distribuční list

EDUCA II. – 2. díl
dokumenty z archivů BBC Motion Gallery - distribuční list
© KM Plus Media
2D SNÍMEK PRO DIGITÁLNÍ PROJEKCE
Český název:
Délka a úprava:
Žánr:
Obraz a zvuk:
Distribuční médium:
Vybavení kina:
Distributor pro ČR, SR:
Programování:
Educa II. – 2. díl
67 minut, český dabing
dokument
4:3, stereo
digitální master DCP 2D v JPEG2000 a MPEG2HD
digitální projektor a digitální kinoserver
Xtreme Cinemas, s.r.o.
[email protected], +420 602 61 31 51
Blok Educa II. – 2. díl
Obsah:
Divoké šelmy 2 (22 min.), Národní parky 1 (23 min.), Památky dávných kultur (22 min.)
Další díl série Educa II. uvítají zejména kinaři, kteří mají na programu dětská a školní
představení. Svou vyspělostí i zaměřením na přírodopis, historii a zeměpis míří od starších žáků
prvního stupně základní školy výš. Dokument tvoří tři samostatné bloky, věnované divokým
šelmám, světovým národním parkům a památkám dávných civilizací. Každý má délku okolo 20
minut a celý střihový dokument provází zasvěcený komentář.
Úvod patří kočkovitým šelmám. Za divokými příbuznými kočky domácí se vypravíme do
Afriky, ale režisér nezapomněl ani na americké kontinenty.
Jedinečná území, jež zaujímají lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, tvoří národní
parky. Vizitky pěti z nich nás zavedou na tři kontinenty a i do Oceánie.
Památky dávných kultur si tentokrát všímají hlavně původních přírodních národů, neb do
světového kulturního dědictví nepatří pouze architektonické památky.
Divoké šelmy 2
Africký kontinent je často spojován především s králem zvířat, proto zde nemůže chybět
exkurze za lvy do národního parku Serengeti, který leží v severní Tanzánii a patří do Seznamu
světového přírodního bohatství UNESCO. Ve stejné části Afriky se nalézá také další velká rezervace
v oblasti kráteru Ngorongoro, kde jsou doma oceloti. Barvy obou amerických kontinentů hájí další
kočkovité šelmy, kteří se svým vzrůstem se lvy nemohou poměřovat: na severu to jsou rysové a na
jihu jaguáři. Pro lepší orientaci v dokumentu nechybí ani přehledné mapy, podle kterých každou
z velkých koček zařadíte do konkrétních oblastí na zeměkouli.
Národní parky 1
Mezi nejznámější národní parky v USA patří Yosemitský a Yellowstonský, oba figurují
mezi nejstaršími: první vznikl v roce 1890 a druhý dokonce již v roce 1872, když právě
tamní gejzír Old Faithful patří na druhé straně Atlantiku mezi vůbec nejoblíbenější přírodní
atrakce. Z našeho pohledu obyvatel mírného podnebného pásu představují doslova
exotické destinace národní parky v australském Severním teritoriu (Kakadu), zaujímající
stejně velké území jako třeba Izrael; Danum Valley na Borneu, kde žije v tamních
tropických dešťových pralesech početná komunita orangutanů bornejských; a Masai Mara
ve východoafrické Keni, kde se zachoval nebývale velký kus divočiny s bezpočtem jinde
ohrožených živočišných druhů.
Starobylá sídla – památky dávných kultur 1
Po přírodních národech Afriky, Oceánie nebo Austrálie se sice nedochovaly žádné
monumentální pyramidy jako třeba v Egyptě nebo Mexiku, což ale jejich význam pro
světové kulturní dědictví nijak nesnižuje. Také proto u nás už ve 30. letech minulého století
nahradil malíř a literát Josef Čapek přehlíživý termín „primitivní“ vhodnějším přívlastkem
přírodní. To v dokumentu platí pro africké Křováky, Núbijce nebo Masaje, ale příslovečnou
výjimku představují kupříkladu saharští Tuaregové, po kterých se v okolí západoafrického
města Timbuktu v Mali dochovaly památky, jež si téměř nezadají s architektonickými
skvosty zlatého věku antiky. S přírodou byli těsně spjatí nejenom australští Aboriginci, ale
také Mongolové ve Střední Asii.
Finále putování po památkách dávných kultur patří Bhútánu a Indii, kde za
nejrozšířenější náboženství platí tibetský buddhismus, respektive hinduismus. Varánásí,
zvané „Město světla“, leží na levém břehu Gangy a představuje jedno z nejstarších měst na
světě, ve kterém svého času bývalo až na dva tisíce různých chrámů.