Kožní nemoci Kožní cysty Angiom

Kožní nemoci
Existuje poměrně velké množství vnějších vlivů působících na pleť. Tyto
okolnosti mohou způsobit bulky a modřiny a mohou se objevit jak na kůži, tak
také pod jejím povrchem. V tomto článku se budu snažit popsat ty nejběžnější
z nich, a to tyto: Kožní cysty, Angiom, Dermatofibrom, Epidermoidní cysty,
Folikulitida, Keratoakantom, Keratóza, Lipomy, Fibromy-Neurofibrom
Kožní cysty
Cysty jsou benigní (nezhoubné) uzavřené váčky kůže, které
mohou být naplněny tekutinou, hnisem nebo nějakou
jinou látkou.
Cysty se běžně vyskytují na kůži a mohou se objevit takřka
kdekoliv. Na omak jsou cítit jako malé hrášky. Cysty se objevují jako výsledek
infekce, ucpání mazových žlázek nebo jako reakce na cizí těleso (např.
náušnice, piercing apod….).
Cysty obvykle nezpůsobují bolest, pokud se neprotrhnou a nejsou infikovány a
zaníceny. Některé cysty zmizí samy od sebe bez jakékoliv léčby. Další potřebují
vysušit-zavést drenáž.Ta zahrnuje propíchnutí/naříznutí cysty něčím ostrým a
následný odtok tekutiny ven. Pokud je cysta zanícená, může být zapotřebí
ošetření kortisony. Toto ošetření se provádí injekčně a cysta poté zpravidla
ustoupí. V některých případech cysty na léčbu nereagují a je zapotřebí
odstranit je chirurgicky.
Angiom
Angiom je měkký, třešňově červený kožní hrbolek.Přestože se
angiom obvykle objevuje na trupu, může se prakticky
vyskytnout kdekoliv na těle. Příčiny výskytu nejsou známy,
výrůstek se objevuje u lidí nad 40 let.
Jsou to malé, jasně červené výrůstky, které jsou nezhoubné a bezproblémové.
Velikost výrůstku může kolísat od velikosti špendlíkové hlavičky po víc než půl
centimetru v průměru.
DERMATOFIBROMY
jsou neškodné, kulaté, červenohnědé výrůstky, které se nejčastěji vyskytují na
pažích a na nohou. Obsahují zjizvenou tkáň a na pohmat jsou to tvrdé
bouličky.
Příčiny vzniku dermatofibromů nejsou známy.
Symptomy Dermatofibromu
Červené, hnědé, nachové zabarvení kožního výrůstku.
(Zabarvení se však v průběhu času může změnit.)
Velikosti pilulky Citlivost, bolestivost a svědění;
výrůstky však mohou být také zcela bezbolestné Po vyštípnutí se objeví důlek
Léčba Dermatofibromu
Ve většině případů není třeba léčit. Nicméně výrůstek lze odstranit chirurgicky
nebo jej lze zploštit zmrazením tekutým dusíkem.
Epidermoidní cysta
Epidermoidní cysta, jinak také mazová cysta, je benigní (nezhoubná) kožní
cysta vytvořená z ucpané kožní žlázky. Nejčastěji tyto cysty vznikají v oblasti
genitálií, na trupu a na zádech, ale mohou se objevit také jinde.
Obecně mají tyto cysty kulatý vzhled. Na kůži je viditelná tmavá část cysty.
Pokud se infikuje, zčervená. Pokud ji zmáčkneme, může z ní vytékat
tvarohovitá tekutina.
Léčba Epidermoidní cysty
Aby byla léčba epidermodní cysty efektivní, vyžaduje se zpravidla úplné
odstranění kožního míšku, ze kterého cysta vznikla. Pokud je tekutina pouze
vytlačena ven, může se cysta znovu objevit. Lékař zpravidla umí odstranit
cystu velmi malým řezem. Léčba antibiotiky se předepisuje, pokud je cysta
infikovaná.
Folikulitida
Folikulitida je vlastně zánět vlasového váčku. Může ji způsobit infekce
vlasového váčku např. chemickým nebo fyzickým
podrážděním (holení, tření se o oděv…). Typický výskyt je
na obličeji, na stehnech a na pokožce hlavy.
Folikulitida je běžnější u lidí trpících diabetes mellitus
(cukrovka), obézních a také těch, kdo mají problémy s
imunitním systémem.
Symptomy Folikulitidy
Poškození má vzhled rudého pupenu nebo pustule
(neštovička) na kůži nebo ve vlasech. Štěp uprostřed postižení nemusí být
vidět.
Keratoakantom
Jde o nezhoubný kožní nádor. Objeví se, když buňky ve vlasovém váčku
nerostou normálně. Růst výrůstku očividně odstartuje menší poškození kůže, a
to v oblasti, která utrpěla poškození slunečním zářením. Ultrafialové sluneční
záření je jeden z největších rizikových faktorů umožňujících vznik
keratoakantomu.
Obvykle se objevuje na kůži poškozené slunečním zářením jako silný výrůstek.
V centru je zrohovatělý.
Nejčastěji se vyskytují u osob starších 60-ti let.
Symptomy Keratoakantomu
Jde o rychle rostoucí červenou bouli kopulovitého tvaru s jamkou uprostřed.
Mohou narůst do extrémních velikostí, občas i 8 až 15 centimetrů v průměru.
Léčba Keratoakantomu
Keratoakantom se může odstranit pomocí:
Kryoterapie (zmrazení pomocí tekutého dusíku)
Kyretáž (vyříznutí, vyškrábnutí)
Keratóza
Keratóza svým vzhledem připomíná „husí kůži". Hrbolky se obyčejně objevují
na horní části paží, mohou se však objevit také na tvářích, zádech a na
hýždích. Přestože je keratóza velmi neatraktivní, je
úplně neškodná.
Symptomy keratózy
Zdrojem kosmetických potíži jsou malé, tvrdé hrbolky.
Ty jsou obvykle bílé nebo červené, nesvědí ani nebolí.
Vzhled kůže je horší během zimních měsíců nebo
kdykoliv je nízká vlhkost a kůže se vysuší.
Léčba keratózy
Přestože někdy jde o stav téměř trvalý, u drtivé většiny případů postupně
zmizí do věku 30ti let. Léčba keratózy není nezbytná, záleží čistě na
pacientovi, jak se k tomuto spíše kosmetickému problému postaví.
Prvním krokem v léčbě by mělo být intenzivní zvlhčení. Na postižená místa se
mohou použít krémy jako Acid Mantle Vaseline nebo Complex 15. Měly by se
aplikovat na pokožku po každém koupání a poté ještě několikrát denně.
Další léčba může zahrnovat:
Léčivé krémy obsahující močovinu (Carmol-20) nebo alfa-hydroxi kyseliny
(Aqua Glicolic) se aplikují dvakrát denně
Dlouhé namáčení v horké vodě a následné tření pokožky hrubou žínkou nebo
kartáčem
Lipomy
Lipomy jsou subkutánní (podkožní) nádory či uzliny v měkké tkáni. Obvykle
jsou pomalu rostoucí a benigní. Mají nepoddajnou
konzistenci. Běžně vznikají na trupu, na ramenech,
na krku, ale mohou se objevit i na jiných částech
těla.
Lipomy vznikají buď jako skupinky nebo jako samostatné uzliny. Většinou
mají méně než 5 cm v průměru a jsou bez příznaků, ale mohou výjimečně
způsobovat bolest, a to v případě, že tlačí na nerv.
Lipomy se neodstraňují, pokud ovšem nejde o kosmetickou záležitost nebo
pokud neutlačují okolní tkáně. Obecně se lipomy neinfiltrují do okolních tkání,
takže jsou velmi snadno odstranitelné pomocí excese (vyříznutí).
Alternativou standardního vyříznutí je ruční vymačkání lipomu přes drobný
řez. Tato technika je užitečná v oblastech s tenkou pokožkou, jako je např.
obličej. Kosmetické operace se využívají u velkých lipomů, aby se předešlo
zjizvení.
Neurofibrom
Neurofibroma jsou měkké, kypré tumory
(výrustky) vyskytující se na nebo pod kůží,
ojediněle dokonce hluboko uvnitř těla. Jde o
benigní (nezhoubné) nádory, které se vzácně
mohou stát maligními (zhoubnými).
Symptomy neurofibromů
Symptomy se mění, záleží na přesné lokalitě a velikosti tumoru.
Při náhodném doteku v postiženém místě pocit „elektrického šoku"
Neurologické problémy, pokud tumor zasahuje významnější motorické nebo
smyslové nervy nebo pokud jsou nervy tumorem přitlačeny.
Léčba neurofibromů
Pokud tumor nezpůsobuje žádné problémy, léčba není nezbytná. Pokud
ovšem ovlivňuje jakýmkoliv způsobem nervový systém, je vhodné jej
chirurgicky odstranit. Ve většině případů je léčba úspěšná a potíže se už
neobjeví.
Zhoubné nádory jsou nejčastěji hlášeným nádorovým onemocněním, přesto
však mají jen malý podíl na úmrtích na zhoubný nádor. Je to proto, že rostou
pomalu a jsou většinou dobře léčitelné. Dva vůbec nejčastější typy kožních
nádorů jsou bazocelulární karcinom a dlaždicobuněčný karcinom.
Bazocelulární karcinomy (bazaliomy) jsou zřídka smrtelné, ale pokud se
neléčí, mohou vytvořit znetvoření. Dlaždicobuněčné karcinomy jsou již
nebezpečnější, přesto lze většinu z nich zcela vyléčit.
MELANOM -
NEJZHOUBNĚJŠÍ KOŽNÍ NÁDOR
Karcinom bezcelulární: nebolestivá hladká bulka, která pomalu roste,
nejčastěji na obličeji, na uchu nebo na krku.
Karcinom dlaždicobuněčný: bezbolestná červená bulka nebo skvrna, která
může mít ztvrdlý nebo šupinatý povrch, na obličeji, uších, krku, rukou a
pažích.
Melanom: kdekoli na těle bezbolestná tmavá bulka nebo skvrna, mateřské
znaménko nepravidelného tvaru a ohraničení, nebo bolest, která se nedá
ztlumit.
Tento nejvražednější typ kožní rakoviny
roste rychleji než ostatní formy rakoviny
kůže. Může se rychle rozšířit do jiných částí
těla krevním nebo lymfatickým oběhem.
. V dnešní době lidé na slunci tráví relativně
málo času. Když se pak dostanou na
sluníčko, mají tendenci se spálit, což zvyšuje
riziko vzniku rakoviny kůže. Jiná teorie
praví, že sluneční záření, které proniká na
Zemi nyní, je mnohem škodlivější v
důsledku poškození ozonové vrstvy v
atmosféře.
Melanom většinou vychází z pigmentových buňek. Zvýšené nebezpečí
představují velká mateřská znaménka nebo nově vzniklá, velká neobvyklá
znaménka, která se nazývají dysplastické névy. Včasné chirurgické odstranění
melanomu má dobrou prognózu.
JAK SE LÉČÍ RAKOVINA KŮŽE?
Odstranění nádoru laserem:
Mnoho malých kožních nádorů se odstraňuje pomocí laseru, který využívá
intenzivní světelný paprsek k odstranění nežádoucí tkáně.
Léčení závisí na velikosti, typu, hloubce a umístění nádoru. U většiny lidí je
nutné přistoupit k operaci - obvykle menšího rozsahu -, aby se nádor
odstranil.
Existuje několik druhů operací, kromě klasické operace skalpelem se používá
kryochirurgie (zničení nemocné tkáně zmrazením), laserová operace (zničení
tkáně laserovým světlem) a elektrokauterizace (zničení tkáně teplem).
Některým pacientům s melanomem musejí být odstraněny lymfatické žlázy
poblíž nádoru a rozsáhlé části kůže. Někdy následuje plastická operace.
Ozařování
Nádorové buňky se ničí působením ionizujícího záření. Provádí se v případech,
kdy chirurgický zákrok není možný.
CHEMOTERAPIE
Pokročilé stádium melanomu se léčí obtížně. Pokusně se používá kombinace
chemoterapeutik, interleukin-2, specifické protilátky proti určitým buňkám a
další léky.
BIOLOGICKÁ TERAPIE
Zaměřuje se na posílení přirozené ochrany organismu v boji proti nádoru.
Využívá látku interferon, stimulující imunitní systém, a tumor nekrotizující
faktor, získávaný z určitého typu buněk schopných usmrcovat nádorové
buňky.
Lupénka (Psoriáza)
Psorióza (ze slova "psora" - olupování, škrábání)
Psoriáza je časté, neinfekční, zánětlivé autoimunitní onemocnění, probíhající
chronicky, s velkým sklonem k recidivám.
V současnosti je lupénka považována za tzv. autoimunitní onemocnění
Kožní projevy jsou na typických místech na těle - na loktech, kolenou, v
bederní oblasti, na bércích, ve kštici, jedná se o ostře ohraničená, našupená
ložiska, která nemají tendenci ke zhojení je nutná intenzivní místní léčba
Lupénka může být i na jiných místech na těle, a to ve vlasaté části hlavy,
nejčastěji ve vlasové hranici, na dlaních a ploskách, v tříslech, podpoží, pod
prsy, na genitálu, na nehtech .
II. PSORIASIS ERYTHRODERMICA
Je těžká, vzácná forma ( 1 - 2 %), kdy je kůže celého těla červená, pokrytá
šupinami, jsou přítomny celkové příznaky (horečka, bolesti kloubů apod.).
III. PSORIASIS PUSTULOSA
Je forma lupénky, při níž se na kůži tvoří neštovičky. Postižení je buď na
dlaních a ploskách nebo na celém kožním povrchu.
IV. PSORIASIS ARTHROPATHICA
Je postižení kloubů, jež doprovází změny kožní. Nejčastěji se jedná o malé
klouby rukou a nohou. Tyto kloubní změny nacházíme u 5 % - 8 % psoriatiků,
při rozsáhlém postižení kůže lupénkou může však četnost vzrůst až na 40 - 45
% případů.
Kloubní postižení u mužů i žen se vyskytuje stejně často, začíná plíživě,
nejčastěji kolem 40 let věku.
V. PSORIATICKÉ POSTIŽENÍ VNITŘNÍCH ORGÁNŮ
Připadá v úvahu u těžkých, generalizovaných forem lupénky, nejčastěji jde o
postižení jater či ledvin.
LÉČBA LUPÉNKY
Lupénka je dnes vcelku dobře léčitelná, nikoliv však vyléčitelná - vrozená
dispozice i při úplném klinickém zhojení zůstává a nelze proto zabránit
recidivám.
Možnosti terapie lupénky :
místní terapie (včetně fototerapie)
odstranění šupin z ložisek lupénky před použitím specifických léčiv - k tomu se
využívá kyselina salicylová, močovina, aj.
dehty (např. dehtová pasta), analoga vitaminu D3 (pro lehké a středně těžké
formy lupénky - např. Psorcutan ung., Curatoderm ung.), retinoidy (pro lehké
a středně těžké formy lupénky, např. Tazaroten gel),
kortikosteroidy, mají řadu nežádoucích účinků, dnes se doporučují pouze
krátkodobě ke zklidnění dráždivých projevů, ultrafialové záření (fototerapie)
je metodou volby u chronické formy lupénky. V léčbě se používá buď
ultrafialové záření B s úzkým pásmem (311 nebo 308 nm) nebo ultrafialové
záření A v kombinaci s celkovým podáním tzv. psoralenů, jež zcitliví kůži k
tomuto záření.
Léčba UVB zářením s úzkým spektrem je možná přístrojem EXCILITE,
unikátním přístrojem firmy Deka Lasers, který vyzařuje přesně 308 nm a
najednou je možné ozářit až 526 cm2 nemocné kůže. Léčba se provádí 2-3 x
týdně během prvního měsíce, poté jednou týdně. K úplnému zhojení ložisek
lupénky stačí 1 - 15 ozáření, a to v závislosti na typu lupénky.
balneoterapie - sprcha či koupel jsou vhodné před každým zevním ošetřením
či ozařováním, koupele mohou být solné, dehtové, sirné, olejové, bylinné,
otrubové, škrobové, aj.
Centrum fotonické medicíny (CFM) 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné
fakultní nemocnice v Praze bylo založeno před pěti lety. Je jediným
pracovištěm tohoto typu ve střední Evropě a za krátkou dobu své existence
dosáhlo na do té doby nedostupné metody v diagnostice a terapii nádorových
onemocnění.
V CFM pracují a zkušenosti si předávají lékaři několika odborností –
dermatologové, stomatologové, otorinolaryngologové a odborníci na
obličejovou a čelistní chirurgii. Za svou práci obdrželi v roce 2008 Cenu
ministra zdravotnictví za medicínský výzkum. Vedoucím tohoto centra je doc.
MUDr. Roman Šmucler, CSc.
Zejména pro nádory v oblasti hlavy a krku
„Naše pracoviště rozvinulo nejmodernější
metody terapie některých nádorových
onemocnění, zejména hlavy, krku a kůže.
Spolupracujeme jak s českými vysokými školami
a Akademií věd ČR, tak s několika světovými
univerzitami a pracovišti ve Velké Británii a
USA,“ říká docent Šmucler.
V posledních době je na tomto pracovišti centrem zájmu tzv. systémová
fotodynamická terapie. Podle Romana Šmuclera jsme jedním z pěti států v
Evropě, kde se tento typ terapie využívá.
„Jako první jsme u nás zavedli systémovou fotodynamickou terapii v onkologii
hlavy a krku. Při ní je pacientovi nitrožilně podána speciální látka Foscan, jejíž
koncentrace je po třech dnech v nádorových tkáních vyšší. Po ozáření světlem
– plošně nebo vláknem zavedeným do nádoru – dojde jednak k přesnému
diagnostikování jeho rozsahu a následně k jeho odstranění; nádor se obvykle
odloučí během pár týdnů a případné poranění se zhojí. Tato metoda je
alternativou léčby obtížně identifikovatelného nádoru a složitého nebo
neřešitelného chirurgického zákroku v případě, že je nádor rozsáhlý,
neohraničený a pro chirurga nedostupný.
Metoda se osvědčuje i jako paliativní v případech, že celkový zdravotní stav
pacienta neumožňuje radikální výkon. V určitých fázích nemoci také výrazně
zlepšuje kvalitu života pacienta.“
Velmi úspěšná je fotodynamická léčba bazaliomů. Jsou to nádory kůže, které
mohou ničit velké plochy pokožky a tím značně zkomplikovat život. Dříve se
daly léčit pouze klasickými metodami, především chirurgickým vyříznutím s
následným vznikem neestetických jizev. Pokud nádor není odstraněn včas,
rozrůstá se do rozsáhlých strupovitých ploch, které často krvácejí.
Topická fotodynamická terapie kožních novotvarů je u nás vyvíjena mnoho
let. Jako jeden z prvních na světě s ní začal tým kolem profesora Milana Jirsy
spolu s Dermatologickou klinikou 1. LF UK a VFN.
Docent Šmucler doplnil fotodynamickou metodu odstraňování těchto velmi
nepříjemných nádorů také o léčbu chirurgickými lasery. Při tomto moderním
typu léčby rána téměř nekrvácí, výsledek je zřetelný a rychlejší než při
chirurgickém zákroku a pacient může prakticky ihned odejít domů. Výhodou
je, že nyní již lze léčit bazaliomy takřka libovolné velikosti a zkouší se i léčba
dalších novotvarů.
CFM se v celoevropském rámci výrazně zasloužilo o schválení této metody, a
to díky významnému podílu na mnoha klinických studiích. Některé z nich se
zabývají i včasnou detekcí zhoubných novotvarů. Centrum se významně
podílelo na tom, že se laserová terapie stala u některých forem kožní rakoviny
léčbou první volby.
CFM nyní zahajuje novou studii ve spolupráci s americkými a evropskými
univerzitami (New York, Harvard, Londýn) k ověření a rozpracování metody.
Naše výsledky v roční studii co do úspěšnosti přesáhly 95 procent u nádorů
nodulárních a byly stoprocentně úspěšné při léčení nádorů povrchových.
Nadále nelze léčit novotvary invazivní či spinocelulární,“ konstatoval. Studie
byla odbornou veřejností přijata se zájmem a bude publikována v některém z
prestižních medicínských časopisů.
Nový vesmír medicíny?
„Velkou budoucnost díky našim výzkumům vidím právě ve využívání frakčních
laserů a rollerů pro podávání látek transdermálním způsobem,“ doplňuje
Roman Šmucler.
„Jde o přípravky, které dosud musejí být podávány ve formě tablet nebo
injekcí. Typickou látkou, se kterou ve spolupráci s americkými kolegy
experimentujeme, je inzulin. Vytváříme pacientovi mikrootvory v kůži a –
zatím experimentálně – jej přes ni vtíráme. Podobně mohou fungovat i
kosmetické látky. Prozatím nejčerstvější novinkou ve stadiu výzkumu je
využívání kmenových buněk pacienta, které aplikujeme uvedenými způsoby a
snažíme se tak odstraňovat velké jizevnaté rány, například po popáleninách.
Možná by toto vstřebávání látek mikrootvory mohlo mít v budoucnu význam
třeba v preventivní onkologii nebo i jinde, ale na to bude ještě třeba řady
farmakologických studií
Uvedu příklad – musíme zjistit, jak mnoho nebo spíš málo léčivé látky se přes
kůži vstřebá. Je to elegantní metoda, ale musíme zjistit a zajistit správné
dávkování. Skutečností je, že se v této oblasti otvírá Pandořina skříňka, nový
vesmír medicíny…“
Co brzdí vstup nové metody do širší praxe?
Centrum fotonické medicíny má v tuto chvíli nedostatek odborníků, ale
zároveň velký zájem naučit používání těchto metod lékaře po celé republice.
Pořádá proto školení, kterých se paradoxně účastní více stážistů z ciziny než z
Česka. „Kosmetických laserových center je u nás více než třeba v sousedním
Rakousku, naopak léčebné lasery se u nás tolik nevyužívají. Veškeré školicí
akce pořádáme zdarma,“ vyzývá lékaře docent Šmucler
. „Nic netajíme. Laserovou medicínu učíme jak mediky, tak lékaře v rámci
postgraduálního studia. Naším cílem je zavést tento typ medicíny do běžné
praxe.“
Princip fotodynamické terapie
Jedná se o diagnostickou a léčebnou metodu založenou na aplikaci
fotosenzitivní látky, která se selektivně hromadí v nádorových buňkách. Takto
„označené“ buňky jsou po ozáření světlem určitého spektra kompletně
usmrceny.
Fotosenzibilizátor (světlocitlivá látka) se aplikuje buď ve formě krému při
místním podání, nebo intravenózně. Pro diagnostiku se používá speciální
modré světlo, které odhalí polohu, velikost a tvar nádoru. Léčebně se aplikuje
speciální záření, nejčastěji pomocí laserových diod. Na ně lze napojit optická
vlákna, která se vpichem zavedou do postižené tkáně – pro kvalitnější osvícení
a následnou likvidaci nádoru; po různě dlouhé době ozáření (podle typu
nádoru) dojde k poškození nádorových buněk a k jejich smrti včetně destrukce
cévního systému, který nádorové buňky vyživoval.
Tato metoda se s úspěchem zkouší nejen v dermatologii, chirurgii hlavy a krku
a ve spolupracujících oborech, ale i při nádorových onemocněních jícnu,
hltanu a hrtanu, plic, prsu, jater, močového měchýře, a dokonce i mozku.
Prozatím se nejčastěji používá na léčení kožních nádorů a lézí, například na
aktinickou keratózu a bazaliomy. Úspěšně se s její pomocí odstraňují virové
bradavice nebo vyhlazují jizvy.
Většinu zákroků hradí pojišťovny
Léčba v pražském CFM je u většiny pacientů hrazena zdravotními
pojišťovnami, stoprocentně v případech onemocnění jakýmkoli typem nádoru,
který je touto metodou léčitelný.
Lékaři v Olomouci nádor zničili pomocí laseru
V olomoucké fakultní nemocnici lékaři tento týden použili unikátní laserovou
metodu léčby rakoviny hrtanu. V Česku na ni došlo celkově teprve podruhé,
tentokrát ji provedl tým špičkových lékařů v čele s uznávaným odborníkem
Romanem Šmuclerem.
Pacient, kterému lékaři v Olomouci pomohli, se špatnou diagnózu o svém
zdravotním stavu od lékaře poprvé dozvěděl před deseti lety.
Kvůli nádoru na hrtanu hrozilo, že bude už navždy němý. Radiochemoterapie
sice zabrala, ale jen na chvíli a rakovina se opět vrátila. V poslední době už jen
šeptal.
Pacient se v této fázi musel rozhodnout: buď si nechá hrtan vzít, a tím
nenávratně přijde o hlas, nebo vyzkouší ve Fakultní nemocnici Olomouc
unikátní operaci, při níž nádor rozbijí laserem. Vybral si to druhé.
Unikátní zákrok takzvanou fotodynamickou terapií v Olomouci provedl tým
špičkových odborníků, v jehož čele stojí Roman Šmucler a Mathias von
Beckerath ze Švédska. To, co se odehrávalo v olomoucké nemocnici, předvedli
lékaři v České republice při léčbě tohoto onemocnění teprve podruhé v
historii.
Celá operace je proto podle přednosty Otolaryngologické kliniky Fakultní
nemocnice Olomouc Ivo Stárka mnohem šetrnější než jiné používané postupy.
"Výhodou je navíc i nízká toxicita, postup tak lze na rozdíl od chemoterapie či
radioterapie v krátké době opakovat," dodal Stárek.
Zákrok vyjde na zhruba 150 tisíc korun, pojišťovny ho zatím nehradí.