Dálnice D1, úsek Turany – Hubová

Transkript

Dálnice D1, úsek Turany – Hubová
Dálnice D1,
úsek Turany – Hubová
Hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000
červenec 2012
Předmět
hodnocení:
Zadavatel:
Vedoucí
expertního týmu:
Autoři:
Kvalifikace
expertního týmu:
Spolupráce:
Konzultace:
Kontakt:
Dálnice D1, úsek Turany - Hubová
Národná diaľničná spoločnosť, a.s.
Mlýnské Nivy 45
821 09 Bratislava
RNDr. Petr Roth, CSc.
Petr Roth, Ondřej Volf, Eva Chvojková, Jiří Hummel, Jan Dušek,
RNDr. Petr Roth, CSc., soukromý konzultant; specializace: teorie
naturového hodnocení, implementace legislativy EU, nezávislá
hodnocení pro EK
Mgr. Ondřej Volf - autorizovaná osoba pro hodnocení dle § 45i zákona
č. 114/1992 Sb., (hodnocení vlivů na Natura 2000) (rozhodnutí č.j.
630/905/05 ze dne 19.5.2005, prodlouženo rozhodnutím č.j.
11089/ENV/10 a 299/639/10); specializace: zoologie
Mgr. Eva Chvojková - autorizovaná osoba pro hodnocení dle § 45i
zákona č. 114/1992 Sb., (hodnocení vlivů na Natura 2000) (rozhodnutí
č.j. 630/214/05 ze dne 8.3.2005, prodlouženo rozhodnutím
č.j.82927/ENV/09-2575/630/09); specializace: biotopy, botanika,
metodika naturového hodnocení
Bc. Jiří Hummel, soukromý konzultant; specializace: geobotanika,
geologie
Mgr. Jan Dušek, ředitel Daphne ČR – Institutu aplikované ekologie;
specializace: ichtyologie, implementace legislativy EU
Mgr. Štěpán Vodka (entomologie)
Radovan Volf
RNDr. Dana Bernátová, CSc., Botanická záhrada Univerzity
Komenského
Ing. Václav Hlaváč, AOPK ČR
Prof. Djuro Huber
Mgr. Milan Janák, Daphne SK
Mgr. Michal Kalaš
Mgr. Miroslav Kutal
Robin Rigg
Petr Roth
Mladenovova 3232
143 00 Praha 12 – Modřany
T: +42-0-602 575 822, E: [email protected]
V Praze dne 11. 7. 2012
……………………..
podpis
RNDr. Petr Roth, CSc.
Obsah
1 Úvod ........................................................................................................................................ 4
Historie hodnoceného úseku dálnice D1 Turany – Hubová .................................................. 4
Základní východiska hodnocení ........................................................................................... 5
Postup hodnocení ................................................................................................................... 6
2 Údaje o záměru........................................................................................................................ 8
2.1 Základní údaje .................................................................................................................. 8
2.2 Popis záměru .................................................................................................................... 8
3 Údaje o lokalitách soustavy Natura 2000 .............................................................................. 12
3.1 Soustava Natura 2000 na Slovensku .............................................................................. 12
3.2 Identifikace dotčených lokalit soustavy Natura 2000 ................................................... 12
3.3 Popis dotčených lokalit soustavy Natura 2000.............................................................. 15
4 Vyhodnocení vlivů záměru na evropsky významné lokality a ptačí oblasti ......................... 39
4.1 Vyhodnocení úplnosti podkladů .................................................................................... 39
4.2 Vyhodnocení vlivů záměru............................................................................................. 45
4.3 Vyhodnocení vlivů na celistvost lokalit ...................................................................... 104
4.4 Vyhodnocení kumulativních vlivů ............................................................................... 106
5 Závěr.................................................................................................................................... 109
6 Shrnutí ................................................................................................................................. 110
Použité zkratky ....................................................................................................................... 111
Seznam příloh ......................................................................................................................... 110
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
1
Úvod
Cílem tohoto hodnocení je zjistit, zda existuje pravděpodobnost, že záměr „Dálnice D1, úsek
Turany – Hubová“ může mít významně negativní vliv na lokality soustavy Natura 2000.
Jedná se o expertní hodnocení (tzv. dobrovolné dodatečné) vlivů tohoto záměru v souladu
s požadavky článku 6.3 směrnice 92/43/EHS (tzv. směrnice o stanovištích), objednané
Národnou diaľnočnou spoločnosťou, a.s., Bratislava.
Historie hodnoceného úseku dálnice D1 Turany – Hubová
Páteří silničního spojení Bratislava - Žilina - Košice ve Slovenské republice je dálnice D1,
jejíž koridor byl schválen již v roce 1963 a poté sledován ve všech vládních dopravních
dokumentech nejprve Československé a posléze Slovenské republiky. Dálnice je realizována
postupně po ucelených úsecích, umožňujících jejich samostatné fungování.
Již v 80. letech 20. století postoupila příprava dálnice D 1 do oblasti mezi Malou a Velkou
Fatrou, což je území problematické jak dopravně a technicky, tak i z hlediska ochrany
přírody. Jako nejkritičtější se ukázal být úsek Martin – Ivachnová, který začal být investičně
připravován v 90. letech 20. století. V roce 1995 byla zpracována „Východisková
environmentálna studia“ a následně technická studie, která tento úsek rozdělila na tři
samostatné úseky. Z nich pro úsek Turany – Hubová rozhodla o dalším rozpracování dvou
variant - „B1 červené“ (tunelem Korbelka) a „B2 hnědozelené“ (koridorem silnice I/18).
Následoval téměř sedm let trvající proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA),
zakončený v listopadu 2002 závěrečným stanoviskem pro dvojúsek Martin – Hubová. Pro
jeho část Turany – Hubová toto závěrečné stanovisko konstatovalo, že varianta B1 je
jednoznačně vhodnější než varianta B2 z hlediska environmentálního, socioekonomického a
celkového dopadu na krajinu. Z hlediska dopravního bylo konstatováno, že tato varianta není
koncepčně dořešená (napojení na směr Dolný Kubín a Polsko), a měla být dopracována.
V případě odmítnutí této varianty měla být hledána jiná řešení. Je tedy zřejmé, že povrchová
varianta (B2) nebyla vysloveně odmítnuta, preferována však byla varianta tunelová (B1).
V červnu 2006 však Ministerstvo dopravy, pošt a telekomunikací SR dopisem nařídilo
Národnej diaľničnej spoločnosti, a.s. připravovat k realizaci variantu B2 (povrchovou) a podle
potřeby ji modifikovat. Od té doby byla již rozpracovávána a k realizaci připravována pouze
varianta povrchově-tunelová, sledující převážně koridor stávající silnice I/18.
1. 7. 2004 vstoupila Slovenská republika do Evropské unie a k uvedenému dni vznikla na
jejím území soustava chráněných lokalit Natura 2000, na Slovensku tvořená „chráněnými
ptačími územími“ (CHVÚ) a „územími evropského významu“ (ÚEV). V úseku Turany –
Hubová vznikla 4 území soustavy Natura 2000: CHVÚ Malá Fatra, ÚEV Malá Fatra, ÚEV
Veľká Fatra a ÚEV Rieka Váh.
Pro lokality soustavy Natura 2000 požaduje legislativa EU, a následně i slovenský zákon o
ochraně přírody, provedení tzv. odpovídajícího hodnocení („appropriate assessment“ podle
článku 6.3 směrnice 92/43/EHS) v případě, že nelze vyloučit pravděpodobnost vzniku
významných vlivů projektů na tyto lokality, resp. jejich integritu a předměty ochrany.
Provedení tohoto odpovídajícího hodnocení je podle slovenské legislativy vázáno na proces
EIA, který však pro daný úsek proběhl již v letech 1995 – 2002 (viz výše). Slovenské úřady
proto nepovažovaly za nutné uvedené hodnocení dodatečně provést a v průběhu další
investiční přípravy (územní rozhodnutí 2008, stavební povolení 2009) modifikovaly původní
záměr (zejména ve spolupráci se státní ochranou přírody) tak, aby jeho dopady na lokality
4
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Natura 2000 byly co nejmenší . Zároveň pokračovala jednání o koncesní smlouvě PPP, která
byla uzavřena v květnu 2009; následně v říjnu 2009 byly zahájeny přípravné práce,
spočívající ve vybudování několika technických objektů, zejména však odstranění humusu a
vykácení stromové zeleně v celé povrchové trase dálnice.
V květnu 2009 zaslala slovenská nevládní organizace stížnost Evropské komisi na údajné
porušení legislativy EU v průběhu přípravy úseku Turany – Hubová. Část stížnosti se týkala
procesu EIA, druhá nedostatečného posouzení vlivů na lokality soustavy Natura 2000. Tato i
pozdější stížnosti požadovaly provést řádné posouzení vlivů dálnice na lokality soustavy
Natura 2000 pro obě varianty – dnes preferovanou povrchově-tunelovou i původně (v procesu
EIA) posuzovaný tunel Korbelka.
K 30. 8. 2010 byla ukončena koncesní smlouva PPP a výstavba úseku Turany – Hubová tak
byla zastavena.
Od prosince 2009 do ledna 2012 proběhla řada jednání mezi odpovědnými centrálními úřady
Slovenské republiky a představiteli Evropské komise. Na konci roku 2011 došlo nakonec
k dohodě mezi slovenskými úřady a institucemi a Evropskou komisí o tom, že slovenská
strana nechá na předmětný úsek dálnice D1 zpracovat souhrnné hodnocení vlivů na lokality
soustavy Natura 2000 podle doporučené metodiky Evropské komise, a to prostřednictvím
nezávislého externího expertního týmu. Na základě toho dala Národná diaľničná spoločnosť
v lednu 2012 zpracovat toto dobrovolné hodnocení, jehož zadáním bylo:
- soulad s požadavky článku 6.3 směrnice 92/43/EHS a doporučujícími metodickými pokyny
Evropské komise – Generálního ředitelství pro životní prostředí;
- vzít v úvahu veškerou dokumentaci pro daný úsek dálnice D 1 se všemi později
dohodnutými změnami (do poč. 2012);
- provést hodnocení způsobem, který by jednoznačně umožnil identifikovat vlivy na předměty
ochrany všech dotčených lokalit soustavy Natura 2000 a míru jejich významnosti.
Základní východiska hodnocení




Hodnocení se věnuje pouze aspektům, souvisejícím s vlivy na lokality soustavy Natura
2000, a neposuzuje procesní ani jiné okolnosti posuzování vlivů na životní prostředí
(EIA).
Jelikož slovenské zákony neumožňují provádět hodnocení vlivů na lokality soustavy
Natura 2000 samostatně a po ukončení procesu EIA, jde o tzv. dodatečné dobrovolné
hodnocení vlivů dálnice D1 Turany – Hubová na lokality soustavy Natura 2000,
k němuž se zavázaly slovenské úřady na základě dohody s DG Environment Evropské
komise. Hodnocení se tedy provádí mimo právní rámec Slovenské republiky, a to podle
požadavků článku 6.3 směrnice 92/43/EHS a příslušné doporučené metodiky EK (DG
Environment 2001).
Hodnocení je provedeno podle oficiální české metodiky (MŽP ČR 2007), která
procesně i věcně splňuje požadavky článku 6.3 směrnice 92/43/EHS. V expertním
týmu jsou zastoupeny osoby, které jsou nositeli speciální autorizace pro provádění tzv.
naturového hodnocení podle § 45i českého zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a
krajiny, v platném znění.
Expertní tým provedl hodnocení nezávisle na předcházejících dílčích hodnoceních.
Všechna dosud provedená dílčí posouzení jsou brána jako základ pro hodnocení, avšak
bylo provedeno nové, zcela nezávislé hodnocení (tj. z pokladů byla převzata pouze
relevantní ověřená data).
5
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000

Hodnocení je podloženo vlastním terénním šetřením. Skutečnost, že na trase dálnice již
byly provedeny přípravné práce, však terénní šetření v některých případech značně
komplikovala. V roce 2008 proběhl sice průzkum bioty v dotčeném území (Anonymus
2008), jehož výsledky byly podkladem zpracovaného hodnocení, avšak průzkum nebyl
specificky zaměřen na potvrzení nebo vyvrácení přítomnosti předmětů ochrany
soustavy Natura 2000. V současnosti je doplnění těchto informací v některých
případech již nemožné. Při hodnocení byl všude tam, kde to bylo možné, posuzován
stav před zahájením přípravných prací. V případě chybějících informací byl
aproximován výskyt předmětů ochrany podle navazujících porostů s využitím principu
předběžné opatrnosti.
Postup hodnocení
Pro dobrovolné dodatečné hodnocení dopadů dálnice D 1 Turany – Hubová na lokality
soustavy Natura 2000 byl použit postup, doporučovaný Ministerstvem životního prostředí
České republiky nositelům zvláštní autorizace pro provádění tzv. naturového hodnocení.
Tento postup byl publikován ve Věstníku Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP ČR
2007) a plně odpovídá jak požadavkům samotné směrnice 92/43/EHS o stanovištích, tak i
doporučené příručky pro hodnocení, vydané Evropskou komisí (EK 2001). Česká metodika se
ovšem obsahově od příručky Evropské komise liší – zabývá se podrobně pouze vlastním
hodnocením, nikoli tzv. screeningem ani postupem podle článku 6.4 směrnice 92/43/EHS. To
je ovšem zcela v souladu se zadáním této studie podle dohody s DG Environment: předmětem
této studie je právě pouze vlastní hodnocení (tzv. „main assessment“) vlivů záměru na
předměty ochrany a integritu lokalit soustavy Natura 2000, nikoli předcházející či případné
následné fáze rozhodovacího procesu.
Postup vlastního hodnocení podle výše uvedené metodiky (MŽP 2007) byl následující.
V únoru 2012 začalo vyhodnocování údajů o záměru na základě DSP a dalších domluvených
zmírňujících opatření. Pro jednotlivé stavební objekty byly stanoveny potenciální vlivy
záměru během přípravy, výstavby a vlastního provozu.
Dále proběhl sběr údajů o dotčených naturových lokalitách. Ze seznamů předmětů ochrany,
poskytnutých ŠOP SR, byly vyloučeny ty, které nemohou být záměrem vůbec dotčeny.
U ostatních byla provedena rekognoskace toho, zda se v trase dálnice nebo v jejím okolí
vyskytují a zda na ně může mít stavba nebo provoz vliv, a to včetně nepřímých vlivů jako
např. omezení migrační prostupnosti, rušení atd.
Při vlastním hodnocení byly identifikované vlivy záměru testovány vůči jednotlivým
předmětům ochrany a zjišťována míra jejich významnosti.
V průběhu hodnocení se NDS na základě konzultací zavázala k realizaci dalších opatření nad
rámec platné DSP i dříve dohodnutých zmírňujících opatření, která umožní lepší integraci
dálnice do okolního prostředí a povede ke zmírnění některých jejích vlivů. Popis těchto
opatření je obsahem dopisu ze dne 10. 7. 2012, který je v příloze č. 4 tohoto hodnocení.
Oproti standardnímu naturovému hodnocení má toto hodnocení dálnice D 1 Turany – Hubová
dvě zásadní specifika.
Zaprvé, údaje pro mnohé z předmětů ochrany (výskyt, ekologie, populační dynamika)
v dotčeném území nejsou dostatečné a není možné provést standardní zoologické a botanické
6
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
průzkumy. Sběr dat by musel probíhat po celou vegetační sezónu 2012 a vlastní vyhodnocení
by bylo možné provést teprve v zimních měsících. Podmínky kontraktu však toto vylučují. Je
proto třeba mít na paměti, že oproti standardnímu naturovému posuzování jsou množství a
kvalita dat o dotčených předmětech ochrany výrazně nižší.
Zadruhé, hodnocení se provádělo nikoli před zahájením stavby, ale až poté, kdy v roce 2009
došlo k provedení přípravných prací, spočívajících zejména v odlesnění a odhumusování z
celé pozemní trasy dálnice. V těchto úsecích nemohlo být hodnocení provedeno na základě
vlastního přesného mapování v trase budoucí dálnice, ale podle dostupných podkladů o
výskytu předmětů ochrany před zahájením prací (zejm. Anonymus 2008, Topercer et al. 2009,
údaje ŠOP SR 2012) a v případě potřeby podle odhadu a extrapolace poměrů v navazujících
porostech.
Oba tyto metodické problémy byly řešeny využitím principu předběžné opatrnosti: pokud
nejsou jasné argumenty pro vyloučení výskytu předmětu ochrany a významně negativního
vlivu na něj, je výsledný vliv posouzen jako významně negativní.
7
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
2
Údaje o záměru
2.1 Základní údaje
Název záměru: Diaĺnica D1, úsek Turany – Hubová
Investor: Národná diaĺničná spoločnosť, a.s., Mlýnské Nivy 45, 821 09 Bratislava
Projektant: DOPRAVOPROJEKT a.s., Kominárská 2-4, 832 03 Bratislava
Datum zpracování DSP: březen 2008
Záměr je předložen k posouzení v podobě dokumentace pro stavební povolení (DSP), která je
však podstatně doplněna. Za referenční (výchozí) podklady pro hodnocení jsou považovány:
 Platná dokumentace pro stavební povolení (DSP) z roku 2008 bez plánovaného ekoduktu
SO 215-00 v km 3,575 - Bekeč I. et al., 2008: Diaľnica D1 Turany - Hubová. Sprievodná
práva dokumentácie na stavebné povolenie stavby (DSP). Dopravoprojekt, a.s., 212 pp.;
Bekeč I., Kňažická M., 2008: Diaľnica D1 Turany - Hubová DSP. Část N - Vplyv stavby
na životné prostredie. Dopravoprojekt, a.s., 12 pp.
 Návrh nového ekoduktu v km 0,300 u křižovatky Turany, který je samostatnou stavbou
nezahrnutou do DSP; v roce 2012 prochází samostatným procesem EIA s následným
územním a stavebním řízením. Návrh prošel v červenci 2012 další úpravou (viz příloha
4);
 Návrh dalších opatření k zajištění migrační prostupnosti dálnice (viz příloha 4);
 Návrh zmírňujících opatření pro ptáky a netopýry na mostních objektech nad řekou
Váh (z nichž některá nejsou uvedena v DSP), dohodnutý NDS se ŠOP SR;
 Vybrané inženýrskogeologické studie a hydrogeologické posudky, které byly
zpracované po vzniku DSP (v letech 2009 – 2011).
 Oficiální data o předmětech ochrany dotčených lokalit soustavy Natura 2000 ŠOP SR
(z neveřejných databází ŠOP SR);
 Projekt monitoringu (Dopravoprojekt, 01/2009), verze z 06/2012
Podklady jdou nad rámec dokumentace EIA, obsahují opatření navržená pro zmírnění
negativních vlivů záměru na předměty ochrany CHVÚ a ÚEV.
2.2 Popis záměru
Zdůvodnění záměru: dálniční tah D1 je na Slovensku hlavním silničním tahem ve směru
západ – východ. Je součástí evropské trasy E50.
Účel a cíl stavby: základním cílem stavby je vybudování moderní kapacitní pozemní
komunikace – dálnice pro bezpečné a plynulé vedení převážně tranzitní automobilové
dopravy v řešeném území. Úsek Turany – Hubavá bude spolu s navazujícími úseky dálnice
plnit také funkci spojení Bratislavy a oblasti Pováží s regiony Turiec, Orava, Liptov a s
Polskem (především prostřednictvím navazující rychlostní silnice R3). Zároveň bude
dosaženo plynulejšího, rychlejšího a bezpečnějšího spojení průmyslových center – krajského
města Žiliny a okresních měst Martin, Ružomberok a Liptovský Mikuláš s výhledovým
napojením Dolního Kubína prostřednictvím rychlostní silnice R3.
Umístění stavby: kraj Žilinský; katastrální území: Turany, Ratkovo, Šútovo, Kraľovany,
Stankovany, Švošov, Hubová
Předpokládaný termín zahájení a dokončení stavby: stavba byla zahájena v říjnu 2009 a
následně v průběhu roku 2010 přerušena, v současnosti na stavbě neprobíhají žádné práce.
Stavba bude zřejmě rozdělena na dva úseky, plánuje se, že budování úseku Turany –
8
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Kraľovany by mohlo být zahájeno v roce 2015, k dokončení celé stavby by mohlo dojít
nejdříve na v roce 2018.
Rozsah stavby: Dálnice D1 v úseku Turany – Hubová je v návaznosti na další úseky navržena
jako čtyřproudá (se dvěma jízdními pruhy v každém směru) směrově dělená komunikace
kategorie D 26,5/100 (parametry řešeného úseku vyhovují navrhované rychlosti 100 km/hod).
Celková délka úseku Turany – Hubová je 13.575 m.
Součástí stavby jsou:
 křižovatky: Kraľovany, Turany a Hubová,
 výstavba Střediska správy a údržby dálnic Stankovany na ploše cca 3,8 ha,
 dálniční tunely Rojkov a Havran – délka tunelu Rojkov je 1.722,5 m a tunelu Havran
2.828 m (v levých tunelových rourách),
 ekodukt v km 0,300 východně od křižovatky Turany,
 zmírňující opatření pro ptáky a netopýry,
 další zmírňující opatření a biologický monitoring.
Obr. 1 Orientační mapa záměru Dálnice D1, úsek Turany – Hubová, v měřítku 1 : 50 000
Níže jsou popsány možné vlivy záměru, které se mohou projevit na lokality Natury 2000 a
jejich předměty ochrany. Jedná se o možné vlivy vzniklé ve fázi přípravy (která již z velké
části proběhla), stavby i provozu dálnice; jsou uvedeny jako údaje o vstupech a výstupech.
Údaje o vstupech
Půda
Výstavbou dálnice dojde k velkoplošnému záboru půdy; pozemní komunikace – plocha
vozovky: 188 694 m2; křižovatky – plocha vozovky: 15 777 m2. Před zahájením stavby byla
provedena skrývka ornice a její uložení na speciální skládky. Půda, která nebude použita pro
následné ohumusování násypů, bude využita k zemědělským nebo jiným vhodným účelům.
Dočasné zábory tvoří zejména mezideponie vytěžených zemin a stavební dvory, přesné
umístění a rozloha dočasných záborů se ještě mohou změnit. Mezideponie jsou plánovány: u
9
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
západního portálu tunelu Rojkov – 9.000 m2, u křižovatky Kraľovany – 6.660 m2, velká
deponie na levém břehu Váhu nad východním portálem tunelu Rojkov – 35.920 m2 a u
východního portálu tunelu Havran – 23.000 m2; stavební dvory: hlavní stavební dvůr u
křižovatky Kraľovany – 11.000 m2, pomocný dvůr 1 u křižovatky Turany – 3.800 m2,
pomocný dvůr 2 v k. ú. Šútovo v km 1,98 – 3.800 m2, pomocný dvůr 3 u Kraľovanského
jezírka v km 3,05 – 6.640 m2 a pomocný dvůr 4 u mostu Hubová v km 13,3 – 3.000 m2.
Kácení dřevin
V trase dálnice (mimo tunelových úseků) došlo k vykácení dřevin, rozsah kácení je
specifikován v inventarizaci dřevin, která je součástí DSP.
Voda
Pitná voda bude využívána při provozu pouze v areálu SSÚS, denní spotřeba je odhadována
na 9 m3.
Energetické zdroje
Vytápění objektu SSÚS bude řešeno zkapalněným plynem (propan), který bude uskladněn ve
venkovních nádržích. Elektrický příkon zařízení instalovaných v tunelech činí cca 3 MW,
instalovaný příkon SSÚD je cca 700 kW.
Horninové prostředí a surovinové zdroje
Niveleta dálnice je navržena mimo jiné s ohledem na vyrovnanou bilanci zemních prací, je
snahou, aby maximální množství vytěžených zemin bylo použito pro výstavbu násypů. Tím je
zajištěna úspora surovin a též dochází k redukci nákladů na přepravu zemin. Při součtu všech
zemních prací, zejména díky výrubu z tunelů Rojkov a Havran, mírně převažují výkopy nad
násypy. V případě potřeby je možné kamenivo odebrat z těženého ložiska Kraľovany II.
Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu
Výstavbou úseku D1 Turany – Hubová se předpokládá návaznost na přímo sousedící úseky,
stavba D1 Dubná Skala – Turany je v současnosti ve výstavbě, stavba Hubová – Ivachnová je
v přípravě. V delším výhledu se předpokládá napojení rychlostí silnice R3 od Dolného
Kubína, místo napojení na D1 dosud nebylo stanoveno, projektově připravené je napojení
buď údolím Oravy na křižovatku Kraľovany, nebo dolinou Komjatná na křižovatku Hubová.
Stavba je v konfliktu s vedením některých inženýrských sítí (zejména: vedení vysokého
napětí, datové kabely, plynovody a vodovody), které bude nutné buď přeložit nebo upravit. Po
dokončení nebude mít stavba zásadní vliv na stávající silniční síť, nicméně během stavby
bude nutné počítat s komplikacemi při výstavbě křižovatek a při dopravě stavebního
materiálu. Veškerý materiál na stavbu bude muset být dopravován po stávající I/18, resp. I/70,
vzhledem k řídké silniční síti dané obtížným terénem nebude možné prakticky využít jiných
silničních komunikací.
Údaje o výstupech
Ovzduší
Dálnice D1 bude novým zdrojem znečištění ovzduší. Problematika ovzduší byla řešena
rozptylovou studií, která je součástí DSP. Hlavní škodlivinou z provozu na silničních
komunikacích z hlediska vegetace jsou oxidy dusíku a těkavé organické sloučeniny (VOC).
Oxidy dusíku přispívají k acidifikaci prostředí a způsobují eutrofizaci, VOC se podílejí na
vzniku fotochemického smogu, jehož složky při vysokých koncentracích (především přízemní
ozon) poškozují rostlinná pletiva. Nejcitlivějším územím na trase D1 je zřejmě Rojkovské
rašeliniště, acidifikace prostředí v oblasti s vápencovým podložím není rizikem, nicméně
negativně se může projevovat eutrofizace vlivem atmosférické depozice oxidů dusíku a též
poškozování ozonem. Situace po zprovoznění záměru by se neměla příliš lišit od současného
stavu, jelikož stávající I/18 vede v těsné blízkosti rašeliniště, na druhou stranu u ústí tunelů
zřejmě bude docházet ke zvyšování koncentrace škodlivin, především při zhoršených
10
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
rozptylových podmínkách. Za určitých okolností nelze vyloučit akutní negativní vlivy na
okolní vegetaci, kvantifikace tohoto vlivu je ovšem obtížná.
Odpady
Běžné odpady budou vznikat při stavbě ve stavebních dvorech a při provozu v SSÚD
Stankovany. Přebytečný materiál z ražby tunelů Rojkov a Havran, který nebude použit na
stavbě, ani nenajde jiné uplatnění, bude moci být uložen v lomu Skladaná skala východně od
Švošova.
Odpadní vody
Dešťové vody z vozovek jsou odváděny uliční kanalizací do odlučovačů ropných látek a až
poté odtékají do vodotečí. V zimním období budou dešťové vody obsahovat zvýšené
koncentrace solí díky chemickému posypu. Vlivem velkého ředění v toku Váhu, je možné
vyloučit negativní vlivy na vodní živočichy a vegetaci. Opatření na ochranu povrchových a
podzemních vod jsou navržena rovněž v areálu SSÚD Stankovany. Splaškové vody ze SSÚS
budou předčištěny na malé biologické čističce vod a následně odvedeny do dešťové
kanalizace ústící do Váhu.
Podzemní vody
Vliv na pozemní vody lze předpokládat především tam, kde dojde k výrazným zásahům do
horninového prostředí, to se týká zejména tunelů Rojkov a Havran. Možné vlivy stavby na
podzemní vody byly zpřesněny podrobným inženýrskogeologickým průzkumem (Grenčíková
et al. 2009) a následnými studiemi. Z hlediska posuzování vlivů záměru na lokality Natura
2000 je důležitý hlavně prostor v okolí západního portálu tunelu Rojkov. Stručný souhrn
geologických poznatků ve vztahu k Rojkovskému rašeliništi je obsažen v kapitole 3.3 (popis
ÚEV Veľká Fatra).
Hluk
Výstavbou dálnice D1 vznikne zcela nový liniový zdroj hluku, zatížení většiny obyvatel
silničním hlukem v sídlech po realizaci D1 sice poklesne, nicméně hlučnost v blízkosti nové
silnice oproti stávající I/18 vzroste nejen vlivem vyšší intenzity dopravy, ale zejména vyšší
rychlostí projíždějících vozidel. Je možné konstatovat, že celková zátěž životního prostředí
hlukem z dopravy se zvýší. Podkladem pro DSP byla hluková studie, na jejímž základě byla
upřesněna protihluková opatření zaměřená na ochranu obyvatel. V rámci aktualizace DSP
bude aktualizována též hluková studie, v rámci této studie budou zohledněny požadavky na
zmírnění hlukového rušení živočichů vlivem silničního provozu, jedná se především o
protihlukové stěny na mostech o výšce 2 m a dále realizaci stěny o výšce 3 m v km 4,552 –
6,552 (podél jižního okraje dálnice).
Riziko havárií
Výstavbou dálnice D1 obecně poklesne riziko silničních nehod. Sjízdnost a dobrý stav dálnice
D1 v úseku Turany – Hubová bude udržován prostřednictvím SSÚD Stankovany. Pro
zajištění rychlého přístupu do tunelů Rojkov a Havran v případě havárie je zřízen speciální
technický sjezd, který bude ústit před západním portálem tunelu Havran. Riziko kontaminace
životního prostředí ropnými látkami při haváriích bude sníženo vybudováním uliční
kanalizace, která veškeré vody z vozovek odvádí do vodotečí přes odlučovače ropných látek.
Akumulační prostor odlučovačů by měl rovněž zamezit či zpomalit šíření dalších látek
nebezpečných vodám.
11
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
3
3.1
Údaje o lokalitách soustavy Natura 2000
Soustava Natura 2000 na Slovensku
Slovenská republika se stala 1. 5. 2004 členskou zemí Evropské unie. Uvedeným dnem jí
vznikla povinnost vymezit a vyhlásit na svém území soustavu Natura 2000 podle příslušných
směrnic EU (147/2009/EC o ptácích a 92/43/EEC o stanovištích). Ta byla po legislativní
stránce naplněna novelizací zákona č. 543/2002 Zb., o ochrane prírody a krajiny (dále jen
„ZOPK“).
ZOPK neuvádí termín „Natura 2000“, nicméně v § 28 popisuje vytvoření „souvislé evropské
soustavy chráněných území“, tvořené chráněnými ptačími územími (§ 26) a územími
evropského významu (§ 27).
Na Slovensku v současnosti (od roku 2004) existuje celkem 38 CHVÚ a 382 ÚEV. Dalších
97 ÚEV, navržených k doplnění, se od roku 2011 projednává s Evropskou komisí. CHVÚ se
vyhlašují samostatnými nařízeními vlády, ÚEV jsou naopak všechna zařazena do společného
dokumentu, tzv. národního seznamu, který je kodifikován výnosem MŽP SR.
Základní povinností každého členského státu EU je zabezpečit provádění tzv. naturového
hodnocení, tj. hodnocení vlivů plánů a/nebo projektů, u nichž existuje pravděpodobnost, že by
mohly mít závažný vliv na lokality soustavy Natura 2000. Provádění naturového hodnocení
upravuje zejména odst. 2 § 28 ZOPK. Formulace tohoto i navazujících ustanovení není zcela
v souladu s požadavky výše uvedených směrnic, což Slovenské republice opakovaně působí
problémy jak praktického rázu, tak při jednáních s Evropskou komisí o kofinancování
zejména velkých infrastrukturních projektů. EK totiž požaduje, aby naturové hodnocení plně
odpovídalo požadavkům směrnice, neboť jedině takovým způsobem je plně zajištěna
adekvátní ochrana soustavy Natura 2000. Proto jde předkládané hodnocení, splňující
požadavky EK, nad rámec slovenské legislativy.
3.2
Identifikace dotčených lokalit soustavy Natura 2000
„Územia európskeho významu“ (ÚEV) a „chránená vtáčia územia“ (CHVÚ) jsou
vyhodnocena jako dotčená, pokud:
 jsou v přímém územním střetu se záměrem (např. zábor půdy, kácení dřevin),
 jsou ovlivněna v souvislosti s výstupy – složkovými přenosy (ovzduší, voda, hluk),
 jsou ovlivněna v souvislosti se stavbou (rušení).
Záměr výstavby dálnice D1 Turany – Hubová se v některých svých částech přímo dotýká
následujících ÚEV a CHVÚ:
1. SKUEV0238 Veľká Fatra – dochází k územnímu střetu dálnice a ÚEV v k. ú.
Kraľovany v km 5,38 – 6,25; 6,55 – 7,05, dále k. ú. Stankovany v km 8,0 – 9,15;
celková délka střetu je 2 330 m. Došlo ke smýcení lesních porostů. K přímým vlivům
patří zábor biotopů a usmrcování živočichů. Uvažovány jsou i nepřímé vlivy stavby
a provozu dálnice (fragmentace biotopů, rušení živočichů).
2. SKUEV0252 Malá Fatra – dochází k územnímu střetu dálnice a ÚEV v k. ú.
Kraľovany v km 3,45 - 4,08, celková délka střetu je 700 m. K přímým vlivům patří
zábor biotopů a usmrcování živočichů. Uvažovány jsou i nepřímé vlivy (fragmentace
biotopů, rušení živočichů).
3. SKUEV0253 Váh – dochází k územnímu střetu koridoru dálnice a ÚEV v k. ú.
Kraľovany v km 4,15 – 4,25 a v km 6,26 – 6,55, dále v k. ú. Stankovany v km 9,33 –
12
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
9,46 a na k. ú. Hubová, Švošov v km 13,32 – 13,40; celková délka přímého střetu je
510 m. Na březích řeky dojde k zakládání mostních pilířů a dále k ovlivnění
břehových porostů. Jsou uvažovány také nepřímé vlivy stavby a provozu dálnice na
řeku Váh (znečištění vody, změna břehových porostů v blízkosti mostů).
4. SKCHVÚ013 Malá Fatra – dochází k územnímu střetu dálnice a CHVÚ v k. ú
Kraľovany v km 2,08 – 3,0 a 3,45 – 4,08, tzn. 1 550 m. Kromě záboru a fragmentace
biotopů a zvýšení mortality ptáků jsou hodnoceny i nepřímé vlivy (zejm. rušení).
Tyto lokality byly identifikovány jako dotčené.
Dále se v blízkosti dálnice vyskytuje ÚEV Šíp (SKUEV0663). Dálnice D1 se k hranici ÚEV
přibližuje na nejkratší vzdálenost cca 250 m. Záměr může mít nepřímé vlivy zejm. na
populaci medvěda hnědého v této lokalitě (rušení, ohrožení migrace do jiných ÚEV), proto
byla ÚEV Šíp také vyhodnocena jako dotčená.
Byl vyhodnocen výskyt předmětů ochrany těchto lokalit v trase dálnice a možné dotčení při
její stavbě i provozu, a to níže v kapitole 3.2 v tabulkách. Pro každý předmět ochrany je
uveden kód a slovenský název typu přírodního stanoviště (a biotop), vědecký (latinský), český
a slovenský název druhu, dále možnost dotčení, která je hodnocena v kategoriích:
ANO – pokud je předmět ochrany identifikován jako dotčený,
NE – pokud je možné vyloučit vlivy záměru na předmět ochrany.
Na závěr je uveden komentář k danému předmětu ochrany. Hvězdičkou (*) jsou označeny tzv.
prioritní předměty ochrany podle příloh I a II směrnice 92/43/EHS, které jsou z hlediska
evropského práva požadovány za zvláště významné.
Popis dotčených lokalit je uveden v kapitole 3.2, popis dotčených předmětů ochrany pak
společně s hodnocením vlivů v kapitole 4.2.
Z dalších lokalit soustavy Natura 2000 se v okolí záměru vyskytuje ještě ÚEV Močiar (250
m) a CHVÚ Chočské vrchy (1 000 m).
ÚEV Močiar (SKUEV0254) leží na pravém břehu Váhu severně od hlavní železniční trati
Ružomberok – Vrútky, cca 750 m SZ od obce Rojkov. Dálnice D1 se k hranici ÚEV Močiar
přibližuje na nejkratší vzdálenost cca 250 m. Předmětem ochrany ÚEV Močiar je 5 typů
evropských stanovišť a dva druhy živočichů:
1340* – Vnitrozemské slané louky,
6210 – Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (FestucoBrometalia), * význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště,
6410 – Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách
(Molinion caeruleae),
7210* – Vápnitá slatiniště s mařicí pilovitou (Cladium mariscus) a druhy svazu Caricion
davallianae,
7230 – Zásaditá slatiniště,
kuňka žlutobřichá (Bombina variegata),
vrkoč útlý (Vertigo angustior).
Prakticky veškeré předměty ochrany jsou vázané na aktivní vývěry minerálních vod, které
jsou dnes z větší části zachyceny vrty a z poškozených vrtů volně vytékají na povrch půdy.
Kolem vývěrů se vytvořily typické travertinové štíty, které osidluje iniciální slanomilná
13
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
vegetace (biotop Sl2). Lokalita nebude záměrem přímo dotčena, negativní vlivy by mohly
nastat pouze v případě, že by došlo k narušení výstupových cest minerálních pramenů. Hlavní
vývěry minerálních vod v ÚEV Močiar leží na úrovni cca 440 m n. m. (hladina Váhu v této
oblasti odpovídá cca 330 m n. m.) a niveleta vozovky u západního portálu tunelu Rojkov má
úroveň cca 436 m n. m. Jelikož výkopové práce v oblasti západního portálu tunelu Rojkov
nebudou probíhat výrazně níže, než je úroveň vývěrů v Močiaru, je riziko ovlivnění vývěrů
zanedbatelné. Celková mineralizace vody na jednom z vrtů (LM-159) je cca 4500 mg/l, obsah
CO2 v rozmezí 1000–2500 mg/l a koncentrace síranů dosahuje cca 1500 mg/l, vzhledem ke
zvýšené teplotě je možné předpokládat hloubku oběhu vody cca 300–400 m pod erozní bází
Váhu. Pirman (2010) uvádí, že vzhledem k nízké koncentraci síranů na Rojkově (nelze
jednoduše vysvětlit efektem ředění prostými vodami) není jisté, zda spolu obě skupiny
pramenů geneticky souvisejí. Je pravděpodobné, že výstupové cesty obou skupin pramenů (na
levém a pravém břehu Váhu) jsou samostatné a tudíž umělé zásahy v jedné vývěrové oblasti
se nijak neprojeví na vydatnosti pramenů na druhé straně Váhu. Z uvedených důvodů
nepovažujeme ÚEV Močiar za dotčené.
CHVÚ Chočské vrchy (SKCHVU050) se nachází asi 1 km od trasy dálnice v její východní
části u Švošova. Předměty ochrany jsou druhy ptáků: sokol stěhovavý, orel skalní, výr velký,
tetřev hlušec, datlík tříprstý, žluna šedá, sýc rousný, kulíšek nejmenší, jeřábek lesní, ťuhýk
šedý. Tato CHVÚ nebyla identifikována jako dotčená z těchto důvodů: nedochází k
územnímu konfliktu, s výjimkou ťuhýka šedého se jedná o předměty ochrany obývající
převážně lesní biotopy (u ťuhýka šedého však není pravděpodobná migrace přes těleso
dálnice), jde o druhy, které nepodnikají pravidelné přesuny ani migrace s výjimkou sokola
stěhovavého (loví ve větších výškách a jeho střety s projíždějícími automobily nejsou
pravděpodobné) a orla skalního (eliminace mortality v souvislosti s dálnicí je řešena v rámci
CHVÚ Veľká Fatra). CHVÚ Chočské vrchy proto nebylo identifikováno jako dotčená
lokalita.
Žádná další ÚEV a CHVÚ nebyla identifikována jako dotčená.
14
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
3.3
Popis dotčených lokalit soustavy Natura 2000
Název:
ÚEV Veľká Fatra
Kód lokality: SKUEV0238
43 600,81 ha
Rozloha:
Pro Veľkou Fatru jsou charakteristické zachovalé rozsáhlé lesy, nachází se zde široká škála
lesních typů (od dubovo-bukového až po klečový lesní vegetační stupeň). Nejčastěji jsou
vyvinuty bučiny. Nacházejí se zde i rozsáhlé komplexy přirozených smrčin. Reliktní charakter
mají společenstva kosodřeviny (Pinion mugo) a borovice (Pulsatillo slavicae-Pinion),
vzácněji ostrůvky teplomilných doubrav. Část hřebenů je odlesněná a přeměněná na druhově
bohaté louky s četnými niválními prvky (lavinová pole, nivální deprese apod.) a dalšími
extrémními stanovišti. Vegetace Veľké Fatry je velice pestrá, se zastoupením horských, ale i
teplomilných druhů a mnoha endemických druhů a poddruhů. Veľká Fatra patří k
nejvýznamnějším refugiím velkých šelem (medvěd, rys, vlk) a dalších typických horských
druhů živočichů (Anonymus 2005b).
Obr. 2 Mapa ÚEV Veľká Fatra (červeným oválem vyznačena oblast dotčená záměrem)
Tabulka
15
1
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Předměty ochrany SKUEV0238 Veľká Fatra – typy evropských stanovišť
Typ evropského stanoviště (kód biotopu podle
Katalogu biotopů Slovenska - Stanová,
Možnost
Kód Valachovič 2002)
dotčení Komentář
Maloplošný výskyt (cca 0,005
3160 Prirodzené dystrofné stojaté vody (Vo3)
ANO ha) na Rojkovském rašeliništi.
Horské vodné toky a ich drevinová vegetácia so
Stanoviště se nevyskytuje v
3240 Salix eleagnos (Br4)
NE
prostoru stavby.
Stanoviště se nevyskytuje v
4070* Kosodrevina (Kr10)
NE
prostoru stavby.
Stanoviště se nevyskytuje v
4080 Spoločenstvá subalpínskych krovín (Kr4)
NE
prostoru stavby.
Alpínske a subalpínske vápnomilné travinnobylinné
Stanoviště se nevyskytuje v
6170 porasty (Al3, Al4)
NE
prostoru stavby.
Stanoviště se nevyskytuje v
6190 Dealpínske travinnobylinné porasty (Tr5)
NE
prostoru stavby.
Suchomilné travinnobylinné a krovinové porasty na
vápnitom podloží (*dôležité stanovištia
Nebudou dotčeny výskyty v
6210 Orchideaceae) (Tr1)
NE
rámci ÚEV.
Kvetnaté vysokohorské a horské psicové porasty
6230* na silikátovom substráte (Tr8)
NE
6430
Vlhkomilné vysokobylinné lemové spoločenstvá na
poriečnych nivách od nížin do alpínskeho stupňa
(Br4, Lk5)
6510
Nížinné a podhorské kosné lúky (Lk1)
NE
6520
Horské kosné lúky (Lk2)
NE
7140
Prechodné rašeliniská a trasoviská (Ra3)
NE
7220* Penovcové prameniská (Pr3)
ANO
NE
7230
Slatiny s vysokým obsahom báz (Ra6)
Karbonátové skalné sutiny alpínskeho až
8120 montánneho stupňa (Sk4)
Nespevnené karbonátové skalné sutiny
8160* montánneho až kolinného stupňa (Sk6)
Karbonátové skalné steny a svahy so štrbinovou
8210 vegetáciou (Sk1)
ANO
NE
NE
NE
8310
Nesprístupnené jaskynné útvary (Sk8)
NE
9110
Kyslomilné bukové lesy (Ls5.2)
NE
9130
Bukové a jedľové kvetnaté lesy (Ls5.1)
9140
Javorovo-bukové horské lesy (Ls5.3)
ANO
NE
16
Stanoviště se nevyskytuje v
prostoru stavby.
Maloplološný výskyt (cca 0,1 ha)
na Rojkovském rašeliništi. Dále
je uváděn výskyt devětsilových
lemů z břehu Váhu pod
severními svahy Kopy (Topercer
et al. 2009).
Nebudou dotčeny výskyty v
rámci ÚEV.
Stanoviště se nevyskytuje v
prostoru stavby.
Je udáván výskyt 0,3 ha na
Rojkovském rašeliništi
(Topercer et al. 2009), avšak
podle Katalogu biotopů
Slovenska lze tuto vegetaci
hodnotit v rámci stanoviště
7230.
Maloplošné nevyhraněné
výskyty na Rojkovském
rašeliništi jsou hodnoceny v
rámci stanoviště 7230.
Výskyt cca 1,1 ha na
Rojkovském rašeliništi. Možné
ovlivnění vodního režimu
lokality.
Stanoviště se nevyskytuje v
prostoru stavby.
Stanoviště se nevyskytuje v
prostoru stavby.
Stanoviště se nevyskytuje v
prostoru stavby.
Stanoviště se nevyskytuje v
prostoru stavby.
Stanoviště se nevyskytuje v
prostoru stavby.
Zábor cca 2,5 ha a fragmentace
dle Peťkové, Mika (2007).
Stanoviště se nevyskytuje v
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Kód
9150
Typ evropského stanoviště (kód biotopu podle
Katalogu biotopů Slovenska - Stanová,
Možnost
Valachovič 2002)
dotčení Komentář
prostoru stavby.
Vápnomilné bukové lesy (Ls5.4)
ANO
9180* Lipovo-javorové sutinové lesy (Ls4)
ANO
9410
Horské smrekové lesy (Ls9.1, Ls9.2)
Lužné vŕbovo-topoľové a jelšové lesy (Ls1.3,
91E0* Ls1.4)
Reliktné vápnomilné borovicové a smrekovcové
91Q0 lesy (Ls6.2)
NE
NE
NE
Nevyhraněné porosty se
vyskytují na severním svahu
Kopy a dále v prostoru
východního portálu tunelu
Rojkov.
Nevyhraněný porost (cca
0,1 ha) v úžlabí potoka na
severním svahu Kopy.
Stanoviště se nevyskytuje v
prostoru stavby.
Stanoviště se nevyskytuje v
prostoru stavby.
Stanoviště se nevyskytuje v
prostoru stavby.
Typy evropských stanovišť, které nejsou v ÚEV předmětem ochrany, ale mají zde cenný výskyt
Výskyt cca 0,2 ha na
Rojkovském rašeliništi. Možné
Brezové, borovicové a smrekové lesy na
ovlivnění vodního režimu
91D0* rašeliniskách (Ls7.1)
ANO lokality.
Tabulka 2 Předměty ochrany SKUEV0238 Veľká Fatra – evropsky významné druhy
Vědecký
název
Český název Slovenský Možnost
název
dotčení
Komentář
Rostliny/Rostliny
Adenophora
lilifolia
Zvonovec
liliolistý
Zvonovec
ľaliolistý
NE
Druh nebyl v prostoru stavby zaznamenán.
*Campanula Zvonek
serrata
kopinatý
Zvonček
hrubokoreň
ový
NE
Druh nebyl v prostoru stavby zaznamenán.
*Cyclamen
fatrense
Cyklámen
fatranský
NE
Druh nebyl v prostoru stavby zaznamenán.
Cypripedium Střevíčník
calceolus
pantoflíček
Črievičník
papučkový
ANO
Přímá likvidace a zásah do biotopu druhu.
*Dianthus
nitidus
Hvozdík
lesklý
Klinček
lesklý
NE
Nebyl dotčen vhodný biotop druhu.
Mannia
triandra
Mozolka
skalní
grimaldia
trojtyčinkov
á
NE
Nebyl dotčen vhodný biotop druhu.
*Pulsatilla
slavica
Koniklec
slovenský
Poniklec
slovenský
NE
Nebyl dotčen vhodný biotop druhu.
*Pulsatilla
subslavica
Koniklec
slovenský
úzkolistý
(koniklec
prostřední)
Poniklec
prostredný
NE
Nebyl dotčen vhodný biotop druhu.
Brambořík
fatranský
17
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Vědecký
název
Český název Slovenský Možnost
název
dotčení
Komentář
Bezobratlí/bezstavovce
*Callimorpha Přástevník
quadripuncta kostivalový
ria
Spriadač
kostihojový
ANO
V dotčených
ÚEV je
výskyt
velice
pravděpodobný, neboť se zde vyskytují jak
teplé prosluněné svahy, tak i dostatek živných
rostlin k jeho výskytu a to zejména v okolí 5.
km na levém břehu Váhu, na stanovištích
s extenzivní pastvou ovcí a mozaikovitou sečí
luk. V koridoru dálnice vznikly vhodné biotopy
po vykácení dřevin s následnou spontánní
sukcesí.
Carabus
variolosus
Bystruška
potočná
ANO
Druh
se
pravděpodobně
vyskytuje
v levostranných přítocích Váhu mezi km 5-7,5.
Centrum výskytu lze očekávat ve vyšších
partiích menších potoků v zalesněných
místech.
Střevlík
hrbolatý
Cucujus
Lesák
cinnaberinus rumělkový
Plocháč
červený
NE
Výskyt druhu na lokalitě nebyl zaznamenán a
vzhledem k charakteru porostů je jen velmi
málo pravděpodobný. V bukových, jižně
exponovaných porostech na pravém břehu
Váhu se vyskytuje jen velmi malé množství
mrtvého dřeva, které je navíc značně proschlé,
tudíž k vývoji tohoto druhu nevhodné. Na
levém břehu je situace obdobná, lesní porosty
nemají ani příliš vhodnou skladbu dřevin.
Eriogaster
catax
Bourovec
trnkový
Priadkovec
trnkový
NE
Druh obývá teplé výslunné polohy (střední les,
křovinaté stráně apod). Nebyl dotčen vhodný
biotop druhu.
Leptidea
morsei
Bělásek
východní
Mlynárik
východný
NE
Na území Slovenska není v dnešní době
potvrzena jediná stabilní populace. Druh nebyl
v dotčeném území zaznamenán a jeho výskyt
není pravděpodobný.
Limoniscus
violaceus
kovařík
fialový
Kováčik
fialový
NE
Druh nebyl v dotčeném území zaznamenán a
jeho výskyt není pravděpodobný.
Lucanus
cervus
Roháč
obecný
Roháč
obyčajný
NE
Druh nebyl v dotčeném území zaznamenán a
jeho výskyt není pravděpodobný.
Lycaena
dispar
Ohniváček
černočárný
Ohniváčik
veľký
ANO
Druh se vyskytuje na vlhkých loukách a kolem
vodních toků. Možný výskyt v blízkosti Váhu.
Maculinea
nausithous
Modrásek
bahenní
Modráčik
bahniskový
ANO
Druh se vyskytuje na vlhkých loukách s
výskytem živné rostliny (krvavec toten). Druh
nebyl na lokalitě zjištěn, nicméně v místech
s výskytem živné rostliny a mravenišť je jeho
výskyt pravděpodobný.
Ophiogomph Klínatka
us cecilia
rohatá
Klinovka
hadia
NE
Druh se vyskytuje na štěrkových lavicích.
Nebyl dotčen vhodný biotop druhu.
*Pseudogaur Tesařík
otina
zimolezový
excellens
Fúzač
karpatský
NE
Vyskytuje se na horských pastvinách
s výskytem zimolezu. Druh nebyl v dotčeném
území zaznamenán a jeho výskyt není
pravděpodobný.
*Rosalia
alpina
Fúzač
alpský
ANO
V bukových lesích v okolí trasy dálnice není
jeho výskyt z důvodů absence mrtvého dřeva
příliš pravděpodobný. Možný výskyt v bývalé
Tesařík
alpský
18
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Vědecký
název
Český název Slovenský Možnost
název
dotčení
Komentář
bukové pařezině. Topercer et al. (2009) udává
před zásahem na patě S svahu Kopy 0,1 ha
velkou reprodukční lokalitu.
Rhysodes
sulcatus
Rýhovec
pralesní
-
Vertigo
angustior
Vrkoč útlý
Vertigo
geyeri
Vrkoč
Geyerův
NE
Druh vázán na původní pralesy, dosti náročný
na množství mrtvého dřeva. Druh nebyl na
lokalitě zjištěn a jeho výskyt je díky absenci
vhodného substrátu pro vývoj
nepravděpodobný.
Pimprlík
mokraďný
ANO
Dojde k ovlivnění biotopu druhu v Rojkovském
rašeliništi
Pimprlík
močiarny
ANO
Dojde k ovlivnění biotopu druhu v Rojkovském
rašeliništi.
Ryby
Gobio
hrouzek
uranoscopus dlouhovousý
hrúz fúzatý
NE
Druh se v lokalitě dotčené záměrem
nevyskytuje.
Obojživelníci/ obojživelníky
Triturus
montandoni
Čolek
karpatský
Mlok
karpatský
ANO
Pravděpodobný výskyt v okolí Rojkova a v
bučinách podél Váhu
Bombina
variegata
Kuňka
žlutobřichá
Kunka
žltobruchá
ANO
Pravděpodobný výskyt v okolí Rojkova a v
bučinách podél Váhu
Vydra říční
Vydra
riečna
ANO
Řeka Váh je biotopem a významným
migračním koridorem druhu.
*Canis lupus Vlk
Vlk dravý
ANO
Záměrem je zasažen biotop druhu a migrační
prostupnost pro tento druh
Lynx lynx
Rys ostrovid
Rys
ostrovid
ANO
Záměrem je zasažen biotop druhu a migrační
prostupnost pro tento druh.
Microtus
tatricus
Hrabošík
tatranský
Hraboš
tatranský
NE
*Ursus
arctos
Medvěd
hnědý
Medveď
hnedý
ANO
Záměrem je zasažen biotop a zejména
migrační prostupnost pro tento druh, hrozí
fragmentace populace
Savci/cicavce
Lutra lutra
Nedojde k zásahu do biotopu druhu.
Netopýři/ netopiere
Barbastella
barbastellus
Netopýr
černý
Uchaňa
čierna
ANO
Ohrožen zejména přímým zabíjením při
přeletech přes dálnici za provozu
Myotis
bechsteini
Netopýr
velkouchý
Netopier
veľkouchý
ANO
Ohrožen zejména přímým zabíjením při
přeletech přes dálnici za provozu
Netopier
ostrouchý
ANO
Ohrožen zejména přímým zabíjením při
přeletech přes dálnici za provozu
Myotis
Netopýr brvitý Netopier
emarginatus
brvitý
ANO
Ohrožen zejména přímým zabíjením při
přeletech přes dálnici za provozu
Myotis
myotis
ANO
Ohrožen zejména přímým zabíjením při
přeletech přes dálnici za provozu
ANO
Ohrožen zejména přímým zabíjením při
přeletech přes dálnici za provozu
Myotis blythi Netopýr
východní
Netopýr velký Netopier
obyčajný
Rhinolophus Vrápenec
ferrumequinu velký
m
Podkovár
veľký
19
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Vědecký
název
Český název Slovenský Možnost
název
dotčení
Rhinolophus Vrápenec
hipposideros malý
Podkovár
malý
ANO
Komentář
Ohrožen zejména přímým zabíjením při
přeletech přes dálnici za provozu
Významnou disjunktní část ÚEV Veľká Fatra tvoří Rojkovské rašeliniště. Tato část leží
v blízkosti záměru a při jeho budování hrozí ovlivnění podzemních vod, které zásobují
rašeliniště. Proto je zde Rojkovské rašeliniště detailně popsáno, a to jak z hlediska
vegetačního, tak hydrogeologického.
Stručný popis flóry a vegetace Rojkovského rašeliniště
Floru a vegetaci Rojkovského rašeliniště podrobně zpracovaly Háberová, Fajmonová (1995),
velké množství floristických dat je obsaženo v monografii Príroda Veľkej Fatry (Kliment et
al. 2008). Vegetační mapování a soupis druhů byl proveden Daphne SK (Viceníková 2001), v
rámci tohoto projektu byl rovněž zkoumán hydrologický režim rašeliniště, byly provedeny
rozbory vody z mělkých sond a na vymezených plochách byly určeny základní parametry
vyvěrajících vod (pH, vodivost a teplota).
Rojkovské rašeliniště je unikátní prolínáním vegetace vápnitých slatinišť, přechodových
rašelinišť a vrchovišť na malé ploše (2,88 ha), dosud odtud bylo popsáno 17 typů vegetace a
160 druhů vyšších rostlin (Topercer et al. 2009). Jedná se o jedno z nejstarších rašelinišť na
Slovensku, které vzniklo už na konci posledního glaciálu, stáří bylo určeno na minimálně 15
000 let (např. Horsák 2002), má tudíž značný paleontologický význam, bylo zde ověřeno
velké množství reliktních druhů organismů a celkově je možné konstatovat, že jde o lokalitu
středoevropského významu (Topercer et al. 2009).
Nejvýznamnější vegetační formací na Rojkovském rašeliništi jsou vápnitá slatiniště ze sv.
Caricion davallianae, v rámci této jednotky převažují porosty zařaditelné do as. Caricetum
davallianae Dutoit 1924, jedná se o druhově velmi bohaté porosty s hojným výskytem
vzácných druhů. Kostru porostů tvoří zejména nízké ostřice: Carex panicea, C. hostiana, C.
flava agg., C. davalliana spolu se suchopýry: Eriophorun angustifolium, E. latifolium, dobře
vyvinuto je mechové patro, vysokých pokryvností dále dosahují: Equisetum palustre a
Valeriana dioica, na místech s vyrovnanějším vodním režimem se mohutně prosazuje
Menyanthes trifoliata. Na místech s velkým kolísáním hladiny podzemní vody dochází k
druhovému ochuzení a šíření bezkolence (Molinia sp.). Asociace Eleocharitetum
quinqueflorae Lüdi 1921 se maloplošně vyvíjí v okolí vývěrů, v půdě dochází ke srážení
uhličitanu vápenatého, hladina podzemní vody je celoročně vysoká a dosahuje povrchu půdy.
Vegetace je nápadná plně zapojeným mechovým patrem a nižší pokryvností vyšších rostlin.
Kromě vůdčí Eleocharis quinqueflora se pravidelně vyskytují: Eleocharis uniglumis,
Triglochin palustris, T. maritima, Carex flava agg. (zřejmě hlavně C. lepidocarpa), Tofieldia
calyculata nebo Pinguicula vulgaris, vzácně Trichophorum pumilum.
Problematická je klasifikace vegetace s vysokou pokryvnosti Menyanthes trifoliata, jedná se
plochy s trvale vysokou hladinou podzemní vody, především podél SV okraje rezervace. K
zamokření v tomto prostoru nepochybně přispívá těleso silnice I/18, které vytváří bariéru
přirozenému proudění podzemních vod. Stagnaci vod lze považovat spíše za negativní vliv,
zvyšuje se riziko eutrofizace a oproti sousedním plochám zde dochází k druhovému ochuzení
bylinného i mechového patra. Porosty s vysokou pokryvností Menyanthes trifoliata řadí
někteří autoři do sv. Sphagno warnstorfii-Tomentypnion nitentis (Viceníková 2001).
Háberová, Fajmonová (1995) vylišují na Rojkovském rašeliništi asociace: CariciMenyanthetum (Nowinski 1928) Soó 1935, Caricetum diandrae Jonas 1933 a Caricetum
rostratae Oswald 1923. Porosty řazené k uvedeným jednotkám většinou mají poměrně
vysokou pokryvnost druhů třídy Scheuchzerio palustris-Caricetea nigrae a nemají tudíž
charakter druhově chudých porostů vysokých ostřic. Pro klasifikaci v rámci sv. Sphagno
20
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
warnstorfii-Tomentypnion nitentis Dahl 1956 je nutná přítomnost kalcitolerantních rašeliníků
a dále nižší pH a snížené obsahy vápníku v podzemní vodě oproti sv. Caricion davallianae
(Chytrý ed. 2011). Považujeme za správnější vegetaci sv. Sphagno warnstorfii-Tomentypnion
nitentis na Rojkovském rašeliništi nevylišovat a veškeré nevyhraněné porosty s vachtou
(Menyanthes trifoliata) a s přítomností bazifliních slatinných druhů klasifikovat v rámci sv.
Caricion davalianae, provizorně je navrženo řazení do as. Campylio stellati-Caricetum
lasiocarpae Klötzli 1969.
Nevyhraněné mokřadní porosty s významným zastoupením Scirpus sylvaticus byly zařazeny
do as. Scirpetum sylvatici Ralski 1931 v rámci sv. Calthion palustris. Poměrně výrazná
vegetace s Carex paniculata odpovídá popisu as. Caricetum acutiformi-paniculatae Vlieger et
van Zinderen Bakker in Boer 1942, vegetace vysokých ostřic je dále zastoupena asociacemi
Caricetum acutiformis Eggler 1933 a Caricetum gracilis Savič 1926, nejedná se o typické
porosty, při pravidelném kosení by se zřejmě vyvinuly pcháčové louky (sv. Calthion
palustris). Do tohoto svazu lze též zařadit nevyhraněnou vegetaci se silným zastoupením
Filipendula ulmaria. Při mapování byly vylišeny rovněž bezkolencové louky sv. Molinion
caeruleae, i když se pravděpodobně jedná o degradovaná vápnitá slatiniště, ovšem již bez
výskytu diagnostických bazifilních druhů, současně chybí i diagnostické druhy sv. Molinion.
Rojkovské rašeliniště je významné výskytem vegetace oligotrofních vod s bublinatkou jižní ‒
Scorpidio scorpioidis-Utricularietum Ilschner ex Müller et Görs 1960 , tento druh osidluje
tůňky vzniklé po těžbě rašeliny. Vegetace s prvky vrchovišť (s rašeliníky, Eriophorum
vaginatum, Vaccinium vitis-idaea, Oxyccocus palustris ‒ nebyl nově potvrzen), která se
vyvinula v centrální části rezervace na akumulaci rašeliny, je v současnosti již
neklasifikovatelná a tradičně se popisuje jako rašelinné březiny (as. Betuletum pubescentis
Tüxen 1937).
Kromě výše zmíněných druhů se na Rojkovském rašeliništi vyskytují další vzácné duhy,
např.: Gymnadenia densiflora, Salix rosmarinifolia, Carex dioica, C. diandra, C. hostiana,
Drosera rotundifolia, Ledum palustre, Dactylorhiza lapponica, D. majalis, Equisetum
variegatum, Primula farinosa, Blysmus compressus, Stellaria palustris, Parnassia palustris,
Centaurium pulchellum.
Geologické a hydrogeologické poměry okolí Rojkovského rašeliniště
Zájmové území se nachází na úpatí horninového masivu Kopa (1187 m n. m.), v místě styku
s nivou Váhu. Masiv Kopa, který je nejsevernější částí Velké Fatry, má složitou tektonickou
stavbu, která podmiňuje též komplikované hydrogeologické poměry. Spodní část masivu
Kopa (v trase tunelu) budují slínité vápence spodnokřídového stáří náležející k fatriku, přes ně
jsou nasunuty triasové vápence a dolomity chočského příkrovu (hronikum), násunová linie
chočského příkrovu leží cca 200 výškových metrů nad úrovní tunelu Rojkov (Pirman 2010).
Tektonickou stavbu území významně ovlivňuje hluboká liniová struktura, která prochází
přibližně v ose nivy Váhu u Kral'ovan, na tento zlom (resp. celý systém zlomů, včetně zlomů,
které kříží hlavní zlomovou linii) jsou vázány vývěry minerálních vod v Stankovanech,
Rojkově a Švošově. Kvartérní sedimenty reprezentují zejména hlinitokamenité svahoviny,
které ve svahu nad rašeliništěm dosahují mocnosti okolo 10-14 m. Celý svah je silně
postižený svahovými deformacemi, blíže povrchu převažují sesuvy v různém stupni stability,
níže se uplatňují blokové pohyby, které jsou predisponovány tektonickými poruchami.
Svahoviny jsou při povrchu tvořeny úlomky pevných karbonátů, jejichž podíl nepřesahuje
40%, zbytek tvoří tuhý jíl. V dolní části svahu se svahoviny nasunuly přes aluviální sedimenty
Váhu zastoupené jílovitými štěrky, hloubka pohřbení aluviálních sedimentů se na základě
údajů z vrtů pohybuje od 3,2 do 17 m. Podloží Rojkovského rašeliniště budují převážně
aluviální sedimenty, na jižním okraji jsou zastoupeny též deluviální a proluviální sedimenty.
Hydraulické vlastnosti křídových slínovců a nadložních karbonátů se diametrálně liší.
Podložní slínité vápence jsou málo zvodnělé a vykazují nízkou propustnost, zvodnění je
21
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
vázané prakticky pouze na připovrchovou zónu a tektonické poruchy. Svahoviny spolu s
podložními zvětralinami slínitých vápenců tvoří velmi nehomogenní kolektor o mocnosti cca
13-20 m, vzhledem k vysokému podílu jílovité složky je průměrná propustnost v kolektoru
nízká. Hladina podzemní vody je závislá na morfologii terénu a na aktuálních klimatických
podmínkách, vrty byla ověřena hladina v hloubkách od 2 do 20 m, některé vrty byly dokonce
suché. Obvykle je v připovrchové zóně přítomno nad sebou několik dílčích zvodní, které jsou
navzájem odděleny smykovými plochami (Pirman 2010). Tento kolektor je napájen výhradně
atmosférickými srážkami a je odvodňován buď drobnými prameny s vydatností řádově x0,1
l/s, nebo skrytě přímo do aluviálních sedimentů na úpatí svahu. Poměrně výlučné postavení
má pramen Rojkov, vázaný na křídové slínité vápence; pramen je využíván k zásobování
obyvatel a jeho vydatnost dosahuje 4 l/s. Pramen se nachází v těsné blízkosti trasy tunelu,
přibližně v km 7,925.
Nadložní vápence a dolomity chočského příkrovu tvoří významnou hydrogeologickou
strukturu s vysokým zvodněním a velmi dobrou propustností. Karbonátová kra, která buduje
prakticky celý masiv Kopy, má rozlohu cca 18 km2 a spočívá na relativně nepropustných
slínitých vápencích; celá se uklání mírně k západu až severozápadu. Předpokládá se, že tato
hydrogeologická jednotka není díky ohraničení hlubokými údolími hydraulicky spojena s
okolními karbonátovými masivy. Povrchový odtok na tomto území prakticky neexistuje,
podstatná část srážkových vod se vsakuje a následně vyvěrá v četných pramenech na okraji
kry. Dokumentovaný celkový podzemní odtok z kry je cca 40 l/s, což je výrazně pod
infiltračními možnostmi hydrogeologické struktury. Mohutná tvorba podzemních vod je dána
vysokými srážkami (průměrně 1000 mm) a poměrně nízkým výparem (průměr 480 mm)
(Némethyová 2008). Část infiltrovaných vod se zřejmě stává součástí hlubokého oběhu
minerálních vod. Némethyová (2008) uvádí, že struktura je soustředěně drénována pouze
pramenem Teplica v Krpel'anoch, dále připouští možnost skrytého odvodňování do
kvartérních sedimentů nivy Váhu. Pirman (2010) zmiňuje dále prameny Korbelka (severně od
L'ubochni) a Kral'ovany, které spolu s pramenem Teplica (Teplička) slouží k zásobování
obyvatel pitnou vodou.
Jednotlivé vývěry vod mělkého oběhu se v závislosti na době setrvání v karbonátovém
masivu neliší pouze chemickým složením, ale též změnami vodnatosti během roku. Infiltrační
oblast pramenů Kral'ovany je vázána na nejbližší okolí vrcholu Kopa, vodnatost je silně
ovlivňována aktuálními srážkami, nicméně se výrazně neprojevují změny tlakových poměrů v
puklinovém kolektoru triasových karbonátů a tudíž jsou křivky vodnatosti vyrovnanější.
Naproti tomu vodnatost pramenů Korbelka a Rojkov v jarním období prudce roste vlivem tání
sněhu ve vyšších polohách Velké Fatry, následně se přidává efekt období maximálních srážek
(červen - červenec), koncem léta se vodnatost obvykle pozvolna snižuje a v zimním období
dosahuje přibližně třetinových hodnot oproti jarním maximům. Průběh vodnatosti během roku
je tudíž výrazně cyklický, což je opět důkazem hlubšího oběhu podzemních vod a úzké vazby
na puklinový kolektor karbonátů.
Přestože pramen Rojkov není autory hydrogeologických studií dáván do přímé souvislosti
s puklinovým kolektorem triasových karbonátů, považujeme vzhledem k uvedeným
skutečnostem vazbu za velmi pravděpodobnou. Obdobně jako u pramene Korbelka podzemní
vody z triasového kolektoru systémem hlubokých zlomů v karbonátech zřejmě vyvěrají skrytě
do mocných svahovin a na povrch mohou vytékat v druhotných pramenech níže po svahu.
Složitý systém zlomů SSZ-JJV, SSV-JJZ a SV-JZ v prostoru pramene Rojkov uvádí
Némethyová (2008), silné tektonické postižení okolí Rojkovského rašeliniště je patrné z
inženýrskogeologické mapy (Matějček 2007 in Pirman 2010), při podrobném
inženýrskogeologickém průzkumu byly přímo v trase tunelu zjištěny poruchy v km 7,525,
7,650 a 7,900 (Pirman 2010).
Geochemie podzemních vod v prostoru ŠPR Rojkovské rašeliniště
22
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
V rámci inženýrskogeologického průzkumu byly provedeny analýzy chemického složení
podzemních vod z vrtů v prostoru západního portálu tunelu Rojkov (Grečíková et al. 2010a).
Vody z většiny vrtů jsou charakterizované jako středně mineralizované s celkovou
mineralizací (součet obsahu všech rozpuštěných látek bez plynů) 435 - 828 mg/l, pH se
u většiny vzorků pohybuje
v rozmezí 7,38 - 8,04, pouze ve vrtech R4 a R11/INK-7 je díky přítomnosti CO2 pH nižší.
Výlučné postavení má vrt R11/INK-7 s mineralizaci - 1928 mg/l a vysokým obsahem CO2 1056 mg/l. Na základě svého chemického složení se analyzované vody klasifikují jako typ
Ca-HCO3, nebo při zvýšeném obsahu hořčíku jako Ca-Mg-HCO3.
Kvalita prostých vod jímaných v širším okolí Rojkova pro zásobování obyvatelstva je
popsána
v posudku Némethyové (2008), základní charakteristiky vod ze zdrojů: Kraľovany (severní
svahy Kopy), Rojkov a Korbelka (východní svahy Kopy severně od obce Ľubochňa) jsou
shrnuty v tabulce 3.
Tabulka 3 Charakteristika prostých vod jímaných v okolí Rojkova (Némethyová 2008)
pH
mineralizace
mg/l (RAS
105°C)*
Ca2+ mg/l
Mg2+ mg/l
SO42- mg/l
NO3- mg/l
Kraľovany
7,26 - 7,85
194 - 236
42,75 - 50,10
14,9 - 1,9
12,0 - 15,0
8,72 - 13,75
Rojkov
7,66 - 8,11
102 - 240
45,6 - 47,4
19,0 - 20,1
18,6 - 25,0
4,3 - 8,6
Korbelka
7,35 - 8,16
218 - 298
55,4 - 61,8
16,3 - 24,7
23,0 - 29,0
2,16 - 6,22
* Nejedná se o celkovou mineralizaci zjišťovanou u minerálních vod, ale o hmotnost odparku
sušeného při teplotě 105°C, celková mineralizace je u tohoto typu vod (Ca-HCO3) ve skutečnosti
vyšší.
Vody ze sesuvného území na levém břehu Váhu jižně od Kraľovan (km 4,7 - 6,2) vykazují
mineralizaci v rozmezí 289 - 690 mg/l, s pH 7,83 - 7,97, povrchová voda potoka z bočního
údolí má mineralizaci 314 mg/l a pH 8,37. Chemickým složením se opět jedná o vody typu
Ca-HCO3 nebo Ca-Mg-HCO3 (Grečíková et al. 2010a).
Minerální vody přímo z území Rojkovského rašeliniště byly analyzovány v rámci výzkumu
minerálních vod (Tkáčik 1960 in Pirman 2010), evidováno bylo 8 drobných pramenů pod
kódem LM-114. Jedná se o minerální vody Ca-Mg-HCO3 typu, pH 5,0 - 5,8, s vysokým
obsahem CO2 (1440 - 2450 mg/l) a přítomností H2S (0,35 - 1,93 mg/l). V blízkosti
Rojkovského rašeliniště jsou dále evidovány minerální prameny: LM 109, LM 110, LM-112 a
LM-113, nejvyšší vydatnost, teplotu (20,2°C) a mineralizaci (3566,14 mg/l) má pramen
Jazero situovaný na jižním okraji obce (Némethyová 2008). Nově byly analyzovány minerální
vody z vrtů VZ-1 až VZ-4 (Záthurecký 1998 in Pirman 2010) umístěných severně a
jihovýchodně od hranice ŠPR Rojkovské rašeliniště, celková mineralizace dosahovala 909 1807 mg/l, obsah CO2: 2127 - 2902 mg/l a pH: 5,92 - 6,33.
Pro doplnění dat o chemismu vod přímo na území rezervace jsme provedli chemickou analýzu
5 vzorků (viz. obr. 3), jejíž výsledky jsou shrnuty v tabulce 4. Vzorky byly odebírány z
mělkých terénních depresí (vzorky 1 - 4), resp. z tůňky vzniklé po těžbě rašeliny (vzorek 5).
23
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Tabulka 4 Výsledky chemické analýzy vývěrů podzemních vod v prostorů Rojkovského
rašeliniště
1
2
3
4
5
pH
7,19
6,50
7,00
7,00
5,96
NH4+ (mg/l)
0,06
<0,04
0,04
<0,04
<0,04
PO43 (mg/l)
<0,03
0,03
<0,03
<0,03
<0,03
NO3- (mg/l)
2,6
4,6
2,7
1,4
5,7
Ca2+ (mg/l)
127,94
90,20
146,10
98,88
101,91
36,71
32,43
49,01
37,81
24,23
20,72
15,07
13,18
9,42
26,37
550
410
650
480
400
2+
Mg (mg/l)
2-
SO4 (mg/l)
-
HCO3 (mg/l)
Obr. 3 Rojkovské rašeliniště: místa odběrů vod k chemické analýze – čísla 1-5 (odběr
20.4.2012), zeleně – hranice ÚEV Veľká Fatra podle podkladů ŠOP SR, černě – hranice
segmentů mapování vegetace, viz Příloha 2
Analýzy chemického složení vod z mělkých sond na území Rojkovského rašeliniště prováděla
v roce 2001 DAPHNE SK (Risager 2002). V souladu s aktuálními analýzami bylo zjištěno, že
vody mají nejvyšší mineralizaci a pH v JV části rezervace, směrem k SZ se mineralizace
snižuje a rovněž klesá pH, což je patrně důsledkem sycení CO2.
Z prezentovaných výsledků vyplývá, že v prostoru Rojkovského rašeliniště dochází k mísení
dvou základních typů vod; jedná se v první řadě o vody mělkého oběhu akumulované v
karbonátech masivu Kopy. V rámci této skupiny lze ještě oddělit vody s krátkým serváním v
horninovém masivu (typicky prameny Kraľovany) a prameny s delším setrváním (Korbelka);
vody s hlubším oběhem mají vyšší celkovou mineralizaci, vyšší obsahy vápníku a síranů,
mírně vyšší pH a nižší koncentraci dusičnanů (viz tabulka 3). Druhým typem jsou minerální
vody hlubokého oběhu, které se vyznačují vysokou mineralizací, obvykle vyšším poměrem
vápníku a hořčíku (Ca/Mg) a obsahem plynů (CO2 a H2S), při vyšším obsahu plynů klesá pH.
24
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Během výstupu jsou minerální vody ředěny vodami mělkého oběhu a v nivě Váhu též
vodami, vázanými na dobře propustné kvartérní sedimenty. Mezi celkovou mineralizací a
obsahem plynů neexistuje přímá závislost. Je možné, že část plynů vystupuje z horninového
masivu samostatně a následně sytí relativně málo mineralizované vody mělkého oběhu.
Kvalitu vod na území rašeliniště pochopitelně ovlivňují též srážky, které spadnou v nejbližším
okolí a nelze vyloučit, že poměrně velký význam mohou mít též povrchové vody, které při
přívalových deštích stékají z prudkých svahů Kopy.
Režim zásobování rašeliniště podzemními vodami a možné ovlivnění záměrem
Vlivy záměru na vodní režim Rojkovského rašeliniště se zabývaly tři hydrogeologické studie
(Pospiechová 2007, Némethyová 2008 a Pirman 2010); v letech 2009 - 2010 proběhl
podrobný inženýrskogeologický průzkum trasy D1 (Grenčíková 2009, 2010a, 2010b), z jehož
závěrů vychází studie Pirmana (2010).
Na dotaci Rojkovského rašeliniště vodou se podle Pirmana (2010) podílejí: 1/ minerální vody
hlubokého oběhu, které vystupují podél hlavní tektonické linie, 2/ podzemní vody mělkého
oběhu ze svahu masivu Kopa, 3/ povrchový odtok ze svahu a 4/ srážky, které spadnou přímo
na území rezervace. Minerální vody vystupující podél tektonických linií složitého zlomového
systému se v přípovrchové zóně mísí s vodami mělkého oběhu a s vodami aluviálních
sedimentů Váhu, společně pak vyvěrají v terénních sníženinách jako množství drobných
pramenů.
Provedené výzkumy ověřily, že vývěry minerálních vod nejsou vázané pouze na území
Rojkovského rašeliniště, ale rozptylují se v širším okolí do říčních štěrkovitých sedimentů
nebo podél zlomů vystupují do svahovin na úpatí masivu Kopy (pramen Jazero v Rojkově či
vývěry v JV části Rojkovského rašeliniště). Pirman (2010) uvádí, že objem vystupujících vod
je zřejmě velmi velký a tudíž je efekt ředění povrchovými vodami poměrně nízký, byť by
bylo možné v prostředí zvodnělých aluviálních sedimentů předpokládat výraznější ředění. S
tímto názorem nesouhlasíme, rozptyl celkové mineralizace vývěrů v blízkém okolí
Rojkovského rašeliniště je naopak dosti velký (cca od 500 - 3550 mg/l), tudíž efekt ředění
považujeme za velmi významný. Pirman (2010) dále konstatuje, že vliv záměru na oběh a
výstupové cesty minerálních vod bude zanedbatelný. S tímto názorem lze obecně souhlasit,
ale pouze pro vývěry, které leží pod počvou tunelových rour, skryté vývěry umístěné výše ve
svahu (např. vrt R11/INK-7, nebo vývěry na JV okraji Rojkovského rašeliniště) mohou být
samozřejmě ovlivněny drenážním účinkem tunelů. Drenážní účinek bude největší během
ražby a měl by se podstatně snížit instalací primárního ostění.
Podle Némethyové (2008), resp. Pospiechové (2007), dojde vlivem hloubení severozápadního
portálu tunelu Rojkov k ovlivnění 3,65 ha povodí, ze kterého je rezervace dotovaná, což
představuje 4,9 % z celkové plochy povodí (70,5 ha). Pirman (2010) s ohledem na variabilitu
srážek během roku konstatuje, že srážky a související povrchový odtok ze svahu nemohou být
rozhodujícím faktorem pro zachování rašeliniště a případné narušení dotace povrchovými
vodami bude mít na rašeliniště zanedbatelný vliv. Pro současný stav je toto konstatování
zřejmě pravdivé, jelikož povrchový odtok je v současnosti významně ovlivněn terénními
úpravami svahu. Ovšem již Němejc (1929) si všiml, že akumulace rašeliny na Rojkovském
rašeliništi leží v dolní části mělkého údolíčka, které sestupuje ze svahu Kopy. Považujeme za
pravděpodobné, že vlastní rašeliniště vzniklo právě díky periodickému toku, který stékal z
prudkých svahů Kopy. Poměrně vysoké srážky a prudký svah zaručují, že vydatnost drobného
toku mohla být poměrně stabilní, navíc při rychlém pohybu vody nedošlo k obohacení o
bazické ionty. Reliktní acidofilní druhy rostlin, zejména: Oxyccocus palustris, Ledum
palustre, Eriophorum vaginatum a několik druhů rašeliníků (Sphagnum sp.) by
pravděpodobně nemohly přežít na stanovišti, které je živeno pouze podzemními vodami,
jelikož i při mělkém oběhu ve vápnitých horninách dochází ke značnému obohacení bázemi.
Přítok povrchové vody nemusel být v minulosti kontinuální, jelikož rašeliniště s větší vrstvou
25
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
rašeliny velice dobře vodu akumuluje. Vodní režim v centrální části Rojkovského rašeliniště
(v prostoru akumulace rašeliny) je v současnosti silně narušený, důvodem jsou zřejmě terénní
úpravy svahu a historická těžba rašeliny. Důsledkem nepříznivého stavu je snižování
početnosti výše zmiňovaných druhů, acidofilní rašeliníky jsou zřejmě flexibilnější, jelikož
mají schopnost aktivně měnit pH prostředí ve svém okolí. Uvedené negativní vlivy se netýkají
vegetace vápnitých slatinišť, která je vázaná na podzemní vody s vyšší mineralizací. Díky
členitému reliéfu, který vznikl při těžbě rašeliny, se vegetace vápnitých slatinišť dostává do
těsného kontaktu s vrchovištními prvky.
Tunel Rojkov je veden přibližně ve vzdálenosti cca 100 m jihozápadně od okraje lokality,
západní portál je umístěn ve svahu cca 150 m západně od okraje rašeliniště. Tunel na režim
podzemních vod může působit 1/ svou drenážní funkcí (odvádí podzemní vody mimo
horninové prostředí), 2/ jako překážka přirozeného proudění. Drenážní funkce tunelu při
provozu by měla být zcela eliminována hydroizolací tunelových trub v km 7,4 - 8,1, k drenáži
by tudíž mělo docházet v omezené míře pouze při výstavbě před instalací sekundárního ostění
tunelů. Vlivy stavby na vodní režim lokality může podstatně zvýšit použití speciálních metod,
např. vybudování horizontálních odvodňovacích vrtů, jak je doporučeno v
inženýrskogeologického průzkumu (Grenčíková 2009). Straka (2010) upřesňuje, že dne
26.3.2010 došlo k dohodě, podle které bude již při ražbě aplikována celoplošná izolace po 200
m dlouhých úsecích, sekundární ostění a definitivní izolace tunelu bude provedena přibližně
za rok po instalaci primárního ostění. Tímto opatřením by mělo být množství průsakových
vod významně omezeno. Efekt bariéry pro proudění podzemních vod podle Pirmana (2010)
nemůže nastat, jelikož je tunel situován v poměrně prudkém svahu, kde není k dispozici
dostatečný retenční prostor. Nicméně určitý rizikem je lokální změna tras proudění
podzemních vod. Vzhledem k velikosti rašeliniště by i malé změny mohly mít vliv na
vydatnost vývěrů na území rezervace. Toto riziko má být eliminováno vybudováním příčných
drenážních prvků pod tunelovými rourami v místech, kde bude zjištěn zvýšený přítok
podzemních vod, dále by v rizikovém úseku neměla být vůbec prováděna injektáž, aby
nedošlo k vyplnění puklin v okolí tunelové roury. Je nutné dodat, že důkladná průběžná
injektáž tunelu je stanovena v DSP a bez injektáže pravděpodobně není možné tunel bezpečně
vyrazit. Pirman (2010) navržená opatření považuje za účinná; s tímto názorem lze souhlasit,
ovšem za podmínky, že technická opatření budou skutečně svědomitě realizována. Jiní autoři
(např. Pospichová 2007) naopak průběžnou injektáž při výstavbě tunelových rour doporučují,
aby se eliminovalo riziko průsaků podzemních vod na staveniště a tím nedocházelo k
narušování hydrogeologických poměrů.
Volba umístění západního portálu je z hlediska vlivů na Rojkovské rašeliniště velmi
nevhodná, právě v portálové části dojde k nejrozsáhlejšímu narušení horninového masivu a i
při aplikaci všech navržených opatření nelze určité vlivy na proudění podzemních vod
vyloučit.
Némethyová (2008) a obdobně Pospiechová (2007) jako rozhodující prvek přispívající k
existenci lokality zmiňují stávající silnici severně od rezervace - silnice má údajně funkci
hydraulické bariéry, která zpomaluje odtok vod z rašeliniště směrem k erozní bázi, tvořené
Váhem. S názorem Némethyové (2008) se neztotožňujeme, rašeliniště evidentně vzniklo
dávno před výstavbou silnice, zadržování vyvěrajících vod na slatiništích obecně není vhodné,
jelikož hrozí riziko eutrofizace a následná expanze vysokých ostřic nebo vegetace pcháčových
luk. Z hlediska vegetace je žádoucí, aby se hladina podzemní vody udržovala mělce pod
povrchem (především ve vegetačním období) a současně bylo zajištěno pomalé proudění vody
v přípovrchové zóně.
26
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Název:
ÚEV Malá Fatra
Kód lokality: SKUEV0252
21 918,45 ha
Rozloha:
Flóra a fauna Malé Fatry je velmi pestrá, a to díky různorodému geologickému podkladu,
reliéfu a rozdílům nadmořských výšek. Najdeme tu všechny lesní vegetační stupně od
bukovo-dubového po klečový. Zachované jsou původní subalpínská, skalní a suťová
společenstva na vápnitých a silikátových podkladech a také louky, pastviny i vysokohorské
hole. Mozaiku doplňují mokřadní a prameništní biotopy. Území tvoří západní hranici
souvislého výskytu rysa a medvěda (Anonymus 2005a).
Obr. 4 Mapa ÚEV Malá Fatra (červeným oválem vyznačena oblast dotčená záměrem)
Předměty ochrany ÚEV Malá Fatra:
Tabulka 5 Předměty ochrany SKUEV0252 Malá Fatra – typy evropských stanovišť
Typ evropského stanoviště (kód biotopu podle
Katalogu biotopů Slovenska - Stanová, Valachovič Možnost
Kód 2002)
dotčení Komentář
Horské vodné toky a ich drevinová vegetácia so Salix
Stanoviště se nevyskytuje v
3240 eleagnos (Br4)
NE
prostoru stavby.
Vresoviská a spoločenstvá kríčkov v subalpínskom a
Stanoviště se nevyskytuje v
4060 alpínskom stupni (Al9)
NE
prostoru stavby.
Stanoviště se nevyskytuje v
4070* Kosodrevina (Kr10)
NE
prostoru stavby.
Stanoviště se nevyskytuje v
4080 Spoločenstvá subalpínskych krovín (Kr4)
NE
prostoru stavby.
27
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Kód
5130
6170
6210
Typ evropského stanoviště (kód biotopu podle
Katalogu biotopů Slovenska - Stanová, Valachovič Možnost
2002)
dotčení Komentář
Stanoviště se nevyskytuje v
Porasty borievky obyčajnej (Kr2)
NE
prostoru stavby.
Alpínske a subalpínske vápnomilné travinnobylinné
Stanoviště se nevyskytuje v
porasty (Al3, Al4)
NE
prostoru stavby.
Dotčeny kvalitní výskyty mimo
ÚEV, na území ÚEV pouze
Suchomilné travinnobylinné a krovinové porasty na
maloplošné nevyhraněné relikty
vápnitom podloží (*dôležité stanovištia Orchideaceae)
(cca 0,01 ha) v dolní části doliny
(Tr1)
ANO Suchie.
Kvetnaté vysokohorské a horské psicové porasty na
6230* silikátovom substráte (Tr8)
NE
6430
Vlhkomilné vysokobylinné lemové spoločenstvá na
poriečnych nivách od nížin do alpínského stupňa (Br6)
ANO
6510
Nížinné a podhorské kosné lúky (Lk1)
ANO
6520
Horské kosné lúky (Lk2)
NE
7140
Prechodné rašeliniská a trasoviská (Ra3)
NE
7220* Penovcové prameniská (Pr3)
NE
7230
Slatiny s vysokým obsahom báz (Ra6)
Karbonátové skalné sutiny alpínskeho až montánneho
8120 stupňa (Sk4)
Nespevnené karbonátové skalné sutiny montánneho
8160* až kolinného stupňa (Sk6)
Karbonátové skalné steny a svahy so štrbinovou
8210 vegetáciou (Sk1)
Silikátové skalné steny a svahy so štrbinovou
8220 vegetáciou (Sk2)
NE
8310
Nesprístupnené jaskynné útvary (Sk8)
NE
9110
Kyslomilné bukové lesy (Ls5.2)
ANO
9130
Bukové a jedľové kvetnaté lesy (Ls5.1)
ANO
9140
Javorovo-bukové horské lesy (Ls5.3)
9150
Vápnomilné bukové lesy (Ls5.4)
NE
NE
NE
NE
ANO
9180* Lipovo-javorové sutinové lesy (Ls4)
9410
NE
ANO
Horské smrekové lesy (Ls9.1, Ls9.2)
NE
91E0* Lužné vŕbovo-topoľové a jelšové lesy (Ls1.4)
Reliktné vápnomilné borovicové a smrekovcové lesy
91Q0 (Ls6.2)
28
ANO
NE
Stanoviště se nevyskytuje v
prostoru stavby.
Maloplošný degradovaný výskyt v
dolní části doliny Suchie, je možné
hodnotit též v rámci lužního lesa
91E0*.
Dotčeny kvalitní výskyty mimo
ÚEV, na území ÚEV pouze
maloplošně v dolní části doliny
Suchie (cca 0,1 ha).
Stanoviště se nevyskytuje v
prostoru stavby.
Stanoviště se nevyskytuje v
prostoru stavby.
Stanoviště se nevyskytuje v
prostoru stavby.
Stanoviště se nevyskytuje v
prostoru stavby.
Stanoviště se nevyskytuje v
prostoru stavby.
Stanoviště se nevyskytuje v
prostoru stavby.
Stanoviště se nevyskytuje v
prostoru stavby.
Stanoviště se nevyskytuje v
prostoru stavby.
Stanoviště se nevyskytuje v
prostoru stavby.
Zábor biotopu - nevyhraněné
porosty v dolní části doliny Suchie
Zábor biotopu a fragmentace
porostů - dolní část doliny Suchie.
Stanoviště se nevyskytuje v
prostoru stavby.
Nevyhraněné porosty v dolní části
doliny Suchie.
Nevyhraněné porosty v dolní části
doliny Suchie.
Stanoviště se nevyskytuje v
prostoru stavby.
Liniový výskyt podél drobného toku
v dolní části doliny Suchie.
Stanoviště se nevyskytuje v
prostoru stavby.
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Tabulka 6 Předměty ochrany SKUEV0252 Malá Fatra – evropsky významné druhy
Vědecký název
Český název
Slovenský název Možnost
dotčení
Komentář
Prilbica
moravská
NE
Nedošlo k zásahu do biotopu
druhu
Rostliny/Rostliny
Aconitum firmum Oměj tuhý
subsp. moravicum moravský
tuhá
Buxbaumia viridis
Šikoušek zelený Kyjanôčka zelená
NE
Pravděpodobně nedošlo k zásahu
do biotopu druhu
*Campanula
serrata
Zvonek kopinatý Zvonček
hrubokoreňový
NE
Pravděpodobně nedošlo k zásahu
do biotopu druhu
Cypripedium
calceolus
Střevíčník
pantoflíček
Črievičník
papučkový
NE
Pravděpodobně nedošlo k zásahu
do biotopu druhu
*Dianthus nitidus
Hvozdík lesklý
Klinček lesklý
NE
Pravděpodobně nedošlo k zásahu
do biotopu druhu
*Pulsatilla slavica
Koniklec
slovenský
Poniklec
slovenský
NE
Vyskytuje se pouze v lomu na
Kraľovanském meandru, mimo
území dotčené záměrem
Tozzia carpathica
Hornice alpská Vrchovka alpínska
karpatská
NE
Pravděpodobně nedošlo k zásahu
do biotopu druhu
Bezobratlí/bezstavovce
*Callimorpha
quadripunctaria
Přástevník
kostivalový
Carabus
variolosus
Střevlík hrbolatý Bystruška
potočná
Carabus
zawadszkii
Střevlík
Scheidlerův
Bystruška
Zawadského
NE
Druh se v dané oblasti
nevyskytuje.
Cucujus
cinnaberinus
Lesák
rumělkový
Plocháč červený
NE
Vázán svým výskytem na listnaté
porosty, zejména na bučiny a
dřeviny podél toků. Nebyl dotčen
vhodný biotop druhu.
Lucanus cervus
Roháč obecný
Roháč obyčajný
NE
Druh se vyskytuje zejména v
dubových lesích. Nebyl dotčen
vhodný biotop druhu.
*Pseudogaurotina Tesařík
excellens
zimolezový
Fúzač karpatský
NE
Vyskytuje se na horských
pastvinách s výskytem zimolezu.
Nebyl dotčen vhodný biotop
druhu.
*Rosalia alpina
Tesařík alpský
Fúzač alpský
ANO
V bukových lesích v okolí trasy
dálnice není jeho výskyt z důvodů
absence mrtvého dřeva příliš
pravděpodobný. Možný výskyt
v bývalé bukové pařezině.
Topercer et al. (2009) udává před
zásahem v dolině Suchie 0,1 ha
velkou reprodukční lokalitu.
Vertigo angustior
Vrkoč útlý
Pimprlík
Spriadač
kostihojový
ANO
Druh obývá pastviny a křovinaté
stráně, záměrem bude ovlivněn
jeho biotop v ÚEV.
ANO
Vyskytuje se v lesních
prameništích a bystřinách, biotop
byl pravděpodobně zničen
vykácením lesa v zářezu budoucí
stavby.
NE
29
Nedošlo k zásahu do biotopu
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Vědecký název
Český název
Slovenský název Možnost
dotčení
Komentář
mokraďný
druhu.
Obojživelníci/ obojživelníky
Triturus
montandoni
Čolek karpatský Mlok karpatský
ANO
Pravděpodobný výskyt v bukovém
lese u Kraľovianskeho meandru
Bombina
variegata
Kuňka
žlutobřichá
Kunka žltobruchá
ANO
Pravděpodobný výskyt v bukovém
lese u Kraľovianskeho meandru
Lutra lutra
Vydra říční
Vydra riečna
ANO
Řeka Váh je biotopem a
významným migračním koridorem
druhu. Pravděpodobný výskyt i v
širším okolí řeky.
*Canis lupus
Vlk
Vlk dravý
ANO
Záměrem je zasažen biotop druhu
a migrační prostupnost pro tento
druh.
Lynx lynx
Rys ostrovid
Rys ostrovid
ANO
Záměrem je zasažen biotop druhu
a migrační prostupnost pro tento
druh.
*Ursus arctos
Medvěd hnědý
Medveď hnedý
ANO
Záměrem je zasažen biotop druhu
a migrační prostupnost pro tento
druh, hrozí fragmentace
populace.
Barbastella
barbastellus
Netopýr černý
Uchaňa čierna
ANO
Ohrožen zejména přímým
zabíjením při přeletech přes
dálnici za provozu
Myotis bechsteini
Netopýr
velkouchý
Netopier
veľkouchý
ANO
Ohrožen zejména přímým
zabíjením při přeletech přes
dálnici za provozu
Myotis myotis
Netopýr velký
Netopier obyčajný
ANO
Ohrožen zejména přímým
zabíjením při přeletech přes
dálnici za provozu
Rhinolophus
ferrumequinum
Vrápenec velký
Podkovár veľký
ANO
Ohrožen zejména přímým
zabíjením při přeletech přes
dálnici za provozu
Rhinolophus
hipposideros
Vrápenec malý
Podkovár malý
ANO
Ohrožen zejména přímým
zabíjením při přeletech přes
dálnici za provozu
Savci/cicavce
Netopýři/ netopiere
Poznámka k druhu Erysimum hungaricum Zalał. (trýzel karpatský/)
Druh Erysimum hungaricum není předmětem ochrany, ale vzhledem ke své cennosti a
potenciálnímu dotčení si zaslouží speciální pozornost. V expertíze (Topercer et al. 2009) se
uvádí, že záměrem bude dotčena jedna ze dvou lokalit druhu Erysimum hungaricum Zalał. v
ÚEV Malá Fatra, čímž by mohlo dojít ke ztrátě více než 50 % populace v celé ÚEV.
Taxonomie druhu Erysimum hungaricum rozšířeného ve Východních Alpách a v Karpatech je
poměrně složitá, regionálně omezené výskyty jsou některými autory považovány za
samostatné druhy. Taxon Erysimum pienicum (Zapał.) Pawł., který je obsažen Příloze II
směrnice o stanovištích (92/43/EHS), je považován za endemita polské části Pienin a požívá
30
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
ochrany pouze v SCI Pieniny (PLB120008). Jinými autory je jméno Erysimum pienicum
(Zapał.) Pawł. považováno za synonymum Erysimum hungaricum Zalał. Druh rostoucí ve
vysokých pohořích Západních Karpat je rovněž označován jako Erysimum wahlenbergii
(Asch. et Engl.) Borbás (Dítě 2009). Otázka taxonomického rozlišení druhů z okruhu
Erysimum hungaricum přesahuje rámec naturového hodnocení.
Výskyty druhu Erysimum hungaricum je nutné chránit na národní úrovni, je možné doporučit
důkladnou taxonomickou revizi, která ozřejmí vztahy mezi jednotlivými morfotypy v rámci
okruhu Erysimimum hungaricum. Pokud bude místní populace Erysimum hungaricum
vyhodnocena jako velmi významná v národním měřítku, doporučujeme provést kompenzační
opatření, která budou zahrnovat namnožení druhu v kultuře a přenesení na vhodná stanoviště
v okolí.
Dále se naturové hodnocení tomuto druhu nevěnuje.
Název:
ÚEV Váh
Kód lokality: SKUEV0253
251,9 ha
Rozloha:
ÚEV Váh zahrnuje 30 km toku řeky Váh, v úseku od Bešeňové (pod hrází vodního díla) po
vzdutí vodní nádrže Krpeľany. Jedná se o horní část toku s relativně přirozeným charakterem.
Zachovalý úsek řeky hostí charakteristické biotopy a druhy jako jsou vodní makrofyta,
štěrkové náplavy, vysokobylinné lemy, lužní lesy, z druhů pak např. hlavatka podunajská,
vranka obecná, vydra říční.
Obr. 5 Mapa ÚEV Váh (červeným oválem vyznačena oblast dotčená záměrem)
31
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Tabulka 7 Předměty ochrany SKUEV0253 Váh – typy evropských stanovišť
Kód
Typ evropského stanoviště (kód biotopu podle
Katalogu biotopů Slovenska - Stanová,
Valachovič 2002)
3260
Horské vodné toky a bylinné porasty pozdĺž ich
brehov (Br2)
Nižinné až horské vodné toky s vegetáciou
zväzuRanunculion fluitantis a CallitrichoBatrachion (Vo4)
6430
Vlhkomilné vysokobylinné lemové spoločenstvá na
poriečnych nivách od nížin do alpínskeho stupňa
(Br6, Br7)
3220
Možnost
dotčení Komentář
ANO
ANO
ANO
Zásahy do štěrkových náplavů podél
břehů.
Zásahy do koryta řeky.
Zásahy do břehových porostů.
Kromě biotopu Br7 je udáván též
výskyt břehových porostů devětsilů
(Br6) (Topercer et al. 2009)
Typy evropských stanovišť, které nejsou v ÚEV předmětem ochrany
Je udáván výskyt 0,1 ha (Topercer
et al. 2009), při terénním průzkumu
nebylo ověřeno, nicméně přítomnost
Rieky s bahnitými až piesočnatými brehmi s
stanoviště v zájmovém území nelze
vegetáciou zväzov Chenopodionrubri p.p. a
vyloučit, jelikož se jedná o
3270 Bidentition p.p. (Br5)
ANO dynamický typ stanoviště.
91E0* Lužné vŕbovo-topoľové a jelšové lesy (Ls1.1)
ANO
Zásahy do liniových porostů dřevin
(měkký luh) podél břehů.
Tabulka 8 Předměty ochrany SKUEV0253 Váh – evropsky významné druhy
Vědecký
Český
název
název
Bezobratlí/bezstavovce
Leptidea
Bělásek
morsei
východní
Slovenský
název
Mlynárik
východný
NE
Druh obývá světlé lesy s výskytem hrachorů. Nebyl
dotčen vhodný biotop druhu.
Vertigo
angustior
Pimprlík
mokraďný
ANO
Pravděpodobný výskyt na mokřadních plochách v
luhu podél Váhu.
Vrkoč útlý
Možnost
dotčení
Komentář
Ryby
Hucho hucho
hlavatka
podunajská
hlavátka
podunajská
ANO
Gobio
uranoscopus
hrouzek
dlouhovousý
hrúz fúzatý
NE
Zingel streber
drsek menší
kolok
vretenovitý
NE
Cottus gobio
vranka
obecná
hlaváč
bieloplutvý
ANO
Kunka
ANO
Druh bude dotčen zejména v souvislosti
s regulacemi Váhu v místě opevnění břehů a
výstavby pilíře mostního objektu v toku, kdy dojde
k změnám proudění toku a ovlivnění struktury
stanovišť.
Druh nebude dotčen, neboť se v místě záměru
nevyskytuje.
Druh nebude dotčen, neboť se v místě záměru již
nevyskytuje.
Druh bude dotčen zejména v souvislosti
s regulacemi Váhu v místě opevnění břehů a
výstavby pilíře mostního objektu v toku, kdy dojde
k úbytku stanovišť. Dále se druhu dotknou i
regulace přítoků, které mohou být naopak pro druh
přínosné.
Obojživelníci/ obojživelníky
Bombina
Kuňka
32
Možný výskyt v mokřadních biotopech u Váhu.
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Vědecký
název
variegata
Český
název
žlutobřichá
Slovenský
název
žltobruchá
Možnost
dotčení
Vydra říční
Vydra
riečna
ANO
Řeka Váh je biotopem a významným migračním
koridorem druhu
Uchaňa
čierna
ANO
Ohrožen zejména přímým zabíjením při přeletech
přes dálnici za provozu
Netopier
ostrouchý
ANO
Ohrožen zejména přímým zabíjením při přeletech
přes dálnici za provozu
Komentář
Savci/cicavce
Lutra lutra
Netopýři/ netopiere
Barbastella
barbastellus
Netopýr
černý
Myotis blythi
Netopýr
východní
Myotis
dasycneme
Netopýr
pobřežní
Netopier
pobrežný
ANO
Ohrožen zejména přímým zabíjením při přeletech
přes dálnici za provozu
Rhinolophus
hipposideros
Vrápenec
malý
Podkovár
malý
ANO
Ohrožen zejména přímým zabíjením při přeletech
přes dálnici za provozu
33
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Název:
ÚEV Šíp
Kód lokality: SKUEV0663
1 795,93 ha
Rozloha:
Obr. 6 Mapa ÚEV Šíp (červeným oválem vyznačena oblast dotčená záměrem)
Vzhledem k tomu, že nedochází k územnímu střetu dálnice s ÚEV Šíp, nejsou dotčené žádné
typy evropských stanovišť ani nebyly shledány nepřímé vlivy na ně na vzdálenost větší než
250 m.
Tabulka 9 Předměty ochrany SKUEV0663 Šíp – evropsky významné druhy
Vědecký
název
Český název Slovenský Možnost
název
dotčení
Komentář
Rostliny/Rostliny
Cypripedium Střevíčník
calceolus
pantoflíček
Črievičník
papučkový
NE
Nebyl dotčen vhodný biotop druhu.
*Pulsatilla
slavica
Poniklec
slovenský
NE
Nebyl dotčen vhodný biotop druhu.
Fúzač
alpský
NE
Nebyl dotčen vhodný biotop druhu.
Kuňka
žlutobřichá
Kunka
žltobruchá
NE
Nebyl dotčen vhodný biotop druhu.
Vydra říční
Vydra
riečna
NE
Nedojde k zásahu do biotopu druhu.
Koniklec
slovenský
Bezobratlí/bezstavovce
*Rosalia
alpina
Tesařík
alpský
Obojživelníci/ obojživelníky
Bombina
variegata
Savci/cicavce
Lutra lutra
34
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Vědecký
název
Český název Slovenský Možnost
název
dotčení
Komentář
*Canis lupus Vlk
Vlk dravý
ANO
Záměrem je ovlivněna migrační prostupnost pro tento
druh.
Lynx lynx
Rys ostrovid
Rys
ostrovid
ANO
Záměrem je ovlivněna migrační prostupnost pro tento
druh.
*Ursus
arctos
Medvěd
hnědý
Medveď
hnedý
ANO
Záměrem je ovlivněna migrační prostupnost pro tento
druh.
Uchaňa
čierna
NE
Nedojde k zásahu do biotopu druhu.
NE
Nedojde k zásahu do biotopu druhu.
NE
Nedojde k zásahu do biotopu druhu.
Netopýři/ netopiere
Barbastella
barbastellus
Netopýr
černý
Myotis
myotis
Netopýr velký Netopier
obyčajný
Rhinolophus Vrápenec
hipposideros malý
Podkovár
malý
35
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Název:
CHVÚ Malá Fatra
Kód lokality: SKCHVU013
251,9 ha
Rozloha:
Obr. 6 Mapa CHVÚ Malá Fatra (červeným oválem vyznačena oblast dotčená záměrem)
Tabu
lka
10
Před
měty
ochra
ny
SKC
HVÚ
Malá
Fatra
–
druhy
ptáků
Vědecký název
Český název
Slovenský
název
Možnost Komentář
dotčení
Jedno ze tří nejvýznamnějších území na Slovensku pro druhy:
Aegolious
funereus
Sýc rousný
Kuvik kapcavý
ANO
Ovlivnění hlukem v území v blízkosti
dálnice.
Aquila chrysaetos Orel skalní
Orol skalný
ANO
Riziko střetů při přeletech dálnice + rušení
provozem + zábor biotopu.
Bubo bubo
Výr skalný
ANO
Riziko střetů při přeletech dálnice +
ovlivnění hlukem v území v blízkosti
dálnice.
Výr velký
36
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Vědecký název
Český název
Slovenský
název
Možnost Komentář
dotčení
Dendrocopos
leucotos
Strakapoud
bělohřbetý
Ďateľ
bielochrbtý
ANO
Riziko střetů při přeletech dálnice
Dryocopus
martius
Datel černý
Ďateľ čierny
ANO
Riziko střetů při přeletech dálnice
Falco peregrinus
Sokol
stěhovavý
Sokol
sťahovavý
ANO
Riziko střetů při přeletech dálnice + rušení
provozem
Ficedula albicollis
Lejsek
bělokrký
Muchárik
bielokrký
ANO
Riziko střetů při přeletech dálnice + zábor
biotopu (bučiny)
Picus canus
Žluna šedá
Žlna sivá
ANO
Riziko střetů při přeletech dálnice + zábor
biotopu (bučiny)
Jedno z pěti nejvýznamnějších území na Slovensku pro druh:
Monticola saxatilis Skalník
zpěvný
Skaliar pestrý
NE
Vyskytuje se mimo území dotčené
záměrem.
Druhy, které v oblasti dosahují více než 1 % početnosti na Slovensku
Alcedo atthis
Ledňáček
říční
Rybárik riečny
NE
Bonasa bonasia
Jeřábek lesní
Jariabok hôrny
ANO
Ovlivnění hlukem v území v blízkosti dálnice
Caprimulgus
europaeus
Lelek lesní
Lelek lesný
ANO
Riziko střetů při přeletech dálnice
Ciconia nigra
Čáp černý
Bocian čierny
ANO
Riziko střetů při přeletech dálnice + zábor
biotopu
Coturnix coturnix
Křepelka polní Prepelica poľná
ANO
Záměrem bude dotčen biotop druhu, který
leží v blízkosti CHVÚ
Crex crex
Chřástal polní Chriašteľ poľný
ANO
Záměrem bude dotčen biotop druhu, který
leží v blízkosti CHVÚ
Dendrocopos
syriacus
Strakapoud
jižní
Ďateľ hnedkavý
Ficedula parva
Lejsek malý
Muchárik
červenohrdlý
ANO
Druh vázaný výskytem na bučiny –
záměrem je zasažen jeho biotop v oblasti
doliny Suchie
Glaucidium
passerinum
Kulíšek
nejmenší
Kuvik vrabčí
ANO
Ovlivnění hlukem v území v blízkosti dálnice
Lanius excubitor
Ťuhýk šedý
Strakoš sivý
ANO
Riziko střetů při přeletech dálnice
Muscicapa striata
Lejsek šedý
Muchár sivý
ANO
Riziko střetů při přeletech dálnice
Pernis apivorus
Včelojed lesní Včelár lesný
ANO
Riziko střetů při přeletech dálnice
Phoenicurus
phoenicurus
Rehek
zahradní
Žltochvost
lesný
ANO
Riziko střetů při přeletech dálnice
Picoides
tridactylus
Datlík tříprstý
Ďateľ trojprstý
Strix uralensis
Puštík bělavý
Sova
dlhochvostá
Tetrao urogallus
Tetřev hlušec
Tetrov hlucháň
NE
Území dotčené záměrem neodpovídá
biotopovým nárokům druhu
Tetrao tetrix
Tetřívek
obecný
Tetrov hoľniak
NE
Území dotčené záměrem neodpovídá
biotopovým nárokům druhu
NE
NE
ANO
37
Vyskytuje se mimo území dotčené
záměrem.
Území dotčené záměrem neodpovídá
biotopovým nárokům druhu
Území dotčené záměrem neodpovídá
biotopovým nárokům druhu
Riziko střetů při přeletech dálnice
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
38
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
4
4.1
Vyhodnocení vlivů záměru na evropsky významné lokality a ptačí oblasti
Vyhodnocení úplnosti podkladů
Výchozí podklady o záměru
Jako výchozí podklady pro hodnocení byly využity materiály uvedené v kapitole 2.1.
Další podklady a použitá literatura
Anonymus 2005a: Malá Fatra, Natura 2000. Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky,
Banská Bystrica, 12 pp.
Anonymus 2005b: Veľká Fatra, Natura 2000. Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky,
Banská Bystrica, 12 pp.
Anonymus, 2008: Záverečná správa z prieskumu bioty v úseku diaľnice D1 Turany – Hubová
a Hubová – Ivachnová. Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky pro
Dopravoprojekt, a.s., 30 pp.
Bekeč I. et al., 2008: Diaľnica D1 Turany - Hubová s tunelmi Rojkov a Havran. Tunel 18/1:
15-21.
Bernátová D., Kliment J., Topercer J., Obuch J., Kučera P., 2006: Aktuálne poznatky o
rozšírení a stave populácií niektorých prírodoochranne významných taxónov cievnatých
rastlín, machorastov a chár v Turčianskej kotline. Ochr. Prír., Banská Bystrica, 25: 50–
96.
Bernátová D., Škovirová K., 2012: NPR Rakšianske rašelinisko: stav druhovej a vegetačnej
diverzity r. 2011. Bull. Slov. Bot. Spoločn. 34/1: 57–64.
Boďová M. & Kadlečík, J., 2004: K rozšíreniu a početnosti vydry riečnej (Lutra lutra) v
Turci a vo Veľkej Fatre v zime 2004. Bulletin Vydra, 12-13: 5-11.
Boitani L. 2000: Action plan for the conservation of the wolves (Canis lupus) in Europe.
Convention on the Conservation of European Wildlife and Natural Habitats (Bern
Convention) Nature and environment, No. 113. © Council of Europe Publishing. 84 pp.
Breitenmoser U., C. Breitenmoser-Würsten, H. Okarma, T. Kaphegyi, U. KaphegyiWallmann & U.M. Müller 2000: Action plan for the conservation of the Eurasian lynx
in Europe (Lynx lynx). Council of Europe Publishing, Nature and Environment # 112.
Dítě D., 2009: Erysimum hungaricum – trýzel karpatský / horčičník karpatský. Botany.CZ
(http://botany.cz/cs/erysimum-hungaricum/)
Dítě D., Navrátilová J., Hájek M., Valachovič M. & Pukajová D., 2006: Habitat variability
and classification of Utricularia communities: comparison of peat depressions in
Slovakia and the Třeboň basin. Preslia 78: 331–343.
Finďo S., Skuban M. & Koreň M. 2007: Brown bear corridors in Slovakia. Carpathian
Wildlife Society, Zvolen, 68 pp.
Finďo S. & Chovancova B. 2004: Home ranges of two wolf packs in the Slovak Carpathians.
Folia. Zool., 53(1): 17-26.
Gregorová E. 2004: Podmienky zachovania zdravej populácie rysa ostrovida (Lynx lynx
carpathicus) v slovenských Karpatoch:1 35-143. In: Adamec, M. & Urban, P. (eds.),
2004: Výskum a ochrana cicavcov na Slovensku VI. Zborník referátov z konferencie
(Zvolen 10.–11. 10. 2003). Štátna ochrana prírody SR, Centrum ochrany prírody a
krajiny, Banská Bystrica, 189 pp
Grenčíková A. et al., 2009: Diaľnica D1 Turany - Hubová. Podrobný inžinierskogeologický
prieskum, záverečná správa. INGEO-ighp, s.r.o.
39
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Grenčíková A. et al., 2010a: Diaľnica D1 v úseku Turany - Hubová (úsek 2), doplnkový
inžinierskogeologický prieskum - I. etapa, záverečná správa. GEOFOS, s.r.o., 30 pp.
Grenčíková A. et al., 2010b: Diaľnica D1 v úseku Turany - Hubová (úsek 2), doplnkový
inžinierskogeologický prieskum - II. etapa, záverečná správa. GEOFOS, s.r.o., 42 pp.
Grenčíková A. et. al., 2011: Diaľnica D1 3 úseky Dubná Skala - Turany, Turany - Hubová,
Jánovce - Jablonov. Doplnkový inžinierskogeologický priskum - geotechnický
minitoring I. etapa, záverečná správa. GEOFOS, s.r.o. pro NDS, a.s., 11 pp. + 9 příl.
Háberová I., Fajmonová E., 1995: Rastlinstvo ŠPR Rojkovské rašelinisko. Ochrana prírody
13: 15-31.
Hájková P., Wolf P., Hájek M., 2004: Environmental factors and Carpathian spring fen
vegetation: the importance of scale and temporal variations. Ann. Bot. Fennici 41: 249262.
Hell, P. and S. Findo. 1999: Present status, conservation, and management perspectives of the
brown bear population in the Slovak part of the western Carpathians. Pp.: 96–100. In C.
Servheen, S. Herrero, and B. Peyton, editors. Bears: status survey and conservation
action plan. International Union for the Conservation of Nature and Natural Resources,
Gland, Switzerland.
Herfindal, I., Linnell, J.D.C., Odden, J., Nilsen, E.B. & Andersen, R. 2005: Prey density,
environmental productivity, and home range size in the Eurasian lynx (Lynx lynx). Journal of Zoology, London 265: 63-71.
Hlaváč V., Poledník L., Poledníková K., Šíma J.& Větrovcová J. 2011: Vydra a doprava.
Příručka k omezení negativního vlivu dopravy na vydru říční. Metodika AOPK ČR. 44
pp.
Horsák M., 2002: Západokarpatská pěnovcová slatiniště - příběh dlouhý 17 tisíc let. Živa
2012/1: 8-9.
Horsák M., 2003: Malakozoologický inventarizační výzkum PR Rojkovské rašelinisko. Ochr.
Prír., Banská Bystrica, 22: 91–96.
Horsák M. & Hájek M., 2005: Habitat requirements and distribution of Vertigo geyeri
(Gastropoda: Pulmonata) in the Western Carpathian rich fens. Journal of Conchology,
38/6: 683–700.
Horsák M., Juřičková L., Beran L., Čejka T. & Dvořák L., 2010: Komentovaný seznam
měkkýšů zjištěných ve volné přírodě České a Slovenské republiky [Annotated list of
mollusc species recorded outdoors in the Czech and Slovak Republics]. – Malacologica
Bohemoslovaca, Suppl. 1: 1–37.
Chládecký B., Krajč, T., 2008: Ichtyofauna rieky Váh v úseku Kraľovany – Lisková. Správa z
ichtyologického prieskumu. 12 pp. + prielohy. Slovenský rybársky zväz – Rada Žilina.
Chytrý M., Kučera T., Kočí M. (2001): Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR. Praha.
Chytrý M. (ed.), 2007: Vegetace České republiky 1, Travinná a keříčková vegetace.
Academia, Praha, 528 pp.
Chytrý M. (ed.), 2011: Vegetace České republiky 3 Vodní a mokřadní vegetace. Academia,
Praha, 827 pp.
Kadlečíková, Z. 2007: Poznámky k výskytu vydry riečnej (Lutra lutra L.) v oblasti Borskej
nížiny a Turca. Bulletin Vydra 14: 28 – 34.
Kalaš M. 2011: Doprava a jej vpľyv na populáciu medveďa hnedého v širšiej oblasti
Národného parku Malá Fatra. Vlastivedný zborník Považia XXV: 180 – 187.
40
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Kassa, M. 2003: Wolf (Canis lupus) in the Slovak Republic. International Meeting on
management and conservation of wolf "living with the wolf". 5-9 November, 2003.
Segovia, Spain.
Kliment J. et al., 2008: Príroda Veľkej Fatry. Lišajníky, machorasty, cievnaté rastliny.
Vydavateľstvo Univerzity Komenského, 407 pp.
Kminiak M. 2000: Biodiverzita obojživelníkov (Amphibia) vodných biotopov niektorých
horských regiónov Slovenska. ACTA ENVIRONMENTALICA UC / Bratislava, Vol.
10: 183 -187.
Mereďa P. et al., 2005: Hodnotenie stavu zachovalosti populácií anexových druhov rastlín na
Slovensku z hľadiska ich ochrany. ŠOP SR, 96 pp.
(http://www.sopsr.sk/natura/index1.php?p=7&lang=sk&mon=3)
Mitchell-Jones A. J., Amori G., Bogdanowicz W., Krystufek B., Reijnders P.J.H.,
Spitzenberger F., Stubbe M., Thissen J.B.M., Vohralik V. & J. Zima 1999: The Atlas of
European Mammals. Academic Press, London, 484 pp.
Němejc F., 1929: Paleobotanický výzkum některých quarterních usazenin v širším okolí
Ružomberku na Slovensku. Rozpravy II. třídy České akademie, ročník 39, číslo 44: 124.
Némethyová M., 2008: Diaľnica D1 Turany - Hubová. Hydrogeologický posudok. Vodné
zdroje Slovakia, s.r.o., 44 pp.
Pánisová Z., Topercer J. & Urban P. 2006: Značkovacie správanie vydry riečnej (Lutra lutra
L.) na vybraných lokalitách Oravy a Studeného potoka– Pp. 95 – 108. In: Adamec M. &
P. Urban (eds.) 2006: Výskum a ochrana cicavcov na Slovensku VII. Zbornik referatov
z konferencie (Zvolen 14. – 15. 10. 2005). Štátna ochrana prirody SR Bánska Bystrica,
239 pp
Peťková E., Mika L' et al., 2007: Hodnotenie významnosti vplyvov navrhovanej diaľnice D1
Turany - Hubová na územia sústavy NATURA 2000. Creative, spol. s r. o.
Pirman I., 2010: Diaľnica D1 Turany Hubová, Posúdenie vplyvu výstavby tunela Rojkov na
hydrologický režim Rojkovského rašeliniska. Hydrogeologický posudok, 9 pp. + 6 příl.
Polák P., Saxa A. (eds.), 2005: Priaznivý stav biotopov a druhov európského významu. ŠOP
SR, Banská Bystrica, 736 pp.
Pospiechová O., 2007: Hydrogeologický posudok vplyvu výstavby a prevádzky navrhovanej
diaľnice D1 Turany - Hubová na PR Rojkovské rašelinisko. Aquatest P&R, spol. s r. o.,
6 pp.
Rigg R. & Adamec M. 2007: Status, ecology and management of the brown bear (Ursus
arctos) in Slovakia. Slovak Wildlife Society, Liptovský Hrádok. 128 pp
Rigg R. (2008). Početnost, odstrel a ochrana vlka dravého (Canis lupus) v Slovenských
Karpatoch – priveľa či málo? Výskum a ochrana cicavcov na Slovensku VIII: 200-213.
Risager M., 2002: Ochrana a trvaloudržateľné využívanie rašelinísk Slovenska, Záverečná
správa – hydrologická časť. Ms., Water Consult ApS, Daphne SK
Reuther, C., Kölsch, O., Jansen, W. (2004). On the Way Towards an Otter Habitat Network
Europe (OHNE). Method and Results of an Area Assessment on the European and
German Level. Publishing company GN-Gruppe Naturschutz GmbH, D-29386
Hankensbüttel. Habitat, 15.
Schenková V. & Horsák M. 2011: Ochrana a ekologie reliktního plže Vertigo geyeri v
Západních Karpatech a Polsku. – In: Zoologické dny Brno 2011, Bryja J., Řehák Z. &
Zukal J. (eds.), Sborník abstraktů z konference 17.-18. února 2011: 199–200.
41
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Schestag J. 2008: Telemetria rysa ostrovida (Lynx lynx) na územi NP Veľka Fatra– Pp. 214 –
219. In: Adamec M., Urban P. & Adamcova M. (eds.): Vyskum a ochrana cicavcov na
Slovensku VIII. Zbornik referátov z konferencie (Zvolen 12. – 13. 10. 2007). Štátna
ochrana prirody SR Bánska Bystrica, 248 pp.
Smietana W. & Wajda J. 1997: Wolf number changes in Bieszczady National Park, Poland.
Acta Theriologica, 42(3): 241-252.
Stanová V. (ed.), 2002: Rašeliniská Slovenska. DAPHNE – Inštitút aplikovanej ekológie,
Bratislava, 194 pp.
http://www.daphne.sk/sites/daphne.sk/files/uploads/na_stahnutie/Raseliniska_Slovenska.pdf
Stanová V., Valachovič M. (eds.), 2002: Katalóg Biotopov Slovenska. DAPHNE – Inštitút
aplikovanej ekológie, Bratislava, 225 pp. (http://stare.daphne.sk/docs/2009/Katalog
biotopov SK.pdf)
Stanová V., Dítě D., Janák M., 2011: Manažmentový model pre slatinné rašeliniská.
DAPHNE – Inštitút aplikovanej ekológie a Botanický ústav SAV, Bratislava, 29 pp.
http://www.daphne.sk/sites/daphne.sk/files/uploads/MM14_slatiny_2.pdf
Straka M. 2011: Genetic diversity and differentation of brown bear (Ursus arctos L.)
populations in the Carpathians. Autoreferát disertačnej práce. Lesnícka fakulta TU
Zvolen.
Straka P., 2010: Hodnotenie projektu výstavby diaľnice D1 v úseku Turany - Hubová z
hľadiska súladu s článkami 6(2), 6(3) a 6(4) Smernice č. 92/43/EHS o ochrane
biotopov, voľne žijúcich živočíchov a voľne rastúcich rastlín. Posudek zpracovaný pro
DG Environment Evropské komise, 52 pp.
Šeffer J., Lasák R. (eds.) 2004: Natura 2000 na Slovensku – metodika identifikácie území.
DAPHNE – Inštitút aplikovanej ekológie, Štátna ochrana prírody SR, Bratislava, 107 p.
Topercer J., 2003: Zelené miesta a cesty Martina a Vrútok. SZOPK, Martin, 40 pp.
Topercer J. et al., 2009: Významnosť vplyvov navrhovanej diaľnice D1 Turany - Hubová na
druhy, biotopy, územia sústavy Natura 2000 a krajinu - expertíza, 20 pp.
Urban P., Adamec M. & Saxa A. 2008: Aktuálne rozširenie vydry riečnej (Lutra lutra) na
Slovensku – Výsledky celoslovenského mapovania. – Pp. 220 – 229. In: Adamec M.,
Urban P. & Adamcova M. (eds.): Výskum a ochrana cicavcov na Slovensku VIII.
Zbornik referatov z konferencie (Zvolen 12. – 13. 10. 2007). Štátna ochrana prirody SR
Bánska Bystrica, 248 pp.
Vavrová L., Horsák M., Šteffek J. & Čejka T., 2009: Ecology, distribution and conservation
of Vertigo species of the European Importance in Slovakia. – Journal of Conchology,
40: 61–71.
Viceníková A., 2001: Mapování vegetace na území PR Rojkovské rašeliniště. Součást
projektu ‒ Ochrana a trvaloudržateľné využívanie rašelinísk Slovenska. DAPHNE SK
Vladovič V., Rizman I. et al.: Súčasný stav ochrany lesných biotopov Natura 2000 (úloha 2.3)
in Novotný J. et al., Hodnotenie FCS lesných biotopov
(http://www.sopsr.sk/natura/index1.php?p=7&lang=sk&mon=2)
Zedrosser A., Dahle B., Swenson J. E. & Gerstl N. 2001: Status and management of the
brown bear in Europe. — Ursus 12: 9–20.
Zimmermann, F. & Breitenmoser, U. 2007: Potential distribution and population size of the
Eurasian lynx Lynx lynx in the Jura Mountains and possible corridors to adjacent ranges.
- Wildl. Biol. 13: 406-416.
42
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Internetové zdroje:
http://www.sopsr.sk/natura/ – Natura 2000 na Slovensku, Štátna ochrana prírody Slovenskej
republiky
http://www.sopsr.sk/natura/index1.php?p=15&lang=sk&mon=maps_dab – rozlohy typů
evropských stanovišť na Slovensku
http://natura2000.cz, www.biomonitoring.cz – Natura 2000 v České republice, popisy
předmětů ochrany
http://www.sci.muni.cz/botany/vegsci/vegetace.php?lang=cz – přehled vegetace ČR, Pracovní
skupina pro výzkum vegetace, Masarykova univerzita, Brno
Odkazované legislativní předpisy:
Zákon č. 543/2002 Zb., o ochrane prírody a krajiny, v platnom znení
Směrnice 79/409/EHS (147/2009/EC) o ptácích, včetně příloh
Směrnice 92/43/EHS o stanovištích, včetně příloh
Vlastní terénní průzkumy
Rostliny, typy evropských stanovišť
Účelem terénních průzkumů je především ověření výskytu a kvality předmětů ochrany, které
mohou být reálně dotčeny záměrem. Jelikož po celé délce povrchové trasy bylo provedeno
odstranění vegetačního krytu a proběhla skrývka ornice, je detailní zjištění původního stavu
nemožné. Bylo využito existujících dat o výskytu typů evropských stanovišť a zájmových
druhů rostlin, především: Peťková, Mika et al. (2007), Topercer et al. (2009). Vlastní
průzkum byl zaměřen především na kontaktní vegetaci, která dosud nebyla postižena
přípravnými pracemi. Kromě předmětů ochrany průzkum rovněž sledoval lokality invazivních
a expanzivních druhů v blízkém okolí plánované trasy dálnice D1. Průzkum proběhl ve
vegetačním období na přelomu května a června, podrobně byl prověřen pás široký cca 200 m
(100 m na každou stranu od osy dálnice).
Zvláštní pozornost byla věnována mimořádně cennému Rojkovskému rašeliništi. Území je
dobře floristicky prozkoumáno (např. Kliment et al. (2008) nebo Háberová, Fajmonová
(1995)), nicméně chybějí aktuální informace o plošném rozšíření jednotlivých vegetačních
typů. Na Rojkovském rašeliništi bylo provedeno podrobné vegetační mapování. Mapování
poslouží rovněž jako referenční úroveň pro vyhodnocování případných vegetačních změn
v budoucnu.
Provedené průzkumy:
18. 4. 2012 – orientační průzkum typů evropských stanovišť v trase dálnice (Hummel,
Chvojková)
19. 4. 2012 – průzkum Rojkovského rašeliniště (Hummel, Chvojková)
20. 4. 2012 – odběr vod z Rojkovského rašeliniště (Hummel, Chvojková)
6. 6. 2012 – průzkum typů evropských stanovišť v dolině Suchie (Hummel, Chvojková)
7. 6. 2012 – průzkum typů evropských stanovišť na S svahu Kopy (Chvojková)
7. - 8. 6. 2012 – vegetační mapování Rojkovského rašeliniště (Hummel)
8. 6. 2012 – průzkum typů evropských stanovišť podél řeky Váh (Chvojková)
Bezobratlí
O výskytu bezobratlých živočichů, kteří jsou předměty ochrany dotčených lokalit, existují
dosud pouze kusé informace. Výskyt v trase dálnice proto byl předmětem alespoň
orientačního entomologického průzkumu v lesních porostech sousedících s trasou dálnice,
43
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
dále podél Váhu a na Rojkovském rašeliništi. Byl zaměřen na vyhodnocení souladu prostředí
s biotopovými nároky předmětů ochrany.
Průzkum proběhl ve dnech 6. - 8. 6. 2012, provedl jej entomolog Mgr. Štěpán Vodka.
Ryby
Na základě prostudování literárních zdrojů, projektové dokumentace a konzultací se
slovenskými experty byla provedena rekognoskace všech potenciálně dotčených lokalit.
Jednalo se zejména o všechna místa křížení plánované dálnice s řekou Váh, kde dojde
k opevnění břehů (stavby 566-00, 569-00, 571-00 a 574-00) nebo přímo vybudování mostního
pilíře v samotném toku (stavba 566-00). Dále byl zmapován dolní tok významných přítoků,
které mohou potenciálně dotčené předměty ochrany (ryby) obývat (stavby 562-00, 563-00,
564-00 a 573-00). Průzkum přítoků byl zaměřen na zjištění možného výskytu zájmových
naturových druhů (zejména vranky obecné), zhodnocení vlivů úprav a případná doporučení
pro specifikaci projektové dokumentace.
Provedené průzkumy:
18. 4. 2012 – orientační průzkum trasy dálnice (Dušek)
19. - 20. 4. 2012 – průzkum míst křížení dálnice s Váhem a navazujících drobných vodních
toků (Dušek)
Obojživelníci, ptáci, savci
Byl proveden orientační průzkum obojživelníků, ptáků a savců v lesních porostech
sousedících s trasou dálnice a na Rojkovském rašeliništi. Zvláštní pozornost byla věnována
zejména migračním trasám velkých šelem. Průzkum byl zaměřen na vyhodnocení souladu
prostředí s biotopovými nároky předmětů ochrany.
Provedené průzkumy:
18. 4. 2012 – orientační průzkum trasy dálnice (Volf)
19. 4. 2012 – průzkum obojživelníků na Rojkovském rašeliništi (Volf)
20. 4. 2012 – průzkum migrační prostupnosti v návaznosti na plánovaný ekodukt (Volf)
6. 6. 2012 – průzkum migrační průchodnosti a průzkum obratlovců v okolí ekoduktu a
v úseku mezi Turany a Šútovem (Volf)
7. 6. 2012 – průzkum obratlovců na S svahu Kopy (Volf)
8. 6. 2012 – průzkum obratlovců v dolině Suchie a v okolí Váhu (Volf)
Konzultace
Byly provedeny následující odborné konzultace:
 RNDr. Dana Bernátová CSc. – vlivy na rostliny a typy přírodních stanovišť,
klasifikace vegetace na Rojkovském rašeliništi,
 Mgr. Milan Janák, Daphne SK – historie projektu,
 Ing. Václav Hlaváč, prof. Đuro Huber, Mgr. Michal Kalaš, Mgr. Miroslav Kutal,
Robin Rigg – problematika velkých šelem, migrační prostupnost dálnice.
Pro provedení tohoto hodnocení byly uvedené podklady shledány jako dostatečné.
44
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
4.2
Vyhodnocení vlivů záměru
Vyhodnocení významnosti vlivů probíhalo podle následující stupnice.
Tabulka 11 Stupnice pro hodnocení významnosti vlivů
Hodnota
-2
Termín
Významně
negativní
vliv
-1
Mírně
negativní
vliv
0
Nulový vliv
Popis
Negativní vliv dle čl. 6.3 směrnice o stanovištích
Vylučuje realizaci záměru (resp. záměr je možné realizovat pouze
v určených případech dle čl. 6.4 směrnice o stanovištích)
Významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její
podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo
druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu.
Vyplývá ze zadání záměru, nelze jej eliminovat.
Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv
Nevylučuje realizaci záměru.
Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických
nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného
vývoje druhu.
Je možné jej vyloučit navrženými zmírňujícími opatřeními.
Záměr nemá žádný prokazatelný vliv.
V dalším textu jsou postupně vyhodnoceny vlivy záměru na všechny dotčené předměty
ochrany (v pořadí: typy evropských stanovišť, druhy rostlin, druhy živočichů – bezobratlých,
ryb, obojživelníků, savců, druhy ptáků, v těchto skupinách pak řazené podle taxonomického
systému) všech dotčených lokalit, je určena významnost vlivů podle stupnice uvedené v
tabulce 11. Souhrn výsledného hodnocení pro jednotlivé předměty ochrany a hodnocení vlivu
na celistvost lokalit je uveden v kapitole 4.4.
TYPY EVROPSKÝCH STANOVIŠŤ
Pokud není uvedeno jinak, vycházeli jsme při stanovení rozloh typů evropských stanovišť z
podkladů
ŠOP
SR
(Peťková,
Mika
2007,
dále
http://www.sopsr.sk/natura/index1.php?p=15&lang=sk&mon=maps_dab).
Mapy výskytu typů evropských stanovišť v dotčených ÚEV dle poskytnutých podkladů od
ŠOP SR (2010) jsou uvedeny v příloze 1, vegetační mapa Rojkovského rašeliniště pak v
příloze 2, fotografická dokumentace současného stavu v příloze 3.
Typ evropského stanoviště 3160 – Přirozená dystrofní jezera a tůně / Prirodzené
dystrofné stojaté vody
Dotčené biotopy podle Katalogu biotopů Slovenska – Vo3 Prirodzené dystrofné stojaté vody
Popis předmětu ochrany, ekologické nároky:
Mělké tůňky s oligotrofními či dystrofními vodami, obvykle se nacházejí v komplexech
slatinišť nebo přechodových rašelinišť, běžný je výskyt v pobřežní zóně rybníků na kontaktu s
rašeliništi. Vegetace je řazena do sv. Sphagno-Utricularion a je tvořena především
submerzními mechorosty, bublinatkami (Utricularia sp.) nebo zevarem nejmenším
(Sparganium natans). V rámci svazu jsou vymezeny 3 asociace, mělké tůňky s oligotrofními
vodami bohatými na vápník náležejí do as. Scorpidio scorpioidis-Utricularietum Ilschner ex
Müller et Görs 1960.
45
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Vzhled této druhově chudé vegetace utvářejí především ponořené mechy, z cévnatých rostlin
je zastoupena bublinatka menší (Utricularia minor). Na vápníkem bohatých stanovištích, což
je případ Rojkovského rašeliniště, se dále vyskytují např. bařička bahenní (Triglochin
palustris), bahnička chodokvětá (Eleocharis quinqueflora) nebo suchopýr širolistý
(Eriophorum latifolium). S vyšším zastoupením mokřadních druhů přechází vegetace
oligotrofních vod plynule do vápnitých slatinišť. Voda je stojatá nebo mírně proudící, její
reakce je závislá na substrátu, může být mírně kyselá až mírně zásaditá, porosty s bublinatkou
menší ovšem tolerují i vody s extrémně vysokým obsahem rozpuštěných minerálních látek
(Dítě et al. 2006). Hloubka tůněk je často pouze 2-5 cm, tůňky bývají periodické a ve
srážkově deficitních obdobích mohou vysychat.
Výskyt v dotčené lokalitě:
Celkové rozšíření vegetace oligotrofních vod na území ÚEV Veľká Fatra není přesně známo,
vzhledem k nedostatku vhodných stanovišť bude zřejmě počet lokalit velmi nízký. Kromě
Rojkovského rašeliniště je trvalý výskyt diagnostické bublinatky menší (Urticularia minor)
udáván pouze z Rakšianského rašeliniště východně od obce Rakša (Kliment et al. 2008;
Bernátová, Škovirová 2012).
Vegetace oligotrofních vod je na Rojkovském rašeliništi vázaná na deprese, vzniklé po těžbě
rašeliny v centrální části rezervace. Dne 20. 4. 2012 bylo v jedné z tůněk zjištěno pH – 5.96
a obsah vápníku – 102 mg/l. Substrát na dně jezírek je buď rašelinný, nebo je obnaženo
písčité podloží budované aluviálními sedimenty Váhu. Na mělkých okrajích jezírek dále
rostou např. Eleocharis quinqueflora, Tofieldia calyculata nebo Menyanthes trifoliata a
vegetace plynule přechází do bazických slatinišť (7230). Část jezírek je nadměrně zastiňována
břízami, jejichž opad nepříznivě mění charakter dna jezírek a přispívá k rychlejšímu
zazemňování.
Kvantitativní a kvalitativní údaje:
Počet ÚEV s daným předmětem ochrany na Slovensku:
Stav z hlediska ochrany v alpínské oblasti SR:
Celková rozloha na Slovensku:
Celková rozloha ve všech ÚEV v SR:
Rozloha v dotčené ÚEV:
Rozloha dotčená záměrem:
20
méně příznivý (U1)
< 1 ha
< 1 ha
? → 0 ha
cca 0,005 ha
(0,011 ha – Topercer et al. 2009)
Rojkovské rašeliniště je pravděpodobně jednou ze dvou lokalit vegetace oligotrofních vod
s bublinatkou menší (Utricularia minor) na území ÚEV Veľká Fatra; jedná se o velmi cenný
a dlouhodobě perspektivní výskyt přinejmenším v regionálním měřítku.
Vlivy záměru na předmět ochrany:
Vegetace oligotrofních vod je velmi citlivá na trvalé změny hladiny, tudíž opakované
vysušování nebo naopak zaplavování stanoviště ve vegetačním období působí negativně. Na
Rojkovském rašeliništi je tato vegetace je vázaná na vývěry minerálních vod hlubokého
oběhu. Vlivem ražby tunelu může dojít k ovlivnění vodních poměrů v prostoru rašeliniště;
negativní vlivy by měly být eliminovány izolováním tunelu a vytvořením propustných
koridorů v místě křížení tunelu se zvodnělými tektonickými poruchami. Případné změny
celkové mineralizace či poměru jednotlivých minerálních složek v podzemní vodě by neměly
mít na vegetaci bublinatky větší negativní vliv, jelikož tento druh snáší poměrně široké
rozmezí pH. Nejvýznamnější vlivy lze očekávat během ražby a pak cca rok do vybudování
sekundárního ostění tunelu, které zaručí dokonalou hydroizolaci tunelových rour. Případné
jednorázové vysušení lokality během ražby by nebylo pro vegetaci oligotrofních vod
likvidační, jelikož bublinatky vytvářejí velké množství diaspor, které přečkávají nepříznivé
46
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
období na dně jezírek. Po vzestupu vodní hladiny se porosty bublinatek opět obnoví.
Vegetace bublinatek se vyskytuje na úrovni přibližně 434 m n. m., niveleta vozovky u
západního portálu tunelu Rojkov je ve výšce přibližně 436 m n. m. Jelikož podloží tunelu by
nemělo být injektáží významně postiženo, je pravděpodobné, že vodní režim mělkých tůněk
nebude ražbou prokazatelně ovlivněn. Ostatní vlivy záměru jsou z hlediska vegetace
oligotrofních vod nevýznamné.
Významnost vlivů:
Vzhledem k zásadnímu významu Rojkovského rašeliniště pro vegetaci oligotrofních vod
s bublinatkou menší (Utricularia minor) na území ÚEV Veľká Fatra by jakékoli negativní
ovlivnění zdejšího výskytu mělo významný dopad na ochranu a zachování této vegetace v
rámci ÚEV. Během provozu záměru k negativnímu ovlivňování biotopu docházet nebude (za
předpokladu precizně provedených technických opatření – izolace tunelových rour, zachování
propustnosti na tektonických poruchách), časově omezené negativní vlivy během výstavby
však vyloučit nelze. Vzhledem k tomu, že se jedná o krátkodobý vratný vliv, byl vliv záměru
je hodnocen jako mírně negativní.
Typ evropského stanoviště 3220 – Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů /
Horské vodné toky a bylinné porasty pozdĺž ich brehov
Dotčené biotopy podle Katalogu biotopů Slovenska – Br2 Horské vodné toky a bylinné
porasty pozdĺž ich brehov
Popis předmětu ochrany, ekologické nároky:
Biotop Br2 je vázán na štěrkové lavice na březích toků a v jejich korytech. Vyskytuje se v
montánním a submontánním stupni – na horních tocích řek. Výskyt biotopu je maloplošný a
nepravidelný, závislý na každoroční přirozené činnosti toku. Štěrkopískové lavice a ostrůvky
v korytech toků musí být periodicky obnovovány erozně-akumulační činností vody, jedná se
o stádium blokované sukcese. Lavice jsou podmáčené a podemílané proudící vodou a střídá
se na nich litorální a terestrická fáze. Tyto náplavy jsou vzhledem k rychlejšímu proudění
vody hrubozrnné, štěrkovité až kamenité. Jemnozem se akumuluje pouze mezi kameny, a
nebo vytváří na povrchu vrstvičku silnou několik centimetrů. Porosty vytvářejí podél břehů
charakteristické lemy různé šířky i délky.
Lavice jsou osídleny travinnými, případně vysokobylinnými dvoj- až trojvrstevnými
společenstvy, která jsou druhově chudá díky převaze třtiny pobřežní a chrastice rákosovité.
Přítomnost třtiny pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites) je nutná pro klasifikaci
vegetace do tohoto biotopu. Dominantní v porostu často bývá chrastice rákosovitá Phalaris
arundinacea, její výskyt však ke klasifikaci typu stanoviště nestačí. Z dalších specifických
druhů se uplatňuje např. karbinec evropský (Lycopus europaeus), krabilice chlupatá
(Chaerophyllum hirsutum) a devětsily (Petasites albus, P. hybridus, P. kablikianus), z nichž
P. hybridus při vyšších pokryvnostech (kolem 50%) působí jako degradační faktor.
Důležité je zachování co největšího množství plošek splňujících podmínky pro rozvoj této
vegetace. Ne každý rok dojde k jejímu rozvoji na každém náplavu, v některých letech (např.
při trvale vysokém stavu vody) se nemusí vyvinout vůbec. Diaspory významných druhů jsou
však schopné si zachovat klíčivost i mnoho let a za příznivých podmínek vyklíčit. Musíme
počítat s určitou prostorovou stabilitou porostů. Každý jednotlivý stávající náplav je jedinečný
a nenahraditelný z hlediska zachování typických druhů.
Výskyt v dotčené lokalitě:
ÚEV Váh
Tento typ evropského stanoviště se vyskytuje ve Váhu podél akumulačních úseků břehů
(jesepy) a na štěrkových lavicích v korytě řeky v místech pomalejšího proudění vody.
47
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Diagnostický druh (Calamagrostis pseudophragmites) je v zájmovém úseku toku poměrně
vzácný (Kliment et al. 2008) a tudíž se biotop Br2 vyskytuje jen na některých náplavech.
V trase dálnice (v koridoru 100 m kolem dálnice) se podle údajů ŠOP SR (2010) doplněných
vlastním terénním šetřením nachází typ stanoviště 3220 na těchto místech:
1. Náplav na levém břehu Váhu v místě pilíře mostu Malá Fatra – tento výskyt byl již
zasažen přípravnými pracemi a skladba vegetace pravděpodobně pozměněna (výskyt
třtiny pobřežní nebyl potvrzen, jedná se o náplav s vysokým podílem bahnité frakce,
zčásti obnažený, zčásti porostlý chrasticí rákosovitou), rozloha odhadovaná podle
zákresu ŠOP SR z roku 2010 (viz mapa na straně 6 v příloze 1) je 0,03 ha,
2. Náplav na pravém břehu jižně od stávajícího mostu v Kraľovanech (ŠOP SR 2010, viz
mapa na str. 9 v příloze 1), výskyt třtiny pobřežní nebyl letošním terénním
průzkumem ověřen – nedochází ke střetu s dálnicí,
3. Na levém břehu Váhu u mostu Hubová – podle údajů ŠOP SR se nachází na levém
břehu Váhu, při terénním šetření byl náplav zjištěn na pravém břehu (viz foto v příloze
3, mapa na str. 7 v příloze 1). Zde byl dříve mapován pouze habitat 3260 (makrofytní
vegetace vodních toků), v současnosti se jedná o štěrkový náplav s výskytem
Calamagrostis pseudophragmites) – celková dotčená rozloha je odhadována na 0,07
ha. E2: Salix purpurea; E1: Calamagrostis pseudophragmites, Petasites sp., Mentha
longifolia, Phalaris arundinacea, Barbarea vulgaris. Porost je velmi dobře zachovaný
a velmi reprezentativní. Náplav je vyvinut na akumulačním jádře, výskyt je relativně
stabilní, samozřejmě v závislosti na vodních stavech. Z neregulovaného toku
Komjatné je zajištěn dostatečný přínos štěrkového materiálu, který je pro rozvoj
tohoto biotopu nezbytný. Výskyt třtiny pobřežní je velmi cenný – Kliment et al.
(2008) udává z pobřežních porostů Váhu jen jednu lokalitu na náplavu západně od
Kraľovan (údaj z roku 1969).
V místech blízkého kontaktu tělesa dálnice s řekou v úseku mezi mostem Malá Fatra a
Rojkovem nebyly výskyty typu evropského stanoviště zaznamenány – jedná se o erozní část
břehu. V místě mostu Stankovany, stejně jako v místech dočasných mostů (SO 810 a
SO 811), nebyly zjištěny vhodné podmínky pro vznik štěrkových náplavů.
Kvantitativní a kvalitativní údaje:
Počet ÚEV s daným předmětem ochrany na Slovensku:
Stav z hlediska ochrany v alpínské oblasti SR:
Celková rozloha na Slovensku:
Celková rozloha ve všech ÚEV v SR:
Rozloha v dotčené ÚEV:
Rozloha dotčená záměrem:
18
méně příznivý (U1)
75 ha
51,27 ha
2,51 ha
0,25 ha
Zjištěný výskyt u mostu Hubová na pravém břehu je velmi kvalitní (vyhraněný, s nízkou
mírou degradace). Z vlastností typu evropského stanoviště vyplývá, že se jedná o maloplošné
výskyty, které jsou dynamické v čase a prostoru (s dodržením některých zákonitostí, jako
např. výskyt na akumulačních částech břehů). Proto je jejich mapování obtížné. Při hodnocení
je třeba brát v úvahu širší souvislosti říčního kontinua, narušení přirozeného proudění řeky,
pohybu sedimentů aj. Důležitým poznatkem je, že třtina pobřežní (Calamagrostis
pseudophragmites) nebyla v úseku mezi Turany a Hubovou zaznamenána jinde než u mostu
Hubová. Nebyla sice systematicky sledována, avšak její absence na některých navštívených
morfologicky vhodných náplavech a údaje z literatury, které uvádějí z území jen jedinou
lokalitu (Kliment et al. 2008), dokazují, že se jedná o velmi vzácný fenomén. Typ stanoviště
je však jednoznačně determinován právě přítomností této rostliny. Je velmi pravděpodobné,
že udávaný výskyt 2,51 ha v ÚEV Váh je nadhodnocený a že skutečný výskyt je nižší.
Vzhledem k dynamice typu stanoviště i výskytu třtiny, který se může v letech měnit, je však
48
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
nutné chránit jako předmět ochrany veškeré vhodné náplavy v řece. Význam náplavu s třtinou
pobřežní u mostu Hubová je jednoznačně velmi vysoký.
Jedná se o velmi cenný typ stanoviště indikující přirozený charakter toku.
Byla započítána dotčená rozloha u mostu Malá Fatra zjištěná ŠOP SR v roce 2008 a
nepotvrzená při aktuálním mapování – pravděpodobně došlo ke změně vegetace po zásahu
stavebních prací. Je zahrnut výskyt u mostu Hubová, a to na levém břehu. Celková přímo
dotčená rozloha je odhadována na 0,25 ha.
Vlivy záměru na předmět ochrany:
K přímé likvidaci typu stanoviště dojde v místech křížení dálnice a Váhu u mostu Malá Fatra
a mostu Hubová. V obou případech bude náplav zlikvidován a nahrazen opevněním těžkým
kamenným záhozem (rozsah 69 m u mostu Malá Fatra a 69 a 64 m – pravý a levý břeh u
mostu Hubová). Opevnění břehu znemožní tvorbu náplavů v tomto místě, výskyt biotopu
bude rovněž ovlivněn zástinem od mostního tělesa (pozn.: bylo přislíbeno, že opevnění na
pravém břehu může být zkráceno, avšak není dosud jasný rozsah tohoto zkrácení a vzhledem
k tomu, že most vede přímo nad střední částí náplavu, je pravděpodobné, že právě v této části
bude opevnění nutné a dále zde bude porost významně ovlivněn zástinem). Dále dojde k
lokální změně proudění a změně příbřežních stanovišť. Krátkodobý vliv budou mít stavební
práce. U mostu Hubová vznikne v blízkosti náplavu stavební dvůr.
Bude trvale zničeno 0,25 z celkových 2,51 ha v ÚEV Váh, tj. cca 10% výskytu v rámci ÚEV.
Bude dotčen i nejcennější zjištěný výskyt na pravém břehu u mostu Hubová (jeden ze dvou
současných výskytů třtiny pobřežní Calamagrostis pseudophragmites). Celkově bude těžkým
kamenným záhozem opevněno 1 126 metrů břehů Váhu z celkových cca 60 km břehů toku v
ÚEV Váh.
Náplav u mostu Malá Fatra již byl ovlivněn stavebními pracemi, avšak do doby jeho
odstranění a opevnění břehu kamenným záhozem se jedná o vratný vliv. Náplav se může opět
regenerovat.
Dalším negativním vlivem stavby je otevření cesty pro šíření nepůvodních druhů – dálnice
kříží řeku Váh třikrát (most Malá Fatra, Stankovany a Hubová), dále vede v délce asi 2 km
v těsné blízkosti Váhu, štěrkové náplavy mohou ohrožovat zejména křídlatky (Reynoutria
spp.).
Významnost vlivů:
Dojde k ovlivnění asi deseti procent výskytu typu evropského stanoviště v ÚEV Váh. Jedná
se o nevratný trvalý vliv, vhodné biotopy budou na těchto místech zničeny. Dojde ke zničení
náplavu s třtinou pobřežní na pravém břehu u mostu Hubová.
Vzhledem k likvidaci cenného náplavu a celkově poměrně vysoké dotčené rozloze typu
stanoviště byl vliv vyhodnocen jako významně negativní.
Typ evropského stanoviště 3260 – Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů
Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion / Nižinné až horské vodné toky
s vegetáciou zväzu Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion
Dotčené biotopy podle Katalogu biotopů Slovenska – Vo4 Nížinné až horské vodné toky
s vegetáciou zväzu Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion
Popis předmětu ochrany, ekologické nároky:
Typ evropského stanoviště zahrnuje druhově chudá společenstva vodních makrofyt, která
osidlují koryta tekoucích vod (potoky, nížinné řeky, vzácněji horní úseky toků) případně
periodicky průtočné toky. Jednotka je rozšířená od nížinného do montánního stupně. Jedno až
dvojvrstevné porosty jsou tvořeny především ponořenými nebo částečně na hladině
49
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
plovoucími druhy kořenícími ve dně. Hodně druhů je morfologicky proměnlivých v závislosti
na výšce vodního sloupce a intenzitě proudění. Biotop je proměnlivý podle charakteru
proudění v řece. Nachází se na horních a středních přítocích Turce, Hronu, Váhu, Ipľu a jinde.
Vyhovují mu toky s relativně nízkou teplotou vody, jejím rychlým prouděním, vysokým a
stabilním obsahem kyslíku, vysokou průhledností vody a hrubozrnnými usazeninami.
Do tohoto typu evropského stanoviště je řazena vegetace svazu Batrachion fluitantis.
V tekoucích vodách se vyskytují např. druhy Batrachium fluitans, B. aquatile, Callitriche
hammulata, Nuphar lutea, Myriophyllum sp., různé druhy rdestů Potamogeton. Druhy
většinou tvoří monodominantní asociace, které bývají různě promíchány. Obvykle každá řeka
hostí specifické druhové složení makrofyt.
Výskyt v dotčené lokalitě:
ÚEV Váh
Řeka Váh tvoří vhodné prostředí pro rozvoj vodních makrofyt, a to v celém úseku. Výskyty
jsou nesouvislé, makrofyta se nacházejí ostrůvkovitě. Nacházejí se zde řasy, mechorosty,
lakušníky Batrachium, rdesty (např. Potamogeton crispus) a stolístok klasnatý Myriophyllum
spicatum.
Podle údajů ŠOP SR (Anonymus 2008) se porosty makrofyt nacházejí u mostu Hubová. Zde
byl typ evropského stanoviště ověřen při terénním průzkumu. Z diagnostických druhů zde
byla zjištěna Zannichellia palustris, Fontinalis antipyretica a Lemanea sp. Zannichellia
palustris patří ke vzácnějším druhům, je vázaná pouze na mělké úseky s kamenitým dnem,
což je právě např. při ústí doliny Komjatná.
Kvantitativní a kvalitativní údaje:
Počet ÚEV s daným předmětem ochrany na Slovensku:
Stav z hlediska ochrany v alpínské oblasti SR:
Celková rozloha na Slovensku:
Celková rozloha ve všech ÚEV v SR:
Rozloha v dotčené ÚEV:
Rozloha dotčená záměrem:
21
neznámý
390 ha
231,96 ha
12,59 ha
0,05 ha
Jedná se o zachovalý úsek řeky v jejím horním toku.
Úsek dotčený záměrem je odhadován na 100 m, dotčená rozloha na 0,05 ha.
Vlivy záměru na předmět ochrany:
Dojde k ovlivnění porostů makrofyt v místě mostu Hubová. Opevnění břehů a prohrábka
koryta způsobí změnu přirozených poměrů v toku. Prohrábkou dojde k přímé likvidaci
porostů, tento vliv je sice vratný – prohrábka se nebude opakovat a porosty se mohou po čase
obnovit, ale nepřírodní charakter břehů již zůstane a k další změně dojde zastíněním, které
způsobí most. Lze tedy uzavřít, že v úseku řeky cca 100 m budou trvale pozměněny
podmínky, které již budou nevhodné pro výskyt makrofyt.
Dalším vlivem je otevření cesty pro šíření nepůvodních druhů – dálnice kříží řeku Váh třikrát
(most Malá Fatra, Stankovany a Hubová), dále povede asi 2 km v těsné blízkosti Váhu.
Významnost vlivů:
Budou dotčeny řádově desetiny procent výskytu typu evropského stanoviště 3260 v ÚEV
Váh. V tomto rozsahu dojde k trvalé změně podmínek. Vzhledem k poměrně nízkému
plošnému rozsahu vlivu byl konstatován mírně negativní vliv.
Typ evropského stanoviště 3270 – Bahnité říční břehy řek s vegetačními typy
Chenopodion rubri P.P. a Bidention P.P. / Rieky s bahnitými až piesočnatými brehmi s
vegetáciou zväzov Chenopodion rubri p.p. a Bidentition p.p.
50
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Dotčené biotopy podle Katalogu biotopů Slovenska – Br5 Rieky s bahnitými až piesočnatými
brehmi s vegetáciou zväzov Chenopodionrubri p.p. a Bidention p.p.
Popis předmětu ochrany, ekologické nároky:
Pionýrské porosty jednoletých bylin se vyvíjejí na obnažených bahnitých a písečných
náplavech tekoucích vod, zejména v zátočinách nebo i v mrtvých ramenech. Podmínkou pro
vznik náplavů je erozně-akumulační činnost řek; ta se projevuje především na neregulovaných
tocích. Jelikož jsou tato společenstva závislá na době a délce obnažení břehu, resp. délce a
intenzitě záplav, nemusí se utvářet každý rok a jsou velmi proměnlivá druhově i fyziologicky.
Optimum vývoje dosahují až v druhé polovině vegetačního období. Klíčovým faktorem pro
existenci biotopu je kinetická síla vody a její nepravidelné a často výrazné kolísání v průběhu
celého roku. Tento faktor neustále potlačuje přirozenou sukcesi, která by v tomto prostředí
měla v konečném stádiu podobu měkkého luhu.
Biotop náplavů byl v historii významně redukován regulací řek. Náplav se vytváří na tvrdším,
tzv. akumulačním jádře. Dlouhodobé zaplavení náplavů znemožňuje sukcesi vytrvalých bylin,
především Phalaris arundinacea, Urtica dioica, Bidens frondosa. Alespoň 8 týdnů trvající
pokles hladiny v letním období umožňuje rozvoj jednoletých bylin.
Důležité je zachování co největšího množství plošek, splňujících podmínky pro rozvoj této
vegetace. Ne každý rok dojde k jejímu rozvoji na každém náplavu, v některých letech (např.
při trvale vysokém stavu vody) se nemusí vyvinout vůbec. Diaspory významných druhů jsou
však schopné si zachovat klíčivost i mnoho let a za příznivých podmínek vyklíčit. Musíme
počítat s určitou prostorovou stabilitou porostů. Každý jednotlivý stávající náplav je jedinečný
a nenahraditelný z hlediska zachování typických druhů.
Výskyt v dotčené lokalitě:
Je udáván výskyt 0,1 ha (Topercer et al. 2009), při terénním průzkumu nebyl ověřen, nicméně
přítomnost v zájmovém území nelze vyloučit, jelikož se jedná o dynamický typ stanoviště.
Kvantitativní a kvalitativní údaje:
Počet ÚEV s daným předmětem ochrany na Slovensku:
Stav z hlediska ochrany v alpínské oblasti SR:
Celková rozloha na Slovensku:
Celková rozloha ve všech ÚEV v SR:
Rozloha v dotčené ÚEV:
Rozloha dotčená záměrem:
19
nepříznivý
380 ha
?
řádově několik ha
0,1 ha
Vlivy záměru na předmět ochrany:
Záměr se kříží s řekou na třech místech (most Malá Fatra, most Stankovany a most Hubová) a
dále probíhá v délce asi 2 km po jejím levém břehu (mezi mostem Malá Fatra a Rojkovem).
Realizací záměru by došlo k likvidaci 0,1 ha náplavu.
Dalším vlivem je otevření cesty pro šíření nepůvodních druhů.
Významnost vlivů:
Vzhledem k malé dotčené rozloze byl konstatován mírně negativní vliv.
Typ evropského stanoviště 6210 – Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na
vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní
stanoviště / Suchomilné travinnobylinné a krovinové porasty na vápnitom podloží
51
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Dotčené biotopy podle Katalogu biotopů Slovenska: Tr1b Suchomilné
a krovinové porasty na vápnitom substráte
travinno-bylinné
Popis předmětu ochrany, ekologické nároky:
Zapojené až mezernaté obvykle druhově bohaté trávníky s dominancí kostřavy valiské
(Festuca valesiaca), k. žlábkaté (F. rupicola), některých kavylů (Stipa spp.), válečky
prapořité (Brachypodium pinnatum), sveřepu vzpřímeného (Bromus erectus) a s výskytem
širokolistých vytrvalých bylin. Významné je také zastoupení vstavačovitých. Tato
společenstva se vyskytují obvykle na výslunných svazích, zpravidla na středně hlubokých až
hlubokých půdách, na bazických, vzácněji také na minerálně chudších horninách, především
na sedimentárních horninách křídy, ale také na paleogenních a neogenních sedimentech a na
spraších.
Výskyt v dotčené lokalitě:
ÚEV Malá Fatra
Ve spodní části doliny Suchie po pravé straně pod vedením elektrického napětí se nachází
relikt ovsíkové louka (typ evropského stanoviště 6510) s přechodem do suchých trávníků (typ
evropského stanoviště 6210). Vzhledem k podloží, které je v těchto místech vápencové, je
výskyt typu přírodního stanoviště pravděpodobný. Další relikt suchého trávníku byl zjištěn
cca 120 m JZ v zářezu cesty nad železniční tratí – E1: Bromus erectus, Dianthus
carthusianorum, Salvia pratensis, Lotus corniculatus, Origanum vulgare, Euphorbia
cyparissias, Asperula cynanchica, Vincetoxicum hirundinaria, Silene nutans, Medicago
falcata. Celkem dojde k dotčení cca 0,01 ha typu stanoviště 6210.
Dále jsou evidovány výskyty v trase dálnice – v úseku mezi Turany a Šútovem již mimo
hranice ÚEV (0,2 ha dle Topercer et al. 2009). Tyto výskyty jsou kvalitní, druhově bohaté
(např. Orchis morio či Gymnadenia conopsea) a významné z hlediska metapopulační
dynamiky stanoviště.
Kvantitativní a kvalitativní údaje:
Počet ÚEV s daným předmětem ochrany na Slovensku:
Stav z hlediska ochrany v alpínské oblasti SR:
Celková rozloha na Slovensku:
Celková rozloha ve všech ÚEV v SR:
Rozloha v dotčené ÚEV:
Rozloha dotčená záměrem:
128
méně příznivý (U1)
19 809 ha
?
24,5 ha
0,01 ha
Vlivy záměru na předmět ochrany:
Dojde k likvidaci výskytu v dolině Suchie i mimo ÚEV Malá Fatra.
Vliv emisí oxidu dusíku může hrát určitou roli v území mezi Turany a Šútovem, kde se typ
stanoviště nachází na větších rozlohách a dosud nebyl vystaven vlivu emisí z dopravy (silnice
I/18 vede kolem Kraľovanského meandru).
Významnost vlivů:
Dojde k likvidaci reliktního fragmentu typu evropského stanoviště 6210 a jeho zachovalého
výskytu mimo hranice ÚEV. S přihlédnutím ke kvalitě výskytů mimo ÚEV a jejich významu
pro metapopulační dynamiku stanoviště, ale k nízké relativní zasažené rozloze, byl
konstatován mírně negativní vliv.
Typ evropského stanoviště 6430 – Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin
a horského až alpínského stupně
52
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Dotčené biotopy podle Katalogu biotopů Slovenska – Br6 Brehové porasty deväťsilov, Br7
Bylinné lemové spoločenstvá nížinných riek, Lk5 Vysokobylinné spoločenstvá na vlhkých
lúkach
Popis předmětu ochrany, ekologické nároky:
Jednotka zahrnuje dosti nesourodou vegetaci s odlišnými ekologickými nároky; jednotícím
prvkem je převaha širokolistých bylin, výskyt výrazných dominant a vazba na vodní prostředí
či mokřady. Vzhled jednotlivých porostů ovlivňují zejména dominanty, na březích horských
potoků jsou to devětsily (Petasites spp.), v subalpínských nivách např. havez česnáčková
(Adenostyles alliariae), mléčivec alpský (Cicerbita alpina) nebo papratka horská (Athyrium
distentifolium). V nivách nížinných řek je typickým druhem opletník plotní (Calystegia
sepium), na vlhkých lukách tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) nebo rozrazil dlouholistý
(Pseudolysimachion maritimum).
Záměrem mohou být reálně tři biotopy (ve smyslu Katalogu biotopů Slovenska), které se řadí
k typu stanoviště 6430: Br6 (Brehové porasty deväťsilov), Br7 (Bylinné lemové spoločenstvá
nížinných riek) a Lk5 (Vysokobylinné spoločenstvá na vlhkých lúkach). Biotop Al5
(Vysokobylinné spoločenstvá alpínskeho stupňa), který se rovněž řadí k typu evropského
stanoviště 6430, se sice v ÚEV Veľká i Malá Fatra hojně vyskytuje, záměrem ovšem nebude
dotčen.
Biotop Br6 osidluje především kamenité břehy a náplavy horských potoků a řek, maloplošně
se může vyskytovat na prameništích, druhotně na zamokřených nivních loukách nebo podél
horských cest. Ve fyziognomicky výrazných porostech se jako dominanty uplatňují devětsily
(Petasites kablikianus, P. hybridus) nebo šťovík alpský (Rumex alpinus). Biotop Br7 se
vyskytuje na březích velkých řek v nížinách, porosty jsou obvykle maloplošné a tvoří
mozaiky s jinými typy vegetace, zejména s lužními lesy. Vzhled porostů je nejednotný a je
určován přítomnou dominantou, nejčastěji: Calystegia sepium, Humulus lupulus, Rubus
caesius nebo Senecio sarracenicus. Biotop Lk7 se vyvíjí na nekosených nebo nepravidelně
kosených vlhkých loukách, porosty mohou být být mezernaté a tvořit mozaiku s lučním
biotopem, vzhled porostů určuje obvykle tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) spolu s
dalšími statnými mokřadními druhy, např.: Angelica sylvestris, Cirsium oleraceum, Crepis
paludosa, Geranium palustre, Lysimachia vulgaris nebo Mentha longifolia.
Výskyt v dotčených lokalitách:
ÚEV Váh
Na březích Váhu je ostrůvkovitě vyvinut biotop Br7, který reprezentují nespojité porosty s
chmelem (Humulus lupulus) a opletníkem (Calystegia sepium), tento biotop se obvykle
vyskytuje v mozaice s fragmenty měkkých luhů (Ls1.1). Dále se na několika místech
vyskytují porosty s dominantními devětsily (Petasites spp.), tento biotop (Br6) je pro břehy
velkých řek netypický, nicméně maloplošně se může vyvinout na výplavových kuželech
menších přítoků Váhu, výskyt o rozloze 0,1 ha byl zaznamenán na severních svazích Kopy
(Topercer et. al. 2009), obdobný porost jsme zaznamenali poblíž ústí potoka Komjatná.
Jelikož jsme na této lokalitě ověřili též třtinu pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites),
hodnotíme zdejší výskyt v rámci typu stanoviště 3220.
Výskyt udávaný v expertíze na břehu pod severními svahy Kopy (Topercer et al. 2009) byl již
zničen při přípravných pracích, maloplošné výskyty biotopu Br7 budou dotčeny při výstavbě
mostů. Přesná lokalizace jednotlivých výskytů biotopu Br7 není účelná, jelikož se tato
vegetace vyznačuje velkou dynamikou a poměrně rychle osidluje nová vhodná stanoviště.
ÚEV Malá Fatra
53
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Z dolní části doliny Suchie jsou udávány devětsilové lemy (Br6) na ploše 0,05 ha (Topercer
et. al. 2009), výskyt se podařilo při terénním průzkumu ověřit, nicméně stanoviště je silně
ovlivněno kácením a terénními úpravami. Tento výskyt lze hodnotit buď v rámci biotopu Br6,
ale nebylo by chybou ho zanedbat a porosty devětsilů považovat za součást horských olšin
(Ls1.3), které navazují dále proti proudu potoka. Zmíněná lokalita leží přímo v trase dálnice.
ÚEV Veľká Fatra
V rámci ÚEV může dojít k dotčení pouze biotopu Lk5 na území Rojkovského rašeliniště,
Peťková, Mika (2007) udávají rozlohu biotopu na Rojkovském rašeliništi – 0,01 ha, v
expertíze (Topercer et al. 2009) je uvedena hodnota 0,1 ha, přibližně tato rozloha byla
potvrzena též aktuálním terénním průzkumem. Jedná se o poměrně typické porosty s
výrazným zastoupením Filipendula ulmaria, rozloha biotopu na lokalitě se mění v závislosti
na intenzitě prováděného managementu, byly zaznamenány přechody do vegetace vysokých
ostřic (Lk10), bezkolencových luk (Lk4) či vápnitých slatinišť (Ra6).
Kvantitativní a kvalitativní údaje:
Počet ÚEV s daným předmětem ochrany na Slovensku
Stav z hlediska ochrany v alpínské oblasti SR
Celková rozloha na Slovensku:
Celková rozloha ve všech ÚEV v SR:
Rozloha v dotčené ÚEV Váh:
Rozloha dotčená záměrem:
Rozloha v dotčené ÚEV Malá Fatra:
Rozloha dotčená záměrem:
Rozloha v dotčené ÚEV Veľká Fatra:
Rozloha dotčená záměrem:
111
méně příznivý (U1)
2 345 ha
1 699 ha
2,5 ha
cca 0,1 ha
cca 110 ha *
0,05 ha (Topercer et al. 2009)
218 ha
0,1 ha
* výpočet na základě SDF
Vlivy záměru na předmět ochrany:
ÚEV Váh
Porost devětsilových lemů při ústí drobného toku do Váhu cca v km 6,0 byl zničen při
terénních úpravách; vzhledem k plánovanému opevnění břehu kamenným záhozem není
v budoucnu možná regenerace biotopu. Při výstavbě mostů dojde lokálně ke zničení nebo
k trvalému negativnímu ovlivnění pobřežní vegetace s ostrůvkovitým výskytem biotopu Br7.
Riziko ovlivnění případnými splachy posypových solí ze silnice je malé vzhledem k velkému
zředění v toku Váhu. Výskyt biotopu je přirozeně nespojitý, výstavba mostů nijak výrazně
neovlivní šíření diaspor, tudíž nedojde k významné fragmentaci výskytu biotopu v rámci
ÚEV. Rizikem při výstavbě je rovněž šíření invazních druhů rostlin vlivem rozsáhlých
terénních úprav, břehy toků jsou ohroženy zejména křídlatkou (Reynoutria spp.), součástí
záměru jsou proto opatření na zamezení šíření invazních druhů (podrobný monitoring a
následné ničení ohnisek výskytu).
ÚEV Malá Fatra
Porost devětsilových lemů v dolní části doliny Suchie bude stavbou kompletně zničen, jelikož
dojde k přeložce koryta drobného toku. Nové koryto bude napřímeno a zpevněno, tudíž je
regenerace biotopu nereálná.
ÚEV Veľká Fatra
Výskyty vysokobylinné vegetace s Filipendila ulmaria na Rojkovském rašeliništi nebudou
záměrem přímo dotčeny, k negativnímu ovlivnění by mohlo dojít především narušením
vodního režimu v souvislosti s ražbou tunelu Rojkov. Narušením vodního režimu může dojít
zejména k vysušení stanoviště, které vyvolá druhové změny ve společenstvu a může též
iniciovat vnik invazivních či expanzivních druhů rostlin.
Významnost vlivů:
54
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
ÚEV Váh
Výskyt devětsilových lemů (Br6) není pro ÚEV Váh typický, je pravděpodobné, že rozloha
zničeného biotopu uváděná expertízou (Topercer et al. 2009) – 0,1 ha je nadhodnocená.
Biotop Br7 se na březích Váhu vyskytuje nesouvisle a jednotlivé výskyty jsou maloplošné.
Výstavbou záměru bude trvale dotčena jen relativně malá část břežních porostů Váhu.
Nejrozsáhlejší úpravy břehů proběhnou na levém břehu pod severními svahy Kopy (km 5,9 –
6,5), kde se biotop Br7 v současnosti nevyskytuje (resp. se nevyskytoval před zahájením
kácení a terénních úprav). Riziko šíření invazních druhů rostlin bude eliminováno aplikací
účinných opatření. Z uvedených důvodů hodnotíme vliv záměru na typ evropského stanoviště
6430 jako mírně negativní.
ÚEV Malá Fatra
Výskyt devětsilových lemů v dolině Suchie není v rámci celé ÚEV unikátní, podíl dotčeného
výskytu vzhledem k celkové rozloze na území ÚEV je velmi malý. Vliv záměru na typ
stanoviště 6430 je tudíž mírně negativní.
ÚEV Veľká Fatra
Vliv záměru na území Rojkovského rašeliniště je pouze potenciální, vysokobylinná vegetace
je na změny vodního režimu méně citlivá než např. zásaditá slatiniště (7230), výskyt této
vegetace na lokalitě není závislý pouze na vodním režimu, ale též na způsobu prováděného
managementu, vysokobylinná vegetace s tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria) není na
území Rojkovského rašeliniště cílovým předmětem ochrany, pravidelným kosením se bude
rozloha tohoto biotopu pravděpodobně zmenšovat. Dále je nutné uvést, že na tento biotop
není zásadní pro zachování druhové diverzity na lokalitě, podíl potenciálně dotčeného
výskytu v rámci celé ÚEV je navíc velmi malý. Po zvážení všech okolností je konstatován
nulový vliv záměru na typ stanoviště 6430.
Typ evropského stanoviště 6510 – Extenzivní sečené louky nížin až podhůří
(Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) / Nížinné a podhorské kosné lúky
Dotčené biotopy podle Katalogu biotopů Slovenska: Lk1 Nížinné a podhorské kosné lúky
Popis předmětu ochrany, ekologické nároky:
Extenzivně hnojené, jedno- až dvojsečné louky s převahou vysokostébelných travin jako je
ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), psárka luční (Alopecurus pratensis), trojštět žlutavý
(Trisetum flavescens), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) nebo kostřava červená
(Festuca rubra). Vyskytují se v aluviích řek, na svazích, náspech, v místech bývalých polí, na
zatravněných úhorech a v ovocných sadech od nížin do hor, většinou v blízkosti sídel.
Osidlují mírně kyselé až neutrální, středně hluboké až hluboké, mírně vlhké až mírně suché
půdy s dobrou zásobou živin.
Variabilita těchto porostů je poměrně široká. Velká proměnlivost druhového složení odráží
poměrně široké ekologické spektrum a místní způsob hospodaření.
Výskyt v dotčené lokalitě:
ÚEV Malá Fatra
V dolní části doliny Suchie po pravé straně se nachází sečená loučka, kterou je možné řadit k
typu evropského stanoviště 6510. Při jejím horním okraji se objevují přechody k typu 6210.
Loučka mírně zarůstá náletem. Jedná se o vyhraněný porost s mírnými projevy degradace.
E1: Alchemilla sp., Arrhenatherum elatius, Campanula patula, Cruciata glabra, Centaurea
jacea, Leucanthemum ircutianum, Pimpinella major, Plantago lanceolata, Ranunculus acris,
Trifolium aureum. Rozloha je odhadována na 0,02 ha.
Dále se typ stanoviště vyskytuje mimo hranice ÚEV mezi Turany a Šútovem – 1,5 ha
(Topercer et al. 2009).
Kvantitativní a kvalitativní údaje:
55
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Počet ÚEV s daným předmětem ochrany na Slovensku:
Stav z hlediska ochrany v alpínské oblasti SR:
Celková rozloha na Slovensku:
Celková rozloha ve všech ÚEV v SR:
Rozloha v dotčené ÚEV:
Rozloha dotčená záměrem:
183
příznivý
62 560 ha
?
cca 220 ha
0,02 ha
Vlivy záměru na předmět ochrany:
Dojde k likvidaci výskytu v dolině Suchie (0,02 ha) i mimo ÚEV Malá Fatra (1,5 ha).
Vliv emisí oxidu dusíku může hrát určitou roli v území mezi Turany a Šútovem, kde se typ
stanoviště nachází na větších rozlohách a dosud nebyly exponovány emisím z dopravy
(silnice I/18 vede kolem Kraľovanského meandru).
Významnost vlivů:
Dojde k likvidaci výskytu typu evropského stanoviště 6510 a dalších jeho výskytů mimo
hranice ÚEV. S přihlédnutím ke kvalitě výskytů mimo ÚEV a jejich významu pro
metapopulační dynamiku stanoviště, ale nízké relativní zasažené rozloze, byl však
konstatován mírně negativní vliv.
Typ evropského stanoviště 7230 – Zásaditá slatiniště
Dotčené biotopy podle Katalogu biotopů Slovenska – Ra6 Slatiny s vysokým obsahom báz
Popis předmětu ochrany, ekologické nároky:
Slatiniště zásobovaná podzemními vodami bohatými na vápník a další ionty; mohou se
vyskytovat v pánvích, na okrajích niv, na březích mezotrofních vodních nádrží, nebo na
mírných svazích v místě vývěrů pramenů. Stanoviště je po celý rok dobře zásobeno vodou, u
některých typů ovšem může hladina podzemní vody v létě zaklesávat až několik decimetrů
pod půdní povrch. Půdy jsou obvykle organogenní s mocnou vrstvou podložní slatiny, ale
mohou být též minerální s nízkým obsahem organické hmoty, v závislosti na obsahu
minerálních látek ve vodě dotující slatiniště může docházet v půdě ke srážení uhličitanu
vápenatého.
Fyziognomie porostů je určována vysokým zastoupením šáchorovitých rostlin a dobře
vyvinutým mechovým patrem, ve kterém se uplatňují zejména hnědé mechy čeledě
Amblystegiacea, rašeliníky obvykle nejsou přítomné. Nejčastější dominantou porostů je
Carex davalliana a suchopýry (Eriophorum latifolium, E. angustifolium), v některých
porostech tvoří dominantu vzácnější druhy, zejména Sesleria uliginosa, nebo šášiny
(Schoenus ferrugineus, S. nigricans), v některých typech může dominovat bezkolenec
(Molinia sp.), pro zařazení k vegetaci vápnitých slatinišť je v tomto případě zásadní
přítomnost bazifilních druhů a naopak nízké zastoupení či absence diagnostických druhů sv.
Molinion caeruleae.
Typ evropského stanoviště 7230 je v českém pojetí ztotožňován pouze se sv. Caricion
davallianae (Chytrý et al. 2001), podle katalogů biotopů Slovenska je ovšem do této jednotky
řazena též vegetace ze sv. Sphagno warnstorfii-Tomentypnion nitentis Dahl 1956 (Stanová,
Valachovič 2002), v pojetí Katalogu biotopů České republiky je tento svaz řazen k typu
evropského stanoviště 7140. Velkou část porostů na Rojkovském rašeliništi lze přiřadit k as.
Caricetum davallianae (Dutoit 1924); jedná se o polohy na mírném svahu dobře zásobené
pomalu proudící vodou s vysokým obsahem minerálních látek, hladina podzemní vody během
roku zaklesává maximálně 20–30 cm pod povrch, půda má vysoký obsah uhličitanu
vápenatého, její pH se pohybuje okolo 7. Při větším kolísání hladiny podzemní vody během
roku dochází k druhovému ochuzení a expanzi bezkolence (Molinia sp.). Z dalších asociací se
na Rojkovském rašeliništi prokazatelně vyskytuje as. Eleocharitetum quinqueflorae Lüdi
56
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
1921; jedná se o druhově chudé porosty, vyvinuté maloplošně v rámci slatinných komplexů
buď na vývěrech pramenů, nebo na narušených stanovištích. Hladina podzemní vody po
většinu roku dosahuje povrchu půdy; kromě vůdčí Eleocharis quinqueflora se pravidelně
vyskytují např. Blysmus compressus, Eleocharis uniglumis, Juncus articulatus, Triglochin
palustris nebo Carex flava agg. Tato vegetace se často vyskytuje v mikromozaice s porosty
char (sv. Charion globularis) nebo bublinatek (sv. Sphagno-Utricularion). Vegetace sv.
Sphagno warnstorfii-Tomentypnion nitentis se vyvíjí na slatiništích s méně bazickými
vodami, obsahy vápníku nepřesahují 50 mg/l, půdní reakce je obvykle slabě kyselá až
neutrální, vodivost vody může dosáhnout až 300 µS/cm, ale běžně se pohybuje v rozmezí 50
– 150 µS/cm, půda je většinou dobře zásobena vodu během celého roku. Diagnostickou roli
plní hojný výskyt kalcitolerantních rašeliníků.
Výskyt v dotčené lokalitě:
Vápnitá slatiniště (7230) jsou předmětem ochrany v ÚEV Malá Fatra a v ÚEV Veľká Fatra,
záměrem může být ovšem reálně dotčeno pouze Rojkovské rašeliniště v ÚEV Veľká Fatra,
které se nachází v těsné blízkosti tunelu Rojkov. Maloplošná vápnitá slatiniště na svahových
prameništích a v údolních polohách jsou v ÚEV Veľká Fatra poměrně častá, nicméně větší
slatinné komplexy s vysokou druhovou diverzitou jsou vzácné; kromě Rojkovského
rašeliniště lze zmínit NPR Rakšianske rašelinisko v jižní části Velké Fatry vyhlášené na ploše
5,53 ha. Podrobnější popis flóry a vegetace Rojkovského rašeliniště přinášíme k kap. 3.3
(popis ÚEV Veľká Fatra); pro účely předkládaného hodnocení upřednostňujeme klasifikaci
zdejší vegetace na základě geochemických parametrů, tudíž veškerou slatinnou vegetaci s
přítomností bazifilních prvků, zvýšenými hodnotami pH, vysokými obsahy vápníku a
současně bez kalcitolerantních rašeliníků hodnotíme v rámci biotopu Ra6 (tj. typ stanoviště
7230). Relikty vegetace s acidofilními rašeliníky na rašelinných elevacích zahrnujeme do
rašelinných březin (typ stanoviště 91D0). Porosty s dominantním bezkolencem hodnotíme v
rámci vápnitých slatinišť tehdy, pokud se ve společenstvu vyskytují bazifilní prvky. Porosty
bez bazifilních prvků byly při mapování zařazeny provizorně pod bezkolencové louky - viz
příloha 2 - nicméně ve skutečnosti se zřejmě jedná o degradovaná vápnitá slatiniště. Pro tento
závěr svědčí skutečnost, že typické bezkolencové louky se v zájmovém území prakticky
nevyskytují a dále na lokalitě nejsou přítomné diagnostické druhy sv. Molinion caeruleae.
Kvantitativní a kvalitativní údaje:
Počet ÚEV s daným předmětem ochrany
Slovensku
Stav z hlediska ochrany v alpínské oblasti SR
Celková rozloha na Slovensku:
Celková rozloha ve všech ÚEV v SR:
Rozloha v dotčené ÚEV:
Rozloha dotčená záměrem:
na
82
méně příznivý (U1)
cca 690 ha
348,5 ha
6,5 ha
cca 1,1 ha
Rojkovské rašeliniště je nejen v rámci ÚEV Veľká Fatra, ale i v kontextu širšího okolí
unikátní lokalitou; vyniká velkoplošným výskytem typu evropského stanoviště 7230 (cca 1,1
ha, tj. cca 17 % udávaného výskytu v ÚEV) a velkou druhovou a vegetační diverzitou.
Několik rostlinných druhů zde má jedinou lokalitu v rámci dotčené ÚEV, další vzácné druhy
zde dosahují mimořádných početností (Topercer et al. 2009), lokalita vzhledem ke svému
stáří (min. 15.000 let) hostí nadprůměrné množství reliktních druhů organismů (Horsák 2002).
Záměrem může být reálně dotčen celý výskyt typu stanoviště 7230 v rámci Rojkovského
rašeliniště.
Vlivy záměru na předmět ochrany:
57
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Měření hladin podzemní vody v mělkých sondách prováděné Daphne SK (Risager 2002)
prokázalo, že podzemní voda v přípovrchové zvodni proudí z JV části rašeliniště přes
akumulaci humolitu v centrální části následně (už s malým gradientem) dále k SZ, v JV části
rašeliniště bylo rovněž zaznamenáno nejmenší kolísání hladin (zdrojová oblast). Chemickou
analýzou bylo zjištěno, že v JV části rašeliniště mají podzemní vody největší mineralizaci;
bylo ověřeno, že obsah volného CO2 nekoreluje těsně s celkovou mineralizací, tj. výstupové
cesty oxidu uhličitého a minerálních vod nemusí být totožné. Zatímco vývěry oxidu
uhličitého jsou koncentrovány do nižších částí rašeliniště na úrovni nivy, podzemní vody s
vyšší mineralizací vyvěrají výše ve svahu (analogicky silný vývěr Jazero v Rojkově).
Výsledky chemické analýzy z r. 2002 jsou v souladu výsledky získanými z jednorázového
odběru v květnu 2012. Významné rozdíly v celkové mineralizaci a rozdílné poměry Ca/Mg u
vzorků z blízkých odběrných míst naznačují, že vody dotující rašeliniště jsou výrazně
polygenetické, tj. dochází k mísení minimálně dvou, snad až tří významných zdrojů
(minerální vody hlubokého oběhu, prostých vod mělkého a středně hlubokého oběhu, které
mají původ v masivu Kopy a konečně vody přípovrchové zvodně, která je závislá zejména na
aktuálních srážkách). Vývěry podzemních vod, které nepochybně částečně dotují rašeliniště,
leží ve výšce až 445 m n. m. (již za jižním okrajem rezervace), přičemž niveleta silnice při
západním portálu tunelu Rojkov leží v úrovni cca 435,5 m n. m (počva tunelové roury leží
ještě o cca 2,5 m níže). Uvedené skutečnosti nejsou v souladu se závěry hydrogeologických
studií, podle nichž ražba tunelů nemůže ovlivnit výstupové cesty „minerálních“ vod, resp.
bázemi bohatých vod, které vznikají mísením více zdrojů (např. Pirman 2010). Je
nepochybné, že během ražby tunelu dojde k podstatnému ovlivnění vodního režimu
rašeliniště; zvodnělé tektonické poruchy v blízkosti západního portálu (přibližně na úrovni
Rojkovského rašeliniště) byly zjištěny při hydrogeologickém průzkumu (Grenčíková et al.
2009), konkrétně v km 7,65 a 7,90. Negativní vlivy mají být eliminovány izolováním
tunelových rour a převedením podzemních vod podél tektonických poruch pomocí pískových
loží pod tunelovými rourami.
Významnost vlivů:
Negativní vlivy záměru na vodní režim lokality se nepochybně projeví během ražby tunelu,
postiženy mohou být zejména plochy nad cca 436 m n. m. (JV část rašeliniště), což zahrnuje
více než 50 % výskytu typu stanoviště 7230. Jelikož se jedná pravděpodobně o zdrojovou
oblast, postižena může být celá plocha rašeliniště (změna chemismu vod, zvýšené riziko
eutrofizace). Odhad intenzity vlivu je obtížný, z hlediska biotopu vápnitých slatinišť je
negativním vlivem pokles hladiny podzemní vody o 10 – 20 cm oproti běžnému stavu.
Negativní vlivy by měly být v průběhu ražby podstatně zmírňovány okamžitou instalací
primárního ostění; definitivní vodotěsnost tunelových rour zajistí až instalace sekundárního
ostění cca rok po vyražení. Významný pokles hladiny podzemní vody na vyvýšených částech
rašeliniště až o několik decimetrů v průběhu jedné vegetační sezony bude vratným vlivem
pouze v případě, že po definitivní izolaci tunelových rour dojde k dosažení původního stavu.
Pokud by původního stavu nebylo dosaženo, následná kompenzace negativních vlivů by byla
velmi obtížná až nemožná. Za předpokladu úspěšné realizace všech zmírňujících technických
opatření (dokonalá izolace tunelových trub, zachování propustnosti podél významných
tektonických poruch, minimální ovlivnění horninového prostředí v prostoru nad tunelovými
rourami) a příslušné technologické kázně lze konstatovat mírně negativní vliv záměru na typ
stanoviště 7230.
58
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Typ evropského stanoviště 9110 – Bučiny asociace Luzulo-Fagetum / Kyslomilné bukové
lesy
Dotčené biotopy podle Katalogu biotopů Slovenska: Ls5.2 Kyslomilné bukové lesy
Popis předmětu ochrany, ekologické nároky:
Jedná se o floristicky chudé acidofilní bukové porosty, které se vyskytují v nižších polohách.
V bukovém porostu je přimíšen dub, ojediněle jedle. Vyskytují se na minerálně chudých
horninách – žuly, ruly, křemence, fylity, krystalické břidlice, kyselé vulkanity. Půdy jsou
většinou mělké, skeletovité rankery. Ve vyšších polohách se vyskytují smíšené bukové a
smrko-jedlo-bukové lesy na všech geologických podložích, ale půdách minerálně
nenasycených, náchylných k podzolizaci. Keřové patro je málo vyvinuté, tvoří ho zejména
zmlazující jedinci hlavních dřevin. V bylinném patře převažují acidofilní a oligotrofní druhy.
Výskyt v dotčené lokalitě:
ÚEV Malá Fatra
V dolní části (po levé straně) údolí doliny Suchie se nachází bučina. Vyskytuje se na žulovém
podkladu, porosty blíže Váhu s jihozápadní expozicí mají více květnatý charakter
s přítomností teplomilných prvků. Jedná se o důsledek lemového efektu, jelikož dno údolí
bylo odlesněné a světlo pronikalo hluboko do porostu, dolní část svahu je navíc obohacená
živinami a zvlhčená, výše ve svahu je pokryvnost a diverzita E1 mnohem menší a místy se
vyskytují též tzv. holé bučiny. E3: Fagus sylvatica, v dolní části svahu též Carpinus betulus,
E1: Campanula persicifolia, Cardaminopsis arenosa, Luzula luzuloides, Melica nutans,
Vincetoxicum hirundinaria. Na úpatních sutích se porosty blíží spíše květnatým bučinám,
výše do svahu přecházejí do kyselých, rovněž proti proudu potoka mají porosty charakter
spíše kyselý.
Kvantitativní a kvalitativní údaje:
Počet ÚEV s daným předmětem ochrany na Slovensku:
Stav z hlediska ochrany v alpínské oblasti SR:
Celková rozloha na Slovensku:
Celková rozloha ve všech ÚEV v SR:
Rozloha v dotčené ÚEV:
Rozloha dotčená záměrem:
81
příznivý
92 122 ha
?
1 562,5 ha
3,5 ha
Vlivy záměru na předmět ochrany:
Záměrem jsou více postiženy obohacené porosty patřící spíše k typu evropského stanoviště
9130. Částečně se však zábor dotýká i typu 9110, jednak přímo a jednak odkrytím porostní
stěny a degradace lemového porostu do vzdálenosti cca 50 m. Na spodní části svahů již došlo
k vykácení stromů, takže je rekonstrukční mapování jednotek poměrně nepřesné. Pro
orientační odhad rozlohy je převzat údaj z Peťkové a Mika (2007), podle kterého bude
dotčeno 2,5 ha typu 9110. Tento údaj je třeba navýšit o předpokládaný nepřímý vliv otevření
porostní stěny a následné degradace porostu – tento vliv se týká dalších cca 1 ha.
Významnost vlivů:
Vzhledem k nízké dotčené absolutní i relativní rozloze (celkově 3,5 ha, tj. 0,22% z celkového
výskytu typu stanoviště v ÚEV) byl konstatován mírně negativní vliv na typ evropského
stanoviště 9110.
59
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Typ evropského stanoviště 9130 – Bučiny asociace Asperulo-Fagetum / Bukové a jedľové
kvetnaté lesy
Dotčené biotopy podle Katalogu biotopů Slovenska: Ls5.1 Bukové a jedľovo-bukové
kvetnaté lesy
Popis předmětu ochrany, ekologické nároky:
Mezotrofní a eutrofní porosty nesmíšených bučin a smíšených jedlo-bukových lesů zpravidla
s vícevrstevným bylinným patrem, které vytvářejí typické lesní sciofyty s vysokými nároky
na půdní živiny. Vyskytují se na různém geologickém podloží, na pravidelnějších svazích se
sklonem do 20 stupňů, na středně hlubokých až hlubokých, trvale provlhčených půdách
s dobrou humifikační schopností. Porosty jsou charakteristické vysokým zápojem.
Výskyt v dotčené lokalitě:
ÚEV Malá Fatra
V dolní části doliny Suchie se nachází bučina. Jak je uvedeno výše, na úpatních sutích se
porosty blíží spíše květnatým bučinám, výše do svahu přecházejí do kyselých, rovněž proti
proudu potoka mají porosty charakter spíše kyselý.
Na pravé straně údolí je vápencové podloží a nachází se zde květnatá bučina a náznaky
vápnomilné. Bučina je svěží, zvlhčená drobnými prameny, expozice k SZ - S, tudíž se
prakticky nevyskytují teplomilné prvky a téměř chybějí orchideje. E3: Fagus sylvatica, E1:
Actea spicata, Asarum europaeum, Cardaminopsis arenosa, Convallaria majalis, Dentaria
glandulosa, Eupatorium cannabinum, Euphorbia amygdaloides, Galium odoratum,
Mercurialis perennis, Lunaria rediviva, Pulmonaria obscura, Sanicula europaea, Tussilago
farfara. Ojedinělý výskyt Cephalanthera damasonium.
ÚEV Veľká Fatra
Na severních svazích Kopy se nacházejí bučiny, které jsou převážně řazeny ke květnatým.
Vápnomilné bučiny se nacházejí jen fragmentárně, podél toků jsou vyvinuty náznaky
suťových lesů. Celkově se jedná o lesy vyvinuté na bývalých pastvinách. V keřovém patře
dominuje líska obecná, částečně šlo zřejmě o lískové porosty s bohatým bylinným patrem.
Vyhraněnost porostů zřejmě byla nižší, místy šlo o porosty až formačně nevyhraněné, místy
přechodné k dalším lesním typům. I přes jistou nevyhraněnost se však jedná o cenné výskyty
s bohatým bylinným patrem.
E3: Fagus sylvatica, doplňkově Acer pseudoplatanus, E1: Actea spicata, Aruncus vulgaris,
Asarum europaeum, Convallaria majalis, Dentaria bulbifera, Dentaria glandulosa,
Euphorbia amygdaloides, Galium odoratum, Mercurialis perennis, Lilium martagon,
Lunaria rediviva, Paris quadrifolia, Polygonatum odoratum, Pulmonaria obscura, Sanicula
europaea. Ojedinělý výskyt Cephalanthera damasonium, Neottia nidus-avis.
Kvantitativní a kvalitativní údaje:
Počet ÚEV s daným předmětem ochrany na Slovensku:
Stav z hlediska ochrany v alpínské oblasti SR:
Celková rozloha na Slovensku:
Celková rozloha ve všech ÚEV v SR:
Rozloha v dotčené ÚEV Veľká Fatra:
Rozloha dotčená záměrem:
Rozloha v dotčené ÚEV Malá Fatra:
Rozloha dotčená záměrem:
150
příznivý
633 332 ha
?
8 800 ha
3,5 ha
5 000 ha
3,5 ha
Vlivy záměru na předmět ochrany:
Záměrem již došlo k likvidaci květnatých bučin v rozsahu 2,5 ha v ÚEV Malá Fatra a 2,5 ha
v ÚEV Veľká Fatra (Peťková a Miko 2007). Dalším vlivem je odkrytí porostní stěny a
60
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
degradace lemového porostu do vzdálenosti cca 50 m; tento vliv se týká dalších cca 1 ha
v každé ÚEV.
Dalším vlivem je fragmentace typu evropského stanoviště, ke které došlo oddělením lesního
porostu s výskytem typů stanovišť 9130 a 9150 v ÚEV Malá Fatra na Kraľovanském
meandru.
Významnost vlivů:
Vzhledem k nízké dotčené absolutní i relativní rozloze (celkově v ÚEV Malá Fatra 3,5 ha, tj.
0,04% z celkového výskytu typu stanoviště v ÚEV, v ÚEV Veľká Fatra 3,5 ha, tj. 0,07%) byl
konstatován mírně negativní vliv na typ evropského stanoviště 9130.
Typ evropského stanoviště 9150 – Středoevropské vápencové bučiny (CephalantheroFagion) / Vápnomilné bukové lesy
Dotčené biotopy podle Katalogu biotopů Slovenska: Ls5.4 Vápnomilné bukové lesy
Popis předmětu ochrany, ekologické nároky:
Jedná se o bukové a nebo smíšené lesy s převahou buku. Vyskytují se na strmých skalnatých
svazích s rendzinovými půdami na podloží karbonátových hornin – (vápenců, dolomitů,
travertinů a vápnitého flyše) v nižších polohách na chladných expozicích, ve středních
polohách všech expozic a ve vyšších polohách jižní expozice. Většinou mívají druhově bohaté
keřové patro. V bylinném patře se většinou mozaikovitě uplatňují druhy různých
ekologických skupin – lesostepní vápnomilné, mezotrofní ale také oligotrofní druhy a prvky
květnatých bučin.
Výskyt v dotčené lokalitě:
ÚEV Veľká Fatra
U východního portálu tunelu Rojkov se nachází vápnomilná bučina. Plocha vykácená pro
výstavbu portálů leží z větší části mimo území ÚEV, ÚEV zasahuje cípem pouze do SZ části
odlesněné plochy. Původní lesní porosty na prudkém svahu byly dosti nevyhraněné s prvky
dubohabřin a vápnomilných bučin, silnou příměs (přes 50%) tvořil stanovištně nepůvodní
smrk. Častá jsou drobná prameniště. Vzhledem k druhovému složení je pravděpodobné, že
lesní porost vznikl zalesněním nebo spontánní sukcesí bývalých pastvin.
Kontaktní les na S a SZ okraji vykácené plochy - místy charakter nízkého lesa s výstavky,
bohatě vyvinuté E2 - převažuje líska a dřeviny stromového patra (habr, javor babyka), E3:
Picea abies, Fagus sylvatica, Acer campestre, Tilia platyphyllos, Carpinus betulus; E1: Carex
alba, Sanicula europaea, Actaea spicata, Dentaria bulbifera, Melica nutans, Listera ovata,
Brachypodium sylvaticum, Mercurialis perennis, Daphne mezereum, Cephalanthera
damasonium, Dactylis polygama, Maianthemum bifolium, Pulmonaria obscura.
Dále se fragmenty vápnomilné bučiny nacházejí na severních svazích Kopy v květnaté bučině
– viz popis u 9130.
ÚEV Malá Fatra
V květnaté bučině na pravé straně doliny Suchie se nachází fragmenty vápnomilné bučiny –
viz popis u 9130.
61
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Kvantitativní a kvalitativní údaje:
Počet ÚEV s daným předmětem ochrany na Slovensku:
Stav z hlediska ochrany v alpínské oblasti SR:
Celková rozloha na Slovensku:
Celková rozloha ve všech ÚEV v SR:
Rozloha v dotčené ÚEV Malá Fatra:
Rozloha dotčená záměrem:
Rozloha v dotčené ÚEV Veľká Fatra:
Rozloha dotčená záměrem:
71
příznivý
86 131 ha
?
1 780 ha
1 ha
cca 13 900 ha
1,2 ha
Vlivy záměru na předmět ochrany:
Dotčená rozloha v ÚEV Malá Fatra je odhadována na 0,5 ha. V ÚEV Veľká Fatra udává
Topercer et al. (2009) výskyt 0,7 ha. Dalším vlivem je odkrytí porostní stěny a degradace
lemového porostu do vzdálenosti cca 50 m, tento vliv se týká dalších cca 0,5 ha v každé ÚEV.
Dalším vlivem je fragmentace typu evropského stanoviště, ke které došlo oddělením lesního
porostu s výskytem typů stanovišť 9130 a 9150 v ÚEV Malá Fatra na Kraľovanském
meandru.
Významnost vlivů:
Vzhledem k nízké dotčené absolutní i relativní rozloze (celkově v ÚEV Malá Fatra 1 ha, v
ÚEV Veľká Fatra 1,2 ha) byl konstatován mírně negativní vliv na typ evropského stanoviště
9150.
Typ evropského stanoviště 9180 – Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích
/ Lipovo-javorové sutinové lesy
Dotčené biotopy podle Katalogu biotopů Slovenska: Ls4 Lipovo-javorové sutinové lesy
Popis předmětu ochrany, ekologické nároky:
Azonálně a půdním složením podmíněná společenstva smíšených javoro-jasano-lipových lesů
v suťových svazích, úžlabinách a roklinách na minerálně bohatších až středně živných
silikátových horninách. Velkou druhovou diverzitu dřevin zvyšuje příměs druhů z
kontaktních zonálních společenstev. Keřové patro je bohatě vyvinuté. Ve společenstvu bylin
se uplatňují nitrofilní druhy.
Výskyt v dotčené lokalitě:
ÚEV Malá Fatra
Topercer et al. (2009) uvádí výskyt tohoto typu stanoviště z dolní části doliny Suchie – 0,3 ha.
Tento porost je již vykácený. Morfologie terénu zde potenciálnímu výskytu tohoto typu
stanoviště úplně nenasvědčuje, avšak fragmentární nepříliš reprezentativní výskyt není možné
vyloučit.
ÚEV Veľká Fatra
Topercer et al. (2009) uvádí výskyt tohoto typu stanoviště v úžlabině podél potoka na
severním svahu Kopy – 0,2 ha. Dle pořízené fotodokumentace se zdá, že se jedná o kvalitní
výskyt tohoto typu stanoviště. Ve stromovém patře je javor klen Acer pseudoplatanus, v
keřovém líska obecná Corylus avellana. Ve výše navazujícím porostu podél potoka se
vyskytují některé diagnostické druhy bylinného patra (Aruncus vulgaris, Dentaria bulbifera,
Lunaria rediviva, Melica nutans). Porost byl vykácen během přípravných prací.
62
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Kvantitativní a kvalitativní údaje:
Počet ÚEV s daným předmětem ochrany na Slovensku:
Stav z hlediska ochrany v alpínské oblasti SR:
Celková rozloha na Slovensku:
Celková rozloha ve všech ÚEV v SR:
Rozloha v dotčené ÚEV Malá Fatra:
Rozloha dotčená záměrem:
Rozloha v dotčené ÚEV Veľká Fatra:
Rozloha dotčená záměrem:
114
méně příznivý
35 252
890 ha
0,3 ha
1 159 ha
0,03 ha
Jedná se o prioritní předmět ochrany.
Vlivy záměru na předmět ochrany:
Bylo vykáceno 0,3 ha porostu v ÚEV Malá Fatra a 0,2 ha v ÚEV Veľká Fatra. Okrajový efekt
se dotýká porostu výše podél potoka v ÚEV Veľká Fatra, dojde k jeho pozměnění v rozsahu
cca 0,1 ha.
Významnost vlivů:
Vzhledem k nízké dotčené absolutní i relativní rozloze (celkově v ÚEV Malá Fatra 0,3 ha, v
ÚEV Veľká Fatra 0,3 ha) byl konstatován mírně negativní vliv na typ evropského stanoviště
9150.
Typ evropského stanoviště 91D0* – Rašelinný les
Dotčené biotopy podle Katalogu biotopů Slovenska – Ls7.1 Rašeliniskové brezové lesíky
Popis předmětu ochrany, ekologické nároky:
Nezapojené až málo zapojené porosty bříz (Betula pubescens, B. pendula), topolu osiky
(Populus tremula), borovic (Pinus sylvestris, P. mugo, P. rotundata) a smrku (Picea abies).
Stromové patro mívá pokryvnost do 50 % a je vysoké obvykle 5–10 (– 15) m. Keřové patro je
většinou tvořeno dřevinami stromového patra, popřípadě mohou být přimíšeny keře (např.
Frangula alnus nebo Salix aurita). Bylinné patro je nezapojené, významnou roli hrají keříčky
(Andromeda polifolia, Calluna vulgaris, Ledum palustre, Oxycoccus palustris s. l. a
Vaccinium spp.). Mechové patro bývá dobře vyvinuté a pokrývá 50–100% půdního povrchu,
převažují v něm rašeliníky (Sphagnum spp.).
Rašelinné lesy představují často finální stádium vývoje rašelinišť; vyvíjejí se na plošinách
nebo na mírných svazích, kde hladina podzemní vody alespoň po část roku stagnuje poblíž
povrchu půdy. Půdy jsou obvykle rašelinné, mocnost podložní rašeliny může dosahovat až
několika metrů, u regenerujících porostů na plochách po těžbě rašeliny mohou být pouze
zrašeliněné půdy na minerálním podloží. Rašelinné lesy se vyskytují ve srážkově bohatších
oblastech, typicky na minerálně chudých horninách, od podhůří do horských poloh.
Rašelinné březiny (Betuletum pubuscentis Tüxen 1937) představují v rámci rašelinných lesů
atlantičtější typ vegetace vázaný zpravidla na mělké rašeliny o mocnosti 10–20 cm, půdním
typem může být též podzol nebo glej. Hladina podzemní vody obvykle silně kolísá, v jarním
období dosahuje povrchu půdy, později zaklesává, tudíž obvykle nedochází k výraznému
hromadění organické hmoty v půdě. Rašelinné březiny obvykle zaujímají stanoviště s
obdobným vodním režimem jako mokřadní olšiny, bříza se oproti olši uplatňuje tam, kde je v
půdě nízká zásoba bazických iontů, především vápníku. Ve stromovém patru rašelinných
březin převažuje bříza pýřitá (Betula pubescens), příměs může tvořit borovice (Pinus
sylvestris), olše (Alnus glutinosa), popř. další dřeviny, v keřovém patru bývá hojněji
zastoupena krušina olšová (Frangula alnus) nebo vrba ušatá (Salix aurita). V bylinném patru
se hojně uplatňují keříčky (Vaccinium spp.), dále typické rašeliništní druhy (např. Eriophorum
vaginatum nebo Oxycoccus palustris s. l.), časté jsou prvky horských smrčin (Calamagrostis
63
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
villosa nebo Trientalis europaea), v odvodněných porostech zpravidla expanduje bezkolenec
(Molinia sp.). Mechové patro bývá dobře vyvinuté, vysoké pokryvnosti dosahují zejména
rašeliníky (Sphagnum sp.).
V České a zřejmě i ve Slovenské republice představují rašelinné březiny nejčastěji druhotné
porosty vznikající po odlesnění na místě jiných typů rašelinných lesů nebo se může jednat o
degradační fáze rašelinišť po odvodnění. Podle Katalogu biotopů Slovenska se rašelinné
březiny vyskytují ojediněle ve vnitrokarpatských kotlinách, dále v malých Karpatech, v
Tatrách a na Vihorlatu.
Výskyt v dotčené lokalitě:
Rašelinné lesy se podle dostupných údajů vyskytují pouze na Rojkovském rašeliništi (ÚEV
Veľká Fatra) ve formě rašelinných březin (biotop Ls7.1), celková výměra biotopu je cca 0,2
ha. Porost rašelinných březin na Rojkově není homogenní, jedná se spíše o nálet břízy na
plochách degradovaných historickou těžbou rašeliny a částečně též odvodněním, z
dostupných historických snímků (60. léta 20. stol.) vyplývá, že zápoj dřevin v prostoru
akumulace humolitu byl v minulosti zřejmě nižší. Problematická je otázka klasifikace porostů
s výskytem rašeliništních a vrchovištních prvků, z významných druhů se vyskytují:
Eriophorum vaginatum, Oxycoccus palustris (v posledních letech nepotvrzený), Ledum
palustre (druh od r. 1940 považovaný za nezvěstný, ověřen znovu v r. 1996), Vaccinium
myrtillus, V. vitis-idaea, Carex nigra, C. canescens, Luzula multiflora, Pyrola rotundifolia,
Drosera rotundifolia, Athoxanthum odoratum, Festuca filiformis a několik druhů acidofilních
rašeliníků, výskyt Andromeda polifolia je zřejmě nepůvodní (D. Dítě in Kliment et al. 2008).
Předpokládáme, že v minulosti se v prostoru akumulace humolitu mohla vyvinout
společenstva blízká as. Carici echinatae-Sphagnetum Sóó 1944 (ze sv. Oxycocco-Sphagnetea
Br.-Bl. et Tüxen ex Westhoff et al. 1946) v mozaice s přechodovými rašeliništi sv. SphagnoCaricion canescentis Passarge (1964) 1978. Vzhledem k nevyhraněnému charakteru vegetace
je klasifikace v rámci rašelinných březin zřejmě nejlepším řešením.
Ve stromovém patru dominuje bříza (Betula pendula), různé zdroje, např. Háberová,
Fajmonová (1995), uvádějí též břízu pýřitou (B. pubescens), nicméně její výskyt na Rojkově
je zřejmě omyl, viz Kliment et al. (2008). Keřové patro je na většině plochy odstraněno v
rámci managementových zásahů, v lemech mohutně expanduje: Frangula alnus, Populus
tremula a místy též Salix cinerea. Bylinné patro je dosti nehomogenní, většinou dominuje
bezkolenec (Molinia sp.) a kromě výše zmíněných (spíše acidofilních prvků) jsou zastoupeny
též typické druhy vápnitých slatinišť (především ve sníženinách, které jsou v dosahu alkalické
podzemní vody).
Kvantitativní a kvalitativní údaje:
Počet ÚEV s daným předmětem ochrany
Slovensku:
Celková rozloha na Slovensku:
Celková rozloha ve všech ÚEV v SR:
Stav z hlediska ochrany v alpínské oblasti SR:
Rozloha v dotčené ÚEV:
Rozloha dotčená záměrem:
na
23
3 101 ha
2 265 ha (Vladovič V., Rizman I. et al.)
méně příznivý (U1)
? → 0 ha
0,2 ha
Vzhledem k nepřítomnosti břízy pýřité (Betula pubescens) se nejedná o reprezentativní výskyt
typu přírodního stanoviště; porosty břízy mají zřejmě druhotný původ, biotop je rovněž silně
ovlivněn historickou těžbou rašeliny a trpí vysušováním. Nicméně se jedná o prioritní typ
evropského stanoviště a o jediný výskyt na území dotčené ÚEV. Na porosty břízy je vázaná
značná druhová diverzita, např. Eriophorum vaginatum a Oxycoccus palustris s. l. – zřejmě
jedna ze dvou lokalit ve Velké Fatře, Ledum palustre – jediná lokalita ve Velké Fatře. Stáří
rašeliniště bylo určeno na minimálně 15.000 let, vyskytuje se zde řada rostlinných a
64
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
živočišných reliktů (Horsák 2002). Záměrem může být dotčen celý výskyt na Rojkovském
rašeliništi, tj. cca 0,2 ha.
Vlivy záměru na předmět ochrany:
Záměr není v přímém územním střetu s výskytem přírodního stanoviště. Dojde k nepřímým
vlivům, ražbou tunelu bude ovlivněno horninové prostředí nad tunelem, což vyvolá lokální
změny v proudění podzemních vod. Jelikož tunel bude v zájmovém území izolován, nebude
způsobovat drenáž podzemních vod, rovněž povrchový odtok (velikost a směr odtoku) by
neměl být ovlivněn. Výraznější změny horninového prostředí by nastaly při havarijních
situacích (propady apod.). Ve směru kolmém na vrstevnice bude osa tunelu vzdálena od
výskytu přírodního stanoviště cca 170 m, niveleta vozovky tunelu bude v tomto místě cca 35
m hluboko. Jak bylo uvedeno výše, pro zachování vhodného vodního režimu rašelinných
březin je významná zejména povrchová složka odtoku, která nebude ražbou tunelu ovlivněna,
resp. bude garantováno provedení opatření, zabraňujících významným změnám reliéfu svahu
nad rašeliništěm. Dodáváme, že povrchový odtok může být narušen i poměrně malými
terénními zásahy, jako jsou např. zářezy cest, hluboko vyjeté koleje od strojů, příčné
odvodňovací žlaby na cestách apod.
Rašelinné lesy jsou obecně velmi citlivé na eutrofizaci, která způsobuje ochuzení bylinného
patra a přispívá k expanzi druhů náročnějších na živiny (např. Calamagrostis villosa).
Zvýšení atmosférické depozice dusíku vlivem vyšších intenzit dopravy po zprovoznění D1
však bude nevýznamné (především vzhledem ke stávajícím vlivům ze silnice I/18).
Významnost vlivů:
Při zachování technologické kázně a při aplikaci navržených zmírňujících opatření je možné
vlivy záměru na stanoviště 91D0 hodnotit jako mírně negativní. Je přihlédnuto také k nízké
rozloze typu evropského stanoviště na území ÚEV v porovnání s celkovou rozlohou ve všech
ÚEV na Slovensku a k relativně nereprezentativnímu výskytu (bez břízy pýřité Betula
pubescens).
Typ evropského stanoviště 91E0* – Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a
boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) / Lužné vŕbovo-topoľové
a jelšové lesy
Dotčené biotopy podle Katalogu biotopů Slovenska: Ls1.1 Vŕbovo-topoľové nížinné lužné
lesy, Ls1.3 Jaseňovo-jelšové podhorské lužné lesy, Ls1.4 Horské jelšové lužné lesy
Popis předmětu ochrany, ekologické nároky:
Biotop zahrnuje přirozené lesy vyskytující se při tocích od nížin až po horská prameniště.
Biotop vyžaduje pravidelné záplavy povrchovou vodou nebo zamokření podzemní vodou.
Biotop Ls1.1 (měkký luh) se nachází v aluviích větších nížinných řek, ve stromovém patře
zde dominují vrby a topoly. Ve středních polohách navazují jasanovo-olšové luhy (Ls1.3),
tvořené jasanem ztepilým a olší lepkavou. V horských oblastech na horních tocích se místo
olše lepkavé objevuje olše šedá (Ls1.4).
Měkké luhy nížinných řek (porosty svazu Salicion albae) se typicky vyskytují v nivách
nížinných řek, zpravidla do 200–220 m n.m., na březích řek a slepých říčních ramen.
Pravidelné, často dlouhotrvající záplavy omezují rozvoj dřevin a spolu se silně kolísající
hladinou podzemní vody jsou nejdůležitějším ekologickým faktorem podmiňujícím výskyt
této vegetace. Po ústupu záplavových vod zůstává na povrchu půdy vrstva hlinitých až
jílovitých sedimentů.
Horské luhy olše šedé se vyskytují podél potoků, na často zaplavovaných březích bystřin
s prudce tekoucí vodou.
65
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Výskyt v dotčených lokalitách:
ÚEV Malá Fatra
Výskyt typu stanoviště udáván Topercerem et al. (2009) – 0,4 ha. V terénu ověřen pouze
rekonstrukčně vzhledem k tomu, že dřeviny byly v roce 2009 vykáceny během přípravných
prací a porost je tedy značně pozměněný. Usuzujeme, že šlo o maloplošný, ale poměrně
zachovalý luh olše šedé podél potoka s horským charakterem. Ve stromovém patře se
vyskytovala Alnus incana, Salix triandra.
ÚEV Váh
Na levém břehu u mostu Malá Fatra se nachází zachovalý porost s dominancí vrby křehké
Salix fragilis, olše šedé Alnus incana, střemchy obecné Prunus padus. V bylinném patře se
nachází Caltha palustris agg., Ficaria bulbifera, Filipendula ulmaria, Humulus lupulus,
Impatiens noli-tangere, Phalaris arundinacea.
Na levém břehu u stávajícího mostu v Kraľovanech se nacházejí tři segmenty typu
evropského stanoviště (viz mapa v příloze 1 – na str. 9). Z toho jeden byl již vykácen během
přípravných prací a segment u soutoku Oravy a Váhu bude zlikvidován při stavbě křižovatky.
Jedná s eo poměrně kvalitní výskyt.
Na levém břehu Váhu u mostu Stankovany je liniově vyvinut poměrně kvalitní měkký luh;
E3: Salix fragilis, E2: Salix purpurea, Viburnum opulus, E1: Silene dioica, Rubus caesius,
Filipendula ulmaria, Phalaris arundinacea, Galium aparine; porosty devětsilu na břehu Váhu
zde nejsou vyvinuty.
V některých úsecích toku se nacházejí pouze linie stromových vrb (Salix fragilis) bez
keřového podrostu a bez odpovídající bylinné vegetace – linie vrb podél Váhu byly zřejmě
vysazeny z důvodu zpevnění břehů.
Kvantitativní a kvalitativní údaje:
Počet ÚEV s daným předmětem ochrany na Slovensku:
Stav z hlediska ochrany v alpínské oblasti SR:
Celková rozloha na Slovensku:
Celková rozloha ve všech ÚEV v SR:
Rozloha v dotčené ÚEV Váh:
Rozloha dotčená záměrem:
Rozloha v dotčené ÚEV Malá Fatra:
Rozloha dotčená záměrem:
146
méně příznivý
4 966 ha
desítky ha
1,6 ha
cca 20 ha
0,4 ha
Jedná se o prioritní typ evropského stanoviště. Kvalita porostů v ÚEV Váh je místy vysoká,
místy se jedná pouze o liniové výsadby vrb. Porost podél potoka v dolině Suchie (ÚEV Malá
Fatra) byl pravděpodobně poměrně kvalitní luh olše šedé.
Vlivy záměru na předmět ochrany:
Plošná ztráta je odhadována na 2 ha (Peťková, Miko 2007) – jedná se o zábor vzniklý při
přípravných pracích u mostů. Dřeviny již byly vykáceny, a to v šířce cca 100 m na obou
březích řeky u mostu Malá Fatra, Stankovany a Hubová (tedy celkem 600 m), dále pak u
stávajícího mostu u Kraľovan (cca 200 m). Při průměrné šířce luhu 20 m docházíme k odhadu
rozsahu plošného záboru na celkem 1,6 ha lužních porostů. Dále 0,4 ha v ÚEV Malá Fatra,
tedy celkem 2 ha.
Pod severními svahy Kopy nebyl typ evropského stanoviště vyvinut, morfologie terénu zde
není příznivá pro jeho rozvoj, na prudkém svahu nad řekou se vyskytovaly spíše bučiny.
Zásahy podél Váhu způsobily kromě přímého záboru také fragmentaci luhu podél řeky a tedy
říčního kontinua. Dojde k omezení migrace druhů mezi oddělenými segmenty, dále např. ke
zvýšenému oslunění vodní hladiny.
66
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Významnost vlivů:
Vzhledem k tomu, že došlo k přímému záboru lužních porostů v ÚEV Malá Fatra a ÚEV Váh
a ve druhé jmenované i k narušení říčního kontinua, byl konstatován mírně negativní vliv na
typ evropského stanoviště 91E0. Dotčená rozloha není vysoká, vykácené úseky relativně
krátké, vliv není považován za významně negativní.
67
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
ROSTLINY
Cypripedium calceolus (střevíčník pantoflíček / črievičník papučkový)
Popis předmětu ochrany, ekologické nároky:
Vytrvalá dlouhověká orchidej, klíčení probíhá za přítomnosti symbiotických hub, poté, co
vyvinou první listy (průměrně ve čtyřech letech od vyklíčení), je rostlina vyživována
kompletně autotrofně, což teoreticky umožňuje přesazování a pěstování v kultuře.
Rozmnožuje se drobnými semeny, nebo vegetativně rozrůstáním trsů za pomoci podzemních
oddenků. Střevíčník obvykle roste ve světlých lesích a jejich lemech, především v
dubohabřinách, teplomilných doubravách, květnatých a vápnomilných bučinách, vzácně i v
suťových lesích, druh může dokonce přežívat v kulturních smrčinách. Mimo les vyhledává
křovinaté stráně, vlhčí typy širokolistých suchých trávníků či bezkolencové louky. Ve Velké
Fatře roste též v porostech kosodřeviny a vystupuje až do výšky 1220 m n. m. (Kliment et al.
2008). Upřednostňuje mírně vlhká a živinami chudá stanoviště, přes léto obvykle vysychající,
půdní reakce bývá zásaditá až mírně kyselá, půdy jsou dobře zásobeny vápníkem.
Druh je ohrožován především holosečným způsobem lesního hospodaření a obecně změnami
ekologických podmínek na stanovišti. Na nelesních lokalitách je ohrožován eutrofizací a
opakovaným kosením V minulosti byl střevíčník trhán jako okrasná rostlina nebo vyrýpáván a
přenášen do kultury. Rostliny mohou být poškozovány okusem nebo rytím zvěře.
Výskyt v dotčených lokalitách:
Druh je předmětem ochrany v ÚEV Veľká Fatra a v ÚEV Malá Fatra, poblíž koridoru dálnice
D1 se vyskytuje pouze v ÚEV Veľká Fatra. Střevíčník roste roztroušeně v křovinách a na
neudržovaných loukách jižně a jihozápadně od obce Rojkov, během přírodovědného
průzkumu prováděného v roce 2008 Štátnou ochranopu prírody (Anonymus 2008) byly dvě
rostliny zaznamenány na okraji lesa cca 360 m západně od okraje PR Rojkovské rašeliniště,
(tento výskyt leží cca 200 jižně od osy dálnice D1). Autoři expertízy (Topercer et al. 2009)
uvádějí, že výstavbou dálnice bude zničeno cca 20 jedinců a dojde k poškození biotopu
dalších cca 30 jedinců, není ovšem provedena lokalizace dotčených jedinců, tudíž není
zřejmé, zda uváděné výskyty leží na území ÚEV Veľká Fatra. Při terénním průzkumu v roce
2012 nebyl střevíčník přímo v trase dálnice D1 (na území ÚEV) zaznamenán, nicméně výskyt
řádově několika jedinců nelze vyloučit. Vhodný biotop pro výskyt střevíčníku se nachází mezi
křižovatkou Kraľovany a západním portálem tunelu Rojkov, ojedinělý výskyt nelze vyloučit
ani v prostoru východního portálu tunelu.
Kvantitativní a kvalitativní údaje:
Počet lokalit v SR:
Stav druhu z hlediska ochrany v alpínské oblasti SR
Počet ÚEV s předmětem ochrany V SR:
Početnost v ÚEV Veľká Fatra
cca 130 (Mereďa et al. 2005)
méně příznivý (U1)
29 lokalit
1000 - 10.000 jedinců (podle SDF*)
* Standard Data Form
Vlivy záměru na předmět ochrany:
Záměrem bude pravděpodobně přímo zničeno několik jedinců střevíčníku a bude ovlivněn
biotop dalších řádově několika desítek jedinců. Ražbou tunelu budou lokálně ovlivněny vodní
poměry v prostoru nad tunelem, větší vlivy lze očekávat nad východní části tunelu, jelikož
úsek cca 800 m od západního portálu bude realizován jako izolovaný se spodní klenbou
(většina místní populace se nachází právě v prostoru, kde bude tunel izolován). Střevíčník je
vázán na mírně vlhká stanoviště zásobovaná především srážkovými vodami, stanovištní
poměry by tudíž měly být ražbou tunelu ovlivněny poměrně málo. Z hlediska udržení
68
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
střevíčníku je významnější zachování optimálních světelných poměrů a provádění vhodného
managementu lučních porostů.
Významnost vlivů:
Celková početnost druhu na území ÚEV Veľká Fatra není přesně známa, dosahuje řádově
několika tisíců jedinců. Záměrem bude zničeno nebo významně dotčeno maximálně několik
desítek jedinců, což představuje okolo 1% celkového výskytu v ÚEV. Výskyty střevíčníku
jsou na území ÚEV soustředěny do několika populací, záměrem může být reálně ovlivněna
pouze populace na neudržovaných loukách jižně a jihozápadně od Rojkova, početná populace
na severních svazích Kopy nebude vůbec dotčena. Byl konstatován mírně negativní vliv
záměru na předmět ochrany Cypripedium calceolus.
69
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
BEZOBRATLÍ
Vertigo angustior (vrkoč útlý / pimprlík mokraďný)
Vertigo geyeri (vrkoč Geyerův / pimprlík močiarny)
Popis předmětů ochrany, jejich ekologické nároky:
Jedná se o drobné plže o velikosti max. 2 mm. Vrkoč útlý je vázán na otevřené bazické vlhké
údolní louky, mokřadní biotopy a pěnovcová luční prameniště. Vrkoč Geyerův je omezen na
mokřadní otevřené biotopy a prameništní dostatečně vápnité močály a slatiny.
Oba druhy nejvíce ohrožuje mizení jejich přirozeného biotopu v důsledku odvodnění,
chemizace a v poslední době též upouštění od tradičních způsobů hospodaření a s tím spojené
zarůstání a degradace stanovišť (Schenková & Horsák 2011).
Kvantitativní a kvalitativní údaje:
Vrkoč útlý se vyskytuje vzácně po celé Evropě od Portugalska až po Přední Asii. Vrkoč
Geyerův je endemický druh pro Evropu s těžištěm rozšíření v severní Evropě, dále v Alpách,
na britských ostrovech, v Irsku, Polsku a na Slovensku.
Vrkoč útlý je na Slovensku stále ještě relativně hojným druhem – v posledních deseti letech
bylo potvrzeno 154 lokalit s výskytem tohoto druhu (Vavrová et al 2009) (obr. 7).
Obr. 7 Výskyt vrkoče útlého na Slovensku (převzato z www.sopsr.sk)
Na slovenských reliktních slatiništích (na Oravě, Turci, Liptově a Spiši) se nachází největší
koncentrace známých lokalit vrkoče Geyerova ve střední Evropě (Horsák et al. 2010, Vavrová
et al. 2009). Jeho výskyt znázorňuje obr. 8.
70
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Obr. 8 Výskyt vrkoče Geyerova na Slovensku (převzato z www.sopsr.sk)
Výskyt v dotčené lokalitě:
Významná lokalita výskytu vrkoče útlého je Rojkovské rašeliniště zahrnuté v ÚEV Veľká
Fatra. Jednu se o jednu ze dvou nejvýznamnějších lokalit v této ÚEV. Podle údajů
poskytnutých ŠOPR se vyskytuje i na lokalitě u Stankovan, kde nebude dálnicí ovlivněn.
Nelze vyloučit ani výskyt jinde podél Váhu.
Výskyt vrkoče Geyerova nebyl recentně potvrzen na Rojkovském rašeliništi (Horsák 2003,
Horsák & Hájek 2005). Z údajů poskytnutých ŠOPSR vyplývá, že v blízkosti dálnice se
vyskytuje na lokalitě u Stankovan, která nebude plánovanou dálnicí ovlivněna.
Vlivy záměru na předmět ochrany:
Přímý zábor biotopu
Nelze vyloučit, že nedojde k přímému zásahu do biotopu vrkoče útlého na březích Váhu.
Přímý zásah do biotopu vrkoče útlého je nepravděpodobný.
Změna podmínek biotopu
Vrkoče by mohla ohrozit změna hydrologických podmínek na lokalitě jejich výskytu. Jedná
se hlavně o Rojkovské rašeliniště, které je významnou lokalitou výskytu vrkoče útlého.
Dalším vlivem by mohla být degradace spojená s nárůstem eutrofizace v okolí dálnice,
zvýšenou návštěvností apod. Druh je zde striktně vázán na stanoviště slatinišť.
Významnost vlivů:
Plošný zábor biotopu vrkoče útlého na březích Váhu lze označit za plošně nevýznamný.
K plošnému záboru biotopu vrkoče Geyerova pravděpodobně nedojde.
Analýza možného ovlivnění stanoviště hydrologického režimu slatin na lokalitě Rojkovské
rašeliniště (viz hodnocení výše) prokázala, že k významnému vlivu na tento typ přírodního
stanoviště nedojde.
71
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Vliv posuzovaného záměru na vrkoče útlého v ÚEV Velká Fatra a ÚEV Váh je vyhodnocen
jako mírně negativní.
Vliv posuzovaného záměru na vrkoče Geyerova je vyhodnocen jako nulový.
*Rosalia alpina (tesařík alpský / fúzač alpský)
Popis předmětu ochrany, ekologické nároky:
Evropský druh, jehož areál zasahuje až po Sibiř. Vyskytuje se zejména v horských a
podhorských pralesovitých bukových porostech. Zde prodělává 2-3letý vývoj ve spíše čerstvě
mrtvých stojící i ležících kmenech buku či silnějších větvích (výjimečně i v javoru klenu,
jilmu horském a jasanu). V pařezech se nevyvíjí. V posledních letech se šíří i do nížinných
lužních oblastí kolem velkých řek, kde prodělává larvální vývoj zejména v jilmech, javorech
babyce, jírovci maďalu aj.
Výskyt v dotčené lokalitě:
Druh nebyl v dotčeném území zaznamenán. I přes rozsáhlé bukové lesy v okolí trasy dálnice,
není jeho výskyt z důvodů absence mrtvého dřeva příliš pravděpodobný. Možný výskyt nelze
vyloučit v bývalé bukové pařezině na pravém břehu Váhu mezi 2.5-5km plánované dálnice.
Kvantitativní a kvalitativní údaje:
Ustupující druh mající na Slovensku stále ještě relativně mnoho lokalit. Nicméně s ústupem
pralesovitých bukových lesů mizí i vhodná stanoviště pro vývoj tohoto druhu. Taktéž
odklízení mrtvých stromů z porostů má velmi negativní vliv na populace tohoto druhu.
Vlivy záměru na předmět ochrany:
Záměrem došlo k zásahu do biotopu tohoto druhu. Topercer et al. (2009) uvádí zábor 0,1 ha
reprodukční lokality v Malé Fatře. Z podoby okolních porostů se zdá, že se jedná spíše o
maloplošný výskyt. Byl konstatován mírně negativní vliv v ÚEV Malá Fatra. V ÚEV Veľká
Fatra vzhledem k nepřítomnosti vhodného biotopu v trase konstatován nulový vliv.
Carabus variolosus (střevlík hrbolatý / bystruška potočná)
Popis předmětu ochrany, ekologické nároky:
Středoevropský hygrofilní druh obývající horské a podhorské oblasti, kde se zdržuje v okolí
pramenišť, menších vodních toků, močálů a rašelinišť. Obývá především listnaté lesy
(zejména doubravy a dubohabřiny), výjimečně se vyskytuje i v lesích s vyšším zastoupením
jehličnanů. Vyskytuje se v těsném okolí vod s množstvím padanky, mechu a mrtvého dřeva
sahajícího přímo do vody.
Výskyt v dotčené lokalitě:
Druh se pravděpodobně vyskytuje v levostranných přítocích Váhu mezi 5-7,5 km. Centrum
výskytu lze očekávat ve vyšších partiích menších potoků v zalesněných místech.
Kvantitativní a kvalitativní údaje:
Druh je místy hojný po celém území Slovenska v horských a podhorských lokalitách.
Vyžaduje čistou tekoucí vodu, neznečišťovanou např. častými pojezdy těžké techniky při
těžbě. Taktéž rozsáhlé odlesnění či meliorace můžou vést vymizení celé populace.
Vlivy záměru na předmět ochrany:
V odlesněných částech je přežití druhu vyloučeno, nicméně plánovaná stavba ovlivňuje jen
nepatrnou spodní část toků, tudíž není očekávatelný negativní vliv na celou populaci.
72
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Významnost vlivů:
Plánovaná stavba neumožňuje přežívání druhu na místě stavby, avšak zasahuje jen okrajovou
část obývaných biotopů. Druh je preferuje spíše vyšší polohy drobných toků, kde by neměla
mít stavba žádný vliv. Byl konstatován mírně negativní vliv v ÚEV Veľká Fatra. V ÚEV
Malá Fatra vzhledem k nepřítomnosti vhodného biotopu v trase konstatován nulový vliv.
Callimorpha quadripunctaria (přástevník kostivalový / spriadač kostihojový)
Popis předmětu ochrany, ekologické nároky:
Západopalearktický druh vyskytující se od nížin do středních poloh, v jižní části areálu
rozšíření i v horách. Obývá především slunná místa skalních stepí, suťových lesů, řídké
teplomilné doubravy či xerotermní stráně s křovinami. Druh má jedinou generaci v roce.
Housenky jsou značně polyfágní, živí se zejména hluchavkou, kostivalem, pomněnkou,
sadcem konopáčem, starčky, vrbovkami a šalvějemi. Po přezimování dokončují housenky
vývoj na nově rašících bylinách či listnatých dřevinách, zejména lísce, ostružiníku, zimolezu
či janovci.
Výskyt v dotčené lokalitě:
V dotčených ÚEV (Malá Fatra, Veľká Fatra) je výskyt velice pravděpodobný, neboť se zde
vyskytují jak teplé prosluněné svahy, tak i dostatek živných rostlin k jeho výskytu a to
zejména v okolí 5.km na levém břehu Váhu, na stanovištích s extenzivní pastvou ovcí a
mozaikovitou sečí luk. V koridoru dálnice vznikly vhodné biotopy po vykácení dřevin s
následnou spontánní sukcesí.
Kvantitativní a kvalitativní údaje:
Druh hojný téměř na celém Slovensku, nejvíce v hlubokých zářezech řek a údolích se
strmými svahy. Postupný úbytek v celé střední Evropě je způsoben zejména ukončením
pastvy a následným zarůstáním stanoviště či dokonce bezzásahovým režimem v chráněných
územích nelesních lokalit, které jsou následně spontánně zapojeny dřevinami, hlavně akáty.
V těchto lokalitách je dlouhodobé přežívání tohoto druhu vyloučeno.
Vlivy záměru na předmět ochrany:
Populace druhu není stavbou samotnou přímo ohrožena. Budované náspy či zářezy mohou
být dokonce druhem obývány, za předpokladu, že nebudou uměle osazovány např. hustými
porosty křovin a nechají se spontánně zarůst vegetací, která bude v případě nutnosti sečena a
příliš husté křoviny budou eliminovány.
Významnost vlivů:
Vzhledem k možnému širšímu rozšíření druhu v okolí stavby nemá realizace projektu
významný vliv na přežívání druhu v širším okolí. Pokud budou dálniční náspy či zářezy
ponechány spontánní sukcesi mohou do značné míry fungovat jako migrační koridory mezi
jednotlivými stepními lokalitami. Z tohoto pohledu je negativním faktorem pouze přímá
mortalita jedinců způsobená provozem na dálnici, ačkoliv okolí stavby může mít na populace
druhu vliv spíše pozitivní. Byl proto konstatován mírně negativní vliv v ÚEV Malá Fatra a
Veľká Fatra.
73
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Lycaena dispar (ohniváček černočerný / ohniváčik veľký)
Popis předmětu ochrany, ekologické nároky:
Eurosibiřský druh obývající podmáčená stanoviště kolem vodních toků a bažinné louky od
nížin do cca 500m n. m. Druh má dvě generace do roka, housenky se vyvíjejí na spodní straně
listů šťovíků, zejména š. tupolistého (Rumex obtusifolius), š. kadeřavého (R. crispus) a š.
koňského (R. hydrolapathum).
Výskyt v dotčené lokalitě:
Samice tohoto druhu mají velmi vysokou disperzní schopnost – zvláště samice první
generace. Jejich výskyt je tedy pravděpodobný v okolí Váhu a při okrajích Rojkovského
rašeliniště.
Kvantitativní a kvalitativní údaje:
Lokálně hojný druh vyskytující se v nižších polohách po celém Slovensku. Druh se
v posledních letech rozšiřuje díky expanzi širokolistých šťovíků.
Vlivy záměru na předmět ochrany:
Vzhledem k vysoké migrační schopnosti tohoto druhu jsou vlivy této stavby malého rozsahu a
intenzity. Dochází k zásahu do biotopu druhu, a to v porostech navazujících na Váh. Zásah je
okrajový v celkovém biotopu druhu.
Významnost vlivů:
Byl konstatován mírně negativní vliv na ohniváčka černočárného v ÚEV Veľká Fatra.
Maculinea nausithous (modrásek bahenní / modráčik bahniskový)
Popis předmětu ochrany, ekologické nároky:
Západopalearktický hygrofilní druh vyskytující se na extenzivně využívaných vlhkých
loukách, v příkopech podél cest či po okrajích vodních nádrží. Monofágní druh vyvíjející
v květních hlávkách krvavce totenu (Sanguisorba officinalis). Ve čtvrtém instaru vypadávají
housenky na zem a jsou přenášeny mravenci Myrmica rubra (vyjimečně i M. scabrinodis) do
mravenišť. V mraveništích požírají larvy a kukly mravenců a následně se i kuklí.
Výskyt v dotčené lokalitě:
Druh nebyl na lokalitě zjištěn, nicméně v místech s výskytem živné rostliny a mravenišť výše
zmíněného mravence, je jeho výskyt pravděpodobný.
Kvantitativní a kvalitativní údaje:
Místy hojný druh v nižších oblastech Slovenska. Druh je na ústupu zejména díky rozsáhlým
melioracím a úpravám vodních toků. Imága jsou sice schopná delších přeletů a tudíž
i osidlování nových vhodných lokalit a zakládání životaschopných subpopulací, nicméně jsou
poměrně krátkověká, což kolonizaci nových stanovišť ztěžuje.
Vlivy záměru na předmět ochrany:
Plánovaná stavba může mít negativní vliv, pokud dojde k rozsáhlejšímu odvodnění či změně
hydrologického režimu v okolí stavby. To připadá v úvahu zejména v okolí Rojkovského
rašeliniště.
74
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Významnost vlivů:
Vzhledem k celoevropskému snižování počtu populací tohoto druhu může mít každý zásah do
životaschopnosti populace vliv. Záměr se však dotýká malé části biotopu tohoto druhu, byl
proto konstatován mírně negativní vliv v ÚEV Veľká Fatra.
75
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
OBRATLOVCI
RYBY
Hucho hucho (hlavatka podunajská / hlavátka podunajská)
Popis předmětu ochrany, ekologické nároky:
Hlavatka podunajská (Hucho hucho) je největší evropskou lososovitou rybou, která obývá
větší podhorské toky s prokysličenou vodou na přechodu lipanového a pstruhového pásma.
Preferuje stanovištně členité větší řeky s štěrkopísčitým dnem, vyskytuje se i v přehradách.
Juvenilové se živí planktonem a bentickými bezobratlými, dospělci jsou draví. V Evropě je
její výskyt vázán na povodí Dunaje. Hlavatka je rybáři lovena i vysazována. Potřebuje hlavně
ochranu trdlišť, hlavním negativním vlivem je fragmentace říčního systému migračními
bariérami.
Výskyt v dotčené lokalitě:
Hlavatka podunajská je předmětem ochrany ÚEV Váh, kam jsou každým rokem rybáři
vysazovány tisíce juvenilních ryb (do revírů VN Krpeľany I., Váh č.18, Váh č.18A a Revúca,
Váh č.19). Každoroční úlovky potom představuje několik ulovených jedinců (s průměrnou
hmotností přesahující 10 kg). Data o zarybňování tímto druhem v období 2003 - 2007 shrnuje
tabulka 12, tabulka 13 představuje údaje o úlovcích v období 2005 - 2007.
Tabulka 12 Zarybňování revírů v rámci ÚEV Váh hlavatkou podunajskou v období 2003 2007
Revír
VN Krpeľany I.
Váh č.18
Váh č.19
násada
H1
H1
H2
H1
H2
jedn.
ks
ks
kg
ks
kg
2003
4545
5000
2004
5000
2005
8300
2006
6660
2007
6000
70
42
67
40
30
28
37
26
3000
Tabulka 13 Úlovky hlavatky podunajské v rámci ÚEV Váh v období 2005 - 2007
2005
VN Krpeľany I.
Váh č.18
Váh č.19
ks
7
-
2006
kg
79
-
ks
6
-
2007
kg
101
-
ks
-
kg
-
Z uvedeného je zřejmé, že se hlavatka vyskytuje ve Váhu i v místech, kde bude dálnice řeku
překlenovat. Přesnější kvantifikace počtu dotčených jedinců není možná, ale stanoviště
několika jedinců budou výstavbou pilířů a stabilizací břehů dotčena.
Kvantitativní a kvalitativní údaje:
Na Slovensku se hlavatka vyskytuje v Dunaji, Moravě, Váhu (včetně předmětného území, kde
je však početnost závislá na vysazování), Oravě, Kysuci, Revúci, Turieci a Hronu. Do
Dunajce, Popradu, Hornádu a Nitry byla uměle introdukována jako náhrada za vymizelého
lososa obecného, kterému brání v tahu přehrady na území Polska. Druh je vzácný a ohrožený
je zejména fragmentací říční sítě. Možnost dlouhodobé existence závislé jen na
autoreprodukci je ve většině ovlivněných toků sporná, druh je udržován uměla na vyšších
stavech díky rybářskému hospodaření. Na druhou stranu právě rybáři loví velké jedince, kteří
mají z hlediska přirozené reprodukce populací potenciálně největší přínos.
76
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Dotčená lokalita je součástí v současnosti již ojedinělého nesegmentovaného toku, který
představuje jednu z posledních oblastí přirozeného výskytu a přežívání autochtonní populace
hlavatky podunajské na Slovensku.
Vlivy záměru na předmět ochrany:
Tabulka 14 Vyhodnocení vlivů záměru na hlavatku podunajskou
Číslo
stavby
566-00
Název stavby
Stručný popis stavby
Vlivy na předmět ochrany
Úprava toku Váh
v km 4,20
Dojde k lokální změně proudění a
změně příbřežních stanovišť druhu i
jeho kořisti, prohrábky negativně ovlivní
kvalitu stanoviště druhu. Vzhledem
k umístění v horní části vzdutí VN
Krpeľany, malému rozsahu zásahu a
použité technologii není vliv významně
negativní.
569-00
Úprava toku Váh
v km 5,88-6,51
571-00
Úprava toku Váh
v km 9,40
574-00
Úprava toku Váh
v km 13,40
206-00
Most Malá Fatra
V souvislosti s přemostěním
bude provedena regulace 69
metrů levého břehu a 66 metrů
pravého břehu. Bude se jednat
o opevnění těžkým kamenným
záhozem. V úseku bude
provedeno pročištění koryta. U
pravého břehu bude opevněné
také zaústění přítoku Suchého
potoka kamennou rovnaninou a
v jeho blízkosti budou odtěženy
náplavy.
V souvislosti s vedením dálnice
v levobřežním svahu Váhu
naproti obci Kraľovany bude
stabilizováno 616 metrů levého
břehu
těžkým
kamenným
záhozem.
V souvislosti s přemostěním
bude provedena regulace 122
metrů levého břehu a 119
metrů pravého břehu. Bude se
jednat o opevnění těžkým
kamenným záhozem. V úseku
bude provedeno pročištění
koryta.
V souvislosti s přemostěním
(pilíře nezasahují do toku) bude
provedena regulace 64 metrů
levého břehu a 70 metrů
pravého břehu. Bude se jednat
o opevnění těžkým kamenným
záhozem. V úseku bude
provedeno pročištění koryta.
Konstrukce
mostu
bude
založena také na pilíři, který
bude umístěn v toku Váhu blíže
k levému břehu.
212-00
Most Stankovany
Mostní pilíře zasáhnou do
koryta toku u levého břehu.
Dojde k lokální změně proudění a
změně příbřežních stanovišť druhu i
jeho kořisti. Přes značný rozsah
regulace toku není vliv díky použité
technologii a stavu toku před úpravami
významně negativní.
Dojde k lokální změně proudění a
změně příbřežních stanovišť druhu i
jeho kořisti, prohrábky negativně ovlivní
kvalitu stanoviště druhu. Vzhledem k
použité technologii a stavu toku před
úpravami ale není vliv významně
negativní.
Dojde k lokální změně proudění a
změně příbřežních stanovišť druhu i
jeho kořisti, prohrábky negativně ovlivní
kvalitu stanoviště druhu. Vzhledem k
malému rozsahu a použité technologii
není vliv významně negativní.
Dojde k lokální změně proudění a
změně stanovišť druhu i jeho kořisti.
Vzhledem k umístění v horní části
vzdutí VN Krpeľany a malému rozsahu
není
vliv
významně
negativní.
Pravděpodobnost zásahu do trdlišť
druhu je minimální.
Dojde k lokální změně proudění a
změně stanovišť druhu i jeho kořisti.
Vzhledem k malému rozsahu není vliv
významně negativní. Pravděpodobnost
zásahu do trdlišť druhu je minimální.
Celkově bude těžkým kamenným záhozem opevněno 1 126 metrů břehů Váhu, čištění koryta
bude provedeno na cca 250 metrech toku. Do toku budou zasahovat pilíře dvou mostních
77
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
objektů. Předložené hodnocení předpokládá, že budou dodrženy veškeré zásady práce
zamezující znečištění toku v průběhu stavby.
Významnost vlivů:
Velmi křehká a nestabilní lokální populace hlavatky podunajské může být poškozena
jakýmkoliv zásahem do stanovišť druhu, plánovaná opatření ale přes svůj rozsah fakticky
situaci zásadně k horšímu nezmění.
Závěr: Vliv záměru na populaci hlavatky podunajské v ÚEV Váh je hodnocen jako mírně
negativní vzhledem k relativně malému dopadu technických úprav koryta toku na stav
stanovišť druhu a jeho kořisti a dotčení malého podílu místní populace. Navržená opatření
dostatečně zmírňují vliv záměru.
Cottus gobio (vranka obecná / hlaváč bieloplutvý)
Popis předmětu ochrany, ekologické nároky:
Vranka obecná (Cottus gobio) je rheofilním druhem. Obývá mělčí části dobře prokysličených
proudných horských a podhorských toků. Preferuje štěrkové dno s přítomností kamenů, pod
kterými se jedinci skrývají. Živí se bentickými živočichy. V Evropě se vranka obecná
vyskytuje ve většině povodí. Ohrožení pro druh představují zejména regulace toků včetně
fragmentace způsobené výstavbou migračních bariér.
Výskyt v dotčené lokalitě:
Vranka obecná v předmětném území patří k nejpočetnějším druhům ryb. Její populace je
dlouhodobě stabilní a početnost je vysoká prakticky po celé délce Váhu (s výjimkou vzdutí
VN Krpeľany), v rámci ÚEV Váh je početnější ve výše položených částech.
Kvantitativní a kvalitativní údaje:
Na Slovensku je vranka obecná na vhodných stanovištích hojně rozšířena ve všech
významných povodích. V ÚEV Váh žijí odhadem desítky či spíše stovky tisíc jedinců.
Záměrem budou přímo dotčeny minimálně tisíce jedinců vranky obecné.
Vlivy záměru na předmět ochrany:
Tabulka 15 Vyhodnocení vlivů záměru na vranku obecnou
Číslo
stavby
561-00
Název stavby
Stručný popis stavby
Vlivy na předmět ochrany
Úprava
bezejmenného
potoka v km 0,05
Vzhledem k charakteru toku je možno
vyloučit přítomnost vranky obecné a
tedy i negativního vliv na její populaci.
562-00
Úprava
bezejmenného
potoka v km 1,781,90
Potok pod dálnicí povede
rámovým propustkem, okolí
bude stabilizováno kamennou
rovnaninou.
Úprava potoka spočívá ve
zkrácení jeho trasy ve dvou
úsecích, kde by stávající koryto
ohrožovalo stabilitu stavby
dálnice.
563-00
Úprava
bezejmenného
potoka v km 2,00
Úprava spočívá v napřímení
toku (částečném vytvoření
nového koryta) a navázání na
stávající trasu koryta v podobě
opevnění kamennou
rovnaninou.
78
Dlouhodobá přítomnost vranky není
díky níže položené nepřekonatelné
migrační bariéře možná, zásah přes
svůj nesporný lokální vliv na
ekosystém toku nebude mít vliv na
populaci druhu.
Přítomnost vranky není možné
vyloučit, ale díky kaskádě drobných
příčných stupňů fragmentujících tok
není její přítomnost a dlouhodobá
existence pravděpodobná. Realizace
opatření není z pohledu populace
v ÚEV Váh významnáým vlivem.
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Číslo
stavby
564-00
Název stavby
Stručný popis stavby
Vlivy na předmět ochrany
Úprava
Šútovského
potoka v km 2,85
V souvislosti s přemostěním
bude provedena regulace 45
metrů levého břehu a 39 metrů
pravého břehu. Bude se jednat
o opevnění kamennou
rovnaninou.
565-00
Úprava Suchého
potoka v km 3,504,00
Úprava toku Váh
v km 4,20
Plánováno je kontinuální
opevnění toku podél dálnice
v celém údolí.
V souvislosti s přemostěním
bude provedena regulace 69
metrů levého břehu a 66 metrů
pravého břehu. Bude se jednat
o opevnění těžkým kamenným
záhozem. V úseku bude
provedeno pročištění koryta. U
pravého břehu bude opevněné
také zaústění přítoku Suchého
potoka kamennou rovnaninou a
v jeho blízkosti budou odtěženy
náplavy.
Drobný tok bude procházet
trubkovou propustí pod dálnicí.
Šútovský potok představuje vhodný
biotop vranky, ale v dolním toku je od
Váhu oddělen migračně
nepřekonatelným jezem a také
v místě nad plánovaným zásahem
ihned navazují neprůchodné stupně.
Především z tohoto důvodu není vliv
na populaci vranek považován za
významný.
Vzhledem k charakteru toku je možno
vyloučit přítomnost vranky obecné a
tedy i negativního vliv na její populaci.
Dojde k lokální změně proudění a
změně příbřežních stanovišť druhu,
prohrábky negativně ovlivní kvalitu
stanoviště druhu a mohou způsobit
mortalitu vranek. Vzhledem k
umístění v horní části vzdutí VN
Krpeľany, malému rozsahu zásahu a
použité technologii není vliv
významně negativní.
566-00
567-00
568-00
569-00
570-00
571-00
572-00
573-00
Úprava
bezejmenného
potoka v km 4,74
Úprava
bezejmenného
potoka v km 6,05
Úprava toku Váh
v km 5,88-6,51
Úprava
bezejmenného
potoka v km 7,10
Úprava toku Váh
v km 9,40
Úprava
bezejmenného
potoka v km
12,55
Úprava potoka
Komjatná v km
13,35
Drobný tok bude procházet
trubkovou propustí pod dálnicí.
V souvislosti s vedením dálnice
v levobřežním svahu Váhu
naproti obci Kraľovany bude
stabilizováno 616 metrů levého
břehu těžkým kamenným
záhozem.
Drobný tok bude procházet
trubkovou propustí pod dálnicí.
V souvislosti s přemostěním
bude provedena regulace 122
metrů levého břehu a 119
metrů pravého břehu. Bude se
jednat o opevnění těžkým
kamenným záhozem. V úseku
bude provedeno pročištění
koryta.
Drobný (vysychavý) tok bude
v souvislosti s vedením trasy
dálnice přeložen v délce 191
metrů.
V souvislosti s výstavbou pilířů
mostu bude spodní část potoka
Komjatná (43 metrů) opevněna
kamennou rovnaninou a dno
kamenným záhozem. Zároveň
bude zprůchodněn stávající
práh, který aktuálně
představuje pro vranku
79
Vzhledem k charakteru toku je možno
vyloučit přítomnost vranky obecné a
tedy i negativního vliv na její populaci.
Vzhledem k charakteru toku je možno
vyloučit přítomnost vranky obecné a
tedy i negativního vliv na její populaci.
Dojde k lokální změně proudění a
změně příbřežních stanovišť druhu.
Přes značný rozsah regulace toku
není vliv díky použité technologii a
stavu toku před úpravami významně
negativní.
Vzhledem k charakteru toku je možno
vyloučit přítomnost vranky obecné a
tedy i negativního vliv na její populaci.
Dojde k lokální změně proudění a
změně příbřežních stanovišť druhu,
prohrábky negativně ovlivní kvalitu
stanoviště druhu a mohou způsobit
mortalitu vranek. Vzhledem k použité
technologii a stavu toku před
úpravami ale není vliv významně
negativní.
Vzhledem k charakteru toku je možno
vyloučit přítomnost vranky obecné a
tedy i negativního vliv na její populaci.
Úprava toku díky odstranění migrační
překážky a krátké délce opevnění
bude mít pozitivní vliv na populaci
vranky obecné. Tok Komjatné je pro
jejich výskyt totiž vhodný a výše proti
proudu je migračně prostupný.
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Číslo
stavby
Název stavby
574-00
Úprava toku Váh
v km 13,40
206-00
Most Malá Fatra
212-00
Most Stankovany
Stručný popis stavby
migrační bariéru
V souvislosti s přemostěním
(pilíře nezasahují do toku) bude
provedena regulace 64 metrů
levého břehu a 70 metrů
pravého břehu. Bude se jednat
o opevnění těžkým kamenným
záhozem. V úseku bude
provedeno pročištění koryta.
Konstrukce mostu bude
založena také na pilíři, který
bude umístěn v toku Váhu blíže
k levému břehu.
Mostní pilíře zasáhnou do
koryta toku u levého břehu.
Vlivy na předmět ochrany
Dojde k lokální změně proudění a
změně příbřežních stanovišť,
prohrábky negativně ovlivní kvalitu
stanoviště druhu a mohou způsobit
mortalitu vranek. Vzhledem k malému
rozsahu a použité technologii není vliv
významně negativní.
Dojde k lokální změně proudění a
změně stanovišť druhu. Vzhledem k
umístění v horní části vzdutí VN
Krpeľany a malému rozsahu není vliv
významně negativní.
Dojde k lokální změně proudění a
změně stanovišť druhu i jeho kořisti.
Vzhledem k malému rozsahu není vliv
významně negativní.
Celkově bude těžkým kamenným záhozem opevněno 1.126 metrů břehů Váhu, čištění koryta
bude provedeno na cca 250 metrech toku. Do toku budou zasahovat pilíře dvou mostních
objektů. Regulace budou provedeny na sedmi tocích, kde je přítomnost druhu vyloučena, ve
dvou tocích, kde je možná, ale málo pravděpodobná a nevýznamná, a na jediném
perspektivním toku (Komjatná), kde bude zároveň zpřístupněna stávající migrační bariéra.
Předpokládá se, že budou dodrženy veškeré zásady práce, zamezující znečištění toku v
průběhu stavby.
Významnost vlivů:
Populace vranky obecné ve Váhu je početná a stabilní. Zásahy do stanovišť druhu nebudou
pro populaci ani její podstatnou část představovat likvidační vliv, nedojde k významnému
narušení ekologických nároků druhu.
Závěr: Vliv záměru na populaci vranky obecné v ÚEV Váh je hodnocen jako mírně negativní
vzhledem k relativně malému dopadu technických úprav koryta toku na stav stanovišť druhu,
dotčení malého podílu místní populace a pozitivního efektu zprůchodnění dolního toku
Komjatné.
OBOJŽIVELNÍCI
Bombina variegata (kuňka žlutobřichá / kunka žltobruchá)
Popis předmětu ochrany, ekologické nároky:
Drobná žába, vázaná svým výskytem na malé vodní plochy v lesních oblastech od nížin až do
vyšších nadmořských výšek. Obývá tůně vzniklé např. činností velkých savců, ale i náhradní
stanoviště, jako jsou kaluže na lesních cestách, menší rybníčky nebo zatopené lomy. Většinu
života tráví ve vodě. Zde probíhá i rozmnožování, a to i několikrát za rok v závislosti na
vydatných srážkách. Zimuje v zemních děrách a štěrbinách v sutích, v hromadách
organického materiálu, ve sklepích apod.
Ohrožená je především z důvodů intenzívního lesnického hospodaření, zpevňováním lesních
cest, vysoušením a lesními melioracemi. Důvodem jejího mizení je i aplikace biocidů,
zarybňování vodních ploch i celková chemizace prostředí.
80
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Kvantitativní a kvalitativní údaje:
Jedná se o čistě evropský druh, vyskytující se v jižní polovině kontinentu, na západě od
Francie, přes Německo, Českou republiku, Slovensko a jižní Polsko až po Rumunsko a
Balkán.
Na Slovensku je hojnější v severní polovině státu, v horských a podhorských oblastech
(Šeffer & Lasák 2004 - obr 9). Výskyt na Slovensku představuje jádro karpatské části
evropské populace.
Kuňka žlutobřichá je v pohořích Malé a Veľké Fatry ve vhodných biotopech poměrně
běžným druhem (Kminiak 2000). Vyskytuje se i ve stojatých vodách v nivě Váhu.
Obr. 9 Registrované výskyty kuňky žlutobřiché na Slovensku (převzato z Šeffer & Lasák
2004)
Výskyt v dotčené lokalitě:
Výskyt tohoto druhu byl zaznamenán v trase dálnice na severních svazích Kopy v ÚEV
Veľká Fatra. Dospělí jedinci masově obsadili kaluže na komunikaci v odlesněném pruhu i na
dalších místech v nivě Váhu.
Naopak nebyla kuňka přes intenzívní průzkum zjištěna na Rojkovském rašeliništi ani v
přilehlých mokřadních plochách.
Vlivy záměru na předmět ochrany:
Přímý zábor a změny biotopu
Výstavbou dálnice dojde k záboru biotopu kuňky v rámci ÚEV Malá Fatra, ÚEV Veľká Fatra
a ÚEV Váh.
V ÚEV Malá Fatra dochází k přímému záboru biotopu pro zimování v oblasti doliny Suchie a
v důsledku izolace Kraľovanského meandru také k omezení možného využití této lokality.
V ÚEV Veľká Fatra dochází k záboru biotopu kuňky žlutobřiché na svazích Kopy. Zde je
pravděpodobné zimování, prokázáno je rozmnožování v malých vodních nádržích na lesních
cestách a v prameništích.
V ÚEV Váh dochází k zásahu do biotopu kuňky při přecházení mostu Malá Fatra přes řeku
Váh.
81
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Fragmentace populací, omezení migrací
Vliv způsobený bariérovým efektem nově vybudované dálnice. Hrozí izolace částí populací
na obou stranách dálnice. Působí na ÚEV Malá Fatra, odděluje ÚEV Veľká Fatra a ÚEV Váh.
Přímá mortalita
Přímé usmrcování obojživelníků hrozí zejména po dobu výstavby dálnice a také po dobu
provozu. Při pohybu automobilů nebo mechanizace a terénních pracích dochází k likvidaci
migrujících obojživelníků, kdy se počty zabitých jedinců mohou pohybovat v řádu desítek.
Významnost vlivů:
V ÚEV Malá Fatra dochází k plošnému záboru biotopu kuňky v oblasti jižních svahů
Suchého vrchu, pravděpodobně i k prostoru k zimování na Kraľovanském meandru. Velikost
plochy přímo znehodnoceného biotopu se pohybuje v řádech jednotek ha, spolu s prostorem
Kraľovanského meandru lze ji odhadnout na cca 20 ha. Celkový úbytek biotopu kuňky
žlutobřiché v rámci ÚEV se tak pohybuje kolem 0,1 %, budeme-li považovat celé území ÚEV
za vhodné pro výskyt tohoto druhu. Celá zabraná plocha nepředstavuje klíčový segment
biotopu kuňky, pravidelné rozmnožování zde neprobíhá.
Na levém břehu Váhu v ÚEV Veľká Fatra dojde k záboru vhodného biotopu na severních
svazích Kopy. Jedná se o řádově jednotky ha. Tato lokalita představuje typickou ukázku
biotopu druhu s periodicky vznikajícími a zanikajícími vodními ploškami, s prameništi a
lesními tůňkami.
Dojde k maloplošnému záboru biotopu kuňky v rámci ÚEV Váh.
Výstavbou dálnice vznikne v biotopu druhu významná migrační bariéra, která však bude z
velké části překonatelná. Zejména na severních svazích Kopy je dálnice vedena na několika
úsecích na nízkých mostech, které umožní propojení oddělených částí.
Zvyšuje se riziko úhynu v oblasti průchodu dálnice přes území ÚEV Malá Fatra i ÚEV
Veľká Fatra.
Zvýšené mortalitě by mělo zabránit zajištění tělesa proti vnikání živočichů, které je součástí
záměru. Těleso dálnice bude v úseku, procházejícím severními svahy Kopy, opatřeno
protihlukovými stěnami, které znemožní pronikání kuněk na dálnici. Po dobu výstavby musí
být instalovány mobilní bariéry, které by měly usmrcování obojživelníků minimalizovat.
V době výstavby bude probíhat monitoring mortality obojživelníků a v případě zjištění
významného nárůstu mortality budou provedena dodatečná opatření. Mezi ně patří záchranné
transfery, instalace přenosných i pevných bariér, a podobně.
Vzhledem k malému podílu zabraného biotopu a možnosti eliminace dalších nepříznivých
vlivů byl vliv posuzovaného záměru na kuňku žlutobřichou vyhodnocen jako mírně negativní.
Lissotriton (Triturus) montandoni (čolek karpatský / mlok karpatský)
Popis předmětu ochrany, ekologické nároky:
Čolek karpatský patří mezi menší druhy čolků. Obývá horské a podhorské oblasti, kde je po
dobu rozmnožování vázán na lesní i luční tůně a menší rybníčky, obývá i jezírka v lomech,
mokřady a kaliště zvěře a kaluže na cestách. Ve své terestrické fázi žije pod listím v lesích,
pod kameny, v mechu a pod padlým dřevem.
Čolka karpatského nejvíce ohrožuje zánik jeho přirozeného biotopu a celková chemizace
prostředí. Jeho úbytek je způsoben intenzívním lesním hospodařením, vysoušením mokřadů,
použitím biocidů. Mezi další příčiny ohrožení patří zarybňování lesních rybníků, zpevňování
cest, stejně jako použití těžké mechanizace a znečištění ovzduší.
82
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Kvantitativní a kvalitativní údaje:
Výskyt čolka karpatského je omezen na pohoří karpatského oblouku a přilehlé horské masívy.
Vyskytuje se pouze v České republice, na Slovensku, v Polsku, na Ukrajině a v Rumunsku.
Na Slovensku je jeho rozšíření ostrůvkovité, soustředěné v horských oblastech v severní
polovině státu (Šeffer & Lasák 2004 – obr. 10) – představuje tak významnou oblast v rámci
celé karpatské populace.
V pohořích Malé a Veľké Fatry je jeho výskyt méně častý než výskyt kuňky žlutobřiché
(Kminiak 2000), i tak je zde rozšířen plošně (Zavadil in verb.).
Obr. 10 Registrované výskyty čolka karpatského na Slovensku (převzato z Šeffer & Lasák
2004)
Výskyt v dotčené lokalitě:
Výskyt tohoto druhu byl zaznamenán na severních svazích Kopy v ÚEV Veľká Fatra.
Vyskytuje se zde v tůňkách v prameništích drobnějších toků stékajících do Váhu.
Přes intenzívní průzkum nebyl čolek zjištěn na Rojkovském rašeliništi ani v přilehlých
mokřadních plochách, jeho výskyt zde je však pravděpodobný a je nutné s ním počítat.
Výskyt čolka karpatského v místě křížení dálnice s ÚEV Malá Fatra je méně významný, jedná
se zejména o stanoviště k zimování.
Vlivy záměru na předmět ochrany:
Přímý zábor a změny biotopu
Výstavbou dálnice dojde k záboru biotopu čolka karpatského v rámci ÚEV Malá Fatra a
ÚEV Veľká Fatra.
V ÚEV Malá Fatra dochází k záboru biotopu pro zimování v oblasti doliny Suchie.
V ÚEV Veľká Fatra dochází k záboru biotopu na svazích Kopy. Zde je pravděpodobné
zimování, prokázáno je rozmnožování v malých tůních v lesních prameništích.
Fragmentace populací, omezení migrací
Vliv způsobený bariérovým efektem nově vybudované dálnice. Hrozí izolace částí populací
na obou stranách dálnice. Působí na ÚEV Malá Fatra, více v ÚEV Veľká Fatra.
83
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Přímá mortalita
Přímé usmrcování obojživelníků hrozí zejména po dobu výstavby dálnice a také po dobu
provozu. Při pohybu automobilů nebo mechanizace a terénních pracích dochází k likvidaci
migrujících obojživelníků, kdy se počty zabitých jedinců mohou pohybovat v řádu desítek.
Významnost vlivů:
V ÚEV Malá Fatra dochází k plošnému záboru biotopu čolka v oblasti jižních svahů
Suchého vrchu. Velikost plochy přímo znehodnoceného biotopu se pohybuje v řádech
jednotek ha. Celkový úbytek biotopu čolka karpatského v rámci ÚEV se tak pohybuje kolem
0,1 %, budeme-li považovat celé území ÚEV za vhodné pro výskyt tohoto druhu. Zabraná
plocha nepředstavuje klíčový segment biotopu čolka, rozmnožování zde velmi
pravděpodobně neprobíhá.
Na levém břehu Váhu v ÚEV Veľká Fatra dojde k záboru vhodného biotopu na severních
svazích Kopy. Jedná se o řádově jednotky ha. Tato lokalita představuje typickou ukázku
biotopu druhu s periodicky vznikajícími a zanikajícími vodními ploškami, s prameništi a
lesními tůňkami.
Výstavbou dálnice vznikne v biotopu druhu významná migrační bariéra, která však bude z
velké části překonatelná. Zejména na severních svazích Kopy je dálnice vedena na několika
úsecích na nízkých mostech, které umožní propojení oddělených částí.
Zvyšuje se riziko usmrcování v oblasti průchodu dálnice přes území ÚEV Malá Fatra i ÚEV
Veľká Fatra.
Zvýšené mortalitě by mělo zabránit zajištění tělesa proti vnikání živočichů, které je součástí
záměru. Těleso dálnice bude v úseku, procházejícím severními svahy Kopy, opatřeno
protihlukovými stěnami, které znemožní pronikání kuněk na dálnici. Po dobu výstavby musí
být instalovány mobilní bariéry, které by měly usmrcování obojživelníků minimalizovat.
V době výstavby bude probíhat monitoring mortality obojživelníků a v případě zjištění
významného nárůstu mortality budou provedena dodatečná opatření. Mezi ně patří záchranné
transfery, instalace přenosných i pevných bariér, a podobně.
Vzhledem k malému podílu zabraného biotopu a možnosti eliminace dalších nepříznivých
vlivů byl vliv posuzovaného záměru na čolka karpatského vyhodnocen jako mírně negativní.
PTÁCI
V rámci CHVÚ Malá Fatra dojde k územnímu střetu v oblasti Kraľovanského meandru a
jižních svahů Suchého vrchu. Zde je také největší riziko střetů proletujícíh ptáků s vozidly.
Dojde zde k nárůstu rušení a k zvětšení jeho úrovně v okrajových částech CHVÚ.
Dálnice se dále přibližuje k vymezenému CHVÚ mezi obcemi Ratkova a Šútovo, kde
zasahuje biotopy druhů otevřených stanovišť jako je sokol stěhovavý, výr velký, křepelka
polní, chřástal polní nebo ťuhýk obecný.
Nejvíce zasahuje dálnice biotopy ptáků na severních svazích Kopy, kde však není přes
přítomnost kritériových druhů vymezeno chránené vtáčie územie (CHVÚ). Předměty ptačí
oblasti tak ovlivňuje pouze v důsledku ovlivnění populací ptáků, které se vyskytují i ve
vymezeném CHVÚ.
Výskyt dotčených druhů v oblasti záměru
Aegolius funereus (sýc rousný / kúvik kapcavý)
Výskyt je možný při okrajových částech CHVÚ na svazích Suchého vrchu, čemuž odpovídá
vhodný biotop (bučina s dostatkem dutin k hnízdění). Terénním průzkumem zde nebyl
potvrzen, je však možný.
84
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Aquila chrysaetos (orel skalní / orol skalný)
Populaci v rámci celého CHVÚ tvoří asi 8 párů. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších oblastí
pro výskyt druhu na Slovensku. Orel skalní, který je nedílnou součástí malofatranské
populace střídá hnízdiště v Kraľovanském meandru a v Šutovské dolině. Vzhledem k vazbě
na méně dotčené oblasti nutno počítat s přesunem teritoria druhu mimo oblast dotčenou
posuzovaným záměrem.
Bubo bubo (výr velký / výr skalný)
Výskyt byl potvrzen při terénních průzkumech v oblasti kamenolomu u osady Rieka a u
Šútovské epigenéze, hnízdění je pravděpodobné ve skalách na svazích hory Sokol. Výstavbou
dálnice dojde k zásahu do lovného teritoria výra.
Dendrocopos leucotos (strakapoud bělohřbetý / ďateľ bielochrbtý)
Trasa dálnice zasahuje potenciální biotop strakapouda bělohřbetého na jižních svazích
Suchého vrchu. Jedná se o relativně starý porost bučiny s dostatkem mrtvého dřeva a
příležitostí k hnízdění i sběru potravy a výskyt je zde pravděpodobný.
Výskyt byl potvrzen na severních svazích Kopy, v místech se staršími lesními porosty
pralesovitého charakteru. Zde hnízdí 2 páry, které však nebudou záměrem ovlivněny.
Dryocopus martius (datel černý / ďateľ čierny)
Trasa dálnice zasahuje biotop datla černého na jižních svazích Suchého vrchu. Výskyt druhu
zde byl potvrzen terénním pozorováním.
Falco peregrinus (sokol stěhovavý / sokol sťahovavý)
Vzácný druh dravce, jehož hnízdní výskyt byl potvrzen v oblasti Kopy. Lovné teritorium
zasahuje do oblasti Šútova, Kraľovan a Stankovan, kde bude ovlivněno výstavbou dálnice
Ficedula albicollis (lejsek bělokrký / muchárik bielokrký)
Vyskytuje se přímo v oblasti Suchého vrchu a Kraľovanského meandru. Záměrem budou na
území CHVÚ ovlivněny min. 2 páry.
Další páry hnízdí na severních svazích Kopy.
Picus canus (žluna šedá / žlna sivá)
Výskyt zaznamenán v oblasti Kraľovanského meandru, pravděpodobný je též na jižních
svazích Suchého vrchu. Záměrem budou na území CHVÚ ovlivněny pravděpodobně 2 páry.
Další páry byly zjištěny na svazích Kopy.
Bonasa bonasia (jeřábek lesní / jariabok hôrny)
V CHVÚ dochází k plošnému záboru potenciálního biotopu na svazích Suchého vrchu.
Výskyt druhu zde nebyl potvrzen.
Druh se vyskytuje ne svazích kopy přímo v trase dálnice. Zde dojde k přímému zásahu do
biotopu druhu.
Caprimulgus europaeus (lelek lesní / lelek lesný)
Terénní průzkum neprokázal výskyt druhu v území dotčeném posuzovaným záměrem. Je
možný v oblasti Kraľovanského meandru, kde prostředí odpovídá biotopovým nárokům
druhu. Trasa dálnice pak zasahuje do jeho teritoria a je pravděpodobné, že dojde k mortalitě
na komunikaci.
85
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Ciconia nigra (čáp černý / bocian čierny)
Čáp černý zaletuje do prostoru CHVÚ a loví i v oblasti dotčené posuzovaným záměrem.
Dojde k plošně nevýznamnému záboru lovného biotopu. Při průletu nad tělesem dálnice hrozí
střety přeletujících ptáků s vozidly.
Hnízdí v oblasti Kopy.
Coturnix coturnix (křepelka polní / prepelica poľná)
Vyskytuje se téměř plošně na otevřených porostech u obce Ratkovo mimo CHVÚ a v oblasti
Kraľovan a Kopy. Dálnice zasahuje biotop druhu mimo CHVÚ.
Crex crex (chřástal polní / chriašteľ poľný)
Výskyt zaznamenán na jižním úpatí Malé Fatry mimo CHVÚ. Těžiště výskytu druhu v
CHVÚ se nachází na severním úbočí pohoří.
Ficedula parva (lejsek malý / muchárik červenohrdlý)
Hnízdí v bučinách nad kamenolomem, realizací záměru dojde ke zničení biotopu druhu. V
oblasti Kopy hnízdí v bučinách několik párů.
Lanius excubitor (ťuhýk šedý / strakoš sivý)
Tento druh nebyl při terénním průzkumu zaznamenán, jeho možné biotopy se nacházejí mimo
CHVÚ – otevřené prostory na jižním úpatí Malé Fatry, oblast Síňava na levém břehu Váhu
atd. V rámci CHVÚ dojde jen k minimálnímu záboru biotopu, při přeletech nelze vyloučit
riziko zabíjení ptáků.
Muscicapa striata (lejsek šedý / muchár sivý)
Lejsek šedý byl v rámci CHVÚ zaznamenán v místě kamenolomu Rieka a na Kraľovanském
meandru. Mimo CHVÚ se vyskytuje při lesních okrajích na masívu Kopy.
Pernis apivorus (včelojed lesní / včelár lesný)
Druh je zaznamenán při lovu na okraji lesního komplexu na jižních svazích Suchého vrchu.
Další pár se vyskytuje v masívu Kopy. Dojde k zásahu do lovného teritoria v rámci CHVÚ,
celkově bude populace ovlivněna i mimo CHVÚ zásahem do biotopu.
Phoenicurus phoenicurus (rehek zahradní / žltochvost lesný)
Druh se vyskytuje v několika párech v oblasti Kraľovanského meandru, na jiných místech
mimo CHVÚ je méně častý.
Strix uralensis (puštík bělavý / sova dlhochvostá)
Nelze vyloučit jeho výskyt v lesních komplexech na svazích Suchého vrchu. Bude ovlivněn
zejména hlukovým rušením spojeným s výstavbou a provozem dálnice. Mimo CHVÚ se
pravděpodobně vyskytuje v masívu Kopy.
V následující tabulce 16 je provedeno souhrnné vyhodnocení vlivů na výše identifikované
druhy ptáků.
Tabulka 16 Vyhodnocení vlivů záměru na ptáky
Vědecký název
Vlivy
Aegolius funereus
Zábor biotopu
Rušení
Vyhodnocení Komentář
významnosti
vlivů
-1
86
Plošně jde o nevýznamný záměr v rámci
CHVÚ.
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Vědecký název
Vlivy
Vyhodnocení Komentář
významnosti
vlivů
Sýc rousný / Kúvik kapcavý Mortalita při
přeletech
Aquila chrysaetos
V oblasti Suchého vrchu dojde k
mírnému nárůstu rušení
Mortalita bude minimalizována ochr.
opatřeními.
Zábor biotopu
Rušení
Mortalita při
přeletech
-1
Dojde k záboru biotopu v oblasti
Kraľovanského meandru, v blízkosti
kamenolomu Rieka – plošně je zábor
méně významný
Dojde pravděpodobně k přesunu druhu.
Mortalita by měly být minimalizována
řadou opatření
Bubo bubo
Zábor biotopu
-1
Výr velký / Výr skalný
Mortalita při
přeletech
Dojde k záboru biotopu v oblasti
Kraľovanského meandru, v blízkosti
kamenolomu Rieka – plošně je zábor
méně významný
Druh je schopen se adaptovat na rušení
Mortalita by měly být minimalizována
řadou opatření
Dendrocopos leucotos
Zábor biotopu
-1
Plošně jde o nevýznamný záměr v rámci
CHVÚ.
Orel skalní / Orol skalný
Strakapoud bělohřbetý
Ďateľ bielochrbtý
/ Mortalita při
přeletech
Dryocopus martius
Zábor biotopu
Datel černý / Ďateľ čierny
Mortalita při
přeletech
Falco peregrinus
Zábor biotopu
Mortalita bude minimalizována ochr.
Opatřeními
-1
Mortalita bude minimalizována ochr.
Opatřeními
-1
Plošný zábor lovného teritoria není
vzhledem k celkové rozloze CHVÚ
významný.
Mortalita vzhledem k realizovaným
ochranným opatřením a způsobům lovu
není příliš pravděpodobná
-1
Plošný zábor hnízdního teritoria není
vzhledem k celkové rozloze CHVÚ a
početnosti druhu významný.
Mortalita bude minimalizována ochr.
Opatřeními
-1
Plošně jde o nevýznamný záměr v rámci
CHVÚ. V místě trasy lze očekávat posun
teritoria a jeho zachování.
sokol stěhovavý / sokol Mortalita při
sťahovavý
přeletech
Ficedula albicollis
Zábor biotopu
lejsek bělokrký / muchárik
bielokrký
Mortalita při
přeletech
Picus canus
Zábor biotopu
Žluna šedá / Žlna sivá
Mortalita při
přeletech
Plošně jde o nevýznamný záměr v rámci
CHVÚ.
Mortalita bude minimalizována ochr.
Opatřeními
Bonasa bonasia
Zábor biotopu
Rušení
1
Jeřábek lesní / Jariabok
hôrny
Caprimulgus europaeus
V rámci CHVÚ dochází k záboru malé
plochy biotopu.
Rušení povede pravděpodobně k
opuštění lokality, v rámci celé CHVÚ
nejde o plošně významnou část
Zábor biotopu
-1
87
Dojde k plošně nevýznamnému záboru
biotopu v oblasti Kraľovanského
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Vědecký název
Vlivy
Vyhodnocení Komentář
významnosti
vlivů
Lelek lesní / Lelek lesný
Mortalita
přeletech
Ciconia nigra
Čáp černý / Bocian čierny
Zábor biotopu
při
meandru.
Mortalitu lze eliminovat navrženými
ochrannými opatřeními (překrytí tělesa
dálnice při průchodem u kraľovanského
meandru
-1
Mortalita při
přeletech
Coturnix coturnix
Zábor biotopu
Plošně jde o nevýznamný záměr v rámci
CHVÚ.
Mortalita bude minimalizována ochr.
Opatřeními
-1
K plošnému záboru dojde mimo území
CHVÚ, rušení zasahuje plošně méně
významný podíl biotopu
-1
K plošnému záboru dojde mimo území
CHVÚ, rušení zasahuje plošně méně
významný podíl biotopu
Ficedula parva
Zábor biotopu
Lejsek malý / Muchárik
červenohrdlý
Mortalita při
přeletech
-1
Plošně jde o nevýznamný záměr v rámci
CHVÚ.
Glaucidium passerinum
Zábor biotopu
Kulíšek nejmenší / Kuvik
vrabčí
Rušení
-1
Plošně jde o nevýznamný záměr v rámci
CHVÚ.
V oblasti Suchého vrchu dojde k
mírnému nárůstu rušení
Mortalita bude minimalizována ochr.
opatřeními.
-1
Plošně jde o nevýznamný záměr v rámci
CHVÚ.
Křepelka polní / Prepelica Rušení
poľná
Crex crex
Zábor biotopu
Chřástal polní / Chriašteľ Rušení
poľný
Mortalita bude minimalizována ochr.
Opatřeními
Mortalita při
přeletech
Lanius excubitor
Zábor biotopu
Ťuhýk šedý / Strakoš sivý
Mortalita při
přeletech
Muscicapa striata
Zábor biotopu
Lejsek šedý / Muchár sivý
Mortalita při
přeletech
Pernis apivorus
Včelojed
lesný
lesní
Zábor biotopu
/
Mortalita bude minimalizována ochr.
Opatřeními
-1
Mortalita bude minimalizována ochr.
Opatřeními
-1
Plošně jde o nevýznamný záměr v rámci
CHVÚ. Mimo CHVÚ bude ovlivněn
celkově pravděpodobně jeden pár
zásahem do teritoria, kde dojde ke
zmenšení
V oblasti Suchého vrchu dojde k
nárůstu rušení
Mortalita bude minimalizována ochr.
opatřeními.
-1
Plošně jde o nevýznamný záměr v rámci
CHVÚ.
Včelár Rušení
Mortalita při
přeletech
Phoenicurus phoenicurus
Rehek
zahradní
Žltochvost lesný
Zábor biotopu
Plošně jde o nevýznamný záměr v rámci
CHVÚ.
/ Mortalita při
přeletech
Mortalita bude minimalizována ochr.
Opatřeními
88
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Vědecký název
Vlivy
Strix uralensis
Rušení
Puštík bělavý
dlhochvostá
/
Sova
Vyhodnocení Komentář
významnosti
vlivů
-1
Dojde k plošně nepříliš významnému
rušení v oblasti průchodu dálnice CHVÚ
na svazích Suchého vrchu
Z přehledu je zřejmé, že ani na jeden z dotčených předmětů ochrany CHVÚ nebude mít
záměr významný negativní vliv.
SAVCI
Netopýři
Barbastella barbastellus netopýr černý / uchaňa čierna
Jedná se o lesní druh, poměrně hojně rozšířený na Slovensku. Pravděpodobně žije ve
stromových dutinách. Druh zaznamenán v oblasti Kraľovanského meandru v ÚEV Malá Fatra
(databáze ŠOP SR), v bučině. Jeho biotop se však nachází i na S svazích Kopy v ÚEV Veľká
Fatra.
Myotis bechsteini netopýr velkouchý / netopier veľkouchý
Typický lesní druh, loví v lesích. Pravděpodobně celoročně využívá stromové dutiny jako
reprodukční i zimní úkryty (v malých počtech zimuje i v podzemních úkrytech). Druh
zaznamenán v ÚEV Malá Fatra, cca 5 km od záměru. Jeho potenciální biotop se nachází také
na S svazích Kopy (ÚEV Veľká Fatra) a v oblasti Kraľovanského meandru (ÚEV Malá
Fatra).
Myotis blythi netopýr východní / netopier ostrouchý
Teplomilný jeskynní druh, obývá otevřenou krajinu. V databázi ŠOP SR není uveden žádný
záznam z předmětného území. Potenciální výskyt v ÚEV Váh. Teoreticky ohrožen při
přeletech dálnice.
Myotis dasycneme netopýr pobřežní / netopier pobrežný
Druh loví typicky nad vodnými plochami a podél vodných toků. V databázi ŠOP SR není
uveden žádný záznam z předmětného území. Potenciální výskyt v ÚEV Váh.
Myotis emarginatus netopýr brvitý / netopier brvitý
Teplomilný, původně jeskynní druh otevřené pastevní krajiny. Jediný nález dle databáze ŠOP
SR je mimo území ÚEV, cca 1,5 km od záměru.
Myotis myotis netopýr velký / netopier obyčajný
V jižní Evropě obývá jeskyně celoročně, v našich podmínkách však letní kolonie samic
osídlují půdy velkých budov (kostelů, zámků apod.). Jedná se o poměrně hojný druh, z území
je řada záznamů z dotčeného území v ÚEV Malá Fatra i Veľká Fatra (databáze ŠOP SR).
Rhinolophus ferrumequinum vrápenec velký / podkovár veľký
Žije v listnatých lesích, lesostepích, otevřené lesní a pastevní krajině. V databázi ŠOP SR se
nachází záznam z Kraľovanského meandru. Potenciální výskyt na S svazích Kopy.
Rhinolophus hipposideros vrápenec malý / podkovár malý
89
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Letní kolonie samic obývají půdy, podkroví, ale také sklepy budov. Vrápenec malý loví
potravu na okrajích listnatých lesů a ve vegetaci podél vodních toků. Z území dotčeného
záměrem existuje mnoho záznamů (databáze ŠOP SR) z ÚEV Váh, Malá Fatra i Veľká Fatra.
V tabulce 17 je provedeno souhrnné hodnocení vlivů na výše identifikované druhy netopýrů.
Tabulka 17 Vyhodnocení vlivů záměru na netopýry
Vědecký název
Barbastella
barbastellus
Netopýr černý /
Uchaňa čierna
Myotis bechsteini
Netopýr velkouchý /
Netopier veľkouchý
Myotis blythi
Netopýr východní /
Netopier ostrouchý
Vyhodnocení
významnosti
Vlivy
vlivů
Komentář
Plošně jde o nepříliš významný zábor biotopu v
Zábor biotopu
rámci velkých lesních ÚEV (5 ha v Malé Fatře a
10 ha ve Veľké Fatře). Mortalita bude omezena
Mortalita při
přeletech
-1 ochrannými prvky dálnice.
Mortalita při
přeletech
Mortalita při
přeletech
Zásah do
Myotis dasycneme biotopu
Netopýr pobřežní / Mortalita při
Netopier pobrežný přeletech
Myotis emarginatus
Mortalita při
Netopýr brvitý /
přeletech
Netopier brvitý
Myotis myotis
Netopýr velký /
Netopier obyčajný
Rhinolophus
ferrumequinum
Vrápenec velký /
Podkovár veľký
Rhinolophus
hipposideros
Vrápenec malý /
Podkovár malý
Zábor biotopu
Mortalita při
přeletech
Zábor biotopu
Mortalita při
přeletech
Zásah do
potravního
biotopu
Mortalita při
přeletech
Mortalita bude omezena ochrannými prvky
-1 dálnice.
Mortalita bude omezena ochrannými prvky
-1 dálnice.
Zásah do břehů řeky na třech místech v ÚEV Váh
(most Malá Fatra, most Stankovany, most
Hubová), celková délka zásahu do břehů je 3 x
100 m (vykácení lužních porostů, opevnění břehů,
zástin podmostí) – z celkových 30 km toku.
Mortalita bude omezena ochrannými prvky
-1 dálnice.
Mortalita bude omezena ochrannými prvky
-1 dálnice.
Plošně jde o nepříliš významný zábor biotopu v
rámci velkých lesních ÚEV (5 ha v Malé Fatře a
10 ha ve Veľké Fatře). Mortalita bude omezena
-1 ochrannými prvky dálnice.
Plošně jde o nepříliš významný zábor biotopu v
rámci velkých lesních ÚEV (5 ha v Malé Fatře a
10 ha ve Veľké Fatře). Mortalita bude omezena
-1 ochrannými prvky dálnice.
Dojde k zásahu do potravního biotopu druhu,
vzhledem k nižšímu rozsahu ve všech dotčených
ÚEV (Váh, Malá Fatra, Veľká Fatra) mírně
negativní. Mortalita bude omezena ochrannými
-1 prvky dálnice.
Z přehledu je zřejmé, že ani na jeden z dotčených předmětů ochrany ÚEV nebude mít záměr
významný negativní vliv.
Canis lupus* (vlk obecný/ vlk dravý)
Popis předmětu ochrany, ekologické nároky:
Největší psovitá šelma v Evropě, žijící ve smečkách nebo samotářsky. Dříve se vlk
vyskytoval v široké škále různých prostředí od polopouští a stepí, přes lesy všeho druhu až po
tundru. Živí se živočišnou i rostlinnou potravou, mezi kořistí mají největší zastoupení větší
druhy kopytníků. Maximum aktivity probíhá v noci, kdy vyráží na lov nebo podniká velké
přesuny i dálkové migrace. Za jednu noc je vlk schopen překonat vzdálenost i několik desítek
90
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
km. Velikost teritoria smečky se liší v závislosti na typu a úživnosti prostředí. V prostředí
západních Karpat se pohybuje v rozmezí 80–200 km² (Finďo & Chovancová 2004, Smietana
& Wajda 1997).
Vlk je v současnosti schopen v Evropě využívat i území s relativně velkou antropickou zátěží,
jádrem jeho výskytu však zůstávají rozsáhlé lesní celky.
Mezi hlavní příčiny ohrožení vlka patří pokračující legální i nelegální lov, úbytek vhodných
biotopů fragmentace prostředí způsobená hlavně dopravou spojená s mortalitou na
komunikacích, křížení s domácími psy atd. (Boitani 2000).
Kvantitativní a kvalitativní údaje:
Vlk se historicky vyskytoval v celé Evropě s výjimkou Islandu a některých středomořských
ostrovů. V současnosti je jeho výskyt spíš ostrůvkovitý rozdělený do několika oblastí. Početně
nejvýznamnější je populace v severovýchodní Evropě a v Rusku, následovaná populací
obývající Karpatský oblouk a přilehlé oblasti. Významný je výskyt vlků v dinárských
pohořích, dále na Apeninském a Pyrenejském poloostrově. Izolovaná populace vlků žije ve
Švédsku a Norsku. V poslední době vznikla malá populace ve bývalém vojenském prostoru
mezi Polskem a Německem (Boitani 2000).
Slovensko poskytuje útočiště významné části karpatské populace vlka, přičemž jeho výskyt je
omezen na hornaté části státu (obr. 11). Slovenská část je zdrojovou populací pro sousední
státy, zejména Českou republiku a Maďarsko.
Obr. 11 Aktuální rozšíření vlka obecného na Slovensku (zdroj: www.lcie.org)
Velikost populace lze stanovit pouze na základě expertních odhadů. Kassa (2003) uvádí 400
až 500 jedinců, naproti tomu Rigg (2008) na základě zimního mapování, odhadu velikosti
vlčích smeček a úpravy myslivecké statistiky dospěl k číslu 270 – 424 vlků v podzimních
měsících v letech 2005 a 2006, na konci zimního období pak 170 – 274 vlků žijících úplně
nebo částečně na území Slovenska.
91
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
VV ÚEV Malá Fatra byla zimním mapováním zjištěna přítomnost dvou vlčích smeček, v
ÚEV Veľká Fatra pravděpodobně přežívají tři smečky. Do ÚEV pravděpodobně zasahuje
teritorium smečky z Malé Fatry nebo z Chočského pohoří (Rigg 2008).
Výskyt v dotčené lokalitě:
Výskyt vlků lze předpokládat v celé trase dálnice. Zatímco v otevřených plochách mezi
obcemi Ratkovo a Šútovo bude spíš příležitostný omezený na noční přesuna migrace, jižní
svahy Suchého vrchu a severní svahy Kopy budou trvalou součástí okrsku vlčích smeček.
Vlivy záměru na předmět ochrany:
Přímý zábor a změny biotopu
Výstavbou dálnice dojde k záboru biotopu vlka v rámci ÚEV Malá Fatra, ÚEV Veľká Fatra i
v územích mimo vymezené ÚEV.
V ÚEV Malá Fatra dochází k přímému záboru biotopu v oblasti doliny Suchie a v důsledku
izolace Kraľovanského meandru také k omezení možného využití této lokality.
V ÚEV Veľká Fatra dochází k záboru biotopu vlka na svazích Kopy.
Mimo ÚEV dochází k plošnému záboru biotopu v oblasti jižního podhůří Malé Fatry.
Fragmentace populací, omezení dálkových migrací
Zásadní vliv způsobený bariérovým efektem nově vybudované dálnice. Hrozí izolace
jednotlivých vlčích smeček a omezení přirozených migračních přesunů v rámci celé karpatské
populace.
Působí na ÚEV Malá Fatra, Veľká Fatra, Šíp, nepřímo na řadu dalších ÚEV na západním
Slovensku, kde je vlk obecný předmětem ochrany.
Mortalita na komunikacích
Vliv, který působí na populaci vlka v Karpatech již v současnosti (Finďo et al. 2007). Lze
předpokládat, že při nedostatečném zajištění tělesa dálnice proti vnikání migrujících zvířat
může dojít k případům usmrcení na dálnici.
Rušení hlukem, osvětlením, vizuálním kontaktem
V důsledku výstavby a provozu dálnice dojde k nárůstu hladiny rušení v širokém pásu podél
komunikace. Dotčené území je již v současnosti zatížené vyšší hladinou rušení způsobenou
zejména existující železniční tratí a silnicí I/18.
Významnost vlivů:
V ÚEV Malá Fatra dochází k plošnému záboru biotopu vlka v oblasti jižní svahů Suchého
vrchu a k izolaci biotopu na Kraľovanském meandru. Velikost plochy přímo znehodnoceného
biotopu se pohybuje v řádech jednotek ha, lze ji odhadnout na cca 20 ha. Celkový úbytek
biotopu vlka v rámci ÚEV se tak pohybuje v kolem 0,1 %, budeme-li považovat celé území
ÚEV za vhodné pro výskyt tohoto druhu. Stejně tak v rámci jedné vlčí smečky lze považovat
přímý zábor biotopu za relativně malý. Na levém břehu Váhu dojde k záboru vhodného
biotopu na severních svazích Kopy. Nedojde k přímému plošnému záboru jádrové oblasti
výskytu, neboť lze předpokládat, že v blízkosti obce Kraľovany se vlci trvale nezdržují ani
zde nedochází k rozmnožování. Zábor se zde tvoří cca 10 ha lesních porostů a další plochy
luk a pastvin. Jedná se řádově desetiny % vhodného biotopu v rámci ÚEV i v rámci teritoria
jedné smečky.
Přímý zábor biotopu způsobený realizací dálnice má mírný negativní vliv na vlka obecného v
dotčených ÚEV.
92
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
V důsledku rušení dojde ke zhoršení podmínek biotopu na jižních svazích Suchého vrchu a na
severních a západních svazích Kopy. Naopak lze očekávat mírný pokles v oblasti
Kraľovanského meandru a Rojkova. Vyhodnotit vliv tohoto faktoru je velmi složité, jakkoliv
je v současnosti hladina rušení poměrně vysoká. K výraznému nárůstu dojde zejména po dobu
výstavby. Při realizaci vhodných opatření (protihlukové stěny) lze očekávat, že v době
provozu bude stejně jako v současnosti hlukem zasaženo široké okolí dálnice, víceméně celé
údolí Váhu, ale nárůst oproti původnímu stavu nebude markantní. Nárůst hladiny rušení bude
mít mírný negativní vliv na vlka v ÚEV Malá Fatra a ÚEV Veľká Fatra.
Zvyšuje se riziko usmrcování v oblasti průchodu dálnice přes území ÚEV a v úseku mezi
křižovatkou Turany a mostem Malá Fatra, kde dochází k migracím jižním směrem do Veľké
Fatry. Zvýšené mortalitě by mělo zabránit zajištění tělesa dálnice proti vnikání zvířat, které je
součástí záměru. Těleso dálnice bude v celém posuzovaném úseku dálnice oploceno nebo
vybaveno protihlukovými stěnami. Nelze zcela zabránit vniknutí zvířat na dálnici, pravidelný
monitoring oplocení by však měl takové případy významně omezit. Vliv tohoto faktoru na
ÚEV Malá Fatra, Veľká Fatra a Šíp byl vyhodnocen jako mírný.
Výstavbou dálnice vznikne významná migrační bariéra, která bude z velké části
nepřekonatelná. Celkově je vlk obecný mezi ostatními druhy velkých šelem mnohem
přizpůsobivější k překonávání bariér i krátkodobé přítomnosti v místech s trvalým
antropogenním rušením. V rámci posuzovaní migrační prostupnosti pro medvěda hnědého
bylo definováno několik úseků, které mohou být k migraci využity i vlkem. Jedná se zejména
o ekodukt na začátku řešeného úseku, most Malá Fatra, území nad oběma tunely i most
Stankovany. Vliv fragmentace a omezení migrační prostupnosti byl proto vyhodnocen jako
mírný.
Vliv posuzovaného záměru na vlka obecného v ÚEV Malá Fatra, ÚEV Veľká Fatra, ÚEV Šíp
byl při zapracování zmírňujících opatření (viz zejména příloha 4) vyhodnocen jako mírně
negativní.
Ursus arctos* (medvěd hnědý / medveď hnedý)
Popis předmětu ochrany, ekologické nároky:
Největší evropská šelma, dosahující váhy v dospělosti 120 až 350 kg. Medvěd je všežravec, v
jeho potravě dominuje rostlinná složka, zejména různá semena, bobule a plody, dále ji tvoří
hmyz, mršiny, ryby apod.
Obývá různorodé biotopy, v celém svém rozsáhlém areálu žije ve stepích, lesích i tundře. Ve
střední Evropě je jeho výskyt omezen na rozsáhlé lesní celky hlavně v horských oblastech.
Kvantitativní a kvalitativní údaje:
Populace medvěda hnědého Ursus arctos na Slovensku se podle věrohodných odhadů
pohybuje mezi 700 – 900 jedinci. Po strmém nárůstu v druhé polovině 20. století je nyní
stabilní a k dalšímu nárůstu pravděpodobně nedochází (Hell & Finďo 1999). Slovensko tak
hostí jednu z nejdůležitějších částí populace v rámci karpatských pohoří. Početnost medvědů
na Slovensku je po Rumunsku, Švédsku a Finsku čtvrtá největší v rámci států Evropské unie
(Zedrosser et al. 2001).
Území obývané medvědy na Slovensku vytváří dvě hlavní oblasti – západokarpatskou a
výrazně menší východokarpatskou – které jsou do značné míry odděleny. Komunikace mezi
nimi probíhá hlavně přes území Polska (obr. 12).
93
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Obr. 12 Aktuální rozšíření medvěda hnědého na Slovensku (zdroj: www.lcie.org)
V rámci západokarpatské oblasti patří pohoří Malé a Velké Fatry mezi nejvýznamnější
jádrová území s výskytem medvěda. Na základě sčítání pobytových stop, přímých pozorování
a kvalifikovaného odhadu lze početnost v Malé Fatře odhadnout na 30 až 35 jedinců, ve
Velké Fatře na 35 až 50 jedinců (Rigg & Adamec 2007). V Malé i Velké Fatře je možné
označit výskyt medvěda za plošný, přičemž zasahuje i mimo území vymezené v rámci obou
ÚEV (Kalaš in verb., vlastní data). Medvědi se zejména v době zrání zemědělských plodin,
tedy v létě a na podzim, dostávají i do otevřených zemědělských ploch na jižním úpatí Malé
Fatry. Dochází také k migracím mezi oběma pohořími a mezi jižní a severní částí Malé Fatry.
Stejně tak lze očekávat komunikaci mezi medvědy z Malé a Velké Fatry a masívem Šípské
Fatry (ÚEV Šíp).
Z hlediska migrace a také mortality způsobené dopravou lze vymezit dva nejvýznamnější
úseky v údolí Váhu: Strečnianský průsmyk mezi Strečnem a Vrútkami a část mezi Turany a
Kraľovany (Kalaš 2011). Další významné migrační koridory existují v údolí Oravy mezi
Malou a Šípskou Fatrou a pravděpodobně také v oblasti Rojkova a Stankovan mezi Velkou a
Šípskou Fatrou.
Výskyt v dotčené lokalitě:
Na základě analýzy biotopu, nálezů pobytových stop a konzultace s místními odborníky byla
vyhodnocena celá trasa plánované dálnice z hlediska možného výskytu medvěda hnědého.
Úsek mezi km 0 a 1 plánované dálnice je klíčový z hlediska migrace, jedná se však také o
lokalitu, která je využívána k získávání potravy na otevřených plochách s travnatými porosty.
Úsek navazuje na jižní podhůří Malé Fatry, kde medvědi nalézají ideální podmínky v
sukcesních porostech listnatých dřevin na bývalých pastvinách.
Další často využívanou lokalitou jsou zalesněné vrchy tzv. Šútovské epigenézy. Ačkoliv je
zde pravděpodobně migrace do Velké Fatry velmi omezená a biotop je na první pohled
nepříliš vhodný, medvědi se zde vyskytují pravidelně. Pro pohyb do tohoto území přitom
využívají i plochy v bezprostřední blízkosti obce Šútovo.
Trvalý výskyt medvědů lze vyloučit v osídleném údolí Šútovského potoka, kde je místní
komunikace, osada Rieka a funkční kamenolom.
Medvědi se vyskytují na jižních svazích Suchého vrchu, v dolině Suchie i v oblasti
Kraľovianského meandru.
Pravidelný výskyt medvěda je i na levém břehu Váhu v celém úseku, kde dálnice prochází
masívem Kopy. Pobytové stopy medvědů byly nalezeny při teréním průzkumu na svazích
Kopy i při východním portálu Rojkovského tunelu. Kopa je jedinečným územím z hlediska
94
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
výskytu medvěda v rámci celé Veľké Fatry, a to především díky své nepřístupnosti. Dle
sdělení pracovníka Správy NP (Macek in verb.) se na Kopě nacházejí tři brlohy medvědů,
zvířata se zde pravidelně vyskytují a rozmnožují. Důležitým aspektem je také přístup k Váhu,
protože na svazích Kopy není dostupná voda.
Údolí Váhu mezi Stankovany a Ľubochňou slouží pravděpodobně pouze jako prostor pro
příležitostnou migraci mezi Veľkou Fatrou a hřebenem Havranu.
ÚEV Malá Fatra – v této ÚEV se medvědí vyskytují v celém úseku, kudy je plánována trasa
dálnice. Aktuální pobytové stopy byly nalezeny v lesních porostech na Kraľovanském
meandru i na jižních svazích Suchého vrchu.
ÚEV Veľká Fatra – v rámci ÚEV se medvědi vyskytují v lesích na severních svazích Kopy
naproti Kraľovanům až po západní portál tunelu Rojkov (jádrová oblast významná v rámci
celé ÚEV), stejně jako severně od Lubochni u východního portálu tunelu Rojkov.
ÚEV Šíp – negativní vlivy spojené s výstavbou a provozem posuzovaného záměru (rušení,
omezení migrační prostupnosti) zasáhnou i ÚEV Šíp, která leží na pravém břehu Váhu a
nedochází zde k přímému plošném střetu. Na základě nalezených pobytových stop zde lze
předpokládat výskyt medvěda na většině plochy ÚEV. Evidence mortality medvědů
způsobené dopravou prokázala i migraci mezi touto ÚEV a ÚEV Malá Fatra (Kalaš 2011).
Vlivy záměru na předmět ochrany:
Přímý zábor a změny biotopu
Výstavbou dálnice dojde k záboru biotopu medvěda v rámci ÚEV Malá Fatra, ÚEV Veľká
Fatra i v územích mimo vymezené ÚEV.
V ÚEV Malá Fatra dochází k přímému záboru biotopu v oblasti doliny Suchie a v důsledku
izolace Kraľovanského meandru také k omezení možného využití této lokality.
V ÚEV Veľká Fatra dochází k záboru biotopu medvěda na severních svazích Kopy, které jsou
součástí jádrové území výskytu medvěda, a dále na východních svazích Kopy v oblasti
východního portálu Rojkovského tunelu.
Mimo ÚEV dochází k plošnému záboru biotopu v oblasti jižního podhůří Malé Fatry a
Šútovské epigenéze.
Fragmentace populací, omezení dálkových migrací
Zásadní vliv bude způsobený bariérovým efektem nově vybudované dálnice. Hrozí izolací
stávajících částí západokarpatské populace, dalším snižováním genetické variability i
omezením přirozených
pohybů ve struktuře populace.
Působí na ÚEV Malá Fatra, Veľká Fatra, Šíp, nepřímo na řadu dalších ÚEV na západním
Slovensku, kde je medvěd hnědý předmětem ochrany.
Mortalita na komunikacích
Fatální vliv, který působí na populaci medvěda hnědého již v současnosti (Finďo et al. 2007,
Kalaš 2011). Zaznamenaná mortalita zasahuje významný podíl populace, který se v průběhu
14 let (1997 – 2010) pohybuje v řádu desítek procent. Lze předpokládat, že při dostatečném
zajištění tělesa dálnice proti vnikání migrujících zvířat bude zde riziko významně
eliminováno.
95
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Rušení hlukem, osvětlením, vizuálním kontaktem
V důsledku výstavby a provozu dálnice dojde k nárůstu hladiny rušení v širokém pásu podél
komunikace. Dotčené území je již v současnosti zatížené vyšší hladinou rušení způsobenou
zejména existující železniční tratí a silnicí I/18.
Významnost vlivů:
V ÚEV Malá Fatra dochází k plošnému záboru biotopu medvěda v oblasti doliny Suchie a k
izolaci biotopu na Kraľovanském meandru. Velikost plochy přímo znehodnoceného biotopu
se pohybuje v řádech jednotek ha, lze ji odhadnout na cca 20 ha. Celkový úbytek biotopu
medvěda v rámci ÚEV se tak pohybuje v kolem 0,1 %, budeme-li považovat celé území ÚEV
za vhodné pro výskyt medvěda hnědého. Přímý zábor biotopu způsobený realizací dálnice má
mírný negativní vliv na medvěda hnědého v ÚEV Malá Fatra. V ÚEV Veľká Fatra dochází
k plošnému záboru biotopu na severních a severovýchodních svazích Kopy, kde se nachází
jádrová oblast výskytu druhu v rámci ÚEV. Podíl plochy zabraného biotopu není významný,
pohybuje se v řádech setin až desetin % z celé ÚEV (ve velkoplošné ÚEV však není
procentuální podíl úplně směrodatný). Zábor biotopu je však významný z důvodu zásahu do
jádrové oblasti výskytu druhu (v kombinaci s odříznutím od zdroje vody ve Váhu) – byl
vyhodnocen významně negativní vliv.
V důsledku rušení dojde ke zhoršení podmínek biotopu na jižních svazích Suchého vrchu a na
severních a západních svazích Kopy. Naopak lze očekávat mírný pokles rušení v oblasti
Kraľovanského meandru a Rojkova. Vyhodnotit vliv tohoto faktoru je velmi složité, jakkoliv
je v současnosti hladina rušení poměrně vysoká. K výraznému nárůstu dojde zejména po dobu
výstavby. Při realizaci vhodných opatření (protihlukové stěny) lze očekávat, že v době
provozu bude stejně jako v současnosti hlukem mírně zasaženo široké okolí dálnice, víceméně
celé údolí Váhu. Nárůst hladiny rušení bude mít mírný negativní vliv na medvěda v ÚEV
Malá Fatra a ÚEV Veľká Fatra.
Riziko usmrcování v oblasti průchodu dálnice přes území ÚEV a v úseku mezi křižovatkou
Turany a mostem Malá Fatra, kde dochází k migracím medvědů jižním směrem do Veľké
Fatry i k jejich pohybu za potravou, bude eliminováno zajištěním dálnice proti vnikání zvířat.
Těleso dálnice bude v celém posuzovaném úseku dálnice oploceno nebo vybaveno
protihlukovými stěnami. Nelze zcela zabránit vniknutí zvířat na dálnici, pravidelný
monitoring oplocení by však měl takové případy významně omezit. Mortalitu na stávající
komunikaci I/18 zcela vyloučit nelze, nicméně s předpokládaným poklesem tranzitní dopravy
na této komunikaci je pravděpodobné její výrazné snížení.
V důsledku výstavby dálnice vznikne v území migrační bariéra, jejímž důsledkem bude
omezení migrační prostupnosti území a k další fragmentace západokarpatské populace
medvěda obývajícího ÚEV Malá Fatra, ÚEV Veľká Fatra, ÚEV Šíp a další pohoří.
Vedle narušené populační struktury a úbytku biotopů je fragmentace populace pravděpodobně
nejvýznamnějším negativním faktorem, ohrožujícím západokarpatskou populaci medvěda
hnědého na Slovensku (Straka 2011). Je způsobena zejména dopravou a pokračujícím
zastavováním území. Vliv fragmentace se projevuje s určitým časovým posunem a lze
očekávat, že může být v některých územích v časovém horizontu desítek let až fatální.
Celé řešené území je již v současnosti pod silným antropickým tlakem. Osídlení je
koncentrováno do údolí Váhu, kde dochází k dalšímu zahušťování zástavby. Údolím Váhu v
současnosti prochází silnice I. třídy a významná železniční tepna. I v případě realizace dálnice
nelze očekávat výrazný pokles dopravy na silnici I/18, pro místní přesuny bude i nadále
využívána. Kumulace nepříznivých vlivů je již v současnosti značná.
96
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Navržený úsek ve stávající podobě disponuje několika objekty, které mohou sloužit k
překonání tělesa dálnice. Posouzení jednotlivých migračních objektů z tohoto hlediska je
uvedeno v tabulce 18.
Tabulka 18 Posouzení migračních objektů v trase dálnice
Označení
objektu
Km řešeného
dálniční úseku
Pozitiva
Negativa
Výsledek
Ekodukt 2
0
Migračně exponovaný
úsek
Nevhodné technické řešení
Využitelný
Most 202-00
1,15
Migračně exponovaný
úsek, vhodné parametry
Z jihu navazuje na obec
Ratkovo, není řešena
prostupnost I/18 a železnice v
oblasti Šútovské epigenéze
Využitelný
Most Šútovo
203-00
2
Dostatečné parametry
Navazuje na obec Šútovo
Omezeně
využitelný
Most Rieka
204-00
3
Dostatečné parametry
Navazuje na osadu Rieka
Omezeně
využitelný
Most
3,2
Kraľovianske
jazerá 205-00
Dostatečné parametry
Veden nad kamenolomem
Omezeně
využitelný
Most Malá
Fatra 206-00
4,0-4,5
Dostatečné parametry
V podmostí silnice, železnice a
řeka Váh
Využitelný
Most 208-10
5,499 – 5,728
Značná délka
Nedostatečná výška, most
umístěn na břehu Váhu v
blízkosti obce Kraľovany
Nevyužitelný
Most 208-20
5,884 – 6,168
Značná délka
Malá výška (méně než 2m),
most umístěn na břehu Váhu v
blízkosti obce Kraľovany
Nevyužitelný
Most nad větví křižovatky
Kraľovany
Nevyužitelný
Výhodná poloha z
hlediska Veľké Fatry
Nedostačující parametry,
vyústění do silnice I/18
Omezeně
využitelný
Tunel Rojkov
Vhodné parametry
Navazuje na zástavbu
Omezeně
využitelný
Most
Stankovany
212-00
Vhodné parametry
Nedostatečně zajištěné
Využitelný
podmostí (silnice, řeka, skládka
materiálu)
Tunel Havran
Vhodné parametry
Navazuje na zástavbu
Most 209-00 a
210-00
Most 211-00
7
Omezeně
využitelný
Většina trasy posuzovaného úseku tedy zahrnuje neprostupné nebo jen omezeně prostupné
objekty. Došlo však k doplnění opatření pro zlepšení migrační prostupnosti řešené oblasti,
tedy koridoru, přecházejícího údolí Váhu. Byl zvolen komplexní přístup, řešící zlepšení
migrační prostupnosti jak nově plánovaných, tak stávajících bariér (návrhy opatření viz
příloha 4).
Realizací navržených opatření dojde ke zlepšení migrační prostupnosti, problematickým
úsekem však zůstávají severní svahy Kopy.
97
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Závěrem byl proto konstatován významně negativní vliv vzhledem k narušení důležité části
jádrové oblasti výskytu druhu na severních svazích Kopy, s přihlédnutím ke kumulativním
vlivům.
Lutra lutra (vydra říční / vydra riečna)
Popis předmětu ochrany, ekologické nároky:
Vodní lasicovitá šelma, živící se hlavně rybami, ale i další živočišnou potravou. Vydra je
samotářské teritoriální zvíře, k sociálním kontaktům dochází hlavně v období rozmnožování.
Rozmnožování a výchova mláďat může probíhat téměř kdykoliv během roku, v prvních
měsících život vyder doprovází poměrně vysoká mortalita.
Vydra říční je striktně vázaná na vodní prostředí, obývá horské a podhorské toky, nížinné
řeky s přirozenou strukturou koryta i jezernaté nebo rybniční oblasti. Velikosti teritoria vyder
závisí na úživnosti vodního prostředí resp. dostatku rybí kořisti. Pohybují se od několika km
po několik desítek km toku. Vydra denně absolvuje poměrně až 15 km dlouhé potulky, ještě
delší přesuny probíhají např. při rozptylu odrostlých mláďat nebo za rozmnožováním (Hlaváč
et al. 2011).
Důvodem snížení početnosti bylo v minulosti hlavně přímé pronásledování ze strany člověka.
Od poloviny 20. století došlo k bezprostřednímu ohrožení vydry vlivem zániku biotopu v
souvislosti s technickými úpravami toků a znečištěním řek. Po zlepšení vodního prostředí se
současné době znovu dostává do popředí ilegální lov a také usmrcování vyder na pozemních
komunikacích.
Kvantitativní a kvalitativní údaje:
Dříve téměř plošné rozšíření vyder v Evropě je dnes tvořeno několika oddělenými
populacemi: největší a nejpočetnější je osídlení v severní a severovýchodní Evropě, vydry se
vyskytují také na severovýchodě Německa, v Rakousku a v České republice, na Balkánském
poloostrově, na západě Pyrenejského poloostrova, v Irsku a ve Skotsku (Reuther et al. 2004).
Území Slovenska je součástí výskytu ve východní Evropě. Vydra říční ho osídluje téměř
plošně s výjimkou povodí dolního Váhu a některých oblastí na východě země (Urban et al.
2008 obr. 13).
Obr. 13 Výsledky mapování vydry říční v letech 2007 a 2008 (převzato z Urban et al. 2008)
98
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Údolí Váhu spolu s řekami Turiec a Orava jsou významnou a jádrovou lokalitou výskytu
vydry na Slovensku (Boďová & Kadlečík 2004, Pánisová et al. 2006, Kadlečíková 2007).
Výskyt v dotčené lokalitě:
Vydra se pravidelně vyskytuje v celém údolí Váhu v oblasti dotčené posuzovaným záměrem.
Pobytové značky byly nalezeny např. v místě křížení dálnice s Váhem pod plánovaným
mostem Malá Fatra, na pravém břehu Váhu pod soutokem s řekou Orava a u soutoku Váhu a
říčky Komjatná. Lze předpokládat, že řeka Váh je v úseku Kraľovanský meandr až Švošov
teritoriem dvou až tří jedinců vydry.
Vlivy záměru na předmět ochrany:
Přímý zábor biotopu
Posuzovaný záměr představuje přímý plošný zábor biotopu v ÚEV Váh na levém břehu Váhu
naproti obci Kraľovany, kde dochází k přiblížení tělesa dálnice zhruba v km 5,9 až 6,4. Z
celkové délky cca 33 km se jedná o cca 1 % délky toku.
Rušení hlukem, osvětlením, vizuálním kontaktem
V důsledku výstavby a provozu dálnice dojde k nárůstu hladiny rušení v širokém pásu podél
komunikace. Dotčené území je již v současnosti zatížené vyšší hladinou rušení způsobenou
zejména existující železniční tratí a silnicí I/18. K rozšíření oblasti zatížené rušením dojde
zejména v oblasti na levém břehu Váhu při severních svazích Kopy ve Veľké Fatře a dále u
všech křížení dálnice a hlavního koryta Váhu (most Malá Fatra, most Stankovany, most
Hubová).
Omezení migrační prostupnosti
Posuzovaným záměrem není významně dotčena prostupnost v příčném směru tj. Od přítoků
směrem k Váhu. V tělese dálnice je velké množství prostupných míst, kde je možné těleso
dálnice překonat.
99
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Je postižena prostupnost podél levého břehu Váhu v úseku dálnice 5,9 až 6,4, kde se dálnice
přibližuje až k břehům řeky. Na pravém břehu prostupnost omezuje opěrná zeď a blízkost
lidského osídlení.
Mortalita na komunikacích
Při překonávání tělesa dálnice hrozí riziko přímých střetů migrujících zvířat s projíždějícími
automobily.
Významnost vlivů:
K přímému plošnému záboru dochází hlavně na levém břehu Váhu (ÚEV Váh) v km 5,9 až
6,4. Jedná se o úsek, kde je zlikvidován přirozený břeh řeky a je nahrazen tělesem dálnice
těsně se přimykajícím k břehu. Z celkové délky cca 33 km se jedná o cca 1 % délky toku.
V důsledku rušení dojde ke zhoršení podmínek biotopu zejména v podmostí mostů přes Váh
a na levém břehu Váhu od soutoku s Oravou po Kraľovanský meandr. Toto rušení bude
významné po dobu výstavby, po dobu provozu a za předpokladu realizace protihlukových a
protiruchových bariér se jeho vliv zmírní.
Riziko usmrcování vyder při překonávání dálnice bude eliminováno výstavbou bariér proti
vnikání migrujících zvířat. Mortalita na dálnicích je obecně spíše nižší, vzhledem k
přítomnosti migračně prostupných míst a bariér zabraňujících vnikání na komunikaci.
Vliv dálnice jako migrační bariéry bude mírný vzhledem k přítomnost řady objektů, které
umožňují její přechod. Podle poznatků ověřených v praxi na jiných komunikacích lze
předpokládat jejich využívání vydrami.
Vliv posuzovaného záměru na vydru říční v ÚEV Váh je celkově vyhodnocen jako mírně
negativní.
Lynx lynx (rys ostrovid / rys ostrovid)
Popis předmětu ochrany, ekologické nároky:
Největší evropská kočkovitá šelma, která obývá lesy všeho druhu, tundru a lesostepní i stepní
oblasti. Žije samotářsky, pouze v době rozmnožování dochází k intenzívnějším kontaktům
mezi jedinci. Rys je teritoriální zvíře, velikosti teritorií dosahují desítek čtverečních
kilometrů, přičemž se mohou překrývat. Teritoria samců jsou obvykle větší a zahrnují více
okrsků samic. Plocha teritorií je značně rozdílná v závislosti na typu a úživnosti prostředí.
Samčí teritoria v Evropě mají rozlohu 100 až 400 km² (Herfindal et al. 2005), velikost teritorií
na jihu Polska u slovenských hranic byla 120 km² u samců a 80 km² u samic (Finďo et al
2007).
Důležitou součástí biotopu jsou vyvýšená místa s rozhledem, různé skály a prudké svahy. Rys
je šelma s převládající noční aktivitou, jeho potravou jsou zvířata do velikosti srnce nebo
mláděte jelena.
V současné době je zřejmě hlavním negativním faktorem působícím na rysa nelegální lov.
Kvantitativní a kvalitativní údaje:
Oproti dřívějšímu téměř plošnému rozšíření po celé Evropě s výjimkou Pyrenejského
poloostrova, je jeho současný výskyt výrazně menší, rozdělený do několika oblastí. Patrně
nejpočetnější je populace v severovýchodní Evropě a Skandinávii, druhý rozsáhlý výskyt je
vázán na karpatská a dinárská pohoří. Ve druhé polovině 20. století došlo na více místech k
obnově populací, takže dnes se rys vyskytuje v plošně menších ostrůvcích např. v Bavorsku a
na Šumavě, v Alpách, v pohoří Jura a jinde (Mitchell-Jones et al. 1999).
Na Slovensku se vyskytuje významná část karpatské populace rysa, jejíž stav zásadním
způsobem ovlivňuje situaci v sousedních státech. Celková odhadovaná početnost se značně
liší v závislosti na zdroji informací. Myslivecké statistiky uvádějí 800 až 1000 jedinců,
100
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
mnohem pravděpodobnější expertní odhad činí 400 až 500 zvířat (Breitenmoser et al. 2000).
Jeho rozšíření zdaleka není plošné, je omezeno na lesnatá území zejména v severních
oblastech země (obr. 14).
Obr. 14 Aktuální výskyt rysa ostrovida na Slovensku; ● trvalý výskyt, teritoriální adultní
jedinci; ○ přechodný výskyt, subadultní migrující jedinci (převzato z Gregorová, 2003)
Velká Fatra, Malá Fatra i masív Šípu jsou území rysem trvale osídlená. Vzhledem ke známým
velikostem teritorií v horském prostředí, které se pohybují okolo 100 km², lze odhadnout
počet jedinců obývajících obě pohoří na několik desítek.
Výskyt v dotčené lokalitě:
V oblasti dotčené posuzovaným záměrem se nacházejí lokality s biotopy, které přesně
odpovídají ekologickým nárokům rysa ostrovida. Výskyt rysa přímo v masívu Kopy byl
prokázán telemetrickým sledováním (Schestag 2008), jedná se o jádrové území výskytu
druhu. Pravidelný výskyt rysa je zde potvrzen i pravidelným pozorováním stop pracovníky
NP Veľká Fatra (Macek in verb.). Kopa je jedinečným územím z hlediska výskytu rysa v
rámci celé Veľké Fatry, a to především díky své nepřístupnosti (díky geomorfologii terénu –
prudkým svahům). Důležitým aspektem je také přístup k Váhu, protože na svazích není
dostupná voda. Další pravděpodobně využívané biotopy lze očekávat na jižních svazích
Suchého vrchu v Malé Fatře a také v celém masívu Šípu. Vhodnost biotopů byla ověřena i při
terénním průzkumu.
Je velmi pravděpodobné, že dochází k migracím mezi Malou Fatrou, Velkou Fatrou a
masívem Šípu. Přesné migrační koridory nejsou známy, z ekologie druhu vyplývá, že
pravděpodobně budou probíhat v místech největšího přiblížení lesních porostů nebo jiné
vzrostlé zeleně.
Vlivy záměru na předmět ochrany:
Přímý zábor biotopu
Posuzovaný záměr představuje přímý plošný zábor biotopu v ÚEV Malá Fatra – dolina
Suchie a především v ÚEV Veľká Fatra – severní svahy Kopy. V případě Malé Fatry se jedná
o relativně malou plochu, v případě Kopy v ÚEV Veľká Fatra dochází k záboru kvalitního
101
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
biotopu (v jádrovém a velmi cenném území z hlediska výskytu druhu) v řádech několika ha
(cca 10 ha).
Fragmentace populací, omezení dálkových migrací
V důsledku vzniku nové migrační bariéry hrozí izolace stávajících částí populace rysa v
jednotlivých pohořích. Důsledkem může být snížení genetické variability, omezení migrací a
větší ohrožení náhodnými událostmi.
Působí na ÚEV Malá Fatra, Veľká Fatra, Šíp, nepřímo na řadu dalších ÚEV na západním
Slovensku, kde je rys ostrovid předmětem ochrany.
Opatření, dohodnutá ke zprůchodnění dálnice D 1 nad rámec původního projektu (viz příloha
č. 4), by měla v dostatečné míře garantovat průchodnost dálnice pro rysa. Problematickým
úsekem zůstávají severní svahy Kopy.
Mortalita na komunikacích
Vliv, který působí na populaci rysa ostrovida. Lze předpokládat, že při dostatečném zajištění
tělesa dálnice proti vnikání migrujících zvířat může být vliv nové dálnice výrazně eliminován,
přestože úplné vyloučení tohoto rizika není možné.
Rušení hlukem, osvětlením, vizuálním kontaktem
V důsledku výstavby a provozu dálnice dojde k nárůstu hladiny rušení v širokém pásu podél
komunikace. Dotčené území je již v současnosti zatížené vyšší hladinou rušení způsobenou
zejména existující železniční tratí a silnicí I/18. K rozšíření oblasti zatížené rušením dojde
zejména v oblasti na severních svazích Kopy ve Veľké Fatře.
Významnost vlivů:
V ÚEV Malá Fatra dochází k plošnému záboru biotopu rysa v oblasti jižní svahů Suchého
vrchu a k izolaci biotopu na Kraľovanském meandru. Velikost plochy přímo znehodnoceného
biotopu se pohybuje v řádech jednotek ha, lze ji odhadnout na cca 20 ha. Celkový úbytek
biotopu rysa v rámci ÚEV se tak pohybuje kolem 0,1 %, budeme-li považovat celé území
ÚEV za vhodné pro výskyt tohoto druhu. Stejně tak v rámci teritoria jednoho jedince lze
považovat přímý zábor biotopu za relativně malý (cca 0,25 %) navíc biotop je v tomto území
suboptimální, zatížený vysokou hladinou rušení.
Na levém břehu Váhu v ÚEV Veľká Fatra dojde k záboru vhodného biotopu na severních
svazích Kopy. Plošný zábor a změna biotopu v důsledku zvýšeného rušení zasáhne jádrovou
oblast výskytu rysa o rozloze řádově jednotek ha.
Přímý zábor biotopu způsobený realizací dálnice a další navazující plocha biotopu, ovlivněná
rušením, mají významný negativní vliv na rysa ostrovida v ÚEV Veľká Fatra.
V důsledku rušení dojde ke zhoršení podmínek biotopu také na jižních svazích Suchého
vrchu. Naopak lze očekávat mírný pokles rušení v oblasti Kraľovanského meandru a Rojkova.
Vyhodnotit vliv tohoto faktoru je velmi složité, jakkoliv je v současnosti hladina rušení
poměrně vysoká. K výraznému nárůstu dojde zejména po dobu výstavby. Při realizaci
vhodných navržených opatření (protihlukové stěny) lze významně eliminovat hladinu rušení v
okolí záměru.
Zvyšuje se riziko usmrcování v oblasti průchodu dálnice přes území ÚEV i v předpokládané
migrační trase v úseku mezi křižovatkou Turany a mostem Malá Fatra., kde dochází k
migracím jižním směrem do Veľké Fatry. Zvýšené mortalitě by mělo zabránit zajištění tělesa
dálnice proti vnikání zvířat, které je součástí záměru. Těleso dálnice bude v celém
posuzovaném úseku dálnice oploceno nebo vybaveno protihlukovými stěnami. Nelze zcela
zabránit vniknutí zvířat na dálnici (zejména v případě poškození oplocení), pravidelný
102
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
monitoring oplocení by však měl takové případy významně omezit. Vliv tohoto faktoru na
ÚEV Malá Fatra, Veľká Fatra a Šíp byl proto vyhodnocen jako mírný.
Výstavbou dálnice a jejím oplocením vznikne významná migrační bariéra. Při realizaci
všech dříve navržených opatření (včetně opatření z přílohy 4) však existuje předpoklad, že
těleso dálnice bude pro rysa překonatelné.
Pro rysa ostrovida je z hlediska překonání liniových překážek významná viditelná přítomnost
lesních porostů po obou stranách bariér. Jsou známy případy, kdy rys překonal i několik
desítek široké řeky nebo dokonce 200 m široké jezero (Zimmermann & Breitenmoser 2007).
Takový úsek se nachází v oblasti Kraľovanského meandru a mezi soutokem Oravy a Váhu a
obcí Rojkov. Při realizaci dodatečných opatření (viz příloha 4) je pravděpodobné, že bude
možné vlivy migrační bariéry snížit pod hranici významnosti.
Díky zásahu do jádrového území výskytu rysa na severních svazích Kopy je však celkově vliv
posuzovaného záměru na rysa ostrovida ve výše jmenovaných ÚEV ve stávající podobě
nutno označit za významně negativní.
103
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
4.3 Vyhodnocení vlivů na celistvost lokalit
Níže jsou uvedeny souhrnné tabulky dotčených předmětů ochrany všech ÚEV a významnosti
vlivů záměru na ně.
Tabulka 19 Významnost vlivů záměru na typy evropských stanovišť
Významnost vlivů
záměru
Kód
Typ evropského stanoviště
Dotčené ÚEV
3160
Prirodzené dystrofné stojaté vody (Vo3)
ÚEV Veľká Fatra
-1
ÚEV Váh
-2
ÚEV Váh
-1
ÚEV Váh (není
předmětem ochrany)
-1
ÚEV Malá Fatra
ÚEV Malá Fatra
ÚEV Váh
ÚEV Veľká Fatra
-1
-1
-1
0
6430
Horské vodné toky a bylinné porasty pozdĺž ich
brehov (Br2)
Nižinné až horské vodné toky s vegetáciou
zväzu Ranunculion fluitantis a CallitrichoBatrachion (Vo4)
Rieky s bahnitými až piesočnatými brehmi s
vegetáciou zväzov Chenopodionrubri p.p. a
Bidentition p.p. (Br5)
Suchomilné travinnobylinné a krovinové porasty
na vápnitom podloží (*dôležité stanovištia
Orchideaceae) (Tr1)
Vlhkomilné vysokobylinné lemové spoločenstvá
na poriečnych nivách od nížin do alpínskeho
stupňa (Br6, Br7)
6510
Nížinné a podhorské kosné lúky (Lk1)
ÚEV Malá Fatra
-1
7230
Slatiny s vysokým obsahom báz
ÚEV Veľká Fatra
-1
9110
Kyslomilné bukové lesy (Ls5.2)
ÚEV Malá Fatra
-1
9130
Bukové a jedľové kvetnaté lesy (Ls5.1)
9150
Vápnomilné bukové lesy (Ls5.4)
ÚEV Malá Fatra
ÚEV Veľká Fatra
ÚEV Malá Fatra
ÚEV Veľká Fatra
ÚEV Malá Fatra
ÚEV Veľká Fatra
-1
-1
-1
-1
-1
-1
ÚEV Veľká Fatra (není
předmětem ochrany)
ÚEV Malá Fatra
ÚEV Váh (není
předmětem ochrany)
-1
-1
-1
3220
3260
3270
6210
9180* Lipovo-javorové sutinové lesy
Brezové, borovicové a smrekové lesy na
91D0* rašeliniskách (Ls7.1)
91E0* Lužné vŕbovo-topoľové a jelšové lesy (Ls1.1)
Tabulka 20 Významnost vlivů záměru na druhy rostlin
Vědecký název
Cypripedium
calceolus
Český název
Střevíčník
pantoflíček
Slovenský
název
Črievičník
papučkový
104
Dotčená ÚEV
ÚEV Veľká Fatra
Významnost
vlivů záměru
-1
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Tabulka 21 Významnost vlivů záměru na druhy živočichů
Vědecký název
Český název
Vertigo angustior
Vrkoč útlý
Vertigo geyeri
Vrkoč Geyerův
*Rosalia alpina
Tesařík alpský
Slovenský
název
Pimprlík
mokraďný
Pimprlík
močiarny
Dotčená ÚEV
ÚEV Veľká Fatra
ÚEV Váh
Významnost
vlivů záměru
-1
-1
Fúzač alpský
Bystruška
potočná
ÚEV Veľká Fatra
ÚEV Malá Fatra
ÚEV Veľká Fatra
ÚEV Malá Fatra
ÚEV Veľká Fatra
0
-1
0
0
-1
Spriadač
kostihojový
ÚEV Malá Fatra
ÚEV Veľká Fatra
0
-1
Ohniváčik veľký
Modráčik
bahniskový
ÚEV Veľká Fatra
-1
ÚEV Veľká Fatra
ÚEV Malá Fatra
Mlok karpatský ÚEV Veľká Fatra
ÚEV Malá Fatra
Bombina variegata Kuňka žlutobřichá Kunka žltobruchá ÚEV Veľká Fatra
hlavatka
hlavátka
Hucho hucho
podunajská
podunajská
ÚEV Váh
hlaváč
Cottus gobio
vranka obecná
bieloplutvý
ÚEV Váh
ÚEV Malá Fatra
Barbastella
ÚEV Veľká Fatra
barbastellus
Netopýr černý
Uchaňa čierna
ÚEV Váh
Netopýr
Netopier
ÚEV Malá Fatra
veľkouchý
Myotis bechsteini velkouchý
ÚEV Veľká Fatra
ÚEV Malá Fatra
Netopier
ÚEV Veľká Fatra
Netopýr východní ostrouchý
Myotis blythi
ÚEV Váh
Netopier
Myotis dasycneme Netopýr pobřežní pobrežný
ÚEV Váh
Netopýr brvitý
ÚEV Malá Fatra
Netopier brvitý
Myotis emarginatus
ÚEV Veľká Fatra
Netopýr velký
Netopier
ÚEV Malá Fatra
obyčajný
Myotis myotis
ÚEV Veľká Fatra
Rhinolophus
ÚEV Malá Fatra
ferrumequinum
Vrápenec velký Podkovár veľký ÚEV Veľká Fatra
ÚEV Malá Fatra
Rhinolophus
ÚEV Veľká Fatra
hipposideros
Vrápenec malý
Podkovár malý
ÚEV Váh
ÚEV Malá Fatra
ÚEV Veľká Fatra
*Canis lupus
Vlk
Vlk dravý
ÚEV Šíp
ÚEV Malá Fatra
ÚEV Veľká Fatra
*Ursus arctos
Medvěd hnědý
Medveď hnedý ÚEV Šíp
ÚEV Malá Fatra
ÚEV Veľká Fatra
Lutra lutra
Vydra říční
Vydra riečna
ÚEV Váh
ÚEV Malá Fatra
ÚEV Veľká Fatra
Lynx lynx
Rys ostrovid
Rys ostrovid
ÚEV Šíp
-1
-1
-1
-1
-1
Carabus variolosus Střevlík hrbolatý
Přástevník
*Callimorpha
kostivalový
quadripunctaria
Lycaena dispar
Ohniváček
černočárný
Maculinea
Modrásek
nausithous
bahenní
Triturus
montandoni
Čolek karpatský
105
-1
-1
-1
-1
-1
-1
-1
-1
-1
-1
-1
-1
-1
-1
-1
-1
-1
-1
-1
-1
-1
-1
-1
-2
-2
-2
-1
-1
-1
-2
-2
-2
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Tabulka 22 Významnost vlivů záměru na druhy ptáků v CHVÚ Malá Fatra
Vědecký název
Český název
Slovenský název
Významnost vlivů
záměru
Aegolious funereus
Sýc rousný
Kuvik kapcavý
-1
Aquila chrysaetos
Orel skalní
Orol skalný
-1
Bubo bubo
Výr velký
Výr skalný
-1
Dendrocopos leucotos
Strakapoud bělohřbetý
Ďateľ bielochrbtý
-1
Dryocopus martius
Datel černý
Ďateľ čierny
-1
Falco peregrinus
Sokol stěhovavý
Sokol sťahovavý
-1
Ficedula albicollis
Lejsek bělokrký
Muchárik bielokrký
-1
Picus canus
Žluna šedá
Žlna sivá
-1
Bonasa bonasia
Jeřábek lesní
Jariabok hôrny
-1
Caprimulgus europaeus Lelek lesní
Lelek lesný
-1
Ciconia nigra
Čáp černý
Bocian čierny
-1
Coturnix coturnix
Křepelka polní
Prepelica poľná
-1
Crex crex
Chřástal polní
Chriašteľ poľný
-1
Ficedula parva
Lejsek malý
Muchárik červenohrdlý
-1
Glaucidium passerinum Kulíšek nejmenší
Kuvik vrabčí
-1
Lanius excubitor
Ťuhýk šedý
Strakoš sivý
-1
Muscicapa striata
Lejsek šedý
Muchár sivý
-1
Pernis apivorus
Včelojed lesní
Včelár lesný
-1
Phoenicurus
phoenicurus
Rehek zahradní
Žltochvost lesný
-1
Strix uralensis
Puštík bělavý
Sova dlhochvostá
-1
„Významné vlivy na celistvost lokalit soustavy Natura 2000“ nejsou v předpisech EU
definovány. V rámci členských států EU však existuje konsensus v tom, že významný vliv na
celistvost lokality nastává tehdy, je-li prokázán významný negativní vliv na alespoň jeden
z jejích předmětů ochrany. Z tohoto pohledu byl učiněn následující souhrnný závěr o vlivu
hodnoceného záměru na celistvost dotčených lokalit soustavy Natura 2000.
Vlivy záměru na celistvost lokalit jsou hodnoceny z pohledu jednotlivých předmětů ochrany.
Na základě vyhodnocení vlivů na předměty ochrany bylo konstatováno, že záměr má
významně negativní vliv na celistvost ÚEV Malá Fatra, ÚEV Veľká Fatra, ÚEV Váh a ÚEV
Šíp. Významně negativní vlivy byly prokázány na typ evropského stanoviště 3220 (v ÚEV
Váh) a medvěda hnědého a rysa ostrovida (v ostatních ÚEV).
4.4 Vyhodnocení kumulativních vlivů
Kumulace stávajících vlivů:
Z kumulativních vlivů přicházejí v úvahu především stávající hladina rušení a špatná migrační
prostupnost údolí Váhu. Hladina rušení je v současné době vysoká vzhledem k velké dopravní
intenzitě na silnici I/18, ale také díky železničnímu koridoru. Převedením části dopravy ze
silnice na dálnici by se mohla hlučnost mírně snížit protihlukovými opatřeními, avšak vyšší
106
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
povolená rychlost hluk naopak zvýší. V údolí Váhu je také řada migračních bariér, které
znemožňují migraci mezi pohořími Malé a Veľké Fatry. Za stávajícího provozu dochází často
ke kolizím dopravních prostředků s šelmami. Kumulace vlivů rušení, kolizí a migrační
prostupnosti byla zohledněna v hodnocení vlivů záměru na druhy velkých šelem (vlk,
medvěd, rys).
Dalším okruhem je kumulace vlivů na podzemní a povrchové vody v oblasti Rojkovského
rašeliniště; tato problematika byla podrobně studována a vyhodnocena – viz kapitola 3.3 ÚEV
Veľká Fatra a typ evropského stanoviště 7230.
Rojkovské rašeliniště je dnes nepříznivě ovlivňováno i dalšími jevy, jako např. skládkou v
jeho východní části, umístěním hřiště, stavbou čistírny odpadních vod severně (za silnicí
I/18). Přesto tyto vlivy nezvyšují významnost vlivů záměru, které zůstávají mírně negativní.
Kumulace vlivů se stavbami navazujícími na dálnici:
Lze předpokládat, že v souvislosti s postavenou dálnicí bude v území docházet k výstavbě
dalších zařízení. Tyto stavby nejsou v současné době navrženy, jejich zohlednění tedy není
možné. V budoucnu je však vždy nutné posuzovat kumulativní vlivy dálnice vůči těmto
stavbám.
Možnost kumulace s připravovanými záměry:
V zájmovém území se připravují další stavby, které budou mít negativní vlivy na předměty
ochrany v ÚEV, dotčených hodnoceným záměrem. Jedná se především o stavbu rychlostní
silnice R3, která povede od Dolného Kubína a bude se napojovat na D1 v prostoru mezi
Kraľovany a Ružomberkom, a dále projekt Vodního díla Kraľovany na Váhu.
Rychlostní silnice R3
Podle informací NDS nebylo dosud definitivně rozhodnuto o koridoru, kterým bude směrem
k Váhu tato silnice vedena. V minulosti byla preferována trasa údolím Oravy, ovšem
především díky závažným střetům s lokalitami soustavy Natura 2000 byla zahájena příprava
variant, které vedou údolím Komjatné a na D1 se napojují křižovatkou Hubová. Proces EIA,
který byl ukončen závěrečným stanoviskem ze dne 2.3.2012, jednoznačně nevybral žádnou z
posuzovaných variant, nicméně v jižním úseku veškeré varianty shodně procházejí údolím
Komjatné a napojují se na křižovatku Hubová. Posuzované varianty R3 jsou ve střetu s ÚEV
Orava, ÚEV Váh a CHVÚ Chočské vrchy. Míra ovlivnění ÚEV Orava je závislá na volbě
varianty; nejvýznamnější vlivy má varianta V2, která třikrát křižuje tok Oravy. Vlivy na ÚEV
Váh jsou ve všech variantách shodné. Kumulativním vlivem ve vztahu k ÚEV Váh je
především výstavba dvou nových mostů na větvích rozpletu křižovatky Hubová; tím se
podstatně zvýší délka úseku toku, který bude ovlivněn přemostěním na D1. Pokud by byla
realizována trasa v údolí Oravy, bude analogicky vybudováno nové přemostění Váhu poblíž
soutoku s Oravou. Trasa v údolí Váhu by byla dále ve střetu s ÚEV Malá Fatra, ÚEV Šíp a
CHVÚ Malá Fatra. Kumulativní vlivy R3 jsou upřesněny u popisu jednotlivých dotčených
předmětů ochrany.
Vodní dílo Kraľovany
Na Váhu v prostoru Kraľovan je dlouhodobě připravována výstavba přehrady s vodní
elektrárnou. V roce 1999 byl ukončen proces EIA, který posuzoval vlivy dvou variant
přehrady. Záměr je dále posuzován v rámci projektu „Využitie hydroenergetického potenciálu
Váhu v úseku Krpeľany - Ružomberok“ (dokumentace, resp. „správa o hodnotení“, byla
vypracována v roce 2008) a v roce 2012 byla podána nová žádost o hodnocení EIA pro záměr
„MVE Kraľovany“. Doporučená varianta V3 z roku 1999 má následující parametry: umístění
v km 301,2, výška vzdutí 6 m, délka vzdutí při průměrném průtoku na Váhu celkem 2900 m,
na Oravě 1230 m. Je možné konstatovat, že tento záměr je ve střetu se všemi předměty
107
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
ochrany ÚEV Váh a může mít ve vztahu k D1 podstatné kumulativní vlivy. Významný vliv
záměru D1 na typ evropského stanoviště 3220 by byl ještě zhoršen, vliv na typy 3260 a 6430
(a 91E0, který není předmětem ochrany ÚEV) by mohly být významně negativní, avšak
pouze v souvislosti s výstavbou VD.
Vlivy na okolní státy:
Záměr je realizován v plné délce na území Slovenské republiky a přímo nenavazuje na
dopravní komunikaci na území jiného státu, tudíž nemůže mít přímé vlivy na lokality Natury
2000 v okolních státech. Určité nepřímé vlivy záměru lze připustit, jelikož dálnice D1 je
součástí páteční evropské silniční sítě, nicméně nepředpokládáme, že by záměr mohl mít ve
spojení s kumulativními vlivy jiných záměrů významné negativní vlivy na jakoukoliv
zahraniční lokalitu Natura 2000.
108
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
5 Závěr
Na základě provedeného hodnocení bylo konstatováno, že záměr „Dálnice D1, úsek Turany –
Hubová“ v předložené podobě má významně negativní vliv na celistvost ÚEV Veľká Fatra
(SKUEV0238), ÚEV Malá Fatra (SKUEV0252), ÚEV Váh (SKUEV0253) a ÚEV Šíp
(SKUEV0663).
Důvodem je fakt, že provedené hodnocení identifikovalo pravděpodobnost významného
negativního vlivu na 3 z celkem 56 dotčených předmětů ochrany lokalit - typ evropského
stanoviště 3220 (v ÚEV Váh) a medvěda hnědého a rysa ostrovida (v ostatních ÚEV). Podle
doporučených metodik Evropské komise se uznává, že v případě prokázání pravděpodobnosti
významného negativního vlivu na alespoň jeden předmět ochrany dané lokality nastává
významný vliv na celistvost lokality.
109
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
6 Shrnutí
Metodikou, odpovídající požadavkům směrnice 92/43/EHS o stanovištích, bylo provedeno
hodnocení vlivů úseku dálnice D 1 Turany – Hubová na pět dotčených lokalit soustavy Natura
2000: ÚEV Veľká Fatra (SKUEV0238), ÚEV Malá Fatra (SKUEV0252), ÚEV Váh
(SKUEV0253), ÚEV Šíp (SKUEV0663) a CHVÚ Malá Fatra (SKCHVU013).
Tyto lokality byly vyhlášeny pro velký počet předmětů ochrany (typy evropských stanovišť,
evropsky významnými druhy a vybranými druhy ptáků podle směrnic EU), z nichž 56 bylo
vyhodnoceno jako dotčených; další dva typy evropských stanovišť byly hodnoceny, přestože
nejsou zařazeny jako předměty ochrany daných ÚEV, nicméně mají vysokou ekologickou
hodnotu.
Hodnocení vlivů záměru bylo provedeno vůči každému předmětu ochrany v každé lokalitě a
klasifikováno stupnicí 0 (bez vlivu), -1 (mírně negativní vliv) a -2 (významně negativní vliv).
Klasifikace -2 odpovídá vlivu na celistvost lokalit soustavy Natura 2000, které směrnice
o stanovištích (92/43/EHS) v článku 6.3 označuje za „významný“.
Výsledky vyhodnocení významnosti vlivů jsou v tabelární formě uvedeny v kapitole 4.3
„Vyhodnocení vlivů na celistvost lokalit“. U dvou typů evropských stanovišť, které nejsou
předměty ochrany, byl konstatován mírně negativní vliv. Z uvedených 56 předmětů ochrany
byl u 53 konstatován mírně negativní až nulový vliv.
U tří předmětů ochrany – typu evropského stanoviště 3220 – Alpínské řeky a bylinná
vegetace podél jejich břehů / Horské vodné toky a bylinné porasty pozdĺž ich brehov,
medvěda hnědého (Ursus arctos) a rysa ostrovida (Lynx lynx) – bylo konstatováno, že záměr
ve stávající podobě na ně má významné negativní vlivy.
U typu evropského stanovičtě 3220 dojde záměrem ke zničení jednoho z nejhodnotnějších
náplavů pod ústím potoka Komjatná, kam je situován opěrný pilíř mostu se souvisejícím
opevněním břehů. Náplav představuje rozlohou zhruba 10 % výskytu tohoto typu stanoviště
v ÚEV Váh a jeho hodnota je o to vyšší, že existuje vysoká pravděpodobnost jeho trvalé
existence – vzniká na sedimentech potoka Komjatná, jejich permanentní doplňování je
zaručeno tím, že potok je neregulovaný a transport sedimentů je přirozený.
U medvěda hnědého a rysa ostrovida se dodatečně navrženými opatřeními snížily negativní
vlivy záměru na migrační prostupnost pod hranici významnosti. Neřešen však zůstává zásah
do prokazatelně obývaného jádrového území výskytu obou druhů na severních svazích Kopy,
kde jde jednak o plošný zábor biotopu o rozloze cca. 10 ha, jednak o další území, ovlivněné
hlukovým a světelným znečištěním dálnice. Tyto vlivy je při současné podobě záměru nutné
kvalifikovat jako významně negativní.
Z uvedeného plyne, že záměr ve stávající podobě má významný vliv na celistvost lokalit ÚEV
Veľká Fatra (SKUEV0238), ÚEV Malá Fatra (SKUEV0252), ÚEV Váh (SKUEV0253) a
ÚEV Šíp (SKUEV0663).
110
Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000
Použité zkratky
EK – Evropská komise
CHVÚ – chráněné ptačí území
NDS - Národná diaľničná spoločnosť, a.s.
SDF – Standard Data Form – standardní datový formulář pro každou lokalitu soustavy Natura
2000 v databázi Evropské komise
ŠOP SR – Štátná ochrana prirody Slovenskej republiky
ÚEV – území evropského významu
ZOPK – zákon č. 543/2002 Zb., o ochrane prírody a krajiny, v platném znění
Seznam příloh
Příloha 1 Mapy biotopů dle podkladů ŠOP SR (2010)
Příloha 2 Vegetační mapa Rojkovského rašeliniště
Příloha 3 Fotodokumentace
Příloha 4 Dopis NDS, obsahující další opatření navržená pro zmírnění vlivů záměru na šelmy
111

Podobné dokumenty

ĎUMBIERSKE NÍZKE T ĎUMBIERSKE NÍZKE TATRY NATURA 2000

ĎUMBIERSKE NÍZKE T ĎUMBIERSKE NÍZKE TATRY NATURA 2000 je zabezpečiť, aby sa stav európsky významných druhov a biotopov v území nezhoršoval. Toto obdobie môže trvať až 9 rokov, pričom počas prvých 3 rokov je národný zoznam posudzovaný v Európskej komis...

Více

PDF prezentace Natura 2000

PDF prezentace Natura 2000 Co je to Natura 2000 Je soustava chráněných území evropského významu. Prostřednictvím jí jsou chráněné nejvzácnější a nejvíc ohroţené druhy volně rostoucích rostlin, volně ţijících ţivočichŧ a vyb...

Více

zoznam druhov európskeho významu, druhov národného významu

zoznam druhov európskeho významu, druhov národného významu Za obsah týchto stránok zodpovedá výhradne Forma, s.r.o.

Více

Cenik NIKON

Cenik NIKON CS-L01 ČERNÉ POUZDRO (VERTICAL) PRO L21/L22/L23/L25/L26 BLACK/SILVER CS-L02 ČERVENÉ POUZDRO (VERTICAL) PRO L22/L23/L25/L26 RED CS-L03 RŮŽOVÉ POUZDRO (VERTICAL) PRO L21/L23 PINK CS-L04 MODRÉ POUZDRO...

Více