MZ červenec - srpen 2010

Komentáře

Transkript

MZ červenec - srpen 2010
ZP RAVO DAJ
ČČE
ERRV
VE
EN
NE
ECC –– SSRRPPE
EN
N 22001100
[email protected]
seznam.cz
www.obecmalenice.cz
MALENICKÝ
PRO OBČANY OBCE MALENICE A
PŘILEHLÝCH OBLASTÍ ZDARMA
ZDARMA
CO BY ČTENÁŘŮM NEMĚLO UJÍT:
Milí naši čtenáři, máte Vy to ale vytříbený vkus! Proč?
No přece pro to, co čtete! Jako bych Vás slyšela:
„K čertu se všemi těmi Epochami a Planetami země!
Raději se zaměřím na jeden obor a ten budu znát jako
když bičem mrská.“ Pro všechny příznivce
„malenicologie“ je zde nové číslo Malenického
zpravodaje...
Léto je již v plném proudu, doufejme, že všechny děti
už domů dorazily pochlubit se svým vysvědčením. Jistě
za své celoroční snahy byly náležitě odměněny –
některé malým dárkem, některé pohlazením a jiné
darem velkým a bolestivým... ☺
Pokud vědět chcete,
co se dělo a dít bude,
pak náš plátek čtěte,
peněz za něj neubude.
Přeji všem příznivcům krásné léto a za dva měsíce
zase „na počtenou“
Eliška Houzimová
Blahopřejeme všem těm,
těm,
kteří v měsících červenci a
srpnu oslaví významné
životní jubileum. Hodně
zdravíčka a životního
optimismu přejeme paní
Anně Krtoušové, Boženě
Svítivé, Bohumile
Brožovské, Marii
Rozhoňové, Růženě
Mrázové, panu Bedřichu
Markovi a Václavu
Pacákovi.
***
Rok se s rokem sešel a je tu další pout.
KOOOLOTOČEEE, KOOOLOTOČEEE,
PEEERNÍKOVÁÁÁÁ SRDCEEE... NEVÍM, ZDA
TYHLE VÝKŘIKY USLYŠÍME PŘÍMO
V MALENICÍCH NEBO V BLÍZKÉ ČKYNI, ALE
PŘEEEDPOU
EEEDPOUŤOVÁÁÁÁ
EEEDPOU OVÁÁÁÁ
(24.7.2010)
(2 .7.2010)
A POOOOOU
POOOOOUŤOVÁÁÁÁ
OU OVÁÁÁÁ
(25.7.2010)
USLYŠÍME JISTOJISTĚ V MALENICÍCH SPOLU
S LIBÝMI TÓNY KAPELY MALENIČKA COMPANY.
TAKŽE AŽ NAPEČETE A SNÍTE KOLÁČE,
PŘIJĎTE NABRANÁ KILA VYTANCOVAT NA
ZÁMOSTÍ.
CO KDE V MZ NAJDETE:
Maleničtí broučci
str. 2-3
Knihovna
str.3
Pro chytré hlavičky
str.3
ZŠ Malenice
str. 4-5
Písanka
str. 6-7
Co se dělo v Malenicích str. 7-8
Moudrosti
str. 9
Koutek her
str. 9
Co se dělo v Malenicích II str.10
Malenice očima dětí
str. 11
Malenice čtou dětem
str. 12
Kam vyrazit za kulturou str.13
Naši mazlíčci
str. 14
Sokol Malenice
str. 14
65 let od osvobození
str. 15
Od Vás pro Vás
str. 16
Na přání
str. 17
Zápis
str. 18
1
Neradi byste, aby Vaše děti
přes prázdniny zapomněly
to, co se za rok ve škole
naučili? Opakování jest
matka moudrosti, a tudíž
nabízím výuku anglického
jazyka i po dobu letních
prázdnin. Kolik hodin bude
stačit Vám, o tom
rozhodnete sami. Důraz je
kladen především na
konverzaci, která ve školních
lavicích mnohdy tolik chybí.
V případě zájmu volejte na
tel.: 721/337498 nebo pište
na e-mail:
[email protected]
OBČANSKÉ SDRUŽENÍ MALENIČTÍ BROUČCI:
MALENIČTÍ BROUČCI MAJÍ ZA SEBOU JIŽ DVACET SETKÁNÍ
Skoro se tomu nedá ani věřit, ale opravdu
už dvacetkrát se sešly maminky s dětmi na
dopoledním Broučkování. K pravidelným
setkáním přibyly odpolední výtvarné
dílničky, kterých se účastnilo kolem 15
dětí. Během naší činnosti jsme měli
možnost se setkat se zajímavými lidmi,
např. s Magdou Jelínkovou s obchůdkem
Fair trade, lektorkou znakování Baby
Signs, ředitelkou jedné pražské mateřské
školy, psycholožkou paní Jungwirthovou,
paní, která nám povídala o správném
nošení a šátkování dětí a v neposlední řadě
i lektorkou kurzu první pomoci. Shánění
takových přednášek je práce nelehká, ale
smysl určitě má.
Od září plánujeme pravidelná setkání dětí
od těch nejmenších až po nejstarší
školáky. Můžeme již s určitostí slíbit otevření kroužků výtvarné výchovy, hudebně-dramatického kroužku
a kroužku cvičení. Chystáme také jedno překvapení. V jiném článku tohoto čísla najdete program na
letošní prázdniny. Bližší informace a rozvrh budou vyvěšeny v druhé půlce prázdnin na stránkách obce.
Oslovila jsem několik maminek, jestli by mohly něco málo napsat o našich setkáních. Respektuji jejich
žádost, aby nebyla zveřejněna jména, ale přepisuji přesně jejich znění.
− Je červen a již pět měsíců skvěle fungují Broučci. Pro malé děti a nejen pro ně to je příležitost, jak
společně strávit čas hrami, tvořením a cvičením.
Školní děti mohly konečně využít i „dílniček“, aniž by musely dojíždět na podobné akce do města.
Současná nabídka přívesničkového tábora je výbornou nabídkou pro ty z nás, kteří řeší umístění
dítěte o prázdninách v době, kdy ve školce je dovolená nebo prarodiče nemohou vnoučky hlídat.
Za tím vším je neúnavná práce paní Jany Pelechové a Hanky Svítivé. Takové sdružení, které se
věnuje hlavně malým dětem a školákům, tady chybělo a bylo potřeba.
− Díky, díky, díky... a nestačilo by mi sto díků za bezva chvíle strávené s Broučky. Když byl syn ve
věku naší malé, nebyla možnost něco takového navštěvovat a je to hodně znát. Až je mi líto, že
jsem si s ním tolik neužívala, protože jsem neznala tolik básniček - ale na druhou stranu, myslím, že
o nic nepřišel a i teď ho naše básničky děsně berou a baví. Já myslím, že fotečky mluví za vše!
− Moc děkuju zakladatelkám Broučků, že přišly s tímto nápadem a dokázaly ho zrealizovat. Naše
obec je krásná a téměř každý si zde najde to své. Záměrně říkám téměř, protože vyžití pro
maminky s malými dětmi zde chybělo. Jsem moc ráda, že se můžeme každé úterý scházet a již od
malička naše děti učit něčemu novému, ať už to jsou říkadla, písničky či umění podělit se o hračku.
Za sebe i za svého broučka moc děkuji.
Některé z komentářů možná objevíte na našich stránkách, kde kromě aktuálního programu najdete fotky a
povídání o našich setkáních. Děkujeme všem, kteří nám pomáhají. Děkujeme panu starostovi za podporu,
panu řediteli za možnost využít tělocvičnu. Děkujeme anonymním i konkrétním dárcům nejen za finanční
pomoc, ale také za tu lidskou pomoc, která se penězi vyvážit nedá. A kdo chcete, držte nám palce.
Děkujeme.
Jana Pelechová
Malenický zpravodaj vydává nákladem 300 výtisků obec Malenice. Za obsah odpovídají
autoři jednotlivých příspěvků. Tisk: Tiskárna Strakonice. Příspěvky přijímá kancelář
OÚ Malenice nebo je zasílejte na email: [email protected]
2
MALENIČTÍ BROUČCI O PRÁZDNINÁCH
Během prázdnin se budeme scházet v úterý jednou za 14 dní.
Rádi mezi sebou přivítáme další maminky s dětmi.
„Putování po malenických zahradách“
13.7.
Hry pod širým nebem a oslava narozenin
(Broučci jsou zváni na zahradu u Hovorků, připraveny jsou hry,
mňamky, koupání – najdete nás v řadovkách u hřiště, ulice Nad
Sady)
27.7.
Hry na kopci
(Broučci jsou zváni na zahradu u Lukešů, připraveny jsou soutěže,
závody na různých vozítkách, bezva skluzavka a houpačky – najdete nás u horní cesty
směrem na Lčovice, ulice K Cihelně)
10.8.
Vodní hrátky
(Broučci jsou zváni na zahradu u Pechoušků, připraveny jsou hry na zahradě a vodní
dovádění – najdete nás vedle ohrady pro koně u odbočky ze silnice, ulice Na Pláni )
24.8.
Dovádění a třeba trochu cvičení
(Broučci jsou zváni na zahradu k Nárovcům, připraveno je pískoviště, houpačky a
skluzavka, koupání a hry – najdete nás v ulici K Cihelně 151)
Setkání Broučků proběhnou na zahradách v obvyklý čas 9.30
Přejeme všem krásné prázdniny a hodně sluníčka.
Na prázdninová setkání se těší
JHJ
OBECNÍ KNIHOVNA MALENICE:
Během měsíce června dovezla strakonická knihovna nový výměnný soubor, takže o prázdninách se
můžete těšit z nových knížek. Také se snad podaří zprovoznit samostatné stránky naší knihovny,
abyste měli příležitost sledovat aktuální informace o dění v naší knihovně. Na stránky knihovny se bude
možné připojit buď z internetové stránky obce nebo přímo na www.knihovna.wweb.cz
Zde také najdete kromě informací i fotografie z uplynulých akcí.
Od září chystám pravidelné čítárny pro děti a nejen pro ně :-) Kromě spousty knížek, které se půjčují
pořád dokola, je zde větší množství knih, které už několik let leží stranou a nikdo si je nepůjčuje. Po
dohodě s panem ředitelem jsem se rozhodla tyto knížky nabídnout k prodeji. Ceny se pohybují od 5 Kč do
20 Kč za knihu. Některé jsou zcela zdarma. Tak neváhejte a přijďte si vybrat, třeba mezi nimi objevíte
nějaký poklad. Knihy budou k dispozici do konce prázdnin.
Otevírací doba knihovny o prázdninách: tradičně pátky od 17 do 18 hodin: 2.7., 16.7., 13.8. a 27.8.
(v případě změny budete informováni prostřednictvím plakátku v prodejně).
Těší mne, že čtenářů přibývá, a to hlavně mezi dětmi. Na setkání v knihovně se těší
Jana Pelechová - knihovnice
PRO CHYTRÉ HLAVIČKY::
Řešení hádanky z čísla květen – červen 2010: Kdo přišel na to, že rybičky chová Němec, před tím
smekáme naše neviditelné klobouky.
A čím si můžete lámat hlavu další dva měsíce?
Tři žárovky
V jedné místnosti jsou 3 vypínače a ve druhé 3 žárovky. Jak zjistit, který vypínač zapíná kterou
žárovku za předpokladu, že do místnosti s žárovkami je možné vejít pouze jednou?
3
ZŠ MALENICE:
RODINNÉ ODPOLEDNE
jak budeme moci přispět svou troškou i my.
Všechny dětské výrobky, vyrobené saláty, toasty,
darované nápoje, koláčky i buřty dostaly
symbolické ceny a rodiče solidárně nakupovali u
svých dětí, které se u jednotlivých prodejních
stánků proměnily na zdatné prodejce. Po tomto
výkonu všechny povzbudila děvčata svým
tanečním vystoupením a pak už se soutěžilo. Obě
soutěže, v nichž soupeřily všechny děti proti
dospělým, samozřejmě vyhráli ti mladší, do soutěží
smíšených dvojic a čtveřic se pak rodiče zapojili
s velkou vervou a sportovní souboje byly velmi
Ve čtvrtek 10. června jsme připravili ve škole
rodinné odpoledne. Předcházela tomu pečlivá
příprava, několikaměsíční výroba upomínkových
předmětů, připravoval se program, sestavoval se
seznam potřebných surovin, nádobí, stolových
souprav, sportovních pomůcek, oslovili se sponzoři,
objednávalo se počasí. Starší žáci vymysleli a
napsali plakátek, kterým pak všichni pozvali své
rodiče.
A pak to vypuklo. Již od oběda se připravovalo
pohoštění. Druháci a třeťáci krájeli zeleninu na
zeleninový salát, čtvrťáci a páťáci vyráběli salát
vyrovnané. Vítězové dostali malé upomínkové ceny
a pak už všichni po perné námaze odpočívali u
opékání buřtů či stavění hradů z písku na našem
doskočišti.
Děkuji všem pracovníkům školy za jejich
mimořádné úsilí při zajišťování všeho nutného,
děkuji sponzorům za jejich dary, děkuji rodičům za
aktivní účast a štědrost a nejvíce samozřejmě
děkuji našim žákům, s jejichž pomocí vše proběhlo
příjemně a bez větších nedostatků.
P.S. Z prodeje svých výrobků a občerstvení děti
ovocný. Stavěly se stoly, lavice, chystali se
toustovače, limonády, koláčky. A již přicházejí
první rodiče. I přes to, že šlo o první, premiérové
odpoledne a nikdo nevěděl, co ho čeká, dostavilo se
rodičů překvapující množství.
Na začátek všechny přivítal ředitel školy.
Vysvětlil, že společné setkání dětí, rodičů a školy
má pomoci poznat se vzájemně i z jiné stránky než
jen pohledem přes školní lavice a žákovské knížky
a pochopit, že vzájemnou spoluprací se dá
dosáhnout potřebných výsledků lépe a příjemněji.
Vedlejším, ale nikoliv bezvýznamným cílem bylo
získat finanční prostředky na podporu školy
Umojaland Children Centre Academy z keňského
Nairobi, což je škola stojící na hranicích
chudinského gheta a vyučující přes dvě stě
převážně osiřelých nejchudších dětí. Z minulých
sbírek zprostředkovaných mimo jiné paní
učitelkou Bromovou a jejím synem Michalem byl
ve škole vybudován vodovod. Těšili jsme se tedy,
získaly 3 000 Kč, které byly předány koordinátorce
pomoci paní učitelce J.Bromové, ta je přidá
k výtěžku ostatních aktivit a co nejrychleji odešle
do Keni. Brzy budeme informovat, co konkrétního
se za ně podařilo vybudovat.
Ještě jednou
děkujeme.
Zdeněk Vorel
4
POZNEJ SVÉHO PSA
Ve středu 16. června jsme strávili zajímavé dvě hodiny s lektorkou projektu Poznej svého psa, při
němž se žáci z jejích úst i z praktických ukázek se speciálně vycvičeným canisterapeutickým psem
dozvěděli, jak manipulovat se psem, jak ho krmit a pečovat o něj, co dělat, aby se předcházelo
zraněním a jak se zachovat, pokud již k útoku dojde. Cenné rady si děti okamžitě vyzkoušely na
pejskovi, kterého pak odměnily pamlskem. V době těsně před začínajícími prázdninami s častější
možností setkání s volně pobíhajícími psy se dětem dostalo informací, které je mohou uchránit od
nepěkné zkušenosti nebo jim třeba i zachránit život.
SPOLUPRÁCE MALENICKÉ ŠKOLY S KEŇOU
naučila naše velvyslankyně. Michala hned
napadlo, že se i naše děti naučí písničku
v jazyce, či spíše nářečí malých Afričanů z Keni,
a pomocí mailů a fotografií se naše spolupráce
bude rozvíjet dál. Obdivovali jsme výbornou
angličtinu starších dětí a také jejich pěkné
písmo. To je obzvláště třeba pochválit, vidíme-li
na fotografiích neohoblovaná prkna namísto
lavic a stolů… Budeme se snažit vymýšlet
možnosti, jak přispět na výuku těchto žáků,
většinou sirotků, neboť vzdělání je pro ně
jedinou cestou, jak uniknout ze slumu a
dosáhnout lepší budoucnosti.
Zdeněk Vorel
Žáci 4. a 5. ročníku se pod vedením paní
učitelky Jindry Bromové zúčastnili v rámci
výuky anglického jazyka zajímavého projektu
spolupráce s dětmi ze školy Umojaland Children
Centre Academy z keňského Nairobi. Jejich
dopisy, obrázky a dárky byly pod patronací naší
velvyslankyně Margity Fuchsové doručeny do
Keni a předány tamním dětem. Předání
nafotografoval a natočil Michal Brom, syn paní
učitelky Bromové a po jeho příjezdu mohly naše
děti na vlastní oči spatřit reakce malých
keňských žáků při prohlížení jejich prací. Ti hned
napsali své dopisy, nakreslili obrázky a zazpívali
českou písničku „Prší prší, jen se leje“! Tu je
5
PÍSANKA:
ROK NA VSI
Že vám ten název něco říká? Určitě.
Stejnojmennou knihu napsal K.V. Rais už
před mnoha lety. Z té knížky, která se mi
určitě za dob docházky na základní školu
dostala do rukou, si nic nepamatuji. Ale jako
nadpis mého příspěvku je docela trefný. V
červnu to byl rok, co jsme se přistěhovali do Malenic.
Do vesničky, o jejíž existenci jsme neměli ani potuchy.
Z velkoměsta do malé vesničky, z hluku do ticha, ze
šedi do zelena, ze spěchu do klidu, z nonstopů k jednomu
krámku, z dopravní tepny do slepé uličky. A mohla
bych pokračovat dál. Nevím, jestli už jsem tady doma,
asi to ještě chvíli bude trvat. Co je doma? Vlastně tady
mám vše, co mi ta naše chaloupka dělá domovem. Není
to pračka a myčka, ale je to moje rodina. Stačí to k
pocitu domova? Mně asi ne. Necelých 14 dní, co jsme
získali klíče, přišla povodeň v přímém přenosu.
Uplynulo ale potom mnoho dní, celé léto a podzim a já
tak nějak cítila, že se dostavuje první krize. Měla jsem
pocit, že můj akční radius se omezil na běhání po
chaloupce, do krámu a občas do Strakonic nebo
Vimperka na nákup. Na výlety nebyl moc čas a možná
ani chuť. Začalo se mi stýskat. Ne po Praze, ale po
lidičkách. Mnozí z těch mému srdci nejmilejších přijeli
na návštěvu, ale pak zase odjeli do jiné reality. Do jiné
mne tolik let známé reality, ve které jsem se snažila a
učila zorientovat. Při mávání na rozloučenou návštěvám,
které se vracely domů do Prahy, jsem snad ani
nezáviděla, spíš to byl zvláštní pocit, že opačný směr pro
mne už bude také jen návštěvou. Pocity z přesvědčování
se, že je tady pro nás všechny lepší vzduch, více přírody
atd., se velmi rychle střídaly s pocity, že tihle sousedi
zůstanou sousedy, že tak všední věc jako otevírání dveří
chaloupky už zůstane pořád stejná, že bude trvat
ještě moc a moc dlouho, než se naše chaloupka dá
„do pucu“. Mně tolik vlastní pohodlnost skončí.
Zavřít dveře, zatopit, hrát si s naším malým,
uklízet, malovat, opravovat, zařizovat, bojovat s
kunou nebo s invazí mravenců. Dost hrozná
představa. Tudy tedy ne. Ale kudy se dát, když
rozcestníky chybí. Jeden rozcestník se ale našel, někde
hluboko v mé duši. Moc a moc se chtěl zviditelnit.
Vykroč, jdi mezi lidi, povídej si s nimi. Hm, hezký
nápad, ale kde jsou? Během dopoledne snad sem tam
někdo v krámě, odpoledne sem tam někdo na návsi.
Dobrý den a nashledanou. Se sousedy k pozdravům
přibyl popis a spokojenost nebo nespokojenost s
aktuálním počasím s krátkou zmínkou, jak bude zítra.
Tak to fakt nevydržím. Divný rozcestník. Ba ne,
špatně pochopený. Trvalo dlouho, než jsem pochopila, že
tady žije spousta lidí, ale žijí zde nějakým zaběhlým,
fungujícím a spokojenost přinášejícím způsobem. Ten
nemohu pochopit. Sama určitě ne. Náplava... to slovo,
které moc hezky vystihuje nás, co jsme se přistěhovali.
Není hanlivé, je pravdivé. Ale snad mi oboru znalí
dají za pravdu, že i náplava se usadí, čas z ní odstraní
to nezdravé, co pro původní půdu zdravé bylo, a za
nějaký čas, dlouhý čas, má šanci splynout s původní
půdou. K úplnému splynutí nikdy nedojde. Není to
vina náplavy ani původní půdy, je to prostě tak a je to
tak správně. Rok na vsi mi více přinesl než vzal. Na
rozcestníku přibyly další ukazatele, které vedou k mým
přátelům. Jak to píšu, uvědomuji si tu křehkost toho
slova, děkuji za ty ukazatele. Vím, že se neobjevily
náhodou, že jsem je nepřehlídla, ale že jsem je musela jít
hledat, chtít jít hledat. A děkuji, že jsem je našla a
6
snad i oni mne. Hledání mělo smysl, i když to mohlo
dopadnout úplně jinak. Se sousedy už probereme
mnohem víc než počasí, náš malý je má rád, stávají se
součástí jeho okolí. V obchodě je čas i na povídání. A
skoro každý den pípne sms od některé z kamarádek.
Díky, že toto slovo mohu použít. Setkávání je krásný
ukazatel, vede napříč vesnicí a má i různé odbočky.
Nejkrásnější odbočka je směr „Děti“. Tady už jich
znám opravdu hodně. Znám ne od vidění, ale od
„setkávání se“. Máme už něco společného – společné
zážitky. Moc se mi líbilo, když se mne zeptal jeden
předškolák na to, kdo chodil minulý rok ke mně do
školičky. Musela jsem se zasmát a pak až odpovědět.
A moc mne potěšil. I když vím, že nikdy ukazatelé
nepropojí všechny domečky a domy. Je to tak a je to tak
správně. Směr je naše volba. Některé směrovky možná
časem zruší zákaz vjezdu, do jiných bych ani jet
nechtěla. Zatím. Sentimentální příspěvek ukončím
taktéž sentimentálně. I když zvedám věkový průměr
zdejších úžasných maminek, jsem máma. To na prvním
místě ruku v ruce s tím, že jsem manželka, jsem učitelka,
jsem, jsem tady... skoro možná snad zase trochu víc
doma. Díky za to všem lidičkám, kteří mi dokázali a
stále dokazují, že náplava se dá vydržet a třeba i něco
„naplavit“. Je jich víc než těch ostatních. Ale i za ně
děkuji. I jejich přístup přináší ponaučení. Díky.
Jana Pelechová
CO SE DĚLO V MALENICÍCH:
DEN ZEMĚ
V sobotu 24. 4. 2010 se konal
Den Země. Rozdělili jsme se
na skupinky a ke každé byl
přidělen jeden nebo více
dospělých. My jsme šli s paní
Slepičkovou, Vaškem Štětinů
a s Vaškem Komrsků. Šli jsme
trasu na Čkyně. Už na
Zámostí jsme měli jeden plný
pytel
odpadků.
Jenomže
největší naleziště nás teprve
čekalo, například bychom si
mohli založit trafiku - našli
jsme značky od Moonek až po
Sparty či Red White. Poté
jsme našli menší nelegální
skládku, z které nám opravdu
dobře
nebylo.
Například
Zuzka našla igelitku plných
zavořovacích
sklenic
s
halalím. Na stejné skládce
Kája nalezla tašku s použitými
plínkami. Určitě to šla také
nějaká výprava, protože jsme
našli docela dost lipánků. Na
druhém místě se umístily
energetické nápoje, kterých
nejvíce našla Týna. V půlce
cesty jsme se zastavili a dali
si svačinu, kterou jsme na
začátku dostali. Na louce
jsme našli velice ,,COOL"
tepláky u kterých byla
vyvolávací
cena
20
Kč.
Kdybyste je někdo postrádal,
tak se hlaste na Obecní úřad.
A deka je též k mání. Čím
7
blíže jsme byli u státní
silnice, tím bylo více odpadků.
Když jsme došli na konec
určené trasy, našli jsme
mrtvého rejska, kterému
jsme udělali hrobeček a dali
jsme mu tam i kytičku.
Nazpátek jsme se svezli
autem a rozloučili jsme se. Na
Dnu Země nejde jen o
uklízení, ale také o to
uvědomit si, že příroda je
důležitá pro všechny, a navíc
my jsme si tam užili hodně
legrace. Tímto by jsme vás
chtěli poprosit, aby jste
nevyhazovali
odpadky
po
okolí,
ale
do
popelnic,
případně do kontejnerů. My
se příští rok zúčastníme
určitě, a co vy?
Kristýna Slováková, Karolína
Stanňková, Zuzana Žofková
POHODOVÍ RODIČE, POHODOVÉ DĚTI
Nadpis je zároveň názvem knihy, nad kterou bych se s
předem, že např. „za chvíli se půjdeme oblékat“ ,
vámi ráda zastavila. Možná jako knihovnice, ale
není dobré dítě bez varování odtáhnout od hry)
6.
mnohem více jako máma a také pedagog.
Když dítěti něco říkáme, ujistěme se, že nás vnímá
V červnu proběhla v Archivářovně přednáška zkušené
(snažme se o oční kontakt, oslovme dítě jménem,
dětské psycholožky PhDr. Ing. Ivy Jungwirthové na
někdy pomůže i jemný fyzický kontakt, např.
téma „Dětský vzdor“.
položení ruky na rameno)
7.
Pozvala jsem ji jménem našeho sdružení Maleničtí
Nejprve po dobrém (zkusme si představit, jak se
broučci a dlouho dopředu plánovaná přednáška se
sami cítíme, když na nás někdo útočně vystartuje,
opravdu uskutečnila. Bohužel ve velmi komorním
první reakce je jít do opozice a zvednout hozenou
obsazení. Teď je ale na místě omluva, že v posledním
rukavici)
8.
plakátku nebyl uveden den. Byl to jen doplňující
Vysvětlení ano, ale ne desetkrát (používejme slovní
plakátek k informacím, které byly na stránkách našeho
zásobu dítěte, nehovořme šroubovaně jako příručky
sdružení a také na plakátcích programu např. v
slušného chování, vysvětlujme jednou, podruhé,
samoobsluze.
možná potřetí; víckrát ne)
9.
Jen krátce k představení – paní Jungwirthová je
Nebojme se dát dítěti najevo své emoce (naše emoční
psycholožka se zaměřením na vývoj dětí předškolního a
a verbální reakce by měly být spolu v souladu a jejich
mladšího školního věku. Věnuje se diagnostice a
intenzita by se měla stupňovat podle závažnosti
poradenství pro zdravé i sluchově postižené děti,
prohřešku)
diagnostice školní zralosti a rodinnému poradenství. Je
10. Pochvala je účinnější než trest
matkou čtyř dětí. Je mi ctí, že Ivu znám již několik let.
11. Logický důsledek je lepší než trest (když už
Milé povídání při kávě a čaji by asi nikdy neskončilo,
použijeme varování typu „když něco, tak...“,
kdyby se sama přednášející nedržela striktně tématu,
používejme jen taková, která můžeme splnit a která
takže další problémy s našimi malými byly „zatím“
jsou pro dítě srozumitelná)
12. Možnost výběru (nabídka výběru pomůže se vyhnout
přesunuty na „jinou kolej“ nebo lépe řečeno na další
zdánlivě nevyhnutelnému konfliktu)
přednášku.
Pro ty, které na přednášce nebyli, si dovolím citovat
13. Nedávejme možnost volby, pokud ji skutečně
několik nádherných rad pro ty z nás, kteří právě prožívají
nenabízíme (pokud něco po dítěti nekompromisně
nebo prožívat budou ono období vzdoru.
vyžadujeme,
1.
Nestaňme se nepřáteli (nedokazujme dítěti, že jsme
nezaměňujme situace, kdy dítěti dáváme vybrat a
silnější, výchova má jiný cíl než soupeření)
kdy ho upozorňujeme na přirozený důsledek jeho
Stanovme si minimum zásad a na nich trvejme (ani
jednání)
2.
3.
4.
5.
neptejme
se
ho
na
souhlas,
dítě, ani dospělý nemůže spokojeně žít v prostředí,
Taky se chytáte za hlavu? Ba ne, opravdu to jde. Není to
kde se na něj ze všech stran valí příkazy, zákazy a
záruka, že vzdor nepřijde, on přijde a je to dobře, je to tak
omezení)
správně a třeba nám shora uvedené rady mohou pomoci
Vytipujme si typicky krizové situace a pokusme se
se s tímto „strašákem“ vyrovnat. Knihu si můžete půjčit
jejich výskyt omezit
od některé z maminek, které na přednášce byly. Třeba se
Předem se s dítětem domluvme na průběhu rizikové
ji podaří sehnat i do knihovny.
situace (před samoobsluhou se např. domluvte, že
A věřte, že opravdu platí, že pohodoví rodiče mají
koupíte koláč, pak snadno předejte tomu, že dítě
pohodové děti. Tudíž: Buďme v pohodě :-)
bude chtít sušenku – jdete přece pro koláč :-)
Snad jen ještě dodat, že knihu vydalo nakladatelství
Upozorňujme dítě předem na situace, které hůře
Portál v roce 2009.
zvládá (častý problém, když potřebujeme odejít a
Jana Pelechová
dítě odmítá, protože si chce hrát, upozorněte ho tedy
8
MOUDROSTI:
SMĚS MOUDROSTÍ
Často bychom se styděli za své nejušlechtilejší skutky, kdyby bylo vidět pohnutky.
Člověk opravdu chytrý umí svou chytrost skrývat. Francois de la Rochefoucauld
Vzdálenost od slov k činům závisí na množství slov. Patricie Holečková
Otcovo sebeovládání je pro děti nejlepším poučením. Demokritos
Cenzura je vždy rodnou cestou každé diktatury. N.N.
Hloupé je neumět se udržet a dávat rady jiným. Phaedrus
Pramen všech zmatků u nás je strach jedněch a hloupost ostatních. František Vymazal
Ti nejskvělejší lidé jsou ti nejskromnější. To jenom hlupáci potřebují o sobě mluvit, aby sami
ve svých očích vyrostli. Ota Pavel
Nepřítel bdí? Alespoň se nevyspí. Tomáš Janovic
Nevědomost je matkou domýšlivé zpupnosti. Latinské přísloví
Horlivost není dobrým rádcem ani lidem docela chytrým. Eva Kantůrková
Nikdo nemůže být odborníkem, aniž při tom nebyl v pravém slova smyslu idiotem. G.B.Shaw
Řečník má vyčerpat téma, nikoliv posluchače. Winston Churchill
Řeč byla dána člověku, aby zakryl své myšlenky. Charles Maurice Talleyrand-Périgord
Rozumní lidé se učí proto, aby něco znali, malicherní proto, aby jiní znali je. Orientální přísloví
Nejkratší cesta k popularitě - stát se odstrašujícím příkladem. Gabriel Laub
http://citaty.kukulich.cz/temata/zivot
KOUTEK HER NEJEN PRO DĚTI:
DOBA KAMENNÁ
Vážení milovníci her, ať už jste děti nebo dospělí, rozhodně je právě pro Vás určena
moderní desková hra Doba kamenná. Je to opravdová lahůdka, která Vás zavede do světa
dob již dávno minulých, kdy lidé žili v chatrných chýších a muži si potravu i ženy
obstarávali zejména pomocí rozměrného kyje ☺ Herní plán věrohodně graficky znázorňuje
životy našich předků – najdete zde chýši, u které se pěstuje obilí, přístřešek na „výrobu“
dětí i nástrojů. Vašim úkolem je nasbírat suroviny a pomocí těch dále rozvíjet pravěký
primitivní obchod, svou fiktivní rodinu i jídelníček. Chvíli Vám bude trvat, než proniknete do spletité sítě
pravidel a všemožných karet, ale právě ty dělají hru zajímavou. Podstatné je, že i když hra skončí, není jisté,
kdo vlastně vyhrál. To se zjistí až při celkovém sčítání bodů. Mnohdy můžete vy samy být svým výkonem
mile překvapeni! Každého musí zákonitě nadchnout kožená nádoba na házení kostkami, kůže pravého
mamuta, cca. 9000 let př.n.l. Co je velikým plusem – hra obsahuje dřevěné figurky a karty z velmi kvalitního
tvrdého materiálu, takže pokud s ní budete slušně zacházet, je prakticky nezničitelná. Takže když si spočítáte,
že za ni dáte zhruba 900 Kč a můžete ji hrát celý život (a garantuji, že Vás opravdu neomrzí), je to docela
dobrá investice! Pokud byste měli zájem si jakoukoli hru, kterou jsme v Malenických zpravodajích až do této
doby popisovaly, zkusit zahrát, rozhodně se ozvěte na můj email uvedený na titulní stránce. Jistě by Vám to pomohlo
rozhodnout se, zda byste do tohoto druhu zábavy chtěli
investovat či ne. V Malenicích nikdy nebylo o zábavu nouze,
ale proč nezkusit něco jiného – a navíc – ne vždy se člověku
chce vytahovat pořád paty z domova. Doba kamenná je
ideální pro teplé, letní večery s přáteli a láhví vínka (pro děti
samozřejmě vody). Sláva vítězům, čest poraženým a někdy
snad v době kamenné na shledanou, Eliška Houzimová
foto převzato z: www.hrajeme.cz
To je ona! Unikát pro
každého správného sběratele
☺
9
Máte doma také svůj koutek her? Pokud ano, napište mi, které hry hrajete a jakou s nimi máte zkušenost.
Slibuji, že bez Vašeho souhlasu nic neotisknu (možná něco jo) – ne vážně nic, Vaše autorská práva jsou
mi svatá ☺ Jen bych ráda věděla, zda by v Malenicích měla šanci akce „hromadného hraní deskových
her“, zda by někdo přišel, zda byste třeba právě Vy měli zájem. Dejte vědět, ať jsme taky světoví ☺
CO SE DĚLO V MALENICÍCH PODRUHÉ:
MYSLIVCI
Jedno pěkné sobotní dopoledne
se konal „Den dětí s myslivci“.
Sraz byl u ZŠ, odtud nás
připravená auta dovezla na
„RANČ
M“.
Nejdříve
jsme
vyslechli přednášku o lesní
zvěři, zaujalo nás čtení otázek
se správnými odpověďmi, které
jsme si měli zapamatovat, a
později napsat v kvízu. Všichni
dávali pozor, v kvízu se to
vyplatilo. Následovala ukázka
zbraní. Myslivci nám předali své
vědomosti o vábení zvěře. Bylo
to tak skvělé, že přivábili celé stádo krav. Každý rok myslivci donesou
nějaké živé zvíře. Tentokrát dravce s poraněným křídlem a loveckého
jezevčíka. Další úkoly nás v
mysli zavedly do hloubi lesa.
Poznávali jsme stopy, stříleli z
brokovnice,
kulovnice
i
vzduchovky. Komu vyhládlo,
dostal od pana šéfkuchaře
Frnocha výborné plátky masa a
špíz. Limonáda tekla proudem.
Každý, kdo soutěžil, dostal
spoustu pěkných i chutných
cen. Všichni si toto dopoledne
moc užili. Moc děkuji všem, co
den připravili. Těším se na další
rok.
Anička Mrázová
MOŽNÁ JSTE TO ANI NEZAZNAMENALI, ALE V MALENICÍCH JIŽ DLOUHOU DOBU PROBÍHAJÍ
PROBÍHA JÍ TICHÉ
PŘÍPRAVY NA HODNĚ
HODN HLUČNOU A VESELOU
STAROČESKO U KO NOPICKOU,
KTERÁ se bude konat 28.8.2010.
28.8.2010. ROZHODNĚ
ROZHODN SI TENTO TRADIČN
TRADI NĚ NETRADIČNÍ
NETRADI NÍ ZÁŽITEK
NENECHTE UJÍT. PODROBNOSTI BUDOU UPŘESN
UP ESNĚNY
ESN NY NA PLAKÁTECH.
PLAKÁTECH
10
CO SE DĚLO V MALENICÍCH PODRUHÉ:
MALENICE OČIMA DĚTÍ
Na začátku byl nápad. Ale jak
už to s nápady bývá, buď
zapadnou a nebo se
na ně nabalí další a
další nápady a
hlavně se najdou
lidičky, kteří nápad
přijmou a pustí se
do jeho realizace.
Jsem moc ráda a
děkuji, že tenhle
nápad nezapadl :-)
Ač se zpočátku
zdálo, že se vše
nedá
stihnout,
ukázalo se, že opak
je pravdou. První
setkání
dětí
a
maminek, které mělo celou
akci
odstartovat,
přesvědčilo, že v tom nejsme
sami. Sešlo se
hodně dětí s
fotoaparáty
či
bez nich a vydali
jsme
se
na
procházku
Malenicemi.
Většinou nudná
záležitost
pro
děti, procházka,
se změnila v lov za
fotografiemi. „...
ještě chci vyfotit
kovárnu, já bych
chtěla
vyfotit
kapličku...“
a
podobné výkřiky
se ozývaly během procházky,
a tak se cvakalo, fotilo a všem
nám bylo moc hezky. Nafocené
obrázky se vytiskly (díky
mému muži) a pak už si jen
vybrat předlohu pro svůj
obrázek a malovat. Celkem
jsme se sešli s dětmi na třech
malovacích setkáních. Někteří
malovali doma, někteří donesli
obrázky až úplně na konci
termínu. Zbývalo jen zapůjčit
stojany, vše připravit a věřit
tomu, že celý nápad nezkazí
počasí. Vše se přes malé, ale
překonatelné
překážky,
podařilo, a tak v sobotu 26.
června odpoledne mohl pan
starosta odstartovat první
výstavu „Malenice očima
nejen dětí“. Počasí se vydařilo
a nezklamalo. I když na
samotném zahájení moc lidí
nebylo, během odpoledne a
večera přicházeli další a další
a dokonce členové Kühnova
smíšeného sboru se zastavili
11
na výstavě před nebo po svém
vystoupení v malenickém
kostele.
Výstava
zmizela okolo osmé
hodiny večerní a byla
přemístěna na obecní
úřad. Tam bude k
vidění necelý měsíc.
Pak obrázky poputují
do knihovny, budou
naskenovány a ze
všech obrázků by
měla vzniknout naše
společná kniha. Tam
každý, kdo maloval,
najde svůj obrázek.
Památka?
Vzpomínka?
Vzkaz
příštím generacím? Možná,
nebo třeba jen radost, že
jsme si tím malováním udělali
radost hlavně sami
sobě.
A
také
vědomí a radost z
toho,
že
v
Malenicích
je
opravdu co fotit.
Děkuji Ditě, která
do toho se mnou
šla
hned
od
začátku.
Děkuji
Hance S., která
pomohla moc a moc
a
děkuji
všem
maminkám, které
překonaly strach z
neúspěchu a našly
si na malování čas.
Děkuji dětem, které nám svou
odezvou dodávaly sílu a chuť
vše dotáhnout až do konce.
Děkuji panu starostovi za
podporu a jeho dceři za
bleskové zařízení stojanů.
Pokud jste se na výstavě
zastavili, děkujeme i vám a
vězte, že příští rok celou akci
zopakujeme.
Jana Pelechová
MALENICE ČTOU DĚTEM:
OLGA ČERNÁ – POKLAD STARÉHO BROUKA
ilustrace: Alžběta Skálová; vydalo nakladatelství Baobab 2007
O čem vlastně kniha je? O jedné malé
Konečně mi do
holčičce, která musí trávit prázdniny u
ruky
přišla
tety a ze začátku se strašně nudí, protože
kniha
ze
není schopna se sama zabavit. Kolik
současné
takových dětí bychom dnes našli! I
dětské
z tohoto hlediska se mi zdá být toto
literatury,
o
vyprávění
pro
čtenáře
obrovským
které
mohu
přínosem, je to tak trochu návod pro děti,
říct
jen
to
jak si hrát, a že přítelem člověka nemusí
nejlepší
a
být zase jen člověk, a že s trochou fantazie
mohu ji vřele
se dá zažít spousta dobrodružství. Teta se
doporučit všem malým i velkým čtenářům.
Julince nemá čas věnovat, protože se musí
Podle názvu by člověk čekal nezáživné a
starat o statek a o zahrádku. Jednou jdou
již stokrát ohrané vyprávění ze zvířecího
spolu na borůvky a tam Julinka poznává
světa o jakémsi brouku, který je starý a
starého brouka, který jí věnuje část svého
ošklivý a má nějaký poklad, no koho dnes
pokladu za to, že mu postavila domeček.
takové téma zajímá... Alespoň já jsem ke
Dá jí kouzelný kámen, který to umí
knize
přistupovala
s takovýmto
zařídit, aby se v životě člověka „začaly dít
předsudkem a očekáváním nějaké neblahé
věci.“ Jednotlivé kapitoly jsou nazvány
katastrofy, která se u mě bohužel již
prostě: Borůvky, Mravenec, Pavouk,
několikrát při četbě dětské literatury
Housenka, Ještěrka, Můra, Blecha, podle
naplnila. Ovšem tato kniha mne pohladila
toho, s kým se Julča setkává. První a
po duši a dokázala mi, že není radno
poslední kapitola tvoří tak trochu
odsuzovat dětskou literaturu dle vzhledu.
rámcovou kompozici, protože se obě nějak
I sama obálka knihy je nezajímavá, oko
vymykají. Borůvky nejsou zvíře stejně
dítěte nikterak nepotěší krom toho, že je
jako – světě, div se – Blecha. Je to totiž
vyrobena v semišovém provedení, které je
malá holčička, která uzavírá celé
pěkné na omak. Je to zkrátka prostá a
vyprávění. Julča si nakonec najde
jednoduchá obálka stejně tak jako je
člověčího přítele. To ale neznamená, že
prostý a jednoduchý i příběh malé Julči.
zavrhne své zvířecí kamarády. Seznámí je
Dítě nemá nejmenší problémy s jazykem,
s Blechou a tráví čas dohromady.
který je v knize použit, a autorku je třeba
Kamínek od brouka je symbolicky umístěn
vynést do nebe za to, že dokázala napsat
do hráze, kterou Blecha staví v momentě,
přímou řeč malé holčičky, její tety i všech
kdy se poprvé setkává s Julčou. Od této
zvířátek přirozeně a vtipně. Jako příklad
chvíle již ho není potřeba – Julča si to již
uvedu přímou řeč brouka, vůbec prvního
umí zařídit sama, aby se o prázdninách
přítele, kterého Julča v lese poznává.
nenudila. A má k tomu spoustu kamarádů!
„Trpaslíci tu žádný nejsou,“ řekl brouk
s jistotou. „Vodstěhovali se už dávno dolu
Nakonec ještě pár slov k ilustracím. Jsou
po potoce (...) Tady nejni pořádně s kym
docela příjemné, ačkoli nikterak hezké
promluvit, dyť to sama vidíš.“ Krátký
(Zmatlíková to holt není). Ovšem nabízejí
příklad postačí, abych ukázala hlavní
zpestření v knize a mnohdy vnášejí
znaky. Přímá řeč si nevnucuje násilnou a
originální nápady, jako např. mravenčí
nepřirozenou spisovnou formu, ale naopak
stopy na stránce či cestičky udělané na
čerpá zcela ze zdrojů obecné češtiny. Tím
dvoulistu
s obsahem
(spojují
název
je i pěkně oddělena od ostatního
kapitoly a číslo strany). Bezesporu kniha,
vyprávění, které celé probíhá v Er-formě.
která zahřeje u srdce a bude se po ní
Eliška Houzimová
krásně spát...
12
ZPRÁVY ZE SOUSEDSTVÍ ANEB KAM VYRAZIT ZA KULTUROU:
NAHOŘANY – HOSPODA POD KAPLIČKOU
VOLYNĚ – KULTURNÍ PROGRAM
KI NO
Sobota 28.srpna od 15.00
7. MALÁ LETNÍ SLAVNOST
út. 13.7. 20 hod
čt. 15.7 20 hod
út. 20.7. 20 hod
čt. 22.7. 20 hod
út. 27.7. 20 hod
čt. 29.7. 20 hod
NEOČEKÁVANÝ DÝCHÁNEK
Kapela Neočekávaný dýchánek je obecně brána jako vlajková loď
muzikantské komunity inspirované především hudbou z Balkánu a
Blízkého východu. Fascinace oblastními tanečními orchestry druhé
poloviny dvacátého století, dávnější kramářskou písní, českou
venkovskou dechovkou, elektrizujícími kytarovými riffy rockerů, ale i
ruskou dumkou, balkánsky plnokrevným třasákem, židovskou
muzikou a nespočtem dalších podnětů startuje rytmický motor
Neočekávaného dýchánku na plné obrátky. Jeho hudba připomíná
elegantní automobil s retro designem a úžasně pronikavou
houkačkou – Zuzanou Hanzlovou.Každý, byť jen průměrně
temperamentní člověk, nevydrží při poslechu jejich hudby sedět v
klidu. Muzika je to natolik strhující, dynamická a energická, že nutí k
tanci. www.neocekavanydychanek.cz
KOUPALIŠTĚ
so 17.7. 14 hodin
Z POHÁDKY DO POHÁDKY
dětské soutěžní odpoledne na plovárně o sladké ceny v
duchu pohádkového království, možná přijede i král.....
20 hodin BENÁTSKÁ NOC
večer plný pohody , dobré nálady a někdy až „ulítlé“
zábavy. Opět VOLYŇSKÝ PLACÁK.....a jiné soutěže
st. 28.7. POHÁDKOVÉ ODPOLEDNE S BOĎI
JAROMĚŘ
16,00 hod.
DVA V JEDNOM
Perníková chaloupka
Klasická pohádka v poněkud modernější úpravě. Malé
ponaučení o tom, že když v lese potkáme důchodkyni,
nemusí být vždy hodná.
Červená Karkulka
Opět klasická pohádka, přepracovaná podle nás. Ovšem
to hlavní - že si máme dávat pozor, s kým že to vlastně
mluvíme - to zůstává.
19 hodin
FAUST
úprava Roman Bedřich Bauer
Hra, nastudovaná u příležitosti výročí vzniku republiky.
Klasika v naší úpravě. A protože je hodně, ale hodně
stará - je v černobílém provedení.
31.7.
Veterán sraz
-akce pořádaná ve spolupráci se
strakonickým veterán car clubem si během
minulých dvou ročníků získala mnoho
spokojených návštěvníků s celé české
republiky. Doufáme že i letos uvidíme velké
množství naleštěných strojů předválečné a
poválečně motoristické éry.
DVA
Manželé Barbora (zpěv, saxofon, klarinet, melodica, pianko,
monchichi) a Jan (kytara, zpěv, kuchyňský beatbox, smyčky)
Kratochvílovi jsou jedinými členy hudební skupiny Dva, která
rozhodně patří k nejvýraznějším objevům na české alternativní
scéně. Svojí hudbu charakterizují jako „non-exist nations folklore“,
ale také se o nich dá mluvit jako o postmoderním kabaretu,
elektronickém minimalismu, bleším cirkusu, kuchyňském beatboxu
či freak folku. Jejich album Fonók, na kterém se podílel vyhledávaný
berlínský producent Jayrope, se podobá všemu a ničemu, co jste
kdy slyšeli. Texty písní obsahují slova neexistujích legendárních
kapel v neexistujících světových jazycích posbíraných na cestách
Kratochvílovic kuchyní a podkrovím. Dva vám dokáží, že je možné
smíchat folk, tango, beatbox nebo disco v jeden nezapomenutelný
celek. www.2dva.cz
THE TOWER OF DUDES (CAN/USA/UK)
The Tower of Dudes je mezinárodní kapela založená v Praze, která
se pohybuje na pomezí divokého punku a šílenství. Jejich energický
jevištní projev s výrazným akordeonem je hra s ohněm. Z jejich
živých vystoupení čiší závislost na tanci a zpěvu. Široký nástrojový
rozsah (akordeon, mandolína, banjo, melodika, zvonkohra a další
hudební náčiní) je vyčleňuje z obvyklého standardu punku a rocku.
Chytlavé rytmy, pulsující basové linky a bušící beaty je vzdalují do
nedohledna od folkových a country kapel. Cynické, až mnohdy
humorné, texty The Tower of Dudes chytí za srdce i nejzanícenější
jazzové snoby. Tahle kapela vám roztančí nohy, i kdybyste je měly
dřevěné. www.tod.cz
ZRNÍ
NA DVOREČKU
pá. 23.7.20 hodin JANIS JOPLIN REVIVAL
Původní profesí zootechnička Táňa našla mezi svým
životem a dráho Janis Joplin řadu styčných bodů. V
šatně nenápadná blondýnka, pod barevnými světly si
však podoby s hvězdou Janis nejde nevšimnout...
V případě nepříznivého počasí se koncert uskuteční na
malém sále Na Nové.
Kladenská kapela Zrní má za sebou, díky svému osobitému stylu, již
několik významných úspěchů v různých hudebních soutěžích .
Jejich hudba je dynamická, barevná, plná emocí, od polohy téměř
meditativní až k burácejícímu řevu. Při tvorbě písní si hrají s každým
tónem, s rytmy a zvuky. Na hraní je baví, že nemusí dodržovat
klasické postupy, tak se v jejich skladbách, kromě klasického
nástrojového obsazení, objeví i lžíce nebo hrnek. V jejich písních, ve
kterých jsou cítit vlivy např. Radiohed nebo i Václava Koubka, je
patrná touha dopátrat se vlastních kořenů, stejně jako snaha
reflektovat současnou dobu. Zrní je kapela, kterou nepotkáte každý
den. www.zrni.cz
BYL PES
Černí koně pražských šramlbandů v čele s
charismatickým zpěvákem, kytaristou a autorem písní Tomášem
Zikou. Jeho naléhavý rozervaný zpěv vypráví příběhy psanců
stíhaných zákonem, osamělých duší a útěcích před všednostmi.
Kořeny kapely sahají až do roku 1996 a ještě donedávna vytupovala
pod názvem Monty Pičusův létající pes. V jejich hudbě se snoubí
prvky folkrocku, hospodského šramlu i worldmusic. Kapela
momentálně vystupuje ve čtyřčlenné sestavě s občasnými hosty
(banjo, akordeon). www.bylpes.cz
DOKTOR OD JEZERA HROCHŮ
TŘI SEZÓNY V PEKLE
FILM NA PŘÁNÍ
DOBŘE PLACENÁ PROCHÁZKA
2 BOBULE
ŽENY V POKUŠENÍ
NAVŠTIVTE TAKÉ MUZEUM!
www.muzeum-volyne.cz
!!! NÁŠ TYP !!!
30.července 19:00
PAUL BATTO & ONDŘEJ KŘÍŽ
Špičkový swingový a bluesový zpěvák, skladatel a
kytarista doprovázený pozoruhodným pianistou
Ondřejem Křížem.
13
NAŠI MAZLÍČCI:
DALMATIN
Třetí plemeno, které se vám právě chystám představit, znají
zcela určitě i malé děti, a to z pohádkového filmu „101
dalmatinů“. Dalmatin pochází z Chorvatska, dorůstá výšky
56 až 61 cm, váha se pohybuje v rozmezí 23 až 25 kg.
Základní barva srsti je čistě bílá, typické flíčky mívají
černou nebo hnědou barvu. Znaky jsou ostře ohraničené o
velikosti v průměru 2 až 3 cm. Pes je jimi posetý po celém
těle, na končetinách
nejsou tak velké.
Velkou zajímavostí je,
že štěňata se rodí bílá
a flíčky se vybarvují až
časem. Srst je krátká,
tvrdá, hustá, lesklá a
na dotek hladká. Nos a
oči jsou hnědě
zbarvené u hnědého a
černě u černého pejska. Dalmatin dostal jméno podle své
domoviny - Dalmácie. V 18. a 19. století se používal velmi
často jako doprovod nejrůznějších povozů (šlechtických
kočárů, obchodníků, poštovních, hasičských vozů), klusal
vedle nich, případně běžel před nimi a jeho úkolem bylo
odstrašovat lupiče. Díky své velké vytrvalosti dokázal
uběhnout i mnoho kilometrů. Výchova tohoto flekatého
fešáka není až tak jednoduchá, ačkoliv dalmatin se učí rád.
Dokáže být totiž i tvrdohlavý. Pokud po něm žádáte něco,
do čeho se mu nechce, jako by náhle „ohluchnul“…
Naštěstí existuje něco, na co se vždycky nechá přemluvit, je
moc rád odměňován pamlskem. Tvrdá výchova u
dalmatina napáchá více škody než užitku, přílišná
tolerance, ale také není to pravé. Platí známé přísloví „zlatá
střední cesta“. Dalmatin miluje pohyb, nemusí však
uběhnout spoustu kilometrů, aby byl spokojený. Rád běhá
vedle kola, nevadí mu voda, volnost na louce je pro něj
ideální. V dnešní době je dalmatin často rodinným psem a
rád si užívá lidskou společnost. Je velmi přítulný a zvědavý.
Děje-li se něco kolem,
hned dá svým pánům
vědět. Není ale
hlídačem v pravém
slova smyslu, protože
agrese je mu cizí.
Díky tomu se dobře
snáší s dětmi, jinými
psy i dalšími zvířaty.
Vyrůstá-li od malička
s kočkou, mohou se stát dobrými kamarády. Chování psa
k cizím lidem velmi závisí na konkrétní povaze, může být
ostražitý, ale i nevšímavý. Údržba srsti je u dalmatina
minimální. Nevýhodou tohoto plemena je však celoroční
línání, krátké bílé chlupy tak nacházíte doma i na oblečení.
Pozornost je třeba věnovat drápům, které se udržují krátké.
Tohoto krásného, sportovně založeného psa mohu
doporučit do každé sportovně založené rodiny. Rozhodně to
není žádný „gaučák“. ☺
Soňa Piklová
foto převzato z: http://www.hund.ch/rasse/dalmatiner.htm
SOKOL MALENICE:
Sokol Malenice zve všechny, co se
nebojí míče, na
2.TURNAJ NOHEJBAL TROJIC
v sobotu 10. července 2010
Kde: hřiště Malenice
Sobota
24. července 2010
LETNÍ FOTBALOVÝ
TURNAJ
Sobota
31. července 2010
V srpnu a září se budou konat
další tři turnaje:
TENIS ČTYŘHRA
TENIS DVOUHRA
3. TURNAJ NOHEJBAL TROJIC
Podrobnější info u p. Kotouse.
TURNAJ VOLEJBAL
DVOJIC
14
JIŽ UPLYNULO 65 LET OD OSVOBOZENÍ:
POKRAČOVÁNÍ DENÍKU OTY DUŠTÍRY
A teď začne vyprávět tvá máma.
Když táta odjel podruhé do
Březí, popadl mě strach. Budu tu
bez pomoci... a co když... A tak
když přišel mladý statkář, že prý
můžeme jet, když budeme dávat
znamení třikrát zakroužením
baterky, svolila jsem ochotně.
Karel, tvůj strýček, se oblékl, já
taky, vzali jsme kufřík a balíky
s peřinkami a nasedli dole ve
statku do kočáru. Bylo klidno a
my byli celkem v pohodě, padla
na nás sladká bezstarostnost.
Najednou se však ze tmy u
kočáru
vynořila
ohromná
postava a zavolala: “Stop!“
Teprve teď jsme si všimli
rozestavěných stanů a tanků na
louce, zvláště však ohromného,
silného Američana, oděného jen
tak podomácku, který mířil
velkou těžkou pistolí zrovna na
mne. Udělalo se mi zle a chvěla
jsem se na celém těle. Ale
pistolník byl náramně zdvořilý,
chvíli
poslouchal
Karlovo
vysvětlování, že jedeme do
nemocnice, pak poděkoval a
poslal nás klidně zpět. Trvalo to
Karlovi pěknou chvíli, než jej
přesvědčil, že skutečně musíme
do Volyně. A tak nás konečně
pustil a jeli jsme. Jenomže ne
daleko. Přejeli jsme most a
klusali si to návsí v Nišovicích,
když tu najednou: „Stop!“ Další
vojín s automatem na nás začal
docela nezdvořile křičet: „Go
back, go back!“ Náš kočí se
domníval, že má jet rychleji, a
tak pobídl koně. Američan
vztekle křikl, předběhl kočár,
chytil koně za uzdu a obrátil nás
pěkně čelem vzad. Ale tu jsem
se rozhodla, že se nedám, že
prostě zpátky nepojedu. Po delší
debatě rukama i tělem zavezl
nás Američan do Nišovic
k jakémusi domku. Zabouchal
tam na okno, načež se objevil po
chvíli
důstojník
s jedním
nišovským domorodcem. Začal
výslech
prostřednictvím
tlumočníka, který naše věty
pracně překládal do němčiny.
Bylo vyhráno! Spustili jsme na
důstojníka oba německy a
vyložili
mu
všechno.
A
mládenec – tlumočník potvrdil,
že jsme Češi. Důstojník se ještě
přesvědčil, že jedeme skutečně
do nemocnice a propustil nás
s tím, že se do Volyně
dostaneme již lehce, vždyť to
bylo už jen asi 1 km. Srdce mi
bušilo, když jsme sjížděli
nad
s posledního
kopečku
Volyní. Pod námi několik
desítek kroků začínala Volyně.
Byli jsme klidní. Tu najednou se
svezly s vysoké meze nad silnicí
dvě postavy s automaty a
postavily se proti povozu. Chtěli
na nás „papers“ – papíry. Jelikož
jsme jim moc nerozuměli,
neměli jsme se k činu. Kočí si
myslil, že bude nejlepší, když
ujede – pobídl koně. To však
strašně popudilo vojáky! Chytili
ho za límec, strhli z kozlíku,
jeden skočil stranou, chytil koně
za uzdu a jednou rukou na nás
mířil automatem. A druhý si
vyžádal doklady. Začalo zase
dlouhé a pracné vysvětlování a
dohadování. Klepala jsem se
strachy jako osika. Bála jsem se,
že vojáci ve zlosti zastřelí
Propustili
nás
kočího.
s poznámkou, že nás u hospody
ve Volyni čeká další prohlídka.
Bylo nám už všechno jedno. Jen
jsme nutili oči, aby se snažily
rozpoznat hranaté kopy po
polích a lukách podél silnice. A
když poznaly, že tyto temné
kopy jsou samé tanky, kam jen
15
oko pohlédlo, hrůzou jsme ani
nedýchali. Tak jsme vjeli na
kostrbaté volyňské dláždění. Bez
další prohlídky. Po obou
stranách silnice stály „jeepy“,
sanitky, těžká nákladní auta,
různá vozidla. Projížděli jsme
tichým městem. Nikde se nic
nehýbalo. Jen koně klepali
podkovami. Zahnuli jsme na
náměstí před hostinec. Kočí
s Karlem bušili do vrat. Pan
Uhlík však zřejmě myslil, že se
vrátili Němci, protože se nikde
nic nehýbalo, v domě bylo jako
po vymření. Kočí se tedy vydal
pěšky přeptat se do příští
hospody, kde by mohli s Karlem
přenocovat. Mezitím k nám ke
kočáru přišli dva vojáci. Zase
jsme jim dlouze vykládali, co a
jak. Bez dlouhého mluvení si
přinesli pušky, nasadili je pod
vrata, vypáčili – a my jsme
konečně vjeli do dvora. Ještě
dali kočímu i Karlovi cigarety –
první americké po té šestileté
bídě o tabák - a vykládali nám,
že jsou z Chicaga a že mají děti.
Nabízeli mi, že mne odvezou
sanitkou
do
nemocnice.
Nakonec mi popřáli zdraví a
kluka a my s Karlem jsme
putovali do nemocnice. Konečně
jsem byla v bezpečí! Ležela
jsem v měkounké posteli, Karel
spal vsedě u stolu, ale já nespala
a nespala. Nezvyklé nemocniční
prostředí, předchozí rozčilení,
bála jsem se, že někdo
v blízkosti umře, vzpomínala
jsem na Otu, jestli ho někde
nezastřelili. A minulo dlouhé,
dlouhé pondělí, minula další
noc, úterní dopoledne, a pak, 8.
května, v nesmírně veliký den,
kdy celý svět vítal vyhlášení
světového míru, jsi se narodila
Ty, Lenko.
V minulém čísle Malenického zpravodaje jste si
mohli přečíst vzpomínkový článek o našem tatínkovi
a dědečkovi, který popisoval, jak si on pamatuje
osvobození Volyně. Jelikož ho oslovujeme „taťko“ a
„dědo“, úplně jsme zapomněly uvést jeho jméno, což
bychom tímto chtěly napravit. Na obrázku vlevo tedy
můžete vidět Františka Drhu tak, jak ho před 65
lety namaloval americký voják Antonio
Richardson, když byl u Drhových doma se svým
kamarádem Lemonem Parsonem ubytován. Je to
opravdový poklad! (jak obrázek, tak ten, kdo je na
něm namalován).
Eliška a Jarka Houzimovy
OD VÁS PRO VÁS:
ZAMYŠLENÍ NAD VOLNĚ POBÍHAJÍCÍMI PSY
Většina lidí si k tomuto
nadpisu
nejspíš
řekne:
„Kdyby
se
dodržovaly
vyhlášky, žádný problém by
nebyl.“
Ve
městech
v dopravním
ruchu
si
opravdu nemůžeme dovolit,
aby se náš psík křižoval
s trolejbusy. Ale na vesnici se
přece nemůže nic stát. Omyl.
Ano, ti vesničtí “voražení“
voříšci
doopravdy
umí
chodit po straně a lidí si
nevšímají. Napadlo vás ale
někdy, že někdo může udělat
něco jim?
Vynecháme možnost krádeže
psa. Dílem proto, že na
vesnicích
obyčejně
nechováme psí šampiony,
dílem proto, že kriminalita
na vesnicích je výrazně nižší
než v metropolích. Jenže
proti samotnému psovi může
jít, byt‘ na vodítku, pes
výrazně mohutnější. Pak
velkému psovi nic (ani
páníček) nezabrání pokousat
menšího, když mu vleze až
pod čumák. Nehledě na to,
že nikdy nevíme, co našeho
mazlíka vyleká a on skočí
pod kola, i když je to proti
jeho zvyklostem. Taky se
může zatoulat, ani nebude
vědět jak. Pak je tu další druh
samostatných psů. To jsou ti,
kteří mají pána kilometr za
sebou a jeho vyřvávání
trpělivě ignorují. Pokud se
něco semele, majitel to nemá
šanci ovlivnit.
Toto jsou ovšem problémy
nás, kteří máme psy upřímně
rádi. Každého smrtelníka
však naštve, šlápne-li do
psího exkrementu. Většinu
lidí rozčiluje už jen pohled
na zaneřáděné chodníky a
parčíky. No jo, ale které
hovínko
zůstane
ležet?
Samotný pejsek přeci nenosí
na zádech lopatičku a nesbírá
po sobě. To se slušným
páníčkem se můžeme dočkat
alespoň toho, že exkrement
16
neleží uprostřed chodníku.
Každý pejskař ale řekne, že
na vsi nejsou žádné koše a
nést ten poklad v pytlíku až
bůhvíkam by se asi málo
komu chtělo. Je to jako
začarovaný kruh.
Domnívám se, že každému
chovateli se stane, že pejsek
je někdy neposlušný a uteče.
Avšak setkala jsem se s lidmi,
kteří
svého
svěřence
VYPUSTÍ, aby se vyvenčil
sám. Důvody, proč to tak
dělají, jsou mi neznámé, ale
předpokládám, že hlavním
důvodem
bude
lenost.
Shrneme-li
to:
Pokud
nechcete chodit v h...,
sbírejte psí „ pozůstatky“ a
než byste ho pouštěli,
vyjděte si s ním na pěknou
procházku, která prospěje
vám i pejskovi a prostředí
kolem nás bude čistější.
Adéla Hronková
NA PŘÁNÍ:
JAK SPRÁVNĚ TŘÍDIT ODPAD:
Pokud jste již zahlédli dataci článku otištěného na této stránce, možná si říkáte, že jde o pouhý překlep
(kterým se takřka nikdy nelze zcela vyhnout) a že jsme místo roku 2010 napsali rok 2004. Tak tomu
ovšem v tomto případě není. Tento článek vyšel již v Malenickém zpravodaji v roce 2004, ale na žádost
paní Lenky Lazarové jej otiskujeme znovu. Stejně jako jí i nám přijde důležité, abychom se lépe
starali o životní prostředí kolem nás. Lépe než paní Lazarová to slovy vyjádřit nedovedu, a proto budu
citovat část z jejího dopisu: „Až příliš často je ve vzduchu cítit typický zápach a když nefouká vítr, všichni
se pěkně nadýchají. Malenické krásné údolí má v tomto případě dost nešťastnou polohu. A pokud
připočteme chemicky ošetřenou vodu, kterou pijeme, ze které vaříme, ve které se koupeme, vše dohromady
může ovlivnit naše zdraví. I to, co dýcháme, se časem projeví, i když třeba ne hned. Něco nemůžeme
změnit, něco ano.“
Do kontejneru na plasty patří
PET láhve a jiné plastové láhve a nádoby,
plastové kelímky od mléčných výrobků a
pokrmových tuků, plastové kbelíky, přepravky,
nářadí a hračky (zbavené kovových součástí),
plastové tašky, sáčky, folie apod., polystyren
Plastové obaly vhodné ke tříděnému sběru bývají
obvykle pod trojúhelníčkem ze šipek označeny
následujícími značkami: PET 1; HDPE 2; LDPE 4; PP
5; PS 6.
Objemný plastový odpad (PET láhve, přepravky, větší
kusy polystyrenu apod.) vždy smačkejte (sešlapte)
tak, aby v kontejneru zabral co nejméně místa!!!
Šetříte tím náklady za odvoz!
Do tříděných plastů nepatří: podlahové krytiny,
plastové trubky, plastové láhve od motorových olejů
(kontejner na ně bývá u čerpacích stanic) a jiné
nebezpečné chemie, kombinované obaly „plast/kov“
od léků, potravin apod.
Do kontejneru na papír patří
Noviny, časopisy, reklamní letáky, krabice,
lepenka vlnitá i hladká, karton (u krabic a velkých
kartonů zredukujte jejich objem – složte je tak,
aby v kontejneru zabraly co nejméně místa!),
kancelářský papír, sešity.
Papírové obaly mívají označení PAP 20; 21; 22.
Mezi tříděný papír nepatří: mokrý, mastný nebo
nečistý papír, kombinované obaly s vyšším podílem
nepapírové složky, dehtový papír apod.
Do kontejneru na sklo patří:
Skleněné láhve a nádoby (láhve, zavařovací
sklenice, skleněné poháry, skleněné obaly od
kosmetiky a potravních doplňků apod.)
Tabulové sklo
Mezi tříděné sklo nepatří: porcelán, keramika,
autoskla, drátěné sklo.
Jak třídit hlavní druhy odpadů dává následující
přehled:
Nebezpečné odpady – nepatří do popelnic a
tříděného odpadu (plast, papír, sklo); jsou odváženy
v předem oznámených termínech
Čistící prostředky na toalety a sanitární keramiku,
leštěnky na nábytek, prací a bělící prostředky,
chemikálie na provoz a údržbu bazénů.
Prostředky pro provoz automobilů aj. technikymotorové oleje a obaly od nich, autofiltry, brzdové
a převodové kapaliny, nemrznoucí směsi,
autokosmetika, autobaterie.
Zahradnické domácí a zemědělské chemikálie –
prostředky na hubení hmyzu, plevelů, proti
houbovým chorobám (hnilobám plísním aj.),
deratizační přípravky, mořidla, repelenty (sem
patří i spreje proti hmyzu, tablety proti molům,
jedy na myši apod.)
Zbytky léků a kontaminovaný obvazový materiál –
mezi zbytky léků mohou být i velmi nebezpečné
látky (ve vyšších dávkách nebo při nevhodném
použití jsou mnohé léky nebezpečnými jedy) –
zbytky léků odebírají bezplatně lékárny. Použitý
znečistěný obvazový materiál apod. může být
zdrojem šíření infekce. Velmi nebezpečným
odpadem jsou také rtuťové teploměry či jiné
pomůcky a přístroje obsahující rtuť.
Dílenské chemikálie a odpady – lepidla, tmely,
barvy, laky, ředidla, odstraňovače barev,
fotochemie, ale i znečistěné obaly (plechovky) od
těchto
prostředků,
zbytky
natřených,
impregnovaných a lepených materiálů.
Elektrická a elektronická zařízení – zářivky,
výbojky, mrazáky, chladničky (obsahují plyny
narušující ozonovou vrstvu planety Země a
přispívají ke klimatickým změnám (obrazovky,
monitory apod., dále akumulátory, baterie
nejrůznějších typů (monočlánky, „knoflíkové
baterie“)
V Malenicích 7. 3. 2004, V. Zatloukal
17
CO BY NEMĚLO OBČANOVU BYSTRÉMU OKU UNIKNOUT:
U S N E S E N Í
Zastupitelstva obce MALENICE
ze dne 22. března 2010
S C H V A L U J E :
SDH MALENICE SRDEČNĚ ZVE
VŠECHNY OBČANY MALENIC NA
KAŽDOROČNĚ KONANOU SOUTĚŽ
„O POHÁR STAROSTY
OBCE MALENICE“,
1) Ověřovatele zápisu – Josef Frk, Jana Svítivá.
2) Návrhovou komisi - Miroslav Kotous a Jan Houzim.
3) Dodatek č. 1 Smlouvy o nájmu nebytových prostor
v č.
p.
102
s Charitou
s příslušenstvím
Tento
pronájem
Malenice.
bude zaměněna
je
bezplatný.
za
Místnost
č.
místnost č.
Nájemné
zůstává
6
3.
i
nadále uzavřeno od 1. 4. 2009 na dobu neurčitou.
4) Dodatek č. 1 Smlouvy o nájmu nebytových prostor
KTERÁ SE BUDE OPĚT KONAT
V LUKÁCH SMĚR LČOVICE
(U JANKŮ KOUTA).
POKUD CHCETE VIDĚT VELKÉ
ČINY A POHLEDNÉ MUŽE A ŽENY
V UNIFORMÁCH, PŘIJĎTE
7.8.2010 ve 13:00.
v č. p. 102 s o. s. CHANCE IN NATURE – LAG. Místnost
č.
3
s příslušenstvím
bude
zaměněna
za
místnost
v přízemí č. 6. Nájemné zůstává i nadále uzavřeno od 1. 4. 2009 do 30. 3. 2012.
5) Smlouvu o smlouvě budoucí kupní. Obec Malenice jako budoucí prodávající a jako budoucí
kupující EIBG EU AIRPORTS, s. r. o, se sídlem 386 01 Strakonice I., Žižkova 312, IČO:
28300751, zastoupená Ing. Jiřím Treybalem, jednatelem společnosti. Předmětem Smlouvy o
smlouvě budoucí kupní jsou poz. parc. č. 1069/1 KN a poz. parc. PK č. 1069/1, 1069/2,
1113, 1116, 1134, 1140, 1141, 1149 v k. ú. Malenice. Cena 350,- Kč/m2. Vzájemně dohodnutá
kupní cena je ve výši 19.152.350,- Kč. Při podpisu smlouvy bude na účet obce Malenice
připsána záloha ve výši 5 mil. Kč. Do 15. 5. 2010 musí být tato smlouva podepsána.
Maximální
termín
stavebního
povolení
je
do
12/2012,
do
12/2016
je
nutná
kolaudační
rozhodnutí.
6) Návrh změny č. 2 Územního plánu Malenice.
7) Návrh společných zařízení i s dodatkem č. 1 těchto zařízení při pozemkových úpravách
v k. ú. Malenice.
8) Záměr obce odprodat poz. parc. KN č. 303/2 o výměře 438 m2. Cena pozemku 50,- Kč/m2.
Tento záměr bude vyvěšen na místě k tomu určeném.
9) Žádost o poskytnutí dotace Jihočeského kraje na rok 2010 s názvem „Rekonstrukce podlah
v hasičské zbrojnici v Malenicích“. Celkové náklady na realizaci projektu činí cca 254
tis. Kč. Požadovaná dotace je 70 %, tj. 178 tis. Kč. Finanční zdroje zajištěné obcí
Malenice jsou ve výši cca 77 tis. Kč.
10) Vypracování a předložení žádosti na OPŽP na změnu vytápění na tepelné čerpadlo a
zateplení stropů objektu fary.
11) Vypracování a předložení žádosti na OPŽP na změnu vytápění na tepelné čerpadlo a
zateplení objektu KD.
12) Výjimku z minimálního počtu žáků v ZŠ pro školní rok 2010/2011.
13) Výjimku z maximálního počtu žáků v MŠ pro školní rok 2010/2011
U K L Á D Á :
Zajistit návrhy znaku a vlajky obce Malenice od dalších heraldiků a jejich následné
zveřejnění v nejbližším vydání Malenického zpravodaje.
Když v 17. století začaly vycházet první noviny, trvalo to i rok, než se dostaly mezi lidi na vsi, kteří
pak s nadšením hltali 12 měsíců staré zprávy, jako by to byly nejžhavější novinky. Vidíte, jaké máte
ve 21.století štěstí – zprávy pro Vás jsou jen čtyři měsíce staré ☺ ☺ ☺
18

Podobné dokumenty

MZ květen - červen 2010

MZ květen - červen 2010  Malenice čtou dětem

Více

jaro - EnergyVet

jaro - EnergyVet druhou stranu je to pořád člověk s potřebou citového života, kterou si kompenzuje na malých zvířatech. A pak to možná přechází do zmiňovaného nepřirozeného stavu. Zvířeti se ubírá přirozenosti a vz...

Více

ve formátu PDF

ve formátu PDF Plonks, Vehykl, Plastic Bunzel Singers), které nejspíš nikdo neslyšel, ale všichni o nich mluvili.. 27.–28. července – „Bude-li dobré počasí, je možné očekávat v pátek či v sobotu večer táborák pod...

Více

AKTUALITY - Obec Čkyně

AKTUALITY - Obec Čkyně 2011 nastoupit do evropského projektu Česko-bavorské spolupráce. Kolik jen rozpočtů jsme udělali marně a proseděli nad nimi celé hodiny, pěkně po pracovní době. Já pořád učím, věčně nemám čas, on s...

Více