USA AVBC – Anderson Valley Brewing Company

USA
AVBC – Anderson Valley Brewing Company
Tento rodinný řemeslný pivovar byl založen v roce 1987 v malém kalifornském městečku Boonvile
(něco málo přes 1000 obyvatel), název pivovaru je odvozen z místní přírodní lokality – Anderson
Valley – nádherného údolí, situovaného asi 160 km severně od San Francisca. Maličký Boonvile je na
západním pobřeží obecně známým pojmem - každé jaro se tam koná velký pivní festival
s pravidelnou účastí více než 60 řemeslných pivovarů, na který se sjíždějí pivaři z celé Kalifornie.
V zimě tam pořádají tradiční slavnost vína celokalifornského významu, v létě zase velký hudební
festival. Městečko bylo několikrát zvěčněno v americké literatuře a filmu, takže to je takový docela
živý „zapadákov“
Pivovar je umístěn v pivnici The Buckhorn Saloon, jeho původní výstav byl 10 000 barelů (1barel =
1,59 hl), pivo si však rychle získalo širokou oblibu a pivovar byl postupně modernizován a zvětšován,
dnes má výstav 40 000 barelů (64 000 hl) (pro srovnání – Polička – 82 000 hl, Bernard – 200 000hl)
Zajímavostí je, že pivovar je energeticky téměř soběstačný – 2/3 energetické spotřeby pokrývá ze
svých vlastních zdrojů – hned vedle pivovaru si majitelé vybudovali fotovoltaickou elektrárnu a i jinak
se chovají ekologicky – veškerý organický odpad se recykluje a použitá voda se čistí přes vlastní
čističku
Majitelé pivovaru si velmi zakládají na kvalitě svého piva, hrají si s náročnými belgickými styly, pivo
nechávají dozrávat v dubových sudech, dohromady vaří 32 druhů piva. Vlajkovou lodí pivovaru jsou
Boont Amber Ale, Hop Ottin' India Pale Ale, "Poleeko Pale Ale" a Barney Flats Oatmeal Stout.
Časopis Esquire vyhlásil Andersons Boont Amber Ale nejlepším americkým lahvovým pivem roku
2012.
Maskotem pivovaru je medvěd s parožím, který je poznávacím znamením pivovaru a je dominantní
součástí všech jejich etiket. Je to zároveň zajímavá slovní hříčka (bear +deer = beer)
1
Boont Amber Ale
Vyváženost - slovo, které asi nejlépe charakterizuje toto skvělé pivo, a díky čemuž je Boont Amber Ale
tak unikátní. Místní slady dávají pivu hluboce měděnou barvu a lehkou karamelovou příchuť, několik
druhů chmele a speciální kvasnice zase příjemnou jemnou hořkost s lehkým ovocným závěrem,
kombinovaným kořeněnou chutí bylin a ořechů, to vše zabaleno v sametovém sladovém těle. Nejen
podle časopisu Esquiere je to nejlepší americké lahvové pivo.
60
Styl – red ale/americký amber (jantar)
Alc. 5,8%
0,355 –
Hořkost – 16 IBU
89kč
Slady – Pale Two-Row, Crystal
Chmel – Columbus, Bravo, Northern Brewer, Mt. Hood
Winter Solstice Seasonal Ale
„Zimní pivo“, která má jako svůj hlavní úkol vás zahřát! Dominují v něm jemné tóny karamelu a
kořeněná chuť, tělo je hladké, krémové
62
Styl – speciální pivo
Alc. 6,9%
0,355 –
Hořkost – 6 IBU
89kč
Slady – mnichovský, pale two –row, crystal
Chmel – Northern Brewer, Liberty
2
Brother David"s Triple Abbey Style Ale
Silné pivo belgického stylu Strong Ale. Je to velmi sofistikované světlé pivo s plným sladovým tělem,
v němž dominují především ovocné tóny, po jeho napití budete mít pocit, že ležíte na čerstvě
posečené louce.
63
0,355 –
Styl - Dubbel
99kč
Alc. 10%
Hořkost – 15 IBU
Slady – mnichovský, pale two –row, plzeňský
Chmel – Columbus, Sterling
Hop Ottin Ipa
Chmel! To je zásadní ingredience každé IPY, a u Hop Ottin IPA tomu samozřejmě není jinak – pořádná
dávka kvalitních amerických chmelů Cascade a Columbus dává tomuto skvělému pivu výraznou
hořkost, sofistikovaně kombinovanou s grepovou a borovicovou chutí, nad kterou se vine příjemné
citrusové aroma, to vše schované v sladovém těle, a na závěr ještě ucítíte suchou chuť bylin.
64
Styl – American IPA
0,355 –
Alc. 7%
89kč
Hořkost – 70 IBU
Slady – mnichovský, pale two –row, crystal
Chmel – Cascade, Columbus
3
Anchor Brewing Company
Jeden z nejznámějších Kalifornských pivovarů, založený v San Francisku v období Zlaté horečky v roce
1896. V 60.létech 20. století téměř zanikl, naštěstí do něj vstoupil bohatý student Fritz Maytag, aby
zachránil své oblíbené pivo a dobrá věc se mu evidentně povedla.
Anchor Steam Beer
Vlajková loď pivovaru. Je to místní druh „parního piva“, které bylo popularizováno kalifornskými
zlatokopy na přelomu 19. a 20. století. Parní piva se připravují s velkým množstvím kvasnic a
fermentace probíhá ve spilce při vyšších teplotách. Po naražení sudu z něj vychází pára. Ve vůni
převažuje zemitý sladový tón, počáteční ostrá chmelová hořkost s citrónovým nádechem se postupně
mění na ovocně - karamelovou chuť na pozadí, následuje suchý hořký konec při doznívání na patře
Styl – Steam beer (parní pivo)
70
Alc. 4,9%
0,355 –
Hořkost – 37 IBU
79kč
Slady – pale two –row, karamelový
Chmel – Northern brewer
4
Anchor Liberty Ale
Nejpopulárnější „ejl“ tohoto pivovaru, který poprvé spatřil světlo světa v roce 1975 u příležitosti 200.
výročí slavné jízdy Paula Revera, která tehdy zahájila americkou Válku za nezávislost. Standardní
součástí nabídky pivovaru se stal od roku 1983.
Liberty Ale má bohaté, komplexní chmelové aroma s nádechem květin, pryskyřice a citrónů, které je
dobře spojeno se sladovým tělem. Chuti dominuje lehká chmelová svíravost, která je vyvážena
ovocnou sladovitostí, na závěr přichází suchý citrónový ocas.
Jedná se o jedno ze zásadních piv z produkce amerických řemeslných pivovarů
71
Styl – americká IPA
0,355 –
Alc. 6 %
79kč
Hořkost – 30 IBU
Slady – pale two –row,
Chmel – Cascade
Anchor Huming Ale
Tento ejl byl poprvé uvařen v roce 2003.
Huming – hučivý, bzučivý, přesně vystihuje charakter tohoto zajímavého piva – je totiž pěnivé a při
nalévání hodně šumí.
72
Styl - American Pale Ale (APA)
Alc. 5,9%
0,355 –
Hořkost – 65 IBU
79kč
Slady – pale two –row,
Chmel – Nelson Sauvin
5
Flying Dog
Jeden z nejzajímavějších amerických řemeslných pivovarů. Byl založen v Aspenu v Coloradu v roce
1990 a měl velkolepý rozjezd – už za rok byl jejich Pale ale (světlý ejl) vyhlášen nejlepším americkým
řemeslným pivem. Skvělá pověst nového pivovaru se rychle šířila po celé Americe a zanedlouho jim
pro velký zájem přestávala stačit jejich výrobní kapacita. V roce 1994 otevřel pivovar novou pobočku
v Denveru a v roce 2006 koupil pivovarskou společnost Fredericks Brewing Company v Marylandu,
kde dnes vaří více než 70% své produkce, nicméně administrativní a obchodní centrum zůstalo
v Aspenu.
Pivovar má zajímavou legendu, o kterou byste určitě neměli být ochuzeni.
V roce 1983 se budoucí zakladatelé pivovaru vydali na horolezeckou výpravu na horu K-2 v Pákistánu.
A podle jejich vlastních slov bylo ze všeho nejhorší přežít více než měsíc bez chlastu, no a když se po
tom suchém měsíci dostali zpátky do civilizace, tak se tam samozřejmě hned pořádně ožrali – a na zdi
hotelu viděli obraz psa, v deliriu se jim zdálo, že to je létající pes a jeden z nich řekl památnou větu :
„nevím, jaký to dává smysl, ale vím, že to dává smysl“……..a za pár let si založili pivovar s názvem
„Létající pes“ 
A kdo, že jsou vlastně otcové zakladatelé?
George Stranhan – astrofyzik, Phdr. zakladatel centra pro fyziku v Aspenu, k tomu je také fotograf,
farmář, filantrop, spisovatel a pedagog, který založil 3 školy.
Richard McIntrye- rančer, jehož celá usedlost se proměnila ve Flying Dog centrum.
6
Gonzo Imperial Porter
Unikátní pivo, které vás nádherně překvapí, příjemná ovocně-citrusová vůně je na jazyku nečekaně
vystřídána hlubokou hořkostí s intenzívní chutí pražené kávy a karamelu
83
Styl – Baltic (Imperial) Porter
Alc. 9,2%
0,355 –
Hořkost – 85 IBU
89kč
Slady – crystal, chocolate, black
Chmel – Warior, Norther Brewer, Cascade
Raging Bitch – Belgian Style IPA
82
Styl - americká IPA belgického stylu.
0,355 –
Alc. 8,3%
89kč
Hořkost – 60 IBU
Slady – caramel
Chmel – Warior, Columbus, Amarillo
7
81
Double Dog Double Pale Ale
Velkoryse chmelené silné pivo tmavě červené barvy, v chmelové chuti ucítíte tóny rozinek a citrusů
Styl – american strong ale
0,355 –
Alc. 11,5%
89kč
Hořkost – 85 IBU
Slady – ligh crystal
Chmel – Warior, Columbus, Cascade
Wilde Man Farmhouse Ipa
80
Styl – nefiltrovaná americká IPA
0,355 –
Alc. 7,5%
89kč
Hořkost – 75 IBU
Slady – rye, munich, místní sladová pšenice
Chmel – tajná receptura namíchána z různých amerických chmelů
Old Scratch Amber Lager
Americký jantarový ležák , na jazyku je hladký s výraznější sladovou chutí, je to typ „parního“ piva,
kvašeného při vyšší teplotě, než je u ležáku obvyklé, čímž se u něj vyvinuly speciální vlastnosti.
Styl – american amber (jantar)/ red lager
84
Alc. 5,5%
0,355 –
Hořkost –19,5 IBU
79kč
Slady –munich, crystal, místní sladová pšenice
Chmel – Německá perla a Hallertau
8
Pearl Necklace Oyster Stout
85
Inkoustově černý stout s korkově hnědou pěnou s aroma mořské řasy
0,355 –
Styl – anglický stout
79kč
Alc. 5,5 %
Hořkost – 35 IBU
Slady – nakuřovaný slad, půlnoční pšenice, Cara-Pils, Black
Chmel – Perle
Snake Dog Ipa
87
Styl – americká IPA
0,355 –
Alc. 7,1%
79kč
Hořkost – 60 IBU
Slady – crystal,
Chmel – Warior, Columbus
Classic Pale Ale
88
Styl – světlý ejl amerického typu
Alc. 5,5%
0,355 –
Hořkost – 30 IBU
89kč
Slady – crystal,
Chmel – norther brewer, cascade
9
K-9 Winter Ale
Sezónní pivo, určené na popíjení při dlouhých zimních večerech
89
Styl – strong ale
0,355 –
Alc. 7,4%
99kč
Hořkost – 30 IBU
Slady – u každé várky jiné složení
Chmel – u každé várky jiné složení
10
Pivní listy – Anglická piva
St.Peter’s Brewery
Tento malý řemeslný pivovar byl založen v v anglickém hrabství Suffolk v místě zvaném St. Peter
South Elmham v roce 1996. Byl vybudován v zemědělské usedlosti, sousedící s kostelem Svatého
Petra.
Velkou devízou pivovaru je vlastní zdroj kvalitní pitné vody z hlubinného vrtu, k vaření svých piv
používá výhradně místní sladový ječmen a chmel Kentish
Pivovar vyrábí 12 piv pravidelně a dalších 6 sezónních. Vaří jak tradiční piva (tzn. ejly) tak všemožné
speciály - zaměřuje se na obnovu starých pivních tradic a svá piva vaří podle tradičních receptů z 19.
století, kdy se do piva často přidávalo sezónní ovoce (černý rybíz, angrešt, jeřabiny) a na Vánoce
sušené ovoce, koření a pomerančová kůra. Letos na Nový rok dokonce uvařili svůj první ležák.
Piva z tohoto lokálního pivovaru získala mnoho cen na pivních soutěžích po celém světě, na pivních
festivalech pořádaných CAMRA často vyhrávají slepé degustace a mezi pivními znalci jsou velmi
ceněná.
11
India Pale Ale
Plné pivo s pikantním charakterem.
10
0,5 –
Styl - tradiční britská IPA
99kč
Alc. 5,5%
Hořkost – 65 IBU
Slady – Suffolk malt
Chmel – First Gold hops pěstovaný v Suffolku
Honey Porter
Tradiční anglický porter s přídavkem medu, který v pivu vytváří unikátní chuť a aroma. Jedná se o
původní staroanglický recept, který byl přenesen místním sládkem do dnešní doby skrz generace
11
Styl - anglický porter
0,5 –
Alc. 4,5%
99kč
Suroviny – místní
Organic ale
Toto svrchně kvašené pivo (ejl) je vyrobeno z nejlepších místních surovin, pěstovaných organicky.
Výsledkem je jemné, svěží, lehce perlivé tradiční pivo s citrusově – chmelovou vůní, které již
posbíralo několik pivních medailí na festivalech.
9
Styl – english pale ale
0,5 –
Alc. 4,5%
99kč
Hořkost - 30 IBU
Suroviny - místní
12
Brew Dog (Skotsko)
Vítejte v pivní revoluci! Brew Dog je post punkový, apokalyptický zkurvysyn řemeslných pivovarů! Svá
piva dělá nekompromisně a boří všechny konvence.
Pivovar byl založen v roce 2007 partou mladých nadšenců s anarchistickými sklony a velmi rychle se
etabloval na scéně, svým nekompromisním přístupem, touhou po experimentech si získal zástupy
nadšených pivních fanoušků. Jeho piva jsou tradiční a zároveň vždy tak trošku jiná………(například
některá svá piva nechávají dozrávat na dně chladného Severního moře – sudy se spustí z útesu do
příboje a měsíc se tam pohupují)
Punk IPA
Fuck You motherfuckers! Nic vám nebudu popisovat, nasrat. Kupte si to, ochutnejte to, u toho si
pouštějte Sex Pistols anebo Ramones, pak si dejte ještě jedno a garantujuju vám, že začnete tančit
pogo, protože Punk’s Not Dead! A tohle je opravdivý pivní PUNK!
12
Styl – americká IPA
0,33 –
Alc. 5,6%
99kč
Hořkost – 45 IBU
Slady – Marris Otter Extra Pale Malt
Chmel – Chinook, Simcoe, Ahtanum, Nelson Sauvin
13
Hard Core IPA
Chcete zažít kulturní šok? Chcete poznat, jaké pivo se pije v Pekle? Zkuste Hard Core IPU! Zkřiví se
vám po ní sice pořádně huba, 150 jednotek hořkosti je 150 jednotek hořkosti, nicméně když to
přežijete, tak zatoužíte po další a další láhvi, dokud nepadnete (vím, o čem píšu)
Styl – Imperial IPA (Double IPA)
0,33 –
Alc. 9,2%
99kč
Hořkost – 150 IBU
Slady – Maris Otter, Crystal malt, Caramalt
Chmel – Centennial, Columbus, Simcoe / Dry Hops: Centennial, Columbus, Simcoe
P.S. kdo je slabý na srdce, tak ten ať si to raději nekupuje.
14
Pivní Listy – Německá piva
Aecht Schlenkerla Rauchbier
Historický pivovar s krčmou Schlenkerla, založený v roce 1678, leží v srdci historického Bamberku
(Horní Franky) – Meky německého pivovarnictví. Aecht Schlenkrla Rauchbier je vůbec nejznámější
místní pivo, původně se vařilo v krčmě, ale od počátku 19. století se výroba přesunula kousek za
město do nového pivovaru, který byl postaven na pískovcovém kopci Stephansberg, který je znám
svými hlubokými jeskyněmi, v nichž se pivo nechává po několik měsíců dozrávat v dubových sudech.
Pivovar vyrábí vlastní slad, který se suší nad ohništěm, kde se topí bukovým dřevem – to dává pivu
výrazné kouřové aroma a chuť po uzeném.
Jedním z vlastníků pivovaru byl Andreas Graser, který pivovar převzal v roce 1877, měl postižení, kvůli
kterému chodil klátivou chůzí – tento pohyb se označuje slovem schlenker –a od té doby je Krčma (a
později pivovar) známá jako Schlenkerla
Vaří se 3 druhy piva nakouřeného piva – celoročně Marzen a pšeničné pivo Rauchbier Weizen, na
zimu je vařen silný Urbock.
Aecht Schlenkerla Rauchbier Marzen
Intenzívní vůně po řádně pročmouděném uzeném masu, kávě a dřevěném uhlí. Chuť piva je
sympaticky zakulacená – sladová kouřová s kávovým tóny propojená lehkou hořkostí. Pivo má větší
říz a výtečnou pitelnost.
11
Styl – nakuřovaný marzen
Alc. 5,1%
0,5 –
Hořkost – 30 IBU
50kč + 3
15
Aecht Schlenkerla Rauchbier Weizen
Ve vůni zachytíte banán a vanilku utopené v dominantním uzeném odéru, jako byste si dali uzený
bůček s banánem , chuť koresponduje s vůní – banánové, vanilkové a hřebíčkové tóny se mísí
s výraznou uzenou chutí nakuřovaného sladu. Hořkost je potlačena, tělo piva je střední, suché
zakončení na závěr. Delikátní záležitost.
11
Styl – nakuřovaná pšenice
0,5 –
Alc. 5,2%
50kč +3
Hořkost – 20 IBU
Aecht Schlenkerla Rauchbier Urbock
Speciální nakuřovaný bock, vařený pro konzumaci v zimních měsících. Pivo pro fajnšmekry, rozhodně
nic pro vegetariány
11
Styl – nakuřovaný speciál
Alc. 6,5%
0,5 –
Hořkost – 40 IBU
50kč+3
16
St.Georgen Bräu
Středně velký bavorský pivovar, sídlící v Mece německého pivovarnictví – Bambergu.
5
Vollbier Hell
0,5 –
Styl – dortmunder (ležák dortmundského typu)
50+3kč
Alc. 4,6%
Gold Märzen
6
Styl – Marzen (březák)
0,5 –
Alc. - 5,6%
50+3kč
Pilsener
8
Styl – německý ležák
0,5 –
Alc. 4,9%
50+3kč
17
Pivní Listy – BENELUX
De Molen (Holandsko)
Řemeslný holandský pivovar umístěný ve starobylém mlýně (molen – mlýn) si svou sofistikovanou
pivní produkcí získal dlouhý zástup obdivovatelů po celém světě, jeho piva patří k tomu vůbec
nejlepšímu, co můžete v Holandsku ochutnat, sortiment pivovaru je věru široký a různorodý.
Lente hop (Zomer Hop)
18
Styl – americká IPA
Alc. 6,2%
0,33 –
Hořkost – 42 IBU
69kč
Chmel – Premiant, Saaz, Amarillo, Columbus
18
Vuur&Vlam
Originální rukodělně vyráběné pivo, v závěru varného procesu probíhá suché chmelení, poté pivo
zraje v sudech 2 roky.
19
Styl – spodně i svrchně kvašená IPA
Alc. 6,2%
0,355 –
Hořkost – 42,6 IBU
89kč
Barva - 22,2 EBC
Chmel-Galena,Cascade,Chinook,Simcoe,Amarillo
Heen&Weer
5 let zrající silný klášterní triple kořeněný koriandrem
20
Styl – klášterní triple
0,33 –
Alc. 9,5% (20°)
89kč
Hořkost - 42 EBU
Barva - 20 EBC
Chmel – premiant, saaz
19
Rasputin
Jedno z vůbec nejzajímavějších piv na světě, vyráběné jen několikrát do roka a jen v limitovaných
sériích
21
Styl – Imperial Stout
0,33–
Alc. 10,7% (23°)
129kč
Hořkost – 82 IBU
Barva – 202 EBC
Tsarina Esra
22
0,33 –
Styl – Imperial Porter
149kč
Alc. 11 % (23,4°)
Hořkost – 92,9 IBU
Barva - 385 EBC
Chmel – sládek, premiant
Rook&Vuur
23
Styl – nakuřované pivo
Alc. 8,2% (18°)
0,33 –
Hořkost – 42,6 IBU
89kč
Barva – 165 EBC
20
Geboren Getogen&Born Raised
24
Styl – nakuřované pivo (zraje 2 roky)
0,33 –
Alc. 4% (11°)
79kč
Hořkost – 32 EBU
Barva – 17 EBC
Hel&Verdoemenis
25
Styl – Imperial Stout
Alc. 11,9% (24°)
0,33 –
Hořkost – 102 IBU
129kč
Barva – 297 EBC
21
Brasserie d’Achouffe (Moortgat)
38
Chouffe Houblon Dobbelen IPA Tripel
0,33 –
89kč
Styl – Klášterní trippel
Alc. - 9%
Hořkost – 59 IBU
22
Brouwerij Timmermans-John Martin N.V. (Belgie)
Bourgogne Des Flandres Brune / Bruin
Vlajková loď tohoto starobylého belgického pivovaru, pivo se vaří podle tradiční receptury tzv.
„Lambické infuze“ kdy je smíchán výběr nejlepších lambiců se svrchně kvašeným pivem, směs piv
potom několik měsíců zraje v dubových sudech a výsledné pivo má velmi sofistikovanou plnou chuť
a nádhernou smetanovou pěnu.
36
Styl – Flanders Oud Bruin
Alc. – 5%
0,33 –
Teplota podávání- 4-6 C
69kč
23
Chimay – Trapistický pivovar (Belgie)
Opatství Abbaye de Notre Dame de Scourmont bylo založeno v roce 1850. V roce 1862 byl v něm
založen pivovar, který přinášel mnichům obživu a opatství nezanedbatelné příjmy. Značka Chimay se
začala komerčně prodávat od roku 1925 a z pivovaru se stal velmi ziskový podnik, který se postupně
rozšiřoval a modernizoval, dnes je to největší zaměstnavatel v regionu, mniši se vrátili zpět
k bohoslužbám a pivovar funguje jako samostatná firma.
Chimay Bleue (Blue)
Velmi komplexní silný belgický tmavý ejl, který příjemně zahřeje a přes vysoký obsah alkoholu je
skvěle pitelný, bez nejmenší stopy po lihovosti, nejoblíbenější pivo pivovaru
xxx
Styl – trapistické pivo – belgian strong dark ale
0,33 –
Alc. – 9%
79kč
Chimay Trippel
Toto pivo se vaří metodou dvojitého kvašení – po klasické fementaci ve spilce je pivo dokvašováno
spontánně v dřevěných sudech, což mu zajišťuje dokonalou rovnováhu a provázanost výsledné
chutě.
42
Styl – trapistický trippel
0,33 –
Alc. - 9%
79kč
24
Chimay Rouge (Red Tap)
Ejl měděné barvy s lehkým ovocným nádechem meruněk a černého rybízu, na patře má hedvábně
hladkou strukturu. V chuti jsou patrné ovocné nuance, které vyvažuje příjemně hořká svíravost a
suché kořeněné zakončení.
41
Styl – trapistické pivo dubbel
0,33 –
Alc. – 7%
79kč
25
La Trappe (Holandsko)
La Trappe je jediné trapistické pivo vyráběné v Holandsku. La Trappe Dubbel je původní pivo, které
prvně začali vařit trapističtí mniši ve zdech opatství Onze LieveVrouw van Koningshoeven v roce
1884.
Opatstv po 2.sv.válce prodalo pivovar Stelle Artois, která poté začala vařit „Trappist Pils“. Tento
riskantní podnik se nesetkal s úspěchem a mniši později koupili pivovar zpět a znovu uvedli na trh
svou vlajkovou loď – trapistické ejly.
La Trappe – Quadrupel
Nejsilnější pivo z tohoto klášterního pivovaru, jantarová barva, s teplou a vyváženou chutí, která má
velkou intenzitu, těžší sladové tělo s jemnou hořkostí a na konci se sladším dozvukem, konzumační
zážitek umocňuje příjemná ovocná vůně s nádechem vanilky. Pivo je dokvašováno v láhvích. Jedná se
o sezónní pivo, které se prodává na podzim v zimě.
11
Styl – trapistické pivo quadrupel
0,33 -
Alc. – 10%
72kč
La Trappe – Dubbel
Středně těžké jantarově zbarvené trapistické pivo, které voní po tmavém ovoci s přidaným
karamelovým sladem , dokvašované v láhvi
44
0,33 -
Styl – trapistické pivo – dubbel
72kč
Alc. – 7%
26
La Trappe – Puur
Lehčí, skvěle pitelné světlé trapistické pivo, hořké, s ovocným nádechem, vařené z nejkvalitnějších
bio surovin.
45
Styl – trapistické pivo
0,33 –
Alc. – 4,7%
72kč
27
St.Bernard (Belgie)
Původní sortiment pivovaru, který byl založen v roce 1946, byl prodáván pod značkou Sint Sixtus –
jednalo se o licencované reprodukce autentických trapistů z opatství Sint Sixtus ve Westvleterenu.
Po vypršení platnosti licence opatství převzalo nad výrobou svého piva kontrolu a pivovar pokračoval
ve výrobě prakticky stejných piv, jen s mírně inovovanou recepturou. Zůstala zachována tradice
označovat svá piva podle obsahu alkoholu v rámci klášterní hierarchie – nejslabší jako Pater 6,
uprostřed Prior 8 a nejsilnější jako Abbot 6 (čísla odpovídají belgickému systému měření specifické
váhy piva, která zhruba odpovídá jeho síle)
St.Bernardus Abt 12 Abbey Ale
Vlajková loď pivovaru, jedno z nejvíce oceňovaných piv na světě. Styl quadrupel si bere inspiraci
z trapistických belgických piv.
Velmi vyrovnané pivo s plným tělem s rovnovážně složitou chutí, kaštanové barvy s ovocným aroma
sladkých hrozinek.
11
Styl – Quadrupel
0,33
Alc. – 10%
89kč
28
St.Bernardus Pater 6 Abbey Ale
Tradiční belgický dubbel, inspirovaný trapistickými pivy, je kaštanové barvy s výrazně ovocnou vůní
(meloun, banán), která se snoubí s chmelovou hořkostí.
32
Styl – Dubbel
0,33 –
Alc. – 6,7%
89kč
St.Bernardus Prior 8 Abbey Ale
33
Styl – Dubbel
Alc. – 8 %
0,33 –
89kč
St.Bernardus Tripel Abbey Ale
Tento trippel je inspirován belgickými trapistickými pivy, je světle, až jantarově zbarvený s dokonalou
pěnou. Příjemné sladké aroma, která přechází do ovocně-chmelové chuti s příchutí posečené louky.
Na to, jak je silný, je až překvapivě pitelný a lehký.
34
Styl – trippel
0,33 –
Alc. – 8%
89kč
29
30
Brouwerij Huyghe (Belgie)
Pivovar z malého města Melle, které leží u okraje Gentu, založil Léon Huyghe v roce 1906, když
převzal pivovar Appel-hoek, jehož původ sahá až do roku 1654.
Pivovar byl postupně rozšiřován a modernizován. Dnes se pod značkou Hyughe skrývá velký seznam
piv – toto jméno nese více než 60 různých piv – což je důsledek získávání a oživování značek
zaniklých pivovarů a také imitace dalších oblíbených značek. Nejznámější piva patřící do sortimentu
pivovaru mají označení „Delirium“, tato piva se prodávají v kameninových láhvích a na jejich
etiketách jsou zobrazeni růžoví sloni.
Delirium Tremens
Toto znalci vysoce ceněné pivo získává svůj nezaměnitelný charakter použitím 3 druhů kvasinek.
V roce 1997 získalo ocenění „nejlepší pivo na světě“
49
Styl – belgian strong pale ale
0,33 –
79kč
Alc. – 8,5%
Derilium Nocturno
Tmavě hnědo-červené silné pivo, v jehož sofistikované chuti se snoubí tóny karamele, čokolády, kávy,
koření. Nástup chuti je zpočátku hořký, později přichází rovnováha.
48
Styl – belgian strong ale
0,33 –
79kč
Alc. – 8,5%
31
Derilium Red
Tmavě červené pivo s příjemnou ovocnou vůní , v níž je cítit náznak mandlí a višní, chuť je sladká a
ovocná , výsledný chuťový efekt je v rovnováze mezi sladkou a kyselou. Ideální desertní pivo.
Styl – ovocné pivo
46
Alc. – 8,5%
0,33 –
79kč
La Guillotine
Styl – belgian strong ale
47
Alc. – 8,5%
0,33 –
79kč
32
Trappist beer - trapistické pivo
Na celém světě je pouze 7 pivovarů, které se na etiketách svých piv mohou pyšnit označením
„autentické trapistické pivo“ – 6 belgických a 1 holandský - Achel, Westmalle, Rochefort, Orval,
Chimay, Westvleteren a La Trappe.
Tato piva se vaří buď přímo v klášteře, anebo v jeho bezprostřední blízkosti místními mnichy, výroba
probíhá podle starobylých receptů předávaných z generace na generaci, piva jsou svrchně kvašená,
většinou u nich probíhá druhotná fermentace, alkoholově jsou silnější, charakterem se podobají
silným belgickým „ejlům“ anebo ječným vínům, některá jsou určená k archivaci – zrají v uzavřených
láhvích několik let. Mniši, kromě toho, že pivo vaří, také dohlížejí a kontrolují celý výrobní proces od distribuce surovin až po konečné stočení piva, firemní kultura se musí řídit přísnými pravidly řádu.
Výnos pivovaru jde na provoz kláštera a na sociální služby.
Teplota podávání je o něco vyšší než u běžných piv – 10 – 14 C
India Pale Ale – IPA (indické světlé ale)
je to něco jako „Super Premium ale“ , jeho vznik je poměrně zajímavý – britské pivovary dříve
převážely své pivo do kolonií na lodích – a aby se pivo dlouhou cestou nezkazilo, muselo se uvařit na
extrémně vysokou stupňovitost – to aby mohlo dlouho dozrávat cestou po moři, a pro zabránění
infekce bylo opravdu pořádně chmeleno. Termínem IPA dnes pivovary označují svá vysoce chmelená
a na vyšší stupňovitost vařená ale.
Porter
Pokud existuje něco jako typické londýnské pivo, je to právě Porter, vznikl zajímavě – hostinští svým
hostům namíchávali různé druhy ale (ejl) v různém poměru do jedné sklenice – aby výsledné pivo
získalo na zajímavější chuti, případně si to tam hosté sami míchali - a nejoblíbenější kombinaci pak
začali vařit v přilehlém hospodském pivovárku, bavíme se o době v 17 - 18. století
Porter je vždy tmavý, až černý, zásadně je svrchně kvašený, na patře má praženou chuť, stupňovitost
je kolem 1040-1050 – další nuance už jsou individuální, podle druhu
Největší sláva Portera spadá do období průmyslové revoluce – bylo to hlavní londýnské pivo, které si
postupně dobylo celou UK (druhá půlka 19. století), postupně však byl vytlačen stoutem a po 2.
světové válce začal mizet, zachráněn byl až koncem 70. let, v době vrcholící kampaně za opravdové
33
ale se svezl na obnoveném zájmu pivařů o tradiční piva a byl vzkříšen ze své klinické smrti (velké díky
v tomto konkrétním případě patří Terry Jonesovi z Monty Pythonů), dnes každý pivovar, který vyrábí
stout, má ve svém portfoliu i nějaký Porter
Stout
Je velmi suché, svrchně kvašené pivo se silnou praženou chutí. Anglický Stout je oproti tomu Irskému
sladší, kdysi se označoval jako „milk stout“ (mléčný stout), tento název se na nátlak Úřadu na ochranu
zákazníků musel změnit na sweet stout (sladký stout), protože samozřejmě nemá s mlékem nic
společného. Důležitou přísadou, která jeho chuť definuje je mléčný cukr – laktóza, a pak také pražený
slad. Irský stout je hutný, výrazný a velmi tmavý, jeho anglickou alternativou je dry stout – zde bych
především upozornil na produkci pivovaru Samuel Smith’s, jehož nabídka stoutů je vyhlášená.
Pár praktických rad
% alkoholu v pivu
Kdysi se měřilo v hmotnostních % – protože alkohol je lehčí než voda, bylo výsledné číslo nižší než je
dnes (proto když se někde podíváte na staré pivní etikety, tak budete překvapeni jak ta piva bývala
dříve „slabá“ – není to pravda, jen se to jinak měřilo)
Dnes se alkohol měří v objemových %, což je objektivnější metoda
Pozor! Vyšší objem alkoholu není v žádném případě známkou kvality piva! Hodně prokvašená piva
jsou silnější, v žádném případě to ale nesouvisí s kvalitou! Kvasnice rozkládají cukry ze sladu na
alkohol a v silně prokvašené mladině se pak pořádně nerozvine druhotná fermentace.
Stupňovitost piva (jak je to pivo husté)
Používá se Ballingova metoda (pozor – byl to Čech!), která se později vyvinula v současný Plato
systém – měří se obsah původní mladiny v celkovém extraktu – takže česká „desítka“ znamená, že
mladiny bylo v extraktu 10%, u české „dvanáctky“ pak 12%
34
Samozřejmě v UK na to mají svůj vlastní systém – když má britské pivo stupňovitost 1040, tak je to
taková „česká desítka“ – pro přepočet vždy od konečného čísla odečteme 1000 a výsledné dvojčíslo
pak dělíme 4, takže stupňovitost 1048 v britském systému znamená „12“ v evropském Plato systému
(1048-1000)/4 =12
Hořkost piva se udává na BU stupnici hořkosti (IBU je americká stupnice, EBU je evropská stupnice,
výsledky jsou na nich ale téměř identické) – hořká piva mají hodnotu tak kolem 40 EBU, pro srovnání
– India Pale Ale má EBU 70, Budvar 20 (americká sodovka Bud sotva 10), Prazdroj 30, Radegast,
v době kdy byl ještě poctivým pivem , měl hořkost kolem 40 EBU, teď je tato hodnota pro jistotu
součástí jejich výrobního tajemství. Na závěr podotknu, že výsledná hořkost také hodně souvisí
s jakostí použitého chmele……
Tmavá/černá piva
Barvu piva určuje druh použitého sladu, měří se na stupnici EBC
Černé pivo má EBC kolem 100, tmavé pivo kolem 40, rozdíl mezi černým a tmavým pivem je v tom,
že sklenici černého piva neprosvítíme baterkou, zatímco sklenici tmavého piva ano. Takže v Česku, až
na čestné výjimky (pardubický Porter) se vaří jen tmavá piva.
Druhy Kvašení a rozdíly mezi svrchně kvašenými a spodně kvašenými pivy
Do objevení kvasnic (E.CH. Hansenem v Carlsbergu v roce 1876) se pivo kvasilo spontánním
způsobem – běžnými kvasnicemi ze vzduchu, které nebyly příliš silné a pivo tak bylo většinou málo
prokvašené a jeho kvalita nejistá.
Kvasnice je ve své podstatě houba, která se živí bílkovinou a rozštěpeným cukrem, u toho produkuje
oxid uhličitý a alkohol
Podle druhu použitých kvasnic rozlišujeme DVA základní způsoby kvašení – spodní a svrchní.
35
Víceméně až samotné přidání kvasnic do piva ve spilce rozhoduje o jeho výsledné chuti (až do tohoto
okamžiku je proces vaření každého piva víceméně obdobný),
Svrchní kvašení
je kvašení tradiční – dříve se takhle kvasilo veškeré pivo (svrchní kvasnice se množí rychleji než
spodní), dnes se používá jen při výrobě stoutů, všech druhů ale (ejlů), porterů a pšeničných piv.
Svrchní kvasnice za normální pokojové teploty 15-22°C přirozeně stoupají k hladině, kde se pak ve
velkých koloniích zdržují, poté co se seberou a zkvašená mladina se přelije do sudů (anebo tanků) na
dozrání. Dozrávání je v tomto případě, na rozdíl od spodně kvašených „ležáků“, nepoměrně kratší a
pivo může dozrávat za „pokojové“ teploty (ležáky dozrávají výhradně v chladu) – jedná se o tzv. teplé
dokvašování – výsledkem je určitá ovocná příchuť piva a menší „říz“(při kvašení vznikajíc CO2 uniká
pryč a nenavazuje se do piva), chuť svrchně kvašených piv je oproti lagerům složitější a výraznější
Svrchní kvasnice obsahují více vonných esterů, které se během kvasného procesu navážou do piva,
to pak chutná „po ovoci“ a má více barevnější chuť, svrchně kvašená piva jsou proto chuťově pestrá
a nejsou nudná, často se dokvašují ještě i přímo v hospodě v sudu
Pivo spodně kvašené
Spodní kvasnice se v pivu pohybují jednotlivě a postupně sedimentují na dno, pracují v teplotním
rozmezí 4-10° C – spodní kvašení se proto dříve realizovalo jen v zimních měsících, kdy k tomu byly
příhodné teplotní podmínky – spodním kvasnicím obsažených ve vzduchu byla totiž až při nízké
teplotě kvašení konečně dána možnost dát se do díla (svrchní kvasnice za nízkých teplot nepracují).
Spodně kvašené pivo je stabilnější, chuťově plošší a méně se kazí (což byl hlavní důvod jeho pozdější
dominance na našem pivním trhu)
Problémem svrchního kvašení bylo spojování kvasinek v horní části kádě s bakteriemi z ovzduší –
proto se kdysi tato metoda nedala používat v létě (dnes samozřejmě ano – moderní systém chlazení
tento problém už dávno odstranil), v 19. století bavorští sládci vypěstovali speciální kvasinky, které
klesaly ke dnu kádě (a tím se dostaly pryč z nebezpečné oblasti), dále zjistili, že v tomto případě pivo
může kvasit i za nízkých teplot a následně pak několik měsíců dozrávat v alpských jeskyních (lagering)
– a byl na světě první ležák – lager, jehož chuť je oproti svrchně kvašeným pivům čistší a jemnější.
U obou metod se při dozrávaní piva ještě často používá druhotné kvašení – buď přidáním cukerného
roztoku (Velká Británie), anebo dodáním malého podílu částečně zkvašené mladiny – čímž vzniká
přirozené sycení piva kysličníkem uhličitým – tzv. říz, anebo přidáním chmele – tzv. studené chmelení
zase vylepší konečné aroma piva
36
Spontánní kvašení – Belgická piva
Jak již jsem psal výše – jedná se o prapůvodní způsob kvašení, kdy se do piva dají kvasnice obsažené
ve vzduchu – ty svrchní se množí rychleji, proto při teplotách nad 10°C dominují
Tento kvasný proces je dnes rozšířený prakticky jen v zemích Beneluxu. U tohoto druhu kvašení
dochází kromě etanolového kvašení (při štěpení cukrů vzniká alkohol) i k mléčnému kvašení
vytvářející v pivu kyselou chuť. Proces probíhá nejčastěji ve starých dubových sudech, které jsou za
ty roky pořádně infikovány kulturními kvasnicemi – výsledkem je pro nás hodně zvláštní pivo –
lambic. Ani jedna várka nechutná stejně, pivo je kyselé, celkově divoké, pro nás to je už velká
divočina. Belgičané pak ještě s lambicem dále pracují – míchají starý s novým –vzniká něco jako „pivní
burčák“ gueuze, ta dobrota chutná jako šťovíkové víno….anebo se do lambicu přidají třešně anebo
višně a nechají se v něm dále dozrávat – vzniká tak populární kriek. Případně se do směsi lambiců
přidá před dokvašením karamel anebo hnědý cukr, který z lambicu vytáhne jeho divokou chuť a
výsledkem je osvěžující faro.
Pivní Hybridy – weipi (weissbier-pilsner)
V České Republice se k tomu sice nedostanete, ale ve světě je to oblíbená pivní laskomina :
Pšeničný slad se po řádném zpracování ve varně jako mladina dostane do otevřené spilky, kde se za
pokojové teploty začne po přidaní svrchních kvasnic odehrávat svrchní kvašení – do piva se navážou
vonné estery z kvasnic, poté se teplota kvašení sníží pod 10°C a dodají se spodní kvasnice, za této
teploty svrchní přestávají pracovat a do díla se dávají spodní, které pivu dodají stabilitu ležáku.
Výsledné pivo je chuťově velmi zajímavé – nemá těžkost a „nudnost“ ležáku, ale ani chuťovou
37
„rozpustilost“ svrchního piva. Pokud budete chtít aspoň rámcově vědět, jak takový hybrid chutná, tak
řekněte, ať vám do půlky půllitru načepuje nějakou „pšenici“ (bude-li zrovna na čepu) a pak to dotočí
nějakým nefiltrovaným ležákem – hodně vzdáleně se tak dostanete k chuti pivního hybridu.
Pšeničná piva
Rozlišujeme 2 základní typy – Weissbier (weizenbier) a Witbier
Weissbier – bílé pivo, weizenbier – pšeničné pivo
Oba názvy jsou správné – bílé pivo proto, že jsou v něm obsaženy kvasnice (jsou bílé) a je kalné,
weizenbier proto, že je vyrobeno z pšeničného sladu.
Jedná se o svrchně kvašená piva! (tudíž sem nepatří ta sračka od Staropramene, která se za to
vydává) a musí obsahovat aspoň 50% pšeničného sladu.
Pšenice, na rozdíl od ječmene, nemá pluchy (slupky), které se využívají jako přírodní filtr pro
samočištění mladiny ve varně, proto je výsledná mladina jdoucí do spilky velmi kalná.
Weissbiery jsou méně hořké (6-18 EBU), více nasycené oxidem uhličitým, obsahují 11 – 13%
extraktu původní mladiny, pivo je zakalené s lehkou ovocnou příchutí. Mělo by se pít ze speciální
sklenice – dole úzká, nahoře široká.
Tato piva v Čechách kdysi dominovala, až nástup ležáku plzeňského typu v druhé polovině 19. století
je odstavil na vedlejší kolej. Je dobře, že se toto staré české tradiční pivo zase vrací na scénu.
V Evropě, obzvláště v Německu, se vždycky těšilo velké popularitě, opravdu nechápu, proč se
v Čechách před časem přestalo vařit….
Witbier (white bier)
Pšeničné pivo belgického typu – jedná se opět o svrchně kvašené pivo, jeho chuť je však oproti
weissbieru složitější. Hořkost je velmi nízká (6 – 12 EBU), prakticky nejde ani rozeznat, naopak mají
výrazné ovocné aroma, do sladu se přidává koriandr, všemožné byliny, koření, pomerančová kůra a
další přídavky. Witbiery jsou lehká piva hodně nasycené oxidem uhličitým, a ve sklenici krásně perlí.
Nejznámnějším představitelem tohoto typu piva je belgický Hoegaarden, tím myslím ten původní, ne
ten patok, co se vaří v licenci ve Staropramenu
38
39