ICT v manažerské komunikaci, část 2

Zahraničně obchodní politika
Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod
Slezská univerzita v Opavě
Okresní hospodářská komora Karviná
2010 - 2013
Výukový materiál je výstupem projektu „Posílení konkurenceschopnosti zaměstnanců
malých a středních firem v Moravskoslezském kraji prostřednictvím vzdělávání v oblasti
mezinárodního obchodu a exportu“, zkráceným názvem ŠKOLA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU,
reg. č. CZ.1.07/3.2.07/01.0036. Projekt je realizován v rámci Operačního programu
Vzdělávání pro konkurenceschopnost, přičemž realizátory jsou Slezská univerzita v Opavě a
Okresní hospodářská komora v Karviné.
Realizátoři již delší dobu silně vnímají absenci dalšího odborného vzdělávání v oblasti
zahraničního obchodu. Nedostatek vhodné nabídky vzdělávacích programů v této oblasti oba
partneři vysledovali v rámci jednání s celou řadou spolupracujících subjektů v
Moravskoslezském kraji. Jedná se o firmy a organizace, které čerpají informace přímo z trhu,
tzn. od firem zapojených do zahraničního obchodu, či podniků, které se do zahraničního
obchodu teprve hodlají zapojit a hledají na trhu kvalifikovanou pracovní sílu. Pro důkladné
ověření této potřeby dalšího odborného vzdělávání provedli projektoví partneři monitoring
potřeb trhu (poptávka zaměstnavatelů po zaměstnancích s kvalifikací v zahraničním obchodě
a mezinárodním marketingu; zmapování zájmů zaměstnanců firem a zájemců o práci v
zahraničním obchodě), z něhož vyplynula jednoznačná potřeba nabídky ucelených, prakticky
zaměřených, výukových kurzů zahraničního obchodu. V současnosti jsou na trhu dalšího
vzdělávání v Moravskoslezském kraji nabízeny kurzy a semináře, které se většinou zaměřují
na jedno či více témat zahraničního obchodu, ale žádný z nich nepokrývá nabídku vzdělávání
v zahraničním obchodě komplexně. Zaměstnanci firem a zájemci o práci v zahraničním
obchodě nemají možnost absolvovat ucelený vzdělávací program, po jehož absolvování by
byli schopni pracovat jako manažeři zahraničního obchodu znalí všech důležitých oblastí
dané problematiky. Proto projektoví partneři považují za nanejvýš důležité vytvořit prakticky
orientovaný vzdělávací program zahraničního obchodu a mezinárodního marketingu, který
umožní jeho absolventům získat vysoce konkurenční postavení na trhu práce a vytvořit si tak
podmínky pro lepší pracovní uplatnění.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České
republiky.
ICT v manažerské komunikaci
Obsah
Informační a komunikační technologie – vývoj ......................................................................... 4
Značkovací jazyky...................................................................................................................... 7
HTML – úvod ........................................................................................................................... 11
Grafika ...................................................................................................................................... 12
Multimedia a technologie FLASH ........................................................................................... 18
WEB design .............................................................................................................................. 20
Projekt web sídla ...................................................................................................................... 22
Modelování reálného světa z hlediska dat................................................................................ 26
Bezpečnost IS/IT ...................................................................................................................... 31
Internet ..................................................................................................................................... 36
E-Commerce............................................................................................................................. 39
Projektování web site ............................................................................................................... 41
Audiokonference ...................................................................................................................... 43
Videokonference ...................................................................................................................... 44
Cíl modulu
rozvinout znalosti posluchačů o nových informačních a komunikačních technologiích
připravit posluchače k jejich efektivnímu využívání především z hlediska vlastních
manažerských potřeb
Informace
podnět (popud, stimul), který má význam v nějaké souvislosti pro svého příjemce
některé (jestli ne všechny) druhy informací mohou být převedeny na data a poslány k dalšímu
příjemci
vzhledem k počítači můžeme říct, že: informace jsou vytvořeny z dat (údajů), která jsou dána
do počítače, kde jsou uložena a zpracována jako data a potom jako výchozí data v nějaké
formě vnímána jako informace
Znalost - informace, která je pohotově přístupná svému uživateli.(např. buď v mozku nebo v blízkém
slovníku)
Data
odkazují se na surová data, která jsou nezpracovaná
sestávají se ze surových fakt a čísel, která jsou zpracována do informace
Informace
odkazují se na data
jsou shrnutá data nebo jinak zmanipulovaná (zacházená) data
Vlastně, v běžném použití, slovo data a informace jsou často používány jako znamenající totéž.
Stránka 1 z 49
Co jsou data:
Databáze
Soubory
Zápisy
Pole
Čím se software zabývá
Bajty
Bity
Čím se hardware zabývá
Informace
V informačním zpracování, znalost týkající se takových věcí jako faktů, návrhů (způsobů), předmětů,
událostí, myšlenek a procesů, která jsou uvnitř, mají zaručenou souvislost a specifický (zvláštní)
význam.
Pojetí pojmu informace:
intuitivní: sdělení, zpráva,
komunikační: znakový projev, který má smysl pro distributora i příjemce informace,
matematický: vyjádření snížením entropie systému (C. Shannon),
sémantický: význam, velmi často spojovaný se sémiotikou neboli obecnou teorií o významu
znaků v širším slova smyslu
ekonomický: sdělení, jehož výsledkem může být zisk nebo užitek,
kybernetický: název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu
přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním. Proces přijímání a využívání
informace je procesem našeho přizpůsobování k nahodilostem vnějšího prostředí a aktivního
života v tomto prostředí (N. Wiener),
filozofický: vlastnost hmotné reality - být uspořádán a její schopnost uspořádávat (forma
existence hmoty vedle prostoru, času a pohybu).
Informace
zpráva o tom, že nastal určitý jev z množiny možných jevů a tím se u nás (u příjemce) snižuje
(nebo zcela odstraňuje) neznalost o tomto jevu
Manažer potřebuje informace pro:
rozhodování – plnění úkolů
tvorbu vlastních znalostí (dovedností) – mám nějaké znalosti, schopnosti, něco umím
zajištění vlastní konkurenční výhody – umím něco, co ostatní neumí
Informace/Rozhodování
strukturovaná informace je podrobná, aktuální, odpovědná za uplynulé dění (události),
zápisy, úzký rozsah faktů; a pokrývá podnikové interní (vnitřní) činnosti
nestrukturovaná informace je shrnutá, méně aktuální, odpovědná za budoucí dění; zápisy,
široký rozsah faktů; a pokrývá podnikové činnosti vnější i vnitřní
polostrukturovaná informace zahrnuje některé strukturované a některé nestrukturované
informace
Stránka 2 z 49
Lidé získávají informace
formálně – např. dokumenty, tabulky
neformálně – různá setkání (videoconferencing), internet?
Problémy
data – informace - znalosti
zpracování informací – jak, pomocí počítačů
vhodnost (pertinence) informace – vytřídit, vyselektovat
čas
forma reprezentace
přístup k informacím – jak se k nim dostat
Řešení
kdo má informace, je lepší
kdybych měl informace, tak bych
osvojit si nové metody a přístupy při zpracování informací
pochopit vývoj ICT
zajistit spolupráci lidí
systémové a efektivní postupy
Stránka 3 z 49
Informační a komunikační technologie – vývoj
Informační technologie (IT)
Technické a programové prostředky pro „práci“ s daty (informacemi)
IS = lidé + IT + data
IT
Představují
Umožňují
- technické a programové prostředky
- telekomunikační sítě
- přijímat
- zpracovávat a ukládat,
- přenášet data – informace
Informační technologie
mohou být viděny jako počítač-založený na systému, který má schopnost:
přijímat
skladovat a znovu získávat (zachránit)
zpracovat
vystupovat/odesílat (přenášet) data (informace)
3 úrovně (stupně) IT
aplikační (uživatelský) software – sw, který může vykonávat užitečnou práci v univerzálních
povinnostech
systémové programové vybavení – umožňuje aplikačnímu sw ovlivňovat se s počítačem a
pomáhat to zvládnout jeho vnitřními zdroji
hardware – skládá se ze všech zařízení a vybavení
IT
je termín, který zahrnuje všechny formy technologií používané k vytváření, skladování, změně
a používání informací v jejich různých formách (obchodní data, hlasová konverzace, stálé
obrazy, pohybové obrázky, multimediální prezentace a další formy, včetně těch zatím ještě
těch koncipovaných)
ICT
informační a komunikační technologie jsou termínem deštník, který zahrnuje komunikační
zařízení nebo aplikace, zahrnující: radio, TV, lehčený (celulární) telefon (sluchátka), počítač a
síť hardware a software, satelitní systémy a tak, stejně tak jako různé služby a aplikace s tím
spojené, jako videotelefonní konferování a dálkové studium
ICT
1876 telefon
1900 radio
1940 TV
1946 ENIAC
1964 IBM 360
1968 video
1970 mikroprocesor
1981 IBM PC
1982 CD
1985 lehčený (buněčný) telefon
1989 www
1990 HDTV
1993 MM PC
1993 prohlížeč
2000 informační společnost
2000 digitální věk
Stránka 4 z 49
Informační technologie
dávkové zpracování – někdy něco připravujeme a stroj to zpracovává
interaktivní zpracování
distribuované zpracování
o mainframe
o pc & lan
o architektura C/S
o internet
Dávkové zpracování
centrální počítač zpracovává úlohy
dávka úloh = „BATCH“
vstup - děrný štítek
výstup - sestava (tab. papír)
programovací jazyk COBOL
Interaktivní zpracování
centrální počítač zpracovává několik úloh „současně“
terminály – vzdálená pracoviště
výměna informace mezi uživatelem a počítačem
transakce – určitá úloha V/V, která se spouští na dálku a vykonává se jako celek
práce v reálném čase
Distribuované zpracování
zpracování, které je zajišťováno dvěma či více spojenými systémy
nová decentralizovaná architektura
o výkonné mikropočítače
o síťové zpracování
Architektura C/S
- počítače dle funkcí
o klient (dává požadavek)
o server (vykonává požadavek)
- distribuce úkolů
o prezentace
o zpracování (logiky)
o dat (uložení dat)
existují různá technická řešení - midleware (programy mezitím) – mezi klientem a serverem,
řešení, které umožňuje komunikaci
ICT
= internet technologie
= osobní informatika
= podpora podnikových činností
= dnešní „rychlý“, globální svět
Internet
- síť sítí - světové propojení počítačů
- infrastruktura + služby + zdroje + lidé + interaktivní komunikace
- vlna Internet / Intranet / Extranet
- - problémy:
- vyhledávání informací
- „věrohodnost informací“
Stránka 5 z 49
Stránka 6 z 49
Značkovací jazyky
IS = Lidé + ICT + data
www – více než 50 miliard statických stránek
Značkovací jazyk – charakteristika
vkládá do textu dokumentu další informace o vlastním textu, kombinuje text a informaci o
textu
využívají se především pro přenos informací (dat) mezi počítači.
jsou dobře přenosné mezi různými operačními systémy (nejsou na žádném OS závislé)
značkovací jazyk programovací jazyk
Značkovací jazyk – historie
značky (angl. MarkUp) se původně používaly jen pro úpravu (korekturu) dokumentu při
závěrečném formátování knih v nakladatelstvích.
korektorské speciální symboly pro označení úprav v tištěném textu
Značkovací jazyk – definice
je jakýkoli jazyk, který pomocí speciálních značek vysvětluje význam (sémantiku) různých
částí textu
může určovat vzhled (formát) jednotlivých částí textu
Značkovací jazyky – vývoj
SGML (Standard Generalized Markup Language).
obecný základ pro značkovací jazyky - norma ISO
je komplikovaný k pochopení a těžký k začlenění do aplikace
HTML (Hypertext Markup Language, hypertextový značkovací jazyk)
značkovací jazyk určený pro tvorbu www stránek, které se zobrazují prostřednictvím
prohlížeče
využívá se především k vyznačení struktury informace v elektronickém dokumentu
obecný nástroj na tvorbu a zobrazování hypertextových dokumentů ve WWW.
standard jazyka HTML prošel od svého vzniku v roce 1991 překotným vývojem a jeho
původní účel
zpřístupnění vědeckých informací a dokumentů na síti www
vzniklo několik verzí jazyka, poslední je 4.01
konsorcium W3C rozhodlo, že vzhledem k příchodu XHTML, vývoj HTML je ukončen.
(nevytváří se již žádná nová verze HTML).
Stránka 7 z 49
XML (eXtensible Markup Language, česky rozšiřitelný značkovací jazyk)
obecný značkovací jazyk, který byl vyvinut a standardizován konsorciem W3C
metajazyk, což znamená, že je to prostředek používaný k definování jiných jazyků
není pouze dalším značkovacím jazykem, ale komplexním systémem pravidel pro definování,
vytváření a sdílení dat
umožňuje snadné vytváření konkrétních značkovací jazyků pro různé účely a široké spektrum
různých typů dat
jazyk je určen především pro výměnu dat mezi aplikacemi a pro publikování dokumentů
jazyk umožňuje popsat strukturu dokumentu z hlediska věcného obsahu jednotlivých částí,
nezabývá se sám o sobě vzhledem dokumentu nebo jeho částí.
prezentace dokumentu (vzhled) se potom definuje připojeným stylem. Další možností je
pomocí různých stylů provést transformaci do jiného typu dokumentu, nebo do jiné struktury
XML.
XSL (eXtensible Stylesheet Language)
- má dvě funkční stránky:
XSLT (XSL Transformations) - sloužící k transformaci dokumentů, umožňuje vytvářet styly
XSLFO (XSL Format Objects) - část, která slouží k přesnému popisu vzhledu dokumentu
Princip XSL Transformace
Výhody stylů
- možnost formátování jednoho dokumentu pomocí více různých stylů
Stránka 8 z 49
XML – shrnutí
XML představuje obecný standard pro značkování dokumentů
je to metajazyk (a matamarkup language) pro textové dokumenty
data v XML dokumentech jsou ve formě textových řetězců
základní jednotka při značkování se označuje jako element
XML umožňuje se používá pro:
o narrative-like documents (vyprávěcí dokumenty?)
o record-like documents (záznamové dokumenty?)
Technologie XML - Narrative-Like Documents
XHTML
TEI (Text Encoding Initiative) – klasické texty
DocBook – manuály, nové knihy
OpenOffice
Technologie XML – Record–like dokument
databáze
webové služby – SOAP
XML schéma
RSS
Technologie XML pro práci s XML dokumenty
XSLT
XML schéma
DOM
RSS
Silné stránky XML
jednoduchá syntaxe
hierarchická struktura elementů – nahoře je 1 element a potom jsou další elementy
snadná kontrola správnosti – značky jsou čitelné pro člověka – human/readable – nemusím mít
spec. software
jazyk nezávislý na platformě – využívá kódování Unicode
Slabé stránky XML
rychlý vývoj
příliš velké množství aplikací
na dílčích standardech se podílí řada vývojových skupin – např. OASIS
Stránka 9 z 49
XHTML (Extensible HyperText Markup Language)
unačkovací jazyk má stejné charakteristiky jako HTML
XHTML má přísnější pravidla pro zápis značek
XHTML je aplikací XML
Zápis značek
dokumenty musí být „well-formed“, tj. strukturovány podle pravidel
značky jsou párové – vytváří element (objekt)
<mama> </mama>
<a></a>
značka pro kotvu
značky se zapisují pouze malými písmeny
jednotlivé prvky musí být korektně vnořovány
všechny párové značky musí být ukončeny
prázdné značky musí být ukončeny
Stránka 10 z 49
HTML – úvod
HTML je zjednodušenou verzí jazyka SGML – ISO 8879, který byl přijat již v roce 1986 jako
obecný standard pro definici dokumentů.
HTML je zaměřen především na definování způsobu rozvržení dat na www stránce
současným standardem je verze HTML 4.0, která byla definována konsorciem W3C v roce
1997
jazyk XML umožňuje vytvářet bohatší www stránky, ke kterým lze přistupovat z různých
prohlížecích platforem (mobilní telefony, televizory, atd.), v jazyce XML lze data na stránce
popisovat typem informací, které reprezentují
XHTML představuje následný krok za verzí HTML 4.01, převádí HTML na XML aplikaci
Princip webu
dokumenty založené na jazyku HTML se propojují hyperlinky (vlastně adresy URL) a
odesílají se protokolem HTTP, prohlížeč (browser) umožňuje zobrazení požadované stránky
adresa – univerzální adresa zdroje (URL – uniform resource locator) má tvar:
- služba://adresa
o site web (úvodní stránka) .http://server
o konkrétní stránka site …..http://server/cesta
o osobní stránka uživatele http://server/~jméno
o soubor na pracovní stanici (v lokálním režimu) …file:///cesta
Statický a dynamický web
Adresa
browser
INTERNET
Server
Stránka
Adresa
browser
DB
INTERNET
Stránka
Server
Vytváření WWW stránek
je závislé na tom, co chceme vytvořit
vytvořit jednoduchou stránku lze za několik minut, a to bez zvláštních znalostí jazyka HTML,
ale vytvořit určitý logický systém stránek (web site) vyžaduje jak znalosti o dané
problematice, tak určitou znalost základů jazyka HTML
stránky lze vytvářet pomocí různých nástrojů
editory jednoduchého textu – jde o primitivní editory, které umožňují psát pouze text – patří
sem např. editor Windows Notepad - záznamník
konvertory - programy, které konvertují různé formáty do HTML, např. v textovém editoru
Word lze soubor (dokument) uložit ve formátu HTML
editory specializované na jazyk HTML (bez nebo s možností náhledu na vytvářenou stránku)
např. PSPad, Frontpage, HomeSite, HotMetal
Stránka 11 z 49
Grafika
Design
grafická úprava jednotlivých prvků (textu, obrázků, animací…) jejich rozmístění a sladění do
jednoho harmonického celku
textové a grafické prvky – přitažlivost, zajímavost, přehlednost
Grafika
důležitá součást designu
nejvíce se podílí na přitažlivém vzhledu prezentace a na upoutání pozornosti
Definice počítačové grafiky
Počítačová grafika spojuje mnoho oborů
teorie barev
typografie
polygrafie
informační technologie
výtvarné disciplíny
V širším pojetí lze počítačovou grafiku chápat jako souhrnný název pro výtvarné a reprodukční
techniky, při nichž se využívá počítačový hardware a software.
Grafika – rozdělení
1) dle způsobu práce s grafikou
rastrová - základem rastrové grafiky je pravoúhlá mřížka tvořená obrazovými body
vektorová - tvořena z matematicky definovaných čar a křivek, nazývaných vektory
2) dle úlohy, kterou plní grafika v prezentaci
identifikační – umožňuje jednoznačnou identifikaci firmy, výrobku apod. (např. firemní loga)
strukturální – vytváří celkový vzhled (strukturu) prezentace (např. barva pozadí)
navigační – jednotlivé části prezentace mohou sloužit jako odkazy a umožnit tak pohyb z
jednoho dokumentu na druhý (např. navigační menu a buttonky)
kontextová – těsně se váže na obsah prezentace, doplňuje text grafickými informacemi (např.:
ilustrace, fotografie a grafy)
dekorační – zlepšuje vzhled prezentace, aniž by k obsahu přidávala další informace (např.
ikony)
reklamní – slouží k propagaci (např. různé typy reklamních bannerů)
Grafické formáty
Rozdělení grafických formátů
firemní (PSD, AI, FLA……)
univerzální (GIF, JPEG, TIFF, PNG…)
bitmapové (rastrové, bodové)
vektorové
kombinace bitmapové i vektorové grafiky
Použití grafických formátů
webové a multimediální prezentace na Internetu, offline multimediální prezentace
DTP
Stránka 12 z 49
Grafické formáty pro web
Bitmapové
GIF
JPEG, JPG
PNG
Vektorové
SWF
SVG
GIF
Graphics Interchange Format
neukládá přímo barvy jednotlivých bodů -> barevná paleta
silné stránky
dobře zvládá obrázky s ostrými přechody barev (nápisy, loga, kresby), velmi dobrý pro malé
obrázky efektivní komprimace (LZW), monotónní plochy zabírají minimum místa umožňuje
animaci, prokládání a průhlednost
slabé stránky
nanejvýš 256 barev
komprimační algoritmus patentován
slabší pro fotorealistické obrázky, především plynulé přechody
JPEG
Joint Photographic Experts Group
silné stránky
výborný pro fotografie a obrázky podobného charakteru (plynulé přechody barev)
plná barevná informace (24 bitů)
nastavitelná kvalita a s ní spojená velikost
slabé stránky
ztráta (zkreslení) části grafické informace
nevhodný pro kresby a nápisy
neefektivní pro souvislé jednobarevné plochy a obrázky malých rozměrů
neumí průhlednost a animace
JPEG 2000
nově chystaná norma (r. 2010 - ISO 15444)
extrémně vysoké rozlišení a maximální možná komprese
změna komprese obrazu z DCT (Discrete Cosine Transformation) na Wavelet kompresi
možnost dekomprese obrázků do více rozlišení
díky 256 barevným kanálům umožní zobrazit barvy CMYK nebo CIE Lab
animovaný JPEG
bude také obsahovat tzv. metadata – popis obr. -> ulehčení vyhledávání
dosud nedořešená otázka možného licencování části specifikace
Stránka 13 z 49
PNG
Portable Network Graphics
vznikl jako reakce na licenční problémy GIFu -> měl odstranit jeho základní nevýhody –
patentovaný algoritmus a omezený počet barev
silné stránky
bez ztráty grafické informace
plná barevná informace (24 i 48 bitů)
velmi univerzální
podporuje prokládání
256 nebo dokonce 65 536 úrovní průhlednosti
podpora gamma korekce
slabé stránky
méně známý formát, špatná podpora ve WWW klientech a grafických programech (možnosti
ukládání)
neumí animaci
nevhodný pro plně barevné fotografické obrázky (příliš velké)
nelze používat paletu s 32 nebo 64 barvami
Grafické formáty pro www – srovnání
•
•
•
•
•
•
Barevná hloubka
Počet barev
Podpora progresivních obrázků
Transparentní obrázky
Animované obrázky
Komprese
GIF
1-8
256
ano
ano
ano
bezztrátová
JPEG
24
16,7mil.
ano
ne
ne
ztrátová
PNG
1-48
2,81*1012
ano
ano
ano (MNG)
bezztrátová
Formáty budoucnosti: JPEG2000, SVG
SVG
Scalabe Vector Graphics
napsán s použitím oteřených normalizovaných nástrojů na bázi XML (Extensible Markup
Language) a CSS (Cascading Style Sheets)
patří bezesporu k nejperspektivnějším nastupujícím technologiím publikačního průmyslu
otevřený standard
silné stránky
vytvořen na bázi XML (lze provázat s mnoha dalšími nastupujícími standardy)
formát pro vektorovou i bitmapovou grafiku
podporuje funkce zabezpečující interaktivitu a animace
univerzálnost použití
textová informace je v obrázcích plně prohledávatelná i editovatelná
lze použít kaskádové styly
propracovaná správa barev
slabé stránky
nový formát, zatím není standardně podporován v browserech
nutná instalace pluginu pro jeho zobrazení
Stránka 14 z 49
SVG – porovnání s ostatními formáty
Formát obrázku
SVG
SVGZ
JPG
GIF
PNG
Rozměr obrázku (v pixlech) a jeho
velikost (v kB n. B)
105 x 40
315 x 120
4,20 kB
4,21 kB
1,96 kB
2,07 kB
2,19 kB
7,45 kB
915 B
2,70 kB
1003 B
2,53 kB
Barvy
využívání barev je nezbytnou součástí multimediální prezentace
jejich uvážený výběr a použití je předpokladem k vytváření dobrého designu prezentace
při jejich výběru nutno brát v úvahu
o umělecké hledisko (estetiky barev)
o předmět
o cílovou skupinu
o psychologii a fyziologie barev
o kompoziční zákony
barvy = světlo s různou vlnovou délkou
jejich zobrazení na monitorech
 barevný model RGB ( Red, Green, Blue):
o mícháním jeho tří základních barev lze získat přes 16 miliónů dalších barev, avšak ne
všechny barvy spektra
o RGB odpovídá fyziologii lidského oka, které má na tyto tři barvy specializované
receptory
o problém - RGB, ani jiným barevným modelem nelze popsat všechny barvy a odstíny,
které dokáže vnímat lidské oko (15 000 až 60 000 odstínů každé základní barvy)
 nelze tedy přesně zachytit a zobrazit čisté spektrální barvy ani některé jejich kombinace a
tak již zde vzniká problém reálného zobrazení barev
Model RGB
intenzita barev v tomto modelu se pohybuje v intervalu <0,1>
reprezentuje jednotková krychle umístěná v osách R, G, B
vrchol (0,0,0), tj. střed souřadnicového systému a odpovídá černé barvě
vrchol (1,1,1) odpovídá barvě bílé
barvy ležící na diagonále mezi těmito vrcholy jsou odstíny šedi
barvy jsou vytvářeny aditivně, tj. přidáváním barev k barvě černé
v modelu RGB je každý prvek reprezentován třemi byty
nejnižší intenzitě odpovídá hodnota 0 a nejvyšší 255 (256*256*256 odstínů)
Zápis
procentický (0%,100%,0%)
desítkový (0,255,0)
hexadecimální (00FF00) – 0-9, A-F
jména barev (red, green, blue ….)
Problematika barev
jejich zobrazení na monitorech -> problémy -> různé barevné zobrazení stejné prezentace
v závislosti na použitém počítači, monitoru a operačním systému
různého nastavení barevné hloubky v systému uživatele (8,16,24 bitové zobrazení)
možnosti grafické karty
dithering - nahrazení barvy směsí různobarevných teček vytvářejí dojem původní barvy
ne vždy fungující paleta bezpečných barev
Stránka 15 z 49
změny barevnosti při ukládání obrázků do některých formátů
gamma korekce - postup, kterým se korigují rozdíly v jasové křivce při zobrazení či tisku
(Windows 2,2 až 2,5, Macintosh 1,8)
gamut zařízení (šířka barevného prostoru) – "ořezáváním" RGB barev do gamutu monitoru
nastavení monitoru …atd.
Ukázka různého barevného rozpětí některých modelů
Grafický hardware
Vstupní zařízení
skener
digitální fotoaparát
tablet
Výstupní zařízení
- monitor
- tiskárna
Vektorové grafické editory
Adobe Illustrator
Představuje jasně nejproduktivnější nástroj z celé této kategorie. Je vhodný zejména pro zkušené
designéry. Ostatní aplikace předčí zejména v:
nabídce kreslících nástrojů a funkcí
možnostech typografického zpracování
perfektních pre-pressových funkcích
Bohužel tomu odpovídá i cena produktu.
CorelDRAW
představuje v pro Illustrator poměrně silnou konkurenci
výrazněji zaostává pouze ve zpracování uživatelského rozhraní
široké využití při tvorbě grafiky ve všech firmách od malých až po ty největší
Macromedia FreeHand
lze doporučit zejména tvůrcům webových řešení a Flash animací
pro začátečníky je dosti složitý – hodí se proto spíše pro zkušené uživatele
Zoner Callisto
mezi špičkovou konkurencí bohužel neobstojí
postrádá většinu důležitých funkcí a pro grafický design se jednoznačně nehodí
může představovat solidní doplňkový nástroj např. pro tvorbu komunikačního systému
podniku
Stránka 16 z 49
Adobe Creative Suite
Illustrator CS 11, Photoshop CS 8, InDesign CS 3, verze „Premium“ navíc obsahuje Acrobat
Professional 6 a GoLive 6
ucelené profesionální řešení pro tvorbu grafiky, sazbu a montáž dokumentů a tiskové i
elektronické
publikování
spojuje přední grafické softwarové produkty
propracovanou spolupráci jednotlivých komponent zajišťuje nová aplikace Adobe Version
Cue
je všestranným řešením pro všechny kreativní činnosti
uplatnění nalezne především v grafických studiích a u profesionálů
Corel Graphics Suite
CorelDRAW 12, Corel PHOTO-PAINT 12, Corel R.A.V.E. 3, dále sada drobných doplňků
přes svou
nezávislost tvoří tyto aplikace produktivní celek pro tvorbu grafiky i jednodušší akcidenční
sazbu
Využití balíku proto bude nejefektivnější v rámci menší či střední firmy, které potřebují
silnější všestranný nástroj pro grafickou tvorbu, ale disponují omezenými zdroji
Macromedia Studio
Fireworks MX 2004, FreeHand MX, Flash MX 2004, DreamWeaver MX 2004
vyhraněná sada nástrojů, určená zejména pro webdesign
všechny aplikace jsou orientovány ryze na elektronické publikování, pro tisk nejsou příliš
vhodné
Bitmapové grafické editory
Adobe Photoshop
Je jednoznačně nejefektivnějším řešením ze všech zde uvedených bitmapových editorů. Je vhodný pro
začátečníky i pokročilé. Své konkurenty překonává zejména díky:
nejširší nabídce a propracovanosti nástrojů
bezchybným nástrojům pro úpravu fotografií
kvalitní podpoře předtiskové přípravy
přehlednému uživatelskému rozhraní
Cena tohoto produktu je opět velmi vysoká.
Corel PHOTO-PAINT
opět silná konkurence pro produkt Adobe
ideálním nástroj pro uzavřená prostředí, především zpracování grafiky ve středních a menších
firmách, které svůj grafický design řeší vlastními silami
Macromedia Fireworks
aplikace je zejména zaměřena na webdesign
postrádá podporu tiskového výstupu (jen klasický tisk prostřednictvím operačního systému)
úroveň zpracování některých grafických funkcí nedosahuje úrovně konkurenčních produktů
lze doporučit především tvůrcům složitějších webových řešení
Jasc Paint Shop Pro
velice silný nástroj s univerzálním využitím, vhodný pro začátečníky i pokročilé
obsahuje působivé množství různě využitelných nástrojů
prodává za zcela bezkonkurenční cenu.
Stránka 17 z 49
Multimedia a technologie FLASH
Animace
animovaný GIF
o princip: sekvence obrázků s určitou změnou
o omezený počet barev -> kvalita
o omezené možnosti animace
technologie Flash (SWF)
o princip: plynulý přechod z jednoho obrázku do jiného
o „bez omezení“
o vektorový formát pro webové prezentace
SVG
Scalabe Vector Graphics
napsán s použitím oteřených normalizovaných nástrojů na bázi XML (Extensible Markup
Language) a CSS (Cascading Style Sheets)
patří bezesporu k nejperspektivnějším nastupujícím technologiím publikačního průmyslu
otevřený standard
silné stránky
vytvořen na bázi XML (lze provázat s mnoha dalšími nastupujícími standardy)
formát pro vektorovou i bitmapovou grafiku
podporuje funkce zabezpečující interaktivitu a animace
univerzálnost použití
textová informace je v obrázcích plně prohledávatelná i editovatelná
lze použít kaskádové styly
propracovaná správa barev
slabé stránky
nový formát, zatím není standardně podporován v browserech
nutná instalace pluginu pro jeho zobrazení
Nástroje pro tvorbu flash animací
Macromedia Flash
Adobe LiveMotion
Corel R.A.V.E.
Swish a další
Macromedia Flash
program pro tvorbu interaktivních multimediálních animací
- široké využití
o prezentace pro Internet i CD ROM
o interaktivní reklamní bannery
o výukové aplikace
o jednoduché hry
o kreslené seriály
scriptovací jazyk ActionScript
sdílená knihovna - sdílení symbolů (text, obrázek, zvuk, animační sekvence apod.)
import nejrůznějších vektorových i bitmapových souborů
streaming - přehrávání souboru při jeho současném stahování
Stránka 18 z 49
Typy animací
pomocí klíčových políček - animace rám-rám (Frame by frame)
pomocí mezipohybů (tweening)
o animace tweening motion
o animace tweening shape
Frame by frame
nejjednodušší animace
pro veškeré objekty, které jsou do programu Flash vloženy (tvary i symboly)
Tweening motion
pro plynulý přechod velikosti, pozice, rotace
zaměřena na animování veškerých symbolů, filmových klipů, tlačítek, textových bloků
Tweening shape
se používá pro plynulý přechod (morfování) jednoho jednoduchého tvaru do tvaru jiného
pouze pro křivky a tvary, které jsou nakresleny na jevišti, nebo vloženy na jeviště a rozbity na
tvary (Break Apart)
Stránka 19 z 49
WEB design
Web design – definice
= multidisciplinární vědní disciplína o návrhu, tvorbě a správě Web site
Web site - definice
Web site (dosud málo používaný český ekvivalent „webovské sídlo“) představuje množinu
web souborů zaměřených na určitý předmět činnosti (specifikovanou oblast), Web site
vyjadřuje především logický celek
A Web site is a related collection of www files that includes a beginning file called a home
page
Webová sídla – členění
různá kategorizace
o dle složitosti
o dokumenty - aplikace
statický web
dynamický web
E-commerce
Webová sídla – příklady
informační - www prezentace podniku
transakční – e-commerce – e-shop
pro spolky a sdružení
zábavné - hraní her, zábavná interakce
ostatní - personal Web spaces such as Web log
Web site členění – příklady
obchodní
vládní
vzdělávací
charitativní
osobní
Statický a dynamický web
složité
Web aplikace
Dynamický
Dotaz
Internet, intranet a extranet
- Internet – síť sítí
Statický
jednoduché
dokumenty
Statický se vstupním
formulárem
Dynamický prístup
k datum
aplikace
Stránka 20 z 49
- Intranet je podniková aplikace www - “šitá na míru“ podniku
- Extranet část Intranetu, která je přístupna externím uživatelům
E-shop uživatelsky příjemný design
identifikuje zákazníky a jejich potřeby a přání
jedná se zákazníky jako s jedinci a zajišťuje obsah a funkčnost vzhledem k jejich potřebám a
přáním
zajišťuje pozitivní zkušenost pro zákazníka
Postupy při tvorbě web site
manažerské techniky jako je SWOT analýza
specifické metody, jako je např. francouzská metoda 6 C
obecná metoda: Design, implementace a využívání
využívají metody a techniky, které se využívají při projektování informačních systémů , např.
„Vodopádový model“
user-centered design
Metoda 6C
Connaitre – identify (recognize) - poznat
Cibler – focus on – zaměřit se
Choisir – choose (select) - vybrat
Construire – create (build up) - vytvořit
Communiquer – communicate - komunikovat
Changer – update (modify) - aktualizovat
Stránka 21 z 49
Projekt web sídla
design
implementace
využívání
Krok 1 – design
jaký bude obsah?
pro koho?
jaká je komunikační strategie?
jaké jsou zdroje?
Design: pro jaké uživatele
Cíloví uživatelé
- kdo bude číst informace?
Jací budou uživatelé? - jakým způsobem budou přistupovat?
- co očekávají?
Krok 2 – implementace
kdo bude vytvářet?
co vytvoříme, v jakém sledu?
jakým nástrojem?
Příprava na využívání
Závěrečné zhodnocení - obsah, ergonomie
- technické předpoklady
Připojení on line
- umístění sídla na ISP (on host)
- výběr adresy
- oznámení o sídle
Krok 3 – využívání
jak aktualizovat informace?
kdo dohlíží na web sídlo?
kdo se stará o další vývoj?
Využívání
Správa - detekce a odstranění chyb a případných útoků od hackerů
Statistika reálného využívání - měření návštěvnosti a identifikace uživatelů
Informační gathering - pomocí E-mail nebo formulářů
Kritéria pro výběr technologií
Firemní kultura vývojové firmy
Potřeba aktualizace dat
Náročné efekty
Prostředí pro umístění web site
Nároky na prostředí uživatele
- Web factory – použití např. Web Sphere Studio
- malá firma – free software: Apache, PHP, MySQL
- méně častá - statické stránky
- častá - dynamické technologie na straně serveru
- Flash technologie
- vlastní server
- Internet Server Provider - ISP (technolologie - bezpečnost)
- velký počet uživatelů = stránky snadno zobrazitelné (Google
versus Yahoo)
- speciální efekty (multimedia) => instalovat Plug-ins
Reakce na možnosti spotřebitele
Prostředí uživatele
- platforma, prohlížeče, velikost obrazovky, barvy a rozlišení
Stránka 22 z 49
- 2 * 6 * 3 * 5 * 5 = 900 možností
Přenosové kapacity
co nejmenší grafické soubory < 20kB
rozlišení obrazovky = 72 ppi
atribut ALT - dříve se zobrazí popis obrázku
minimum animace (1 - 2 na stránce)
Obecné zásady tvorby
tvůrce stránky není uživatel
uživatelé nejsou návrháři
web sídlo musí respektovat zásady GUI
navigace je pouze prostředek pro dosažení cíle
vizuální pohled ovlivňuje počáteční vnímání
Take-away value - pozitivní, negativní, neutrální
navigace TLB
neexistuje obecná zásada pro „správný“ web design
Základní doporučení pro tvorbu web site
Obsah - soustřeďte Vaši pozornost nejdříve na obsah a potom na design
Konzistence - navrhněte Váš site konzistentně, aniž ovlivníte obsah
Hustota - rozložte obsah na malé kousky, aniž změníte obsah
Design - použijte několik barev, nenavrhujte monotonně
Velikost - použijte malou grafiku s velkým dopadem
Web design je:
postup, který musí být promyšlen - jistá metodologie, jistá složitost
kolektivní práce - rozdílné profese, řízení projektu
speciální činnost - multidisciplinární, nová a rychle se vyvíjející
Web site projekt
analýza – zhodnocení stavu
návrh řešení – tvorba web site
prezentace projektu
Cíl, metodika a analýzy
cíl projektu, metodika
charakteristika dané problematiky - analýza odvětví
o ekonomická charakteristika
o možnosti ICT - e-commerce
o kriteria pro hodnocení e-shop
o příklady
Analýza podrobněji
- zmapování současného trhu
jaké jsou v tomto odvětví e-shopy
kdo je lídrem trhu
co se na těchto e-shopech prodává (značky, sortiment)
co naopak e-shopy v tomto odvětví neprodávají (jakou značku, sortiment) na rozdíl od
kamenných obchodů
zda by se tato značka (sortiment) z kamenných obchodů dal zařadit do e-shopu
jakým způsobem probíhá prodej na těchto e-shopech – přímo, zprostředkovaně či jinak
Stránka 23 z 49
Web site diagram
Homepage – index.html
stránky
Skica designu úvodní stránky
Kompozice rozcestníkové
První návrh pro další stránky Skica designu stránky firemní větve – personální agentury
Kompozice firemní sekce – personální agentura
ANALÝZA WEBOVÝCH STRÁNEK
Analýza webu
- proces sbírání a porovnávání informací o webu, jeho funkcích a užití ve snaze zlepšit jeho kvalitu a
efektivitu
Témata analýzy
Obsahové hledisko
- Odpovídá typu zákazníků?
- Je schopen uspokojit požadavky zákazníků?
Technické hledisko - Je plně funkční?
- Odpovídá zvyklostem, je dobře dostupný?
Uživatelské hledisko - Je uživatelský příjemný? Vhodná doména?
Stránka 24 z 49
Využití analýzy
při tvorbě nového webu - plánování
při tvorbě designu
při implementaci a propagaci webu
při inovaci webu
Způsoby analyzování
sledování chování návštěvníků
hodnocení obsahu a přesnosti informací
kontrola technické kvality zpracování
odpovědi na základní otázky
Základní úkoly analytika
projít web a kontrola základních témat analýzy (viz. Témata analýzy)
vypracovat závěry a vytvořit doporučení pro developery
Výstupy pro developery
poradit, jak s plánováním nového webu
přehled o problémech uživatelů - podklady pro redesign
doporučit, jakým způsobem udržovat obsah a implementované části
dát report o zkušenostech s užíváním webu
spolupráce při inovaci
Principy
snaha o co největší dostupnost
relevantnost a kvalita odkazů
průchodnost webu
kvalitní práce s dynamickými prvky
být srovnatelný a spolupracující
Závěr
analýzu lze zařadit v jakékoliv fázi vývoje či provozu webu.
snaží se propojit jednotlivé složky webu
poskytuje developerům zpětnou vazbu
Stránka 25 z 49
Modelování reálného světa z hlediska dat
IS = ICT + data + lidé
Soubor
Databáze
Datový sklad
Třeba řešit
jak uložit data? – v jakém formátu, v jakých souvislostech?
jak rychle nalézt data? – vyhledávání, indexování, způsoby dotazu
která data uložit? – potřebná nyní, v budoucnu?
jak vytvořit model reálné situace?
jak data archivovat – zabezpečit?
Modelování
smyslem modelování je použití abstrakce, která umožňuje
zachytit a modelovat skutečnost (realitu)
vytvořit prostředek dorozumění mezi odborníky
možnost provádět relativně levně a bez následků změny v modelu
Obecná charakteristika modelu
Model je formulován jako systém, tedy souhrn prvků a jejich vazeb. Konkrétní povaha prvků
i vazeb je dána použitým hlediskem (data/operace/objekty)
Zvláštní význam v modelu zaujímají jeho hraniční prvky, tedy ty prvky, které mají vazby
s okolím systému (modelu). Těmito prvky je definována hranice systému, tedy jeho kontext.
U funkčního přístupu je tato hranice zajímavá především proto, že pomocí ní jsou
definovány vstupy a výstupy systému, které jsou chápány jako podněty a reakce systému na
ně
Modelování reálného světa
Model systému
Grafický nástroj
+ software
Např. E-R diagram, UML
Software (SŘBD)
např. Access, MySQL, Oracle
Modelování a abstrakce
modely reálného světa z hlediska dat v IS
funkčním modelem reálného světa je systém funkcí, a jejich vzájemných vztahů
datovým modelem reálného světa je systém entit, charakterizovaných jejich atributy,
a vzájemných vztahů mezi nimi
objektovým modelem reálného světa je systém objektů a jejich vzájemných vztahů, přičemž
každý objekt má jednak svou datovou a jednak procesní (funkční) složku
Stránka 26 z 49
Princip tří pohledů na modely
konceptuální model, výsledek analýzy systému, nezatíženého žádnými specifiky konkrétního
prostředí
logický model, výsledek návrhu struktury systému, dle pravidel datového modelu
fyzický model – implementační model, výsledek návrhu implementace systému v konkrétním
HW a SW
Konceptuální
úroveň
Model reality
Technologický
model
Strukturovaný návrh,
Transformace konceptuálního schema dat do
logických datových struktur,
Návrh (design) objektů
Technologická
úroveň
Impl ementace
Implementační
model
Fyzická
úroveň
Datové modely
způsob organizace údajů v bázi dat a vazeb (vztahů) mezi daty
různé teorie, v současnosti se nejvíce používají:
o relační datový model
o objektově orientovaný model
Relační datový model
DM - „teorie“ pro uložení a práci s daty v DB
v relační BD jsou datové soubory chápany jako množiny
výhody RDM:
o jednoduchý popis entit ve formě tabulek
o snadná modifikace dat
o neprocedurální manipulace s daty
Relační tabulka
relační tabulka je jedna z možných reprezentací „relace“ v daném čase
všechny hodnoty v tabulce musí být elementární, tzn. dále nedělitelné
v tabulce je 1 až n sloupců, přičemž jejich pozice je nevýznamná
v tabulce je 0 až m řádků, přičemž jejich pozice je nevýznamná
sloupec musí být homogenní (doména)
každému sloupci musí být přiděleno jednoznačné jméno
každý řádek je jednoznačně rozlišitelný, v relační tabulce nesmí existovat dva zcela stejné
řádky
Stránka 27 z 49
Základní pojmy
relace (tabulka)
atribut - vlastnost objektu
doména - množina hodnot, kterých může nabývat atribut
primární klíč - položka jednoznačně identifikující jednotlivé záznamy
složený klíč - z více položek
index – datová struktura pro udržování pořadí záznamů, umožňuje zobrazovat záznamy v
pořadí odlišném od pořadí určeného primárním klíčem
Typy položek
znakový (character) pro textové údaje – 255 znaků
poznámkový (memo) – 65535 znaků
celočíselný (integer)
číselný (numeric, float) s desetinnou tečkou
datumový (date)
logický (logical) - true, false
obrazový - obrázky, zvuky …
Relační algebra
formální matematický aparát pro práci s relacemi
Algebra
množina objektů a určité operace nad touto množinou, výsledkem operace je prvek algebry
př. (celá čísla, +, -), (reálná čísla, *, /)
Relační algebra
množinou objektů jsou relace
operace : selekce, projekce, spojení, průnik, rozdíl
ERD model – Entity Relationship diagram
- prvky – ENTITY – objekty reálného světa
- vztahy – spojuje 2 entity
Objektově orientovaný přístup
nový směr v programování
o vizuální programování
o řízení událostmi
o modulární programování
filosofie i pro návrh DB
objekty jsou „inteligentní věci“
Proč objektově orientovaný přístup?
přirozená forma pro popis entit reálného světa a pro jejich řízení pomocí informačních
prostředků
SW je příliš složitý
rozpor ve vývoji HW a SW
Objektově orientovaný model
entity jsou reprezentovány jako objekty a nikoliv jen jako data umístěná do řádků tabulek
umožňuje modelovat složité či velmi strukturované datové struktury a funkce pro jejich
manipulaci
Stránka 28 z 49
Objekty
objekt se skládá z dat a kódu
formální vlastnosti (barva, umístění,síla čáry)
metody (kód, který definuje jak se objekt bude chovat)
dalších objektů
Objekt a jeho logika
Architektura aplikací
Program na straně serveru
Adresa
browser
INTERNET
Stránka
Server
DB
specifické skriptové jazyky (ASP, PHP)
Dvouvrstvá C/S architektura
Třívrstvá C/S architektura
Výhody třívrstevné architektury
možnost generování stránek
jednoduchost (HTML + skripty)
nezávislost na platformě
grafický uživatelský interface
standardizace (HTML)
transparentní síťový přístup (URL)
inovace (nové služby)
Nevýhody
bezpečnost
standardizace (HTML)
rychlost přenosu
rychlý vývoj nástrojů
Stránka 29 z 49
Databázové systémy
SŘBD
SW, který zajišťuje:
popis dat
uložení a aktualizaci dat
víceuživatelský přístup k datům
ochranu dat
dotazy
tvorbu vstupních obrazovek
výstup dat na tiskárně ve formě soustav
MS Access, Oracle, MS SQL, My SQL
Báze dat
je kolekce údajů (společný zdroj dat), která je odrazem reálného světa
data se ukládají 1x a vícenásobně se využívají
data jsou popsána pomocí datového modelu - vytváří se centrální popis báze dat
Výhody DBS
nezávislost dat na programech (aplikační programy jsou odděleny od dat)
minimalizace redundance
přístup k datům je pouze prostřednictvím programů databázového systému (ne přímo)
dotazy nejsou pevné (dialog)
možný současný přístup více uživatelů
zajištěna ochrana dat proti zneužití
Problémy s DBS
volba datového modelu
modelování reálného světa
implementace a využívání SŘBD
ochrana dat před neoprávněným přístupem
životní cyklus IS
vývoj IT
DB technologie
souborové systémy - klasické
relační - nejvíce používané - využívá se relační datový model (RDM)
objektově orientované - využívá se objektový datový model (ODM)
objektově relační - kombinace RDM a ODM
Stránka 30 z 49
Bezpečnost IS/IT
Co je to bezpečnost?
bezpečnost není produkt, ale proces
bezpečnost je definována jako proces sloužící k zachování
o důvěrnosti dat
o integrity dat
o dostupnosti dat
Bezpečnost IS – pojmy
aktiva IS
o hardware
o data
o software
citlivá data – hlavně ta chceme chránit
autorizace – subjekt má právo k výkonu určité činnosti
autentizace – ověření pravosti identity
zranitelné místo – využitelná slabina IS
hrozba – možnost využití zranitelného místa k útoku a způsobení škody
útok – využití zranitelného místa
riziko – pravděpodobnost využití zranitelného místa, potenciální způsobená škoda
Bezpečnost IS – souvislosti
Zranitelná místa a hrozby
zranitelné místo vzniká v důsledku:
o nedůslednosti v návrhu
o opomenutí ve specifikaci požadavků
o nedůslednosti při řešení projektu
o selhání při konstrukci IS
o špatného nasazení v provozu
hrozba může být:
o objektivní – přírodní (požár), fyzikální (elktromagnet. vyzařování), technické nebo
logické (porucha paměti, zadní vrátka, špatné zničení záznamu na technickém médiu)
o subjektivní – způsobené člověkem
Stránka 31 z 49
Bezpečnost IS/IT
normy pro hodnocení bezpečnosti IT
o ISO/IEC 15408 – Common Criteria – spíše technicky zaměřené, obsáhlé, přesně
definují jednotlivé
o úrovně zaručitelnosti bezpečnosti, které jsou pak měřitelné
o ITSEC – pro hodnocení bezpečnosti IT, nejsou tak detailně propracovaná jako CC,
spíše obecné
o postupy, jak definovat vlastní měřitelná kriteria
řízení bezpečnosti
o ISO/IEC TR 13335 – „Information technology – Guidelines for the Management of IT
Technology“.
o Doporučení pro řízení IT obecně
o BS 17799 –best practice – v současnosti nejpoužívanější, velmi dobrý návod pro řízení
informační
o bezpečnosti v organizaci, přijímají i orgány státní správy v Evropě. Zavádí ISMS –
systém řízení
o bezpečnosti informací
Bezpečnost IT – zavádění
dokument bezpečnostní politika
o všeobecná bezpečnostní politika organizace – závazný interní dokument organizace
(prosazování na úrovni managementu)
o bezpečnostní politika IT
o systémová bezpečnostní politika IT
bezpečnostní politika IT
o definice cílů zabezpečení
o definice citlivých dat a ostatních aktiv IT
o definice odpovědností za tato aktiva
o bezpečnostní infrastruktura organizace
o síla mechanizmů pro uplatnění bezpečnostních funkcí
o nezávislá na právě používaných IT
o závazný interní dokument
bezpečnostní politika IS (systémová bezpečnostní politika IT)
o způsob implementace bezpečnostní politiky IT v konkrétním IT prostředí
o soubor principů a pravidel pro ochranu IS
o konkrétní bezpečnostní opatření
o jak chránit konkrétní aktiva
o konkrétní bezpečnostní cíle
o konkrétní protiopatření k hrozbám zjištěným v analýze rizik
o respektuje konkrétní stav IT v organizaci, nadřazené bezpečnostní politiky a ostatní
organizační normy
tvorba bezpečnostní politiky
jde o proces -> životní cyklus
o posouzení vstupních vlivů (může jít o výstupy z předchozích bezp. politik)
o analýza rizik
o vypracování bezpečnostní politiky (příp. změna)
o implementace bezpečnostní politiky
o nasazení bezpečnostní politiky, kontrola účinnosti a získávání závěrů pro další kroky
Stránka 32 z 49
Analýza rizik
nejdůležitější fáze stanovení bezpečnostní politiky, postup:
identifikace a ocenění aktiv
nalezení zranitelných míst
odhad pravděpodobnosti využití zranitelných míst
výpočet očekávaných ztrát
přehled použitelných opatření a jejich cen
odhad úspor aplikací opatření
Business recovery plans
havarijní plány
o znamená vytvoření sady pravidel, jak zachovat provoz pokud dojde k fatálnímu výpadku
o klíčové části informačního systému a zároveň vybudování adekvátní technologické
ochrany.
krizový management
krizové řízení IS a organizace
Bezpečnostní funkce
podle způsobu implementace:
softwarového charakteru (řízení přístupu, využití kryptografie)
administrativního a správního charakteru (hesla, postupy přijímání a výpovědí, zákony)
hardwarového charakteru (čipové karty, firewally)
fyzického charakteru (stínění, trezory, záložní zdroje)
Bezpečnostní mechanismy
používají se k zajištění bezpečnostních funkcí
softwarové - řízení přístupu do OS hesly, šifrování, standardy pro vývoj software
hardwarové - čipové karty
fyzické - stínění, trezory
administrativní - výběr důvěryhodných osob, zákony, interní předpisy
Náklady na zavedení bezpečnosti v organizaci dle norem
analýza rizik cca 300 tisíc Kč
metodika Cramm – 250 tisíc Kč
technické testy – cca 250 tisíc Kč
bezpečnostní politika - 120 tisíc Kč
systémová politika – 190 tisíc Kč
havarijní plánování – 200 tisíc Kč
implementace – 80 tisíc Kč
další náklady – nový HW, SW
Kryptografické bezpečnostní mechanismy (šifrování)
3
5
2
1
4
P
E
K
N
Y
D
E
N
M
I
L
I
S
T
U
D
E
N
T
I
Z
D
A
R
!
Stránka 33 z 49
Symetrické kryptografické algoritmy
podle transformací, které jsou použity
substituce
o nahrazení jedné jednotky šifrovaného textu jinou jednotkou – musí být
reverzibilní
o například Cézarova šifra
o zašifrovaná zpráva: fqdta xgegt, klíč: posun o 2
o dešifrovaná zpráva: dobry vecer
transpozice
o mění uspořádání jednotek šifrového textu
o zašifrovaný text: NMTTRKNSNAPDLDZYIUI!EEIED
o klíč - rozměry tabulky a pořadí sloupců
Uvedené algoritmy je snadné prolomit kryptoanalýzou.
Vernamova šifra – nelze prolomit při zajištění dostatečné délky klíče (klíč bude náhodná
posloupnost)
běžně se používají algoritmy AES (Advanced encryption standard), DES (Data encryption
standard), Blowfish
výpočet je rychlý, slabé místo je v předávání tajných klíčů
Asymetrické kryptografické algoritmy
používají se dva klíče, jeden soukromý, druhý veřejný
soukromý klíč má každý pod svou výhradní kontrolou
veřejný klíč mohou znát všichni – jak ale zajistit důvěryhodnost předávání těchto klíčů?
vznik PKI – infrastruktura veřejných klíčů
v PKI existuje prvek důvěryhodné třetí strany, která vydává certifikáty s veřejnými klíči a ručí
za jejich pravost
klíčů pak může být méně než při symetrickém šifrování (každý má jeden soukromý a klíčenku
s veřejnými klíči) a není problém s jejich předáváním
tento způsob šifrování je pomalejší, proto se používá k předávání tajných klíčů pro symetrické
šifrování
příkladem je RSA (Rivest, Shamir, Adelman), DSA (Digital signature algorithm), eliptické
křivky
Asymetrické šifrování
Elektronický (digitální) podpis
využívá asymetrickou kryptografii (používá klíče v opačném pořadí) a hašovací funkce
zaručuje možnost ověření identity (z certifikátu)
zaručuje možnost ověření integrity
nepopiratelnost odpovědnosti
Stránka 34 z 49
Hashovací funkce
jednocestná funkce – v jednom směru snadné, inverze velmi obtížná
bezkolizní funkce – nelze najít 2 zprávy se stejným otiskem
výstup – řetězec pevně definované délky
o například SHA-1 (secure hash algorithm- version 1)
o dříve hodně MD2, MD5 – dnes již prolomené, existují kolize, není doporučeno je
používat
E-podpis vs. šifrování
s využitím veřejného klíče z certifikátu příjemce zprávy lze zprávu zašifrovat (nebude si ji
moci přečíst nikdo jiný, než vlastník soukromého klíče z příslušného páru)
z bezpečnostních důvodů není doporučeno používat veřejný klíč z certifikátu určeného pro
podpis k šifrování
Využití el. podpisu
e-business
e-goverment
systém el. podatelen
časová razítka
bezpečná el.komunikace
1.Certifikační autorita www.ica.cz
Cena cca 760 Kč
Stránka 35 z 49
Internet
Co je internet?
globální síť sítí
internet není jen o datech; je to mezinárodní společenství lidí, kteří si sdílejí a vyměňují si
informace a komunikují
z hlediska uživatele Internet je obrovská sbírka zdrojů - lidí, informací, multimedií.
přenášejí se data ve formě paketů
Prvky internetu – jak internet pracuje
sítě – ethernet, telefonní linky
routery – spec. počítače propojené v síti (poštovní úřady), které si posílají balíky (packety)
IP packet (balík, zpráva) musí dojít do místa určení (adresátovi)
protokoly – pravidla doručování
každý packet (zpráva) má svou IP adresu ve své hlavičce
IP adresa – jedinečná adresa stroje v síti, př. 192.76.82.14
Způsoby připojení k internetu
vytáčené připojení - Dial up
ISDN (Integrated Services Digital Network = digitální síť s integrovanými službami).
ADSL – (Asymmetric Digital Subscriber Line) stálé připojení
kabelové připojení - TV
mobilní připojení - GSM, GPRS, UMTS, WI-FI
připojení celé sítě LAN pevným připojením (např. optickým kabelem) přes směrovače
mikrovlnným spojem
Standardizační orgány
ISOC: (http://www.isoc.org) - zastřešuje, reprezentuje vůči jiným organizacím a orgánům
IAB: (http://www.iab.org) - řídí standardizační práci, přijímá strategická rozhodnutí, formálně
vydává dokumenty RFC
IESG,IRSG: - "Steering Groups", řídí práci IETF a IRTF, které mají velmi "volnou
organizaci"
DNS – Domain name systém
konverze číselných IP adres na symbolické označení a naopak
nejvyšší domény: (TLD -Top-level domains)
speciální domény: .com .edu .gov .mil .org .net
národní domény: .uk .ua .cz .at .de
nové domény: .info .travel .museum
Stránka 36 z 49
Standardy internetu
IP – Internet Protocol - zabezpečuje doručení paketů určitým stanicím
TCP – Transmission Control Protocol
o zabezpečuje rozdělení velkých objemů dat do menších dílů
o každý díl je očíslován a uložen do TCP paketu. Po doručení je provedena kontrola
integrity dle součtu
o nedoručené díly jsou poslány znovu
UDP – User Datagram Protocol
o zabezpečuje doručení dat v každém jednom UDP paketu
o TCP & UDP jsou využívány aplikacemi z aplikační vrstvy
Aplikační vrstva – HTTP, Telnet, FTP, DNS, SMTP atd.
IP adresa – identifikace počítačů v síti
o 0-255.0-255.0-255.0-255 tedy 193.84.34.40 = kit.pef.czu.cz
o 4 bytové adresy v IP 4; 16 bytové adresy v IP 6
o IP ver. 4 - 2564 kombinací IP ver. 6 – 25616 kombinací
Služby – sféry
E-mail
WWW (World Wide Web)
FTP (přenos souborů)
Chat, RSS, VoIP
P2P
World wide web
3 pilíře
- Jazyk HTML
- Protokol HTTP
- Naming and Addressing: URIs, URLs, ...
www
Silné stránky
- globalizace - růst
- množství
- hledání
- snadnost
- cena
- oficiální dokumenty
- E-business
Slabé stránky
- aktualizace
- dezinformace
- volnost v publikování
- přístup z domova
FTP
File Transfer Protocol
cesta jak získat data ze serveru
standardní komponenta mnoha aplikací (Windows Commander, Total Commander, FAR
manager atd.)
specializovaní FTP klienti
výhody: rychlý přenos souborů
nevýhody: zabezpečení
Další služby
VoIP – internetová telefonie (HW, Skype atd.), Videoconferencing
komunikace v reálném čase - IRC, ICQ, Windows Messenger
RSS - Real-time Simple Syndication – abonence zdrojů informací a jejich doručení do vaší
aplikace v okamžiku zveřejnění
Peer-to-peer sítě pro sdílení dat (80 mil. uživatelů – 5%)
Stránka 37 z 49
Bezpečnost internetu
- bezpečnostní standardy na vnitrofiremní síti (LAN)
- nastavení bezpečnostní politiky a její prosazování
Zahrnuje:
- ochrana LAN proti neautorizovanému přístupu zvenčí (hackeři atd.)
- řízení registrací uživatelů a jejich ověřování
- řízení autorizace uživatelů
- a co v prostředí Internetu?
- šifrování komunikace: HTTPS, SSL (128bit) , DES, RSA algoritmy
- ochrana proti hackerům – Firewally, DMZ,
- viry, WORMy (červi) – šíří se emailem
Vývoj internetu – exponenciální růst
Fáze rozvoje internetu
1992 – 1995 akademická
1996 – 2000 popularizace
- nekomerční využití Internetu
- prezentace společností
- expanze na komerční bázi a do státních orgánů
- pomalá expanze do domácností
2000 – integrace, komercializace
- obecně přijímané komerční modely
- integrace s ostatními médii (noviny, rádia, televize atd.)
- nové služby Web 2.0
Stránka 38 z 49
E-Commerce
Tradiční hodnotový řetězec
Výrobce – distributor – prodejna – zákazník
Web mění vztah k zákazníkovi
Terminologie
1 – elektronické podnikání
2 – elektronický obchod
3 – internetový obchod
1
2
3
Typy e-commerce
vztah mezi podnikatelskými subjekty (Business to Business - B2B)
mezi podnikatelským subjektem a konečným spotřebitelem (Business to Consumer - B2C),
nikoliv tedy mezi podnikatelským subjektem a zákazníkem (Business to Customer)
mezi podnikatelským subjektem a státní organizací (Business to Government - B2G)
obchodní vztah mezi konečnými spotřebiteli (Consumer to Consumer – C2C)
B2B
(business-to-business) – znamená obchodování mezi firmami
u obchodování B2B se zpravidla jedná o dlouhodobější obchodní vztah, který je mnohdy
smluvně podchycen
nejedná se tedy o klasické nakupování, ale o uzavírání kontraktů mezi podniky
B2C
B2C (business-to-consumer) – prodej zboží koncovému spotřebiteli prostřednictvím Internetu
nebo jiných technologií
bez fyzického kontaktu zákazníka s obchodníkem, umožňuje prodej zboží, ale také nabídku
běžných služeb nebo služeb čistě internetových
tato forma internetového obchodu je u nás zatím nejobvyklejší
C2C
C2C (consumer-to-consumer) – jedná se o burzy, výměny, aukce, kde Internet je
prostředníkem mezi nabízející a poptávající osobou
servery poskytující služby plní bezplatně roli koncentrátora nabídek, moderují obchodní
případy, poskytují obchodujícím stranám prostor v daném obchodním systému
Stránka 39 z 49
Globální e-commerce
při projektování musí být zvážena čtyři východiska:
právní předpoklady – zákonné překážky, obchodní hranice, celní bariery
logistika – způsob zaslaní, cla, procesy a vzdálenost
platba – elektronická platba, směnný kurz, transakce
jazyk/kultura – lokalizace, nástroje
Lokální e-commerce
situace je příznivější tím, že se nemusí řešit globální otázky, ale přesto celý proces budování
elektronického obchodu je dosti složitý
při projektování web site pro elektronický obchod se využívají různé metody
Stránka 40 z 49
Projektování web site
poznávání externího a interního prostředí projektu
zaměření se na budoucí uživatele
stanovení základní cílů a definování poskytovaných služeb pomocí web site
vlastní tvorba web site
zajištění informovanosti o web site
ověřování a aktualizace obsahu web site
E-obchodování
Elektronické vybavení, knihy, oblečení (sport), vstupenky, služby z cestování, filmy, počítačový
software
Informační a komunikační technologie
redukují ekonomický dopad vzdálenosti, čímž zvyšují rozsah pro konkurenci uvnitř trhu
obecně snižují náklady na adaptaci a rozvoj malé firmy
vytvářejí příležitost pro zvýšení kvality a snížení nákladů
umožňují vznik nových produktů a služeb
Hype-křivka – životní cyklus technologie
Hype-křivka a MSP
Propad
Na vrcholu
První generace produktu
vysoká cena, nutné
množství úprav na míru
Šplhání
vzhuru
Vyspelost
Post-vyspelost
Zacíná
negativní
publicita
Konsolidace,
neúspechy
Ješte neexistují
funkcní rešení
Zacíná rychle rust množství
implementací. Cca 30%
potenciálních uživatelu
má technologii zavedenou
nebo ji zavádí.
Druhé a tretí kolo
rizikového kapitálu
Na vzestupu
Zacíná „šílenství“
hromadných médií
Méne než 5% penetrace
„Start-upy“, první
kolo rizikového
kapitálu
Tretí generace
První
prototypy
Druhá generace produktu
objevují se podpurné služby
Objev
Start technologie
A
Pilotní projekty:
Implementace:
Zdroj: Gartner Research, kveten 2003
C
B
A
B
C
www technologie pro e-business
složité
Web aplikace
Dynamický
Dotaz
Statický
jednoduché
dokumenty
Statický se vstupním
formulárem
Dynamický prístup
k datum
aplikace
Stránka 41 z 49
Intranet – extranet
Intranet – aplikace technologií Internetu dle potřeb podniku - „šité na míru“
Extranet - část Intranetu, která je přístupna externím uživatelům
Přínosy IT v podniku
lepší interní komunikace - oběžníky, podnikové akce
lepší výměna informací z okolí - přehled tisku, vývoj trhu
lepší informovanost zaměstnanců - personální řízení, interní mobilita
lepší využívání znalostí (know-how) - týmová spolupráce – IP telephonie, e-conferencing
Komunikace interní
interní s definovanými účastníky – práva - Groupware
institucionální prezentace podniku - výroční zpráva, podnikové akce,
oběžníky a poznámky
další funkce - dle návštěvnosti
Komunikace externí
informace o vývoji trhu
- automatické modifikování dat (kurzy měn)
- modul „bdění“
katalog výrobků
e-shop
FAQ
Lidské zdroje
sociální informace (Jídelníček v menze)
interní mobilita
dotazníky - situace v podniku
odborové zprávy
Znalosti (know – how)
vzdělávání - interní znalosti
E-learning
diskusní fóra
E-conferencing
=> budoucnost
Využívání IT v podniku
Stránka 42 z 49
Audiokonference
Velikost konferenční místnosti a počet mluvčích
Audiokonferenčních zařízení slouží pro možnost přirozené konference s účastníkem (účastníky) v
druhé místnosti, která se zpravidla nachází v jiné budově, jiném městě nebo dokonce i jiné zemi.
Zařízení se ovládá jako klasický telefon. Uživatel zadává volané číslo nebo vybírá ze seznamu a
navazuje hovor, případně příchozí hovor přijímá. Z hlediska maximálního komfortu nebo případného
nadstandardu doporučujeme použití těchto zařízení na obou stranách.
Audiokonferenční zařízení není to samé jako hlasitý telefon. Přestože řada výrobců v dnešní době
doplnila své telefonní přístroje o hlasitý hovor, zpravidla se jedná jen o doplňkovou funkci, která
nabízí pouze omezený komfort. U mnoha aparátů je její využití v praxi dokonce možné jen pro
poslech, kdy například protistrana vypráví o něčem anebo diktuje informace, které si uživatel
potřebuje zapisovat. Oproti tomu u audiokonferenčního zařízení je plně duplexní hlasitý hovor
základní vlastností, pro kterou je obvodově, mechanicky i akusticky od začátku navrženo. Uživatel
sedí v doporučené vzdálenosti a mluví jako by účastník (účastníci) na druhé straně byli v jeho
místnosti přítomni. Odpadá manipulace s telefonním sluchátkem, případné naklánění se nad mikrofon,
komunikace je oproti řadě telefonních přístrojů s funkcí hlasitého hovoru zcela přirozená.
Základní řada produktů audiokonferenčních zažízení VoiceStation, SoundPoint... a SoundStation... je
určena pro připojení na klasickou analogovou telefonní linku. Standardně uživatel naším zařízením
nahrazuje svůj stávající telefonní přístroj, ať již se jedná o státní linku, linku alternativního operátora
nebo linku k vnitřní pobočkové ústředně. Tato zařízení nelze připojit na digitální linku pobočkové
ústředny nebo linku ISDN.
Volba audiokonferenčního zařízení záleží také na velikosti Vaší audiokonferenční místnosti a počtu
zúčastněných mluvčích. Usazení dalších posluchačů již není tak zásadním problémem jako usazení
dalších mluvčích, případně jsou některé produkty vybaveny linkovým výstupem pro separátní
zesilovač ozvučení do dalších prostor. Na orientačním obrázku uvádíme přibližné limitní vzdálenosti
použití některých námi dodávaných produktů...
Stránka 43 z 49
U mnoha aparátů je její využití v praxi dokonce možné jen pro poslech, kdy například protistrana
vypráví o něčem anebo diktuje informace, které si uživatel potřebuje zapisovat. Oproti tomu u
audiokonferenčního zařízení je plně duplexní hlasitý hovor základní vlastností, pro kterou je
obvodově, mechanicky i akusticky od začátku navrženo. Uživatel sedí v doporučené vzdálenosti a
mluví jako by účastník (účastníci) na druhé straně byli v jeho místnosti přítomni. Odpadá
manipulace s telefonním sluchátkem, případné naklánění se nad mikrofon, komunikace je oproti řadě
telefonních přístrojů s funkcí hlasitého hovoru zcela přirozená.
Videokonference
Co je to videokonference
Videokonference je moderní způsob komunikace, který se stále častěji využívá v řadě oborů. Přenáší
se při něm obraz i zvuk, účastníci si během přenosu mohou vyměňovat také různě zpracovaná a
upravená data.
Videokonference jsou často chápány, jako nákladná řešení zaměřená na top management. Vzhledem k
ceně a kvalitě jednotlivých řešení je v dnešní době videokonference dostupná pro každého. Právě
nákladná profesionální řešení jsou mnohdy brzdou pokroku, protože brání využití v běžném
pracovním kontaktu. Instalace a zavedení současných řešení pro videokonference je často záležitost
několika hodin nebo dnů.
Videokonference se uplatňují při poradách managementu podniků, státních organizací i ozbrojených
složek. Obohacují odborné semináře a kurzy, firemní školení i výuku na školách. Pravidelně se užívají
v medicíně, výzkumu i projekční činnosti. Uplatnit se mohou při marketinkových, propagačních i
kulturních akcích. Osvědčily se dokonce i v soudní praxi. Slouží také při kontrolní činnosti.
V nejjednodušší variantě mohou tuto technologii využít dvě osoby, které místo obyčejného
telefonního přístroje použijí videotelefon. Videokonference prostřednictvím webové kamery poskytuje
výrazné zlepšení komunikace oproti telekonferenci nebo chatování, kdy může docházet k pocitům
odcizení kvůli velké vzdálenosti nebo nemožnosti vnímat neverbální projevy ostatních stran. Existuje
však široká škála zařízení, která umožňuje do videokonferencí zapojovat podstatně větší počet
účastníků a připojovacích bodů. Do videokonference se mohou zapojit i stovky lidí, které technicky
vysoce kvalitní přenos budou sledovat v sálech na promítacích plátnech a velkoplošných projektorech.
Hlavní výhody videokonference
Stránka 44 z 49
úspora nákladů (časových i finančních)
snížení skrytých nákladů
komunikace "z očí do očí"
rychlejší, kvalitnější a efektivnější řízení
zvýšení konkurenceschopnosti
větší operativnost
snížení cestovních nákladů
úspory času - více hodin na práci
urychlení rozhodovacího procesu
zlepšení kvality a rovnováhy mezi osobním a pracovním životem
snížení negativních vlivů na životní prostředí
Jak využít videokonferenci
vnitrofiremní komunikace a řízení
dálková školení a studium
komunikace se zákazníky a technická podpora
vývoj produktů a řízení projektů
vizuální dohledové systémy
kontrola jakosti výroby
personalistika
Proč se videokonference vyplatí
Pořizovací a provozní náklady jsou u většiny videokonferenčních systémů poměrně vysoké. Přesto se
tato investice v podstatě vždy vyplatí.
Výrobci videokonferenčních zařízení i řada nezávislých analytických firem vypracovali studie
návratnosti vynaložených investic do těchto systémů. Velká většina firem došla k jednoznačným
závěrům:
Doba návratnosti investice do videokonferenčního systému může být mezi šesti až devíti
měsíci
Nadpoloviční většina uživatelů uvádí jako hlavní přínos úsporu cestovních nákladů
Pro práci top managementu firmy je pak efektivnější komunikace a úspora času mnohem
důležitější než finanční částky ušetřené za cestovní náklady
Společnosti využívající videokonference urychlí svůj vývoj a mnohdy tak předběhnou
konkurenci
Způsoby videokonference podle počtu osob
Videokonference dvou lidí – nejčastěji využívaný způsob videokonference pro spojení
rodiny, přátel a obchodních čí projektových schůzek.
Videokonference jednoho člověka s více lidmi – jeden účastník hovoří nebo prezentuje,
ostatní pasivně přijímají a mohou reagovat pouze hlasově. Každá osoba může být připojena z
libovolného místa na světě. Tento způsob je výborný například pro školení na dálku, kdy
všichni získají příležitost sledovat jednotlivé činnosti školitele a mohou se ho dotazovat. V
případě propojení se sdílenou plochou je to nejefektivnější způsob práce a komunikace online.
Stránka 45 z 49
Videokonference více lidí navzájem – všichni účastníci se vidí navzájem prostřednictví
malých oken na obrazovce monitoru nebo projektoru. Pro celkový dojem nebo lepší zobrazení
si lze každého účastníka zvětšit na plnou obrazovku.
Jak dělíme videokonferenční zařízení
Podle provedení a určení je dělíme na personální, kompaktní a skupinové.
Podle přenosového media a protokolu je dělíme na systémy H.320 (typicky ISDN), H.323
(typicky LAN/WAN) a H.320/H.323 kombinované.
Systémy mohou být buď uzavřené pouze pro videokonferenční účely nebo otevřené
(založené na PC), kde je videokonference pouze hlavní aplikací).
Nedílnou součástí videokonferenčních zařízení jsou také přídavné periferie a síťové prvky.
Personální systémy
Pro videokonferenci je používá jeden, výjimečně několik málo účastníků. Jedná se buď o digitální
videotelefony nebo speciální karty do osobních počítačů - tzv desktopové videokonferenční systémy.
Desktopové systémy jsou vybavovány jednoduchou kamerou, jako zobrazovací zařízení slouží vlastní
monitor počítače, zvuk je snímán a reprodukován pomocí mikrofonu a reproduktorů zvukové karty PC,
speciálního hlasitého telefonního přístroje, případně náhlavní soupravy. Připojení doplňkových
periferií bývá omezeno na maximálně jeden přídavný video vstup. Osobní počítač dovoluje snadnou
integraci se softwarovým vybavením pro sdílení dat. Software například umožňuje otevření stejného
dokumentu všem příslušně vybaveným účastníkům a uspořádat tak videokonferenci pro práci nad
tímto dokumentem.
Kompaktní systémy
V tomto případě se videokonference odehrává v malé až střední místnosti.
Systém je tvořen základní jednotkou, ve které je integrována kamera s mikrofonem. Jako zobrazovací
zařízení slouží běžný televizor (připojení pomocí AV vstupu). Dále lze připojit a používat několik
externích periferií, většinou dokumentovou kameru a videorekordér. Pro připojení různých typů
elektronických tabulí nebo počítače bývá k dispozici datový vstup.
Kompaktní systémy se snadněji přenáší a instalují. K tomu bývají baleny do praktického kufříku.
Skupinové systémy
Tyto systémy se užívají pro videokonference ve střední i velké místnosti nebo sále.
Tvoří je základní jednotka, která zajišťuje zpracování obrazu, zvuku a dat a řízení systému. Je možné
připojit i několik kamer s kvalitou S-video a možností elektromechanického řízení pohybu. Mikrofon
bývá stolní a pro rozsáhlejší prostor je možné ho zapojovat kaskádně. Jako výstupní jednotka se podle
provedení používá buď běžný televizor (připojení pomocí AV vstupu) nebo multimediální VGA
monitor, samozřejmě je možné připojit i projektor, plazmatický displej a ozvučovací aparaturu.
Skupinové systémy jsou vybaveny i více externími videovstupy, oddělenými výstupy pro videorekordér
a současně zobrazují lokální, vzdálený i statický obraz. Datových vstupů, využitelných stejným
způsobem jako u kompaktních systémů, rovněž bývá více.
Síťové videokonferenční prvky
Rozšiřují komunikační možnosti videokonferenčních zařízení. Videokonferenční servery (nazývané též
multipoint servery) slouží k vytvoření videokonferenčního spojení tří a více stran. Zajišťují
Stránka 46 z 49
zpracování a distribuci zvukového, obrazového a případně i datového signálu mezi jednotlivými
zúčastněnými stranami.
Řízení takové videokonference lze konfigurovat od nejjednoduššího přepínání hlasem (tzv. voice
activated) až po konferenci řízenou moderátorem. Sofistikovanější řízení musí být podporováno
připojenými videokonferenčními zařízeními. Videokonferenční brány slouží k převodu signálu mezi
jednotlivými přenosovými médii (ISDN, LAN/WAN, ATM).
Přídavné periferie
Rozšiřují vstupní a výstupní možnosti jednotlivých videokonferenčních systémů:
Video: přídavné kamery, dokumentové kamery, videorekordéry, monitory, projektory
Audio: externí zvukové aparatury
Data: sdílení souborů a aplikací, elektronické a interaktivní tabule
Jak videokonference funguje
Pro přenos zvuku, obrazu a dat pro videokonferenci je nutné použít přenosových medií. Může se
jednat o protokol TCP/IP (např. LAN, WAN, ATM, Frame Relay). Zde je kompatibilita
jednotlivých videokonferenčních systémů zaručena mezinárodním protokolem H.323.
Nejpoužívanějším mediem v ČR pro videokonferenční spojení je Euro ISDN2 ve formě od jedné
(dvoukanálové) linky až po Euro ISDN30. V tomto prostředí je směrodatný mezinárodní protokol
H.320. Přenosy po sítích Internetu se totiž nedoporučují, protože při nich není možné zajištění
Quality of service (pro celou přenosovou cestu!).
Spojení jednotlivých videokonferenčních systémů je možné navázat jako point-to-point (bod-bod)
nebo jako point-to-multipoint (vícebodové spojení). Point-to-point spojení se uskutečňuje pomocí
vlastních videokonferenčních zařízení, multipoint spojení potom pomocí videokonferenčních
serverů, které jsou opět různého technického provedení podle přenosového prostředí, v kterém jsou
provozovány. Vzájemné propojení dvou rozdílných platforem lze zajistit pomocí videokonferenčních
síťových prvků. Je tedy možné navazovat spojení například ze sítě ISDN do LAN/WAN a obráceně.
Prioritou videokonferenčního spojení je vždy zvuk, obraz zabírá až sekundární část přenosového
pásma a pro přenos dat je dynamicky přidělován virtuální kanál. Přenosová rychlost potřebná pro
kvalitní přenos videokonferenčních signálů se pohybuje od 128kb/s do 512kb/s (ISDN) a od 176kb/s
do 768kb/s (TCP/IP).
Možnosti využití videokonference
Interní využití videokonference
jednání a briefing majitelů a akcionářů
výroční zasedání
strategická rozhodování
týmové porady oddělení a reporting
business plánování a finanční controlling
přednášky a semináře
řešení krizové situace
operativní schůzky
obchodní trénink
technická podpora
produktové školení
workshop nebo prezentace
distanční vzdělávání
specializovaná akademie
řízení výroby
Stránka 47 z 49
osobní motivace a zpětná vazba
delegování pravomocí
obrazové a dokumentační přenosy
e-learning
online learning - online školení na dálku
webináře
teleworking - práce na dálku
homeworking - práce z domova
brainstorming
sociální networking
Externí využití videokonference
brainstorming
rozvíjení vztahu se zákazníky
vazby s klienty
aktivní spolupráce s partnery
distribuční řetězec s dodavateli
visuální zákaznické služby
komunikační politika
marketingová komunikace
průzkum trhu
vývojové a design centrum
personální pohovory
expertní posudky
projektové řízení
procesní cykly
vyhodnocování kvality
vnější vztahy
asistence poradců
konference a kongresy
informativní setkání
přednášky a semináře
kvalifikační kurzy a školení
workshopy,distanční vzdělávání, prezentace
virtuální prohlídky
bezobslužné stanice
real-time ukázka
řešení krizových situací
telemedicína
Co potřebujete pro videokonference
Webová kamera, sluchátka a mikrofon – nezbytný základ pro videokonference. Nové
notebooky mají často tyto komponenty zabudované. Je to velice úsporné řešení, které vás
nenutí nosit sebou další vybavení.
Dostatečně výkonný počítač nebo jiný hardware - videokonference je náročnější na
hardware, tedy na výkon počítače, než telekonference a narůstá s počtem účastníků. V případě
zakoupení stolního počítače nebo notebooku v ceně nad 15 000 Kč se však již nemusíte obávat
a vše by mělo bez problémů fungovat.
Kvalitně zvolený software - řada programů má různé nároky na zatížení počítače i náročnost
na rychlost připojení k Internetu. Např. program Skype patří z hlediska telekonference (pro
dvě osoby) do té horší - méně kvalitní skupiny. Neúměrně zatěžuje počítač a na slabších
Stránka 48 z 49
počítačích dochází k přerušování obrazu. Naproti tomu existuje software, který nemusíte
instalovat a váš počítač zatěžuje jen minimálně.
Profesionální videokonferenční zařízení – jedná se o možnost nahradit běžné spojení přes
notebook za zařízení, jenž je k videokonferencím uzpůsobeno. Je to speciální hardware s LCD
nebo plazmovou obrazovkou připojený k Internetu. Současně již obsahuje zabudovanou
webovou kamerou, mikrofon a reproduktory.
Kvalitní připojení k Internetu – Nejvhodnější je přímo videokonferenci vyzkoušet.
Jednoduše provedete instalaci videokonferenčního řešení a spustíte jej. Sami uvidíte, zdali je
obraz i zvuk dostatečně kvalitní, nebo potřebuje připojení zrychlit.
Doporučená rychlost připojení
Telekonference - Minimum 64 kb/s, Doporučené 128 kb/s
Videokonference - Minimum 256 kb/s, Doporučené 1-2 Mb/s (používá se webová kamera)
Pokud si nejste jisti rychlostí svého připojení, můžete využít některé bezplatné online řešení na
měření rychlosti připojení k Internetu např. SpeedMeter, Radiokomunikace.
Bezplatný software pro videokonference
Pro videokonference malého počtu účastníků existuje celá řada softwarů. Mezi nejčastěji využívaný
patří program Skype. Skype bohužel umožňuje spojení pouze 2 lidí a musí se instalovat. Podobně lze
využít např. také program Microsoft messenger Live.
Pro videokonference bez nutnosti instalace je možné využít např. program MeBeam (pouze v
anglickém jazyce). Umožňuje spojení více osob a to velice jednoduchým způsobem. Na druhou stranu
se však jedná o nezabezpečené řešení a proto je vhodné pouze pro výjimečné situace.
Profesionální řešení pro videokonference
Pro někoho je důležitá přenositelnost na cestách s levnými provozními náklady, pro jiného třeba
kvalitní obraz a reprezentativní charakter. Další upřednostní měsíční pronájem s nulovou počáteční
investicí a jiný si raději vše zakoupí a instaluje bez další závislosti na dodavateli řešení.
Profesionální a spolehlivé řešení pro videokonference vyžaduje určitou investice, jenž začíná na
částkách v desítkách tisíc korun a u velkých firem může snadno přesáhnout i několik miliónů korun.
Vzhledem k výši investice i složitosti problematiky, je vhodné přenechat výběr řešení zkušeným
profesionálům, kteří dokážou posoudit situaci a vybrat to nejvhodnější řešení.
Stránka 49 z 49