Velikonoční vrkání v Nimpšově
Transkript
Velikonoční vrkání v Nimpšově
Velikonoční vrkání v Nimpšově Letošní Velikonoce jako každý rok provázelo v Nimpšově tradiční vrkání. V Nimpšově, podobně jako v ostatních okolních vesnicích, se užívá nářeční výraz vrkání namísto obvyklého hrkání, které je všeobecně známé. V naší vesnici vždy vrkali kluci i holky dohromady a jsme velice rádi, že se tato tradice uchovala dodnes. Letos chodily po velikonočně vyzdobené vesnici vrkat i děti, kterým ještě nebyly ani tři roky, a musíme říct, že to zvládly na jedničku. V sobotu při závěrečném koledování, kdy děti obcházely všechny chalupy, je čekala bohatá nadílka v podobě syrových vajec, sladkostí i peněz. Zazněla i tradiční „nimpšovská“ koleda: Vzkázal kadlec kopu vajec a kadlička tři vajíčka. Jedno bílé, dvě červené, snad Vám slípka snese jiné. V komoře v koutku na zeleném proutku, proutek se ohýbá, vajíčko se kolíbá, vajíčko udělalo křáp, máte nám ho, paní mámo, dát. Proč se ale vůbec hrká a jaká je symbolika tohoto zvyku? Hrkání nahrazuje odbíjení kostelních zvonů, které dle pověsti na Zelený čtvrtek odletěly do Říma. Přestože znění kostelních zvonů většinou značí radostné události, na Zelený čtvrtek si připomínáme spíše věci smutné. Pán Ježíš byl zrazen a zajat, na Velký pátek byl pak mučen, ukřižován a pohřben, na Bílou sobotu odpočíval v hrobě, a proto tyto 3 dny nezvoní zvony, ale ozývá se smutný zvuk dřevěných hrkaček. Ivana Skoumalová