4 Kamenivo a stavební kámen - Ústav stavebního zkušebnictví

4 Kamenivo a stavební kámen - Ústav stavebního zkušebnictví

STAVEBNÍ LÁTKY
STAVEBNÍ LÁTKY
Stavební kámen, kamenivo a
výrobky z kamene
Doc. Ing. Tomáš Vymazal PhD.
Ústav stavebního zkušebnictví
• Mezi plastické silikátové suroviny se řadí
hlíny, jíly a spraše, které se pouţívají na
výrobu cementu, hydraulického vápna
a keramiky.
• Mezi nesilikátové nerostné suroviny patří:
– Uhličitanové horniny (vápenec, dolomit, magnezit),
– Hořečnaté horniny (mastek, serpentin),
– Síranové horniny (sádrovec, anhydrit).
• Pouţívají se na výrobu maltovin, skla,
ţáruvzdorných výrobků. Vápenec se často
pouţívá i jako plnivo.
STAVEBNÍ LÁTKY
1. HORNINY A VÝROBKY Z KAMENE
• Horniny jsou jedním z nejstarších
anorganických stavebních materiálů
a z důvodu snadné dostupnosti a
výhodných vlastností se pouţívají dodnes.
• V porovnání s minulými desetiletími však
klesá přímé použití přírodního kamene
jako zdícího materiálu, ale své důleţité
postavení si horniny zachovávají jako
suroviny (složky) pro výrobu jiných
stavebních materiálů.
STAVEBNÍ LÁTKY
• Suroviny na výrobu stavebních materiálů je
moţno rozdělit na:
– nerostné suroviny (silikátové a nesilikátové)
– ostatní suroviny
• Nerostné silikátové suroviny jsou
charakteristické obsahem křemíku (silicium),
dělí se na neplastické a plastické.
• Mezi neplastické silikátové suroviny patří
různé horniny a minerály s obsahem křemíku
(např. křemičitý písek) – slouţí jako plnivo do
malt a betonů, surovina pro keramické výrobky
a při výrobě vápenopískových hmot.
STAVEBNÍ LÁTKY
• Mezi ostatní přírodní suroviny se řadí:
– Ţelezné rudy, bauxit, galenit, chalkopyrit,
– Uhlí, ropa, zemní plyn, přírodní asfalt.
• Pouţívají se jednak na výrobu kovů a jednak
na výrobu organických látek, asfaltových
a plastických hmot.
STAVEBNÍ LÁTKY
Rozdělení hornin
• Horniny se v přírodě vyskytují v různých
formách – od sypkých aţ po pevné horniny.
• Na vlastnosti hornin a jejich klasifikaci má
největší vliv jejich:
– mineralogické sloţení,
– původ,
– způsob vzniku,
– stavba (textura a struktura),
– geologické stáří,
– výskyt.
1
Vlastnosti přírod. stav. kamene pro kamenické účely (dle ČSN 72 1800)
Výhodné a nevýhodné vlastnosti
přírodního kamene (vyvřelých hornin)
VÝHODNÉ VLASTNOSTI
NEVÝHODNÉ VLASTNOSTI
Vysoká pevnost v tlaku
Nízká pórovitost
Technologicky náročná
rozpojitelnost (těžitelnost,
opracovatelnost)
Vysoká objemová hmotnost
Nízká nasákavost
Špatné tepelně-fyzikální vlastnosti
Dobrá mrazuvzdornost
Rozdílné vlastnosti v závislosti na
místě těžby
Vytěžitelnost zdrojů
Dlouhá životnost (trvanlivost)
Minimál
ní
objemov
á
hmotnos
t (g.cm-3)
Maximální
nasákavost
(v %
hmotnosti)
Pevnost
v tlaku
(vysušený
kámen)
(MPa)
Pevnost
v tahu
(vysušený
kámen
(Mpa)
ČSN 72
1154
ČSN 72
1155
ČSN 72
1163
ČSN 72
1164
jílovitá
břidlice
2,5
2,0
-
25
Sedimentární Karbonátové
horniny
pórovité
pórovitý
vápenec
travertin
2,3
4,0
30
5
Karbonátové
hutné
Hutný
vápenec
2,6
0,8
40
4
Karbonátové
krystalický
vápenec
2,6
0,8
40
4
Silikátové
serpentinit
ruly
2,5
1,0
60
6
Břidlice
granulit
fylit
2,6
1,5
-
30
Skupina
Hornina
(příklad)
Označení
Klasické
břidličnaté
Metamorfní
horniny
STAVEBNÍ LÁTKY
Základní vlastnosti hornin
VLASTNOSTI FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI MECHANICKÉ
Hustota (specifická hmotnost)
Pevnost v tlaku, v tahu, ve smyku
Objemová hmotnost
Pevnost vtlačná
Pórovitost
Propustnost
Modul pružnosti (v tlaku, tahu,
smyku)
Deformace
Vlhkost (nasákavost)
Poissonovo číslo
Mrazuvzdornost
Tvrdost
Měrná tepelná vodivost
Rozpojitelnost
Vybrané druhy vyvřelých
hornin, jejich hlavní minerály
a použití ve stavebnictví
Vlastnosti přírod. stav. kamene pro kamenické účely (dle ČSN 72 1800)
Skupina
Magmatické
horniny
Označení
Hornina
(příklad)
Minimální
objemová
hmotnost
(g.cm-3)
Maximální
nasákavost
(v %
hmotnosti)
Pevnost
v tlaku
(vysušený
kámen)
(MPa)
Pevnost
v tahu
(vysušený
kámen
(Mpa)
ČSN 72
1154
ČSN 72
1155
ČSN 72
1163
ČSN 72
1164
Hlubinné
světlé
granit
granodiorit
syenit
2,5
0,7
90
6
Hlubinné
tmavé
diorit
gabro
2,8
0,7
90
6
Výlevné
hutné
andezit
2,5
5,5
80
6
Výlevné
pórovité
trachyt
ryolit
2,0
1,6
3,0
9,0
80
60
6
7
Klastické
hutné
hutný
pískovec
2,5
5,0
40
5
Klastické
pórovité
pórovitý
pískovec
opuka
1,8
15,0
15
2
Hlubinné vyvřelé horniny
Název horniny Hlavní minerály
Použití
Žula (granit),
granodiorit,
křemenný diorit
Křemen, živec
draselný, plagioklas
Stavební kámen, kamenické výrobky
(leštěné obkladní desky), drcené
kamenivo (plnivo do betonu,
kamenivo násypů a zásypů)
Syenit
Živec draselný
Stavební kámen, kamenické výrobky,
drcené kamenivo (plnivo do betonu,
kamenivo násypů a zásypů)
Diorit (gabrodiorit)
Plagioklas
Stavební kámen, kamenické výrobky
(dekorační desky), drcené kamenivo
Gabro
Plagioklas
Kamenické výrobky (dekorační
leštěné desky), drcené kamenivo
2
Žilné vyvřeliny neodštěpené
Název horniny
Hlavní minerály
Použití
Žulový porfyr
(granodioritový
porfyrit)
Křemen, živec draselný,
plagioklas, složení obdobné
jako původní hornina (žula)
Drcené kamenivo
Syenitový porfyr
Živec draselný – složení
obdobné jako původní hornina
(syenit)
Drcené kamenivo
Dioritový porfyrit
Plagioklas, amfibol, biorit,
pyroxen – složení obdobné jako
původní hornina (diorit)
Drcené kamenivo
Plagioklas – složení obdobné
jako původní hornina (gabro)
Drcené kamenivo
Gabrový porfyrit
Žilné vyvřeliny odštěpné
Název horniny Hlavní minerály
Použití
Pegmatit
Křemen, živec
V keramickém průmyslu se
živec používá jako tavivo
při výrobě keramických
směsí, grazur a smaltů;
křemen na výrobu skla
Aplit
Křemen, draselné
živce
Drcené kamenivo, při
výrobě technického skla,
když aplit neobsahuje
turmalín a biorit
Výlevné vyvřeliny od žuly
Název
horniny
Hlavní minerály
Použití
Křemenný porfyr
Křemen, draselný
živec a liparit (ryolit)
Křemenný porfyr (lomový
kámen, stavební kámen,
drcené kamenivo), liparit
(stavební kámen, kamenické
výrobky – obkladové desky)
Pemza
Lehké kamenivo (plnivo do
lehkých betonů a k broušení
a leštění dřeva a vápenců)
Perlit
Pro výrobu umělého lehkého
kameniva (plnivo do lehkých
betonů a tepelněizolačních
malt)
Výlevné vyvřeliny od syenitu
Název
horniny
Hlavní
minerály
Použití
trachyt
Živec draselný
Stavební kámen, na kamenické výrobky
(schody, chodníkové desky), na
sochařské práce; z trachytových tufů
(trasů) se v zahraničí vyráběla náhrada
cementu (pojivo do sanačních
omítkových směsí)
znělec
Živec draselný,
foidy
Drcené kamenivo, lomový a stavební
kámen, na kamenické práce (překlady,
desky, dlažba), surovina pro výrobu
tabulového skla; v zahraničí se ze znělce
vyráběl cemolit (mletý znělec) používaný
jako náhrada cementu
Výlevné vyvřeliny od dioritu
Název
horniny
Hlavní
minerály
Použití
porfyrit
plagioklas
Stavební a lomový kámen, drcené
kamenivo, na keramické práce,
z andezitových tufů se vyrábělo
lehké kamenivo
Výlevné vyvřeliny od gabra
Název
horniny
Hlavní
minerály
Použití
diabas
Plagioklas,
pyroxen
Stavební a lomový kámen, drcené
kamenivo drcené
Plagioklas,
pyroxen, olivín
Drcené kamenivo, na kamenické
práce (dlažební kostky), minerální
rohože (vláknité tepelné izolace);
v zahraničí se používá na ochranu
břehu vůči účinkům mořské vody;
tavený čedič je surovinou pro výrobu
čedičových vláken (tepelné izolace)
a chemicky odolných dlaždic
čedič
3
STAVEBNÍ LÁTKY
STAVEBNÍ LÁTKY
ŠTĚRKY (nezpevněné psefily)
• Obyčejně bývají štěrky sloţené z úlomků
křemene, křemenců, krystalických břidlic,
vápence, dolomitu a křemičitých hornin.
• Jejich kvalita proto můţe značně kolísat.
• Objemová hmotnost štěrků se pohybuje
v rozsahu 1900 – 2100 kg.m-3.
Horniny usazené
STAVEBNÍ LÁTKY
STAVEBNÍ LÁTKY
Horniny usazené
ŠTĚRKOPÍSKY
KLASTICKÉ SEDIMENTY
Velikost zrn (mm)
Název
Označení zrnitosti
Menší než 0,002
Jíl
Jílová (pelitická)
0,002 – 0,063
Prach
Prachová (aleuritická)
0,063 – 0,25
Písek jemný
Jemně psamitická
0,25 – 1,0
Písek střední
Středně psamitická
1,0 – 2,0
Písek hrubý
Hrubě psamitická
2,0 – 8,9
Štěrk drobný
Drobně psefitická
8,9 – 32,0
Štěrk střední
Středně psefitická
32,0 – 128,0
Štěrk hrubý
Hrubě psefitická
128,0 – 256,0
Kameny
Kamenitá
Větší než 256,0
balvany
balvanitá
STAVEBNÍ LÁTKY
ŠTĚRKY (nezpevněné psefily)
• tvoří úlomky hornin velikosti 2 aţ 60 mm
(v technologii betonu se pod pojmem štěrk
označuje hrubé kamenivo s velikostí zrn
4 – 125 mm),
• zrna štěrku jsou většinou zaoblené
v důsledku dlouhého unášení vodou,
• podle původu – štěrk říční, jezerní, mořský,
• kvalita štěrků závisí na sloţení vlastností
hornin, ze které vznikly.
• Směs štěrku a písku.
• Nesmějí obsahovat jílovité, hlinité, organické
a chemické příměsi, neboť mohou podstatně
sníţit kvalitu betonu, především jeho pevnost.
• Štěrkopísky musí vyhovovat z hlediska
zrnitosti, mezerovitosti, tvaru zrn, pevnosti,
nasákavosti a mrazuvzdornosti.
• Zrnitost přírodních štěrkopísků často
nevyhovuje – proto se upravují tříděním
a drcením.
STAVEBNÍ LÁTKY
PÍSKY (nezpevněné psamity)
• Úlomky hornin s velikostí od 0,06 – 2,0 mm
(v technologii betonu se pod názvem písek
rozumí drobné kamenivo s velikostí zrn
0,05 – 4 mm).
• Sloţení písku je závislé na tom, ze kterých
hornin písek vznikl (obvykle převládají
minerály – křemen, muskovit, ţivce), a jak
daleko byl transportován.
• Dle velikosti se dělí na jemnozrnné (0,05 –
0,25 mm) střednězrnné (0,25 – 0,5 mm)
a hrubozrnné (nad 0,5 mm).
4
STAVEBNÍ LÁTKY
PÍSKY (nezpevněné psamity)
• Technické vlastnosti písků jsou závislé na
velikosti zrn, na jejich petrografické povaze
a na příměsích (jílovitá příměs není vhodná
pro vyuţití písků ve stavebnictví, stejně
jako větší mnoţství slídy).
• Objemová hmotnost písku se pohybuje
v závislosti na jeho původu mezi
1750 – 2000 kg.m-3 a sypká hmotnost
mezi 1300 – 1700 kg.m-3.
STAVEBNÍ LÁTKY
PÍSKOVCE (zpevněné psamity)
• Skládají se nejčastěji z křemenných zrn
spojených různým tmelem – křemitý, vápnitý,
kaolinitický, ţelezitý, jílovitý atd.
• Na stavební účely jsou vhodné pískovce
s tmelem křemitým, vápenatým, případně
kaolinitickým tmelem, které mají pevnost
v tlaku 30 – 70 MPa.
• Barva pískovců se řídí většinou podle povahy
tmelu, CaCO3 – bělavé zabarvení, Fe2O3 –
červenavé, hydroxid ţeleza – hnědé.
STAVEBNÍ LÁTKY
KŘEMENCE (zpevněné psamity)
• Jsou velice kvalitní monominerální křemenné
pískovce stmelené křemitým tmelem.
• Jsou odolné vůči zvětrání.
• Tvrdé, ale křehké, málo obrusné.
• Objemová hmotnost křemenců se pohybuje
mezi 1900 – 2600 kg.m-3, pevnost v tlaku činí
120 – 240 MPa, nasákavost 0,3 – 1,3%
(hmotnostních).
STAVEBNÍ LÁTKY
ARKÓZY (zpevněné psamity)
• Jsou vlastně polyminerální pískovce.
• Obsahují vedle zrn křemene podstatné
mnoţství ţivců (ţivec draselný).
• S křemito-kaolinitickým tmelem jsou pevné a
poměrně dobře vzdorují povětrnostním vlivům.
OPUKY (patří mezi písčité slínovce)
• Jsou pevné, obvykle bělošedé nebo ţlutavě
šedé horniny (př. bazilika sv. Jiří na Praţském
Hradě a zčásti také Týnský chrám na Starém
Městě).
STAVEBNÍ LÁTKY
DROBY (zpevněné psamity)
• Skládají se z křemene, ţivce (plagioklasů)
a úlomků dalších hornin.
• Velikost zrn u drob způsobuje, ţe přecházejí
při hrubší frakci do drobových slepenců a při
jemnější frakci do drobových břidlic.
• Tmel mají křemitý, jílovitý, vápnitý
(hodí se na dlaţební kostky).
SPRAŠE (nezpevněné aleurity)
• Jsou surovinou pro cihlářský průmysl.
STAVEBNÍ LÁTKY
JÍLY (nezpevněné pelity)
• Obsahují více neţ 50% částic menších neţ
0,002 mm.
• Nositelem charakteristických vlastností jílů
a hlavní funkční sloţkou jsou jílové materiály
(hydratované křemičitany hlinité).
• Specifickou vlastností jílů je schopnost
přijímat značné mnoţství vody (schopnost
sorpce) a s tím spojená plasticita a tvárnost,
bobtnavost (při vysychání se jíly opět
smršťují).
5
STAVEBNÍ LÁTKY
STAVEBNÍ LÁTKY
JÍLOVÉ MINERÁLY
SEDIMENTY ORGANOGENNÍ
NEHOŘLAVÉ
• Skupina kaolinitová (hlavní minerál kaolinit)
– vyznačuje se ţáruvzdorností
• Skupina montmorillonitová (převládajícím
minerálem je montmorillonit)
– bentonit s obsahem montmorillonitu aţ 90%
– jsou vysoce plastické
– vyznačuje se nízkou ţáruvzdorností
• Skupina illitová
– blíţí se svým sloţením světlé slídě (muskovitu)
• Sedimenty vzniklé v souvislosti s činností
ţivých organismů jsou především vápence.
• Vápenec (typický)
– obsahuje více neţ 50% CaCO3 a můţe
obsahovat různé příměsi (písčité, jílovité,
křemičité a dolomitické)
– pevnost v tlaku 60 – 160 MPa
• Dolomit (uhličitan vápenatohořečnatý)
– má vyšší pevnost a odolnost proti zvětrání
neţ vápenec
STAVEBNÍ LÁTKY
STAVEBNÍ LÁTKY
JÍLOVEC A JÍLOVITÉ BŘIDLICE
(zpevněné jílovité sedimenty)
SEDIMENTY ORGANOGENNÍ
NEHOŘLAVÉ
• Jílovce – v technické praxi označované jako
lupky, mají stejné mineralogické sloţení jako
jíly a hlíny, liší se od nich kompaktností
a někdy i větší odolností proti vodě
(nerozplavují se).
• V jílovitých břidlicích je část jílových
minerálů překrystalizovaná, proto jsou pevné
a ve vodě se nerozplavují.
• Křemelina (diatomit)
– práškovitá hmota (amorfní kyselina křemičitá)
– pórovitost aţ 80% (objem pórů je 5x – 6x
větší
neţ objem vlastní hmoty),
– ţáruvzdorná a odolná proti povětrnostním
vlivům,
– objemová hmotnost křemeliny se pohybuje
od 300 – 500 kg.m-3.
STAVEBNÍ LÁTKY
STAVEBNÍ LÁTKY
SEDIMENTY CHEMICKÉ
SEDIMENTY ORGANOGENNÍ HOŘLAVÉ
(KAUSTOBIOLITY)
• K významným chemickým sedimentům z hlediska
výroby stavebních materiálů patří především
sádrovec (vodnatý síran vápenatý CaSO4.2H2O)
a anhydrit anhydrit (bezvodý síran vápenatý
CaSO4) - solné sedimenty, které jsou surovinami
pro výrobu pojiv. Vyskytují se vţdy společně.
• K chemickým (karbonátovým) sedimentům se řadí
travertin (CaCO3), ze kterého se vyrábějí
exteriérové i interiérové obklady. Při exteriérovém
pouţití je náchylný k zašpinění.
• Kaustobiolity mají ve stavebnictví význam
především jako chemické a energetické suroviny
(přímé stavební pouţití přírodního asfaltu je dnes
jiţ omezené).
• Hlavní skupinu tvoří živice (horniny organogenního
původu, vzniklé rozkladem tuků a bílkovin mořských
organismů za nedokonalého přístupu vzduchu).
• Mezi kapalné ţivice patří ropa (směs kapalných,
plynných a tuhých uhlovodíků), mezi tuhé ţivice
patří přírodní asfalt.
6
STAVEBNÍ LÁTKY
Vybrané druhy usazených
hornin a jejich použití
ve stavebnictví
NÁZEV
HORNINY
Jíly (skupina Vermiculit je surovinou pro výrobu tepelněizolačních
illitová)
materiálů vylehčených stavebních hmot a používá se
jako tepelná i zvuková izolace.
Jílovec
Jílovce jsou surovinou při výrobě keramických
a jílovité
výrobků, šamotu a expanditu a v kombinaci
břidlice
s vápenci jsou jednou ze základních surovin na
výrobu cementu. Jílovité břidlice slouží i jako
surovina na výrobu cihlářského zboží a jako přísada
do vápenců při výrobě cementu.
Opuka
Kamenické výrobky (hlazené dlaždice určené k
rekonstrukcím historických budov) a stavební kámen.
Pokrývačské Surovina pro výrobu střešní krytiny (Karlštejn)
břidlice
a pro výrobu lehkého kameniva (expanditu).
Klastické usazené horniny
NÁZEV
HORNINY
Písky
Pískovce
Křemence
Arkózy
NÁZEV
HORNINY
POUŽITÍ
Plnivo do malt a betonů a surovina při výrobě
pórobetonů. Monominerální křemenný písek je
základní sklářská surovina, ostřivo do keramických
výrobků a surovina pro výrobu vápenopískových cihel.
Dolomitový písek je sklářskou surovinou.
Stavební, sochařský, dekorační kámen.
Dlažební kostky (kočičí hlavy), obrubníky, drcené
kamenivo (silniční a železniční štěrk). Některé druhy
křemenců jsou důležitou surovinou pro výrobu
žáruvzdorného dinasu.
Stavební a lomový kámen (Karlův most, Národní
divadlo, chrám sv. Víta) a surovina pro kamenické
práce (obklady).
POUŽITÍ
Droby
Výroba silničního a železničního štěrku, výroba
dlažebních kostek, obrubníků.
Štěrky
Kamenivo do násypů (silničních a železničních), spolu
s pískem je plnivem do betonů.
Štěrkopísky Kamenivo do betonů.
Jíly (skupina Surovina pro keramický průmysl, při výrobě šamotu,
kaolinitová) kameniny, při výrobě barev, výrobě bílého cementu.
Jíly vhodné k expandaci (výroba liaporu).
Jíly (skupina Těsnící materiál podzemních staveb, který se používá
montmori- k injektování pórovitého materiálu (vysoká
llonitová)
bobtnavosti – schopnosti sorpce) a vodostěnosti.
Dříve jako hydroizolace historických staveb, přísada
do keramických hmot, jako náhrada pažení při
betonáži milánských stěn.
POUŽITÍ
Chemické usazené horniny
NÁZEV
HORNINY
POUŽITÍ
Travertin
Dekorační kámen na vnitřní obklady (trvslý lesk a
vzhled). Při použití na venkovní části budov ztrácí
rychle barvu i lesk a špiní se.
Sádrovec a Sádrovec je surovina pro výrobu sádry, při výrobě
anhydrit
skla, keramických výrobků a barev a jako přísada do
cementů. Čistý bílý sádrovec se používá jako
dekorační kámen. Anhydrit se používá na výrobu
anhydritové sádry.
Vápenec
Na výrobu cementu a vápna, stavební, štěrkový a
lomový kámen a k výrobě dlažební chodníkové
mozaiky, v hutnictví a při výrobě kysličníku uhličitého
a ve sklářství.
Bauxit
Na výrobu hliníku, hlinitanového cementu, žáruv
NÁZEV
HORNINY
POUŽITÍ
Dolomity
Surovina pro výrobu dolomitického vápna, skla,
žáruvzdorných výrobků a teracové drti.
Štěrkový a lomový kámen.
Magnezit
Surovina pro výrobu žáruvzdorných výrobků a při
výrobě porcelánu, kameniny a Sorelovy hořečnaté
maltoviny.
Křemelina K výrobě tepelně a zvukověizolačních materiálů,
(diatomity) přísada při výrobě porcelánových cementů.
Organogenní usazené horniny
NÁZEV
HORNINY
Živice
POUŽITÍ
K výrobě plastů, umělých asfaltů, jako surovina pro
chemický průmysl.
7
STAVEBNÍ LÁTKY
STAVEBNÍ LÁTKY
HORNINA
POUŽITÍ (SPECIFICKÉ VLASTNOSTI)
PŘEMĚNA REGIONÁLNÍ (OBLASTNÍ)
Fylity
Horniny přeměněné
(metamorfované)
Ortoruly
STAVEBNÍ LÁTKY
Horniny přeměněné
(metamorfované)
• Na stavební účely se pouţívají méně neţ
ostatní druhy hornin (pouze jako suroviny
na výrobu některých stavebních materiálů.
• Značné mnoţství těchto hornin se při drcení
rozpadá na tenké ploché kusy.
• Jde o charakteristickou vlastnost
přeměněných hornin (břidličnatost).
• Mají velmi proměnlivé vlastnosti.
STAVEBNÍ LÁTKY
HORNINA
POUŽITÍ (SPECIFICKÉ VLASTNOSTI)
Granulity
surovina pro výrobu stavebního kamene, štěrku a pro
kamenické práce (dlažební kostky, desky, patníky)
Serpentinity Surovina pro kamenické práce (dekorační kámen), pro
(hadce)
výrobu suchých maltových směsí, terazza a štěrku a
azbestu. Dříve byl azbest surovinou pro výrobu
azbestocementových krtin, tepelněizolačních vložek,
nátěrových látek, ohnivzdorných tkanin. Je dobře
řezatelný a leštitelný. Dnes je používání azbestu jako
suroviny pro výrobu stavebních materiálů zakázáno
pro jeho zdravotní škodlivost.
STAVEBNÍ LÁTKY
Specifické vlastnosti a použití
přeměněných hornin
HORNINA
STAVEBNÍ LÁTKY
HORNINA
POUŽITÍ (SPECIFICKÉ VLASTNOSTI)
Amfibolity
Surovina pro výrobu štěrku a kamenivo do těžkých
betonů, lokálně se používá na kamenické práce
(dlažební mozaika). Jsou velmi pevné a houževnaté
horniny, jejich břidličnatost kolísá mezi nevýraznou a
výraznou.
Surovina pro výrobu suchých omítkových směsí a pro
výrobu terazza (směs mramorové drti s drtí z hadců).
Surovina pro kamenické, sochařské a dekorační práce.
Jsou hutné, mají vysokou pevnost v tlaku (až 300
MPa) a jsou dobře opracovatelné, brousitelnéa
leštitelné a jejich nevýhodou je, že ztrácejí na vzduchu
lesk (slepnou).
POUŽITÍ (SPECIFICKÉ VLASTNOSTI)
PŘEMĚNA ŠOKOVÁ
Porcelanity Surovina pro keramický průmysl a pro výrobu
omítkových směsí. (Vyznačují se rozpukaností
a velkým množstvím mikropórů.)
PŘEMĚNA DOTYKOVÁ (KONTAKTNÍ)
Kontaktní
rohovce
a erlány
Surovina pro výrobu štěrku.
(Jsou pevné a houževnaté.)
Surovina pro výrobu pokrývačské břidlice (tence
štípatelné a rovnoploché fylity) a kamenické práce
(obkladové a dlažební desky). Drcené fylity se přidávají
do umělých omítek a používají se jako posyp na střešní
lepenky. Jsou dokonale břidličnaté (některé se štípají na
pokrývačské břidlice), mají typicky stříbřitý nebo
hedvábný lesk.
Surovina pro výrobu stavebního kamene a štěrku.
Kaolinizací rul vzniklý kaolin je surovinou pro výrobu
hrubé keramiky.
Mramor
8
STAVEBNÍ LÁTKY
STAVEBNÍ LÁTKY
2. STAVEBNÍ KÁMEN
Stavebním kamenem rozumíme horninu
vhodných fyzikálních, chemických
a technologických vlastností,
s přihlédnutím k vlastnostem estetickým,
která byla cílevědomě člověkem
vytěžena z přirozeného prostředí a v
původní či opracované podobě použita
jako konstrukční prvek různých druhů
staveb.
• Kritéria pro pojmenování přírodního kamene
od surových bloků aţ po hotové výrobky jsou
předmětem normy ČSN EN 12 440.
• Přírodní kámen je specifikován:
– svým názvem, pod nímţ je dodáván a který odpovídá
danému typu horniny a místu původu, petrografickým
zařazením (podle ČSN EN 12 407 a ČSN EN 12 670),
– popisem typické barvy,
– místem původu
– případně dalšími typickými znaky (ţíly, inkluze, pecky,
xenolity, texturu, strukturu, trhliny atd.)
STAVEBNÍ LÁTKY
STAVEBNÍ LÁTKY
Lomařské a kamenické výrobky
Stavební kámen pro
zdivo a stavební účely
se vyrábí a dodává ve
třech třídách jakosti:
I. třída
pevnost v tlaku
hmotnostní
nasákavost
110 N.mm
1,5 %
Výlom ze
skály
Hrubá
úprava
Trhání
II. třída
-2
80 N.mm
3,0 %
III. třída
-2
40 N.mm
Schéma opracování tvrdých kamenů
Řezání na listových a kotoučových pilách
Bosování
Tvarování
Špicování
Broušení
Pemrlování
Tryskání
Řezání na kotoučových pilách
-2
5,0 %
Leštění
STAVEBNÍ LÁTKY
• Podle ČSN 72 1800 jsou horniny v kamenické
výrobě z hlediska moţností povrchových úprav
rozděleny do 3 skupin:
– Skupina I – horniny magmatické (vyvřelé)
– Skupina II – horniny sedimentární (usazené)
– Skupina III – horniny metamorfované
• Přehled povrchových úprav výrobků z přírodních
a konglomerovaných kamenů včetně nástrojů
a technologických zařízení k provádění těchto
úprav uvádí technická norma Svazu kameníků
a kamenosochařů z roku 1992.
STAVEBNÍ LÁTKY
Lomařské a kamenické výrobky
Výlom ze
skály
Hrubá
úprava
Výřez lanovou pilou
Řezání na listových a kotoučových pilách
Bosování
Tvarování
Špicování
Broušení
Zubákování
Leštění
Řezání na kotoučových pilách
Rýhování
Schéma opracování měkkých kamenů
Rázování
9
STAVEBNÍ LÁTKY
1. Kamenné bloky
• ČSN EN 12 670 definuje hrubý neopracovaný
blok jako základ vyuţitelného kamene tvořený
horninou z lomu nebo volně leţících balvanů.
Rozeznává:
– hrubý blok určité velikosti (formátovaný blok
kamene o určitých rozměrech),
– beztvarý neopracovaný blok (nemající pravidelný
tvar a velikost),
– opracovaný hrubý blok (přibliţně odpovídá
rovnoběţnostěnu).
STAVEBNÍ LÁTKY
– Haklíky
• neupravené,
• hrubé,
• čisté.
– Kvádry
•
•
•
•
•
•
hrubé,
čisté,
s bosáţí (rustikové),
jemné,
broušené,
leštěné.
STAVEBNÍ LÁTKY
STAVEBNÍ LÁTKY
2. Kámen pro zdivo a stavební účely
Lomový kámen
• V EU přírodní kámen nemá svoji vlastní
řadu norem, tzn. Norma komplexně řešící
problematiku kamene vůbec neexistuje.
• Příznivější situace je v oblasti zkušebnictví
kamene.
• Kámen pro zdivo a stavební účely se
pouţívá jako nosný konstrukční nebo
obkladový stavební materiál pro stavby
vodní, ţelezniční, báňské, pozemní, pro
práce meliorační apod.
STAVEBNÍ LÁTKY
• Dělí se podle dosud platné normy ČSN EN
72 1860 na tyto druhy:
– Lomový kámen
•
•
•
•
•
•
netříděný,
tříděný (základový, štětový apod.)
záhozový,
pro dlaţbu svahů, rigolů a břehů,
pro zdivo soklové,
pro zdivo kyklopské.
– Kopáky
• neupravené,
• hrubé,
• čisté.
• Je kusový stavební materiál, jedná se o kus
přírodního kamene jakéhokoliv tvaru, různé
velikosti, s hrubou nebo opracovanou lícovou
stranou pro pouţití do zdiva (ČSN EN 12 670).
• Dodává se v jakostních třídách podle pevnosti
v tlaku a nasákavosti. Běţně se vyrábí:
– Neupravený lomový kámen (netříděný, tříděný,
pro těţký zához a materiál pro opěrné zdi),
– Upravený lomový kámen (pro dlaţbu svahů,
rigolů a břehů).
STAVEBNÍ LÁTKY
• Soklový kámen - pouţívá se na budování
opěrných zdí a soklů budov.
• Regulační kámen – pouţívá se na
zpevňování terénu a regulování břehů
vodních toků.
• Kopáky – výrobky určité velikosti a tvaru
přibliţně rovnoběţnostěnu, pro klenby
přiměřeně klínovitého tvaru, vyrobené
lámáním, štípáním a hrubým kamenickým
opracováním.
10
STAVEBNÍ LÁTKY
STAVEBNÍ LÁTKY
• Kopáky se třídí podle tvaru na:
– běhoun – výška 200 – 400 mm, délka 1,5násobek výšky
(max. 800 mm) a hloubku 300 mm aţ rovnou výšce,
– vazák – výška 200 – 400 mm, délka je rovná minimální
výšce (max. 1,5 x výška), hloubka má být rovna výšce
zvětšené o 150 mm.
Kvádry
• Jsou výrobky z přírodního kamene různých
tvarů a rozměrů a s různou povrchovou
úpravou podle potřeby a pouţití.
• Třídí se podle jakosti výroby, tvaru
(pravoúhlé, pravoúhlé se skloněnými líci,
klenákové a šablonové) a počtu lícních
stran (jednolícní, dvoulícní, třílícní, čtyřlícní
a pětilícní).
• Hrubé kopáky jsou na lícní ploše zpravidla špicované
s pravidelnými stopami po nástrojích bez ohledu na
jejich směr a délku, případně čistě lámané.
• U čistých kopáků je lícní plocha pravoúhlá, čistě
špicovaná, po obvodě zaprýsknutá nebo lemovaná.
Loţné plochy mají hrubě špicované, zadní plocha je
lámaná.
STAVEBNÍ LÁTKY
STAVEBNÍ LÁTKY
Haklíky
• Mohou mít čtvercovou nebo obdélníkovou lícní
plochu a jsou určeny jen pro obkladové zdivo.
• Vyrábějí se lámáním, štípáním a hrubým
kamenickým opracováním.
• Loţné a styčné plochy mají zhruba kolmé k lícní
ploše. Rozměry se řídí přáním zákazníka.
• Pouţívají se jako obkladový materiál pro
podezdívky správních budov a rodinných domů,
plotů, opěrných zdí, krbů, kde zdivo není určeno
pro stavební účely jako nosné.
Obrubníky
• ČSN EN 1343 definovány jako dílce delší neţ
300 mm, všeobecně uţívané k lemování
pozemní komunikace, dopravní plochy,
chodníku.
• Zpevňují okraje chodníků a nástupišť,
vyrovnávají výškový rozdíl mezi vozovnou a
chodníkem. Pouţívají se rovné nebo
obloukové – vyduté či vypuklé.
• Mají obyčejně kamenicky opracovaný povrch
a zpravidla jsou opatřeny zářezy, jimiţ do sebe
navzájem zapadají.
STAVEBNÍ LÁTKY
STAVEBNÍ LÁTKY
•
•
•
•
•
Haklíky
Rozměry se řídí přáním zákazníka a moţnostmi
výroby.
Mohou mít lícovou plochu opravenou lámáním,
špicováním, bosáţí, řezáním.
Loţné plochy jsou u hrubých haklíků běţně
špicované, třístranně lemované.
U čistých haklíků bývají loţné a styčné plochy
špicované se stejnoměrně rozloţenými stopami
po nářadí, plocha je třístranně lemovaná.
Haklíky je třeba při dopravě a skladování chránit
před znečištěním a poškozením.
•
•
•
•
Krajníky
Prvky podobného charakteru jako obrubníky.
Silniční krajníky jsou určeny pro podélné
zpevnění okrajů vozovky a oddělení od
nevyvýšené krajnice nebo jiné přilehlé plochy
ve stejné výškové úrovni. Má viditelnou pouze
stupnici, obě podélné svislé plochy jsou rubové.
Peronní krajníky tvoří oporu ke zpevnění okrajů
zvýšených nástupišť nákladních ramp apod. od
níţe poloţené přilehlé komunikace.
Viditelná je stupnice, podstupnice a část loţné
plochy (ČSN 72 1850).
11
STAVEBNÍ LÁTKY
HUSOVA ulice Brno 18.5.2009
• Obrubníky a krajníky se dodávají
s viditelnými plochami čistě
lemovanými, řezanými, velmi jemně
špicovanými, bosovanými nebo rovně
lámanými.
• Loţná plocha má být rovnoběţná se
stupnicí, většinou rovně lámaná.
STAVEBNÍ LÁTKY
Dlažební kostky
• Malé dlaţební kvádry z přírodního kamene se
jmenovitými rozměry mezi 50 – 300 mm
a půdorysnými rozměry nepřesahujícími obecně
dvojnásobek tloušťky (ČSN EN 3442). Nejmenší
jmenovitá tloušťka je 50 mm. Vyrábějí se ručně
nebo strojně ve tvaru hranolu či krychle.
• U těchto výrobků se dle zamýšleného účelu pouţití
hodnotí zejména rozměry, rovinnost povrchu,
odolnost proti zmrazování a rozmrazování, pevnost
v tlaku, odolnost proti obrusu, odolnost proti skluzu,
nasákavost, chemická úprava povrchu a další
hlediska, např. vizuální vzhled apod.
STAVEBNÍ LÁTKY
• Povolené odchylky jmenovitých půdorysných
rozměrů a tloušťky musí vyhovovat
hodnotám uvedeným v ČSN EN 1342.
Přípustná maximální odchylka závisí
na úpravě povrchu. Pro půdorysné rozměry
se pohybuje v rozmezí od 0,5 mm pro
opracované povrchy do 15 mm pro povrchy
štípané.
• Odchylka jmenovité tloušťky pro třídu 1 činí
max. 30 mm, pro třídu 2 (podle úpravy
povrchu) leţí v rozmezí 5 mm aţ 15 mm.
•
STAVEBNÍ LÁTKY
Obkladové a dlažební desky
¨
• Norma ČSN 70 1920.
• Vznikají rozřezáním bloků
přírodního kamene v tloušťce 8
– 80 mm.
• Rozměry desek mohou být
libovolné podle přání investora
a technologických moţností
suroviny.
STAVEBNÍ LÁTKY
Řemínkové obklady
¨
• Vznikají štípáním větší základní desky na
hranolky o rozměrech 100 – 150 mm,
tloušťky 15 – 40 mm.
• Většinou se tímto způsobem zpracovává
odpad z výroby desek větších rozměrů.
12
STAVEBNÍ LÁTKY
Schodišťové stupně
¨
• Vyrábějí se buď masivní nebo obkládané
deskami.
• Schodiště z kompaktních masivních
stupňů se pouţívá pro svoji odolnost
především u venkovních schodišť.
• Třídí se podle různých hledisek na
samonosné nebo nesené, rovné, kosé
a zvláštní, nástupní, běţné, výstupní,
jalové.
STAVEBNÍ LÁTKY
Drobná zahradní architektura
STAVEBNÍ LÁTKY
3. Krytiny z přírodního kamene
• K výrobě krytinových desek jsou vhodné
sedimentární metamorfované břidličnaté
horniny, které jsou snadno a víceméně
rovnoplošně štípatelné.
• Podmínkou je, aby se tyto materiály nechaly
štípat na tenké desky v rozmezí 4 – 15 mm
a měly vlastnosti poţadované pro daný účel
pouţití – dostatečnou odolnost proti vlivům
povětrnosti, pevnost v tahu a ohybu
a většinou i náleţitý vzhled.
Vlastnosti břidlice s různým obsahem křemene a slídy
VLASTNOST
¨
• Zahrnuje fontány, kašny, pítka, stolky,
šlapáky, květináče a koryta, mlýnské
kameny, zahradní sezení, krby,
japonské lampy a různé jiné doplňky.
• Výrobky se pouţívají jak pro interiéry,
tak pro exteriéry.
STAVEBNÍ LÁTKY
Gabiony
¨
jsou drátokamenné, příp. drátoštěrkové
prvky, které se pouţívají k přenosu
zemních tlaků. Vyuţívají se ve
stavebnictví v mnoha oblastech - od
běţných zdí po architektonické stavby,
jako opevnění při stabilizaci břehů
vodních toků.
HODNĚ SLÍDY,
MÉNĚ KŘEMENE
HODNĚ KŘEMENE,
MÉNĚ SLÍDY
PEVNOST
Velká počáteční
pevnost (slída působí
jako výztuž)
Menší počáteční pevnost
ŠTÍPATELNOST
Dobrá štípatelnost
s hladkým povrchem
Horší štípatelnost, větší
pravděpodobnost výskytu nerovného
povrchu (křemen zpevňuje propojení
minerálů)
ŽIVOTNOST
V ČR
Nízká životnost cca
15 let, zvětrávání se
většinou projeví
již po první zimě
Vysoká životnost až 110 let (krytina
se pak mění většinou v důsledku
vyčerpání životnosti hřebíků nebo
bednění)
PODSTATA
ZMĚN
Slída rychle zvětrává
Křemen je velmi odolný proti zvětrání
STAVEBNÍ LÁTKY
Výrobky z konglomerovaného kamene
• Je vyráběn spojením barevně a tvarově
vybraných kamenných zrn pomocí vhodného
pojiva (po kamenické úpravě vzhledově
podobný přírodnímu kameni).
• Nejčastěji se připravuje s pouţitím:
– polymerních pojiv (polymerbetonová technologie)
– označovaný jako syntetický kámen,
– anorganických pojiv cementového typu
(cementová a polymercementová technologie) –
méně časté.
13
STAVEBNÍ LÁTKY
• Konglomerovaný kámen se vyuţívá především
při výrobě kusových staviv deskového
charakteru.
• Výrobní cyklus je moţné rozdělit do fáze
formování, kdy se vytvoří sukový blok (hrubá
deska), a fáze dokončování, jejímţ výsledkem
je dokončený výrobek ve formě desek, dlaţdic
a obkladových prvků.
• Při dokončování a konečném formátování se
pouţívají podobné techniky jako při zpracování
přírodního kamene.
STAVEBNÍ LÁTKY
• Výtečná je odolnost konglomerovaného
kamene v obrusu (je výrazně lepší neţ
beton a překoná i mnohé přírodní kameny,
př. mramor).
• Pokud je proveden s nekluzným povrchem,
je nekluzký i po dlouhé době exploatace.
• Vyrábí se z něj:
– Chodníková mozaika a silniční dlaţba
– Silniční a mostové obrubníky
– Vyrovnávací kanálové prstence
– Signální pruhy a bezbariérové přechody
STAVEBNÍ LÁTKY
Kusové výrobky z taveného čediče
• Čedič je hornina, která se řadí k materiálům,
jejich ţivotnost překonala staletí, ale i tisíciletí.
• Jeho tvrdost a obtíţná obrobitelnost však
omezovala jeho větší rozšíření ve
stavebnictví.
• Výrobkový sortiment:
– otěruvzdorná potrubí
– kanalizační prvky
– čedičová dlaţba
Základní vlastnosti taveného čediče
Jednotka
Parametr
kg.m-3
MPa
cm3/50 cm2
Tvrdost dle Mohse
Objemová hmotnost
Pevnost v tlaku
Obrusnost
Odolnost proti opotřebení
Nasákavost
Tepelná vodivost
Odolnost proti tepelným
šokům
Rozpustnost v kyselině
sírové
Izolační odpor
mm3
Hodnota
DIN 280062
8
2900 – 3000 2800 – 2900
450
450 – 500
max. 5
4–6
110
% hmotnosti
0
0
W.m-1.K-1
1,9 – 2,2
1 – 1,2
°C
100
% hmotnosti
9
Ohm
1010
STAVEBNÍ LÁTKY
Výrobky z korundo-baddeleyitové
taveniny Al2O3 – ZrO2
• Pod názvem Eucor přichází na trh ţáruvzdorný
a otěruvzdorný materiál vhodný pro pouţití
v podmínkách extrémního zatíţení s vysokou
abrazí v kombinaci s teplotním namáháním,
kde jiţ výrobky z taveného čediče nevyhoví.
• Vlastnosti Al2O3 – ZrO2 kompozitů jsou
programovatelné v závislosti na účelu uţití,
a to změnou poměrného zastoupení jednotlivých
fází.
STAVEBNÍ LÁTKY
• Z taveniny Al2O3 – ZrO2 je dostupný
prakticky stejný výrobkový sortiment jako
v případě taveného čediče.
• Pro svou tvrdost odpovídající korundu jsou
tyto výrobky vhodné do míst extrémně
namáhaných erozí, např. pro ohyby potrubí
pro pneumatickou dopravu křemičitého
písku, k vyloţení odlučovačů, spirálových
skluzů apod.
14
STAVEBNÍ LÁTKY
STAVEBNÍ LÁTKY
Kamenivo
Přírodní kamenivo
• Kamenivem rozumíme zrnitý anorganický
materiál, přírodního nebo umělého původu,
určený pro stavební účely.
• Ve stavební praxi se kamenivo pouţívá
především jako plnivo, které v kombinaci
s vhodnými pojivy slouţí pro přípravu malt
a betonů.
• V silničním a ţelezničním stavitelství
se kamenivo pouţívá k tvorbě uměle
zhutnělých vrstev.
• Kamenivo anorganického původu, které
bylo vystaveno jen mechanickému procesu.
• Je to jeden z nejrozšířenějších stavebních
materiálů tvořený přírodními horninami.
• Podle způsobu těţby a další úpravy se
přírodní kamenivo dělí na těţené a drcené.
• Těţené kamenivo je původu ledovcového
nebo pochází z říčních naplavenin.
STAVEBNÍ LÁTKY
STAVEBNÍ LÁTKY
• Hlavní funkcí kameniva je vytvoření
relativně pevné a tlakově odolné kostry,
která vzniká vzájemným opřením
a zaklíněním zrn.
• Poţadavky na kamenivo jsou specifikovány
v následujících evropských normách
(Jednotlivé normy specifikují vlastnosti
kameniva získaného úpravou přírodního,
umělého nebo recyklovaného materiálu
a směsí těchto kameniv určených pro
konkrétní vyuţití.):
STAVEBNÍ LÁTKY
– EN 12620 Kamenivo do betonu
– EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové
úpravy silnic, letišť a jiných dopravních ploch
– EN 13055-1 Pórovité kamenivo – Část 1: Pórovité
kamenivo pro betony, malty a injektáţní malty
– EN 13055-2 Pórovité kamenivo – Část 1: Pórovité
kamenivo pro stmelené a nestmelené aplikace
(připravuje se)
– EN 13139 Kamenivo pro malty
– EN 13242 Kamenivo nestmelené a stmelené
hydraulickým pojivem pro inţenýrské stavby a silnice
– EN 13383-1 Kámen pro vodní stavby – Část 1:
Specifikace
– EN 13450 Kamenivo pro kolejové loţe
• Vzniká přirozeným rozpadem horniny, těţí
se z vodních toků a náplavů.
• Vyznačuje se převáţně zaoblenými tvary
zrn s povrchem ohlazeným přirozenou
cestou při transportu zvětralé horniny.
• Vytěţená surovina se třídí, případně ještě
zdrobňuje.
• Podíl předrcených zrn s nejméně jednou
lomovou plochou by neměl přesáhnout
40%.
STAVEBNÍ LÁTKY
Přírodní kamenivo
• Těţené kamenivo:
http://www.youtube.com/watch?v=l6ylyIxS8AI
http://www.youtube.com/watch?v=QxtJe1_LHTQ
http://www.youtube.com/watch?v=9tW-LDaMbGI
http://www.heidelbergcement.com/cz/cs/country/produkty/ka
menivo/tezene_kamenivo.htm
15
STAVEBNÍ LÁTKY
Drcené kamenivo
• Je charakteristické nepravidelným
tvarem zrn, ostrými hranami a drsným
lomovým povrchem.
• Získává se umělým drcením velkých
kusů přírodních hornin a následným
tříděním.
STAVEBNÍ LÁTKY
Umělé kamenivo
• Je definováno jako kamenivo anorganického
původu, které bylo vystaveno tepelnému
nebo jinému procesu.
• Vyrábí se z průmyslových odpadů (popílek,
struska) nebo z upravených hornin
(keramzit, expandovaný perlit, popílkové
sbalky).
• K umělým kamenivům patří v poslední době
stále častěji vyuţívané recyklované
kamenivo (drcené cihly a beton).
STAVEBNÍ LÁTKY
Umělé, drcené a lehké kamenivo
http://www.youtube.com/watch?v=SWxjgvb4SMw
http://www.youtube.com/watch?v=XyIKzNBZyxY
http://www.youtube.com/watch?v=5JSD4_fjV4w
STAVEBNÍ LÁTKY
Požadavky na vlastnosti kameniva
• Vlastnosti se stanovují podle:
– ČSN EN ISO 933 Zkoušení geometrických
vlastností kameniva
– ČSN EN ISO 1097 Zkoušení
mechanických a fyzikálních vlastností
kameniva
STAVEBNÍ LÁTKY
Zrnitost
• Kaţdé kamenivo (kromě fileru) musí být
označeno frakcí s pouţitím výrazu d/D.
• Frakce je určena dvojicí kontrolních sít
(např. 4/16), mezi kterými se pohybují
rozměry všech zrn příslušného kameniva.
• Dolní kontrolní síto (dolní mez frakce),
které vymezuje minimální rozměry zrn ve
frakci obsaţených, se označuje d.
STAVEBNÍ LÁTKY
Zrnitost
• Horní kontrolní síto (horní mez frakce)
vymezuje maximální rozměry zrn,
přítomných ve frakci a značí se D.
• Pokud je poměr otvorů sít d/D větší neţ 2,
potom je těmito síty definována tzv. široká
frakce (např. 0/4, 4/16, 8/22, 0/32).
• Úzká frakce je vymezena síty s poměrem
velikosti otvorů D/d menším nebo rovným
2 (např. 2/4, 4/8, 16/22).
16
STAVEBNÍ LÁTKY
Zrnitost
• Podíl zrn, která propadnou dolním
kontrolním sítem frakce (jsou menší neţ
d), označujeme jako podsítné.
• Podíl zrn, která zůstanou na horním
kontrolním sítu frakce (jsou větší neţ D),
povaţujeme za nadsítné.
• Velikost zrn kameniva se stanovuje podle
velikosti nejmenšího kontrolního síta, jímţ
zrno ještě projde.
STAVEBNÍ LÁTKY
Zrnitost
• Podle velikosti zrn rozdělujeme kamenivo na:
– hrubé kamenivo, jehoţ zrna (D) jsou větší
nebo rovna 4 mm,
– drobné kamenivo, jehoţ zrna (D) jsou menší
nebo rovna 4 mm,
– jemné částice – frakce kameniva, která
propadne sítem 0,063 mm,
– směs kameniva (štěrkopísek, štěrkodrť) –
kamenivo, které je směsí hrubého a drobného
kameniva.
STAVEBNÍ LÁTKY
Vlastnosti dle ČSN EN 933
STAVEBNÍ LÁTKY
Část 1: Sítový rozbor
• Čára zrnitosti je spojnicový diagram, kde
je na vodorovné ose vynesena velikost ok
pouţité sítové řady a na svislé ose jsou
znázorněny příslušné propady na
jednotlivých sítech.
• Pokud jsou v mnoţině zrn kameniva
zastoupeny všechny velikosti, označujeme
zrnitost jako plynulou.
• Pokud zrna určité velikosti chybí, je zrnitost
označována jako přetržitá.
Velikost sít pro specifikaci frakcí kameniva
(ČSN EN 933-2)
Základní řada sít má velikost
čtvercových otvorů 63, 31,5
(32), 16, 8, 4, 2, 1, 0,5, 0,25,
0,125 a 0,063 mm, můţe být
doplněna ještě síty z
doplňkově řady.
Tato síta mají velikost otvorů
45, 22,4 (22), 11,2 (11) a 5,6 (5)
mm. Čísla uvedená v závorkách
se mohou pouţít jako
zjednodušené označeni frakce
kameniva.
STAVEBNÍ LÁTKY
Část 1: Sítový rozbor - jemné částice
• Nejjemnější částice v kamenivu byly podle
normy ČSN 72 1510 označovány jako
odplavitelné částice a definovány jako
částice vymezené horním sítem 0,05 mm
zjištěné plavením.
• Nové evropské normy pro kamenivo jiţ
pojem odplavitelné částice nepouţívají.
• Namísto toho jsou zavedeny jemné částice,
definované jako frakce kameniva, které
propadne sítem 0,063 mm.
17
STAVEBNÍ LÁTKY
Část 1: Sítový rozbor - jemné částice
• Pro kamenivo do betonu je přípustný obsah
jemných částic limitován v závislosti
na kategorii kameniva.
• Maximální hmotnostní procento propadu
sítem 0,063 mm se pohybuje v rozmezí
1,5% u hrubého kameniva aţ po 22% pro
kamenivo drobné.
• Pro kategorii fNR u těţené přírodní frakce
0/8 a drobného kameniva (písku) maximální
propad sítem 0,063 mm není limitován.
STAVEBNÍ LÁTKY
Část 3: Stanovení tvaru zrn – Index plochosti
• zkouška je sestavena ze dvou prosévacích
operací:
– vzorek se roztřídí na různé frakce di/Di kaţdá
frakce di/Di se pak prosévá na tyčových sítech a
vyjádří se jako procento z celkové vysušené
hmotnosti zkoušených zrn,
STAVEBNÍ LÁTKY
Část 5: Stanovení podílu drcených zrn v
hrubém kamenivu
• zkouška sestává z ručního třídění zrn zkušební
naváţky hrubého kameniva na:
– drcená zrna včetně ostrohranných zrn,
– zaoblená zrna včetně oblých zrn,
• zjistí se hmotnost kaţdé z těchto skupin a vyjádří se
jako procentní podíl zkušební naváţky,
• ostrohranná a oblá zrna se pak ručně roztřídí z
drcených a zaoblených zrn, zjistí se hmotnost kaţdé
skupiny a vyjádří se jako procentní podíl zkušební
naváţky,
• procentní podíly C, zaokrouhlené na celá čísla
STAVEBNÍ LÁTKY
Část 6: Posouzení povrchových
charakteristik – Tekutost kameniva
• tekutost kameniva je čas, vyjádřený v sekundách,
pro určitý objem kameniva, který propadne
stanoveným otvorem za stanovených podmínek při
pouţití normového zkušebního zařízení.
• tekutost Ec zaokrouhlena na nejbliţší sekundu
• index plochosti FI zaokrouhlený na nejbliţší
celé číslo
STAVEBNÍ LÁTKY
Část 4: Stanovení tvaru zrn –
Tvarový index
• U hrubého kameniva se kromě zrnitosti
hodnotí i tvar a povrch jednotlivých zrn.
• Tvar zrn má zásadní vliv na
zpracovatelnost čerstvých betonů a v
případě hutněných vrstev nebo
asfaltobetonu má vliv na pevnost
výsledného kompozitu.
• Zrna mohou být oblá a hladká nebo
ostrohranná s hrubým lomovým
povrchem.
• tvarový index SI, zaokrouhlený na celé
číslo
STAVEBNÍ LÁTKY
Část 7: Stanovení obsahu schránek živočichů –
podíl schránek živočichů v hrubém kamenivu
• zkouška sestává z ručního vytřídění schránek
ţivočichů a jejich zlomků ze zkušební naváţky
hrubého kameniva,
• obsah schránek ţivočichů se stanoví jako podíl
hmotnosti schránek ţivočichů a jejich úlomků z
celkové hmotnosti zkušební naváţky,
• obsah schránek ţivočichů SC se vyjádří jako
procentní podíl (max. 10 %)
18
STAVEBNÍ LÁTKY
Část 8: Posouzení jemných částic – Zkouška
ekvivalentu písku
• zkušební naváţka písku a malé mnoţství koloidního
roztoku se vloţí do odměrného válce a protřepe se,
aby se z povrchu zrn písku zkušební naváţky uvolnil
jílovitý povlak,
• písek je pak pouţitím dalšího koloidního roztoku
rozplaven, aby se jemné částice dostaly do
suspenze nad písek,
• po 20ti minutách se vypočte hodnota ekvivalentu
písku (SE) vyjádřením výšky usazeniny jako
procento celkové výšky koloidního materiálu ve
válci.
STAVEBNÍ LÁTKY
Část 9: Posouzení jemných částic – Zkouška
methylenovou modří
STAVEBNÍ LÁTKY
Část 11: Klasifikace složek hrubého
recyklovaného kameniva
• zkouška spočívá v ručním přebrání částic zkušební
naváţky hrubého recyklovaného kameniva a
zaznamenání do seznamu sloţek,
• podíl kaţdé sloţky ve zkušební naváţce se stanoví a
vyjádří jako procento hmotnosti, včetně podílu
plovoucích částic, které jsou vyjádřeny jako objem
hmotnosti.
STAVEBNÍ LÁTKY
Vlastnosti dle ČSN EN 1097
• do suspenze zkušební naváţky s vodou se postupně
přidává roztok methylenové modře,
• adsorpce barevného roztoku zkušební naváţkou je
kontrolována po kaţdém přidání roztoku provedením
zkoušky zbarvení filtračního papíru ke zjištění
přítomnosti nevázaného barviva,
• pokud je přítomnost nevázaného barviva potvrzena,
vypočte se hodnota methylenové modře (MB nebo
MBF) a vyjádří se v g barviva adsorbovaného jedním
kg zkoušeného podílu.
STAVEBNÍ LÁTKY
Část 10: Posouzení jemných částic –
Zrnitost fileru (prosévání proudem vzduchu)
• rozčlenění a oddělení zrn fileru, pomocí řady sít do
několika zrnitostních skupin se sestupnou velikostí.
STAVEBNÍ LÁTKY
Část 1: Stanovení odolnosti proti otěru
• zkouškou se stanoví součinitel mikro-Deval, který je
procentním podílem původního vzorku zmenšeného
při otáčení v bubnu na velikost menší neţ 1,6 mm.
• zkouška sestává z měření otěru způsobeného
třením mezi kamenivem a abrazivní náplní v
otáčejícím se bubnu za stanovených podmínek,
• procentní podíl zbytku na sítě 1,6 mm se po
ukončení otáčení pouţije k výpočtu součinitele
mikro-Deval.
19
STAVEBNÍ LÁTKY
Část 2: Metody pro stanovení odolnosti proti
drcení
• Stanovení odolnosti proti drcení zkušební metodou
Los Angeles (LA)
– Vzorek kameniva se válí s ocelovými koulemi v otáčecím
bubnu. Po dokončení otáčení se stanoví mnoţství
materiálu zachyceného na sítě 1,6 mm.
• Stanovení odolnosti proti drcení zkušební metodou
drtitelnosti v rázu (SZ)
STAVEBNÍ LÁTKY
Část 5: Stanovení vlhkosti sušením v
sušárně
• Metoda sušením v sušárně umoţňuje zjistit celkovou
volnou vodu přítomno ve zkušební naváţce
kameniva.
• Voda můţe být z povrchu kameniva i z přístupných
pórů zrn kameniva.
• W [%]
– Dílčí naváţka se umístí do ocelového válce a je vystavena
deseti nárazům beranu o hmotnosti 50kg.
– Rozsah podrcení způsobeného deseti rázy se měří
proséváním dílčí naváţky s pouţitím pěti určených
zkušebních sít.
STAVEBNÍ LÁTKY
Část 3: Stanovení sypné hmotnosti a
mezerovitosti
STAVEBNÍ LÁTKY
Část 6: Stanovení objemové hmotnosti zrn a
nasákavosti
• Zjistí se hmotnost vysušeného kameniva v odměrné
nádobě a vypočte se sypná hmotnost volně
sypaného kameniva (ρb).
• Mezerovitost v procentech se vypočte ze sypné
hmotnosti volně sypaného kameniva a objemové
hmotnosti zrn kameniva (V).
• Objemová hmotnost zrn se vypočte z poměru
hmotnosti k objemu.
• Hmotnost se stanoví zváţením vodou nasycené a
povrchově osušené zkušební naváţky a opět
zváţením po vysušení v sušárně.
• Objem se stanoví z hmotnosti vytlačené vody, buď
sníţením hmotnosti metodou s drátěným košem
nebo váţením při pyknometrické metodě.
• ρxx
STAVEBNÍ LÁTKY
STAVEBNÍ LÁTKY
Část 4: Stanovení mezerovitosti suchého
zhutněného fileru
• Filer se zhutní standardním způsobem zhutňovacím
zařízením.
• Objem zhutněného fileru se stanoví z výšky
zhutněného loţe fileru.
• Pomocí známé hmotnosti zhutněného fileru se
vypočte mezerovitost zhutněného fileru (V)
Objemová hmotnost zrn
• Podle objemové hmotnosti zrn dělíme
kamenivo do následujících skupin:
– těžké kamenivo – o objemové hmotnosti
větší neţ 3000 kg.m-3,
– hutné kamenivo – obj.hm. 2000 – 3000 kg.m-3,
– pórovité kamenivo – obj. hm. ≤ 2000 kg.m-3,
nebo sypké hmotnosti ≤ 1200 kg.m-3.
20
STAVEBNÍ LÁTKY
STAVEBNÍ LÁTKY
Těžké kamenivo
Pórovité kamenivo
• Kamenivo o objemové hmotnosti větší než
3000 kg.m-3 označujeme jako kamenivo
těţké.
• Pouţití těţkého kameniva se uplatňuje
zejména ve speciálních konstrukcích
z těţkých betonů, které slouţí jako ochrana
před radioaktivním a rentgenovým zářením.
• Vzhledem ke způsobu určení jsou na
kamenivo do těţkých betonů kladeny
specifické poţadavky.
STAVEBNÍ LÁTKY
Hutné kamenivo
• Hutné kamenivo je hmotnostně nejvýznamnější
sloţkou běţných malt a betonů.
• V betonu tvoří 75 – 80% jeho objemu a jeho
hlavní funkcí je vytvoření pevné kostry při
minimální mezerovitosti.
• Pouţívá se i na zásypy a vozovkové vrstvy
(asfaltobetony).
• Nejčastěji se získává těţením, popř. drcením
přírodních hornin.
• Kvalitní hutné kamenivo poskytuje celá řada
hornin běţně se vyskytujících na našem území.
STAVEBNÍ LÁTKY
Hutné kamenivo
• Z umělých hutných kameniv se uplatňuje
zejména hutná vysokopecní struska jako
kamenivo do betonů.
• Objemová hmotnost strusky se pohybuje
v rozmezí 1900 – 2800 kg.m-3, nasákavost
je do 10%.
• Struska musí být nerozpadavá, ověřuje
se i její chemické sloţení.
• Dalším pouţitelným materiálem z této
kategorie je drcený betonový recyklát.
• kamenivo s objemovou hmotností do 2000
kg.m-3.
• Pórovité kamenivo nachází hlavní
uplatnění při výrobě lehkých malt a betonů
s tepelněizolačními účinky.
• Pouţívají se pórovitá kameniva jednak
přírodní, jednak uměle vyrobená.
STAVEBNÍ LÁTKY
Část 7: Stanovení měrné hmotnosti fileru –
Pyknometrická zkouška
• Nahrazení určitého mnoţství kapaliny známé měrné
hmotnosti zkušební naváţkou.
• Pyknometr známého objemu, obsahující zkušební
naváţku, je naplněn kapalinou.
• Objem této kapaliny se vypočte vydělením hmotnosti
přidané kapaliny její měrnou hmotností.
• Objem zkušební naváţky se vypočte odečtením
tohoto objemu od pyknometru.
• ρf
STAVEBNÍ LÁTKY
Část 8: Stanovení hodnoty ohladitelnosti
• Hodnota ohladitelnosti (PSV) je míra odolnosti
hrubého povrchu kameniva proti ohlazování kol aut
za podmínek podobných, které se vyskytují na
povrchu vozovky.
• Zkoušky se provádí na kamenivu, které propadne
sítem 10 mm a zůstane na sítě 7,2 mm a skládá se
ze dvou částí:
a) dílčí naváţky jsou vystaveny působení ohlazování
přístrojem pro zrychlené ohlazování,
b) stav ohlazení kaţdého zkušebního tělesa je měřen
pomocí zkoušky třením. PSV se pak vypočte ze zjištěných
hodnot tření.
21
STAVEBNÍ LÁTKY
Část 9: Stanovení odolnosti proti obrusu
pneumatikami s hroty
• Vzorek úzké frakce kameniva 11,2 aţ 16,0 mm se
otáčí společně s ocelovými kuličkami a vodou v
ocelovém válci.
• Tři zaráţky, které jsou upevněny na vnitřní straně
válce, umoţňují důkladnější promíchání zrn
kameniva a ocelových kuliček.
• Při otáčení bubnu se obsah obrušuje.
• Po předepsaném počtu otáček vyjme se obsah
bubnu a kamenivo se proseje na sítě 2 mm, aby se
zjistila procentní ztráta vlivem obrusu (AN)
STAVEBNÍ LÁTKY
Škodlivé látky v kamenivu
• Škodlivé podíly v kamenivu určeném do
betonu lze rozdělit do následujících skupin:
– jemné částice menší než 0,063 mm (jak je
uvedeno výše, jsou škodlivé jen tehdy,
překročí-li jejich podíl v jednotlivých frakcích
kameniva přípustné mnoţství),
– humusovité látky (jemně rozptýlené organické
látky prokazatelné pomocí roztoku hydroxidu
sodného),
STAVEBNÍ LÁTKY
STAVEBNÍ LÁTKY
Část 10: Stanovení výšky vzlínavosti vody
Škodlivé látky v kamenivu
• Vysušené kamenivo ve svislém válci se umístí
přímo na hladinu vody a ponechá se účinku
vzlínavosti vody.
• Po dosaţení rovnováţného stavu se stanoví výška
vzlínavosti zjištěním změn vlhkosti zkušební
naváţky
• W hyg [%]
– bobtnající organické látky (zbytky dřeva),
– látky ovlivňující tvrdnutí,
– látky obsahující síru,
– látky způsobující korozi výztuže (halogenidy)
– látky podléhající alkalicko-křemičité reakci,
– kamenivo ze zbytků čerstvého betonu
a malt.
STAVEBNÍ LÁTKY
STAVEBNÍ LÁTKY
Škodlivé látky v kamenivu
Škodlivé látky v kamenivu
• Z hlediska vlastností betonové směsi,
vlastností a trvanlivosti betonu je důleţité,
aby kamenivo neobsahovalo škodlivé látky,
které při styku s cementovým tmelem
vedou k nepříznivému ovlivnění tuhnutí
a tvrdnutí cementového tmele, způsobují
vnitřní pnutí, a tím porušování struktury
zatvrdlého betonu a snižují soudržnost
u betonu s ocelí.
• Sírany obsaţené v kamenivu mohou
způsobit porušení betonu rozpínáním.
• Větší podíl síranů se připouští pouze
v krystalické vysokopecní strusce,
kde je uzavřen v zrnech, a proto se
neúčastní hydratačního procesu
cementu.
22
STAVEBNÍ LÁTKY
STAVEBNÍ LÁTKY
Škodlivé látky v kamenivu
Přírodní pórovitá kameniva
• Určitá kameniva mohou reagovat za
nepříznivých podmínek a vysoké vlhkosti
s alkáliemi v betonu. To můţe způsobit
rozpínání a vznik trhlinek, popř. i rozpad
betonu.
• K nejběţnějším formám patří reakce mezi
alkáliemi a určitými formami křemíku
(alkalicko-křemičitá reakce).
• Vzhledem k tomu, ţe se většinou vyrábí
drcením hornin – mohou obsahovat značné
procento prachových podílů a jejich
pórovitost je do značné míry otevřená.
• Většina pórovitých hornin je silně nasákavá
a náchylná k objemovým změnám
působeným změnami vlhkosti.
• Tato kameniva mají místní význam.
STAVEBNÍ LÁTKY
STAVEBNÍ LÁTKY
Škodlivé látky v kamenivu
Pórovitá kameniva z průmyslových odpadů
• Rovněţ při pouţití vzduchem chlazené
vysokopecní strusky jako kameniva do betonu
můţe v některých případech docházet
k negativnímu ovlivnění její objemové stálosti.
• Méně běţná je reakce alkalicko-uhličitanová.
• Omezení těchto rizik lze dosáhnout omezením
celkového obsahu alkálií v betonu, pouţitím
směsi nereaktivního kameniva a snížením
stupně nasycení vodou.
• Z průmyslových odpadů se jako pórovité
kamenivo vyuţívá škvára, zpěněná struska,
popílek a recyklované cihelné zdivo.
• Škvára vzniká jako odpad spalování pevných
paliv v roštových topeništích.
• Její upotřebitelnost závisí na druhu paliva,
ze kterého vznikla.
• U čerstvé škváry jsou nebezpečné nespálené
zbytky, které se dosud nerozloţily
(mnoţství je limitováno na max. 10%)
STAVEBNÍ LÁTKY
STAVEBNÍ LÁTKY
Přírodní pórovitá kameniva
Pórovitá kameniva z průmyslových
odpadů
• Získává se z lehkých hornin vhodných
vlastností.
• Mohou to být horniny vulkanického
původu nebo pórovité sedimenty.
• Z lehkých hornin, které lze pouţít pro výrobu
pórovitého kameniva se u nás vyskytují tufy
a tufity, křemelina, spongility, trasy
a čedičové lávy.
• Přírodní pórovitá kameniva vykazují kolísání
objemové hmotnosti a nestejnoměrnost
vlastností.
• Sloučeniny síry, zejména sirníky, mohou
ovlivňovat tuhnutí cementu.
• Objemovou nestálost škváry mohou
způsobovat volné oxidy CaO a MgO, které
se však delším odleţením samovolně vyhasí.
• Škvára pro stavební vyuţití se posuzuje
i z hlediska obsahu radioaktivních izotopů.
23
STAVEBNÍ LÁTKY
Pórovitá kameniva z průmyslových odpadů
• Zpěněná struska vzniká při hutnickém
zpracování kovových rud prudkým zchlazením
ţhavé tekuté strusky vodou.
• Jakost zpěněné strusky často kolísá, proto se
od jejího pouţití upouští a struska se pouţívá
nezpěněná (chlazená vzduchem) jako hutné
kamenivo.
• Pro tento účel se třídí do frakcí a magnetickou
separací se zbavuje kovových podílů.
• Oba typy struskového kameniva jsou u nás
běţně dostupné.
STAVEBNÍ LÁTKY
Pórovitá kameniva z přírodních
zdrojů
• Keramzit je kamenivo vyráběné ţíháním
granulí jílových nebo písčito-hlinitých
hornin (jílů, písčitých jílů, břidlic, argilitu,
siltu), hornin obsahujících šungit, tripolity,
popelostruskové směsi nebo popílky a
úlety tepelných elektráren, které při ţíhání
současně expandují (ČSN EN 13055-1).
STAVEBNÍ LÁTKY
STAVEBNÍ LÁTKY
Pórovitá kameniva z průmyslových
odpadů
Pórovitá kameniva z přírodních
zdrojů
• Cihelná drť vzniká v malém mnoţství jako
odpad z cihlářské výroby, ale převáţně drcením
cihelné suti.
• Nevýhodou je nákladné třídění sutin, při kterém
se oddělují ostatní hmoty (dřevo a další),
a nerovnoměrná jakost.
• Agloporit je druh objemově stálého pórovitého
kameniva vyráběného z elektrárenského popílku.
• Je vhodný jak pro výrobu izolačních betonů, tak
i pro betony konstrukční (nepouţívá se).
• Hlavními parametry jakosti lehkého
kameniva jsou hmotnost a pevnost zrna.
• Objemová hmotnost zrna můţe být
550 – 1500 kg.m-3, coţ při mezerovitosti
40 – 45% představuje sypnou hmotnost
250 – 800 kg.m-3.
• Hustota keramzitového materiálu je
2300 -2600 kg.m-3.
STAVEBNÍ LÁTKY
Základní parametry keramzitového kameniva
Pórovitá kameniva z průmyslových
odpadů
• VIZ CVIČENÍ FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI KAMENIV
• Cihelná drť + škvára
http://www.sport.cz/ostatni/tenis/clanek/423032video-tuny-skvary-a-antuky-tak-se-stavi-kurtpro-uspech-cechu-v-davis-cupu.html
http://www.youtube.com/watch?v=_rWVg4PvgLE
http://www.youtube.com/watch?v=m3vnnP2bJnA
24
STAVEBNÍ LÁTKY
STAVEBNÍ LÁTKY
Pórovitá kameniva z přírodních zdrojů
Pórovitá kameniva z přírodních zdrojů
• Podobným výrobkem je drobné lehké
kamenivo vyráběné z odpadního
drceného skla.
• Při jeho výrobě se připravené rozdrcené
odpadní sklo jemně rozemele a potom se
granuluje.
• Skleněný granulát se v expandační peci
při teplotě asi 900°C spéká, slinuje
a expanduje.
STAVEBNÍ LÁTKY
Pórovitá kameniva z přírodních zdrojů
• Sypná hmotnost je v rozmezí 190 – 300
kg.m-3.
• Objemová hmotnost zrn je 290 – 540 kg.m-3.
• Součinitel tepelné vodivosti λ má hodnotu
od 0,07 W.m-1.K-1.
• Zrna jsou tvarově stabilní do teploty 750 °C.
• Hustota perlitu je 2350 kg.m-3.
• Expandovaný perlit je zdravotně nezávadný,
biologicky i chemicky inertní, nehořlavý a odolný
mrazu, objemově stálý a má sypnou hmotnost
50 – 120 kg.m-3.
• Má velmi nízký koeficient tepelné vodivosti
(ɤ = 0,045 – 0,10 W.m-1.K-1), a proto je jeho
pouţití rozšířeno zejména v oboru stavebnictví
jako tepelná a zvuková izolace.
• Uţití je moţné v rozsahu teplot -200 aţ +900 °C.
STAVEBNÍ LÁTKY
Pórovitá kameniva z přírodních zdrojů
• Velký podíl otevřených pórů zapříčiňuje vysokou
nasákavost, která můţe přesáhnout i 400%
hmotnosti.
• Z výroby přichází expandovaný perlit (experlit)
zpravidla jako suchý pytlovaný materiál s
vlhkostí kolem 2%.
• Ve stavebnictví se expandovaný perlit pouţívá
zejména k výrobě lehčených izolačních omítek,
zdících malt, betonů a izolačních zásypů.
• Pro své vlastnosti je vhodný k dodatečnému
zateplení budov a poţární ochraně objektů.
STAVEBNÍ LÁTKY
STAVEBNÍ LÁTKY
Pórovitá kameniva z přírodních zdrojů
Pórovitá kameniva z přírodních zdrojů
• Expandovaný perlit je drobné pórovité
kamenivo vyrobené ţíháním zrn vulkanického
skla obsahujícího vodu (ČSN EN 13055-1).
• Vyrábí se tepelným zpracováním horniny
sopečného původu – perlitu.
• Perlit je amorfní křemičitan hlinitý sopečného
původu. Má poměrně vysoký obsah alkálií
a nízký obsah oxidu ţeleza a titanu.
• Jeho chemické sloţení a vlastnosti jsou
podobné jako u skla.
• Expandovaný perlit
http://www.youtube.com/watch?NR=1&feature=endscreen&v=4sw4aGjNYsM
http://www.youtube.com/watch?v=YOK12o8zVcQ
25
STAVEBNÍ LÁTKY
Minerální vlákna
• Ve stavebnictví tímto výrazem
označujeme umělá anorganická vlákna
vyráběná především pro tepelněizolační účely, v podobě vláknité směsi,
připomínající ovčí rouno, kterému se
běţně říká minerální vlna.
STAVEBNÍ LÁTKY
Azbest
http://technet.idnes.cz/jak-se-likviduje-materialktery-je-zakernejsi-nez-terorista-pli/tec_reportaze.aspx?c=A070708_173502_tec_repo
rtaze_rja
STAVEBNÍ LÁTKY
Azbest
• Azbest (osinek) je skupinové označení
přírodních jemně vláknitých materiálů tvořených
hydratovatovanými křemičitany ţeleznatohorečnatými (chrysotil, hadcový azbest) nebo
hydratovanými křemičitany vápeno-ţeleznatohořečnatými (amfibol, amozit, krokydolit).
• Nejzávaţnějším škodlivým efektem, vyvolaným
vdechováním azbestových vláken, je vznik
pleurálního nebo peritoneálního mesotheliomu
pozorovaný po 15 – 30 letech po expozici
azbestem.
Dotazy?
Děkuji za pozornost!
Doc. Ing. Tomáš Vymazal PhD.
STAVEBNÍ LÁTKY
Azbest
• Azbest se pro své výhodné protipoţární
a tepelně-izolační vlastnosti uplatňoval ve velmi
širokém spektru stavebních výrobků.
• Jako vláknitá výztuţ odolná v cementovém
prostředí byl s oblibou pouţíván k výrobě rovné
i vlnité azbestocementové krytiny, k výrobě
azbestocementových desek a šablon a k výrobě
azbestocementových rour a tvarovek.
• Široké uplatnění nacházel i při výrobě speciálních
tmelů, omítek a nástřihů. Roční spotřeba azbestu
v bývalé ČSSR činila cca 50 000 tun.
26