Podklady pro výběrové řízení na vytvoření expozice města o historii

Podklady pro výběrové řízení na vytvoření expozice města o historii

1
Podklady
pro výběrové řízení na vytvoření
expozice města o historii Českých Budějovic „Příběh Českých Budějovic“
I. Trocha zamyšlení úvodem, …
V době moderní digitální i jiné techniky musí muzejník odolávat a bojovat při tvorbě
nové expozice či výstavy proti mnoha lákavým a dobově jaksi neopominutelným svodům.
Sbírkové předměty jakoby se náhle ocitaly na vedlejší koleji byvše nahrazeny virtuálními
náhražkami, neboť tak chtějí údajně cílové skupiny těchto výstavních experimentů. Například
v Českých Budějovicích nemusí chodit člověk nijak daleko – stačí navštívit pivovar Budvar
a jeho podnikové muzeum. Mimochodem – podnikové muzeum je chvályhodná myšlenka a
ne každý podnik se jím může pochlubit. Nicméně – návštěvník je v expozici obklopen
virtuálními předměty, digitálně rozhýbanými obrázky a vše vrcholí v kinosále, kde shlédne
slaboduchý reklamní film, jehož smyslem je obhajoba budvarských práv před nároky
amerického pivovarského kolosu. A po expozici, která údajně stála padesát miliónů korun
českých, tak nějak zkysne v ústech i ten nejlepší Budvar. Na druhou stranu ale – proti gustu
žádný dišputát.
Druhý extrém – je jich dost na různých místech Čech – malá místní muzea – a člověk
se ocitne v padesátých či šedesátých letech dvacátého století. Za zaprášenými skly několika
desítek let starých vitrín se nudí lehce pokroucené papírky se starými texty, rozkládají se
mrtvolky much...
A o penězích tento příběh také je. Definujme si proto výchozí situaci tvorby expozice:
nebudeme se zabývat finančními možnostmi instituce, nebudeme se zabývat politickým
profilem zřizovatele. A budeme dělat, že neexistují různé jiné překážky, které znají muzejníci
z terénu a svádí proti nim mnohdy předem prohraný boj. Tedy budeme žít v následujících
řádcích v ideálním světě muzejníka.
Jednou za dvacet až padesát let se stane, že jest zapotřebí vytvořit novou expozici.
Tehdy nastává ideální situace – všichni v týmu táhnou za jeden provaz a jsou nadšeni pro
společnou věc:
Při tvorbě expozice je třeba vycházet ze sbírkových předmětů
Sbírkové předměty budou vyprávět konkrétní příběh
Součástí expozice musí být i modely, předměty, na které si návštěvník může
„šáhnout“
Poté, co se definuje příjemce expozice, budou vymýšleny i různé soutěže a
interaktivní hry, například pro školní mládež či modely exponátů pro nevidomé či jinak
postižené skupiny.
Moderní digitální technika bude pouze doplňkem expozice tvořené artefakty a
modely, na které si lze „šáhnout“.
Zde je zapotřebí podotknout další důležitou věc: architekt, který dostane za úkol
myšlenky muzejníků vyprojektovat, v mnoha případech vymyslí a na papír načrtne své
originální řešení. A my víme, že expozice se povede, neboť je v ní dostatek předmětů, které
k návštěvníkovi promlouvají. Víme, že byla dělána s láskou, která se promítla do celkového
vyznění a že vychází z kořenů, z tradic instituce a místa. To, mimochodem, není až tak docela
jednoduché. Chce to nadhled, znalost věci, zkušenost, štěstí a něco, co se dá jen těžko
2
definovat, jakýsi šestý smysl, intuici, prostě „kliku“. A samozřejmě také příslušné sbírkové
zázemí.
II. Historie muzea
Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích vzniklo jako městské muzeum v roce 1877,
od samého počátku bylo podporováno (německou) měšťanskou společností, přední občané
města chápali instituci jako prostředek své prezentace. Proto nebyli skoupí na dary do sbírek
nově založení instituce. Mezi významné donátory patřili např. Vojtěch Lanna, Josef
Stegmann, Jindřich Kautsch, Josef Kneissl, Josef Taschek, Ludwig Knapp, Adolf Josef
Schwarzenberg, Bohuslav Mundy a další.
Těsný vztah k muzeu si vytvořila i místní průmyslová společenstva, která zde
soustřeďovala výrobky související s jejich činností. Muzeum se tak stalo institucí dokládající
vzestup měšťanské buržoazní společnosti. Při průmyslové části muzea byla též zřízena v roce
1888 kreslírna a modelovna. Další sbírky pak byly v této době uměleckoprůmyslové a
přírodovědné. Do konce 19. století tak vlastně vznikla základní struktura sbírek, na které
staví tato instituce i v současné době.
Velké rozšíření sbírkových fondů a potřeba je presentovat vedla samozřejmě
k výstavbě nové budovy muzea. K tomu došlo v letech 1898 – 1901. Městské muzeum
dostalo honosnou, representativní a významu instituce odpovídající budovu, ve které se
nadále rozvíjelo a sbírkově bohatlo.
Nová Československá republika, čeští občané města, vzali muzeum za své a nadále se
starali o jeho rozvoj – a to jak finančně, tak i rozšiřováním sbírkového fondu (sbírky
národopisného charakteru – Doudlebsko, Blata) a v neposlední řadě i v personální oblasti.
V muzeu svého času pracovaly takové kapacity, jakými bezesporu byl František Matouš,
Adolf Träger, Vladimír Denkstein. Na jejich práci pak navázal v ltech šedesátých další
z ředitelů Karel Pletzer.
Padesátá a šedesátá léta dvacátého století byla ve znamení tvorby nových expozic –
v té době již mělo muzeum celokrajnou působnost, ztratilo – alespoň formálně – svůj pouze
městský rozměr. Co se dále změnilo, byly společenské poměry v důsledku poválečného
uspořádání světa. Od roku 1955 pak muzeum začalo vydávt Jihočeský sborník vlastivědný, o
tři roky později časopis Přírodní vědy. Od roku 1964 časopis Výběr.
Po roce 1989 se muzeum v mnoha směrech začalo vracet ke svým kořenům – a to jak
svým opětným zaměřením se na samotné město, tak i opětným nalézáním svého místa
v nově se rozvíjející občanské společnosti. Doslova bouřlivý vývoj zaznamenaly spolky
pracující při muzeu (Národopisné sdružení, Regionální letecko-historická společnost,
Historický klub). Za završení těchto snah se dá považovat generální rekonstrukce historické
budovy muzea a následná tvorba stálých expozic. Historický vývoj instituce, vývoj jejích
sbírkových fondů, by se rozhodně měly v nové expozici projevit.
III. Vize
VSTUPNÍ SÁL:
Tento sál by měl obsahovat dva autonomní prvky:
Úvod do historie města, která začíná pravěkem a táhne se až k renesanci
Kabinet umění (Kunstkomoru), kde by měly rotovat v určitých časových intervalech (cca ½
roku až 1 rok) exklusivní a na vystavování citlivé sbírkové předměty, které nemusejí přímo
souviset s historií města, či regionem.
3
1. Pravěk a raný středověk
Časové vymezení: starší a střední doba kamenná až raný středověk
Před založením města Českých Budějovic byla lokalita na soutoku dvou řek Vltavy a Malše
osídlena od nejstaršího období, tedy již v době kamenné. I když se jedná pouze o ojedinělé
nálezy, lze předpokládat, že se na toto místo soustředilo osídlení a v pozdější době bylo toto
místo využíváno jako výrazná komunikační osa nejprve k přepravě mědi po řece Vltavě a
později jako zázemí třísovského oppida, které obchodovalo s další výraznou surovinou, a to
grafitem. K dalšímu zahuštění osídlení v místech dnešního města a jeho bezprostředního
okolí pak dochází s příchodem slovanského etnika, a to v době hradištní. Otázkou stále
zůstává vztah původní předlokační osady Budivojovice k samotnému zakladatelskému počinu
města Českých Budějovic.
K nejstaršímu pravěku existují většinou ojedinělé nálezy, větší počet nálezů je zřejmě
spojen i se zahuštěním osídlení a to ve střední době bronzové, laténské a době římské. Podle
tohoto schématu je možné vybírat i jednotlivé předměty, nálezy, artefakty.
Tato část bude založena na archeologických nálezech.
Příklad exponátů:
starší a střední doba kamenná – kamenné nástroje
neolit, z prostoru biskupské zahrady získány v roce 1919 kamenné nástroje
starší doba bronzová – depoty nebo jejich části z území města
střední doba bronzová – pokud se vejde, tak prezentace archeologického výzkumu ve
Starých Hodějovicích – nálezy především zlomků keramiky
mladší a pozdní doba bronzová, doba halštatská – nálezy keramiky z výzkumů v Radniční
ulici, Piaristickém náměstí a radnice
doba laténská – první rozeznatelné etnikum, Keltové, větší množství nálezů po pozůstatcích
osídlení, většinou keramiky – výzkumy Piaristické náměstí, Krajinská ulice, Česká ulice,
náměstí Přemysla Otakara II., ulice u Černé věže
doba římská – prezentace sídlištních objektů z archeologického výzkumu radnice, většinou
nálezy keramiky
doba hradištní – nález stříbrné záušnice z Piaristického náměstí a nález kostěného
zdobeného předmětu
ojedinělý nález románské čelenky z Gellertovy papírny
2. Založení města, gotika
Časové vymezení: 1. polovina 13. století – 1. čtvrtina 16. století
Gotický sloh je bezprostředně spjat se založením města. Městský půdorys vytýčený
lokátorem Hirzem v letech 1263-1265 ovlivnil prostorovou tvářnost města až do počátku 19.
století.
Základním a nejstarším urbanistickým prvkem bylo opevnění, jehož nejstarší
dochované úseky se datují do období vlády Přemysla Otakara II. Do této doby lze též zařadit
založení dominikánského konventu a farního kostela sv. Mikuláše se hřbitovem. Oproti
těmto kamenným stavbám byla měšťanská obydlí v počáteční fázi dřevěná.
K výraznějšímu stavebnímu rozvoji došlo v průběhu 14. a 15. století díky městským
privilegiím (viz archiválie1). Byly budovány nové hradební bašty (do současnosti se dochovaly
pouze Rabenštejnská věž a Železná panna) a městské brány. Postupně byly stavěny
kamenné domy a první budova radnice, církevní stavby byly posíleny o kostel sv. Václava se
1
Nejstarší listina z roku 1296 – Václa II., 4 listiny Jana Lucemburského (1327-1333), privilegia Karla IV. z roku
1351; privilegia Václava IV. - 1393, privilegia výročních trhů aj.
4
špitálem a přestavbu kostela na Starém městě. Sem lze zařadit i založení první synagogy.
K židovskému fenoménu ve městě možno doplnit i motiv Židovské ulice (Judengasse, U
Černé věže) z konce 14. století a s tím související řemesla, ale i pogrom 1505 – 1506.
Dokončovací práce na konventu dominikánů a kostela sv. Mikuláše přetrvávaly téměř až do
počátku 16. století.
Tato část bude založena převážně na archiváliích a archeologických nálezech.
Ideový záměr:
Zachycení zásadní historické, společensko-kulturní, hospodářské přeměny města ve výše
uvedeném časovém horizontu
Tematické okruhy:
Stavební vývoj a architektura - založení města, vznik opevnění, kamenné stavby (kostely,
klášter, radnice…), stavební slohy, osobnosti spjaté se založením města
Hospodářství: městská privilegia, rozvoj obchodu, umění
Příklad exponátů:
Faksimile opisu darovací listiny z 10. 3. 1265 lokátora Hirzy řádu dominikánů (16. století)
SOkA ČB
Faksimile městských privilegií (Jan, Karel, Václav Lucemburský)
Stůl písaře městské správy - na stole purkmistrovské účty za vydání na stavbu hradeb –
průhled na rozestavěné hradby a věž obranného systému města
České Budějovice jako středisko obchodu a řemesel (i speciálních a uměleckých) a jako
duchovní centrum – knižní kultura
Rejstřík lapkovského bratrstva – účty za placení jednotky, která v okolí Budějovic likvidovala
narušitele pořádku, včetně husitů (SOkA ČB)
Vaření piva
Rybníkářství
fragmenty gotických staveb (ve sbírkách jsou jen ze Zlatokorunského kláštera – svorník,
žebro, což by vzhledem k vzájemným vztahům až tak nevadilo; popř. fragmenty ze
Žumberka, možnost zápůjček – např. z Prácheňského muzea v Písku), transfery gotických
nástěnných maleb z náměstí, gotické kované dveře, kované mřížky, vitraile
Církevní náčiní* – kalich, monstrance, křestní mísy, kasule, svícny
dřevořezby z 2. poloviny 15. až počátku 16. století – světlonoš, světice, ležící Kristus z Božího
hrobu…
slonovinové miniatury (klanění Tří králů…), emailové destičky …jako doklad kontaktu
s kulturními centry v Evropě
kamnové kachle, truhlička a případně stůl a truhla ze Žumberka (přesto, že je to kopie z 19.
století), zámky, klíče – doklad bytové kultury
pečetidla, pečetě, kopie listin…
drátěná košile a zbraně – pokud je nepoužijeme v Trocnově.
popravčí zvon z radnice – konec 15. stol., J 206
Nástinový okruh:
Život města v době vrcholné gotiky - interiér gotického kostela, hřbitov…
Archeologické nálezy pro gotiku:
k založení a vzniku města – keramika a půdorysy zahloubených polozemnic z výzkumu
v Radniční ulici
5
podle výsledků datování C14 (zatím není k dispozici) – jednotlivé pohřby (3), zřejmě nejstarší
pohřby na městském hřbitově nebo hřbitově, který městskému předcházel, v této souvislosti
pak zmínit kapli sv. Jakuba a jejího pozdějšího využití pro městskou kostnici
jednotlivé prvky k dominikánskému konventu z archeologických výzkumů – půdorysy
(prezentace nálezu kaple sv. Markéty), keramika, barevné omítky, fotografie pohřbů z PN,
nálezy z hrobů – osobní šperk, zbytky látek, …
dtto ke kostelu sv. Mikuláše a městskému hřbitovu
nálezy mincí
nálezy šperků
nálezy látek
nálezy stavebních prvků – zdobené dlaždice z podlah nebo jejich celé části
nálezy keramiky – celé nádoby, zdobené kachle
další zajímavé kovové předměty – součásti oděvů, ucelenější torza skla, keramické panenky,
koník z radnice, …
Renesance
Časové vymezení: počátek 16. století – 1. čtvrtina 17. století
Příchod renesance z urbanistického hlediska neznamenal pro České Budějovice
výrazný zlom. Nejzjevnějším zásahem byla přestavba opevnění, která probíhala od druhé
poloviny 15. století do počátku 16. století. Novou dominantou města se stala Černá věž,
kterou roku 1577 dostavěl vlašský stavitel Vogarelli. S tím souvisela i přestavba radnice. Též
měšťanský dům, který se, hlavně díky řadě požárů, mohl rozvinout do šířky a zaujmout tak
dvě úzké gotické parcely, zaznamenal viditelné změny. Novou podobu získala průčelí
obohacená o tehdy moderní sgrafita i řešení interiéru (viz Kneisslův dům – 1577, Wortnerův
dům). Do první třetiny 16. století lze zařadit i stavbu solnice.
Významnou historickou událostí počátku 17. století, byl vpád Pasovských v roce 1611.
Žoldnéřské vojsko pasovského biskupa Leopolda Habsburského nedokázalo město dobít díky
novému, modernímu opevnění, a tak se ho zmocnilo lstí. Budějovice pak byly 5 měsíců
okupovány. Vojsko bylo ubytováno v dominikánském konventu, špitálu s kostelem sv.
Václava, městské škole a solnici. Důstojnický sbor byl v radnici. Změnu hospodářského
vývoje charakterizovaly cechy (viz masné krámy). Značného vzepětí dosáhla jednotlivá
řemesla: cínaři, zvonaři, hodináři, pasíři….
Nelze nezmínit i budějovickou ražbu mincí (doložena od poslední třetiny 15. Století),
jakož i existenci českobudějovické mincovny (od roku 1569) v dominikánském konventu
(mincmistr Gebhart).
Ideový záměr: dokumentace hospodářské přeměny města ve výše uvedeném časovém
horizontu, rozvoj řemesel a cechů, situace v době husitských válek
Tematické okruhy:
I. Stavební vývoj a architektura - rozvoj města, modernizace opevnění, rybníky,
významné dominanty: Černá věž, nově budovaný měšťanský dům, solnice… stavební slohy
II. Hospodářství: rozvoj cechů, obchodu a řemesel – puškaři, zlatníci, zvonaři, cínaři, řezbáři,
hodináři, mincova…
III. Nový životní styl: patricijské domy - vybavení
IV. Obrana města: vpád Pasovských, třicetiletá válka – Marradas
V. Útrpné právo (?)
Příklad exponátů:
6
Pamětní desky městského písaře Šimona Plachého zastřeleného roku 1611 při vpádu
Pasovských
renesanční mříže, kování…
malované dveře z domu historické části města, 2. polovina 17. století
stropní řezaný trám
postroj císaře Matyáše z roku 1618
nábytek a vybavení (truhly, kabinety, gobelíny, sklo, keramika, hodiny sluneční i
mechanické…)
cechy a cechovní znamení (příklady výrobků)
útrpné právo
zbraně a zbroje
judaika
slonovinové poháry, loďky z polodrahokamů (doklad životního stylu), dvě plastiky: Mentor a
Jupiter – zahraniční import
mince – Gebhart (mincmistr 1569-1578)
Nástinový okruh:
život města v době renesance - interiér renesanční místnosti s vybavením (sklo, keramika),
pranýř (hrdelní právo), obrana města – zbroje, zbraně, řemeslná dílna – vybavení cechovní
místnosti)…
Archeologické nálezy pro renesanci:
pro masné krámy zajímavý rozbor nálezů kosterního materiálu
depot mincí z domu na náměstí Přemysla Otakara II.
pro měšťanský dům – nálezy keramiky – celé nádoby, velmi kvalitní a hezké (svatební talíře),
zdobené kachle
jednotlivé prvky k dominikánskému konventu a hřbitovu, stejně jako ke kostelu sv. Mikuláše
a hřbitovu
nálezy mincí
nálezy šperků
další kovové předměty
2. Kabinet umění - Kunstkomora
Ideovým záměrem
připravované expozice je seznámit
veřejnost s mistrovskými díly
uloženými ve sbírkách Jihočeského
muzea.
Předměty by měly být
instalovány v prostoru se zastíněnými
okny a osvětlením akcentujícím jejich
exklusivitu.
Jednalo by se o část sálu č. 210
v 1. patře, se samostatným vchodem.
Prostor musí splňovat potřeby
umístění i drobnějšího nábytku a
tapiserií. Interiér by měl navozovat atmosféru zámeckého ambiente.
7
Kunstkomory jsou výplodem 16. století. Vyvinuly se z tzv. kabinetů kuriozit a
předznamenaly vznik muzeí. Doplňovaly knížecí pokladnice a schraňovaly předměty světské i
církevní. Jejich největší rozkvět se datuje do období, kdy se díky objevitelským plavbám
zvětšil tehdy známý svět, alchymie se měnila v chemii a astronomie se vymaňovala z pout
astrologie. Věda, umění i nové archeologické vykopávky začaly výrazně ovlivňovat životní styl
a věci zvláštní, kuriózní a cizokrajné se dostávaly do popředí zájmu. Sbírky měly zrcadlit
časoprostorovou kontinuitu ve snaze zdůraznit prolínající se jednotu historie, vědy, umění a
přírody. V průběhu 17. století zaplavily kunstkomory celou Evropu. Všechny královské a
významné knížecí dvory se mohly pochlubit svými sbírkami. Stejnému kouzlu propadli i
bohatí měšťané a některá města. Předměty byly řazeny do několika oddílů. Sbírala se
naturalia, mirabilia a artificialia ve snaze ukázat svět v celé jeho rozmanitosti. Sláva kabinetů
umění pohasla na přelomu 18. a 19. století, přesto některá později zřizovaná muzea z těchto
kořenů vyrůstala a budovala obdobně své sbírky. Od tohoto sujetu se neodchýlilo ani
Jihočeské muzeum, v jehož uměleckohistorických sbírkách je uložen nejeden artefakt
stejného charakteru.
Připravovaná expozice kabinetu umění v prostorách Jihočeského muzea je vzdáleně
inspirována tzv. wunderkammer Rudolfa II., kabinetem kuriozit Petra Velikého, či dalšími
významnými sbírkami. Bude v ní prezentována pečlivě vybraná kolekce umění, starožitností
a zajímavostí, které se do sbírek muzea dostaly většinou na počátku jeho existence.
Jednotlivé kolekce se budou periodicky střídat, tak aby nedocházelo k jejich poškození
dlouhodobým vystavováním a aby zároveň přitahovaly nové návštěvníky. Variabilní vitríny
musí dovolovat modifikaci předmětů. Součástí prostoru by měla být „odpočinková zóna“ –
lavice, na které by mohli sedět návštěvníci před některými náročnějšími díly. Neměla by
chybět ani tzv. Kunstkammerschrank – skříň evokující představu zámecké pokladnice, v níž se
ukládaly nasbírané poklady.
Hlavním záměrem je zprostředkovat návštěvníkovi adekvátní pocit, který navozovala
atmosféra původních kabinetů umění. V kunstkomorách se snoubilo umění s vědou
(naturalia a artificalia), takže celek vytvářel malý obraz světa, který je možné prozkoumávat
nekonečně dlouho.
Patřičnou náladu by měla navozovat i tlumená hudba korespondující s vystavenými
exponáty, či šelest padající vody z malé fontánky osvěžující vzduch.
K dispozici by měly být dotykové obrazovky s fotografiemi vystavených předmětů,
které umožní prohlédnout si detaily a přečíst si podrobné komentáře doplněné o případné
paralely.
Gró exponátů bude pocházet z období renesance a baroka.
Celkový dojem budou doplňovat přírodniny, polodrahokamy či vědecké přístroje,
k nimž bude přiložen názorný výklad o jejich použití.
Veškeré texty by měly být 2 -3 jazyčné.
Seznam rotujících exponátů (příklad):
I. ARTIFICALIA
1. Gobelíny:
a. Decius Mus – Zasvěcení bohům, Nizozemí kolem 1660, podle kartonu P. P. Rubense,
338x262cm, (UP 893)
8
b. Heraldická tapiserie s kardinálským znakem, Francie – 17. století, 246x291cm (UP
894)
c. Příběh o Zuzaně a Danielovi, Jižní Francie – konec 17. století, 510x246cm (T6 2)
2. Nábytek, kabinety, skříňky:
a. Zlatá truhla – Benátky, 16. století, v. 64cm, d. 175cm, hl. 56cm (A 221)
b. Vargueño – Španělsko, 16. století, v. 150cm, š. 105cm, hl. 41cm, (A 247)
c. Kabinet s podmalbami – Německo, 17. století, celková výška 99cm, šířka 85cm a
hloubka je 42,5cm (UP 1427)
d. Kabinet zdobený technikou scagiola, Itálie, 17. století, v. 98cm, š. 66cm, hl. 36,5cm
(UP 1426)
e. Psací stůl zdobený technikou boule, Itálie – 18. století, v. 135cm, š. 114cm, hl. 66cm
(A 188)
f. Renesanční schránka na listiny včetně klíče, Čechy, polovina 17. století, výška přední
části:12cm, výška zadní části: 20cm, š. 41cm, hl. 32cm (Z 611/89)
g. Stůl s oválnou deskou – marketerie, kolem 1810, v. 86cm, š. 87cm, d. 118cm (UP
1447)
3. Malba a plastika:
a. Maří Magdalena, olej na plátně, Don Girard – 1630-1675, (O 112)
b. Kristus Trpitel, olej na plátně v barokním rámu, Budějovická práce, kolem 1750,
v. 74cm, š. 66cm (A 245)
c. Panna Maria, malba na dřevě
d. Sv. Bartoloměj – olej na plátně, 18. století (O 220)
e. Portrétní miniatury
f. Zátiší s raky - Jan Seitz (1738 Praha – 1816 Praha), olej na plátně (O
g. Sv. Jan Křtitel – polychromovaná dřevořezba, po r. 1500 (P 17)
h. Merkur a Jupiter – bronz, Itálie – 16. století (J 184, J 185)
i. Kristus v hrobě – dřevořezba, 15. stol., S 30
j. Kristus a žoldnéři – polychromovaná dřevořezba, 16. stol.
k. Výplň šperkovnice – chebská práce, 3. čtvrtina 17. stol., (A 194)
l. Maria Immaculata – dřevořezba, 17.-18. stol.
m. Figurky znázorňující lov (Q 17….)
n. Podstavce v podobě stojících mouřenínů (dřevořezba) (P 79, P 80)
o. Bronzové alegorie světadílů (Amerika, Afrika…)
4. Užité umění:
sklo:
a. Antické sklo
b. Křídlové poháry – Benátky, 16. stol., (P 1 55, P 1 51)
c. Lahvička v podobě psa – konec 16. stol., (P 1 21)
d. Willkommen – dat. 1583, (UP 3077)
e. Vitráže
f. Svatební pohár – konec 17. stol. (P3 9)
g. Barokní číše s řezanými výjevy
h. Vrcholné ukázky českého sklářství
5. Keramika:
a. Maurské mísy – Španělsko – 16. stol. (UP 5553,5556)
9
b.
c.
d.
e.
f.
Habánský šál – 17. stol. (O e 55)
Italská majolika
Fajáns
Porcelán
Gotické kachle
6. Kovy:
a. Mříže
b. Zámky
c. Pokladnice
d. Cíny
e. Dýka Borgiů s koženou pochvou, kost vykládaná stříbrem a slonovinou,
hlavice ze slonoviny, Itálie – 18. století
f. renesanční příbory
7. Drahé kovy:
a. Emailové destičky z Limoges
b. Mince
c. Šperky a módní doplňky
d. Pečetidla
e. Hodinky
8. Vědecké přístroje:
a. Globusy a dalekohledy
b. Telluria a armilární sféry
c. Hodiny, včetně slunečních
d. Měřidla, váhy a závaží
e. Kamera obscura
f. Lékařské nástroje
9. Hry a hračky:
a. slonovinové dětské nářadí
b. stolní deskové hry (trick-track, dáma…)
c. šachy
II. NATURALIA
1. Slonovina:
a. Poháry
b. Řezby (drobné reliéfy, plastiky, prachovnice….)
c. Koule s výjevem (1157/58)
d. Vycházkové hole
e. Vějíře
f. Boží hrob (UP 3957)
g. Prachovnice
2. Perleť:
a. Nautily
10
b. Krabičky na šňupavý tabák, šperky, růžence, kříže vykládané perletí, medailony…
3. Polodrahokamy:
a. Misky, pohárek
b. Dózičky
4. Jantar, korál
a. kříž
b. růžence
5. Alabastry a mramor:
a. vázy, busta, Alabastrový reliéf Obřízka Krista (N 12)
6. Ostatní přírodniny
a. kořeny, houby, zkameněliny….
b. poháry z kokosových ořechů
III. MIRABILIA A KURIOSA
a.
b.
c.
d.
e.
f.
g.
h.
Mumie
Podkova zarostlá do kořene
Fragment mosaiky z Pompejí
Lano z křižníku
Kůže z krokodýla
Bronzová soška Kuan - jin
Islámská keramika a kovy
Necuke , laky, jehlice, soška sedícího Japonce UP 5571, laková kazeta C 9 (Německo
18. st.), perský lakový penál C 11……
i. Japonská zbroj
j. Dřevěná řezaná lebka
k. Předměty z „mořské pěny“ - C 24, C 25
11
Zpracovali:
PhDr. Jiří Petráš, úvodní slovo a starší dějiny města
PhDr. Nora Jelínková, kunstkomora
12
Doplněná část vztahující se k dalším sálům na s. 12 – 19.
Na základě podkladů autorského týmu zpracoval: J. Petráš
Baroko
Časové vymezení: polovina 17. století – konec 18. století
Přežívání renesance:
I v této době zůstala struktura středověkého města zachována. Nejranějším
projektem nového slohu byla stavba kapucínského konventu sv. Anny (1615-1620). Výrazněji
se v podobě města odrazil vliv třicetileté války, která iniciovala přestavbu opevnění, jež však
kvůli požáru z roku 1641 nebylo v celé šíři realizováno. Obnovované požárem zničené domy
a kostel sv. Mikuláše, jehož renovace probíhala v letech 1641-1649 vykazují ještě přežívající
renesanční prvky. Na rekonstrukci se podílela řada importovaných umělců: F. Canevale, G.
Cipriani, Giovanni Battista Spezza, Wolfgang Eder, Georg Bachman. Vazby na okolní země
(hlavně Rakousko) potvrdila i stavba nového oltáře – druhého budějovického patrona – sv.
Auratiana (1666 -1667) – řezby provedl Johann Worath, hlavní obraz – M. Managett.
Až 18. století skutečně změnilo podobu města v ryze barokním stylu:
Střed náměstí Přemysla Otakara II. ozdobil J. Dietrich Samsonovou kašnou (1721-1727).
V téže době byla zahájena i přestavba radnice (1727) ve střízlivém klasicizujícím stylu
(Antonius Erhardt Martinelli). Interiér ozdobila stropní freska Jana Adama Schöpfa s výjevem
Šalamounova soudu. Současně byla budována i kaple Smrtelných úzkostí Páně, pocházející
z let 1727-1731, přestavba dominikánského konventu zničeného požárem roku 1728. V roce
1733 se již na výstavbě kostela Panny Marie Bolestné v Dobré Vodě angažoval Kilián Ignác
Dienzenhofer, freskami kostel vyzdobil roku 1735 Václav Vavřinec Reiner a štuky Giovanni
Battista Allio.
Měšťanské domy 1. poloviny 18. století byly jednoduše řešeny, některé odrážely
dekorativní prvky radnice. Zajímavá je unifikace domů v České a Kanovnické ulici. Roku 1751
bylo město povýšeno na krajské. V této době se v Budějovicích objevují významní umělci
typu Franze Antona Maulbertsche. Roku 1768 byla postavena piaristická kolej, později
přeměněná na biskupskou rezidenci. Biskupství bylo zřízeno až v roce 1783 dekretem Josefa
II. Prvním českobudějovickým biskupem byl jmenován J.P.Saaffgotsche. Zakládací bulou
českobudějovického biskupství bylo zřízení schváleno papežem Piem VI. v roce 1785. Jako
katedrální chrám byl určen kostel sv. Mikuláše, při němž byla zřízena katedrální kapitula.
1.1.1786 oznámil českobudějovický biskup vznik biskupství.
V 60. letech 18. století se v městské architektuře nejvíce uplatnil Simon Beer. Z malířů se zde
výrazněji uplatnil F.J.Prokyš a F.A.Maulbertsch. V sochařství to byl L. Hueber (rokoková
kazatelna na Dobré Vodě, oltář sv. Jana Nepomuckého v kostele sv. Mikuláše…, sv. Jan
Nepomucký na mostě před Pražskou branou a na Senovážném náměstí.) Vliv baroka se ve
městě odrážel v architektuře ještě v 1. desetiletí 19. století.
Ideový záměr: dokumentace horečné stavební činnosti v průběhu 18. století, zřízení
biskupství, nový životní styl
Tematické okruhy:
I.
II.
architektonický vývoj (přestavba radnice, Samsonova kašna, Dobrá
Voda…)
II. založení biskupství (Schaaffgotsche, Mariánský kult, vybavení
kostelů…)
13
III.
IV.
Nový životní styl (vybavení domácnosti)
Odraz baroka ve výtvarném umění (malba, plastika, sochařství…)
Nástinový okruh: Život města - barokní interiér s vybavením (sklo, keramika), požár města …
Příklad exponátů:
Prokyš – obraz, grafika – Vavák
kamenný znak města původně umístěný na Černé věži, dat. 1686
dřevořezby
nábytek a vybavení domácnosti (zrcadla, truhly, sekretáře, skříně, sklo, keramika, porcelán,
cíny, měděné nádobí…)
kovy: mříže, kování, zámky
Církevní náčiní* – kalich, monstrance, křestní mísy, kasule, svícny
Portrét Schaaffgotsche
hodiny (od věžních až po kapesní…)
Busta císaře Trajana z atiky domu na sev. straně náměstí – pískovec, polovina 18. stol.
archivní materiály
Archeologické nálezy pro baroko:
prezentace krypty kapucínů
informace o sv. Auraciánovi (budou – li k dispozici)
prostor pro uložení korunovačních klenotů a královského archivu v kostele sv. Mikuláše
doklady velkého požáru v roce 1641
nálezy mincí
nálezy šperků
keramika – celé nádoby
Klasicismus, empír:
Časové vymezení: 2. polovina 18. století – 1. třetina 19. století
Tento uměřený a racionální styl vystřídal dynamické baroko. V Budějovicích se oba
styly na některých objektech mísí, příkladem jsou domy v Krajinské, Kněžské a Panské ulici.
Po roce 1800 nastupuje období vrcholného klasicismu. Větší stavbou tohoto stylu
reprezentuje budova Malého pivovaru v ulici Karla IV (1815) a přestavba domu v ulici dr.
Stejskala na divadlo (Martin Schmidtschläger). Další příznačnou stavbou je budova
s domovním znamením hroznu v Široké ulici. Podíl empiru na vnějším vzhledu historického
jádra byl již výraznější. Předním stavitelem tohoto slohu byl J. Sandner (např. hostinec U
Zelené ratolesti 1831, dům pro A. Lannu v ulici U Černé věže -1842, Mariánská kasárna na
Mariánském náměstí – 1843…). V 1. polovině 19. století se rozšířila zástavba za městské
hradby – např. rozšířena byla Lannova loděnice, restaurace U Slovanské lípy, Eggrtova vila –
pozdně klasicistní…
Ideový záměr: prezentace nového životního stylu, významné osobnosti rozvoj města
Příklad exponátů:
nábytek vybavení: sekretář, sofa, hodiny, hrací skříň, harfa, zrcadlo…
obrazy (Jirsík…)
sklo, porcelán
mříže, kování
Biedermeier
14
Časové vymezení: 1815-1848
Biedermeier je umělecký směr a životní styl první poloviny 19. století, typický pro
měšťanskou kulturu Biedermeier je měšťanská obdoba empíru, šlechtického stylu
odvozeného z klasicismu. V první polovině 19. století byla již buržoazie natolik majetná, aby
si mohla pořizovat výrobky, které jí pro svou náročnost byly dříve finančně nedostupné
(např. čalouněný nábytek, porcelán atd. – díky zavádění tovární výroby se náklady na jejich
zhotovení snížily). Protože však příjmy měšťanů nedosahovaly takových výší, aby si mohli
dovolit stavět městské domy či paláce, zůstal především stylem užitého umění. Biedermeier
znamenal rovněž únik z veřejného života ke klidu u domácího krbu.
Příklad exponátů:
nábytek
žirafový klavír (Reiss) , harfa
obrazy/ miniatury (portréty měšťanů, Lanna...)
keramika, porcelán sklo
kovy (litinové reliéfy…)
šperky
Tematické okruhy:
I. Nový měšťanský životní styl
(divadlo, hudba, hudební skladatelé se vztahem k městu)
II. odraz empiru a biedermeieru v užitém umění
(nábytek, sklo, porcelán, hodiny)
III. projevy slohu ve výtvarném umění (malba a plastika)
IV. vývoj pavlačového domu
Nástinový okruh:
život měšťanů – biedermeierský interiér s vybavením -sklo, keramika, Lannova pracovna…
Historismus:
Časové vymezení: 2. polovina 19. století
Po roce 1848 se začíná pozvolna prosazovat historismus. V této době vznikl typ
nájemního domu s příčnými dvorními křídly a pavlačemi. Historismus se začal uplatňovat při
novostavbách kostelů, školních budov, nájemních domů. (Např. novorománská kaple sv.
Otýlie, či kaple sv. Vojtěcha, kostel Růžencové Panny Marie a kostel sv. Jana Nepomuckého;
novogotická synagoga; novorenesance – Slavie, palác Včela, Vyšebrodský dům, Jihočeské
muzeum, kasárna na Pražské i Žižkově třídě, městský chudobinec; novobaroko – kostel
Božského Srdce Páně, gymnasium v České ulici, Hardtmuthova vila…). Vývoj spolků –
Ostrostřelci, Liedertafel….
Zlomový politický rok 1848, mj. zrovnoprávnění židů s křesťany.
Příklad exponátů:
nábytek
sklo, porcelán
šperky
plastika
poháry, terče….
obrazy (Hardtmuth…)
15
Významné rody a technické vymoženosti (koňka, lodní doprava, Hardtmuth….) nechávám
stranou do druhého sálu.
Výsledky k archeologickému výzkumu synagogy, nálezy, půdorys nalezeného
Proměny města v průběhu 19. století
Časové vymezení: 1. polovina 19. století - 1918
Ideový záměr: Zachycení zásadní historické, společensko-kulturní, hospodářské přeměny
města v uvedeném časovém horizontu (na počátku 19. století středověký ráz města
obklopeného hradbami a přelom 19/20. století průmyslové a společenské centrum jižních
Čech)
Tematické okruhy:
I. Stavební vývoj a architektura - růst města, zánik hradeb, nové čtvrti, výrazné stavby
(správní a veřejné budovy, nemocnice, kasárna), stavební slohy, osobnosti
II. Hospodářství - pivovarnictví, Hardtmuthova továrna, smaltovny, tabáková továrna,
sirkárna, cukrovar, okruh živností, osobnost Hardtmutha
III. Doprava - koňka, loděnice, železniční parní doprava, osobnost V. Lanny
IV. Politické a národnostní poměry - obyvatelstvo, systém městská správa, česko- německé
vztahy (volby 1906), osobnosti (J. Taschek, A. Zátka)
V. Společenské a kulturní poměry - spolkový život (spolky, divadlo, zábava),
školství
(osobnost J. V. Jirsíka)
VI. Modernizace města - tramvaje, zdravotnictví, elektrifikace
Použité exponáty:
Model nějaké významné veřejné stavby (nechat udělat dle výběru)
Část výrobního zařízení nějaké firmy a výrobky budějovických závodů (UP)
Model člunu z loděnice V. Lanny a model vozu koňky, busta V. Lanny velkoplošná fotografie
starého a nového nádraží (nechat udělat)
IV. Obrazy starostové města a osobnosti (UP)
V. Interiér spolková místnost (částečně UP), busta Jirsík, plakáty (koláž)
školní
pomůcky
VI. Zastávka tramvaj nebo pouliční svítilna (nechat udělat), fotografie nemocnice
Ostatní doplňující materiál jako tiskoviny, dokumenty, fotografie a trojrozměrné předměty k
jednotlivým blokům ze sbírek fondu K a UP
Nástinový okruh:
Život města za války 1914 - 1918 - branný štít a pokladna z náboje (ostatní pouze projekce
dobových fotografií a dokumentů)
1. republika - Volný čas a moderní doba v životě obyvatel města za 1. republiky
Časové vymezení: 1918 - 1945
Ideový záměr:
Přiblížení problematiky volnočasových aktivit a zásahy modernismu a funkcionalismu
do architektury a do života obyvatel města
Tematické okruhy:
I.
Sport - sokolský stadion, plovárna a sokolovna, organizace Sokol, hokej a ostatní
sporty ve městě
16
II.
Funkcionalismus ve městě - spořitelna, Zátkova vila, pokoj obývací
domácnosti střední nebo vyšší třídy
III.
Moderní obchod - obchodní domy Brouk a Babka, Smetana, Te-Ta, obchod,
firmy a živnosti ve městě, místní reklama
IV.
Kino, kulturní programy, nová společenská zařízení (například varieté, bary)
Použité exponáty:
Sportovní nářadí a náčiní, Sokol v kroji, hokejista Stadionu Č. Bu
Model spořitelna, velkoplošné fotografie funkcionalistických staveb (nechat udělat), bytové
vybavení obývacího pokoje včetně elektrospotřebičů (z velké části UP)
Vybavení obchodu (částečně UP), druhy reklamy místních firem - plakáty, trojrozměrné
reklamní předměty (částečně UP)
Vybavení kina - stará promítačka, židle (projekce dobových dokumentů z období 1.
republiky k Českým Budějovicím), plakáty programů a společenským akcím ve městě
Ostatní doplňující materiál jako tiskoviny, dokumenty, fotografie a trojrozměrné předměty k
jednotlivým blokům ze sbírek fondu K a UP.
Nástinový okruh:
Život města za války 1939 - 1945 (projekce dobových dokumentů - například úřední
oznámení magistrátu, fotografie německých přehlídek na náměstí, vyhlášky o popravách
Heydrichiáda), letecký útok na České Budějovice - letecká puma, (ostatní projekce foto
rozvalin některých domů), osvobození města v květnu 1945 - směrové cedule v azbuce a
dřevěný pomníček (ostatní projekce dobových dokumentů a fotografií z května 1945).
Od konce války k rokům šedesátým
Časové vymezení: 1945 – šedesáté roky dvacátého století
Ideový záměr:
Zachycení zásadní historické, společensko-kulturní, hospodářské přeměny města ve
výše uvedeném časovém horizontu. Změna tvářnosti města započatá na přelomu padesátých
a šedesátých let (panelová výstavba, rozšíření města o okolní dosud samostatné obce a o
novou – především panelovou – výstavbu, dopravní obslužnost, trávení volného času, České
Budějovice jako průmyslové a vysokoškolské centrum na jihu Čech, vojenské letiště, nový styl
tzv. „Brusel“, politické změny po roce 1945 resp. 1948.
Tematické okruhy:
Osvobození, konec války v Českých Budějovicích
Vývoj města, architektura, význačné stavby (Koldům, Plavecký stadion, panelová výstavba…)
Změna životního stylu – volný čas, sport, chalupy a chaty
Kultura (literatura, divadlo, film, design, nakladatelství Růže)
Dopravní systém města – městská hromadná doprava
Sport, sportovní kluby a oddíly – kopaná, hokej, box, volejbal, významní sportovci,
representanti, olympionici
Průmysl (ukázky výrobků českobudějovických podniků – Budějovický Budvar, Škoda…)
Letiště Planá u Českých Budějovic
Vysoké školství
Použité exponáty:
Sbírkové předměty dokládající jednotlivé tematické okruhy
Modely (plavecký stadión)
17
Stavebnice pro návštěvníky: panelák, koldům
Pomocí „pohyblivých obrázků“ – rozvoj města až do osmdesátých let 20. století (vznik
Velkých Českých Budějovic, nová sídliště, nová výstavba – rozvoj města)
Vhled do domácnosti (panelák – interiér)
Styl Brusel – design, užité umění
Filmové sekvence z filmového archivu JčM – poválečné České Budějovice (včetně oslav výročí
města 1965)
Struktura expozic
Prostor, který je pro expozici k dispozici
1. patro – sál č. 210 (16, 7 x 9 m, tj. 150, 3 m2), spojovací místnost (3, 5 x 3 m, tj. 10, 5 m2), sál
č. 213 (11, 7 x 7, 5 m, tj. 87, 8 m2) a sál č. 214 (7, 6 x 18 m, tj. 136, 8 m2)
Sál č. 210 a přiléhající místnost č. 212 – expozice České Budějovice do období baroka (včetně)
V menší části sálu 210 (odděleno) tzv. Kunstkomora - vybrané exponáty ze sbírek UP,
archeologie a numismatiky – bude se obměňovat – pravděpodobně součástí expozice města
Sál č. 213 – expozice Od druhé poloviny 18. století - Historie regionu po roce 1918
Sál č. 214 – Od 1918 až do druhé poloviny 20. století
Sál č. 210 Vchod do místnosti gotickou branou
Centrální motivy sálu č. 210 – oddělená kunstkomora
Centrální motivy sálu č. 213 – náměstí s pranýřem, ke kterému se budou sbíhat všechny
naznačené ulice Základní bloky (časové, kulturní), které budou znázorněny v jednotlivých
ulicích. Historie prostoru až do období středověku, akcent na archeologické sbírky:
16. století, renesance
17. /18. století (baroko, třicetiletá válka, požár města a jeho obnova, založení biskupství)
19. století
Základní východiska tvorby expozice
Koncepce expozice vychází z téměř stočtyřicetileté kontinuálně budované sbírky
muzea, která obsahuje jedinečné a autentické sbírky dokladující vývoj regionu od pravěku do
současnosti.
Výrazovými prostředky expozice budou zejména autentické sbírkové předměty. Proto
jsou významnou součástí přípravy expozice restaurátorské a konzervátorské práce
Expozice v budově v Dukelské ulici budou vytvářeny s respektem k charakteru
objektu, který sám o sobě je významným uměleckým dílem.
Expozice moderním způsobem propojí obory v muzeu zastoupené.
Expozice je od samého počátku koncipována s přihlédnutím k cílovým skupinám
návštěvníků (rodiny s dětmi, školní skupiny, poučený návštěvník, přátelé muzea, skupiny
návštěvníků se specifickými potřebami, cizinci) – pro potřeby těchto skupin budou
definovány návštěvnické trasy, přizpůsobená např. informační kapacita, forma textů a další
návštěvnická vybavenost.
Postup tvorby expozic
Autorský tým je složen z kurátorů muzea a doplněný o odborníky z profesí, jež nejsou
v muzeu obsazeny, ale jsou pro tvorbu expozice neopominutelné.
V průběhu prvních tří měsíců roku 2014 bude záměr upřesňován a zkonkretizován do
podoby libreta. V této fázi by měl též vstoupit do řešení projektu architekt.
18
V součinnosti těchto profesí vznikne scénář, který bude oponován odbornou
veřejností (odborníci z jiných muzeí, archivů, vysokých škol resp. knihoven).
Expozice Historie města Českých Budějovic a Historie regionu do roku 1918
Příběh města a jeho obyvatel v průběhu staletí
Těžiště expozice by mělo být především v samotném historickém materiálu –
artefaktech, které k návštěvníkovi promlouvají. Důležité místo modelů a předmětů – kopií,
na které si návštěvník může šáhnout.
Interaktivita i v podobě her coby součástí expozice pro školy (zejména základní).
Využití obrazů, pohlednic, fotografií.
Doplňkově využít řadu interaktivních prvků (např. práce s hrnčířským kruhem, střelba
z muškety na terč (kopie ostrostřeleckého terče, apod.) a moderní digitální techniky –
projekce, počítače – sloužily by jako doplněk k expozici, jejich součástí i programy se
soutěžemi pro jednotlivé věkové kategorie.
Pro slavnostní otevření muzea je možné vytvořit ještě jednu – krátkodobější –
expozici, a sice věnovanou měšťanům města Českých Budějovic – ze sbírek obrazů JčM,
doplněné informacemi o jejich životě a popř. interiér měšťanské domácnosti, salónu.
Tato výstava by byla v sále, který přiléhá k centrálnímu sálu č. 210 z levé strany, a to z toho
důvodu, že by výstava tvořila kompaktní celek s expozicí, ke které tematicky svým
charakterem patří a odkazuje na ni.
Tištěné informační propagační materiály – nejsou předmětem soutěže o návrh
Orientační (orientační plán, naznačení hlavních okruhů, informace pro vozíčkáře, nevidomé a
jinak handicapované)
Představení muzea z hlediska historie budovy, instituce a sbírek
Materiály pro děti
Online komunikace s návštěvníkem
Webové stránky
Sociální sítě
Virtuální prezentace sbírek
Komunikace s veřejností (cílená a soustavná práce s médii a veřejností, budování
„skupiny přátel muzea“ pomocí věrnostních programů, kvalitní expozice a výstavy a
doprovodné a vzdělávací programy, komunikace expozic pomocí interaktivity, her a soutěží a
špičkových exponátů, využití internetu a sociálních sítí pro komunikaci se zájemci,
představování sbírek ve virtuálním prostředí na internetu, mimořádné a netradiční
prezentační počiny a netradiční využívání prosto muzea)
Východiska pro práci s návštěvníkem (muzeum jako centrum společenského dění a
celoživotního učení se a dozvídání pro všechny věkové i sociální skupiny obyvatelstva,
speciální nabídka pro jednotlivé typy škol a handicapovaných občanů, cílená komunikace
s odbornou veřejností
Vybudovat orientační systém
Propagační předměty
Závěrem…
19
… už pouze několik málo vět. Má-li být expozice úspěšná dlouhodobě, má-li současně poučit,
zaujmout, inspirovat, opětně přilákat a získat zájemce o historii, měla by být založena na
předmětu, který mluví, vede dialog s návštěvníkem, nutí ho přemýšlet. Nutká ho osahat si
předmět, zkusit si to, co umí, nutká ho hledat příčinné souvislosti a nabádá ho i přečíst si
text, který návštěvníka uvádí do souvislostí. Toto při sebelepší vůli nedokáže digitální
technika, moderní audiovizuální prostředky.
Ty mohou mít své místo v expozici coby pouhý doplněk – nic více, nic méně. A to není nic
nového. Stačí, aby se člověk zamyslel, které muzejní expozice v životě navštívil – a které si
zpětně vybavuje, které ho oslovují i s odstupem času (v posledních desetiletích
včetně velkolepých výstav v prostorách Pražského hradu).
Dostaneme jednoduchou odpověď – základem všeho je příběh založený na předmětu, který
má schopnost mluvit.
Na základě podkladů autorského týmu zpracoval: J. Petráš