ČLENSKÝ Číslo 15 Listopad 2010 - Pelargonie

Český zahrádkářský svaz,
Specializovaná základní organizace Pelargonie při Územní radě Beroun
(267 12 Loděnice 172)
[ Evidenční číslo organizace ČZS: 102 004 ]
ČLENSKÝ
OBSAH:
Slovo úvodem
Jaká byla Muškátová Loděnice 2010
Světové novinky muškátů
Muškáty a internetové bankovnictví¨
Výsledky šlechtění našich členů
Návštěvy firmy Stegmeier v SRN
Pozvánka na výroční schůzi
Číslo 15
Listopad 2010
1
Slovo úvodem
Ať se to komu líbí nebo nelíbí, mám pocit, ţe rádoby krásné léto tak nějak mezi prsty proteklo jako saharský
písek a podzim připravuje místo pro studenou a temnou zimu. Jsou mezi námi určitě tací, kteří na zimu
nedají dopustit a nemohou se dočkat období, kdy denní oblečení sestává z haldy „slupek“, kdy bez čepice
neradno vystrčit nos, kdy v osm je ještě a ve čtyři uţ zase tma a kdy pobyt venku déle neţ je nutno na cestu
do práce a z práce znamená rýmu, kašel, chřipku, zlámané údy a podobně. A to jen pro pár prkýnek, která
300 dní stojí v komoře nebo na půdě. Určitě se nemohou dočkat toho bílého studeného nadělení, se kterým
my máme jenom nepříjemnou práci.
Já osobně mám raději léto. Po zahradě chodím v kalhotkách a podprsence, kdyţ je vedro, vychladím se
v obýváku nebo pod hadicí, spánek mi nechybí a hlavně jsem mezi kytkami. Kam se schováte před zimou,
kdyţ nechcete utrácet? Schovat se před horkem stojí jen pár piv, ale víte, co dnes stojí grog, A kolik je ho
potřeba?
Ať byla sezona, jaká chtěla, je nenávratně po ní a stěţovat si můţeme třeba v kotelně. Teď kdy uţ máme
všichni nařízkováno a miláčky uklizené co moţná nejlépe (taky jim pouštíte větrák a svítíte?), je čas na malé
bilancování uplynulého, opětné poučení se z chyb a rozhodující období pro přípravu věcí příštích.
Kdo si pamatuje první výstavy v Lysé nad Labem nebo v Loděnici, musí objektivně uznat, ţe jsme rok od
roku lepší. Kromě výstavních přehlídek jsme daleko více zapracovali na sobě. Máme vlastní „ Muškátovou
kuchařku“, uţ jsme si našli kaţdý svůj substrát, svá hnojiva, postřiky a dokonce se můţeme chlubit
vlastními šlechtitelskými výsledky. Dokáţeme se prezentovat v tisku, televizi, rozhlase, máme vlastní
webové stránky, vědí o nás v zahraničí. Ač jsme z celé republiky, začínáme fungovat jako parta, dokáţeme
se sejít u „ohníčku“, dokáţeme se pochválit i zkritizovat bez toho abychom se nafoukli nebo urazili.
Jak dál? Jedno je jisté. Na muškáty asi nezanevřeme. Protoţe je máme rádi, budeme se starat o to, abychom
o nich pořád více věděli, a to znamená ctít heslo Lenina a koukat přes plot. No, a protoţe jsme jenom lidi,
budeme se chtít chlubit tím, co se nám povedlo a jen mezi sebou potichu šeptat o tom, co jsme zvorali. Zda
si k tomu dokáţeme společně posedět? Záleţí jen na nás.
Přeji nám všem, aby pro nás byla zima mírná, teplá a jen v lednu. Na apríla uţ bych ráda měla truhlíky na
zdi. Vy ne? Určitě se ještě letos uvidíme, vţdyť bude výroční členská schůze, ale kdyby ne, tak hezkou
zimu!
Alena Heinrichová
Jaká byla Muškátová Loděnice 2010
Je dobře, ţe se nám sešlo více hodnocení a můţeme si je prostřednictvím Zpravodaje navzájem sdělit:
Dle mého názoru se letošní výstava muškátů opět vydařila. K vidění byl velký sortiment nejen muškátů, ale i
dalších zajímavých balkonových květin. Muškáty byly pěkně narostlé a především nakvetlé, zrovna takové,
jaké by si kaţdý z nás přál mít. A také se mi líbilo jejich přehledné rozmístění v různých zákoutích zahrady.
Samozřejmě mě zaujaly i novinky ze sbírek ostatních členů a jejich nové výpěstky.
Nadšenci, kteří se nechtějí na muškáty pouze dívat, ale také nějaké vlastnit, rozhodně měli z čeho vybírat –
nabídka sazenic byla obrovská. Osobně jsem si letos do sbírky nadělila několik desítek „nováčků“.
Můj obdiv patří všem, kteří se na konečné podobě výstavy podíleli. Přemístit a naaranţovat stovky
květináčů, popsat a ještě přesvědčit muškáty, aby kvetly právě teď, to rozhodně není práce na jedno
odpoledne. A pak vše ještě uklidit … Uţ teď se těším na další výstavu!
(Jana Říhová)
2
Letošní výstavu povaţuji za zdařilou, i kdyţ bych uvítal vyšší návštěvnost. Na té se určitě podepsaly
tropické teploty, které po dobu výstavy panovaly. Podle mého názoru kaţdým rokem stoupá kvalita naší
prezentace a stále více se přibliţujeme profesionální úrovni. Dovolím si zde neskromně podotknout, ţe i
mojí zásluhou, neboť jsem vyráběl vstupenky, jmenovky a označení jednotlivých skupin pelargonií.
Velkým přínosem letošní výstavy bylo i to, ţe zde byly vystaveny „první vlaštovky“ ze šlechtění našich
členů. Nepočítám samozřejmě jiţ tradičně vystavované krásné kultivary dnes jiţ bohuţel zemřelého pana
Bradny.
Téţ mne velice potěšilo, ţe naší výstavu navštívily pracovnice Praţské botanické zahrady v Tróji RNDr. Eva
Smrţová a Ing. Alena Nováková, a dále také Ing. Otka Plavcová z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro
krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích.
Snad jediný velký nedostatek spatřuji v tom, ţe v prodejní části výstavy se na rostliny snášely ze stromu
snad miliony mšic. To uţ je ale minulostí, neboť v tomto směru jiţ byla učiněna náprava.
Můj zvláštní dík patří naší milé předsedkyni Aleně, která se o nás po celou dobu výstavy starala jako o
vlastní . I díky tomu jsem se v Loděnici cítil skvěle a uţ teď se těším na další společnou akci!
(Petr Reichelt)
Výstava se konala u nás na zahradě, proto by bylo, myslím, neobjektivní hodnotit výstavu z pohledu
pozorovatele. Dovolte mi tedy pohled poněkud z boku, ze strany organizační. Zkušenosti minulých let nás
dovedly k současnému stavu a z toho bych ráda poukázala na některé aspekty.
Termín: Poslední víkend +/- pár dní se mi jeví jako vyhovující. Později se lidé rozjedou na dovolené a
nestíhají. Šlo by o týden dřív, je tu však pro nás nebezpečí, ţe nedokáţeme rostliny pořádně přivést do květu.
Alespoň z fotografií z více ročníků je vidět, ţe květiny ještě pořádně nekvetou, o nějakých balkonových
závěsech nemůţe být ani řeči. Je to proto, ţe máme všichni málo místa a nemůţeme rostliny pořádně
rozestavit, aby měly dost světla. U nás na dvoře to lepší nebude, neboť nemáme tolik finančních a fyzických
sil pro rozšíření prostoru. Tento moment bude ale nejdůleţitějším pro moţnost dřívějšího termínu.
Místo: Ještě neţ jsme byli naší organizací, vystavovala jsem třikrát v Lysé n L. na Květech tak, ţe jsem
převáţela v autě a na vozíku celé rostliny. Vţdy to dopadlo stejně. Přivezli jsme opadané trosky a
návštěvníkům vyprávěli, jaké jsou to krásné kytky. Vystavovala jsem 80 soret v kytičkách květů v kelímkách
od limonády. Vypadalo to moc hezky, kytky krásně vydrţely, ale aranţéři potřebovali vyplnit prostor. Proto
jsme zůstali v Loděnici. Základ je na místě a doveze se jen menší část a je to blíţ. Návštěvníky jsou
opravdoví zájemci a ne jen nákupčí.
Sponzoři: Uţ si na naše „ otravování“ zvykli a někteří se dopředu ptají, zda s námi mají počítat i příští rok.
Bez nich by výstava byla velmi prostá. Jim patří podstatný dík. Stejně tak jako Obci Loděnice a nadřízeným
orgánům. Bez nich a bez tolerance našich rodinných druhů by to nešlo.
Aranžování: To je na celé výstavě nejkrásnější. Vţdy se dohodneme, co kde bude a na jaké konstrukci – ty
průběţně vylepšujeme a - a potom nastoupí parta, která uţ ví co a jak, takţe nedochází k ţádnému
zdrţování. Díky Sonie, Petrovi, Maruškám, Jirkovi, Evě, Janě a letos i Elišce to jde úplně samo.
Výstavní servis: Myslím, ţe není moc výstav, kde by byla tak komplexní poradenská sluţba jako na našich.
Nesetkala jsem se s jedinou stíţností na neochotu poradit nebo něco vysvětli, spíš je zájemců tolik, ţe to
nestíháme. Toto je myslím nejdůleţitější moment, proč k nám jezdí opakovatelně „ štamgasti“, jedou si i
popovídat. A mají pěkně kritické pohledy. Na druhou stranu, např. letos pochválili altán.
Propagace: Díky tomu, ţe máme mezi sebou počítačově gramotné chlapy s důleţitými známostmi, nemůţe
nikdo říci, ţe o výstavě nevěděl. Letos byla na webu druhý den reportáţ z vernisáţe. Díky fotografujícím i
děvčatům máme překrásný archiv a jak je vidět pilně vyuţívaný i redakcemi populárních časopisů.
Nedostatky: Málo místa na prodej – nepovedlo se domluvit nájem sousední zahrady, jak jsme původně
zamýšleli. S touto zahradou bychom dokázali i nabídnout občerstvení, to by nebyl problém, to by se dalo
zařídit. Zatím zůstává otevřeno. Tak zase někdy příště!
(Alena Heinrichová)
3
Světové novinky pelargonií
Dovolte mi, abych Vám představil několik zajímavých novinek pelargonií, na které jsem narazil při svých
toulkách po internetu.
Nejvíce mne zaujaly rostliny od britské zahradnické firmy Fir Trees Nursery. Bezesporu nejzajímavější
novinkou letošního roku je první skutečně plnokvětá andělská pelargonie, která byla pojmenována
‘Quantock Double Dyamond‘. Tato naprosto ojedinělá novinka vyrostla jako odlišný výhon z kultivaru
’Quantock Ultimate‘. Zajímavá je i pestrolistá forma kultivaru ’Spanish Angel‘, která dostala jméno ‘Fir
Trees Ele‘. Další velice atraktivní novinky jsou tzv. anglické pelargonie s krémově lemovanými listy. První
byla pojmenována ‘Fir Trees Mark‘, jedná se o pestrolistý výhon z kultivaru ’Australian Mystery‘. Druhá,
která se vyskytla jiţ jako mutace na této pestrolisté rostlině, byla pojmenována ‘Fir Trees Jennifer‘.
Další zajímavé rostliny jsem objevil u britské firmy Gosbrook Pelargoniums. Z mého pohledu je
nejzajímavější růţičkokvětá zlatolistá pelargonie ‘Rushmoor Golden Rosebud‘, která je výsledkem
šlechtění pana Steva Pollarda. Další neméně zajímavou rostlinou je pestrolistý stellar s korálově zbarvenými
kaktusovými květy, který se jmenuje ‘Priory Coral‘, vyšlechtěný Brianem Westem, který má na svém kontě
neuvěřitelné mnoţství zajímavých pelargonií.
I firma Fibrex, na jejichţ stránkách jsem našel zajímavé novinky, pochází z Velké Británie. Velmi se mi zde
zalíbila pelargonie 'Silver Blazon' ze skupiny znale. Je to rostlina, která má sice obyčejný červený květ, ale
velice atraktivní list. Základní barva je zelená s širokým bílým lemem. Střed listu je na zeleném podkladu
temně vínový a v bílé zóně přechází do růţové barvy. Stejné zbarvení listů má i další novinka, která ovšem
patří do skupiny stellar a na rozdíl od předchozí rostliny má poloplný květ. Tato novinka byla představena
pod jménem 'Tinker West'. I tyto dvě rostliny vyšlechtil pan Brian West. Pěkné jsou i dvě nové miniaturní
zonalky s kaktusovým plným květem. ‘Jips Desert Dawn' je růţová a 'Jips Desert Poppy' růţovočervená.
Obě vyšlechtil pan Tony Burgess.
Na webu je samozřejmě moţné najít mnohem více novinek, ale já jsem vybral jen ty, které se mně zdály
nejzajímavější. Všechny uvedené novinky se pokusím získat do své sbírky.
Fotografie těchto zajímavých pelargonií je moţné spatřit na:
http://www.firtreespelargoniums.co.uk/
http://gosbrookpelargoniums.com/
http://www.fibrex.co.uk/
nebo na přímých odkazech:
http://www.firtreespelargoniums.co.uk/Quantock%20Double%20Dymond-400.jpg
http://www.firtreespelargoniums.co.uk/Fir-Trees-Mark.jpg
http://www.firtreespelargoniums.co.uk/Fir%20Trees%20Jennifer-400.jpg
http://www.firtreespelargoniums.co.uk/Fir%20Trees%20Ele.jpg
http://gosbrookpelargoniums.com/goimages/fullsize/fancy/Rushmoor-Golden-Rosebud.jpg
http://gosbrookpelargoniums.com/goimages/fullsize/stellars/Priory-Coral.jpg
http://www.fibrex.co.uk/pela2.asp?CategoryID=1&SubCategoryID=4&offset=30
http://www.fibrex.co.uk/pela2.asp?CategoryID=1&SubCategoryID=6&offset=10
http://www.fibrex.co.uk/pela2.asp?CategoryID=1&SubCategoryID=10&offset=20
Petr Reichelt
(Výhoda pro ty, co mají Zpravodaj v elektronické podobě: Pokud při čtení tohoto textu na PC stisknete Ctrl
a myší kliknete na řádek s odkazem, ihned se vám zobrazí webová stránka on-line.)
4
Muškáty a internetové bankovnictví
19. století zaznamenává jedny z prvních pokusů o pouţití pelargonií jednak k lékařským účelům a jednak k
výzdobě zahrad a příbytků evropských obyvatel. V souvislosti s tím se samozřejmě datují i první pokusy
vylepšování přírodních druhů těchto květin. Kultivace a šlechtění je v přirozenosti lidí v kaţdé oblasti.
Počátky bankovnictví jsou zaznamenávány v historii lidstva v podstatě ve všech kulturách ať se jedná o Asii,
Afriku či Evropu, pravda o Antarktidě se dějiny příliš nezmiňují. Všichni „bankéři“ řešili stejný problém a to
jak nejjednodušeji přijmout platby a zajistit výplaty. Zde se projevuje lidská přirozenost ve výběru a
šlechtění těch nejlepších nápadů a jejich kultivace aţ do 20 století, kdy se v souvislosti s rozvojem výpočetní
techniky začala kultivovat a vyvíjet elektronická banka.
Přejímáme hotové vyšlechtěné odrůdy pelargonií, kultivujeme je, chráníme před chorobami a škůdci a
vybíráme ty nejvhodnější pro jednoduchost pěstování a krásu, či vůni v našem okolí.
Přijali jsme hotový vyšlechtěný produkt elektronickou banku a zvolili Poštovní spořitelnu jako bankovní
dům, který nejlépe vyhovuje našim potřebám. Volili jsme s ohledem na fakt, ţe naši členové, příznivci a
přispěvatelé jsou rozptýleni po celé republice, ba i v zahraničí se najdou. Dostupnost pošty je v celé zemi
dost dobrá, proto umoţňuje všem celkem snadné vyuţití jejich sluţeb.
Praktický důsledek pro naše členy je hlavně v tom, ţe příspěvky lze mnohem snadněji
a hlavně levněji poukazovat na účet spolku. Jak tedy můţete platit příspěvky:
a) poštovní sloţenkou, kdy poplatek pošty je 20,--Kč
b) bankovní sloţenkou přímo na poště s poplatkem
c) bankovní sloţenkou na přepáţce ČSOB s poplatkem
d) bankovní sloţenkou na kterékoliv přepáţce jiné banky s poplatkem 50,--Kč
e) převodním příkazem, kdy poplatek se liší podle sazeb jednotlivých bank
f) elektronickým bankovnictvím (přes internet), kdy poplatky nejsou žádné.
Pro identifikaci platby stačí, kdyţ ve zprávě pro příjemce uvedete své jméno.
Číslo účtu SZO Pelargonie: 214683804/0300 (Poštovní spořitelna)
Jiří Pešek
Co mi dalo členství?
Členství v naší SZO Pelargonie mi umoţnilo poznat lidi, kteří nejenţe mají podobnou zálibu, ale navíc
otevřené srdce s rukou, která pomůţe. Zkrátka je radost se setkávat.
Děkuji všem – Vladimír Beran
Výsledky mého šlechtění
Při jedné muškátové výstavě v Loděnici mi padl do oka botanický Pelargonium tongaense. Líbil se mi tvar
rostliny i zajímavě vykrojené listy. Na pěstování není náročný, rychle se rozrostl, hodně kvetl, tvořil semena
a tak mě napadlo zkusit na něj přenést pyl z jiných muškátů. Pokus s opylováním jsem dělala poprvé, dosud
jsem jen sbírala semínka, která vznikla na muškátech samoopylením. Jednotlivé kvítky jsem si označovala
barevnými nitkami, abych měla přehled, co a čím jsem opylovala a co se uchytilo. Semen vzniklo docela
dost, semínka se nevytvořila s muškáty převislými a se stelary. Kříţení se podařilo se zonálkami různých
typů – vzrůstnými, poloplnými, jednoduchými (Antik Violet, White Boar, Black Velvet Violet, fialový
poloplný zonale, bílý jednoduchý zonale).
Letos na jaře jsem zasela a netrpělivě čekala na výsledek. Byl vidět uţ na listech, další čekání, jaké budou
květy. Dost vyklíčilo i původních P. tongaense, těmi jsem vyzdobila stinný kout dvora. Květy vznikly
jednoduché – různé odstíny růţové, světle i tmavě červené a fialové; poloplné – tmavě červené a fialové.
Rozdíly jsou i v listech – čistě zelené, pak s různě silnými prouţky a také hnědolisté. Pro mě nejzajímavější
je tvar rostliny – polopřevislý a pěkně „kompaktní“ bez jakéhokoliv zaštipování či ošetření postřiky. A
5
jelikoţ polopřevislé muškáty patří mezi mé oblíbené, dalo by se říci, ţe jsem si vytvořila muškát dle svých
představ.
Květy vydrţí kvést docela dlouho, zvláště ty poloplné, semena se moc netvoří. Svědčí jim polostín, na
přímém slunci listy jakoby vadnou, po „ochlazení“ se zase napřímí a rostlina zůstává nepoškozená.
Pěstovala jsem je v truhlících zavěšených na plotě, přistiňovaly je větve okolních jabloní a myslím, ţe toto
stanoviště jim sedlo. V knize „Pěstujeme pelargónie“ se uvádí, ţe Pelargonium tongaense v africké přírodě
roste i ve větším stínu stromů a keřů.
Řízky z těchto semenáčů mě překvapily rychlým a téměř 100 % ujmutím – ze zhruba 50 jsem vyhodila
pouze dva, tak doufám, ţe jim energie vydrţí aţ do jara.
Dalším mým pokusem byla snaha vytvořit ţlutolistý stelar, s plným „puntíkatým“ květem. Nakříţila jsem
tedy The Czar (ţlutolistá zonálka s červeným jednoduchým květem) a stelar Richard Hodgson (plný
narůţovělý květ s červenými tečkami, zelenolistý). Semínka se vytvořila, ale nevyrostl z nich ani muškát
ţlutolistý a stelar uţ vůbec ne. Ani tak to dle mého nejsou kytky k zahození. Vznikly dvě plnokvěté zonálky
– sametově červená a karmínově červená s pěknou kresbou na listech.
Ale to by byla tak trochu nuda, kdyby nás muškáty přestaly překvapovat, od toho je přeci pěstujeme!
Jana Říhová
Jak se mi dařilo šlechtění v roce 2009
Po prvních úspěších v roce 2008 jsem se v loňském roce bezhlavě pustil do kříţení pelargonií ze všech
moţných skupin i přírodních druhů. Kříţil jsem téměř cokoliv, co mi „přišlo pod ruku“.
V lednu 2010 jsem provedl výsev části semen svých kříţenců (na všechny jsem neměl místo). Jiţ po čtyřech
dnech se na svět vyklubalo několik semenáčků a po nich další a další. Měl jsem velikou radost, ţe velká část
semínek vzchází a ţe se snad dočkám nějakých nových zajímavých pelargonií. Kdyţ začaly v červnu
nakvétat první rostliny, byl jsem velice zklamaný, protoţe se to ve fóliovníku jen červenalo. Aţ jsem se
obával, ţe všechny pokvetou červeně. Moje obavy ještě zesílily, kdyţ jsme se Soniou navštívili naší
šlechtitelku paní Ing. Plavcovou z Průhonic, která nám řekla, ţe je červená barva květů při kříţení
dominantní. Naštěstí se moje obavy nenaplnily, protoţe později nakvetly i jiné barvy. Nakonec jsem měl ve
fóliovníku pestrou směsku pelargonií s květy v různých odstínech růţové, lososové a červené i
několik bílých a fialových. Také v barvách listů bylo z čeho vybírat, vedle zelenolistých byla mezi mými
semenáči i spousta zlatolistých. V obou typech se vyskytly i různé kresby (tmavé pruhy nebo středy listů).
Dokonce se mi podařilo vyšlechtit i zlatolistou miniaturu s lososově zbarvenými poloplnými květy. Jedná se
pravděpodobně o první zlatolistou miniaturu na světě (alespoň jsem ţádnou nenašel ani v nabídkách
renomovaných zahraničních pěstitelů).
Zatím jsem psal jen o výsledcích šlechtění pelargonií skupiny znale, ale šlechtil jsem i stellary a andělské.
Ve stellarech jsem moc nezabodoval, za zmínku snad stojí jen jeden plnokvětý bílý, postupně růţovějící,
s výrazným širokým hnědým pruhem na listu. U andělských jsem byl úspěšnější, protoţe tam se mi podařilo
se přiblíţit k opravdu červené andělské pelargonii. Za další úspěch v této skupině povaţuji rostlinu
s velkými bílými květy s červenofialovou kresbou a zoubkovanými horními okvětními plátky, u které navíc
mají listy výraznou vůni připomínající broskvový jogurt. Další zajímavou pelargonií v této skupině je
rostlina s velkými světle lila květy s nápadnou tmavě fialovou ţíhanou kresbou. Zajímavých výsledků jsem
dosáhnul i v kříţení přírodních druhů. Podařilo se mi zkříţit například P. lanceolatum x P. crispum Minor,
P. tongaense x P. multibracteatum (tento kříţenec byl jiţ vystaven na výstavě Muškátová Loděnice 2010),
P. papilionaceum x P. hispidum, P. tomentosum x P. papilionaceum, P. cucullatum x P. fulgidum a další.
Nesmím zapomenout ani na nesmírně zajímavý hybrid z P. cucullatum, který se vyznačuje zářivě zlatými
listy. Zatím však bohuţel nekvetl. Zajímavý by mohl být i kříţenec mezi sukulentním P. carnosum a
velkokvětým P. cucullatum, ale ten se zatím netváří příliš ţivotaschopně. Je to způsobeno zřejmě tím, ţe se
jedná o kříţence dvou velmi vzdálených sekcí.
Vše samozřejmě není tak „růţové“, potkaly mne i neúspěchy. Za jeden ze svých neúspěchů povaţuji
převahu červené barvy květů u svých kříţenců. Dalším neúspěchem bylo to, ţe některá semínka buď vůbec
nevyklíčila, nebo semenáčky po krátké době ţivoření zašly. Jednalo se především o kříţení přírodních druhů
6
ze vzdálených sekcí.
V letošním roce jsem se opět vrhnul do šlechtění, nyní jiţ s vědomím, ţe je červená barva květů dominantní
a proto jsem červené pelargonie (zonale) zařazoval do svého šlechtění jen v omezeném počtu. Uţ teď jsem
zvědavý, co zajímavého mi z letošního kříţení vyroste a vykvete a také jaké květy budou mít rostliny
z loňského kříţení, které letos nevykvetly.
Jiţ nyní mám v hlavě (ale i v mobilu a počítači) spoustu nápadů na kříţení v příštím roce.
Uţ aby bylo jaro !!!
Petr Reichelt
Mé „šlechtění“
Kdyţ jsem na jaře v roce 1991 poznala pana Bradnu, nesmírně jsem obdivovala jeho umění šlechtit nové
muškáty. Hned při následující návštěvě mi velmi pečlivě předvedl, jak se kastrují květy, jak se přenáší pyl a
co dál. Velice ochotně a trpělivě mi vysvětloval jak s botanickými muškáty udělat prarodiče, rodiče a co dál
se semenáčky. Tuto vlastnost jsem u něho vţdy obdivovala. Nic si nenechal pro sebe, všechno nám vysvětlil
- jakoby chtěl, abychom se to od něho naučili. Já jsem se nikdy neodhodlala k tak sloţité činnosti, ale věděla
jsem, ţe metodou šlechtění je i „pozitivní výběr“. Začala jsem sbírat semínka ze svých muškátů, které byly
převáţně vyšlechtěné panem Bradnou a první semenáče jsem vybrala v roce 2007. Vyrostlo jich asi dvacet a
nechala jsem dva, které se mi zdály, ţe ještě ve sbírce nemám.
Potom začala šlechtit Sonia a Petr, a tak jsem semínek nasbírala více a vybrala v letech 2008 aţ 2010 další.
Jsou to rostliny nedokonalé, tak jak se vyštěpily z násobných hybridů, nevyrovnané v habitu i květu, ale jsou
jiné, neţ jsem dosud měla. Všem jsem dala jména, takţe mám muškáty: NELLY, Adriana, Sonia, Otka, Nový
Bydţov, Loděnice, Petr, Synek, Luise, Teta Iva, Lenička, HIT a další. Vţdy je přeřízkuji a zjišťuji, zda drţí
barvu a tvar květu, zda jsou zdravé. Kdyţ se na nich něco změní, vyřadím je. Letos mi vyrostl zlatolistý
růţičkokvětý muškát. Pokud to není nějaká chloróza, asi ho nechám dále ţít.
Abych se úplně nevyřadila a zůstala „ IN“, opylila jsem dva oranţové šlechtěnce s cílem získat ţlutou barvu
květu. To bylo v roce 2009. Letos vyrostly z pěti semínek tři rostliny. Jedna zašla hned zkraje a zbývající
budou určitě bomby. Buď ţluté, nebo nekvetoucí. Od února doteď nenasadily ani na poupata. Uţ mají
jméno: Nekvetla I. a Nekvetla II.
Alena Heinrichová
Petrei ´Light Chocolate´
Saxonia Violet 1
Petrei ´Rokoko´
(Další obrázky z novošlechtění najdete na www.pelargonie.webnode.cz )
Vítáme nové členy SZO Pelargonie, v roce 2010 jsou to:
Věra Karlíková - Středokluky
Josef Kutič - Jinočany
Anna Paláková – Hlučín
7
Návštěva firmy Stegmeier v SRN
V sobotu 17. dubna 2010 uskutečnilo 5 členů z výboru naší SZO dlouho plánovanou exkurzi do
Zahradnictví Stegmeier v obci Essingen (asi 50 km SZ od Stuttgartu). K autu řízenému S. Carraro se
v Rozvadově připojilo druhé, v němţ cestovala trojice ved. pracovníků z Botanické zahrady hl. m. Prahy
v Troji (p Dvořák, p. Smrţová a p. Nováková). Akci připravil a naši návštěvu objednal P. Reichelt, ve
výpravě byli dále A. Heinrichová, M. Fialková a J. Gratias).
Dieter Stegmeier nabízí výpěstky ve dvou skleníkových lodích o výměře cca 400 m2. Soňa a Petr měli
připravené seznamy druhů, o které měli zájem. Muškátové orgie (nemohu najít výstiţnější výraz) proţívali
Alena, Soňa a Petr celé tři hodiny, a kdyţ pan šéf viděl, jak velká bude trţba za vybrané rostliny, tak Petrovi
zapůjčil nůţky a dovolil nám odebrat si řízky i z matečních rostlin. Jedinou podmínkou bylo, ţe řízky nesmí
být příliš velké. Ve finále jsme pracně nacpali bohatou kořist do beden i do všech skulin auta a vydali se
nazpátek do Čech.
Exkurze byla po mnoha stránkách zajímavá a jak to tak bývá, přinesla překvapení i zklamání. Sortiment na
prodejních pultech i v oddělení matečnic botanických druhů nebyl tak bohatý, jak jsme podle reklamy
očekávali. Mně osobně chyběly jakékoliv botanické durhy ze sekce Hoarea, za které jsem byl ochoten
zaplatit poměrně vysoké místní ceny (p. Stegmeier nám však při zúčtování udělal mnoţstevní slevu a kaţdou
sazenici počítal o více jak 2 Euro méně, neţ bylo na oficiálních cenovkách). Ani sortiment kultivarů zdaleka
nebyl takový, jaké jsme zvyklí vídat například ve firmě p. Elsnera PAC v Dráţďanech. Přesto jsme v tomto
ohledu odjíţděli spokojeni, neboť v kaţdém podobném podniku se vţdy něco zajímavého najde.
Co nás však doslova šokovalo, byla vodní kultura všech rostlin (tedy i ostatního sortimentu balkonových
rostlin a trvalek). Většina prodávaných rostlin byla v klasických hliněných květináčích o průměru 14 aţ 16
cm a ty stály v nejméně centimetrové vrstvě vody. Ţe jsme si mohli s rostlinami pořídit celou sbírku
zelených řas a mechorostů, to jsme teda nečekali ani náhodou. Fotoreportáţ je od dubna umístěna na našem
webu www.pelargonie.webnode.cz.
Jan Gratias
Dva obrázky z návštěvy firmy Stegmeier v SRN
Toto číslo Zpravodaje jsme věnovali památce zesnulého Františka Šťastného,
který opustil naše řady v úterý 24. srpna 2010 ve věku 67 let.
Odešel zahradník, jenţ brilantně zvládal pěstování zejména tzv. anglických a velkokvětých pelargonií, které
byly na květinářských výstavách oceňovány řadu čestných uznání. Odešel zároveň i přítel, kamarád a skvělý
společník, který dovedl řešit nepříjemné ţivotní situace vţdy s humorným nadhledem.
Čest jeho památce!
!!! Nepřehlédněte !!!
Výroční členská schůze SZO ČZS Pelargonie se koná
v sobotu 4. prosince 2010 od 9 hodin v sále Kulturního domu v Loděnici.
Program obvyklý, účast nutná, nebo alespoň potřebná.
15. číslo Zpravodaje připravil z pověření výboru Mgr. Jan Gratias. Vyšlo na webu 1. 11. 2010, v tištěné podobě 15. 11. 2010.
8