Editorial

Komentáře

Transkript

Editorial
Editorial
Vážení milovníci dobré muziky,
vítejte na osmnáctém ročníku hudebního festivalu Blues Alive. Tato akce si
v uplynulých letech získala vynikající postavení mezi hudebními svátky v České
republice i na evropské scéně. Do Šumperka se díky ní každý rok sjedou hvězdy
bluesového žánru, které často vystupují v naší zemi vůbec poprvé. Organizátorům se podařilo vybudovat prestižní hudební festival šířící dobré jméno našeho
kraje doma i v zahraničí. Jsem rád, že se tak již léta děje s podporou Olomouckého kraje, který Blues Alive řadí k nejdůležitějším akcím kulturního kalendáře.
Věřím, že všichni návštěvníci si přijdou na své, protože Blues Alive ozdobí několik světově uznávaných hráčů na foukací harmoniku, a že festival bude mít díky
tomu stejný úspěch jako v předcházejících letech.
Ing. Jiří Rozbořil
hejtman Olomouckého kraje
Vážení a milí přátelé a příznivci bluesové hudby.
Vítejte na 18. ročníku festivalu Blues Alive. Pokud máte také pocit, že to číslo
před názvem festivalu se neuvěřitelně rychle zvyšuje, jako by to nebylo po rocích, ale nějakým rychlejším měřením času, tak to cítíte stejně jako já. Zdá se
mi to být doslova před chvílí, kdy jsme na pódiu Domu kultury Šumperk slavili
desáté výročí, a už se nezadržitelně blížíme k dalšímu kulatému jubileu.
Nicméně budeme věřit v tomto případě exaktním veličinám, rychlost oběhu
Země kolem Slunce se jistě nezměnila a rok zůstal tedy rokem. Je to jedna
z mála jistot v dnešním rozbouřeném světě a přál bych si, aby tou jistotou zůstala. Stejně tak bych si přál, aby do kategorie životních jistot trvale patřilo i to,
že se každý rok v listopadu scházíme v Šumperku na festivalu nejlepší bluesové
hudby, kterou dokázal člověk vytvořit. Myslím, že kdyby to tak nebylo, chyběla
by nám ta úžasná muzika, ale i čtyřdenní neopakovatelná atmosféra festivalu a také setkání s přáteli a známými, které potkáváme právě při festivalových
dnech. Za to, že tato jistota stále trvá, bych rád poděkoval všem, kdo se na pořádání festivalu podílejí organizací po celý rok, v zákulisí i na pódiu, všem, kdo
přispějí myšlenkou nebo fyzickou prací.
Vítejte v Šumperku a užijte si letošní Blues Alive!
Mgr. Zdeněk Brož
senátor a starosta města Šumperka
Milé bluesmanky, milí bluesmani,
vítáme vás na dalším, už osmnáctém ročníku festivalu BLUES ALIVE. Pevně
doufáme, že jsme pro vás připravili takové hudební menu, které vás potěší.
Každoročně se snažíme vybrat jak účinkující, mající jména, která v hudebním
světě „zvoní“, stejně jako vám představit nové objevy nebo „černé koně“, kteří
na vstup do obecného povědomí teprve čekají. A zároveň nabídnout nejrůznější
pohledy na žánr, který stál u kolébky celé současné populární hudby.
Stejně jako každý člověk, i všechny festivaly slaví narozeniny. Některé jsou
více, jiné méně významné. Pohlédneme-li do historie BLUES ALIVE, takových
zlomových bodů najdeme několik. Od prvního půlkulatého ročníku jsme vycítili
rostoucí zájem o náš festival a začali zvát skutečné globální hvězdy tohoto žánru, vydávající nahrávky na těch nejprestižnějších labelech. Při oslavě deseti let
trvání přehlídky už nikoho příliš nepřekvapilo rostoucí množství známých zahraničních interpretů, a tak jsme iniciovali pomyslný „souboj“ nejzajímavějších
českých a slovenských bluesových osobností v jednom večeru a na jednom
pódiu. Hodně jsme si nechali záležet na dvanáctém ročníku, protože dvanáctka
je, jak všichni víme, pro bluesmany „magické číslo“. Patnácté, tedy další půlkulaté narozeniny, se nesly ve znamení připomínek interpretů, kteří už v předchozích letech na BLUES ALIVE s úspěchem hráli a kteří přijeli se svými odlišnými
projekty.
A letos? Letos slaví BLUES ALIVE dospělost. Nebudeme hodnotit, do jaké krásy a urostlosti festival vykvetl, to necháme na každém z vás. Snad ale nebude
znít nepatřičně sebevědomě, když řekneme, že jsme vlastně žádnou výjimečnou
specialitu nepřipravovali, protože to nebylo potřeba. Sestavovali jsme program
s nejlepším svědomím. Jsme si vědomi závazku, který máme vůči jménu této
akce a hlavně vůči jeho návštěvníkům. Jak těm pravidelným, z nichž se s mnohými už za ta léta známe jménem a každoročně radostně vítáme, tak těm, kteří
třeba na základě doporučení svých přátel přijíždějí do Šumperka poprvé.
Ze srdce si přejeme, aby zástupci ani jedné z těchto skupin neodjížděli zklamáni.
Vladimír Rybička
ředitel BLUES ALIVE
Ondřej Bezr
dramaturg BLUES ALIVE
ČASOPIS, KTERÝ SE DÁ ČÍST!
www.rockandpop.cz
Město Šumperk
Moravské město Šumperk bylo založeno ve druhé pol. 13. stol. v malebném
údolí řeky Desné v podhůří jesenických hor na místě, které původní osadníci
nazvali Krásný vrch.
Šumperk býval majetkem moravských markrabat, často však byl zastavován
předním českým a moravským šlechtickým rodům. V 16. století si z města udělali rodové sídlo Žerotínové. V r. 1562 císař Ferdinand I. město povýšil na královské komorní a polepšil i městský znak do podoby, jakou známe dnes.
17. století se neslo ve znamení hrůz a katastrof. Nejdříve za aktivní účast na stavovském povstání Šumperk upadl do lichtenštejnského poddanství. Následná
třicetiletá válka by se města výrazněji nedotkla, kdyby ale v r. 1643 do města
nevpadli Švédové s úmyslem ničit, rabovat a plenit. V r. 1669 takřka celé město
při velkém požáru lehlo popelem. Příslovečným vrcholem pak bylo řádění čarodějnické inkvizice při nechvalně proslulých procesech s údajnými čarodějnicemi
v letech 1678–1694 s 25 oběťmi z řad šumperských obyvatel.
Město se v 18. a 19. stol. začalo opět rozvíjet díky silné tradici textilní produkce.
Během průmyslové revoluce rostly v Šumperku továrny jako houby po dešti.
Bouřlivý stavební boom, kdy přední šumperští podnikatelé si pro stavbu svých
přepychových vil a paláců zvali významné vídeňské architekty, kteří městu vtiskli
výstavní ráz nápadně se blížící hlavnímu městu tehdejší monarchie. Šumperk si
tak vysloužil lichotivé přízvisko „Malá Vídeň“.
Bouřlivé 20. století přineslo mnoho zlého, ale i dobrého, zejména rozsáhlou stavební obnovu městské památkové zóny, která byla v historickém jádru města
vyhlášena v r. 1991. V současné době je město Šumperk správním, kulturním
a sportovním centrem severozápadní Moravy a díky své poloze a nepřebernému
kulturnímu vyžití je právem označováno jako „Živá brána Jeseníků“.
Mezi nejvýznamnější památky města se řadí klášterní kostel Zvěstování Panny
Marie, Geschaderův dům, kostel sv. Jana Křtitele, kostel sv. Barbory, budova
radnice a bývalý žerotínský zámek. Ve městě se také nachází řada parků, muzeum, profesionální divadelní soubor, digitální kino, dům kultury a mnohá sportoviště.
Navštivte expozici Čarodějnické procesy a radniční věž v Šumperku
Ve starobylém sklepení tzv. Geschaderova domu se nachází stálá expozice Čarodějnické procesy, která sugestivní formou představuje nejtemnější období šumperských dějin - nechvalně proslulé čarodějnické procesy z druhé pol. 17. stol.
Expozicí prostřednictvím audioprůvodce guidePORT™ provází hlas samotného
inkvizitora Bobliga, k vidění jsou reprodukce soudních zápisů, repliky mučicích
nástrojů a jako symbol lidského utrpení - vězení Jindřicha Peschkeho, nejstatečnější oběti procesů.
Z ochozu věže v letošním roce stoleté radnice, jež byla postavena ve stylu saské novorenesance, lze spatřit město z netradičního úhlu pohledu a stejně tak
i panorama Hrubého Jeseníku s nejvyšší horou Moravy – Pradědem. Výstupy
na radniční věž začínají každou půlhodinu (v celou a v půl) na stanovišti průvodců v suterénu budovy radnice, odkud se jede část cesty výtahem, zbytek je třeba
vyjít po 71 schodech.
Přestože v listopadu není expozice Čarodějnické procesy ani radniční věž
běžně otevřená, pro návštěvníky festivalu Blues Alive jsme připravili zvláštní
otevírací dobu:
Pátek 15. listopadu 2013, od 10:00 do 14:00 hod.
Sobota 16. listopadu 2013, od 10:00 do 14:00 hod.
Poslední prohlídka expozice bude možná ve 13.15 hod.
a poslední výstup na radniční věž ve 13:30 hod.
Kde nás najdete:
Geschaderův dům – expozice Čarodějnické procesy
Kladská 1, 787 01 Šumperk
tel.: 721 346 527
e-mail: [email protected]
Radniční věž
nám. Míru 1, 787 01 Šumperk
tel.: 583 388 610
e-mail: [email protected]
Přidejte se k nám na Facebooku:
Šumperský průvodce (QR kód + ikona Facebooku)
Město Chorzów
Chorzów VÁS ZVE
Chorzów, který si letos připomíná už 756 let od svého založení, leží v samém
středu tři a půl milionové aglomerace. Ještě před několika lety patřil mezi průmyslová centra typická pro Horní Slezsko. Změny v Polsku a patnáct let obrozené samosprávy měly vliv na jeho proměnu.
Město zkrásnělo, vyvíjí se a využívá své možností dané centrálním umístěním
v regionu, těsným sousedstvím s Katovicemi, hlavním městem slezského vojvodství, a také toho, že má na svém území Vojvodský park kultury a oddechu,
Slezský stadion a jiné atraktivity.
V Chorzówě působí více než devět tisíc hospodářských subjektů. Mezi nimi jsou
firmy se zahraničním kapitálem, výrobní, obchodní podniky, firmy poskytující
služby pro veřejnost a banky. Nejdelší obchodní třídou v regionu je pravě chořovská ulice Wolności (Svobody) s mnoha obchody, restauracemi a galeriemi.
Svou atraktivitou přitahuje i obyvatele okolních měst.
Chorzów je známý také díky skvělým muzikálům Divadla Rozrywki a Chorzówského kulturního centra. Důležitou kulturní institucí je muzeum s bohatými numizmatickými sbírkami.
Během několika posledních let se Chorzów stal důležitým studentským centrem.
Svá sídla tady má mimo jiné Slezská univerzita, Hornoslezská vysoká ekonomická škola, Hornoslezská vysoká pedagogická škola a Fakulta rádia a televize
Slezské univerzity. Obyvatelé mohou využívat moderní rekreační zázemí, otevřená i krytá koupaliště, tenisové kurty a sportovní haly. Největší turistickou atrakcí
je Vojvodský park kultury a oddechu. Na jeho území se nachází Hornoslezský
etnografický park, zoologická zahrada, lunapark, planetárium a astronomická
observatoř, letní koupaliště a Slezský stadion. Místní fotbalový klub byl už patnáctkrát polským šampionem.
Chorzów je známý také jako Město blues. Vychází tu čtvrtletník TWÓJ BLUES,
jediný polský časopis, který se cele věnuje žánru blues, a konají se tu důležité
bluesové festivaly Bluestracje, Gala Blues Top, Front Porch Blues czyli Lauba
Pełno Bluesa, Śląskie Brzmienie, Festiwal im. Ryśka Riedla Ku przestrodze
a město každoročně hostí také poslední hlavní koncert festivalu Blues Alive.
V Chorzówě jsou vynikající bluesové kluby MDK Batory, Szuflada 15 a Sztygarka, kde se hraje blues celý rok. V posledních několika letech tady účinkovali
Shemekia Copeland, Beth Hart, Wanda Johnson, Sharrie Williams, Candy Kane,
Joe Bonamassa, Kenny Wayne Shepherd, Earl Thomas, Curtis Salgado, John
Lee Hooker Jr., Lurrie Bell, The Holmes Brothers, The Nighthawks, Vance Kelly,
Corey Harris, Phil Guy, Bob Margolin, Walter Trout, Otis Grand, Moreland &
Arbuckle, Dave Herrero.
Všechno o Chorzówě najdete na internetové stránce www.chorzow.eu.
Profily
Los Agentos
Pod tímto názvem prezentuje veškerou svoji
hudební činnost jeden z předních polských hráčů
na foukací harmoniku Robert Lenert. V sestavě, která se na jaře prezentovala na BLUES
APERITIVU a jehož byla jedním z vítězů v hlasování poroty, figuruje kromě leadra mj. také vynikající
zpěvačka Bozena Mazur. Hudba kvarteta je velmi
originální, je jakýmsi souběhem blues, jazzu,
Los Argentos
psychedelie a world music, hodně blízko má také
k africkému „pouštnímu blues“, které dobře známe
od hudebníků, jako jsou Tinariwen, loňský host
BLUES ALIVE Habib Koité nebo samotný jeho král Ali Farka Touré.
Druhá tráva
Roberta Křesťana ani jeho mimořádně instrumentálně disponovanou kapelu jistě není českým
hudebním fanouškům třeba příliš představovat.
Skupina, zocelená četným koncertováním v USA
i nahráváním v tamních studiích, už dávno překročila hranice bluegrassu, se kterým před mnoha lety
začínala. Má v repertoáru vlastní Křesťanovy písně
na pomezí žánrů, stejně jako specifické úpravy
Druhá tráva
rockových a folkrockových klasik, zejména pak řadu
písní Boba Dylana, bravurně Křesťanem přetextovaných do češtiny. Ozdobami kapely jsou kromě vemlouvavého frontmanova zpěvu instrumentální party dvou opor Druhé trávy, fenomenálního
hráče na dobro Luboše Novotného a vynikajícího banjisty Luboše Maliny.
Překvapení večera v účasti zajímavého muzikantského hosta není vyloučeno.
Mystery Gang
Tak něco takového ještě BLUES ALIVE nezažilo.
Rock´n´roll a rockabilly jsou, o tom jistě nikdo
z nás nepochybuje, hudební styly, které k blues
mají snad nejblíž ze všech ostatních, jsou vlastně prastarou bělošskou variantou černé hudby
z Delty a Chicaga. Tradice rockabilly je dodnes
živá a opečovávaná na celém světě. Maďarské trio
stylově potetovaných chlapíků Mystery Gang, hraNystery Gang
jících v klasickém trojčlenném obsazení kytara –
kontrabas – bicí, patří k nejlepším představitelům
tohoto žánru v Evropě. Jejich patnácti léty existence propracovaný klasický
zvuk i současná energie nenechají nikoho na pochybách, že rockabilly má
právě u bluesových fanoušků to pravé zázemí. Doporučuje se tančit!
Seventh Weapon
Přestože má mladá kapela ze Slovenska věkový průměr 16 až 18 let, svoji
historii píše už čtvrtým rokem. Vloni debutovala albem Opium a na jaře
okouzlila svým mladým nápřahem nejen porotu, ale i diváky, kteří jí přiřkli
XVIII
svoji cenu. Seventh Weapon jsou samozřejmě
stále na začátku své dráhy, ale čerpají z vynikajících zdrojů – mezi svými oblíbenci a vzory
uvádějí rockové klasiky Led Zeppelin či Janis
Joplin, stejně jako bluesové praotce Roberta
Johnsona a B.B. Kinga. Věnujme nejmladší krvi
letošního ročníku festivalu náležitou pozornost
– nikdy nevíme, kdy stojíme u prvních velkých
kroků budoucích hvězd. Mnozí pamětníci mohou
potvrdit, že by to na BLUES ALIVE nebylo poprvé.
Seventh Weapon
Steve Walsh
Kytarista Steve Walsh pochází z Bostonu a je
absolventem Berklee College of Music. Strávil
deset let hraním na kytaru, produkováním alb
a skládáním písniček v New Yorku. Během následného pobytu v Nashvillu si jej vyhlédl Grammy
ověnčený basista Viktor Krauss (bratr zpěvačky
Alison Krauss), který mu nabídl uvolněné místo
kytaristy ve své kapele po Billu Frisellovi. Paralelně
Steve Walsh
vedl Walsh ve Spojených státech seskupení The
Brooklyn Boogaloo Blowout, jehož členy byli mj.
světově proslulá zpěvačka Norah Jones nebo uznávaný saxofonista Chris
Cheek. Od roku 2007 udržuje Steve Walsh čilé kontakty s českou hudební
scénou. V newyorském klubu Bitter End se seznámil s českou kapelou
November 2nd, která ho pozvala do Prahy, aby s ní jako producent nahrál
desku. V Praze se Walsh seznámil s jazzovou a bluesovou scénou kolem
klubu Jazz Dock. „Na varhaníka Jana Kořínka a bubeníka Daniela Šoltise
jsem narazil u November 2nd, s Tomášem Liškou jsem se seznámil přes
kapelu Druhá tráva,“ vzpomíná na první setkání Walsh. Právě s touto muzikantskou sestavou natočil pro český label kritikou vysoce ceněné album
Daily Specials (vyd. Animal Music) a s kapelou od té doby koncertuje.
Paralelně v České republice, kam se v poslední době přestěhoval, spolupracuje například s Druhou trávou nebo písničkářkou Eliškou Ptáčkovou,
se kterou se na konci letošních prázdnin oženil.
Orchester Ivana Tomoviča
Ačkoli název tohoto tělesa slibuje rozsáhlý ansámbl hudebníků, svoje
spoluhráče má jeden z nejlepších slovenských kytaristů, známý především
z kapely Bluesweiser, pod nohama a na dosah
rukou v „kouzelných krabičkách“. Za pomoci
dlouhé řady elektronických efektů je schopen
zvuk své kytary modulovat a násobit do podoby
celé kapely a výsledkem je alternativní projev,
ve kterém ale nikdy nechybí hluboce ukotvený
bluesový spodní proud. Nepominutelným partnerem Ivana Tomoviče i v tomto projektu je ovšem
Orchester Ivana T.
duše a frontman Bluesweiseru Juraj „Dura“ Turtev,
který do Tomovičových instrumentálních eskapád
Profily
čaruje svým hlasem, ve kterém nechybí ani exotická technika hrdelního
zpěvu. Poetický rozměr tomuto originálnímu tělesu, jemuž nepochybně
bude velmi slušet prostředí klášterního kostela, dodávají texty nejen z dílny
Juraje Turteva, ale také slovenské básnířky Judity Kaššovicové.
Electric Lady
Plzeňská zpěvačka a kytaristka Tereza Hrubanová
si začala dělat jméno s kapelou Rubiano, s níž
vydala i svoje první, kritikou velmi dobře přijaté
album. Krátce před vystoupením na letošním
BLUES APERITIVU kapelu personálně obměnila
a pod novým názvem předvedla šumperskému
publiku šťavnatý moderní bluesrock, postavený
na vlastní písničkové tvorbě a hlavně ve výborném
Electric Lady
instrumentálním i pěveckém provedení. V létě
pak strávila několik měsíců ve Spojených státech,
dokonce v jednom z tamních hlavních hudebních center New Orleans, kde
v klubech i na ulicích jamovala s muzikanty všech žánrů, a vychodila tak
pomyslnou „školu praxe“. Takto zocelena přijíždí do Šumperka znovu, aby
ukázala, že ani v Česku nemusí být elektrická kytara nutně jen doménou
mužů.
Przytula a Kruk
Polská dvojice se zhlédla v předválečném akustickém blues v roce 2008. Od té doby sklízejí zpěvák
a harmonikář Bartosz Przytuła s hráčem na kytaru
a dobro Tomaszem Krukem, čerstvě posíleni
o bubeníka Macieje Kudlu, se svým repertoárem,
ve kterém se slévá vlastní tvorba s klasickými převzatými songy klasiků, jeden úspěch za druhým.
Jejich nahrávky si u polských recenzentů vysluhují
Przytula a Kruk
velmi nadšené reakce a vyhrávají soutěže bluesových kapel včetně té nejprestižnější na katovickém
Rawa Blues Festivalu. K jejich pozitivům kromě dokonalého zvládnutí
stylu a samotného hudebního projevu patří i zjevná vzájemná propojenost
protagonistů a – což už dnes v této hudbě není moc běžné – také nadhled
a smysl pro humor. A právě kombinací všech těchto kvalit přesvědčili
i porotu loňského šumperského BLUES APERITIVU, která jim přiřkla jednu
z hlavních cen.
Justin Lavash Duo
Američtí a irští předkové zřejmě předurčili britského kytaristu, zpěváka a písničkáře Justina Lavashe
k citlivému vnímání klasických hudebních zdrojů
současné hudby, zejména blues a folku. Ve vlastní
autorské tvorbě dokáže nejen využívat klasických
prvků těchto kořenů, ale také je obratně přetvářet
k obrazu svému. Lavash, který žije v Česku, avšak
pravidelně vyjíždí na turné po celé Evropě, je
Justin Lavash Duo
XVIII
v posledních letech ozdobou mnoha festivalů různých žánrů i programové
nabídky prestižních klubových pódií. Na Lavashově tvorbě je oceňována
nejen písničkářská osobitost, ale i jeho bravurní hra na kytaru a zpěv.
Není divu, své kvality zoceloval v Anglii i USA coby sideman a aranžér
v řadě projektů všech žánrů, při častých návštěvách Francie zase pronikl
k specifické emocionálnosti šansonů, kterou lze z jeho tvorby také vycítit.
Za poslední zhruba dva roky je často vídán ve společnosti domácích hudebníků – spolupracoval například s Lenkou Dusilovou a s Monikou Načevou,
letos natočil vynikající album Milostný slabiky. Na BLUES ALIVE tentokrát
přijede ve dvojici se skvělým bubeníkem Davidem Landštofem (Radůza,
Ďáblovo stádo, Xindl X, Tommy Indian, Oskar Petr ad.)
Heymoonshaker
Tak tohle jsme na BLUES ALIVE ještě neměli: beatbox blues! Londýnská dvojice mladých
kluků, ortodoxního bluesového kytaristy a zpěváka Andyho Balcona a mistra beatboxu (tedy vokální techniky, kdy je ústy vedena rytmická a basová
linka, používané původně v hiphopu, dnes ale už
i v řadě dalších žánrů) Davea Crowea se kupodivu
sešla a poprvé si zajamovala na Novém Zélandě.
Heymoonshaker
Bylo to v roce 2009 a od té doby už pánové
objíždějí zeměkouli jako velká atrakce hudebních
festivalů i klubů, a ve volném čase neváhají zahrát si ani na ulicích, jako
o tom svědčí několik jejich videí na YouTube, která už mimochodem
v souhrnu dosáhla více než neuvěřitelných deseti milionů zhlédnutí. Projev
Heymoonshaker je hodně syrový, nejvíc vlastně navazuje na mississippskou scénu 90. let, jejíž zástupce jsme už v Šumperku v minulých letech
přivítali. Nedávno vydali Heymoonshaker nové album Shakerism, s jehož
repertoárem se poprvé přijíždějí představit do České republiky.
Earl Thomas
„Spisovatel musí psát, malíř malovat a já – musím zpívat…“ To
o sobě tvrdí rodák z amerického
státu Tennessee, kde se narodil
do hudební rodiny. Jeho matka zpívala gospely, otec blues. Je tedy
logické, že hlavním žánrem Earla
Thomase je soul v tom nejklasičtějším pojetí. Vystudoval klasický zpěv
a jako skladatel přispěl do zpěvníku
takových hvězd, jako byli Solomon
Burke, Etta James nebo Screamin´
Jay Hawkins. Jeho největší síla je
ale v hlase a pódiovém charismatu.
Koncertoval na největších světových
festivalech včetně například slavného Montreux Jazz, natočil tucet alb.
Earl Thomas
Profily
Do Šumperka přijíždí v rámci středoevropského turné, na kterém jej doprovodí šestičlenná kapela včetně dechové sekce, pro žánr, který zosobňuje,
zcela nepostradatelné.
The Golden State –
Lone Star Revue featuring Mark Hummel,
Anson Funderburgh
and Little Charlie
Vyvrcholení prvního hlavního koncertu letošního BLUES
ALIVE se odehraje skutečně
ve velkém stylu. Jsme zvyklí,
že v podobných případech stojí
na pódiu jedna hlavní hvězda,
kterou doprovází její víceméně „bezejmenná“ doprovodní
kapela. Tentokrát tu ale budeme mít hlavní hvězdy hned tři,
a každá z nich patří dnes už
k legendám bluesového žánru.
Projekt The Golden State –
Golden state Lone Star Revue, který má
za úkol propojit hudebníky
Lone Star Revue
dvou odlišných geografických i hudebních oblastí, totiž
Západního pobřeží USA a státu Texas, se zrodil v hlavě virtuóza na foukací
harmoniku Marka Hummela. Patří k hlavním exponentům „West Coast
Blues“ už od 80. let, má na kontě sedmnáct alb a je jednou z nejuznávanějších ikon svého nástroje i u mnoha svých následovníků. Do projektu
přizval dva fenomenální kytaristy, známé jak vlastními vystoupeními a alby,
psanými na jejich jména, tak spoluprací s dalšími hvězdami bluesového
nebe. Little Charlie Baty vedl více než 25 let skupinu Little Charlie & The
Nightcats, než její šéfování předal harmonikáři Ricku Estrinovi, který nám ji
představí v hlavním čase v sobotu, natočili spolu dvanáct alb, s nimiž byli
jedněmi z hlavních pilířů stáje nejrenomovanějšího bluesového vydavatelství, chicagského Alligatoru. Little Charlie je sice typickým představitelem
blues Západního pobřeží, jeho hra je ovšem všeobjímající, vlastně nadstylová, a bývá srovnávána s rukopisem takových celebrit, jakými jsou Buddy
Guy nebo Eric Clapton. Druhým přizvaným kytaristou je pak zástupce texaského bluesového stylu Anson Funderburgh, hudebník, který si vysloužil
ostruhy například hraním v slavné kapele Fabulous Thunderbirds, a který je
od poloviny 80. let na sólové dráze. Dlouhou dobu jej na ní provázel v kapele The Rockets nerozlučný přítel, mississippský foukačkář a zpěvák Sam
Myers, který zemřel v roce 2006. Po jeho smrti se Funderburgh na nějaký
čas stáhl do ústraní a teprve v současné době se opět vrací do aktivní první
ligy bluesové kytary. Kromě zážitku ze spolupráce tří velkých bluesových
hudebníků tak budeme zároveň svědky jednoho velkého comebacku. A aby
XVIII
toho nebylo málo, rytmiku téhle velké bluesové show bude tvořit basista
R.W. Grigsby a bubeník Wes Starr, kteří „drželi spodek“ takovým hvězdám,
jakými jsou Jimmie Vaughan nebo James Cotton.
Projekce
The Band: Last Waltz (1978, režie Martin Scorsese)
Scorseseho záznam rozlučkového koncertu kapely The Band, která proslula nejen vlastní tvorbou, ale i úzkou spoluprací s Bobem Dylanem,
a z jejíž dílny pochází řada hitů, přebíraných muzikanty po celém světě
(u nás třeba Petrem Kalandrou), bývá mnohými odborníky považován
za nejlepší hudební film, jaký byl kdy natočen. Vztahuje se k němu řada
historek, popisujících atmosféru v koncertním zákulisí, které dokládají, že
odvázaný životní styl, nastartovaný v 60. letech, byl mnohým účastníkům
blízký i v následující dekádě. Na plátně za doprovodu The Bandu uvidíme
široké spektrum slavných bluesových i rockových a folkových muzikantů,
od Muddyho Waterse, Dr. Johna či Paula Butterfielda přes Neila Younga,
Joni Mitchell, Erika Claptona a Ringa Starra, až samozřejmě po finále v režii
Boba Dylana.
Tematické odpoledne – Blues není jen kytara
Koncept letošního Tematického odpoledne vznikl při zamyšlení dramaturgie BLUES ALIVE nad tím, že dlouhá léta se až na řídké výjimky objevuje
na pódiu festivalu prakticky shodný instrumentář. Přitom bluesová nebo
blues ovlivněná hudba se přece dá hrát i na jiné nástroje než kytary, foukací
harmoniky, klávesové a běžné rytmické nástroje.
Michal Müller
Je to už neuvěřitelných čtrnáct let, ale pamětníci
si jistě nemohou nevzpomenout na „haló“, které
na čtvrtém ročníku BLUES ALIVE způsobil tenhle nenápadný muž, sedící na pódiu s citerou,
nástrojem typickým spíš pro rakousko-uherské
salony než zaplivané bluesové pajzly. Prsty se
mu rozbíhaly po mnoha strunách a kouzlily tóny,
ve kterých nebylo lze neslyšet bluesovou a rockoMichal Müller
vou inspiraci, nemluvě o jeho vynikajícím zpěvu.
A co teprve, když došlo na originálně zpracované klasické standardy, známé každému! Michal Müller se po letech
vrací na BLUES ALIVE, poučen lety nejrůznějších spoluprací (například
v triu Njorek s cellistou Jaroslavem Olinem Nejezchlebou a kytaristou
Stanislavem Barkem) a jeho blok bude bezpochyby jedním z nejočekávanějších na celém festivalu.
Broken Harp
Broken Harp provozuje především venkovská
blues, ragy, balady a spirituály. Akcentem na evropské kořeny podle svých slov „vrací úder afrošovinismu současné bluesové scény“. Funguje přibližně
od roku 2003, kdy vznikl ze společných unplugged
Broken Harp
Profily
setkání Jana Sobotky, Břetislava Olivy a Hoochie Coochie Bandu, během let
se v něm objevili i Ondřej Sobotka, Sixt Pokorny (A) a Andrew Cannawan
(IRL). V nejrůznějších sestavách absolvoval Broken Harp Stringband mimo
jiné festivaly v Radosticích, Valašský Špalíček, jimramovské Otevřeno či
festival Ondřejov. V posledních letech byla foukací harmonika nahrazena
výkonnějším tahacím nástrojem a strunné sekci nyní dominuje břesknější
mandolína – s tímto bluesové muzice dílem vzdorujícím, dílem v ní nedoceněným instrumentářem se jádro bandu objeví letos v Šumperku.
Jana Štromská & Diana Winklerová
Jana Štromská je jedním z největších současných
objevů mezi písničkářkami. A ze všech, které
jsou momentálně na scéně, má bez jakýchkoli
pochyb nejblíže k bluesovému stylu. Její hraní
na elektrickou kytaru je příval emocí a energie,
stejně jako drsný zpěv. Umí ale i ubrat směrem
k civilnímu lyrismu. Zcela specifického zabarvení
jejímu projevu dodává její obvyklá „parťačka“
Jana Stromská
Diana Winklerová, která Janin eruptivní projev
dobarvuje a svým způsobem vyrovnává velmi
citlivou hrou na hoboj a příčnou flétnu. Takto instrumentálně obsazené duo
patrně nemá konkurenci ve světové hudbě en block a v blues dvojnásob.
Černý kůň letošního BLUES ALIVE!
Kill The Dandies!
Kill The Dandies! hrají odvázaný zvukový koktejl
šedesátkovského garážového rocku s výraznými
výpady varhan a divokými kytarovými žahanci.
Jejich inspirace jde zatraceně hluboko; od psychotického rock’n’rollu The Cramps, lascivních
balad Lee Hazlewooda, neochočené surovosti
The Velvet Underground až k pověstným stěnám
zvuku Phila Spectora a psychedelickým náladám
Kill The Dandies!
šedesátých let. Možná proto zní Kill The Dandies!
tak sladce a nebezpečně zároveň. Očekávaný debut
s názvem I Saw White Fields vyšel na podzim 2010 na jejich vlastním
labelu Drug Me Records, celosvětově pak na značce Blass Musik/ Freibank
v distribuci Pale Music Int. Druhé album s názvem Those Who Hold The
Flame vzniklo v létě roku 2011 již v současné sestavě, opět ve spolupráci
s legendárním holandským zvukařem Bertem Nevenem který je mimo jiné
dobře znám i díky dlouholeté spolupráci se skupinou Killing Joke a předloni
se na BLUES ALIVE představil v roli bubeníka kapely The Spermbankers.
Kill The Dandies! během svojí kariéry odehráli mnoho koncertů v Anglii,
Německu, Itálii, Švýcarsku, Maďarsku a v dalších zemích. Na jaře 2013
vyšlo ve spolupráci s časopisem Full Moon magazine eponymní minialbum, které obsahuje dvě novinky, dvě coververze a také dva remixy. Jeden
má na svědomí Alexander Hacke (Einstürzende Neubauten, Crime and The
City Solution) a druhý berlínský producent a umělec Steve Morell. Na podzim 2013 chystají Kill The Dandies! vydání dalšího alba.
XVIII
Dimi Dero & Tulla Larsen
Francouzský hudebník Dimi Dero spolupracuje s mnoha hudebníky, jen namátkou zmiňme
Warrena Ellise, Micka Harveyho (oba dlouhá léta
spolupracovali s Nickem Cavem) nebo německé
rockové veterány, jako jsou Tex Napalm nebo
Mark Steiner, často také jezdí kvůli nahrávání
a koncertování do Austrálie, jeho stopu můžeme
najít u mnoha tamních populárních skupin, jako
Tulla Larsen
jsou The Drones, The Kill Devil Hills nebo Burn
In Hell. V současné době je ale jeho hlavním projektem skupina Tulla Larsen, kde kromě něj účinkují hned čtyři šarmantní
dámy. Jméno neméně šarmantní dámy si vetkli do názvu kapely; Tulla
Larsen byla partnerkou a fatální můzou norského malíře Edvarda Muncha,
na svou dobu velice odvážná liberální volnomyšlenkářka. Podobně fatální
bude jistě i dopad koncertu skupiny Tulla Larsen, která ve své hudbě
spojuje temné blues, extravagantní šanson a ve Francii silně zakořeněnou
kabaretiérskou tradici. Uhrančivá zpěvačka Sophie Perez může leckomu
připomenout PJ Harvey nebo Juliette Greco, její hluboce procítěný projev
dodává písním skupiny ohromný přesah. Tento dojem jenom umocňuje
neobvyklé nástrojové obsazení skupiny, které odkazuje na klasické vzdělání
všech zúčastněných. Zpěvačku doprovází další trojice dam, které obsluhují
piano, violu a violoncello; zpoza bicí soupravy na vše dohlíží právě Dimi
Dero. Tulla Larsen vydali svoje první album na sklonku loňského roku
a momentálně jsou žhavým hitem umělecké scény v Paříži. Vystoupení
na letošním ročníku BLUES ALIVE v šumperském H-Clubu bude součástí
jejich vůbec prvního evropského turné.
Bluesraiders
Řekne-li se, že kapelníkem této slovenské kapely
je baskytarista Ján Litecký-Šveda Jr., každému
bluesovému fanouškovi musí být jasné, že tady
jsme na dobré stopě a že jablko nepadlo daleko
od stromu. Mladá kapela začínala na bluesových
standardech, dnes v jejím repertoáru vysoce
převládají vlastní skladby, ve kterých se blues
potkává s dalšími vlivy, alternativou, reggae,
Bluesraiders
ska, ale především funkem. V roce 2010 byli
Bluesraiders vyhlášeni Slovenskou bluesovou
společností Objevem roku a jejich nahrávky byly zařazeny na kompilační
album Bluesová spoločnosť 7. Vítězství v letošním BLUES APERITIVU tedy
je dalším krokem na cestě Bluesraiders na (česko)slovenskou bluesovou
špičku.
Jerguš Oravec Trio
V dětství dělil mladý trenčínský rodák Jerguš Oravec (1989) svoje zájmy
mezi sport a hudbu. Začínal s klavírem a kytaru objevil ve třinácti, jeho
první láskou byli Led Zeppelin. První kapelu pojmenoval Next Page, která
se po stylových i personálních proměnách ustálila na bluesovém žánru.
V jeho rytmu také hrálo DVD Just One Night,
vydané v roce 2010. Zároveň se ale věnoval
i akustickému hraní, kde vlastní písničky prokládal
standardy Roberta Johnsona, Big Billa Broonzyho
nebo Muddyho Waterse. V roce 2011 se – prý
„s vidinou napojení na šikovného hudebního
producenta“ – zúčastnil televizní soutěže ČeskoSlovenská SuperStar. I když nevyhrál, dostal se
Jergus Oravec Trio
do TOP 16, což mu získalo i přízeň posluchačů,
kteří by jej v klubech těžko hledali. Se svým současným triem míchá bluesové kořeny s popem, funky, soulem i kapkou
jazzu, a to tak lehce, že se mu začalo přezdívat „slovenský John Mayer“.
Mezinárodní porotu loňského BLUES APERITIVU přesvědčil o tom, že
právě on je jedním z kandidátů na postup na BLUES ALIVE, hned po prvních tónech.
Paul Lamb and The Houserockers
Festival BLUES ALIVE je pyšný, že se může
pochlubit projektem, který vznikl přímo v jeho
zákulisí. Před několika lety nadchla rakouská
kapela The Roosevelt Houserockers britského
harmonikáře a zpěváka Paula Lamba, když se
sešli na jam sessionu na jednom z jeho minulých
ročníků. Slovo dalo slovo a od té doby příležitostně brázdí světová pódia společně, letos za účelem
Paul Lamb
oslav stého výročí narození otce chicagského
blues Muddyho Waterse. Paul Lamb je skutečnou
hvězdou britské bluesové scény. Žák nikoho menšího než Sonnyho Terryho
a dlouholetý sideman kdekoho, který se po britských i světových klubech
a festivalech pohybuje přes třicet let, stojí svým způsobem hry kdesi mezi
klasickým a moderním cítěním. Je mimořádně aktivní ve vydávání desek
i koncertování – Lambovi The King Snakes jsou jednou z těch kapel, které
nežijí od turné k turné, jsou totiž na šňůře prakticky neustále. A když si
náhodou vybírají zasloužené volno, neúnavný Paul Lamb si sbalí kufřík
s harmonikami a zavolá do Vídně…
Tere Estrada
Zástupkyně země, která se na programu
BLUES ALIVE v jeho bohaté historii ještě
nikdy neobjevila. A nejen to - mexičtí
muzikanti rozhodně nebývají hosty ani
jiných českých hudebních akcí. Přitom
tamní scéna je velmi bohatá, zdaleka se
nesoustřeďuje jen na tamní „lidové“ kapely
v sombrerech, které známe z mnoha filmů.
Kvete zde i bohatá bluesová, rocková
a jazzová scéna. Její exponentkou je právě
Tere Estrada, jež se narodila na konci 60.
let v Mexico City a hudbě se profesionálně
Tere Estrada
věnuje coby vystudovaná kytaristka a skladatelka (ale také socioložka)
už od konce osmé dekády. Kromě vlastní tvorby se zabývá interpretací
písní dalších mexických skladatelek svého žánru a ženský pohled na svět
prostřednictvím hudby je i jejím odborným výzkumným tématem jako
socioložky a publicistky. Hudební projev Tere Estrady má ale do nějaké
suché „vědecké praxe“ hodně daleko. Není ostatně náhoda, že si díky
svým našlápnutým koncertům a instrumentálním i vokálním schopnostem
vysloužila označení „mexická Bonnie Raitt“. Což je pro festival typu BLUES
ALIVE jistě velmi dobrá reference.
Rick Estrin
and The Nighcats
Dámy a pánové, přijíždí Nejlepší
harmonikář roku! Skutečně,
podle posledního hlasování
nejprestižnějších žánrových
cen, Blues Music Awards (dříve
známých jako W. C. Handy
Awards) zvítězil již poněkolikáté
v této nástrojové kategorii právě
jeden z hlavních hostí letošního
BLUES ALIVE. Rick Estrin je
jednou z vůbec největších harmonikářských hvězd historie.
Je přímým nástupcem generace mistrů, jakými byli Sonny
Boy Williamson II nebo Little
Charlie, které pokládá za své
Rick Estrin
největší vzory. V jeho hudbě se
stýká láska k hluboké tradici
mississippského a chicagského
blues, ale ve stejné míře také
k tanečnějšímu jump blues Louise Jordana, pódiové odvázanosti a vokální
originalitě Caba Callowaye. To vše je znásobeno velmi výrazným autorským
rukopisem, který je srovnáván s takovými hitmakery, jakými byli Willie
Dixon v blues nebo dvojice Leiber-Stoller v rock´n´rollu. Pro jeho hudbu
i styl vystupování je typický obrovský nadhled, Rick Estrin by mohl působit
jako dokonalý příklad toho, jak velký je rozšířený nesmysl, že blues je
smutná hudba.
Rick Estrin se narodil v roce 1949 v San Francisku, už jako teenager se
zamiloval do desek s Rayem Charlesem, Jimmym Reedem nebo Ninou
Simone a v patnácti poprvé vložil do úst foukací harmoniku. Brzy se stal
vyhledávaným sessionmanem v San Francisku a okolí, v 19 letech se
na čas přestěhoval do Chicaga, kde jamoval s nejlepšími tamními muzikanty té doby, včetně Muddyho Waterse. Po návratu na Západní pobřeží
se setkal s kytaristou Littlem Charliem Batym a založili spolu kapelu Little
Charlie & The Nightcats. Ta se brzy stala ozdobou tamní hudební scény
a také jednou z hlavních akvizic nejvýznamnějšího bluesového labelu
Alligator. V roce 2008 odešel Little Charlie na sólovou dráhu a předal vedení
kapely The Nightcats právě Ricku Estrinovi. Ten nám ji přiveze představit
do Šumperka vůbec poprvé. A máme se skutečně nač těšit: uvidíme
a uslyšíme jeden z nejlepších koncertních bandů současné bluesové scény.
Walter Wolfman Washington
„Když jsme byli někdy před asi sedmnácti lety se zakladatelkou BLUES
ALIVE Petrou Matysovou na tehdy velkém a slavném drážďanském
bluesovém festivalu, z vystoupení Waltera Wolfmana Washingtona jsme
byli naprosto nadšeni. Tehdy jsme si říkali, jak by bylo skvělé, kdyby
se ho někdy podařilo dostat s Česka - myslím, že to, že jednou zahraje
právě na BLUES ALIVE, který tehdy měl po prvním skromném ročníku,
ani jednoho z nás ani nenapadlo,“ vzpomíná na prastarý hudební zážitek
dramaturg festivalu Ondřej Bezr. Pořadatelé BLUES ALIVE měli Waltera
Wolfmana Washingtona (v jejich vnitřní hantýrce označovaného WWW)
vlastně po celou dobu existence v hledáčku akce, doposud nikdy ale nebyly
Walter Wolfman
Washington
pro jeho příjezd podmínky, zejména pak časové. Teprve letos se podaří
„odškrtnout“ dlouholetý dluh.
Walter Wolfman Washington je živou legendou neworleanské muziky,
v tomto velkém americkém hudebním centru se narodil v roce 1943 a zdejší hudební i společenská scéna si jej mimořádně považuje. Vloni ve zdejších prestižních cenách Big Easy Music Awards dostal cenu za celoživotní
přínos a primátor New Orleans vyhlásil dokonce 30. duben každoročním
Dnem Waltera Wolfmana Washingtona.
S hudbou začínal WWW už v teenagerských letech, kdy spolupracoval
s vynikajícím zpěvákem Leem Dorseym a posléze i dnešní legendou
neworleanského rhythm´n´blues Irmou Thomas. V sedmdesátých letech
na něj čekalo hlavní angažmá jeho života, totiž po boku mimořádně ctěného
louisianského bluesového a jazzového zpěváka Johnnyho Adamse. Jako
leader jeho kapely působil kytarista dvacet let, paralelně se ale už věnoval
i sólové kariéře. Postupem času založil kapelu The Roadmasters, se kterou
vytvořil svůj osobitý model hudebního mixu elektrického blues, neworleanského rhythm´n´blues a hlavně funky. Washingtonova hudba sahá hluboko ke kořenům a je přitom veskrze moderní, či lépe řečeno nadčasová.
Nenechá žádnou nohu v klidu, ale zaměstná i ruce a hlavu. Přes sílu svých
groovů ale WWW nikdy nepodléhá pouhému „hraní pro hraní“, podstatou
jeho hudby vždy zůstává píseň jako taková - v tom navazuje na svého celoživotního učitele Johnnyho Adamse.
V osobě Waltera Wolfmana Washingtona přijíždí do Česka další legendární
muzikant, který je i přes věk sedmdesáti let stále na vrcholu. Má „odžito“,
ale stále velkou chuť bavit a roztancovávat svoje fanoušky.
te
Nezapomeň
a zapište si
do kalendáře
2014
itiv 22. 3.
Blues Aper
. 2014
e 14. - 17. 11
Blues Aliv
e Chorzow
Blues Aliv
17. 11. 2014
BLUES
BAZAR
Sobota 16.11. H-club / 10:00 – 15:00 / Vstup zdarma
Jedinečná akce, která okoření letošní ročník festivalu
Blues Alive. Bleší trh zaměřený na všechno co je spojené
s hudbou. Přijďte prodat či koupit hudební nástroje, CD,
LP desky, plakáty, merchandise, hudební časopisy, knihy
apod. Akce je vhodná i pro samotné muzikanty, kteří se
nechtějí vracet domů s těžkými kufry :-)
Po celou dobu akce je možné využít kuchyň a otevřený
bar H-clubu.
Profily
vyladěné nástroje
www.pramet.com

Podobné dokumenty