zde - TechIN

Transkript

zde - TechIN

TEORIE A PRAXE / KLADY A ZÁPORY
PŘÍRUČKA
Propojení studia a praxe
TechIN - Propojení studia a praxe
reg. č. CZ.1.07/1.1.07/11.0150
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Úvodem
Tato příručka vznikla v rámci realizace projektu TechIN – Propojení studia a praxe, který byl financován z Operačního
programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Hlavním cílem projektu bylo poskytnout žákům středních škol
v Moravskoslezském kraji komplexní podporu v procesu rozhodování se o své budoucí kariéře, tedy jednak při volbě
dalšího studia na vysoké škole, jednak při samotném seznamování se s aktuálními podmínkami na trhu práce
a možnostmi uplatnění v technických profesích. Nedílnou součástí projektu byly také aktivity směřované k propojování
teorie a praxe, jež spočívaly zejména v navazování dlouhodobé spolupráce mezi školami a průmyslovými podniky
v Moravskoslezském kraji.
Dalším ze stěžejních záměrů projektu bylo vytvořit či inovovat obsah školních vzdělávacích programů jednotlivých škol
s technickým zaměřením tak, aby znalosti absolventů odpovídaly požadavkům a potřebám firem. Komunikace, kterou
kvalitní spolupráce mezi odborným školstvím a privátním sektorem bezesporu vyžaduje, probíhá nyní na různých
úrovních, ale většinou bohužel v nedostatečné intenzitě. Snahou realizátorů projektu tedy bylo, aby na základě rozšíření
spolupráce s podniky a cenné zpětné vazby mohly školy identifikovat svá slabá místa a pracovat na nich ku prospěchu
svých žáků. Výstupem trvalé kooperace firem a škol by pak měly být upravené profily absolventů jednotlivých oborů,
efektivní úprava ŠVP, vytvoření plánů či metodik spolupráce s firmami a jejich koordinace, rozvíjení možnosti
(ne)placených stáží nejen pro žáky, ale také pro učitele odborných předmětů, kteří by tak lépe mohli své svěřence vést
v průběhu středoškolského studia, popř. je motivovat ke studiu technických oborů na vysoké škole.
Součástí projektu bylo také stínování pracovních činností pracovníků podniků v Moravskoslezském kraji,
prostřednictvím kterého se žáci mohli seznámit s možným pracovním uplatněním po skončení studia na střední škole.
Bližší informace o výše popsaných aktivitách projektu TechIN – Propojení studia a praxe se dočtete v této příručce Teorie
a praxe/klady a zápory, která vznikla za účasti pedagogických pracovníků spolupracujících odborných středních škol.
Kolektiv autorů
1
Obsah
1
Úvod
1
O projektu „TechIN – Propojení studia a praxe“
3
1.1
Realizátoři projektu
3
1.2
Spolupracující firmy
8
1.3
Spolupracující školy
12
2
Aktivity projektu
17
2.1
Workshopy pro žáky
17
2.2
Workshopy ve výrobních podnicích pro pedagogy středních škol
19
2.3
Zhodnocení realizovaných workshopů
19
2.4
Stínování
27
3
Rozhovory s představiteli firem a škol MSK na téma uplatnění absolventů v technických oborech
28
3.1
Rozhovor se zástupcem firmy INTERAL, s. r. o.
28
3.2
Rozhovor se zástupcem středního školství v MSK
4
29
31
Situace středních a vysokých škol technického zaměření v MSK
31
4.1
Přehled středních škol s technickými obory v MSK
4.2
Přehled technických oborů VŠB – TUO
33
5
Pozitiva technického vzdělávání
36
5.1
Proč pokračovat na VŠ technického směru
38
5.2
Profil úspěšného absolventa
39
5.3
Připravenost žáků pro vstup na trh práce a uplatnění se v technických oborech
40
6
Situace průmyslových podniků v Moravskoslezském kraji
42
6.1
Technická odvětví
42
6.2
Podpora technické vyspělosti MSK
44
6.3
Výzkum a vývoj jako klíčové aspekty podpory technické vyspělosti kraje
45
7
Spolupráce škol a firem ve smyslu propojování teorie a praxe
50
7.1
Zhodnocení stávající spolupráce mezi školami a firmami v MSK
50
7.2
Navrhovaná opatření pro přizpůsobení studia požadavkům trhu práce
51
Závěr
52
Zdroje
53
2
1 O projektu „TechIN – Propojení studia a praxe“
Projekt „TechIN – Propojení studia a praxe“ byl zaměřen na propojení systému
„střední škola – vysoká škola – praxe“. Zároveň reagoval na poptávku po
absolventech technických oborů v Moravskoslezském kraji, kterých byl
zaznamenám rok od roku větší nedostatek. Do procesu rozhodování žáků o výběru
vysoké školy byly zapojeny podniky, které zastupovaly praktickou stránku
technických činností.
Cílem projektu byla komplexní podpora žáků středních škol při rozhodování o jejich budoucnosti. Projekt jim dal
možnost seznámit se s aktuálními podmínkami na trhu práce a s možnostmi následného uplatnění se v technických
oborech v Moravskoslezském kraji ve snaze motivovat je jak v setrvání v technické profesi po ukončení studia, tak
i v možném pokračování vzdělávání na vysoké škole. Cílem tohoto projektu bylo také zatraktivnit a popularizovat
technické obory žákům středních škol, dívky nevyjímaje.
V rámci projektu byly realizovány zajímavé a prakticky orientované workshopy spojené s exkurzemi ve firmách, a to jak
pro žáky středních škol, tak i pro jejich pedagogy. Nedílnou součástí bylo stínování pracovníků firem vybranými žáky
v konkrétních podnicích. V rámci projektu byly vytvořeny manuály Vzdělávání v technických oborech a Needs Analyse
pro žáky středních škol v Moravskoslezském kraji, které mapují situaci na pracovním trhu v technických oborech v našem
kraji. Žákům středních škol bylo poskytnuto také DVD s analýzou trhu práce, na jehož tvorbě se podíleli přední zástupci
společností v oblasti stavebnictví, elektrotechniky, strojírenství a IT. DVD může zájemcům poskytnout zajímavé informace
o možnostech uplatnění v technických oborech v Moravskoslezském kraji.
Projekt „TechIN – Propojení studia a praxe“ je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
České republiky v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost v Moravskoslezském kraji.
1.1 Realizátoři projektu
Projekt „TechIN – Propojení studia a praxe“, reg. č.: CZ.1.07/1.1.07/11.0150, byl realizován od prosince 2008 do listopadu
2010 příjemcem podpory – společností TEMPO TRAINING & CONSULTING, s.r.o. a partnerem projektu - Okresní
hospodářskou komorou Karviná.
3
TEMPO TRAINING & CONSULTING, s.r.o. (dále jen TEMPO) je přední vzdělávací a konzultační společnost, která poskytuje
služby v oblasti:
Vzdělávání
Přípravy a realizace národních i mezinárodních projektů financovaných ze zdrojů EU
Recruitmentu
Personálního a projektového poradenství
TEMPO jako školící středisko bylo založeno v září roku 1996 v Ostravě. Společnost vstoupila na trh specializovaného
vzdělávání v oblasti zvyšování počítačové gramotnosti, manažerských a podnikatelských dovedností a jazykových kurzů.
Díky rychlému rozvoji aktivit v Moravskoslezském kraji firma otevřela v roce 1998 školicí centrum také v Praze. Zkušení
odborní lektoři z těchto dvou center poskytují vzdělávací a konzultační služby klientům z celé České republiky.
Podstatným mezníkem v rozvoji společnosti TEMPO byla možnost spolupráce na evropských projektech. Již od roku 1998
firma participuje na projektech mezinárodních evropských programů, jako jsou např. Leonardo da Vinci, Socrates, Culture
2000, INTI, AGIS. Své zkušenosti firma uplatnila také v přípravě a realizaci projektů na národní úrovni v rámci programů
Phare, EQUAL a projektů z programů ESF /Evropský sociální fond/ a ERDF /Evropský fond regionálního rozvoje/.
V roce 2000 firma rozšířila organizační strukturu, čímž vznikly dvě kooperující divize - Divize vzdělávání a Divize EU.
Zkušený tým profesionálů nabízí precizní zpracování žádostí o poskytnutí dotace v rámci jednotlivých Operačních
programů Strukturálních fondů EU. Neméně důležitá je i podpora klienta při realizaci projektu, pro kterého firma zajišťuje
veškeré administrativní činnosti a dozoruje správné čerpání prostředků z přidělené dotace.
Služby nabízené společností TEMPO TRAINING & CONSULTING:
DIVIZE VZDĚLÁVÁNÍ:
osobnostní vzdělávání pro rozvoj osobnostních, manažerských, prodejních a profesních dovedností
ve firemních projektech i veřejných seminářích
realizace projektů ESF
konzultační a implementační činnost v oblasti řízení lidských zdrojů
konzultační a implementační činnost v zavádění systémů řízení výroby
vzdělávání úředníků státní správy
rekvalifikační kurzy
počítačové vzdělávání a školení pro uživatele PC a individuální konzultace.
ECDL testování (European Computer Driving Licence) mezinárodně uznávaný koncept počítačové
gramotnosti - testování uchazečů
ECDL Certifikát.
4
Divize EU nabízí komplexní individuální servis v oblasti získávání dotací z fondů EU a státního rozpočtu ČR pro firmy, školy,
vzdělávací instituce, obce a nestátní neziskové organizace. V rámci této činnosti zajišťuje TEMPO veškeré aktivity
od vyhledání vhodného dotačního titulu, přes zpracování žádosti o dotaci, odbornou pomoc v průběhu realizace
projektu až po závěrečnou zprávu tak, aby čerpání dotace proběhlo bez problémů a bylo v souladu s požadavky
poskytovatele finanční podpory.
DIVIZE EU:
zpracování žádosti a administrační podpora ESF projektů pro firmy
partnerství v projektech ESF
monitoring všech dotačních titulů a vypsaných programů
konzultační činnosti při přípravě a realizaci projektů ze Strukturálních fondů
investiční projekty
cestovní ruch
ICT
konzultační činnosti při přípravě a realizaci projektů v rámci mezinárodních dotačních titulů
zpracování projektu tak, aby splňoval nejvyšší nároky a co nejlépe vyhovoval hodnoceným kritériím
TEMPO se podílelo na realizaci řady projektu, jako např.:
Žena a svět podnikání, Špicová hokna, Podnikavá žena, Dítě není handicap, Perspektivní cesta, Pojďte s námi do práce,
Podpora sebezaměstnávání, Ženský element, Aktivní žena a mnoho dalších.
Celkovou synergii společnosti posiluje tým Divize Personální agentura, která má na paměti, že nejcennějším zdrojem
jsou skutečně lidé a jejich potenciál.
DIVIZE - PERSONÁLNÍ AGENTURA:
nábor a výběr zaměstnanců pro externí klienty (včetně náboru formou Executive search)
osobnostní a odborné testování potencionálních kandidátů či stávajících zaměstnanců našich klientů
pomoc při vyřizování dotací a pracovních povolení
poradenství týkající se široké škály oblastí HRM
doporučení zaměstnání vhodným kandidátům
komplexní zajištění interního HRM
5
OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA KARVINÁ - hlavní partner projektu
Okresní hospodářská komora Karviná pracuje od roku 1995 jako samostatný právní subjekt
v síti Hospodářské komory České republiky, ustavené zákonem č. 301/1992 Sb. Jejím
posláním je podporovat podnikatelské aktivity, prosazovat, ochraňovat a zajišťovat potřeby
svých členů. Působnost Okresní hospodářské komory Karviná je v okrese Karviná.
Okresní hospodářská
komora Karviná
K hlavním úkolům Hospodářské komory patří:
poskytování poradenských a konzultačních služeb v otázkách spojených s podnikatelskou činností
organizování vzdělávání podnikatelů formou odborných seminářů a přednášek
zabezpečení informační činnosti pro navazování kontaktů mezi firmami a výběru partnerů pro obchodní
spolupráci, kooperaci a zakládání společných podniků formou joint Ventura
podporování a organizování prezentace českých firem v tuzemsku i v zahraničí
usilování o rozvoj vnějších ekonomických vztahů směrem z ČR do zahraničí a ze zahraničí do ČR
zabezpečování propagace vlastních činností a se souhlasem svých členů šíření informací o jejich podnikatelské
činnosti
navazování a rozvíjení styků s komorami v zahraničí a zabezpečování společných akcí
spolupráce s podnikatelskými svazy, sdruženími, institucemi pro rozvoj podnikání a vzdělanosti, nadacemi
a orgány státní správy a obecní samosprávy
zřizování stálých smírčích komisí k předcházení obchodních sporů mezi svými členy
spolupráce s Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR, podporování školských zařízení zajišťujících odbornou
přípravu na výkon povolání
vykonávání vlastní hospodářské činnosti na podporu řádného plnění úkolů a v souladu s posláním komor
Informační místo pro podnikatele
Při Okresní hospodářské komoře Karviná bylo v roce 2003 akreditováno Informační místo pro podnikatele (InMP). Cílem
bylo vytvořit centrálně řízenou síť kanceláří – informačních míst – za účelem poskytnout podnikatelské veřejnosti
příslušného regionu aktuální informace, nezbytné a důležité pro podnikání, zejména po vstupu České republiky
do Evropské unie.
6
Ověřovatelská kancelář Karviná
OHK Karviná na základě novely zákona o informačních systémech veřejné správy (zák. č. 365/2000 Sb.) funguje jako
kontaktní místo veřejné správy a poskytuje tyto služby:
1. Na základě uvedené novely vydává OHK Karviná na požádání ověřené výpisy z:
a. obchodního rejstříku,
b. živnostenského rejstříku,
c. katastru nemovitostí (pouze výpisy, ne mapy),
d. rejstříku trestů,
e. bodového hodnocení z Centrálního registru řidičů,
f. ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů a
g. registru Ministerstva životního prostředí MA ISOH.
2. Od 1. července 2009 je možno si nechat provést ověření listin (tzv. vidimace), ověření pravosti podpisu (tzv. legalizace)
a autorizovanou konverzi dokumentů.
Projektová činnost
OHK Karviná se dlouhodobě samostatně i partnersky podílí na realizaci mnoha projektů financovaných z fondů Evropské
unie (EQUAL, OP RLZ, OP VK, OP LZZ). Např.: Tvá budoucnost, Od osmi do čtyř, Romcentrum, Aktivitou k získání
zaměstnání, Prohloubení manažerských dovedností řídicích pracovníků MSP, Škola pro život, Zvyšování
konkurenceschopnosti žen na trhu práce na Karvinsku, Vytrvej!, Ženy naší generace, Posílení konkurenceschopnosti
zaměstnanců malých a středních firem v Moravskoslezském kraji prostřednictvím vzdělávání v oblasti mezinárodního
obchodu a exportu a mnoho dalších.
7
1.2 Spolupracující firmy
ArcelorMittal Tubular Products Karviná a. s.
Adresa:
web:
Rudé armády 471, 733 23 Karviná – Hranice
www.jakl.cz
Předmětem podnikání společnosti ArcelorMittal Tubular Products Karviná a. s. je výroba a prodej podélně svařovaných
ocelových tenkostěnných profilů a trubek a tenkostěnných profilů otevřených. Největší podíl výrobků nachází své
uplatnění ve strojírenském a stavebním průmyslu, kde lze nejlépe využít jejich nízkou hmotnost a možnost vedení
různých médií. Výroba je v současnosti realizována ve dvou hlavních výrobních provozech: rourovna a profilovna.
V zájmu zajištění plynulosti a komplexnosti celého výrobního procesu však společnost zajišťuje vlastními silami také
celou řadu dalších činností v oborech energetika, doprava a údržba. Přesné a kalibrované trubky jsou v současné době
hojně používány v automobilovém průmyslu.
Gates Hydraulics, s. r. o.
Adresa:
web:
Dětmarovická 409/1, 733 01 Karviná – Staré Město
www.gateshydraulics.cz
Společenost Gates Hydraulics, s. r. o. je součást nadnárodní společnosti Gates Corporation, která byla založena v roce
1911. Tato skupina má výrobní podniky a zastoupení na všech hlavních trzích s automobilovou a průmyslovou technikou.
Jedná se o přední světovou gumárenskou společnost, zabývající se výrobou hnacích řemenů, hydraulických systémů
a komponentů pro automobilový průmysl. Pobočka v České republice je specializována na výrobu kovových součástek
pro hydraulické hadice a montážní celky pro evropský trh v oblasti stavební a zemědělské techniky.
HUDECZEK SERVICE, s .r .o.
Adresa:
web:
Stonavská 287, 735 43 Albrechtice u Českého Těšína
www.hudeczek.cz
Společnost HUDECZEK SERVICE, s.r.o. nabízí komplexní servis v oblastech instalací, oprav a revizí technologických
a elektrických zařízení, projekce a programování řídících systémů, bezdemontážní technické diagnostice, projekce,
poradenství a v dalších činnostech. Pružně se snaží reagovat na vývoj v elektrotechnice a v příbuzných odvětvích. Veškeré
činnosti provádí kvalitně, rychle a hlavně s ohledem na přání zákazníka. Společnost je držitelem certifikátu ISO 9001: 2000.
U svých zákazníků respektuje typ provozu, a také proto poskytuje NONSTOP servis s garancí nástupu do 1 hodiny
po zavolání.
8
Huisman Konstrukce, s .r .o.
Adresa:
web:
Nádražní 289, 739 25 Sviadnov
www.huismanequipment.com/cz
Provozovna společnosti Huisman Konstrukce, s.r.o. nacházející se ve Sviadnově byla otevřena v roce 1997 a od té doby
hraje významnou roli jako součást projektové a výrobní síly skupiny Huisman. Vyrábějí se zde jak kompletní produkty,
např. pedestální jeřáby nebo vrtná souprava LOC400, tak součásti větších celků, které jsou pak nainstalovány
do konečného produktu ve výrobním závodě Huismanu ve Schiedamu. Inovace, kvalita, spolehlivost, dodávky na klíč
a služby zákazníkům náleží k významným hodnotám firmy. Díky tomu si postupně vybudovali mezinárodní věhlas pro
tvůrčí řešení, včasné dodávky zařízení, která vyhovují těm nejnáročnějším výkonnostním kritériím, plnou
provozuschopnost zařízení od prvního dne a záruku vysoké spolehlivosti zařízení během provozu.
Hyundai Motor Manufacturing Czech, s. r. o.
Adresa:
web:
Průmyslová zóna Nošovice, 739 51 Nižní Lhoty 700
www.hyundai-motor.cz
Společnost Hyundai Motor Manufactoring Czech, s.r.o. sídlí na ploše 200 hektarů v průmyslové zóně Nošovice. Jedná se
o první závod Hyundai v Evropě. Základní části výroby ve společnosti tvoří lisovna, svařovna, lakovna, montážní hala
a výroba převodovek. V závodě se od spuštění sériové výroby v listopadu 2008 vyrábějí automobily Hyundai i30
následované verzí kombi i30 cw. Od listopadu 2009 se v tomto závodě vyrábí MPV v segmentu B Kia Venga. Společnost
získala certifikaci systému managementu kvality dle ISO 9001 a systému environmentálního řízení dle ISO 14001.
INTERAL, s. r. o.
Adresa:
web:
Kotkova 6, 703 00 Ostrava – Vítkovice
www.interal.cz
Interal, s. r. o. začala svou činnost v roce 1988. Hlavní náplní byly telekomunikační prostředky, kamerová technika
a poplachové systémy. Od počátku si firma jako cíl stanovila mít spokojené zákazníky, kteří se budou vracet. Firma
postupně vyvinula jeden z prvních digitálních záznamů obrazu, progresivní systém detekce definovaných objektů
v obraze, velmi stabilní videozesilovače, které pracují i v prostředí EMC vlivů, telemetrické ovládání kamer a dalších
systémů, GSM vysílače a ústředny a řadu dalších věcí. Během let zkušeností a výzkumu nejmodernějších technologií se
podařilo vybudovat moderní, flexibilní, zákaznicky orientovanou firmu s perfektním servisním, výrobním a montážním
zázemím a schopností úspěšně realizovat velké investiční celky.
9
KVADOS, a. s.
Adresa:
web:
Novoveská 1139/22, 709 00 Ostrava – Mariánské Hory
www.kvados.cz
Společnost KVADOS, a. s. je významným systémovým integrátorem a výrobcem vlastních informačních systémů. Klíčové
produktové skupiny VENTUS, myAVIS™ a myCASH™ jsou určeny společnostem působícím v obchodním, distribučním,
servisním nebo logistickém sektoru. Novinkou roku 2009 je personální informační systém myWORK™. Společnost aktivně
působí na většině evropských trhů. Využívá k tomu vlastních obchodních zastoupení i rozsáhlé sítě obchodních partnerů.
Produkty skupiny KVADOS patří ke špičce ve svých oborech.
NetDirect s. r. o.
Adresa:
web:
Pohraniční 504/27, 703 00 Ostrava – Vítkovice
www.netdirect.cz
Společnost je dodavatelem e-business aplikací s významným tržním podílem na českém a slovenském trhu. Průběžně je
posilován personál, který v současné době čítá 70 zaměstnanců s různými specializacemi. Základ svého úspěchu staví
na kvalitě, spolehlivosti a na vlastních produktech FastCentrik, ShopCentrik a MediaCentrik, což společnosti poskytuje
nezávislost a umožňuje pružné přizpůsobování měnícím se trendům. Podnik využívá systém managementu kvality ISO
9001:2001 a používá ověřené systémy projektového řízení. Aplikace staví na špičkových technologiích společnosti
Microsoft. NetDirect s.r.o. je držitelem titulu Microsoft Gold Certified Partner. Kvalitu produktů potvrzuje řada skvělých
umístění v soutěžích, včetně tří prvních míst na světové konferenci WPC09 v USA. Společnost je také držitelem titulu 2010
Microsoft Country Partner of the Year Award.
PEGATRON Czech, s. r. o.
Adresa:
web:
Na Rovince 862, 720 00 Ostrava – Hrabová
www.pegatron.jobs.cz
Společnost je součástí nadnárodní korporace PEGATRON/Unihan se sídlem v Taipei na Taiwanu. Tato korporace patří mezi
světové TOP IT společnosti a je celosvětově známá technologickými inovacemi a kvalitou svých výrobků, pozitivním
přístupem k životnímu prostředí a budování vztahů se zákazníky. PEGATRON Czech je od 1. 8. 2008 nástupnickou
organizací ASUS Czech, s. r. o., která byla založena v roce 2005 a její výrobní a servisní kapacity byly soustředěny v Ostravě.
Předmětem činnosti společnosti je především kompletace osobních počítačů na základě individuálních požadavků
zákazníků. V Zákaznickém centru jsou také prováděny servisní služby klientům z Evropy, Asie a Severní Afriky.
10
SEJONG Czech, s. r. o.
Adresa:
web:
Průmyslová zóna – Na Novém Poli 1207/5, 733 01 Karviná – St. Město
www.sjcz.cz
Společnost SEJONG Czech, s. r. o. je dceřinou firmou nadnárodní společnosti SEJONG INDUSTRIAL CO. LTD., která je
přítomna na všech významných trzích. Byla založena v roce 1976 v Ulsanu v Koreji. Od té doby se stala jedním
z významných výrobců výfukových systémů a tlumičů na světě. Stavební kámen nového závodu v Karviné byl položen
v srpnu roku 2007. Vzhledem k nutnosti zabezpečit stoprocentní kvalitu výrobků, klade velký důraz na profesionalitu
zaměstnanců.
SSKA-Stavební společnost Karviná, a. s.
Adresa:
web:
Bohumínská 1878/6, 735 06 Karviná – Nové Město
www.sska.cz
SSKA - Stavební společnost Karviná, a.s. je firma s tradicí v občanské, bytové a průmyslové výstavbě. Současnou hlavní
náplň tvoří revitalizace panelových domů. Společnost působí na trhu od roku 1992. Díky své filosofii, založené na vztahu
k zákazníkovi a přístupu k zaměstnancům, se společnost velmi dynamicky rozrůstá a ne náhodou dnes patří mezi středně
velké stavební firmy v regionu Karvinska. Potenciál SSKA - Stavební společnosti Karviná, a.s. se neustále zvyšuje a roste.
Bylo zrealizováno mnoho stavebních děl občanské, průmyslové a bytové výstavby v rámci celého regionu.
Vítkovice Power Engineering, a. s.
Adresa:
web:
Ruská 1142/30, 706 00 Ostrava – Vítkovice
www.vitkovicepower.cz
Společnost VÍTKOVICE POWER ENGINEERING a.s. je významnou firmou v oboru energetiky. Firemní záměr vychází
z koncepce stát se s vlastním know-how komplexním dodavatelem kotlů a kotelen v definovaném spektru spalování
fosilních paliv. Jde zejména o uhlí s postupným osvojením know-how na spalování biomasy a vývojem nových
technologií a kon- strukcí. Společnost vznikla fúzí společnosti Vítkovice dne 1. 6. 2008 a je držitelem mnoha certifikátů
kvality, např. EN ISO 9001:2000, EN ISO 14001:2004, EN ISO 18001: 2008, předpisů ASME CODE, výrobkových osvědčení,
oprávnění od institutu technické inspekce Praha (ITI), oprávnění pro výrobu a dodávku výrobků pro území/zákazníka aj.
11
1.3 Spolupracující školy
Střední škola elektrotechnická, Ostrava, Na Jízdárně 30, p. o.
Sídlo:
web:
Na Jízdárně 30, 702 00 Ostrava 1
www.sse-najizdarne.cz
Představení školy:
Střední škola elektrotechnická, Ostrava, Na Jízdárně 30 poskytuje vzdělání ve dvouletých nástavbových a čtyřletých
oborech podnikání:
elektrotechnika,
management strojírenství,
elektrotechnik,
mechanik silnoproudých zařízení,
mechanik elektronik.
Žáci získají zkušeností při exkurzích i na praxích u soukromých firem. Škola provádí veškeré elektromontážní práce pro
právnické i fyzické osoby.
Nabídka vzdělání v oborech:
Studijní obory - čtyřleté s maturitou
Učební obory - tříleté s výučním listem
Nástavbové studium - maturita - forma denní a dálková
Kurzy doplňující výuku
Střední odborná škola NET OFFICE ORLOVÁ, spol. s r.o.
Sídlo:
web:
Energetiků 144, 735 14 Orlová – Lutyně
www.nosch.cz
Škola je soukromou vzdělávací institucí, která nabízí ucelený systém vzdělávání od nultého ročníku střední školy, přes
denní maturitní studium až po vzdělávací a rekvalifikační kurzy pro širokou veřejnost, úřady práce a firmy i podniky v okolí.
Školní vzdělávací komplex vznikl v roce 1994 jako NET OFFICE SCHOOL, spol. s r.o. pro pomaturitní studium oboru
„Aplikace osobních počítačů". Následující rok byl vytvořen studijní obor Výpočetní technika v elektrotechnice, který byl
od školního roku 1997/98 nahrazen novým oborem Informační technologie. Žáci získají zkušeností při exkurzích
i na praxích u soukromých firem. Škola provádí veškeré elektromontážní práce pro právnické i fyzické osoby.
12
Nabídka vzdělání:
nultý ročník pro žáky 9. tříd ZŠ
denní maturitní studium oboru Informační technologie (čtyřleté)
zkrácené maturitní studium oboru Informační technologie (dvouleté)
školení v rámci „Dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků“
metodické hodiny Informačního centra SIPVZ
rekvalifikační kurzy pro širokou veřejnost
Střední průmyslová škola Karviná, příspěvková organizace
Sídlo:
web:
Žižkova 1818, 733 01 Karviná - Hranice
www.sps-karvina.cz
Základem všech studijních oborů od založení školy je obor strojírenství. Historie dnešní SPŠ začíná již v říjnu roku 1921
zahájením výuky na Průmyslové a mistrovské škole strojnické Matice osvěty lidové v Karviné. Na základě žádosti občanů
polské národnostní menšiny byla 1. září 1951 zahájena výuka v paralelních třídách s polským vyučovacím jazykem.
V současné době probíhá výuka ve třídách smíšených.
Strojírenství se zaměřením na počítačovou grafiku
Informační technologie
Elektrotechnika se zaměřením na elektronické počítače
Průmyslová ekologie
Technické lyceum
Hornictví a hornická geologie
13
Střední škola techniky a služeb, Karviná
Sídlo:
web:
Tř. Osvobození 60/1111, 735 06 Karviná – Nové Město
www.ssinte-karvina.cz
Škola byla založena dne 1. září 1950 jako Odborné učiliště určené pro vzdělání a výchovu hornického dorostu. V souladu
se zřizovací listinou provádí kompletní výuku středního vzdělání s výučním listem a výuku středního vzdělání s maturitní
zkouškou v denním studiu pro absolventy ZŠ. Celková kapacita školy je 1300 žáků.
Strojník požární techniky
Mechanik strojů a zařízení
Mechanik elektronik
Mechanik instalatérských a elektrotechnických zařízení budov
Provozní technika
Automechanik
Optik
Elektrikář
Truhlář
Instalatér
Zámečník
Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, p. o.
Sídlo:
web:
Sýkorova 1/613, 736 01 Havířov - Šumbark
www.outech-havirov.cz
Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace zahájila výuku v roce 1950. Za tuto dobu
absolvovalo školu přes 10 tisíc studentů a studentek různých oborů. V současné době nabízí studium se zaměřením
na elektrotechniku a strojírenství, a to jak ve tříletých učebních oborech, tak i ve čtyřletých maturitních oborech
a dvouletém nástavbovém studiu.
14
Elektromechanik pro slaboproudá zařízení - Elektrikář
Elektromechanik pro silnoproudá zařízení – Elektrikář silnoproud
Mechanik digitální techniky – Elektromechanik pro zařízení a přístroje
Mechanik pro elektrické stroje a přístroje – Elektromechanik pro zařízení a přístroje
Strojní mechanik
Elektromechanik pro informační technologie – Elektrotechnika
Mechanik elektronik
VÍTKOVICKÁ STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA A GYMNÁZIUM
Sídlo:
Gymnázium:
web:
Hasičská 49, 700 30 Ostrava–Hrabůvka
Čs. exilu 491, 708 00 Ostrava – Poruba
www.vitkovickastredni.cz
Vítkovická střední průmyslová škola a gymnázium vznikla dnem 1. září 2008 na základě zřizovatelské smlouvy školské
právnické osoby. Škola poskytuje vzdělání ve čtyřletých oborech:
Gymnázium – denní forma vzdělávání
Gymnázium – dálková forma vzdělávání
SPŠ
Studijní obory - čtyřleté s maturitou
Tříleté učební obory
Ekonomika a podnikání
Hutník operátor
Letecký mechanik
Mechanik elektronik
Mechanik seřizovač
Strojírenství
Gymnázium
Autoelektrikář
Elektrikář (slabo a silnoproud)
Karosář
Modelář
Nástrojář
Obráběč kovů
Strojní mechanik
Truhlář atd.
Nástavbové studium
Dálkové studium
Všeobecné gymnázium
Provozní technika
15
Střední odborné učiliště DAKOL, s.r.o.
Sídlo:
web:
Petrovice 570, 735 72 Petrovice u Karviné, okres Karviná
www.dakol-karvina.cz
Hlavním předmětem činnosti škol DAKOL je poskytování různých typů středoškolského vzdělání pro různé cílové skupiny,
jak z řad absolventů základních škol, tak i dospělé populace. Součástí výchovně-vzdělávacích aktivit je také nástavbové
maturitní studium a různé rekvalifikační kurzy. Posláním škol je poskytovat výchovně-vzdělávací služby na co nejvyšší
úrovni a přiblížit vzdělávání potřebám reálného života. V rámci centra celoživotního vzdělávání Svět vzdělávání se DAKOL
zaměřuje především na oblast rozvoje celoživotního učení.
4leté studijní obory s maturitou
3leté učební obory
Obchodník
Prodavač
Kuchař - číšník
Rekondiční a sportovní masér
Tesař
Zedník
Pokrývač
Strojní mechanik
Obráběč kovů aj.
16
2 Aktivity projektu
2.1 Workshopy pro žáky středních škol
Workshopy pro pedagogy a žáky středních odborných škol byly jednou z klíčových aktivit projektu „TechIN – Propojení
studia a praxe“. České školství je stále značně postaveno na teoretických základech výuky, která v mnoha případech
postrádá návaznost na praktickou stránku studovaného oboru. Žáci se po ukončení studia setkávají s problémy, které
vyplývají s rozdílností mezi teorií vyučovanou v rámci studia a odlišnou praxí. Proto cílem těchto prakticky orientovaných
workshopů bylo zlepšování podmínek pro výuku technických oborů, včetně zvyšování motivace žáků ve vzdělávání
se v těchto oborech.
Workshopy byly určeny pro žáky středních škol technického zaměření (primární
cílová skupina) v Moravskoslezském kraji a pro pedagogy středních škol
technického zaměření (sekundární cílová skupina).
V rámci workshopů pro primární CS se setkali žáci středních škol s představiteli firem
a došlo tak k osobnímu kontaktu, přenosu užitečných informací a poznatků
ze zkušeností představitelů managementu i řadových dělníků.
Úkolem workshopů bylo pochopení problematiky technických oborů z pohledu pozdějšího uplatňování se žáků, aby
bližším pohledem do praxe byli schopni zjistit, na jaké pozici by se viděli v budoucnu a co pro to musí udělat. Členové
cílové skupiny měli možnost seznámit se s náplní práce jednotlivých technických profesí, navíc se mohli na cokoliv, co je
zajímalo, dotázat odborníků z daných podniků. Hlavním cílem těchto workshopů bylo zvýšit zájem žáků o studium
technických vysokých škol a budoucí uplatnění se v praxi. Workshopy pro sekundární cílovou skupinu byly realizovány za
účelem zprostředkování setkání pedagogů středních škol s odborníky z firem a rozvíjení diskuze týkající se propojení
teorie a praxe v technických oborech.
V tabulce, na následující straně, jsou přehledně zobrazeny workshopy, které byly v rámci projektu „TechIN – Propojení
studia a praxe“ realizovány do října 2009 do června 2010.
17
Přehled workshopů
Datum
konání
Název firmy
Název školy
Cílová
skupina
Pořadatel
22. 10. 2009
Huisman
Konstrukce, s. r. o
SOU DAKOL, s. r. o.
Žáci (2x)
OHK Karviná
12. 11. 2009
Gates Hydraulics,
s. r. o.
SPŠ Karviná
Pedagogové
OHK Karviná
10. 12. 2009
SEJONG Czech,
s. r. o. Karviná
Střední škola techniky
a služeb, Karviná
Pedagogové (2x)
OHK Karviná
4. 2. 2010
Gates Hydraulics,
s. r. o.
SPŠ Karviná
Žáci
OHK Karviná
16. 2. 2010
SEJONG Czech,
s. r. o. Karviná
a služeb, Karviná
Žáci
OHK Karviná
24. 2. 2010
KVADOS, a. s.
SŠ Havířov Šumbark,
Sýkorova 1/613, p. o.
Žáci (2x)
TTC s.r.o.
9. 3. 2010
SEJONG Czech,
s. r. o., Karviná
a služeb, Karviná
Žáci
OHK Karviná
17. 3. 2010
PEGATRON Czech, s. r. o.
Ostrava
SŠ Net Office Orlová, s. r. o.
Žáci
OHK Karviná
6. 4. 2010
INTERAL, s. r. o. Ostrava
SŠE Na Jízdárně, Ostrava
Žáci
TTC s.r.o.
19. 4. 2010
Hyundai Nošovice, s. r. o.
a služeb, Karviná
Žáci
OHK Karviná
23. 6. 2010
Vítkovice Power
Engineering, a. s.
Vítkovická SPŠ a Gymnázium
Ostrava-Hrabůvka, odl. prac.
Ostrava-Poruba
Žáci
TTC s.r.o.
Výstupem z těchto workshopů jsou evaluační dotazníky vyplněné cílovými skupinami, které sloužily pro zhodnocení
workshopů a zpětnou vazbu.
18
2.2 Workshopy ve výrobních podnicích s pedagogy středních škol
Pedagogové měli možnost v rámci workshopů hovořit s firemními odborníky, čímž se jim dostalo možnosti aplikovat své
nově získané poznatky do výuky a učebních plánů. Šlo především o to, seznámit pedagogy s požadavky firem na různé
pozice, diskutování o současných znalostech a kompetencích žáků, o návrzích na jejich zlepšování a zdokonalování.
Nechyběly ani diskuze o motivaci žáků středních škol pro práci v technických odvětvích. Pro samotné pedagogy pak
přínos spočíval v poznávání nových technologií a technologických postupů, použití nových materiálů apod. V rámci
workshopů s pedagogy středních škol probíhaly diskuze o možném pracovním uplatnění žáků středních škol
v technických profesích.
Z těchto diskuzí vyplynul závěr, který je shrnut v této příručce: situace středních a vysokých škol v Moravskoslezském kraji,
možnosti žáků při studiu středních a vysokých škol technického typu, možnosti pracovních uplatnění po ukončení studia
na středních a vysokých školách, pracovní příležitosti v jednotlivých výrobních podnicích apod.
2.3 Zhodnocení realizovaných workshopů
Realizované workshopy byly hodnoceny na základě odpovědí členů cílových skupin v evaluačním dotazníku. Tento
dotazník obsahoval deset následujících otázek:
1. Splnil workshop Vaše očekávání?
2. Byli jste spokojeni s tématickým zaměřením workshopu?
3. Jak hodnotíte organizační zajištění workshopu?
4. Jak hodnotíte příspěvky přednášejících?
5. Jak hodnotíte odbornou úroveň workshopu?
6. Jak hodnotíte praktičnost probíraného tématu?
7. Jak hodnotíte kvalitu technického zajištění (dostupnost, místnost)?
8. Jak hodnotíte zvolený čas konání?
9. Jak hodnotíte užitečnost exkurze pro Vás osobně do budoucna?
10. Byli jste dostatečně informováni o aktivitách projektu?
19
Evaluace workshopů z hlediska žáků
Otázka č. 1: Splnil workshop Vaše očekávání?
Většina žáků byla s workshopy z celkového hlediska spokojena a jejich očekávání bylo naplněno. Tento fakt svědčí o tom,
že workshopy byly úspěšné. Nespokojených žáků bylo naprosté minimum.
Otázka č. 2: Byli jste spokojeni s tématickým zaměřením workshopu?
Podle výše uvedeného grafu lze jednoznačně workshopy z hlediska vybraného tématu hodnotit kladně. Přes 50 % žáků
bylo se zvoleným tématem spokojeno. Je tedy evidentní, že téma souviselo s vyučovanými předměty na středních školách
a že jim workshopy rozšířily obzory po praktické stránce.
20
Otázka č. 3: Jak hodnotíte organizační zajištění?
I v tomto ohledu byly odpovědi žáků kladné. Všichni žáci byli se zajištěním workshopů a exkurzí z hlediska organizačního
spokojeni, ať už šlo o prezentaci firem, prohlídku výrobků a výrobních prostor, setkání s novými lidmi a vedoucími
pracovníky či možnost diskutování s odborníky, zaměstnanci apod.
Otázka č. 4: Jak hodnotíte příspěvky přednášejících?
S příspěvky přednášejících odborníků a představitelů společností všichni žáci spokojeni nebyli, většině se ale jejich
příspěvky zdály být užitečné a věcné.
21
Otázka č. 5: Jak hodnotíte odbornou úroveň workshopu?
Tato otázka souvisí s otázkou č. 4, a proto zde bylo dosaženo podobného výsledku. Navíc je v této otázce zahrnuta také
úroveň pořádaných exkurzí, jejich propojenost s tématem, praxí a znalostí žáků. Opět byla v dotaznících nejčastěji zatržena
kladná odpověď.
Otázka č. 6: Jak hodnotíte praktičnost probíraného tématu?
Žáci hodnotili v naprosté většině praktičnost probíraného tématu velmi kladně, a to především díky tomu, že se přímo
dotýkala jejich oboru a mohli tak shlédnout praktickou stránku oboru, který studují. Navíc mohli se zaměstnanci
na jednotlivých pozicích přímo hovořit a diskutovat na odborná témata. Na kladném hodnocení praktické stránky
workshopů se podílelo sdělení požadavků na jednotlivé pracovní pozice a informace o možnostech získání pracovního
místa po ab- solvování středních škol.
22
Otázka č. 7: Jak hodnotíte kvalitu technického zajištění?
Dostupnost firmy hodnotili žáci z větší části kladně, stejně jako zvolené prostory. Odpověď c), tzn. spíše špatné volili žáci
zejména v případech, kdy museli dojet na workshop městskou hromadnou dopravou (např. Nové Pole, odlehlejší část
Karviné).
Otázka č. 8: Jak hodnotíte zvolený čas konání?
Zvolená doba konání workshopů a exkurzí se žákům oproti předchozím aspektům zamlouvala méně. Negativní ohlasy
měly původ zejména ve faktu, že workshopy se konaly v době jejich praktické výuky a nikoliv teoretické.
23
Otázka č. 9: Jak hodnotíte užitečnost exkurze pro Vás osobně do budoucna?
Nejkritičtěji byla hodnocena otázka předposlední, kdy žáci z větší části odpověděli, že pro ně exkurze byla do budoucna
užitečná, ale počet záporných odpovědí již není zcela zanedbatelný. Účast na exkurzi a podrobné praktické shlédnutí
fyzické a manuální práce mnoha profesích pozic v podniku se žákům mohlo zdát nezajímavé, protože se mohou
domnívat, že tato část výrobního procesu se jich nijak nedotýká a dotýkat ani nebude. Cílem projektu bylo motivovat žáky
technických středních škol, aby u techniky zůstali a šli ji dále studovat na VŠ.
Otázka č. 10: Byli jste dostatečně informováni o aktivitách projektu?
O aktivitách a činnostech projektu „TechIn – Propojení studia a praxe“ byli žáci (až na pár výjimek) dostatečně informováni.
Pokud by někomu konkrétnější informace o projektu chyběly a měl by zájem je získat, byla na závěr prezentace projektu
zmíněna webová adresa www.techin.cz, na které mohou žáci získat informace kdykoli ve svém volném čase.
24
Evaluace workshopů z hlediska pedagogů
Evaluační dotazník určený pedagogům obsahoval naprosto stejné otázky a možnosti odpovědí, jako dotazník určený
žákům. Výsledky z těchto dotazníků se shodují s odpověďmi žáků. Aby bylo zabráněno zbytečnému zdvojení dat v této
příručce, následující otázky okomentovány nejsou, jelikož by byly shodné s komentáři v části Evaluace workshopů
z hlediska žáků. Komentovány budou pouze případy, kdy se počet odpovědí značně liší od odpovědí žáků.
Otázka č. 1: Splnil workshop Vaše očekávání?
Oproti žákům se všem pedagogům očekávání splnilo. Měli totiž o workshopu jasnější představu, věděli, co je čeká a čeho
má být prostřednictvím workshopů dosaženo.
Otázka č. 2: Byli jste spokojeni s tématickým zaměřením workshopu?
S tématickým zaměřením byli pedagogové spokojeni a to zejména proto, že obsahová náplň workshopů s nimi byla
předem konzultována.
25
Otázka č. 3: Jak hodnotíte organizační zajištění?
Otázka č. 4: Jak hodnotíte příspěvky přednášejících?
Otázka č. 5: Jak hodnotíte odbornou úroveň workshopu?
Otázka č. 6: Jak hodnotíte praktičnost probíraného
tématu?
Otázka č. 7: Jak hodnotíte kvalitu technického zajištění?
Otázka č. 8: Jak hodnotíte zvolený čas konání?
26
Otázka č. 9: Jak hodnotíte užitečnost exkurze pro Vás
osobně do budoucna?
Otázka č. 10: Byli jste dostatečně informováni
o aktivitách projektu?
2.4 Stínování
V první polovině roku 2010 byla pilotně ověřena jedinečná aktivita nazvaná „Stínování vedoucích pracovníků podniků žáky
středních škol“, která představuje jeden ze základních pilířů projektu. V rámci této aktivity bylo vybráno 10 žáků, kteří
po dobu 14 dnů stínovali zaměstnance podniků.
Tato forma mentoringu (vztahu mezi mentorem – pracovníkem předávajícím zkušenosti a mentee – učícím se) je pro žáky
velice cennou praktickou zkušeností, která vede ke zvýšení uplatnitelnosti budoucích absolventů na trhu práce. Žáci mají
možnost poznat jedinečné pracovní prostředí daného podniku, jsou seznámeni s pracovními postupy a praktickou
stránkou daného technického oboru.
V rámci projektu „TechIN - Propojení studia a praxe“ byla navázána dlouhodobá spolupráce mezi technicky zaměřenými
školami a podniky, která vyvrcholila právě „stínováním“ a bude pokračovat dále i po skončení projektu. Samotnému
stínování předcházel pečlivý výběr žáků. Personalisté nejdříve přednesli žákům na zapojených školách krátkou prezentaci
věnovanou tématu „Trh práce a přijímacího řízení do zaměstnání“. V rámci tohoto semináře se žáci obeznámili s vhodnou
strukturou a obsahem motivačního dopisu, s radami, kde nalézt vhodné pracovní nabídky, jak komunikovat s personalisty,
jak se připravit na přijímací pohovor, co vše může být součástí výběrového řízení, jak se mají prezentovat na pohovoru
a čeho by se měli rozhodně vyvarovat.
Následovaly pohovory s jednotlivými zájemci, na jejichž základě vybral personalista podle předem stanovených kritérií
účastníky stínování. Žáci trávili s pověřeným pracovníkem podniku běžný pracovní den. Vystupovali zejména v roli
pozorovatele, do sledovaných interakcí obvykle nezasahovali nebo pouze v omezené míře dle pokynů pověřeného
pracovníka. Na závěr pracovního dne nebo po jednotlivých situacích měl možnost student s pracovníkem určité pracovní
aktivity rozebrat a lépe tak pochopit jeho styl práce, důvody jeho rozhodování. Stínování znamenalo velký přínos jak pro
studenty, tak pro zástupce firem.
27
3 Rozhovory s představiteli firem a škol MSK na téma
uplatnění absolventů v technických oborech
3.1 Rozhovor se zástupcem firmy v MSK
OTÁZKA č. 1:
Zhodnoťte z vlastního pohledu postavení technických škol a situaci technicky zaměřených firem na trhu práce vzhledem k
ostatním oborům. Co je podle Vás hlavní pozitivum a negativum technického vzdělávání a uplatnění se v technických
oborech?
ODPOVĚĎ:
Technické školy jakoby odpadávaly od linie „vychováme odborníky“ do linie „produkujeme technicky obeznámené
obchodníky“.
OTÁZKA č. 2:
Je podle Vás příprava žáka v rámci studia pro praxi dostačující? Čím by bylo možno ji zlepšit? Na jaká specifika (znalosti,
dovednosti, schopnosti) u žáků by se měly školy více zaměřit, aby byli jejich absolventi lépe přizpůsobeni požadavkům trhu
práce? Jaký by měl být podle Vás úspěšný absolvent technické SŠ/VŠ?
ODPOVĚĎ:
Chybí mi podpora a vyhledávání talentů.
OTÁZKA č. 3:
Jaké jsou dle Vás vhodné postupy pro motivaci žáků k volbě technických profesí? Je dle Vás podpora k vysokoškolskému
studiu technického směru dostačující? Odkud by měla pramenit?
ODPOVĚĎ:
Nedostačující. Chybí mi na středních školách osobnosti, nadšenci, prostě kladné příklady.
OTÁZKA č. 4:
Jak hodnotíte spolupráci mezi školami a firmami? Co by této spolupráci mohlo výrazně prospět? Spolupracujete
s technickými SŠ a univerzitami, vědeckotechnickými parky či technickými klastry?
ODPOVĚĎ:
Chybí legislativní podpora. Např. přímé směrování části daní by nastartovalo zkrácení smyčky škola – praxe – škola …
28
3.2 Rozhovor se zástupcem středního školství v MSK
OTÁZKA č. 1:
Zhodnoťte z vlastního pohledu postavení technických škol a situaci technicky zaměřených firem na trhu práce vzhledem k
ostatním oborům. Co je podle Vás hlavní pozitivum a negativum technického vzdělávání a uplatnění se v něm?
ODPOVĚĎ:
Technické školy jsou v daleko horším postavení nežli školy s humanitním zaměřením. Hlavní příčina tohoto stavu
spočívá v tom, že v konečné fázi jsou absolventi škol s humanitním zaměřením lépe odměňováni než absolventi
technických oborů. Technické obory se nacházejí také v horším postavení z toho důvodu, že „technika“ velmi rychle
„stárne“.
OTÁZKA č. 2:
Myslíte si, že požadavky firem na absolventy škol jsou reálné? Jsou Vaši absolventi dostatečně připraveni na požadavky trhu
práce? Jste ochotni přizpůsobit vyučovanou problematiku požadavkům praxe?
ODPOVĚĎ:
Požadavky firem na absolventy středních škol jsou velmi nevyhraněné. Nejhorší situace je u gymnázií, která neznají
požadavky firem s technickým zaměřením na absolventy škol. Pokud střední školy budou znát požadavky praxe, pak
je samozřejmě možné (a vhodné) výuku přizpůsobit. Např. výuku na gymnáziích je nutno přizpůsobit požadavkům
studia na VŠ. Vzhledem k tomu, že gymnázia mají širší zaměření, je obtížné připravit žáky na studium technických
oborů.
OTÁZKA č. 3:
Je dle Vás podpora k vysokoškolskému studiu technického směru dostačující? Odkud by měla pramenit? Jak motivujete
Vaše žáky ke studiu technického směru VŠ?
ODPOVĚĎ:
Není potřeba nějaká speciální podpora technického vzdělávání (ostatně podobná situace již zde byla v 80. letech
minulého století), ale musí fungovat trh práce, na kterém lidé s nevyhovujícím vzděláním nenajdou uplatnění.
Současná situace je taková, že spousta různých politologů, sociologů, ekonomů nachází uplatnění především ve
státních a veřejných službách a nic je nenutí tento stav měnit. Proč by potom studenti měli mít zájem o určitě
náročnější technické obory? Na každé střední škole, a gymnázia nevyjímaje, se najdou nadšenci pro technické obory.
Jsou to žáci, kteří mají většinou za vzor své rodiče či prarodiče nebo je pro ně technika prostě koníčkem. Tito žáci pak
jednoznačně volí studium na VŠ technického typu.
29
OTÁZKA č. 4:
Jak hodnotíte spolupráci mezi školami a firmami? Co by této spolupráci mohlo výrazně prospět? Spolupracujete
s technickými univerzitami, vědeckotechnickými parky či technickými klastry?
ODPOVĚĎ:
Spolupráce mezi gymnázii a firmami je minimální. Na středních odborných školách je situace samozřejmě jiná: žáci
docházejí na praxi, takže dochází k úzkému propojení teorie a praxe již během studia. Spolupráce s technickými
univerzitami se odvíjí pouze na bázi přednášek zástupců technických VŠ v rámci volby dalšího povolání a studia
na VŠ.
30
www.souzma.cz
www.uciliste-hb.cz
793 95
793 12
Město Albrechtice
Horní Benešov
Soukromá střední odborná škola PRIMA s.r.o.
www.spsfm.cz
www.sout-fm.cz
738 02
738 02
F-M
F-M
28. října 1598
Pionýrů 2069
SŠ elektrostavební a dřevozpracující, Frýdek - Místek
www.sssdfm.cz
www.sszfm.cz
www.ssosfm.cz
www.ssinfotech.cz
www.sps-karvina.cz
738 02
738 02
738 01
738 02
733 01
F-M
F-M
F-M
F-M
Karviná - Hranice
Na Hrázi 1449
tř. T.G. Masaryka 456
Pionýrů 2069
Žižkova 1818
SŠ zemědělská a lesnická, Frýdek - Místek
Střední škola informačních technologií s.r.o.
Střední průmyslová škola Karviná
www.sselek-havirov.cz
www.ssstav-havirov.cz
www.outech-havirov.cz
www.ssras-havirov.cz
www.sos-havirov.cz
www.ssinte-karvina.cz
www.sszeme-cestesin.cz
www.nosch.cz
736 01
736 01
736 01
736 01
736 01
735 06
737 01
735 14
Havířov - Město
Havířov - Podlesí
Havířov - Šumbark
Karviná - Nové M.
Český Těšín
Orlová - Lutyně
Makarenkova 513/1
Kollárova 1308/2
Sýkorova 613/1
Školní 601/2
Lidická 600
Osvobození 1111/60
Tyršova 611/2
Energetiků 144
Střední škola Havířov - Šumbark
SŠ řemesel a služeb Havířov
SŠ technických oborů Havířov - Šumbark
SŠ techniky a služeb, Karviná
SŠ zemědělská, Český Těšín
Střední odborná škola NET OFFICE Orlová, spol. s r.o.
Střední průmyslová škola elektrotechnická, Havířov
Střední průmyslová škola stavební, Havířov
Soukromá SOŠ, Frýdek - Místek, s.r.o.
www.sostrinec.cz
739 61
Třinec - Kanada
Lánská 132
Lískovecká 2089
SŠ strojírenská a dopravní, Frýdek - Místek
SŠ Třinec - Kanada
www.prima.skolniweb.cz
795 01
Rýmařov
Sokolovská 435/29
Střední průmyslová škola, Frýdek - Místek
Střední škola zemědělství a služeb, Město Albrechtice
Tyršova 59
792 01
Nemocniční 117/11
www.sout.cz
www.remesla.bruntal.cz
794 01
Krnov
Soukromá střední odborná škola PRAKTIK s.r.o.
Střední škola řemesel, Bruntál
Bruntál
794 01
Krnov
Opavská 499/49
SŠ automobilní, mechanizace a podnikání, Krnov
Krnovská 998/9
792 01
Bruntál
Kavalcova 814/1
Střední průmyslová škola, Bruntál
Soukenická 140/21
www.sps-br.cz
www.ssamp-krnov.cz
794 01
Krnov
Střední škola průmyslová, Krnov
www.oaz.cz
www.sos-dcr.cz
792 01
Bruntál
nám. J. Žižky 8/10
Revoluční 1122/92
SOŠ dopravy a cestovního ruchu,Krnov
WEB
PSČ
MĚSTO
ADRESA
Obchodní akademie a Střední zemědělská škola, Bruntál
NÁZEV ŠKOLY
Seznam středních odborných škol s technickými obory v MSK
4 Situace SŠ a VŠ technického zaměření v MSK
31
32
www.barooschool.cz
www.dakol-karvina.cz
736 01
735 72
Petrovice u Kar.
Školní 601/2
č.p. 570
SOU BARON SCHOOL spol. s r.o.
749 01
746 01
747 05
700 30
700 30
Vítkov
Opava
Opava
Ostrava - Hrabůvka
Ostrava - Zábřeh
Vítkov - Podhradí
Praskova 399/8
Kolofíkovo náb. 1062
Hasičská 1003/49
Středoškolská 2854/1
Střední škola, Vítkov - Podhradí
SŠ průmyslová a umělecká Opava
www.sps-vitkovice.cz
www.spseiostrava.cz
www.edunet.cz/
skoly/stav-ova.cz
www.sos-sou.cz
www.sse-najizdarne.cz
703 00
702 00
700 30
707 00
702 00
Ostrava - Vítkovice
Ostrava
Ostrava - Zábřeh
Ostrava - Kunčice
Ostrava
Zengrova 822/1
Kratochvíova 1490/7
Středoškolská 2992/3
Vratimovská 681/80
Na Jízdárně 30
Střední průmyslová škola stavební Ostrava
Střední škola Ostrava - Kunčice
www.sst-ostrava.cz
www.telskol.cz
www.souauto.cz
705 00
708 61
703 00
Ostrava - Poruba
Opavská 1119/12
Zengrova 473/38
Střední škola technická Ostrava - Hrabůvka
Střední škola teleinformatiky Ostrava
RB Střední odborné učiliště autooprávarenské, s.r.o.
Zdroj: Vlastní zpracování.
www.soustav-ostrava.cz
700 30
Ostrava - Zábřeh
Ostrava - Hrabůvka
U Studia 2654/33
Hasičská 1003/49
Střední škola stavební a dřevozpracující, Ostrava
Střední škola elektrotechnická Ostrava
Střední průmyslová škola Ostrava - Vítkovice
Střední průmyslová škola elektrotechniky a informatiky
SOŠ waldorfská Ostrava
SOŠ dopravní a SOU Ostrava - Vítkovice
Heyrovského a Gymnázium Ostrava
Střední průmyslová škola chemická akademika
Vítkovická střední a průmyslová škola a gymnázium
SŠ technická Opava
www.sosd.cz
www.chemgym.cz
746 66
Opava
Mírová 630/3
Střední průmyslová škola stavební, Opava
www.waldorfostrava.cz
www.sst.opava.cz
www.vitkovickastredni.cz
746 01
Opava
Boženy Němcové
Střední odborné učiliště stavební, Opava
702 00
www.sspu-opava.cz
748 01
Hlučín
ČSA 336/4a
Odborné učiliště a Praktická škola Hlučín
703 00
www.ssvitkov-podhradi.cz
742 21
Kopřivnice
Husova 1302
VOŠ, SOŠ a SOU Kopřivnice
Ostrava
www.soustop.cz
www.spsopava.cz
741 01
Nový Jičín
EDUCA - SOU, s.r.o.
wwww.voskop.cz
www.ouhlucin.wz.cz
744 01
Frenštát p. R.
Křižíkova 1258
Přemyslovců 834/4
SŠ elektrotechnická, Frenštát pod Radhoštěm
Moravská 964/2
www.spsefren.cz
www.ssosnj.edunet.cz
741 01
Nový Jičín
Divadelní 138/4
Gen. Píky 3296/13D
www.ouaprs.com
www.mendelova-stredni.cz
741 11
Nový Jičín
Sokolovská 487/45
Odborné učiliště a Praktická škola Nový Jičín
Mendelova střední škola, Nový Jičín
SOU DAKOL, s.r.o.
WEB
PSČ
MĚSTO
ADRESA
NÁZEV ŠKOLY
4.2 Přehled technických oborů VŠB - TUO
V Moravskoslezském kraji již mnoho desítek let úspěšně „vychovává“ perspektivní technické odborníky Vysoká škola
báňská - Technická univerzita Ostrava, která je součástí systému veřejných vysokých škol jako nejvyššího stupně vzdělávací
soustavy České republiky.
V bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech zde studuje více než 24 tisíc studentů na sedmi
fakultách. Trvalá potřeba kvalitních inženýrů spolu s vynikajícími podmínkami pro studium, moderním kampusem,
sportovním a kulturním vyžitím studentů jsou velmi dobrými argumenty, proč se v konkurenci škol z celé ČR rozhodnout
právě pro Vysokou školu báňskou. Veškeré bližší informace o studiu naleznete na www.vsb.cz.
PŘEHLED JEDNOTLIVÝCH FAKULT A TECHNICKÝCH OBORŮ:
Stavební fakulta
Adresa: Ludvíka Podéště 1875/17, Ostrava-Poruba 708 33
Architektura a stavitelství
Stavební inženýrství (Správa majetku a provoz budov, Prostředí staveb, Příprava a realizace staveb, Dopravní
inženýrství, Geotechnika, Městské stavitelství a inženýrství, Stavební hmoty a diagnostika staveb, Dopravní stavby)
Více na http://www.fast.vsb.cz/
Fakulta strojní
Adresa: 17. listopadu 15, Ostrava-Poruba 708 33
Strojírenství (Dopravní technika, Robotika, Technická diagnostika, opravy a udržování, Průmyslový design, Dopravní stroje
a manipulace s materiálem, Hydraulické a pneumatické stroje a zařízení, Konstrukce strojů a zařízení, Strojírenská technologie,
Technologie dopravy, Aplikovaná mechanika, Aplikovaná informatika a řízení, Technika tvorby a ochrany životního prostředí,
Provoz a řízení v energetice)
Technologie letecké dopravy (technologie letecké dopravy, technologie provozu letecké techniky
Strojní inženýrství (Dopravní technika a technologie, Energetické stroje a zařízení, Automatické řízení a inženýrská
informatika, Konstrukční a procesní inženýrství, Stavba výrobních strojů a zařízení, Automatizace technologických procesů,
Dopravní a manipulační technika)
Více na http://www.fast.vsb.cz/
33
Fakulta elektrotechniky a informatiky
Elektrotechnika, sdělovací a výpočetní technika (komerční elektrotechnika, Elektronika a sdělovací technika, Řídící
a informační systémy, Elektrické stroje, Přístroje a pohony, Elektroenergetika, Technická kybernetika)
Informační technologie (Počítačová matematika, Informatika a výpočetní technika, Mobilní technologie)
Informační a komunikační technologie (Výpočetní matematika, Telekomunikační technika, Informatika a výpočetní
technika, Mobilní technologie)
Projektování elektrických zařízení
Elektrotechnika (Měřící a řídící technika, Aplikovaná a komerční elektronika, Biomedicíncký technik, Elektroenergetika)
Elektrotechnika a informatika (inženýrská informatika)
Více na http://www.fei.vsb.cz/
Hornicko-geologická fakulta
Nerostné suroviny (ekonomika a řízení v oblasti surovin, Využívání zdrojů stavebních nerostných surovin, Úprava
surovin a recyklace, Zpracování a zneškodňování odpadů, Informační a systémový management, Environmentální
inženýrství, Technologie a hospodaření s vodou, Automatizace a počítače v surovinovém průmyslu, Systémové
inženýrství v oblasti surovin, Aplikovaná fyzika materiálů).
Hornictví (Hornické inženýrství, Hornická geomechanika, Hornictví)
Geodézie a kartografie (Důlní měřictví, Mobilní geoinformační technologie, Geoinformatika, Inženýrská geodézie)
Geologické inženýrství (Geologické inženýrství, Geovědní a montánní turismus)
Inženýrská ekologie (Ochrana životního prostředí v průmyslu)
Řízení průmyslových systémů (Kmenový obor: Inženýrská informatika)
Fyzika (Aplikovaná fyzika).
Více na http://www.hgf.vsb.cz/
Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství
adresa: 17. listopadu 15, Ostrava-Poruba 708 33
Metalurgické inženýrství (Umělecké slévárenství, Slévárenské technologie, Slévárenství, Technologie tváření
a úpravy materiálu, Technologie výroby kovů, Tepelná technika a životní prostředí, Tepelná technika, Ekonomika
management v metalurgii, Metalurgie železa a oceli, Průmyslová keramika a žárovzdorné materiály, Automatizace
a počítačová technika v metalurgii, Ochrana životního prostředí v metalurgii)
34
Procesní inženýrství (Chemie a technologie ochrany prostředí, chemie a technologie paliv, Chemické a fyzikální
metody zkoušení materiálu).
Ekonomika a řízení průmyslových systémů (Automatizace a počítačová technika v průmyslu, Management jakosti,
Ekonomika a management v průmyslu).
Materiálové inženýrství (Diagnostika materiálů, Diagnostika a design materiálů, Neželezné kovy a speciální slitiny,
Technické materiály, Recyklace materiálů, Materiály a technologie pro automobilový průmysl).
Metalurgické inženýrství (Technologie výroby kovů, Slévárenské technologie, Technologie tváření a úpravy
materiálu, Tepelná technika a životní prostředí, Umělecké slévárenství)
Více na http://www.fmmi.vsb.cz/
Fakulta bezpečnostního inženýrství
Adresa: Lumírova 13, Ostrava-Výškovice 700 30
Požární ochrana a průmyslová bezpečnost (Bezpečnost práce a procesů, Havarijní plánování a krizové řízení,
Technická bezpečnost osob a majetku, Technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu, Bezpečnostní inženýrství.
Bezpečnostní plánování, Společné studium FBI)
Požární ochrana a bezpečnost (Požární ochrana a bezpečnost průmyslu)
Více na http://www.fbi.vsb.cz/
Ekonomická fakulta
adresa: Sokolská třída 33, Ostrava 1, 701 21
Systémové inženýrství a informatika
Aplikovaná informatika
Více na http://www.ekf.vsb.cz/
35
5 Pozitiva technického vzdělávání
Pedagogové vyučující technické předměty na středních školách či odborných učilištích měli v rámci výše popsaných
workshopů jedinečnou možnost diskutovat klady a zápory vzdělávání v technických oborech přímo se zástupci předních
výrobních podniků Moravskoslezského kraje. Tématem těchto živých debat byly jak nemalé přednosti technického
vzdělávání v našem regionu, tak i jeho hlavní nedostatky a úskalí. Diskutoval se také možný vývoj průmyslových odvětví
a v návaznosti na to také flexibilita školského systému, který by měl umět reagovat na nové podmínky na trhu práce. Cílem
této příručky je tedy popsat problematiku propojování teorie a praxe tak, jak ji vidí lidé nejpovolanější – sami pedagogové
a zaměstnavatelé.
Jedním z hlavních kladů technického vzdělání v Moravskoslezském kraji je bezesporu tradice, kterou se může pyšnit řada
zdejších průmyslových podniků a na niž se většině z nich podařilo po nutné restrukturalizaci navázat i v nových
podmínkách tržního hospodářství. Oblast patří již od 19. století mezi nejdůležitější průmyslové lokality střední Evropy.
Základem pro získání tohoto významného postavení byla skutečnost, že se zde nalézají naleziště černého uhlí. Rozvoj
důlní činnost však v regionu podnítil také rozvoj dalších průmyslových odvětví jako je hutnictví, chemický průmysl,
strojírenství aj. Krom toho se zde vyskytují také polymetalické rudy, ložiska zemního plynu, vápence, žuly, štěrkopísků
apod.
Přestože dnes dochází k útlumu těžby, ostatní průmyslová odvětví se mohou i nadále slibně rozvíjet. Těžký průmysl je
postupně z části nahrazován lehkým průmyslem a službami. Rozvojem podnikání ve volném tržním prostředí se struktura
podnikání změnila k nepoznání. Mnohé restrukturalizované podniky byly odkoupeny zahraničními investory. Zdejší firmy
se prosadily v oblasti informačních technologií, elektrotechnice, elektronice a automobilovém průmyslu. Vedle toho dnes
v kraji existuje řada menších i větších firem, které se zabývají jak tradičními řemeslnými obory, tak špičkovými
technologiemi a hi-tech produkty.
Moravskoslezský kraj je krajem, v němž existuje široké uplatnění nových
investičních projektů a kde má každý příležitost rozvinout svůj potenciál a své
možnosti. Pro nové podnikatelské záměry mohou domácí i zahraniční investoři
využít jak stávající průmyslové areály, tak průmyslové zóny, kterých se v kraji
nachází několik a jejichž průměrná zaplněnost je zhruba 74 %.¹
36
Je zřejmé, že i do budoucna Moravskoslezský kraj zůstane krajem průmyslovým, neboť má ty nejlepší předpoklady svého
rozvoje:
zaškolenou průmyslovou pracovní sílu,
velmi dobrou obeznámenost s tradičními průmyslovými obory (ocelářství, strojírenství, chemie, textil),
vědecko-výzkumná centra a instituce (informační technologie, biotechnologie, pokročilé materiály),
čtyři univerzity,
průmyslové zóny, vědeckotechnologické parky, podnikatelské inkubátory,
vysokou hustotu infrastruktury,
výhodnou polohu mezi Polskem a Slovenskem,
tranzitní koridor – uzel silniční a železniční dopravy,
pobočky zahraničních bank,
hlavní světové maloobchodní řetězce,
silné kulturní zázemí (opera, filharmonie, divadla, galerie),
mezinárodní letiště s potenciálem růstu,
zdravotní péči na evropské úrovni.
V regionu dlouhodobě existují firmy, které poptávají technicky zaměřené absolventy. V posledních dvou letech se mimo
jiné s příchodem společnosti Hyundai Motor Manufacturing Czech s. r. o. a jejích dodavatelů prudce zvedla poptávka
po technických profesích jako je operátor průmyslových robotů, svářeč, kontrolor kvality, seřizovač, atd. Také většina
nových investorů vstupuje do regionu se záměrem podnikat ve výrobních oblastech. To znamená, že studenti těchto
oborů mají velkou šanci najít kvalitní uplatnění v praxi. „V budoucnu vzroste zájem o uchazeče technických oborů. Půjde
zejména o klasické obory jako je elektrotechnika, strojírenství, matematika a fyzika,“ řekla Hana Krbcová, ředitelka divize
personalistika společnosti ČEZ. Podle ní bude v dalších 20 letech potřeba nejen absolventi vysokých škol, ale
i středoškoláci a učni.²
Pozitivem vzdělání v technických oborech je tedy široká možnost uplatnění absolventů daná poptávkou podniků
po kvalifikované pracovní síle. Utlumení těžkého průmyslu v našem regionu mělo za následek přechodný pokles zájmu
o technické obory, tato situace vedla mnohé střední školy k rozhodnutí zaměřit se spíše na obory spojené se službami
a lehkým průmyslem. Dnes se tak dostáváme do situace, kdy se zvedá poptávka, ale chybí absolventi kvalifikovaní
v technických oborech, firmy jsou tak při masovějším náboru nuceny přijímat technicky nevzdělané lidi a zaučovat je
vlastními silami. Technicky vzdělaní absolventi tedy mají na trhu práce větší možnosti uplatnění a také menší konkurenci.
Dle názoru zúčastněných pedagogů technické vzdělání podporuje rozvoj psychického potenciálu a manuálních
dovedností a technicky vzdělaný člověk je flexibilně použitelný v praxi, neboť může získané vědomosti a dovednosti
uplatnit v různých profesích a oborech. Vzhledem k rychlému vývoji nových technologií je zde však velmi důležité být
ochoten se učit novým věcem a přizpůsobit se změnám.
37
5.1 Proč pokračovat na VŠ technického směru?
Podpora motivace žáků k volbě pokračovat na VŠ technického směru musí vycházet především ze společně
prosazovaného zájmu rodičů, pedagogů i zástupců firem. Dle pedagogů i zástupců firem, kteří se zúčastnili projektových
workshopů, mají primární vliv na motivaci žáka rodiče. Ti však zároveň musí mít dostatek přesných informací od pedagogů
a výchovných poradců na SŠ, aby mohli žáka podpořit a vést ho k rozhodnutí pokračovat dále ve studiu technických
oborů na VŠ. Vedení podniků by mělo úzce spolupracovat se středními školami a informovat je o možnostech uplatnění,
požadavcích na absolventy i celkové situaci v oboru včetně nových technologií apod. Podpora k dalšímu studiu totiž musí
pramenit také z poptávky na trhu práce. Žáci před sebou musejí vidět reálnou možnost získat díky vysokoškolskému
vzdělání zaměstnání, které jim poskytne více než dobré podmínky, a to jak pracovní, platové, osobního rozvoje atd. Mnoho
středoškoláků dává po maturitě přednost rychlému nástupu na trh práce, protože již nechtějí dalších několik let čekat
na první výdělek a investovat peníze, čas i energii do dalšího vzdělávání. Studium na vysoké škole technického zaměření
je velmi náročné a samozřejmě není a ani nemůže být pro každého. Nadaným žákům, kteří mají vůli na sobě dále pracovat
a vzdělávat se v technickém oboru, se však vklad do vysokoškolského studia v budoucnu mnohonásobně vrátí, neboť
získají možnost vypracovat se na pozice, které jsou pro středoškoláka nedostupné.
Prestiž technických věd ve světě stoupá. Jejich efektivní využití umožňuje realizovat a úspěšně nabízet dokonalejší výrobky
za přijatelné ceny. Nejprůmyslovější státy v současné době charakterizuje rozsáhlý výzkum a vývoj, zahrnující především
počítačové, automatizační a informační technologie, řešení problémů kybernetiky, nových konstrukčních materiálů
a efektivní mezinárodní spolupráci.
V České republice je trvalý technický rozvoj bohužel dosud omezován jednak nedostatkem finančních prostředků, jednak
absencí ucelené koncepce rozvoje vědy a techniky v souladu s potřebným rozvojem technického průmyslu a dále také
nedostatkem pozornosti věnované přizpůsobení aktuálního zaměření technických škol potřebám průmyslu
a dostatečnému zajištění investic plynoucích do vybavení školních laboratoří a zkušeben. Rychlý technický pokrok zvyšuje
potřebu mladých inženýrů.
Téměř ve všech technických oborech se v krátkých intervalech několika let
podstatně mění většina výrobků, jejichž funkce jsou zdokonalovány moderní
technikou. K jejich inovacím je třeba znalostí, které vešly ve známost teprve
v posledních letech a které vyžadují vyšší úroveň vzdělání. Výuku je třeba těmto
skutečnostem přizpůsobit. Zásadně se zvyšují také požadavky na znalosti
pedagogů o nejnovějších aplikacích vědy a techniky. Velmi užitečnou je zde
tedy úzká spolupráce vysokých škol a podniků a značný význam pro efektivní
vzdělávání studentů a jejich uplatnění v praxi má také spolupráce technických
škol a výzkumných oddělení podniků. Vysoká škola tak dnes nepřináší
studentům pouze kýžený titul, ale také řadu možností studia v zahraničí,
zdokonalení cizího jazyka, účast na zajímavých výzkumných projektech,
potažmo také možnost zaujmout případného zaměstnavatele již během
studia.
38
Současná, dosud nevídaná rychlost modernizace výrobků v porovnání s nedávnou minulostí je umožněna výpočetní
technikou, senzorikou, novými technologiemi obrábění, novými konstrukčními materiály, miniaturizací elektronických
obvodů a dalšími teprve rodícími se obory, které ovlivňují rychlost a kvalitu produkce. Důvody jsou evidentní. Zvyšuje se
technická dokonalost výrobku a snižuje jeho pracnost. Zvýšená konkurenceschopnost inovovaného výrobku pozitivně
ovlivňuje mzdovou a cenovou politiku hospodaření podniku a někdy i významně státu. Patří sem zdokonalování automobilových motorů, zavádění nových výrobních technologií a v poslední době též zavádění nových konstrukčních
materiálů.³
Důvody, které podstatně zvyšují prestiž technických věd a tedy i technických škol, jsou tedy zřejmé. Průmyslu však dosud
chybí nejen technici se středoškolským vzděláním a odborně vzdělaní dělníci pro výrobní činnosti, ale také inženýři.
Chopte se této šance a staňte se Ing.enýrem!
5.2 Profil úspěšného absolventa
Konkrétní souhrn vlastností, znalostí a dovedností, kterými by měl disponovat úspěšný absolvent, se samozřejmě liší obor
od oboru, přesto se zde pokusíme obecně definovat, jaké charakteristiky by měl mít v současnosti člověk dobře
uplatnitelný na trhu práce.
Znalost základních teoretických východisek daného oboru a schopnost je aplikovat v praxi
Ovládání základních praktických dovedností potřebných pro výkon dané profese
Zvládnutí alespoň jednoho cizího jazyka na komunikativní úrovni
Zvládnutí práce na PC včetně nezbytného aplikačního programového vybavení při řešení odborných
problémů
Znalost odborné terminologie daného oboru a schopnost ji patřičně používat
Schopnost efektivně získávat a třídit informace a dále je také kriticky reflektovat
Schopnost adekvátně přizpůsobit vyjadřování a celou vlastní sebeprezentaci
Uvědomovat si význam osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění
Kultivovaně se ústně i písemně vyjadřovat, uplatňovat společenskou a řečovou etiketu
Znalost reálných podmínek na trhu práce – možnosti uplatnění, platové podmínky
Ochota dále se vzdělávat, učit se novým věcem
Flexibilita a adaptace - neboli schopnost se pružně přizpůsobit měnícím se požadavkům zaměstnavatele
nebo situaci na trhu práce
Schopnost efektivně spolupracovat a komunikovat v rámci týmu
Umět přijmout kritiku a poučit se z ní
Samostatnost při řešení svěřených úkolů
Schopnost organizace vlastního času dle důležitosti jednotlivých úkolů
Iniciativa a cílevědomost v budování kariéry
Loajalita vůči zaměstnavateli
39
5.3 Připravenost žáků pro vstup na trh práce a uplatnění se v technických oborech
Představitelé firem se během workshopů shodli na tom, že přestože má české
školství stále své rezervy, obecně se příprava žáků v rámci středoškolského studia
postupně zlepšuje. Úspěšný absolvent by měl mít dle jejich vyjádření nejen
teoretické znalosti v daném oboru, ale měl by mít také schopnost tyto znalosti
přetvořit v dovednosti, které je schopen uplatnit v každodenní praxi. Tyto zkušenosti
by měli žáci ideálně nabýt již během studia prostřednictvím dlouhodobých
odborných praxí, které by měly být nedílnou součástí každého SŠ nebo VŠ studia
technického směru.
S politováním zde však zaznělo, že ne všude tomu tak v současnosti je. Perspektivní absolvent by měl být navíc vnitřně
motivován k výkonu budoucího povolání a neměl by mít na začátku své kariéry přehnané očekávání a ambice, které jsou
bez zkušeností a praxe jen těžko realizovatelné. Jazyková vybavenost (dobrá znalost min. jednoho světového jazyka)
a počítačová gramotnost musí být dle zaměstnavatelů v současné době již brány jako samozřejmost, nikoliv jako výhoda.
Několikrát zde bylo jak ze strany pedagogů, tak představitelů firem zmíněno rozšiřování a prohlubování spolupráce škol
a podniků, jakožto cesta ke zlepšení připravenosti a také uplatnitelnosti absolventů tím, že by se náplň výuky
přizpůsobovala částečně reálným požadavkům zaměstnavatelů. Na většině učilišť v současnosti probíhá praxe
dlouhodobá, a to tak, že se střídá týden teoretické výuky s následujícím týdnem praktické výuky. Tento systém se sice jeví
jako dostačující, ne vždy je však takto vykonávaná praxe kvalitní ve smyslu rozšiřování odborných dovedností žáka.
Někteří zaměstnavatelé žáky svým způsobem využívají spíše jako levnou pracovní sílu a svěřují praktikantům pouze výkon
rutinních manuálních činnosti, které mnoho nerozvíjejí žákovy odborné znalosti ani dovednosti. Na průmyslových
středních školách je praxe pouze krátkodobá, trvá zpravidla čtrnáct dní. Zde by bylo možno zvážit prodloužení
a zintenzivnění praktické výuky ve spolupráci s podniky.
Ze strany pedagogů byl za negativní faktor významně ovlivňující připravenost žáků pro vstup na trh práce považován
zejména nedostatek moderních strojů, nových technologií, nástrojů a učebních pomůcek, které by žákům umožnily
naučit se zacházet s vybavením, které posléze reálně naleznou v podnicích, kde budou potenciálně po ukončení studia
žádat o zaměstnání. Jednoduše řečeno, technické školy jsou často vybaveny nedostatečně a navíc převážně zastaralou
technikou. Kvůli omezeným prostředkům však školy nejsou schopny pořídit do výuky nové moderní technologie. Tento
problém byl hojně zdůrazňován zejména u svářečů a automechaniků.
Řešením by byla opět užší spolupráce s podniky, která by fungovala na synergickém principu. Podnik by škole poskytl
moderní technologii a potřebné vybavení pro kvalitní praktickou výuku a výměnou by získal absolventy schopné ihned
po ukončení studia vykonávat konkrétní pozici v daném podniku. Zaměstnavatel tedy investuje do spolupráce se školami,
ale na oplátku ušetří peníze i čas nutný pro zaškolování nových zaměstnanců z řad absolventů.
Dále byla ze strany pedagogů také často zmiňována neochota podniků podílet se na praktické výuce žáků. Představitelé
firem se ovšem logicky bránili tím, že prioritou pro podnik je výroba a bezproblémový chod podniku, který mohou
nezkušení a nedisciplinovaní žáci narušit.
40
Nástrojem pro zvýšení motivace podniků podílet se na praktickém vzdělávání žáků by mohla být podpora ze strany státu,
která by podniky dobře spolupracující se školami ocenila nějakou formou benefitů. Kromě výše zmíněných systémových
nedostatků má na uplatnitelnost žáků vliv také řada jiných faktorů – např. kvalita výuky na jednotlivých školách či
osobnostní charakteristiky žáků nebo jejich nedostatečná motivace.
41
6 Situace průmyslových podniků v Moravskoslezském kraji
6.1 Technická odvětví
Elektrotechnika
Elektrotechnika je obor, který se zabývá výrobou, rozvodem a přeměnou elektrické energie v jiné druhy energie,
konstrukcí sdělovacích, zabezpečovacích, výpočetních a jiných elektrických zařízení. Podle hodnot proudu a napětí se dělí
na elektrotechniku silnoproudou a slaboproudou. K oborům „slaboproudu“ se řadí například elektronika a telekomunikace, k oborům, silnoproudu “patří elektroenergetika, elektrické stroje, elektrické přístroje, výkonová elektronika
a elektrické pohony. Tyto obory mnohdy nelze zcela striktně oddělit, protože se mnohdy prolínají a navazují na sebe.
Rozpětí elektrotechniky sahá od nejjednodušších zařízení, jako jsou bleskosvody, až k nejkomplikovanějším lidským
výtvorům v podobě počítačů, od digitálních hodinek až po atomové elektrárny.
Uplatnění v profesích jako: elektroinženýr dispečer, elektroinženýr investic a engeneeringu, elektroinženýr pracovník
řízení jakosti, elektroinženýr projektant, elektroinženýr technolog, elektroinženýr výzkumný a vývojový pracovník,
samostatný elektrotechnik.
Významné podniky v oboru: ABB s.r.o. (pobočka Ostrava), Dexon Czech s.r.o., Pegatron Czech s.r.o., Siemens Elektromotory s.r.o., Dodávky automatizace, s.r.o.
Informatika
Informační technologií je každý elektronický přístroj schopný zpracovávat nějaké informace (neboli provádět algoritmus),
tedy přijmout nějaká vstupní data, samostatně s nimi provést určité operace a vydat příslušná data výstupní (popřípadě
část této technologie). Obor informační technologie hledá nejefektivnější řešení, jak tyto technologie vytvořit, sestavit,
propojit, zdokonalit, vynalézají nové a vytvářejí programy, které zajistí komunikaci s dalšími programy, které bude používat
uživatel přístroje (aplikacemi nebo softwarem). Lidé, kteří pracují v oboru IT nebo se o něj zajímají se zkráceně nazývají
informatici stejně jako lidé, kteří se zabývají zpracováním informací, což vede ke změnám a zmatkům v pojmech informatika a informační technologie (IT), ačkoli má každý jinou náplň.
Uplatnění v profesích jako: inženýr IT, systémový inženýr řídícího systému, programátor analytik, specialista správy
operačních systémů a sítí, systémový inženýr správy aplikací, webdesigner specialista, programátor, správce aplikací, IT
Správce operačních systémů a sítí.
Významné podniky v oboru: KVADOS Mobile Solutions s. r. o., MEDIUM SOFT a.s., NAM system a.s., NetDirect s.r.o.,
PEGATRON Czech s.r.o., Tieto Czech s.r.o, VÍTKOVICE ITS a.s.
42
Stavebnictví
Stavebnictví je hospodářský obor, pomocí kterého je zajišťována výstavba, údržba, modernizace, rekonstrukce a demolice
stavebních objektů. Stavebnictví plní pro společnost několik funkcí: sociální (bydlení, kultura, zdravotnictví, vzdělávání,
sport), průmyslová výroba, zemědělská výroba, doprava, energetika. Tyto funkce by měly být zajištěny vytvářením
vhodného prostředí pro lidi, zvířata, rostliny a technologie, přičemž by při jejich zajišťování nemělo docházet k ničení
přírodních a kulturních hodnot. Stavebnictví se člení do čtyř základních skupin:
1. Pozemní stavby – stavby pro bydlení, občanské stavby, stavby pro průmysl a zemědělství aj.
2. Dopravní a podzemní stavby – mosty, silnice, tunely, železnice, letištní plochy aj.
3. Vodohospodářské stavby – přehrady, úpravy vodních toků, meliorace aj.
4. Speciální stavby – stožáry, podzemní kolektory aj.
Uplatnění v profesích jako: stavební inženýr pracovník kontroly a řízení jakosti, stavební inženýr projektant, stavební
inženýr přípravy výroby a investic, stavební inženýr realizace investic a engineeringu, stavební inženýr stavbyvedoucí,
stavební inženýr technolog, stavební inženýr výroby stavebních hmot a výrobků, koordinátor bezpečnosti práce
na staveništi, samostatný stavební technik, autorizovaný inspektor, architekt.
Významné podniky v oboru: OHL ŽS, a.s., RPG RE Management, s. r. o., SATJAM s.r.o., SSKA – Stavební společnost Karviná,
a.s., STAMONT – Pozemní stavitelství, s.r.o, Star, a.s., VJAČKA spol.s r.o., CONE-STAVITELSTVÍ, a.s., Garáže Ostrava, a.s.,
HOCHTIEF CZ, a.s.
Strojírenství
Strojírenství je průmyslový obor, zabývající se navrhováním, výrobou a údržbou strojů. Dělí se na těžké a lehké strojírenství.
Těžké strojírenství se zabývá stroji s velkou hmotností, nebo s velkými rozměry popřípadě s vysokou odolností (např.
námořní lodě, jaderné reaktory, těžební technika, hutní technika velká dopravní letadla apod.). Lehké strojírenství
se zabývá všemi ostatními stroji menšími a lehčími než je tomu v případě těžkého strojírenství, např. automobily, obráběcí
stroje. Strojírenství je snad nejznámější technickou branží. Zahrnuje škálu produktů, od těch nejjemnějších součástek
automobilů, přes letadla, lodě, až po turbíny jaderných elektráren, ropné věže nebo obráběcí stroje. Čeští a moravští
strojaři patřili a patří ke špičkám na světě.
Uplatnění v profesích jako: strojní inženýr, mechanik pro těžbu ropy a zemního plynu specialista, strojní inženýr investic
a engineeringu, strojní inženýr konstruktér, strojní inženýr pracovník řízení jakosti, strojní inženýr projektant, strojní inženýr
technolog, strojní inženýr výzkumný a vývojový pracovník, strojní inženýr řízení výroby, technik technického rozvoje v dole
specialista, technik řízení údržby, svářečský inženýr, samostatný strojírenský technik, letecký technik, samostatný zkušební
technik (www.techin.cz).
Významné podniky v oboru: ArcelorMittal Ostrava, a. s., Colorspol s. r. o., ECOFER, s.r.o., FERRIT s.r.o., HUTNÍ MONTÁŽE, a.s.,
PROVITAS,a.s., STROJFERR, s.r.o, ARMATURY Group a.s., DEVIMEX,s.r.o., Flash Steel, a.s., VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY, a.s.,
VÍTKOVICE, a.s., Vitkovické slévárny, spol. s r. o., V-NASS, s.r.o, AUTEL, a.s., FERRCOMP,a.s., KVS-EKODIVIZE,a.s., Strojírny Třinec,
a.s.
43
6.2 Podpora technické vyspělosti MSK
Co se týče podpory technické vyspělosti MSK, byla ze strany představitelů průmyslových podniků zdůrazňována
především výstavba moderních sofistikovaných výrobních závodů, která by však měla jít zároveň ruku v ruce s rozvojem
výzkumných a vývojových center, což by přispělo ke stabilizaci technických oborů a celkově k rozvoji průmyslu nejen
v kvantitativním, ale spíše kvalitativním smyslu. Dále z úst zástupců podniků několikrát zaznělo, že je potřebná kontinuální
spolupráce mezi školami, firmami, územní samosprávou a státem, díky níž by bylo možno včas identifikovat nejen zásadní
nedostatky brzdící rozvoj technické vyspělosti našeho kraje, ale také jeho kvality či výhody a v návaznosti na to definovat
cíle a směr budoucího rozvoje.
Otázkou podpory technické vyspělosti Moravskoslezského kraje se zabývá zejména Sdružení pro rozvoj MSK ve spolupráci
s KHK MSK. Tyto organizace společně na základě konkrétního vývoje posledních let a v kontextu již dříve přijatých priorit
definovali hlavní strategické cíle revitalizace hospodářství pro období 2007 – 2013⁴ :
1. Dobudování základní páteřní silniční sítě v MS kraji:
1.1. Urychlení modernizace a výstavby silnic I/11 – I/57 s důrazem na kapacitní napojení z Třanovic
na slovenskou hranici.
1.2. Dokončení výstavby dálnice D 47.
1.3. Dokončení výstavby rychlostní komunikace R 48.
2. Zásadní posílení vědeckovýzkumné základny MS kraji:
2.1. Vybudování nového vědeckovýzkumného centra, nebo center soustředěných především kolem VŠB – TU
Ostrava, případně ve spolupráci s dalšími vysokými školami v kraji a s uplatněním vhodných odborníků.
2.2. Nová vědeckovýzkumná centra orientovat zejména na aplikovaný výzkum, vývoj a potřeby podnikatel
ských subjektů s cílem zvýšit konkurenceschopnost MS kraje.
3. Životní prostředí a energetika:
3.1. Zabezpečení dostatečných zdrojů energetických surovin a energií pro potřeby podnikatelského
i občanského sektoru v MS kraji.
3.2. Preference tuzemských energetických surovin včetně odpadních a druhotných. Využití odpadních energií,
obnovitelných energetických surovin a integrovaných center energetického využití odpadů.
3.3. Preference zlepšování životního prostředí zejména na lokální úrovni před financováním neúčinných
opatření, které nevedou k prokazatelnému ovlivňování globálních klimatických změn.
4. Odstraňování starých ekologických zátěží zejména v souvislosti s restrukturalizací hornictví a hutnictví.
5. Dobudování páteřní železniční sítě se zaměřením na optimalizaci III. tranzitního železničního koridoru v úseku
Dětmarovice – slovenská státní hranice a významné regionální tratě.
6. Koncepční řešení a realizace funkčního regionálního dopravního a logistického systému.
7. Soustavná podpora technického vzdělávání v kraji na všech stupních.
8. Soustavná podpora rozvoje venkova a cestovního ruchu.
44
V publikaci nazvané Technická vyspělost Moravskoslezského kraje⁵, kterou vytvořilo Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského
kraje ve spolupráci s Krajskou hospodářskou komorou MSK je kritika směřována zejména do oblasti podpory vývoje
inovací a jejich následné implementace. V publikaci se uvádí, že restrukturalizace a rekonverze dříve jednoznačně
dominujícího těžkého průmyslu (doly, hutě, těžké strojírenství aj.) spojená s přechodem na efektivnější aktivity s vyšší
přidanou hodnotou však s sebou přinesla řadu úskalí, mezi něž patří mimo jiné právě nedostatečná (nejen finanční)
podpora směřovaná do oblasti rozvoje a šíření inovačních aktivit a nových technologií.
Spolupráce pracovišť výzkumu a vývoje se soukromým sektorem se prosazuje pouze pozvolna a dosud se jí zcela nedaří
pružně reagovat na vznik nových oborů a přizpůsobit se potřebám uživatelů. Na druhou stranu však v posledních letech
zaznamenáváme zvýšení významu a přínosu technologicky a znalostně orientovaných oborů, a to v souvislosti
s masivními investicemi spojenými s rozvojem automobilového průmyslu, který je řazen mezi obory technologicky
náročné.
6.3 Výzkum a vývoj jako klíčové aspekty podpory technické vyspělosti kraje
Výzkum a vývoj značnou mírou přispívá k rozvoji Moravskoslezského kraje a do budoucna bude jedním z jeho klíčových
aspektů. Za základní podmínky, které jsou nutné pro vytvoření prostředí vstřícného vůči inovacím a jejich implementaci
do výrobních procesů, bychom mohli označit zejména kvalitní vědecké zázemí na univerzitách a jiných výzkumných
institucích jdoucí ruku v ruce s inovativními aktivitami privátních firem působících v našem regionu. Stále důležitějším
faktorem rozvoje inovačního podnikání v regionu se stávají podpůrné mechanismy a instituce typu podnikatelských
inkubátorů či technologických parků.
V této souvislosti bychom rádi zmínili Vědecko-technologický park (VTP) Ostrava, jehož hlavním cílem je podpora šíření
inovací a transferu technologií do hospodářské praxe v regionu severní Moravy a Slezska, s důrazem na progresivní
(high-tech) technologie. Cílem je především připravit v regionu podmínky pro vznik a rozvoj malých a středních firem. Ty
by měly být schopné využívat know-how a vzdělanostní potenciál regionálních univerzit, tedy zaměstnávat především
jejich absolventy.
Díky multiplikačnímu efektu by pak měly vzniknou z hlediska rozvoje firem podmínky umožňující nabízet zaměstnání
lidem z tradičních průmyslových odvětví Ostravska, kteří ztratí práci v důsledku restrukturalizačních procesů.⁶
Snad nejdůležitější úkol VTP tedy spočívá v podpoře inovačního podnikání, neboť právě inovace dnes představují hnací
sílu všech vyspělých ekonomik. Pokud náš kraj nechce hrát roli velké manufaktury s levnou námezdní silou nebo postupovat cestou výprodeje surovin a začlenit se tak na úroveň rozvojových zemí, je třeba zvolit směr vyspělých západních
ekonomik a prodávat především znalosti, dovednosti a šikovnost českých hlav a rukou. A právě vědecko-technologické
parky představují optimální prostředí pro realizaci inovačních myšlenek a nápadů.
45
Obdobně můžeme zhodnotit přínos vědecko-technologických parků z pohledu zaměstnanosti - pokud budou tyto
instituce v době trvale rostoucí nezaměstnanosti a klesající nabídky pracovních příležitostí nabízet studentům
a absolventům vysokých škol, a nejen jim, všestrannou pomoc při vzniku a rozvoji jejich vlastních firem, získá náš region
namísto
pravděpodobně
nezaměstnaného
vysokoškoláka
potenciálního
zaměstnavatele. V
rámci
Vědecko-technologického parku Ostrava tedy v současnosti za tímto účelem existují dva podnikatelské inkubátory, a to
IDEA inkubátor a Technologický inkubátor⁷. V Ostravě se dále nachází také podnikatelský inkubátor a vědeckotechnický
park provozovaný BIC Ostrava, s.r.o. otevřený od roku 1993. V Třinci byl na jaře 2007 otevřen podnikatelský inkubátor STEEL
IT, který by měl sloužit zejména začínajícím firmám z oblasti informačních a komunikačních technologií v Těšínském
Slezsku. V květnu 2008 byl dále v areálu VŠB-TUO v Ostravě-Porubě otevřen Podnikatelský inkubátor VŠB–TUO. Jedním
z úkolů inkubátoru je rozšířit výzkumné a vývojové aktivity univerzity směrem k podpoře a realizaci inovací. V roce 2008 byl
vybudován podnikatelský inkubátor RVP Invest ve Fulneku.⁸ Právě tyto instituce by mohly být z hlediska budoucího
rozvoje technické vyspělosti Moravskoslezského kraje velkou devízou.
Moravskoslezský kraj se totiž dosud opírá především o silnou tradici korporátního výzkumu a vývoje v oblasti těžkého
průmyslu (strojírenství, hutní a těžební průmysl), přestože jsou v poslední době s úspěchem rozvíjeny také progresivní
směry výzkumu s cílem reagovat na aktuální sofistikované požadavky aplikační sféry.
V této souvislosti lze například uvést výzkum informačních technologií či nových materiálů pro potřeby automobilového
průmyslu.⁹ Je zřejmé, že průmyslová odvětví se v současnosti významně podílí na zaměstnanosti v Moravskoslezském
kraji. Počet zaměstnanců v průmyslu se po prudkém poklesu způsobeném restrukturalizací na konci 90. let minulého
století stabilizoval a do roku 2008, kdy Českou republiku zasáhla globální hospodářská krize, dokonce znovu narůstal. Vývoj
počtu osob zaměstnaných v průmyslu v MSK znázorňuje následující graf¹⁰:
46
Průmysl a stavebnictví tedy stále hrají v rámci ekonomické struktury MSK velmi důležitou roli, a to i přes zmíněný pokles
těžby uhlí, výroby oceli i hutního průmyslu,jak znázorňuje následující graf¹¹:
Struktura hospodářství Moravskoslezského kraje v r. 2007
Moravskoslezský kraj je nadále ekonomikou velkých firem, kterým dominují obory jako hutnictví, těžby, strojírenství
a automobilový průmysl, a které ale nadále procházejí významnými strukturálními změnami spojenými mimo jiné
s poklesem zaměstnanosti. Kvantita tak ustupuje kvalitě a efektivitě, která vyžaduje kvalifikovanou a hlavně kvalitní
pracovní silou.
Rozvoj technologické vyspělosti je tedy úzce spjat se školstvím a vzdělávacími procesy. Navzdory růstu produktivity
práce¹² je hlavní výzvou zejména ocelářských firem re-orientace výroby z víceméně standardních produktů na náročné
trhy technologicky specifických ocelí a výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Lze totiž reálně očekávat, že v budoucím
období se výroba ocelí standardních kvalit a vlastností a jejich zpracování obecně rozšířenými technologiemi stane
v nákladových podmínkách ČR cenově nekonkurenceschopnou. Uvedená změna zaměření ocelářských firem již začala,
nicméně očekává se další pokračování tohoto trendu se souvisejícími dopady.¹³
K úspěšnému naplnění této re-orientace by mohlo napomoci to, že v rámci specializace „uhlí – ocel – stroje“ je
koncentrován rozhodující objem strategických znalostí a kompetencí pro rozvoj konkurenční výhody podnikového
sektoru MS kraje. Pro jejich využití k růstu místních firem a tím zaměstnanosti v kraji je nezbytné mnohem více obsazovat
trhy, na nichž existuje prostor pro jejich uplatnění. Tzn. trhy, kde se vedle ceny soutěží zejména technickým řešením,
způsobem dodání, zapojením zákazníků do vývoje produktu a dalšími aktivitami, které zvyšují hodnotu produktů pro
konečného zákazníka. K vyššímu hospodářskému uplatnění akumulovaných znalostí v rámci klíčové specializace kraje je
tedy zapotřebí celkový posun v zaměření od surovin a polotovarů k náročným finálním (zejm. strojírenským) produktům
a jejich klíčových komponentů.
47
Hlavního tahouna stále silnější integrace kraje do globálních hodnotových řetězců v současnosti představuje
automobilový průmysl. Obor je jednoznačně závislý na řízení ze strany centrál nadnárodních společností sídlících mimo
MS kraj, přičemž místní pobočky se na tomto řízení v různé (dosud však spíše menší) míře podílí. Míra tohoto vlivu v zásadě
odpovídá rozsahu aktivit s vyšší přidanou hodnotou realizovanou v MS kraji. V řadě firem přitom dochází k postupnému
rozšiřování v kraji realizovaných aktivit, včetně vývoje nových produktů, zajištění strategických služeb (např. marketing,
nákup apod.), výroby a testování prototypů apod.
K dynamickému rozvoji dochází také v oborech mimo hlavní specializaci Moravskoslezského kraje, leckdy dokonce
můžeme hovořit o zárodcích specializace nové. Mezi znalostně náročné lze dle zjištěných informací řadit zejména IT
a elektro, chemický průmysl a specializované služby pro firmy (zejména inženýrské, poradenské a výzkumné firmy). V rámci
těchto oborů a strojírenství byla zaznamenána nejvyšší intenzita tvorby nových znalostně orientovaných firem.
Nejčastějšími oblastmi jsou: vývoj speciálního softwaru spojený s poradenstvím a systémovou integrací, vývoj a výroba
speciálních zařízení pro energetiku (často na bázi energetického využití odpadů), vývoj a výroba speciálních (měřících)
přístrojů a zařízení pro hutní, důlní, strojírenský průmysl a energetiku a specializovaný inženýring (zejména) pro těžké
strojírenství. V případě jiných oblastí lze rozvoj znalostně orientovaných aktivit vysledovat pouze v souvislosti s příchodem
nadnárodních společností. Jedná se především o: průmyslovou automatizaci, robotiku, elektroniku a chemický průmysl.
Chceme-li shrnout uvedená fakta, můžeme říci, že přes stále dominující orientaci krajské ekonomiky na tradiční odvětví
„uhlí – ocel – stroje“, v současnosti sledujeme také zvolna postupující slibný rozvoj nových specializací (např. IT). Kraj hodlá
svými aktivitami podporovat obě tyto tendence, aby došlo jak k maximálnímu využití potenciálu tradičních odvětví, tak
k rozvoji nových specializací, které přispějí k diverzifikaci průmyslové základny kraje a k jeho větší konkurenceschopnosti
na globálních trzích. Je nezpochybnitelné, že úspěšnost v kraji lokalizovaných ekonomických aktivit v globální konkurenci
je zásadní pro blahobyt nejen absolventů technických oborů, ale všech zdejších obyvatel. Vysoká, udržitelná a rostoucí
konkurenceschopnost se promítá v hospodářském růstu a větším množství prostředků, které jsou firmám a obyvatelům
k dispozici a mohou být dále využity pro rozvoj kraje.
Úspěch může být dočasně založen na nižších cenách, ale tato strategie je z dlouhodobé perspektivy neudržitelná. Výzvou
pro Moravskoslezský kraj je tedy růst podílu aktivit, jejichž konkurenceschopnost čerpá z jiných než nerostných nebo
nízkonákladových zdrojů. Při realizaci tohoto strategického cíle je nezbytné přistoupit k takovým činnostem, které
podpoří významné strukturální změny ve firmách i veřejném sektoru směrem k vyššímu podílu výdajů na vědu a výzkum
na finálních výstupech a k inovačním aktivitám, které zvyšují šanci na udržení a posílení konkurenční výhody v celosvětové
soutěži.
Ve světě (i v ČR) funguje celá řada takových nástrojů, od podpory spolupracujících oborově zaměřených uskupení, přes
intermediární agentury, které jsou zodpovědné za řízení vazeb a vztahů mezi znalostními institucemi a firmami /
generování poptávky po inovacích, inkubátory inovačních firem, centra transferu technologií na univerzitách, regionální
agentury na lákání zahraničních investic a podporu regionálně specifického exportu a podobně. O vytvoření takové
infrastruktury a nabídky moderních služeb, které povedou k vyšší inovační a exportní výkonnosti firem podnikajících
v regionu a přilákání nových aktivit s vysokou přidanou hodnotu jde v tomto globálním strategickém cíli.
48
Vzhledem k rostoucímu významu inovací pro udržení konkurenceschopnosti přistoupil kraj ke zpracování nové krajské
regionální inovační strategie na léta 2010 - 2016. Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje na léta 2010 2016 je koncepční dokument určující hlavní směry rozvoje inovačního prostředí Moravskoslezského kraje, který byl
zpracováván od druhé poloviny roku 2009 do konce března 2010. Dne 31. 3. 2010 byla na posledním zasedání Odborné
skupiny pro inovace schválena obsahová struktura strategie i dílčí projekty z ní vycházející. Samotná realizace strategie
bude zahájena na podzim 2010 po jejím schválení zastupitelstvem Moravskoslezského kraje.¹⁵
Cílem koncepce je mimo jiné dosažení partnerství soukromého a veřejného sektoru a vzdělávacích institucí a posílení
konkurenceschopnosti Moravskoslezského kraje prostřednictvím spolupráce vědecko-výzkumné sféry a firem. Tato
strategie představuje nový milník rozvoje inovačního systému v tomto regionu. Jejím hlavním cílem je přispívat
ke zvyšování konkurenceschopnosti Moravskoslezského kraje na globálních trzích prostřednictvím koordinovaného
rozvoje aktivit podporujících produkty s vysokou přidanou hodnotou. Strategie pokrývá svými opatřeními všechny
relevantní cílové skupiny inovačního systému Moravskoslezského kraje, tzn. od univerzit a výzkumných ústavů, přes firmy
(malé, střední i velké), klastrové organizace až po zprostředkující organizace pro podporu inovací.
Z odvětvového hlediska se strategie zaměřuje na strojírenství, IT, nové materiály a nanotechnologie, moderní energetiku,
environmentální technologie a biomedicínský výzkum. Významným vstupem do přípravy dokumentu byly výsledky
hloubkového šetření ve více než stovce podniků z celého kraje v technicky a znalostně náročných oborech. Většina
navštívených firem napříč všemi obory se shoduje na zásadní potřebě rozvoje netechnických kompetencí a navazujících
vnitrofiremních procesů, které souvisí s vyhledáváním nových trhů a rozvojem exportních aktivit, dokonalým poznáváním
(a schopností předvídání) potřeb zákazníků, propojením těchto kompetencí s vlastními technickými kompetencemi
v oblasti vývoje a výroby.
Právě tyto kompetence a jejich prostřednictvím získané informace mají dle firem rozhodující význam pro správné
nastavení vnitrofiremních procesů souvisejících s inovacemi a budováním konkurenční výhody. Jsou tak rozhodující mj.
pro míru hospodářského přínosu regionálních investic do výzkumu a vývoje, a to včetně investic veřejných. Na tyto
potřeby firem reaguje návrhová část vznikající inovační strategie, která kromě opatření institucionálních a organizačních
bude obsahovat i konkrétní formy finanční podpory podnikatelského sektoru.¹⁶
49
7 Spolupráce škol a firem ve smyslu propojování teorie a praxe
7.1 Zhodnocení stávající spolupráce mezi školami a firmami v MSK
Pedagogové během proběhnuvších workshopů hodnotili spolupráci s firmami velmi různorodě. Zatímco některé školy
si spolupráci s podnikatelským sektorem pochvalovaly, jiné byly velmi kritické a stěžovaly si na nezájem a neochotu
podniků zejména při zajišťování praxí pro žáky. Celkově lze však říci, že kritické postoje převažovaly, čímž je nanejvýš
patrné, že realizace projektů zaměřených na podporu propojení studia a praxe v oblasti technických profesí je potřebná
a každé navázání trvalé spolupráce je velkým přínosem jak pro všechny.
Přesto bychom nejdříve rádi uvedli příklady úspěšných partnerství středních škol a podniků, které fungují na principu
reciprocity – podnik má díky úzké spolupráci s konkrétní vzdělávací institucí zajištěn dostatek kvalitních patřičně
zaškolených absolventů a výměnou za to škole i jejím perspektivním žákům poskytuje (nejen) finanční podporu.
Takovouto příkladnou spolupráci navázala např. Střední škola Třinec – Kanada s Třineckými železárnami, která vyústila
v září 2009 v transformaci školy na Soukromou střední školu Třinec. Došlo tak k navrácení se k více než padesátileté tradici
přípravy odborně vzdělaného dorostu, rozvoji nových možností modernizace školy a zkvalitnění výuky. Studium je
bezplatné, žákům vybraných oborů nabízejí firmy ve skupině Třinecké železárny – Moravia Steel finanční příspěvky
a garantují zaměstnání absolventům technických oborů. Dalším příkladem oboustranně prospěšné letité spolupráce je
partnerství mezi karvinskou Střední školou techniky a služeb a OKD a.s., kde rovněž funguje propojení studia a praxe
na výbornou. V rámci projektu TechIN – Propojení studia a praxe se dále podařilo nově navázat či rozšířit perspektivní
spolupráci s firmami Huisman Konstrukce s.r.o., SEJONG Czech, s.r.o., Gates Hydraulics, s.r.o., BONATRANS GROUP, a.s.,
PEGATRON Czech , s.r.o. a ArcellorMittal Tubular Products Karviná, a.s., Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o., Vítkovice
PowerEngineering, a.s. s mnoha dalšími.
Většina středních škol a učilišť technického zaměření však takovéto možnosti doposud bohužel nemá, neboť valná většina
firem se dle slov představitelů vzdělávacích institucí k takovéto formě spolupráce nestaví příliš vstřícně. Pedagogové si
stěžují zejména na neochotu většiny podniků přijímat žáky na praxi, přestože tytéž podniky nezřídka při přijímání
zaměstnanců praxi od absolventů požadují. Máme zde tedy na jedné straně volání zaměstnavatelů po nejen teoreticky ale
také prakticky vzdělaných absolventech a na druhé straně neochotu se na praxích podílet.
Podniky však na druhou stranu právem argumentují tím, že kvalitní zajištění praxe obnáší mnohé komplikace a problémy,
včetně snížení produktivity práce člověka, který má praktikanta na starost. Praxe pak často dopadají tak, že jsou splněny
víceméně pouze formálně, aniž by měly pro žáka, firmu či školu výraznější přínos, neboť bezproblémové fungování
podniku je vždy jasnou prioritou a nemůže být tedy ohroženou realizovanou praxí žáků. Praktikantovi je tedy přidělena
relativně banální pracovní činnost, která jej sice na danou dobu zaměstná, ale nijak nepřispěje k jeho osobnímu rozvoji či
zvýšení praktických zkušeností. Na druhou stranu se většina představitelů škol shodla na tom, že jsou podniky velmi
vstřícné k pořádání různých exkurzí a přednášek.
50
Přes určitý přínos těchto akcí, je však zřejmé, že tato forma jednorázové zkušenosti s fungováním závodu je pro žáky
nedostačující a nemůže suplovat dlouhodobější intenzivní kontakt s reálným pracovním prostředím realizovaný při praxi.
Kritika byla dále směřována také k obsahu některých přednášek, které se orientují pouze na marketingové cíle dané
společnosti a ignorují vzdělávací účel takovýchto prezentací.
Zástupci firem si během diskusí v rámci workshopů stěžovali zejména na nedostatečnou podporu ze strany státu. Podniky
by ocenily, kdyby stát poskytl těm firmám, které se školami dlouhodobě efektivně spolupracují a umožňují žákům získat
praktické zkušenosti, nějakou formu podpory či odměny (např. daňové úlevy, finanční příspěvky na mzdy praktikantů či
pracovníků, kteří za praxe žáků odpovídají apod.).
Podniky si dále stěžovaly na nedostatek kvalifikovaných technických odborníků a také nedostatečnou flexibilitu škol, které
dle slov zástupců firem nedokáží dostatečně pružně reagovat na změny na trhu práce či v oblasti nových technologií.
Jinými slovy školy často postrádají moderní učebny s novými technologiemi a výuka tak mnohdy zaostává za současnou
reálnou situací v daném technickém oboru.
7.2 Navrhovaná opatření pro přizpůsobení studia požadavkům trhu práce
Užší spolupráce mezi školami, firmami a vládou s cílem vést kontinuální dialog přinášející rychlejší zpětnou
vazbu, která by umožnila vzdělávací institucím flexibilněji reagovat na vývoj situace na trhu práce,
přizpůsobení výuky reálným požadavkům kladeným na zaměstnance daného oboru.
Intenzivní a efektivní praxe studentů v rámci studia.
Lepší informovanost žáků a studentů o možném uplatnění v rámci jednotlivých oborů.
Větší podpora vzdělávacích aktivit ze strany státu i samosprávných celků směřující k modernizaci výuky
(pomůcky, nové stroje, programy atd.) a také dalšímu vzdělávání pedagogů.
Větší podpora ze strany státu i samosprávných celků směřovaná ke zvýšení motivace podniků dlouhodobě
se aktivně podílet na vzdělávacích procesech (zejména zajištění kvalitních praxí během studia).
51
Závěrem
Projekt TechIN – Propojení studia a praxe se zaměřoval na vytvoření optimálního systému spolupráce středních škol,
vysokých škol a průmyslových podniků, přičemž byl důraz kladen na reflexi stávající poptávky zaměstnavatelů
po absolventech technických oborů v kraji. Snahou projektu bylo tedy pomoci středoškolákům v procesu rozhodování se
o své budoucnosti, a to jak ve smyslu výběru vysoké školy technického směru, tak do výběru budoucího zaměstnání.
Veškeré takto směřované projektové aktivity probíhaly za aktivní účasti firem z Moravskoslezského kraje, jejichž
představitelé žákům poskytovali aktuální informace o možnostech uplatnění se na trhu práce a výhodách, které přináší
absolvování vysoké školy technického směru.
V rámci projektu TechIN – Propojení studia a praxe jsme se snažili zatraktivnit studium technických oborů v očích širokého
spektra žáků středních průmyslových škol, odborných učilišť i gymnázií, dívky nevyjímaje, a to zejména prostřednictvím
série prakticky orientovaných workshopů a exkurzí ve významných průmyslových podnicích regionu. Projekt přispěl také
ke zvýšení jejich možností uplatnění se v technické sféře, jelikož specifická forma intenzivní praxe, tzv. „stínování“
pracovníků ve firmách, zlepšilo orientaci středoškoláků v pracovním prostředí, přineslo také unikátní možnost aplikace
teoretických znalostí v reálném pracovním životě a umožnilo efektivnější sebezařazení v rozmanitém výčtu technických
pozic. Zvýšení informovanosti o požadavcích na absolventy škol, ale také o dobré perspektivě technických profesí, dále
vedlo k posílení motivace žáků k setrvání v technických oborech, jelikož se žáci od pracovníků nejpovolanějších dozvěděli,
že řemeslo má zlaté dno.
Na závěr bychom chtěli, jako realizační tým projektu, srdečně poděkovat všem, kteří s námi dva roky ochotně
spolupracovali a pomáhali spolu s námi vytvářet kvalitnější podmínky pro rozvíjení spolupráce středních škol (vysokých
škol) a po- dniků, které potřebují schopné a znalé pracovníky pro zvýšení prosperity našeho regionu.
Podrobnější informace o projektových aktivitách naleznete na webových stránkách www.techin.cz.
52
Zdroje
Vývoj podnikání v Moravskoslezském kraji [online]. Přístup dne 19. 5. 2010. Dostupné
z http://podnikatel.kr-moravskoslezsky.cz/cz/podnikani-v-kraji/art_22216/vyvoj-podnikani-v-moravskoslezskem-kraji.aspx
Mezi zaměstnání budoucnosti budou patřit technické profese [online]. Přístup dne 15. 4. 2010. Dostupné
z http://www.regiony24.cz/17-83158-mezi-zamestnani-budoucnosti-budou-patrit-technicke-profese
Černohorský, J. (18.11.2009): Odborné vzdělání je základním předpokladem trvalého technického pokroku [online]. Dostupné
z http://www.mmspektrum.com/clanek/odborne-vzdelani-je-zakladnim-predpokladem-trvaleho-technickeho-pokroku .
Hlavní strategické cíle revitalizace hospodářství 2007-2013 [online]. Přístup dne 2.7.2010. Dostupné
z http://www.msunion.cz/akce-a-projekty/hlavni-strategicke-cile-revitalizace-hospodarstvi-2007-2013.
Technická vyspělost Moravskoslezského kraje (2008). Ostrava, Montanex.
http://www.vtpo.cz/
Klímová, V. (2008): Podnikatelské inkubátory v regionech České republiky [online]. Přístup dne 2. 7. 2010.
http://www3.ekf.tuke.sk/konfera2008/zbornik/files/prispevky/klimova.pdf
Výzkum, vývoj a inovace [online]. Přístup dne 2. 7. 2010. Dostupné
z http://podnikatel.kr-moravskoslezsky.cz/cz/vyzkum-vyvoj-a-inovace/default.aspx
Vlčková, Š. (2010): Další jednání tripartity Moravskoslezského kraje [online]. Přístup dne 7. 7. 2010. Dostupné
z http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/cz/dalsi-jednani-tripartity-moravskoslezskeho-kraje-7529/
Lebiedzik, Jan (2010): Rozvoj a postupná změna průmyslové struktury Moravskoslezského kraje (Příspěvek na konferenci
"Možnosti rozvoje podnikatelských subjektů Moravskoslezského kraje v roce 2010 a následujícím období“, Ostrava, 22. ÚNORA
2010)
53
Zdroje
¹Vývoj podnikání v Moravskoslezském kraji [online]. Přístup dne 19. 5. 2010. Dostupné
z http://podnikatel.kr-moravskoslezsky.cz/cz/podnikani-v-kraji/art_22216/vyvoj-podnikani-v-moravskoslezskem-kraji.aspx
²Mediafax (8.4.2010): Mezi zaměstnání budoucnosti budou patřit technické profese [online]. Přístup dne 19. 5. 2010. Dostupné
z http://www.regiony24.cz/17-83158-mezi-zamestnani-budoucnosti-budou-patrit-technicke-profese
³Černohorský, J. (18.11.2009): Odborné vzdělání je základním předpokladem trvalého technického pokroku [online]. Dostupné
z http://www.mmspektrum.com/clanek/odborne-vzdelani-je-zakladnim-predpokladem-trvaleho-technickeho-pokroku .
⁴Hlavní strategické cíle revitalizace hospodářství 2007-2013 [online]. Přístup dne 2.7.2010. Dostupné
z http://www.msunion.cz/akce-a-projekty/hlavni-strategicke-cile-revitalizace-hospodarstvi-2007-2013.
⁵Technická vyspělost Moravskoslezského kraje (2008). Ostrava, Montanex.
⁶Myšlenka založení Ostravského vědecko-technologického parku se poprvé objevila v roce 1994. Iniciovala ji Vysoká škola báňská – Technická
univerzita Ostrava a představitelé Statutárního města Ostravy. Pro tento projekt bylo vytvořeno konsorcium, jehož členy byly Statutární město
Ostrava, Agentura pro regionální rozvoj, a.s., Ostrava, VŠB-TU Ostrava, Ostravská univerzita a Slezská univerzita.
⁷viz http://www.vtpo.cz/
⁸Klímová, V. (2008): Podnikatelské inkubátory v regionech České republiky [online]. Přístup dne 2. 7. 2010. Dostupné
z http://www3.ekf.tuke.sk/konfera2008/zbornik/files/prispevky/klimova.pdf
⁹Výzkum, vývoj a inovace [online]. Přístup dne 2. 7. 2010. Dostupné
z http://podnikatel.kr-moravskoslezsky.cz/cz/vyzkum-vyvoj-a-inovace/default.aspx
¹⁰Přístup dne 7. 7. 2010. Dostupné z http://podnikatel.kr-moravskoslezsky.cz/profil_kraje.html
¹¹Přístup dne 7. 7. 2010. Dostupné z http://podnikatel.kr-moravskoslezsky.cz/profil_kraje.html
¹²„Produktivita práce (HDP/zaměstnanec) roste posledních pěti letech průměrným tempem 6,4% ročně a překonává tak tempo průměrného růstu
v ČR .“ Technická vyspělost Moravskoslezského kraje (2008). Ostrava, Montanex. Str. 26.
¹³ Lebiedzik, Jan (2010): Rozvoj a postupná změna průmyslové struktury Moravskoslezského kraje (Příspěvek na konferenci "Možnosti rozvoje
podnikatelských subjektů Moravskoslezského kraje v roce 2010 a následujícím období“, Ostrava, 22. ÚNORA 2010)
¹⁴Tamtéž
¹⁵Vlčková, Š. (2010): Další jednání tripartity Moravskoslezského kraje [online]. Přístup dne 7. 7. 2010. Dostupné
z http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/cz/dalsi-jednani-tripartity-moravskoslezskeho-kraje-7529/
¹⁶Lebiedzik, Jan (2010): Rozvoj a postupná změna průmyslové struktury Moravskoslezského kraje (Příspěvek na konferenci "Možnosti rozvoje
podnikatelských subjektů Moravskoslezského kraje v roce 2010 a následujícím období“, Ostrava, 22. ÚNORA 2010) [online]. Přístup dne 7. 7. 2010.
Dostupné z http://www.marian-lebiedzik.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=98:pispvek- na-konferenci-qmonosti-rozvojepodnikatelskych-subjekt-moravskoslezskeho-kraje-v-roce-2010-a-nasledujicim-obdobiq-22-unora-2010&catid=2:stanovisko&Itemid=4
54
TechIN – Propojení studia a praxe (reg. č. CZ.1.07/1.1.07/11.0150)
TEORIE A PRAXE/KLADY A ZÁPORY
Autoři:
TEMPO TRAINING & CONSULTING, s.r.o.
Okresní hospodářská komora Karviná
POZNÁMKY:
POZNÁMKY:
POZNÁMKY:
Propojení studia a praxe
www.techin.cz
KOORDINÁTOR PROJEKTU:
TEMPO TRAINING & CONSULTING, s.r.o.
Alejnikovova 6, Ostrava–Jih 700 30
Tel.: 596 740 293, 733 534 513
PARTNER PROJEKTU:
Okresní hospodářská
komora Karviná
Okresní hospodářská komora Karviná
Svatováclavská 97, Karviná–Fryštát 733 01
Tel.: 596 311 707

zde - TechIN

Transkript

Podobné dokumenty

zde - SOŠ a SOU Roudnice nad Labem

Prezentace - GDV u psů a jeho prevence

ortografická cvičení pro bohemisty

hodnotící zpráva i-pady_pas - Speciální školy Hradec Králové

Zpráva ze zahraniční stáže v Anglii