanischer Garten und Kuranlagen Teplice / Teplitz


botanická zahrada a lázeňské parky v Teplicích
1
5Schlosspark Reinhardtsgrimma | zámecký park Reinhardtsgrimma

1
6Kräutergarten Schloss Lauenstein | bylinková zahrada na zámku Lauenstein

1
7 Lehr- und Schaugarten Bahretal (Gersdorf )


ukázková a výuková zahrada Bahretal (Gersdorf )
1
8 Kurpark Bad Gottleuba | lázeňský park Bad Gottleuba

326
8

5  7


6
3

4

9
10


15

17

18


11
12

16

2

1

13

14

E
rst 1921 wurde die Stadt Freital aus mehreren Steinkohleund Industrieorten zur Stadt zusammengefügt. Die Weiße
ritzweitung entwickelte sich zum »Tal der Arbeit«. Dieser
Beiname verschaffte der Stadt aber nicht nur eine positive
Wahrnehmung. Allzu offensichtlich waren noch vor nicht allzu
langer Zeit die Umweltschäden, unerträglich oft die Abgase
von Industrie und Verkehr. Und doch lohnt sich eine Wanderung um den Weißeritztalkessel auf jeden Fall.
Da ist zunächst der Windberg zu nennen, der sich 180 Meter
über die Stadt erhebt. An seinen Laubwaldhängen erstreckt
sich das gleichnamige Naturschutzgebiet. Auf der alten Windberghalde gedeihen Orchideen und andere seltene Pflanzen.
Überregionale Bedeutung haben auch die NSG Rabenauer
Grund und Weißeritztalhänge. Im Südosten Freitals verläuft die
geografische Grenze zwischen Ost-Erzgebirge und Döhlener
Becken. Der auffällige Backofenfelsen mit seinen RotliegendKonglomeraten zählt schon zu Letzterem.
Selbst in der dicht bebauten Talaue findet man noch einige
wertvolle grüne Inseln. Der zweifellos schönste Park der Stadt
ist der an der Engländerei Heilsberg, mit einigen mächtigen
Altbäumen, unter anderem einer als Naturdenkmal geschützten Rotbuche von über acht Metern Stammumfang.
Dank des Wettbewerbs »Naturnaher Garten« lassen sich in
den Randbereichen von Freital einige Kleinode entdecken, die
womöglich eigene gärtnerische Ambitionen wecken.
Für die Mauersegler, die über den Dächern der Stadt
unermüdlich Insekten hinterherjagen, haben ehrenamtliche
Naturschützer an mehreren Häuserfassaden Nisthilfen angebracht – so wie sie sich auch für andere gefiederte Stadtbewohner einsetzen. Mehr über ihre Tätigkeit und Möglichkeiten,
sich selbst einzubringen, kann man im Umweltzentrum Freital
nordwestlich des Windbergs am linken Weißeritzufer erfahren.
Das »Tal der Arbeit« bietet wahrlich nicht mehr nur Industrie
und Verkehr, sondern auch eine ganze Menge Naturerlebnisse.
328
M
ěsto Freital vzniklo teprve v roce 1921 spojením několika uhelných a průmyslových obcí. Z široké nivy řeky
Weißeritz se stalo »údolí práce« (Tal der Arbeit). Toto přízvisko
však zdejší obyvatelé nevnímají jen pozitivně. Škody na životním prostředí byly ještě docela nedávno až příliš patrné, život
místním znepříjemňovaly především zplodiny z průmyslu a
dopravy. Návštěva zdejší pánve se však každopádně vyplatí.
Na prvním místě se sluší zmínit vrch Windberg, který se
vypíná 180 metrů nad městem. Jeho svahy pokrývá listnatý
les a 104 hektarů stejnojmenné přírodní rezervace. Na blízké
důlní haldě se daří orchidejím a dalším vzácným rostlinám.
Nadregionální význam mají také přírodní rezervace Rabenauer
Grund a Weißeritztalhänge. Jihovýchodně od Freitalu prochází
geografická hranice mezi Krušnými horami a pánví Döhlener
Becken. K té náleží také nápadné skály Backofenfelsen s konglomeráty červené jaloviny.
Cenné ostrůvky zeleně se však dají najít i v hustě zastavěném údolí. Jedním z nich je bezpochyby nejhezčí městský
park u zámečku Engländerei Heilsberg, s několika mohutnými
starými stromy, mezi nimiž stojí za zmínku chráněný buk
s obvodem kmene přes osm metrů. Na okrajích Freitalu rovněž
najdeme několik přírodních zahrad – malých klenotů, které
dokážou v člověku probudit vlastní zahradnické ambice.
Inspiraci můžete najít i ve městě: Dobrovolní ochránci
přírody rozvěsili na některých fasádách domů budky pro rorýsy,
kteří neúnavně loví hmyz nad městskými střechami. Podobně se
lidé starají také o další opeřené obyvatele města. Více informací
o zdejší ochraně přírody a o možnostech, jak se do ní zapojit,
poskytne zájemcům Centrum ochrany přírody (Umweltzentrum)
Freital, které najdete na levém břehu řeky Weißeritz, severozápadním směrem od Windbergu.
V »Údolí práce« vás dnes opravdu nečeká jen nahuštěný
průmysl a doprava, ale také celá řada přírodních krás.
329
330
Wettbewerb Naturnaher Garten in Freital
Soutěž o přírodní zahradu ve Freitalu
Die Stadt Freital hat sich 1999 der von der UNO initierten
Bewegung »Agenda 21« angeschlossen – für eine nachhaltige,
umweltgerechte Entwicklung. Ideengeber und Hauptakteur
ist dabei der Arbeitskreis Naturbewahrung, der eng mit dem
Umweltzentrum Freital zusammenarbeitet. 2002 wurde von
ihnen der Wettbewerb »Naturnaher Garten« ins Leben gerufen.
Naturnahe Gärten geben Faltern und Käfern, Vögeln und Klein
säugern Lebensräume, und sie sind wichtig für das Wohlbefinden vieler Menschen. Alljährlich können Freitaler Kleingärtner ihr Werk von einer Jury bewerten lassen: Entsprechen die
verwendeten Baustoffe der natürlichen Umgebung? Bestehen
Hecken vorrangig aus einheimischen Gehölzen? Gibt es ein
Stück bunter Blumenwiese und Unterschlupfmöglichkeiten für
Tiere? Werden im Nutzgarten Gemüse, Kräuter und Blumen in
Mischkulturen angezogen? Und, ziemlich wichtig, werden die
Gartenabfälle kompostiert und der Kompost wiederverwendet? Am Ende zählt natürlich auch der Gesamteindruck. Wahre
Schatzkämmerchen der biologischen Vielfalt konnten seither
prämiert werden. Beim »Tag des Offenen Gartens« geben die
Gärtner gern auch so manchen wertvollen Tipp weiter.
Doch die Verantwortung für das Grün in der Stadt kann sich
nicht allein auf private Parzellen beschränken. Der Arbeitskreis
Naturbewahrung und das Umweltzentrum setzen sich auch für
die Erhaltung städtischer Parks und Freiflächen-Biotope ein. Gerade in einem Talkessel wie Freital erweisen sich die »Grünen
Lungen« als überaus wichtig – und werden in Anbetracht des
Klimawandels immer bedeutsamer. Für alle Stadtbewohner,
Menschen ebenso wie Pflanzen und Tiere.
Město Freital se v roce 1999 připojilo k iniciativě OSN Agenda 21,
která se zasazuje o udržitelný rozvoj obcí v souladu s přírodou.
Hlavní zásluhu na tom má pracovní skupina Arbeitskreis Naturbewahrung, která blízce spolupracuje s freitalským ekocentrem. Od roku 2002 společně pořádají soutěž »Naturnaher Garten« (Přírodní zahrada).
Přírodní zahrady poskytují prostor motýlům, broukům, ptákům i malým savcům a mnoha lidem pomáhají udržet tělesnou
i duševní kondici. Drobní zahrádkáři se mohou se svými zahradami přihlašovat v průběhu celého roku. Hodnotí se mnoho
faktorů. Odpovídají použité stavební matriály přírodnímu okolí? Skládají se živé ploty převážně z domácích dřevin? Je na zahradě alespoň kousek barevného květinového trávníku? A co
úkryty pro drobné živočichy? Pěstuje se na záhonech zelenina,
bylinky a květiny ve smíšených kulturách? A v neposlední řadě:
kompostuje se zahradní odpad a je kompost znovu využíván?
Podstatný je samozřejmě také celkový dojem.
Od vyhlášení soutěže bylo oceněno a odměněno mnoho
skutečných »pokladů biodiverzity«. Jejich majitelé se navíc rádi
dělí o své zkušenosti během každoročního Dne otevřených
zahrad.
Odpovědnost za zeleň ve městě samozřejmě nemůže zůstat
omezená jen na soukromé pozemky. Pracovní skupina Arbeits
kreis Naturbewahrung a místní ekocentrum se starají také o zachování místních parků a volných prostranství. V místě, jako je
Freital – průmyslovém městě v uzavřeném údolí – jsou všechny
tyto »zelené plíce« obzvláště důležité a ocení je všichni obyvatelé: lidé, rostliny i zvířata.
331
332
Gebäude
und Gemäuer
Budovy a zdi
Gebäude und Gemäuer | Budovy a zdi
333
Ostflanke Kuckucksstein | Východní křídlo hradu Kuckucksstein

Seit Siedlungsbeginn vor acht Jahrhunderten gehören Burgen
zum sächsisch-böhmischen Grenzraum – z. B. Kuckucksstein oberhalb von Liebstadt. | Od počátků osídlení před osmi sty lety patří
k česko-saskému pomezí také hrady – například Kuckucksstein
nad Liebstadtem.
334

Naturstein-Gemäuer, wie die Ruine am Schloss Lauenstein,
sind nicht nur historisch wertvoll, sondern können auch viele
Bewohner haben. | Zdi z přírodního kamene (zde trosky zdi
u zámku Lauenstein) nemají jen historickou hodnotu – přitahují
také spoustu nových obyvatel.
335

Nisthilfe für Mauersegler (Apus apus) in Freital: Fassaden
sanierungen müssen nicht mit Habitatverlusten einhergehen.
Hnízdní dutiny pro rorýse obecného ve Freitalu: obnova fasád
nemusí vždy znamenat ztrátu životního prostoru.
336

Die Orangerote Luftalge (Trentepohlia aurea) kann Bestandteil
von Flechten sein, tritt aber auch häufig eigenständig an Mauern
auf. | Řasu Trentepohlia aurea najdeme v porostu lišejníků, ale také
samostatně na zdech.
E
s ist Zeit, zum Schlafen in die Wolken aufzusteigen. An
die 20 000 Mücken, Fliegen und andere Insekten hat das
Mauerseglerpärchen heute gefangen – für seine drei Jungen
oben hinter dem Schlitz der Wohnblockfassade, aber auch für
den eigenen Energiebedarf. Außer während der Brut rasten
Mauersegler nie, selbst die Nacht vergeht im Fluge. Anfang
August werden sie mit 500-Kilometer-Etappen schon ihrem
afrikanischen Winterquartier entgegeneilen. Und mit großer
Zielgenauigkeit nächsten Mai wieder hierher zurückkommen.
Hoffentlich gibt es dann noch immer eine geeignete Jungenaufzuchtstätte an der Häuserwand.
J
e čas vystoupat do oblak a spát. Párek rorýsů dnes pochytal
na dvacet tisíc komárů, much a dalších druhů hmyzu – pro
svá tři mláďata, ukrytá v prasklině fasády paneláku, a samozřejmě i pro sebe. Kromě doby, kdy sedí na vejcích, rorýsi nikdy
neodpočívají, i noc tráví spánkem za letu. Začátkem srpna se
vydávají do svých afrických zimovišť. Trasu si rozdělí na pětisetkilometrové úseky; následující květen je pak čeká stejná cesta
zpět. Snad u nás ještě najdou pár vhodných míst, kde by mohli
v klidu vyvést mladé – třeba na zdi nějakého domu.
D
er Mensch hat den Pflanzen und Tieren viele Lebensräume
geraubt: Urwälder gibt es nicht mehr, ebenso wenig die
heute metermächtig von abgetragenen Ackerböden über
lagerten Schotterauen der Bergbäche. Flüsse wurden nahezu
komplett begradigt, Moore bis auf winzige Reste ausgetrocknet. Statt der jahrhundertealten Baumriesen, die im von Natur
aus waldbeherrschten Mitteleuropa zu erwarten wären, lassen
sich nur ganz, ganz wenige, meist zurechtgestutzte BaumNaturdenkmale finden.
Doch der Mensch hat – unbeabsichtigt – in seiner Kulturlandschaft auch viele neue Lebensräume geschaffen für die
»Kulturfolger«. Für den Turmfalken ist ein hoher Kirchturm
kaum etwas anderes als ein schöner, freistehender Felsen mit
idealer Brutnische, das Gleiche gilt für die Mehlschwalbenkolonien unter dem Dachsims von Neubaublocks. Rauchschwalben
ziehen ihre Jungen bevorzugt in Viehställen auf, wo auch dann
genügend Futter umherschwirrt, wenn draußen nasskaltes
Nieselwetter die Mücken und Fliegen zur Flugpause zwingt.
Hausrotschwanz und Bachstelze legen ihr Nest irgendwo
in einem geschützten Winkel an der Hausfassade an. Hinter
Dachschiefer-Verkleidungen, Fensterläden usw. halten sich im
338
M
noho rostlin i zvířat už člověk připravil o jejich životní
prostor: dávno zmizely krušnohorské pralesy, původní
říční nivy dnes pokrývají na metry silné nánosy půdy spláchnuté z polí. Skoro všechny řeky člověk napřímil, rašeliniště byla
až na nepatrné zbytky vysušena. Místo obrovských staletých
stromů, které mají ve střední Evropě své přirozené místo, tu
najdeme jen několik muzejních exemplářů, které navíc potřebují všechnu naši péči, aby vůbec zůstaly stát.
Na druhou stranu však lidé mnoho nových míst k životu
vytvořili – dnes je využívají druhy, které se dokázaly přizpůsobit
podmínkám kulturní krajiny. Pro poštolky je vysoká kostelní věž
totéž co pěkná osamělá skála s ideálním otvorem pro hnízdění.
Stejně to platí pro kolonie jiřiček pod střešními římsami novostaveb. Vlaštovky se o své mladé starají nejraději v dobytčích stájích,
a vědí proč. Nenacházejí zde totiž jen úkryt, ale také dostatek
potravy – to když sem venkovní chlad a vlhko zažene komáry
a mouchy. Opuštěná vlaštovčí hnízda rád využívá nenápadný
lejsek, pokud si, stejně jako rehek nebo konipas, své hnízdo
nezaloží na jiném chráněném místě v domovní fasádě. Za střešními taškami a za okenicemi se v létě ukrývá spousta netopýrů
(netopýr severní, večerní, ušatý a dlouhouchý), zatímco netopýr
Sommer zahlreiche Fledermäuse auf (Nordfledermaus, Breit
flügel-Fledermaus, Braunes und Graues Langohr), während
das Große Mausohr und die Kleine Hufeisennase auf warmen
Dachböden in den unteren Berglagen einige bedeutende
Sommerquartiere besitzen. Und für den Winter stehen ihnen
ganz in der Nähe menschengemachte Höhlen, all die alten
Bergbaustolln des Erzgebirges, zur Verfügung.
Der Bergbau verschaffte unserer Region außerdem eine
Menge Natursteinmauern. Zum Teil gewaltige Trockenmauern
wurden früher auch gebaut, um Wege und Häuserfundamente
zu stabilisieren, steile Talhänge als schmale Ackerstreifen zu
terrassieren. Selbst die Steinrücken waren oft mauerartig aufgeschichtet, weil der Platz dazwischen knapp und kostbar war.

Natursteinmauer an der Reichen Zeche Freiberg
Kamenná zeď u štoly Reiche Zeche Freiberg

Die Mauerraute (Asplenium ruta-muratia), ein kleiner Streifenfarn, hat in den letzten Jahren viele Standorte durch Mauersanierungen eingebüßt. | Sleziník routička je malá kapradina, která
v posledních letech přišla o mnoho stanovišť kvůli sanacím zdí.

Alte Burgmauern gehören zu den bevorzugten Lebensräumen
der Weinbergschnecken (Helix pomatia).
Hlemýžď zahradní vyhledává staré hradní stěny.
velký a vrápenec malý se v létě ukrývají na teplých půdách v nižších horských polohách. V zimě pak netopýři využívají jiné lidmi
vytvořené prostory – všechny bývalé krušnohorské šachty.
339
340

Rauchschwalbe (Hirundo rustica) | Vlaštovka obecná
Hornictví, ale zdaleka nejen jemu, vděčí naše krajina také za
mnoho kamenných valů. Místy velmi mohutné suché zídky se
dříve stavěly kvůli zpevnění cest a základů stavení, na příkrých
svazích sloužily k vyrovnání terénu a vyznačovaly úzké pásy
zemědělské půdy. Také kamenné snosy, které jsou dnes symbolem zdejší krajiny, dostávaly často tvar pravidelných zídek,
jelikož majitelé pozemků šetřili místem, jak se dalo. Takové
zídky poskytují ideální podklad mechům, lišejníkům a různým
druhům kapradin. Žijí zde ještěrky, pavouci, střevlíci a mnoho
dalších drobných živočichů. Pokud jsou zídky v blízkosti vod
ních zdrojů, najdeme v nich i žáby a mloky, kteří ve vlhkých
spárách hledají úkryt před letním sluncem.
Nejmohutnější kamenné zdi ovšem najdeme na zříceninách
hradů. K jejich stavbě bylo kdysi potřeba obrovského množství
malty, a tedy i vápna. Oblasti, která má jinak převážně kyselé
podloží, tak přibyly zajímavé nové biotopy. Zásadomilná lilie zlatohlavá, jedna z našich nejkrásnějších květin, se vyskytuje právě
v podhradí zřícenin Frauenstein, Purschenstein a Rauenstein.
Vápno využívá také známý hlemýžď zahradní a další plži s ulitou.

Klebriges Greiskraut (Senecio viscosus) auf der Staumauer Großhartmannsdorf | Starček lepkavý na hrázi v Großhartmannsdorfu

Siebenschläfer (Glis glis) | Plch velký
Moosen, Flechten und verschiedenen Farnen geben solche
Mauern eine ideale Grundlage. Eidechsen, Spinnen, Laufkäfer
und viele andere Kleintiere leben hier, vor allem in Gewässernähe finden Kröten und Molche zwischen feuchten Fugen
Zuflucht vor der Sommersonne.
Die größten Natursteinmauern bieten die Ruinen der zahlreichen Burgen. Für deren Bau waren einst enorme Mengen Kalkmörtel erforderlich, was im ansonsten überwiegend von sauren
Gesteinen geprägten Gebiet zusätzliche Lebensräume brachte.
Gehäuseschnecken wie die bekannte Weinbergschnecke nut
zen den Kalk. Die basenliebende Türkenbund-Lilie, sicherlich
eine der schönsten heimischen Blütenpflanzen, kommt am Fuß
der Burgen Frauenstein, Purschenstein und Rauenstein vor.

Hausrotschwanz (Phoenicurus ochrurus) | Rehek domácí

Turmfalke (Falco tinnunculus) | Poštolka obecná
341
342

Die Blüten des Braunen Storchschnabels (Geranium phaeum)
wenden sich von der Sonne ab – eine Eigenschaft, der im Mittel
alter besondere Bedeutung zugemessen wurde. | Květy kakostu
hnědočerveného se otáčejí od slunce, čemuž lidé ve středověku
přičítali zvláštní význam.

Die Rote Mauerbiene (Osmia bicornis) besiedelt auch Hohlräume an Gebäuden oder sogenannte Insektenhotels. | Zednice
rezavá osidluje dutiny v budovách i takzvané hotely pro hmyz.

Viele Burgen, wie auch Frauenstein, standen einst auf waldfreien
Erhebungen und wurden später von Schlossparks umgeben, die sich
inzwischen zu artenreichen Wäldern entwickelt haben.
Mnoho hradů, včetně toho ve Frauensteinu, stálo původně na
bezlesých návrších. Později byly na těchto místech založeny parky,
z nichž se postupem času vyvinuly druhově bohaté lesy.

Die Türkenbund-Lilie (Lilium martagon) profitiert vermutlich vom
Kalkmörtel, der aus alten Burggemäuern ausgewaschen und an
ihrem Fuße abgelagert wurde. | Lilii zlatohlavé prospívá vápenná
malta, kterou déšť splachuje ze starých hradních zdí do přilehlé půdy.
343
1 Kirche Oederan | kostel v Oederanu


2 Burg Rauenstein | hrad Rauenstein


3 Saigerhütte Grünthal | Saigerova huť Grünthal


4 Stützmauern der früheren Schweinitztalbahn (und anderer, ehemaliger Bahnstrecken)


opěrné zdi trati Schweinitztalbahn
5 Wehrkirche Dörnthal


6Kirche und Wasserturm Sayda | kostel a vodojem Sayda


7 Purschenstein Neuhausen


8 Staumauer Großhartmannsdorfer Teich (und andere Bergwerksteiche)


hráz Großhartmannsdorfského rybníka
9

 Bergbau-Mauern Zug und Brand-Erbisdorf | hornické zdi Zug a Brand-Erbisdorf
1
0 Stadtmauern und historische Bauwerke in Freiberg


městské hradby a další historické stavby ve Freibergu
1
1 Schloss Grillenburg | zámek Grillenburg

1
2 Burgruine und Hangmauern Tharandt | zřícenina Tharandt

1
3
Burg Frauenstein | hrad Frauenstein


1
4Riesenburg bei Osek / Ossegg | Rýzmburk nad Osekem

1
5Kloster Osek / Ossegg | klášter Osek

1
6Eisenbahn-Viadukt in Mikulov / Niklasberg | železniční viadukt Mikulov


1
7 Stadt- und Nikolaikirche Dippoldiswalde


městský kostel a kostel sv. Mikuláše Dippoldiswalde
1
8 Kirche Kreischa | kostel Kreischa

1
9 Hangmauern um Glashütte | zídky ve svazích v okolí Glashütte

2
0 Schloss Bärenstein | zámek Bärenstein


2
1(sanierte) Wegemauern am Geisingberg-Osthang

(opravené) zídky na východním svahu Geisingbergu
2
2

 Schloss + Ruine Lauenstein | zámek a zřícenina Lauenstein
2
3Rosenburg in Krupka / Graupen | Růžový hrádek v Krupce


2
4 Ruine Geiersburg / Kyšperk bei Unčín / Hohenstein | Kyšperk nad Unčínem

2
5Schloss Kuckucksstein + Hangmauern um Liebstadt

zámek Kuckucksstein + zídky ve svazích v okolí Liebstadtu
344
1

2

12

11

18

10

17


9
25

19

8

13

20

22
21 

5

6

16


7
3

4

14

15

24
23


Frauenstein – eine Kulturlandschafts
wanderung im Herzen des Ost-Erzgebirges
Frauenstein – procházka kulturní krajinou
v srdci východního Krušnohoří
Z
S
iemlich genau in der geografischen Mitte des Ost-Erzge
birges befindet sich das Städtchen Frauenstein. Auf einem
Granitporphyr-Felssporn thront die nach Norden weithin sichtbare Burg. Zu Füßen der Ruinenmauern bedeckt der ehemalige
Schlosspark die Fortsetzung des Felsspornes. Inzwischen hat
sich daraus ein naturnaher, vielgestaltiger Laubmischwald ent
wickelt, seit 1997 als Flächennaturdenkmal geschützt. Besonders
lohnt sich ein Ausflug im Juni, wenn der wahrscheinlich größte
Bestand an Türkenbund-Lilien des Ost-Erzgebirges erblüht.
Zwei Kilometer nördlich und 150 Höhenmeter unter der
Burg liegt Kleinbobritzsch, wo der bekannteste Sohn Frauensteins, der Orgelbauer Gottfried Silbermann, 1683 geboren
wurde. Auch wenn von den eigentlich dazugehörigen, rund
100 Meter breiten Feldstreifen infolge der heute großräumig
arbeitenden Landwirtschaft nicht mehr viel zu sehen ist, handelt es sich doch um ein typisches Waldhufendorf. Sehr schön
kann man erkennen, wie die alten Bauerngehöfte auf den
eiszeitlichen Hangterrassen errichtet wurden, geschützt vor
den immer wiederkehrenden Hochwässern.
Nordwestlich von Frauenstein ragt der Turmberg (633 m)
auf. An seiner Flanke wurde in einem großen Steinbruch
Quarzporphyr als Schottermaterial für den Bau der Eisenbahnlinie Klingenberg – Pretzschendorf – Frauenstein gebrochen.
Die 1971 stillgelegte Bahnstrecke zeichnet sich teilweise noch
deutlich in der Landschaft ab.
Bekannt sind westlich der Stadt auch die beiden QuarzitNaturdenkale »Weißer Stein« und »Buttertöpfe«.
Im neu ausgewiesenen Naturschutzgebiet Gimmlitztal
kann man die Grundmauern der historischen Silberwäsche
entdecken, vom Frauensteiner Kulturverein mühevoll wieder
freigelegt, und das »Silberne Klassenzimmer«. Die Mitte des OstErzgebirges bietet Natur und Kulturgeschichte gleichermaßen.
346
koro přesně v geografickém středu východního Krušnohoří se nachází Frauenstein – malé městečko s nápadně
velkým náměstím. Na ostrohu ze žulového porfyru se tu nad
městem tyčí stejnojmenný hrad. Tato krajinná dominanta
prošla rekonstrukcí a za mírný poplatek je přístupná veřejnosti.
Pod hradbami, na výběžku skalnatého ostrohu, se rozkládá
zámecký park. Postupem času zde vznikl přírodě blízký, pestrý
listnatý les, který je od roku 1997 chráněný. Návštěva se vyplatí
především v červnu, kdy tu rozkvétá asi nejrozsáhlejší porost
lilie zlatohlavé ve východním Krušnohoří. Typickým druhem
rostoucím podél hradních zdí je také bez černý.
Dva kilometry na sever a o 150 metrů níž leží osada Kleinbobritzsch, v níž se roku 1683 narodil nejslavnější frauensteinský
rodák, stavitel varhan Gottfried Silbermann. Jedná se o typickou
lánovou vesnici, přestože dnes už z bývalých protáhlých a přibližně sto metrů širokých políček mnoho nezbývá. Pěkný pohled
je na staré selské dvory, které byly postaveny na terasách původem z doby ledové, které chránily domy před velkou vodou.
Na severozápad od Frauensteinu se tyčí vrch Turmberg
(633 m). Na jeho úbočí se ve velkém kamenolomu dobýval
křemenný porfyr, který skončil jako základ železniční trati
Klingenberg – Pretzschendorf – Frauenstein. Ta byla sice zrušena už v roce 1971, ale místy je v krajině dodnes dobře patrná.
Mezi Turmbergem a Frauensteinem trať připomíná kamenný
snos – je zarostlá hustým křovím a téměř nepřístupná.
Na západ od města jsou k vidění dvě známé přírodní památky
z křemence: Weißer Stein a menší, ale nápadnější Buttertöpfe.
Návštěvník, který se zajímá o historii zdejší krajiny, se může
vydat po turistické stezce údolím a stejnojmennou rezervací
Gimmlitztal. Velmi aktivní spolek Frauensteiner Kulturverein
zde mimo jiné odkryl a zpřístupnil základy historického rudného prádla.
347
Ohne Zweifel: Viele Gebäude, die seit 1990 saniert wurden,
hatten es dringend nötig. Die meisten Baumaßnahmen kamen
zwar der Bauwerkssubstanz zu gute, der Wohnqualität und der
Heizkostenrechnung der Eigentümer und damit letztlich auch
der Umwelt. Zu Letzterer gehören aber gleichfalls die Rauchschwalben und die Fledermäuse, die in »offenen Häusern« ideale
Lebensbedingungen finden, ebenso wie Flechten, Moose und
Kleinfarne, die sich an feuchten Mauern ansiedeln. Nicht alle
diese Habitate können bei Sanierungsmaßnahmen erhalten
werden. Mit etwas vorausschauender Planung und, vor allem,
entsprechendem Verständnis für die Mitbewohner lassen sich
aber dennoch Kompromisse erzielen. Oder aber Ersatzlebensräume schaffen – so wie dies der Freitaler Arbeitskreis »Naturbewahrung« tut, der sich erfolgreich für Mauerseglerkästen an
Wohnblockfassaden einsetzt.
Ersatzquartiere für Fledermäuse
Besonders dann, wenn größere Abriss- und Umbaumaßnahmen
anstehen, sind Expertise und Initiative der Naturschutzbehörden gefragt. So wie jüngst am Altenberger Gymnasium. Bevor
dessen alte Turnhalle dem großen Neubau weichen musste,
untersuchten Experten die Holzverkleidung. Sie wiesen die sommerliche Besiedlung durch Fledermäuse wie Nord- und Zweifarbfledermaus nach und fanden außerdem Reste von Vogelnestern. Um den Fledermäusen und Vögeln am Sportkomplex
auch zukünftig Lebensstätten zur Verfügung zu stellen, wurden
am Schulgebäude zahlreiche Spezialkästen aus dauerhaftem
Holzbeton montiert. Auch hinter der Vorhangfassade der neuen
Dreifelder-Turnhallte bieten nun großflächige Spaltenquartiere
für Fledermäuse ortsnahen Ersatz.
Fledermauskästen am Giebel des Altenberger Gymnasiums
und unter der Dachrinne | Budky pro netopýry na štítu a pod
okapovou rourou altenberského gymnázia.
348
Není pochyb, že řada budov, které byly po roce 1990 opraveny,
to opravdu potřebovala. Většina stavebních prací přinesla kvalitnější materiály, zvýšila úroveň bydlení a srazila náklady na vytápění. Příliš však nepomohla živé přírodě. Vlaštovky a netopýři
přišli o ideální úkryty, lišejníky, mechy a drobné kapradiny zase
o své vlhké zdi. Vše se samozřejmě při rekonstrukci zachovat
nedá, ale pokud se dopředu trochu plánuje (a pokud má člověk
pochopení pro své zvířecí spolubydlící), existují přece jen určité
kompromisy. Případně můžeme jako náhradu vytvořit úkryty
zcela nové. Ve Freitalu se například rozvěšují budky pro rorýse
na stěny paneláků.
Náhradní bydlení pro netopýry
Kirchensanierung in Kreischa
Als wegweisend kann in diesem Sinne auch heute noch die 1994
erfolgte Sanierung der Kirche in Kreischa gelten. Dabei war wichtig, bereits bei der Planung die Vorbehalte der Denkmalschutzbehörde zu berücksichtigen. So wurden die Fledermausgaupen
mit Regenjalousien versehen, die fünf Zentimeter Höhenabstand
haben, um allen Fledermausarten den Zugang zu gewähren, aber
Tauben (mit ihrem Bausubstanz schädigenden Kot) fernzuhalten.
In der Turmlaterne, in etwa 38 Metern Höhe, wurde ein Falkennistkasten angebracht, unter der abschließenden Turmhaube, auf einer extra eingezogenen Dielung, zusätzlich ein Eulenkasten. Alle
arterhaltenden Maßnahmen sind seither angenommen worden.
»Bei derartigen großen Sanierungsmaßnahmen ist es wichtig, im Vorfeld die Entscheidungsträger, Planer und Denkmalschutzbehörden von diesen (unbedingt notwendigen) Vorhaben zu überzeugen. Vielfach wird aus Unwissenheit über die
Ausmaße der Lösungsvorschläge eine Blockadehaltung entwickelt. Im Fall der Sanierung der Kreischaer Kirche standen die
Pfarrerin, der Kirchenvorstand und viele Gemeindemitglieder
hinter diesem Anliegen. Denn die Bewahrung der Schöpfung
ist unser aller Anliegen (Christian Jentsch, Naturschutzhelfer
und Kirchvorsteher sowie in der damaligen Zeit Gemeinderat)
Tam, kde dochází k velkým demolicím a přestavbám, oslovují investoři často ochranáře s žádostí o odbornou pomoc. Tak
tomu bylo nedávno v případě altenberského gymnázia. Stará
tělocvična musela ustoupit nové, větší hale, než se tak ale stalo,
prohlédli experti její dřevěné obložení. Zjistili, že zde v létě sídlí
netopýři, například netopýr severní a netopýr pestrý, a kromě
toho našli zbytky ptačích hnízd. Aby netopýrům i ptákům jejich
oblíbené úkryty zůstaly, bylo na školní budovu namontováno
mnoho speciálních budek z odolného dřevocementu. Také za
zavěšenou fasádou nové tělocvičny najdou netopýři dostatečně velké náhradní prostory – důležité je, že to bude na stejném
místě jako dříve.
Oprava kostela v obci Kreischa
Jako vzor citlivé rekonstrukce může dodnes sloužit sanace kostela v obci Kreischa z roku 1994. V tomto případě bylo zásadní, že
se požadavky památkářů zohlednily už při plánování celé akce.
Vikýře byly opatřeny venkovními žaluziemi, které mají pěticentimetrové mezery – tak velké, aby jimi proletěly všechny druhy
netopýrů, ale už ne holubi, jejichž trus poškozuje zdivo. Ve střešní lucerně, ve výšce přibližně 38 metrů, byla instalována hnízdní
budka pro sokoly a pod kostelní bání, na speciálně vytvořeném
obložení, ještě budka pro sovy. Všechna opatření se dobře ujala.
»Při podobných velkých rekonstrukcích je důležité nejprve
přesvědčit investory, plánovače a památkáře o tom, že jsou tato
opatření vůbec potřeba. Často se stává, že jsou důležití lidé z
nevědomosti proti. V případě kostela v obci Kreischa pomohla
farářka, církevní představenstvo a mnoho farníků. Pomoc živým
tvorům je totiž úkolem nás všech.« (Christian Jentsch, ochránce
přírody a představený církve)
junger Turmfalke bei der Beringung im Kreischaer Kirchturm
Mladá poštolka při kroužkování v kostelní věži (Kreischa)
349
Falter im Lampenlicht | Motýli ve světle lamp
(1) Grünes Blatt (Geometra papilionaria) | Zelenopláštník březový
(2) Weißer Bär (Spilosoma menthastri) | Přástevník mátový
(3) Brauner Bär (Arctia caja) | Přástevník medvědí
(4) Schwarzbraunbindiger Blattspanner (Xantorhoe montanata)
Píďalka šťovíková
(5) Achateule (Phlogophors meticulosa) | Blýskavka mramorovaná
(6) Wanderzünsler (Nomophila noctuella) | Zavíječ stěhovavý
(7) Ampfer-Spanner (Timandra comae) | Žlutokřídlec šťovíkový
350
1
(Zu viel) Helligkeit für Nachtinsekten
Noční hmyz a přemíra světla
Astronomen nennen das Problem »Lichtverschmutzung«. Bis
weit in ihr Umland erleuchten die Städte mit ihren unzähligen
Lampen den Nachthimmel. Nur die hellsten Sterne können da
noch durchscheinen. Es gibt Stadtkinder, die haben noch nie
die Milchstraße gesehen.
Immer weiter dringen Straßenlaternen, die Beleuchtung von
Gewerbegebieten und Wohnsiedlungen auch in Gegenden vor,
in denen es vor Kurzem nachts noch dunkel war. Dies ist nicht
nur für Sternengucker ein Problem.
Besonders die Lampen, die weißes, UV-reiches Licht ausstrahlen, ziehen viele Insekten der Umgebung an, sie saugen die
Nachtfalter geradezu in ihre meist tödlichen Fallen. An einer
einzigen Straßenlaterne können in einer Sommernacht über
100 Insekten-Individuen verenden. Sie hätten eigentlich noch
zum Bestäuben von Pflanzen beitragen sollen oder wären als
Futter für Fledermäuse nötig gewesen.
Dass sich nachtaktive Schmetterlinge von Kunstlicht anziehen
lassen, ermöglicht dem Naturfreund aber Begegnungen mit so
mancher besonderen Art. Entomologen – Insektenkundler –
spannen dazu weiße Laken auf und leuchten diese an.
Man kann auch an einem lauen Sommerabend einfach mal
das Fenster offen lassen.
Astronomové tomu říkají světelný smog. Města osvětlují noční
oblohu záplavou světelných zdrojů, takže vidíme jen nejjasnější
hvězdy. Mnoho městských dětí například nikdy nevidělo Mléčnou dráhu.
Pouliční lampy, osvětlení průmyslových areálů i sídlišť proniká dnes i do míst, kde jsme ještě nedávno mohli zažít opravdovou tmu. A není to jen problém milovníků hvězd. Lampy, které
vyzařují bílé světlo spolu s ultrafialovým zářením, především
přitahují mnoho druhů hmyzu.
U jediného takového světelného zdroje může během letní
noci přijít o život více než stovka zástupců hmyzí říše, kteří přitom ještě mohli opylovat květy nebo sloužit jako potrava netopýrům.
Skutečnost, že umělé světlo láká například noční motýly,
představuje naopak výhodu pro milovníky přírody, kteří je u lampy mohou pozorovat. Entomologové to dělají ještě jinak – napínají bílá prostěradla a osvětlují je.
Nejjednodušší je ovšem zapomenout v létě zavřít okna.
2
5
3
6
4
7
352
Bergbau-Biotope
Biotopy
vzniklé těžbou
Bergbau-Biotope | Biotopy vzniklé těžbou
353
354
Rosa leuchten im Hochsommer die Heidekrautteppiche (Calluna
vulgaris) auf den Halden von Muldenhütten, dazwischen Pfeifengras (Molinia caerulea). | Haldy u Muldenhütten zdobí na vrcholu
léta růžový koberec z vřesu obecného. Okolo bezkolenec modrý.

Bis Ende des 18. Jahrhunderts wurden um Katharinaberg / Hora
svaté Kateřiny Kupfer- und Silbererze gefördert. | V okolí Hory Svaté
Kateřiny se do konce 18. století těžily měděné a stříbrné rudy.

Der Stolln »Neuer Segen Gottes« im Striegistal diente der
Entwässerung der Gruben von Himmelsfürst und Linda.
Štola Neuer Segen Gottes v Striegistalu sloužila k odvodňování
šachet Himmelsfürst a Linda.
355

Karg sind die sauren Halden am nordöstlichen Stadtrand von
Freiberg, so beim Besucherbergwerk »Alte Elisabeth«.
Kyselé haldy na severovýchodním okraji Freibergu jsou chudé na
vegetaci. Zde okolí prohlídkové štoly Alte Elisabeth.
356

Schlackehalden wie bei Halsbrücke widersetzen sich der
Besiedlung durch Pflanzen besonders stark.
Na haldách strusky mají rostliny těžký život. Na obrázku struska
u Halsbrücke.
357
»D
a blickt der Reisende in einen Thalkessel hinab, der
aber nichts mit jenen lieblichen, grünen Idyllen aus
Wiesenstreifen, Baum- und Gebüschgruppen gemeinsam hat,
die wir in den erzgebirgischen Thälern so häufig antreffen […]
Schwarzgraue Halden von Schlacken senken sich steil zur trüben
Mulde hinab, und auch die Thalseiten sind kahl und sehen wie
verbrannt aus; nur ganz oben fristet eine ärmliche Grasvege
tation ein kümmerliches Dasein […] Wer es nicht wüßte, würde
es kaum erraten, dass da unten in so trostloser Umgebung das
helle, glänzende Edelmetall gewonnen wird.« (Heinrich Gebauer,
Bilder aus dem Sächsischen Berglande, 1882)
358
»T
u se návštěvník zadívá do údolí, jež však nemá nic spo
lečného s onou krásnou, zelenou idylou luk, lesíků a
remízků, kterých jsou jinak Krušné hory plné. […] Černošedé
haldy strusky prudce klesají do kalných prohlubní a rovněž
údolní stráně jsou holé a připomínají spáleniště; jen úplně
nahoře přežívá v bídných podmínkách ubohá vegetace. […]
Nikdo by neuhodl, že se pod tak bezútěšnou krajinou těžil
světlý, blýskavý ušlechtilý kov.« (Heinrich Gebauer, Bilder aus
dem Sächsischen Berglande, 1882)

Das Große Mausohr (Myotis myotis) ist die größte heimische
Fledermausart – und europaweit geschützt. | Netopýr velký je
naším největším netopýrem. V celé Evropě je chráněný.

Tiefer-Bünau-Stolln im Besucherbergwerk »Vereinigt Zwitterfeld zu Zinnwald« | Štola Tiefer-Bünau-Stolln ve zpřístupněném
důlním díle Vereinigt Zwitterfeld zu Zinnwald
359

Weniger als ein Prozent Zinn ließ sich aus dem Altenberger Erz
gewinnen – der Rest füllte unter anderem die Bielatal-Spülkippe.
Altenberská ruda obsahovala méně než jedno procento cínu.
Zbylý materiál skončil mimo jiné v plavené výsypce nad Bielatalem.
360

Eine 150 Meter tiefe Pinge klafft heute anstelle des Zwitterstocks von Altenberg. | Na místě altenberských dolů Zwitterstock
dnes zeje 150 metrů hluboká pinka.
W
o der Bergbau fündig wurde, blieb kaum ein Stein über
dem anderen. Große, kahle Halden prägten über Jahr
hunderte die Landschaften um Freiberg und Freital, am Mückenberg, in Katharinaberg und anderswo. Dort, wo die Industrialisierung das Hüttenwesen erfasste, wie in Muldenhütten und
Halsbrücke, wurde es richtig schlimm giftig. Nein, »umweltfreundlich« war der Bergbau im Ost-Erzgebirge ganz sicher
nicht. Bergleute hatten ein kurzes Leben; und nur wenige
Extremisten unter der Tier- und Pflanzenwelt konnten sich auf
den Kippen behaupten.
Umso faszinierender ist es zu erleben, wie die Natur sich die
alten Halden aus »taubem Gestein« und Schlacken seither zurückerobert. Nahezu sibirisch anmutender Birkenwald bedeckt
inzwischen die Spülkippe des Altenberger Zinnbergbaus, bis
1990 noch als »Rotes Meer« berüchtigt für gefährliche Staubauswehungen. Selbst auf den kontaminierten Schlackehalden
von Muldenhütten grünt es wieder – und blüht im August im
wunderschönen Rosa der Heidekraut-Teppiche.
V
místech, kde se kdysi těžilo, dnes nezůstal kámen na
kameni. Krajinu kolem Freibergu a Freitalu, oblast Komáří
vížky, Cínovce a mnoho dalších utvářejí už stovky let velké
holé haldy. Tam, kde během průmyslové revoluce vznikly hutě
(např. Muldenhütten a Halsbrücke), se navíc do přírody dostalo
mnoho jedů. Kdepak, hornictví ve východním Krušnohoří rozhodně nebylo šetrné k životnímu prostředí. Havíři měli kráký
život a na výsypkách se uchytilo jen málo odolných druhů
rostlin a živočichů.
Tím více člověka překvapí, jak si příroda nakonec podmanila
i staré haldy z hlušiny a strusky. Plavená výsypka altenberských
cínových dolů, před rokem 1990 známá jako »Rudé moře« a
pověstná nebezpečnými prachovými víry, je dnes pokrytá
březovým porostem, který působí téměř sibiřsky. Zelenají se i
kontaminované struskové haldy u Muldenhütten – a v srpnu na
nich dokonce rozkvétá růžový koberec vřesu. Tyto pozůstatky
po těžbě ve freiberském revíru představují zajímavý důkaz rozmanitého chemického složení rudných žil. Na sever a na jih od
Freibergu najdeme haldy s kyselými horninami. Tento materiál,
361
Besonders die vielen Hinterlassenschaften im Freiberger
Bergbaurevier spiegeln die unterschiedlichen chemischen
Zusammensetzungen der Erzgänge wider. Da gibt es zum
einen die Halden mit saurem Gestein nördlich und östlich der
Bergstadt. Das sulfid- und arsenreiche Material lässt nicht allzu
viele Pflanzenarten wachsen: Neben Heidekraut sind dies Rotes
Straußgras und Pfeifengras, Gebirgs-Hellerkraut und Taubenkropf-Leimkraut sowie, unübersehbar, Birken. Und natürlich
Flechten, darunter einige ganz spezielle Arten. Dem gegenüber
stehen die kalkhaltigen Karbonspathalden um Brand-Erbisdorf
mit einer sehr bunten Artengarnitur. Viele Pflanzen, die hier
vorkommen, sind heute in der Roten Liste Sachsens aufgeführt,
weil sie aus der übrigen Landschaft durch Stickstoffüberschuss
oder saure Niederschläge verdrängt wurden: Golddistel, Winter
grün, Birngrün sowie Braunrote Sitter, um nur einige zu nennen.
362
který mimo jiné obsahuje sulfidy a arzén, růstu rostlin příliš nepřeje: kromě zmíněného vřesu zde roste jen omezené množství
druhů, například psineček obecný, bezkolenec, penízek modravý, silenka nadmutá a nepřehlédnutelná bříza. A samozřejmě
také lišejníky, mezi nimiž je i několik speciálních druhů. Naproti
tomu na kalcitových haldách v okolí Brand-Erbisdorfu, které
obsahují vápník, najdeme rostlin velké množství. Mnoho z nich
je dokonce na seznamu ohrožených druhů, protože z přírodní
krajiny vymizely kvůli přebytku živin (eutrofizaci) nebo kvůli kyselým dešťům: mezi jinými pupava obecná, hruštička, hruštice
jednostranná či kruštík tmavočervený. Podobné horniny s obsahem vápníku leží také na jiných haldách, které už však laik ani
nerozezná od původní krajiny. Poblíž Glashütte na jedné takové
haldě prospívá zásadomilná orchidej, která bývá označována za
symbol východního Krušnohoří – vstavač mužský.

Die leuchtend rote Rost-Kleinsporflechte (Acarospora sinopica)
besiedelt schwermetallhaltige Halden; außerdem im Bild:
die Flechtenarten Lecanora polytropa und Lecidea plana.
Zářivě červená drobnovýtruska rezavá (Acarospora sinopica)
osidluje haldy s obsahem těžkých kovů. Další druhy na fotografii:
Lecanora polytropa a Lecidea plana
Ebenfalls kalkhaltiges Gestein lagert auch anderswo auf alten
Bergbauhalden, die für den Laien kaum noch als solche zu
erkennen sind. Bei Glashütte gedeiht dort die basenliebende
»Charakterorchidee des östlichen Erzgebirges«, das Stattliche
Knabenkraut.
Große Bedeutung für Fledermäuse, aber auch als winterliche Rückzugsorte für Amphibien und Kleintiere haben die
vielen alten Stolln- und Schachtöffnungen. Leider sind inzwischen die meisten verschüttet.
Unbedingt zu nennen ist schließlich noch das umfangreiche System aus Röschen (Wassertunneln) und Kunstgräben
der Revierwasserlaufanstalt, über die den Wasserrädern der
Freiberger und Brander Bergbauanlagen das unverzichtbare
Aufschlagswasser zugeführt wurde.
Pro netopýry, obojživelníky a další drobné živočichy mají velký
význam opuštěné štoly. Většina jich je však bohužel zasypána.
Za zmínku stojí také složitý systém vodních tunelů
a příkopů, kterým byla přiváděna voda do freiberského
a brandského revíru.

Die Wasserfledermaus (Myotis daubentonii) gehört zu den
Arten, die in Bergbaustolln überwintern. | Netopýr vodní patří
k druhům, které přezimují v důlních štolách.

Eine Besonderheit der Zinnerz-Bergbaukippen um Altenberg
ist der Dünen-Sandlaufkäfer (Cicindela hybrida).
Svižník zvrhlý je zvláštností cínových hald v okolí Altenbergu.
363

Auch das anspruchslose Land-Reitgras (Calamagrostis epigeios)
ist eine der wenigen Arten, die die Schwermetallhalden von Mulden
hütten besiedeln. | Nenáročná třtina křovištní je jedním z mála druhů,
které rostou v Muldenhütten na haldách s obsahem těžkých kovů.
364

Die Orchidee Braunrote Sitter (Epipactis atrorubens) kommt
auf den basischen Halden von Brand-Erbisdorf vor.
Orchidej kruštík tmavočervený roste na zásaditých haldách
v Brand-Erbisdorfu.

Das Gebirgs-Hellerkraut (Thlaspi caerulescens) ist auf den
Bergwiesen des Ost-Erzgebirges zu finden, aber auch auf schwermetallhaltigen Flächen. | Penízek modravý najdeme na horských
loukách východního Krušnohoří, ale také v místech, kde půda
obsahuje těžké kovy.
365
1 Stolln im Striegistal | štoly v údolí Striegistal


2 Halden um Brand-Erbisdorf | haldy v okolí Brand-Erbisdorfu


3 Stolln und Halden Freiberg | štoly a haldy Freiberg


4 Halden Muldenhütten | haldy Muldenhütten


5 Halden Halsbrücke | haldy Halsbrücke


6Grabentour Bobritzschtal


7 Kunstgrabensystem der Revierwasserlaufanstalt


Freiberská Revírní vodohospodářská soustava
8Anthrazithalde Brandov / Brandau | antracitová halda Brandov


9 Stolln und Halden Katharinaberg | štoly a haldy Hora Svaté Kateřiny


1
0 Seiffener Pingen | Seiffenské pinky


1
1 Floßgraben Fláje / Fleyh-Clausnitz | plavební kanál Fláje-Clausnitz


1
2 Flussspathalde Moldava / Moldau | flouritová halda Moldava

1
3Kalkwerk Hermsdorf | vápenka Hermsdorf

1
4ehem. Kalkwerk Rehefeld | bývalá vápenka Rehefeld


1
5Sadisdorfer Pinge + Zinnklüfte + Wismuthalde Pöbeltal


pinka v Sadisdorfu + cínové rokle + bismutová halda Pöbeltal
1
6Aurora-Stolln und andere bei Dorfhain | štola Aurora-Stolln Dorfhain

1
7 Kohle- und Wismuthalden Freital | uhelné a bismutové haldy Freital

1
8 Bergbaulandschaft Hirtenwiesen (Glashütte)


hornická krajina Hirtenwiesen (Glashütte)
1
9 Wismuthalde Bärenhecke | bismutová halda Bärenhecke

2
0 Spülhalde Bielatal | plavená výsypka Bielatal

2
1Sachsenhöhe Bärenstein


2
2 Altenberger Pinge + Halden | pinka a haldy v Altenbergu

2
3Bünau-Stolln, Aschergraben und Halden Zinnwald / Cínovec

2
4Pinge + Halden am Komáří hůrka / Mückenberg | pinka a haldy na Komáří vížce


2
5Kohlekippen Varvažov / Arbesau | odkaliště Varvažov


366
17

6

5

16

3


1
4

2

18

15

19

20 21


22


7
13

11

8

10

9

12


14
23

24

25

Radtourvorschlag | Tip na cyklovýlet
Mit dem Fahrrad rund ums Freiberger
Bergbaurevier
Z
um Erbe der Erzgewinnung und der nachfolgenden Industrialisierung der Bergbau-Hauptstadt zählt ein dichtes Netz
von größeren und kleineren Straßen, bis hin zu vielen fahrrad
tauglichen Wegen. So kann man die meisten Halden und
Mundlöcher auch per Rad erkunden, ohne die vielbefahrenen
Hauptverkehrsachsen benutzen zu müssen. Zu den unbedingt
sehenswerten Zielen gehören das Bergbaumuseum »Huthaus
Einigkeit« und das Besucherbergwerk »Bartholomäusschacht«
in Brand-Erbisdorf, die Karbonspathalden Beschert-Glück und
Richtschachthalde am Nordrand der Kleinstadt, die Schlackehalden von Muldenhütten, das Muldental mit vielen Stollnausgängen und dem parallel zum Fluss verlaufenden Roten
Graben, die historischen Anlagen am 7. und 8. »Lichtloch« des
Rothschönberger Stollns, und schließlich die Bergstadt selbst.
Eine teilweise gut erhaltene Stadtmauer umfasst das historische Zentrum mit bedeutenden Baudenkmalen wie dem
Freiberger Dom und den Patrizierhäusern am Obermarkt.
Außerdem erwarten den naturkundlich interessierten Besucher das Bergbaumuseum sowie, im restaurierten Schloss
Freudenstein, die Terra Mineralia. Leider wurde das renommierte Naturkundemuseum vor einigen Jahren geschlossen –
Naturfreunde hoffen auf eine Wiedereröffnung. Im Nordosten
der Stadt kann man ins Besucherbergwerk der HimmelfahrtFundgrube einfahren, wo verschiedene Führungen die Untertage-Geschichte des Bergbaus vom 14. bis ins 20. Jahrhundert
erlebbar machen.
Neben dem »Silbernen Erbe« hat die Umgebung aber
auch noch weitere naturkundliche Erlebnisorte zu bieten. Im
Freiberger Stadtwald – es ist zu hoffen, dass dieser nicht durch
einen geplanten Schnellstraßenbau abgeschnitten wird –
befinden sich zwei Teiche. Während am Großteich im Sommer
Badetrubel herrscht, steht der Mittelteich als Flächennaturdenkmal unter Naturschutz. Ausgesprochen artenreich ist
368
Na kole freiberským revírem
K
dědictví, které se kolem Freibergu zachovalo po dobývání
rud a následné industrializaci, patří také hustá síť větších i
menších cest, z nichž mnohé jsou sjízdné na kole. K většině hald
i štol se tedy bez problémů dostanete v sedle bicyklu a mimo
frekventované hlavní tahy. K nejatraktivnějším cílům patří kulturní památka Grube Himmelsfürst, hornické muzeum Huthaus
Einigkeit a prohlídková štola Bartholomäusschacht v Brand-Erbisdorfu, kalcitové haldy Beschert-Glück a Richtschachthalde
na jeho severním okraji, haldy strusky v okolí Muldenhütten či
údolí Muldy s mnoha štolami a kanálem Roter Graben, který
vede souběžně s řekou. Za pozornost rovněž stojí historické budovy u ústí sedmé a osmé větrací šachty Rothschönberské štoly
(přes 50 kilometrů dlouhá odvodňovací štola freiberských dolů z
19. století) a samozřejmě také samotné hornické město Freiberg.
Částečně zachované městské hradby skrývají historické centrum
s významnými stavebními památkami, jako je například freiberský dóm a měšťanské domy na náměstí Obermarkt. Návštěvníka, který se zajímá o přírodu, upoutá také hornické muzeum a
expozice Terra Mineralia v restaurovaném zámku Freudenstein.
Proslulé přírodovědné muzeum je bohužel už pár let zavřeno
– nezbývá než doufat, že ne na dlouho. V severovýchodní části
města je možné navštívit s průvodcem štolu Himmelfahrt-Fundgrube: na vlastní kůži tu zažijete, jak se kdysi dolovalo, a dozvíte
se něco o zdejší historii, která sahá až do 14. století.
Okolí Freibergu však není pouze rájem pro obdivovatele
»dědictví stříbrného věku«. Najdeme tu i mnoho přírodních
zajímavostí. V městském lese (kterému hrozí rozdělení kvůli
stavbě rychlostní silnice) se nacházejí dva rybníky. Ten velký
(Großteich) funguje v létě jako koupaliště, zatímco druhý
(Mittelteich) je chráněnou přírodní památkou. Obzvlášť druhově bohaté jsou jeho zarostlé pobřežní oblasti, které postupně
přecházejí v bažinatý les. Za malou zajížďku rozhodně stojí i
velké křemencové lomy u obce Oberschöna. Doporučujeme
také projížďku na kole podél řeky Freiberger Mulde.
dessen Verlandungszone, die moorartig in den Wald übergeht.
Spannend ist des Weiteren ein Abstecher zu den großen Quarzitsteinbrüchen von Oberschöna. Und nicht zuletzt lohnt die
Freiberger Mulde eine Radtour.

Die Karbonspathalden bei Brand-Erbisdorf sind Oasen der Artenvielfalt – auch dank der Pflegeeinsätze des Freiberger Naturschutzbundes. | Haldy u Brand-Erbisdorfu jsou oázou druhové rozmanitosti
– také díky aktivitě freiberské pobočky spolku Naturschutzbund.
369
370
Bahnhof Freiberg  Freiberger Stadtwald  Oberschöna
 Linda  Himmelsfürst  Brand-Erbisdorf  Zug  Langenrinne  Muldenhütten  Halsbach  Tuttendorf / Conradsdorf
 Halsbrücke  Lössnitz  Freiberg
ca. 40 km
nádraží Freiberg  Freiberský městský les  Oberschöna
 Linda  Himmelsfürst  Brand-Erbisdorf  Zug  Langenrinne  Muldenhütten  Halsbach  Tuttendorf / Conradsdorf
 Halsbrücke  Lossnitz  Freiberg
cca 40 km
371
de am nördlichen Stadtrand von Brand-Erbisdorf, um auf dieser
und der nahegelegenen Richtschachthalde den Gehölzaufwuchs zurückzudrängen. Das kommt Golddisteln und PurgierLein, Kreuzblümchen und Heide-Nelken zugute, außerdem einer Vielzahl von Käfern, Schmetterlingen, Wildbienen, Spinnen
und anderen Kleintieren – und nicht zuletzt den Naturfreunden
selbst. Beim gemeinsamen Arbeiten und anschließenden Picknick ergeben sich interessante, wertvolle Gespräche.
Péče o haldy Richtschachthalde
a Beschert-Glück-Halde
NABU-Einsatz Richtschachthalde
und Beschert-Glück-Halde
Bergbauhalden gehören nach 850 Jahren Montangeschichte
zur Kulturlandschaft des Erzgebirges – mitsamt der Kulturfolger unter den Pflanzen und Tieren, die hier eine Heimat gefunden haben. Darunter sind Spezialisten, etwa die Schwermetall vertragende Rost-Kleinsporflechte, ebenso wie Arten, die
früher auch andernorts im Offenland vorkamen. Inmitten der
allgemein stark überdüngten, von saurem Regen belasteten
Landschaft stellen vor allem die kalkhaltigen Halden um BrandErbisdorf wertvolle Refugien dar. Doch fassen auch hier rasch
Gehölze aller Art Fuß. Die Wiederbewaldung führt zu Nivellierung der wichtigen ökologischen Nischen. Um wenigstens an
einigen besonders bedeutsamen Orten diesen Prozess aufzuhalten, sind auch auf dem Kulturlandschaftselement Bergbauhalde hier und da Pflegemaßnahmen erforderlich. Dieser Aufgabe stellt sich der Naturschutzbund-Kreisverband Freiberg.
Jedes Jahr Ende März / Anfang April treffen sich etwa 20 Naturschützer zum Entbuschungseinsatz an der Beschert-Glück-Hal-
372
Důlní haldy se během 850 let hornické historie staly bezpochyby
součástí krušnohorské kulturní krajiny – společně s rostlinami a
živočichy, kteří na nich našli svůj domov. Patří k nim specializované druhy, z nichž některým nevadí ani těžké kovy, například
drobnovýtruska rezavá, stejně jako druhy, které se dříve vyskytovaly i jinde ve volné krajině. Vytlačeny z ní byly přemírou živin v
půdě a kyselými dešti, jejich útočištěm se pak staly vápenité haldy v okolí Brand-Erbisdorfu. I tyto haldy však mají tendenci rychle
zarůstat dřevinami všech druhů. Znovuzalesňování vede k nivelizaci důležitých ekologických nik a tím k úbytku druhové rozmanitosti. Aby se tento proces podařilo alespoň na nejvýznamnějších
místech zastavit, je nutné věnovat starým haldám patřičnou péči.
V okolí Freibergu ji zajišťuje ochranářská organizace Naturschutzbund-Kreisverband Freiberg. Každoročně na přelomu března
a dubna se přibližně dvacítka dobrovolníků schází na severním
okraji Brand-Erbisdorfu, aby na haldách Beschert-Glück-Halde a
Richtschachthalde prořezali přebytečné křoví. Díky jejich námaze
se zde drží pupava obecná, len počistivý, vítod obecný, hvozdík
kropenatý a navíc také mnoho druhů brouků, motýlů, divokých
včel, pavouků a dalších drobných živočichů.
Wiederentstehen der historischen Bergbaulandschaft in den Glashütter Hirtenwiesen
An vielen Orten im Ost-Erzgebirge gibt es Menschen, die sich
um die Bewahrung des Bergbau-Kulturerbes kümmern, z. B. um
Frauenstein, im Schweinitztal bei Deutschneudorf oder im Weißeritztal zwischen Klingenberg und Edle Krone. Auch in Glashütte bemüht sich seit den 1990er-Jahren ein Bergbauverein,
die von vielen hier fast vergessene, wechselvolle Geschichte
des Silberbergbaus in Erinnerung zu behalten. Dazu wurden in
den Hirtenwiesen nördlich der Uhrenstadt mehrere Stollneingänge freigelegt, Teiche gegraben und weitere Maßnahmen
umgesetzt. Das nützt auch Amphibien und Fledermäusen.
Obnova staré hornické krajiny:
Hirtenwiesen Glashütte
Na mnoha místech východního Krušnohoří žijí lidé, kteří se snaží připomínat historický význam zdejšího dolování – například
v okolí Frauensteinu, v údolí říčky Schweinitz u Deutschneudorfu nebo podél řeky Weißeritz mezi Klingenbergem a Edle
Krone. Také v Glashütte se místní hornický spolek od 90. let snaží uchovat vzpomínku na dějiny zdejší těžby stříbra. V oblasti
Hirtenwiesen severně od města bylo odkryto několik vstupů do
starých štol, obnovily se rybníky a proběhly i další terénní úpravy. Užitek z nich mají mimo jiné obojživelníci a netopýři.
373
374
Artenreiche Äcker
Druhově pestrá pole
Artenreiche Äcker | Druhově pestrá pole
375
376
Wildes Stiefmütterchen (Viola tricolor), ein noch nicht akut gefährdetes Ackerwildkraut | Violka trojbarevná, polní plevel, který
zatím nepatří mezi akutně ohrožené druhy.

Einst gab es »Krauthgärten« allerorten, heute gehört die Biogärtnerei neben dem Schloss Reichstädt zu den letzten Unternehmen mit Gemüseanbau. | Malá zelinářství bývala dříve skoro
všude, dnes však patří biozahradnictví u zámku Reichstädt k posledním podobným podnikům, které se živí pěstováním zeleniny.

Rehe (Capreolus capreolus) lieben auch Ackerfutter.
Srnec obecný se rád přiživí i na poli.
377
K
aum ein Singvogel wird so oft besungen
wie die Feldlerche.
»… Die steigenden Vögel, die Lerchen,
Sie spinnen ihr zwietönig Lied,
Das sie, ein silberner Faden,
Aufwinds und wolkenwärts zieht.
Unterm Liede der schwindenden Lerche,
Im Mai, hab ich einmal gedacht:
Vielleicht ist die ganze Erde
Um der Lerche willen gemacht.«
(aus: Eva Strittmatter, Die Lerche, 1983,
Gedichtband »Ich mach ein Lied aus Stille«)
378
N
ení mnoho zpěvných ptáků, o nichž by lidé složili
tolik básní jako o skřivanovi:
»Jsem výkřik radosti a plesu,
z luk vstoupám v jitra zbuzení;
to já jsem, který slunci nesu
od země pozdrav nadšení.
Střech pára táhne kol mne bílá,
nit stříbrná mně u nohou,
mně rosa křídla operlila,
ji v letu siju oblohou.«
(Victor de Laprade, Skřivan, překlad Jaroslav Vrchlický)

In rasantem Sinkflug: Die Zahl der Feldlerchen (Alauda
arvensis) in Sachsen hat sich in den letzten zehn Jahren mehr als
halbiert. Skřivan polní je jedním z druhů, které v poslední době
velmi rychle mizí. Počet skřivanů se v posledních deseti letech jen
v Sasku propadl na méně než polovinu.

Bio-Acker in Zethau, einer von (viel zu) wenigen im OstErzgebirge | Ekologicky obhospodařované pole u Zethau, jedno
z (příliš) mála ve východním Krušnohoří.
379

Kornblumen (Centaurea cyanus) zieren nicht mehr viele Äcker,
dank Ansaatmischungen ist die Art dennoch nicht selten.
Chrpu polní už na mnoha polích nenajdeme, díky výsevovým
směsím však nepatří mezi ohrožené druhy.

Klatschmohn (Papaver rhoeas) gehört seit Beginn des Ackerbaus im Flach- und Hügelland zu den Kulturbegleitern.
380
Mák vlčí patří od počátků zemědělství k doprovodným rostlinám
polních kultur v nížinách a pahorkatinách.

Saat-Lein (Linum usitatissimum) färbte einst das Ost-Erzgebirge
vielerorts blau – heute lohnt sich die aufwendige Flachsgewinnung
leider nicht mehr. | Len setý barvil kdysi východní Krušnohoří na
mnoha místech do modra. Dnes už se jeho pěstování bohužel
nevyplácí.
H
och oben am Frühlingshimmel stehen die Feldlerchen
und senden lauthals ihre Lieder über die strukturreiche
Ackerlandschaft. Rund 100 Meter breite Feldstreifen streben in
schöner Regelmäßigkeit von den Bauerngehöften am Rande
der Dorfaue zunächst den Hang hinauf, dann auf der Hochfläche halbwegs eben dahin, um nach ein bis zwei Kilometern
schließlich mit einem bewaldeten Ende ins nächste Tal wieder
abzusteigen. Vielerorts erkennt man auch heute noch dieses
Muster der typischen Waldhufendörfer des Ost-Erzgebirges.
Einst waren diese Hufenstreifen – eine »Hufe« entspricht der
Menge Land, die »behufs« der Ernährung einer Familie erforderlich ist – überall von Steinrücken begrenzt, oder wenigstens
Rainen mit einem Feldweg. Unterschiedliche Früchte musste
so ein bäuerlicher Landbesitz hervorbringen: Rot- und Weißkohl im hofnahen »Krauthgarten« nebst anderem Gemüse,
Sommer- und Wintergetreide unterschiedlicher Art auf den
ebenen Flächen, Lein für Textilien aus Flachs, seit Ende des
18. Jahrhunderts auch Kartoffeln sowie »Feldgraswirtschaft«
mit Klee und anderen Leguminosen. Hinzu kamen Wiesen,
Triften sowie Vor- und Nachweide. Die Landschaft muss eine
V
ysoko na jarní obloze se vznáší skřivan a jeho zpěv se rozléhá
pestrou krajinou. Pásy polí široké asi sto metrů se pravidel
ně táhnou od selských dvorů na okraji vesnice nejprve nahoru
do svahu, potom rovně po náhorní plošině a nakonec, po
kilometru až dvou, sestupují svým zalesněným koncem do
dalšího údolí. Tento pravidelný vzor takzvané lánové vesnice
najdeme na mnoha místech východního Krušnohoří dodnes.
Dlouhé pruhy pozemků bývaly kdysi ohraničeny kamennými
snosy, nebo alespoň polní cestou. Takový kus země poskytoval
svému majiteli rozmanité plody: červené a bílé zelí a ostatní
zeleninu poblíž stavení, letní i ozimé obilí různých druhů na
rovných plochách, len pro textilní vlákna, od konce 18. století
také brambory, jetel a další pícniny. K tomu ještě louky, stezky
pro dobytek, pastviny. Krajina to tehdy musela být velmi pestrá
a barevná, škoda, že z těch dob máme jen černobílé fotografie.
Těžko si dnes představíme, jak velké množství různých druhů
živočichů i rostlin tu žilo. Polní plevel, opylující hmyz, ptáci, kteří hnízdí na zemi – ti všichni měli k dispozici nadbytek prostoru.
Zajíci, křepelky, čejky, koroptve a ježci patřili v minulosti mezi
běžnou zvěř (a také na jídelní stůl).
381
wunderbare Palette voller bunter Farben gewesen sein! Die
damit einhergegangene Vielfalt an Tier- und Pflanzenarten
und ihnen zusagenden Lebensräumen (an »Biodiversität«) ist
heute kaum noch vorstellbar. Acker-Wildkräuter, Blüteninsekten, Bodenbrüter fanden Habitate im Überfluss. Hasen und
Igel, Wachteln, Kiebitze und Rebhühner gehörten zum Alltag
(und auf den Speiseplan).
In der zweiten Hälfte des 20. Jahrhunderts, mit den radikalen Schlagvergrößerungen und »Meliorationen« im Gefolge
der Landwirtschaftskollektivierung, begann der Abstieg der
Ackerland-Artenfülle. Doch es kam noch schlimmer. Nach
einem Jahrzehnt des 21. Jahrhunderts ist die biologische Vielfalt in der Agrarlandschaft auf einem Tiefpunkt angekommen.
Raps, Mais und Wintergetreide bilden schier endlose Mono
kulturen, so dichthalmig, dass Uhu-Eltern nicht mehr genügend
Futter für ihre Jungen beschaffen können. Und so oft mit
Chemikalien behandelt, dass nur noch sehr, sehr wenige Hummeln und Schmetterlinge hier anzutreffen sind. Die letzten
Vertreter des einstigen Allerweltsvogels Rebhuhn haben sich
vor ungefähr zehn Jahren aus der Region zwischen Elbtal und
Erzgebirge verabschiedet. Der Kiebitz wird wohl bald folgen,
so ist zu befürchten. Artensterben findet nicht nur im tropischen Regenwald, sondern auch in der mitteleuropäischen
Agrarlandschaft statt. Grund genug, beim lokalen Biobauern
einzukaufen. Davon gibt es leider im Ost-Erzgebirge – noch –
nicht allzu viele. Aber wo sie Vielfalt auf den Feldern schaffen,
können sicher auch in Zukunft die Lerchen ihre Lieder vom
Frühlingshimmel singen.
noch vor 30 Jahren weit verbreitet, heute nur noch sehr wenige
Brutnachweise im Ost-Erzgebirge: der Kiebitz (Vanellus vanellus)
Ještě před 30 lety byla čejka chocholatá hojným druhem, dnes
však ve východním Krušnohoří najdeme jen velmi málo důkazů
její přítomnosti.
382
Ve druhé polovině 20. století přišla kolektivizace zemědělství,
radikální zvětšování polí a meliorace. Množství druhů žijících
na zemědělských plochách začalo klesat. Přišly však ještě
horší časy. Do druhé dekády 21. století vstoupila zemědělská
krajina s nejnižší biodiverzitou v historii. Nekonečné lány řepky,
kukuřice a ozimých obilnin jsou tak husté, že tu například výři
nemají šanci ulovit dostatek potravy pro své mladé. V polích
je tolik chemie, že na nich najdete jen velmi málo čmeláků a
motýlů. Poslední koroptve – dříve tak rozšířené – zmizely z oblasti mezi údolím Labe a hřebenem Krušných hor zhruba před
deseti lety. Následovat bude pravděpodobně čejka.
Druhů neubývá jen v tropických deštných pralesích, ale také
ve středoevropské zemědělské krajině. To je mimochodem
také důvod, proč nakupovat potraviny u místních ekofarmářů,
kteří se o svůj kousek krajiny (a o její biodiverzitu) opravdu
starají. Ne že by jich zatím ve východním Krušnohoří bylo moc.
Tam, kde působí, ale snad i za pár let uslyšíte z oblohy jarní
píseň skřivanů.
Bunte Blütenbrache wie auf der Tharandter Johannishöhe sind
wertvoll – und selten geworden. | Barevně rozkvetlé úhory jsou
v přírodě velice důležité, ale vzácné. Zde na Johannishöhe
v Tharandtu
383
1 Bio-Landwirtschaftsbetrieb Seifersdorf bei Großschirma


Ekofarma Seifersdorf u obce Großschirma
2

 Bio-Landwirtschaftsbetriebe Zethau | Ekofarmy v Zethau
3 Bio-Landwirtschaftsbetrieb Naundorf | Ekofarma Naundorf


4 Freilichtmuseum Seiffen | Skanzen Seiffen


5 Johannishöhe Tharandt | Johannishöhe Tharandt


6Bio-Landwirtschaftsbetrieb Borlas | Ekofarma Borlas


7 Biogärtnerei Reichstädt | Biozahradnictví Reichstädt


8Landgut Theisewitz | Statek Theisewitz


384
1

5

8

3

6

7

2

4

Bahnhof Mulda  Karlshöhe  Zethau-Unterdorf  Mit
telweg  Ökolandwirtschaft Merkel  FND Alter Torfstich
 Ökolandwirtschaft Weidensdorfer  Ziegenschloss  ND
Sommerlinde bei Zethau  Grüne Schule grenzenlos  Rückweg nach Mulda
ca. 20 km, einschließlich je 4 km Hin- und Rückweg zum
Bahnhof Mulda
nádraží Mulda  Karlshöhe  Zethau-Unterdorf  Mittelweg  ekofarma Merkel  FND Alter Torfstich  ekofarma Weidensdorfer  Ziegenschloss  ND Sommerlinde
u Zethau  Grüne Schule grenzenlos  zpátky do Muldy
cca 20 km, včetně 4 km od nádraží a zpět
386
387
Grüne Schule, Bio-Bauernhöfe und andere
Oasen in der ausgeräumten Agrarlandschaft
Zelená škola, ekofarmy a další oázy
v pusté zemědělské krajině
L
V
ang strecken sich die Dörfer beidseits der Freiberger Mulde.
Zu ihnen gehört Zethau, rund fünf Kilometer vom unteren
zum oberen Ortsende. Unter Naturfreunden ist das Dorf vor
allem wegen der »Grünen Schule grenzenlos« bekannt, einer
nichtstaatlichen Umweltbildungsstätte mit interessanten Programmen und engagierten Mitarbeitern. Rund um die Grüne
Schule erschließt ein Lehrpfad die Natur.
Vom Höhenrücken zwischen Zethau- und Chemnitzbach ergeben sich reizvolle Ausblicke, ebenso von der Ziegenschloss
genannten Anhöhe nördlich des Oberdorfes. In deren Nähe, am
Erbgerichtsweg, steht eine der mächtigsten Sommer-Linden
der weiteren Umgebung: Knapp sechs Meter misst der Umfang des Naturdenkmals.
Was bei der Wanderung und speziell von den Aussichts
höhen auffällt, sind die riesigen Raps- und Maismonokulturen.
Die Gneisböden sind fruchtbar hier, und so lohnte sich die
Intensivierung der Landwirtschaft noch mehr als an anderen
Orten des Ost-Erzgebirges. Nur noch wenige Steinrückenreste
deuten den Waldhufendorfcharakter von Zethau an. Gerade in
den letzten Jahren sind die Folgen der vorherrschenden Agrar
nutzung immer deutlicher zu erkennen. Blühten noch vor
einem Jahrzehnt im Flächennaturdenkmal Alter Torfstich bei
Voigtsdorf Tausende Exemplare Fieberklee – so viel wie wohl
nirgends sonst im Ost-Erzgebirge, wahrhaft eine Pracht! –,
haben eingeschwemmte Nährstoffe aus den umliegenden
Feldern dem nun ein jähes Ende gesetzt.
Und doch bemerkt der aufmerksame Wanderer an einigen
Stellen südlich von Zethau auch artenreichere Blühstreifen,
kleine Felder mit Gemüse und anderen Anbaufrüchten. In
Zethau gibt es zwei kleine Landwirtschaftsbetriebe, die nach
den Prinzipien des Ökologischen Landbaus wirtschaften.
388
esnice po obou březích řeky Freiberger Mulde se táhnou
do daleka. Jednou z těchto obcí je i Zethau, od dolního
konce k hornímu dlouhá pět kilometrů. Milovníci přírody ji
znají především díky Zelené škole bez hranic (Grüne Schule
grenzenlos). Tato nevládní organizace zde provozuje centrum
ekologické výchovy se zajímavými vzdělávacími programy.
Kolem Zelené školy vede naučná stezka pojednávající o zdejší
přírodě. Zethauský vodní příkop, v některých úsecích obložený
postaru prkny namísto betonových desek, ukazuje, jak hornická činnost ovlivnila tvář původně zemědělských obcí. Až téměř
ke kostelu se ve stráni rozprostírá druhově bohatý les; bližší
prozkoumání si zaslouží také remízky na severovýchodním
okraji obce. Z hřebene mezi potoky Zethaubach a Chemnitzbach se otvírají krásné výhledy, stejně jako od výšiny Ziegenschloss severně od horního okraje vesnice. V její blízkosti stojí
u cesty jedna z nejmohutnějších lip v širokém okolí. Je chráněná jako památný strom a její obvod činí téměř šest metrů.
Při procházce zdejší krajinou a především při pohledu shora
si nelze nevšimnout nekonečných lánů řepkových a kukuřičných monokultur. Půdy na rulovém podloží jsou zde úrodné
a pokusy o intenzifikaci zemědělství tady proto byly úspěšnější
než jinde ve východním Krušnohoří. Charakter Zethau jako
lánové vesnice připomíná už jen pár zbytků kamenných snosů.
Důsledky převažujícího způsobu hospodaření jsou zvláště v
poslední době stále patrnější: v oblasti přírodní památky Alter
Torfstich u Voigtsdorfu kvetly ještě před deseti lety tisíce exemplářů vachty trojlisté – nejvíce v celém východním Krušnohoří.
Hnojiva naplavená z okolních polí s nimi bohužel udělala
krátký proces.
Přesto si pozorný návštěvník na některých místech jižně od
vesnice všimne barevnějších pruhů půdy či malých políček se
zeleninou a dalšími plodinami – dvě malé farmy tu hospodaří
podle principů ekologického zemědělství.
Praktische Naturschutzeinsätze | Ochrana přírody
Ernte auf der Johannishöhe
Auf der Johannishöhe, dem Umweltbildungshaus der Grünen
Liga oberhalb von Tharandt, wohnt eine Gemeinschaft von
Menschen, die nicht nur mit Seminaren ökologisches Wissen
vermitteln wollen, sondern auch selbst versuchen, in Einklang
mit der sie umgebenden Natur zu leben. Sie halten Ziegen und
stellen aus deren Milch leckeren Käse her, machen auf der angrenzenden Wiese Heu, bewirtschaften einen Gemüse- und
Kräutergarten, betreiben Imkerei. Seit einigen Jahren gehört
ebenfalls ein Acker zum Kreislauf der auf der Johannishöhe betriebenen Kleinlandwirtschaft. Interessierte Helfer sind immer
willkommen – bei den öffentlichen Arbeitseinsätzen ebenso
wie als »Wwoofer« (Willing Workers On Organic Farms / Freiwillige Mitarbeiter auf Biohöfen – eine internationale Freiwilligenorganisation) oder im Rahmen eines Freiwilligen Ökologischen
Jahres (FÖJ).
Naturmarkt Tharandt
Jeden ersten und dritten Sonnabend im Monat organisieren
die Johannishöhenbewohner einen Naturmarkt in der Forststadt Tharandt, wo man Bio-Produkte aus der näheren und
nicht ganz so nahen Umgebung erwerben und nebenbei mit
etlichen interessanten Menschen ins Gespräch kommen kann.
Der Tharandter Naturmarkt findet jeweils von 9 bis 13 Uhr auf
dem Parkplatz an der Weißeritz im Ortszentrum statt.
Sklizeň na Johannishöhe
Johannishöhe nad Tharandtem je centrum ekologické výchovy, provozované spolkem Grüne Liga. Žije zde zajímavé společenství lidí, kteří nejen šíří ekologickou osvětu, ale zároveň se
sami snaží žít v souladu s okolní přírodou. Chovají kozy a z jejich
mléka vyrábějí výborné sýry, z okolních luk získávají seno, starají se o zeleninovou a bylinkovou zahradu a také chovají včely.
Už několik let patří k tomuto hospodářství také jeden hektar
půdy. Pomocníci jsou vždy vítáni – ať už přijedou na některou z
ochranářských akcí, jako »Wwoofeři« (Willing Workers On Organic Farms / dobrovolní pracovníci na ekofarmách – celosvětová
síť dobrovolníků a ekofarem), nebo v rámci Ekologického dobrovolnického roku (Freiwilliges Ökologisches Jahr – dobrovolná
pracovní stáž pro mládež ve věku 16 – 27 let, dotovaná zemskou
vládou).
Biojarmark v Tharandtu
Každou první a třetí sobotu v měsíci organizují obyvatelé Johannishöhe biojarmark, na němž si můžete zakoupit produkty
z okolních i vzdálenějších ekofarem a také potkat řadu zajímavých lidí. Tharandtský trh najdete v centru města, na parkovišti
u řeky Weißeritz. Začíná vždy v devět hodin ráno a končí v jednu
hodinu po poledni.
389
390
Anhang
Přílohy
391
Glossar
Biodiversität (Biologische Vielfalt) Gesamtheit der Organismen
und ihrer Lebensräume (Artenvielfalt + genetische Vielfalt innerhalb
von Arten + Vielfalt an Ökosystemen)
Biotop allgemein Lebensraum einer Gemeinschaft von Pflanzen-,
Pilz- und Tierarten mit bestimmten Standortbedingungen, bestimmte
Biotoptypen sind gesetzlich geschützt (»§-Biotope«)
Eutrophierung Nährstoffüberangebot in Lebensräumen, v. a. durch
Stickstoffeinträge aus Landwirtschaft und Verkehr, gehört heute zu den
Hauptgefährdungen für viele Organismenarten
FFH-Richtlinie (Fauna-Flora-Habitat-Richtlinie) verbindliche Vorschrift
der Europäischen Union »zur Erhaltung der natürlichen Lebensräume
sowie der wildlebenden Tiere und Pflanzen«
FND (Flächennaturdenkmal) kleine Schutzgebiete, bis maximal fünf Hektar
Geotop Gesteinsaufschlüsse (als natürliche Felsen oder in Steinbrüchen)
und andere Bildungen der unbelebten Natur, die Erkenntnisse über die
Erdgeschichte offenbaren
HRB (Hochwasserrückhaltebecken) Stauanlagen mit teilweise sehr
großen Dämmen, nach dem Hochwasser 2002 in den meisten Tälern des
Ost-Erzgebirges neu geplant, einige schon gebaut
Hufe altes Flächenmaß – eine Hufe umfasst so viel Land, wie »behufs« der
Ernährung einer Familie erforderlich ist – im Ost-Erzgebirge 15 bis 20 Hektar
Kulturlandschaft durch den Menschen über lange Zeiten geprägte Landschaft, mit teilweise wertvollen Kulturlandschaftselementen (z. B. Wiesen,
Teiche, Steinrücken) als Biotope
Lebensraumtyp (LRT) in der FFH-Richtlinie definierte Biotoptypen, für
deren Erhalt die EU-Staaten Maßnahmen treffen müssen, v. a. die Einrichtung von NATURA-2000-Gebieten
LSG (Landschaftsschutzgebiet) Schutzgebietskategorie mit deutlich
geringeren Anforderungen als NSG, teilweise sehr großräumig (im OstErzgebirge 14 LSG, ca. 750 km2)
Melioration allgemein Maßnahmen zur »Bodenverbesserung«, meist
auf die Drainage staunasser und wechselfeuchter Standorte reduziert
Metamorphose (Umwandlung) bei Gesteinen Veränderung von
Ausgangsgesteinen unter hohem Druck und hohen Temperaturen
in tiefen Schichten der Erdkruste bzw. des oberen Erdmantels
NATURA 2000 EU-weites Schutzgebietssystem aus »Gebieten von
gemeinschaftlicher Bedeutung« nach FFH-Richtlinie sowie »special
protected areas (SPA)« nach EU-Vogelschutzrichtlinien
Naturschutz-Großprojekt Programm des Bundesamtes für Naturschutz
zum Erhalt von »Gebieten gesamtstaatlich repräsentativer Bedeutung«;
1999 startete das 50. Naturschutzgroßprojekt unter dem Titel »Bergwiesen
im Osterzgebirge«
392
Naturschutzhelfer ehrenamtliche Mitglieder des »Naturschutzdienstes«, die die Unteren Naturschutzbehörden (UNB) bei der Betreuung von
Schutzgebieten unterstützen
ND (Naturdenkmal) gesetzlich geschützte »Einzelschöpfungen der Natur«,
meist Baum-Naturdenkmale oder geologische Denkmale
NSG (Naturschutzgebiet) höchste deutsche Schutzkategorie
(nach »Nationalpark«) für besonders wertvolle Landschaftsausschnitte
(im Naturraum Osterzgebirge 20 NSG, ca. 37 km2)
Pestizide chemische Pflanzenschutzmittel (PSM), die in der industriellen
Landwirtschaft in großer Menge eingesetzt werden und zu schweren
Schäden bei (Wild-)Pflanzen und Tieren führen können
Pinge (Binge) durch Bergbau verursachter Einsturztrichter
PP (Přírodní památka) Naturdenkmal in Tschechien, meist geologischer
Art (für Gehölze gibt es dort die Schutzkategorie Památké stromy =
Baumdenkmale)
PR (Přírodní rezervace) Naturschutzgebiet in Tschechien
(im Ost-Erzgebirge 8 PR, ca. 4 km2)
RWA (Revierwasserlaufanstalt) umfangreiches System von Kunstgräben,
Röschen (Wassertunneln) und Teichen, zur Versorgung des Freiberger
Bergbaus mit Aufschlagwasser angelegt, Denkmalschutz
Sachsenforst (Staatsbetrieb Sachsenforst (SBS)) öffentliches Unter
nehmen, das u. a. für die Bewirtschaftung der Wälder des Freistaates
und Beratungsleistungen für Privatwaldbesitzer zuständig ist
Schwefeldioxid (SO2) entsteht insbesondere bei der Verbrennung
schwefelreicher Braunkohle, Hauptverursacher des »Waldsterbens« im OstErzgebirge in den 1970er- bis 1990er-Jahren
Stickoxide (NOX) entstehen bei Verbrennungen mit hohen Temperaturen
(z. B. in Fahrzeugmotoren), tragen wesentlich zu Versauerung, Eutrophierung
und zu Neuartigen Waldschäden bei.
UNB (Untere Naturschutzbehörde) Naturschutzabteilung der Landrats
ämter mit weitreichenden Zuständigkeiten für die Umsetzung des Naturschutzgesetzes
Verkehrssicherung Maßnahmen von Grundstückseigentümern zur
Vermeidung von Gefahren für Dritte (z. B. von herabstürzenden Ästen)
Versauerung durch im Niederschlagswasser gelöste Stickoxide
(salpetrige Säure) und Schwefeldioxid (schweflige Säure) verursachter
Überschuss an Wasserstoffionen in Böden und Gewässern
Waldhufendorf typische Reihendörfer im Erzgebirge mit parallel
verlaufenden, 50 bis 100 Meter schmalen und bis zwei Kilometer langen
Feldstreifen, meist mit Waldrest am Ende des Hufenstreifens
Waldumbau Umwandlung naturferner Nadelholzmonokulturen zu artenund strukturreicheren Wäldern, u. a. durch Pflanzung von heimischen
Laubbäumen
(Ein umfangreiches Glossar mit ökologischen Begriffen findet sich in
Band 2 des Naturführers »Natur des Ost-Erzgebirges im Überblick«.)
Slovníček pojmů
Biodiverzita (Biologická rozmanitost) Souhrn organismů a jejich
ekosystémů (druhová rozmanitost + genetická variabilita jednotlivých
druhů + diverzita ekosystémů).
Biotop Životní prostor společenstva rostlinných a živočišných druhů
(a hub) s určitými podmínkami stanoviště (klima, půda, stav vody atd.).
Eutrofizace (Nadměrné) obohacování živinami, které způsobuje změnu
životních a konkurenčních poměrů vegetace. Především přebytek dusíku
vede k jednostrannému zásobení živinami a k upřednostňování určitých,
většinou konkurenčně silnějších druhů.
Evropsky významná lokalita Druh chráněného území soustavy
Natura 2000 podle závazného nařízení Evropské unie »o ochraně
přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin«.
Geotop Horninové odkryvy (např. skaliska nebo kamenolomy) a jiné výtvory
neživé přírody, které nám zprostředkovávají poznatky o dějinách Země.
Kulturní krajina Krajina, která je dlouhodobě spoluutvářena člověkem;
některé lidmi utvářené krajinné prvky fungují jako hodnotné biotopy
(např. louky, rybníky, kamenné snosy).
Lán Stará plošná míra. Lán zahrnuje tolik půdy, kolik je potřeba pro uživení
jedné rodiny – ve východním Krušnohoří přibližně 15 až 20 hektarů.
Lesní lánová ves Typická řadová krušnohorská vesnice s rovnoběžnými,
50 až 100 metrů širokými a až dva kilometry dlouhými pruhy polí, většinou
na konci přecházejícími v les.
LSG (Landschaftsschutzgebiet) Německá kategorie chráněných území
s nižším stupněm ochrany než NSG (Naturschutzgebiet); místy na poměrně
velkých plochách (ve východním Krušnohoří 14 LSG o celkové velikosti
cca 750 km2). Zhruba odpovídá české přírodní rezervaci.
Meliorace V širším slova smyslu všechna technická opatření k vylepšení
půdy (lat. meliorare = vylepšit); v běžné řeči většinou omezeno na
odvodňovací opatření (drenáž).
Metamorfóza Přeměna hornin v pevném skupenství (naproti tomu
anatexe = opakované roztavení) vlivem tlaku a zvýšení teploty uvnitř
zemské kůry. Přesouvání krystalů odpovídá směru tlaku. Vzniká břidličnatá
struktura, částečně také dochází k přeměně minerálů.
NATURA 2000 Soustava chráněných území, kterou společně vytváří
členské státy Evropské unie. Patří do ní tzv. evropsky významné lokality
(jsou určeny tzv. směrnicí o stanovištích) a ptačí oblasti (směrnice o ptácích).
ND (Naturdenkmal) Německá kategorie ochrany přírody. Zákonem
chráněné přírodní výtvory, obvykle vzácné stromy nebo geologické
památky. Odpovídá české kategorii přírodní památka.
NSG (Naturschutzgebiet) Po národním parku nejvyšší německá kategorie
chráněných území pro zvlášť vzácné oblasti (ve východním Krušnohoří
20 NSG o celkové rozloze cca 37 km2); zhruba odpovídá české národní
přírodní rezervaci.
Obnova lesa Přeměna nepůvodních monokultur jehličnanů na druhově
smíšené lesy s bohatší prostorovou strukturou, mj. vysazováním domácích
druhů dřevin.
Okyselování Nadbytek vodíkových iontů v půdě a ve vodě, způsobený
oxidy dusíku rozpuštěnými ve srážkové vodě (kyselina dusitá) a oxidem
siřičitým (kyselina siřičitá).
Oxid siřičitý (SO2) Vzniká především při spalování sirnatého hnědého uhlí;
hlavní viník odumírání lesů ve východním Krušnohoří v 70. až 90. letech
20. století.
Oxidy dusíku (NOX) Vznikají při spalování za vysokých teplot
(např. v motorech aut), významně přispívají k okyselování, eutrofizaci
a novodobým lesním škodám.
Pesticidy Chemické prostředky ochrany rostlin, které se ve velké míře
používají v průmyslovém zemědělství a mohou značně poškozovat divoké
rostliny a živočichy.
Pinka Jáma na zemském povrchu, obvykle trychtýřovitého tvaru, vzniklá
zřícením stropu důlní šachty.
PP (přírodní památka) Menší území, zřizované v ČR k ochraně vzácných
přírodních výtvorů (pro stromy existuje ještě vlastní kategorie památný
strom).
PR (přírodní rezervace) Kategorie chráněných území v ČR (ve východním
Krušnohoří se nachází šest přírodních rezervací o celkové rozloze cca 4 km2).
RWA (Revierwasserlaufanstalt) Revírní vodohospodářská soustava –
rozsáhlý systém umělých kanálů, vodních tunelů a rybníků, který sloužil
k zásobování freiberského důlního revíru vodou; kulturní památka.
Typy stanovišt Cca 220 typů vyjmenovaných v tzv. Směrnici
o stanovištích, která slouží jako základ pro vyhlašování Evropsky
významných lokalit v rámci systému Natura 2000.
Zadržovací nádrže Protipovodňové nádrže, místy s velmi mohutnými
hrázemi, které byly vybudovány po povodních roku 2002 ve většině údolí
východních Krušných hor.
Podrobný slovník s pojmy z ekologie najdete ve svazku Přírodou
východního Krušnohoří 2 – Geologický přehled.
393
Literatur | Literatura
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (1999): Chráněná území ČR – Ústecko
Akademie der Wissenschaften (1973): Zwischen Tharandter Wald, Freital
und dem Lockwitztal; Werte unserer Heimat, Band 21
Akademie der Wissenschaften (1985): Um Olbernhau und Seiffen;
Werte unserer Heimat, Band 43
Akademie der Wissenschaften (1988): Freiberger Land; Werte unserer
Heimat, Band 47
BUND Sachsen (2004): Natur grenzenlos – Příroda bez hranic;
Teil 1: Grundlagen
David, Petr; Soukop, Vladimír u. Koll. (2001): Erzgebirge Ost; Reiseführer
durch Böhmen, Mähren, Schlesien
Dunger, Ingrid; Gutte, Peter; Kosmale, Susanne; Riebe, Holm; Weber, Rolf
(1995): Botanische Wanderungen in deutschen Ländern, Teil 3: Sachsen
Eichhorn, A. (1925): Auf den deutschböhmischen Kammhochflächen
des östlichen Erzgebirges. Mitteilungen des Landesvereins Sächsischer
Heimatschutz XIV, Heft 1 und 2
Förder- und Naturverein Oberes Gimmlitztal (2010): Das Obere Gimmlitztal. Ein Wanderführer durch Geschichte und Geschichten des Tales;
Broschüre
Grüne Liga Osterzgebirge (2006): Ulli Uhu entdeckt das Ost-Erzgebirge
Grüne Liga Osterzgebirge (2007): Pflanzen und Tiere im Ost-Erzgebirge;
Naturführer Ost-Erzgebirge, Band 1
Grüne Liga Osterzgebirge (2007): Natur des Ost-Erzgebirges im Überblick;
Naturführer Ost-Erzgebirge, Band 2
Grüne Liga Osterzgebirge (2011): Naturkundliche Wanderziele im OstErzgebirge; Naturführer Ost-Erzgebirge, Band 3 (2. Aufl.)
Grüne Liga Osterzgebirge (2009): Steinrücken, Broschüre Naturschutz
praktisch, Heft 1
Grüne Liga Osterzgebirge (2010): Alte Bäume, Broschüre Naturschutz
praktisch, Heft 2
Grüne Liga Osterzgebirge (2010): Berg- und Feuchtwiesen, Broschüre
Naturschutz praktisch, Heft 3
Grüne Liga Osterzgebirge (2015): Bäche - Schutz der Lebensadern des OstErzgebirges; Broschüre Naturschutz praktisch, Heft 4
Hachmöller, Bernard (2000): Vegetation, Schutz und Regeneration von
Bergwiesen im Osterzgebirge; Dissertationes Botanicae 338
Hachmöller, Bernard; Hölzel, Mike; Schmidt, Peter A.; Walczak, Claudia;
Zieverink, Marita; Zöphel, Birgit (2010): Regeneration und Verbund
(sub-)montaner Grünlandbiotope im Ost-Erzgebirge; Naturschutz
und Biologische Vielfalt 99
394
Hammermüller, Martin (1964): Um Altenberg, Geising und Lauenstein;
Werte der deutschen Heimat , Band 7
Hanle, Adolf (Hrsg., 1992): Erzgebirge; Meyers Naturführer
Hardtke, Hans-Jürgen; Klenke, Friedemann; Müller, Frank (2013):
Flora des Elbhügellandes und angrenzender Gebiete
Hauer, Silke; Ansorge, Hermann; Zöphel, Ulrich (2009): Atlas der Säugetiere
Sachsens; LfULG
Hempel, Werner (2009): Die Pflanzenwelt Sachsens von der Späteiszeit
bis zur Gegenwart
Jobst, Walter; Grundig, Heinz (1961): Um Gottleuba, Berggießhübel und
Liebstadt; Werte der deutschen Heimat, Band 4
Kästner, Max; Flössner, Willy (1933): Die Pflanzengesellschaften der erzgebirgischen Moore (in: Kästner, Flössner, Uhlig: Die Pflanzengesellschaften
des westsächsischen Berg- und Hügellandes)
Kommission für Heimatforschung (1966): Östliches Erzgebirge;
Werte der deutschen Heimat, Band 10
Landesamt für Umwelt, Landwirtschaft und Geologie (2008):
Naturschutzfachliche Aspekte des Grünlandes in Sachsen; Broschüre
Leibnitz-Institut für ökologische Raumentwicklung (2014):
Mehrwert Natur Osterzgebirge – Ökosystemdienstleistungen erkennen,
bewerten und kommunizieren, Broschüre
Lorenz, Jörg (2000): Bedeutung, Gefährdung und Schutz von Alt- und
Totholzlebensräumen sowie Ergebnisse mehrjähriger Untersuchungen
in Dresden einschließlich landschaftspflegerischer Umsetzung, NSI –
Projektberichte 2 / 2000
Lorenz, Jörg (2006): Bedeutung, Gefährdung und Schutz von Alt- und
Totholzlebensräumen dargestellt am Beispiel der Holz- und Pilzkäferfauna
ausgewählter Schutzgebiete Sachsens, NSI – Projektberichte 1 / 2006.
LPV Sächsische Schweiz-Osterzgebirge (2014): Wir für lebendige Bäche –
Entdecken, Informieren, Vernetzen, Handeln; Broschüre
Mikšíček, Petr (2009): Tváře Krušnohoří – Gesichter des Erzgebirges
Müller, Frank (1998): Struktur und Dynamik von Flora und Vegetation auf
Lesesteinwällen (Steinrücken) im Erzgebirge, Dissertationes Botanicae 295
Müller, Frank; Kubát, Karel (2013): Seltene Pflanzen im Erzgebirge –
Situation in Böhmen und Sachsen
Müller, Gerhardt (1964): Zwischen Müglitz und Weißeritz;
Werte der deutschen Heimat, Band 8
Museum der Stadt Olbernhau (1990): Oberes Flöhatal in Geologie, Flora,
Fauna und Naturschutz; Broschüre
Němec, Jan a kol. (2003): Navštivte … Památné stromy v Čechách,
na Moravě, ve Slezsku
Richter, Sandy (2008): Verwurzelt im Landkreis Freiberg. Geschichte und
Geschichten um seltene Bäume, Broschüre, Landratsamt Freiberg
Rölke, Peter (2004): Wander- und Naturführer Sächsische Schweiz, Band 3:
Am Rande der Sächsischen Schweiz
Rölke, Peter (2007): Wander- und Naturführer Osterzgebirge
Rölke, Peter (2011): Wander- und Naturführer Dresden und Umgebung,
Band 1: Südlich der Elbe
Sächsisches Staatsministerium für Umwelt und Landwirtschaft (2008):
Naturschutzgebiete in Sachsen
Schmidt, P. A.; Hempel, W.; Denner, M.; Döring, N.; Gnüchtel, A.; Walter, B.;
Wendel, D. (2002): Potentielle natürliche Vegetation Sachsens, Hrsg. LfULG,
Materialien zu Naturschutz und Landschaftspflege
Schmidt, Peter A.; Wilhelm, Eckehard-G.; Eisenhauer, Dirk-Roger (2008):
Waldbehandlung, Waldmehrung und Auengestaltung unter Berücksichtigung von Hochwasservorsorge und Naturschutz im Osterzgebirge;
Abschlussbericht DBU-Projekt
Sebastian, Ulrich (2001): Mittelsachsen. Geologische Exkursionen
Sebastian, Ulrich (2013): Die Geologie des Erzgebirges
Staatliches Umweltfachamt Radebeul (1998): Flächenhafte Naturdenkmale
im Weißeritzkreis; Materialien zu Naturschutz und Landschaftspflege
Staatliches Umweltfachamt Radebeul (1999): Flächenhafte Naturdenkmale im Landkreis Sächsische Schweiz; Materialien zu Naturschutz und
Landschaftspflege
Staatliches Umweltfachamt Radebeul (2004): Baum-Naturdenkmale in der
Region Oberes Elbtal / Osterzgebirge; Broschüre, Naturschutz regional
Steffens, Rolf; Nachtigall, Winfried; Rau, Steffen; Trapp, Hendrik; Ulbricht,
Joachim (2013): Brutvögel in Sachsen; LfULG
Wagner, Paul (Hrsg., 1923): Wanderbuch für das Östliche Erzgebirge;
Sächsische Wanderbücher
Adressen | Adresy
Behörden und staatliche Institutionen | Úřady a státní instituce
Sächsisches Landesamt für Umwelt, Landwirtschaft und Geologie,
Abt. Naturschutz: www.smul.sachsen.de / lfulg / 7583.htm
Sächsisches Landesamt für Umwelt, Landwirtschaft und Geologie
(Geotope): www.umwelt.sachsen.de / umwelt / geologie / 10105.htm
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (Agentur für Natur- und Landschaftsschutz der Tschechischen Republik): www.ochranaprirody.cz
Naturschutz-Großprojekt »Bergwiesen im Osterzgebirge«:
www.bergwiesen-osterzgebirge.de
Naturpark Erzgebirge-Vogtland: www.naturpark-erzgebirge-vogtland.de
Förder- und Fachbildungszentrum Kamenz:
www.smul.sachsen.de / lfulg / 7473.htm
(Naturschutz-Förderung im Bezirk Dresden)
Förder- und Fachbildungsznetrum Zwickau:
www.smul.sachsen.de / lfulg / 7469.htm
(Naturschutzförderung im Bezirk Chemnitz)
Landratsamt Mittelsachsen, Untere Naturschutzbehörde:
landkreis-mittelsachsen.de / buergerservice / fachbereiche / 14272.html
Landratsamt Mittelsachsen, Untere Forstbehörde:
landkreis-mittelsachsen.de / buergerservice / fachbereiche / 6890.html
Landratsamt Mittelsachsen, Untere Wasserbehörde:
landkreis-mittelsachsen.de / buergerservice / fachbereiche / wasser.html
Landratsamt Sächsische Schweiz – Osterzgebirge, Untere Naturschutz
behörde: www.landratsamt-pirna.de / ref-naturschutz.html
Landratsamt Sächsische Schweiz – Osterzgebirge, Untere Forstbehörde:
www.landratsamt-pirna.de / abt-forst.html
Landratsamt Sächsische Schweiz – Osterzgebirge, Untere Wasserbehörde:
www.landratsamt-pirna.de / ref-gewaesserschutz.html
Staatsbetrieb Sachsenforst, Forstbezirk Neustadt:
www.smul.sachsen.de / sbs / 689.htm
Staatsbetrieb Sachsenforst, Forstbezirk Bärenfels:
Staatsbetrieb Sachsenforst, Forstbezirk Marienberg:
Lesy ČR (tschechisches Staats-Forstunternehmen): www.lesycr.cz
Wissenschaft | Vědecké instituce
Naturschutzinstitut Freiberg:
www.naturschutzinstitut.de / naturschutzinstitute / nsi_freiberg
Naturschutzinstitut Dresden:
www.naturschutzinstitut.de / naturschutzinstitute / nsi_dresden
TU Dresden, Fachrichtung Forstwissenschaften Tharandt:
tu-dresden.de / die_tu_dresden / fakultaeten / fakultaet_forst_geo_und_
hydrowissenschaften / fachrichtung_forstwissenschaften
TU Dresden, Institut für Botanik:
tu-dresden.de / die_tu_dresden / fakultaeten / fakultaet_mathematik_
und_naturwissenschaften / fachrichtung_biologie / botanik
Univerzita J. E. Purkyně Ústí n. L., Fakulta životního prostředí (J. E. Purkyně
Universität Ústí n. L., Umweltfakultät): fzp.ujep.cz / en
Bergakademie TU Freiberg, Fachbereich Geoökologie:
tu-freiberg.de / geo / goek
Hochschule für Technik und Wirtschaft Dresden, Fakultät Landbau / Landespflege: www.htw-dresden.de / pillnitz
Leibnitz-Institut für Ökologische Raumentwicklung Dresden:
www.ioer.de
395
Umweltbildung und Naturerlebnis | Ekologická výchova
Botanischer Garten Schellerhau: www.botanischer-garten-schellerhau.de
Forstbotanischer Garten Tharandt:
tu-dresden.de / die_tu_dresden / fakultaeten / fakultaet_forst_geo_und_
hydrowissenschaften / fachrichtung_forstwissenschaften / fb_garten
Freilichtmuseum Seiffen: www.spielzeugmuseum-seiffen.de / flma.htm
Georgenfelder Hochmoor: www.naturbewahrung-osterzgebirge.de / index.php / georgenfelder-hochmoor.html
Geowissenschaftliche Sammlungen der TU Bergakademie Freiberg:
tu-freiberg.de / ze / geowsam
Grüne Schule grenzenlos Zethau: www.gruene-schule-grenzenlos.de
Museum Olbernhau: www.museum-olbernhau.de
Osterzgebirgsmuseum Schloss Lauenstein: www.schloss-lauenstein.de
Pilzmuseum Reinhardtsgrimma: pilzmuseum.erbgericht.org
Sächsische Landesstiftung für Natur und Umwelt: www.lanu.de
Schola Humanitas Litvínov: www.humanitas.cz
Stadt- und Lohgerbermuseum Dippoldiswalde: www.lohgerbermuseum.de
Umweltbildungshaus Johannishöhe Tharandt: johannishöhe.de
Waldschule Schwarzbachtal Dippoldiswalde:
www.waldschule-am-schwarzbachtal.de
Waldschulheim Wahlsmühle: www.smul.sachsen.de / de / wu / forsten / freizeit / waldschulheime / wahlsmuehle / wm2b.html
Naturschutzgerechte Landnutzung | Ekologičtí zemědělci
Gäa – Vereinigung Ökologischer Landbau: www.gaea.de
Bio-Bauernhof am Tharandter Wald: www.landgutnaundorf.de
Schäferei Drutschmann: www.schaeferei-drutschmann.de
Mobile Mosterei: www.apfel-paradies.de
Milchschafhof Bärenstein: www.milchschafhof-baerenstein.de
Holzäppel-Natur: www.wildapfel.info
396
(Umwelt-)Vereine | Nevládní organizace
Förder- und Naturverein Oberes Gimmlitztal: www.gimmlitztalverein.de
Förderverein für die Natur des Osterzgebirges:
www.naturbewahrung-osterzgebirge.de / index.php / foerderverein.html
Grüne Liga Osterzgebirge: www.grueneliga-osterzgebirge.de
Heimatverein Schlottwitz: www.heimatverein-schlottwitz.de
Landesverein Sächsischer Heimatschutz: www.saechsischer-heimatschutz.de
Landschaftspflegeverband Mulde-Flöha:
sachsen.lpv.de / verbaende-in-sachsen / lpv-mulde-floeha.html
Landschaftspflegeverband Sächsische Schweiz-Osterzgebirge e. V.:
www.lpv-osterzgebirge.de
Naturschutzbund Sachsen, Kreisverband Freiberg:
www.nabu-sachsen.de / index.php?option=com_content&view=article&id
=1183&Itemid=958
Český svaz ochránců přírody (Tschechischer Bund für Naturschutz ČSOP):
www.csop.cz
Umweltzentrum Freital: www.umweltzentrum-freital.de
Vielfältige Informationen zur Natur
der Region bietet
www.osterzgebirge.org
Mnoho informací o přírodě východního
Krušnohoří najdete také na
www.vychodnikrusnohori.org
Die Grüne Liga Osterzgebirge sagt Danke!
Bildnachweis | Autoři fotografií
Ohne die Mitwirkung von ortskundigen Geologen und Botanikern, Entomologen, Ornithologen und anderen Experten wäre ein Buchprojekt wie der
»Naturführer Ost-Erzgebirge« nicht möglich. Wie bei den bisherigen drei Bänden wirkten sie nicht nur mit eigenen Beiträgen am Entstehen mit, sondern
trugen durch zeitaufwendiges Korrekturlesen dazu bei, dass nicht nur ein
ästhetisch ansprechendes, sondern auch inhaltlich stimmiges Buch entstand.
Die Grüne Liga Osterzgebirge bedankt sich für ihre fachliche Unterstützung insbesondere bei: Arne Beck, Brigitte Böhme, Susann Fischer, Steffi
Freund, Bernard Hachmöller, Christian Jentsch, Karin Kessler, Dietmar Knaut,
Konrad Knauthe, Jörg Lorenz, Holger Lueg, Frank Müller, Michael Münch,
Kai Noritzsch, Uda und Wolfgang Rudolph, Torsten Schmidt-Hammel,
Andreas Scholz, Rolf Steffens, Ines Thume, Detlef Tolke, Hanno Voigt, Sabine
Walter, Dirk Wendel, Eckehard-Gunter Wilhelm, Christian Wosch, Christian
Zänker und Ulrich Zöphel.
Besonders wichtig ist der Grünen Liga Osterzgebirge seit jeher, dass der
Naturraum nicht an menschengemachten Grenzen endet. Das Ost-Erzgebirge
erstreckt sich über mehrere Landkreise und macht natürlich auch an der
Staatsgrenze nicht halt. Der Übersetzungsleistung von Jan Kotěra ist es wieder zu verdanken, dass auch mit diesem Naturführer-Band Brücken geschlagen werden können zwischen tschechischen und deutschen Naturfreunden.
Dass der »Naturschatz Ost-Erzgebirge« nicht nur ein gutes, sondern auch
ein schönes Buch wurde, dafür sorgte wieder Jana Felbrich mit gestalterischem Talent – und bewundernswerter Geduld (großer Dank gebührt Henri).
Der Dank der Grünen Liga Osterzgebirge gilt dem Sandstein Verlag und
dessen Geschäftsführer, Lutz Stellmacher, der immer wieder großes Entgegenkommen zeigt, wenn es um Öffentlichkeitsprojekte für die Natur des
Ost-Erzgebirges geht.
Möglich wurde dieses Buchprojekt durch die Bewilligung von Förder
geldern der Naturschutzrichtlinie »Natürliches Erbe«. Dies ist der zuständigen
Kamenzer Außenstelle des Sächsischen Landesamtes für Umwelt und Geologie und dort ganz besonders der Mitarbeiterin Claudia Pientak zu verdanken.
Ein guter Bildband kann natürlich nur entstehen, wenn dafür gute Bilder
bereitstehen. Diesbezüglich konnten die Verfasser des Buches jetzt wirklich
aus dem Vollen schöpfen! Mehrere Tausend Aufnahmen umfasste am Ende
das Angebot, aus dem für das Buch nunmehr nur etwas mehr als 400 ausgewählt werden konnten. Der ganz besondere Dank der Grünen Liga Osterzgebirge gilt daher den zahlreichen Hobby- und Profi-Fotografen für ihre
Unterstützung: Volker Beer, Rolf Biber, Christoph Bieberstein, Karin und
Lothar Brümmer, Alexander Burzik, Jana Felbrich, Susann Fischer, Melanie
Forker, Jan Gläßer, Steffen Göhler, Bernard Hachmöller, Dirk Hanke, Simone
Heinz, Johannishöhe Tharandt, Norbert Kaiser, Karin Kessler, Konrad Knauthe,
LPV Sächsische Schweiz – Osterzgebirge, Frank Lochschmidt, Jörg Lorenz,
Holger Menzer, Kai Noritzsch, Gerold Pöhler, Jitka Pollakis, Andreas Scholz,
Sylke Stutzriemer, Dietmar Schubert, Jens Weber, Dirk Wendel, Christian
Wosch und Christian Zänker.
Volker Beer (27 o. li., 298) | Karin und Lothar Brümmer (12 o. li. / o. re., 13 u. li. /
o. re., 16, 19 u. li., 33 u. re., 36 o. li. / o. re., 38 re., 57 u., 60, 61 li., 65 o. li., 81 u. re.,
98, 100 u. re., 103 re., 105 o. li., 122 o. re., 123 li. / re., 141 u. / re., 144 re. o. / re. u.,
160 li., 162, 183 u. re., 198 u. li., 200 re., 203 re., 219 re., 231 Mi. li., 258 li. / re.,
263, 282 re., 283 re., 284 u. re., 320 u. re., 322, 350, 351 o. li. / Mi. li. / u. li. / o. re. / u. re.) | Alexander Burzik (190) | Jana Felbrich (8, 11, 12 u., 17 u. li., 18 li., 23 li.,
28, 30, 32, 39 re., 55, 56, 61 o., 99, 104, 114, 117, 134, 140, 181, 182, 183 u. li.,
192, 199, 201, 210, 212, 217, 220 li. / o. re. / u. re., 221 o. li., 228, 229, 232, 235,
237, 238 li., 239 li. / re., 249, 250, 251 li. / re., 255, 256, 268, 269, 271 re., 273, 294,
296 / 297, 303, 304, 305 o., 310, 311 li. / re., 313, 314, 373 u., 380, 381 li., 390
Melanie Forker (17 o. li., 27 o. re., 188) | Jan Gläßer (Umschlag, 10, 13 u. re.,
15 o. li. / o. re., 19 o. li. / re., 31, 33 li., 33 o. re., 35 re., 54, 58, 59 o. / u., 61 re., 63 li.,
65 re., 77, 81 o. li. / u. li., 101, 103 li., 105 u., 119, 122 li. / re. u., 136, 138 li. / re.,
141 o. li., 142 o. / u., 143 o. li. / o. re., 155, 156 re., 158 li. / re. u., 159 li., 161 li. o. / li. u. / re., 163 o. li. / u. li. / re., 165, 177, 178 re., 180 u. li., 183 o. li. / o. re., 195,
196, 197, 198 re., 200 li., 203 li., 214, 221 u. li., 231 o. li. / u. li. / o. re. / Mi. re. / u. re., 234, 236, 238 re., 242, 243 li. / re., 254, 257, 260 re., 262 li. / re. u., 277,
278, 282 li., 283 li., 299, 305 u. li. / u. re., 318, 320 o. li. / o. re., 323 o. li. / o. re. / u. re., 324, 331 re. o., 338 li., 340 o. li. / o. re., 341 li. / re., 342 o. li. / o. re., 351 Mi. re., 358, 363 li., 365 re., 377, 378, 381 re., 382) | Steffen Göhler (270 li. / re.)
Bernard Hachmöller (156) | Dirk Hanke (349) | Simone Heinz (Frontispiz,
216 re., 218, 219 li., 260 li.) | Johannishöhe (383, 389) | Norbert Kaiser (89
u., 332, 334, 335, 339, 354, 355, 356, 359, 361, 373 o.) | Karin Kessler (160)
Conny Knauthe (113) | Frank Lochschmidt (62 li., 158 re. o., 213, 259 re.,
261 li., 262 o. re., 272 li. / re., 281) | Jörg Lorenz (38 li., 49 u. li. / o. re. / u. re.,
51 o. li. / o. re. / u. re., 284 o. re., 363 re.) | LPV (130, 131 li. / re., 292, 293, 312)
Holger Menzer (89 Mi. re., 145, 176, 252, 261 re., 279, 360) | Borges Neubauer (87) | Gerold Pöhler (18 re., 37, 43, 52, 57 o., 63 re., 64, 72, 73 / 74,
76 li. / re., 78, 80, 86, 89 Mi., 91 o. li. / Mi. li. / u. li. / o. re. / u. re., 93 o. li. / Mi. li. / o. re. / u. re., 95 (4x), 96, 100 o. re., 102, 109, 116, 118, 121, 129, 137, 139, 143
u., 144 li., 150, 152, 154, 159 re., 164, 172, 174, 175 o. / u., 179, 180 o., 180
u. re., 194, 202, 221 re., 274, 276, 280 re., 285, 291, 300, 316, 317, 319, 325
li. / re., 331 li. / re. u., 336, 337, 338 re., 340 u., 342 u., 343, 352, 364, 365 li.,
374, 376) | Jitka Pollakis (14, 105 o. re., 241) | Andreas Scholz (51 u. li., 198
o. li., 216 li., 320 u. li.) | Dietmar Schubert (17 re., 34, 39 li., 100 li., 240 re.)
Sylke Stutzriemer (259 li.) | Jens Weber (27 u. re., 62 re., 65 u. li., 81 o. re.,
89 o., 93 u. li., 112, 133, 151, 171, 189, 209, 240 li., 271 li., 280 li., 372) | Dirk
Wendel (157, 178 li.) | Christian Wosch (348) | Christian Zänker (23 o. re.,
120, 198, 215, 284 li., 357, 362, 369, 379)
li. links | vlevo; re. rechts | vpravo
o. oben | nahoře; Mi. Mitte | uprostřed; u. unten | dole
397
Autoren
Karin und Lothar Brümmer sind ein Rentnerehepaar aus Dresden.
Als Hobby-Naturfotografen besitzen sie ein umfangreiches Bildarchiv.
Mit Fotoausstellungen leisten sie Öffentlichkeitsarbeit im Interesse des
Naturschutzes. Karin ist gelernte Kindergärtnerin, ihr Interesse liegt
besonders bei der Geologie. Lothar ist gelernter Forstwirt und arbeitete
ehrenamtlich für den Naturschutz.
Jana Felbrich hat auch mit der Arbeit an diesem Buch ihren Beruf als
Gestalterin mit dem Interesse an der Natur vereinen können.
www.jajaja-design.de
Jan Gläßer hat eine Gärtnerlehre absolviert und wohnt mit seiner Familie
in Grießbach bei Drebach. In seiner Freizeit betreut er ehrenamtlich ein
Vogelschutzgebiet und ist in der Ornithologengruppe Marienberg aktiv.
Seine Leidenschaft zur Natur und Fotografie zeigt unter anderem seine
Homepage www.naturfotoerzgebirge.de.
Christian Jentsch wohnt in Kreischa. Früh wurden sein Interesse für die
Natur und die Liebe zur Heimat geweckt. Bei der Waldbewirtschaftung,
der Jagd und in gewählten Ehrenämtern steht für ihn die Bewahrung der
Schöpfung ganz oben. Dies wird auch bei seinen Orts- und Kirchenführungen sowie naturkundlichen Wanderungen deutlich.
Norbert Kaiser hat Geografie studiert und wohnt und arbeitet in Pirna.
In seiner Freizeit ist er mit der Kamera v. a. zwischen Sebnitz und Seiffen
unterwegs und dokumentiert hier die Kulturlandschaft mit ihren Bergbausachzeugen, historischen Gebäuden und Kleindenkmalen.
www.bergbaufreunde.npage.de
Dr. sc. techn. Konrad Knauthe lebt im Gimmlitztal und widmet sich der
Naturfotografie sowie dem Schutz von Pflanzen. Er ist Mitglied des Förderund Naturvereins Oberes Gimmlitztal e. V. und geistiger Vater des Naturpfades Gimmlitztal mit inzwischen zwei zu nutzenden Klassenzimmern,
Informationstafeln und Sitzgelegenheiten. (Kontakt: [email protected])
Silvia Köhler studierte Kartografie in Dresden und zeichnet gern Karten
auf denen viel Wald vorkommt. Das Ost-Erzgebirge ist ihr sehr ans Herz
gewachsen, auch wenn sie immer noch nicht alles kennt. Deshalb bietet
sie ihre Naturwanderungen vor allem in der Dresdner Heide an.
www.kartographia.de
Jan Kotěra ist am Fuß des Erzgebirges aufgewachsen und hat in Teplice
das Umweltzentrum Šťovík geführt. Er studierte Pädagogik und arbeitet
jetzt als Lehrer und Übersetzer. Mit seiner Familie lebt er in Litoměřice,
er ist aber immer noch tief verwurzelt in den Hängen von Stürmer und
Mückentürmchen. (Kontakt: [email protected])
Frank Lochschmidt lebt in Dresden und hat dort Geografie studiert.
Seitdem ist er häufig beruflich und in seiner Freizeit im Ost-Erzgebirge
unterwegs.
398
Dr. Jörg Lorenz hat in Tharandt Forstwirtschaft studiert und arbeitet seit
Mitte der 1990er-Jahre im Naturschutzinstitut Region Dresden (Schwerpunkte: Entomologie – Käfer, Biotopkartierung, Arten- und Biotopschutz,
naturschutzfachliche Gutachten). www.lorenzjoerg.de
Holger Menzer ist studierter Landwirt und leitet seit 2000 das Naturschutzgroßprojekt »Bergwiesen im Osterzgebirge« unter dem Motto:
»Nutzung im Einklang mit der Natur – Und es geht doch!«. Die fotografische Dokumentation ist dabei ein abwechslungsreicher und angenehmer
Teil der Arbeit.
Gerold Pöhler lebt in Colmnitz am Tharandter Wald. Er engagiert sich seit
den 1970er-Jahren als Naturschutzhelfer im Gebiet der Wilden Weißeritz.
Ebenso lange beschäftigt er sich mit Naturfotografie. Inzwischen besitzt
er ein umfangreiches Bildarchiv über Landschaft und andere Motive des
Ost-Erzgebirges. (Kontakt: [email protected])
Dietmar Schubert aus Olbernhau ist von Beruf Maschinenbauer. Ab Mitte
der 1990er-Jahre war er mit praktischem Naturschutz, Öffentlichkeitsarbeit
sowie floristischen und faunistischen Erfassungen an der Naturschutz
station Pobershau tätig. Seitdem ist er auch im ehrenamtlichen Naturschutz und im NABU-Kreisverband Mittleres Erzgebirge aktiv.
Ines Thume ist Diplom-Agraringenieurin (FH), ehrenamtliche Naturschutzhelferin und seit 1993 im Landschaftspflegeverband Sächsische
Schweiz – Osterzgebirge vor allem für Biotopgestaltungs- und Landschaftspflegearbeiten sowie Umweltbildung und Öffentlichkeitsarbeit
verantwortlich. (Kontakt: [email protected])
Jens Weber lebt im Bärensteiner Bielatal, wo alljährlich das »Heulager«
und andere Naturschutzaktionen stattfinden. 1991, während seines Forststudiums in Tharandt, gehörte er zu den Mitbegründern der Grünen Liga
Osterzgebirge. Unter dem Motto »Natur erleben und erhalten« bietet er
naturkundliche Wanderungen und Vorträge an.
(Kontakt: [email protected])
Dr. Dirk Wendel hat in Tharandt Forstwirtschaft studiert und viele Jahre
am Lehrstuhl für Landeskultur und Naturschutz der TU Dresden gearbeitet
(Schwerpunkte Vegetation, Moor, Wald, Naturschutz). Seit 2011 betreut
er an der Staatlichen Betriebsgesellschaft für Umwelt und Landwirtschaft
(BfUL) mit weiteren Kollegen die Kartierung von FFH-Lebensraumtypen.
Christian Zänker ist freiberuflich (und oft auch ehrenamtlich) im Naturschutz tätig. Zu seinen Schwerpunktaufgaben zählt die Mitarbeit bei
der landesweiten Biotopkartierung in Sachsen. Außerdem unterstützt er
Projekte in der »Grünen Schule grenzenlos« in Zethau und beim Naturschutzbund (Kreisverband Freiberg).
Představení autorů
Karin a Lothar Brümmerovi jsou manželé na penzi, kteří žijí v Drážďanech.
Jejich vášní je fotografování přírody – postupně se jim podařilo nashro
máždit slušný fotoarchiv. V zájmu ochrany přírody pořádají také výstavy
svých děl. Karin je profesí učitelka v mateřské škole a zajímá se především
o geologii. Lothar je lesník, ochraně přírody se věnoval jako dobrovolník.
Jana Felbrich při práci na této knize spojila svou profesi grafičky a designérky s láskou k přírodě. www.jajaja-design.de
Jan Gläßer vystudoval zahradnictví a s rodinou žije v Grießbachu u Dre
bachu. Ve volném čase se stará o chráněnou ptačí oblast a pracuje ve
skupině ornitologů v Marienbergu. Přírodě a fotografii jsou věnovány také
jeho stránky www.naturfotoerzgebirge.de.
Christian Jentsch – od dětství velký milovník přírody a patriot – bydlí v
obci Kreischa. Ať už se věnuje péči o les, lovu či dobrovolnickým aktivitám,
vždy je pro něj na prvním místě ochrana stvoření. V tomto duchu také
vede své přírodovědné exkurze stejně jako prohlídky obce či kostela.
Norbert Kaiser vystudoval geografii, nyní žije a pracuje v Pirně. Volný čas
obvykle tráví s fotoaparátem v Krušných horách, kde dokumentuje kulturní
krajinu s památkami na těžbu, historickými budovami a malými pomníky.
www.bergbaufreunde.npage.de
Dr. sc. Techn. Konrad Knauthe žije v údolí řeky Gimmlitz a věnuje se
fotografování přírody a ochraně rostlin. Je členem ochranářského spolku
Oberes Gimmlitztal a duchovním otcem naučné stezky Gimmlitztal se
dvěma venkovními učebnami, informačními tabulemi a lavičkami.
[email protected]
Silvia Köhler studovala v Drážďanech kartografii a ráda kreslí mapy, na
kterých je hodně lesů. Východní Krušnohoří jí přirostlo k srdci, přestože ho
ještě nezná celé. Své přírodovědné exkurze proto organizuje především v
oblasti Dresdner Heide. www.kartographia.de
Jan Kotěra vyrůstal na úpatí Krušných hor, roky tu vedl Ekocentrum Šťovík.
Později pracoval na kampaních na podporu ekologického zemědělství.
Mezitím vystudoval pedagogiku a dnes pracuje jako učitel a překladatel.
S rodinou žije v Litoměřicích, ale kořeny má pořád hluboko ve stráních pod
Bouřňákem a Komáří vížkou. [email protected]
Frank Lochschmidt žije v Drážďanech, kde také studoval geografii. Od té
doby jezdí do východních Krušných hor velmi často, a to jak v pracovní
době, tak i ve volném čase.
Dr. Jörg Lorenz studoval lesní hospodářství v Tharandtu a od poloviny
90. let pracuje v ochranářském institutu Region Dresden. Těžištěm jeho
zájmu jsou: entomologie (brouci), mapování biotopů, ochrana druhů a
biotopů a odborné posudky. www.lorenzjoerg.de
Holger Menzer je vystudovaný zemědělec. Od roku 2000 vede velký
ochranářský projekt »Horské louky východního Krušnohoří« s mottem:
Hospodařme v souladu s přírodou – jde to! Pestrou a příjemnou součástí
jeho práce je pořizování fotografické dokumentace.
Gerold Pöhler žije v Colmnitz poblíž Tharandtského lesa. Od 70. let se
angažuje jako dobrovolný ochránce přírody v povodí řeky Wilde Weiße
ritz. Stejně dlouho se také věnuje fotografování přírody. Je majitelem
obsáhlého fotoarchivu, v němž je zmapována příroda a krajina východních
Krušných hor. [email protected]
Dietmar Schubert z Olbernhau je povoláním strojař. Od poloviny 90. let
pracuje v ochranářské stanici Pobershau, kde se věnuje praktické ochraně
přírody, práci s veřejností, ale i mapování flóry a fauny. Zároveň působí
jako dobrovolník v ochraně přírody a ve spolku Nabu (Kreisverband
Mittleres Erzgebirge).
Ines Thume je zemědělská inženýrka a dobrovolná ochránkyně přírody.
Od roku 1993 je činná ve spolku Landschaftspflegeverband Sächsische
Schweiz-Osterzgebirge, kde zodpovídá především za péči o biotopy a
krajinu, ale také za ekologickou výchovu a práci s veřejností.
[email protected]
Jens Weber žije v Bielatalu u Bärensteinu, kde se každoročně koná tábor
»Heulager« a další ochranářské akce. V roce 1991, když studoval lesnictví v
Tharandtu, se stal jedním ze zakladatelů Grüne Liga Osterzgebirge. Pořádá
exkurze a přednášky, na nichž vysvětluje, proč je potřeba chránit přírodu.
[email protected]
Dr. Dirk Wendel studoval lesní hospodářství v Tharandtu a mnoho let
pracoval na katedře krajinného inženýrství a ochrany přírody TU v
Drážďanech (těžiště zájmu: vegetace, rašeliniště, les, ochrana přírody).
Od roku 2011 se s dalšími kolegy ze saského Státního podniku pro životní
prostředí a zemědělství stará o mapování evropsky významných lokalit
v systému NATURA 2000.
Christian Zänker pracuje (často dobrovolnicky) jako ochránce přírody
na volné noze. Spolupracuje především na obsáhlém mapování biotopů
v Sasku. Kromě topho podporuje projekty ekocentra »Grüne Schule
grenzenlos« v Zethau a aktivity spolku Naturschutzbund (Kreisverband
Freiberg).
399
Register
Černá louka / Schwarze Wiesen (NSG) 174, 276
Chemnitzbachtal (bei Mulda) 172
Abendsegler (Nyctalus noctula) 283
Achateule (Phlogophors meticulosa) 351
Adolfov /Adolfsgrün 281
Adonislibelle, Frühe (Pyrrhosoma nymphula) 122
Ahorn, Berg- (Acer pseudoplatanus) 274
Ahorn, Spitz- (Acer platanoides) 57, 280
Altenberg 348
Altenberger Pinge 91, 361
Am Galgenteich (NSG) 176
Ampfer-Spanner (Timandra comae) 351
Amsel (Turdus merula) 323
Arnika (Arnica montana) 232
Ascherhübel (FND) 95
Aurorafalter (Anthocharis cardamines) 200
Azurjungfer, Hufeisen- (Coenagrion puella) 141
Dachs (Meles meles) 10
Backofenfelsen Freital 93
Bärenbachtal (NSG) 17
Bärenstein 256, 268, 313
Bärlauch (Allium ursinum) 102
Bartflechte (Bryoria spec.) 39
Bärwurz (Meum athamanticum) 235, 241
Baumschwamm, Rotrandiger (Fomitopsis pinicola) 37
Becherflechte, Trompeten- (Cladonia fimbriata) 259
Beinwell, Gewöhnlicher (Symphytum officinale) 317
Bekassine (Gallinago gallinago) 178
Bergmolch (Triturus alpestris) 144
Biela, Große (bei Hirschsprung) 114
Bielatal (bei Bärenstein) 237, 250, 360
Bielateich bei Bärenstein (FND) 134
Bingelkraut, Wald- (Mercurialis perennis) 62
Binsenjungfer, Gemeine (Lestes sponsa) 141
Birke, Moor- (Betula pubescens) 154
Birkhuhn (Tetrao tetrix) 155, 156
Bisamratte (Ondrata zibethicus) 142
Blattspanner, Schwarzbraunbindiger (Xantorhoe montanata) 351
Bläuling, Hauhechel- (Polyommatus icarus) 320
Bläuling, Faulbaum- (Celastrina argiolus) 61
Bläuling, Hochmoor- (Plebejus optilete) 163
Bornhau / Pramenáč 91
Bouřňák / Stürmer 14, 241
Brauner Bär (Arctia caja) 183, 350
Braunkehlchen (Saxicola rubetra) 236
Breitblättrige Kuckucksblume (Dactylorhiza majalis) 199
Brunnenmoos (Fontinalis antipyretica) 120
Buntspecht (Dendrocopus major) 49
Buttertöpfe bei Frauenstein (FND) 91
400
Deutscheinsiedler Moore 154
Dickkopffalter, Schwarzkolbiger (Thymelicus lineola) 231
Döbra (Obstwiese am Trebnitzgrund) 305
Eberesche (Sorbus aucuparia) 262
Edelscharrkäfer, Grüner (Gnorimus nobilis) 49
Ehrenpreis, Gamander- (Veronicachamaedrys) 305
Eibe, Europäische (Taxus baccata) 32, 71
Eichelbohrer (Curculio glandium) 60
Eichenspinner (Lasiocampa quercus) 65
Eintagsfliege (Ephemera danica) 123
Eisenhut, Bunter (Aconitum variegatum) 100
Eisenstraße bei Schlottwitz (ND Apfelallee) 303, 310
Elster (Pica pica) 323
Erdkröte (Bufo bufo) 180
Eremit (Osmoderma eremita) 284
Erle, Schwarz- (Alnus glutinosa) 104, 110, 284
Erzenglerteich 143
Esche, Gewöhnliche (Fraxinus excelsior) 57, 281
Fallkäfer (Cryptocephalus spec.) 210
Feile (bei Bärenstein) 268, 313
Feldgrille (Gryllus campestris) 214
Feldlerche (Alauda arvensis) 378
Ferkelkraut, Gewöhnliches (Hypochaeris radicata) 217
Fettkraut, Echtes (Pinguicula vulgaris) 159
Feuerfalter, Lilagold- (Lycaena hippothoe) 231
Feuersalamander (Salamandra salamandra) 101
Feuerwanze (Pyrrhocoris apterus) 282
Fichtenkreuzschnabel (Loxia curvirostra) 163
Fieberklee (Menyanthes trifoliata) 183
Fláje / Fleyh (Talsperre) 74
Flájský potok / Fleyhbach / Flöha 116, 137
Flockenblume, Perücken- (Centaurea pseudophrygia) 239
Flussregenpfeifer (Charadrius dubius) 138
Frauenstein, Burg 93, 342
Freiberg 339, 356
Freital (Gärten) 319, 331
Fürstenau 252, 279
Galgenteiche 145
Gartenlaubkäfer (Phyllopertha horticola) 258
Geisingberg (NSG) 30, 199, 234, 249
Geisterbuchen am Stürmer / Buky na Bouřňáku (NSG) 14
Gelbrandkäfer (Dytiscus marginalis) 144
Georgenfelder Hochmoor (NSG) 156, 164
Gimmlitztal (NSG) 113, 117, 192
Ginster, Färber- (Genista tinctoria) 64
Glashütte 212, 228, 312, 373
Glockenblume, Wiesen- (Campanula patula) 217, 220
Goldene Acht (Colia hyale) 231
Goldschrecke, Kleine (Euthystira brachyptera) 219
Görsdorf, Steinbruch 89
Götzenbüschchen bei Oelsa (FND) 95
Grasfrosch (Rana temporaria) 140
Graureiher (Ardea cinerea) 138
Greiskraut, Bach- (Tephroseris crispa) 183
Greiskraut, Klebriges (Senecio viscosus) 340
Großhartmannsdorfer Großteich (NSG) 96, 139, 150
Grünaderweißling (Pieris napi) 238
Grünes Blatt (Geometra papilionaria) 350
Grünspecht (Picus viridis) 277
Grünwalder Heide / Grünwaldske vřesoviště (NSG) 154
Grünwidderchen (Adscita statices) 220
Günsel, Kriechender (Ajuga reptans) 325
Haberfeld 175
Habichtsfliege, Höcker- (Dioctria rufipes) 258
Habichtskraut, Kleines (Pilosella officinarum) 221
Hahneberg bei Glashütte 273
Halsbrücke 357
Harter Stein bei Ammelsdorf 93
Hartheu, Kanten- (Hypericum maculatum) 243
Hartmannsdorf 270
Haselmaus (Muscardinus avellanarius) 59
Haselstein / Jeřabina 91
Haselwurz (Asarum europaeum) 65
Haubentaucher (Podiceps cristatus) 136
Hausrotschwanz (Phoenicurus ochrurus) 341
Haussperling (Passer domesticus) 323
Heerwurm (Sciara militaris) 105
Heidekraut (Calluna vulgaris) 81, 352
Heidelbeere (Vaccinium myrtillus) 261
Hellerkraut, Gebirgs- (Thlaspi caerulescens) 365
Hennersbacher Grund 99
Hermelin (Mustela erminea) 262
Hermsdorf / E. 217
Hirtenwiesen bei Glashütte 373
Hochmoorgelbling (Colias palaeno) 165
Hohler Stein bei Oelsen (FND) 86
Holzapfel (Malus sylvestris) 272
Hora Svaté Kateřiny / Katharinaberg 354
Hornisse (Vespa crabro) 302
Igel, Braunbrust- (Erinaceus europaeus) 318
Jeřabina / Haselstein 91
Johannishöhe bei Tharandt 383, 389
Juchtenkäfers (Osmoderma eremita) 284
Kahleberg (FND) 79
Kamelhalsfliege, Gefleckte (Phaeostigma notata) 36
Karmingimpel (Carpodacus erythrinus) 177
Katharinaberg / Hora Svaté Kateřiny 354
Kätzcheneule, Kleine (Orthosia cruda) 284
Katzentreppe bei Edle Krone 42
Kesselshöhe bei Bärenstein, Steinbruch 93
Kiebitz (Vanellus vanellus) 382
Klapperschwamm (Grifola frondosa) 49
Klappertopf, Kleiner (Rhinanthus minor) 238
Klee, Moor- (Trifolium spadiceum) 203
Kleiber (Sitta europaea) 283
Kleinsporflechte, Rost- (Acarospora sinopica) 362
Klingenberg 291, 300
Knabenkraut, Stattliches (Orchis mascula) 218
Knöterich, Wasser- (Persicaria amphibia) 143
Knöterich, Wiesen- (Bistorta officinalis) 201
Köcherfliege (Halesus spec.) 123
Komáří hůrka / Mückenberg 255
Kopfhornschröter (Sinodendron cylindricum) 51
Kornblume (Centaurea cyanus) 380
Kreischa 95, 296, 349
Kreuzblümchen, Gewöhnliches (Polygala vulgaris) 238
Kreuzotter (Vipera berus) 257
Kreuzspinne, Vierfleck- (Araneus quadratus) 203
Kuckucksblume, Gefleckte (Dactylorhiza maculata) 180
Kuckucksstein (Schloss) 70, 334
Lämmerberg bei Reichstädt 280
Langfühler, Deegers (Nemophora degeerella) 98
Langhornbiene (Eucera longicornis) 216
Lauenstein (Schloss) 316, 335
Laufkäfer, Gold- (Carabus auratus) 324
Laufkäfer, Blauer (Carabus intricatus) 19
Leberblümchen (Hepatica nobilis) 64
Leimkraut, Nickendes (Silene nutans) 220
Lein, Saat- (Linum usitatissimum) 381
Leiterbock (Saperda scalaris) 49
Lerchensporn, Hohler (Corydalis cava) 63
Lichtnelke, Kuckucks- (Lychnis flos-cuculi) 193
Lichtnelke, Rote (Silene dioica) 100
Liebstadt 70, 334
Lilie, Feuer- (Liliumbulbiferum) 260
Lilie, Türkenbund- (Lilium martagon) 343
Linda 355
Lindenschwärmer (Mimas tiliae) 54
Lippersdorf 178
Luftalge, Orangerote (Trentepohlia aurea) 337
401
Mädesüß, Großes (Filipendula ulmaria) 200
Raufußkauz (Aegolius funereus) 31
Rauschbeere (Vaccinium uliginosum) 161
Rauschermühlenteich bei Hirschsprung 151
Rechenberg-Bienenmühle 80
Reh (Capreolus capreolus) 377
Reichstädt 280, 376
Reitgras, Land- (Calamagrostis epigeios) 364
Richtschachthalde bei Brand-Erbisdorf (FND) 369, 372
Rindenspanner, Erlen- (Aethalura punctulata) 105
Ringelnatter (Natrix natrix) 142
Rollefelsen bei Bärenstein 87
Rossameise (Camponotus herculeanus) 278
Rotbuche (Fagus sylvatica) 28, 30, 34, 37, 280
Rote Pestwurz (Petasites hybridus) 121
Rote Weißeritz bei Schellerhau 118
Roter Busch bei Liebstadt 11
Röthenbacher Wald bei Lippersdorf 178
Rotkehlchen (Erithacus rubecula) 15
Nabelflechte, Rauhaarige (Umbilicaria hirsuta) 81
Nagelfleck (Aglia tau) 13
Naundorf 91, 215
Nelke, Busch- (Dianthus sylvaticus) 261
Neuklingenberg (Ahornallee) 274
Neuntöter (Lanius collurio) 262
Nové Město / Neustadt 241
Sandlaufkäfer, Dünen- (Cicindela hybrida) 363
Maiglöckchen (Convallaria majalis) 19
Margerite, Wiesen- (Leucanthemum vulgare) 212
Mauerbiene, Rote (Osmia rufa) 342
Mauerraute (Asplenium ruta-muratia) 338
Mauersegler (Apus apus) 336
Mausohr, Großes (Myotis myotis) 358
Mittelsaida, Ameisenbläulingswiese (FND) 193, 209
Mohn, Klatsch- (Papaver rhoeas) 381
Mohrenfalter, Rundaugen- (Erebia medusa) 231
Mondviole (Lunaria rediviva) 63
Moosbeere (Vaccinium oxycoccus) 161
Moosjungfer, Kleine (Leucorrhinia dubia) 163
Mosaikjungfer, Braune (Aeshna grandis) 141
Mückenberg / Komáří hůrka 255
Mufflon (Ovis amon) 59
Müglitzhang bei Schlottwitz (NSG) 56
Muldenhütten 352, 364
Obercunnersdorf (Riesenlinde) 284
Oelsen, Mittelgebirgslandschaft bei Oelsen (NSG) 179, 194
Osek / Ossegg (Kloster) 298
Pechnelke (Lychnis viscaria) 219
Perlmutterfalter, Kleiner (Issoria lathonia) 231
Perlmuttfalter, Braunfleckiger (Boloria selene) 183
Pfeileule (Acronicta psi) 216
Pinselkäfer, Gebänderter (Trichius fasciatus) 33
Pippau, Weicher (Crepis mollis) 241
Pohlmoos, Nickendes (Pohlia nutans) 259
Porphyrfächer bei Mohorn-Grund (ND) 93
Pramenáč / Bornhauberg 91
Puklá skála / Sprengberg 74
Quelljungfer, Zweigestreifte (Cordulegaster boltonii) 122
Quohren 296
Rabenauer Grund (NSG) 72
Rainfarn (Tanacetum vulgare) 325
Raubwürger (Lanius excubitor) 158
Rauchschwalbe (Hirundo rustica) 340
Rauenstein (NSG) 34
402
Sattelberg / Špičák (NSG) 76, 269
Schattenblümchen (Maianthemum bifolium) 18
Schaumzikade, Erlen- (Aphrophora alni) 103
Scheckenfalter, Wachtelweizen- (Melitaea athalia) 231
Schellerhau, Botanischer Garten 314
Schellerhauer Weißeritzwiesen (NSG) 180, 189
Schenkelbiene (Macropis fulvipes) 198
Schlehe (Prunus spinosa) 263
Schlottwitz 133, 303, 310
Schlupfwespe, Schwarze (Pimpla instigator) 36
Schneckenkanker (Ischyropsalis hellwigi) 38
Schwalbenschwanz (Papilio machaon) 242
Schwanzmeise (Aegithalos caudatus) 103
Schwarzbachtal bei Dippoldiswalde (NSG) 110, 203
Schwarze Wiesen / Černá louka (NSG) 174, 276
Schwarzspecht (Dryocopus martius) 15
Schwefelporling (Laetiporus sulphureus) 282
Schweinitz / Svídnice 129
Schwertlilie, Wasser- (Iris pseudacorus) 143
Schwertlilie, Wiesen- (Iris sibirica) 194
Schwingel, Rot- (Festuca rubra) 217
Seeheide / U jezera (NSG) 157
Segge, Schnabel- (Carex rostrata) 144
Seidelbast (Daphne mezereum) 62
Seidewitztal 70, 113
Seiffener Pingen 89
Sichelflügler, Buchen- (Watsonalla cultraria) 19
Siebenschläfer (Glis glis) 341
Siebenstern, Europäischer (Trientalis europaea) 159
Silberblatt, Ausdauerndes (Lunaria rediviva) 63
Silbermundwespe (Lestica clypeata) 51
Silphe, Rothalsige (Oiceoptoma thoracicum) 13
Sitter, Braunrote (Epipactis atrorubens) 365
Soldatenhöhlen Kreischa 95
Sonnenleite Glashütte (FND) 228, 229
Sonnentau, Rundblättriger (Drosera rotundifolia) 158
Špičák / Sattelberg (NSG) 76, 269
Spitzwegerich (Plantago lanceolata) 213
Splintkäfer, Birken- (Scolytus ratzeburgi) 51
Sprengberg / Puklá skála 74
Stachelbart, Ästiger (Hericium coralloides) 34, 49
Star (Sturnus vulgaris) 322
Stäubling, Flaschen- (Lycoperdon perlatum) 17
Steinberg bei Reichstädt 91
Steinbrech, Körnchen- (Saxifraga granulata) 221
Steinerne Sonne / Kamenná slunce 91
Steinkraut, Felsen- (Aurinia saxatilis) 80
Sternmiere, Echte (Stellaria holostea) 61
Sternmiere, Hain- (Stellaria nemorum) 100
Stiefmütterchen, Wildes (Viola tricolor) 374
Storchschnabel, Brauner (Geranium phaeum) 342
Storchschnabel, Wiesen- (Geranium pratense) 221
Streckfuß, Buchen- (Calliteara pudibunda) 12
Streifenfarn, Nördlicher (Asplenium septentrionale) 81
Streifenwanze (Graphosoma lineatum) 234
Striegistal 355
Stürmer / Bouřňák 14, 241
Sumpf-Dotterblume (Caltha palustris) 180, 203
Sumpfschrecke (Stethophyma grossum) 203
Sumpfschwebfliege, Große (Helophilus trivittatus) 198
Tanne, Weiß- (Abies alba) 27
Taubenschwänzchen (Macroglossum stellatarum) 320
Tigerschnegel (Limax maximus) 51
Torfmoos (Sphagnum magellanicum) 160
Torfschwebfliege, Gelbband- (Sericomyia silentis) 162
Tramete, Schmetterlings- (Trametes versicolor) 38
Trauermantel (Nymphalis antiopa) 305
Trauermücke (Sciara militaris) 105
Trauerschnäpper (Ficedula hypoleuca) 60
Trebnitzgrund (NSG) 55
Trollblume (Trollius europaeus) 239
Trostgrund (NSG) 22
Turmfalke (Falco tinnunculus) 340, 349
U jezera / Seeheide (NSG) 157
Uhu (Bubo bubo) 77
Ulme, Berg- (Ulmus glabra) 280
Vrása (»Falte«, ND) bei Osek / Ossegg 89
Wacholderdrossel (Turdus pilaris) 254
Wachtelkönig (Crex crex) 198
Waldameise, Rote (Formica rufa) 13
Waldbaumläufer (Certhia familiaris) 35
Waldbrettspiel (Pararge aegeria) 12
Waldeidechse (Zootoca vivipara) 158
Waldhyazinthe, Weiße (Platanthera bifolia) 243
Waldkauz (Strix aluco) 33
Waldmeister (Galium odoratum) 17
Waldmoorspanner (Macaria brunneata) 160
Waldohreule (Asia otus) 58
Wanderzünsler (Nomophila noctuella) 351
Warzenbeißer (Decticus verruciforus) 240
Wasseramsel (Cinclus cinclus) 119
Wasserfledermaus (Myotis daubentonii) 363
Wasserläufer (Gerris spec.) 143
Wawerliebs Buche bei Fürstenau (ND) 279
Weide, Ohr- (Salix aurita) 181
Weide, Sal- (Salix caprea) 276
Weinbergschnecke (Helix pomatia) 339
Weißer Bär (Spilosoma menthastri) 351
Weißeritztalhänge (NSG) 8, 42
Weißwurz, Vielblütige (Polygonatum multiflorum) 16
Wendehals (Jynx torquilla) 299
Widderbock, Echter (Clytus arietis) 33
Wiesenkeulchen, Gelbes (Clavulinopsis corniculata) 240
Wiesenknopf, Großer (Sanguisorba officinalis) 196
Wiesenknopf-Ameisenbläuling, Dunkler (Maculinea nausithous) 197
Wiesenpieper (Anthus pratensis) 195
Wildapfel (Malus sylvestris) 272
Wilde Weißeritz 102
Wilisch 95
Witwenblume, Acker- (Knautia arvensis) 220
Wollbiene (Anthidium manicatum) 320
Wollgras, Schmalblättriges (Eriophorum angustifolium) 182
Wollschweber (Bombylius spec.) 219
Zahnwurz, Zwiebel- (Cardamine bulbifera) 18
Zauneidechse (Lacerta agilis) 81
Zaunkönige (Troglodytes troglodytes) 105
Zethau 379
Zimtwanze (Corizus hyoscyami) 320
Zinnwald-Georgenfeld 359
Zipfelfalter, Nierenfleck- (Thecla betulae) 260
Zittergras (Briza media) 210
Zunderschwamm (Fomes fomentarius) 37, 49
403
Rejstřík
Adéla pestrá (Nemophora degeerella) 98
Adolfov 281
Altenberg 348
Altenberská pinka 91, 361
Am Galgenteich (NSG) 176
Ascherhübel (FND) 95
Babočka osiková (Nymphalis antiopa) 305
Backofenfelsen Freital 93
Bärenbachtal (NSG) 17
Bärenstein 256, 268, 313
Bavlnice obecná (Anthidium manicatum) 320
Bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis) 62
Bekasina otavní (Gallinago gallinago) 178
Bělásek řepkový (Pieris napi) 238
Bělásek řeřichový (Anthocharis cardamines) 200
Bělokaz březový (Scolytus ratzeburgi) 51
Biela, Große (u Hirschsprungu) 114
Bielatal (u Bärensteinu) 237, 250, 360
Bielateich u Bärensteinu (FND) 134
Blatouch bahenní (Caltha palustris) 180, 203
Blýskavka mramorovaná (Phlogophors meticulosa) 351
Bourovec dubový (Lasiocampa quercus) 65
Bouřňák 14, 241
Bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) 236
Brhlík lesní (Sitta europaea) 283
Bruslařka (Gerris spec.) 143
Brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) 261
Bříza pýřitá (Betula pubescens) 154
Buk lesní (Fagus sylvatica) 28, 30, 34, 37, 280
Buky na Bouřňáku (PR) 14
Buttertöpfe u Frauensteinu (FND) 91
Cvrček polní (Gryllus campestris) 214
Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) 382
Černá louka (PR) 174, 276
Červenka obecná (Erithacus rubecula) 15
Česnek medvědí (Allium ursinum) 102
Čolek horský (Triturus alpestris) 144
Datel černý (Dryocopus martius) 15
Deutscheinsiedel (rašeliniště) 154
Devětsil lékařský (Petasites hybridus) 121
Dlouhososka (Bombylius spec.) 219
Dlouhošíjka znamenaná (Phaeostigma notata) 36
404
Dlouhozobka svízelová (Macroglossum stellatarum) 320
Döbra (ovocný sad u Trebnitzgrundu) 305
Drobnovýtruska rezavá (Acarospora sinopica) 362
Drozd kvíčala (Turdus pilaris) 254
Dutohlávka třásnitá (Cladonia fibriata) 259
Dymnivka dutá (Corydalis cava) 63
Eisenstraße u Schlottwitz (ND Apfelallee) 303, 310
Erzenglerteich 143
Feile (u Bärensteinu) 268, 313
Fláje 74
Flájský potok / Flöha 116, 137
Frauenstein, hrad 93, 342
Freiberg 339, 356
Freital (zahrady) 319, 331
Fürstenau 252, 279
Galgenteiche 145
Geisingberg (NSG) 30, 199, 234, 249
Georgenfelder Hochmoor (NSG) 156, 164
Gimmlitztal (NSG) 113, 117, 192
Glashütte 212, 228, 312, 373
Görsdorf, kamenolom 89
Götzenbüschchen u Oelsy (FND) 95
Großhartmannsdorfer Großteich (NSG) 96, 139, 150
Grünwaldské vřesoviště (PR) 154
Haberfeld 175
Hahneberg u Glashütte 273
Halsbrücke 357
Harter Stein u Ammelsdorfu 93
Hartmannsdorf 270
Hennersbacher Grund 99
Hermsdorf / E. 217
Hirtenwiesen u Glashütte 373
Hlemýžď zahradní (Helix pomatia) 339
Hnědásek jitrocelový (Melitaea athalia) 231
Hohler Stein u Oelsenu (FND) 86
Hora Svaté Kateřiny 354
Hvozdík lesní (Dianthus sylvaticus) 261
Hýl rudý (Carpodacus erythrinus) 177
Chemnitzbach (u Muldy) 172
Chrastavec rolní (Knautia arvensis) 220
Chrostík (Halesus spec.) 123
Chrpa parukářka (Centaurea pseudophrygia) 239
Chrpa polní (Centaurea cyanus) 380
Chřástal polní (Crex crex) 198
Jabloň lesní (Malus sylvestris) 272
Jarnice menší (Orthosia cruda) 284
Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) 57, 281
Jaterník podléška (Hepatica nobilis) 64
Javor klen (Acer pseudoplatanus) 274
Javor mléč (Acer platanoides) 57, 280
Jedle bělokorá (Abies alba) 27
Jepice dánská (Ephemera danica) 123
Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) 262
Jeřabina 91
Jestřábník chlupáček (Pilosella officinarum) 221
Ještěrka obecná (Lacerta agilis) 81
Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) 158
Jetel kaštanový (Trifolium spadiceum) 203
Jezevec lesní (Meles meles) 10
Ježek západní (Erinaceus europaeus) 318
Jilm horský (Ulmus glabra) 280
Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) 213
Johannishöhe u Tharandtu 383, 389
Kahleberg (FND) 79
Kakost hnědočervený (Geranium phaeum) 342
Kakost luční (Geranium pratense) 221
Kalous ušatý (Asia otus) 58
Kamenná slunce 91
Katzentreppe u Edle Krone 42
Kesselshöhe u Bärensteinu, kamenolom 93
Klepítník členěný (Ischyropsalis hellwigi) 38
Klikva bahenní (Vaccinium oxycoccus) 161
Klingenberg 291, 300
Kněžice pásovaná (Graphosoma lineatum) 234
Kobylka hnědá (Decticus verrucivorus) 240
Kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) 193
Kokrhel menší (Rhinanthus minor) 238
Kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum) 16
Komáří hůrka 255
Konvalinka vonná (Convallaria majalis) 19
Kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) 212
Koprník štětinolistý (Meum athamanticum) 235, 241
Kopytník evropský (Asarum europaeum) 65
Korálovec bukový (Hericium coralloides) 34, 49
Kos černý (Turdus merula) 323
Kosatec sibiřský (Iris sibirica) 194
Kosatec žlutý (Iris pseudacorus) 143
Kostival lékařský (Symphytum officinale) 317
Kostřava červená (Festuca rubra) 217
Kozlíček mramorový (Saperda scalaris) 49
Kreischa 95, 296, 349
Kropenatec brusnicový (Macaria brunneata) 160
Kručinka barvířská (Genista tinctoria) 64
Kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens) 365
Krutihlav obecný (Jynx torquilla) 299
Krvavec toten (Sanguisorba officinalis) 196
Krytohlav (Cryptocephalus spec.) 210
Křivka obecná (Loxia curvirostra) 163
Křižák čtyřskvrnný (Araneus quadratus) 203
Kuckucksstein (zámek) 70, 334
Kulík říční (Charadrius dubius) 138
Kuloštítník beraní(Clytus arietis) 33
Kutík podivný (Lestica clypeata) 51
Kyčelnice cibulkonosná (Cardamine bulbifera) 18
Kyjovečka svazčitá (Clavulinopsis corniculata) 240
Lämmerberg u Reichstädtu 280
Lasice hranostaj (Mustela erminea) 262
Lauenstein (zámek) 316, 335
Lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca) 60
Len setý (Linum usitatissimum) 381
Liebstadt 70, 334
Lilie cibulkonosná (Lilium bulbiferum) 260
Lilie zlatohlavá (Lilium martagon) 343
Linda (šachta) 355
Linduška luční (Anthus pratensis) 195
Lippersdorf 178
Listokaz zahradní (Phyllopertha horticola) 258
Lišaj lipový (Mimas tiliae) 54
Lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata) 221
Lumek dráždivý (Pimpla instigator) 36
Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) 62
Mák vlčí (Papaver rhoeas) 381
Martináč bukový (Aglia tau) 13
Měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva) 63
Mittelsaida, Ameisenbläulingswiese (FND) 193, 209
Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) 101
Mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus) 103
Modrásek bahenní (Maculinea nausithous) 197
Modrásek jehlicový (Polyommatus icarus) 320
Modrásek krušinový (Celastrina argiolus) 61
Modrásek stříbroskvrnný (Plebejus optilete) 163
Mravenec lesní (Formica rufa) 13
Mravenec obrovský (Camponotus herculeanus) 278
Mrchožrout rudoprsý (Oiceoptoma thoracicum) 13
Muflon (Ovis musimon) 59
Müglitzhang u Schlottwitz (NSG) 56
Muldenhütten 352, 364
405
Naundorf 91, 215
Quohren 296
Obercunnersdorf (obří lípa) 284
Rabenauer Grund (NSG) 72
Oelsen, Mittelgebirgslandschaft um Oelsen (NSG) 179, 194
Ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe) 231
Okáč pýrový (Pararge aegeria) 12
Okáč rosičkový (Erebia medusa) 231
Olejnice žlutonohá (Macropis fulvipes) 198
Olše lepkavá (Alnus glutinosa) 104, 110, 284
Oměj pestrý (Aconitum variegatum) 100
Ondatra pižmová (Ondrata zibethicus) 142
Osek (klášter) 298
Ostruháček březový (Thecla betulae) 260
Ostřice zobánkatá (Carex rostrata) 144
Otakárek fenyklový (Papilio machaon) 242
Outkovka pestrá (Trametes versicolor) 38
Páchník hnědý (Osmoderma eremita) 284
Paprutka nicí (Pohlia nutans) 259
Páskovec kroužkovaný (Cordulegaster boltonii) 122
Penízek modravý (Thlaspi caerulescens) 365
Pěnodějka olšová (Aphrophora alni) 103
Perleťovec dvanáctitečný (Boloria selene) 183
Perleťovec malý (Issoria lathonia) 231
Pestřenka červenonosá (Helophilus trivittatus) 198
Pestřenka tichá (Sericomyia silentis) 162
Píďalka šťovíková (Xantorhoe montanata) 351
Plch velký (Glis glis) 341
Plšík lískový (Muscardinus avellanarius) 59
Porfyrový vějíř Mohorn-Grund (ND) 93
Poštolka obecná (Falco tinnunculus) 340, 349
Potápka roháč (Podiceps cristatus) 136
Potápník vroubený (Dytiscus marginalis) 144
Pramenáč 91
Pramenička obecná (Fontinalis antipyretica) 120
Prasetník kořenatý (Hypochaeris radicata) 217
Prha arnika (Arnica montana) 232
Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) 199
Prstnatec plamatý (Dactylorhiza maculata) 180
Přástevník mátový (Spilosoma menthastri) 351
Přástevník medvědí (Arctia caja) 183, 350
Pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium) 18
Ptačinec hajní (Stellaria nemorum) 100
406
Ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea) 61
Puklá skála 74
Pupkovka srstnatá (Umbilicaria hirsuta) 81
Puštík obecný (Strix aluco) 33
Pýchavka obecná (Lycoperdon perlatum) 17
Netopýr rezavý (Nyctalus noctula) 283
Netopýr velký (Myotis myotis) 358
Netopýr vodní (Myotis daubentonii) 363
Neuklingenberg (javorová alej) 274
Nosatec dubový (Curculio glandium) 60
Nové Město 241
Rašeliník prostřední (Sphagnum magellanicum) 160
Rauenstein (NSG) 34
Rauschermühlenteich u Hirschsprungu 151
Rdesno hadí kořen (Bistorta offinalis) 201
Rdesno obojživelné (Persicaria amphibia) 143
Rehek domácí (Phoenicurus ochrurus) 341
Rechenberg-Bienenmühle 80
Reichstädt 280, 376
Richtschachthalde u Brand-Erbisdorfu (FND) 369, 372
Roháček bukový (Sinodendron cylindricum) 51
Rollefelsen u Bärensteinu 87
Ropucha obecná (Bufo bufo) 180
Rorýs obecný (Apus apus) 336
Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) 158
Rote Weißeritz u Schellerhau 118
Roter Busch u Liebstadtu 11
Röthenbacher Wald u Lippersdorfu 178
Roupec štíhlý (Dioctria rufipes) 258
Rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys) 305
Ruměnice pospolná (Pyrrhocoris apterus) 282
Různorožec olšový (Aethalura punctulata) 105
Saranče mokřadní (Stethophyma grossum) 203
Saranče zlatozelená (Euthystira brachyptera) 219
Sedmikvítek evropský (Trientalis europaea) 159
Seidewitztal 70, 113
Seiffen (pinky) 89
Schellerhau, botanická zahrada 314
Schellerhauer Weißeritzwiesen (NSG) 180, 189
Schlottwitz 133, 303, 310
Schwarzbachtal u Dippoldiswalde (NSG) 110, 203
Silenka dvoudomá (Silene dioica) 100
Silenka nicí (Silene nutans) 220
Sírovec žlutooranžový (Laetiporus sulphureus) 282
Skokan hnědý (Rana temporaria) 140
Skorec vodní (Cinclus cinclus) 119
Skřivan polní (Alauda arvensis) 378
Sleziník routička (Asplenium ruta-muraria) 338
Sleziník severní (Asplenium septentrionale) 81
Slimák největší (Limax maximus) 51
Smolnička obecná (Lychnis viscaria) 219
Smutnice vojenská (Sciara militaris) 105
Soldatenhöhlen Kreischa 95
Sonnenleite Glashütte (FND) 228, 229
Soumračník čárečkovaný (Thymelicus lineola) 231
Srnec obecný (Capreolus capreolus) 377
Srpokřídlec bukový (Watsonalla cultraria) 19
Sršeň obecná (Vespa crabro) 302
Starček potoční (Tephroseris crispa) 183
Starček lepkavý (Senecio viscosus) 340
Steinberg u Reichstädtu 91
Stepnice dlouhorohá (Eucera longicornis) 216
Straka obecná (Pica pica) 323
Strakapoud velký (Dendrocopus major) 49
Striegistal 355
Střevlík svraštělý (Carabus intricatus) 19
Střevlík zlatitý (Carabus auratus) 324
Střízlík obecný (Troglodytes troglodytes) 105
Suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) 182
Svídnice / Schweinitz 129
Svízel vonný (Galium odoratum) 17
Svižník zvrhlý (Cicindela hybrida) 363
Sýc rousný (Aegolius funereus) 31
Šidélko páskované (Coenagrion puella) 141
Šidélko ruměnné (Pyrrhosoma nymphula) 122
Šídlatka páskovaná (Lestes sponsa) 141
Šídlo velké (Aeshna grandis) 141
Šípověnka trnková (Acronicta psi) 216
Škarda měkká (Crepis mollis) 241
Šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris) 35
Špaček obecný (Sturnus vulgaris) 322
Špičák (PR) 76, 269
Štětconoš ořechový (Calliteara pudibunda) 12
Tařice skalní (Aurinia saxatilis) 80
Tetřívek obecný (Tetrao tetrix) 155, 156
Tis červený (Taxus baccata) 32, 71
Trebnitzgrund (NSG) 55
Trentepohlia aurea 337
Trnka obecná (Prunus spinosa) 263
Troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius) 37, 49
Troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola) 37
Trostgrund (NSG) 22
Trsnatec lupenitý (Grifola frondosa) 49
Třeslice prostřední (Briza media) 210
Třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum) 243
Třtina křovištní (Calamagrostis epigeios) 364
Tučnice obecná (Pinguicula vulgaris) 159
Ťuhýk obecný (Lanius collurio) 262
Ťuhýk šedý (Lanius excubitor) 158
Tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) 200
U jezera (PR) 157
Upolín evropský (Trollius europaeus) 239
Užovka obojková (Natrix natrix) 142
Vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) 183
Vážka čárkovaná (Leucorrhinia dubia) 163
Vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) 243
Violka trojbarevná (Viola tricolor) 374
Vítod obecný (Polygala vulgaris) 238
Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) 340
Vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum) 161
Volavka popelavá (Ardea cinerea) 138
Vousatec (Bryoria spec.) 39
Vrabec domácí (Passer domesticus) 323
Vrása (PP) u Oseka 89
Vratič obecný (Tanacetum vulgare) 325
Vrba jíva (Salix caprea) 276
Vrba ušatá (Salix aurita) 181
Vroubenkovka červená (Corizus hyoscyami) 320
Vřes obecný (Calluna vulgaris) 81, 352
Vstavač mužský (Orchis mascula) 218
Výr velký (Bubo bubo) 77
Wawerliebs Buche u Fürstenau (ND) 279
Wilde Weißeritz 102
Wilisch 95
Weißeritztalhänge (NSG) 8, 42
Zavíječ stěhovavý (Nomophila noctuella) 351
Zběhovec plazivý (Ajuga reptans) 325
Zdobenec skvrnitý (Trichius fasciatus) 33
Zdobenec zelenavý (Gnorimus nobilis) 49
Zednice rezavá (Osmia rufa) 342
Zelenáček šťovíkový (Adscita statices) 220
Zelenopláštník březový (Geometra papilionaria) 350
Zethau 379
Zinnwald-Georgenfeld 359
Zmije obecná (Vipera berus) 257
Zvonek rozkladitý (Campanula patula) 217, 220
Žluna zelená (Picus viridis) 277
Žlutokřídlec šťovíkový (Timandra comae) 351
Žluťásek borůvkový (Colias palaeno) 165
Žluťásek čičorečkový (Colias hyale) 231
407
Die Grüne Liga Osterzgebirge – der Umweltverein in der Region
Die Grüne Liga Osterzgebirge e. V. versteht sich als Netzwerk
von Naturfreunden, denen Bergwiesen und Steinrücken,
Gebirgsbäche, artenreiche Wälder und alte Bäume wirklich
wichtig sind – Menschen, die sich aktiv für die Erhaltung der
Natur in der Region einsetzen.
Obwohl die Probleme riesengroß und die Widerstände oft
heftig sind: Gemeinsames Engagement macht vieles möglich –
und außerdem oft sogar richtig Spaß. Zum Beispiel beim
alljährlichen »Heulager« im Bärensteiner Bielatal, beim
»Schellerhauer Naturschutzpraktikum«, deutsch-tschechischem »HeuHoy-Camp«, »Lipska-hora-Einsatz«, »WaldpflegeWochenende«, Streuobst-Ernte und tollen weiteren
Aktionen mit vielen freiwilligen Helfern.
Zu den Schwerpunkten der größtenteils ehrenamtlichen
Aktivitäten gehören:
Praktische Naturschutzarbeit
Mahd artenreicher Wiesen, Pflanzung und Pflege
von (Obst-)Bäumen, Waldumbau, Artenschutzmaßnahmen
Aktuelle Natur- und Umweltinformationen aus
dem Ost-Erzgebirge liefert das »Grüne Blätt’l«,
seit 1995 jeden Monat als Papierausgabe, inzwischen auch unter www.grueneliga-osterzgebirge.de
Naturschutz-Facharbeit
Schutzgebietsbetreuung, Artenschutzprojekte, Biotop
verbundplanung
Vom Buchprojekt »Naturführer Ost-Erzgebirge«
erschienen bisher:
Band 1
Band 2
Band 3
Umweltpolitisches Engagement
Unterstützung von Bürgerinitiativen gegen Naturzer
störungen, Initiativen zum Erhalt der biologischen Vielfalt
Wieselstein, spannende Einblicke in die Erdgeschichte des
blütenbunten Bergwiesen gaukeln;
Band
1
die Pilze der artenreichen Mischwälder;
Aber nicht wenige brauchen auch Schutz und
kleine Weißtannen schützen und im Botanischen Garten
„Immer wieder wächst das Gras...“, und wenn es im
Rücksicht. Der Umweltverein Grüne Liga Ostmithelfen – beim alljährlichen
Sommer nicht zu Heu veredelt wird, verdrängt es die
Schellerhauer
Naturschutzpraktikum
Wiesenblumen. Jedes Jahr im
Juli kommen viele
frei-
erzgebirge stellt in diesem Buch über 750
typische und auffällige Tiere und Pflanzen
willige Helfer aus Nah und Fern zum Heulager ins
versucht die Grüne Liga Osterzgebirge, einen Eindruck
Bärensteiner Bielatal, um die dortigen Bergwiesen zu
der Region vor.
von der Vielfalt praktischen Naturschutzes zu vermitteln.
mähen. Seltene Pflanzen und Tiere behalten dadurch
Auf Exkursionen werden außerdem die Landschaft, ihre
ihr Zuhause, und selbst anstrengende Arbeit macht
interessante Naturgeschichte und aktuelle ökologische
Das Buch beinhaltet:
gemeinsam in der Natur reichlich Spaß.
Probleme erklärt. Das einwöchige Praktikum findet immer
im Spätsommer
Pilze • Flechten • Moose • Farn- und BlütenLust bekommen? Weitere Informationen
unter statt. Informationen und Anmeldungen:
bietet
www.osterzgebirge.org
www.grueneliga-osterzgebirge.de, Tel. 0 35 04 - 61 85 85
• Weichtiere • Spinnen • Zwei- und
www.grueneliga-osterzgebirge.de, Tel. 0 35 04 - 61pfl
85anzen
85
Hautflügler • Zikaden • Heuschrecken • Schmetterlinge • Käfer • Libellen • Fische • Amphibien und
Als Ergänzung zu diesem Buch Als
sindErgänzung
erhältlich: zu diesem Buch sind erhältlich:
Reptilien • Vögel • Säugetiere
Band 1imPfl
anzen und Tiere des Ost-Erzgebirges
Band 2 Natur des Ost-Erzgebirges
Überblick
ISBN 978-3-940319-16-6
ISBN 978-3-940319-17-3
Band 3 Naturkundliche
Wanderziele im Ost-Erzgebirge
Sandstein Verlag • Band 1 Pflanzen und Tiere
Band 3 Naturkundliche Wanderziele
im Ost-Erzgebirge
ISBN 978-3-940319-18-0
ISBN 978-3-940319-18-0
ISBN 978-3-940319-16-6
Naturführer Ost-Erzgebirge – Pflanzen und Tiere
abwechslungsreichen Landschaft.
Mit Sensen umgehen und Moorpflanzen kennen lernen,
Naturschutzeinsatz beim Heulager
Das Buch beinhaltet:
Band
2
Wälder • Moore • Steinrücken •
Wiesen und Weiden •
Tierwelt • Übersichten
Pflanzen und Tiere
im Ost-Erzgebirge – über 750 Artenbeschreibungen
In dieser Reihe sind weiterhin erschienen:
Band 1 Pflanzen und Tiere des Ost-Erzgebirges
ISBN 978-3-940319-16-6
Band 2 Natur des Ost-Erzgebirges im Überblick
Sandstein Verlag • Band 2 Natur des Ost-Erzgebirges im Überblick
ISBN 978-3-940319-17-3
ISBN 978-3-940319-17-3
Trollblumenblüte am Geisingberg,
Fernblicke vom Wieselstein / Loučná, Vogelzug
am Großhartmannsdorfer Teich – das Ost-Erzgebirge
Band
3
bietet viele Möglichkeiten zum Natur-Erleben. Der Umwelt-
Naturkundliche
Wanderziele
im Ost-Erzgebirge – mit 26 Gebietsbeschreibungen
verein Grüne Liga Osterzgebirge stellt mit diesem Buch
26 Gebiete mit 338 naturkundlichen Wanderzielen vor.
Böden • Landschaftsgeschichte •
der Bergbäche. Vielen dieser Ost-Erzge-
Viel Wissenswertes über den Naturraum,
einschließlich der Naturführer-Inhalte,
Grüne Liga Osterzgebirge Naturinteressierten vermitteln.
Gebietsüberblick • Klima • Geologie •
die Moose der Hochmoore und die Fische
birgler geht es heute noch richtig gut in der
Erzgebirges, Begeisterung für Biotopvielfalt – dies will die
Naturführer Ost-Erzgebirge – Natur im Überblick
Nester bauen; die Tagfalter, die über
Naturführer
Ost-Erzgebirge
Naturführer
Wissenswertes aus der Landschaft zwischen Wilisch und
Ost-Erzgebirge
Das Ost-Erzgebirge hat viele
Bewohner. Dazu gehören die Vögel,
die im Gebüsch der Steinrücken ihre
Pflanzen und Tiere im Ost-Erzgebirge (2007)
Přehled rostlin a živočichů (tschechisch 2008)
Natur des Ost-Erzgebirges im Überblick (2007)
Geografický přehled (tschechisch 2008)
Naturkundliche Wanderziele im Ost-Erzgebirge (2. Auflage 2011)
Natur
im Überblick
des Ost-Erzgebirges
Sandstein Verlag • Band 3 Naturkundliche Wanderziele
ISBN 978-3-942422-48-2
Naturführer Ost-Erzgebirge – Naturkundliche
Wanderziele
Öffentlichkeitsarbeit und Umweltbildung
naturkundliche Wanderungen und Vorträge, Buchprojekt
»Naturführer Ost-Erzgebirge«
Naturführer
Ost-Erzgebirge

2 - Naturführer Osterzgebirge

Transkript

Podobné dokumenty