školního časopisu GYM

Komentáře

Transkript

školního časopisu GYM
1
OBSAH
Vánoční fejeton…………………………………………………………………
3
Co se dělo v zahraničí?
Plzeňská diplomatická simulace……………………………………………..
4
Internetional village…………………………………………………………….
5
První den na škole v Německu……………………………………………….
6
Co se dělo u nás?
Na Mozarťáku se střílelo……………………………………………………….
8
Beseda s Kateřinou Tučkovou……………………………………………….
9
Přednáška o Amnesty Internetional…………………………………………
10
Atletický pohár CORNY………………………………………………………..
11
Rozhovor s výměnným studentem z Chile………………………………….
12,13
Z kuchyně
Jak nám chutná v jídelně?.........................................................................
14
Recept na Švédský koláč……………………………………………………..
15
Kultura
Brawnovo Inferno……………………………………………………………...
16
Holky z kalendáře………………………………………………………………
17
Velký Gatsby……………………………………………………………………
18
Stužkovací večírky
4.B z třicátých let……………………………………………………………….
19
4.A ve stylu black and white…………………………………………………
20
Horoskop………………………………………………………………………. ..
21,22
Křížkovka……………………………………………………………………….. ..
22
1
Jaké je naše nové číslo školního časopisu GYM?
Toto vydání vzniklo pod taktovkou literárního semináře nynějších čtvrtých
ročníků na Gymnáziu Mozartova.
Michaela Lišková, Tereza Marešová
4.B
2
Nakup dřív, jinak zahyneš, člověče
Každý rok je to stejné. Na přelomu října a listopadu se všechny obchodní domy
zblázní a předhánějí se, který z nich bude mít nejlepší vánoční reklamu s nejlepší
nabídkou a jaké všechny možné výhody u nich najdete. Tento rok jsem ale zbledla
už v září. Večer v koupelně mám takový zažitý rituál, a to zapnout rádio a veškerou
večerní hygienu protancovat a prozpívat. Když jsem byla ve fázi odličování, skončila
písnička a následoval obvyklý proud stupidních reklam. Co mě ale zarazilo, bylo to,
že z našeho starého rádia se začal linout zvuk rolniček a něžný ženský hlas mě
nabádal, abych letos nenechala dárky na poslední chvíli. Prosím pěkně 23. září 2013
v devět hodin večer jsem uslyšela první vánoční reklamu.
Vánoce mám ráda, ale všechno má svoje meze. Jak se má pak člověk těšit na
advent, když koledy slyší už při babím létě, a když vejde do obchodu s bytovými
doplňky, koukají na něj místo podzimní výzdoby Santa Clausové a sobíci. Přijde mi
pak, že se mi ti Santové naprosto vysmívají. Jakoby říkali: „Nojo, zas to necháš na
poslední chvíli! Podívej se, my už tady sedíme pěkně s předstihem, ale ty se na to
zase vyprdneš!“ No a samozřejmě došlo k tomu, že jsem měla výčitky svědomí, a tihle
šklebící se dědkové mě donutili v říjnu koupit první vánoční dárek. V životě se mi tohle
nestalo, ale dámy a pánové, mohu vám říct, že obchodní řetězce tedy opravdu ví,
jak se dostat lidem do hlavy. Teď má moje dušička aspoň na chvilku pokoj, ale bojím
se, že až se začnou křenit z výlohy Mikulášové, bude se mnou amen. Nemluvě o tom,
když do obchodů dorazí nechutně barevné vánoční stromky, a v televizi nám
začnou v pořadech jako Sama doma radit, která barva koulí je pro letošek in.
My doma naštěstí nepropadáme těmto hitům a držíme se raději tradice. Ale bohužel
reklamám se nikdo nevyhne, pokud sleduje televizi nebo poslouchá rádio nebo
brouzdá po internetu nebo jede do školy a má otevřené oči nebo jede ze školy a má
otevřené oči, a nakonec ve škole samotné má otevřené oči. Reklama si prostě najde
cestu, jak otrávit a nahlodat naše svědomí. A tak moje rada zní, kupte už teď jeden
dárek a na všechny pitomé otázky jako: „Máte
už
nakoupeno?“ nebo „Nemyslíte si, že letos byste
měli
začít dřív?“ můžete odpovědět ano, mám
nakoupeno a ano, začala jsem dřív. Není to sice
úplná pravda, ale nedělejme si iluzi, oni ty tablety
stejně do Vánoc nezlevní o 50%, takže taky
pěkně kecaj.
Martina Musilová, 4.B
3
Plzeňská diplomatická simulace
Třetího ročníku PDS, která se pořádala ve dnech 6.9 -11.9.2013, se zúčastnila i
čtyřčlenná delegace ze čtvrtého ročníku z našeho gymnázia. Smyslem této akce je
seznámení mladých lidi se světem diplomacie a také vyzkoušení modelu zasedání
Valného shromáždění OSN.
Nejprve jsme se formou workshopu seznámili s tématy, která jsme později na zasedání
výboru projednávali. Například druhý výbor se zabýval problematikou potravinové
bezpečnosti a ochranou světové biodiverzity (biologické rozmanitosti). Cílem našich
jednání pak bylo prosadit postoje zemí, které jsme reprezentovali. Nebyl to snadný
úkol, ale díky kompromisu jsme byli schopni sepsat rezoluci, která má vést k řešení
daného tématu.
Za připomínku stojí také úspěch našich delegátek – Terezy Kubínkové (USA) a Lucie
Klímové (Čína), které byly vyhlášeny jako nejlepší delegátky ve svých výborech. Celá
akce se nám velice líbila, nejen že jsme si zkusili roli diplomata, ale potkali jsme se s
řadou zajímavých lidí např. Karlem Schwarzenbergem.
Adéla Sotonová, 4.A
4
International Village
Ve dnech 15. - 21. 9. 2013 se šest studentů ze tříd 3.A a 3.B spolu s paní učitelkou
Vendulou Lensmith zúčastnilo projektu International Village ve Staré Lubovni
na Slovensku. Tento projekt měl za cíl nejen zlepšení našich jazykových dovedností,
ale také poznání jiných národů, jejich kultury, tradic a měl nás naučit s těmito národy
vycházet.
Po několikahodinové cestě vlakem s přestupy v Žilině a Popradu a hodinovém
čekání na hotelový autobus, který pro nás zapomněl přijet na nádraží, jsme konečně
dorazili na hotel. Dívčí část našeho českého teamu byla ubytovaná s Makedonkami,
chlapci s Rumuny.
V dalších dnech probíhala výuka angličtiny s rodilými mluvčími – Angelikou z
Kalifornie, Randalem z Brooklynu a Adamem z Velké Británie. Na dopoledních
seminářích jsme většinou hráli různé hry, které nás zábavnou formou „přinutily“
komunikovat. Odpoledne jsme měli na výběr z několika workshopů. Mezi
nejoblíbenější patřil baseball, hairstyling, kresba a pěší turistika. Také na večer
pro nás byla připravena řada aktivit, například prezentace vlastní země a města
spojená s ochutnávkou tamních specialit. Součástí projektu byl také jednodenní výlet
do Krakova a návštěva aquaparku a termálních lázní v Popradu.
Myslím, že mohu za všechny zúčastněné říci, že se nám tento projekt velmi líbil, užili
jsme si spoustu zábavy, získali mnoho zkušeností, naučili se komunikovat ve zcela
běžných situacích a alespoň někteří z nás získali kamarády, se kterými jsme díky
sociálním sítím stále v kontaktu a snad se s nimi někdy v budoucnu setkáme, ať už u
nás nebo v jejich rodné zemi.
Michaela Pětioká, 3.B
5
První den na nové škole v Německu
Díky získanému stipendiu od organizace AFS, zprostředkovávající studijní pobyty
v zahraničí mám skvělou příležitost prožít celý třetí ročník na německém gymnáziu ve
Freiburgu.
„Alespoň první den nesmím přijít pozdě!“ říkám si a za zády slyším „Tschüss. Ich
wünsche dir einen schönen Tag, Filip!“. Bohužel jsem špatně odhadl čas potřebný na
ranní přípravu před první návštěvou mé nové německé školy – Gymnázia Kolleg St.
Sebastian nedaleko města Freiburg v západním Německu. Od mého domu je to asi
3 kilometry, které musím zdolat na kole. Zavírám vrata garáže a vyrážím za novými
zážitky. Cesta je skoro pořád z kopce, proto se ani moc po ránu nenadřu a do školy
dorážím asi po deseti minutách. První úkol - dorazit do školy - splněn.
Úkol číslo dva- najít tu správnou budovu a učebnu, mě teprve čeká. Škola se totiž
skládá z několika oddělených budov. Navíc jedenáctý ročník, který navštěvuji, a
také dvanáctý ročník nemá, díky povinné volbě předmětů, kterým se chce žák
věnovat, stálou třídu, proto je každá vyučovací hodina jinde a vyznat se ve spletitém
školním areálu není zrovna jednoduché. Naštěstí jsem dostal mapku areálu, díky
které se po chvíli zorientuji. Samotná učebna se nachází v poměrně nové
zrekonstruované, moderně vybavené budově ve druhém patře. Čekám. Pět minut,
deset minut ... stále nikdo nepřichází i když by tu už měli žáci i učitel být, kam se
poděla ta pověstná německá dochvilnost? Od jedné studentky, která prochází
náhodou kolem, se dovídám, že hodina angličtiny dnes odpadá. „Super. Co teď? “
pomyslím si. Vzpomínám si, že v přízemí hlavní budovy je místnost, kde můžou trávit
volné hodiny studenti jedenáctého ročníku. Ta se nachází hned vedle školní jídelny,
která slouží spíše jako velká , na mé české poměry trochu předražená, školní kantýna,
jelikož žáci tu nemají společné obědy. Zbytek volné hodiny tedy trávím zde.
Další hodinu mám matematiku. Ta se nachází ve stejné budově jako hodina
angličtiny, která dnes odpadla. Nemají zde zasedací pořádek, tak si sedám na první
volné místo, které vidím. Tajně doufám, že matematika nebude příliš těžká a hlavně,
že budeme probírat něco co, už umím, když jsem teď o rok níž. Bohužel se mi toto
přání nevyplnilo a tak se zbytek hodiny snažím naučit alespoň několik základních
matematických pojmů. Po hodině matematiky následuje poměrně zajímavá hodina
fyziky, kde se spíše diskutuje a provádí pokusy, než píší zápisy. Probíráme magnetické
pole. Stejně jako ve všech ostatních hodinách, se nezkouší. Po této hodině je druhá
velká ( 15 minutová) přestávka, kterou trávíme v naší „ přestávkové“ místnosti. Zde se
většinou sejde celý jedenáctý ročník a zde se také seznamuji s několika žáky mojí
třídy i s dalším výměnným žákem z Dominikánské republiky, který stejně jako já přijel
do Německa na rok s AFS.
Dále máme dvě hodiny německého jazyka, který se naprosto odlišuje od mojí hodiny
jazyka českého. Neučí se o spisovatelích nebo o významných dílech, nýbrž se celé
dvě hodiny diskutuje nebo se rozebírá text. Po této dvouhodinovce jsem naneštěstí
6
tak znuděn kvůli tomu, že zatím skoro ničemu nerozumím, že mi následující hodina
volna příjde vhod. Doslechl jsem se, že školní kantýna je celkem drahá a navíc moc
dobře nevaří, proto jdu do nedaleké pekárny spolu s několika spolužáky. Poté mě
čekají už jen dvě hodiny dějepisu, kde probíráme francouzskou revoluci. Je opravdu
velmi těžké se soustředit a neusnout, když ničemu nerozumíte. Netrpělivě vyčkávám
poslední zvonění, po kterém spěchám rychle domů a dávám si zaslouženou pauzu
ve formě spánku – snad alespoň ve snu si „odpočnu“ od němčiny a vrátím se na
chvíli domů.
Filip Jonáš, 3.B
7
Na Mózarťáku se střílelo!
Kdo v pátek 4.10.2013 procházel krátce po poledni kolem pardubického Gymnázia
Mozartova, zažil šokující překvapení. Budova se ocitla uprostřed scény jako z akčního
filmu. Výstřely, kouř z dýmovnice, křik, ranění. Zprávy o masakrech na školách vždy
otřesou světem. Tentokrát ale studentům ani nikomu jinému žádné nebezpečí
nehrozilo. Na gymnáziu totiž probíhalo cvičení příslušníků Policie České republiky pro
zásahy proti takzvaným aktivním střelcům.
Účelem tohoto cvičení je připravit pro podobné situace „obyčejné“ policisty. Ve
skutečné situaci jde totiž o vteřiny a ne vždy je možné čekat na příjezd zásahových
jednotek.
Zoufalý telefonát na tísňovou
linku informující o přepadení
objektu proběhl ve čtvrt na
jednu odpoledne. Všechny
jednotky
se
k
budově
přemístily ve skvělém čase.
Teprve
zde
se
policisté
dozvěděli, že se nejedná o
skutečný zásah. Ostré náboje
v jejich zbraních byly tedy
nahrazeny speciální municí s
kapslemi barvy a policisté poté vstoupili do budovy. Tady je čekala děsivá scenerie.
Zdi a podlahy potřísněné velice realisticky působící krví. Po zemi povalující se
vystřílené nábojnice. Studenti i učitelé se do úlohy ohrožených vžili s plným
nasazením, budovou se rozléhal vyděšený křik, na chodbách se povalovali
„postřelení“ studenti. Na zasahujících policistech bylo zajistit jejich bezpečnost,
evakuovat budovu a dohlédnout, aby k dalším zraněním nedošlo.
Policisté se zachovali profesionálně, pachatele posléze lokalizovali a zneškodnili. Celý
zásah se pak ještě dvakrát opakoval. Cvičení bylo přínosnou lekcí nejen pro policisty,
na podobné krizové situace připravilo i studenty. Můžeme jen doufat, že získané
zkušenosti nebudou nikdy muset uplatnit v praxi. Přesto si myslím, že to byl velký
zážitek pro nás všechny.
Iveta Hniličková, 4.A
8
Beseda s Kateřinou Tučkovou
Již třetím rokem se na pardubickém zámku konal knižní veletrh, který navštívily čtvrté
ročníky literárního semináře. Tentokrát jej svou návštěvou zpestřila známá
spisovatelka Kateřina Tučková. V roce 2009 vydala knihu Vyhnání Gerty Schnirch , za
kterou získala cenu Magnesia Litera. Nejen tato kniha ovšem slavila u čtenářů veliký
úspěch. Její další a velice oblíbená publikace, která vyšla v březnu 2012, nese název
Žítkovské bohyně.
Právě o bohyních z Bílých Karpat Kateřina Tučková přednášela. Spisovatelka s vtipem
poznamenala, že se nebude jednat pouze o autorské čtení, ale především o besedu
o knize doprovázenou fotkami a hudbou, aby prý přítomní neusnuli….
Než vůbec začala Kateřina Tučková psát o tomto tématu, strávila spoustu času
v kraji, kde se příběh bohyň odehrává, tedy v Moravských Kopanicích. Ty zahrnují pět
vesniček a jednou z nich je právě Žítková, odkud pochází většina hlavních postav.
Inspirací pro knihu byla místní hudba, kroje a především folklor a zdejší tradice.
Nedílnou součástí autorčiny práce byl „sběr materiálů“ s místními obyvateli, kteří si
ještě na bohyně z Žítkové pamatují. Kateřina Tučková se dozvěděla spoustu
zajímavých informací, které se tradují přes generace. Mezitím co pobývala v oblasti
Moravského Slovácka, si prověřovala všechno do detailů, navštívila pamětníky, ale i
muzeum v Uherském Hradišti.
V přednáškovém sále v Pardubicích spisovatelka promítla fotografie dopisů a
dokumentů, jež se týkají historie Moravských Kopanic a bohyň, které zde po staletí
pobývaly. Taktéž si plný sál mohl poslechnout moravsko-slovácké nářečí v modlitbě,
kterou Kateřina Tučková pustila, aby diváky doslova přenesla do jejího příběhu.
Zmínila také to, že Doru Idesovou, jenž celý příběh vypráví, nebere jako fiktivní
literární postavu, nýbrž jako její velice blízkou kamarádku.
Příběh bohyň se však netýká jen léčení a pomáhání lidem, ale také černé magie. Ta
ovlivnila i samu spisovatelku, když o ní psala. Kateřina Tučková totiž použila pravá
jména bohyň, jež se touto nebezpečnou magií zabývaly. Po dlouhé nemoci
spisovatelka jména přepsala a náhle se uzdravila. Můžeme už jen diskutovat, zda šlo
opravdu o vliv černé magie pradávných bohyň, nebo to byla jen náhoda.
Michaela Lišková, 4.B
9
Boj za lidská práva- Amnesty INT.
V pondělí 4. listopadu se naše třída zúčastnila přednášky od Amnesty International.
Jedná se organizaci, která usiluje o dodržování lidských práv. Za Českou republiku si
každý rok vyberou tři osoby, kterým se budou vybírat podpisy. Amnesty International
založil roku 1961 britský právník.
Přednáškou nás provázela slečna, která nebyla o mnoho starší než my, ale bylo
vidět, že ji to, co dělá, baví. Sice se občas zadrhla, nejspíše z nervozity, ale jinak
působila jako velmi chytrá žena. Především oceňuji, že se nás snažila zapojit do
diskuze hned od začátku, tudíž jsme celou dobu byli ve střehu a nikdo z nás se
nenudil.
Slečna nám objasnila, za které osoby letos Amnesty bojuje. Jednalo se o Indku Soni
Sodi, která byla mučena za kritiku vlády, o Bělorusa Alese Běljackiho, který je vězněn
na 4,5 roku za opoziční činnost a o Korejce Kim Džung-Nama, který je vězněn za činy
svého strýce.
Poté jsme zhlédli dvě videa o těchto lidech. První video bylo o jedenáctiletém
chlapečkovi ze Severní Korey, který byl odsouzen kvůli aktivistické činnosti svého
strýce a spolu se svojí matkou odvezen do pracovního tábora. Jelikož je Severní
Korea natolik uzavřená, může se existence pracovních táboru doložit pouze ze
satelitních záběrů a přesně se ani neví, kde se tento chlapeček nachází.
Druhé video bylo o Alexandru Běljackim. Jedná se o aktivistu, který v Bělorusku bojuje
za lidská práva. Založil organizaci, nedostala licenci, a tudíž si nemohla založit účet.
Alexandr Běljackij tedy založil účty v zahraničí, aby mohla tato organizace vůbec
fungovat. Toto je ale v Bělorusku trestné a Alexandr byl uvězněn na 4,5 roku do
vězení. Za svou činnost byl několikrát oceněn.
Třetí video, jsme bohužel neviděli, protože ani žádné není. Nevzniklo, protože
komunikace s lidmi ze zemí, kde nejsou dodržována lidská práva, je velmi obtížná a
někdy i nebezpečná. Slečna nám alespoň příběh o Indce trochu přiblížila. V Indii
existuje mnoho různých skupin lidí, a mezi ně patří i přívrženci komunismu, která
protestovala proti vládě a hlásala komunistické myšlenky. Soni Sodi při jednom z
těchto protestů byla, nýbrž na straně vlády. Byla nespravedlivě zadržena a poté
vězněna. Z lékařských zpráv lze vyčíst, že je na tom zdravotně velmi špatně a byla
opakovaně znásilňována.
Amnesty International bojuje sice za jednotlivce, ale prostřednictvím těchto jedinců
se snaží zlepšit situaci milionů lidí.
Tereza Brandová, 3.B
10
Atletický pohár CORNY
V úterý 1.10. 2013 se vydalo 12 dívek pod dozorem Mgr. Lenky Koberové do Chrudimi
na Krajské kolo aletického poháru CORNY.
Vyjížděly jsme brzo ráno a byl velice chladný, ale slunečný den. Na počasí už bylo
znát, že se blíží podzim. Po příjezdu na stadion a registraci jsme dostaly každá číslo a
od sponzora závodů sušenku CORNY na dobití energie.
Díky chladnému dni bylo velice důležité se pořádně zahřát, ale hlavně jsme se
potřebovaly rozcvičit. Účastnily jsme se ve všech disciplínách: běh 60m, 200m a
800m, skok do výšky, skok do dálky, vrh koulí a závěrečný štafetový běh.
Největším esem našeho družstva byla dokonalá štafeta. Popravdě řečeno byla jinak
postavená než na ostatních závodech. Začínalo se 100, 200, 300 a nakonec 400m.
Naše holky to ale perfektně zvládly a
Disciplína Jméno a příjmení
třída
soupeřky jim mohly jen koukat na záda.
60 m
Anežka Kubištová
2. B
Vybojovaly jsme si celkem 7 336 bodů, které
Silvie Gruberová
1. C
nám umožnili dosáhnout na bronzovou
Kristýna
2. B
příčku. Všechny naše dívky se zlepšily téměř
Batlachová
Tereza Čaladi
2. B
ve všech disciplínách. Dokazuje to bodový 200 m
Veronika
1. B
rozdíl z okresního kola ( 7 002 bodů) a
Niščáková
krajského kola.
Klára Ehlová
1. A
Nikola Pětíková
4. B
V příštích letech můžeme očekávat ještě 800 m
Monika
Vostrčilová
1. B
lepší výkony, jelikož většina dívek byla z
Denisa Slepičková 4. B
prvních a druhých ročníků. Můžeme dále
Anežka Kubištová
2. B
doufat, že v budoucích prvních ročnících se Výška
Edita
Hagarová
2. B
nám objeví další atletičtí talenty.
Helena Sytko
1. A
Dálka
Tereza Čaladi
2. B
Veronika
1. B
Denisa Slepičková, 4.B
Niščáková
Klára Ehlová
1. A
Koule
Silvie Gruberová
1. C
Denisa Slepičková 4. B
Barbora
1. C
Hudáková
Štafeta
Kubištová,
Niščáková,
1-2-3-4
Čaladi, Gruberová
11
Kousek Jižní Ameriky na Gymnáziu
Mozartova
Od září 2013 do října 2013 jsme měli to štěstí mít na našem gymnáziu výměnného
studenta z Chile. Že jste se s ním nesetkali? A chtěli byste se dozvědět něco více o
něm a o tom, jak se mu líbilo v České republice?
Jméno: Luis Nicolas Malaguarnera Nicolas
Věk: 17
Město: Copiapo
Země: Chile
Jako první otázku bych se ráda zeptala, jak sis vybral právě Českou republiku a jestli
jsi v této volbě udělal dobře??
Chceš slyšet pravdu nebo oficiální verzi??
To je na tobě.
No, tak pravda je, že mi přišel dopis o tom, že jsem byl vybrán jako výměnný student
pro jednu z následujících zemí a je na mě, kterou si vyberu. Tak sem prostě zavřel oči
a náhodně jednu vybral a byla to Česká republika. (smích). Ale jsem za tuhle volbu
rád.
A věděl jsi vůbec něco o ČR předtím, než jsi sem jel?
Tak věděl jsem, že je to v Evropě a že to dřív bývalo Československo.
Pověz mi teď něco o svém rodném městě a obecně o životě v Chile.
Já jsem se původně narodil v Argentině, ale poté jsme se přestěhovali právě do
Chile. Město, ve kterém žiju je na severu a neznáme tu sníh ani déšť. Vlastně je to jen
poušť. U nás doma si každý váží života, protože můžete jít večer po ulici a někdo vásbuď kvůli penězům, nebo úplně bezdůvodně - zabije. Všichni si každý den
ukazujeme, že se máme rádi, dokonce ve škole se s učiteli objímáme, jako by to byla
rodina.
A co tvoje rodina v Chile a rodina tady v Čechách?
Mí rodiče jsou rozvedení a já žiji s matkou. Jinak mám vcelku velkou rodinu – dva
nevlastní bratry, dva vlastní bratry a dvě nevlastní sestry, ale samozřejmě nebydlíme
všichni pohromadě v jednom domě. Rodina tady v Pardubicích je skvělá. Žijí
v Sezemicích. Moje sestra Jiřina tu hraje ve Východočeském divadle a je těhotná
s pardubickým hokejistou ( Markem Drtinou – pozn.red.).
12
To jsi mě teď inspiroval k další otázce. Byl jsi tu někdy na hokeji – protože přece
jenom je to hokejové město, nebo třeba na jiných místech v Pardubicích?
Na hokeji jsem nebyl, ale kamarád ze třídy říkal, že půjdeme na zápas mezi
Pardubicemi a Hradcem, že to prý musím vidět. Jinak znám místa jako je AFI palác,
divadlo, náměstí Republiky anebo krajský úřad.
A viděl jsi pardubický zámek?
Ani nevím, že tu nějaký je. (smích)
Určitě jsou rozdíly ve vzdělávání tady a v Chile. Už jsi se zmínil o vztahu žáků
k učitelům. Mohl bys to trochu přiblížit?
Výuka tady v Česku probíhá naprosto jinak. Jak jsem řek,l tak máme s učiteli výborný
vztah, ale není to rozdílné jen v tomto ohledu. My v Chile například vůbec nemáme
zeměpis, ale o to více se zabýváme biologií. Dopoledne máme ve škole tři hodiny,
poté jdeme domů a vracíme se do školy zase odpoledne. Potom jsme ve škole asi
do šesti hodin. Já chodím do školy ještě v sobotu asi na dvě hodiny, kvůli přípravě na
maturitu.
Teď u nás budou volby a vůbec celkově tu panuje i nespokojenost s naší hlavou
státu. Jak je to v Chile, co se týče politiky?
Tak u nás je to dost podobné, ne-li horší. Hodně často se prezidenti střídají. Lidé jsou
nespokojení s vedením státu. Je tam spousta politických stran, ale jen tři nejsilnější.
Jednou z nejsilnějších stran je něco jako náboženská strana, protože téměř všichni
v Chile jsou věřící.
Jsi taky věřící?
To ne. Ta mladší generace už na tohle moc není.
Teď něco trochu o tobě. Co vůbec nejradši děláš ve volném čase?
Tak nejradši mám volejbal, ale taky mám hodně blízký vztah k hudbě. Když jsem ale
unavený a nemám náladu ani na jedno, tak se prostě toulám po městě, občas se
ztratím, ale to je na tom to zábavné.
Ještě na závěr taková obecná otázka. Jak se ti vůbec líbí ČR, co říkáš na Čechy –
myslíš, že jsou protivní? A samozřejmě typická otázka, jak se ti líbí české holky?
Tak Česká republika je krásná, i když bych z ní chtěl vidět ještě něco víc. Nemyslím, že
Češi jsou nějak zlí nebo protivní, prostě si jen dávají pozor na to, komu věří. Dá se říct,
že jsou vcelku rezervovaní, ale na tom není nic špatného. A co se týče holek, tak
samozřejmě je to něco jiného než u nás v Chile. Tady je spousta blondýn – ty se mi líbí
nejvíc. (smích)
Kristýna Konečná, 4.B
13
Jak nám chutná
Přemýšleli jste taky, na které jídlo se můžete v naší školní jídelně těšit? K tomu vám pomůže
výběr těch nejlepších a nejhorších jídel podle žáků 4.A a 4.B. Průzkumu se zúčastnilo 32
náhodně vybraných studentů ze čtvrtých ročníků. Bon appétit :)
ÚTERÝ
STŘEDA
ČTVRTEK
PÁTEK
Ideální jídelníček
HLAVNÍ JÍDLO
zapečené těstoviny
vepřové, bramborové špalíčky,
špenát
rizoto
knedlíky plněné uzeným masem
kovbojské fazole
DEN
PONDĚLÍ
ÚTERÝ
STŘEDA
ČTVRTEK
PÁTEK
Příšerný jídelníček
HLAVNÍ JÍDLO
rýžový nákyp
hnědá omáčka (UHO) s rýží
čočka na kyselo
párek, hrachová kaše
kuřecí steak, kroupy
DEN
PONDĚLÍ
DEN
PONDĚLÍ
ÚTERÝ
STŘEDA
ČTVRTEK
PÁTEK
Ideální jídelníček podle jídelny
HLAVNÍ JÍDLO
rybí filé, brambory
Boloňské špagety
rizoto
segedínský guláš
zapečené těstoviny
DEN
PONDĚLÍ
ÚTERÝ
STŘEDA
ČTVRTEK
PÁTEK
Četnost
20%
16%
28%
16%
20%
Četnost
16%
24%
20%
16%
24%
Nejnáročnější jídla podle kuchařek
HLAVNÍ JÍDLO
lasagne
moravský vrabec, zelí, knedlík
holandský řízek, brambory
kuřecí směs po čínsku, špecle
kynuté knedlíky s povidly
Polévky podle oblíbenosti
60%
40%
20%
0%
1
-20%
-40%
-60%
knedlíčková
gulášová
celerová
rajská
boršč
dršťková
čočková
rybí
pohanková
s kuskusem
Petr Kraus, 4.B
14
Švédský koláč
Dovolte mi, abych Vás seznámila s vynikajícím receptem. Upečte si rychlou buchtu,
kterou zvládne opravdu každý.
Budeme potřebovat:
o
3 hrnky polohrubé mouky
o
prášek do pečiva
o
1 hrnek cukru krupice
o
kostka másla
Na náplň:
o
3 tvarohy
o
3 celá vejce
o
½ l mléka
o
½ hrnku cukru krupice
Začneme tím, že smícháme mouku, cukr a prášek do pečiva. Tím máme vytvořenou
sypkou hmotu (těsto). Vezmeme si druhou misku a do té si připravíme tvarohy, vejce,
cukr a mléko a rozmícháme tak, aby tam nebyly hrudky.
Vezmeme si plech s vysokým okrajem a vymažeme ho silnou vrstvou másla.
Rovnoměrně nasypeme ½ sypké hmoty, na ni nalijeme tvarohovou směs a na tvaroh
druhou polovinu sypké hmoty. Na závěr na celou plochu pokládáme hoblinky másla.
Pečeme na 185°, dokud není povrch zlatý.
Denisa Slepičková, 4.B
15
RECENZE- Inferno
Pozor! Obsahuje Spoiler!
Dan Brown, který bezpochyby rozumí tomu, co píše, posílá svého hrdinu Roberta
Langdona do Florencie. Poprvé se s ním potkáváme v nemocnici. Má amnézií a
nepamatuje si poslední dny. Seznámí se s doktorkou Siennou. Když je napadne
záhadná osoba, utečou spolu (podobnost minimálně s jednou knížkou). Jakmile
vyjde najevo, že zloduch chce lidstvo, které exponenciálně roste, zahubit morem,
snaží se onen virus najít a zničit. (děj ve velmi zkrácené verzi)
Velkou inspirací je dílo renesančního umělce Dante Alighieriho. Peklo (originál Inferno) je jedna z části Božské komedie. Dante se spolu s básníkem Vergiliem
dostává do pekla, kde potkává řadu známých. Veršované pasáže jsou v knize.
Když se mi do ruky dostalo Inferno, byla jsem ráda, že si ho můžu přečíst. Nadšení
trvalo i na začátku knížky,
kdy se děj poměrně pěkně
stupňoval.
Ale potom nastal obvyklý
Brownův
popis
všech
historických
památek
Florencie. A také neustálá
zmínka o Pekle. Po pár
stránkách mě to omrzelo.
Nicméně musím přiznat, že
kdybych se více zajímala o
výtvarné umění, můj zájem
by tato kniha určitě měla.
Na druhou stranu, jako čtenář, který v krátké době přečetl dvě díla od stejného
spisovatele, vidím velice podobné prvky. Docela mě to mrzí.
Co mě opravdu překvapilo, byl závěr. V tomtu ohledu je Brown určitě odborníkem.
Překvapil mě u Šifry Mistra Leonarda, překvapil u Inferna.
Knížku bych ráda doporučila, pro umělecky i neumělecky založené. Jen si na ni
vyhraďte par volných dnů. Je poměrně obsáhlá.
Celkové hodnoceni: 85%
Veronika Hrnčálová 4. A
16
RECENZE- Holky z kalendáře
Ve čtvrtek 17. října navštívili studenti Gymnázia Mozartova divadelní představení s
názvem Holky z kalendáře. Jednalo se o první divadelní hru pro letošní držitele
abonentních vstupenek Východočeského divadla v Pardubicích. Inscenace podle
skutečné události je oslavou zralého, krásného a emancipovaného ženství. Hra Holky
z kalendáře z roku 2008 byla pro divadlo napsána podle stejnojmenného filmu
(Calendar Girls, z roku 2003), který se stal sedmým nejúspěšnějším snímkem britské
kinematografie všech dob.
Hru napsal Tim Firth. Režisérem je Petr Novotný a hlavní role, Chris, se ujala Jana
Paulová, známá česká herečka, hostující pouze v této hře. V dalších rolích jsme mohli
vidět Dagmar Novotnou coby Coru, Jindru Janouškovou v roli Annie, Romanu
Chvalovou jako Celiu. Do šestice hlavních představitelek patří ještě Ludmila
Mecerodová v roli Ruth a Helena Malehová jako Jessie. V menších rolích se
představily: Lída Vlášková, Petra Janečková, Martina Sikorová a další. V roli manžela
Annie jsme zhlédli Jiřího Kalužného a manžela Chris hrál Pavel Novotný.
Jak už naznačuje herecké obsazení, jedná se o komedii z prostředí ženského spolku.
Příběh se odehrává v Anglii v Yorkshiru. Vyměňují si recepty, vzdělávají se, pletou a
zavařují. Hledají způsob, jak uniknout nudě. Jednoho dne se šest z nich rozhodne
nafotit do každoročního kalendáře namísto pohledů na místní mosty něco
odvážnějšího - samy sebe a nahé. Důvodem je smrtelné onemocnění manžela jedné
z nich. Kalendář chtějí prodat a z peněz koupit sedačku na onkologické oddělení
místní nemocnice. Neboť na té staré návštěvy těžce nemocných nezažívají právě
pohodlí a odpočinek. Před samotným focením váhají, ale nechají se přesvědčit
manželem jedné z nich, že právě tento věk je u žen nejkrásnější a že kvetou jako
slunečnice. Ve městečku to vyvolá skandál, ale o kalendář je velký zájem a jeho
prodejem
získá
spolek
značný obnos. Obyčejné
znuděné
ženy
se
staly
známými modelkami a získaly
mnohem víc, než plánovaly.
Vzaly život do svých rukou.
Překonaly smrt manžela, jiná
opuštění či nevěru a získaly
zpátky důstojnost a radost ze
života. Přehodnotily vztahy a
utužilo se jejich přátelství.
Veronika Kapustová, 4.A
17
RECENZE- Velký Gatsby
Americký román od Francise Scotta Fizgeralda se dočkal druhého filmového
zpracování, očekávání byla veliká, ale jaký film doopravdy je?
Děj, stejně jako v knižní předloze, vypraví zkrachovalý obchodník Nick Carraway
(Tobey Maguire), který se vydá do New Yorku, aby mohl obchodovat na Wall Street.
Koupí si starý zarostlý domek vedle luxusního síla pana Gatsbyho (Leonardo
DiCaprio), kde se každý víkend pořádají bujaré večírky, které navštěvuje většina lidí
z okolí, nikdo však nikdy neviděl hostitele. Přesto se Nickovi podaří s Gatsbym
seznámit a navázat přátelský vztah. Nick zde také navštěvuje svoji sestřenici Daisy a
jejího manžele Toma. A jak říká sám Nick, příběh
onoho léta začne právě toho večera, kdy se vydá na
večeři k Daisy a Tomovi…
Leonardo di Caprio dokazuje, že opravdu je pan
Herec. Od momentu, kdy se objeví na scéně a srdce
dam se rozbuší, je to herecká symfonie, které ostatní
herci jen sekundují. Do role Nicka byl ne zcela vhodně
vybraný Tobey Maguire, který celý film působí
poněkud ufňukaně. Z ostatních herců určitě stojí za
zmínku Joel Edgerton, který se role pólisty a manžela
Daisy zhostil na výbornou.
Celý film vám budou oči přecházet z nádherných
kostýmů a okázalých rekvizit, různých efektů - sečteno
podtrženo, vizuální stránce se dá vytknout pouze místy
její nereálnost, ale oko diváka udrží v pozornosti celou dobu. Hudebního doprovodu
se ujal v dnešním světě známý a oblíbený raper Jay-Z, přestože soundtrack je sám o
sobě povedený, do děje příliš nezapadá. Najde se tu však výjimka a to balada od
Lany del Rey, která nejenže je velmi povedená, ale i do děje krásně
zakomponovaná.
Velký Gatsby je zajisté velký filmový počin, který se ale snaží tvářit až příliš dokonale a
může působit přeplácaně a uměle. Skoro až nenechá vyniknout hereckým výkonům
a dějové linii za tou vší okázalostí. Režisér Baz Luhrman se úkolu natočit další krásný
film zhostil s úctou, ale záře Moulin Rouge Velký Gatsby nedosahuje.
Adéla Sotonová, 4.A
18
Stužkovák jako vystřižený ze 30. let
A byl to právě film Velký Gatsby, odehrávající se ve 30.letech, podle kterého si
studenti 4.B zvolili téma svého stužkovacího večírku. V sobotu 12. října se v hospodě
St. Patrick sešli maturanti společně se svými oblíbenými profesory. Studenti se rozhodli
pojmout tento večer netradičně, a proto je napadlo, že se oblečou do kostýmů.
Tento úkol předali i pozvaným učitelům a poprosili je, aby se drželi daného „dress
codu“. Téma večírku tedy byla 30. léta minulého století, známá pro bujaré večírky,
jazzovou hudbu a dámy s dlouhými špičkami a kouřící cigaretou.
Přesně o půl sedmé se celá třída sešla v hospodě a společnými silami ji vyzdobila a
připravila techniku pro večerní program. První z mnoha vtipných situací nastala
tehdy, když na místě byli už všichni učitelé kromě pana třídního. Velmi nás potěšilo, že
všichni učitelé s námi „drželi basu“ a přišli v kostýmech. Některé jsme dokonce ani
nepoznali. Po hodině strávené klábosením a chválením kostýmů, začala být celá
třída značně nervózní, protože se „tříďas“ stále neobjevoval ve dveřích. Nakonec vše
dobře dopadlo, a po hodinovém zpoždění se přece jen dostavil. Jako omluvu za nás
zaplatil veškeré šampaňské, čímž si to u nás zase polepšil.
Po výborné večeři a přípitku nastal čas studentky Martiny Tóthové, která připravila
vtipnou prezentaci fotek našich čtyř let na gymnáziu. Zahráli jsme si i hru, při které
učitelé poznávali na fotkách z dětství nás, studenty.
Následovalo hromadné focení a další, už menší, přípitky. Za celou třídu 4.B mohu říci,
že na náš stužkovací večírek jen tak nezapomeneme, a jsme rádi, že jsme měli
natolik důvtipu, objednat stužku „třídní učitel“ navíc, protože následné veselí
zapříčinilo její ztrátu.
Martina
Musilová, 4.B
19
„Stužkovák“ třídy 4.A. ve stylu Black
and white
V posledním ročníku konečně nastal ten večer, kdy studenti stráví večer se svým
třídním učitelem a dalšími “odvážlivci“, kteří nás učí. Večírek se konal v restauraci
jménem Zelená žába. Měli jsme pronajatý salónek, jenž byl oddělen od hlavní části
restaurace, takže nás nikdo nerušil. Já jsem měla pomoci s výzdobou, tudíž jsem
musela přijít o hodinu dříve.
Motto našeho stužkovacího večírku bylo: Black and white party. Tereze Kozohorské,
která měla na starosti dekoraci, se celá výzdoba moc povedla. Když jsem vešla do
místnosti, jako bych se ocitla na luxusním večírku, pořádaném místní smetánkou. A
jak tedy dopadl večer? Když přišli všichni, což vlastně není tak pravdou, protože
jeden student se nedostavil vůbec. Věděl úplně o všem. Jídlo si neobjednal, fotky
nedal. Tedy netuším, proč to vynechal ze svého večera, ale udělal velkou chybu.
Tedy poté co se dostavili studenti i učitelé, začala hrát příjemná hudba a všichni se
bavili. Asi kolem sedmé hodiny náš pan učitel Marek Procházka pronesl proslov a pak
následoval přípitek. Ze strany studentů se proslovu ujal Dominik Müller. Oba dva
proslovy byly úžasné a procítěné. Následovalo ostužkování všech přítomných
studentů. Kamarádi mírně omámeni alkoholem se plahočili na výzvu pana učitele
pro svou stuhu, kterou si hrdě nechávali připnout na hruď, jako kdyby byli právě
oceněni vyšší hodností, než dosud na hrudi nosili. Dále si podali s třídním učitelem
ruku, přijali blahopřání a odcházeli.
Po skončení "ceremoniálu" začala předmaturitní oslava, jak se patří. Začalo se
hodovat, na jídelní stůl přinášeli pochoutky všech druhů, zejména steaky. Po
pořádném „dlabanci“ studenti začali tančit, anebo si povídat s učiteli. V místnosti
panovala příjemná atmosféra,
která přetrvávala do pozdních
hodin. Někteří studenti už nebyli
přítomni, ale ti, co zbyli, se
přesunuli do nedalekého klubu
Gimlet. Kde protančili své boty
až do ranních hodin. Zhodnotila
bych tento večer jako více než
zdařilý a tímto děkuji všem, co
se této skvělé události zúčastnili.
Klára Schönbeková, 4.A
20
Horoskop pro rok 2014
Vodnář- Pokud toužíte po dokonalém partnerovi, tento rok právě takového potkáte,
ale nesmíte si ho nechat utéct. Ve škole či zaměstnání budete potřebovat jen tři
věci: hroší kůži, dobrou kondici a kolegyni, u které se můžete vypovídat, když se
budete cítit špatně. TIP: Mluvte otevřeně o svých pocitech, i když to někdy bolí.
Ryby- Zadané ryby budou v pokušení. Podlehnout je nebezpečné, protože pro vaši
nevěru se nenajde žádná omluva. Ve škole či zaměstnání vám práce nepůjde moc
od ruky. Ale rychlost beztak není vaší silnou stránkou. Máte jiné kvality, kterými
zabodujete. TIP: Vydejte se na nákupy, budete mít čich na zlevněné věci!
Beran- Krátký, ale intenzivní bude vztah se Střelcem. Perfektní kolega, věrný přítel a
báječný milenec, tak to je osoba ve znamení Vah. Ve škole či zaměstnání se
nemusíte přehnaně snažit a stejně dosáhnete úspěchu. TIP: Vyjeďte ze zajetých
kolejí, pak budete mít volnou cestu.
Býk- Tento rok je nejlepší období na budování kariéry popřípadě vysokých cílů ve
škole. A když se zadaří, je možné, že se zvýší i váš plat (dobré známky). TIP:
Konkurence nikdy nespí! Buďte ve střehu raději i v noci.
Blíženci- Merkur a Jupiter jsou v perfektní pozici. To aby v tom byl čert, abyste letos
neměla štěstí. Ale pozor, dobře to dopadne pouze tehdy, když se nezúčastníte
zákeřných bojů o moc. TIP: Pokud chcete ve svém životě něco změnit, udělejte to
teď.
Rak- Mars vás pohání dopředu, ale pokud chcete něčeho dosáhnout, musíte začít
opravdu bojovat. Dále si potřebujete dobít baterie. Nejlepší by bylo odjet na
dovolenou. TIP: I když máte hodně elánu, neměli byste se přeceňovat. Hlavně při
sportu.
Lev- Lvi jsou typickými vůdčími typy, tak toho co nejvíce využijte! Všechno, co si teď
naplánujete, dokážete jednoduše prosadit a díky tomu stoupne i vaše hodnocení.
TIP: I když vám teď všechno skvěle vychází, měli byste si dát pozor na to, co komu
říkáte!
Panna- Váš profesní život ovlivňuje Merkur. Ten vás donutí k tomu, abyste ze svých
myšlenek vytěsnili všechny nepodstatné věci a vytvořili si místo pro nové úkoly. TIP:
Neodmítejte žádné nabídky, mohli byste toho jednou hodně litovat.
Váhy- Odjeďte v klidu na dovolenou, v práci se stejnak nic moc dít nebude. TIP:
Všechny důležité schůzky přeložte na konec roku, během začátku roku budete
myslet jen na milování.
21
Štír- Také ve škole či práci se budete muset vzdát pomoci planet. Čím větší se
vyskytnou problémy, tím budete klidnější, což udělá dojem na šéfa/učitele. TIP:
Nakládáte si víc, než zvládnete. Raději uberte plyn.
Střelec- V prvních měsících nepůjde nic snadno. Musíte bojovat a připravit se na pár
nepříjemných konfliktů, ale všechno dobře dopadne. TIP: Protivům a rýpalům se
vyhýbejte velkým obloukem, nenechte si zkazit náladu.
Kozoroh- Ve škole či práci propukne menší peklo. Pracujte si na svém a nenechte se
zatáhnout do žádných bojů. TIP: Nepřehánějte to s upřímností, s diplomacií se
dostanete dál.
Klára Schönbeková, 4.A
Křížovka na konec
Zkratka PC znamená:
X
Latinsky žebra:
Dante Alighieri napsal dílo:
X
Kdo vládne v době, kdy se odehrává Vrchlického Noc na Karlštejně?
Pacovní tábor v SSSR:
Hlavní město Estonska:
V diakritickém pravopise se objevuje dlouhé a krátké:
Autor díla Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha je Miguel de Cervantes y:
Pavla Michalovichová, 4.B
22
23

Podobné dokumenty