VÝSLEDKY MONITORINGU NÁLETU KRYTONOSCŮ NA OPAVSKU

Komentáře

Transkript

VÝSLEDKY MONITORINGU NÁLETU KRYTONOSCŮ NA OPAVSKU
VÝSLEDKY MONITORINGU NÁLETU KRYTONOSCŮ NA OPAVSKU
The Monitoring of Weewils Fly at Opava
Jiří HAVEL
OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., provozovna Opava
Summary: Fly of weevils to rapeseed crop was monitored using yellow traps. Dominant species was Ceutorhynchus pallidactylus. In
2008 flied males firstly, females flied after two weeks, low number of imagoes was catched in traps. In 2009 flied males and females
contemporary, high number of imagoes was catched in traps. The level of rapeseed infestation at both years was approximately equal.
The optimal term for insecticide treatment was at begin of females fly in 2008 and at bulk fly of imagoes in 2009.
Key words: Brassica napus, Ceutorhynchus napi, Ceutorhynchus quadridens, monitoring of fly, term of treatment
Souhrn: Pomocí žlutých misek byl sledován průběh náletu krytonosců do porostu řepky. Krytonosec čtyřzubý byl dominantní druh.
V roce 2008 nalétli nejdříve samci a za 14 dní samice, počet ulovených jedinců v miskách byl velmi nízký. V roce 2009 nalétli samci i
samice současně, počet ulovených jedinců v miskách byl vysoký. Úroveň napadení v obou letech byla přibližně stejná. Nejvhodnější
termín pro ošetření insekticidy byl v roce 2008 na počátku náletu samic, v roce 2009 v době hromadného náletu obou pohlaví.
Klíčová slova: Brassica napus, Ceutorhynchus napi, Ceutorhynchus quadridens, monitoring náletu, termín ošetření
Úvod
Na začátku jara do porostů řepky nalétávají dva
druhy krytonosců – krytonosec řepkový (Ceutorhynchus napi) a krytonosec čtyřzubý (Ceutorhynchus pallidactylus). Běžní pěstitelé tyto druhy zpravidla nerozlišují, což je v zásadě chyba, protože tyto druhy se
výrazně liší svým životním cyklem a i škodlivostí. Dle
Volkera (2003) je krytonosec čtyřzubý méně škodlivý,
protože nezpůsobuje deformace stonků a poruchy růstu
(tvorba mnoha slabých odnoží), které jsou typické pro
krytonosce řepkového. Hoffmann a Schmutterer (1999)
uvádějí, že larvy krytonosce čtyřzubého se vyskytují
spíše ve spodní části stonku, kdežto u krytonosce řepkového v horní části. Krytonosec řepkový má opouštět
zimní úkryty výrazně dříve než krytonosec čtyřzubý.
Nikdo z těchto autorů se nezmiňuje o rozdílu v náletu
samců a samic. Cílem prací bylo stanovit aktuální druhové zastoupení krytonosců, zmapovat průběh náletu
do porostu a rozdíly v náletu samců a samic. Na základě těchto zjištění pak určit nejvhodnější termín ošetření
proti krytonoscům
Materiál a metody
Pro monitoring náletu byl použit odchyt do žlutých Mörickeho misek. Misky z plastické hmoty o
průměru 20 cm nastříkané zářivě žlutou barvou (DupliColor RAL 1021) byly rozmístěny na pokusné lokalitě.
Počet misek byl přizpůsoben velikosti pokusné lokality
a situaci na ní. Misky byly do porostu rozmístěny co
nejdříve zjara, prakticky ihned po sejití sněhu. Zpočátku byly položeny přímo na zemi, na začátku prodlužovacího růstu řepky byly umístěny na stojan s možností
plynulého nastavení výšky misky nad zemí tak, aby
miska byla vždy v úrovni vrcholků rostlin. Očíslované
misky byly v porostu rozmístěny šachovnicovitě, aby
bylo možno postihnout rozdíly v napadení porostu a
směr náletu dospělců. Plocha, kde byly misky rozmístěny, nebyla plošně ošetřována insekticidy. Misky byly
zpravidla 2 x týdně kontrolovány a zachycení krytonosci byli shromažďováni v očíslovaných nádobách, do
kterých bylo nakapáno trochu octanu etylnatého
k jejich usmrcení. V laboratoři pod binokulární lupou
pak byl stanoven druh krytonosců, pohlaví a u samic
stupeň vývoje vajíček.
Polní pokusy byly založeny dle zásad metodik
EPPO (viz www.eppo.org). V pokusech bylo použito
postupné ošetření registrovanou dávkou insekticidů ze
skupiny syntetických pyretroidů, aby se předešlo zkreslení vlivem reziduálních účinků organofosfátových
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
insekticidů. Aplikace byla plánována v těchto termínech:
Rok 2008
1. před náletem – aplikace na jaře ihned jak to bylo
technicky možné
2. při zahájení náletu samiček v době, kdy ještě nemají
zralá vajíčka
3. v době, kdy samičky začínají klást vajíčka (většina
samiček má již zralá vajíčka)
Pro rok 2009 byl plán ošetření rozšířen na 4 aplikace
1. před náletem – aplikace na jaře ihned jak to bylo
technicky možné
2. na začátku náletu samců
3. na začátku náletu samiček
4. po náletu
Termíny aplikace byly stanoveny na základě
vyhodnocení záchytu krytonosců ve žlutých miskách.
Pokud bylo vyhodnocení úlovků v miskách nejednoznačné, byl vhodný termín určen na základě konzultací
s výsledky jiných pracovišť. Pro vyhodnocení výsledků
byla použita metodika EPPO PP1/219(1) Ceutorhynchus napi and Ceutorhynchus pallidactylus on rape.
V době, kdy ve stoncích byly dostatečně vyvinuté larvy
(přibližně na konci květu) byly po podélném rozříznutí
stonků spočítány larvy a výlezové otvory ve stoncích.
Výsledky byly statisticky vyhodnoceny pomocí programu UPAV GEP.
- 49 -
Výsledky
Rok 2008
Porost byl zaset 25.8.2007 za příznivých půdních a
vlhkostních podmínek. Od 5.9.2007 spadlo extrémní
množství srážek - 96,7 mm během tří dnů a výrazně se
ochladilo. Studené deštivé počasí pokračovalo po celý
zbytek září. Vlivem chladného počasí se porost vyvíjel
pomalu. Řijen a listopad byly teplotně podnormální, říjen
byl srážkově bohatý. Zima byla výrazně teplá a prakticky
bez sněhu, leden a únor byly výrazně suché. Ve třetí dekádě února se výrazně oteplilo, denní teploty přesahovaly
10oC. Toto oteplení skončilo na začátku března. V březnu
se střídala teplejší a chladnější období, výraznější oteplení
přišlo až na konci března. Začátek dubna byl poměrně
studený a deštivý, oteplení přišlo na konci první dekády.
Porost dobře odkvetl a rovnoměrně dozrál. Sklizeň zkomplikovalo období deštivého počasí v druhé polovině července, které ale porost nijak nepoškodilo.
Sledování výskytu krytonosců bylo provedeno na
dvou lokalitách. Ve Chvalíkovicích byl porost řepky
založen po 5 letech po sobě. U školky (Opava – Předměstí) byla z experimentálních důvodů pěstována řepka po
řepce (tabulka č. 1). Úlovky v průběhu března byly jen
ojedinělé, o něco větší záchyt byl zaznamenán při oteplení
na konci března, ale i tak byly počty zachycených jedinců
malé. Na začátku dubna nálet prakticky ustal. Druhé mírné zvýšení záchytů nastalo v polovině dubna, ale samičky
se zralými vajíčky při něm nebyly nalezeny. Na konci
dubna byl zaznamenán výrazný nálet krytonosců šešulových. Ze stonkových krytonosců výrazně převažoval
krytonosec čtyřzubý (Ceutorhynchus pallidactylus). Krytonosec řepkový (Ceutorhynchus napi) byl zachycen
pravděpodobně jen jeden (druh nebyl přesně určen). O
malém výskytu krytonosce řepkového svědčí i to, že rostliny jevící symptomy poškození krytonoscem řepkovým
byly nalezeny jen dvě na celé pokusné ploše.
Tabulka č. 1: Stonkoví krytonosci - nálet do žlutých misek, Opava 2008
Datum
4.3.08
10.3.08
14.3.08
17.3.08
21.3.08
25.3.08
31.3.08
3.4.08
7.4.08
11.4.08
14.4.08
22.4.08
25.4.08
2.5.08
U školky - řepka po řepce 5 misek
C.napi
Jiný
C.pallidactylus
M
F
1
Chvalíkovice-řepka po 5 letech 22 misek
C.napi
Jiný
C.pallidactylus
M
F
asi 1
7
2 neurč.
1
11
5,
1?
5
1 šeš.
4, 2?
1
3
1
1brukv.
1šeš.
5bv1zv
4 koř.
2 šeš
1 šeš.
3 šeš.
7 šeš.
1
2bv1nv
1bv
1 koř.
7 bv
20 bv
221 šeš.
1
1
1?
Vysvětlivky: šeš. - šešulový, koř. - kořenový, neurč. - neurčený druh, bv - bez vajíček, nv - nezralá vajíčka, zv - zralá vajíčka, ? - určen druh,
ale ne pohlaví, M - samci, F - samice
Prázdná místa tabulky - nebylo nic nalezeno
V tabulce č. 2 jsou uvedeny výsledky pokusů
s různými termíny ošetření insekticidy. Pokusy č. 1 a 3
byly založeny na různých místech téhož pozemku.
Pokusy č. 1 a 2 byly orientační bez opakování, založené na úvratích a proto je nebylo možno výnosově vyhodnotit. Pokus č. 3 - jde o část rozsáhlejšího pokusu s
odlišným zaměřením, který byl statisticky hodnocen
samostatně (písmenkové hodnocení). Kromě toho byly
statisticky hodnoceny všechny tři pokusy dohromady
kvůli porovnání úrovně napadení. Lze proto porovnat
jak napadení v rámci pokusu, tak i jednotlivé pokusy
mezi sebou. Jak vyplývá z počtu larev v tabulce č. 2
skutečný výskyt krytonosce čtyřzubého v porostech byl
podstatně vyšší, než by odpovídalo záchytům v miskách. Podle očekávání byl nejvíce napaden pokus č. 2,
kde se jednalo o cílené založení řepky po řepce z experimentálních důvodů. V tomto pokuse byly rostliny
poloviční velikosti než v pokusech 1 a 3 a u většiny
- 50 -
byla dřeň stonku prakticky zlikvidována. Napadení
bylo statisticky průkazně vyšší než u dalších dvou
pokusů. Pokus č. 1 byl vlivem umístění na exponovanější části pozemku napaden více než pokus č. 3, rozdíl
ale nebyl statisticky průkazný.
První ošetření v nejčasnějším termínu bylo provedeno již 29.2.2008, protože v té době se výrazněji
oteplilo. Vliv ošetření v tomto termínu se prakticky
neprojevil. Druhé ošetření při zahájení náletu samiček
bylo provedeno 9.4.2008. Ošetření v tomto termínu
průkazně snížilo počet larev ve stoncích. Ošetření při
předpokládaném zahájení kladení vajíček bylo provedeno 18.4.2008. Jak vyplývá z výsledků odchytu z
misek, termín tohoto ošetření se nepodařilo upřesnit,
protože samičky se zralými vajíčky nebyly nalezeny
Účinnost tohoto ošetření byla horší, protože pravděpodobně bylo již provedeno pozdě.
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
Tabulka č. 2 Výskyt larev krytonosců ve stoncích, Opava 2008, spojené pokusy
pokus
1
1
1
1
2
2
2
3
3
Varianta
kontrola
cypermetrin 29.2.2008
cypermetrin 9.4.2008
cypermetrin18.4.2008
kontrola
cypermetrin 9.4.2008
cypermetrin 18.4.2008
kontrola
cypermetrin + chlorpyrifos 9.4.2008
D 0,05
D 0,01
larev/1 rostlina
3,3
2,45
0,85
1,6
6,15
0,45
2,35
1,65 a
0,05 b
2,60
3,19
napad. rostlin %
95
85
45
70
100
35
85
80
7,5
Pokus č. 1 - Chvalíkovice, odrůda Executive, umístění v rohu pozemku na úvrati; Pokus č. 2 - U školky, řepka po řepce, úvrať asi hektarového pozemku; Pokus č. 3 - Chvalíkovice, odrůda Oponent, umístění při okraji pozemku uprostřed jeho delší strany (dlouhé cca 400 m)
Rok 2009
Porost ozimé řepky byl zaset za výrazného nedostatku srážek na konci srpna do suché poněkud hrudovité
půdy, vzcházení bylo proto nevyrovnané. V druhé polovině září přišla vlna velmi chladného a deštivého počasí,
které zbrzdilo vývoj řepky. Podzim byl teplotně a vlhkostně příznivý, porosty šly do zimy v dobrém stavu.
Zima začala náhle v polovině prosince a trvala až do
konce března. K vyzimování porostů nedošlo, protože
byly chráněny sněhovou pokrývkou. V březnu byly zaznamenány srážky téměř každý den, 29.3. spadlo na rozmáčenou půdu 14,1 mm. Na začátku dubna se rychle a
výrazně oteplilo. Jarní vegetace začala výrazně pozdě, až
na konci března, abnormálně teplé počasí ji ale výrazně
urychlilo. Řepky proto začaly kvést už v poslední dekádě
dubna. Neobvykle teplé a suché počasí pokračovalo až do
poloviny května. Vlivem sucha byly porosty nižší a
s pevnými stonky, porost proto nepolehl. Od poslední
dekády května až do začátku července nastalo extrémně
deštivé období, které ale porosty nijak nepoškodilo.
Žluté misky byly v roce 2009 rozmístěny do porostu až 2.4.2009, před tím to kvůli rozbahněnému terénu
nebylo možné. Navíc studené počasí s velkým množstvím
srážek prakticky vylučovalo možnost náletu krytonosců.
Počty ulovených krytonosců jsou uvedeny v tabulce č. 3.
Dne 3. dubna se výrazně oteplilo a teplé slunečné počasí
beze srážek bylo i v následujících dnech. Tento prudký
obrat počasí výrazně podpořil nálet krytonosců, hlavní
vlna náletu byla proto zachycena 6.4. V úlovku dominoval
krytonosec čtyřzubý, krytonosec řepkový se vyskytoval
jen velmi okrajově. Bylo zachyceno zhruba dvojnásobné
množství samců než samic, samice byly ve všech stupních
vývoje vajíček. K mírnému oživení náletu došlo na začátku 2. dekády dubna, pak už byly úlovky jen ojedinělé.
V posledních termínech byla většina zachycených samic
již bez vajíček.
Vliv ošetření insekticidy byl testován v roce 2009
ve dvou polních pokusech. První pokus byl situován na
západní straně pozemku. Pro ošetření byl kvůli potlačení
reziduálního účinku použit Vaztak v dávce 0,15 l/ha.
Výsledky postupného ošetření porostu jsou uvedeny
v tabulce č. 4. První aplikace (2.4.2009) byla provedena
ihned, jak to bylo po sejití sněhu technicky možné, před
tím byl příliš rozmoklý terén. Samotná aplikace byla
provedena za chladného počasí, ale hned další den se
výrazně oteplilo a okamžitě začali krytonosci nalétávat.
Zřejmě proto byl účinek tohoto prvního ošetření nejlepší.
Ošetření při začátku náletu samců nemohlo být provedeno, protože samci a samice nalétávali současně. Největší
nálet byl zaznamenán 6.4., ošetření 10.4. bylo proto trochu opožděné a jeho účinek byl již o něco nižší. Účinek
ošetření po náletu byl již nedostatečný. Výnos semen byl
nejvyšší u varianty ošetřené 2. dubna, u kontroly byl nejnižší, rozdíly jsou statisticky neprůkazné. Tento pokus se
nacházel ve značně výsušné části pozemku, výnos semen
byl proto suchem silně ovlivněn.
V tabulce č. 5 jsou uvedeny výsledky dalšího pokusu s ošetřením proti krytonoscům. Pokus byl situován
na tomtéž pozemku, tentokrát na jeho severní straně. Podíl
napadených rostlin byl srovnatelný s předchozím pokusem, ve stoncích bylo napočítáno o něco více larev. Ošetření bylo provedeno 10.4.2009 přípravkem Nurelle D
v dávce 0,6 l/ha. Systemicky a reziduálně působící Nurelle
statisticky průkazně snížil počet larev ve stonku a % napadených stonků. Výnos semen se statisticky průkazně
zvýšil, toto zvýšení je ale potřeba brát s rezervou, protože
výnosy mohly být ovlivněny extrémním suchem v dubnu
a květnu.
Tabulka č. 3: Úlovky krytonosců ve žlutých miskách Opava 2009. Počet misek 18
6.4.09
9.4.09
14.4.09
16.4.09
20.4.09
23.4.09
♂
273
7
39
2
4
5
♀bv
22
11
16
1
4
6
Ceutorhynchus pallidactylus
♀nv
♀nv/zv
♀bv/nv
29
3
52
4
19
1
♀zv
15
1
5
1
C.napi
Jiný
♀2
6
17
11
2
9
bv- bez vajíček, nv – nezralá vajíčka, zv – zralá vajíčka; Jiné druhy – kryt. kořenový, šešulový, brukvový, černý a další blíže neurčené druhy
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
- 51 -
Tabulka č. 4: Krytonosci – postupné ošetření
Datum
ošetření
2.4.09
10.4.09
16.4.09
Kontrola
Počet larev v 1 stonku
ks
úč. %
0,2 b
89,6
0,58 a
70,1
1,02 a
46,8
1,92 a
0
% napadených stonků
%
úč. %
7,5 b
90,0
45,0 a
40,0
47,5 a
36,7
75 a
0
Výnos semen
t/ha
rel. %
1,83a
126,7
1,76a
122,2
1,67a
116,2
1,44a
100,0
Tabulka č. 5: Opava 2009 – pokus č. 2
Kontrola
Nurelle D
Počet larev v 1 stonku
ks
úč. %
4,8a
0
0,2b
96,3
% napadených stonků
%
úč. %
71,3a
0
10,0c
86,6
Výnos semen
t/ha
rel. %
4,51g
100
5,18a
114,9
Diskuse
Z výsledků je zřejmé, že průběh náletu krytonosců silně závisí na konkrétních podmínkách v daném ročníku a
lokalitě. Přestože v letech 2008 a 2009 byl výskyt larev a % napadení stonků řepky přibližně srovnatelné, počty zachycených brouků v miskách se výrazně lišily. V roce 2008 bylo v miskách zachyceno jen malé množství jedinců. V témže
roce byl ve 100 km vzdáleném Šumperku zaznamenán poměrně vysoký záchyt do misek (Seidenglanz et al. 2008).
Tato disproporce je pravděpodobně způsobena lokálními odlišnostmi v průběhu počasí, protože vlivem zastínění pohořím Jeseníky od západu a otevřeností krajiny na severovýchod do polských rovin se často průběh povětrnostních podmínek na Opavsku od zbytku republiky odlišuje. Je možné, že při nižších teplotách krytonosci se do misek chytají málo,
protože příliš nelétají a spíše lezou, to je ale ještě nutno ověřit. Seidenglanz také uvádí, že u krytonosce čtyřzubého
samice do porostu nalétávají asi o dva týdny později než samci. Tuto tendenci lze vypozorovat z průběhu náletu v roce
2008 i na Opavsku, ale vzhledem k nízkému počtu ulovených jedinců nejsou tyto výsledky příliš průkazné. V roce 2009
se tato diferenciace neprojevila, protože samci i samice začali nalétávat současně a ve velkém množství. Náhlý zlom
počasí v roce 2009 silně narušil vývojový cyklus řepkových škůdců, proto po začátku náletu krytonosců bezprostředně
následoval nálet blýskáčků a stupeň vývoje vajíček u samic krytonosců byl silně diferencovaný. Na začátku druhé dekády dubna pak nastal výrazný nálet bejlomorky, který byl zřejmě předčasný, protože napadení šešulí bylo poměrně
malé.
Dle Volkera (2003) není u žádného z obou druhů krytonosců k dispozici ověřený práh škodlivosti. Ošetření
v praxi doporučuje tehdy, je li v 1 misce zachyceno u obou druhů více než 10 jedinců krytonosců za 3 dny. Jak ukazují
výsledky z roku 2008, tato metoda signalizace nemusí dát spolehlivé výsledky, protože nesignalizovala potřebu ošetření
ani u extrémního případu pěstování řepky po řepce, kde ve skutečnosti bylo napadení rostlin poměrně vysoké. V roce
2009 by signalizace ošetření dle této metody poskytla správné výsledky.
Z výsledků použití syntetických pyretroidů v různých termínech vyplývá, že nejvhodnější termín pro ošetření je
na začátku výraznějšího náletu samiček krytonosců (rok 2008), nebo na začátku silného náletu samců i samic (rok
2009). Tento termín se shoduje s počátkem náletu blýskáčků, jedním ošetřením je proto možno zasáhnout oba tyto
škůdce najednou. Pro lepší účinek by bylo potřeba ošetření syntetickými pyretroidy zopakovat, použití systemických
přípravků s dlouhodobějším účinkem chrání porost výrazně déle. Pokud se diferenciace v náletu samců a samic krytonosce čtyřzubého potvrdí, pak v oblastech, kde je krytonosec čtyřzubý dominantním druhem, bude možné vynechat
první jarní ošetření zaměřené výhradně proti krytonoscům. V roce 2009 nastalo i výrazné zvýšení výnosu semen, to je
ale nutno brát s rezervou, protože pokusy byly výrazně ovlivněny suchem. V předchozích letech u takovýchto pokusů
výraznější zvýšení výnosu semen vlivem ošetření insekticidy nebylo pozorováno.
Použitá literatura
Volker H. Paul Raps – Krankheiten, Schädlinge, Schadpflanzen. Verlag Th. Mann 2003, ISBN 3-7862-0148-X
Hoffmann G.M., Schmutterer H. Parasitäre Krankheiten und Schädlinge an landwirtschaftlichen Kulturpflanzen Verlag Eugen Ulmer Stuttgart 1999, ISBN 3-8001-3207-9
Seidenglanz M., Poslušná J., Havel J., Hrudová E. Rozdíly v průběhu náletu samců a samic krytonosce čtyřzubého (Ceutorhynchus pallidactylus) do porostů a účinnost insekticidů aplikovaných v různých obdobích. Sborník SPZO 25.
vyhodnocovací seminář Hluk 20 – 21. 11. 2008, s. 112 – 121 ISBN 978-80-87065-07-5
Kontaktní adresa
Ing. Jiří Havel, CSc., OSEVA VaV, provozovna Opava. Purkyňova 10, 746 01 Opava, tel. 553624160,
[email protected]
Práce vznikla na základě grantu QH81218 financovaného MZeČR.
- 52 -
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
MOŽNOSTI ZLEPŠENÍ OCHRANY ŘEPKY OZIMÉ PROTI
HLÍZENCE OBECNÉ (Sclerotinia sclerotiorum)
Possibilities of Winter Rapeseed Protection Improvement against Sclerotinia
(Sclerotinia sclerotiorum)
David BEČKA, Evženie PROKINOVÁ, Jan VAŠÁK
Česká zemědělská univerzita v Praze
Summary: The aim of the research is to improve winter rapeseed protection against sclerotinia with use of spring rapeseed in autumn
or early flowering cultivars of winter rapeseed. We established experiments during 2007/08 and 2008/09 at 8 semi-practice localities and
at one locality with small plot trials. Since a beginning of spring rapeseed anthesis we collected fell off petals and under sterile conditions we put them into plates with artificial nutrient medium. Number of infected petals we compared with real stems infestation in stand.
From our two years results we found medium strong dependence between number of infected petals in the plate and sclerotinia incidence in stand.
Key words: sclerotinia, spring rapeseed, winter rapeseed, diagnostics
Souhrn: Cílem výzkumu je zlepšit ochranu řepky ozimé proti hlízence s využitím jarní řepky seté na podzim nebo časně kvetoucích
odrůd řepky ozimé. Pokusy jsme v letech 2007/08 a 2008/09 založili na osmi poloprovozních lokalitách a jedné lokalitě
s maloparcelkovými pokusy. Od začátku kvetení jarní řepky jsme odebírali opadlé korunní plátky a za sterilních podmínek vkládali do
misek s umělým živným médiem. Počet infikovaných korunních plátků jsme pak porovnali se skutečným napadením stonků v porostu.
Z našich dvouletých výsledků jsme zjistili středně silnou závislost mezi počtem infikovaných korunních plátků v misce a výskytem hlízenky v porostu.
Klíčová slova: hlízenka obecná, jarní řepka, ozimá řepka, diagnostika
Úvod
Řepka ozimá patří k plodinám, které velmi dobře
reagují na intenzifikační vstupy nárůstem výnosu semen.
Řepka se tak stala plodinou vysoce nákladovou a mnohdy,
při poklesu výkupních cen, také méně ekonomicky zajímavou. Snahou je udržet či zvýšit výnosy pomocí racionálně vynaložených vstupů. U aplikace insekticidů a
fungicidů lze využitím signalizace a diagnostických metod
ušetřit nemalé finanční prostředky a zvýšit účinnost těchto
přípravků.
Obsévání řepkových polí je již dlouhou dobu známá věc a pokusně se sleduje více než patnáct let. Přesto se
nikdy ochranné obsevy ve velkém v praxi neujaly. Možná
dřívější doporučení obsévat řepková pole směsí brukvovitých (jarní řepka, ozimá řepice, ozimá hořčice sareptská
aj.) se zdála být komplikovaná v dostupnosti osiva. Problémové může také být špatné přezimování na podzim
vyseté jarní řepky. Abychom minimalizovali riziko vymrznutí, které u jarní řepky během zimy nelze vyloučit,
doporučujeme obsévat řepková pole směsí jarní a ozimé
řepky v poměru 1:1. Je to výhodné i z pohledu bezproblémové dostupnosti osiva jarní řepky a minimální náročnosti při setí. Jarní řepka setá na podzim po úspěšném
přezimování je vždy asi o týden napřed ve vývoji
v porovnání s řepkou ozimou. Jarní řepka nám slouží
nejenom k signalizaci náletu některých škůdců (především
blýskáčka), ale také se snažíme pomocí ní diagnostikovat
výskyt hlízenky obecné (Sclerotinia sclerotiorum).
Hlízenka obecná (Sclerotinia sclerotiorum) patří
mezi nejvýznamnější patogeny řepky ozimé, o čemž nás
přesvědčila v „hlízenkovém“ roce 2008. Jedná se o polyfágní houbu, která napadá více než 360 druhů dvouděložných rostlin z 61 čeledí (PAUL, 2003). Kromě obilnin
jsou tedy všechny ostatní kulturní plodiny potencionálními hostiteli. V praxi největší škody způsobuje na slunečnici a řepce, silně ohrožen je do budoucna i mák. Houba
vytváří v průměru 1,5-3 cm velká sklerocia, která dokáží
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
přežívat v půdě 10 i více let (PROKINOVÁ, 2000). Klíčení sklerocií je závislé na půdní vlhkosti a teplotě, optimální teplota pro klíčení je 7-11oC (PAUL, 2003). Klíčí
pouze sklerocia na povrchu nebo max. z hloubky 5 cm. Ze
sklerocií vyrostou malé světle hnědé houbičky – apothecia
(plodničky), ze kterých se uvolňují spóry. Tyto spóry
pokud najdou optimální podmínky (např. přilepené opadlé
korunní plátky na listech) vyklíčí a infikují tak rostlinu.
První viditelné příznaky výskytu hlízenky na řepce se
objevují v období dokvétání a po odkvětu. Na stonku se
tvoří protáhlé a vodnaté skvrny, které rychle šednou, často
mívají stříbřitý nádech, dochází k trhání a loupání pokožky rostlin. V místě napadení je často uvnitř stonku bílé
vatovité mycelium houby, ve kterém se tvoří sklerocia
(PROKINOVÁ, 2000). Po jejich vypadnutí na povrch
půdy se životní cyklus houby uzavře. Vedle této infekce
pomocí spór dokáže hlízenka primárně infikovat hostitelské rostliny i pomocí mycelia, které vrůstá přímo do bází
rostlin z půdy.
S. sclerotiorum poškozuje řepku prakticky ve
všech oblastech světa, kde se tato plodina pěstuje. Výzkum se proto mimo jiné zaměřuje i na vypracování spolehlivých prognostických programů. Některé vycházejí
z vyhodnocení podmínek prostředí (vlhkost, teplota, výskyt choroby v minulých letech atd.), výsledkem je míra
rizika udávaná v bodech (ANONYM, 2009). Jiné pracují
se sumou efektivních teplot a srážek v období konec butonizace – počátek kvetení – systém ScleroPro (KOCH et
al., 2007). K předpovědním metodám v zahraničí často
používaným patří i tzv. petal test, tj. zjištění přítomnosti
patogena v porostu jeho izolací z korunních plátků
(ANONYM, 2009; TURKINGTON et al., 1991). V našich
pokusech jsme ověřovali použitelnost právě této metody
v našich podmínkách. Na rozdíl od uvedených autorů
jsme ale využili signalizační pás rostlin, které mají dřívější nástup kvetení.
- 53 -
Metodika
Na České zemědělské univerzitě v Praze již dva
roky v rámci grantu NAZV QH 81147 sledujeme možnosti využití jarní řepky seté na podzim k signalizaci
náletu některých škůdců a pro diagnostiku výskytu
hlízenky. Po velmi teplé zimě 2007/08 na všech sledovaných místech (osm poloprovozů a jeden přesný maloparcelkový pokus) jarní řepka bez problémů přezimovala. Letošní „tvrdší“ zima 2008/09 prověřila zimovzdornost jarní řepky, která na dvou lokalitách nepřezimovala (Kelč na Vsetínsku a Hrotovice na Třebíčsku)
a na jedné lokalitě byla po zimě velmi poškozená
(Rostěnice na Vyškovsku). Přesto můžeme konstatovat,
že jarní řepka přežila i holomrazy -13oC.
Pokusy máme již dva roky (2007/08 a 2008/09)
založeny na osmi poloprovozních lokalitách (velikost
parcel cca 0,2-0,5 ha) – Dub nad Moravou (o. Olomouc
2007/08), Hrotovice (o. Třebíč), Humburky (o. Hradec
Králové), Chrášťany (o. Rakovník), Kelč (o. Vsetín),
Nové Město na Moravě (o. Žďár nad Sázavou), Petrovice (o. Benešov), Rostěnice (o. Vyškov, 2008/09) a
Vstiš (o. Plzeň - jih). V roce 2007/08 se nám podařilo
získat kompletní výsledky ze čtyř a v roce 2008/09 ze
šesti lokalit. Současně zakládáme maloparcelkové
pokusy (velikost parcel 11,9 m2 ve čtyřech opakováních) na Výzkumné stanici v Červeném Újezdě (o.
Praha - západ).
Metodika pokusů je založena na izolaci patogena z opadlých korunních plátků na živné půdě (Potato
Dextrose Agar) v Petriho miskách. K tomu využíváme
jarní řepku setou na podzim (2007/08 Haydn, 2008/09
Canyon), která nakvétá asi o týden dříve a časně
nakvétající odrůdu ozimé řepky Californium. Odebíráme opadlé korunní plátky přilepené na listech, které
sterilní pinzetou přeneseme v počtu pěti kusů do Petriho misek na umělou živnou půdu. Z každé varianty
založíme 10 misek (tedy celkem 50 plátků), tj. 1 opakování tvoří 5 korunních plátků. Kultivace probíhá
týden ve tmě, při pokojové teplotě. Po týdnu lze zjistit,
kolik plátků bylo infikovaných spórami hlízenky a tedy
předpovědět její potencionální infekční tlak. Plátky
jsme odebírali na poloprovozech třikrát (1. termín zač.
opadu plátků u jarní řepky a pak cca v týdenních odstupech) a na maloparcelkách šestkrát (1. termín zač.
opadu plátků u jarní řepky a pak cca v týdenních odstupech).
Výsledky
Z výsledků odebraných korunních plátků v roce
2007/08 (poloprovozy) je patrné, že infekce hlízenky
se nejprve objevila v porostech jarní řepky a teprve
později na odrůdě řepky ozimé Californium (viz. tabulka 1). Toto bylo jasně vidět především u prvního
(jarní řepka – v průměru 29 %, Californium – 15 %
infikovaných plátků) a druhého (jarní řepka –
v průměru 19 %, Californium – 15 % infikovaných
plátků) termínu odběru. V roce 2008/09 to již tak zřejmé nebylo, resp. největší rozdíl byl až u druhého (jarní
řepka - v průměru 13 %, Californium – 7 % infikovaných plátků) a třetího (jarní řepka - v průměru 14 %,
Californium – 11 % infikovaných plátků) termínu (viz.
tabulka 2). Při srovnání obou let vychází, že v roce
2007/08 byl nástup hlízenky dřívější a velmi intenzivní. Porosty v tomto roce byly vysoké a hlízence svědčilo i vlhčí počasí od konce dubna do května. Naopak
v roce 2008/09 v důsledku sucha porosty narostly asi o
25-30 cm nižší a suché počasí neumožnilo tak razantní
rozšíření hlízenky.
Tabulka 1: Infikované korunní plátky (%) a Petriho misky (%), poloprovozy v roce 2007/08
Infikované misky (% )
termín odběru
Californium
Haydn (jar. řepka)
Californium
Haydn (jar. řepka)
Humburky
2.5.2008
9.5.2008
16.5.2008
24
28
4
32
52
6
100
90
20
80
100
30
průměr
19
30
70
70
Hrotovice
2.5.2008
8.5.2008
13.5.2008
0
4
2
38
6
0
0
20
10
80
30
0
průměr
2
15
10
37
Chrášťany
29.4.2008
6.5.2008
13.5.2008
2
14
18
12
2
0
10
40
40
30
10
0
Petrovice
průměr za
lokality
.
Infikované korunní plátky (% )
2007/08
průměr
11
5
30
13
13.5.2008
21.5.2008
29.5.2008
34
14
32
34
16
36
90
60
100
90
80
100
průměr
1. termín
2. termín
3. termín
27
15
15
14
29
29
19
11
83
50
53
43
90
70
55
33
průměr
15
20
48
53
Pozn. 1. termín - opad korunních plátků u jarní řepky, další termíny v cca týdenním odstupu
- 54 -
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
Tabulka 2: Infikované korunní plátky (%) a Petriho misky (%), poloprovozy v roce 2008/09.
2008/09
Infikované korunní plátky (%)
termín odběru
Humburky
Chrášťany
Nové Město na
Moravě
Petrovice
Rostěnice
Vstiš
průměr za
lokality
Infikované misky (%)
Californium
Canyon (jar. řepka)
Californium
Canyon (jar. řepka)
28.4.2009
7.5.2009
17.5.2009
10
18
16
10
24
2
50
70
50
40
60
10
průměr
15
12
57
37
30.4.2009
9.5.2009
15.5.2009
0
0
0
4
2
2
0
0
0
20
10
10
průměr
0
3
0
13
5.5.2009
15.5.2009
25.5.2009
0
0
0
0
12
0
0
0
0
0
50
0
průměr
0
4
0
17
5.5.2009
12.5.2009
19.5.2009
0
22
10
0
18
18
0
6
40
0
50
7
průměr
11
12
15
19
27.4.2009
4.5.2009
11.5.2009
8
0
12
4
2
20
30
0
50
20
10
60
průměr
7
9
27
30
29.4.2009
11.5.2009
19.5.2009
6
4
28
2
18
42
30
20
100
10
60
100
průměr
1. termín
2. termín
3. termín
13
4
7
11
21
3
13
14
50
18
16
40
57
15
40
31
průměr
7
10
25
29
Pozn. 1. termín - opad korunních plátků u jarní řepky, další termíny v cca týdenním odstupu
zenka začala v porostu šířit. V roce 2007/08 byl největší infekční tlak kolem 12.5 a v roce 2008/09 ve dvou
vlnách (kolem 21.4 a 12.5.). Z obou povětrnostně odlišných let tedy vychází, že hlavní období šíření hlízenky nastalo kolem 12. května.
V maloparcelkových pokusech v Červeném
Újezdě byl infekční tlak hlízenky obecně menší a nelze
pozorovat podstatné rozdíly v napadení jarní řepky a
odrůdy Californium. Vzhledem k šesti uskutečněným
odběrům můžeme však velmi dobře určit, kdy se hlí-
Tabulka 3: Infikované korunní plátky (%) a Petriho misky (%), maloparcelkové pokusy
v Červeném Újezdě v roce 2007/08 a 2008/09.
Infikované korunní plátky (%)
termín odběru
Infikované misky (%)
Californium
Haydn, Canyon (jar.
řepka)
Californium
Haydn, Canyon (jar.
řepka)
23.4.2008
28.4.2008
5.5.2008
2
0
4
2
12
6
10
0
20
10
50
30
12.5.2008
20.5.2008
26.5.2008
34
18
12
22
12
0
100
90
40
70
60
0
průměr
12
9
43
37
21.4.2009
30.4.2009
7.5.2009
4
8
10
40
6
0
10
0
2
8
30
0
40
0
10
30
2
0
0
0
10
0
0
0
4
3
15
13
12.5.2009
18.5.2009
25.5.2009
průměr
Pozn. 1. termín - opad korunních plátků u jarní řepky, další termíny v cca týdenním odstupu, Haydn v roce 2007/08 a Canyon v roce 2008/09
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
- 55 -
V tabulkách 4 a 5 jsou v procentech vyhodnoceny hlízenkou napadené stonky u jednotlivých odrůd
v poloprovozních podmínkách. Hodnocení proběhlo asi
7-10 dnů před sklizní. Největší odrůdová citlivost na
hlízenku je patrná v roce 2007/08. K nejvíce napadeným odrůdám patřily v roce 2007/08 – ES Astrid (32
%), Navajo (31 %) a PR45D03 (30 %) a v roce
2008/09 – Exocet (5 %), ES Bourbon (5 %) a Jesper (4
%). Naopak vyšší odolnost k hlízence jsme pozorovali
v roce 2007/08 u odrůd Atlantic (13 %), Californium
(14 %) a Vectra (14 %) a v roce 2008/09 u odrůd NK
Passion (1 %), Adriana (1 %) a Chagall (1 %).
Napadení hlízenkou u většího sortimentu sledovaných odrůd v maloparcelkových pokusech uvádí
tabulka 6. V roce 2007/08 jsme nejvíce napadených
stonků zjistili u odrůd PR45D04 (38 %), PR45D03 (18
%) a ES Astrid (17 %) a v roce 2008/09 u odrůd Hornet (3 %), Vectra (3 %) a NK Speed (2 %).
Tabulka 4: Napadení stonků hlízenkou (%), poloprovozní pokusy 2007/08.
2007/08
Humburky
Chrášťany
Petrovice
Hrotovice
%
%
%
%
vše*
vše*
vše*
77
14
18
25
12
9
37
21
13
4
24
13
13
15
16
20
4
4
41
18
33
Jarní
Aplaus
Asgard
Atlantic
Californium
Catalina
ES Astrid
ES Betty
ES Saphir
Exagone
Jesper
Labrador
Ladoga
Navajo
NK Fair
NK Petrol
Oksana
Ontario
PR45D03
Rohan
Vectra
8
59
56
7
18
36
30
9
11
36
18
29
23
17
33
3
13
28
33
14
11
33
33
3
13
17
20
9
16
32
47
28
22
26
22
5
7
34
46
20
16
25
20
15
21
45
23
3
12
38
43
28
22
19
33
11
13
11
21
10
průměr
%
nehodnoc.
17
20
13
14
24
32
23
23
19
22
20
15
31
19
27
19
23
30
21
14
21
14
30
29
13
* vše napadeno komplexem houbových chorob - nehodnoceno
průměr
Tabulka 5: Napadení stonků hlízenkou (%), poloprovozní pokusy 2008/09.
Rostěnice
Humburky
Chrášťany
Nové Město
Petrovice
Vstiš
%
%
%
%
%
%
Jarní
Adriana
Asgard
Cadeli
0
0
0
3
3
0
3
0
0
2
3
0
3
4
0
3
2
0
4
1
0
2
14
0
Californium
ES Bourbon
ES Neptune
Exagone
Exocet
Finesse
Goya
Hornet
Chagall
Jesper
Labrador
Ladoga
NK Octans
NK Passion
NK Petrol
NK Speed
Ontario 1
3
0
0
2
6
0
3
0
1
1
23
0
2008/09
- 56 -
průměr
%
1
1
2
3
2
5
3
4
5
2
2
3
1
4
1
2
2
1
1
3
2
2
1
0
4
12
0
13
1
0
0
10
0
10
2
1
3
13
0
2
1
0
0
7
0
3
0
0
2
5
0
1
3
1
3
8
0
3
0
0
3
3
0
9
4
0
5
7
0
3
0
0
1
4
0
2
1
1
3
8
0
4
1
0
0
8
0
2
0
0
2
3
0
3
0
1
2
3
0
8
2
0
3
5
0
2
1
0
0
8
0
Ontario 2
0
0
1
1
6
0
PR45D03
Rohan
Sitro
SW Gospel
Vectra
10
1
0
4
7
0
6
3
1
2
6
0
0
3
3
4
5
0
3
0
1
1
6
0
5
0
0
2
14
0
1
4
3
2
2
3
průměr
4
1
0
2
7
0
2
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
Tabulka 6: Napadení stonků hlízenkou (%),
maloparcelkové pokusy, Červený Újezd,
2007/08 a 2008/09.
odrůda
Adriana
Agapan
Aplaus
Appolon
Asgard
Atlantic
Baros
Cabriolet
Cadeli
Californium
Catalina
Catana
Cicero
EGC 411
EGC 461
EGC 521
EGC 571
EGC 572
Ella
ES Astrid
ES Betty
ES Bourbon
ES Hydromel
ES Pinson
ES Saphir
Exagone
Executive
Exocet
Finesse
Goya
Hornet
Champlain
Chelsi
Jesper
Labrador
Ladoga
Liprima
Navajo
NK Fair
NK Nemax
NK Oktans
NK Passion
NK Petrol
NK Speed
Oksana
Ontario
Oponent
Opus
PR45D03
PR45D04
PR46W14
PR46W31
RAW1032-195
Rohan
Shakira
Siska
Sitro
SW 05023A
SW Gospel
Vectra
Vision
průměr
2008/09
napadené
stonky
hlízenkou (%)
9
11
6
9
3
8
8
13
9
9
7
11
12
8
12
8
11
9
6
17
8
8
13
8
7
10
8
11
8
4
6
7
4
7
10
3
4
11
4
5
odrůda
Adriana
Asgard
Baldur
Baros
Benefit
Cabriolet
Cadeli
Californium
Catalina
DK- Secure
DK-Cabernet
ES Alpha
ES Betty
ES Mecure
ES Saphir
Exagone
Excalibur
Exocet
Finesse
Hornet
Hybrigold
Chagall
Jesper
Labrador
Ladoga
Liprima
NK Morse
NK Octans
NK Passion
NK Petrol
NK Speed
Ontario 1
Ontario 2
Petra
PR44W22
PR45D05
Rohan
Sitro
Vectra
průměr
napadené
stonky
hlízenkou (%)
0
0
0
1
1
1
0
2
0
1
0
1
1
0
0
1
1
Pokud výsledky zhodnotíme regresní a korelační analýzou, vychází nám nejlépe lineární model
s rovnicí (hlízenka porost (%) = 0,0832586 +
0,631187*hlízenka plátky (%)). Závislost počtu infikovaných korunních plátků řepky na živné půdě
a následný výskyt hlízenky v porostu lze klasifikovat
jako středně silnou (r = 0,71). Výskyt hlízenky
v porostu lze podle koeficientu determinace (r2) předpovědět z 51% pravděpodobností podle počtu infikovaných korunních plátků na živné půdě.
Regression Analysis
- Linear model: Y = a + b*X
------------------------------Dependent variable: hlizenka porost %
Independent variable: hlizenka platky %
------------------------------Standard
T
Parameter
Estimate
Error
Statistic
P-Value
---------------------------------------------------------------------Intercept
0,0832586
2,42434
0,0343428
0,9733
Slope
0,631187
0,19393
3,25472
0,0087
----------------------------------------------------------------------
1
0
3
2
0
0
P = 0,0087
Correlation Coefficient = 0,717219
R-squared = 51,4403 percent
Standard Error of Est. = 5,13768
1
20
2
0
0
0
0
1
2
1
0
1
1
1
0
1
3
1
6
hlizenka porost %
2007/08
Statistické vyhodnocení
16
12
8
4
0
0
5
10
15
20
25
30
hlizenka platky %
8
5
7
13
8
8
7
18
38
11
9
6
4
13
13
8
7
9
9
5
9
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
- 57 -
Diskuze, závěr
Jarní řepka setá na podzim většinou dobře
přezimuje a je ve vegetaci asi o 7 dnů v předstihu
oproti řepce ozimé. Odrůda Haydn je k napadení
citlivější, proto by byla vhodnějším indikátorem
výskytu S. sclerotiorum, ale nelze spoléhat na její
přezimování. Získané výsledky potvrdily, že jarní
řepku Haydn a časně kvetoucí odrůdu řepky ozimé Californium můžeme tak využít pro zlepšení
ochrany proti hlízence, resp. pro získání orientační
informace o síle infekčního tlaku v porostu.
Z našich dvouletých výsledků jsme zjistili středně
silnou závislost mezi procentem infikovaných
korunních plátků na živné půdě a výskytem hlízenky v porostu. Přitom z procenta infikovaných
korunních plátků lze usuzovat především na intenzitu infekčního tlaku. Počet misek, na kterých
se vyskytuje alespoň jeden infikovaný korunní
plátek vypovídá spíše o plošném rozmístění patogena v porostu. Rozhodující vliv na stupeň infekce hlízenkou má však vlhkost a teplota. Spóry
hlízenky mají životnost asi 17 hod a pokud do té
doby nenajdou vhodné místo k vyklíčení, odumírají. Podmínkou vyklíčení je vysoká vzdušná vlhkost asi 85 % a teplota 20oC (PAUL, 2003). Systém ScleroPro (KOCH et al., 2007) udává jako
minimální hodnoty nutné pro vznik infekce 7 až
11°C a 80 to 86 % relativní vlhkosti. V dalších
letech chceme náš výzkum směřovat i touto cestou, protože prognostické systémy vypracované
v zahraničí musí být na základě vyhodnocení dat
přizpůsobeny našim podmínkám. Výsledky pak
budou využitelné pro krátkodobé rozhodování o
potřebě fungicidního ošetření řepky ozimé.
Použitá literatura
ANONYM
(2009):
Sclerotinia
Stem
Rot
Forecasting
in
Canola
–
FAQ.
Dostupné
na:
http://www.agf.gov.bc.ca/cropprot/sclerot.htm#forecasting
Koch, S., Dunker, S., Kleinhenz, B., Röhrig, M., Tiedemann, A. (2007) A Crop Loss-Related Forecasting Model for Sclerotinia Stem Rot in Winter Oilseed Rape. Phytopathology. Vol. 97, No. 9: 1186-1194
PAUL, V. H. (2003) RAPS - Krankheiten, Schädlinge, Schadpflanzen. AgroConcept GmbH Bonn, 200 p.
PROKINOVÁ, E. (2000) Choroby řepky (223-232). In.- VAŠÁK, J. a kol. (2000) Řepka. Agrospoj, s. 321.
Turkington, T. K., Morall, R. A. A., Rude, S. V. (1991): Use of petal infestation to forecast sclerotinia stem rot of vanila: the
impact of doutnal and weather-related inoculum fluctuations. Can. J. Plant Pathol., 13: 347-355
Kontaktní adresa
Ing. David Bečka, Ph.D., Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6-Suchdol, tel.
22438 2531, e-mail: [email protected]
Řešeno za finanční podpory grantu NAZV QH 81147 „Střet plodin v globální soutěži a řešení rizik pro ozimou řepku“.
- 58 -
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
LISTOVÁ APLIKACE BÓRU K OZIMÉ ŘEPCE:
SOUČASNÝ PROBLÉM?!
Foliar Application of Boron to Winter Oilseed Rape: a Recent Issue?!
Wolfgang RÖHL; Norbert MAKOWSKI
Schwerin, Německá spolková republika
Summary: Caused by recent aspects – new varieties, especially hybrids, increased yield levels and a greater extent of realizing potential yield, changes in climatic conditions, better availability of mikronutrient fertilizers as well as technical equipment – earlier results
were compared with recent recommendations. There is given an overview about the effects of boron fertilization and of its realization as
part of the production system.
Key words: Boron, Foliar Fertilization, Oilseed Rape
Souhrn: K aktuálním aspektům pěstitelské technologie ozimé řepky patří – posun ve spektru odrůd směrem k hybridním odrůdám,
zvýšení úrovně výnosů a lepší využití výnosového potenciálu, lepší využitelnost minerálních hnojiv. Nelze opomenout změnu klimatických podmínek. Na základě několika literárních pramenů je zde sestaven přehled o hnojení bórem, jeho účinku a jeho praktické zabudování do pěstitelské technologie.
Klíčová slova: Bór, hnojení na list, ozimá řepka
Úvod
Před více než 20ti lety pěstitelé vycházeli při
hnojení bórem zejména z rozborů půd a zásobenosti
půd. Důraz byl kladen na aplikaci bóru s ohledem na
jeho obsah v jednotlivých částech rostlin. Aplikace
přicházela při počátku kvetení (BBCH 62). Tento termín vycházel jako optimální v nádobových i polních
pokusech (15).
Od té doby se v zemědělské praxi mnohé změnilo. Vlivem šlechtění nových odrůd mohl vzrůst výnosový potenciál i jeho využití, řadu vylepšení zaznamenal i pěstitelský systém. Zatímco dříve šlo o docílení
stabilních výnosů okolo 30 – 35 q/ha, je dnes pětitunový výnos řepky realitou a v příznivých ročnících mnohé podniky tuto laťku přeskakují a na některých pozemcích dosahují výnosu i více než 6 t/ha.
Důležitou roli hraje změna odrůdového spektra.
Dnes činí podíl hybridů v SRN zhruba 60 % a do budoucna jistě naroste. V Meklenbursku-Předním Pomořansku – vedoucí spolkové zemi v pěstování ozimé
řepky – leží podíl hybridních odrůd kolem 80 %. Jako
jejich hlavní výhody lze jmenovat vyšší výnos o 8 – 10
% oproti běžným odrůdám, lepší toleranci k pozdnímu
setí a odolnost stresu (4).
Během minulé konference AGRICULTURA –
SCIENTIA – PROSPERITAS byly zmiňovány změny
klimatu a adaptace pěstitelských technologií na tyto
změny. Na základě několika literárních pramenů lze
konstatovat vzestup průměrné teploty a pokles v množství srážek celkově, dále i změny v rozložení srážek. V
Meklenbursku-Předním Pomořansku je třeba počítat s
obdobím sucha během intenzívního růstu, to může vést
ke zkrácení období determinace, omezení fotosyntézy,
urychlení senescence a omezení výnosů. Kromě omezení těchto negativních jevů pevnými minerálními
hnojivy je k dispozici listová aplikace bóru, která procesy stárnutí výrazně zpomaluje (18).
Goldbach et al. (8) z tohoto vycházejí a konstatují, že při nedostatku bóru mohou mít rostliny problémy v méně příznivých obdobích růstu (období sucha,
silné přívalové deště, extrémně vysoké teploty, pozdní
mrazíky).
Fyziologický opad květů znamená ztrátu generativních orgánů a spadá do období počátku kvetení.
Jednou z příčin kromě nízkých teplot či období sucha
může být nedostatek bóru. Ten lze eliminovat listovou
aplikací. Po aplikaci bóru se navýší počet šešulí na
rostlině (16). Dobré zásobení bórem zvyšuje i intenzitu
kvetení a pozitivně tak ovlivňuje průběh kvetení. Dalším pozitivem je pozdnější opad listů po aplikaci bóru
(17).
V následujícím textu je shrnuto, jakým způsobem ovlivňuje hnojení bórem růst řepky a jak by mělo
být zabudováno do pěstitelského systému.
Výsledky a diskuse
1. Hnojení bórem na podzim
Je známé, že nedostatek živin má velký vliv
na výnos. Čím dříve se nedostatečná výživa stane
limitujícím faktorem růstu, tím větší dopad je
potom na výnos. Toto platí i pro výživu mikroelementy u ozimé řepky. Nedostatek bóru na podzim může vést u pozdně vysetých řepek v kombiSborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
naci s exponovanými svahy k vyzimování. Nedostatek bóru vede k větší náchylnosti mrazům. Jako
kritérium pro nasazení aplikace bóru by měly být
rozbory půd (15).
Hnojení bórem ovlivňuje vyzimování porostů, ovlivňuje stabilitu rostlinných buněk – je- 59 -
jich poškození mrazem, ovlivňuje odumírání a
trhání kořenového systému účinkem mrazu, dále
odumírání buněk vlivem tvorby krystalů ledu ve
vakuolách (6). Bór způsobuje tvorbu stabilních
polysacharidů v buněčných stěnách (8).
V tabulce 1 jsou shrnuty doporučení k hnojení bórem na podzim – hnojení do půdy i na list.
Při hnojení záleží zejména na půdním typu a druhu, pH a obsahu bóru v půdě. K doporučení je
aplikace 1 kg B/ha až 3 kg B/ha. Takto aplikovaný
bór funguje v půdě více let, neboť řepka přichází
v intenzívních oblastech na stejný pozemek 1x za
tři roky. Navíc spotřeba bóru předplodinou a zároveň následnou plodinou ozimou pšenicí je malá.
Problémem aplikace bóru na list na podzim
je u slabých porostů řepek nedostatečný listový
aparát pro příjem bóru. S podzimním hnojením
řepky bórem na list bychom měli počítat ve fázi
BBCH 10 – 29, rostliny by měly mít 4 – 6 listů a
dávka se pohybuje mezi 200 – 800 g/ha.
Jako další účinek bóru kromě zlepšení
odolnosti mrazu lze zmínit lepší odolnost proti
houbovým chorobám (Verticilium, Phoma) a pozitivní vliv na kořenový systém (tvoří se kratší pevné kořeny odolné mrazu).
Tab. 1: Hnojení bórem na podzim
Fáze růstu
Do
půdy
● při středním uspokojivém obsahu: 1,0 kg B/ha
1,5 až 3,0 kg B/ha
3 – 8 listů
(BBCH 19 - 25)
BBCH 10 - 29
Na list
Dávka
● při nízkém a velmi nízkém obsahu: 2,0 kg B/ha
4 – 6 listů
(BBCH 21 - 23)
0,3 kg B/ha
● při akutním nedostatku:
0,5 kg B/ha
● při latentním nedostatku:
0,4 kg B/ha
0,45 kg B/ha
0,3 až 0,8 kg B/ha
(doplnit druhou aplikací na počátku
květu)
0,4 kg B/ha
0,3 až 0,4 kg B/ha
0,2 až 0,3 kg B/ha
0,2 kg B/ha
5 – 6 listů
(BBCH 22 - 23)
0,4 až 0,8 kg B/ha
Podzimní aplikace
0,2 kg B/ha
Pozn.
Lit. pramen
doba účinku:
2 až 4 roky
(12)
při silném deficitu
lepší přezimování, zlepšení odolnosti chorobám
(7)
(22)
(9)
lepší odolnost mrazu
lepší tvorba kořenového
vlášení, zároveň nižší
napadení Verticiliem a
Phomou
lepší odolnost mrazu
zlepšení tvorby kořenového systému
při silném deficitu
použít vyšší dávku vody
při silném deficitu na
podzim
+ 0,4 kg B/ha ve 2 dávkách v předjaří a na jaře
(3)
(19)
(21)
(13)
(1)
(7)
(14)
(6)
2. Listová aplikace bóru na jaře
Tabulka 2 uvádí souhrn doporučení k hnojení bórem na jaře dle jednotlivých doporučení
výrobců hnojiv a poradenské služby agrárního
sektoru.
Kritické období pro aplikaci bóru je období
tvorby poupat a počátek květu (BBCH 50 – 61), v
této fázi by mělo být naaplikováno 300 – 500 g
B/ha, možné je i dělení dávek.
- 60 -
Zůstává ještě otázka, jak se vypořádat se
stresovými podmínkami způsobenými suchem,
zejména v pozdním jaru. Možností je opět aplikace menšího množství bóru na list před obdobím
sucha v plném květu, dochází k menší redukci
generativních orgánů. Pro tuto aplikaci hovoří
výsledky zjištěné Schulzem (20).
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
Tab. 2: Doporučení k listové aplikaci bóru na jaře
Fáze růstu
Dávka
0,3 - 0,4 kg B/ha
obnovení vegetace
počátek dlouživého
růstu
(BBCH 30)
tvorba poupat
(BBCH 50)
0,2 - 0,3 kg B/ha
bez udání dávky
0,4 - 0,8 kg B/ha
●
při akutním nedostatku:
0,5 kg B/ha
●
při latentním nedostatku:
0,4 kg B/ha
0,4 kg B/ha
0,3 - 0,8 kg B/ha
(společně i s podzimní aplikací)
0,2 - 0,3 kg B/ha
0,3 - 0,8 kg B/ha
tvorba poupat až počátek kvetení
(BBCH 50 - 61)
0,3 - 0,5 kg B/ha
před počátkem kvetení
(BBCH 60)
●
plný květ
(BBCH 64)
●
0,4 kg B/ha
0,3 - 0,45 kg B/ha
0,4 kg B/ha
0,4 kg B/ha
při akutním nedostatku:
0,5 kg B/ha
při latentním nedostatku:
0,4 kg B/ha
0,2 kg B/ha
Pozn.
společně s prvním vstupem
při akutním nedostatku, v TM s druhým
vstupem, příp. listovou výživou ostatními prvky
„časně na jaře“
Lit. pramen
1. dávka
(9)
1. dávka, TM s regulátory růstu
(11)
60 – 100 % z dávky bóru plánované pro
listovou aplikaci
(19)
TM s regulátory a fungicidy
nižší dávka pro lehké půdy, vyšší pro
těžké půdy
pokrytí největší potřeby na počátku
květu
„standardní opatření“
(5)
(10)
(11)
(14)
(1)
(7)
(2)
ve 2 dávkách
(20)
(21)
(13)
(3)
(6)
2. dávka
(9)
2. dávka „hnojení do květu“
(11)
Použitá literatura
(1)
(2)
(3)
(4)
(5)
(6)
(7)
(8)
(9)
(10)
(11)
(12)
Anonym. www.agravis.de
Anonym. Anbautelegramm Winterraps. www.agrarnet-mv.de
Beiselen GmbH. Bor 150 – Blattdünger zur optimalen Bor-Versorgung (2006). www.beiselen.de
Brauer, D. [Norddeutsche Pflanzenzucht (NPZ) “Hans-Georg Lembke” KG Malchow-Poel]. persönliche
Mitteilung
de Vries, G; Schönberger, H. Düngung und Pflanzenschutz im Raps im Frühjahr 2009.
www.landwirt.com
DüKa Düngekalkgesellschaft mbH. www.dueka.de/mikronaehrstoffblattduenger
Ernert, S. Bor vernachlässigen oder düngen? www.pflanzenbau.rlp.de
Goldbach, H. E.; Eichert, T.; Wimmer, M.M. Ist der Borbedarf abhängig vom Klima? 14. Tagung des Arbeitskreises Blattdüngung am 12. Oktober 2006 in Würzburg. www.ipe.uni-bonn.de
Intrachem Bio Deutschland GmbH. Intrachem Bor 17,4 – Wasserlösliches Mikrogranulat zur Blattdüngung mit Bor. www.intrachem-bio.de
KWS. Anbauplaner Winterraps (2008) S. 60/61
LANDBERATUNG. Düngung mit Mikro- und Makronährstoffen über das Blatt. www.landberatung.de
Landwirtschaftskammer Niedersachsen. Richtwerte für die Düngung in Niedersachsen – Auszug aus
den Düngungsrichtlinien, Stand März 2008 – Mikronährstoffe Bor, Mangan, Kupfer und Zink. www.lufanord-west.de
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
- 61 -
(13)
(14)
(15)
(16)
(17)
(18)
(19)
(20)
(21)
(22)
Lebosol Dünger GmbH. Lebosol® Bor. www.lebosol.de
Omya (Schweiz) AG AGRO. Technische Informationen MANELTRA®BOR PLUS – Blattdünger zur Korrektur von Bor-Mangel, 04.03.2003. www.omya.ch
Röhl, W. Terminierung der Bor- und Mangan-Blattdüngung zu Winterraps (Brassica napus L. ssp. oleifera) mit Einfach- und Doppelqualität unter Berücksichtigung der Ertragskomponenten und Qualitätsparameter Dissertation A, Wilhelm-Pieck-Universität Rostock, 1988, 100 S.
Röhl, W.; Vašák, J., Borchmann, W.; Zajonc, I. Einfluss der Bor-Düngung auf die Reduktion der
Ertragsanlagen des Winterrapses während der Blüte-In: Mengen- und Spurenelemente. – Leipzig
(1989) S. 124 - 129
Röhl, W.; Schild, R, Zajonc, I. Untersuchungen zur Wirkung der Bor-Versorgung des Bodens auf das
Blüh- und Seneszenzverhalten von Winterraps mit Doppelqualität-In: Mengen- und Spurenelemente. –
Leipzig (1990) S. 239 - 247
RÖHL, W. Anpassungsstrategien: Antwort des Pflanzenbaus auf den Klimawandel-In: Tagungsbericht
AGRICULTURA – SCIENTIA – PROSPERITAS, Prag (2008), S.
Schönberger, H., Welche Nährstoffmengen braucht der Raps für Höchsterträge? www.rapol.de
Schulz, R.-R. Untersuchungen zur Wirkung von Blattdüngungsmaßnahmen im Winterraps Landesforschungsanstalt für Landwirtschaft und Fischerei Mecklenburg-Vorpommern (2006). www.lfa-mv.de
sePura GmbH Würzburg Natriumborat 14 – Kennzeichnung gemäß § 4 DüMV, Stand 01.10.2006.
www.sepura.de
Syngenta Seeds. Winteraps-Fahrplan 2008. www.nk.com
Kontaktní adresa
Dr. Wolfgang Röhl, Lenné-Str. 1, D-19053 Schwerin, [email protected]
Prof. Dr. habil Dr. hc. mult. Norbert Makowski, Damerower Weg 9, D-18059 Rostock, [email protected]
Přeložil Hlávkovec a ředitel Ing. Jan Křováček, Ph.D.
- 62 -
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
KVALITA ŘEPKY V ROCE 2009
Quality of rapeseed in 2009 year
Helena ZUKALOVÁ, David BEČKA, Jan VAŠÁK
Česká zemědělská univerzita v Praze
Summary: Besides excellent nutritive value rapeseed oil and possibility his technical use without demands on his quality, has rapeseed
high economic meaning. Considering , that changes of content fatty acids „00“ rapeseed are so small, from point of view nourishment it
on her value nothing changes. Therefore as one from the more important qualitative parameter is oil content which was studied longterm and continue in present diagnosis which serve to restriction risk at cultivation of rapeseed and determine sequence factors, which
her influence. The main factors is variety, considerable modify by year and area of cultivation. Year 2009 had long vegetative time as a
result of this is high oil content (45,2 – 47,9 %) in comparison with year 2004.
Key words: rapeseed, nourishment recommendation, technical use, fatty acids, oil content, variety, year, area of cultivation
Souhrn: Velkým hospodářským významem řepky je její výborná potravinářská hodnota a možnosti dalšího jejího technického využití
bez přídavných požadavků na její kvalitu. Vzhledem k tomu, že změny složení mastných kyselin „00“ řepek jsou malé, a z hlediska
výživy to na hodnotě řepkového oleje nic nemění, je nejpodstatnějším kvalitativním znakem olejnatost. Tento jeden z nejvýznamnějších
kvalitativních parametrů řepky byl dlouhodobě studován a dále sledován nyní při diagnostice sloužící k omezení rizik při pěstování řepky
a stanovena posloupnost faktorů ji ovlivňujících, z nichž rozhodující je genetický základ odrůdy, výrazně modifikovaný ročníkem a pěstitelskou oblastí. Letošní rok s dlouhým vegetačním obdobím se vyznačoval vysokou olejnatostí (45,2 – 47,9 %) srovnatelnou s r. 2004.
Klíčová slova: řepka, výživová doporučení, technické využití, mastné kyseliny, olejnatost, odrůda, ročník, pěstební lokalita
Úvod
Olejniny jsou stále jedny z perspektivních komodit na světových trzích a není tomu ani jinak v ČR. Hlavními
olejninami jsou řepka, slunečnice, mák. Své místo má i hořčice a především hořčice bílá (Tab.1).
Tab.1: Produkční plochy a výnosy hlavních olejnin v posledních šesti letech v ČR.
Komodita
Řepka
Slunečnice
Mák
Hořčice1
Ukazatel
Produkční plochy (ha)
Výnos (t/ha)
Produkční plochy (ha)
Výnos (t/ha)
Produkční plochy (ha)
Výnos (t/ha)
Produkční plochy (ha)
Výnos (t/ha)
2003/04
250 959
1,55
48 406
2,35
38 147
0,51
67 500
0,88
2004/05
259 460
3,60
39 393
2,16
27 611
0,90
27 100
0,95
Rok
2005/06
267 160
2,88
39 648
2,39
44 613
0,82
21 200
0,76
2006/07
292 247
3,01
47 071
2,15
57 785
0,55
21 300
0,60
2007/08
356 924
2,94
24 468
2,49
69 793
0,71
26 246
1,01
2008/09
354 826
3,20
25 621
2,44
53 623
0,63
41 790
1,09
Většinově jde o hořčici bílou. Výměra hořčice sareptské tmavo i žlutosemenné, které se v ČR pěstují asi od roku 1995 je po roce 2000
do současnosti přibližně 1000-1500 ha ročně s výnosy 0,8-1 t/ha semene.
Přesto, že jde o komoditu olejnin, kvalita jejich
semen předurčuje jejich použití nejen jako surovinu pro
potravinářský průmysl. Rozsah jejich pěstování odpovídá domácím potřebám, rentabilitě a uplatnění na
zahraničních trzích.
Řepka je řazena mezi vysoce rentabilní plodiny,
s širokospektrým použitím, a proto produkční plochy
překračují stále diskutovanou mez. Důsledkem tohoto
jevu je pokles výnosů, kolísání v jednotlivých ročnících následkem nedodržení požadovaných osevních
postupů, nedodržování zásad střídání plodin, zjednodušování přípravy půdy minimalizací, což vede k nárůstu
houbových chorob a to zejména v teplejších oblastech,
kde je ohrožena nejen řepka, ale i slunečnice. Součas-
nost podporuje výrobu bioenergií a v ČR je zavedeno
povinné přimíchávání biosložek do pohonných hmot,
což se projevilo výrazným růstem výroby metylesteru
řepkového oleje. Tento celosvětový trend, růst spotřeby
rostlinných olejů, pokrutin a extrahovaných šrotů
k výživě hospodářských zvířat zajišťuje českým pěstitelům dlouhodobý odbyt a při vysoké efektivnosti výroby i dobré finanční zdroje. Nutriční hodnota řepkového oleje je dobrá vzhledem k příznivému poměru
kyseliny linolové ω-6 a linolenové ω-3. Jeho technické
využití nemá žádné speciální požadavky a tak veškeré
přebytky řepkového semene po saturaci potravinářského průmyslu lze využít k výrobě biopaliv.
Materiál a metody
Osm roků od r.1999–2007 byly zakládány technologické pokusy při dvou úrovních pěstování – intenzivní a ekonomické s dvojí úrovní dusíkatého hnojení a
sledovány hospodářské a kvalitativní znaky u perspekSborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
tivních liniových a hybridních odrůd. Vzhledem
k tomu, že pokusné lokality pokrývaly celé spektrum
pěstebních oblastí řepky, byly tyto využity i při dalším
řešení týkající se rizik pro pěstování ozimé řepky ve
- 63 -
řepky při standardní technologii pěstování ve srovnání
s technologií, která zahrnuje diagnostiku (rozbory půd,
anorganické rozbory rostlin (ARR), sledování zdravotního stavu porostu), vedoucí k eliminaci všech rizik při
pěstování hybridních a liniových odrůd.(26 odrůd) .
variantě diagnostické ve srovnání se standardní technologií. Tento záměr započal v roce 2007/08 na 7 stanovištích Humburky (okr. Hr. Králové), Chrášťany (okr.
Rakovník), Petrovice (okr. Benešov), Hrotovice (okr.
Třebíč), Nové Město na Moravě (okr. Žďár n. Sázavou), Vstiš (okr. Plzeň jih), Kelč (okr. Vsetín) a pokračoval i v letošním roce 2008/09 a byl ještě rozšířen o
lokalitu Rostěnice (okr. Vyškov). Hodnoceny jsou
hospodářské výsledky, ekonomika a kvalita produkce
Olejnatost. Stanovení olejnatosti bylo provedeno metodou NMR na analyzátoru fy Bruker-minispec
mq-one series of TD-NMR system.
Výsledky a diskuse
V letošním roce, vzhledem k dlouhému vegetačnímu období byla vysoká olejnatost srovnatelná
s r.2004 (45,2 – 47,9 %) a kvalitně prováděná diagnostika v průběhu pěstebního cyklu se positivně projevila
na olejnatosti, kdy takto efektivně vedená technologie
eliminuje negativní korelaci mezi intenzitou pěstování
a hlavním kvalitativním znakem – olejnatostí (Tab.2,
Graf 1) a olejnatosti u obou variant se vyrovnávají
(Tab.3).
Řepka. Olejnatost jako geneticky podmíněná
vlastnost odrůdy je nejvýznamněji ovlivněna vlivem
ročníku. Základní agrotechnická opatření všeobecně
mají velmi malý vliv na kvalitativní znaky pěstovaných
plodin (Zukalová, 1986). Tyto agrotechnické možnosti
překrývá vliv ročníku vedle již zmíněné odrůdy
(Tab.3). Současný diagnostický projekt i v návaznosti
na předcházející studia dává jednoznačnou odpověď na
úroveň olejnatosti vlivem odrůdy a ročníku. Z výsledků
(Tab.2) je zřejmé, že odrůdová skladba pěstované řepky je nastavena tak, že splnit požadavek ČN 462300 –
2 tj. 42% při 8% vlhkosti je možno jen v mimořádných
ročnících. Reálná je hraniční hodnota 40%, která je
dána pro kvalitu „Canola“ a tyto hodnoty jsou i
v nákupních normách na mezinárodním trhu.
Taktéž tato skutečnost výrazně potlačila vztah
mezi teplými a chladnými oblastmi, kdy
z předcházejících studií (Zukalová, 1988, Canvin,
1965, Arnholt, Schuster,1981) byl avizován nárůst
olejnatosti ve prospěch chladných lokalit a v letošním
roce u teplých oblastí došlo k 5% nárůstu olejnatosti
oproti chladným oblastem.
Tab.2: Olejnatost při dvou pěstebních úrovních
Rok
1999/00
2000/01
2001/02
2002/03
2003/04
2004/05
2005/06
2006/07
2007/08
2008/09
Olejnatost (% v suš.)
Experimentální
Ekonomická
43,8
44,0
45,2
45,4
45,5
46,3
44,1
44,5
47,3
47,8
44,8
44,9
43,9
44,4
40,8
40,9
Diagnostická
Standardní
43,1
46,6
43,5
46,2
Olejnatost při 8% vlhkosti
(průměr)
40,4
41,7
42,2
40,8
43,7
41,2
40,7
37,5
Olejnatost při 8% vlhkosti
(průměr)
39,9
42,7
Tab.3: Vliv lokalit na obsah oleje při vysoké a standardní pěstitelské technologii
Pěstitelské podmínky
Teplé (cca 9,5 °C, úrodné nížiny )
Chladné (cca 8,5 °C, méně
úrodné vysočiny)
Pěstitelská intenzita
Diagnostická
Standardní
Diagnostická
Standardní
Olejnatost zkoušených odrůd se pohybuje od
cca od 45,0 – 48,7%. Nejvyšší olejnatosti měly liniové
odrůdy – NK Passion, Adriana, Cadeli, Asgard, Ladoga, Rohan (46,5 – 48,7), střední obsahy (46,0-47,0 %)
mají odrůdy Exagone, Exocet, Finesse, Goya, Hornet,
Chagal a NK Speed. Olejnatosti pod 46 % mají odrůdy
Californium, ES Bourbon, ES Neptun, Jesper, Labrador, NK Octans, NK Petrol, NK Speed, Ontario1 a
Ontario 2 (Graf. 1).
- 64 -
Olejnatost (%)
47,9
47,3
45,5
45,2
47,6
45,4
Splnění závazku ČR v rámci EU zvýšit podíl
biopaliv v pohonných hmotách do roku 2005 na 2% a
do roku 2010 na 5,75% a vlivem růstu výrobních kapacit bionafty by mohlo dojít k ohrožení potravinářské
části tukových závodů v důsledku nedostatku suroviny
a její vysoké ceny.
Všechny pěstované liniové i hybridní odrůdy
jsou „00“ a mají nízký obsah antinutričních látek a
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
extrahované šroty a výlisky dobrou krmivářskou hodnotu garantovanou odrůdami s nízkým obsahem glukosinolátů. Přesto doposud i přes veškeré projekty a
zkoušky není uspokojivě vyřešen problém jejich využití a to zejména při tak velikém jejich přetlaku, který
vznikne při chodu tukových závodů a výroben bionafty.
Vzhledem k tomu, že v ČR se využije zhruba
okolo 100 tis.tun řepkových šrotů a výlisků a téměř
dvojnásobek se vyveze, i zde je třeba pravděpodobně
hladinu glukosinolátů garantovat a pokud tomu tak
není, pak je zřejmé, že dovozci našich levných řepkových krmných zdrojů si s ní dovedou poradit a tak by
se naši krmiváři nad touto skutečností měli zamyslet.
Závěr a doporučení
Nyní dle nejnovějších výživových názorů je
podstatné složení mastných kyselin konzumovaných tuků a především poměr n-6 : n-3, který by
se měl pohybovat v rozmezí 5:1 – 2:1 U naší populace je tento poměr 8:1 a dostat se na doporučovanou hodnotu by bylo reálné zvýšenou konzumací řepkového oleje, který obsahuje kyselinu
linolovou a linolenovou v příznivém poměru.
Jednoznačně kvalitnější z pohledu výživářského je ovšem slunečnicový olej.
Výborná potravinářská hodnota řepkového
oleje a možnosti jejího technického využití bez
dalších požadavků na jeho kvalitu, dává řepce
velký hospodářský význam. Obě využití vyžadují
maximální olejnatost pěstovaných odrůd. Proto
olejnatost jako jeden z nejvýznamnějších kvalitativních parametrů řepky byl dlouhodobě studován
a statistickým hodnocením byla stanovena po-
sloupnost faktorů ji ovlivňujících, které jsou
v tomto pořadí:
1. Odrůda (1 – 4%)
2. Ročník a pěstitelské oblasti (1 –3%)
3. Posklizňové ošetření (0,5 – 1%)
4. Utužení půdy (0,5 – 1%)
5. Komplex agrotechnických vlivů.
Současný diagnostický projekt dává jednoznačnou odpověď, že základem kvalitativních
ukazatelů je pouze odrůda se svým genetickým
základem. Ročník je neovlivnitelný a letošní
s dlouhým vegetačním obdobím je poznamenán
vysokou olejnatostí a toto počasí spolu
s diagnostikou potlačilo pokles olejnatosti od
chladných lokalit po teplé. Možnost zvyšování
olejnatosti prostřednictvím výběru vhodných odrůd se zdá být nejefektivnějším prostředkem, protože vysokoolejnaté odrůdy je možno získat bez
větších potíží a bez odezvy na výnos (AppelqvistOhlson, 1972).
Použitá literatura
APPELQVIST,L:A ;OHLSON,R., (1972): Rapeseed, cultivation, processing and utilization. Elsevier Publishing
Company.
ARNHOLDT,B.;SCHUSTER,W., (1981): Durch Umwelt und Genotyp bedingte Variabilität des Rohprotein- und
Rohfettgehaltes in Rapssamen. Fette Seifen-Anstrichm., 83, p. 49-54.
CANVIN, D.T., (1965): The effect of temperature on the oil content and fatty acid composition of the oils from
several oilseed crops. Can.J. Bot., 43, p. 63-69.
Zukalová, H. (1986): Perspektivní cíle kvality řepky. In Tvorba výnosu a kvality ozimé řepky, Praha, ČSVTS,
s.98-108.
Zukalová, H., VAŠÁK, J, PREININGEROVÁ, J. (1988): Olejnatost řepky ozimé (Brassica napus L.) ve vztahu
k agrotechnickým a pěstitelským oblastem.Rostl. výroba, 34, č.6 s. 571-578.
Kontaktní adresa
Ing. Helena Zukalová, CSc., Katedra rostlinné výroby, Česká zemědělská univerzita, Praha 6 – Suchdol, 165
21, Tel: 224 382 539, Fax: 224 382 535, E-mail : [email protected]
Řešeno za finanční podpory grantu NAZV QH 81147 „ Střet plodin v globální soutěži a řešení rizik pro ozimou řepku“,
a výzkumného záměru MSM 6046070901
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
- 65 -
Graf1: Olejnatosti odrůd při standardní a diagnostické technologii pěstování (2008/09)
50,0
Olejnatost (%)
49,0
STANDARD
DIAGNOSTIKA
48,0
47,0
46,0
45,0
44,0
- 66 -
Odrůdy
o
G
os
pe
l
Ve
ct
ra
Si
tr
SW
H
or
ne
t
C
ha
ga
ll
Je
sp
er
La
br
ad
or
La
do
ga
N
K
O
ct
an
N
s
K
P
as
si
on
N
K
P
et
ro
N
l
K
S
pe
ed
O
nt
ar
io
1
O
nt
ar
io
2
PR
45
DO
3
R
oh
an
oy
a
G
Ad
ria
na
As
ga
rd
C
ad
C
el
al
i
ifo
rn
i
um
ES
Bo
ur
bo
ES
n
N
ep
tu
ne
Ex
ag
on
e
Ex
oc
et
Fi
ne
ss
e
43,0
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
VYBRANÉ ZPŮSOBY KONTROLY KVALITY ŘEPKY
V PRŮBĚHU JEJÍHO SKLADOVÁNÍ
Selected Methods of Quality Control During Rapeseed Storage
Josef PECEN1, Petra ZABLOUDILOVÁ2, Grzegorz SZWED3
1Česká
zemědělská univerzita v Praze,; 2Výzkumný ústav zemědělské techniky v Praze; 3Politechnika Lubelska
Summary: The paper deals with three different modalities of the qualitative status of rapeseed stored in silos. Variables determining the
quality of seed are measured directly. Two assesses ways to put seeds in storage as one large sample (method of aeration of seeds
and the method of detection of odors from the layer of seeds). These two forms reveal the quality of stored seeds sequent and it is
based on values measured variables. The third way to detects of the duality of material stored (based on impacts) is more predictive,
because it is based on the measurement of specific properties of individual seeds. Their values are inserted into the simulation model.
Its output (solution) determines the state of stored material and thus steps to maintain the quality of seeds.
Key words: ventilation, rapeseed deformation, impact, olfactory, gas emission
Souhrn: Příspěvek se zabývá třemi různými způsoby zjišťování kvalitativního stavu semen řepky uskladněných v silech na základě
přímého měření některých veličin, které určují kvalitu semen. Z toho dva způsoby hodnotí uskladněné semeno jako jeden velký vzorek
(metoda provzdušňování semen a metoda detekce pachů). Tyto dva způsoby vypovídají o kvalitě skladovaných semen až následně, na
základě změřených veličin. Třetí způsob zjišťování stavu uskladněného materiálu (s využitím impaktu) je naopak prediktivní, protože na
základě konkrétních, změřených vlastností jednotlivých semen a dosazených do simulačního modelu určuje stav uskladněného materiálu a tím určuje i budoucí opatření k udržení kvality semen.
Klíčová slova: provětrávání, deformace semen řepky, impakt, olfaktometrie, emise plynných látek
Úvod
Znalost aktuálních skladovacích podmínek a
hlavně jejích působení na skladovaný materiál byla a je
velmi důležitá pro kontrolu a zachování kvality skladovaného materiálu. Celý tento proces je prakticky soustředěn do dvou skupin činností:
• získávání informací o aktuálním stavu skladovacích podmínek, skladovaného materiálu a jejich
analýza;
• realizace
regulačních
opatření
plynoucích
z analýzy získaných informací, aby nedošlo ke
ztrátě kvality skladovaného materiálu, či jeho nevratnému poškození.
Vzhledem k velkým objemům skladovaného
materiálu (např. semene řepky) mají i malá pochybení
v tomto procesu velké následky. Proto je často vyžadována on-line kontrola skladovacích podmínek i kvality
skladovaného materiálu a predikce blízkého budoucího
stavu skladovaného materiálu se stává nutností. Pro
udržení kvality skladovaného materiálu v případě řepky (ale i ostatních semen) má rozhodující vliv vlhkost a
teplota skladovaného materiálu, méně potom i odrůda
semene a případné zavlečení plísní a různých škůdců
do skladovacího prostoru.
Ve skladových prostorách se dá teplota, ale částečně i vlhkost ovlivnit prouděním vzduchu vrstvou
materiálu. To je jedna z metod umožňujících i získávání vyhovujících informací o vlhkosti a teplotě uskladněných semen, například v silech. V současné době je
tato metoda stále více populární. Projektování a fungování systémů provzdušňování (aerace) vyžaduje dobrou
znalost charakteristiky poklesu tlaku vzduchu proudícího přes vrstvu provětrávaného materiálu. To znamená
znalost veličin, které o tomto poklesu rozhodují, tedy
především rychlost proudění vzduchu a pórovitost
vrstvy materiálu. O pórovitosti rozhodují hlavně rozSborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
měry a tvar semen (jakož i množství nečistot a velikost
deformací jednotlivých semen). Mimo to, pórovitost
může být různá v různých místech vrstvy a může tak
způsobovat i místní rozdíly ve velikosti odporu proudění vzduchu vrstvou.
Odpor proudění vzduchu v sypkých materiálech
rostlinného původu je předmětem výzkumu již velmi
dlouho. Zabývali se jím Agrawal a Chand [1], BakkerArkema aj. [2], Barrowman a Boyce [3]. Přehled prací
s tématikou této oblasti uvádí Jayas [5]. Naproti tomu
Szwed [13] i Szwed a Lukaszuk [14] zkoumali změnu
odporu proudění vzduchu vrstvou semen řepky
v závislosti na době a podmínkách skladování semen
(vlhkosti, teplotě a velikosti zatížení semen) nepřetržitě
po dobu jednoho měsíce. Určení odporu proudění bylo
opřeno o ustálené (statické) údaje tlaku vzduchu potřebných k jeho průchodu vrstvou semen řepky.
Chování semen řepky a obecně podobného biologického materiálu vystaveného mechanickému namáhání je trochu komplikované. Semena řepky (vystavená stalému zatížení), se s ohledem na svou stavbu a
chemické složení chovají jako tělesa (objekty) viskoelastické (s vlastnostmi mezi pevnými tělesy a kapalinami). To je nejvíce patrné na průběhu mechanické
deformace semen. Z počátku to budou deformace
pružné, které během delší doby skladování přejdou
v deformace trvalé. Důsledkem těchto jevů je deformace až zničení struktury buněk semen. S ohledem na
obvyklé uspořádání semen v silu můžeme vyjádřit
následující druhy deformací celého vzorku vzniklých
v důsledku existujícího namáhání (obr. 1):
εp prvotní deformace vzniklá v důsledku přemisťování semen nebo změny jejich vzájemné polohy
či orientace. Velikost těchto deformací záleží na
rozdílu ve velikostech skladovaných semen, jejich tvaru a především na koeficientu tření mezi
- 67 -
εw1
εw2
nimi, protože se jedná převážně o vzájemný pohyb semen na základě jejich vnějšího zatížení
(vzorku).
druhotná deformace – pružná, vzniklá deformací pružných a viskoelastických elementů
vnitřní struktury semen jako výsledek existence
volných vnitřních prostor (v semenech). Na velikost těchto deformací má vliv struktura a stavba semen, místo působení namáhání, koeficient
tření mezi jeho jednotlivými částicemi uvnitř
semen apod.
druhotná deformace – trvalá, vzniklá z trvalé
deformace i destrukce jednotlivých buněk semen
a) způsob namáhání semen
b) průběh deformace semen vlivem namáhání
εw1 – deformace druhotná – pružná
ε1 – pružná
ε2 – viskoelastická
εw2 – deformace druhotná – trvalá
εp – prvotní deformace
Je třeba poznamenat, že semena řepky jsou
v porovnání se zrny obilnin mnohem snadněji náchylná
na deformace vzniklé z mechanických napětí (namáhání) působících v silech. Jejich vlivem dochází
v krajních případech k hrudkování („spékání“) semen,
což znesnadňuje nejen průtok vzduchu vrstvou skladovaných semen ale i jejich vyskladňování ze sila. „Spečená“ semena zcela ztratila, z hlediska jejich pevnosti,
svou pružnost (ε1 = 0) a jejich provětrávání kleslo na
minimum. Navíc, takto poškozená semena jsou snadným terčem pro rozvoj plísní a tedy i příčinou dalšího
zvýšení odporu proudění vzduchu vrstvou semen, nehledě na téměř totální znehodnocení skladovaných
semen napadených plísní.
V případě skladovaných semen řepky o různém
stupni zralosti a různých mechanických vlastnostech je
možné se domnívat, že všechna semena nebudou reagovat stejně na působící namáhání (tlak). Proto je
v mnoha případech vhodným prostředkem, usnadňujícím zachování dobré kvality skladovaných semen
v silu, jejich provětrávání (provzdušňování, aerace).
Obr.1. Chování semen vzorku pod vlivem nastaveného tlaku (namáhání σ) v tlakové komoře.
Materiál a metoda
Skladovací podmínky semene řepky v silu byly
zjišťovány celkem třemi různými způsoby, i když
s různou intenzitou a přístupem. Především to byla
simulace na zařízení, které velmi dobře napodobovalo
skutečné podmínky v silu a které je podrobně popsáno
včetně postupu v [15]. Popsaný způsob byl založen na
změně tlaku vzduchu procházející vrstvou semen, která
byla způsobena hlavně deformací semen vzorku. Získané údaje byly také nejkompletnější. K pokusům byly
využity dvě odrůdy ozimé řepky (Californium a Bazyl), jedna odrůda jarní řepky (Star) a tři hodnoty počáteční vlhkosti semen (6, 9, 11 %). Vyčištěné vzorky
semen o hmotnosti 2,5 kg byly vytvarovány do téměř
kulového tvaru pomocí gumových vzdušnic do kterých
byla semena nasypána a umístěny v tlakové komoře
(napodobující situaci v sile). Atmosféra vzorku semen
(uvnitř gumové vzdušnice) byla spojena s venkovní
atmosférou (okolí tlakové komory) pomocí uzavíracího
ventilačního zařízení. V pravidelných časových intervalech byly měřeny průměry vzorku semen (průměr
gumové vzdušnice se semeny) a tlak vstupujícího
vzduchu, při kterém byl nastaven ustálený průtok
vzduchu 0,7 m3.h-1, (měřeno rotačním průtokoměrem).
Měřítkem odporu průchodu vzduchu vzorkem byla
hodnota tlaku, nezbytná pro vynucení konstantního
- 68 -
průtoku vzduchu Q vrstvou semen vzorku (0,7 m3.h-1).
Průtok vzduchu vzorkem byl přímo odečítán na rotačním průtokoměru, stejně tak i tlak byl přímo odečítán
na manometru. Všechny pokusy byly realizovány vždy
v délce 30 dnů, při různých hodnotách vlhkosti a teploty vzorků a různé velikosti tlaku v tlakových komorách.
V souvislosti s tímto způsobem měření probíhalo v menším rozsahu hodnocení stavu skladovaných
semen ve vztahu k intenzitě pachu procházejícího (vycházejícího) vzduchu. Tento pach byl sledován a „vyhodnocován“ velmi subjektivně a málo systematicky,
takže nelze prokázat spolehlivě souvislost mezi takto
vnímaným pachem a kvalitou (poškozením) skladovaných semen. Nicméně i toto sledování potvrdilo předpoklad, že po pečlivém vypracování postupu kvantifikace pachu, by to mohl být jeden ze způsobů, který by
jednoduchými prostředky a s využitím osobních zkušeností mohl přinést informace o stavu skladovaných
semen, jejich kvalitě (nikoli teplotě či vlhkosti těchto
semen) a umožnit tak včasný regulační zásah. Současná technika v tomto směru dovoluje určit i malé koncentrace zápašných látek a tím často včas odhalit příčinu jejich vzniku. Jednou z možností odhalení napadení
skladovaných semen zejména plísní by tak mohlo být
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
stanovení koncentrace pachových látek v objektech
jejich skladování. Praktické využití stanovení koncentrace pachových látek v ovzduší je v současné době
relativně široké. Hodnocení úrovně znečištění ovzduší
pachovými látkami se používá např. při stanovení obtěžování obyvatelstva zápachem pocházejícím ze zemědělské živočišné výroby (chov hospodářských zvířat, skladování organických hnojiv, polní hnojení, atd.),
z provozů čístíren odpadních vod, kafilérií, kompostáren, z provozů chemického průmyslu a dalších. Identifikace a stanovení pachových látek nachází uplatnění i
v oblasti potravinářství, například při klasifikaci mléčných kultur, zralosti sýrů, charakteristice olivového
olej, kontrole neprodyšnosti obalů aromatických potravin a v mnohých dalších aplikacích. [4], [7], [12].
Hodnocením kvality žita, ovsa a ječmene pomocí tzv.
„elektronických nosů“ se zabýval Jonsson aj. [6], detekcí ochratoxinu u ječmene Olsson aj. [8].
Pro účely stanovení koncentrace pachových látek v ovzduší lze využit dynamický olfaktometr. Dynamická olfaktometrie je v současné době považována
za jedinou objektivní metodu stanovení koncentrace
pachových látek nebo jejich směsí ve vzduchu (nepodává ale informaci o chemickém složení pachu). Její
pracovní postup začíná odběrem vzorku odpadního
plynu ze zdroje zápachu. Vzorek plynu obsahující
pachové látky je přesně určeným postupem odebrán
pomocí vzorkovacího zařízení do vzorkovnic (odběrných vaků) a transportován do laboratoře dynamické
olfaktometrie. Vlastní měření spočívá v podání tohoto
vzorku v laboratoři komisi posuzovatelů, a to tak, že je
vzorek ředěn neutrálním plynem (syntetickým vzduchem) až k prahu vnímání pachu posuzovateli (přesné
ředění odebraného vzorku zajišťuje olfaktometr). Zřeďovací poměr, který vyvolal pachový vjem u 50 %
přítomných posuzovatelů je označen jako prahová
koncentrace detekce a koncentrace pachových látek při
dosažení této prahové koncentrace je definována jako 1
OUE.m-3 (Evropská pachová jednotka na m3). Koncentrace pachových látek se pak vyjadřuje v násobcích této
prachové koncentrace detekce (za normálních podmínek).
Členové komise posuzovatelů jsou vybírání z
běžné populace tak, aby jejich olfaktometrické („čichové“) odezvy byly stále i v rámci několika dnů. Pro
zajištění opakovatelnosti čichového vjemu je potřeba,
aby se olfaktometrická citlivost člena komise pochybovala v určitém pásmu, které je užší než je tomu u běžné
populace. Testování a výběr posuzovatelů probíhá
zjišťováním jejich citlivosti vůči referenční pachové
látce (n-butanolu). Všechny materiály, které jsou při
dynamické olfaktometrii použity, jsou voleny
z ohledem na omezení případné fyzikální a chemické
interakce mezi odebranými vzorky a materiály zejména
vzorkovacího zařízení a vzorkovnic, jsou bez zápachu,
mají hladký povrch a nízkou propustnost z důvodu
minimalizace difúzních ztrát odebraného vzorku. Stejné požadavky jsou kladeny i na materiály olfaktometru,
které jsou ve styku s odebraným vzorkem nebo neutrálním plynem. Přesně definované jsou také požadavky
na laboratoř, ve které posuzování vzorků probíhá.
Je třeba poznamenat, že oba výše uvedené způsoby hodnotí stav velkého množství semen uložených
v silu jako jeden velký vzorek, jako celek. Naproti
tomu dále uvedený třetí způsob hodnocení stavu skladovaných semen odvozuje jejich stav z podrobné znalosti mechanických vlastností sledovaných semen a na
základě znalosti vlhkosti a teploty semen umožňuje
navržený model určit mechanickou deformaci semen
za těchto podmínek. Tato deformace je nejdůležitější
veličinou ve vztahu k celkové kvalitě posuzovaných
semen. Jedná se tedy zcela zřetelně o predikci možného
stavu skladovaných semen na základě uplatnění simulačního modelu, kde jsou vstupními veličinami vlastnosti semen, vlhkost, teplota a případně odrůda semen.
Podrobnosti, týkající se tohoto způsobu hodnocení
skladovaných semen, jsou uvedeny v [16]. Úspěšnost
této predikce je dána hlavně kvalitou (reálností) použitého simulačního modelu, který vychází z popisu mechanických vlastností semen řepky a jejich chování při
impaktu za různých podmínek. Při konstrukci modelu
byla využita „Metoda konečných prvků“.
Výsledky a diskuse
Charakteristiky změn odporu průchodu vzduchu vrstvou semen řepky odrůdy California jsou na
obr. 2. Obecně vykazují značné rozdíly průběhů
změn odporu v závislosti na čase.
Obr. 2. Průběh změn odporu průtoku vzduchu
vrstvou semen odrůdy Californium při dvou hodnotách vlhkosti.
Tlak v tlakové komoře 300 kPa, teplota 20 °C.
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
Tato různost vyplývá především z různé hodnoty vlhkosti semen použitých v pokusech. Použitá
odrůda řepky má rovněž vliv na průběh odporu
v závislosti na době skladování semen. Vlhkost semen ovlivňuje především mechanické vlastnosti
semen (viskoelasticitu) a také rozhoduje o hustotě a
pórovitosti vrstvy semen. Semena řepky jsou ve
srovnání se zrny obilnin semeny „měkkými“ (to je
způsobené mimo jiné i velkým obsahem oleje) a
jejich větší vlhkost způsobuje změny viskoelastických vlastností směrem ke kapalinám. Semena jsou
- 69 -
více náchylná k deformování vlivem zatížení
v silech. Stejné příčiny mají za následek vzrůst objemové hustoty vzorku a úbytek jeho pórovitosti.
Výsledkem těchto vlivů je zmenšení propustnosti
vzduchu danou vrstvou semen.
ke konstantní hodnotě. Z vypočtených výsledků
vyplývá, že vzorek semen řepky s nižší vlhkostí (6
%) má stabilnější a „stejnější“ průběhy změn odporu
proudění vzduchu vrstvou semen, než semena s větší
vlhkostí.
V souvislosti s provedenými pokusy je možné
říci, že semena řepky různých odrůd o vlhkosti 11 %
vykazovaly větší hodnoty odporu průtoku vzduchu,
než semena stejných odrůd s nižší vlhkostí. Mimo
to, vrstva semen řepky odrůdy Star byla propustnější
ve větší míře, než vrstva semen řepky odrůd Californium a Bazyl a to pro obě hodnoty vlhkosti. Tento
jev nepochybně vyplývá z různých mechanických
vlastností semen řepky, jakož i pórovitosti a hustoty
vrstvy. S tím souvisí i větší náchylnost k trvalé deformaci semen ozimých odrůd řepky, což ukázaly
výzkumy.
Semena řepky vystavené zatížení (namáhání)
se chovají jako tělesa viskoelastická, podléhají jevům tečení a tím mění s časem hustotu i pórovitost
celého vzorku semen a následkem toho i propustnost
plynných látek jejich vrstvou. Největší změny odporu proudění vzduchu vrstvou semen nastávají
v počátečním období uskladnění a postupně (ve
shodě s obrázkem 2.) se změny asymptoticky blíží
Je třeba mít na paměti, že v tomto případě se
vlastně posuzuje chování vzorku velkého množství
semen jako celku (zkoumá se chování semen ve
formě vrstvy materiálu) a přitom je toto chování
celého vzorku ovlivněno i chováním a vlastnostmi
jednotlivých semen, které mohou být trochu odlišné,
ve srovnání s vlastnostmi celého vzorku. Podrobnější poznatky v tomto směru uvádějí práce [10, 11],
které částečně studovaly chování jednotlivých semen
řepky metodou impaktu (nárazu semene na tuhou
podložku). Semena řepky padala volným pádem
z výšky asi 20 cm na piezoelektrický snímač, který
zaznamenával časový průběh síly při dopadu semene. Celý proces dopadu semena byl takto zaznamenán a popsán několika parametry. Tento proces byl
použit pro získání vstupních údajů pro simulační
model u třetího způsobu kontroly kvality skladovaných semen řepky (predikce stavu).
Obr. 3. Příklad chování semena řepky (hmotnost 4,6 mg) při dopadu na piezoelektrický snímač síly a jeho zpětný
odraz. Dole v obrázku je vidět snímač síly a nahoře ústí pádová trubice. Časová odlehlost mezi prvním a druhým snímkem je 0,0004 s, mezi druhým a třetím snímkem 0,0002 s, stejně tak mezi třetím a čtvrtým snímkem. Semeno při dopadu i po odrazu rotuje.
Ačkoli semeno řepky nemá ideálně kulový
tvar, jak dokládá obr. 3, který představuje fázi dopadu semene na snímač a jeho následný odraz, tak
náhodné místo dopadu semene nemá podstatný vliv
na tvar časového průběhu impaktu (síla vs. čas).
Maximální síla při impaktu je často dosahována
v rozmezí vlhkosti 10 – 13 %. Zdá se, že příliš malá
vlhkost semen řepky nemá podstatný vliv na velikost
maximální síly při impaktu, ale semena jsou „křehčí“, málo se deformují a mají sklon k praskání (mechanické destrukci celého semene) na rozdíl od vlhkosti kolem 10% a více, kdy se semena více tvarují
- 70 -
vlivem vnějšího namáhání a tolik nepraskají. Částečně to záleží i na odrůdě. Analýza poznatků vyplývajících z použití této metody využívá statistické
zhodnocení získaných dat a pomáhá nám vysvětlit a
částečně predikovat chování semen řepky za různých podmínek. Podrobný popis použité metody a
aparatury je uveden v [9]. To, že vlhkost semen má
zásadní vliv na chování semen při jejich zatížení
dokládají i výsledky v [16], kde se, s ohledem na
vlhkost semen, používají pro popis jejich chování
dva modely (elasto-plastický pro menší vlhkost a
visko-elastický pro větší vlhkost semen).
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
Závěry
Na základě uvedených výsledků a zpracovaných naměřených dat podle popsaných pokusů, i
s přihlédnutím k poznatkům získaných jinými autory
lze konstatovat, že:
• větší vlhkost semen řepky způsobuje zvětšení
podílu deformace semen na změně hustoty a
zvětšení odporu průtoku vzduchu vrstvou semen;
• vzrůst odporu průtoku vzduchu dosahuje největších změn v počátečním období skladování semen řepky;
• po 30 dnech skladování je deformace semen
řepky o počáteční vlhkosti 11 % dvakrát větší
(měřeno odporem proudění vzduchu), než pro
semena s počáteční vlhkostí 6 %;
•
•
•
aplikace metody impaktu pro jednotlivá semena
řepky dovoluje využít získané poznatky
k predikci chování velkého množství semen
(velkého vzorku);
aplikace metody impaktu vedla k vytvoření
dvou simulačních modelů, podle stupně vlhkosti
semen, které lépe vystihují skutečné podmínky
při skladování;
předběžné výsledky získané hodnocením pachu
provětrávacího vzduchu by mohly vést
k vypracování samostatné metody, popisující na
základě kvantifikace pachů kvalitu (celkový
stav) skladovaných semen.
Použitá literatura
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
Agrawal K.K., Chand P.: Pressure drop across fixed beds of rough rice. Trans. ASAE, 17(3), 560-563, 1974.
Bakker-Arkema F.W., Patter-Son R.J., Bickert W.G.: Static pressure-airflow relationships in packed beds of granular biological materials such as cherry pits. Trans. ASAE, 12(1), 134-136, 140, 1969.
Borowman R., Boyce D.S.: Air distribution from lateral ducts in barley. J. Agric. Eng., Res. 11(4), 243-247, 1966.
Drake, M. A., Gerard, P. D., Kleinhenz, J. P., Harper, W. J.: Application of an electronic nose to correlate with
descriptive sensory analysis of aged Cheddar cheese. Lebensmittel-Wissenschaft und-Technologie, Volume 36,
Issue 1, February 2003, Pages 13-20.
Jayas D. S.: Resistance of bulk canola oilseed to airflow. Unpublished Ph. D. thesis. Departament of Agricultural
Engineering, University of Saskatchewan, Saskatoon,Sask,1987.
Jonsson, A., Winquist, F., Schnürer, J., Sundgren, H., Lundström, I.: Electronic nose for microbial quality classification of grains. International Journal of Food Microbiology, Volume 35, Issue 2, 1 April 1997, Pages 187-193.
Luna, G., Morales, M. T., Aparicio, R.: Characterisation of 39 varietal virgin olive oils by their volatile compositions. Food Chemistry, Volume 98, Issue 2, 2006, Pages 243-252.
Olsson, J., Börjesson, T., Lundstedt, T., Schnürer, J.: Detection and quantification of ochratoxin A and deoxynivalenol in barley grains by GC-MS and electronic nose. International Journal of Food Microbiology, Volume 72, Issue
3, 5 February 2002, Pages 203-214.
Pecen J.: Parameters of Impact Load on Wheat Kernel. Acta Agrophysica 6(2), 2005. p. 485 – 496. Lublin, Instytut
Agrofizyki PAN.
Pecen J.: Reccurence of Impact Load on Wheat Kernel. In Management and Production Systems with Support of
Information Technologies and Control Engineering. 19 – 20.9.2006. Nitra.Nitra, SPU v Nitre. 2006, p. 229 – 237.
Pecen J., Szwed G.: Rape Seed Elasticity Changes Detected by Impact. In Quality of Grain, Flour, Bakery and
Pasta Product, 5.-7.12.2006. Moskva, Mezinárodní průmyslová akademie, 2006. s 117-119.
Rappert, S. Müller, R.: Odor compounds in waste gas emissions from agricultural operations and food industries.
Waste Management, Volume 25, Issue 9, 2005, Pages 887-907.
Szwed G.: Wpływ czasu przechowywania na zmianę oporu przepływu powietrza przez warstwę nasion rzepaku.
Acta Agrophysica, 37, 225-235, 2000.
Szwed G, Łukaszuk J.: Ocena oporu przepływu powietrza przez warstwę nasion rzepaku. Acta Agrophysica, 2(3),
645-650, 2003.
Szwed G, Pecen J.: Vliv podmínek uskladnění na deformaci a provzdušňování vrstvy semen řepky. In Prosperující
olejniny,12.12.2007, ČZU. ČZU v Praze. s. 64-67.
Wojtkowski M., Pecen J., Horabik J., Molenda M.: Rapeseed impact against a flat surface : Physical testing and
DEM simulation with two contact models. Powder Technology. Article in press.
ČSN EN 13 725 Stanovení koncentrace pachových látek dynamickou olfaktometrií.
Kontaktní adresa
Doc. Ing. Josef Pecen, CSc., ČZU v Praze, Institut tropů a subtropů, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6, e-mail:
[email protected], tel: 224384287
Příspěvek vznikl s částečnou finanční podporou výzkumného projektu NAZV MZE QH72134 „Výzkum základních environmentálních aspektů v chovech hospodářských zvířat z hlediska skleníkových plynů, pachu, prachu a hluku, podporujících welfare zvířat a
tvorbu BAT“
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
- 71 -
KLASICKÝ A MOLEKULÁRNÍ POHLED NA VLIV
SULFONYLMOČOVIN NA PŮDNÍ MIKROORGANISMY
Classic and Molecular View on Sulfonylurea Herbicides Effect on Soil Microorganisms
Lubomír RŮŽEK1, Michaela RŮŽKOVÁ2, Jana ŽABOVÁ1, Michaela URBANOVÁ3, Petr BALDRIAN3,
David BEČKA1
1Česká
zemědělská univerzita v Praze; 2ÚKZÚZ Brno; 3Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i. Praha
Summary: Classic and molecular view on effect of selected sulfonylurea post-emergent herbicides (applied to malting barley cv. Jersey) on soil microorganisms is different. Biological status of topsoil (0-200 mm) one year after application (following crop: oil-seed rape
cv. Californium) by classic parameters (microbial biomass, K2SO4-extracted soil C, dehydrogenase activity, arylsulfatase activity) in
comparison with controls is non significant different. Furthermore herbicides Monitor 75 WG and Lintur 70 WG increased significantly
arylsulfatase activity (ANOVA; Scheffe's Test). However molecular DGGE (denaturing gradient gel electrophoresis) method certifies
significant differences among controls and plots with sulfonylurea post-emergent herbicides (line up from strong to soft): Arrat (Bayer),
Lintur 70 WG (Syngenta), Monitor 75 WG (Monsanto) and Husar (Bayer).
Key words: Dicamba, Iodosulfuron-methyl, Mefenpyr-diethyl, Sulfosulfuron, Triasulfuron, Tritosulfuron, ALS-inhibitors,
microbial biomass, K2SO4-extracted soil C, arylsulfatase, dehydrogenase, DGGE, malting barley
Souhrn: Klasický a molekulární pohled na vliv vybraných sulfonylmočovinových postemergentních herbicidů na půdní mikroorganismy
(aplikovány ke sladovnickému ječmeni "Jersey") je rozdílný. Podle klasických parametrů (mikrobní biomasa, K2SO4-extrahovatelný C,
aktivita dehydrogenas, aktivita arylsulfatasy) není biologický stav orniční vrstvy půdy (0-200 mm) pod následnou plodinou, řepkou ozimou "Californium", rok po aplikaci statisticky odlišný od kontrol. Navíc herbicidy Monitor 75 WG a Lintur 70 WG statisticky významně
zvyšují arylsulfatasovou aktivitu (ANOVA; Scheffeho test). Avšak molekulární metoda DGGE (denaturing gradient gel electrophoresis)
potvrdila statisticky vysoce významné rozdíly mezi kontrolami a plochami s aplikovanými sulfonylmočovinovými herbicidy. Uvádíme
pořadí podle vlivu od nejsilnějšího k nejslabšímu: Arrat (Bayer), Lintur 70 WG (Syngenta), Monitor 75 WG (Monsanto) a Husar (Bayer).
Klíčová slova: Dicamba, Iodosulfuron-methyl, Mefenpyr-diethyl, Sulfosulfuron, Triasulfuron, Tritosulfuron, ALS-inhibitory,
mikrobní biomasa, K2SO4-extrahovatelný C, arylsulfatasa, dehydrogenasa, DGGE, sladovnický ječmen
Úvod
Sulfonylmočoviny: inhibitory acetolaktátsyntasy (ALS) jsou od 80. let 20. století zejména u obilovin
používány v gramových dávkách na hektar proti chundelce metlici, pýru plazivému, ježatce kuří noze, heřmánkovci přímořskému, heřmánkům, rmenu, hluchavkám, vlčímu máku, merlíkům, rdesnu, pcháči... Jejich
dvojnásobné dávky jsou řešením i proti plevelům
s tolerancí k doporučeným dávkám. Příspěvek analyzuje vliv dvojnásobných dávek (proti doporučení výrobce) na půdní mikroflóru prostřednictvím jak klasických
mikrobiologických parametrů, tak molekulární metody
DGGE.
Materiál a metody
Dvojnásobné dávky sulfonylmočovinových herbicidů byly aplikovány v květnu (ve fázi sloupkování)
k sladovnickému ječmeni "Jersey". Do studie byly
zahrnuty (Tabulka č. 1) herbicidy: Arrat (Bayer), Husar
(Bayer), Lintur (Syngenta) a Monitor (Monsanto). Vliv
na mikrobiologické parametry půdy (Tabulka č. 2 a 3)
byl sledován měsíc po jejich aplikaci k sladovnickému
ječmeni (v červnu téhož roku) a rok po aplikaci (v
květnu následujícího roku) pod hybridní ozimou řepkou "Sitro" a liniovou ozimou řepkou "Californium".
K odběru vzorků z orničního horizontu Ap (0-200 mm;
modální hnědozem na spraši) byla použita sondýrka
Eijkelkamp. Po chlazené přepravě do laboratoře byly
vzorky upraveny na jemnozem (< 2 mm) a uchovány
o
před analýzami při teplotě 4–6 C.
Tabulka 1: Sulfonylmočoviny použité jako postemergentní herbicidy v květnu 2008 a 2009 ke sladovnickému
ječmeni "Jersey"
Sulfonylmočovina
Lintur 70 WG
Dávka/ ha
300 g
Husar
400 g
Arrat
400 g
Monitor 75 WG
40 g
- 72 -
Účinná látka
Dicamba 65,9 %
Triasulfuron 4,1 %
Iodosulfuron-methyl 5 %
Mefenpyr-diethyl 15 %
Dicamba 66,7 %
Tritosulfuron 33,3 %
Sulfosulfuron 75 %
Registrant
Syngenta Crop Protection AG, Švýcarsko
Bayer CropScience GmbH, Německo
Bayer CropScience GmbH, Německo
Monsanto Europe S.A./N.V., Belgie
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
Tabulka 2: Mikrobiologické (klasické a molekulární) parametry orniční vrstvy půdy
Uhlík mikrobní biomasy - mikrovlnná metoda
(Islam a Weil 1998)
Aktivita arylsulfatasy
(Tabatabai a Bremner 1970)
Aktivita dehydrogenasy (Öhlinger 1996)
0,5 mol/l K2SO4-extrahovatelný půdní uhlík (Vance et al. 1987)
Specifický organický uhlík vázaný na mikrobní biomasu
(Hofman a Dušek 2003)
Denaturační gradientová gelová elektroforéza (Borresen et al. 1988)
MBC
ARS
DHA
C-K2SO4
(C-K2SO4 / MBC-MW)×100
DGGE
Tabulka 3: Biologický stav orniční vrstvy půdy (0-200 mm) pod liniovou ozimou řepkou "Californium" rok po
aplikaci sulfonylmočovinových herbicidů molekulární DGGE1 metodou a pěti klasickými parametry2
Herbicid
DGGE1
Kontrola
1.
Husar
2.
Monitor
3.
Lintur
4.-5.
Arrat
4.-5.
Rozdíl od DGGE
MBC-MW 2,3
2.
1.
3.
4.
5.
3
DHA2,4
5.
3.
1.
4.
2.
10
ARS 2,5
5.
4.
2.
1.
3.
12
C-K2SO4 2,6
1.
5.
2.
3.
4.
6
C-K2SO4/MBC-MW 2,7
1.
4.
2.
3.
5.
5
1molekulární metoda DGGE (denaturační gradientová gelová elektroforéza)
2
klasické parametry
3
Mikrobní biomasa (mikrovlnná metoda; mg C/kg sušiny)
4
Dehydrogenasová aktivita; mg TPF/ 24 hod /kg sušiny
Arylsulfatasová aktivita; mg PNP/ hod / kg sušiny
6
0,5 mol/l K2SO4 extrahovatelný půdní uhlík; mg/ kg sušiny
7
Specifický organický uhlík vázaný na mikrobní biomasu; %
TPF = triphenylformazan
PNP = para-nitrophenol
Závěr
Každý z použitých šesti testů stanovuje rok po
aplikaci jiný vliv použitých sulfonylmočovinových
postemergentních herbicidů, aplikovaných k sladovnickému ječmeni "Jersey" v květnu předchozího roku
(v růstové fázi sloupkování) a to v dvojnásobné dávce
proti té, která je doporučena výrobci. Nejblíže k závě-
rům všeobecně uznávané molekulární metody DGGE
je uhlík mikrobní biomasy, stanovený mikrovlnnou
metodou. V případě kontrol a herbicidu Arrat jsou to i
půdní uhlík extrahovatelný 0,5 mol/l K2SO4 a jeho
poměr k mikrobní biomase. Nejrozdílnější od molekulární DGGE metody je aktivita arylsulfatasy.
Použitá literatura
Borresen A.L. et al. (1988): Mutation Research 202: 77-83
Hofman J. a Dusek L. (2003): Eur. J. Soil Biol. 39: 217-224
Islam K.R. a Weil R.R. (1998): Biol. Fert. Soils 27: 408-416
Öhlinger R.: (1996): Methods in Soil Biology, 1st Ed, Springer-Verlag, Berlin, pp 241–243
Růžek L. et al. (2009): Plant Soil Environ. 55: 231-237
Tabatabai M.A. a Bremner J.M. (1970): Soil Sci. Soc. Am. J. 34: 225-229.
Vance E.D. et al. (1987): Soil Biol. Biochem. 19: 703-707
http://www.agromanual.cz/cz/pripravky/herbicidy
Kontaktní adresa
Doc. Ing. Lubomír Růžek, CSc., Fakulta agrobiologie, potravních a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze, 165 21 Praha 6 – Suchdol, mobil: 732 709 701, e-mail: [email protected]
Řešeno za přispění záměru Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR MSM 6046070901 a grantu Ministerstva zemědělství
ČR NAZV QH81147 „Střet plodin v globální soutěži a řešení rizik pro ozimou řepku“.
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
- 73 -
ODRŮDY MÁKU ZE SPOLEČNÉHO KATALOGU EU
– VÝNOSY A SPEKTRUM ALKALOIDŮ
Poppy Cultivars from the EU Common Catalogue – Yields and Alkaloids Spectrum
Radomil VLK, Zdeněk KOSEK, Petr ŠIMEK
ČESKÝ MÁK, s.r.o.
Summary: In 2009 we monitored in small plot trials 30 cultivars of spring and winter poppy from Common catalogue of varieties of
agricultural plant species. We monitored poppy and poppy straw yield, spectrum of the alkaloids and their content. Cultivar Major obtained the highest poppy yield (1,59 t/ha) and poppy straw yield (0,82 t/ha). The highest morphine content was found in cultivar Buddha
2,52%. The highest thebain content was found in cultivar Monaco 0,73% and the highest narcotine content in cultivar Korona 1,68%.
Cultivars with higher alkaloids content reached lower poppy and poppy straw yield. The most frequent alkaloid was morphine. It was
found in all cultivars. The least frequent alkaloid was narcotine – it was found only in 17 cultvars. All 5 monitored alkaloids were found
only in 10 cultivars. Morphine as the main alkaloid was found in 25 cultivars. Thebain as the main alkaloid was found in one cultivar.
Narcotine was also found only in one cultivar. The most frequent were cultivars with high content of one alkaloid. Only in cultivar Monaco we found higher content of the two alkaloids – thebain and morphine.
Key words: poppy, poppy straw, alkaloids, morphine, thebain, narcotine, codein, narcotoline
Souhrn: V roce 2009 bylo v maloparcelkových pokusech sledováno 30 odrůd jarního i ozimého máku ze Společného katalogu odrůd a
druhů zemědělských rostlin (Common catalogue of varieties of agricultural plant species). Sledován byl výnos máku, makoviny, spektrum alkaloidů a jejich obsah. Odrůda Major dosáhla nejvyššího výnosu máku (1,59 t/ha) i makoviny (0,82 t/ha). Nejvyšší obsah morfinu
byl analyzován u odrůdy Buddha 2,52%. Nejvyšší obsah thebainu dosáhla odrůda Monaco 0,73% a narkotinu odrůda Korona 1,68%.
Odrůdy s vyšším obsahem alkaloidů dosahovaly nižšího výnosu máku i makoviny. Nejčastěji obsaženým alkaloidem byl morfin. Vyskytoval se u všech odrůd. Nejméně častým alkaloidem byl narkotin. Obsahovalo ho pouze 17 odrůd. Všech 5 sledovaných alkaloidů obsahovalo jen 10 odrůd. Morfin jako hlavní alkaloid byl analyzován u 25 odrůd. Thebain jako hlavní alkaloid byl analyzován u jedné odrůdy.
Narkotin také pouze u jedné odrůdy. Nejčastěji se vyskytovaly odrůdy s vysokým obsahem jednoho alkaloidu. Pouze u odrůdy Monaco
byla zjištěna vyšší koncentrace dvou alkaloidů – thebainu a morfinu
Klíčová slova: mák, makovina, alkaloidy, morfin, thebain, narkotin, kodein, narkotolin
Úvod
Pro založení pokusu byly vybrány nejpěstovanější odrůdy z každé země, ve které jsou jednotlivé
odrůdy pěstovány. Základ celé kolekce tvořily odrůdy
z České a Slovenské republiky. Tyto odrůdy již tradičně dosahují v našich podmínkách nejlepších výnosů a
mají nejvyšší zastoupení v osevním postupu. Celou
kolekci je možné rozdělit do několika podskupin podle:
• formy – ozimé a jarní
• barvy semene – modrosemenné, šedosemenné,
bělosemenné a okrové
• převládajícího alkaloidu – morfinové, thebainové,
narkotinové
• obsahu morfinu – s vyšším, střední a nižšším obsahem morfinu
Šlechtitelské úsilí mnoha šlechtitelů po celém
světě se v současnosti zaměřuje na spektrum alkaloidů
obsažených v máku. Morfin, jako snadno zneužitelný a
návykový alkaloid, je nahrazován méně nebezpečnými
ale stejně účinnými alkaloidy jako je thebain a narkotin
(noscapin).
Dalším směrem šlechtění je vyšlechtění ozimých forem máku setého. Ozimé máky jsou registrovány v Rakousku (4 odrůdy) a Maďarsku (3 odrůdy).
Další odrůdy jsou v registrační řízení ÚKZÚZ v České
republice, Maďarsku a Rakousku.
Třetím významným směrem šlechtění je šlechtění máku s jinou barvou semene. V loňském roce
přibyly k již dříve registrovaným odrůdám Albín a
Sokol další dvě bělosemenné odrůdy Orel a Racek a
okrová odrůda Redy.
Materiál a metody
Pokusy byly založeny v oblasti střední Moravy
v okrese Prostějov. Sledováno bylo 30 jarních i ozimých odrůd máku. Do pokusů byly zařazeny pouze
registrované odrůdy zapsané ve Společném katalogu
odrůd EU. Podzimní výsev byl zaset 6.9.2008, jarní
výsev 3.4.2009. Pokusy byly sklízeny ručně. Tobolky
byly odděleny od stonku v kolínku. Po zasetí byly
- 74 -
parcely preemergentně ošetřeny herbicidy Callisto
O,25 l + Command 0,15 l. Vlivem sucha v dubnu (14
mm srážek) byl herbicidní účinek nedostatečný. Ošetření bylo nutno dvakrát postemergentně zopakovat
Lentipurem 1,5 l v odstupu 10 dní. Rozbory na obsah
alkaloidů byly analyzovány ve Výzkumném ústavu
léčivých rostlin Budakalász v Maďarsku.
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
Výsledky
Termín výsevu u ozimých máku byl zvolen na
počátku optimální agrotechnické lhůty. Rostliny v době
ukončení vegetace měly 3-4 páry pravých listů. Koncem roku přečkala odrůda Zeno 2002 mráz -15 °C.
Nízké teploty během zimy neumožnily rozvoj peronospory na podzimních výsevech a v jarních měsících
nebylo ošetření proti peronospoře nutné.
Jarní máky byly zasety v termínu obvyklém pro
tuto lokalitu. Při setí byla dostatečně využita jarní vláha, proto se nedostatek srážek po zasetí na vzcházení
nijak negativně neprojevil. Sklizeň proběhla postupně,
tak jak jednotlivé odrůdy dozrávaly v termínu 27.7. –
8.8. 2009.
Tab. č. 1: Výnosy máku, makoviny a obsah alkaloidů.
Výnos
Odrůda
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
Výnos alkaloidů
Země Mák Makovina Morfin Kodein Thebain Narcotolin Narkotin Morfin ThebainNarkotin
registrace
(t/ha)
1
Obsah alkaloidů
Major
Maratón
Marianne
Bergam
Gerlach
Opal
Rosemarie
Zeno 2002
Monaco
Botond
Albín
Aristo
Racek
Lazur
Korona
Postomi
Mieszko
Kék Duna
Malsar
Redy
Sokol
Buddha
Zeta
Rubin
Florian
Agat
Orel
Kék Gemona
Edel‐Weiss
Edel‐Rot
SK
SK
NL
SK
SK
SK
NL
A
HU
HU
SK
A
CZ
PL
HU
HU
PL
HU
SK
CZ
CZ
HU
A
PL
A
PL
CZ
HU
A
A
1,59
1,43
1,27
1,19
1,16
1,10
1,06
1,03
0,98
0,95
0,92
0,92
0,91
0,86
0,85
0,81
0,80
0,80
0,79
0,77
0,76
0,75
0,71
0,70
0,69
0,65
0,60
0,53
0,49
0,45
(t/ha)
(%)
(%)
(%)
(%)
0,82
0,68
0,80
0,76
0,70
0,71
0,64
0,59
0,67
0,68
0,67
0,72
0,62
0,67
0,57
0,55
0,70
0,56
0,66
0,61
0,49
0,46
0,41
0,47
0,54
0,48
0,39
0,38
0,66
0,49
0,684
0,633
0,323
0,588
0,533
0,744
0,41
0,245
0,712
1,633
0,510
0,298
0,627
1,152
0,366
1,648
0,174
0,633
0,605
0,319
0,474
2,519
0,131
0,119
0,161
0,416
0,355
0,715
0,164
0,273
0,163
0,072
‐‐‐
0,069
0,100
0,113
0,039
0,048
0,426
0,143
0,057
0,020
0,037
0,076
0,095
0,380
0,020
0,032
0,073
0,025
0,034
0,157
0,038
0,012
0,015
0,047
0,041
0,129
0,031
0,021
0,045
0,052
‐‐‐
0,127
0,080
0,119
0,049
0,028
0,729
0,049
0,021
0,020
0,015
0,074
0,082
0,244
0,018
0,022
0,096
0,016
0,018
0,072
0,014
‐‐‐
0,018
0,039
0,016
0,135
0,014
0,014
0,341
0,108
0,173
0,030
0,197
0,100
0,117
‐‐‐
‐‐‐
‐‐‐
‐‐‐
‐‐‐
0,228
0,440
‐‐‐
‐‐‐
0,019
0,125
0,090
‐‐‐
‐‐‐
‐‐‐
0,089
‐‐‐
0,482
0,008
0,126
0,022
0,526
0,511
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
(Noscapin)
(%)
(kg/ha) (kg/ha) (kg/ha)
0,060
‐‐‐
0,011
‐‐‐
0,043
‐‐‐
0,033
‐‐‐
0,083
‐‐‐
0,159
0,076
‐‐‐
0,079
1,675
‐‐‐
‐‐‐
0,018
0,027
0,035
0,059
‐‐‐
‐‐‐
‐‐‐
‐‐‐
0,010
‐‐‐
0,723
0,063
0,067
5,61
4,30
2,58
4,47
3,73
5,28
2,62
1,45
4,77
11,10
3,42
2,15
3,89
7,72
2,09
9,06
1,22
3,54
3,99
1,95
2,32
11,59
0,54
0,56
0,87
2,00
1,38
2,72
1,08
1,34
0,37
0,35
‐‐‐
0,97
0,56
0,84
0,31
0,17
4,88
0,33
0,14
0,14
0,09
0,50
0,47
1,34
0,13
0,12
0,63
0,10
0,09
0,33
0,06
‐‐‐
0,10
0,19
0,06
0,51
0,09
0,07
0,49
‐‐‐
0,09
‐‐‐
0,30
‐‐‐
0,21
‐‐‐
0,56
‐‐‐
1,07
0,55
‐‐‐
0,53
9,55
‐‐‐
‐‐‐
0,10
0,18
0,21
0,29
‐‐‐
‐‐‐
‐‐‐
‐‐‐
0,05
‐‐‐
2,75
0,42
0,33
- 75 -
Graf č. 1: Výnos máku a makoviny.
Výnos máku a makoviny
Tabulka č.1 uvádí výnosy máku a makoviny a
obsah alkaloidů v tobolkách. Nejvyšší výnos dosáhla
odrůda Major – 1,59 t/ha. Druhá v pořadí skončila
odrůda Maratón – 1,43 t/ha a třetí odrůda Marianne –
1,27 t/ha. Z hlediska dosaženého výnosu dopadly
nejlépe Slovenské a Holandské odrůdy.
Nejnižšího
výnosu dosáhly odrůdy Edel-Weiss 0,49 t/ha a EdelRot 0,45 t/ha. Obě odrůdy jsou typu hleďák. V období
dozrávání došlo k vypadání máku otvory pod bliznou.
V době sklizně byly tobolky téměř prázdné. Výnos
máku byl nižší než výnos makoviny.
Z bělosemenných odrůd dosáhly nejvyššího výnosu odrůdy Albín – 0,92 t/ha a odrůda Racek 0,91
t/ha.
Nejvyšší výnos makoviny byl dosažen u odrůdy
Major – 0,82 t/ha, Marianne – 0,80 t/ha a Bergam –
0,76 t/ha. Nejvyššího výnosu makoviny dosahují odrůdy se středním obsahem morfinu. Odrůdy s vyšším
obsahem alkaloidů, které jsou pro produkci alkaloidů
určené, dosahují výnosů makoviny o 20% nižších.
Z alkaloidních odrůd dopadla nejlépe odrůda Botond
0,68 t/ha a Monaco 0,67 t/ha.
Obsah alkaloidů
Ze sledovaných alkaloidů jsou pro farmaceutické zpracování nejdůležitější morfin, thebain a narkotin.
Nejvyššího obsahu morfinu v tobolkách dosáhla odrůda Buddha 2,52%, dále odrůda Postomi 1,65%, Botond
1,63% a Lazur 1,15%. Z praktického hlediska nás
- 76 -
zajímají i odrůdy s nejnižším obsahem alkaloidů.
Z důvodu bezpečnosti jsou v některých zemích EU
(Polsko) povoleny jen odrůdy s obsahem morfinu nižším než 0,2%. Tuto podmínku splňují odrůdy Mieszko
0,17%, Edel-Weiss 0,16%, Florian 0,16%, Zeta 0,13%
a Rubin 0,12%.
Nejvyšší obsah thebainu byl analyzován u odrůdy Monaco 0,73%, dále u odrůdy Postomi 0,24% a
Kék Gemona 0,14%. Zvýšený obsah thebainu u odrůdy
Postomi je zvláštností, neboť tato odrůda je určena
především pro produkci morfinu. Úkolem dalšího
zkoušení této odrůdy je zvýšený obsah thebainu potvrdit nebo vyvrátit.
Z narkotinových odrůd byly zkoušeny odrůdy
Korona a Kék Gemona. Nejvyššího obsahu narkotinu
dosáhla odrůda Korona 1,68%, Kék Gemona 0,72%.
Ze zbytku odrůd dosáhla pouze odrůda Albín 0,16%.
Ze zjištěných výsledků vyplývá, že většina odrůd obsahuje jen velmi malé množství narkotinu.
Výnos alkaloidů z hektaru
Nejvyššího výnosu alkaloidů z hektaru bylo dosaženo u morfinových odrůd. Buddha 11,59 kg/ha,
Botond 11,10 kg/ha, Postomi 9,06 kg/ha, Lazur 7,72
kg/ha. U narkotinu dosáhla nejvyššího výnosu odrůda
Korona 9,55 kg/ha a odrůda Kék Gemona 2,31 kg/ha.
Nejnižší hektarový výnos byl dosažen u thebainových
odrůd. Nejvýnosnější byla odrůda Monaco 4,88 kg/ha a
Postomi 1,34 kg/ha.
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
Spektrum alkaloidů
Nejčastěji zastoupeným alkaloidem byl morfin,
který se vyskytoval u všech odrůd. Druhým nejčastějším alkaloidem byl kodein, který byl analyzován u 29
odrůd (97% odrůd). Třetí nejčastější alkaloid byl thebain zjištěn u 28 odrůd (93% odrůd). Narcotolin obsahovalo 19 odrůd (63% odrůd) a narkotin pouze 17 odrůd
(57% odrůd). Všech pět sledovaných alkaloidů obsahovalo jen 10 odrůd (33% odrůd).
Zkoušené odrůdy se lišily také ve vzájemném
poměru alkaloidů. Ze sledovaného souboru odrůd, se
nejčastěji vyskytovaly odrůdy s vysokým obsahem
jednoho alkaloidu. Nejčastějším hlavním alkaloidem
byl morfin. Jako hlavní alkaloid převládal morfin u 25
odrůd. Thebain jako hlavní alkaloid převládal u jedné
odrůdy, narkotin také u jedné odrůdy a narcotolin byl
jako hlavní alkaloid analyzován u třech odrůd. Pouze u
odrůdy Monaco byla zjištěna vyšší koncentrace dvou
alkaloidů. Oba alkaloidy se vyskytovaly ve zhruba
stejné koncentraci – morfin 0,71% a thebain 0,73%.
Současně tato odrůda měla ze všech sledovaných odrůd
nejvyšší obsah kodeinu 0,43%.
Graf č. 2: Obsah morfinu.
Graf č.3: Obsah thebainu
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
- 77 -
Graf č.4: Obsah narkotinu
Závěr
V roce 2009 bylo v maloparcelkových pokusech sledováno 30 odrůd jarního i ozimého
máku ze Společného katalogu odrůd a druhů zemědělských rostlin (Common catalogue of varieties of agricultural plant species). Odrůdy zapsané
v tomto katalogu lze bez omezení pěstovat i
v České republice. Sledován byl výnos máku,
makoviny, spektrum alkaloidů a jejich obsah.
Nejvyšší výnos máku dosáhly odrůdy Major 1,59 t/ha, Maratón 1,43 t/ha a Marianne 1,27
t/ha. Nejvyšší výnos makoviny dosáhly odrůdy
Major 0,82 t/ha, Marianne 0,80 t/ha a Bergam
O,76 t/ha.
Nejvyšší obsah morfinu byl analyzován u
odrůdy Buddha 2,52%, Postomi 1,65% a Botond
1,63%. Nejvyšší obsah thebainu dosáhla odrůda
Monaco 0,73% a narkotinu odrůda Korona 1,68%.
Odrůdy s vyšším obsahem alkaloidů dosahovaly
nižšího výnosu máku i makoviny.
Nejčastěji obsaženým alkaloidem byl morfin. Vyskytoval se u všech odrůd. Nejméně častým alkaloidem byl narkotin. Analyzován byl
pouze u 17 odrůd (57% odrůd). Všechny sledované alkaloidy obsahovalo jen 10 odrůd.
Nejčastějším hlavním alkaloidem byl morfin. Jako hlavní alkaloid převládal u 25 odrůd.
Thebain jako hlavní alkaloid převládal u jedné
odrůdy. Narkotin také pouze u jedné odrůdy. Nejčastěji se vyskytovaly odrůdy s vysokým obsahem
jednoho alkaloidu. Pouze u odrůdy Monaco byla
zjištěna vyšší koncentrace dvou alkaloidů – thebainu 0,73% a morfinu 0,71%. Současně měla tato
odrůda nejvyšší obsah kodeinu 0,43% ze všech
sledovaných odrůd.
Kontaktní adresa
Ing. Vlk Radomil, Ph.D., Český mák, s.r.o., Kodaňská 87, 101 00 Praha 10, tel: +420 606 639 275, e-mail:
[email protected]
- 78 -
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
VLIV PŘEDSEŤOVÉ APLIKACE HNOJIV
NA VÝNOS SEMEN MÁKU V ROCE 2009
Influence of Presowing Application of Fertilizers on Poppy Seeds Yield in 2009
Pavel CIHLÁŘ, Jan VAŠÁK, Vlastimil MIKŠÍK, Martin HÁJEK
Česká zemědělská univerzita v Praze
Summary: In 2009 poppy was growed at area about 53,6 thousands of hectares with average seeds yield around 0,6 – 0,7 t/ha. It was
an area decreasement by more than 16 thousands of hectares in comparison with year 2008. Even with low prices (around 20 CZK per
kg) it is possible to grow poppy with profit. One of the basic growing measures of poppy growing technology is nitrogen and other elements nutrition. This article deals with nitrogen fertilization optimalization possibilities and with the results of experiments from 2009.
Key words: poppy, fertilization, application term, yield
Souhrn: V roce 2009 se mák pěstoval na ploše cca 53,6 tis. ha z průměrným výnosem semen okolo 0,6 – 0,7 t/ha. Byl to pokles ploch
o více než 16 tis. ha oproti roku 2008. I při nízkých cenách (okolo 20 Kč za kg) je však možné mák pěstovat se ziskem. Jedním ze
základních pěstitelských opatřeních pěstitelské technologie máku je výživa dusíkem a dalšími prvky. Jako velmi vhodné se jeví použití
hnojiv před setím se zapravením.
Klíčová slova: mák, hnojení, termín aplikace, výnos
Úvod a metodika
né stanici Červený Újezd) se pohybovala na přelomu
března a dubna okolo 5 oC (0,15 oC 25.3. 5,2 oC 1.4
2009) během prvního dubnového týdne však dosahovala letních hodnot 14,2 oC (8.4. 2009) (tabulka 1). Přitom za měsíc březen spadlo celkem 40,3 mm srážek a
pršelo nebo sněžilo téměř denně. To prakticky znemožnilo počátek polních prací v březnu. Když započalo v dubnu „léto“, přestalo v oblasti na západ od Prahy
pršet a sucho trvalo až do poloviny května. Druhá půle
května byla deštivá s tím, že se vyskytovala i lokální
krupobití. V Červeném Újezdě kroupy udeřily 22.5.
2009 a téměř zničily pokusy s ozimým mákem (škody
90 % - pokusy nevyhodnotitelné) a vážně poškodily
pokus s kukuřicí. V červnu a červenci byl přísun srážek
dostatečný, navíc v květnu a červnu s teplými nocemi a
teplotou přes den okolo 20 oC což je pro růst a vývoj
rostlin optimální. V některých lokalitách ČR se však
vyskytovaly lokální povodně a vydatné lijáky porosty
vážně poškodily (Havel, 2009). Sklizeň máku pak
v oblasti středních Čech probíhala okolo 20.8.
V roce 2009 se mák pěstoval na ploše cca 53,6
tis. ha z průměrným výnosem semen okolo 0,6 – 0,7
t/ha. Byl to pokles ploch o více než 16 tis. ha oproti
roku 2008. K tomuto výraznému poklesu došlo kvůli
poklesu ceny za makové semeno na úroveň pohybující
se okolo 20 Kč za 1 kg. Důvodů poklesů ceny může
být několik, jednak rekordní produkce roku 2008, celní
bariéry ze strany některých importujících zemí a
v neposlední řadě celkové omezení obchodu
z komoditami a omezení poskytování krátkodobých
úvěrů bank obchodníkům.
I při těchto nízkých cenách je však možné mák
pěstovat se ziskem. Jedním ze základních pěstitelských
opatřeních pěstitelské technologie máku je výživa
dusíkem a dalšími makroprvky. Možnostmi optimalizace hnojení N a výsledky pokusů z roku 2009 se bude
zabývat následující příspěvek.
Rok 2009 se vyznačoval mimořádným nástupem jara. Průměrná denní teplota (měřeno na Výzkum-
Tab. 1: Průměrné denní teploty vzduchu v období 20.3. – 8.4. 2009.
den
o
20.3.
21.3.
22.3.
23.3.
24.3.
25.3.
26.3.
27.3.
28.3.
29.3.
30.3.
31.3.
C
0,2
0,55
0,1
3,8
2,75
0,15
1,65
5,8
7,9
6,6
6,05
4,6
den
1.4.
2.4.
3.4.
5.4.
6.4.
7.4.
8.4.
C
5,2
10,1
12,1
12,9
12,3
13,5
14,2
o
V roce 2009 bylo založeno na Výzkumné stanici
FAPPZ ČZU v Červeném Újezdě cca 1000 pokusných
parcel s mákem. Založeny byly pokusy zabývající se
téměř všemi problémy pěstitelské technologie máku,
včetně ekologizace ochrany proti chorobám a škůdcům.
Průběh vegetace byl pro mák téměř ideální. Počáteční
přísušek jsme eliminovali podzimní přípravou půdy a
pouze jedním přejezdem branami na jaře. Zamezili
jsme tak ztrátám půdní vlhkosti. Rychlému nástupu
jara jsme přizpůsobili i hloubku setí. Ta činila cca 2 cm
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
tzv. na vodu. Porosty pak vzcházely za dva týdny po
setí bez problémů a komplexně.
V tomto příspěvku informujeme o pokusu
s aplikací pevných hnojiv Urea Stabil a Eurofertil
PLUS NP 35 před setím se zapravením do půdy. Obsah
N v půdě na pokusném pozemku z rozboru 5.3. 2009
byl 3,5 mg/kg anorganického dusíku což je hodnoceno
jako obsah velmi nízký, pH půdy 6,9, P - 81 mg/kg, K 176 mg/kg, Mg - 166 mg/kg, Ca - 2804 mg/kg což jsou
obsahy hodnocené jako dobré, obsah humusu 2,2 %.
- 79 -
1. Aplikace hnojiva Urea Stabil
Urea Stabil je koncentrované minerální hnojivo
na bázi močoviny s inhibitorem ureázy NBPT, který
stabilizuje močovinu, inhibuje její rozklad a omezuje
ztráty dusíku po aplikaci. Ve srovnání s neupravenou
močovinou jsou působením inhibitoru ureázy eliminovány ztráty dusíku únikem amoniaku a vytvořený lepší
předpoklad pro transport nerozložené močoviny ke
kořenům rostlin (Růžek, 2008).
1.4. 2009 příprava půdy (1 přejezd smyk + brány)
3.4. 2009 setí mák odrůda Major mořeno Cruiser OSR výsevek 1,5
kg/ha, hloubka setí 2 cm, hnojení dle metodiky pokusu (u var. 1 - 110
N v Urea Stabil, var. 2 - 55 kg N v LAD)
4.4. 2009 aplikace Callisto 480 SC 0,25 l/ha
24.4. 2009 aplikace Nurelle D 0,6 l/ha mák 3 listy
5.5. 2009 aplikace Targa Super 5 EC 1,5 l/ha
11.5. 2009 hnojení N u var. 2 - 55 kg N v LAD
18.6. 2009 aplikace Bumper Super 1 l/ha
19. – 20.8. 2009 sklizeň
Výsledky
Metodika pokusu
Tab 2: Metodika pokusu s hnojivem Urea Stabil.
Varianta
1. pokusná
2. Standard 1
před setím startovací
dávka do zóny osivového lůžka
Urea Stabil 110 N
kg/ha
LAD 55 N kg/ha
BBCH 27-35
LAD 55 N
kg/ha
Pokus byl založen na odrůdě Major mořeno
Cruiser OSR, výsev 1,5 kg/ha. Velikost parcel 15 m2
brutto, 11,250 m2 netto. Každá varianta ve čtyřech
opakováních. Aplikace hnojiv probíhala ručně na pokusné parcely se zapravením do půdy secím strojem.
Dohnojení probíhalo rovněž ruční aplikací na porosty
ve fázi 6 listů. Celková dávka N u obou variant byla
110 kg.
Postupy u pokusu
Předplodina Pšenice ozimá
18.9. 2008 – podmítka talířovým podmítačem
27.10. 2008 orba – pluh s pěchem (hrubé urovnání povrchu)
Tab. 3: Výsledky pokusu s hnojivem Urea Stabil
(Průměry ze třech opakování – vyřazen extrém).
Varianta
Výnos semen (t/ha)
Index
v % ke kontrole
1,95
153
1,28
100
1. (Urea
Stabil)
2.
(LAD,LAD)
Z výsledků vyplývá jednoznačný positivní efekt
aplikace hnojiva s inhibitorem ureázy na výnos semen
máku, kdy na půdě s nízkým obsahem anorganického
N byl postupně se uvolňující dusík zřejmě
v optimálním množství přijímán rostlinami. Svoji roli
mohlo hrát i počasí, kdy v počátečních růstových fázích, kdy je mák na příjem N náročný, nebyl dusík z
LAD dostatečně uvolňován. Varianta s hnojivem Urea
Stabil zvýšila oproti standardní variantě výnos semen o
neuvěřitelných 53 %. Výnosová hladina pokusné varianty pak činila 1,95 t/ha
2. Aplikace hnojiva Eurofertil Plus NP 35
Granulovaná hnojiva řady Eurofertil obsahují
důležité složky, které rozhodují o rozpustnosti, resp. o
rychlosti přechodu živin do půdního roztoku a dále pak
látky ovlivňující následný vývoj rostlin. Jedná se
zejména o speciální nosič živin pod názvem Mescal
975, což je upravený, velice jemný vápenec pro urychlené rozpouštění jednotlivých granulí, s pozitivním
vlivem na přijatelnost živin ze samotného hnojiva.
Další součástí těchto granulovaných hnojiv je účinný
komplex Physio+, který je založen na bázi fytohormonu - aminopurinu. Toto specifikum zabezpečuje progresivní růst kořenů a příznivě ovlivňuje architekturu
podzemní hmoty. Mescal 975 ve spojení s Physio+ a
fosfáty, které jsou součástí produktů řady Eurofertil,
významně podporuje kvalitní založení porostů. Složení
hnojiva Eurofertil Plus NP 35 je v % - NP 15/20; 18
SO3; 3 MgO; 0,5 Zn; Physio+; Mescal 975
(www.cz.timacagro.com, 2009).
- 80 -
Metodika pokusu
Tab. 4: Metodika pokusu s hnojivem
Eurofertil Plus NP 35
Varianta
1. pokusná
2. Standard 1
před setím startovací
dávka do zóny osivového lůžka
Eurofertil Plus NP 35
(150 kg/ha) 22,5
kgN/ha
NPK 3x15 (150 kg/ha)
22,5 kgN/ha
BBCH 27-35
LAD 40 kg N/ha
LAD 40 kg N/ha
Pokus byl založen na odrůdě Major mořeno
Cruiser OSR, výsev 1,5 kg/ha. Velikost parcel 15 m2
brutto, 11,250 m2 netto. Každá varianta ve čtyřech
opakováních. Aplikace hnojiv probíhala ruční aplikací
na pokusné parcely se zapravením do půdy secím strojem. Dohnojení probíhalo rovněž ruční aplikací na
porosty ve fázi 6 listů. Celková dávka N u obou variant
byla 62,5 kg.
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
Přehled zásahů u pokusu
Předplodina Pšenice ozimá
18.9. 2008 – podmítka talířovým podmítačem
27.10. 2008 orba – pluh s pěchem (hrubé urovnání
povrchu)
5.3. 2009 odběr půdních vzorků
1.4. 2009 příprava půdy (1 přejezd smyk + obrány)
3.4. 2009 setí mák odrůda Major mořeno Cruiser OSR
výsevek 1,5 kg/ha + hnojení dle metodiky
4.4. 2009 aplikace Callisto 480 SC 0,25 l/ha
24.4. 2009 aplikace Nurelle D 0,6 l/ha mák 3 listy
5.5. 2009 aplikace Targa Super 5 EC 1,5 l/ha
21.5. 2009 hnojení dle metodiky LAD - 40 kg N /ha
var. 1, 2
18.6. 2009 aplikace Bumper Super 1 l/ha
19. – 20.8. 2009 sklizeň
Výsledky
Tab. 5: Výsledky pokusu s hnojivem Eurofertil Plus
NP 35 (Průměry ze 3 opakování – vyřazen extrém).
Varianta
1 (Eurofertil,
LAD)
2 (NPK, LAD)
Výnos semen
(t/ha)
Index v % ke
kontrole
1,96
144
1,36
100
Z výsledků vyplívá jednoznačný positivní efekt
aplikace hnojiva Eurofertil Plus NP 35 na výnos semen
máku. Varianta s tímto hnojivem dala o 44 % vyšší
výnos než standardní varianta s NPK. Výnosová hladina na úrovni 1,96 t/ha při celkové dávce dusíku 62,5 kg
N/ha je mimořádná.
3. Závěr
•
•
•
•
•
•
V obou pokusech se projevila mimořádná účinnost zkoušených hnojiv na výnos semen máku.
Na základě provedených statistických analýz bylo zvýšení výnosů u pokusných variant statisticky průkazné.
Na základě výše uvedených jednoletých výsledků vychází aplikace moderních hnojiv před setím se zapravením jako velmi vhodná.
Nejoptimálnější vidíme použití těchto hnojiv jednak rozmetáním před setím se zapravením sečkou, nebo
ještě lépe při použití secích strojů s možností hnojením pod patu nebo do meziřádků.
Výsledky jsou zatím pouze jednoleté, ale přesvědčující. Je však nutné výsledky ověřit i v dalších letech
v různých klimatických a půdních podmínkách.
Zdá se, že použití těchto hnojiv spolu s diagnostickými metodami výživného stavu rostlin a obsahů živin
v půdě může v budoucnu výrazně přispět k efektivitě pěstování máku.
Kontaktní adresa
Ing. Pavel Cihlář, Ph.D., Výzkumná stanice FAPPZ ČZU Červený Újezd, Červený Újezd 215, 273 51 Unhošť,
tel.: 312 698 035, 606 287 232, e-mail: [email protected]
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
- 81 -
VLIV VYBRANÝCH PŘÍPRAVKŮ A JEJICH KOMBINACÍ
NA VÝNOS MÁKU (Papaver somniferum L.)
Influence of different preparations and their combinations on the yield of poppy seed
(Papaver somniferum L.)
Perla KUCHTOVÁ1, Jan KAZDA1, Pavel CIHLÁŘ1, Eva PLACHKÁ2, Miroslava HÁJKOVÁ2,
Jiří HAVEL2, Petr DVOŘÁK1, Eliška ŠUPOVÁ1
1)Česká
zemědělská univerzita v Praze, 2)OSEVA vývoj a výzkum s.r.o.
Summary: Trials were carried out on experimental stations Uhříněves and Červený Újezd in 2009 to verify the influence of selected
products and their combination on yield of poppy seeds. Various seed treatments have been tested, individually or in combination,
including variants of seeds treated with electron radiation (E-ventus). The yield was positively influenced by the use of preparations
Supresivit and Polyversum. E-ventus treatment increased yield on the experimental station in Červený Újezd only. Variants were high
yielding, where Supresivit was used for seed treatment or spraying during the growing period. Prosaro with the preparations Hergit, as
well as Polyversum, are suitable for use.
Key words: Poppy, Orfeus, Seed treatment, E-ventus, Antifungal treatment, Insecticide treatment, Yield
Souhrn: Roku 2009 byly na pokusných stanicích v Uhříněvsi a Červeném Újezdě založeny pokusy s mákem s cílem ověřit vliv vybraných přípravků a jejich kombinací na výnos semen. Byly zkoušeny různé způsoby úpravy osiva samostatně i v kombinacích včetně
variant s osivem ošetřeným elektronovým zářením. Výnos byl pozitivně ovlivněn použitím přípravků Supresivit a Polyversum. Ošetření
metodou E-ventus se projevilo výnosově příznivě pouze na stanici v Červeném Újezdě. Varianty, u nichž byl k ošetření osiva, či postřikem v průběhu vegetace, použit přípravek Supresivit, se vyznačovaly vysokým výnosem. Dalšími vhodnými přípravky mohou být Prosaro s přípravkem Hergit, jakož i přípravek Polyversum.
Klíčová slova: mák setý, Orfeus, ošetření osiva, E-ventus, fungicidní ošetření, insekticidní ošetření, výnos
Úvod
V průběhu posledního desetiletí se naše země stala
významným pěstitelem a exportérem máku. V ČR lze mák
pěstovat ve všech rozhodujících výrobních podmínkách, i
když aktuálně je většina jeho produkce soustředěna do
úrodných nížin Moravy. Pěstování máku je v jiných zemích Evropy omezeno legislativou a absencí dotací, což
poskytuje příležitost tuzemským producentům a exportérům. V roce 2005 se podařilo nalézt nové trhy v USA,
Skandinávii a Velké Británii. Stinnou stránkou nárůstu
pěstitelských ploch je fakt, že produkce makového semene
v roce 2009 dosáhla více jak 52 tis. t, což vedlo k poklesu
cen proti roku 2007/2008 k hodnotě necelých 40 tis. Kč /
t. Relativně vysoké ceny by se mohly do budoucna stát
ohrožením pro české producenty prostřednictvím produkce drobných pěstitelů z různých států Evropy.
Výnosy máku se nepodařilo zvýšit od roku 1920,
podstatně se však změnila pěstitelská technologie, která se
ve velkovýrobě vyznačuje pěstováním máku v úzkých
řádcích bez jednocení, plošným užitím herbicidů a mechanizovanou sklizní. Při sklizni asi 1 t semen z ha se
sklízí asi 0,3 - 0,5 t makoviny na ha. Předností máku je
objem tržeb z 1 ha, který při dosažitelném výnosu 1 t/ha
téměř dvojnásobně přesahuje tržby z ozimé řepky.
Citlivost máku k houbovým chorobám (helmintosporióza, plíseň máku, černě, spála máku …), může
značně limitovat výnos a mařit úsilí pěstitele, není-li použita odpovídající ochrana. Současně začínají škodit živočišné druhy, které se dříve nijak výrazně neprojevovaly.
Známy jsou případy kalamitního výskytu krytonosce
kořenového (Stenocarus ruficornis), narůstá význam
žlabatky stonkové (Timaspis papaveris). V některých
teplých oblastech se ošetření proti makovicovým škůdcům
stává standardní součástí technologie.
Nadužívání pesticidů v rámci velkovýrobních postupů může ovšem díky rozvoji detekčních metod představovat do budoucna problém z hlediska kvality produkce. Zanedbatelnou není ani vysoká cena, kterou za ošetření porostu pěstitel zaplatí v nákladech na produkci. Snížení množství chemických prostředků nutných k efektivní
ochraně rostlin, respektive jejich nahrazení prostředky a
způsoby biologickými, může být pro spotřebitele zajímavé
produkty s nižším množstvím reziduí pesticidů, pro konvenční pěstitele větší rentabilitou produkce a pro ekologické pěstitele rozšířením sortimentu.
Materiál a metody
Na jaře roku 2009 byly na pokusných stanicích
v Uhříněvsi a Červeném Újezdě založeny maloparcelkové pokusy s mákem s cílem ověřit vliv vybraných
přípravků a jejich možných kombinací na zdravotní
stav rostlin a výnos semen. Pokud jde o agrotechniku
pokusů s mákem na jednotlivých stanicích, z tab. 1 je
zřejmé, že se v drobných jednotlivostech lišila.
- 82 -
Pro pokusné účely byla použita nově registrovaná odrůda Orfeus. V rámci pokusu byly zkoušeny
různé způsoby úpravy osiva s fungicidními (baktericidními) či insekticidními účinky, samostatně i
v kombinacích včetně variant s osivem ošetřeným
elektronovým zářením. Rozpis variant pokusu uvádí
tabulka 2.
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
Tabulka 1: Agrotechnika.
Uhříněves
hrách + bob, zelené hnojení
Předplodina:
Podmítka
Orba:
Příprava půdy:
Výsev:
Odrůda:
19. 11. 2008
1. 4. – 4. 4. 2009
5. 4. 2009
Orfeus
6. 4. 2009 Merlin 750 WG
8. 5. 2009 Lontrel
14. 5. 2009, Entec 26, 40 kg N / ha
30 kg N / ha
18. 8. 2009
Herbicid:
Hnojení:
Sklizeň:
Červený Újezd
pšenice ozimá
18. 9. 2008, talířový podmítač
27. 10. 2008, pluh s pěchem
1. 4. 2009, smyk + brány, 1 přejezd
3. 4. 2009 setí mák + hnojení, 40 kg N / ha
Orfeus
4. 4. 2009 Callisto 480 SC – 0,25 l / ha
5. 5. 2009 Targa Super 5 EC – 1,5 l / ha
11. 5. 2009, 30 kg N / ha
19. – 20. 8. 2009
Tabulka 2: Pokusná metodika. Použité přípravky a jejich kombinace.
1)
2)
3)
4)
5)
Nurelle
Cyperkill
Cyperkill
Caramba
Caramba
Caramba
Biscaya
Mospilan
Prosaro
Prosaro
ne
Caramba
Biscaya
Prosaro
ne
ne
Aqua Vitrin
6
7
E-ventus
Cruiser
Cruiser
E-ventus + Chinook
E-ventus + Chinook
Chinook
Cruiser
ne
ne
Prosaro
ne
8 (3.)*
Supresivit
Biscaya
ne
Biscaya
Vodní sklo
Azadirachtin +
Greemax
9 (1.)*
Supresivit
Talstar
Supresivit
Biscaya
10
11 (6.)*
12 (4.)*
13
14
15 (2.)*
Polyversum
Polyversum
Biscaya
Talstar
Talstar
Talstar
Talstar
Talstar
Olej
Biscaya
Biscaya
Elitic
Pyretrum
Biscaya
Polyversum
ne
Prosaro
Polyversum
Prosaro
16 (5.)*
Cruiser
Cyperkill
Cyperkill
Prosaro
17
Cruiser
Biscaya
ne
Polyversum
ne
Prosaro
Polyversum
Supresivit
Caramba +
Atonik
Caramba +
Atonik
Varianta
1
2
3
4
5
6)
Aqua Vitrin
Prosaro + Hergit
Vodní sklo
Prosaro
Prosaro
+ Hergit + Zn
Olej
Polyversum
Elitic
18
1)
Ošetření osiva, 2) 1. 5. 2009, vzcházení (BBCH 09), 3) 20. 5. 2009, 6 pravých listů (BBCH 16), 4) 10. 6. 2009, butonizace, 5) 10. 6. 2009, butonizace, 6) 18. 6. 2009, před květem (BBCH 59-61)
Stínováním označeny nejlepší varianty – v průměru obou pokusných míst. (V závorce pořadí.)
Před sklizní byly ze všech opakování všech variant odebrány vzorky 30 makovic k dalším rozborům. Mechanizovaná sklizeň proběhla v termínech uvedených v tab. 1. Sklizňová velikost parcel činila 10 m2.
Výsledky a diskuse
Z výsledků uvedených v tab. 3 (graf 1) vyplývá
na první pohled rozdíl v účinku použitých přípravků či
jejich kombinací na obou pokusných stanicích. Průměr
výnosů všech variant byl v Červeném Újezdě vyšší o
49 kg/ha.
výnosů u kontrolní varianty (18, 1,700 t). Tento výnos
překonaly pouze varianty 15: neošetřené osivo, Talstar,
Supresivit, Biscaya a Prosaro - 1,765 t a 12: Talstar,
Biscaya - 1,791 t. Třetí nejlepší výsledek byl zaznamenán u kombinace Supresivit, Talstar, Supresivit, Biscaya a Prosaro s Hergitem a Zn u varianty 9 – 1,705 t.
Porovnáním zjistíme (tab. 3), že na pokusné stanici v Uhříněvsi bylo dosaženo jednoho z nejvyšších
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
- 83 -
Tabulka 3: Výnosy semen máku (t / ha). Uhříněves, Červený Újezd 2009.
Varianta
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
Průměr
Výnos
(t/ha)
1,361
1,483
1,548
1,461
1,396
1,632
1,496
1,676
1,705
1,565
1,596
1,791
1,652
1,650
1,765
1,687
1,486
1,700
1,592
UHŘÍNĚVES
Procenta průProcenta výměru 18 variant nosu kontroly
85,5
80,0
93,2
87,3
97,3
91,1
91,8
86,0
87,7
82,1
102,5
96,0
94,0
88,0
105,3
98,6
107,1
100,3
98,3
92,0
100,3
93,9
112,5
105,4
103,7
97,1
103,6
97,1
110,9
103,8
106,0
99,2
93,4
87,4
106,8
100,0
100,0
Výsledky z druhé stanice jsou zajímavější, protože účinek přípravků či jejich kombinací se projevil
v širším měřítku a tak kontrolní varianta byla překonána 12 ze všech pokusných variant. Nejlépe se osvědčila
kombinace Talstar, Supresivit, Biscaya a Prosaro
s Hergitem a Zn u varianty 9 – 1,769 t. Varianta 2
(Cruiser, Cyperkill, Caramba, Biscaya a Prosaro) byla
s výnosem 1,765 t druhou nejlepší. Osvědčila se i varianta 1 (E-ventus, Nurelle, Caramba) – 1,752, 8 (Supresivit, Biscaya, Azadirachtin+Greemax a Prosaro) –
1,720 t, 11 (Polyversum, Talstar, Polyversum, Biscaya,
Polyversum, Polyversum) – 1,711 t, 10 (Polyversum,
Biscaya a dvakrát olej) – 1,701 t, 15 (Talstar, Supresivit, Biscaya a Prosaro) – 1,661 t, 3 (Cruiser, Cyperkill,
Caramba, Mospilan, Prosaro) – 1,655 t, 16 (Cruiser,
Cyperkill, Caramba+Atonik, Cyperkill a Prosaro) –
1,633 t, 5 (E-ventus v kombinaci s Chinookem, dvakrát
Aqua Vitrin) – 1,622 t, 6 (Chinook, Prosaro, Biscaya,
Výnos (t/ha)
1,752
1,765
1,655
1,555
1,622
1,617
1,561
1,720
1,769
1,701
1,711
1,585
1,593
1,567
1,661
1,633
1,509
1,571
1,641
Červený Újezd
Procenta průmě- Procenta výnosu
ru 18 variant
kontroly
106,8
111,5
107,6
112,4
100,9
105,4
94,7
99,0
98,8
103,2
98,5
102,9
95,1
99,4
104,8
109,5
107,8
112,6
103,6
108,2
104,3
108,9
96,6
100,9
97,1
101,4
95,5
99,8
101,2
105,7
99,5
103,9
92,0
96,1
95,7
100,0
100,0
Prosaro+Hergit) – 1,617 t, 13 (Talstar, Prosaro, Elitic,
Prosaro) – 1,593 t, 12 (Talstar, Biscaya) – 1,585 t.
Ze statistického hodnocení nevyplynul statisticky významný rozdíl mezi variantami v obou souborech
ani mezi stanicemi, pokud jde o úroveň výnosů.
Pokud jde o hodnocení vlivu ošetření osiva (graf
2), v Červeném Újezdě byl zaznamenán nejvyšší výnos
u varianty 1, jejíž osivo bylo před setím ošetřeno elektronovou metodou E-ventus (+ Nurelle, Caramba) a to
dosti výrazně – 1,75 t proti kontrole s 1,57 t. Dobré
výsledky lze v Červeném Újezdě konstatovat i u variant, jejichž osivo bylo ošetřeno přípravkem Polyversum či Supresivit: 10 – 1,701 t (Polyversum, Biscaya,
dvakrát olej), 11 – 1,711 t (Polyversum, Talstar, polyversum, Biscaya, dvakrát Polyversum), respektive 8 –
1,720 t (Supresivit, Biscaya, Azadirachtin+Greemax,
Prosaro), 9 – 1,769 t (Supresivit, Talstar, Supresivit,
Biscaya, Prosaro+Hergit+Zn).
Graf 1: Výnos semen máku (t / ha). Pokusy Uhříněves, Červený Újezd 2009.
t/ha
1,8
1,7
1,6
1,5
1,4
1,3
1,2
1,1
1,0
1
2
3
4
5
6
7
8
9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
UHŘÍNĚVES
- 84 -
ČUJ
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
Graf 2: Vliv ošetření osiva na výnos semen máku (t / ha). Uhříněves, Červený Újezd 2009.
Grafy 2 a 3 vyjadřují vliv fungicidního ošetření
na velikost průměrného výnosu ošetřených variant.
V tomto ohledu byl u ošetření ve fázi 6 pravých listů
nejlepší výsledek zaznamenán u přípravku Supresivit
(varianty 9 a 15) shodně na obou lokalitách: 1,73 t/ha
v Uhříněvsi a 1,76 t/ha v Červeném Újezdě. Ostatní
varianty dosáhly průměrného výnosu srovnatelného
s průměrem kontroly.
V druhém termínu dosáhla nejlepšího výnosu
(opět shodně na obou lokalitách) varianta ošetřená
v průběhu butonizaci kombinací fungicidem Prosaro
v kombinaci s Hergitem a Zn. Ostatní výsledky jsou
navzájem srovnatelné a neumožňují jednoznačný výklad.
Graf 5. vyjadřuje „úspěšnost“ zvolené strategie
v průměru obou pokusných míst. Nejlépe se osvědčila
varianta 9, u níž bylo osivo před setím ošetřeno Supresivitem a Supresivit byl použit rovněž při prvním ošetření proti houbovým chorobám. Dalším fungicidem
bylo u této varianty Prosaro s Hergitem a Zn.
V ochraně proti škůdcům byl užit Talstar a Biscaya.
Druhou úspěšnou kombinací u varianty 15 byly fungicidy Supresivit a Prosaro (užité postupně v tomto pořadí), jako insekticidy posloužily Talstar a Biscaya. Osivo ošetřeno nebylo. Třetí stupínek zaujala varianta 8
s ošetřením osiva Supresivitem, bez ošetření fungicidem ve fázi 6 pravých listů, s Prosarem v butonizaci.
Jako insekticidy posloužila Biscaya a Azadirachtin
v kombinaci s Greemaxem (v tomto pořadí). Pořadí
dalších kombinací lze zjistit z tabulky 2 a grafu 5.
Graf 3: Vliv fungicidního ošetření ve fázi 6 pravých listů na výnos máku (t / ha). Uhříněves, Červený Újezd 2009.
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
- 85 -
Graf 4: Vliv fungicidního ošetření v butonizaci na výnos máku (t / ha). Uhříněves, Červený Újezd 2009.
Graf 5: Průměrné výnosy máku (t / ha) u variant pokusu. Uhříněves, Červený Újezd 2009.
t/ha
1,8
1,7
1,6
1,5
1,4
1,3
1,2
1,1
1,0
17 4 5 7 1 3 1413 6 2 1018111612 8 15 9
Supresivit a Polyversum patří k přípravkům povoleným pro použití při ekologickém pěstování. Supresivit se v našich pokusech osvědčil poněkud lépe, i
když jeho aplikace na rostliny během vegetace byla
technicky obtížnější (ucpávání trysek), protože přípravek není původně, na rozdíl od přípravku Polyversum,
určen k postřikům rostlin v rámci ochrany proti houbovým chorobám. Výrobce jej doporučuje k ošetření
osiva, substrátu a pro případnou zálivku. Zdá se, že
- 86 -
Supresivit se vyznačuje déle trvajícím účinkem. Dobrým řešením pro konvenční pěstitele je přípravek Prosaro. Z hlediska šetrnosti k životnímu prostředí však
není nejoptimálnější volbou a z pohledu vlivu fungicidního ošetření aplikovaného v našem pokusu na výnos je jeho účinek srovnatelný s účinkem přípravku
Polyversum, který je registrován do máku a povolen
k užití v EZ.
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
Závěr
Pokud jde o ošetření osiva, výnosu svědčilo
na obou stanicích ošetření přípravky Supresivit a
Polyversum. Ošetření elektronovou metodou Eventus se projevilo velmi příznivě na stanici
v Červeném Újezdě. Spojení metody E-ventus
v kombinaci s Chinookem však neznamenalo
dobré výsledky, výhodnější bylo ošetření pouze
Chinookem nebo Cruiserem.
Z hlediska výnosu se velmi osvědčily varianty (9, 8, 15), u nichž byl k ošetření osiva, či
během postřikem v průběhu, vegetace použit pří-
pravek Supresivit. Vhodným se jeví rovněž přípravek Prosaro doplněný přípravkem Hergit, podobně jako přípravek Polyversum.
Svou roli v ochraně proti živočišným škůdcům sehrály rovněž přípravky Biscaya a Talstar.
Ochrana proti živočišným škůdcům představuje
z hlediska ekologického pěstování v teplých oblastech velký problém. Použití vodního skla ani
přípravku Aqua Vitrin (vodní sklo draselné), registrovaného pro použití v ekologickém zemědělství, se na výnosu významněji neprojevilo.
Použitá literatura
CIHLÁŘ, P. – VAŠÁK, J. – KOSEK, Z. – ZUKALOVÁ, H.,(2005): Technologie máku setého v letech 2000 –
2005. In: kolektiv autorů: Sdružení český mák informuje 4. Makový občasník. ČZU v Praze, s. 24 – 27.
CIHLÁŘ, P. - VAŠÁK, J. (2001): Fungicidy v máku. (122 – 125) – In: Sborník referátů z konference katedry
rostlinné výroby ČZU v Praze „AGRICULTURA – SCIENTIA – PROSPERITAS – Intenzivní olejniny“.11
– 12.12 2001, ČZU, Praha, 155s.
KUCHTOVÁ, P.; PŠENIČKA, P. Pokus s pěstováním máku na ekologické farmě v Budyni nad Ohří, 6. makový
občasník, ČZU v Praze, Libčany. 52 -55
KUCHTOVÁ, P. ; PŠENIČKA, P. Užití biologických přípravků v máku 14, ISSN 1211-3816 Zemědělec, 43, s.44
-44 0.23,
MOTTL, V. (2009): Mák – pěstování a ekonomika. 8. Makový občasník 2009. 16-19
POPOVEC, J., (1998): Agronomické zásady pestovania maku. In:Olejniny - sborník referátů z konference
„Strategické, agronomické a ekonomické trendy pestovania olejnín na Slovensku“. 25 – 26. 2. 1998,
VÚRV, Piešťany, s 90 – 102.
VAŠÁK, J. (2009): Český mák v roce 2008. 8. Makový občasník. Praha. Únor 2009. 5-15
Kontaktní adresa
Ing. Perla Kuchtová, Ph.D., Katedra rostlinné výroby, FAPPZ, Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká
129, 165 21, tel: 224382540, fax: 224382535, e-mail: [email protected]
Řešeno za přispění grantu NAZV QH 92106 Pěstitelské systémy u máku se zaměřením na kvalitu
a bezpečnost ekologické a integrované produkce.
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
- 87 -
VLIV HERBICIDU CALLISTOTM 100 SC NA VÝVOJ
A VÝNOS MÁKU SETÉHO (Papaver somniferum L.)
Effect of CallistoTM 100 SC on growth and yield of poppy (Papaver somniferum L.).
Marek WÓJTOWICZ1, Andrzej WÓJTOWICZ2, Franciszek WIELEBSKI1
1Instytut
Hodowli i Aklimatyzacji Roślin Poznań, 2Instytut Ochrony Roślin, Poznań
TM
Summary: The smallest weed infestation on plots controlled by herbicides was recorded in variants where Callisto 100 SC was ap-1
plied at the dose of 0.4 l·ha . The significant advantage of this herbicide was its efficacy to control lamb’s quarters (Chenopodium album
L.). All cultivars sown in this experiment achieved higher yield when hand cultivation of plants was carried out. Smaller yield achieved
from plots controlled by herbicides resulted from phytotoxic effect of applied herbicide on poppy plants. Among variants controlled by
TM
-1
herbicides the highest yield was recorded where Lentipur Flo 500 SC was applied at the dose of 1.0 l·ha one day after sowing and
TM
-1
Callisto 100 SC at the dose of 0.4 l·ha when poppy had 6 leaves. The highest yield was obtained from plots sown with Opal cultivar
Key words: poppy cultivars, herbicides, seed yield
Souhrn: Zaplevelení pozemků, jakož i výnos semen jsou odvislé od způsobu ošetření a citlivosti odrůdy k použitým herbicidům. Na
TM
-1
chemicky ošetřených pozemcích bylo nejméně plevelů napočteno po užití přípravku Callisto 100 SC v dávce 0,4 l·ha . Dobrou vlastností tohoto herbicidu se ukázala jeho účinnost na merlík bílý. Všechny odrůdy v tomto pokusu dosahovaly vyššího výnosu na pozemcích ošetřených ručně. Nižší výnosy máku získané z pozemků chemicky ošetřených byly výsledkem fytotoxického působení použitých
TM
herbicidů. Nejvyšší výnosy máku z chemicky ošetřených ploch zajistilo použití herbicidů: Lentipur Flo 500 SC (chlorotoluron) v dávce
-1
TM
-1
1,0 l·ha den po setí máku, jakož i Callisto 100 SC v dávce 0,4 l·ha ve fázi 6 listů máku. Nejvyšší výnosy byly sklizeny z parcelek
zasetých odrůdou Opal.
Klíčová slova: odrůdy máku, herbicidy, výnos máku
Úvod
Mák setý se v počátečním období vegetace vyvíjí pomalu, díky čemuž snadno podléhá zaplevelení.
Zejména merlík (Chenopodium album L.) a ježatka
kuří noha [Echinochloa crus-galli (L.) Beauv.] způsobují snížení výnosu této plodiny (Załęcki, 1987). Ruční
likvidace plevelů je pracná což v praxi omezuje pěstování máku na velkých plochách. V Čechách a na Slovensku je mák pěstovaný na velkých plochách díky
používání herbicidů v technologii pěstování této plodiny. Odrůdy v těchto zemích běžně pěstované: Opal a
Lazur jsou méně citlivé na herbicidy než nízkomorfinové odrůdy pěstované v Polsku (Wójtowicz a Wójtowicz, 2006). Pokusy prováděné Wójtowiczem a Wójtowiczem (2006) ukázaly pozitivní výsledky likvidace
plevelů v domácích odrůdách máku při aplikaci půdního přípravku Lentipur FloTM 500 SC. Jednorázový
zákrok půdním přípravkem neuchrání mák dostatečně
před plevely. Potřebné je tedy zavedení listové aplikace
do technologie pěstování. Citlivost nízkomorfinových
domácích odrůd na listové herbicidy poukazuje na
potřebu provedení výzkumu na účinnost likvidace
plevelů při pěstování máku s použitím snížených dávek
herbicidů. V roce 2006 byly provedeny pokusy na
možnost likvidace plevelů pomocí přípravku CallistoTM
100 SC aplikovaného v následujících dávkách: 0,4 l·ha1
, 0,6 l·ha-1, 0,8 l·ha-1, 1,0 l·ha-1 (Wójtowicz a Wójtowicz, 2009). Pozitivní výsledky ochrany máku přípravkem CallistoTM 100 SC v dávce 0,4 l·ha-1 přiměli
autory k pokračování pokusů s tímto herbicidem v
následující vegetační sezóně roku 2007. Cílem realizovaných výzkumů bylo ohodnocení vlivu dávek přípravku CallistoTM 100 SC na vývoj a výnos máku.
Materiál a metodika
Pokusy byly realizovány na pozemcích Gospodarstwa Łagiewniki, které se nachází v jiho-západní
části Wysoczyzny Kaliskiej (N 51o 46’ E 17o 14’).
Předmětem zkoumání byly: dvě nízkomorfínové
(<0,04%) odrůdy: Mieszko a Rubin a také dvě odrůdy
máku o obsahu morfinu 0,7-1,2% – Opal a Lazur.
Chemická ochrana proti plevelům spočívala v
postemergentní aplikaci herbicidu Lentipur FloTM 500
SC v dávce 1,0 l·ha-1 a ve fázi 6 listů máku herbicidu
CallistoTM 100 SC v dávkách: 0,6 a 0,4 l·ha-1 (tab. 1).
Tabulka 1. Způsoby ošetření máku
Varianta
1
2
3
4
Půdní herbicid
Listový herbicid
Kontrola – ruční ošetření a jednocení
Lentipur FloTM 500 SC 1,0 l·ha-1
Zákroky byly provedeny trakařovým postřikovačem vybaveným štěrbinovými tryskami typu TeeJet
XR 11002 o výdeji postřikové kapaliny v množství 270
- 88 -
CallistoTM 100 SC 0,6 l·ha-1
CallistoTM 100 SC 0,4 l·ha-1
-1
l·ha . Účinnost likvidace plevelů herbicidem CallistoTM
100 SC byla hodnocena po uplynutí 3 týdnů od jeho
aplikace na základě botanické analýzy zaplevelení,
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
Pokusy byly založeny na základě rozmístění
split-plot ve čtyřech opakováních. Prvním sledovaným
faktorem byly způsoby likvidace plevelů a faktorem
druhým odrůdy. Získané výsledky jsou vyjádřeny analýzou rozptylu, a přítomnost odchylek popsán na hladině významnosti P≤0,05. Symbolem ‘ni’ je označena
nepřítomnost základů k zamítnutí nulové hypotézy.
popisující procento likvidace jednotlivých druhů plevelů ve vztahu k parcelkám ošetřených pouze půdních
herbicidem. Před sklizní byla agrofytosociologickou
metodou popsána účinnost likvidace plevelů půdním a
listovým herbicidem. Selektivita herbicidů ve vztahu k
pěstované plodině byla hodnocena dva týdny po vzejití
a také dva týdny po aplikaci listového herbicidu botanickou metodou, kde 0 znamená nepřítomnost poškození a 100 zcela zničené pěstované rostliny.
Výsledky
žatka kuří noha [Echinochloa crus-galli (L.) Beauv.] 2 ks/m2. Herbicid CallistoTM 100 SC aplikovaný v dávkách: 0,6 a 0,4 l·ha-1 velmi dobře omezoval přítomnost
penízků rolních a merlíku bílého. Účinnost herbicidu se
v tomto případě pohybovala od 81 do 90%. Účinnost
likvidace zbylých plevelů byla nižší a pohybovala se v
rozmezí od 35 do 70%. Plevelem málo citlivým na
použité dávky herbicidu se ukázala opletka obecná.
Po užití půdního herbicidu byly pokusné parcelky zaplevelené v nízkém stupni (tab. 2). V rámci dvouděložných plevelů byly nejvíce zastoupeny violky rolní
(Viola arvensis Murr.) - 11 kusů/m2. V menší míře se
vyskytovaly: merlík bílý (Chenopodium album L.) - 6
ks/m2, opletka obecná (Polygonum convolvulus L.) - 2
ks/m2, rdesno červivec (Polygonum persicaria L.) - 2
ks/m2, penízek rolní (Thlaspi arvense L.) - 3 ks/m2.
V rámci jednoděložných plevelů byla pozorována je-
Tabulka 2. Vliv herbicidu CallistoTM 100 SC na likvidaci plevelů
Varianta pokusu
Lentipur FloTM 500 SC
Kontrola ruční ošetření
– Control Hand weeding
Lentipur FloTM 500 SC
+ CallistoTM 100 SC
Lentipur FloTM 500 SC
+ CallistoTM 100 SC
Dávka
(l/ha)
1,0
Likvidace plevelů (%)
POLCO POLPE THLAR
2
2
3
VIOAR
11
CHEAL
6
100
100
100
100
100
100
70
85
45
70
90
60
60
81
35
65
85
55
1,0 +
0,6
1,0 +
0,4
ECHCG
2
VIOAR - Viola arvensis, CHEAL - Chenopodium album, POLCO - Polygonum convolvulus, POLPE - Polygonum persicaria, THLAR Thlaspi arvense, ECHCG - Echinochloa crus-galli
Tabulka 3. Fytotoxicita
Herbicid
Dávka
Lentipur FloTM 500 SC
1,0
0,6
0,4
CallistoTM 100 SC
Lazur
0
8
5
Opal
0
7
5
Odrůda
Mieszko
0
10
5
Rubin
0
10
5
Tabulka 4. Vliv faktorů pokusu na pokryvnost půdy plevely, počet rostlin na jednotce plochy,
počtu makovic na rostlině a jednotce plochy a výnos semen
Faktor pokusu
Varianta
1
2
3
4
NIR0,05
Odrůda
Opal
Lazur
Mieszko
Rubin
NIR0,05
Stupeň pokrytí půdy
plevely %
Počet rostlin
na1m2
Počet makovic na
rostlině
Počet makovic
na 1m2
Výnos
(q·ha-1)
0b
21,9 a
13,8 a
11,3 a
16,0
22,3 b
45,6 a
47,3 a
54,0 a
14,11
2,0 a
1,2 b
1,2 b
1,3 b
0,20
44,9 b
54,2 ab
56,9 ab
64,6 a
17,0
13,0 a
8,3 b
9,8 b
10,4 ab
2,60
8,8 b
9,4 b
16,3 a
13,5 ab
5,80
48,5 ab
49,6 a
40,6 b
41,7 ab
8,9
1,3 a
1,3 a
1,4 a
1,3 a
Ni
60,2 a
60,9 a
54,3 a
52,5 a
Ni
11,8 a
10,7 b
9,5 c
9,0 c
0,93
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
- 89 -
Hodnocení uskutečněné dva týdny po užití listového herbicidu ukázalo, že projevy působení herbicidu v tomto období bylo zasychání okrajů i vrcholků
listů. Odrůdy Mieszko a Rubin se ukázaly více citlivé
na vyšší dávku herbicidu CallistoTM 100 SC (tab. 3).
Zaplevelení parcelek před sklizní bylo závislé
na způsobu ošetření a citlivosti odrůd na použité herbicidy. Parcelky ošetřené chemicky byly více zaplevelené v porovnání s parcelkami ručně ošetřenými (tab. 4).
Naproti tomu mezi parcelkami ošetřenými chemicky
nebyly pozorovány významné rozdíly v počtu plevelů.
Parcelky, kde bylo použito herbicidu CallistoTM 100 SC
v dávce 0,4 l·ha-1, se vyznačovaly nejmenším počtem
plevelů. Dobrou vlastností tohoto přípravku se ukázala
jeho účinnost na merlík bílý, jehož vliv na výnos máku
je obecně známý (Załęcki, 1987). Zaplevelení souviselo také s odrůdou. Parcelky zaseté odrůdou Opal a
Lazur byly méně zaplevelené než parcelky zaseté odrůdou Mieszko.
Způsob ochrany měl vliv na počet rostlin na
jednotce plochy, počet tobolek na 1 rostlině a jednotce
plochy (tab. 4). Na parcelkách, na kterých byly rostliny
máku ošetřovány ručně, se vyskytovalo méně rostlin,
které ale tvořily více tobolek. Varianty ošetřené chemicky se nelišily významně počtem rostlin na jednotce
plochy ani počtem makovic vytvořených jednou rostlinou nebo počtem makovic na jednotce plochy. Na
parcelkách, na kterých byl aplikován přípravek CallistoTM 100 SC v dávce 0,4 l·ha-1, byl zaznamenán největší
počet rostlin a makovic na jednotce plochy. Odrůdy se
lišily pouze počtem rostlin na jednotce plochy. Rozdíly
byly zaznamenány mezi odrůdami Lazur a Rubin.
Nevyšších výnosů bylo dosaženo u parcelek, které byly
ošetřeny ručně. Výnos takové varianty dosáhl 13,0
q·ha-1. Nižší výnosy máku sklizené z parcelek ošetřených chemicky, byly výsledkem fytotoxického působení použitých herbicidů. Na citlivost máku
k herbicidům se zaměřili v dřívějších pracech Horodyski a kol. (1990), Bartoška (2002), Jakubiak (2005),
Wójtowicz a Wójtowicz (2006, 2009). Mezi variantami
ošetřenými chemicky nebyly zaznamenány významné
rozdíly. Nicméně vysokých výnosů bylo získáno z
variant na kterých byl použit přípravek CallistoTM 100
SC v dávce 0,4 l·ha-1. Nejnižší výnosy byly sklizeny
z parcelek, na kterých se chemická ochrana soustředila
do jednorázového ošetření provedeného bezprostředně
po setí. Kromě způsobu ochrany o výnosu semen rozhodoval výběr odrůdy k pěstování. Významně vyšší
výnosy dosahovala odrůda Opal. Nejnižších výnosů
bylo dosaženo u parcelek založených odrůdami Mieszko a Rubin. Výsledky prezentovaných pokusů potvrzují dřívější publikace Cihláře a kol. (2003), Wójtowicza a Wójtowicza (2006, 2009) popisující rozdílné
reakce odrůd na chemickou ochranu. Autoři se shodují,
že v rámci třech odrůd: Opal, Lazur, Mieszko pěstovaných v podmínkách chemické ochrany, nevyšší výnosy
dosahuje odrůda Opal a nejnižších se získává
z parcelek s odrůdou Mieszko.
Použitá literatura
Bartoška J. 2002. Pozntky k ošetření máku proti plevelům. Sdružení český mák informuje. 1 Makový občasník:26-27, Praha,
2002.
Cihlář P., Vašák J., Kosek Z. 2003. Technologie máku setého pro dvoutunové výnosy semen. Technology of poppy (Papaver somniferum L.) for 2 t/ha seed yields. Repka a mák. Sbornik konference s mezinárodni účasti. 134-141. Praha,
19.2.2003.
Cihlář P., Vašák J., Kosek Z., Zukalová H. 2004. Výzkum Pĕstitelské technologie máku setého (Papaver somniferum L.).
Research of poppy growing technology (Papaver somniferum L.). Repka a mák. Sbornik konference s mezinárodni
účasti. 121-126. Praha, 5.2.2004.
Horodyski A., Adamczewski K., Załęcki R. (1990). Ocena przydatności herbicydów w uprawie maku. Zesz. probl. IHAR
“Rośliny Oleiste”, (2): 67-74.
Jakubiak S. 2005. Znaczenie wykorzystanie i ochrona przed chwastami małoobszarowych upraw rolniczych. Progress in
Plant Protection - Postępy w Ochronie Roślin Vol. 45, No. 1: 185-195.
Wójtowicz M., Wójtowicz A. 2006. Wpływ pielęgnacji chemicznej na plonowanie odmian maku. Progress in Plant Protection
- Postępy w Ochronie Roślin, Vol. 46, No. 2:699-702.
Wójtowicz M., Wójtowicz A. 2009. Effectiveness of chemical protection against weeds applied to poppy (Papaver somniferum L.). Jurnal of Plant Protection Research, Vol. 49, No. 2:209-215.
Załęcki R. 1987. Herbicydy w uprawie roślin zielarskich. PWRiL, Poznań 1987.
Kontaktní adresa
Marek Wójtowicz, Instytut Hodowli i Aklimatyzacji Roślin, Oddział w Poznaniu, Strzeszyńska 36, 60-479 Poznań, e-mail: [email protected], [email protected], A. [email protected]
Překlad z polštiny Ing. Petr Pšenička
- 90 -
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
PŮSOBENÍ TANK-MIX APLIKACE HERBICIDŮ
A LISTOVÉHO HNOJIVA V MÁKU SETÉM
Action of Tank-Mix Herbicide Application and Foliar Fertilizer in Poppy
Michal VONDRA, Rostislav RICHTER, Vladimír SMUTNÝ
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
Summary: The main goal of this study was to compare a degree of damage of poppy after herbicide application with or without foliar
fertilizer (in tank-mix). Registered herbicides Callisto 480 SC + Atplus 463 and Lentipur 500 FW were used in field trial. Some variants
include combinations of these herbicides with fertilizer MKH 18. The damage of photosynthesis apparatus was measured using device
PS1 meter. The results showed, that tank-mix combination of herbicides and fertilizer increased phytotoxic effect on poppy plants. The
highest values of PS1 meter were obtained 5-8 after treatment. Application of foliar fertilizer in mixture with herbicides influenced yield of
-1
poppy seeds. Tank-mix application of Callisto 480 SC + Atplus 463 and fertilizer MKH 18 reduced yield to 0.57 t.ha in comparison with
-1
solo application of Callisto 480 SC + Atplus 463 (0.81 t.ha ). Different effect had herbicide Lentipur 500 FW which in combination with
-1
-1
MKH 18 fertilizer increased yield (1.25 t.ha ) in comparison with solo application (1.03 t.ha ). These results showed that adding of liquid
fertilizer MKH 18 can have positive or negative effect on yield depending on herbicide.
Key words: PS1 meter, poppy, herbicidy selectivity, foliar nutrition, yield of seeds
Souhrn: Hlavním cílem pokusu bylo posouzení míry poškození máku herbicidy aplikovanými bez a s foliární výživou (TM - tank-mix).
V pokusu byly využity standardně používané herbicidy Callisto 480 SC + Atplus 463 a Lentipur 500 FW v registrovaných dávkách. Na
některých variantách byly použity (TM) těchto herbicidů s listovým hnojivem MKH 18. Míra poškození fotosyntetického aparátu po aplikaci byla na jednotlivých variantách stanovována za pomoci přístroje PS1 meter. Na základě výše naměřených hodnot na jednotlivých
variantách můžeme konstatovat, že společná aplikace (TM) herbicidu a foliárního hnojiva zvyšuje fytotoxické působení u máku. Nejkritičtějším obdobím po aplikaci je pak 5.-8. den, kdy bylo dosaženo na většině variant nejvyšších hodnot PS1. Z tohoto důvodu by bylo
vhodnější aplikovat foliární hnojiva s časovým odstupem 9 a více dnů po herbicidním ošetření, abychom se vyvarovali vyšší míře po-1
škození rostlin. Tank-mix aplikace herbicidu Callisto 480 SC + Atplus 463 a hnojiva MKH 18 snížila výnos na 0,57 t.ha v porovnání se
-1
solo aplikací Callisto 480 SC + Atplus 463 (0,81 t.ha ). Odlišný vliv na výnos byl zjištěn po aplikaci herbicidu Lentipur 500 FW, který v
-1
kombinaci s foliárně aplikovaným hnojivem MKH 18 naopak výnos semen máku zvyšoval (1,25 t.ha ) ve srovnání s výnosem při aplika-1
ci samotného herbicidu (1,03 t.ha ). Dosažené výsledky ukázaly, že přidání kapalného hnojiva do postřikové kapaliny s herbicidem
může mít pozitivní či negativní vliv na výnos v závislosti na zvoleném herbicidu.
Klíčová slova: PS1 meter, mák setý, selektivita herbicidů, foliární výživa, výnos semene
Úvod
Mák setý je plodinou, která podobně jako cukrová řepa, sója a některé zeleniny, velmi citlivě reaguje
na jakýkoliv herbicidní zásah. Vzhledem k omezeným
možnostem pěstování v Evropě se cílený vývoj herbicidů pro regulaci plevelů v máku téměř neprovádí.
Většinou se využívají herbicidy, jež byly vyvinuty k
regulaci zaplevelení v jiných plodinách, ale postupem
času si našly vzhledem k poměrně nízké míře fytotoxi-
city a dobré herbicidní účinnosti, své uplatnění také v
máku. V zemědělské praxi stále více vzrůstá obliba v
používání kombinací různých herbicidů, jež jsou lépe
schopné pokrýt širší spektrum plevelů. Vzhledem
k různorodosti podmínek v jednotlivých letech však
bude volba vhodného herbicidu nebo herbicidní kombinace vždy kompromisem mezi jeho účinností a fytotoxicitou.
Materiál a metody
V roce 2009 byl na polní pokusné stanici Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Žabčicích
založen maloparcelní pokus v máku, v němž byla stanovována míra poškození fotosyntetického aparátu po
aplikaci herbicidů bez a s foliární výživou (tank-mix;
TM). Hlavním cílem bylo zjistit, zda společný TM
herbicidu a hnojiva sníží nebo naopak zvýší fytotoxické působení na plodinu. V tab. 1 jsou uvedeny jednotlivé varianty pokusu. Vlastní pokus měl pět variant a
byl založen ve čtyřech opakováních. Velikost jedné
parcely byla 1,75 x 6 m (10,5 m2).
Maloparcelní polní pokus byl založen „klasickou“ technologií. Na podzim byla provedena orba, na
jaře následovalo urovnání pozemku a příprava seťového lůžka pomocí smyků a bran. Poté následovalo hnojení pozemku LAV v dávce 60 kg N.ha-1. Vlastní setí
odrůdy Major bylo provedeno 24. 3. 2009 secí kombi-
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
naci Kverneland Accord seřízené na výsevek 1,5 kg.ha1
. Hloubka setí byla nastavena na 1,5 cm a meziřádková vzdálenost činila 12,5 cm. Základní agrochemickou
charakteristiku pozemku uvádí tab. 2.
Tabulka 1: Přehled variant pokusu.
Varianta
1.
2.
4.
8.
9.
Použitý herbicid
Dávka l.ha-1
Kontrola
Callisto 480 SC + Atplus
0,2 + 0,5%
463*
Lentipur 500 FW**
2,4
Callisto 480 SC + Atplus 0,2 + 0,5% +
463* + MKH 18***
0,3%
Lentipur 500 FW** + MKH
2,4 + 0,3%
18***
* mesotrione 480 g.l-1 + 60 % parafínový olej, 40 % POE sorbitol
oleat, POE tridecylalkohol; ** chlorotoluron 500 g.l-1; *** obsahuje Mg:Ca:K:N v poměru 2:2,5:4:36,5; (5% N, 4% K2O,
2,5% MgO)
- 91 -
Obsah přístupných živin v půdě (tab. 2) byl před
založením pokusu na úrovni vyhovující (P) až vysoké
(K, Ca, Mg) a obsah N minerálního (N min) činil 5,0
mg. kg-1 zeminy před setím, což představuje 22 kg
N.ha-1.
Tabulka 2 : Výsledky agrochemického rozboru půd
(Mehlich III).
Půdní
druh
střední
pH/CaCl2
6,2
Obsah živin v mg. kg-1 zeminy
P K
Ca Mg Svodorozpustná
66 179 4477 313
10,6
Ve fázi 5.-6. listu máku (29. 4. 2009) následovala aplikace herbicidů a TM herbicidů a hnojiva pomocí
trakařového tlakovzdušného postřikovače Agrotop
seřízeného na tlak 0,25 MPa a dávku vody 250 l.ha-1.
Míra poškození fotosyntetického aparátu byla
měřena pomocí přístroje PS1 meter v termínech 1, 5, 7,
12 DAT (dnů po aplikaci). Přístroj měří v hodnotách 0100, nízké hodnoty charakterizují zdravou nepoškozenou rostlinu, naopak vysoké hodnoty predikují silné
poškození, smrt rostliny. K vyhodnocení naměřených
hodnot slouží tab. 3. Výhodou tohoto přístroje je
schopnost zachytit případné fytotoxické poškození
plodiny, dříve, než-li jsou patrné vizuální příznaky
jejího poškození. V plné zralosti (10. 8. 2009) byla
provedena sklizeň pokusu a výnosové zhodnocení
jednotlivých variant.
Průběh pokusu byl výrazně ovlivněn extrémním
suchem v době od poloviny března do 18. 5. 2009
doprovázené vysokými teplotami. Výsledky byly
zhodnoceny statistickými metodami v programu
STATISTICA 8.0, průkaznost rozdílů byla vyjádřená
stanovením minimální průkazné diference (LSD).
Tabulka 3: Kategorizace poškození fotosyntetického
aparátu plodiny (MLHD PS1 2004).
Hodnoty naměřené
Předpokládaný efekt na plodinu
přístrojem PS1 meter
0–15
žádný efekt
15–30
nízký efekt
30–50
mírný efekt
> 50
vysoký efekt
Výsledky
Z výsledků analýzy variance vyplývá, že herbicid (varianta), termín měření a jejich vzájemné interakce měly velmi vysoce významný vliv na naměřené
hodnoty PS1.
Z Grafu 1 zachycujícího vývoj hodnot v čase na
jednotlivých variantách je patrný výrazný rozdíl mezi
výší hodnot dosažených na variantách ošetřených herbicidem Lentipur 500 FW a variantách ošetřených TM
Lentipuru 500 FW + MKH 18. Mezi těmito variantami
byly téměř ve všech termínech měření zjištěny průkazné rozdíly. S výjimkou prvního termínu měření vyšší
hodnoty vykazovaly varianty ošetřené TM herbicidu +
listové hnojivo.
Mezi variantami ošetřenými herbicidem Callisto
480 SC + Atplus 463 a TM Callisto 480 SC + Atplus
463 + MKH 18 nebyly rozdíly ve výši dosažených
hodnot v jednotlivých termínech měření tak markantní.
Vyšší hodnoty však také v tomto případě vykazovaly
varianty s přídavkem hnojiva.
Téměř na všech sledovaných variantách bylo
zaznamenáno určité snížení fotosyntézy v důsledku
reakce na herbicid a TM (fytotoxické působení na
plodinu). Velmi nízké hodnoty byly naměřeny na variantě ošetřené registrovanou dávkou herbicidu Lentipur
500 FW (téměř nepoškozoval plodinu; fytotoxicita do 4
%). Na ostatních variantách byly příznaky fytotoxického působení na plodinu poměrně zřetelné. V případě
herbicidu Callisto 480 SC se fytotoxicita pohybovala
- 92 -
kolem 14 % v kombinaci TM Callisto 480 SC + MKH
18 pak cca 18 %. V případě TM Lentipuru 500 FW pak
kolem 9 %. Z Grafu 1 zachycujícího vývoj hodnot
v čase u jednotlivých variant je taktéž patrné, že nejkritičtější období pro mák je cca 5.-8. den po aplikaci
herbicidu, kdy byly zjištěny nejvyšší hodnoty PS1. Po
určité době se však hodnoty PS1 postupně vracely do
normálu. Z toho lze usoudit, že míru poškození je porost schopen kompenzovat, což je patrné z výsledků
výnosového hodnocení.
Dvacátý první den po ošetření byl proveden odběr rostlin a stanovená průměrná hmotnost sušiny 1
rostliny. Výsledky uvedené v tab. 4 dokumentují, že
došlo postupně k odeznívání stresového stavu po aplikaci herbicidů a kapalného hnojiva, což se projevilo
nárůstem hmotnosti sušiny zvláště u var. 3 a 5.
Průměrné výnosové výsledky uvádí tab. 4.
Aplikace samotného herbicidu na var. 2 (Callisto 480
SC + smáčedlo Atplus 463), i když se promítla do
snížení fotosyntézy, její příznaky po 12 dnech od aplikace herbicidu odezněly, a to vedlo ke snížení výnosu
semene oproti kontrole z 0,98 t.ha-1 na 0,81 t.ha-1 (pokles o 17,4 %). Aplikace tohoto herbicidů v TM
s hnojivem MKH 18 snížila výnos semene na 0,57 t.ha1
, což představuje oproti kontrole pokles o 41,9 %. Na
výrazném snížení výnosu se podílelo silné popálení
porostu, které přešlo v nekrózy a posléze vyústilo ve
snížení počtu rostlin na této variantě.
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
Graf 1: Vývoj výše naměřených hodnot v čase na jednotlivých variantách pokusu.
100
90
80
70
Mák PS1
60
50
40
30
20
10
0
1 DAT
5 DAT
7 DAT
12 DAT
Termín měření
1.
2.
3.
4.
5.
Kontrola
CAL
LENT
CAL+ MKH 18
LENT + MKH 18
Vysvětlivky:
CAL = herbicid Callisto 480 SC + Atplus 463
LENT = herbicid Lentipur 500 FW
CAL + MKH 18 = herbicid Callisto 480 SC + Atplus 463 + hnojivo NKH 18
LENT + MKH 18 = herbicid Lentipur 500 FW + hnojivo NKH 18
DAT = dnů po aplikaci
Tabulka 4: Průměrná hmotnost sušiny 1 rostliny (g) a výnos semene v t.ha-1.
Var.
Sušina
Opakování
Průměr
Schéma pokusu
Relat. %
č.
1 r.v g a
t.ha-1
b
c
d
1.
Kontrola
0,74 0,93 0,93 0,92 1,03 0,98a
100
2. Callisto 480 SC + Atplus 463 0,63 0,77 0,76 0,86 0,85 0,81c
82,6
3.
Lentipur 500 FW
1,09 1,06 0,92 0,94 1,19 1,03a
105,1
Callisto 480 SC +
4
0,56 0,56 0,55 0,60 0,58 0,57b
58,1
Atplus 463 + NKH 18
5. Lentipur 500 FW + NKH 18 1,09 1,26 1,19 1,29 1,26 1,25d
127,5
rozdílná písmena (a, b, c, d) značí statisticky významný rozdíl (P = 0,95)
Odlišně působil herbicid Lentipur 500 FW. Samotně aplikovaný herbicid neměl výrazný negativní
vliv na poškození fotosyntetického aparátu a svou
účinností na plevele zvýšil úživnou plochu rostlin, a to
se odrazilo v mírném zvýšení výnosu oproti herbicidně
neošetřené variantě. Aplikace tohoto herbicidu v TM
s listovým hnojivem zvýšila produkci sušiny jedné rostliny a to
se projevilo zvýšeným výnosem oproti kontrole o 27,5 % na
1,25 t semene na ha. K podobným výsledkům dospěl Pilař
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
(2006) u herbicidu Trophy a listového hnojiva Fortestimu – beta aplikovaného v TM. Výnosové zvýšení
oproti samotně aplikovanému herbicidu činilo 8,3 %.
Z uvedených jednoletých pokusů se ukazuje, že
po dlouhodobém období s vyššími teplotami vzduchu
doprovázeném suchem je společná aplikace herbicidu
s kapalnými hnojivy problematická a vždy dochází k
poškození fotosyntetického aparátu. Z tohoto důvodu
by bylo vhodnější aplikovat foliární hnojiva s časovým
- 93 -
odstupem po herbicidním ošetření, abychom se vyvarovali vyšší míře poškození rostlin. V intervalu 9.-12.
den po herbicidním ošetření se foliární aplikace listových hnojiv projeví většinou pozitivně, poněvadž
v důsledku dodaných živin, případně i dalších pomocných látek se podpoří růst rostlin, který může vést k
regeneraci a často i ke zvýšení výnosů u máku.
Závěr
Na základě získaných výsledků můžeme
konstatovat, že TM herbicidu a listového hnojiva
MKH 18 zvyšoval fytotoxické působení na rostliny máku setého. Nejnižší míry fytotoxicity bylo
dosaženo na variantě ošetřené registrovanou dávkou herbicidu Lentipur 500 FW. Z výsledků vyplývá, že z pohledu fytotoxicity je pro mák nejkritičtější období 5.-8. den po aplikaci herbicidu, kdy
byly zjištěné hodnoty PS1 nejvyšší. Z tohoto důvodu by bylo vhodnější aplikovat foliární hnojiva
s časovým odstupem 9 a více dnů po herbicidním
ošetření, abychom se vyvarovali ve vyšší míře
poškození plodiny. Tank-mix aplikace herbicidu
Callisto 480 SC + Atplus 463 a hnojiva MKH 18
snížila výnos na 0,57 t.ha-1 v porovnání se solo
aplikací Callisto 480 SC + Atplus 463 (0,81 t.ha1
). Odlišný vliv na výnos byl zjištěn po aplikaci
herbicidu Lentipur 500 FW, který v kombinaci s
foliárně aplikovaným hnojivem MKH 18 naopak
výnos semen máku zvyšoval (1,25 t.ha-1) ve srovnání s výnosem při aplikaci samotného herbicidu
(1,03 t.ha-1). Dosažené výsledky ukázaly, že přidání kapalného hnojiva do postřikové kapaliny
s herbicidem může mít pozitivní či negativní vliv
na výnos v závislosti na zvoleném herbicidu.
Použitá literatura
MLHD PS1 Manual, (2004): Manual Version 2.0 September 2004. Wageningen, Plant Research International B.V., 18.
Pilař M. (2006): 5. Makový občasník, Praha, s. 42-45.
Zbíral J. (1996): Analýza půd I., ÚKZÚZ Brno
Kontaktní adresa
Ing. Michal Vondra, Ústav agrosystémů a bioklimatologie, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně,
Zemědělská 1, 613 00 Brno, tel.: 545133119, e-mail: [email protected]
Příspěvek vznikl za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, jako součást řešení výzkumného projektu –
2B06124 „Snižování dopadů a rizik na životní prostředí a získání informací pro kvalifikované rozhodování metodami precizního
zemědělství“ a Výzkumného záměru č. MSM6215648905 „Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů
a jejich adaptace na změnu klimatu“.
- 94 -
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
PODSTATA MOŽNOSTI SETÍ MÁKU SETÉHO NA PODZIM
Principle of Poppy Sowing in Autumn
Jiří PETR, Hana HONSOVÁ
Česká zemědělská univerzita v Praze
Summary: The possibility of autumn poppy sowing is sometimes practically advantageous. The possibility of overwintering is connected
with the rapidity of development before coming the winter, during the winter and early spring. The experiment proved that cultivars
reacting with the retardation in development in a short day are suitable for overwintering, such as Zeno 2002, by contrast of Kosmosz
reaction.
Key words: poppy, autumn sowing, overwintering, varieties
Souhrn: Podzimní výsev ozimého máku má některé praktické výhody. Možnost přezimování souvisí s rychlostí vývoje do nástupu zimy,
během zimy a v předjaří. Pokus prokázal, že odrůdy reagující zpomalením vývoje při krátkém dni mají předpoklad přezimovat. Takovou
odrůdou je Zeno 2002, zatímco Kosmosz naopak reaguje na krátký den jen malou inhibicí vývoje.
Klíčová slova: mák, podzimní výsev, přezimování, odrůdy
Úvod
Při změnách klimatu se setkáváme s mnoha jevy
v přírodě i v zemědělství. Oteplování a mírnější průběh
zimních podmínek umožňuje setí některých jarních
plodin i na podzim. Takovým příkladem může být
ozimý mák, u kterého se očekávají vyšší výnosy.
Běžné jarní výsevy jsou v některých oblastech
postiženy jarními přísušky a opožděným a nevyrovnaným vzcházením. Jsou ale i další příčiny, které neumožňují včasné setí, které je zásadním požadavkem
pro přijatelný výnos.
Ozimé plodiny mají obvykle příznivější podmínky pro založení porostů a jsou obecně výnosnější
pro růstový a vývojový náskok. Výnosové prvky se
formují za příznivějších podmínek, včetně podmínek
pro příjem živin. Přináší to však i rizika podzimního
zaplevelení, výskytu chorob a škůdců, a hlavně rizika
poškození rostlin v průběhu zimy a v předjaří.
Ozimost je definována jako schopnost přezimovat. Je výsledkem adaptace rostlin k zimním podmínkám. Vzhledem k rozdílnosti klimatických podmínek
vznikly různé stupně ozimosti: obligatorní ozimy,
ozimy, poloozimy, alternativní formy (přesívky) a
přezimující jaře. Mák setý řadíme k přezimujícím jarním formám, ale je o něm známo, že ve vegetativním
období snáší nízké teploty, dokonce ve fázi listové
růžice i -12°C (Bechyně a kol., 2001). To je odolnost,
která dává naději pro přijatelné přezimování. Konečně
s pěstováním ozimého máku jsme se setkávali již dříve,
např. v polovině minulého století v Maďarsku, kde se
sel těsně před zámrzem. Tento způsob zkoušený i u nás
nebyl úspěšný.
Adaptační reakce rostlin by měly v podzimních
podmínkách zabezpečit udržení rostlin do nástupu
zimy ve vegetativním období. To znamená, že
o přezimování může rozhodovat rychlost vývoje do
nástupu zimy. Jde tedy o působení vnějších a vnitřních
faktorů na inhibici vývinu, která zabrání přechodu do
generativního období, kdy rostliny dramaticky ztrácejí
aktuální mrazuvzdornost. To u máku znamená, aby
rostliny zůstaly ve 3.-4.růstové fázi (vytváření pravých
listů a listové růžice). Vzrostný vrchol by měl být jednoduchý nediferencovaný, s rostoucími kališními lístky, které postupně zakryjí polokulovitý vrchol (Bechyně, 1963 ). V další etapě se vytvoří dvojitý val – prstenec a začíná diferenciace tyčinek. To již považujme za
přechod do generativního období, které se záhy projeví
dlouživým růstem lodyhy a viditelnou tvorbou poupat butonizací.
Faktory, které to ovlivňují, jsou nízké teploty a
podzimní krátký den. U máku není sice vyvinuta potřeba nízkých teplot (jarovizace), která u jiných plodin
udržuje rostliny ve vegetativním období, ale i tak má
jistý regulační a formativní vliv. Hlavní regulační faktor je pak podzimní krátký den, což se vyskytuje u
mnohých rostlin. To je činitel poměrně stálý, protože je
dán přirozenou změnou délky dne během roku. Představuje biologické hodiny v přírodě, a je signálem pro
přípravu rostlin na zimu. Mění se habitus rostlin a
chemická skladba látek v rostlinách zvyšující odolnost
vůči mrazu. Tento vliv délky dne jsme u máku předpokládali a zaměřili jsme se na ověření této hypotézy.
Materiál a metody
Zkoušeny byly odrůdy Zeno, Zeno 2002, Major,
Josef, a Kozmosz. Osivo jsme získali od společnosti
Český mák s.r.o., která se zabývá pěstováním ozimého
máku. Fotoperiodický pokus byl založen ve vegetačních nádobách. Výsev 18.5.2009 a po vzejití byly rost-
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
liny vyjednoceny na konečný počet 20 rostlin. Pokus
měl varianty ve dvou opakováních – kontrolní, na
dlouhém - přirozeném dni, a na krátkém - osmihodinovém dni (8 – 16 hodin) po dobu 34 dní. Zálivka byla
vyrovnaná pro obě skupiny variant.
- 95 -
Výsledky
Tabulka 1. Délka rostlin v cm a fáze růstu rostlin podle stupnice Bechyně a Nováka (1987).
Odrůdy
Délka
dne
Zeno
Měření 2.7. délka
rostl. cm
DD
16,0
KD
8,2
Měření 13.7. délka rostl. cm
DD
27,2
Fáze růstu 13.7.
KD
DD
KD
8,8
fáze 49
butonizace
fáze 35
list.
růžice
fáze 49
butonizace
fáze 49
butonizace
fáze 49
butonizace
fáze 35
list.
růžice
fáze 35
list.
růžice
fáze 35
list.
růžice
Měření 20.7.
délka rostl.v cm
DD
36
Fáze růstu 20.7.
KD
DD
KD
10,2
fáze 5462
kvete,
obj.
tobolek
fáze 35
list.
růžice
fáze 35
list.
růžice
fáze 35
fáze 54
Major
12,2
8,6
17,4
11,2
33
14,5
list.
kvete
růžice
fáze 35
fáze 54
list.
Josef
10,0
8,7
20,8
9,0
36
10,7
kvete
růžice
fáze 49fáze 6254
fáze 35
81
butoniKozfáze 54
19,0
9,0
17,8
9,8
list.
40
19,2
vývoj
zace,
mosz
kvetení
růžice
tobolek zač.kvet
ení
také i u ostatních odrůd. Na krátkém dni zůstaly rostliPo deseti dnech expozice na krátkém dni byl pany stále ve fázi listové růžice. Největší inhibiční vliv
trný inhibiční vliv ve výšce rostlin. Nejvíce u odrůdy
krátkého dne byl zaznamenán u odrůdy Zeno 2002 a
Zeno 2002. Rostliny odrůd Kozmosz měly vzpřímenějnejméně reagovala na krátký den odrůda Kozmosz.
ší růst a byly vyšší. Na dlouhém dni byl vývoj této
Z toho lze usuzovat, že odrůda Zeno 2002 by
odrůdy nejpokročilejší. Dne 2.7. byla zaznamenána
v podmínkách krátkého podzimního dne zpomalila
fáze viditelných poupat. Výsledky měření uvádí tabulvývoj, a tím snížila riziko poškození rostlin mrazem.
ka 1.
To se konečně potvrdilo v pokusech Vlka
Po 34 dnech bylo ukončeno období krátkého
(2008), kde tato odrůda nejlépe ve sledovaných letech
dne a rostliny se z této expozice příliš nelišily, zůstaly
přezimovala. Naopak maďarská odrůda Kozmosz
ve fázi listové růžice. Na dlouhém, přirozeném dni
s malou citlivostí ke krátkému dni představovala větší
byly však rostliny zřetelně vyšší v průměru o 5,7 cm.
sklon k vyzimování. Ostatní odrůdy jsou v reakci na
V dalším období se růst i vývoj u variant na dlouhém
krátký den mezi odrůdami Zeno 2002 a Kozmosz, spíše
dni zrychlil a 13.7. u většiny dosáhl fáze butonizace –
blíže k odrůdě Zeno 2002. Jisté rozdíly jsou však patrviditelných poupat, ojedinělé rostliny začínaly kvést.
né a mohou se projevit i větším sklonem k vyzimování.
U odrůdy Kozmosz 20.7. již kvetly všechny rostliny a
Zeno
2002
10,0
7,9
19,9
9,0
26
10,1
fáze 54
kvete
Souhrn
U máku setého s možností podzimního výsevu
se potvrdila vlastnost, že pro přezimování je důležitá
rychlost vývoje do nástupu zimy a stupeň vývinu během zimy a předjaří. Udržení rostlin ve vegetativním
období je kromě jiných faktorů podmíněno reakcí na
podzimní krátký den. Reakce odrůd na délku dne byla
v našem pokusu podle odrůd různá. Nejsilnější inhibice krátkým dnem byla u odrůdy Zeno 2002, nejslabší u
maďarské odrůdy Kozmosz. Ostatní odrůdy – Zeno,
Josef a Major byly v růstu a vývinu podobné a svým
charakterem mezi výše uvedenými odrůdami. Praktické
potvrzení těchto závěrů dokazují výsledky Vlka (2008),
kde se potvrdila vhodnost odrůdy Zeno 2002 pro podzimní setí v našich podmínkách.
- 96 -
Uplatnění této adaptační reakce však vyžaduje
včasné setí, alespoň v první polovině záři. V některých
letech, s vlahým a teplým podzimem, může dojít
k přerůstání, a tím i jistému riziku poškození během
zimy. Na příkladu odrůdy Zeno 2002 se zdá, že by
bylo možné výběrem ještě zvýšit úroveň adaptačních
reakcí. A to nejen ve směru větší citlivosti na krátký
den, ale i na posílení vlivu nízké teploty , která
v rostlinách iniciuje tvorbu některých zásobních látek,
např. cukrů, vitamínů C a dalších, které mohou zvyšovat aktuální mrazuvzdornost.
Foto 1. Odrůda máku Zeno 2002 je nejcitlivější na
krátký den. Nejvíce zpomaluje vývoj na krátkém
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
dni. K-krátký den, D- dlouhý přirozený den.
Foto J.Petr
Foto 2. Odrůda Kozmosz na krátkém (K) a dlouhém dni (D). Tato odrůda nejméně reaguje na krátký den zpomalením vývoje.
Použitá literatura
Bechyně, M.: Využití poznatků z biologie máku setého v jeho agrotechnice. Kand. disert. práce VŠZ v Praze 1963.
Bechyně, M, Novák, J.: Biologie máku a systém jeho produkce. VŠZ Praha 1987, s. 92.
Bechyně M. a kol. : Mák.Monografie. Agrospoj Praha 2001, s.127.
Vlk, R.: Pěstování ozimého máku. ÚRODA 56, 2008,(9):24-25
Kontaktní adresa
Prof. Ing. Jiří PETR, DrSc., dr.h.c., Česká zemědělská univerzita v Praze, Katedra rostlinné výroby, 165 21
Praha 6 – Suchdol, Tel.: 224382546, e-mail: [email protected]
Poděkování:Autoři děkují Ing. Radomilu Vlkovi,Ph.D. ze společnosti Český mák s.r.o za poskytnutí osiva.
Práce byla podpořena výzkumným záměrem MSM 6046070901.
Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009
- 97 -

Podobné dokumenty

Stanovení závislosti mezi obsahem a hmotností makovic a výnosem

Stanovení závislosti mezi obsahem a hmotností makovic a výnosem Morfologické rozdíly mezi jednotlivými genovými zdroji jsem podchycovala pomocí deskriptorů uvedených v kapitole 1.1.,v pokusném souboru bylo možno zaznamenat odlišnosti mezi jednotlivými materiály...

Více

37_necasova_s115-118 154KB Oct 08 2012 04:04:38 PM

37_necasova_s115-118 154KB Oct 08 2012 04:04:38 PM Klí ová slova: plevelné spole enstvo, konven ní zem d lství, ekologické zem d lství, kanonická koresponden ní analýza (CCA)

Více

Technologie pěstování a možnosti využití světlice barvířské – safloru

Technologie pěstování a možnosti využití světlice barvířské – safloru po oschnutí půdního povrchu. Na urovnaný povrch lze dodat a zapravit předseťovou dávku minerálních hnojiv např. radličkovým kypřičem, který současně upraví seťové lůţko. Seťové lůţko by se mělo při...

Více

jaro - eBotanika.net

jaro - eBotanika.net si Vaši funkcionáři nenechávali tento Zpravodaj pouze pro sebe, ale aby hledali cesty jak s ním seznámit co nejvíce členů. Určitě si zde každý najde něco zajímavého. Také prosím o maximální informo...

Více

Odkaz ke stažení - Metodiky

Odkaz ke stažení - Metodiky Řepka na podzim odčerpá asi 50 – 80 kg N/ha. Často se řepka hnojí dusíkem před setím anebo v září. Tento dusík však řepce rozhodně nestačí. Nehledě na to, že ho z velké části spotřebují mikroorgani...

Více

Transfer 06/2007 - Výzkumný a zkušební letecký ústav

Transfer 06/2007 - Výzkumný a zkušební letecký ústav nepostradatelnou součástí vývoje nové moderní letecké konstrukce, kde je hlavní důraz kladen na snížení hmotnosti a současně i na zlepšení cenové efektivity takovýchto konstrukcí. Tyto zdánlivě pro...

Více

Bioprospect_1.qxd:Layout 1 - Biotechnologická společnost

Bioprospect_1.qxd:Layout 1 - Biotechnologická společnost i v purifikované formě se výzkum zaměřil na jejich modifikaci. Kyselina acetylsalicylová („aspirin“) byla při nejmenším stejně účinná a mnohem přijatelnější vzhledem k vedlejším účinkům. Historie j...

Více

Teilnehmerverzeichnis 2016

Teilnehmerverzeichnis 2016 JH Agrocom, spol. s r.o. Žebnice 14 33101 PL Tel. +420 373 322122 Fax +420 373 322122

Více

katalog osiv podzim

katalog osiv podzim v pokusech, ale i v praxi dokazuje, že je

Více