Antropogeneze

Vývoj člověka
Rudimenty a atavismy:
Rudiment
-
anatomický útvar, vyskytuje se v lidském těle pravidelně
ztratil svůj původní význam (červovitý výběžek na slepém střevě – apendix, na ušním boltci výrůstek –
Darwinův hrbolek – zbytek zašpičatění ucha u opic)
Atavismus
-
útvar v těle člověka jen výjimečně, pozůstatek vývoje organismu
ocásek
přetrvání a zmnožení primárního ochlupení (lanuga) do dospělosti (hypertrychosis)
přespočetné bradavky (polythelie) – obyčejně jen jedna přespočetná bradavka
mezery mezi zuby velké – diastemata
chybí Darwinův hrbolek, ale špičaté uši tzv. satanské uši
Současný stav organismu považujeme za normální. Malé odchylky se nazývají variace, velké odchylky
anomálie.
Jedním z obecných rysů evoluce je skutečnost, že formy s nevyhraněnou specializací mají větší možnost
adaptability, přispůsobení se novým podmínkám, a jsou tak hlavními nositeli evolučních změn.
Zařazení člověka do zoologického systému:
Řád: Primates - Primáti - Nehetnatci
Podřád: Simiae - Anthropoidea - Vyšší primáti
Nadčeleď: Hominoidea
Čeleď: Hominidae – Hominidi - lidé
Rod: Ramapithecus
Rod: Paranthropus
Rod: Australopithecus
Rod: Homo - člověk
Druh: Homo habilis (zručný)
Druh: Homo erectus (vzpřímený)
Druh: Homo sapiens (moudrý)
Poddruh: Homo sapiens sapiens
Poddruh: Homo sapiens neanderthalensis
Druhohory - třetihory: vývoj primátů
Znaky typické pro primáty jsou:
1) Zvětšování a vývoj mozku, zvětšování mozkové části lebky.
2) Zkracování obličejové části lebky v důsledku zmenšování činnosti čelistního a čichového aparátu.
3) Očnice jsou orientovány vpřed a tvoří zcela uzavřený okruh zdokonalování binokulárního plastického
vidění.
4) Chrup se redukuje z původního počtu 44 zubů, až na počet 32 zubů.
5) Pohyb čelisti ve vertikální rovině.
6) Končetiny si uchovávají obecnější typ stavby, v hrudním končetinovém pásmu zůstává zachována klíční kost
(u četných jiných savců v průběhu vývoje mizí)
7) Prsty končetin větší pohyblivost, palec se na horních i dolních končetinách může postavit proti ostatním
prstům, u člověka tato schopnost opozice palce na nohách mizí v důsledku specializovaného vzpřímeného
pohybu.
8) Na prstech - hmatové polštářky, na koncích prstů – (až na některé výjimky) místo drápů nehty.
9) Výživa plodu - dokonalou placentou difúzního nebo diskoidálního typu.
Diskoidální placenta je typická pro podřád Simiae neboli Antropoidea.
1
10) V hrudní krajině - uložen většinou jeden pár mléčných žláz. Vzácně - u
primitivnějších forem primátů - jsou 2-3 páry. Primáti rodí zpravidla jedno mládě.
Z vývojového hlediska člověka důležitý také způsob pohybu šplhání a
skákání z větve na větev brachiace přecházejí primáti na chůzi po zemi po čtyřech s možností
polovzpřímené pozice lidé - chůze po dvou při dokonale vzpřímeném držení těla.
Třetihory:
- před 50 mil. let - vývoj poloopic (lemur,..), od větve primátů se odděluje větev Hominoidea
- před 30 mil. let - vytváří se čeleď hominidae, Aegyptopithecus (nálezy v Egyptě)
- před 14 mil. let - Ramapithecus (nálezy v Africe a Asii), nejstarší zástupce člověka,
1961 –v Tanzánii nálezy lebky, umožňují určit velikost - výška 90 - 100 cm
nadčeleď: Hominodea
typické vývojové znaky u nadčeledi Hominoidea: zvětšování výšky těla, zkracování čelisti, zvětšování
mozku, snižování korunek zubů, brachiace
čeleď: Hominodae
Rod: Aegyptopithecus
- přímý předchůdce člověka
- vážil asi 4 kg, vypadal jako dnešní gibbon
- v pralesích na území Egypta před 30 miliony let.
Rod: Prokonsul:
- z období spodního miocénu
- tři druhy: afrikanus, nyanzae, major
- kvadrupední tvorové, napřímit se mohl jen s velkým úsilím
- větší schopnost pohybu na stromech
- stojí mimo vývojovou větev člověka
- prapředek šimpanzů a možná také goril
Rod: Dryopihtecus:
- střední miocén až spodní pliocén (mezi 20 – 8 mil let)
- nálezy:Evropa, JV Asie, Indie, V Afrika
- příslušníci druhu velmi početní
- považován za nejstaršího předchůdce lidské vývojové linie
- je s ním spojován rod Sivapithecus (dnes Dryopithecus sivalensis)
dryopithekový vzor: primitivní znak, typ uspořádání skusové plochy dolních molárů (stoliček) u nadčeledi
Hominoidea
Rod: Oreopithecus
Oreopithecus bambolii:
- 1,2 m velký, vážil cca 40 kg
- J Evropa (Itálie), Afrika
- uzavřený chrup bez diastém, malé špičáky
- obličejová část nevystupuje, brada je krátká a vertikální, téměř lidského typu
- brachiace (ručkování) – pohyboval se v korunách stromů
Rod: Gigantopithecus:
- žil ve středním pleistocénu
- 2,5 - 3,5 m
- jeho chrup ze všech žijících i vymřelých lidoopů nejbližší člověku (až na velikost)
- spodní čelist odlišná od lidské i lidoopí
- základní potrava: tvrdé rostlinné části, semena, hlízy kořínků, lov menších živočichů
- pravděpodobně kvadrupední
2
Předpokládaný vývoj primátů ve třetihorách
Třetihory celkem
60 - 70
Geologické
období
Eocén
(25)
Oligocén (20)
Miocén (17)
Mio - plio
Pliocén
(8)
Vývoj Primátů
Parapithekové
Propliopithekové
Dryopithekové
Ramapithekové
Australopithekové
Homo habilis
Časová vzdálenost
od současnosti
70 - 45
45 - 25
25 - 8
14 - 10
8- 3
2,9 - 1,75
Proces hominizace
– polidšťění, napřimování postavy, vývoje rukou jako pracovního orgánu, ústup zvířecího vzezření, vznik
artikulace řeči, vývoj mozku
1. začíná vzpřímený postoj
Přináší tyto změny:
- páteř obloukovitá 2x esovitě prohnutá
- pánev plochá miskovitá
- hrudník delší, širší
2. končetiny
Horní:
- zkracují se
- ruka - postavení palce, pohyblivost prstů, manuální schopnost
- diferenciace ruky, ruka je schopná vykonávat jemné úkony
Dolní:
- sílí
- palec na noze ztrácí schopnost opozice= změny
související s chůzí po dvou - bipedie (mizí uchopovací schopnost)
- chodidla, dvojitá nožní klenba
- narovnání stehennícc kostí
3. lebka
- zvětšuje se mozkovna
- zvyšuje se počet závitů a korových center
- zmenšuje se obličejová část
- zmenšují se nadočnicové oblouky
- bradový výběžek
- hominidní chrup
- postavení týlního otvoru
Proces sapientace:
- navazuje na poslední etapu hominizace
- pokračuje vývoj ruky do dnešní podoby
- postupný vznik artikulované řeči
- utváření bradového výběžku dolní čelisti
- vývoj řeči, myšlení, společnosti
- sdružování
- hlasivky – schopnost mluvit - komunikace
- slovo je abstraktní pojem
- vznik II.signální soustavy
- kulturní chování – pohřbívání mrtvých,
- lov živočišné potravy => důležité pro vývoj tkání ( hlavně NS)
hominidní diferenciace (dělení hominidů): dvě fáze: lidoop-lovec, lidoop požírač semen- obě vycházejí ze
skutečnosti všežravosti člověka a jeho předchůdců
3
- lovec: začal více lovit pomocí nástrojů, redukce chrupu, sociální změny
- požírač semen: sběr tvrdých částí rostlin, redukce chrupu, změna stylu života
Čtvrtohory:
Rod: Ramapithecus:
- z tohoto rodu pocházejí nejstarší známí hominidé
- dva druhy: Ramapithecus wickery (V Afrika) a Ramapithecus punjabicus (Indie)
- výška při vzpřímeném postoji 100-110 cm
- hmotnost 20-25 kg, objem mozku přibližně 350-380 cm3
- žil v otevřených savanách, vegetarián
- silně ustupující čelo, plochá mozkovna
- silně vytvořené nadočnicové oblouky, prognatní obličej (dopředu vystupující čelisti)
- spodní moláry (stoličky) podle dryapithekového vzoru, zubní oblouk parabolický
- špičáky jsou malé a neprominující, homomorfní třenové zuby, zkrácená čelist
- označován jako první subhumání hominid
- před 3 - 1 mil. Let
Rod: Paranthropus : slepá vývojová větev, objevuje se paralelně s Australopithekem
Rod: Australopithecus
Australopithecus afarensis
- kosterní pozůstatky v Etiopii a V Africe. dlouhá a nízká lebka, vystouplý
- týl, protažený v hřeben. Objem mozku 380-400 cm3 o něco větší než u šimpanze ( 300-400cm3 )
- bipední chůze
Australopithecus africanus
- lidská vývojová řada
- drobná postava, výška 140 cm, váha 35 - 45 kg, vzpřímený postoj
- kapacita lebky 500 cm3
- chrup - hominoidní charakter s malými řezáky a špičáky
- mohutná dolní čelist bez bradového výběžku
- obličej široký, plochý
- nadočnicové oblouky
- zuby poměrně drobné bez mezer
- obyvatelé lesostepí a otevřených prostor
- skalní převisy, jeskyně
- používali primitivní nástroje
Australopithecus (Paranthropus) robustus a A. boisei
- patří k linii robustních autralopitéků
- obličej masivní, mozkovna malá a plochá
- stoličky měly masivní sklovinu, špičáky i řezáky byly malé
- znaky nebyly lidské, ani lidoopí
- žili zřejmě i ve stromovém patře
- bipedie: se u nich nerozvíjela
- dosahovali velikosti gorilího samce
- vyráběli a používali nástroje oldowanského typu
a) Ramapithecus punjabicus,
b) Australopithecus africanus,
4
c) Paranthropus robustus
Rod: Homo (člověk)
- první představitelé na rozhraní třetihor a čtvrtohor
Homo habilis (člověk zručný):
- první člověk, nejstarší lidský vývojový stupeň
- vyráběl primitivní kamenné nástroje
- vzpřímený, bipedie (chůze po dvou nohou)
- dokonalá stavba ruky
- výška 120 - 140 cm, hmotnost 30 - 40 kg
- zaoblenější lebka, ploché čelo, nadočnicové oblouky
- přímý profil, masivní dolní čelist bez bradového výběžku, kratší zubní oblouk
- kapacita lebky 590 - 690 cm3
- vyvíjel se společně s Australopithéky (od poloviny jejich vývoje), ti se ve vývoji ustrnuli a skončili jako slepá
vývojová linie
Homo erectus (člověk vzpřímený):
- 1,6 milionu– 350 000 let
- biologicky úspěšný
- typický pro Afriku, Asii a Evropu
- Asie: Čína,Jáva
- Evropa: Maďarsko,Německo. U nás pouze nástroje
- podobný vzrůstem dnešnímu člověku 160 cm
- obsah mozkovny1250 – 1750
- nadočnicové oblouky
- poměrně široký nos, ploché čelo
- malý bradový výběžek
- robustní kostra
- jednoduché kamenné nástroje
- kapacita lebky 250 - 1050 cm3
- nejvyspělejší –čínský druh – uměli využívat oheň
- Pithecantropus
Sinathropus
Atlanthropus
Homo erectus erectus - 155 - 170 cm, robustnější lebka, mohutné čelisti
-
shodné zuby s dnešním člověkem
Homo sapiens (člověk rozumný,moudrý):
-
stěhování kmenů - míšení kultur
obohacování
proces hominizace a sapientace skončil před 450 000 lety
současný člověk s rozumovými schopnostmi
První nálezy – 0,5mil. Let
současník Homo erectus
První linie – anteneandrtálec (člověk steinheimský) (200 – 300 tis. let)
-
předchůdce všech dalších linií, vyvinul se z Homo erectus
vyšší obsah mozkovny (1200 – 1300 cm)
sběrači a lovci
žili v tlupách, vyráběli kamenný nástroje, používali dřevěné oštěpy, znali a používali oheň
protoneandrtalec (časný neandrtálec) => vznik homo sapiens sapiens 80 tis – 40 tis.let
5
-
nálezy z oblasti Palestiny
klenutá mozkovna, čelo vyvinuté, vyvinutá brada
mozkovna: 1200 – 1450 cm3
významná naleziště: Chorvatsko – Slovinsko, Slovensko
Homo sapiens neanderthalensis (člověk neandrtálský)
-
slepá vývojová větev
ideálně přizpůsoben podmínkám v dobách ledových
euroasijský druh
nálezy 100000 – 35 000 let
nižší 155 –165 cm
robustní kostra
mohutně vyvinutá svalovina (velká síla)
primitivní znaky na lebce: - velké stoličky
široký nos
chybí bradový výběžek
velká kapacita mozkovny 1300 – 1700 ccm
kultura,duchovní život: pochovávání mrtvých, rodové společnosti, schopnost dorozumět se
pěstní klín
kočovníci,sběrači a lovci
první pozůstatky Dieseldorf – Neandrtál
u nás nálezy:jeskyně Šipka u Štemberka, Švédův stůl – jeskyně v Moravském krasu
Homo sapiens sapiens (člověk předvěký)
-
45 000 – 40 000let
vytlačil neandrtálce
30 000 - 40000 let neandrtálci vymírají
menší obličejová část než mozková
kolmé čelo
nemají nadočnicové oblouky
vyvinutá brada
parabolický zubní oblouk + zuby sestejněné
pomalý přechod k výrobě keramiky – usadili se
chov zvířat,pěstování obilí, pohřbívali mrtvé, stavěli si obydlí, kresby na stěnách jeskyň, kamenné a hliněné
sošky
výskyt: Španělsko, jižní Ural, Francie – jeskyně u Cro - Magnonu ( čl.cromagnonský ), z jihu se dále
rozšiřoval do střední a severní Evropy
u nás: Morava – Dolní Věstonice, Pavlov; Zlatý kůň – v Koněprusích; Předmostí u Přerova;
Mladeč u Litovle
Amerika: z Asie a Austrálie přes Indonesii – mořeplavci; přes Berlingův průliv, Alijašku
d) Homo erectus,
e) Homo sapiens neanderthalensis,
f) Homo sapiens sapiens
Biologické doklady vývoje člověka:
kosterní nálezy, ontogenetické hledisko Haecklův biologický zákon: „Ontogeneze je
zkrácené opakování fylogeneze“
6
Etnická antropologie
-
-
studium tělesných znaků a tělesných vlastností v čase
některé izolace zůstaly (Afrika, Asie, Evropa)
- stabilní vývoj
- odlišné morfologické znaky => vznik lidských plemen a ras
rasa je označením lidské variability
lidské rasy se od sebe odlišují znaky - dědičné (barva pleti, vlasů , tvar nosu, rtů, obličeje, typ ochlupení,
biochemické rozdíly)
Antropologické typy:
-
soubor lidských vlastností, které se vyskytují často a zákonitě v jednotlivých rodech – je to dědičný
-
3 somatotypy:
Štíhlý: málo kožního tuku, trojúhelníkový obličej, v dospělosti vystupující nos
Střední: oválný obličej, hranatý trup, dobře vyvinutá svalovina
Rozložitý: široké boky, kulatý obličej, vystouplé břicho
-
-
Celý vývoj našeho rodu směřuje k rozložitému typu.
Antropologická plemena (rasy):
Plemeno – velká skupina lidí se souborem podobných dědičných vlastností, kterými se liší od
ostatních plemen. Plemena vznikala během historického vývoje lidstva přizpůsobením
životním podmínkám, kdy se utvořily určité tělesné vlastnosti, které se staly získanými
tělesnými dědičnými znaky a uplatňují se v řadě generací. ( nezmění se v nových značně
změněných podmínkách)
-
Vznik plemen: a) podnebí; b) genový posun – řídké osídlení - izolacie existujících
lid.skupin, kočovný zp.života – míšení, migrace – opět izolace…
Jednotný původ ras a plemen:
geneticky (stejná DNA)
na základě antropologických poznatků
3 hlavní plemena (rasy):
Austro-negroidní plemeno (rasa) – černé: 10% lidstva
- kudrnatý vlas (elipsoidní průřez), vypouklé čelo, široký obličej, široký nos, masité rty, malá brada, řídké
tělesné ochlupení, úzké, dlouhé končetiny, široká oční štěrbina
Mongoloidní plemeno (rasa) – žluto – hnědé: 50% lidst - asiati, indiáni
-
rovný vlas,ploché čelo, široký obličej, vystouplé lícní kosti, oploštělý kořen nosu, řídké tělesné ochlupení,
dlouhý trup a krátké končetiny, úzká oční štěrbina, ve vnitřním koutku oční záhyb – působí optické
zešikmení
Europoidní plemeno (rasa) – bílé: 40% lidstva, evropsko- asijské
mírně vlnitý, kadeřavý vlas, čelo kolmo nad očnicemi, u mužů kolmo dopředu, široká oční štěrbina, úzký, až
oválný obličej, špičatý nos, dobře vyvinuté vousy a tělesné ochlupení, střední rozložení poměru pasu, trupu a
končetin
7