ŠKOLNÍ ČASOPIS ŠKOLNÍ ČASOPIS

ŠKOLNÍ ČASOPIS
ZŠ A MŠ, UHERSKÉ HRADIŠTĚ, VĚTRNÁ 1063,
příspěvková organizace
IV. ČÍSLO
2008/2009
Úvodní slovo šéfredaktora
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
už jsme tady zase! Pozorně čtěte. Přijímačky už jsou za rohem a tudíž je dobré se
seznámit s tzv. zápisovými lístky. Kája Bujáková Vám opět připravila neocenitelné info,
jak s lístky pracovat a používat je. Inspirativní čtení.
Nemůže chybět ani móda a módní trendy na jaro a léto 2009.
Ke Velikonočním svátkům si určitě přečtěte zajímavosti v článku Kristýnky
Paichlové (Dále i k tomu, proč se staly dny 1. května a 8. května státními svátky).
Řadu kratších recenzí zajímavých filmů poslal filmový fanoušek Kuba Jabůrek.
Mnohé z nich také doporučuji k pokoukání.
Pochopitelně nesmí chybět recenze hry – dnes velmi slušné Empire: Total War,
však zhodnoťte sami.
Nikola Barcuchová se s Vámi podělila o zážitky spojené s tím, jak probíhalo
okresní kolo olympiády z angličtiny (Nikola byla výborná). Gratulujeme!
Piškvorkový turnaj (již druhou sezónu) zaznamenal veliký ohlas, nelze nenapsat
pár vět do časopisu.
A na závěr… další článek o golfu na téma výbavy bagu poslal Mira Kočí.
PS: Budete-li chtít, můžete svými nápady přispívat do našich rubrik.
Mgr. Jan Zapletal☺
Nyní už mnozí žáci základních škol tuší,zda jsou či nejsou přijati na školy. Ovšem
rozhodnutí není konečné…..Čára přijatých studentů se stále ještě bude ,,hýbat“… Také je
i počet těch,které teprve přijímací zkoušky čekají….Ale všichni studenti mají společnou
jednu věc , a to je zápisový lístek…..Kdy ho vůbec mám odevzdat??? Co se stane,když ho
neodevzdám včas??? Můžu si zápisový lístek vzít zpátky,abych ho mohla použít pro jinou
školu???.... To jsou velmi často kladené otázky našim kantorům… V tomto článku se vám
pokusím zodpovědět na co nejvíce otázek, týkajících se zápisových lístků. Informace se
vám určitě budou brzy hodit…☺
V jakém termínu je ředitel povinen vrátit zápisový lístek?
Ředitelé nemají žádný důvod k tomu,aby protahovali vrácení zápisových lístků. Musí
k němu dojít bez zbytečného odkladu a zákon počítá zpravidla s jeho osobním převzetím
ve střední škole. Pokud by žádost byla uplatněna písemně, musí být podepsána zletilým
uchazečem nebo nezletilým uchazečem a jeho zákonným zástupcem, a předpokládá se,
že bude přiložena ke kopii zápisového lístku ve spise školy. Vlastní originál zápisového
lístku se v takovém případě zasílá do vlastních rukou.
Jaký doklad zůstane řediteli poté, co vrátí zápisový lístek? (např. protokol o
převzetí)?
Řediteli zůstane kopie zápisového lístku,na kterém je potvrzeno zpětné vzetí,nebo
žádost o zpětné poslání lístku, která je podepsaná nezletilým uchazečem a jeho
zákonným zástupce. A také doklad o jeho včasném odeslání.
Je určena konkrétní podoba evidenčních knih – listů, kde by se měly zápisové lístky
evidovat a jak se evidují na základní škole?
Podoba evidence (např.formou knih) zápisových lístků není právním předpisem
stanovena.Ten, kdo zápis. lístek vydává- kraj. úřad nebo ZŠ, si může jeho formu
evidence zvolit tak, aby naplnil ustanovení školského zákonu. Ovšem vydávající orgán
musím být schopen prokázat,že uchazeči vydal 1 záp. líst. pro školní rok (pokud nejde o
lístky náhradní).
Je nutné při žádání zápisového lístku prostřednictvím poštou,aby podpis žadatele
byl úředně ověřen? Jaké doklady je možné použít při ověření totožnosti (občanský
průkaz, pas, řidičský průkaz, ...)?
Při vydávání zásilky do vlastních rukou prostřednictvím poštovních služeb ověřuje pošta
podle dokladu totožnosti vždy, zda osoba ,která ji přejímá, je adresátem. Dokladem
totožnosti podle právních předpisů je občanský průkaz nebo pas. Není jím např. řidičský
nebo jiný průkaz.
Zápisový lístek
•
•
•
•
•
•
•
•
Uchazeč, kterému bylo doručeno rozhodnutí o přijetí ke vzdělávání, musí svůj
souhlas vzdělávání v dané střední škole potvrdit zápisovým lístkem .
Zápisový lístek by měl obdržet ve své ZŠ do 15.března. V ostatních případech
vydá na žádost uchazeče zápis. líst. krajský úřad.
Každý uchazeč o vzdělání ve SŠ, který se účastní přijímacího řízení pro
následující školní rok, obdrží 1 zápisový lístek.
Zájem vzdělání v dané střední škole potvrdí uchazeč nebo zákonný zástupce
odevzdáním zápisového lístku řediteli školy
Lístek musí odevzdat nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy bylo
uchazeči doručeno rozhodnutí o přijetí.
Pokud uchazeč neodevzdá zápisový lístek do 5 pracovních dnů,vzdává se práva
být přijat ke studium na střední škole.Na jeho místo lze přijmout jiného
uchazeče.
Studia se také uchazeč může vzdát prostřednictvím zpětného vydání
zápisového lístku,o které písemně požádá ředitele dané školy.zničený nebo
ztracený lístek vydal.
Při ztrátě nebo zničení zápisového lístku můžeme písemnou žádostí požádat o
náhradní lístek orgán,který nám zničený nebo ztracený lístek vydal.
Doufám, že jsem vám alespoň pomohla zodpovědět na nějaké otázky a že nyní máte o
zápisových lístcích celkem jasno….Pokud byste měli ještě nějaké nejasnosti,tak se určitě
podívejte na stránky ministerstva školství, kde je mnoho užitečných rad…..Přeji mnoho
úspěchů☺
Karolína Bujáková
Nejžhavější módní trendy pro letošní jaro a léto
Specialisté módní branže si tradičně i pro tento rok připravili několik trendů a tipů
týkajících se stylů. Celkově se dá mluvit o šesti základních kategoriích, a právě ty si teď
trochu přiblížíme.
Šik i v depresi
Ne každý den máte náladu hodinu se krášlit, nosit sice sexy ale ne zrovna nejpohodlnější
upnuté šatičky a vyčesávat si vlasy. Zkrátka máte depku, a nejradši byste vyšly z domu
v pyžamu. Pyžamo vám sice nedoporučíme, ale po vzoru návrhářů značky Burberry
Prorsum můžeme nabídnout volné zelenkavé šaty, kabát ke kolenům v pískové a šedavý
klobouk, který bez problémů zakryje jak nedokonale upravené vlasy, tak i kruhy pod
očima z předchozí proflámované noci. Do praktické tašky se vám pak vejde všechno na
co si vzpomenete. Možná vám tenhle styl připomíná lehce návrat hippies, ale na druhou
stranu, proč ne. Vše je pohodlné, jednoduché a free.
Trend číslo 2: Geometrie 3D jde do módy
Geometrické obrazce, ale především móda zdůrazňující trojrozměrný, nebo chcete-li 3D
svět, je aktuálně hodně v kurzu. Označení „prostorově výraznější“ tak možná v budoucnu
dostane úplně jiný význam. Každopádně inspiraci v tomto směru můžete hledat třeba u
značky Karl Lagerfeld, který obepínajícím střihům jednoznačně neholduje. Jeho
stříbrný lesklý outfit s „odstávajícím“ horním i dolním lemem skládaného vršku jako by
se spíš inspiroval vesmírnými seriály. 3D styl ale může mít i jiné, méně odvážné podoby,
stačí trochu zapátrat a třeba si ho nakonec oblíbíte.
Trend číslo 3: Návrat k bohyním
Jakou lepší poklonu si žena může přát, než konstatování, že vypadá jako bohyně. Byly
krásné a přesto nepotřebovaly vyumělkovanost, stačila jim přirozenost, jednoduchost,
lehkost. Málokterá z nás asi ráno vstane s dokonale vypadající pletí a vlasy, ale alespoň u
šatů bychom snad na přirozenou dokonalost občas narazit mohly. Tedy - ne snad, ale
určitě! Přesně takový je totiž trend letošního jara a řada návrhářů už se jím inspirovala.
Výsledkem jsou například šedostříbrné šaty Donna Karan ze splývavého materiálu
působící dojmem lehké látky přehozené přes dokonalé tělo – bez námahy a
těžkopádnosti, dokonalé samy o sobě. Podobně by k tomuto stylu mělo být koncipováno i
líčení a účes – čím přirozeněji vypadající, tím lepší.
Trend číslo 4: Arabská vizáž
Další z trendů pro toto jaro vychází z inspirace arabským světem. V řadě kolekcí již
nyní zaujímají své místo typické vzorky, v bocích rozšířené kalhoty, klasické čapky či
turbany. Jedním příkladem za všechny může být značka Lacoste s bílým průsvitným
overalem doplněným o hnědý pásek a šedo-bílou pokrývkou hlavy připomínající turban.
Přírodní sandálky jsou pak očekávatelným doplňkem celkového přírodně působícího
dojmu. U nás asi budete v podobném stylu trochu vyčnívat, ale pro někoho jsou trendy
holt závazné.
Trend číslo 5: Sportovní nádech
Chodit po ulici jen tak v cyklistickém dresu asi není to pravé (i když, pravdou je, že
kolekce některých návrhářů nabízejí modely které jsou od nich jen těžce k rozeznání),
ale nějaké to sportovnější tričko či mikina jednak není nic neobvyklého, a jednak je to
praktické a vypadá to vždycky dobře. Příkladem nemůže být nikdo jiný než značka
Adidas a v jejím podání bílá tenká mikina s kapucí na zapínání, bílá rozšířená minisukně,
zelený top a doplnění o potítko ve stejné barvě plus běloskvoucí tenisky. Díky barvě
lehce nepraktické, ale určitě sexy a pohodlné.
Trend číslo 6: Ať žije estráda!
Poslední z trendů módních znalců je třeba brát lehce s rezervou. Kousky jako
okopírované z kabaretních a estrádních kostýmů divadelního archivu sice jistě mají své
kouzlo, ale jiné využití než na maškarní bál si hledají jen těžce. Ostatně, posuďte sami
na modelu od Betsey Johnson. Černé matné body s velkým bílým obrázkem lebky a
zkřížených kostí, krátká černá bunda rockového stylu, rukavice „bez prstů“ a klobouk
kouzelnického stylu. To navíc doplněno fialovými vlasy a bizardním minimotýlkem na
krku. Na pobavení fajn, na vycházku z domu nemyslitelné...
Velikonoce
Velikonoce jsou nejvýznamnějším svátkem křesťanské církve, je spojený s památkou umučení a
vzkříšení Krista. Velikonoce se však slavily ještě v době předkřesťanské. Zřejmě navazovaly na
svátek židovský - pesach - památka vysvobození Židů z egyptského zajetí a později také
oslavovali příchod Mesiáše. Pohané vítali jaro a začátek zemědělských prací.
Velikonoce jsou pozůstatkem roku řízeného současně sluncem - slunovrat a měsícem - úplněk. Od
počátku se křesťané snažily oddělit velikonoce od židovského svátku pesach. Vedli se také spory
o datum mezi Alexandrií a Římem.
Asi koncem 6. stol. byl přijat obecně způsob výpočtu data velikonoc - Alexandrijský způsob.
Vychází ze zásady slavit velikonoce po jarní rovnodennosti - 21.3. v neděli po prvním jarním
úplňku. Takto stanovená neděle může být v rozmezí od 22.3. do 25.4.
I dnes je tento svátek velice populární a v České republice ho slaví mnoho rodin. Obyčejný člověk
si ho představí především jako den, kdy při pohledu z okna vidí děti s pomlázkou. Chodí od domu k
domu a koledují malovaná vajíčka, sladkosti a další dobroty.
Velikonoční zvyky:
Na škaredou středu se nesmíte mračit, jinak se budete mračit každou středu v roce.
Na zelený čtvrtek musíte časně vstát a omýt se rosou - nebudete nemocní. Hospodyně musí
zamést dům ještě před východem slunce a smetí odnést na křižovatku - nebudete mít v domě
blechy. V Orlických horách se házel do studny chléb s medem - aby v ní byla vody celý rok. Také
jidáše s medem zaručovali zdraví.
Na velký pátek se lidé chodili mýt do potoka, aby se jim vyhýbaly choroby. Někde se chlapci
potápěli a snažili se ústy uchopit ze dna vody kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu - pak je
nebolely zuby. Textilníci předli pašijové nitě, těmi udělali několik stehů, které pak rodinu chránily
před uhranutím a zlými duchy. Košile ušitá pašijovými nitěmi chránila před bleskem. Nesmělo se
prát prádlo, nesmělo se pracovat v sadu, nesmělo se nic půjčovat.
Na bílou sobotu se z ohořelých dřívek udělal křížek a ten se donesl na pole, aby bylo úrodné.
Někde se dávaly za trámy domu uhlíky, aby odradily požár. Doma se uklízelo, bílilo, pekly se
mazance a beránci, pletly pomlázky, zdobila vajíčka.
Na boží hod velikonoční dostala každá návštěva kousek posvěceného jídla, trochu se ho dalo na
pole, do studny a na zahradu - aby byla úroda, voda a dostatek ovoce.
Velikonoční obyčeje:
Vynášení smrtky - Na Smrtnou neděli (čtrnáct dní před Božím hodem velikonočním). Smrtholka,
Smrtka, Morana či Mařena je figurína ze slámy v ženských šatech. Její rituální "zabití", např.
topením v potoce, vyjadřuje radost z konce vlády tuhé zimy, odpradávna spojované se smrtí.
Koleda - Patřila k jedné z nejrozšířenějších lidových zábav. Nechodili na ni jen děti, ale i svobodní
mládenci a o prvním velikonočním úterý koledovaly i svobodné dívky. Koledám se připisovala
magická moc. Měly přinést štěstí a blahobyt do každého stavení. Koledníci vymáhali vajíčka a
pokrmy dokonce s nadsázkou řečeno i pod hrozbou trestu nebo pomsty. Hospodáři či hospodyni,
kteří je dostatečně neobdarovali, se alespoň vysmívali. Odráží se to v jedné nejznámějších koled:
"Já jsem přišel k vám, abych řekl vám, že je dnes koleda, kdo mi z vás tu něco dá? Kdo mi nedá
nic, ten je z Nemánic, na toho se zamračím, jako medvěd zabručím, a potom pudu pryč."
Kraslice - Malovaná velikonoční vajíčka, kterými dívky o Velikonocích obdarovávaly koledníky.
Často bylo složitě zdobené vajíčko určeno konkrétní osobě a ornament byl vlastně dopisem
sepsaným v jazyce symbolů a znaků. Pojmenování "kraslice" ukazuje na slovo "krásný", jehož
původní význam byl "červený".
Pomlázka - Chození s pomlázkou patří k nejstarším velikonočním obyčejům. Šlehány byly mladé
dívky a ženy, aby "omládly". Jarnímu šlehání vrbovými proutky se připisoval "omlazující" účinek.
Hospodář proto vyšlehal vše, co mělo ten rok rodit - tedy i dobytek i pole. O velikonočním úterý
se pak právo pomlázky obrátilo. Ženy vyplácely muže - říkalo se tomu robské právo nebo babská
mrskačka.
Oblévačka - Polévání vodou patří k obřadním zvykům hlavně ve slovanských zemích. Oblévalo se o
druhém velikonočním dni. Muži obcházeli brzy ráno stavení a děvče, které našli ještě v posteli,
polili studenou vodou. Dívky směly oplatit svým mučitelům ranní polévání druhý den. Polévání vodou
však původně mělo hlubší smysl - opět v "probuzení vegetace".
Hrkačka (řehtačka) a klepače - V tichý předvelikonoční postní čas (od poledne Zeleného čtvrtka
až do Bílé soboty) se ozývalo "dřevěné zvonění" hrkání a klepání. Tento zvuk nahrazoval zvonění
zvonů, které na tu dobu utichají.
Píšťalka - Svátky jara provázela také hra na jednoduchou píšťalku ze dřeva či rákosu. Vyrobit ji
uměl každý chlapec. Stačilo na delším silnějším proutku naznačit potřebné míry, délku a zvukový
otvor. Potom proutek namočit do vody, aby se z něho dala při "otloukání" kůra lépe svléknout.
Beránek - Dnešní "sladký" beránek vystřídal v 19. století tradiční jehněčí pečeni. Je to jeden z
nejstarších křesťanských symbolů. (Představuje ukřižovaného a zmrtvýchvstalého Krista).
Zajíc - Jeho postava patří k nejmladším velikonočním atributům. Symbolizuje štěstí. Vajíčka od
velikonočního zajíce dostávaly děti od 2. pol. 17. století v německojazyčném prostředí.
1. Máj
Kořeny oslav Prvního máje jsou pohanské. V antickém světě byl první květnový den příležitostí
k oslavám květin, plodnosti a mládí - často se přitom jednalo o velmi divokou oslavu. Ve velké
části Evropy se pak první květen zčásti spojil s oslavami dne čarodějnic, které měly keltskou
(Walprugis) i germánskou (Beltane) tradici. Pohanské oslavy ale přečkaly i dobu křesťanství,
navzdory snahám církve veselí mládeže buď potlačovat, anebo nahradit oslavou svatodušních
svátků. Různé májové hry, písně a slavnosti poznamenaly tento den radostnou atmosférou.
Vedle toho tu je ale ještě jiná, prozaičtější tradice. V některých částech Spojených států
amerických byl 1. květen během 19. století známý jako "stěhovací den" - vhodný k přestěhování
se nebo ke změně zaměstnání.
V roce 1886 se 1. květen stal dnem boje za osmihodinový pracovní den v USA. Na to pak
bezprostředně navazovaly tragické události v Chicagu, kde došlo ke střetům s policií a následné
justiční vraždě pěti předních anarchistů, popravených 11. listopadu 1887. Na jejich památku
probíhaly po celých USA 1. května 1888 demonstrace a když přišli francouzští odboráři s návrhem
na celosvětový Svátek práce, byl zvolen právě 1. květen 1890. Akce pak pokračovala, šířila se po
celém světě a přidávaly se k ní různé politické proudy. S volebními vítězstvími sociální
demokracie se stávala na západě Evropy dnem volna, zatímco ve východním bloku si svátek
přisvojily tamní režimy pro pořádání oficiálních oslav sebe samých.
Zatímco některé pravicové diktatury první máj zakazovaly, nacistické Německo z něj udělalo
státní svátek, ač se Hitler ještě v roce 1922 osobně angažoval v kampani za jeho zákaz.
K Prvnímu máji se začala hlásit i katolická církev, která jej roku 1955 zasvětila sv. Josefu
Dělníkovi.
8. května (Den vítězství)
Rusko slavilo 9. května jako každý rok Den vítězství. V západní Evropě se konec druhé světové
války sice vždy slavil o den dřív, z pohledu Sovětského svazu ale válka skončila až 43 minut po
půlnoci moskevského času, když Německo podepsalo kapitulaci v Rudou armádou dobytém Berlíně.
Paichlová Kristýna 9.A
Angličtina – okresní kolo
Angličtina je jedním z nejrozšířenějších jazyků na světe a potřebuje ji většina z nás.
Tohle byl jeden z důvodů, proč jsem se rozhodla přihlásit do konverzační soutěže z
angličtiny. Po účasti minulý rok jsem už věděla, do čeho jdu. I když letos nás přece jen
čekalo několik změn. „Bylo to těsné...“ začínala věta, která mi měla oznámit vítězství.
Nečekala jsem to. S lístečkem s informacemi k okresnímu kolu jsem opouštěla kabinet
pí. učitelek Hubáčkové a Slavíkové.
24. února. Datum okresního kola. Věděla jsem, že mě čeká pěkných pár hodin čekání. A
náladu mi nezvedlo ani to, že na konverzační část jsem šla až mezi posledními. Okresní
kolo tradičně začalo prezentací, po které jsme se podle skupin rozmístili do tříd.
Následovalo poslechové cvičení, při kterém jsem doplňovali slova písničky White flag od
Dido. A pak už jen čekat až přijdeme na řadu. Když se v jednu hodinu vyhlašovaly
výsledky, běhalo mi hlavou, že je dobře, že už je konec. O to větší bylo moje překvapení,
když jsem na prvním místě uslyšela svoje jméno.
Vůbec se mi nelíbil čas a místo okresního kola. V 8 hodin ráno až ve Vsetíně? Ach jo.
Všechno začalo v knihovně místního gymnázia. Zase následoval poslech. Poté přišlo čtení
s porozuměním a pak už zase jenom čekání. Spolu s ostatními jsme před třídou, kde jsme
ostatním učitelům vyprávěli vybraná témata, proseděli asi dvě a půl hodiny. Dvě a půl
hodiny plné čekání, nudy a občasným přerušením otázkou „Můžu?“ od studentů gymnázia,
kteří se chtěli dostat do skříněk. Třetí místo mě překvapilo, i potěšilo. Myslím, že když
vyhlašovali výsledky naší kategorie, mimochodem jako poslední, všichni jsme byli rádi, že
už je konec.
Nikola Barcuchová
PIŠKVORKOVÝ TURNAJ OVLÁDLA 9.C
Už druhým ročníkem se mohl pochlubit na naší škole Piškvorkový turnaj, kterého se letos
zúčastnilo 48 žáků ze sedmých až devátých tříd.
Každý se pokoušel vyhrát se svou taktikou, ale vítěz mohl být jenom jeden. Po
dvouhodinovém boji se jím stal Jan Zimčík z 9.C. „Byl tak dobrý, že než jsem si stačil
sednout, už mě Zimča dvakrát porazil“, řekl o vítězi jeden z poražených. Na druhém
místě se umístila Tereza Indrová a na třetím Petr Vu, oba také z 9.C. Blahopřejeme!
Recenze - Empire: Total War
Série Total War není na herním trhu žádným nováčkem. Právě naopak první díl se objevil
již v roce 2006 a slavil obrovský úspěch, pak už následovala řada skvělých vylepšení. Ať
už to byla umělá inteligence nebo lepší ztvárnění herního prostředí, vždy měla hra co
nabídnout. Myslím si, že sérii nemusím nijak výrazně představovat, protože se s ní setkal
téměř každý, přesto ale musím zmínit hlavní pilíře, na kterých je hra postavena. Total
War kombinuje strategickou mapu, na které vedete svůj stát a to jak po stránce
vojenské, ale také i ekonomické. Ale to pravé hráčské potěšení přichází až s bitvami,
které jsou precizně zaostřené na detail. Právě to je vizitka celé série. Dnes tu ale
budeme hodnotit nového člena rodiny, Empire: Total War.
Jak jsem již zmínil, s každým dalším novým dílem série jsme se mohli těšit na něco
nového a jedinečného. U Empire tomu není ani teď jinak. Největším lákadlem na celé hře
se tak pravděpodobně stává možnost bojů na moři. Jsou totiž naprosto úchvatně a
detailně zpracované. Autoři na nich rozhodně nešetřili svým časem, a díky tomu si zde
vychutnáme neopakovatelné zážitky. Boje si budete moci vyzkoušet téměř všude ve hře,
ať už to bude v Pacifiku nebo u pobřeží Velké Británie. Od toho se samozřejmě bude
odvíjet i počasí v bitvě. A aby to nebyl jen obyčejný stereotyp, tak budete mít na výběr
z pestrého množství plavidel. Od těch nejrychlejších a nejmenších přes obchodní a
rybářské až po ty obrovské osazené pořádnou artilerií. Vše navíc skvěle ztvárňuje
detailní grafika, kterou si budete patřičně užívat. Na lodi si pravděpodobně nejvíce
vychutnáte pobíhající posádku, či rázné příkazy generála. Skvělým zpestřením bude také
možnost ovlivňovat výběr střeliva, nebo z které strany bude právě vypálena salva. Jediná
věc, která vás však může zklamat je pravděpodobně absence bojů poblíž pobřeží, nebo v
docích. Ale autoři přichází s novými přídavky do hry s každým dalším dílem, takže se
pravděpodobně v budoucnosti dočkáme i tohoto aspektu.
Hra ale nezaznamenala pokrok pouze v námořních bitvách. Toho se totiž dočkal
prakticky celý styl hraní, který teď nabízí mnohem komplexnější možnosti. Jedná se sice
pouze o maličkosti, ale právě tyto maličkosti celkově ulehčují celý průběh vaší
kolonizace. Skvělým příkladem je určitě metoda vyjednávání. V předchozích dílech jste
si vždy museli vytvořit agenta diplomata a poslat ho za jiným agentem z cizí země aby
vyjednal spojenectví nebo něco jiného. Museli jste tedy čekat i pěkně dlouho dobu, než
jste se vůbec na vyjednávání dostali, a nakonec jste stejně zjistily, že to pro vás již není
výhodné a tu smlouvu stejně neuzavřete. Tak právě s touto obtíží se již ve hře
nesetkáte, bude stačit kliknout na dolním panelu na jediné tlačítko a tam vše v
přehledném soupisu států vyjednat. Plusem určitě bude rozdělení vašich rivalů od těch
největších a nejzámožnějších přes ty nejmenší a nejslabší. A když už mluvím, o tom
vyjednává, zde se prakticky téměř nic nezměnilo. Budete moci dohodnout vojenskou
alianci nebo vojenský přístup dále pak obchodní dohody nebo třeba i protektorát. Bude
tedy jen na vás, jestli celou hru pojmete ve stylu svrchovaného státníka řídícího se
předpisy, nebo vojáka, snažícího se urvat co největší kus země. Ale s tím druhým
způsobem si ve hře budete hodně zahrávat. Nacházíte se totiž v 18 století, kdy se v
Evropě politické strany a jejich vůdci měnili častěji než nové ponožky. Nutno dodat, že
budete muset brát ohledy na diplomatické smlouvy jiných zemí. Nakonec můžete celou
kampaň skončit pouze na tom, že jste zaútočili na někoho, kdo měl vojenskou alianci s
lídrem celého kontinentu.
A když už jsem tak trochu nakousl dobu, ve které se hra odehrává, tak jistě nebude od
věci vám ji ještě trochu přiblížit. Typickým rysem pro ni jistě byly námořní bitvy a
nestálá situace ve světě. Je tu ale ještě jedna věc, o které jsem nemluvil a tudíž
kolonizování. To se totiž v této době odehrávalo hlavně na území Severní Ameriky a
Indie. Navíc přináší do hry nové a netušené možnosti. Těmi je jednak obchod s novými
komoditami, ale také možnost nových spojenectví třeba právě s nově vzniklými
Spojenými Státy. Setkáme se ale i s domorodými kmeny jako jsou čerokézové nebo
národy Puebla. Vše je ale navíc obohaceno o nové obchodní pozice, které vám umožní
značně rozšířit vaše zdroje. Skvělým případem jsou tak státy, které nemají mnoho
území, přesto jsou ale obchodně velice zdatné to se už ale vracím opět k diplomatické
stránce hry. Autoři jak se zdá mysleli téměř na vše, takže ve hře nebudou chybět ani
piráti, kteří vám vaše obchody rozhodně nebudou ulehčovat. Naopak budou vaše cesty
blokovat a přepadávat vaše lodě. Naštěstí se ale zdržují jen v oblasti Karibiku. Čas od
času se vám také ve vašem okolí objeví nový stát popřípadě národ, který si začne dělat
nároky, nebo se bude snažit začlenit do světového dění. Potom bude už jen na vás, jak s
onou kulturou naložíte. Vše je navíc velmi věrně ztvárněné, takže vše co ve hře na
začátku uvidíte, vychází z dobových záznamů o uspořádání celého kontinentu. Autoři to
dovedli natolik k dokonalosti, že přidali do hry i některé původní vůdce té doby, nebo i
aktuální vztahy mezi jednotlivými zeměmi.
Ještě jsem se moc nezmiňoval o průběhu suchozemského boje. Ten se prakticky
nezměnil. Klasický počáteční způsob rozvržení jednotek v pauznutém režimu zůstal,
takže se nebudete muset hned v začátcích boje strachovat o výsledek celé bitvy. Přibylo
akorát pár nových prvků ovládání vašich jednotek hlavně jejich nové možnosti. Ty se
především odvíjejí od druhu jednotky, některé jsou pouze pěší se způsobem boje na
blízko jiné zase na koních s puškami. Těch kombinací je nepřeberné množství, ale to
hlavní vězí v další maličkosti, kterou je hra obohacená. Tou je právě nový způsob vývoje.
Ten se uskutečňuje na univerzitách po celém vašem impériu, a vy přímo můžete určit,
kde bude probíhat a o jaký výzkum půjde. Budete mít na výběr od nových technologií
přes zemědělství až po filozofii. S každým novým vynálezem se vždy posunete o kousek
dopředu. Budete mít také možnost s novými technologiemi obchodovat.
Celá hra je rozvržena na kampaně a také skirmish, kde si budete moci vyzkoušet
některou z historických bitev, těch je zatím jen pár, ale brzy přibudou. Skvělým
zpestřením je také multiplayer, který se vám postará o mnoho dalších hodin strávených u
PC. O hře bych toho dokázal napsat opravdu ´´kvanta´´, to by ale pro vás už nebylo
žádné překvapení, takže na závěr už rozeberu pouze zpracování hry. To je jak po
grafické tak audiovizuální stránce na vysoké úrovni. Zvuky ve hře skvěle doplňují
atmosféru, která je perfektně dokreslena grafickými aspekty. Prostě a jednoduše
strategie jak má být. Studio Creative Assembly na ní pracovalo hodně dlouho a je to
rozhodně vidět. Každý počítačový stratég by jí měl rozhodně mít doma a ty ostatní
samozřejmě také. A teď pokud mě omluvíte, já se vrátím k hraní, mám menší nepokoje na
blízkém východě.
Filmy
Wanted
Wesley Gibson (James McAvoy) žije nudný a stereotypní život účetního s náhlými
návaly stresu a nevěrnou přítelkyní, ale to vše se má již brzy změnit. Svého otce nikdy
neviděl a nijak po něm netruchlí. V obchodě potká krásnou Foxovou (Angelina Jolie),
která ho podle všeho zachraňuje před vrahem jeho údajného otce, který jde teď po něm.
Když se Wesley octne v sídle Bratrstva zabijáků, kterému šéfuje Sloan (Morgan
Freeman), najednou dokáže nemožné – ustřelí mouše křídla. Je jedním z mála lidí, kteří
mají tyto schopnosti, reagovat mnohonásobně rychleji než všichni ostatní. Bratrstvo
funguje už tisíc let a zabíjí lidi, které vybere osud a zpráva se jménem přijde v podobě
šifry z tkalcovského stavu. Po vycvičení má Wesley za úkol zabít Crosse- muže, který
chce zničit Bratrstvo a zabíjí jednoho člena za druhým.Vše je ale jinak. Wesleymu se
Crosse podaří najít a těsně před smrtí mu Cross řekne pravdu – Cross je otcem
Wesleyho, objevilo se Sloanovo jméno a od té doby Slon mění cíle podle sebe a poslal
syna, aby zabil otce, protože věděl, že otec syna nezabije a, že kvůli tomuhle se od
Bratrstva oddělil. Wesley je málem zabit Foxovou, zachrání se a později velkou silou
zaútočí na sídlo Zabijáků. Všichni se doví pravdu od Wesleyho, ale i od Sloana – objevila
se jména všech z Bratrstva. Napoprvé Sloan unikne, ale napodruhé už ne.
Skvělý film plný hvězd, které podali výborné výkony. James McAvoy má jako hrdina
filmu premiéru. A Morgan Freeman jen dokazuje, jak dobrým hercem je a postava bosse
zabijáků je pro něj jako ušitá. Dobrý výkon také podala Angelina coby jediná členka
Bratrstva s pořádným charakterem. Film je nabitý přestřelkami, honičkami aut, akčních
scén ve vlaku a kaskadérských kousků. Film byl skoro celý natočen v ČR a můžu říct, že
to Angelině za volantem žigulíku sekne.
Marley a Já
Romantická komedie dvou tváří, té rozesmáté, ale i té uplakané vypráví příběh a o
životě dvou novomanželů a jednoho psa – Marleyho. John a Jenny Groganovi (Owen
Wilson a Jennifer Aniston) píšou do novin a řídí se podle svého životního plánu. John se
obává dalšího bodu plánu – dítěte, a proto se rozhodne Jenny překvapit a koupí psa,
v domněnce, že tak Jenny přestane chtít dítě. Když ho Jenny poprvé uvidí, nazve jako
„výprodejové štěňátko“. Merley je nezvladatelný a při sledování snahy jeho páníčků o
jeho výcvik se pobavíte. Psa si oba velmi oblíbí. Johnovým snem je být reportérem, ale
zatím je fejetonistou, a to velmi úspěšným- všechny jeho fejetony jsou inspirovány
příhodami s Marleyem. Jak čas plyne, John si uvědomuje, že jim vlastně nic v cestě
k přebalování nestojí a tak to taky Jenny řekne a ta nadšeně souhlasí. Po několika
pokusech přichází na svět první syn, po nějaké době i druhý a pak ještě dcera Colleen.
Stěhují se z malého domečku do velkého domu v luxusní čtvrti Boco. John v práci není
šťastný a Jenny už je naprosto vyčerpaná a Marley ji vůbec nepomáhá. Krize je ale
zažehnána a rodina se stěhuje do Philadelphie, kde má John dělat konečně reportéra.
Rodina je zde šťastná, ale Marley je na tom špatně. Je starý a nemocný. Marley je
zachycen na mnoha a mnoha řádcích napsanými Johnem, které mají schované a které si
všichni občas znovu přečtou. Jenny konečně také vysvětlí Johnovi, že reportéřina není
nic pro něj a to je to, co John už dlouho tušil a tak se vrací ke svým fejetonům.
Příběh vás opravdu pobaví, ale také spolehlivě dojme. Můžete se také těšit na
krásnou Jenifer a skvělé herecké výkony obou ústřednách postav. Film popisující 13 let
dlouhé období je také velmi povedeně zrežírován. Takže, přeji příjemnou podívanou.
Inkoustové srdce
Mortimer Folchart (Brendan Fraser) má úžasnou schopnost – dokáže svým čtením
probouzet postavy z knih k životu. Když jednou předčítal nahlas své malé dceři Maggie,
stalo se to, vyčetl z knihy jménem Inkoustové srdce loupežníka Kozoroha (Andy serkis),
jeho pomocníky a ohnivého žongléra s magickou schopností Prašprsta (Paul Bettany), ale
stalo se ještě něco záhadnějšího – včetl svou ženu do knihy. Kozoroh vzal knihu a s muži
utekl, kdežto Prašprst se snažil všelijak do knihy vrátit. Mo dříve vše v tajnosti dokud
není on i se svou dcerou a tetou Elinor unesen na Kozorohův hrad. Bývalý zlodějíček
kozoroh si našel jiný „Kouzelný jazyk“ jak lidem s Moovými schopnostmi říká a ten mu
vyčetl zámek a spousty posluhovačů, ale všichni jsou tu jen napůl, protože Darius koktá.
Mo ztratil i poslední naději na návrat ženy, když mu Kozoroh spálil poslední výtisk knihy.
Moovi, Prašprstovi, Mag a Elinor se podaří utéct a Elinor se vrací domů. Mo se zjistí že
jeho žena Resa byla Dariusem už vyčtena a je na hradě a tak se rozhodne vrátit,
předtím ale vyhledá ještě Fenoglia, autora Inkoustového srdce, od kterého získají ještě
jednu kopii knihy. Mag zjistí, že má také schopnosti jako otec a zjistí to i Kozoroh a
proto ji i Fenoglia unesou a nutí Mag aby mu vyčetla co chce, jinak zabijí její matku.
Prašprst a Mo osvobozují mladíka vyčteného z knihy Alibaba. Mag a Fenoglio se obávají
vyčtení zlého stínu, vražedného monstra, které chce pod svou vládu Kozoroh a tak chtějí
přepsat pár stran, které chce Kozoroh použít. Mag Stín vyčte a snaží se jej obrátit
proti Kozorohovi, ale moc se jí to nedaří. Mo se snaží zachránit své blízké. Vrací se i
Elinor, která přijede na vyčteném Bílém koni ze stájí Kozoroha a osvobodí další
pohádkové bytosti. Vítězové souboje dobro vs. zlo jsou nejasní a skóre se pořád zmítá od
jednoho k druhému. Hlavní hrdinka přeci jen drží nějaké to eso v rukávu.
Skvělý fantasy příběh je podle stejnojmenné knižní předlohy Cornelie Funkeové. Ve
filmu se můžete těšit na magii, tajemno, napětí nebo občasný vtip. Celkově je film myslím
velmi povedený a můžete se těšit na českou premiéru.
Jakub Jabůrek
Výbava bagu na golf
Vždy když vyrážíte na golf neměli byste zapomínat na dodržování etikety.
Zejména vhodné oblečení a slušné chování.
Mezi základní výbavu a nutnost při hře je bag s holemi. Bag můžete po hřišti buď nosit
na zádech nebo v lepším případě vozit na
vozíku. Kromě holí byste s sebou měli
mít také míček, tee (týčko=dřevěný
kolík na odpaly driverem), vypichovátko
a pravidla.
Posuňme se k samotným holím. Na první
nejdelší ránu si zpravidla bráváme
„DRIVER“. Nejdelší hůl s největší
úderovou hlavou. Při
zdařilém úderu lze dosáhnout
vzdálenosti až 300m. Touto holí lze hrát
pouze první ránu z týčka.
Další hůl je „FAIRWAYOVÉ DŘEVO“,
které se zpravidla používá na první,
druhou,u pětiparu i na třetí ránu.Svým
vzhledem se dosti podobá driveru. Vzdálenost, kterou můžeme dosáhnou touto holí se
pohybuje okolo 200m. Tyto dvě hole označujeme jako dřeva.
„HYBRID" je něco mezi dřevem a železem,
od každého převzal něco. Většina golfových
veteránů tuto
hůl v bagu
nemá,
protože se
začala
používat až
v pozdější
době. Umět
hrát s touto
holí může být
jistá výhoda
oproti tomu,
kdo to neumí. Ne všechny bagy jsou ale s těmito holemi nabízeny. V současnosti je to
jistá náhražka za železa č.3 a č.4.
„ŽELEZA“ jsou hole nejvíce používané, protože nabízejí velký výběr co se týče
rány. Máme železa s čísly nejběžněji 3-9. S trojkou,
která má malý loft(úhel úderové plochy) se hraje
dlouhá, nízká rána. Naopak je to s devítkou. S tou
zahrajete krátkou, ale vyšší ránu.
Ze železa
se nám vyvinula
„WEDGE“ (večka)
slouží ke krátkým a
vysokým ránám a
přihrávkám na
green, dále také
k vyhrání míčku
z bankru. A to vše díky svému velkému loftu. Na
obrázku vlevo vidíte
SAND WEDGE,
používaná právě k vyhrání míčku z pískového bankru.
Poslední holí, která nesmí chybět v bagu a je
nezbytná pro hru na greenu je „PUTTER“(patr). Jeho
úderová plocha je kolmá k zemi a proto se s ní nehrají
žádné obloučky. Slouží pouze k doklepnutí míčku do
jamky.
Mira Kočí
ERROR: ioerror
OFFENDING COMMAND: image
STACK: