Postmodernismus

Postmodernismus
70. a 80. léta, moderní architektura narazila na až bezbřehou univerzálnost projevu – závěsové stěny,
obalení budov skel, stavby bez specifického charakteru. Obsah modernistických staveb neměl vliv na
jejich formu. Postmoderna byla reakcí na tento stav. Navracela se k archetypálním tvarům,
architektur se měla uživatelům líbit na základě znaků, které si každý odkáže správně vyložit a poznat.
Architektura se začala zabývat mystikou, zejména sémiotikou (naukou o symbolech), v principu tak
používala historické formy, i když ve velmi zjednodušené, až odkazové formě – oblouk, trojúhelník,
čtverec.
o
o
Venturi: Complexity and Contradiction in Architecture
Jencks: The Language of Postmodern Architecture
V roce 1972 bylo odstřeleno moderní sídliště v St. Louis, které brutálně vstoupilo do struktury města
a už 20 let po výstavbě, bylo nevyhovujícím slumem. Ultramoderní architektura nenašla u uživatelů
pochopení, byla přijímána spíše s despektem, jelikož byla založena na abstraktních formách.
Postmoderna hledala v architektuře dva kódy – srozumitelnost odborníkovi a srozumitelnost
laickému uživateli. Oba kódy měly být platné zároveň. Dbát se mělo také na kvalitu a údržbu (slabá
stránka abstraktních modernistických staveb).
Chestnut Hill House – Pensylvanie 1962, Venturi a Rauch
Retti Candle Shop, Vídeň 1964 – 65, Hans Hollein – malý krámek se svíčkami, kovová fasáda
s úzkým vchodem, uvnitř jen drobný prostor obložený svíčkami.
• Pacific Design Center, Californie 1975, Cesar Pelli – racionální ortogonální nosný systém
narušený diagonálami, na pohled zcela skleněná fasáda je využita jako dekorativní prvek
oblepující kreativní formu.
o Colloque Internationale „La Rekonstrucion de la ville européene – Bruselská konference o
rekonstrukci evropskách měst.
o Bienále 1980 – postmodernismus prohlášen za významný styl v architektuře druhé poloviny
dvacátého století., do konce 80. let ale postmodernismus prakticky končí, u nás se projeví už
jen jako echo v 90. letech.
o Strada novissima – nejnovější ulice, postmoderní vstupy do expozic, volná
práce s historickými motivy – porušování tektoniky apod.
o Teatro del Mondo – Rossi, divadlo na pontonu na vodě, zjednodušený odkaz
na historii
• Základní škola Fagnanp Olona – Varése 1972, Aldo Rossi – elementární formy čitelné i pro
laiky
•
•
Neoklasicismus ve fragmentech a citacích
•
•
•
•
•
Piazza d’Italia, New Orleans 1974-8, Charles Moore – bezuzdná interpretace antické a
renesanční architektury, vstupem pavilon – antický chrám ocelových trubek, v jádru náměstí
fontána s plastikou mapy Itálie, kolem antické prvky – sloupořadí, vítězné oblouky,… nové
materiály, v detailech popřena tektonika, poměry prvků často změněny a vyhroceny.
Dostavba Stuttgartské státní galerie – 1977-84, James Stirling, postmoderní inspirace
Shinkelova Altes Museum – se stejnými motivy pracuje novým způsobem – uprostřed
panteon, kolem něj jednotlivé sály.
Place Pablo Picasso – Marne-la-Valée - Manolo Nuňez Yanovsky, velmi stylizovaná
historizující architektura, individuální tvorba nového názvosloví – vlastní pseudostyl
Kolonáda před římskou bazilikou, Trevír 1987 – Oswald Mathias Ungers, drobná stavba
využívající kontext antické baziliky.
Stavby klasicizujícího postmodernismu jsou budovány z prefabrikátů, ta je ale dovedena do
dokonalosti svou přesností a množstvím detailů
Ricardo Bofill
•
•
•
•
•
•
•
•
Le Perthus – hraniční přechod La Pirámide, 1974-86, volná práce s řádovou architekturou,
monumentalita podpořená optickým klamem podpořených úběžníků
Obytný komplex Abraxas a Théatre, Marne-la-Vallée, 1978-82, Bofill – antické prvky,
porušená tektonika, monumentalita, levné bydlení (všechny jeho obytné komplexy)
Obytný komplex Montparnasse, Paris 1985 – opět antika
Obytný komplex St. Quentin-en-Yvelines, Les Temples du Lac 1986, podoba klasicistního
chrámu, odkaz na Falanstéru
Obytný soubor Antigone – Montpellier, 1978 – 2000 – autorův největší komplex, opět volné
použití klasických prvků, zveličené kordonové římsy slouží jako markýzy-slunolamy
Cergy-Pontoise – Centrum města s osou navazující na Pařížský diametr
BNP – Paris, Marché Saint-Honoré 1987 – 92, Pařížská národní banka, high-tech s klasickou
formou krytého tržiště
Katalánské národní divadlo - Barcelona 1997 – antický chrám s prosklenou stěnou za sloupy,
průčelí jen prosklené bez sloupů.
Abstrakce a stylizace klasických forem – neomodernismus
Postmoderní myšlenky archetypální srozumitelnosti převedené do abstraktní estetiky moderní
architektury - ta se tak stává neomoderní. IBA Berlin 1981-86 (Internationale bauausstellung –
stavební výstava v Berlín)ě, nové stavby kolem Berlínské zdi.
•
•
•
•
•
•
Obytný dům na Checkpoint Charlie - Peter Eisenmann
Rauchstrasse Komplex – urbanismus Robert Krier, jednotlivé domy-městské vily: Krier, Aldo
Rossi, Hermann a Valentiny, Hans Hollein, Arata Isozaki
Obytný dům na Ritterstrasse North, 1986-7 Robert Krier, citace vítězného oblouku
Obytný dům na Alte Jakobstrasse, SIAL – Suchomel, Přikryl, Masák 1987
Dům Na Můstku – Jan Šrámek, Alena Šrámková, 1977 – 83 – administrativní budova, dnes
obchodní dům, u nás ojedinělý příklad kvalitního postmodernismu
ČNB Ústí nad Labem – Michal Gabriel, 1995
Christian de Portzamparc
•
•
•
•
Konzervatoř, Paris, 1984, využití schéma devíti polí podle palladiánské architektury,
převedeno do volné postmoderní hry, na palladia citující hlavní budovu navazuje křídlo s
učebnami
Škola tance, Nanterre 1985 – podobně jako konzervatoř, hlavní budova a vybíhající zvlněné
křídlo
Vodojem, Marne-la-Vallée – vodojem zakryt drátěným pletivem prorostlým zelení, imituje
zikkurat – babylonskou věž.
Lahire, Rue des Hautes Formes, Paris 1975-9 – obytný komplex, vertikální
The New York Five – Bílí
Richard Meier
• Smith House, Connecticut – 1965-67, luxusní vila, modernistická estetika, tektonika vyrobena
z omítaných dřevěných desek.
• Atheneum, New Harmony, Indiana 1975 – 79 – stejné motivy jako Vila Savoy,
dematerializace architektury, exploze bílé barvy
• Canal+, Paris 1988 – vstup kryt markýzou přímo citovanou od Le Corbusiera
• Muzeum uměleckých řemesel, Frankfurt, 1979-85 – původní rokoková vila třikrát
multiplikována do podoby bílých jednoduchých kostek (ale rytmizovaných okny shodně
s původní vilou) a propojena komunikačně-výstavními prostory pootočenými vůči vilám o
16°. Vyvolání kontextu + doplnění o nové řešení. V detailech (rampy a zábradlí) opět citován
Le Corbusier.
• Getty Center, Los Angeles 1984-97
• Městský úřad, Ulm 1986-93
• Museum of Contemporary Art, Barcelona 1987-95
• Dio Padre Misericordio, Řím 1996-2003, Jubilejní kostel Božího milosrdenství – už volnější
práce, ale stále se stejnými prvky, spolupráce s Ove Arup.
Peter Eisenman
• House I, Princeton, New Jersey 1967-68, skelet s výplňovými deskami
• House III, 1969-71, dvě prolnuté skeletové sestavy, originální tvar
• Fuller/Toss Loft, New York, Manhattan 1981-82 – vestavba ve stylu neoplasticismu,
potvrzeno replikami nábytku od Rietvelda; desky vymezují prostor
Michael Graves
Charles Gwathmey
John Hejduk
Formalizace symbolů, monumentalizace formy
•
•
•
Vítězný oblouk – Le Grande Arche, La Défense, Johan Otto von Spreckelsen 1988-89
Otevřená kniha – Národní knihovna, Paříž, Dominique Perrault, 1996 – skleněné věže
s depozitáři kolem prázdného prostoru, knihovna pro čtenáře je ve společném soklu.
Pyramida – Vstup do Louvru – Ieoh Ming Pei, 1989
Problémy postmodernismu
Formalismus, konformismus, poměrně povrchní znalosti historických referencí bez hlubšího prožitku,
bezobsažně užívané fragmenty či přímé citace na stavbách. V poslední fázi se snažil zahrnout všechny
směry a nesourodé výstřelky, což vedlo ke špatným výsledkům a celkovému neúspěchu,
mnohovrstevnatost výkladu přivedla postmodernismus do slepé uličky, zůstala jen vědecká metoda
výklady, sémiotika ale nemohla stačit jako cíl, když byla využita jako instrument pro snazší pochopení
soudobé architektury. Formalistní přístup vedl k vyprázdnění a úpadku.