příloha: téma: správa a rozvoj:

Transkript

Odborný časopis pro veřejnou správu
12
PROSINEC 2010
98 KČ/4,80 EUR
příloha:
téma:
správa a rozvoj:
pozemkové
úpravy
bezpečné
přechody
jak (ne)humanizovat
paneláky
Měsíčník vydavatelství Economia
ModerniObec.cz
Vozidlo Piaggio Porter Tipper-ELECTRIC
pracuje bez hluku a bez emisí
Komunální vozidlo kategorie N1 italské
výroby Piaggio Porter Tipper-ELECTRIC
se speciální nástavbou pro svoz parkových
košů »Koš-Ovka«.
Vozidlo je schopno ujet 80 až 100 kilometrů
na jedno nabití, což představuje dostatečnou
vzdálenost pro jeho denní dvousměnný provoz. Nabíjení 16 AKU článků poté trvá osm až
deset hodin.
Pro práci v exponovaných centrech měst předurčuje vozidlo nejen tichý chod a ekologický provoz, který jistě místní obyvatelé ocení,
ale i menší rozměry a výborné manévrovací
schopnosti. Vozidlu nečiní problémy ani delší
přejezdy, jelikož i s elektromotorem je schopno
vyvinout rychlost 55 km/h. Na druhou stranu
může obsluha využít i minimální rychlosti pojezdu 2 až 3 km/h.
V idl Piaggio
Vozidlo
Pi
i P
Porter
t Ti
TipperELECTRIC představil jednatel
dodavatele, společnosti
I-Tec Czech, Jiří Vyvial.
Speciální nástavba pro
S
s
svoz
parkových košů
»
»Koš-Ovka«,
v Opavě
zzvládne 850 košů denně.
Nové svozové vozidlo
bude v Opavě nasazeno
ve dvousměnném
provozu. Délka dojezdu
80 až 100 km je na denní
provoz dostačující.
MO001076
Ing. Karel rICHTEr
starosta Sdružení hasičů
Čech, Moravy a Slezska
Šetřit na společném bezpečí
by bylo nejen
krátkozraké, ale
nakonec i kontraproduktivní.
Ubrat někde
na připravenosti
na krizové situace se může vrátit
v podobě nepředvídatelných ztrát.
Hasiči plně chápou současnou
tíživou ekonomickou situaci,
ale ochrana životů, zdraví a majetku musí být
zajištěna, ať je
stav hospodářství
jakýkoliv.
prosinec 2010
obce potřebují
hasiče – a ti zase
obce. Žádná jiná
varianta není!
K
aždý sbor dobrovolných hasičů nese název
domovské obce. Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska jich má bezmála osm tisíc s více
než 340 tisíci členy. Jsem přesvědčen o tom, že všichni správní hasiči hrdě projevují sounáležitost se svou
obcí – a především k jejímu prospěchu poctivě naplňují naše historické motto Bližnímu ku pomoci. K jeho
prosazení, už ne na základě dobrovolnosti, ale ze zákona, se vytvářejí jednotky SDH obcí spadající pod
kompetence příslušného územního samosprávného
celku. Ať už je tato jednotka na jakémkoliv stupni zařazení do poplachového plánu, obec dostává nemalou
dávku odpovědnosti – ale i možností, jak své hasiče
podporovat mimo rámec svých povinností.
Končící rok opět potvrdil, že živelní pohromy se nevyhýbají žádnému regionu. Záludnosti extrémních výkyvů počasí nutí k otázce, zda jsme na ně dostatečně
připraveni. Nezapomněli jsme s něčím na ty, kteří se
bez váhání pustili do vyčerpávajícího boje s následky
řádění živlů? Mají k tomu potřebné technické vybavení? Jsou náležitě zabezpečeni osobními ochrannými
pomůckami? Hasiči už dávno nevyjíždějí jen k požárům, ale i k povodním, sněhovým kalamitám a k řadě
dalších technických zásahů. Hasiči si plně uvědomují
nynější tíživou ekonomickou situaci, ale ochrana životů, zdraví a majetku musí být zajištěna, ať je stav
hospodářství jakýkoliv. Vždyť existují i další možnosti
financování. Od místních podnikatelů, kteří chápou
nutnost kvalitně zabezpečeného hasičského sboru, až
po využití široké nabídky z evropských zdrojů.
Starostové a primátoři, jsme sbory dobrovolných
hasičů vašich obcí, jimž naše aktivity nepřinášejí užitek jen v tradičním hlavním poslání pomoci v nouzi.
Věnujeme se dalším úkolům v oblasti požární ochrany. Jsme připraveni radnicím pomoci se zpracováním
krizových plánů, v zabezpečení požární i protipovodňové prevence, v přípravě dětí a mládeže. Bohužel,
ne všude jsou naše iniciativy plně využívány. Snažme
se to společně v nadcházejícím roce zlepšit. Logika,
že hasiči potřebují obce a obce hasiče, nemá žádné
jiné varianty. Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska
participuje na činnosti Hasičské vzájemné pojišťovny
a Výzbrojny požární ochrany. Rovněž tyto dvě organizace jsou připravené podat obcím pomocnou ruku,
bude-li o ni zájem.
S uspokojením mohu konstatovat, že vztahy dobrovolných hasičů s obcemi jsou na velmi dobré úrovni.
Totéž platí o naší spolupráci s obcemi s rozšířenou
působností, jejichž správní obvody obvykle kopírují
okrsky našeho Sdružení. Po říjnových komunálních
volbách se mnohde obměnili starostové i další zastupitelé. Všem, kteří v minulých letech pomáhali plnit
naše poslání, touto cestou děkuji. Přeji jim – stejně
jako těm, kdo dál pokračují v práci v čele obcí, i těm,
kteří do starostenských a zastupitelských křesel usedli
poprvé. v novém roce mnoho pracovních a osobních
úspěchů. Opravdu moc bych si přál, abychom na konci roku 2011 mohli společně říci, že lidé v naší vsi,
v našem městysi, v našem městě mohou klidně spát,
n
protože se umíme postarat o jejich bezpečí.
HLEDÁME NOVÉ PARTNERY
NA ROK 2011
MÁTE ZÁJEM SE PREZENTOVAT
PŘED VÍCE JAK 1500
MĚSTY A OBCEMI V ČR
ZA JEDINÝ ROK, S NÁKLADY
NEPŘESAHUJÍCÍ 350,- Kč
NA JEDNOHO OSLOVENÉHO
KLIENTA?
soukromým společnostem
a podnikatelům nabízíme
reklamu a prezentaci
na pravidelných odborných
setkání starostek a starostů měst
a obcí ČR.
SLEVA 50%
Při objednávce minimálně
4 akcí najednou.
Platí pro nové klienty.
Výhody partnerství:
• Exkluzivita v oboru (bez účastí
vám konkurujících společností).
• Komplexní služby
• Podpora přímého marketingu
a obchodu
• Přímá zpětná vazba
od potencionálních klientů
• Bezplatné poradenství
při přípravě marketingové
a reklamní kampaně pro
veřejnou správu
MÁME 10 LET ZKUŠENOSTÍ
Jsme jedinou společností v ČR se
zaměřením výhradně na veřejnou
správu. Jsme neustále v kontaktu
se zástupci samospráv.
Vynikající poměr cena / výkon.
REGIONSERVIS S.R.O.
Perlitová 4, Praha 4, 140 00
[email protected]
Tel.: 257 199 616
Mobil: 724 931 593
Více informací na:
MO001073-1
Foto: ARCHIV
Názor
www.regionservis.cz
1
Obsah
n titulní strana
Písečná u Žamberka (Foto: Šárka Bergerová)
n názOr
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 1
n spektrum
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 4
n kauza
Nájemné za distribuční plynové sítě obcí budí rozruch. Proč?
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 6
n přílOha: pOzemkOvé úpravy
Pozemkové úpravy: Přednost dostanou nejlépe připravení
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 24
Když je polní komunikace nejen účelová, ale i hezká...
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 27
Příležitost se otevírá také protipovodňové ochraně obcí
(Mgr. Jiří Koudelka) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 28
n s p r áva a r O z v O j
n ekOnOmika
Senior Park: Proč ne i u vás? (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 30
Je zadluženost měst a obcí nebezpečným jevem?
Jak (ne)humanizovat paneláky
(Ing. Věra Kameníčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 8
(Martin Veselý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 32
Vzdělávací kurz Konšel _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 9
Komplexní řešení dešťové vody pro města a obce
Jak se vyrovnat s účetní závěrkou roku 2010?
(Pavel Kliment, Eva Fryjaufová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 10
Obce budou muset platit faktury do 30, výjimečně i do 60 dnů
(Ing. Oldřich Vlasák) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 12
Dobrý správce majetku uměl městům vydělat i v době krize
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 14
n infOrmační a kOmunikační technOlOgie
Jak na elektronizaci faktur (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 16
(Ing. Lukáš Mejzlík) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 34
Korupce se u nás vnímá stále ostřeji – i na vrub samospráv
(Mgr. Aleš Pachmann) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 14
n ŽivOtní prOstředí
Když pracuje třicet bilionů bakterií (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 38
Energetický management pro města a obce
(Ing. Jaroslav Klusák, Ph.D.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 39
n management
Rovné příležitosti – výzva a šance, nebo jen nutnost?
Czech POINT funguje i při změně starosty (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ 18
(Mgr. Jana Haklová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 40
Veřejná správa a internet /48 (Ing. Václav Koudele) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 18
n l e g i s l at i va
n téma: bezpečné přechOdy
Nekonečný příběh jménem hazard
Nebezpečný přechod lze modernizovat _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 19
Jak zvýšit bezpečnost při přecházení chodců
(Ing. Luděk Bartoš) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 20
(PhDr. Jiřina Ondráčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 41
Dokládání názorů představitelů obcí
(JUDr. Adam Furek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 43
Odměna zastupitele při skončení funkčního období /3
U okružní křižovatky v Písečné nasvítili místa pro přecházení
(Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 44
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 22
Ze Sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 45
n evrOpská unie
n právní pOradna
Čtyři malé obce mají novou čistírnu _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 24
n s e r v i s _
Moderní obec – Měsíčník vydavatelství economia
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 46
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 48
Uzávěrka tohoto čísla: 15. 11. 2010
Ročník XVI, číslo 12 • Vychází 2. 12. 2010 • Cena výtisku ve volném prodeji 98 Kč • Roční předplatné 1176 Kč • Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected],
http://moderniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Stoupová, tel.: 233 071 408, e-mail: [email protected] • Zástupce šéfredaktorky: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, fax: 233 072 711, e-mail: [email protected] • Grafická úprava: Libor Hofman, tel.: 233 071 411, e-mail: [email protected] • Manažer inzerce:
Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; Mgr. Jana Hamplová, advokátka
a zastupitelka města Mohelnice; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, zastupitelka města Bílovce;
Ing. Zdeňka Škarková, ředitelka RRA Vysočina; Mgr. Tomáš Úlehla, poslanec • Vydává: ECONOMIA, a. s., IČO: 00499153, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 •
Příjem inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax:
233 072 001, e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • doručování předplatného provádí:
Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia s. r. o. • Internetový online archiv:
divize Nová média, Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Nová média, Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail:
[email protected] • Tisk: Amos Typografické studio, Praha • Sazba a reprodukční část: Economia, a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru.
Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. •
© 2010 ECONOMIA, a. s.
2
prosinec 2010
MO00986-9
Spektrum
Symbolické žezlo putovalo
do Broumova
O návštěvu výstavy Infotherma je každý
rok velký zájem.
Infotherma
po osmnácté
›
4
Od září 2009 bylo v obchodech, na úřadech, ve školách či firmách instalováno již
943 sběrných nádob pro nefunkční úsporné
a lineární zářivky. Povědomí o jejich existenci má téměř třetina domácností. Nejvíce
sběrných míst je v krajích Středočeský (131),
Jihomoravský (101), Moravskoslezský (97)
a Praha (101), nejméně v krajích Liberecký
(37), Karlovarský (37) a Vysočina (39).
Nezisková společnost EKOLAMP, která
se od roku 2005 věnuje zpětnému odběru
a recyklaci osvětlovacích zařízení, předpokládá, že v příštích letech najde partnery
pro rozmístění dalších několika tisíc sběrných nádob.
Aktuální seznam sběrných míst je k dispozici na www.ekolamp.cz/seznam-sber/on/
nych-mist/.
F
o
Or
vr
mu
ze
První výročí má za sebou zpětný odběr
vysloužilých úsporných a lineárních
zářivek.
Cheb má moderní bulvár
› CHEB
FOTO: ARCHIV
OSTRAVA Na XVIII. ročníku Infothermy,
který se uskuteční 17.–20. ledna na ostravské Černé louce, se bude prezentovat více
než 350 výrobců, distributorů a organizací
zabývajících se úsporami energií. Výstava
nabídne celou škálu možností, jak ušetřit
peníze při vytápění ušlechtilými palivy. Zároveň představí alternativu vytápění tuhými palivy, ale v nových moderních kotlích.
Mezi novinkami bude možné vidět až 50
kotlů na oba druhy paliva.
Návštěvníci výstavy se budou moci seznámit i se zásadami nízkoenergetické a pasivní výstavby, novými izolačními materiály,
zateplovacími systémy, termoregulačními
okny apod. Přednostně bude prezentována výstavba dřevostaveb, která má v České
republice bohatou materiálovou základnu,
ale zatím malé procento uskutečněných
novostaveb.
V jednotlivých expozicích budou k dispozici odborníci z vysokých škol, výzkumných
ústavů, asociací, cechů a sdružení, s nimiž
zájemci budou moci konzultovat své dotazy a poradit se.
Připravuje se také doprovodný odborný
program, v rámci kterého se uskuteční 21
přednášek a seminářů k problematice vytápění nebo využívání obnovitelných zdrojů
energie.
Podrobné informace o výstavě najdete
/sk/
na www.infotherma.cz.
Vysloužilé zářivky
patří do sběru
Nový bulvár se pyšní unikátními prvky.
Počátkem listopadu skončila modernizace chebské pěší zóny, na kterou poskytl bezmála 127 milionů korun Regionální operační program Severozápad. »Díky
této dotaci mohlo město upravit zónu
do zajímavé podoby. Troufám si tvrdit, že
nyní bude centrem Chebu korzovat ještě
více lidí, kteří také budou chtít využívat celé
spektrum tamních služeb,« řekl člen Výboru
Regionální rady Severozápad Jakub Pánik.
Na třídě Svobody, v úseku od bývalé
prodejny Baťa k hranici s náměstím Krále
Jiřího z Poděbrad, je nová kamenná dlažba, nevšední mobiliář a nově vysazeny
platany a okrasné hrušně. U spořitelny
a obchodního domu Prior vznikla dvě
malá náměstí. Zóna má ještě další unikátní prvky. Vedle Brány času, otáčejícího se
artefaktu od akademického sochaře Mariana Karla, prochází celým bulvárem časová osa s nejvýznamnějšími daty z historie
Chebu nebo LED-diodové sloupy s měnícími se motivy.
/sk/
prosinec 2010
vy
mi
str
aj
dič
dě
že
Z
s
Pr
mu
Zlí
bě
C
Z
m
MO000950-1
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
Součástí předávání putovního žezla vítěznému městu byla výstava dětských kreseb
v Broumově.
Soutěž Město stromů, společný projekt
Nadace Partnerství a města Strakonice, byl
v pořadí už pátý. Předchozími držiteli titulů se stala města Kroměříž, Tachov, Krnov
a Havířov. Vítěz získává odměnu 50 tisíc Kč
od společnosti Tetra Pak a poukázky na zahradnické služby v hodnotě 100 tisíc Kč
od společnosti Zahrady Olomouc. Má rovněž možnost zúčastnit se v následujícím
roce prestižního klání kvetoucích evropských sídel Entente Florale Europe a usilovat o vítězství v souboji s vítěznými městy
/on/
12 zemí.
FOTO: ARCHIV
FOTO: ARCHIV
›
BROUMOV Městem stromů na období
2010/2011 se stal Broumov. Symbolické
putovní žezlo převzala bývalá starostka
Broumova Libuše Růčková od zástupce
dosavadního držitele titulu, náměstka primátora města Havířov Eduarda Heczka
a senátorky Jany Juřenčákové 1. listopadu v prostorách Senátu. Úkolem vítězného města je uspořádat pro své obyvatele
jednoroční kampaň inspirovanou stromy
a přírodou. Občané Broumova se mohou
tudíž těšit nejen na sázení stromů, ale také
na četné kulturní akce.
pro
Spektrum
převzali
dekrety
na dotaci
ekt
byl
uov
Kč
zaKč
ovím
plosty
n/
k/
010
FOTO: WWW.FRANCOVALHOTA.CZ
Oranžovou stuhu České republiky 2010
v rámci soutěže Vesnice roku 2010 v Programu obnovy venkova získala Francova Lhota
ze Zlínského kraje.
Hodnotitelskou komisi zaujala zejména
vynikající spolupráce obce se zemědělskými subjekty při péči o krajinu a veřejná prostranství, při propagaci místních produktů
a jejich marketingu, v oblasti využití netradičních zdrojů energie a dalších nezemědělských aktivitách. V obci je také patrné,
že samosprávě, místním spolkům, země-
dělcům, živnostníkům i všem občanům jde
o vytvoření prostředí, ve kterém se jim bude
příjemně žít, a budou zároveň hrdí na to,
v jakém stavu předají vesnici a okolní krajinu příštím generacím.
Do letošního ročníku Vesnice roku se přihlásilo 361 obcí a ocenění Oranžová stuha
bylo udělena ve všech třinácti krajích. Obcím, které uspěly v krajských kolech a dostaly se do celostátní soutěže, náleží šek
do výše 600 tisíc Kč, celorepublikovému
/mo/
vítězi odměna až 800 tisíc Kč.
Zlín vyhrál mezinárodní
soutěž města v květu
FOTO: ARCHIV
První místo v mezinárodní soutěže Communities in Bloom (Města v květu) získal
Zlín. Výzvu k účasti v soutěži přijal v průběhu uplynulých deseti let již po páté. Le-
Cenu v kanadském městě Halifax převzala
Zuzana Pecharová, pracovnice odboru
městské zeleně Magistrátu města Zlín.
prosinec 2010
tos soutěžil s pěti městy – třemi kanadskými, jedním britským a jedním japonským.
Předmětem hodnocení byla nejen údržba
a péče o městskou zeleň, ale také ekologické aktivity, nakládání s odpady, spolupráce
s občany a neziskovými organizacemi, péče
o městské lesy apod.
V letošním roce Zlín investoval do výsadeb stromů a květin zhruba 0,8 milionu korun. Zaměřuje se na celoroční květinovou
výzdobu od prvních jarních cibulovin, přes
trvalkové záhony, výsadbu keřů a stromů až
po zimní dekorace. Další prioritou je údržba zeleně, přičemž prostor je dán také novým menším projektům (osazení květinové
pyramidy, cedule o ptactvu v zámeckém
parku, rozšíření sortimentu růží ve městě
atd.).
/sk/
Pardubický kraj se v pořadí
turistické návštěvnosti mezi kraji republiky
řadí k těm nejposlednějším. Změnu kromě
dalších opatření mají přinést projekty, jejichž realizace by mohla přispět k žádoucímu rozvoji cestovního ruchu. Představitelé
některých z nich obdrželi v polovině listopadu dekrety na dotaci z Regionálního operačního programu Severovýchod. Předal je
Radko Martínek, předseda Regionální rady
FOTO: ARCHIV
Francova Lhota se pyšní
oranžovou stuhou
MO000950-1
mopoálky
nu
že
ště
elé
ru
k.
alé
ále
ažny
ny
vě
átse
riorie
ní-
› LETOHRAD
Hejtman Radko Martínek předává dekret
starostovi Pastvin Josefu Koubíkovi.
Severovýchod a hejtman Pardubického kraje. Město Žamberk, zastoupené starostou
Jiřím Dytrtem tak na rozšíření stávajícího
sportovně-rekreačního areálu Pod Černým
lesem získalo 7,4 milionu korun. Nově zvolený starosta Pastvin Josef Koubík převzal
dekret zaručující zejména pro výstavbu
nového infocentra a víceúčelového hřiště
dotaci ve výši 11,2 milionu korun.
Největší částku – 66,4 milionu Kč – obdržela letohradská společnost EYWAN, zastoupená jednatelem Pavlem Taclem. Jak
sám zdůraznil, díky ní se místní středověká
tvrz promění v areál kultury a služeb pro tu/chs/
risty.
Nový domov
›
BUDIŠOV NAD BUDIŠOVKOU V zrekonstruovaném objektu bývalé školy vzniklo
chráněné bydlení pro 15 mužů s mentálním
a kombinovaným postižením. Po mnoha letech pobytu v ústavním zařízení na zámku
Dolní Životice se tak dočkali nového domova v přirozenějším a příjemnějším prostředí. Uživatelé mají k dispozici tři bytové jednotky s jednolůžkovými a dvoulůžkovými
pokoji, kuchyní, obývacím pokojem a společenskou místností. Celý objekt je bezbariérový a nachází se v rozlehlé zahradě.
Projekt Rekonstrukce objektu v Budišově
nad Budišovkou na chráněné bydlení podpořila dotace ve výši 18 mil. Kč z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Zbývajících téměř 2,5 mil. Kč poskytl
Moravskoslezský kraj.
/mo/
5
Kauza
Po jednáních s distribučními plynárenskými společnostmi
o odkupu, případně pronájmu svých plynárenských zařízení
bývá řada obcí roztrpčena. Kupní cena totiž často nepokryje
ani náklady, které s vybudováním plynovodu a přípojek měly.
A symbolická 1 Kč za roční pronájem místní sítě? »Darmo
mluvit!« říkají starostové. Proč však tyto situace nastávají?
V
municipálním vlastnictví stále ještě
zůstává přibližně 5,5 tisíce km plynovodů z celkem zhruba 63 tisíc km.
Podle Ing. Miloslava Zaura, jednatele distribučních společností skupiny RWE GasNet,
s. r. o., JMP Net, s. r. o., SMP Net, s. r. o., VČP
Net, s. r. o., jsou už plynofikovány prakticky
všechny obce nad tisíc obyvatel. Velká sídla
své místní plynové sítě většinou již dávno
prodala distribučním společnostem. Řada
menších obcí si však dosud na svém území
plynárenská zařízení ponechala, přičemž
mnohé u nich právě nyní řeší otázku, jak
dál s tímto majetkem naložit.
Leckde totiž dobíhají původní smlouvy
o pronájmu, jinde se rozpadají svazky obcí
účelově založené k vybudování regionálních sítí a jednotlivá sídla z těchto svazků
svůj původní majetek vyvádějí. Mnohde tak
nová či staronová reprezentace obcí, která
vzešla z říjnových komunálních voleb, bude
muset brzy a velmi rychle řešit i tyto problémy.
I vzhledem k současnému propadu daňových příjmů obcí a měst radnice často
spoléhají na to, že odprodejem, případně
pronájmem plynárenských zařízení se jim
alespoň vrátí investice, jež do jejich vybudování vložily.
luKa nad jihlaVou: zKlamání
a nenaplněná očeKáVání
Například městys Luka nad Jihlavou (kraj
Vysočina) vybudoval v jedné ze svých ulic
314,4 metru dlouhý středotlaký plynovod
s 12 přípojkami do jednotlivých domů. Když
však radnice chtěla Otínskou ulici napojit
na distribuční síť plynu, objevil se problém.
Plynárenská společnost RWE JMP Net tam
dodávky plynu totiž podmínila odkupem
nových rozvodů. Ostatně zbývající místní
distribuční síť na území městysu jí už patří. Jenže očekávání radnice velmi zklamala,
neboť jí za tento zcela nový plynovod s přípojkami nabídla podstatně nižší cenu, než
na kolik městys vybudování plynovodu vyšlo. Zatímco radnice chtěla prodejem získat
zpět 800 tisíc korun, které do této své investiční akce vložila, kupní smlouva nakonec
zněla na pouhých 250 tisíc.
»Do dnešního dne (pondělí 19. 11. – pozn.
redakce) jsme neobdrželi žádné uspokojivé
vysvětlení výpočtu, pouze odkaz na vyhlášku Energetického regulačního úřadu (jde
o vyhlášku č. 140/2009 Sb., o způsobu regu-
6
Při pronájmu sítě, byť
i za symbolickou jednu korunu, si distributor plynu
žádné zdroje pro její obnovu nevytváří a regulátorem mu nejsou ani uznány
náklady na zásadní opravy, například po povodních. Tohle vše je potom
už jen záležitostí vlastníka
sítě, tedy obce.
lace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen, která je metodickým
návodem pro výpočet ceny – pozn. redakce),« konstatuje Viktor Wölfl, starosta Luk
nad Jihlavou. »Nevidím důvod, proč prodávat nový plynovod za cenu jinou než pořizovací,« dodává.
Městys u distribuční plynárenské společnosti neuspěl ani s návrhem alternativního
řešení. Že by jí totiž plynovod s přípojkami
v Otínské ulici pronajal. Pronájem za vyšší
částku než symbolickou 1 Kč ročně však distribuční společnost RWE JMP Net odmítala.
V takovém případě by pro nás neexistovala
žádná záruka na pozdější obnovu rozvodů,
zněl její argument.
Starosta to však vidí jinak: »Jedna koruna
za roční nájem naprosto nového zařízení
v pořizovacích nákladech 800 tisíc korun
byla pro nás nepřijatelná.«
praVidla prodeje určuje
metodiKa erÚ
Tím, jaké jsou reálné možnosti prodeje
plynových sítí obcí distribučním plynárenským společnostem, jsme se podrobně zabývali v Moderní obci letos v únoru (viz MO
č. 2/2010, str. 8 a 9 – Místní distribuční sítě:
Mají si je obce podržet?). Připomeňme proto
pouze skutečnost, že pravidla pro výpočet
ceny plynárenských zařízení ve vlastnictví
obcí při prodeji distribučním společnostem
jsou skutečně stanovena již zmíněnou vyhláškou Energetického regulačního úřadu
(ERÚ) č. 140/2009 Sb. Použití této metodiky
je závaznou podmínkou pro uznání hodnoty zařízení v regulaci pro všechny subjekty
podnikající v distribuci plynu. Výsledná
cena je ovlivněna zejména dosahovanou
výší odběrů z hodnoceného zařízení.
Distribuční plynárenská společnost tedy
ani nemůže vyhlášku regulátora obejít, byť
její aplikace obvykle pro obec znamená, že
odprodejem plynárenského zařízení se jí
vrátí pouze část investice, kterou na jeho
pořízení vynaložila. Ostatně kdyby plynárenská společnost obci na vyšší cenu, než
stanovuje vyhláška ERÚ, kývla, pak by se
toto zvýšení nepromítlo do vyššího distribučního poplatku a rozdíl v kupní ceně by
byl prakticky darem pro obec, který by šel
na úkor distribuční společnosti.
Odhlédneme-li od různého stáří prodávaných plynárenských zařízení a nutnosti
jejich brzkých či pozdějších rekonstrukcí,
vrací se často radnicím jako bumerang to,
že svůj projekt plynofikace obce značně
nadhodnotily – snad v optimistickém domnění (často však podloženém výsledky
místních průzkumů), že občané začnou
houfně využívat plynové přípojky, snad
proto, aby snáze dosáhly na dotaci Státního
fondu životního prostředí.
Že projektová cena plynofikace obce
mnohde nebyla cenou reálnou, je obecně
známou skutečností. Jistě proto nikdo nebude podezřívat společnost RWE GasNet,
že si účelově upravila výsledky své loňské
analýzy. Ty pouze potvrdily, že skutečný
objem distribuovaného plynu v obcích činí
přibližně 60 procent množství, o němž hovořily původní projektové parametry.
nájemné jaKo dar obci?
Ještě složitější situace však panuje u pronájmů obecních plynovodů. Z Energetického
regulačního úřadu jsme dostali vyjádření,
v němž se konstuje, že »v současnosti je
posuzování výše pronájmu plynárenského zařízení mimo ERÚ a záleží na vzájemné dohodě distribuční společnosti a obce.
ERÚ vydávanou legislativou neovlivňuje
způsob ani podmínky uzavírání smluv, které jsou záležitostí obou smluvních stran.«
Regulátor trhu nicméně připouští, že jím
stanovené regulační principy distribučním
společnostem skutečně neumožňují zahrnout zaplacené nájemné do povolených
nákladů.
Ovšem právě v tom se skrývá příslovečné
jádro pudla. Jak totiž upozorňuje Ing. Miloslav Zaur, jednatel distribučních společností skupiny RWE GasNet, s. r. o., JMP Net, s. r.
o., SMP Net, s. r. o., VČP Net, s. r. o., pokud
by plynárenská společnost radnici platila
jakékoliv nájemné za její místní distribuční síť, musela by tak opět činit na svůj úkor.
Jinými slovy řečeno, distribuční společnost
by vlastně obci formou nájemného poskytla dar.
prosinec 2010
FOTO: ARCHIV
nájemné za distribuční plynové
sítě obcí budí rozruch. proč?
M
0
ne
re
Pr
ňu
od
Ing
lac
»Ja
na
vo
tri
pr
vy,
tek
vs
pr
níc
síť
na
vý
po
no
čn
no
J
V
si
lá
sí
re
V
pro
Kauza
é
dy
byť
že
jí
ho
náež
se
riby
šel
dásti
cí,
to,
ně
doky
ou
ad
ho
ce
ně
neet,
ké
ný
iní
ho-
010
nesmí se zapomínat na budoucí
reKonstruKce
Proč plynárenské společnosti upřednostňují koupi distribučních plynových sítí
od obcí před jejich pronájmem, vysvětluje
Ing. Luboš Strachota, CSc., vedoucí regulace a řízení rizik společnosti RWE GasNet:
»Jako regulovanému subjektu nám ERÚ
na každý rok předem stanoví celkové povolené výnosy. Tyto výnosy nám jako distributorovi plynu musí pokrýt povolené
provozní náklady (základní údržba a opravy, měření, dispečink apod.), vlastní majetek a odpisy z něj i povolené ztráty plynu
v síti, přičemž je od odběratelů inkasujeme
prostřednictvím zákaznických distribučních tarifů. Pokud tedy obecní distribuční
síť odkoupíme, stává se naším majetkem,
na němž můžeme generovat nejen určitý
výnos podle míry ziskovosti, kterou nám
povolí ERÚ, ale odpisy z něj smíme zahrnout do povolených výnosů, čímž si začneme vytvářet předpoklady, abychom danou místní síť mohli v budoucnu obnovit.
Při pronájmu sítě, třeba i jen za symbolickou jednu korunu, si žádné zdroje pro její
rekonstrukci nevytváříme a regulátorem
nám nejsou uznány ani náklady na zásadní opravy, například po povodních. Tohle
všechno je potom už pouze záležitostí
vlastníka sítě, tedy obce.«
obec s licencí loKálního
distributora?
Na slova Ing. Luboše Strachoty, CSc., lze
navázet tímto dalším sdělením regulátora: »Energetický regulační úřad na základě
vyjednaných podmínek pro III. regulační
období (období let 2010–2014 – pozn. redakce) rozhodl, že pronájmy plynárenského zařízení nebudou ze strany ERÚ v regulaci podporovány, neboť není-li vlastnictví
plynovodů přímé, nepřináší do budoucna
záruku jeho obnovy. Úřad doporučuje obcím v případě neodprodeje plynárenského
zařízení ponechat si je ve svém vlastnictví
a požádat o udělení licence na lokální distribuci plynu.«
Jak a z čeho se vypočítávají povolené výnosy distributorů
V současné době (po právním oddělení provozovatelů distribučních soustav /PDS/ v roce 2007) je typická
situace u pronajatých sítí taková, že například provozní náklady na údržbu a malé opravy těchto sítí jsou regulátorem uznány do povolených výnosů, na rozdíl od nákladů na nájem. Proto i když odběratelé na pronajatých
sítích platí tarify za distribuci, tyto výnosy si PDS nemůže ponechat jako zdroj zisku, ale jsou prostřednictvím
regulačního mechanismu následně přerozdělovány všem odběratelům.
Zákaznické tarify
Nadvýnos (K faktor)
Povolené ztráty
plynu v síti
Povolené ztráty
plynu v síti
Povolené provozní
náklady
Povolené provozní
náklady
(údržba, opravy, měření, dispečink...)
Odpisy z majetku
Vlastní majetek
(RAB)
x
WACC
ROK 2011
Reálné výnosy
od zákazníků
realizované
přes tarify
(údržba, opravy, měření, dispečink...)
Odpisy z majetku
Vlastní majetek
(RAB)
x
WACC
Nadvýnos
(K faktor)= nižší tarif
Povolené výnosy ERÚ
né
loos. r.
ud
ila
učor.
ost
yt-
Městys Luka nad Jihlavou stálo vybudování plynovodu a přípojek v Otínské ulici
0,8 mil. Kč. Distributorovi plynu však toto dílo nedokázal prodat za více než 0,25 mil. Kč.
Povolené výnosy ERÚ
náho
ní,
je
kémce.
uje
ten.«
ím
ím
hrch
FOTO: ARCHIV
nokty
ná
ou
ROK 2013
Vysvětlivky: ERÚ – Energetický regulační úřad; RAB – regulovaná báze aktiv; WACC – vážený průměr nákladů
podniku na použité zdroje kapitálu v procentech.
ZDROJ: RWE GasSNet
prosinec 2010
Doporučení ERÚ obcím je v zásadě jistě
správné. Ale oněch přibližně 5,5 tisíce km
plynovodů, které ještě zůstávají ve vlastnictví obcí, patří především už jen menším sídlům. A představa, že starosta malé obce při
obrovském množství svých běžných a nemalých povinností a s minimálním aparátem k ruce ještě navíc garantuje bezvadné
fungování místní distribuční sítě plynu,
je dosti šílená. Mimochodem, ani radnice
v Lukách nad Jihlavou se pro tuto variantu
nerozhodla.
Pravda, obec si lokálního distributora
může také najmout – a na trhu se firmy nabízející tyto služby opravdu pohybují. Jenže
lokální distributor musí zajistit vstupní měření dodávky plynu do své sítě, dispečerský
režim, účtovat distribuční tarify podle pravidel daných regulátorem trhu (nebo převzít tarify velkého distributora, z jehož sítě
mu plyn přichází) apod.
změnit současná praVidla?
řešení se hledá
Jsou-li pravidla pro pronájmy obecních
plynárenských zařízení nevýhodná jak pro
jejich vlastníky – obce, tak vlastně i pro distributory plynu, nabízí se otázka, zda by je
nestálo za to změnit? Energetický regulační
úřad potvrzuje: »Letos v srpnu společnost
RWE GasNet opětovně požádala náš úřad,
zda by problematiku pronájmů mohl znovu otevřít a začít řešit. Úřad rozhodl situaci zmapovat a už si také vyžádal podklady
k detailní analýze možnosti stanovení metodiky pronájmů. Plně si totiž uvědomuje, že stanovení metodiky pronájmů bude
mít vliv na nákladovost distribučních společností. Zvyšovat cenu pro konečného
odběratele o náklady na pronájmy u plynárenského zařízení, které není efektivní
a do budoucna se nebude obnovovat, úřad
neshledává za přijatelné řešení. Výsledky
analýz budeme znát přibližně na jaře příštího roku, kdy bude možno se dále vyjádřit
k dané problematice.«
ERÚ se v této souvislosti odvolává na už
dřívější zkušenost, kdy postupně za spolupráce distribučních společností vyjednával
se Svazem měst a obcí ČR a připravil metodiku stanovení cen odkupů plynárenského
zařízení v současné době legislativně vymezenou v příloze č. 11 regulační vyhlášky
č. 140/2009 Sb.
dobrý partner obcí
»Bohužel, některé obce v nás dosud vidí
monopolistu, který se je při jednáních
o odkupu, případně pronájmu jejich plynárenských zařízení snaží z titulu svého
přirozeného monopolu tlačit ke zdi. Jenže
stejně jako obce se také my musíme pohybovat v rámci platných zákonů a pravidel.
Koneckonců, my – stejně jako obce – tyto,
ani jiné zákony a pravidla nevymýšlíme.
Naopak chceme být korektním, spolehlivým a kvalitním distributorem zemního
plynu, jak jsme si i dali do vínku. A smysl
naší korektnosti vidím v tom, že si uvědomujeme význam spolupráce s obcemi,«
n
uzavřel Ing. Miloslav Zaur.
iVan ryšaVý
7
Ekonomika
je zadluženost měst a obcí
nebezpečným jevem?
T
o
20
do
20
Odpověď na tuto otázku není jednoduchá. Dluh obcí je součástí veřejného dluhu, proto podléhá i jednomu z důležitých
kritérií – podílu veřejného dluhu na hrubém domácím produktu. Pro Českou republiku není plnění tohoto kritéria zatím
problém, i když státní dluh vykazuje značnou dynamiku.
80
na
st
m
ZDR
oDLiŠnÁ DYnamika DLUHU
v jEDnotLivýcH katEgoriícH obcí
Údaje z tabulky 1 samy o sobě nenaznačují, že by dluh obcí mohl představovat problém. Jiná věc je, podíváme-li se na zadlužení jednotlivých obcí. Z údajů v tabulce 2
vyplývá, že dluh v přepočtu na obyvatele se
značně liší mezi jednotlivými velikostními
kategoriemi obcí. Současně jednotlivé kategorie obcí vykazují i velmi odlišný pohyb
dluhu připadajícího na jednoho obyvatele
v daném období. Obdivuhodnou dynamiku dluhu prokazují především velmi malé
obce.
Je známo, že zadlužená je více než polovina municipalit. Největší podíl obcí bez
dluhu je mezi malými obcemi. Přepočteme-li obecní dluh pouze na obyvatele, kteří
žijí v zadlužených obcích, celkový obrázek
o výši dluhu se výrazně změní.
Tab. 1 Dluh obcí (bez Prahy)
Dluh
v mld. Kč
2005
2006
2007
2008
2009
2009/2005 (v %)
44,3
47,5
46,5
47,4
53,9
22
dluh
na obyv.
v Kč
4 897
5 237
5 116
5 176
5 845
19
kapitálové
výd. / celk.
výd. (v %)
31,5
33,7
28,3
28,2
31,2
veřejný dluh
v mld. Kč
762,1
877,7
973,2
1070,8
1254,0
obec. dluh /
veřej. (v %)
5,8
5,4
4,8
4,4
4,3
65
ZDROJ: MINISTERSTVO FINANCÍ, PROPOČTY CCB-CZECH CREDIT BUREAU
Tab. 2 Dluh v přepočtu na obyvatele v jednotlivých
kategoriích obcí
dluh na obyvatele v Kč
2005
2006
2007
2008
2009
2009/2005
(v %)
do 200
1 558
1 788
1 535
2 276
3 916
151
200–400
2 252
2 362
2 241
2 858
3 776
68
400–800
3 045
3 094
3 111
3 466
3 779
24
800–1 500
3 872
4 136
3 830
3 578
4 041
4
nad 1 500
4 031
4 529
4 194
4 048
4 687
16
statutární města
8 477
8 700
9 068
9 433
10 270
21
Průměr
(bez Prahy)
4 897
5 237
5 116
5 176
5 845
19
ne
ji p
jm
teč
Ne
dlu
ŠE
S
Ob
ný
jů
kt
če
IlUSTRAČNÍ FOTO: SUMAVANET.CZ
m
ezi lety 2005 až 2009 se zadluženost obcí jako celku zvýšila
o 22 % (v přepočtu dluhu na obyvatele pouze o 19 %), zatímco veřejný dluh
se kvůli rychlému růstu státního dluhu
zvýšil ve stejném období o 65 % (viz tab. 1).
V důsledku rozdílné dynamiky se ale beztak
malý podíl obecního dluhu na veřejném
dluhu postupně snižoval – z 5,8 % v roce
2005 až na 4,3 % v roce 2009.
Z tabulky 1 je také vidět, že zadluženost
obcí se zvedla především v roce 2009, tedy
v roce, ve kterém se také enormně zvýšil
objem investic spolufinancovaných z prostředků Evropské unie a objem daňových
příjmů se naopak meziročně snížil. V témže
roce vzrostl také podíl kapitálových výdajů
na celkových v obecních rozpočtech. A vysoká míra investování na komunální úrovni je
hlavním motorem růstu obecního dluhu.
8
40
Jednou z nejbohatších obcí v České
republice je díky daňovým příjmům malá
šumavská obec Modrava, okres Klatovy.
DLUH v přEpočtU na obYvatELE
Tabulka 3 dokládá, že dluh v přepočtu
na obyvatele zadlužených obcí je zdaleka
nejvyšší v kategorii nejmenších obcí, výše
tohoto ukazatele se postupně snižuje s rostoucí velikostí obcí, s výjimkou statutárních
měst.
Nejnižší úroveň měly obce s počtem obyvatel nad 1500 (s výjimkou statutárních
měst). Dluh nejmenších obcí v přepočtu
na obyvatele byl tudíž v roce 2009 v průměru větší než u statutárních měst, která se
obvykle řadí k těm nejvíce zadluženým.
oHrožUjE rELativně vYsoký DLUH
nEjmEnŠí zaDLUžEné obcE?
Odpověď může být ano i ne, popřípadě, jak
kterou obec. Malé obce jako celek charakterizovala nejen nadprůměrná dynamika
příjmů minimálně v posledních dvou letech, ale zároveň i jejich značná diferenciace uvnitř dané velikostní kategorie obcí.
Malé obce obvykle mají i »malý« majetek
a hlavně se jejich příjmy vyznačují značnou
fluktuací, tedy výrazným kolísáním z roku
na rok. Nejsou výjimečné i násobné rozdíly
v příjmech z roku na rok.
Jejich celkový dluh vskutku neohrožuje
kritérium podílu veřejného dluhu na hrubém domácím produktu, protože v něm má
jen velmi malou váhu. Určitě ale může být
prosinec 2010
zá
co
ús
žá
lou
sn
so
mi
D
jek
om
tot
V
mě
jej
né
hra
dis
va
vý
lec
po
se
mě
»h
na
op
sp
žit
na
ný
tak
do
ma
na
ne
vě
CC
pro
čtu
ka
ýše
osch
bych
čtu
ůse
UH
ak
akka
lecicí.
ek
ou
ku
íly
uje
umá
být
010
Ekonomika
Tab. 3 Dluh na jednoho
obyvatele zadlužených obcí
dluh na obyvatele v Kč
podíl obcí
s dluhem (v %)
13 175
28
200–400
8 951
41
400–800
6 583
57
800–1500
5 799
69
nad 1500
5 171
86
statutární
města
10 510
96
2009
do 200
nebezpečný pro některé malé obce. Přesněji pro ty, které mají nízké a nestabilní příjmy, popřípadě pro ty, které uvažují s částečnou úhradou dluhu z výnosů projektu.
Ne všechny projekty se podaří dokončit,
dluh však automaticky nezmizí nikdy.
ŠEtřit, nEbo si pŮjčit?
S dluhem je to podobně jako s ohněm.
Obvykle to bývá dobrý pán, ale také špatný sluha. Vysoký podíl kapitálových výdajů na celkových obecně předurčuje obce
k tomu, aby v hojné míře využívaly vypůjčené prostředky.
Každá obec, chce-li investovat, stojí před
zásadním rozhodnutím. Několik let šetřit,
což implikuje přebytek v rozpočtu, a tudíž
úsporu v řadě výdajů, a teprve po dosažení
žádané částky se pustit do projektu. Po celou dobu vytváření úspor budou tyto peníze
s největší pravděpodobností vynášet – při
současné úrokové sazbě na vklady – jen velmi málo.
Druhou možností je si půjčit hned, a projekt »prodražit« o úroky. Jinak řečeno, neomezovat současné výdaje a přesunout
toto břemeno do budoucích let.
V tomto rozhodování jsou důležité poměry na finančním trhu a především odhad
jejich vývoje po dobu životnosti projektované investice. Ovšem stejně významnou roli
hraje i správně propočítaný projekt z hlediska věcného i finančního a jeho korektní
vazba na projektované příjmy a nezbytné
výdaje obce. A to může být pro malé obce
leckdy problém. Nejenže mají »malý« rozpočet, ale zároveň rozpočet, jehož příjmy
se mohou i v krátkém období významně
měnit. A obvykle nevytvářejí rezervu pro
»horší« časy. Většinou jim chybějí i experti
na řádné zpracování projektu. Při hledání
optimálních podmínek pro půjčku se často
spoléhají na věřitele (banku).
Uskutečňovat projekty a přitom se zadlužit samo o sobě špatné není. Špatný konec
nastává v případě neodborně připravených projektů, a to jak po stránce věcné,
tak finanční. Nicméně s velkou pravděpodobností platí, že podnikatelské projekty
malých obcí mají poměrně malou šanci
na úspěch, i když se výjimky najdou. Navíc
n
ne všechny malé obce jsou chudé.
vzdělávací kurz konšel
Vysoká škola právních a sociálních studií CEVRO Institut se
mimo jiné věnuje vzdělávání starostů, místostarostů, zastupitelů i tajemníků a úředníků územních samosprávných celků.
Především nově zvolení představitelé měst a obcí mohou
tak nyní využít nabídky unikátního jednodenního vzdělávacího kurzu Konšel. O jeho obsahu a zaměření jsme hovořili
s JUDr. Markétou Štalmachovou, ředitelkou vysoké školy
CEVRO Institut, o. p. s.
Co konkrétně program Konšel je?
Je to jednodenní až jedenapůldenní kurz,
který jsme připravili na základě zkušeností a poptávky osob činných v obecních
a městských úřadech a zastupitelstvech
měst a obcí. Je rozdělen do jednotlivých
bloků, z nichž lze absolvovat buď všechny,
nebo jen vybrané.
n
Pro koho je tento kurz výhodný?
Konšel je určen zejména pro nově zvolené starosty, místostarosty, tajemníky a uvolněné i neuvolněné radní všech obcí, měst,
statutárních měst i jejich městských částí.
Zúčastnit se ale samozřejmě může každý,
koho daná problematika zajímá.
n
Jaký je tematický obsah programu?
Nabízených okruhů je mnoho, uvedu
alespoň některé: Právní úprava samosprávy a státní správy, Smlouvy uzavírané obcí,
Rozpočet měst a obcí, Správa obecního majetku a zásady hospodaření, Veřejné zakázky – hlavní principy zákonné úpravy, Obce
a jejich územní plány a řada dalších.
n
Kdo jsou přednášející?
Lektory jsou lidé zkušení v záležitostech
n
obcí, právníci, vysokoškolští pedagogové
a další odborníci.
Nemohu každého jmenovat, za všechny zmíním prof. JUDr. Dušana Hendrycha, CSc., JUDr. PhDr. Petra Koláře, Ph.D.,
a JUDr. PhDr. Karla Šimku, LL.M., Ph.D.
n Které další typy vzdělávání může nabídnout CEVRO Institut zastupitelům
a zaměstnancům veřejné správy?
Je to celá škála vysokoškolských studijních programů. Myslíme si, že naše nabídka
je v této oblasti opravdu komplexní. Prvním
v řadě je tříletý bakalářský program Právní
specializace – Veřejná správa, který lze studovat jak prezenčně, tak formou kombinovanou, vhodnou pro studium při zaměstnání. Po úspěšném absolvování bakalářského
stupně mohou zájemci pokračovat v navazujícím magisterském programu Veřejná
správa, který je rovněž akreditován jednak
v prezenční, jednak v kombinované formě.
Naši nabídku programů pro veřejný sektor
uzavírá prestižní postgraduální studium
MPA (Master of Public Administration),
které je určeno zejména střednímu a vyššímu managementu v oblasti veřejné správy
/sk/
a NGOs.
věra kamEníčkovÁ
CCB- Czech Credit Bureau, a. s.
prosinec 2010
MO001088
9
Ekonomika
jak se vyrovnat s účetní
závěrkou roku 2010?
Loni touto dobou žila odborná veřejnost očekáváními a obavami, které vyvolala připravovaná reforma účetnictví státu.
Přinášíme proto stručné shrnutí aktuálních událostí, rady pro
úspěšné absolvování účetní závěrky roku 2010 a nástin předpokládaného budoucího vývoje.
souzení pravděpodobného výsledku právního sporu se obec rozhodla, že vytvoří rezervu v hodnotě 50 % z částky požadované
zaměstnancem, tj.:
100 tisíc Kč x 0,5 = 50 tisíc Kč.
50 tisíc Kč zaúčtujeme zápisem 555 (Tvorba a zúčtování rezerv) / 441 (Rezervy).
Ú
DoHaDné ÚčtY pasivní a časové
rozLiŠEní
Dohadné účty pasivní a časové rozlišení
slouží k uplatnění akruálního principu.
Obec by si opět měla stanovit hranici významnosti pro účtování těchto položek.
Příklady časového rozlišení:
n náklady příštích období (předplatné časopisu na další rok),
n příjmy příštích období (nájemce obecního majetku má sjednáno placení pozadu).
Dohadné účty pasivní umožňují vytvořit odhad nákladů, které se vztahují k roku
2010, ale k nimž faktura přijde až v následujícím účetním období.
četnictví státu vstoupilo do roku
2010 s neúplnou legislativní výbavou. K dispozici byl zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., vyhláška č. 410/2009
Sb., vyhláška č. 383/2009 Sb. a čtyři České
účetní standardy č. 701–704. Tím vznikl velký prostor pro výklad legislativy. V současné době prochází legislativní proces dalším
vývojem, v připomínkovém řízení jsou další
účetní standardy.
V září vyšla ve Sbírce zákonů vyhláška
číslo 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku
a závazků. Povinně se jí budou účetní jednotky muset řídit až při inventurách zahájených po 1. lednu 2011, na základě svého
rozhodnutí ale mohou její ustanovení použít již při inventurách vztahujících se k roku
2010.
Do konce roku 2010 je dále v plánu zveřejnění následujících Českých účetních
standardů (ČÚS), které by – podle informací, jež jsou k dispozici k datu redakční uzávěrky – měly platit od 1. ledna 2011:
n Opravné položky a odpisy pohledávek,
n Rezervy,
n Zásoby,
n Novela ČÚS č. 703 Transfery.
DoporUčUjEmE vYtvořit intErní
směrnicE
V letošním roce účetní musejí pracovat
v podmínkách neúplné legislativy a řadu
účetních případů řešit na základě vlastního
úsudku nebo názoru svého poradce.
Co účetním jednotkám v této situaci doporučit? V první řadě je nutno postupovat
podle platných právních předpisů. K problematice, kterou výše uvedená legislativa
neupravuje, je třeba vytvořit interní směrnice. V nich účetní jednotka vysvětlí, proč
daný postup zvolila. Na podporu zvoleného
postupu lze použít například vzorové účetní případy a metodické návody z internetových stránek Ministerstva financí, pokyn
krajského metodika, vyjádření vlastního
poradce nebo materiály ze školení.
To platí také pro oblasti, v nichž si účetní
jednotka interním předpisem musí stanovit hranici, od níž bude o určitých účetních
případech účtovat (to se týká například
podrozvahy, časového rozlišení nebo rezerv).
Výhodou směrnic je, že pokud nejsou
v rozporu s ustanoveními současné legislativy, ospravedlňují zvolenou variantu účtování v případech, kdy existuje více výkladů.
10
opravnÁ poLožka
k poHLEDÁvkÁm k 31. 12. 2010
Ke konci roku je třeba aktualizovat opravnou položku k pohledávkám – za každých
90 dnů po splatnosti 10 % (podle § 65 vyhlášky č. 410/2009 Sb.).
n Příklad č. 1
Zadání:
Pohledávky 91–180 dnů po splatnosti
v účetní hodnotě 100 tisíc Kč.
Stav opravné položky dříve vytvořené
na účtu 194 činí 10 tisíc Kč.
Tvorba opravné položky:
100 tisíc Kč x 0,1 + 50 tisíc Kč x 0,2 + 10
tisíc Kč x 0,3 = 10 + 10 + 3 = 23 tisíc Kč by
měla činit opravná položka k pohledávkám
k 31. prosinci 2010.
Porovnáme vypočtenou opravnou položku se stavem na účtu 194 (10 tisíc Kč) a vypočítáme, kolik je nutno na účet 194 dotvořit: 23 tisíc Kč – 10 tisíc Kč = 13 tisíc Kč.
13 tisíc Kč zaúčtujeme zápisem: 556
(Tvorba a zúčtování opravných položek) /
194 (Opravné položky k odběratelům).
vYtvořEní rEzErv k 31. 12. 2010
Rezervy je nutno k 31. prosinci 2010 tvořit
podle § 67 vyhlášky 410/2009 Sb. Vzhledem
k tomu, že Český účetní standard k rezervám
vyjde s účinností od 1. ledna 2011, poskytuje současná legislativa pouze hrubý návod
a jednotka si musí způsob účtování o rezervách upravit svým vnitřním předpisem.
n Příklad č. 2
Zadání:
V prosinci 2010 podal bývalý zaměstnanec obce žalobu za neoprávněné ukončení
pracovního poměru. Zaměstnanec požaduje částku 100 tisíc Kč. Tento spor trvá
i k 31. prosinci 2010. Podle vnitřní směrnice
tvoří obec rezervy na soudní spory a nálezy
z neuzavřených kontrol v částkách nad 50
tisíc Kč. Dále vytváří rezervy podle zákona
o rezervách. V průběhu roku 2010 dosud
nedošlo k situaci, která by zakládala důvod
k tvorbě rezervy podle platné legislativy
a vnitřní účetní směrnice. Zaúčtujte rezervu k 31. prosinci 2010.
Tvorba rezervy:
Na základě konzultace s právníkem a po-
Příklad č. 3
Tvorba dohadných položek na elektrickou energii:
Obec platí pravidelné zálohy na elektrickou energii, které jsou účtovány následovně: 314 (Krátkodobé poskytnuté zálohy) /
231 (Platba z účtu). Ke konci roku se obec
domnívá, že náklady na spotřebu elektrické
energie budou činit 100 tisíc Kč, proto zaúčtuje následující dohad.
Tvorba dohadu:
100 tisíc Kč na účty 502 (Spotřeba energie) / 389 (Dohadné účty pasivní).
Rok 2011:
V následujícím účetním období dojde
na základě faktury k rozpuštění dohadu, zaúčtování skutečné výše nákladu, zúčtování
zálohy a platbě závazku.
n
E
K
cí
P
Us
zH
Ke
zu
ce
pr
sta
sm
No
nic
kla
se
do
od
úč
ho
mě
do
a o
přEcEnění majEtkU UrčEnéHo
k proDEji
Přecenění majetku určeného k prodeji
na reálnou hodnotu se pro českou účetní legislativu stalo v roce 2010 novým pojmem.
K 31. prosinci 2010 musejí obce přecenit
majetek určený k prodeji.
n Příklad č. 4
Zadání:
K 31. prosinci 2010 eviduje účetní jednotka pozemek, který byl určen k prodeji.
Účetní hodnota pozemku činí 100 tisíc Kč,
jeho reálná hodnota však podle vyjádření
majetkového odboru činí 500 tisíc Kč.
Účtování:
Původní stav na účtu 031 (Pozemky) činí
100 tisíc Kč.
Doúčtujeme přecenění na reálnou hodnotu 400 tisíc Kč: 031 (Pozemky) / 407 (Jiné
oceňovací rozdíly).
Rok 2011:
prosinec 2010
I
Zb
pro
Ekonomika
ávrené
or-
ení
pu.
vý-
ča-
ní).
voku
u-
ic-
icov)/
ec
ké
za-
er-
de
zaání
FOTO: ARCHIV
é
Eva Fryjaufová, Advisor
KPMG Česká republika
Pavel Kliment, Partner
KPMG Česká republika
Při prodeji majetku rozpustíme oceňovací rozdíl a zaúčtujeme prodej majetku.
mace pro podrozvahu a další údaje vyžadované legislativou.
UspořÁDací ÚčEt tEcHnickéHo
zHoDnocEní
Ke konci roku je třeba převést zůstatky
z uspořádacích účtů technického zhodnocení podle § 14 vyhlášky č. 410/2009 Sb.,
protože tento účet nedovoluje převádět zůstatky do dalších let.
přEHLED o pEněžnícH tocícH
a vLastním kapitÁLU
Dotazy směřují i k přehledu o peněžních
tocích a změnách vlastního kapitálu. Proto
upozorňujeme na novelu zákona o účetnictví, kde by v rámci tzv. nepravé retroaktivity
měly být k 31. 12. 2010 doplněny výjimky
pro některé účetní jednotky. Návrh (k datu
red. uzávěrky ve 3. čtení) konkrétně uvádí,
že přehled o peněžních tocích a změnách
vlastního kapitálu budou povinně sestavovat vybrané účetní jednotky, jejichž aktiva
v tomto a předcházejícím období přesáhla
celkem více než 40 mil. Kč nebo jejichž roční úhrn čistého obratu překročil 80 mil. Kč.
směrnicE pro oběH DokLaDŮ
Nová právní úprava vyžaduje změny směrnice pro oběh dokladů. Rada obce by například měla zajistit, aby se informace týkající
se rozhodnutí o prodeji majetku dostala
do účtárny a na odbor majetku. Majetkový
odbor by měl účtárně předat podklad pro
účtování o reálné hodnotě majetku určeného k prodeji.
Dále by směrnice pro oběh dokladů
měla stanovit, kdo a v jakém termínu předá
do účtárny informace pro účtování rezerv
a opravných a dohadných položek, infor-
CHRÁNÍME
novinkY pro rok 2011
V roce 2011 lze očekávat vydání Českých
účetních standardů Náklady a výnosy
a Českých účetních standardů Dlouhodobý
finanční majetek.
Největší zájem vzbuzuje standard upravující odpisování majetku. Původně měl
platit již od 1. ledna 2011, jeho platnost však
bude s největší pravděpodobností posunuta
na 31. prosinec 2011. To ovšem znamená
jen částečnou úlevu, protože již v roce 2011
se účetní jednotka bude muset vypořádat
s nastavením odpisových tříd a odpisových
sazeb. V současnosti se návrh standardu připomínkuje. Materiál dosud není dokončen,
ale již existují náznaky, jaké bude jeho směřování.
Pravděpodobně by měl stanovit odpisové třídy, do kterých bude stávající majetek
zařazen. Jestliže účetní jednotka zhodnotí,
že se její majetek významně vymyká zařazení do tříd specifikovaných v zákoně, bude
mít možnost stanovit interním předpisem
individuální odpisovou sazbu k tomuto
majetku. Pro starší majetek účetní jednotka
stanoví odhad celkové a zbývající doby životnosti a podle těchto informací majetek
doodpisuje. Pokud účetní jednotka nebude
schopna odhad provést, bude pravděpodobně centrálně stanoveno procento odpisování.
Obce by v roce 2011 s největší pravděpodobností neměly předávat statistická data
a také konsolidace by měla být odložena
na rok 2012. Pokračují legislativní práce
na novele vyhlášky č. 410/2009 Sb.
Je však třeba znovu připomenout, že
uvedené změny nemusejí být nakonec skutečně realizovány. Nové návrhy právních
předpisů totiž stále ještě procházejí připomínkovým řízením a dalšími fázemi legislativního procesu.
Více informací o dalších aspektech reformy účetnictví státu lze načerpat na školeních, která ve spolupráci se společností
KPMG Česká republika pořádá Institut cern
tifikace účetních.
pavEL kLimEnt
Partner KPMG Česká republika
Eva FrYjaUFovÁ
Advisor KPMG Česká republika
SPOLEČNĚ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ!
eji
lem.
nit
I V ROCE 2011 JSME NA VAŠÍ STRANĚ PŘI OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ!
Zbavíme vás starostí při zpětném odběru elektrozařízení a nabízíme vám i v příštím roce...
Zdarma od nás získáte CD s články a inzeráty do místních/obecních periodik. Pokud tuto možnost využijete, můžete získat odměnu až 5000 Kč za rok.
Putující kontejner – tam, kde nemáte sběrný dvůr, zajistíme svoz vysloužilých elektrospotřebičů (pro svazky obcí a mikroregiony).
V rámci Motivačního programu nabízíme i v roce 2011 finanční příspěvky za zpětný odběr elektrospotřebičů.
iní
Podpoříme vaše informační kampaně pro občany finančním příspěvkem.
dné
Zaslání informačních a propagačních materiálů zdarma si můžete objednat v e-shopu na našich internetových stránkách.
010
spolupráci
ELEKTROWIN
Na ssp
N
polupráci v novém
ovém
m rroce se těší ELEKTROWI
WIIN a.s.
prosinec 2010
ELEKTROWIN a.s., Michelská 300/60, 140 00 Praha 4
tel.: 241 091 843, fax: 241 091 834, e-mail: [email protected], www.elektrowin.cz
11
MO001003-1
deji.
Kč,
ení
Ekonomika
obce budou muset platit faktury
do 30, výjimečně i do 60 dnů
kompromis oDstraniL pŮvoDní
nEjkřikLavějŠí nEspravEDLnosti
Evropská komise v úvodu přišla s radikálním návrhem, podle něhož by veřejné
orgány mimo jiné musely platit speciální
poplatek za opoždění platby. Pokud by totiž
nezaplatily dlužnou částku do třiceti dní,
byla by jim ze strany firem účtována kromě
úroků i paušální náhrada ve výši 5 procent
dlužné částky. Kompromisní návrh, na kterém se dohodli zástupci Rady a Evropského
parlamentu, některé z nejvýznamnějších
nespravedlivostí odstranil.
Ve výsledném kompromisu se však nepodařilo zajistit rovnoprávné postavení všech
subjektů a udržení rovných pravidel jak pro
veřejnoprávní subjekty, tak pro soukromé.
Zatímco platební lhůty u smluv mezi podniky by měly být v zásadě omezeny na
60
kalendářních dnů (a tyto lhůty je ve výjimečných případech možné ještě prodloužit), v případě smluv s orgány veřejné moci,
mezi které patří i obce a města, by lhůty neměly zpravidla překročit 30 kalendářních
dnů (a v žádném případě pak 60 dnů).
v nEvýHoDě bUDoU HLavně mEnŠí
města a vEnkovské obcE
To je podle mého názoru špatně, protože
všichni aktéři by měli mít nastaveny stejné
podmínky. Zdůvodnění, že jsou orgány veřejné moci ve výhodě, neboť mohou získat
financování za atraktivnějších podmínek
než podniky, nebo že jsou méně závislé
na budování stálých vztahů, platí mož-
12
Ostatně také sama Evropská unie u různých projektů uplatňuje osmdesátidenní lhůtu splatnosti,
čímž dostává řadu orgánů
do nepříjemné situace,
když je vzápětí obratem
chce nutit platit ve třiceti
dnech.
ná pro státní orgány či evropské instituce,
ale rozhodně neplatí pro většinu menších
měst a venkovských obcí nejenom v České
republice, ale po celé Evropě. Když velká
stavební firma či finanční instituce jedná se
starostou pětitisícové obce, která má roční
rozpočet sto milionů korun, z čehož jí však
dvě třetiny spolknou provozní výdaje, je
naopak tato obec v nevýhodě a firma nebo
banka si často diktuje podmínky.
A právě drtivá většina obcí v Evropě, téměř 82 procent, má přitom do pěti tisíc
obyvatel. Výsledný návrh proto do značné
míry obce a města poškozuje.
Shrnutí revidované směrnice
o pozdních platbách
n U obcí by platební lhůta neměla zpravidla
překročit 30 kalendářních dnů, pokud nejsou
ve smlouvě výslovně dohodnuty jiné podmínky
a za předpokladu, že to je objektivně odůvodněno
s ohledem na zvláštní charakter nebo rysy smlouvy,
v žádném případě by však nikdy neměla překročit
60 dnů.
n Je definován tzv. zákonný úrok z prodlení
v případě opožděné platby, kterým je jednoduchý
úrok, jehož sazba činí v případě ČR nejméně osm
procentních bodů nad referenční úrokovou sazbou
ČNB.
n Vedle úroku je věřitel dále oprávněn obdržet
od dlužníka minimálně pevnou částku ve výši
40 eur. Kromě nároku na platbu paušální částky
na náklady spojené s vymáháním bude mít věřitel
rovněž nárok na náhradu za zbývající náklady
spojené s vymáháním, které mu vznikly v souvislosti
s opožděnou platbou dlužníka.
ZDROJ: EVROPSKÁ KOMISE
Ing. Oldřich Vlasák: Musíme pečlivě dohlédnout na stát, aby evropskou směrnici,
která poskytuje určitou míru volnosti,
implementoval způsobem, který obce
u nás co nejméně poškodí.
rYba smrDí oD HLavY
Osobně jsem navíc přesvědčen, že v tomto
případě platí známé české přísloví, že ryba
smrdí od hlavy. Situace není taková, že by
obce nechtěly platit včas. Bohužel se však
dostávají do platební neschopnosti také
kvůli zpoždění plateb od jiných úřadů nebo
plateb z Evropské unie na financování evropských projektů. Právě prodlevy mezi
jednotlivými etapami realizace evropských
projektů v průměru dosahují 70 až 100 dní.
Výjimkou není ani situace, kdy obec čeká
na proplacení i déle než půl roku.
Ostatně dokonce sama Evropská unie
u různých projektů uplatňuje 80denní lhůtu splatnosti, čímž dostává řadu orgánů
do nepříjemné situace, když je obratem
chce nutit platit ve třiceti dnech.
novÁ praviDLa sE nELíbí ani
EUroombUDsmanovi
Na problém s pozdními platbami Evropské
komise ostatně upozornil rovněž euroombudsman Nikiforos Diamanduros. Podle
jeho vyjádření pozdní platby této unijní
instituce představují systémový problém,
jenž je způsoben nedostatečnou koordinací a příliš rozbujelou bruselskou byrokracií.
Unie by tedy měla začít primárně u sebe,
než se snažit direktivně obcím nařizovat,
dokdy mají své závazky platit.
Revidovanou směrnici o pozdních platbách musí členské státy do dvou let implementovat. Obce a města tak mají dva
roky na to, aby se na nová pravidla platební
morálky připravily. Musíme také pečlivě
dohlédnout na stát, aby evropskou směrnici, která poskytuje určitou míru volnosti,
implementoval způsobem, který obce co
n
nejméně poškodí.
oLDřicH vLasÁk
poslanec Evropského parlamentu,
předseda Svazu měst a obcí ČR
prosinec 2010
MO001080
p
ozdní platby jsou významným nešvarem, který má negativní dopad
na evropskou ekonomiku. Zatímco
v České republice činí průměrná dohodnutá doba úhrady faktur za zboží a služby
36 dní a průměrné zpoždění platby je pak
dvanáctidenní, v mnoha státech Evropy je
situace výrazně horší.
Ve Španělsku průměrná lhůta splacených faktur představuje 144 dnů, v Řecku
je to dokonce 157 dnů. Věřitelé tak musejí
čerpat překlenovací úvěry, a pokud nemají
dostatečnou finanční rezervu, dostávají se
velmi často do vážných problémů. Výsledkem je, že každý rok v Evropě ztratíme kvůli
opožděným platbám minimálně 25 miliard
eur. To je také důvod, proč se v evropských
institucích projednávala revize směrnice
o pozdních platbách.
FOTO: ARCHIV
Do dvou let musí být i do české legislativy implantována revidovaná evropská směrnice o pozdních platbách. Zatímco platební lhůty u smluv mezi podniky by měly být v zásadě omezeny na 60 kalendářních dnů, u smluv s orgány veřejné moci,
tedy i s obcemi a městy, by lhůty neměly zpravidla překročit
30 kalendářních dnů (a v žádném případě 60 dnů).
pro
Ekonomika
y
ci,
mto
ba
by
ak
ké
bo
evezi
ch
ní.
ká
nie
ůnů
em
ké
mdle
jní
m,
nacií.
be,
at,
atmva
bní
vě
ěrsti,
co
010
MO001080
n
prosinec 2010
13
Ekonomika
Dobrý správce majetku uměl
městům vydělat i v době krize
p
řipomíná to Ing. Vratislav Svoboda,
MBA, člen představenstva a ředitel
prodeje institucím ATLANTIK Asset
Management (dále jen ATLANTIK AM). »Samozřejmě také v municipální sféře lze uvést
případy, kdy některá města v roce 2008
přišla o část svých peněz vložených třeba
do islandských dluhopisů. Ale to se netýkalo ani jednoho z našich klientů, protože
ve společnosti ATLANTIK AM jsme se vždy,
už dávno před krizí, při správě volných finančních prostředků a jejich zhodnocování
programově vyhýbali jakýmkoliv dluhopisům s vyšším rizikovým profilem. Všichni
naši municipální klienti vyšli z krize v letech 2008 a 2009 – a také z letošního roku,
velice úspěšně. Po dohodě s nimi jsme totiž
investovali velice konzervativně a prakticky
vyloučili taková riziková aktiva, jako jsou
akcie či komodity. A pokud jsme s nimi
přece jen pracovali, pak pouze v minimální
míře, jak nám to dovolovala investiční strategie předem sjednaná s klientem. Naopak
svou pozornost jsme soustředili převážně
na dluhopisy a dluhopisové instrumenty,«
poznamenává Ing. Vratislav Svoboda, MBA.
ATLANTIK Asset Management investiční
společnost, a. s. , je členem finanční skupiny ATLANTIK. Ta je od letošního roku součástí J&T FINANCE, a. s.
n Nevedla však krize k tomu, že si někteří klienti z municipální sféry kvůli nižším
daňovým příjmům přece jen začali předčasně vybírat zisky z investic na kapitálových trzích?
Ačkoliv by taková reakce byla vcelku logická a očekávaná, ani u jednoho našeho
klienta z řad měst jsme ji nezaznamenali.
Připouštím však, že municipální klientela
některých jiných obchodníků s cennými
papíry takové kroky mohla udělat. Je pravda, že někteří z našich klientů zvláště ve
druhém pololetí loňského roku zvažovali,
že si přilepší k nižším daňovým příjmům
výběrem zisků na kapitálových trzích. Naši
klienti byli ale na krizi dobře připraveni,
takže jsme nakonec dostávali spíše pokyny investice ještě zvýšit. Disponujeme totiž
produkty, které dokážou reagovat i na krátkodobé úložky a zhodnocovat je pomocí
reverzních repooperací. Jak loni, tak letos
jsme registrovali postupný nárůst prostředků měst v naší správě.
14
n Měly tedy municipality během krize
spíše zájem o zhodnocení krátkodobějších přebytků likvidity?
Vliv krize byl skutečně znát ve zkracování
investičních horizontů do řádu měsíců či
nanejvýš jednoho roku až dvou. Existovaly
pro to dva důvody. Města se obávala, zda
jejich příjmy porostou tak, jako před krizí, a bude-li zaručena jejich určitá úroveň.
Radnice se svými prostředky totiž potřebují
kalkulovat ve svých plánech. Druhý důvod
vidím v tom, že panovala obava z dlouhodobější budoucnosti a případného nástupu
inflace. Proto jsme v roce 2009 v podstatě
nebyli schopni prodat instrumenty či portfolia s delší dobou splatnosti.
n Lze u některých produktů zaručit, že
dosažený výnos nebude nižší než vklad?
Pokud jde o správu aktiv podle obhospodařovávací smlouvy, tuto garanci neposkytujeme – a neviděl by ji rád ani regulátor
finančního trhu, tedy Česká národní banka.
Nicméně chce-li mít klient vysokou míru
jistoty, potom pro něho pracujeme s již
uvedenými státními dluhopisy. Dokážeme
totiž sestavit portfolio z domácích státních
dluhopisů s různou délkou splatnosti, přičemž se zavážeme je pro klienta držet až
do splatnosti, takže jejich výnos lze velmi
přesně předem spočítat. Tento výnos by
mohl být ohrožen jen bankrotem České republiky, což – jak se na tom jistě shodneme
– není příliš pravděpodobné.
Vysokou jistotu dávají i reverzní repooperace založené na tzv. rolování – krátkodobém zapůjčení finančních prostředků
protistraně. Pro zajištění tohoto obchodu
slouží výhradně vysoce likvidní cenné papíry, přičemž hodnota zajištění je významně vyšší než investice. Cenné papíry pro
zajištění se po celou dobu trvání obchodu
drží na účtu investora v registru cenných
papírů. Je-li správce majetku dostatečně
zkušený a pro zajištění vybere kvalitní cenné papíry, dovolím si tvrdit, že i u těchto jen
po několik měsíců rotujících instrumentů
je jistota výnosu téměř stoprocentní.
Dalším instrumentem, který zařazujeme
do portfolií municipálních klientů, jsou
certifikáty se zajištěným výnosem. Jak už
název napovídá, s jejich výnosem se dá
také počítat už dopředu. Jejich funkční mechanismus je velmi zajímavý, ale poměrně
FOTO: ARCHIV
Pokud během finanční a ekonomické krize města svá aktiva
ponechala na termínovaných vkladech u bank, kvůli propadu úrokových sazeb od roku 2008 se dočkala jejich podstatně
nižšího zhodnocení, než kdyby tytéž prostředky investovala
především do státních domácích dluhopisů. Zejména loni,
ale i letos se totiž na takové investici mohlo slušně vydělat.
Ing. Vratislav Svoboda, MBA
komplikovaný, a proto jeho popis raději vynechám. Kdyby však kohokoliv blíže
zajímal, najde ho vysvětlený například na
webu ATLANTIK.cz.
Jak vidíte, prostředků pro správu (nejen)
municipálních financí je poměrně hodně.
Kombinací všech těchto možností umíme
vytvořit velmi bezpečné portfolio s dopředu vysoce známým výnosem. Pochopitelně však platí pravidlo, že vyšší jistota je
zákonitě vykoupena nižším výnosem.
Municipality jsou pro nás velmi zajímavý
typ klientů – vzhledem k tomu, že spravují
veřejné finance, nemohou si dovolit s nimi
riskovat. Pro nás, jako správce těchto peněz, je jejich obhospodařování v podstatě
dvojím závazkem – vůči radnici i vůči veřejnosti. Proto spolu s vedením měst a obcí
se vždy snažíme nastavit investiční strategii
co nejlépe podle konkrétní situace té které
municipality.
n S jakými minimálními objemy volných
finančních prostředů pracujete?
Pokud by byla řeč o dluhopisovém portfoliu, pak by se mělo začínat někde na 20
mil. Kč, protože české státní dluhopisy se
obchodují po desetimilionových lotech. Ale
i s pěti miliony umíme zkombinovat dluhopisová portfolia s kvalitními dluhopisovými
fondy. U repooperací krátkodobě zhodnocujeme prostředky ve výši okolo 3 %, a to už
od investice 5–10 mil. Kč. Ovšem možnost
naším prostřednictvím zhodnotit volné finanční prostředky – třeba pouze v objemu
statisíců korun, má také každé menší město
nebo obec. I během finanční a ekonomické
krize se totiž osvědčil náš Flexibilní dluhopisový fond, který bez několika setin vynesl
5 %, zatímco některé jiné konkurenční dluhopisové fondy tou dobou ztrácely. Municipálním klientům navíc tento produkt nabízíme bez vstupních poplatků. A konečně:
Nedávným spojením s J&T Bankou se otevírá prostor pro výše úročené termínované
obchody, které jsou vhodné pro města, případně pro další produkty z oblasti speciáln
ních fondů.
ivan rYŠavý
prosinec 2010
Úvahy o chytřejší planetě. Kapitola 8.
Chytřejší samospráva pro chytřejší planetu
Místní samosprávy i centrální vlády se většinou snaží, aby doprava,
energetika, vodní hospodářství či telekomunikace stimulovaly ekonomiku a fungovaly co nejchytřejším způsobem. To je jistě správná
cesta, ale nabízí se otázka, jestli fungování vlády a samosprávy může
být ještě chytřejší.
Chytřejší vláda řeší víc než pouhou regulaci výsledků ekonomiky a společenských systémů. Je dynamicky propojená s občany, sdruženími a firmami a podporuje rozvoj na všech úrovních. Stále
toho zbývá ještě mnoho ke zlepšení: ministerstva jsou příliš uzavřená,
vyřizování na úřadech vleklá, transparentnost a osobní odpovědnost
nedostatečná. Ale vlády po celém světě vykazují skutečný pokrok.
Chytřejší vláda je taková, ve které spolupracují ministerstva
mezi sebou i s občany. Jednání je transparentnější, odpovědnost
adresnější a správa efektivnější. Poskytuje občanům přístup
k informacím o usneseních, jež mají vliv na jejich životy. Britská společnost Southwest One propojuje okresní zastupitelstvo Somersetu,
obvodní zastupitelstvo Taunton Deane a avonskou a somersetskou
policii. A ve městě Albuquerque v USA zavedli řešení založené
na podnikové inteligenci. Systém informování občanů je nyní efektivnější o 2 000 %.
Chytřejší vláda podporuje hospodářský růst zjednodušením
nutných procesů a požadavků na vykazování údajů. Ví, že tím
ulehčí všem, zejména malým firmám. Například Ministerstvo práce
v Marylandu, jednom ze států USA, umožnilo prodlužování platnosti
živnostenských listů a ověřování jejich platnosti přes internet.
A belgická banka Crossroads Bank for Social Security zautomatizovala 42 služeb pro zaměstnavatele. Odstranila tak 50 druhů formulářů, sloužících jako přehled o sociálním pojištění. Přehledy jsou nyní
v elektronické podobě – jen v roce 2008 jich bylo 23 milionů.
Pro belgické firmy a společnosti to znamená úsporu zhruba
1,7 miliardy eur ročně.
V České republice lze jako příklad efektivního fungování státní správy
uvést tzv. „Automatizovaný daňový informační systém – ADIS“.
Finanční ředitelství s finančními úřady (česká daňová správa) jakožto
organizační složky státu spadající pod Ministerstvo financí České republiky jsou zodpovědné za výběr daní v celé zemi. ADIS zajišťuje
podporu průběhu celého procesu výběru daní, a to od registrace
daňových subjektů přes zpracování daňových přiznání, vyměřovací
řízení a kontroly až po evidenci, účtování a převody vybraných daní
oprávněným příjemcům podle rozpočtového určení daní. Ministerstvo financí také nabízí plně elektronické služby na Daňovém
portálu (podání daňového přiznání i sledování daňového řízení), zefektivňuje komunikaci finančních úřadů mezi sebou a propojuje svou
agendu s ostatními orgány státní správy, jako jsou např. MPSV, MV,
MMR, ČSÚ a další. Významnou součástí Automatizovaného daňového systému je i mezinárodní výměna informací zejména se systémy EU, jako je např. VIES (výměna dat o DPH) či právě do provozu
uváděný systém vracení DPH z jiných států EU (VAT Refund).
V centru činnosti chytřejší samosprávy stojí vždy občan. Progresivní samospráva integruje své služby a umožňuje občanům vyřizovat úřední záležitosti přes internet. Příkladem je australský Centrelink, který pomáhá samosprávě oslovovat občany v souvislosti
s jejich životními událostmi, jako je sňatek, narození dětí a péče
o starší občany.
Budujme chytřejší planetu. Připojte se k nám a nahlédněte, co si
myslí představitelé „chytřejších měst“ o chytré zdravotní péči, dopravě, vodohospodářství, energetice a dalších tématech, která uplatnili
ve vlastní samosprávě, na ibm.com/cz/government
IBM, logo IBM a ibm.com jsou ochranné známky nebo registrované ochranné známky společnosti International Business Machines Corporation v USA a dalších zemích. Aktuální seznam ochranných známek IBM
k dispozici na internetu na www.ibm.com/legal/copytrade.shtml, v sekci „Copyright and trademark information“.
MO001060-3
Informační a komunIkační technologIe
Jak na elektronizaci faktur
Ani z technologického, ani z legislativního hlediska nic nebrání tomu, aby bylo možné elektronizovat a automatizovat většinu činností spojených s fakturací a likvidací faktur. Systém
může být vybudován velmi rychle a s minimálními náklady.
Může se do něj snadno zapojit jakýkoliv vystavitel i plátce –
stačí mu mít vlastní počítač a zřízenu datovou schránku.
InformatIon system document
znamenal další krok kuPředu
Důležitým předpokladem pro to se stalo vytvoření standardu pro elektronickou dokumentaci ISDOC (Information System Document) v roce 2008 zásluhou Sdružení pro
informační technologie a telekomunikace –
ICT UNIE, o. s., za podpory Ministerstva financí. ISDOC umožňuje automatizovanou
komunikaci mezi příslušným ERP systémem (Enterprise Resource Planning systémy jsou určeny ke zvýšení efektivity procesů například ve výrobě, logistice, distribuci,
správě majetku, prodeji – a také ve fakturaci
a účetnictví) vystavitele a plátce). ISDOC je
podporován většinou dodavatelů informačních systémů působících na českém
trhu. Je zvláště vhodný pro předání dokladu datovou schránkou. Z technologického
hlediska je ISDOC specifickým vymezením
XML formátu.
Další potřebnou změnou, která otevřela cestu ke snadné elektronizaci faktur, je
skutečnost, že informační systém datových
schránek umožňuje posílat autorizované
zprávy i těm, kdo nedisponují elektronickým podpisem.
Dlouhé řady s množstvím papírových
faktur už mohou patřit historii.
n Zavedení elektronického schvalovacího
oběhu faktury je tak podstatně snadnější.
n Takto lze sjednotit příjem veškerých faktur. Ti dodavatelé, jejichž podnikové informační systémy nepodporují formát ISDOC
přímo, mohou využít volně dostupné formulářové aplikace.
n Archiv přijatých faktur pro úřady a auditory je vytvářen automaticky aplikací pro
obsluhu datové schránky.
n Automatické zpracování faktur lze dále
usnadnit tím, že vystavitelům poskytnete
strukturovaná data, jejichž importem bude
doklad vytvořen. K tomu slouží volně dostupná formulářová aplikace eObjednávka.
utoPIe? kdePak! v současnostI
už zcela reálná volba
»Již dnes veškeré faktury, které platíte, vám
mohou přicházet elektronicky ve formě
strukturovaných dat připravených k automatickému zpracování. Faktura bude opatřena metadaty tak, jak si to sami určíte,«
tvrdí Ing. Pavel Nemrava a dodává: »To není
utopie, ale dostupná volba. Ani vystavitelé
faktur, ani vy sami si kvůli tomu nemusíte
kupovat nový software, ba ani upgradovat
stávající systémy. Správné elektronické faktury mohou snadno vytvářet dokonce i ti
nejmenší dodavatelé včetně živnostníků.«
Chce-li orgán veřejné správy používat
základní verzi řešení, stačí, když požádá
vystavitele faktur, aby pro něho tyto doklady vytvářeli pomocí formulářové aplikace
eFaktura, která je volně k dispozici všem
zájemcům.
Jak začít fakturovat Přes
datovou schránku
Dobrým pomocníkem může být portál
www.bezpapiru.cz. Ten má totiž ambici
poskytovat inspiraci a vytvářet platformu
pro sdílení zkušeností všech, kdo se chtějí
zbavovat »papírování«, tedy nudných mechanických činností, které stále ještě zabírají příliš velkou část pracovní doby – ať už
se dějí na fyzickém papíře, nebo na počítači
v běžném kancelářském programu.
Portál mj. shrnuje do pěti kroků postup,
jak začít fakturovat přes datovou schránku.
n Ověřte si, zda váš ekonomický systém
umí vytvářet faktury pro vložení do datové
schránky. Pokud jde přímo o ISDOC (XML
formát, na kterém se dohodla většina výrobců ERP na českém trhu), máte situaci
snadnější, protože poskytujete výhodu
i svým zákazníkům. V opačném případě
musíte sáhnout po formátu PDF.
n Pokud současná verze vašeho ekonomického systému nevyhovuje, potřebujete
nejdříve dořešit vytváření podkladů. V praxi
to znamená nasadit nějaký softwarový nástroj, který bude brát výstupy z ERP a konvertovat je do vhodného formátu.
n Připravte svou datovou schránku. To
se dělá tak, že osoba s právem přístupu
do datové schránky si založí uživatelský
účet na www.cpost.cz a zadá v něm ID datové schránky, ze které chce faktury posílat.
Do této datové schránky pak přijde heslo,
které umožní službu aktivovat.
n Oznamte svým zákazníkům, že faktury
budou dostávat přes datovou schránku, požádejte je o aktivaci funkce přijímání poštovních datových zpráv a zeptejte se jich
na ID jejich schránky. Za čas tomu bude
určitě tak, že číslo datové schránky bude
patřit k běžným kontaktním údajům (podobně jako IČ), zatím však většina firem
není zvyklá tento údaj běžně uvádět.
n
Nepovinný krok. Ve vlastní datové
schránce nastavíte, že přijímáte poštovní
datové zprávy, tedy zprávy od komerčních
n
subjektů.
Jaroslav wInter
MO000948-1
šest dobrých důvodů,
Proč takto PostuPovat
»Proč přijímat faktury datovou schránkou
ve formátu ISDOC? Existuje pro to přinejmenším šest dobrých důvodů,« konstatuje
Ing. Pavel Nemrava, obchodní ředitel společnosti Software602, která vytvořila volně
dostupnou formulářovou aplikaci pro vytváření faktur a odesílání datovou schránkou. Podle něho jde o tyto důvody:
n Protože to vede k odstranění administrativní práce při přijetí dokladů. Data mohou být přímo zpracována ekonomickým
informačním systémem.
n Párování faktury s objednávkou nebo jiným dokladem může být automatizováno.
ilustrační foto: jiří němeček
P
rotože právnické osoby zapsané
v obchodním rejstříku mají datovou
schránku zřízenu povinně ze zákona,
s velkým množstvím obchodních partnerů
mohou orgány veřejné správy při vystavování a přijímání faktur a jejich zpracování
komunikovat přímo prostřednictvím účetních systémů.
»Dodavatelé mohou faktury vystavovat
importem dat, která jim poskytnete,« vysvětluje Ing. Pavel Nemrava. »K tomu slouží
další volně dostupná formulářová aplikace
eObjednávka. Tím, že pošlete takto vytvořenou objednávku, usnadníte dodavatelům
práci, a zvýšíte tak rovněž jejich ochotu
fakturovat právě tímto způsobem. Zároveň
zajistíte správnost všech údajů vyplněných
do faktury. Problematiku je pochopitelně
možné řešit komplexněji, a to včetně integrace formulářové aplikace s informačními
systémy a jejího přizpůsobení konkrétní
organizaci.«
16
prosinec 2010
pro
MO001057-2
vat
využí
ce
voům
otu
eň
ch
ně
temi
tní
tál
ici
mu
ějí
mebíuž
ači
up,
u.
ém
vé
ML
výaci
du
dě
noete
axi
nán-
To
pu
ký
daat.
lo,
ury
poošch
de
de
poem
vé
vní
ch
MO000948-1
n
010
prosinec 2010
MO001057-2
17
czech PoInt funguje
i při změně starosty
foto: jiří velký
P
o komunálních volbách letos v říjnu se
v nemálo obcích vyměnili starostové
a místostarostové, kteří měli přístup
do systému Czech POINT nebo přímo vykonávali funkci jeho lokálního administrátora. Přístup do systému se přiděluje konkrétní obci, zůstává tedy stále stejný a heslo
není nutné měnit ani při personální změně
na radnici. Přihlašovací jméno a heslo slouží lokálnímu administrátorovi. Při ztrátě
hesla se lze obrátit na Help Desk projektu
Czech POINT (telefon: 251 109 846, e-mail:
[email protected],) či na Ministerstvo vnitra, odbor rozvoje projektů a služeb
eGovernment ([email protected]).
Lokální administrátor zavádí či odebírá
jednotlivé uživatele, což vykonává na portálu ePUSA (www.epusa.cz – viz sousední text). Potřebné informace se nacházejí
v Dokumentaci k projektu Czech POINT
přímo v systému Czech POINT. Každý uživatel systému musí být vybaven komerčním
a kvalifikovaným certifikátem. Ten je vhodné uložit na externí nosič, v praxi se nejvíce
využívá iKey 4000 – tzv. »token«.
Kontaktní místo veřejné správy funguje
i na radnici v Bílovci na Novojičínsku.
Proto mohou být zajímavé i výsledky již
2. ročníku soutěže pracovišť Czech POINT,
kterou vyhlásil magazín Egovernment.
Největší počet výpisů vydalo, a tedy vítězem kategorie Nejproduktivnější pracoviště
se stalo pracoviště České pošty v Praze, Jindřišská 14, následováno magistráty Liberce
a Českých Budějovic. Vítězi této kategorie
patřilo i prvenství v kategorii Nejefektivnější pracoviště, v níž se hodnotil počet
výpisů přepočítaný na jeden počítač. Také
českobudějovický magistrát zůstal v této
kategorii na stupních vítězů, patřilo mu totiž třetí místo. Na druhé pořadí se vklínila
Česká pošta – Plzeň, Solní 20. V kategorii
Nejdynamičtější pracoviště pro pracoviště
zprovozněná letos do 30. 6. se sledoval nejvyšší nárůst počtu výpisů v prvním měsíci
jejich činnosti. První tři místa obsadila pracoviště České pošty – Karlovy Vary, Chebská
370, České Budějovice, J. Boreckého 1590
n
a Brno, Sokolova 92.
už čtyřI mIlIony výPIsů
Czech POINT letos 19. 10. poskytl již čtyřmiliontý výpis. Stalo se tak po třech a půl
letech od zahájení jeho pilotního provozu.
Největší zájem je o výpis z Rejstříku trestů,
dále o výpisy z Katastru nemovitostí, Obchodního rejstříku a Centrálního registru řidičů. Mezi novinky patří možnost nechat si
na kontaktním místě veřejné správy zapsat
matriční události, jako jsou svatba, rozvod,
narození dítěte v cizině apod. Umožnilo to
33 inteligentních formulářů 602XML, o něž
byl systém rozšířen v červenci.
Jaroslav wInter
Počty vydaných výstupů z Czech POINT k 31. 10. 2010
rok 2007
rok 2008
rok 2009
rok 2010
celkem
katastr nemovitostí
28 379
230 406
349 666
381 590
990 041
obchodní rejstřík
24 144
150 791
250 641
275 581
701 157
1 338
7 656
31 666
46 366
87 026
rejstřík trestů
0
595 615
712 638
668 371
1 976 624
Centrální registr
řidičů
0
0
104 744
72 665
177 409
systém kvalifikovaných dodavatelů
0
0
4 512
6 997
11 509
konverze dokumentů e-l
0
0
6 805
69 637
76 442
konverze dokumentů l-e
0
0
4 389
5 198
9 587
Žádost o zřízení
datové schránky
0
0
15 944
11 589
27 533
ostatní
0
0
2 074
1 823
3 897
celkem
53 861
984 468
1 483 079
1 539 817
4 061 225
Živnostenský rejstřík
veřejná správa
a internet /48
z
ačnu blahopřáním všem představitelům obcí, kteří vzešli z říjnových komunálních voleb. Přeji jim,
aby mj. měli i co nejméně problémů při
komunikaci se státními úřady. Proto se
dnes věnujme elektronickému portálu
územních samospráv (ePUSA), který
na adrese www.epusa.cz provozuje Ministerstvo vnitra. To počátkem listopadu
všechny obce požádalo (dopis č. j. MV95336-1/REG-2010) o aktualizaci údajů
v ePUSA, zejména s ohledem na možné
změny na pozicích volených představitelů. Provedete-li aktualizaci správně,
budou tyto údaje všem dostupné v portálu ePUSA, a proto by vás o ně úřady
už neměly neustále žádat. Údaje budou
k dispozici i složkám Integrovaného záchranného systému a krizového řízení.
Nejprve zkontrolujte základní údaje typu adresa obce, telefon, kontaktní
email. Pak se zaměřte na kontaktní osoby. Ideální je vytvořit v ePUSA organizační strukturu úřadu, do níž zařadíte zvolené představitele (starostu, místostarostu
a další členy rady) i zaměstnance úřadu
(hlavně tajemníka a vedoucí úředníky).
Důležitá je osoba starosty, kterou musíte
označit správným typem kontaktní osoby (»starosta«) a zaškrtnout u něj volbu
»statutární zástupce«. Tím se změní přístup do datové schránky obce a novému
starostovi budou do ní zaslány poštou
přihlašovací údaje. Nezapomeňte však
předchozího starostu z ePUSA vymazat! Zůstává-li starosta stejný, nemusíte
na jeho kontaktu nic měnit.
Zkontrolujte si také, máte-li v portálu dobře nastaven přístup jednotlivých
oprávněných zaměstnanců do Czech
POINT. Poté doporučuji ověřit si, jaké
údaje jsou v systému o organizacích, jejichž je obec zřizovatelem či vlastníkem,
a případně tyto údaje opravit. Možná
výše zmíněná data nebudete moci změnit, protože nebudete znát jméno a heslo, jímž se do ePUSA obec přihlašuje.
V tom případě se obraťte na Help Desk
ePUSA ([email protected]) a požádejte na
něm o zaslání přístupových údajů.
Co se stane, když neprovedete aktualizaci údajů? Nový starosta nebude mít
přístup do datové schránky – na rozdíl od starého! Zaměstnancům radnice
může chybět správný přístup ke službám
Czech POINT. Neustále vás bude někdo
obtěžovat s prosbou o zaslání aktuálních
kontaktních údajů na obec. Využijte tedy
ePUSU jako svého dobrého sluhu, a nin
koliv jako zlého pána!
václav koudele
vedoucí odboru informatiky
krajský úřad Plzeňského kraje
ZDroj: ministerstvo vnitra čr
18
prosinec 2010
Téma
FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ
bezpečné přechody
Nebezpečný přechod
lze modernizovat
V roce 2009 se na přechodech pro chodce stalo 4826 dopravních nehod, z nichž 931 způsobili řidiči nedáním přednosti
v jízdě. Zemřelo při tom 16 osob. Počet těchto nehod by bylo
možné snížit i zavedením základních prvků, které zvyšují bezpečnost chodců.
R
ozpočty měst a obcí však neumožňují jednorázovou úpravu všech
problematických úseků na komunikacích. »Navíc obecní samosprávy sahají
po nákladných stavebních úpravách, jako
jsou například nadchody, podchody, nebo
po stavebně zvýšených přechodech. Tím se
ale vyřeší jen velmi malá část nedostatků,«
zdůraznil Ladislav Cvrkal ze společnosti
3M, zabývající se dopravní bezpečností.
Jak dále uvedl, náhrada jednoho problematického přechodu nadchodem bývá
mnohdy dražší než modernizace 20 stávajících přechodů na srovnatelnou úroveň bezpečnosti. »Kvůli chybějícím prostředkům
je pak nutné nebezpečné přechody zrušit
a situaci chodců ještě více zkomplikovat,«
doplnil Ladislav Cvrkal.
Jen pro představu – vybudování bezpečnostního ostrůvku stojí okolo 100 tisíc Kč,
běžné přisvětlení přechodu 150–200 tisíc
prosinec 2010
korun, zatímco vybudování nadchodů
a podchodu až desítky milionů korun.
Nejjednodušším řešením, jak zachovat
například stávající »zebry« a zajistit vyšší
bezpečnost, je vhodné osvětlení přechodu
v kombinaci s kvalitním a předpisům odpo-
Stupně ochrany přechodů
Typ přechodů
Charakteristika
1. generace
Přisvětlení přechodu + instalace jednobarevných LED diod
do vozovky
2. generace
Prvky 1. generace + dynamická
detekce chodců
3. generace
Prvky 2. generace + barevné
signalizační LED diody + detekční
zóna před přechodem + 3D
zvýraznění zebry
ZDROJ: 3M
vídajícím vodorovným a svislým dopravním
značením. »Rovněž účinné a levnější je využití panelů, které informují řidiče o aktuální
rychlosti jeho vozidla. Zvláště v situaci, kdy
vysoká rychlost představuje druhou nejčastější příčinu dopravních nehod v ČR,« dodal Ladislav Cvrkal.
Přechod, na kterém bylo využito několik
bezpečnostních prvků, otevřeli nedávno
v Liberci, v ulici Broumovská (viz snímek),
nedaleko základní a mateřské školy.
»Nejvíce ohroženou skupinou chodců
jsou děti v blízkosti škol. Proto jsme se rozhodli ve spolupráci s firmou 3M modernizovat přechod, kde v roce 2006 došlo k dopravní nehodě se smrtelným zraněním,« uvedl
David Novotný, vedoucí oddělení správy
komunikací Magistrátu města Liberce.
Systém, který byl zvolen na tomto přechodu, zajišťuje bezpečnost chodců po 24
hodin. Tvoří ho tzv. radar s informací o aktuální rychlosti řidiče v obou směrech jízdy,
příčný zpomalovací práh, hmatové úpravy
pro nevidomé a slabozraké, doplnění a obnova vodorovného i svislého dopravního
značení. Zároveň je přechod nasvětlen speciálním světlem.
Oprava a instalace bezpečnostních prvků
vyšly na 330 tisíc Kč. Náklady zaplatila společnost 3M, město uhradilo noční osvětlení
přechodu.
Základní bezpečnostní prvky představují
dostupnou alternativu nákladným stavebním úpravám. Za zlomek jejich ceny mohou města a obce zajistit bezpečí většímu
množství účastníků dopravního provozu
a úspěšně tak působit proti vysokému po/sk/
čtu nehod na přechodech.
19
Téma
Jak zvýšit bezpečnost
při přecházení chodců
Z
ákladní povinnosti a práva chodců při
přecházení komunikace definují pravidla silničního provozu. V místech,
do kterých se soustředí větší počet chodců, mají být realizována opatření, která jim
přecházení usnadní.
STUPNĚ OCHRaNY CHODCE
Jako základní opatření jsou navrhována
místa pro přecházení. Jedná se o stavební
úpravy usnadňující přecházení chodcům,
avšak bez vyznačení dopravním značením
(zebrou). To může být realizováno vysazením chodníkové plochy, zúžením komunikace, vložením středních ochranných ostrůvků a vždy snížením obrubníků. Na místě
pro přecházení platí pouze obecná práva
chodců v silničním provozu. Stavební úpravy napomáhají chodci komunikaci bezpečně překonat, ale vůči řidičům není nikterak
zvýhodněn (viz obr. 1).
Vyšším stupněm ochrany chodců je vyznačení těchto míst příslušným dopravním
značením. Tím vznikají přechody pro chodce, na kterých chodec užívá z právního hlediska vyšší ochrany v silničním provozu.
V odůvodněných případech při vyšších intenzitách vozidel i chodců lze zvýšit ochranu bezpečnosti i razantněji, tj. osazením
světelně signalizačního zařízení.
Nejvyšším stupněm ochrany je mimoúrovňové křížení (podchody, nadchody),
které je finančně nejnáročnější. Aby bylo
dostatečně efektivní, musí být navrženo
tak, aby jeho využívání bylo pro chodce
zcela přirozené a atraktivní.
mÍSTa PRO PŘECHÁZENÍ
a PŘECHODY PRO CHODCE
Zásady pro návrh bezpečných míst pro
přecházení a přechodů pro chodce jsou
obsahem normy ČSN 73 6110 Projektování
místních komunikací [1], která byla v letošním roce novelizována v rámci Změny
č. 1. Základní koncepce přecházení přes
komunikaci v každé obci by měla stanovit,
na kterých místech je bezpečnější vybudovat přechody pro chodce a kde místo pro
přecházení.
Místa pro přecházení a přechody pro
chodce se umísťují v závislosti na charakteru okolní zástavby a z toho vyplývající
poptávce po přecházení. Lokalizace musí
respektovat existující příčné pěší vztahy.
Rozhodnutí o vhodnosti umístění přechodu pro chodce nebo místa pro přecházení
má být podloženo znalostí intenzit projíždějících vozidel i přecházejících chodců.
Orientační doporučené hodnoty mezních
intenzit uvádí [1], v praxi se však realizuje
řada kvalitních a bezpečných řešení, kde
jsou tyto hodnoty výrazně překročeny.
aNaLÝZa STaVU LOKaLIT
Dílčím výsledkem práce na koncepci může
být zmenšení i zvýšení počtu přechodů
v obci. Po stabilizaci jejich umístění je potřeba analyzovat současný stav v každé lokalitě určené pro přecházení komunikace.
Základním podkladem pro posouzení
bezpečnosti každého přechodu či místa pro
přecházení je analýza dopravních nehod
z policejní evidence dopravní nehodovosti.
I když je tato dokumentace v ČR na velmi
vysoké úrovni, můžu z praxe potvrdit, že
pro přesnější posouzení každé dopravní
nehody je vhodné vyslechnout zkušenosti
a vzpomínky místních obyvatel.
Z právního hlediska policejní statistiky
vždy dokáží (musí) určit viníka dopravní
nehody – zjednodušeně řečeno jím může
být buď »zlobivý« řidič nebo »zlobivý« chodec. Cílem tohoto článku je však rozšířit
vnímání otázky bezpečnosti při přecházení
FOTO: AuTOR
Přecházení chodců přes pozemní komunikace patří mezi nejrizikovější manévry pěšího pohybu v obcích.
př
pře
be
né
vý
ha
př
čí
ný
Obr. 1 Místo pro přecházení (Mariánské
Lázně).
chodců i na vliv stavebního a organizačního
uspořádání komunikace. Mezi nejčastější
faktory napomáhající zvýšené nehodovosti
při přecházení chodců patří:
n umístění přechodu v nepřehledných
místech – na horizontu, za autobusovými
zastávkami, v »záplavě« dalších informací (reklamy, výlohy, množství dopravního
značení), popř. v místech, kde je chodec
skryt za nějakou překážkou (zarůstající
keře, domy apod.);
n přechody přes dva nebo více stejnosměrných jízdních pruhů;
n přechody přes příliš široké komunikace –
chodec tráví na vozovce zbytečně dlouhou
dobu.
Odhalením těchto mnohdy nenápadných vlivů a následnou úpravou v lokalitě
může dojít k výraznému zpřehlednění situace a vyjasnění rolí jak pro chodce, tak pro
řidiče. To v konečném důsledku přispívá
ke zvýšení jejich bezpečnosti.
Posouzení bezpečnosti je vhodné svěřit
kvalifikované osobě – specializovanému
vyškolenému bezpečnostnímu auditorovi pozemních komunikací. [2] Cílem jeho
práce je odhalit možná rizika bezpečnosti
na pozemní komunikaci a v jejím okolí jak
z pohledu chodce, tak řidiče. Výsledkem by
měl být návrh doporučení pro úpravu jednotlivých lokalit za účelem zvýšení jejich
bezpečnosti.
NÁVRH ÚPRaV – ZÁSaDY
Správný přechod pro chodce je takový,
na kterém se chodec cítí bezpečně, ale jen
do té míry, že je nucen sledovat provoz vozidel na komunikaci. Není žádoucí, aby si
myslel, že je zcela chráněn, a stala se mu
osudným chyba řidiče či technická závada
pře
úp
jed
pře
len
ap
pře
mo
tat
n c
i ři
n v
dič
n
pře
na
už
pr
an
se
ran
mu
tém
nis
PŘ
Mě
rok
pe
cí.
ho
oz
níh
ky
la
Dop
FOTO: AuTOR
• dopr
• dopr
• bezp
ření
• územ
• dopr
• gene
• odbo
Obr. 2 Původní přechod pro chodce u knihovny.
20
Obr. 3 Nové řešení přechodu pro chodce u knihovny.
prosinec 2010
Vícepro
in
ch
mi
maho
ec
ící
ěr-
e–
ou
ditě
upro
vá
řit
mu
roho
sti
ak
by
dch
vý,
en
vosi
mu
da
010
PŘÍKLaDY Z maRIÁNSKÝCH LÁZNÍ
Město Mariánské Lázně urazilo za poslední
roky významný kus cesty při zvyšování bezpečnosti chodců při přecházení komunikací. Úpravy probíhají postupně od lázeňského centra až po okrajové části. Většinou jde
o zkrácení délky přechodu a vložení středního ochranného ostrůvku.
Vhodným příkladem je úprava křižovatky u knihovny v roce 2005, která znamenala výrazné zlepšení podmínek pro chodce
FOTO: AuTOR
přijíždějícího vozidla. Chodec nesmí při
přecházení podlehnout falešnému pocitu
bezpečí, čemuž někdy přehnaně »bezpečné« návrhy přechodů a dalších doplňkových opatření bohužel nechtěně napomáhají. Svým dětem radím, aby největší pozor
při přecházení dávaly tam, kde by nebezpečí nejméně očekávaly, tj. na světelně řízených přechodech.
Pro řidiče nesmí být správně vybudovaný
přechod pro chodce překvapením. Stavební
úprava mu musí napovědět, že není v obci
jediný. Musí vidět chodce chystajícího se
přejít přes komunikaci z dostatečné vzdálenosti, aby mohl předvídat jeho chování
a podle toho zareagovat. Zastavení vozidla
před přechodem pro něj musí být (pokud
možno) přirozené.
Správný přechod proto musí splňovat
tato kritéria:
n celková přehlednost situace pro chodce
i řidiče (a mnohdy i pro cyklistu);
n vzájemná viditelnost mezi chodcem a řidičem;
n co nejmenší šířka komunikace v místě
přechodu – zkrácení doby pohybu chodce
na vozovce.
Přechody i místa pro přecházení jsou využívány i za snížené viditelnosti. Mají být
proto dostatečně osvětleny. Z řady mých
analýz vyplývá, že významný podíl nehod
se zraněním chodce se odehrává v časně
ranních hodinách. Na způsob osvětlení
musí být proto kladen velký důraz. Tomuto
tématu se věnuje novelizovaný předpis Ministerstva dopravy TKP 15 [3].
Téma
Obr. 4. Dřívější stav lokality u spořitelny
bez možností bezpečného přecházení.
na nehodovém přechodu. Původní přechod
(obr. 2) na komunikaci šířky 14 metrů byl
situován na »horizontu« těsně za frekventovanými trolejbusovými zastávkami. Stavební investice přinesla jak výrazné zkrácení přechodu na 2 x 4 metry a jeho nasvícení,
tak posun zastávek (obr. 3).
Nový přechod pro chodce přes Hlavní
ulici u křižovatky s Tyršovou ulicí je dalším
vhodným příkladem. Ještě nedávno tam
nebyl žádný přechod. Intenzita automobilové dopravy dosahuje v lokalitě 18 tisíc
vozidel denně. Nejbližší světelně řízený
přechod byl vzdálen 110 m, a tak mnoho
chodců riskovalo a přebíhalo přes 12 m širokou ulici mezi projíždějícími vozidly (obr.
4). V roce 2006 (obr. 5) došlo k vybudování
nového přechodu pro chodce s vloženým
Literatura
[1] ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací,
Změna 1, 2010.
[2] Bezpečnostní audit pozemních komunikací, Metodika provádění, Centrum dopravního výzkumu,
2006.
[3] TKP 15 Osvětlování pozemních komunikací,
MDČR, 2010.
[4] Bartoš, L., Řezanka, O., Hovorka, J., Opatření
ke zklidňování dopravy v Mariánských Lázních
pohledem projektanta, Časopis Dopravní inženýrství
2/2006.
Obr. 5 Nový přechod pro chodce u spořitelny.
středním ochranným ostrůvkem. Úprava
měla za cíl:
n zkrátit dobu pobytu chodce ve vozovce
a rozdělit přecházení na dvě fáze - tím si
chodec vždy hlídá jen jeden směr jízdy;
n upozornit řidiče v obou směrech jízdy,
že vjíždí do místa, kde je nutno brát ohled
na chodce;
n znemožnit předjíždění v místě přechodu a tím eliminovat vysoké rychlosti jízdy.
Zvýšení bezpečnosti pro chodce a přehlednosti pro řidiče je neoddiskutovatelné – stalo se běžnou praxí, že řidiči před
přechodem přirozeně zastavují a nechávají
chodce přecházet. V době dopravní špičky
jich přes komunikaci přechází zhruba 250
za hodinu. Dnes si již málokdo vzpomene,
že zde dříve žádný přechod pro chodce nebyl (viz obr. 4).
SHRNUTÍ
Pro zvýšení bezpečnosti při přecházení
chodců přes komunikace existuje řada
účinných a poměrně jednoduchých opatření. Proto není nutno pasivně čekat, až se
v obci stane dopravní nehoda, ale vypracováním celkové koncepce přecházení přes
komunikace ve spolupráci s odborníky
a následnou realizací opatření riziku don
pravních nehod aktivně předcházet.
LUDĚK BaRTOŠ
EDIP s.r.o.
dopravní inženýrství
Dopravní inženýrství
• dopravní průzkumy všech druhů dopravy
• dopravně inženýrská posouzení
• bezpečnostní audity a návrhy opatření ke zvýšení bezpečnosti
• územní plány
• dopravní generely
• generely cyklistické dopravy
• odborné konference a semináře
2010
Víceprosinec
informací
najdete na www.edip.cz
Odborné publikace
a časopis
• Vydáváme recenzovaný časopis Dopravní inženýrství. Více
informací najdete na www.dopravniinzenyrstvi.cz
• Zpracováváme řadu Technických podmínek Ministerstva
dopravy ČR z oblasti projektování a dopravního inženýrství.
Časopis i publikace lze pohodlně zakoupit na www.koura.cz
EDIP s.r.o., 8. března 20/12, 460 05 Liberec
21
tel./fax: 485 106 205, e-mail: [email protected], web: www.edip.cz
MO0001081
ho
jší
sti
Téma
U okružní křižovatky v Písečné
nasvítili místa pro přecházení
Když Písečná u Žamberka letos v září zabodovala se svou
malou okružní křižovatkou v soutěži Cesty městy, ještě nikdo
netušil, že Ing. Josef Zámečník, který stojí v čele obce od roku
1971 (!), získá v listopadu titul Starosta roku 2010.
a
KŘIžOVaTKa mÁ ROLI I V PROJEKTU
BEZPEčNÁ CESTa DO ŠKOLY
Součástí projektu jsou také místa pro přecházení s vloženými středními ochrannými
ostrůvky umístěná v ramenech křižovatky
– a tedy nikoliv klasické přechody se zebrou a definovanou předností chodců před
vozidly. Vzhledem k nižšímu počtu chodců
v této lokalitě starosta Ing. Josef Zámečník
považuje zvolené řešení za odpovídající,
kdy chodci i řidiči reagují na situaci v křižovatce. »Umístění přechodů s předností
chodců těsně za křižovatkou s jedním jízdním pruhem snižuje bezpečnost a plynulost
jízdy vozidel, když při odbočení zůstanou
stát v křižovatce před přechodem. I chodci
bez řidičského průkazu vědí, že nevstupují-li „na zebru“, nemají neomezenou přednost,« podotýká starosta.
Ing. Leoš Jelínek k jeho slovům dodává:
»Místa pro přecházení se obecně používají
jako doplňkový bezpečnostní prvek k přechodům pro chodce. Případně se budují
tam, kde jsou nižší intenzity dopravy a pěších, což byl případ i malé okružní křižovatky v Písečné. Na místech pro přecházení lidé
bývají opatrnější a nezaměňují tam přednost pěších s „absolutní“ předností (často
se snahou „změnit“ fyzikální zákony), jak
to často můžeme sledovat u přechodů pro
chodce. Specifikem míst pro přecházení
v Písečné je to, že jsou (stejně jako vlastní
křižovatka) samostatně nasvícena, což byl
rovněž požadavek dopravní policie.«
Specifikem malé okružní křižovatky v Písečné bylo její začlenění do prostoru s ohledem
na nutnost zachovat vzrostlý stoletý dub a respektovat jeho rozsáhlý kořenový systém.
22
n
termín realizace
červen–listopad 2008
n
náklady na reallizaci
9,3 mil. Kč (včetně DPH)
n
způsob financování
rozpočet Pardubického
kraje
n
vnější průměr
křižovatky
35,0 m
n
šířka asfaltové
vozovky okruž. pásu
4,5 m
n
šířka dlážděného
prstence ze žulové
dlažby
2,5 m
n
průměr středového
ostrova
21,0 m
šířka vjezdů
do křižovatky
3,5–4,55 m
n
n
počet paprsků
3 (vesměs silnice III. třídy)
+ slepý sjezd k vodoteči
+ sjezd z přilehlé nemovitosti
ZDROJ: CHLÁDEK A TINTĚRA, a. s.
Malá okružní křižovatka hraje roli i v projektu Bezpečná cesta do školy, který obec
uskutečňuje. Bezpečná cesta do školy vede
přes náves. Obec však chystá další úpravy
u křižovatky, aby i nejmenší školáci mohli
co nejbezpečněji chodit také tudy.
FOTO: šÁRKA BERGEROVÁ
čkoliv tato dopravní stavba stále budí diskusi i v samotné obci se
480 obyvateli, starosta je na ni hrdý
a zůstává přesvědčen o tom, že čas ukáže,
jak »kruháč« kromě přínosu pro zklidnění dopravy a zvýšení bezpečnosti chodců
i celkového provozu pomohl také vyváženému, citlivému a komplexnímu uspořádání
veřejného prostoru v centru obce. Na tom
se ostatně rovněž shodla hodnotící komise
soutěže Cesty městy, která křižovatce přiznala vítězství v kategorii Bodová řešení.
Podle autora projektu Ing. Leoše Jelínka
ze společnosti Chládek & Tintěra okružní
křižovatka představuje významný orientační bod v obci. Navíc dokáže lépe reagovat
na změny intenzit dopravy z jednotlivých
směrů (třeba při uzavírkách v okolí a vedení
objízdných tras touto křižovatkou).
Při přebudování původní stykové křižovatky silnic III/31014 a III/31017 projektant
spolu s obcí zvolil okružní křižovatku místo
světelně řízené i proto, že by »klasická« se
semafory v daných podmínkách postrádala
význam, a to s ohledem na nižší intenzitu dopravy a vysoké pořizovací i provozní
náklady světelné signalizace. »Kromě toho
by neřešila rozlehlehlé a neuspořádané
plochy, které by tak jako tak musely projít
stavební úpravou, čímž by se rekonstrukce křižovatky stala mnohem nákladnější.
Světelná signalizace by také obci přinesla
nevzhledný „les“ stožárů a značek,« dodává
Ing. Leoš Jelínek.
Malá okružní křižovatka
v Písečné
STOLETÝ DUB ZůSTaL ZaCHOVÁN
O okružní křižovatce se v Písečné začalo
uvažovat už v roce 1993, od kdy se stala námětem hned pro několik studentských odborných prací a řešila se i v územním plánu.
Proto prostorové nároky na technické řešení křižovatky byly v obci už dávno předem
známy. Vždy se přitom počítalo se zachováním stoletého dubu, dnes již jediného, zato
nepřehlédnutelného svědka kovárny, která
v místě stála od roku 1883 do roku 1985.
Dubu se přizpůsobila celá křižovatka včetně toho, že kvůli jeho rozsáhlému kořenovému systému se kolem něho vytvořilo co
nejvíce nezpevněné plochy.
Ostatně specifikem této křižovatky se
stalo rovněž maximální využití ploch pro
sadové úpravy, přičemž zelení jsou osazeny
i směrovací ostrůvky. To vše umocňuje vesnický ráz prostředí. Zároveň to dokládá, že
u malých okružních křižovatek není nutno
masívně zpevňovat dokonce i nepochozí
plochy, jak se často leckde děje s argumentací, že se tak přece usnadní údržba.
Další výrazný prvek křižovatky v Písečné představuje pískovcový kříž, který byl
ošetřen a přemístěn na důstojně upravené
n
a bezpečné místo v jejím sousedství.
IVaN RYŠaVÝ
prosinec 2010
Evropská uniE
ROP Severozápad je tu i pro malé děti a školáky
Revitalizace kulturních domů, mateřských
škol, modernizace základních a středních škol
nebo dětských hřišť – i na tyto témata myslí
Regionální operační program Severozápad
v Ústeckém a Karlovarském kraji. Pro
představu například projekty zaměřené
na modernizaci základních a středních škol
byly podpořeny dotacemi za více než 1,4
miliardy korun. „Jen za rok 2010 byla díky
ROPu otevřena desítka projektů, které mohou
děti využívat. Za uplynulé tři měsíce jsme
dokonce byli u slavnostního otevření hned
několika projektů, které dětem buď umožní
moderní výuku nebo zpestří volný čas,“ uvedl
předseda Regionální rady regionu soudržnosti
Severozápad Jiří Šulc.
Vezmeme-li to po pořádku. V září, těsně
předtím než děti usedli do školních lavic,
byl v Litvínově otevřen modernizovaný
kulturní objekt Citadale. Část z něj byla
přestavěna pro potřeby základní umělecké
školy. Hlavním důvodem pro stěhování
školy byly nevyhovující podmínky, které
měla ve svém původním sídle v Chudeříně.
Přestavba přišla na 80 milionů korun, přičemž
ROP Severozápad tento projekt podpořil 59
miliony korun. „Město se snažilo o přestavbu
Citadely již řadu let. Teprve díky dotaci z ROP
Severozápad se mohl projekt začít realizovat.
Došlo k rozsáhlým stavebním úpravám,
jinými slovy rekonstrukci objektu a vnitřního
vybavení budovy dle požadavků odborníků,“
řekl starosta Litvínova Daniel Volák.
Potíže se špatným technickým stavem objektu
měl i dům Dětí a mládeže v padesát kilometrů
Nové zázemí mají v rekonstruovaném ústeckém Domě
kultury i výtvarné dílny Domu dětí a mládeže.
Jedno z modernizovaných dětských hřišť v Chebu.
vzdáleném Ústí nad Labem. Z nevyhovující
staré vily v Churchillově ulici se přestěhoval
vprůběhusrpnaazářídonovězrekonstruovaných
bloků C a D ústeckého Domu kultury. Projekt
„Revitalizace domu kultury – část C, D“ vyšel
na 178 miliónů korun, 85 procent nákladů bylo
zaplaceno z evropských fondů. „V novém
prostředí se dětem líbí. Jsem rád, že i u domu
kultury budeme moci využívat sice menší, ale
o to útulnější venkovní prostor, kde budeme mít
dokonce malou pec a ohniště. Vlastními silami
chceme opravit přírodní amfiteátr a do budoucna
s městem plánujeme zrekonstruovat přilehlý
park,“ říká ředitel domu dětí Jan Eichler. Děti
mohou využívat několik kluboven, dva větší
sály pro pohybové aktivity i divadlo s klasickým
jevištěm a hledištěm, které jistě uvítají kroužky
se zaměřením na dramatickou tvorbu. Navíc se
zde mohou konat různé přednášky nebo besídky.
DDM má rovněž k dispozici keramickou dílnu
i výtvarný ateliér.
Dětem posloužil Regionální operační program
Severozápad také v Chebu a to prostřednictvím
projektu „Revitalizace zahrad mateřských škol
v Chebu – I.“ Děti nejen z mateřinek si díky
němu mají kde hrát. Zastaralé a opotřebené
zahrady čtyř místních mateřských školek se
změnily v moderní prostor pro hry a zábavu.
Zahrady jsou upraveny tak, aby je i po uzavření
mateřských školek mohli využívat rodiče
s dětmi či předškoláci. Revitalizace zahrad
mateřských škol v Chebu stála 35 milionů
korun, z toho evropská dotace činila 32
milionů.
Předseda Regionální rady Jiří Šulc při otevření multifunkčního centra v Obrnicích.
MO001074-1
prosinec 2010
23
Evropská uniE
Příkladem efektivního využití dotace z Operačního programu Životní prostředí je nedávno dokončená stavba čistírny
odpadních vod (ČOV) a kanalizace v délce 21,87 kilometru
v obcích Dobrochov, Vranovice-Kelčice, Vřesovice a Výšovice
na Prostějovsku.
n
FOTO: ARCHIV
Čtyři malé obce
mají novou čistírnu
Na novou čistírnu se mohlo připojit dohromady 2344 ekvivalentních obyvatel.
koorDinovAnÝ posTup
Dobrochov, Vranovice-Kelčice, Vřesovice
a Výšovice kvůli koordinovanému postupu a snadnějšímu přístupu k evropským
penězům vytvořily Svazek obcí ČOV Výšovice. Náklady na celý projekt dosáhly přibližně 150 mil. Kč, z čehož příspěvek Fondu soudržnosti Evropské unie byl 97,8 mil.
Kč (65 %). Další prostředky poskytl Státní
fond životního prostředí ČR – 5,8 mil. Kč
(4 %). Obce přispěly částkou 41,4 mil. Kč
(28 %) a Krajský úřad Olomouckého kraje
5 mil. Kč (3 %).
»Svazek si vzal na spolufinancování projektu úvěr, který bude splácet po dobu 20
let. Dotace nám přicházely postupně, vždy
po vyúčtování konkrétních nákladů,« uvedl předseda Svazku obcí ČOV Výšovice Jiří
Vincourek. Při tak velkém projektu se samozřejmě našly i drobné komplikace.
FOTO: ARCHIV
a novou čistírnu odpadních vod se
připojilo dohromady 2344 ekvivalentních obyvatel. Díky moderní
technologii se zlepšila jak kvalita vody, tak
životního prostředí. Konkrétně umožňuje odstranit znečištění v množství 95,94
CHSKCr t/rok (chemická spotřeba kyslíku
dichromanovou metodou, je mírou celkového obsahu organických látek ve vodě)
a 45,64 t/rok NL (nerozpuštěných látek).
BYLY TAkÉ proBLÉMY
»Nejčastěji jsme se potýkali s určitou prodlevou v příjmu prostředků a museli jsme
se také vyrovnat s dočasnou finanční tísní.
Tyto problémy se vyřešily díky vstřícnému
přístupu dodavatele, místní stavební společnosti INSTA CZ a posunutí termínu plateb,« doplnil předseda Vincourek.
Před schválením projektu bylo vyžadováno podrobné hodnocení dopadů a průběžné monitorování jeho realizace. »Stav-
ba, která byla úspěšně dokončena, splňuje
přísné parametry jak pro provoz kanalizační sítě a čistírny odpadních vod, tak pro čerpání dotací z Evropské unie a Ministerstva
životního prostředí. Zkušební provoz probíhá rovněž bez potíží. Už nyní je poznat,
že voda je mnohem čistší, což dokládá zvýšený počet ondater v okolí. Bez kanalizace
bychom si dnes jen stěží dokázali představit další rozvoj našich obcí,« uzavřel Jiří Vin/sk/
courek.
Město Kojetín zahájilo 1. 10. 2010 realizaci projektu se zaměřením na řízení lidských
zdrojů na MěÚ Kojetín.
Cílem projektu, do kterého budou zapojeni vedoucí pracovníci městského úřadu, včetně uvolněných členů zastupitelstva
města, je zavedení moderních metod řízení lidských zdrojů
a efektivního managementu na Městském úřadě v Kojetíně,
rozvinutí profesionálních předpokladů řídících pracovníků
úřadu a poskytnutí přehledu o nových trendech v této oblasti.
Jednotlivé aktivity jsou orientované na provádění analýz stávajících vnitřních předpisů městského úřadu, k navrhování realizace postupů a činností, vedoucích ke zvyšování efektivity,
kvality a transparentnosti výkonu veřejné správy a racionalizace rozdělení kompetencí v rámci orgánů města, s důrazem
na efektivnost.
Tento projekt je nancován z prostředků Evropského sociálního
fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje
a zaměstnanost a města Kojetína, přičemž podíl prostředků
z ESF činí 85 % uznatelných nákladů.
Jiřina Páleníková, tajemnice MěÚ Kojetín
MO001090
24
prosinec 2010
Příloha
foto: archiv
pozemkové úpravy
Zatopený suchý poldr v katastrálním území Starého Města pod Landštejnem na Jindřichohradecku. Tato suchá ochranná nádrž byla vybudována jako společné zařízení v rámci tamních komplexních pozemkových úprav (k témuž více na str. 27).
Pozemkové úpravy: Přednost
dostanou nejlépe připravení
o
becně lze říci, že objem peněz vynaložených na pozemkové úpravy
se od roku 2006 stále mírně zvyšuje.
Konstatuje to ministr zemědělství Ing. Ivan
Fuksa, přičemž poukazuje na fakt, že mezi
lety 2006 až 2010 se na pozemkové úpravy
vydalo téměř 8 mld. Kč. Částky z jednotlivých zdrojů však byly v různých letech dost
odlišné (viz tabulka na další straně). »Letos
toto financování táhneme spíše z národních zdrojů, avšak na sumě 1,8 mld. Kč, která se celkem letos do pozemkových úprav
vloží, se půlmiliardou korun významně podílí i Evropská unie,« dodává ministr.
V ČR je zhruba 13 tisíc katastrálních
území. Na kolika z nich již byly komplexní
pozemkové úpravy dokončeny a na kolika
z nich jsou rozpracovány?
Pozemkové úpravy jsou ukončeny na přibližně 16 % výměry zemědělského půdního fondu, na dalších asi 9,5 % výměry jsou
v současné době rozpracovány. Do konce
roku 2017 plánují pozemkové úřady zahájit komplexní pozemkové úpravy na více
n
prosinec 2010
než 22 % výměry zemědělské půdy. Postup
a rychlost zpracování návrhů pozemkových
úprav ovlivňuje několik faktorů. Především
je potřeba finanční zajištění. V letech 2004
až 2005 bylo peněz málo, proto se proces
zpomalil. Je jasné, že na celém území České
republiky nemůžou úpravy probíhat stejně rychle. Tempo určuje například historie
dané oblasti, jelikož jiné jsou podmínky
v pohraničí a jiné zase ve vnitrozemí, a dále
třeba skutečný zájem vlastníků o řešení pozemkové držby. Důležitá je však také ochota
samotných obcí zabývat se řešením problémů pozemkového vlastnictví, investovat
do krajiny a v poslední době také věnovat
se řešení protipovodňových opatření. Zpracování a schvalování návrhů pozemkových
úprav je technicky, organizačně i finančně
náročný proces, který je spojen s řadou
administrativních rozhodnutí o nové podobě vlastnictví; vyžaduje proto přiměřeně
dlouhé časové období. Podle údajů pozemkových úřadů za našimi sousedy rozhodně
nezaostáváme, pozemkové úpravy například v Rakousku trvají i déle než u nás. To
foto: jan štembera
Kde pozemkové úpravy již proběhly, hodnotí je obce a jejich
obyvatelé jednoznačně kladně. Pomohly vyjasnit vlastnické
vztahy tak, aby všechny zúčastněné strany byly spokojené.
Zároveň leckde umožnily zpřístupnit pozemky či vybudovat
cesty. Ministr Ing. Ivan Fuksa zároveň vyzvedává i přesah pozemkových úprav do protipovodňové a protierozní ochrany.
Ministr zemědělství Ing. Ivan Fuksa:
Pozemkové úpravy jsou jednou z mých
priorit.
však nechci zdůrazňovat jako argument pro
dlouhé termíny realizace. Hned po svém
nástupu jsem řekl, že pozemkové úpravy
jsou jednou z mých priorit, ať už v souvislosti s tím, aby vlastníci měli možnost nakládat se svými pozemky, nebo s ohledem
na protipovodňová opatření, k nimž jsou
25
›
Příloha
pozemkové úpravy
› pozemkové úpravy často zásadním před-
stupněm a podmínkou. Ovšem také jsem
řekl, že vzhledem k omezeným zdrojům
přednost dostanou ti nejlépe připravení
a ti, kteří budou ochotni zapojit vlastní investice nebo sehnat peníze i z několika různých zdrojů.
n Nemohlo by však tempo provádění pozemkových úprav být přece jen rychlejší?
Řešení pozemkových úprav se výrazně
zrychluje. Letos v únoru Ministerstvo zemědělství přijalo Plán činnosti pozemkových
úřadů včetně potřeby finančního zajištění v letech 2010–2013, který předpokládá
ročně provedení až 220 komplexních nebo
jednoduchých pozemkových úprav na ploše přesahující 120 tisíc hektarů. Naplněním
nového plánu se v průběhu tří let vyřeší minimálně čtvrtina prioritních pozemkových
úprav. Je však třeba si uvědomit, že po roce
1989 se jednotlivé pozemkové úřady zaměřily především na řešení restitucí a urychlené
zajištění podmínek pro hospodaření vlastníků na půdě. Až nyní se ke slovu dostávají
především pozemkové úpravy, ať už komplexní či jednoduché. Cílem úprav je nejen
vyjasnění vlastnických vztahů, ale také řešení problémů velkých vod či eroze, která
zemědělskou půdu znehodnocuje. K polovině letošního listopadu již Ministerstvo
zemědělství stačilo ukončit celkem 1083
komplexních pozemkových úprav na více
než 475 tisících hektarech plochy (viz dolní
tabulka). Celý proces se zrychlil až po roce
2003, s přijetím nového zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech,
který celou proceduru zjednodušil. Každý rok proto přibývá kolem stovky žádostí
o komplexní pozemkové úpravy. Zájem mají
především vlastníci pozemků na jižní Moravě a v jižních Čechách.
n Existují i další možnosti, jak financovat
pozemkové úpravy z jiných než z dosavadních zdrojů, či je alespoň částečně podpořit?
Zdá se, že dosavadní zdroje v objemech
posledních let vzhledem k plánu na nejbližší období dostatečně naplňují možnosti
pozemkových úřadů. Obce se na spolufinancování společných zařízení dlouhodobě podílejí. Ukončená pozemková úprava
vyjasní vlastnické vztahy pod budoucími
společnými zařízeními a umožní obci, aby
sama zajistila dotaci například z Programu
péče o krajinu nebo Programu obnovy přirozených funkcí krajiny. Tyto iniciativní přístupy obcí proces dokončení pozemkové
úpravy v daném katastru urychlí. Bohužel
se někdy setkáváme s tím, že vedení obce
považuje za samozřejmou povinnost pozemkového úřadu, že realizaci plánu společných zařízení okamžitě po schválení návrhu na vlastní náklady provede. Realizační
Ukončené pozemkové úpravy
v roce 2010 (k 9. 11. 2010)
počet
výměra (ha)
KPÚ
91
40 546,01
jPÚ
81
18 323,96
ZDroj: miniSterStvo ZemĚDĚLStvÍ Čr
26
Financování pozemkových úprav od roku 2006
(podle jednotlivých zdrojů v mil. Kč)
Rok
VPS
Zdroje
EU
PF ČR
ŘSD
MŽP
PPO
1 345
65
2
1 274
45
2
1 586
1
113
14
1 947
82
1
130
1
1 794
1 067
528
19
353
23
7 946
400
236
1
325
1
2 343
546
580
74
2007
699
277
153
77
1
2008
800
354
243
130
12
2009
630
870
217
102
2010*
700
500
380
3 375
2 581
700
680
plán 2011
Celkem
4
2006
CELKEM
Ostatní
137
4
* předpoklad do konce roku
vysvětlivky: vPS – všeobecná pokladní správa; Zdroje eU – Program SaParD, oP Zemědělství, Program rozvoje
venkova 2007–2013; Pf Čr – Pozemkový fond Čr; ŘSD – Ředitelství silnic a dálnic Čr; mŽP – ministerstvo
životního prostředí Čr; PPo – protipovodňová opatření (prostředky čerpány na základě usnesení vlády Čr
č. 1304/2006 Sb.; ostatní – další národní programy a zdroje, spoluúčast obcí, Správa železniční a dopravní
cesty apod.
Aktuální stav provádění pozemkových úprav v ČR k 9. 11. 2010
Ukončené
rozpracované
výměra (ha)
KPÚ
1 083
475 239
jPÚ
2 224
196 561
237
55 332
372
58 376
celkem
3 307
671 800
1 011
406 570
2 529
963 898
% výměry ZPf
počet
Plánované do roku 2017
počet
774
15,7
výměra (ha
počet
výměra (ha)
351 238
2 157
905 522
9,5
22,6
vysvětlivky: KPÚ – komplexní pozemkové úpravy; jPÚ – jednoduché pozemkové úpravy; ZPf – zemědělský
půdní fond
ZDroj: miniSterStvo ZemĚDĚLStvÍ Čr
část je přitom výrazně dražší. Jako vzorový
příklad spolupráce obce a pozemkového
úřadu můžeme uvést obec Vlkoš v okrese
Hodonín, kde společná zařízení postavili
jak ze zdrojů pozemkového úřadu, tak samotné obce nejméně ze sedmi různých
dotačních titulů. Kde je aktivní obec, tam
se dokončení pozemkové úpravy daří mnohem lépe než tam, kde je přístup obecního
zastupitelstva a starosty pasivní.
n Jaké jsou průměrné celkové náklady na pozemkové úpravy? Neotevírají se
v jejich snižování další možnosti, jak při
stejném objemu peněz provést pozemkové úpravy na větším počtu katastrálních
území?
Ceny za zpracování návrhů pozemkových úprav se měnily pod vlivem vnějších
okolností, jako byly novelizace zákona,
nové metodické postupy, požadavky a potřeby vlastníků pozemků a zejména obcí.
V roce 2000 to bylo 10 500 Kč za jeden hektar, v roce 2009 už jen 7700 Kč. Nejlevnější
bylo zpracování návrhů v roce 2005, kdy
stálo 6400 Kč. Pokles průměrné ceny v roce
2005 i v roce následujícím způsobil hlavně
náhlý a neočekávaný deficit v zajištění financování pozemkových úprav ze státního rozpočtu. Firmy zpracovávající návrhy
začaly nabízet ve výběrových řízeních
výrazně nižší ceny, což se sice projevilo
ve snížení průměrných nákladů na jeden
hektar úprav, ale také vedlo ke snížení kvality prováděných prací. Ústřední pozem-
kový úřad proto zadal v polovině roku 2006
zpracování modelového příkladu ocenění
pozemkové úpravy, podle něhož by se optimální průměrná cena měla pohybovat
kolem 10 600 korun za jeden hektar. Podle
zpracovatelů pozemkových úprav a profesních organizací hrozí, že nízká cena
ovlivní kvalitu zpracovaného návrhu. Je to
složitá problematika související se zadáváním veřejných zakázek při pozemkových
úpravách, přibývají nabídky s výrazně nízkou cenou. Firmy slibují cenu o více než
třetinu nižší, než je předpokládaná. Kvůli
tomu tedy v současné době klesají ceny
pozemkových úprav na nižší hladinu, než
byla před pěti až deseti lety.
n Kdo rozhodne, zda se v rámci KPÚ
například vybuduje polní cesta, o kterou
stojí obec či vlastníci pozemků, ale jejíž
vybudování se může pozemkovému úřadu zdát příliš drahé a kvůli omezeným
možnostem svého rozpočtu dá přednost
například suchému poldru? Jaká společná
zařízení mají dnes prioritu?
Pozemkový úřad na základě schváleného
návrhu po projednání se sborem zástupců a za jeho spolupráce stanoví postup
realizace společných zařízení a dalších
opatření vyplývajících ze schváleného návrhu. Přihlíží přitom k potřebám vlastníků
pozemků a k finančnímu zajištění. Postup
a priority při výstavbě společných zařízení
tedy vyplývají z potřeb obce a sboru zástupců, samozřejmě s ohledem na finanční
mo
pr
vá
po
na
ho
let
kte
zd
n
ně
ný
aL
ře
vzí
sp
n
tod
úp
ný
mě
po
vrh
Ús
svý
de
ky
st
ma
K
n
P
let
so
říz
řen
jí v
Oc
zem
jek
PI
S
I-TEC
Vám
ELEK
Pia
Maji
ele
Financová
Pia
prosinec 2010
pro
je
0
)
Í Čr
06
ění
pvat
dle
rona
to
vách
ízež
ůli
ny
ež
ho
pup
ch
náků
up
ení
záční
010
možnosti pozemkového úřadu. Co se týká
protipovodňových opatření, jejich budování výrazně urychlilo usnesení vlády ČR,
podle kterého mezi roky 2007 až 2013 půjde
na tato opatření miliarda korun. Obce mohou nejlépe pomoci tím, že se budou podílet na zajištění všech potřebných podkladů,
které jsou podmínkou zařazení do tohoto
zdroje financování.
Může se do tempa pozemkových úprav
nějak promítnout převod správy drobných vodních toků pod jednotlivá povodí
a Lesy ČR, k němuž dojde k 1. 1. 2011?
K tomu není žádný důvod. Převod je dobře naplánován a ty subjekty, které mají převzít správu drobných vodních toků, mají se
správou dlouhodobé zkušenosti.
n
n Co přinesl letos v dubnu vydaný Metodický návod k provádění pozemkových
úprav a Technický standard plánu společných zařízení v pozemkových úpravách?
Jsou to metodické materiály, které by
měly přispět ke zlepšení kvality návrhů
pozemkových úprav. Zejména v oblasti navrhování prvků plánu společných zařízení.
Ústřední pozemkový úřad ve spolupráci se
svými krajskými odbory uspořádal letos
desítku pracovních seminářů pro pracovníky pozemkových úřadů i projektanty právě
s tematikou výše zmíněných metodických
materiálů. Závěry z těchto seminářů sou-
střeďuje Ústřední pozemkový úřad a zpracovatel metodik, a ti by je měli promítnout
do finální podoby obou materiálů.
n Vyhovuje současná legislativa komplexním pozemkovým úpravám? Co a proč by
se v ní případně mělo změnit a jaké kroky
v tom ministerstvo případně už podniká?
V současné době Ministerstvo zemědělství v souladu s programovým prohlášením
vlády připravuje hlubokou strukturální reformu resortu zemědělství a jeho institucí.
Jedním z pěti bodů této restrukturalizace
je i transformace Pozemkového fondu ČR
sloučením s pracovišti pozemkového úřadu
za vzniku Pozemkového úřadu ČR. Tato zásadní organizační změna s sebou samozřejmě přinese i nutnost úpravy zákona o pozemkových úpravách. Legislativní úprava
se kromě nové organizační struktury bude
týkat i aktualizace v oblasti procesu zpracování návrhů pozemkových úprav, protože Ústřední pozemkový úřad dlouhodobě
soustřeďuje podněty v této oblasti.
n Co byste vzkázal starostům obcí, na jejichž katastrech dosud komplexní pozemkové úpravy neproběhly?
Pokud mají tyto obce zájem o provedení pozemkové úpravy v jejich katastru, je
třeba kontaktovat příslušný pozemkový
úřad a dohodnout se na dalším postupu.
O pozemkovou úpravu může podle zá-
Příloha
kona požádat kdokoliv, pozemkový úřad
žádost vyhodnotí a shledá-li naléhavost
a účelnost důvodů za opodstatněné, zahájí
řízení o požadovaných úpravách. Pozemkový úřad je povinen zahájit pozemkové
úpravy vždy, když se pro ně vysloví vlastníci
pozemků nadpoloviční výměry zemědělské půdy dotyčného katastrálního území.
Často také k vyjasnění vlastnických vztahů
popožene své občany obec. A pokud jde
o osobní poselství: Tam, kde pozemkové
úpravy proběhly, hodnotí je obce a jejich
obyvatelé jednoznačně kladně. Pomohly
k vyjasnění vlastnických vztahů tak, aby
byly všechny zúčastněné strany spokojené.
Díky řešení pozemkových úprav se často
objevily i pozemky již zemřelých vlastníků
a dědici mnohdy obnovovali dědická řízení, aby získali opomenutý majetek svých
předků do vlastnictví. Tyto úpravy zároveň
také leckde umožnily zpřístupnit pozemky
či vybudovat cesty, stejně jako vznik digitální mapy s logickým a přehledným číslováním parcel. Výsledkem pozemkových úprav
je nejen scelení pozemků, ale rovněž vytvoření nových přístupových cest, které nyní
mohou místní, ale i návštěvníci, využívat.
Přesah do protipovodňové a protierozní
ochrany už jsem zmínil. Krátce tedy, pozemkové úpravy jsou jednoznačně dobrou
n
investicí do budoucnosti obce.
ivan ryšavý
Když je polní komunikace
nejen účelová, ale i hezká...
P
olní účelová komunikace v katastrálním území Staré Město pod Landštejnem na Jindřichohradecku byla
letos v srpnu vyhlášena vítězem 4. ročníku
soutěže o Nejlepší realizované společné zařízení roku 2009, a to v I. kategorii – Opatření ke zpřístupnění pozemků. Kromě toho
jí ve stejné kategorii patří i Cena veřejnosti.
Oceněný projekt se uskutečnil v režii Pozemkového úřadu Jindřichův Hradec, projektovou dokumentaci připravila jindřicho-
hradecká projektová kancelář WAY project,
dodavatelem stavby byla společnost Lesostavby Třeboň.
stát vše zaPlatil
Podle zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech
náklady na pozemkové úpravy hradí stát.
V případě Starého Města pod Landštejnem, jak uvedl ředitel Pozemkového úřadu Ing. Bedřich Bína, stát pokryl náklady
na zeměměřické práce, zpracování plánu
společných zařízení, práce na vytvoření
nového uspořádání pozemků a zpracování
digitální katastrální mapy – to vše úhrnnou
částkou 2,225 mil. Kč. Zaplatil i 1,1 mil. Kč
za zpracování projektových dokumentací
podle schváleného plánu společných zařízení a uhradil náklady 36,64 mil. Kč na jejich realizaci. Vlastní rekonstrukce polní
účelové komunikace včetně souvisejících
prací si vyžádala celkem 6,1 mil. Kč.
PIAGGIO Porter ELECTRIC
vyklápìní korby do úhlu 45°
Spoleènost
I-TEC Czech, spol.
s r.o.
Vám pøedstavuje
verze
ELEKTROVOZIDLA
Piaggio Porter.
Majitelem prvního
elektrovozidla
Financování: ÈSOB leasing, a. s.
Piaggio Porter Tipper
ELECTRIC
prosinec 2010
DODÁVKA
objem ložné plochy 3,5 m3
SKLÁPÌÈ
- Piaggio Porter Tipper 1.3 16V
- celková hmotnost 1850 kg
- pohon: Electro
- stejnosmìrný proud
- vstupní napìtí 96 V
Cena uvedeného vozidla:
od 549 500 Kè + DPH
se dodává ve verzích valník,
sklápìè, dodávka a podvozek
k dostavbì
SKLÁPÌÈ
objem ložné plochy 3 m3
- výkon 10,5 kW
- typ baterie: Dryfit Pb-Gel 6 V - 180 A
- poèet baterií: 16 ks
- nabíjeèka akumulátoru umístìna ve
vozidle, 230 V / 3 kW
- délka nabíjení 8 - 10 h
›
- rychlost vozidla 55 km /h
- max. výkon (3 min) 18 kW
- max. stoupavost 18 %
I-TEC Czech, spol. s r.o.
nástavba KOŠ-OVKA
PÚ
ou
jíž
řaým
ost
ná
pozemkové úpravy
27
MO000984-1
Příloha
pozemkové úpravy
› rada zKušeného: nečeKejte jen
sPoKojeni jsou i cyKlisté
Vítězná, 452,82 m dlouhá komunikace se
napojuje na silnici II/152. František Schorný si na projektu cení hlavně toho, že zajistil
řádné dopravní spojení do osad Dobrotín
a Filipov, neboť je na ní už umístěno i dopravní značení. Kromě toho tudy vede cyklotrasa, dál zvyšující turistickou přitažlivost
obce pod zbytky mohutného románského
hradu a přímo na hranici s Rakouskem.
Ing. Bedřich Bína vysvětluje, že v projektu šlo o rekonstrukci polní účelové komunikace včetně vybudování nového odvodnění
že
prá
slu
po
bý
vě
zem
za
na
len
jak
foto: archiv
na stát! snažte se i sami!
Nyní již bývalý starosta Starého Města pod
Landštejnem František Schorný všem, kdo
se teprve na pozemkové úpravy připravují,
radí: »Stát nám opravdu hradil téměř vše
– a také Pozemkový úřad Jindřichův Hradec vůči nám projevil nevšední vstřícnost
i snahu, aby veškeré práce byly kvalitně odvedeny. Ale mají-li být pozemkové úpravy
skutečně komplexní, obec by neměla trpně
čekat, až co pro ni stát udělá, ale sama se
by se měla na pozemkové úpravy aktivně
chystat a předem zpracovávat vlastní podklady typu studií, záměrů apod.«
Exstarostovu poklonu zpět do obce vrací
za pozemkový úřad jeho ředitel Ing. Bedřich
Bína: »Při řízení o pozemkových úpravách
bývají s některými účastníky z řad vlastníků
pozemků složitá jednání, což často vyústí
v odvolání nebo i v žalobu proti správnímu rozhodnutí. Ve Starém Městě jsme však
na žádný z těchto problémů nenarazili.
Spolupráce se zástupci obce při správním
řízení i realizaci jednotlivých projektů, stejně jako během propagačních akcí (návštěva ministra, při poradě pozemkových úřadů s ředitelem Ústředního pozemkového
úřadu) byla příkladná.«
Polní účelová komunikace ve Starém městě pod Landštejnem, která triumfovala v soutěži
O nejlepší realizované společné zařízení roku 2009, je dlouhá 452,82 metru.
a terénních úprav. Bývalý kamenný most
nahradila mostní konstrukce z flexibilní
ocelové konstrukce, přičemž profil mostu
byl navržen na průtokové množství Q100
(stoletá voda) s půlmetrovou rezervou. Součástí stavby se stal také překlad sdělovacího
kabelu ze vzdušného do podzemního vedení pod vnější hranu příkopu. Vegetační
úpravy zahrnuly výsadbu dubu zimního,
lípy srdčité a javoru klenu.
Kromě této polní komunikace plán společných zařízení ve Starém Městě obsahuje
i další podobnou komunikaci – a také suchou ochrannou nádrž (viz foto na str. 25).
Pravda, obec podle Františka Schorného
požadovala a nadále požaduje další společná zařízení (rekonstrukce komunikací), ale
Ing. Bedřich Bína se jasně vyjádřil, že s dal-
šími polními účelovými komunikacemi se
tam nepočítá. »Tyto navržené komunikace
zůstanou jako pozemky ve vlastnictví obce,
po nichž je zajištěna přístupnost pozemků
jednotlivých vlastníků,« sdělil ředitel.
Jak dále uvedl, také na Jindřichohradecku
tempo a rozsah pozemkových úprav závisí
na množství vyčleněných finančních prostředků. KPÚ se z podstatné části hradí z peněz přidělených Ministerstvem zemědělství
a Ústředním pozemkovým úřadem. Vzhledem k charakteru okresu (problematika
nedokončených přídělů) se tam významně
čerpají též prostředky z rozpočtu Pozemkového fondu ČR. Na realizace společných
n
zařízení lze použít i peníze z EU.
n
a prvopočátku pozemkových úprav,
ať už se mají provést kdekoliv, vždy
musí stát vlastní iniciativa vedení
obce. Myšlenku komplexního zpracování projektu nové vlastnické držby je nutné
přenést nejenom na rozhodující většinu
vlastníků dotčených pozemků, ale také
na zemědělce, pro něž je půda základním
výrobním nástrojem.
28
Základním argumentem pro takto pojatý přístup jsou právě opakující se škody
na majetku občanů i obcí, ale také nedostatky v evidencích katastru nemovitostí,
způsobené nedokončeným přídělovým
nebo scelovacím řízením, stejně jako dodnes nepřístupné vlastnické pozemky polohově roztříštěné po katastru a mnoho
dalších.
ch
ve
jin
zá
ivan ryšavý
Příležitost se otevírá také
protipovodňové ochraně obcí
Česká venkovská krajina sužovaná hříchy minulého režimu,
kdy její přirozená schopnost vstřebat náhlé přívaly deště byla
násilně potlačena na úkor velkoplošného obdělávání, si sama
již nedokáže poradit. Stalo se tak činností člověka a právě člověk musí usilovat o nápravu tohoto stavu. Jednou z možných
cest jsou komplexní pozemkové úpravy, jejichž pořizovateli
jsou pozemkové úřady Ministerstva zemědělství.
Ko
Ná
ne
ča
ne
ty,
ky,
vá
jso
ko
ní
op
či
ný
tel
PozemKy do vlastnictví obce
Pozemkové úpravy lze charakterizovat jako
zásadní změnu vlastnických práv v dotčeném území, jejímž cílem je nově prostorově a funkčně uspořádat pozemky, vytvořit
podmínky pro racionální hospodaření
na nich a navrhnout v krajině soubor tzv.
společných zařízení. To jsou nové polní cesty, poldry, rybníky, meze, hráze a příkopy,
které v protipovodňové ochraně obcí hrají
nejvýznamnější roli.
Ve srovnání s územním plánem je návrh
pozemkových úprav projektem, vycházejícím z přesného polohového a výškového
zaměření krajiny, ze sofistikovaných modelů odtokových linií a křivek, kde návrh veškerých opatření garantují osoby s příslušnou autorizací. Nejvýznamnějším prvkem
návrhů pozemkových úprav je kromě přesného dimenzování a konkrétní lokalizace
samotných opatření v krajině i skutečnost,
prosinec 2010
J
k
s
MO
pro
se
ce
ce,
ků
ku
visí
ropetví
leka
ně
mch
KomPromis Pro Krajinu
Návrh projektu pozemkových úprav ovšem
není diktátem úředníků a projektantů občanům jednotlivých obcí. Vždyť právě oni
nejlépe vědí, kudy dříve vedly úvozové cesty, kde se v krajině nacházely meze a remízky, kudy tekla při intenzivním dešti srážková voda. A právě tito občané, místní znalci,
jsou kromě vedení obcí partnerem pozemkových úřadů a projektantů při zpracování pozemkových úprav. Veškerá navržená
opatření v krajině, každou polní cestu, hráz
či rybník schvaluje široké spektrum dotčených orgánů státní správy a rovněž zastupitelstvo příslušné obce.
Návrh pozemkových úprav je možno také
chápat jako široký kompromis mezi zájmy
veškerých aktérů rozvoje venkovské krajiny. Ať už vlastníků pozemků, územních
zájmů obce, zemědělských podnikatelů, až
n
ko
čerořit
ení
zv.
espy,
ají
rh
zeho
deešušem
esce
st,
010
Jako součást pozemkových úprav vznikly
kolem Brodku u Konice i záchytné příkopy
s alejovými výsadbami.
Příloha
foto: archiv PoZemKového ÚŘaDU ProStĚjov
že jsou současně vypořádána vlastnická
práva k pozemkům, na kterých jsou příslušná opatření navržena.
A právě výkup či zajištění potřebných
pozemků ve vhodných lokalitách často
bývá neřešitelným problémem pro radnice
většiny obcí. Pozemky určené v rámci pozemkových úprav pro výstavbu společných
zařízení jsou vždy následně převedeny
na příslušné obce a vlastníkům jsou přiděleny náhradní pozemky obdobné kvality,
jako byly pozemky původní.
V Brodku u Konice v rámci komplexních pozemkových úprav byla vybudována i tato malá
vodní nádrž. Je součástí komplexní ochrany intravilánu obce před extrémními povrchovými odtoky a transportem orniční vrstvy do zastavěného území.
po zájem státu pomoci nastolit přirozenou
rovnováhu mezi zájmy člověka a potřebami
současného venkova a krajiny.
Přírodě ovšem nelze poroučet, srážková voda či nová polní cesta se nezastaví
v pustém poli na hranicích katastru. Vodu
je třeba zaústit do vodoteče, polní cesta se
musí někde napojit. Projekty pozemkových
úprav je proto nutné zpracovávat a řešit
i z hlediska širších územních vztahů, například formou souběžného zpracování v katastrech více sousedních obcí.
foto: archiv PoZemKového ÚŘaDU ProStĚjov
ži
pozemkové úpravy
Příležitost i závazeK
Schválení návrhu pozemkových úprav
a jeho zápis do katastru nemovitostí není
jenom pouhým právním aktem, ale také
obrovskou příležitostí a závazkem do budoucna. Cesta k realizaci konkrétních protipovodňových a dalších opatření je nastavena, pozemky jsou dány do vínku obce.
Využitím nejrozličnějších dotačních titulů
a finančních zdrojů je možné okamžitě přistoupit k realizaci navržených staveb.
PříKlad z ProstějovsKa
Příkladem nechť je obec Brodek u Konice na Prostějovsku. Obec nacházející se
na úpatí Drahanské vrchoviny po dlouhá
léta potřebovala řešit protipovodňovou
ochranu. Vlastními silami a prostředky to
byl úkol nesplnitelný, proto se tam přistoupilo k řešení – provedení komplexních pozemkových úprav.
Uskutečnily se v období let 1999–2004
na třech katastrech obce. Realizace prioritních protipovodňových opatření následně
proběhla v letech 2006–2009 na celkové
výměře 23 hektarů. Jde o vzájemně propojenou soustavu mezí, hrází, záchytných
průlehů, příkopů, suchých poldrů a vodních ploch, doprovázených výsadbou zeleně a zatravněním. Výsledek takřka desetileté práce je zřetelný, voda zam člověka
již neohrožuje, naopak se stala přirozenou
součástí jeho života, cílem jeho procházek,
místem nových pohledů do krajiny.
Celkové náklady ve výši 46 mil. Kč byly
hrazeny z národních i evropských dotačních titulů, u nichž je základním předpokladem provedení pozemkových úprav.
Zdali je cesta budování protipovodňových
opatření na základě provedených pozemkových úprav správná, posoudí zřejmě až
n
následující generace.
jiří KoudelKa
ředitel Pozemkového úřadu Prostějov
Agentura NKL Žofín s.r.o. ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR
109. ŽOFÍNSKÉ FÓRUM
Setkání primátorů a starostů měst a obcí ČR
Praha, Palác Žofín 13. prosince 2010 od 13,00 hod.
Vystoupí Kamil Jankovský, ministr pro místní rozvoj ČR, Radek John,
ministr vnitra ČR, František Vavera, státní tajemník
a náměstek ministra vnitra pro veřejnou správu a legislativu, Tomáš
Tesař, náměstek ministra životního prostředí –
sekce ochrany přírody a krajiny a další.
Přihlášky na www.zofin.cz
Změna programu vyhrazena!
MO001087
prosinec 2010
29
Správa a rozvoj
v
obci s téměř osmi sty obyvatel poblíž
Poděbrad od letošního jara úspěšně
funguje bytový komplex Senior Park,
který navzdory názvu není určen jen příslušníkům nejstarší generace, ale například
i mladším lidem s určitým postižením, stejně jako invalidním důchodcům hledajícím
bydlení bez bariér a s kvalitním zázemím.
Prostorná multifunkční společenská hala
v Senior Parku v Sokolči má 130 m². Prakticky identická hala je také v Luštěnicích.
Zajištěna je i domácí zdravotní péče
na základě předpisu praktického lékaře.
Náklady za tyto služby jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění a patří mezi ně
zejména pomoc a dohled při podávání medikamentů, injekční podávání léků apod.
i převazy po operačních zákrocích, úrazech
a dalších drobných poraněních.
FOTO: ARCHIV
vládne domácí atmoSféra
Hovoříme-li o »bytovém komplexu«, pak
pod tímto pojmem v Sokolči nehledejme
obří zařízení pro stovky klientů, kteří v něm
ztrácejí orientaci a jménem znají nanejvýš
své nejbližší sousedy. Společnost Senior
Park, a. s., která se výstavbě těchto penzionů
věnuje, sází na domácí atmosféru, intimitu
a útulné a přívětivé prostředí. To je dáno
i tím, že klienti si mohou svá obydlí zařídit
vlastním nábytkem a přinést si do nich vše,
na co jsou zvyklí.
Také celkové pojetí přízemní stavby obdélníkového půdorysu, vytvářející rozměrné atrium o 1000 m², dává jasně najevo, že
zde bude bydlení zcela jiného druhu než
v unifikovaných pokojích připomínajících
hotel či nemocnici. V klasicky zděné budově
je 22 bytů 1 + kk (34 m²) a 2 + kk (48 m²), vesměs s koupelnou se sprchovým koutem či
vanou a s WC a s přímým vstupem do atria.
Mohou být obývány jednotlivci, manželskými dvojicemi či dvěma samostatnými
osobami. Klientům slouží společné prostory, jako multifunkční společenská hala,
místnost služeb nebo zimní zahrada.
příležitoSt pro aktivní Seniory
Jaroslav Plesník, zakladatel společnosti Senior Park, připomíná, že tato zařízení jsou
určena aktivním lidem, kteří již nemohou
bydlet ve svém domě, na jehož údržbu už
nestačí silami, či se jim nechce podzim života trávit v anonymním paneláku.
Podle jeho odhadu zhruba 30 % seniorů
u nás má svou ekonomickou situaci vyřešenu natolik, aby si bydlení tohoto druhu
mohli dovolit. »Nemusí mít dopředu ani
naspořeno. Mnozí naši klienti například
pronajímají vlastní byt v Praze a z tohoto výnosu si financují svůj pobyt v Senior
Parku. Jiní zase svůj původní byt nebo jinou nemovitost prodali, dalším na pobyt
přispívají jejich děti apod.,« poznamenává
Jaroslav Plesník. Ostatně dnes už i z leckterého důchodu lze v Sokolči uhradit měsíční
nájem 4140 Kč za jeden pokoj bytu 2 + kk
(měsíční nájem za celý byt 2 + kk činí zhruba dvojnásobek) a přidat k tomu dalších
3260 Kč za služby.
Služby přitom nezahrnují pouze zálohy
na energie či vodné a stočné, nýbrž také například drobný úklid, donášku nákupů, případně i léků, zajištění lékařské péče a kontaktů s úřady, individuální odvozy nejméně
jednou za měsíc na specializovaná lékařská
vyšetření či za jiným účelem – případně až
do Prahy. Do ceny služeb je také zahrnuto
využívání bezbariérového mikrobusu v majetku společnosti Senior Park při zájezdech,
ale také vstup zdarma na veškeré kulturní
a společenské akce v areálu zařízení.
Podobně jako Senior Park v Sokolči (na snímku) je koncipován i Senior Park v Luštěnicích
na Mladoboleslavsku. Obdobně by měl vypadat další Senior Park, který se dostavuje
v Hrádku nad Nisou. V Sokolči bude k areálu patřit i 11 řadových bytových jednotek.
30
dobrý partner obcí
Senior Park v Sokolči je od letošního jara
v pořadí už druhým penzionem svého
druhu. První Senior Park byl otevřen loni
v Luštěnicích na Mladoboleslavsku, další
bude uveden do provozu za několik měsíců v Hrádku nad Nisou. Jaroslav Plesník se
řídí filozofií budovat penziony v lokalitách,
které mají dobré dopravní spojení s většími
městy ve svém okolí.
»Jako potenciál každé aglomerace se
zhruba 100 tisíci obyvateli vidím vybudování jednoho Senior Parku,« říká. Nezastírá však, že ve svých plánech vychází také
z toho, s jakou vstřícností se kde setká. Senior Park, a. s., se díky dohodě se společností
RPG Real Estate chystá už napřesrok zahájit
výstavbu penzionů na Ostravsku, svůj hledáček zaměřuje na okolí Brna a Olomouce
a ráda by zakotvila mimo jiné i v oblasti
mezi Prahou a Příbramí nebo poblíž Roudnice nad Labem.
»Chápu, že obec například nemůže prodat své pozemky pod cenou. Ale když chce
na „bohatém investorovi“ zjevně vydělat,
pak z výstavby sejde,« konstatuje Jaroslav
Plesník. Naopak nevylučuje možnost vytvořit s obcí sdružení, do něhož by samospráva
vložila právě pozemek, zatímco společnost
Senior Park by kromě svého know-how přinesla peníze na výstavbu penzionu. Po domluvě s obcí navíc lze v penzionu zajistit
i několik míst pro její občany. Například
v Sokolči už jedna místní starší obyvatelka
v tamním Senior Parku spokojeně žije.
»Penzion obci přináší ještě jednu přidanou hodnotu,« dodává starosta Sokolče Jiří
Mráz. »Ještě více totiž rozvinul její kulturní
a společenský život, protože mnohé a velmi
atraktivní akce pro obyvatele Senior Parku
jsou pokaždé zpřístupněny také všem nan
šim občanům.«
ivan ryšavý
prosinec 2010
MO001091
»Takový projekt obec ničím nezatíží, naopak jejím obyvatelům přinese pár nových pracovních míst. Díky projektu lze
případně i zvelebit zanedbanou lokalitu a zcela jistě rozšířit
v obci možnosti kulturního a společenského vyžití. Hlavně se
však obec zviditelní jako místo, kde se dělá něco užitečného
pro seniory,« říká starosta Sokolče na Nymbursku Jiří Mráz.
FOTO: ARCHIV
Senior park: proč ne i u vás?
pro
moderni_obe
Správa a rozvoj
-
če
ře.
ejně
meod.
ch
ara
ho
oni
lší
síse
ch,
mi
se
dotíké
nistí
ájit
lece
sti
d-
Vánoční svátky, příchod adventu, první vánoční
výzdoba v obchodech a ulicích… čas, kdy každá obec, velká i ta nejmenší, chce svým občanům a návštěvníkům dopřát tu nejlepší vánoční
výzdobu. Ale kde na to vzít v již tak napnutém
rozpočtu obecní kasy? Právě v téhle chvíli vstupujeme do hry my, abychom vám pomohli vyřešit tuto nelehkou situaci.
roce
at,
av
vova
ost
řidostit
ad
ka
Jsme česká rodinná firma a od roku 1992 vám
pomáháme zdobit města a obce po celé republice. Známe potíže při financování výzdoby Dopřejte svému městu či obci tu pravou vánoční
obcí a přicházíme s jednoduchým řešením – atmosféru a zároveň ušetřete v obecním rozpočtu, třeba na silvestrovský ohňostroj…
pronájem vánoční výzdoby.
daiří
rní
mi
ku
na-
www.mkmont.cz
MO001091
n
010
Tento program vznikal řadu let a opírá se o vaše
potřeby a finanční možnosti. Proto jsme schopni vám nabídnout světelné dekory na lampy či
osvětlení vánočního stromu za pouhý zlomek
skutečné pořizovací ceny. Kromě toho ušetříte na
údržbě, skladování a opravách. To vše máme na
starosti my. Navíc můžete mít každým rokem zcela jinou výzdobu a nebude vás to stát ani korunu
navíc. Zato občané a návštěvníci vašeho města
budou každý rok překvapeni novou výzdobou.
prosinec 2010
moderni_obec_11_2010.indd 1
váš partner pro vánoční výzdobu
31
23.11.2010 11:17:46
Správa a rozvoj
jak (ne)humanizovat
paneláky
Proto zdůrazňuji, že stanovená pravidla by
měla být výsledkem konsenzu mezi místními obyvateli, odborníky a zástupci úřadu,
který bude následně na respektování dohody dohlížet. A měla by být natolik obecná,
aby dávala dostatečný prostor pro invenci
při vytváření detailů.
V posledních letech přibývají na sídlištích panelové domy,
u nichž nastal viditelný posun od betonové šedi k pestrým
barvám. Ne všude je však barev používáno citlivě a vyváženě.
pozitivní příklad z plznĚ
První vlaštovkou mezi českými městy se
může stát Plzeň. Tamní útvar koncepce
a rozvoje města se přiklonil k názoru architektů považujících filmové hrdiny, plameňáky nebo kopretiny zpodobněné na fasádách za devastaci veřejného prostoru
a rozhodl se nechat si zpracovat estetickou
studii – zatím pro sídliště Slovany. Jak ovšem
podotýká ředitelka tohoto útvaru, nepůjde
o závaznou směrnici, ale pouze o doporučení. A přesvědčit majitele, aby své paneláky nehyzdili kýčovitými obrázky nebo
obřími reklamami, nebude snadné. Většinu
místních obyvatel koneckonců sporné malby na fasádách nijak nepobuřují.
Na tomto místě se musím důrazně ohradit proti tvrzením, že při »humanizaci« panelových sídlišť se nedá nic pokazit, neboť
hůře už vypadat nemohou. A tudíž, že hledání výše nastíněného konsenzu postrádá
smysl. Nasadíme-li panelákům pseudobarokní klobouky, zničíme slovy kunsthistorika Rostislava Šváchy to, co je na sídlištích
aspoň trochu zajímavé, trochu kulturní. To
znamená jejich geometrickou estetiku.
p
orevoluční hlasy volající po zbourání
panelových »králíkáren« jako domnělých symbolů zvůle totalitní moci naštěstí nebyly vyslyšeny. Zaprvé, protože to
bylo finančně naprosto nereálné. Zadruhé,
jak si uvědomovali někteří prozíraví odborníci, nikdo by nemohl zaručit, že chyby,
ke kterým došlo při hromadném budování
sídlišť, by se znovu neopakovaly, byť na jiný
způsob. A zatřetí, za těch deset, dvacet i více
let se paneláky navzdory všem odsudkům
staly pro řadu svých obyvatel skutečným
domovem. Zvítězil zdravý rozum a města
a obce se vydaly lidsky i ekonomicky přijatelnější cestou regenerace panelových
sídlišť.
V malém měřítku jednotlivých domů je
to krok jednoznačně pozitivní jak z hlediska
technického, tak psychologického. Zateplení fasády významným způsobem snižuje
náklady na vytápění objektu. Nový plášť
vyřeší i častý problém se zatékáním do bytů
škvírami podél obvodových stěn. Uniformní
šedivé paneláky také získají to, co postrádaly především: vlastní tvář. V tomto kontextu
lze oprávněně hovořit o jejich humanizaci
neboli polidštění.
Hledejme konSenzUS
Při dobře míněném úsilí o »humanizaci«
a individualizaci jednotlivých objektů se
tak dostáváme z bláta do louže. V důsledku toho, že si vlastník každého domu smí
na své fasádě dělat fakticky cokoliv ho
zrovna napadne, není stereotyp nahrazován novou estetickou kvalitou, ale vizuálním chaosem. Proto se nabízí otázka, zda
by místní samosprávy neměly urychleně
začít schvalovat základní rámce limitující
přípustné formy zásahů do vnější podoby
domů. Pokud tak totiž neučiní, hrozí, že donedávna únavně šedivá sídliště se během
pár let promění v pestrobarevný kýč. Chápu nicméně, že regulace tohoto typu bývají
veřejností přijímány s nelibostí. Obzvláště
v zemi, kde většina občanek a občanů ještě
pamatuje léta, kdy se jednalo o nás bez nás.
O
r
Z
p
m
dv
vB
se
sád
dý
ve
sm
ne
syr
co
žen
a jak paneláky HUmanizovat?
V první řadě je dobré držet se při volbě barevných kombinací zásady, že méně může
znamenat více. A uvědomit si, že brutalistickým panelákům sluší spíš decentní odstíny,
které se navíc lépe snášejí s barevně odlišnými sousedy. Oč harmoničtěji a důstojněji
působí ve srovnání s křiklavě barevnými panelovými domy na Zahradním Městě linie
třináctipodlažních věžáků na strašnickém
sídlišti Rybníčky oděných do nevtíravého
bílého kabátu (viz obr. 2 a 3).
I výrazné syté barvy mohou na panelácích vypadat elegantně, jak dokládá
de
xe
šes
ké
svý
do
du
a u
de
diš
čle
FOTO: AUTOR
nejČaStĚjší pocHybení
Přesuneme-li ale pozornost od domů k sídlištním superblokům či celým obytným
souborům, ukazuje se být estetický dopad
humanizačních snah mnohem ambivalentnější. Kámen úrazu nevězí ve zcela
pochopitelné snaze obyvatel vymanit svůj
dům z monotónní šedi a viditelně jej individualizovat, ale ve způsobech, jakými toho
chtějí dosáhnout. Za nejčastější pochybení
pokládám použití výrazných, přebíjejících
se barev a/nebo pro fasády neobvyklých,
»nepřirozených« odstínů, vytváření nesourodých barevných kompozic a vzorů nerespektujících tektoniku objektu. Takové
úpravy jsou v příkrém nesouladu se strohostí funkcionalistické architektury, z jejíchž estetických principů se při výstavbě
panelových sídlišť vycházelo. Důsledkem
toho je, že takto »humanizované« paneláky
vzhledově vůbec nezapadají mezi okolní
budovy (viz obr. 1).
32
Obr. 2 Tři domy, tři styly: příklad vizuálního chaosu v Jahodové
ulici na sídlišti Zahradní Město.
prosinec 2010
MO001086
Obr. 1 Dům – voják na stráži? Možná. Parodie na funkcionalistickou architekturu v každém případě.
pro
Správa a rozvoj
se
ce
arlafaru
ou
em
de
popabo
nu
al-
Obr. 3 Ojediněle puristicky a s ohledem na harmonii celku regenerované panelové domy v ulici Pod Strání v pražských Strašnicích.
Ze vzdálenosti, z níž byla pořízena tato fotografie, si jen stěží
povšimnete, že dům v popředí – na rozdíl od zbytku řady – »humanizací« fasády zatím neprošel.
dvanáctipatrový dům v Pomořanské ulici
v Bohnicích. Architektu Martinu Riegerovi
se tam podařilo nápaditým rozčleněním fasády do kontrastních bílých a červenohnědých polí docílit optického zmenšení a oživení objektu, tedy jeho polidštění v pravém
smyslu slova.
V případě nástaveb zpravidla platí, že
nejpovedenější bývají ty, které zohledňují
syrový výraz původní stavby a snaží se na ni
co nejplynuleji navázat, tak, aby bylo dosaženo celkového souladu.
Jedním z nejzdařilejších příkladů převedení této myšlenky do architektonické praxe je dvoupodlažní nástavba na původně
šestipatrovém panelovém domě v Přeštické ulici v Hostivaři. Zároveň tato realizace
svým prostým bílo-modro-šedým řešením
dostála i druhému základnímu předpokladu úspěšné humanizace: jednoduchosti
a uměřenosti při volbě barevného provedení. Vystouplé hmoty nástavbových schodišť pak nejenže nápaditým způsobem
člení jinak jednolitou severní stěnu domu,
rapaboť
ledá
batoch
To
baůže
icny,
išěji
panie
ém
ho
010
MO001086
nedá
prosinec 2010
FOTO: AUTOR
by
nídu,
honá,
nci
Obr. 4 Odbornou veřejností oprávněně oceňovaná nástavba na
panelovém domě v Praze-Hostivaři.
ale navíc vytvářejí v sídlištním prostředí tolik prospěšný rozlišující znak – zapamatovatelnou, ne však samoúčelnou ikonu (viz
obr. 4).
neopovrHovat, ale poUČit Se
z cHyb
Panelová sídliště nikdy nebyla a nejspíš ani
nebudou vysněným ideálním bydlením.
Vykazují ale některé kvality, kterých tradiční městské čtvrti s blokovou zástavbou
nedosahují. Díky dostatku volného prostoru, obvykle čistějšímu ovzduší a množství veřejné zeleně představují zajímavou
Sdělte nám své náměty,
dotazy
Jaké máte zkušenosti ve vašem městě s humanizací
panelových domů z hlediska barevnosti fasád? Napište nám, s čím z našeho doporučení nesouhlasíte.
Kontakt je: e-mail: [email protected].
alternativu pro ty, kteří sice chtějí bydlet
ve městě, ale trochu stranou velkoměstského shonu na dosah příměstské přírody.
Každopádně jsou lépe uzpůsobená pro život rodin s malými dětmi. Neměli bychom
jimi proto plošně opovrhovat, ale poučit se
z chyb minulosti. Například takový Žižkov,
dnes jedna z nejžádanějších rezidenčních
čtvrtí v Praze, byl už v meziválečném období zatracován funkcionalisty a později
komunistickými architekty, kteří shodně
volali po jeho asanaci a nahrazení novými
obytnými soubory vybudovanými v souladu se zásadami Aténské charty. Nebyla by
to škoda? Pokud se stejně jako já domníváte, že ano, protože by se tím nenávratně
ztratil osobitý půvab Žižkova, jeho genius
loci, pak vězte, že jej mají i panelová sídliště. A neuvážené humanizační snahy by jej
n
mohly navždy zničit.
martin veSelý
sociální antropolog
www. praguewatch.cz
33
Správa a rozvoj
komplexní řešení dešťové vody
pro města a obce
M
¤
Problematika hospodaření s dešťovou vodou z různých důvodů zajímá stále více nejen majitele rodinných domů kvůli
možnosti využívat vodu na zahradě nebo v domácnosti, investory pro úspory za poplatky stočného, ale i samotná města
a obce.
FOTO: ARCHIV
Sestava boxů Azura na stavbě obchodního centra.
Pohled dovnitř sestavené galerie vsakovacích boxů WAVIN Q-Bic.
34
geologickými podmínkami (vysoká hladina
podzemní vody, nepropustné /jílové/ geologické struktury aj.) nejsou vhodné pro
realizaci vsakovacích galerií, je možné navrhnout jednu retenční nádrž nebo jejich
soustavu. Retenční nádrže snižují odtokové
maximum, prodlužují dobu odtoku a tím
pozitivně působí na navazující kanalizaci. Neméně důležité jsou pozitivní dopady
na ČOV nebo vodní tok, kde je kanalizace
zaústěna.
Pro investory (obce a města) je při realizaci nových kanalizací, případně rekonstrukci
stávajících systémů nejdůležitější finanční
náročnost projektu. I přes ekonomickou
podporu z fondů EU zůstává řada projektů
jen na papíru a realizace se oddaluje. Využití vhodných geologických podmínek pro
zasakování, vytváření retenčních objektů,
úspory plynoucí z menších dimenzí (cena
potrubí, menší výkopy a transport zeminy
apod.), to vše může mít pozitivní finanční
dopad na stavbu, a tím se přiblíží realizace
n
celého projektu.
Děk
úsp
lUkáš mejzlík
WAVIN OSMA, s. r. o.
prosinec 2010
MO001013-1
předpoklady pro návrH
zaSakování
Hlavním předpokladem pro návrh zasakování jsou vhodné hydrogeologické
podmínky, které musí v místě navrženého
vsakovacího systému (tzv. vsakovací galerie) prokázat hydrogeologický průzkum
s vsakovací zkouškou ve hloubce uvažovaného dna galerie. Mezi další nezbytné
vstupní údaje patří: velikost odvodňované
plochy s koeficientem odtoku (například
asfalt 0,9 x nespárovaná dlažba 0,6), návrhová intenzita a doba deště, bezpečnostní
faktor. Ve spolupráci s řešitelem projektu
je firma Wavin schopna bezplatně zpracovat návrh a rozpočet včetně komplexní
technické podpory. Pro lokality, které svými
p
a
Vsakovací systém tvořený vsakovacími
boxy WAVIN Q-Bic – u stavby skladových
prostor.
FOTO: ARCHIV
jak Se zbavit »problematické«
dešŤové vody
Neméně důležitý efekt správného hospodaření s dešťovou vodou je vliv zasakované vody na stav zásob podzemní vody. Je
obecně známo, že trvale dochází k poklesu
zásob podzemní vody. S tímto problémem
se potýká nejen Česká republika, ale téměř
každý stát. V době, kdy se neustále rozšiřuje
zastavěné území, a tím pádem vzrůstá odtok na úkor přirozeného zasakování vody,
je možnost infiltrace dešťové vody do horninového prostředí přímo na místě jejího
spadu pozitivním příspěvkem do vodní
bilance krajiny. Během posledních let se
stále více setkáváme s extrémními projevy
počasí, které nebyly dříve tak časté. Přívalové deště vyvolávající lokální povodně
(například Novojičínsko, Jesenicko v roce
2009) nestačí přirozeně vsakovat do půdy,
ale povrchově odtékají do recipientu a nepodílejí se na obnově půdní vláhy ani zásob
podzemní vody.
Zasakování je nejideálnější způsob, jak se
»problematické« dešťové vody zbavit, nezpůsobovat škodu na majetku a pozitivně
ovlivňovat vodní bilanci krajiny. Pro komplexní řešení dešťové kanalizace (návrhu
zasakovacích objektů) se můžete obrátit
na zástupce firmy WAVIN OSMA, s. r. o.
FOTO: ARCHIV
i
nvestice na dešťovou, potažmo jednotnou kanalizaci včetně čistírny odpadních vod (ČOV), tvoří v rozpočtech měst
a obcí významnou položku dosahující až
stovek milionů. Úspory v této oblasti se pak
mohou, při vhodném řešení, pohybovat
i v řádu desítek milionů korun. Opatření,
která mohou vést ke snížení nákladů u stávající kanalizace (nevyhovující kapacita)
nebo pro nové projekty kanalizace (menší
dimenze), jsou vítána.
WAV
pro
Správa a rozvoj
y
MODERNÍ
¤E·ENÍ
pro vodovody
a kanalizace
h
Kanalizační
potrubí a šachty
-
na
eopro
nach
vé
ím
zady
ce
Bezvýkopová
renovace starších
a pokládka nových
vodovodů, plynovodů
a kanalizačních
potrubí
zakci
ční
ou
ktů
upro
tů,
na
ny
ční
ce
Vsakovací boxy
pro hospodaření
s dešťovou vodou
Děkujeme všem zákazníkům společnosti WAVIN OSMA s.r.o. za podporu při
úspěšném startu naší společnosti a přejeme krásné a klidné vánoční svátky.
Rudeč 848, 277 13 Kostelec nad Labem
Tel.: +420 326 983 112, Fax: +420 326 983 110
[email protected], www.wavin-osma.cz
010
MO001013-1
n
WAVIN
OSMA s.r.o. - výhradní obchodní zastoupení značek WAVIN, Ekoplastik a OSMA
35
prosinec 2010
Správa a rozvoj
N
n
korupce se u nás vnímá stále
ostřeji – i na vrub samospráv
V žebříčku indexu vnímání korupce (index) mezi celkem
178 posuzovanými státy, vydaném letos 26. října, mezinárodní
nevládní organizace Transparency International (TI) zařadila
Českou republiku až na 53. místo. Hodnoty indexu se pohybují v intervalu od 0 do 10, přičemž nejvyšší hodnoty značí minimální míru korupce v dané zemi.
Č
esku byla přisouzena hodnota indexu 4,6. V těsném závěsu za námi je
Jihoafrická republika, ale před námi
ze zemí bývalého sovětského bloku například Maďarsko či hlavně Polsko (viz tabulka vpravo). Index vnímání korupce přitom
rovněž odráží korupci na úrovni místních
samospráv tak, jak ji vnímají podnikatelé,
analytici a rizikoví manažeři. Reflektuje dvě
silně korelující veličiny – frekvenci korupce
(frekvenci korumpovaných osob a množství úplatků) a celkovou hodnotu nákladů
na korupci ze strany korumpujících.
trend? rycHlý SeStUp dolů...
Ve srovnání s minulým rokem si letos Česká republika pohoršila o významných 0,3
bodu. Během let 2002–2008 se přitom
v naší zemi zlepšila hodnota indexu z 3,7
na 5,2. V roce 2009 se však již opět zhoršila, a to na 4,9, a v současné době sestupný
trend pokračuje. Takové skokové zhoršení
korupční situace je ve světě pro rok 2010
příznačné jen pro Českou republiku, Řecko,
Maďarsko, Itálii, Madagaskar, Niger a USA.
Skutečnost, že vnímání korupce je v Česku skutečně stále ostřejší a negativnější
(a to i na úrovni územních samosprávných
celků) a že nejde o pouhý »výmysl« Transparency International, dokládá i dokázaná
negativní korelace mezi mírou vnímání
korupce v dané zemi a objemem přílivu
přímých zahraničních investic (jak uvádí
tvůrce indexu TI prof. Lambsdorff ).
Loni ve srovnání s předchozím rokem
došlo v České republice ke zhoršení stavu korupce a poprvé od roku 2002 rovněž
k narušení nepřetržitě se zlepšující tendence korupční situace.
zájem inveStorů o ČeSko kleSá
K velké škodě místních samospráv to odpovídá i zákonitému loňskému snížení přílivu
přímých zahraničních investic do České republiky. Za celý rok 2009 příliv přímých zahraničních investic klesl o více než polovinu na 52,2 miliardy korun ze 110,1 miliardy
o rok dříve (což bylo provázeno zhoršením
indexu vnímání korupce o hodnotu 0,3).
Příliv přímých zahraničních investic
do Česka letos po loňském poklesu směřuje jen opticky k lepšímu, když se v prvním
pololetí téměř zdvojnásobil na 80,2 miliardy korun (analýza Ministerstva průmyslu
a obchodu – MPO). Jde sice o velmi slibnou
36
hodnotu, nicméně největší položku (v první polovině letošního roku) představují, jak
potvrzuje MPO, reinvestované zisky, inkasování splátek z dříve poskytnutých úvěrů
zahraničními mateřskými společnostmi.
Základní kapitál v první polovině roku 2010
v rámci přímých zahraničních investic
do České republiky dosáhl hodnoty pouze 6,9 miliardy korun – což také odpovídá
zhoršující se korupční situaci u nás.
Snížený zájem investorů o naši zemi lze
mimo jiné spatřovat v právním prostředí
(dlouhotrvající soudy a správní řízení) při
netransparentnosti rozhodování úředníků
státní správy a samosprávy. Investoři jsou
velmi citliví rovněž ke korupci při žádostech o bankovní úvěry.
HloUpí a »vĚrní«, Či radĚji
SebevĚdomí a inteligentní?
To vše se umocňuje obsazováním pracovních pozic ve veřejné správě a v bankách
na základě toho, co zmiňuje sociolog Pavol
Frič: »Lidé inteligentní jsou nahrazováni
lidmi věrnými. Fungování korupčního systému závisí na důvěře a je lepší důvěřovat
raději hloupému, ale věrnému, než inteligentnímu, o jehož věrnosti mám pochybnosti.« Takové prostředí a svízelné situace,
v nichž se kvůli němu často ocitá, investor
samozřejmě vnímá velmi negativně.
Obsazování pracovních pozic »věrnými«,
leč často nepříliš kvalifikovanými úředníky
na úrovni územních samosprávných celků
pochopitelně nemusí vždy a všude nutně
vést ke korupci. Jenže investorům vadí také
průtahy v řízeních či neschopnost rozhodnout vůbec.
Letos v říjnu zveřejněný index vnímání
korupce tedy znamená rovněž výzvu pro
samosprávy, jimž lze doporučit, aby kromě
pochopitelné maximální snahy o transparentnost při veřejných zakázkách také dbaly o profesionalitu svých úředníků – pokud
možno nezávislých na politických tlacích
a parciálních zájmech. Stejně tak lidská závist by neměla úředníkům při rozhodování
a úvahách zatemňovat mysl. Nejpříznačněji lze vše shrnout citátem G. B. Shawa: Když
jsme se naučili létat v povětří jako ptáci
a plout ve vodě jako ryby – zbývá nám jedin
né! Naučit se žít na Zemi jako lidi.
aleš pacHmann
doktorand Policejní akademie ČR
Z letošního žebříčku indexu
vnímání korupce
Pořadí
Stát
Index
1.–3.
Dánsko
9,3
1.–3.
Nový Zéland
9,3
1.–3.
Singapur
9,3
4.–5.
Finsko
9,2
4.–5.
Švédsko
9,2
Německo
7,9
Velká Británie
7,6
Polsko
5.3
...
15.
....
20.
...
41.
...
50.–52.
Maďarsko
4,7
53.
Česká
republika
4,6
54.–55.
Jižní Afrika
4,5
Slovensko
4,3
Itálie
3,9
...
59 – 61
…
67.
…
69.–72.
Rumunsko
3,7
73.
Bulharsko
3,6
75.–77.
Čína
3,5
75. –77.
Řecko
3,5
Indonésie
2,8
Rusko
2,1
Somálsko
1,1
…
N
tál
GA
pre
RE
V
nov
mo
lika
nár
na
sklo
180
výv
mo
leto
na
K
pro
odp
Kor
pin.
těm
ulož
vac
řeš
přís
sled
s o
…
110.–115.
…
154.– 163.
…
178.
ZDROJ: TI
Postavení ČR v žebříčku
indexu vnímání korupce
Rok
Index
Umístění
Počet zkoumaných
zemí
2010
4,6
53.
178
2009
4,9
52.–53.
180
2008
5,2
45.
180
2007
5,2
41.–42.
179
2006
4,8
46.–48.
163
prosinec 2010
pro
Správa a rozvoj
Nové kontejnery
na veletrhu zaujaly
Na významném enviromentálním veletrhu IFAT ENTSORGA 2010 v Mnichově se letos
prezentovala také společnost
REFLEX Zlín, s. r. o.
V expozici, v níž do dálky dominoval průhledný nasvícený zvon, se
mohli návštěvníci seznámit s několika novinkami v sortimentu stacionárních a podzemních kontejnerů
na tříděný odpad. Zaujal například
sklolaminátový kontejner o objemu
1800 l se spodním výsypem, jehož
vývoj navazuje na předchozí menší
model o objemu 1100 litrů, který byl
letos na jaře oceněn GRAND PRIX
na veletrhu FOR WASTE v Praze.
Konstrukčně je kontejner připraven
pro sběr biologicky rozložitelného
odpadu ve venkovních prostorách.
Korpus kontejneru je ze dvou skořepin. Mezi vnitřním a venkovním pláštěm je mezera 40 mm, ve které jsou
uloženy ocelové součásti vyprazdňovacího mechanismu a zároveň je zde
řešeno odvětrávání, které umožňuje
přístup vzduchu, redukci plynů a následného zápachu. Dna kontejneru
s otvory pro cirkulaci vzduchu jsou
překryta mřížkou pro oddělení bioodpadů od případného výluhu odtékající tekutiny a odpařování.
Jelikož mají o tyto kontejnery velký
zájem města, začínají ve vývojovém
centru Reflexu Zlín připravovat podobný kontejner o objemu 3200 litrů.
Další novinkou, představenou
v Mnichově je sklolaminátový kontejner na sklo. Kontejner zvonového
tvaru o objemu 2500 litrů je vybaven
kompletní zvukovou izolací včetně tzv. zpomalovačů, které zabraňují volnému pádu lahví či sklenic
na dno. U tohoto výrobku bylo poprvé pro německého zákazníka ALBA
Berlín aplikováno na boku průhledné
okno ke kontrole naplnění kontejneru
obaly.
Pro holandskou firmu Meerlanden
byl vyvinut oranžový sklolaminátový
kontejner na sběr plastových obalů
se čtyřhrannou základnou. Kontejner má dvě verze speciálních vhozů
s možností uzamykání. Rovněž u tohoto výrobku byla aplikována průhledná okna.
Novinkou v sortimentu podzemních kontejnerů byla verze pro ko-
munální odpad s vhazovacím válcem
a elektronickou jednotkou se čtecím
zařízením čipových karet. Pro dekorativní část tohoto kontejneru bylo
použito tropické dřevo.
Na IFAT bylo rovněž vystavena
nadzemní část zcela zapuštěného
kontejneru s kovovým vhazovacím
sloupkem a horní podlahou v imitaci
trávy. Jedná se o design připravený
pro město Most. U výrobku s obchodním názvem CITY podzemní kontejner je originálním způsobem řešena
bezpečnostní bariéra proti nechtěnému pádu do šachty v době vyprazdňování kontejneru. Tato konstrukce
je levnější než bezpečnostní podlaha a zvýhodňuje tak cenu finálního
podzemního kontejneru. Výrobek je
dodáván zkompletovaný jako celek
včetně polyesterové šachty, jejíž instalace do země není v místě mimo
inženýrské sítě nákladná.
Již první měsíce po veletrhu ukázaly, že prezentace na veletrhu byla
pro společnost REFLEX Zlín úspěšná a vystavené novinky návštěvníky
zaujaly.
- rz -
J: TI
010
Výrobní areál REFLEX Zlín, spol. s r. o.
prosinec 2010
37
MO001089
Životní prostředí
Když pracuje 30 bilionů bakterií
Zatím spíše v soukromém sektoru se u nás uplatňuje unikátní americká technologie biologického čištění odpadních vod
a tekutých odpadů. Určitě by nalezla své místo i ve školních
kuchyních, kde by už nebylo nutné odpadní potrubí pracně
mechanicky čistit, případně k tomu používat tlakovou vodu.
slovakia, který zajišťuje i hygienický dozor
projektu BioAmp, říká: »Každých 24 hodin
přístroj nadávkuje přesně dané množství
tablet do kultivační nádrže. Do ní se napustí voda a bakterie se systémem provzdušňování a míchání 24 hodin kultivují.
Jde o pět jejich přesně určených kmenů,
přičemž tablety obsahují i nutrienty, látky
potřebné pro množení bakterií a stavbu
jejich buněčných stěn. Po 24 hodinách se
mikroorganismy vypouštějí do odpadního
potrubí, lapač tuku, jímky či systému čistírny odpadních vod (ČOV). Bakterie poté
ihned začnou pracovat. Například v potrubí
odstraňují usazené organické látky, čímž se
trubky uvolní a vyčistí od organických úsad,
a následně osídlí stěny trubek. V konečném
výsledku tedy jde o naprostou eliminaci patogenních a hnilobných mikroorganismů,
které by se tam mohly nalézat.«
Na to už přišly některé restaurace, ale
také velké závodní kuchyně, které si instalací technologie nejen pojistily funkčnost
a průchodnost odpadního potrubí, ale také
zcela eliminovaly zápach, který se z odpadního systému dříve šířil do kuchyně i přilehlých prostor. Navíc tak mají zaručeno
snižování znečištění odpadních vod.
FOTO: ARCHIV
pĚt KMenů BaKterií
Technologie, která v USA vznikla před patnácti roky, totiž dokáže vpravit do odpadní
vody už aktivované, živé a produktivní bakterie. Vše začíná v jednoduchém přístroji
BioAmp, který se instaluje na zeď a ke své
činnosti potřebuje pouze přívod vody, elektrickou síť o napětí 220 V a napojení do odpadního systému. Přístroj o výšce 0,75
metru obsahuje zásobník na granulovaný
bakteriální substrát ve formě tablet, dávkovací zařízení, kultivační nádobu, čerpadlo,
počítačovou a řídicí jednotku a technologii
určenou pro přívod vody a odtok do odpadního systému. Těchto jednotek lze v případě
potřeby instalovat u jednoho klienta i více.
Počet zařízení je přitom dán stupněm znečištění odpadních vod, denním průtokem
a délkou zdržení odpadních vod v odpadním systému.
MUDr. Daniel Havránek, obchodně technický manažer společnosti NCH Czecho-
Dva přístroje BioAmp umístěné u usazovací nádrže velké podnikové chemické
čistírny odpadních vod na Litoměřicku.
38
dvĚ ZÁsadní přednosti
Základním rozdílem vůči jiným prostředkům pro biologické čištění je tedy systém
kultivace mikroorganismů před jejich vypuštěním do odpadních systémů a skladba
bakterií, kterou technologie BioAmp používá. Bakterie produkují pět typů enzymů,
které umí štěpit tuky, bílkoviny, cukry, papír,
zbytky zeleniny i produkty živočišného metabolismu. Společnost NCH, jako výrobce a
nositel této technologie, tvrdí, že tablety BioAmp produkují řádově tisíckrát více bakterií než jiné přípravky. Zařízení totiž každý den naráz vypouští 30 bilionů bakterií.
Další předností technologie je, že je funkční
jak za přístupu kyslíku, tak bez něho, stejně jako to, že používané mikroorganismy
mají podstatně odolnější vůči nepříznivým
vlivům v odpadních systémech, ať už je to
teplá voda či nepříznivé pH. Mikroorganismy optimálně pracují v rozmezích 4–55
°C a 4–9 pH.
Každou bakterii samozřejmě lze zničit
dezinfekčními prostředky, horkou vodou
či vysoce kyselým nebo zásaditým prostředím. Technologie BioAmp tomu čelí
jak tím, že bakterie se dodávají do systému
pravidelně každý den, tak tím, že se rychle
množí a každé 2–3 hodiny se jejich počet
až zdvojnásobí. Případné ztráty jsou tedy
ihned nahrazovány šiky nových bakterií.
M
zv
tř
v
60
ao
sn
no
hle
pr
ní
FOTO: ARCHIV
B
iologické čištění odpadních vod využívá fakt, že bakterie, s jejichž pomocí
funguje, nemají zažívací trakt, a proto nejprve musí všechny organické látky
rozložit na základní stavební jednotky, než
je použijí pro svůj metabolismus. Problémem bývá, že bakterie se dodávají nikoliv
ihned aktivní, nýbrž ve formě spórů, tedy
ve stavu, který jim umožňuje dlouhodobé
přežití v nepříznivých podmínkách. Po vypuštění do odpadní vody či odpadního systému spóry běžně potřebují 6–8 hodin, než
se bakterie probudí k životu a začnou plnit
svou úlohu. Technologie BioAmp, kterou
letos do Česka přinesla společnost NCH
Czechoslovakia spol. s r. o., však biologické
čištění posouvá ještě o kus dál.
e
p
Technologie BioAmp se uplatní i u obecní
čistírny odpadních vod. Snímek je z jedné
menší obce poblíž Brna.
poMoCníK i pro šKoLní KUChynĚ
Protože technologie BioAmp udržuje odpadní cesty průchozí, čisté a bez zápachu,
je vhodná i pro školní kuchyně. Jenže obce
jako zřizovatelé základních a mateřských
škol s dopady doznívající hospodářské recese zvlášť pečlivě hlídají své výdaje a napjaté jsou též provozní rozpočty škol. A tak
ve školních kuchyních přetrvává pracné
mechanické čištění odpadních potrubí, případně se přibírá na pomoc tlaková voda.
»I když se ve školních kuchyních vaří
zpravidla jen jednou denně a jsou uzavřeny
o víkendech, svátcích a prázdninách. bakterie si v každé funkční kuchyni pro sebe vždy
najdou dostatek potravy. Naše technologie
funguje v obdobném kuchyňském provozu,
kde udržujeme průchozí dvě odpadní větve,
vždy za pomoci jednoho přístroje BioAmp.
Jedna větev měří 400, druhá asi 250 metrů.
Za celou dobu, co v zařízení působíme, nebylo nutné odpady ani jednou mechanicky
čistit kvůli zanesení organickými látkami
či tuky,« poznamenává MUDr. Daniel Havránek, podle něhož se technologie uplatní
v každém stravovacím provozu, kde se připraví 100 a více jídel denně.
Systém BioAmp může úspěšně fungovat
i pro ČOV, kalová pole, přečerpávací stanice, usazovací nádrže, zadržovací jímky atd.
Zápach z nich totiž leckdy okolí značně obtěžuje. Navíc, jak uzavřel Ing. Dan Pazdírek,
obchodní ředitel společnosti NCH Czechoslovakia, ČOV výrazně ušetří za odvoz kalů,
neboť jejich množství se nasazením tech
nologie BioAmp podstatně snižuje působen
ním mikroorganismů.
ivan ryšavý
prosinec 2010
pL
Vý
na
Plz
těž
»Te
ma
nit
at
Jen
zá
ne
ma
je
kro
vý
ga
níh
me
n s
j
nm
s
ni
n
nv
nu
z
ná
me
op
ge
ním
je
mě
a p
en
za
tj.
pro
re
v
Ve
ný
en
pro
í
é
Ě
dhu,
ce
ch
renaak
né
ří-
aří
ny
tedy
gie
zu,
ve,
mp.
rů.
neky
mi
Hatní
ři-
vat
nitd.
bek,
holů,
ch
be-
n
010
energetický management
pro města a obce
Města a obce – nejen v České republice – stojí před velkou výzvou v oblasti hospodaření s energií, tj. jak ve snižování spotřeby energie, tak ve zvyšování energetické soběstačnosti.
v
první dekádě nového tisíciletí
vzrostly ceny energie (centrálního
tepla a zemního plynu) o zhruba
60 % a tento nárůst citelně zasáhl i městské
a obecní rozpočty. Samosprávám se navíc
sníží příspěvek na výkon přenesené působnosti pro rok 2011 o 17,6 %. Proto musejí
hledat způsoby a opatření, jak optimálně
provozovat svůj majetek a snižovat provozní výdaje.
pLZeŇ JiŽ MÁ svÉ oCenĚní
Význam energetického managementu
na úrovni měst a obcí dokládá i ocenění
Plzně za projekt Energ.etický TERČ v soutěži E.ON Energy Globe Award ČR 2010.
»Tento projekt je zaměřen na energetické
manažerství základních škol s cílem ovlivnit chování uživatelů budov těchto škol,
a tím snížit jejich energetickou náročnost.
Jen za rok 2009 se díky tomu v plzeňských
základních školách uspořila energie za více
než 1 milion Kč,« zdůrazňuje energetický
manažer města Plzně Ing. František Kůrka.
Zavedení energetického managementu
je systémovým a investičně nenáročným
krokem. Cílem je postupné dosahování
významných úspor energie a zlepšení organizace práce v rámci městského či obecního úřadu. Důsledný energetický management má následující přínosy:
n stabilizace spotřeby energie a souvisejících výdajů,
n města platí pouze za energii, kterou
skutečně spotřebují,
n inventarizace odběrných míst a příprava
na jejich konsolidaci,
n včasné odhalení havárií, černých odběrů,
n užívání budov energeticky vhodným
způsobem.
Na rozdíl od technických, často investičně
náročných opatření se energetický management zaměřuje především na organizační
opatření, a umožňuje tak dosahování energetických úspor až do výše 30 % s minimálními vstupními náklady. Klíčovou otázkou
je sledování spotřeby energie v minimálně
měsíčních intervalech, její vyhodnocování
a přijetí vhodných opatření. Navíc pozice
energetického manažera je po úspěšném
zavedení systému plně finančně nezávislá,
tj. vydělá si na sebe z uspořených finančních
prostředků za energii.
reKonstrUKCe BUdov
v BrnĚ-novÉM LísKovCi
Ve většině měst a obcí neexistuje jednotný systém sledování spotřeby všech druhů
energie ve všech budovách a zařízeních
prosinec 2010
v majetku města. »Pravidelné týdenní sledování spotřeby energie, vyhodnocování
a provádění následných nízkonákladových
opatření nám umožnilo po rekonstrukci
budovy snížit spotřebu energie pod úroveň
doporučenou energetickým auditorem,«
zdůrazňuje Jan Sponar, investiční technik
městské části Brno-Nový Lískovec. Od roku
2000, kdy městská část uskutečňuje energetické manažerství, se stala ukázkovým
příkladem rekonstrukcí budov v majetku
města v nízkoenergetickém standardu.
Mnohdy je velmi těžké prosadit rekonstrukce budov města v nízkoenergetickém standardu, protože investice je vždy
vyšší, než když budova pouze splňuje
požadované hodnoty normy. Pokud ale
do výpočtu zahrneme střízlivý nárůst cen
Energetický management
Je to soubor opatření, jejichž cílem je efektivní
řízení a snižování spotřeby energie. Jde o uzavřený
cyklický proces neustálého zlepšování energetického hospodářství, který se skládá z následujících
činností:
n měření spotřeby energie,
n stanovení potenciálu úspor energie,
n vypracování energetického plánu a realizace
opatření,
n vyhodnocování spotřeby energie a účinnosti
realizovaných opatření,
n porovnávání velikosti úspor předpokládaných
a skutečně dosažených,
n aktualizace energetických koncepcí, energetických plánů města a akčních plánů.
Pro tyto účely společnost PORSENNA o. p. s., zprovoznila aplikaci, jejíž funkce lze bezplatně vyzkoušet
na webu www.energetickymanagement.cz.
Neplaťte
energie (ve výši 3 % ročně), je návratnost takové rekonstrukce nižší proti rekonstrukci
splňující požadavky normy. V neprospěch
rekonstrukce podle požadavků normy
hovoří zvyšující se ceny energie.
K odpovědné práci je energetickému
manažerovi potřeba vytvořit přijatelné
podmínky. Proto je dobré neomezovat jeho
výkon jen na jednu osobu, ale sestavit »tým
energetického manažera«, který je složen
z pracovníků úřadu i podřízených institucí,
tak, aby jejich spolupráce pokryla veškerou
agendu související s využíváním energie.
evropa podporUJe MĚsta
s UdrŽiteLnoU enerGetiKoU
Covenant of Mayors, neboli Úmluva starostů a primátorů, je aktuální iniciativou
Evropské komise. Členové této iniciativy se
přihlašují k cíli snížit své emise CO2 do roku
2020 výrazněji, než stanovuje EU; ta se zavazuje snížit emise CO2 o 20 % do roku 2020
proti stavu v roce 1990. Výhodou zapojení
do této iniciativy je členství v celoevropské
síti progresivních měst v oblasti ochrany
klimatu (v současné době má Covenant of
Mayors již přes 2100 členů z více než dvaceti evropských zemí) a větší možnost zapojení se do evropských projektů udržitelné
energetiky.
Města, která systém energetického managementu již zavedla, mohou nejen dlouhodobě snižovat svoji závislost na externích
dodavatelích energie a stabilizovat provozní
výdaje, ale pomocí energe-tického plánu
mít koncepční a finanční výhled, jak svoje
budovy a zařízení provozovat v nejlepším
energetickém standardu. V praxi již první
inventarizace odběrných míst odhalí nemalé finanční úspory, kdy je možné např.
nastavit výhodnější odběrové sazby, či
zrušit odběrná místa, která dlouhodobě
n
nespotřebovávají energii.
JarosLav KLUsÁK
PORSENNA o. p. s.
za energii
více
Přínosy energetického managementu
» Kompletní přehled o spotřebě a výdajích za energii
a vodu
» Možnost porovnání spotřeby fakturované a skutečně
naměřené
» Včasné odhalení havárií a černých odběrů
» Stabilizace provozních výdajů města
» Podklady pro dlouhodobé plánování úspor energie
než musíte
Proč používat SW e-manažer
» Uživatelsky přátelské prostředí
» Licence pro neomezený počet
uživatelů
» Bezpečnost uložených dat
» Nepřetržitý zákaznický servis
» Základní nástroj energetického
managementu
Software e-manažer
» Oddělené sledování spotřeby (elektřina, zemní plyn, teplo, voda, veřejné osvětlení, energie
z obnovitelných zdrojů)
» Výstupy v podobě přehledných tabulek a grafů ve volitelném časovém rozlišení
» Pasportizace budov
» Inventarizace odběrných míst pro sdružený nákup energie
» Připravenost pro napojení na inteligentní měřidla s automatickými odečty
www.porsennaops.cz, e-mail:
il [email protected],
@
tel.:
t l 241 730 336
MO001084
ií
Životní prostředí
ti k
t
www.energetickymanagement.cz
39
ManageMent
Rovné příležitosti – výzva
a šance, nebo jen nutnost?
Žijeme ve 21. století, Česká republika je členskou zemí Evropské unie, udržujeme pracovní kontakty se svými evropskými
kolegy. Připadá nám proto naprosto normální, že každá moderní vzdělávací instituce zabývající se vzděláváním dospělých nabízí programy zaměřené na problematiku rovných
příležitostí žen a mužů. Nejsou však tyto vzdělávací aktivity
jenom formalitou, splněním toho, co je politicky »in«?
JaKÉ ReÁLnÉ VÝHODY ZÍSKÁ
ZaMĚStnaVateL?
Jednou z primárních výhod je splnění
povinností, které zaměstnavateli ukládá
zákon, především zákoník práce. Zaměstnavatel je plně zodpovědný za prevenci diskriminace na pracovišti. Současný stav, kdy
české soudy řeší kauzy tohoto typu zřídka,
nebude trvat věčně. Vysvětlovat si to tím, že
je všechno v pořádku a že jde o uměle vyvolávané pseudoproblémy, je velmi krátkozraké. Spíše jsme jako evropská země ještě
nedospěli a dočasně řešíme jiné, »důležitější« problémy.
Zaměstnavatel, který odstraní stereotypy
při výběru nových uchazečů o zaměstnání,
zvýší svoji atraktivitu v očích vysoce kvalifikovaných zájemců, kteří mají za sebou
často zahraniční pracovní zkušenost. Diskriminující projevy vnímají citlivěji a argument, že »se to zde takhle dělalo vždy a byl
klid«, na ně působí odrazujícím dojmem.
Zákonitě si položí otázku, co dalšího »tam
tak funguje«, a začnou hledat osvícenějšího
zaměstnavatele, neboť mají co nabídnout.
Nediskrimační atmosféra napomáhá
lepší spolupráci ve smíšeném kolektivu,
zlepšuje pracovní morálku a zvyšuje loajalitu k zaměstnavateli. Necitlivý přístup
k problému rovných příležitostí, například
v otázce odměňování, zvyšuje napětí v pracovním týmu a snižuje možnost efektivního
rozdělení pracovních úkolů podle skuteč-
40
Ilustrační foto: sundayPhoto
R
ovnost příležitostí spočívá v první
řadě v rovnosti šancí. Řada údajů
ukazuje, že reálná rovnost má u nás
více či méně významné trhliny, před kterými často strkáme hlavu do písku a máme
tendenci vše zlehčovat. Možností, jak tento přístup změnit, je zaměřit se na kvalitní
vzdělávání v oblasti rovných příležitostí žen
a mužů, které bude kvalifikovaně pracovat
s výchozími postoji cílové skupiny.
Co by tedy mělo motivovat zaměstnavatele k tomu, aby jeho zaměstnanci byli
v oblasti rovných příležitostí žen a mužů
proškoleni a aby reálnou rovnost implementovali do běžné praxe? Do oněch malých, zdánlivě nedůležitých rozhodnutí,
jejichž demokratický charakter jako lakmusový papírek ukáže, že si na rovnost příležitostí jen nehrajeme?
Rovné příležitosti nejsou zbožím, na něž
by se mělo čekat ve frontě s předem určeným pořadím podle pohlaví či rasy,
Pro reálnou změnu postoje
k otázce rovných příležitostí je lepší volit menší
počet jasných a konkrétních cílů.
ných schopností. V neposlední řadě hraje
roli dobrý mediální obraz dané instituce.
Důvěryhodnost radnice, která je mediálně napadena za nedodržování principů
rovných příležitostí, klesne a nedůvěra veřejnosti vůči takovému úřadu se promítne
i do jiných oblastí, ať už jde o skutečné či
pouze domnělé selhání jednotlivce.
UMÍMe DObře VZDĚLÁVat
I V tÉtO ObLaStI?
Zdálo by se, že stěžejním zájmem vedoucích úředníků územních samosprávných
celků bude absolvovat takové vzdělávací
akce, které jim pomohou prosazovat rovné
příležitosti žen a mužů do praxe, a zajistit
tento typ vzdělávání i svým podřízeným.
Jaká však je realita v této oblasti vzdělávání úředníků? Analýza získávaných výstupů
(například z evaluačních dotazníků vyplňovaných účastníky kurzů) občas přinese překvapují zjištění. Proč se vzdělávání o problematice rovných příležitostí mužů a žen
občas účastníky z řad úředníků vnímá jako
něco zbytečného a neužitečného?
Podle mého názoru můžeme příčiny tohoto pohledu rozdělit do dvou rovin.
n První rovina má lidský rozměr. Porevoluční mediální snahy feministického hnutí,
byť dobře míněné, byly vedeny způsobem,
který velkou část populace odradil. Problematiku rovnosti příležitostí si veřejnost začala spojovat s obrazem žen nespokojených
v osobním životě, které využívají »–ismus«
jako zbraň proti mužům. To, že je okruh
problémů, jimiž se zabývá koncept rovných
příležitostí žen a mužů, mnohem širší a tradiční stereotypy mohou poškozovat i muže
(třeba v péči o děti), se už nebere v potaz.
Naše společnost tradičně chápe to, co je
spojeno s maskulinitou, jako hodnotnější
a nadřazené tomu, co je feminní. Nerovnost se stále ve velké míře vnímá jako něco,
co je přirozené a dané. Zabývat se tím je tudíž zcela zbytečné. Vzdělávací aktivity jsou
tedy často trpně akceptovány jako něco, co
se »musí«.
n Druhá rovina problému se týká otázky,
co má vlastně vzdělávání úředníků v oblasti rovných příležitostí obsahovat. Ukazuje se, že aplikace obecných tezí do obsahu vzdělávacího programu tak, aby byly
výstupy prakticky uchopitelné a následně
realizovatelné účastníky kurzů v jejich běžném pracovním životě, je náročná. Omezit
vzdělávání na seznámení s mezinárodními
dokumenty a legislativou nezaručí, že se
získané informace jakkoliv projeví v praxi.
S tím pochopitelně souvisí i otázka, jakými
metodami tohoto cíle dosáhneme. Vhodné
je proto zařazování interaktivních metod
do výuky, doplnění přednášky o základních
legislativních pramenech i praktickými
úkoly, které účastníci musí řešit. Z tohoto pohledu se jako nejvhodnější ukazují
případové studie, kdy účastníci na více či
méně reálných příkladech týkajících se
problematiky (ne)rovných příležitostí navrhují sami správná řešení identifikovaných
chybných rozhodnutí.
ObecnÉ teZe neStačÍ
Tradiční postoje české veřejnosti k otázce
rovných příležitostí se nezmění přes noc.
Vzdělávací aktivity by měly být postaveny
na faktu, že pro reálnou změnu je lepší volit menší počet jasných a konkrétních cílů.
Výstupem ze vzdělávací akce by mělo být
zjištění, že účastník rozumí své roli a ví, které cíle a jaká opatření pro rovnost pohlaví
může začlenit do svých pracovních plánů
a své každodenní praxe. Měli bychom tedy
respektovat to, že cílem naší společnosti je
reálná změna, a nespokojit se s nekonkrétními tezemi, z nichž si osvícení účastníci
vzdělávacích akcí musí pracně »vyzobávat«
n
to, co potřebují ve své praxi.
Jana HaKLOVÁ
Institut pro místní správu Praha
prosinec 2010
L e g i s L at i va
Nekonečný
příběh jménem
hazard
D
éle než dva roky se opakovaně zabýváme problematikou regulace
hazardu. Z vyjádření starostů a primátorů jednoznačně vyplývá, jak moc jim
a občanům vadí neustálé rozšiřování prostoru pro tuto nebezpečnou »zábavu«, ale
přes nespočet jednání se situace nelepší.
Hněv se snáší zejména na Ministerstvo
financí, které povoluje videoloterijní terminály a kasina, často do míst, odkud se
obcím podařilo vypudit výherní hrací automaty. Ministerstvo však namítá, že jinak
nemůže, protože povolení jsou nároková.
Obce opět říkají, že ministerstvo nerespektuje jejich stanoviska, ani obecně závazné
vyhlášky. Někdy to vypadá tak, že si nerozumí samospráva se státní správou, a to ani
v těch případech, kdy sídlí v jedné budově.
PŘÍPaD Z JaBLONCe NaD NisOU
Dokládá to modelový případ z Jablonce nad
Nisou, na němž jsme se pokusili vyjasnit si
sporná stanoviska a důvody neporozumění. Bohužel ani tentokrát nedojdeme k jasnému závěru.
Radnice si veřejně postěžovala letos v říjnu, že město celkem pětkrát během dvou
let nekompromisně odmítlo otevření herny v Lidické ulici přímo v centru Jablonce.
Poslední ne řeklo letos v červenci. Herna
však přesto na základě povolení Ministerstva financí zahájila provoz. Jablonečtí
jsou rozhořčeni, že ministerstvo nedbalo
na negativní stanovisko města a svým rozhodnutím popřelo jeho obecně závaznou
vyhlášku o regulaci výherních hracích přístrojů. Herna se totiž nachází v menší než
padesátimetrové vzdálenosti od speciální
základní školy.
První dotaz proto směřoval na náměstka
ministra financí Ing. Tomáše Zídka, o kterém se rozhodně nedá říci, že by ho rozšiřující se počet míst, kde se provozuje hazard,
těšil (viz rozhovor v Moderní obci číslo
3/2010, str. 38–39).
Odpověď přišla obratem: »V tomto případě se jedná o kasino, které má ze zákona
povinnost identifikovat každého návštěvníka už při vstupu, plní povinnosti dané
zákonem proti praní peněz, a proto nebyla
v těchto případech regulována vzdálenost
od chráněných budov. Ministerstvo financí
Několik otázek pro ředitele odboru Státního dozoru
nad sázkovými hrami a loteriemi Ing. Karla Koryntu:
Proč jste povolili hernu v Jablonci poblíž školy, když se město k tomuto požadavku pětkrát
vyjádřilo záporně?
Nejde o hernu, ale o kasino, a to má jiný režim.
Návštěvníci se při vstupu identifikují, takže se
tam nemůže dostat nikdo mladší 18 let. Ochrana
mladistvých je tak zaručena, není nutné dbát na to,
že poblíž je škola. Výherní hrací přístroje, které jinak
povolují obce, v tomto případě podléhají povolení
Ministerstva financí.
n Město ale nechtělo na uvedené adrese žádný
hazard...
Podmínkou pro kasino je, aby tam byla živá hra. To
provozovatelé často obcházejí. Navíc jednoznačně
požadujeme, aby doložili rozhodnutí stavebního
úřadu, že provoz je zkolaudován pro tento účel.
n To předepisuje loterijní zákon?
To ze zákona možné není, pro nás je to ale pomůcka, abychom rozlišili hernu od místa se zvláštním
režimem, což jsou restaurace, kde je vymezeno
místo na hraní.
n Kdo tedy o tom rozhoduje?
My to požadujeme. Stává se, že když provozovatel kolaudaci nezíská, a my to nepovolíme, je
situace dost vyostřená, provozovatel podává rozklad
a případ musí řešit komise. Naštěstí nás ve věci
kolaudačních rozhodnutí vždy podržela, byť to bývá
provozovatelům trnem v oku.
n V případě Jablonce jste také měli toto kolaudační rozhodnutí?
Ano, měli, jinak by tam herna nebyla. Když máme
v rukou kolaudační rozhodnutí, nemáme jinou možnost než hernu povolit. (Pan ředitel ukazuje listinu
datovanou 4. 7. 2010 s názvem Kolaudační souhlas,
který se vydává na užívání stavby a je dokladem
stavebních úprav pro změnu užívání části stavby,
kde v Jablonci n. N. vznikla provozovna Sportbaru se
sázkovou kanceláří.)
n
prosinec 2010
Smí obec zakázat už existující hernu, pokud
se porušuje zákon, veřejný pořádek?
Obec takovou možnost nemá. To můžeme udělat
my na základě dvou důvodů: Je prokazatelně
narušován veřejný pořádek, nebo se provoz nachází
100, resp. 50 metrů od chráněných budov, a vše je
doloženo záznamy policie.
n Víte o nějakém případu, kdy byla herna
zrušena na základě vámi uváděných dvou
důvodů?
Jsou vedena různá správní řízení, na jejichž základě
nebylo už povolené nové zařízení. Ale případ, kdy by
se zrušilo celé herní místo, asi neznám.
n V jakém stadiu je nyní návrh nové legislativy?
V Poslanecké sněmovně je náš návrh novely
loterijního zákona, podle kterého se mají značně
posílit pravomoci obcí. Mají se vyjadřovat ke všem
žádostem o zřízení herních míst s tím, že my budeme respektovat jejich obecně závazné vyhlášky. Měly
mít pravomoc vyčlenit místa, kde se nebude moci
hazard provozovat vůbec, což může být i celá obec.
Navrhovali jsme, aby novela nabyla účinnosti
1. 1. 2011, ale to už se evidentně nestihne.
n Jak podle vašich poznatků obce využívají možnosti požadovat poplatky za videoterminály?
Mohou požadovat za každý přístroj jeden až pět tisíc
korun čtvrtletně. Většina obcí využívá této možnosti
v maximální míře.
n Obce ovšem říkají, že příjem z hazardu by neměl být prostředkem k plnění obecní pokladny,
spíš by měl sloužit jako nástroj, který znesnadňuje jeho provozovatelům život.
Obce mají tendenci svalovat na nás leccos, ale my
nemáme zbytí, zákon je nárokový. Cestu bych viděl
v určité samoregulaci, kdy budou provozovatelé
rozumní a budou se snažit obci v co největší míře
vyhovět. Samosprávy by naopak měly chápat, že jde
o byznys, který chce logicky expandovat.
/on/
n
rozhodně nebojkotuje snahu město o regulaci hazardu ani neobchází vyhlášky. V případě, že stavební úřad zkolauduje budovu
jako hernu (kasino) a žadatel splní formální
náležitosti, Ministerstvo financí podle současné nevyhovující legislativy povolení vydat musí. Pokud si v Jablonci zkolaudovali
kasino vedle školy, tak jim asi ministerstvo
nepomůže, protože herny jako takové nepovoluje a je nefér to prezentovat jako problém státu.«
PROBLÉM s KOLaUDaCÍ
Kolaudace je příčinou vzniku kasina?
A ministerstvo herny nepovoluje? Na další dotaz, zda to má znamenat, že město
mohlo zabránit vzniku kasina tím, že by je
nezkolaudovalo, a zda kasino je stavba, která se musí vždy předem kolaudovat, přišla
od Ing. Tomáše Zídka následující odpověď:
»Podle toho, co mi vždy vysvětlují na státním dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi, to tak je. Často se stává, že po nás město
chce, abychom zakázali hrací automaty,
třeba proto, že na nich hrají mladiství nebo
dochází k narušování veřejného pořádku
apod. Ale přitom především obec může
z těchto důvodů zavřít celou hernu. My tuto
možnost tak snadno nemáme. Je to celé
dost absurdní. Obce povolují herny a kasina a my přístroje uvnitř podle § 2 zákona
o loteriích. Takže při povolování přístroje
vždy požadujeme kolaudaci provozovny
jako herny nebo kasina… A přitom se většina obcí tváří jako že oni nic, všechno jen
ministerstvo… Je to jako kdyby obec povolila otevření pekárny a pak chtěla po státu,
aby tam zakázal péci rohlíky, protože to lidem okolo vadí…«
Náměstek Zídek ještě dodává, že problém vnímá jako závažný, proto se Ministerstvo financí dlouhodobě snaží o změnu
legislativy tak, aby obce mohly rozhodovat
o povolení nejen videoloterijních terminálů, ale i sázkových her v kasinech. »Vláda již
schválila návrh na posílení pravomocí obcí
při povolování her a věříme, že jej schválí
i Parlament a podepíše prezident. Tato novela dá obcím pravomoc regulovat umístění videoloterijních terminálů a dalších her
v hernách a kasinech.«
POKRaČOvÁNÍ LeHCe aBsURDNÍ
Vysvětlení Ing. Tomáše Zídka stále nebylo dost jasné, ale po dalších dotazech nás
odkázal na příslušný odbor ministerstva,
tj. na Státní dozor nad sázkovými hrami
a loteriemi. Jeho 16 pracovníků má dohlížet
především na dodržování zákona; za loňský rok učinili asi 71 tisíc kontrol. Starají se
o veškerou legislativu včetně vypracovávání
podkladů pro soudní žaloby, které podávají
nejen provozovatelé, ale také obce, a vydávají vlastní povolení na každý jednotlivý
přístroj.
Ředitelem odboru je Ing. Karel Korynta.
Rozhovor s ním (viz rámeček) ale sporné
otázky zcela nevyjasnil; zejména jsme se
zadrhli na »kolaudacích«.
Odpovědi jsme konzultovali s pracovníky Městského úřadu v Jablonci nad Nisou.
Rozpor byl zejména v tom, zda jde o hernu
či kasino – Jablonečtí trvají na herně, zatím-
41
›
L e g i s L at i va
spíš svědčila pro názor ministerstva.
Zato se velmi jednoduše vyjasnil sporný
problém »kolaudace«. Vedoucí tamního
stavebního úřadu, Ing. Alena Nožičková,
především upřesnila, že podle nyní platného stavebního zákona je nutné užívat
termín kolaudační souhlas. Ten úřad skutečně vydal, protože zřízení herny/kasina
předcházely určité stavební úpravy. Pokud
žadatel splnil všechny zákonné povinnosti
vyplývající ze stavebního zákona, stavební
úřad kolaudační souhlas vydat musí.
»V případě objektu Lidická 3, Jablonec
n. N., vydal stavební úřad kolaudační souhlas (což není správní řízení) na prostory:
sportbar se sázkovou kanceláří s názvem
Poker Club – Zlatý kříž. V popisech místností jsou herní prostory, kanceláře, bar,
sociální zázemí. V žádném případě jsme
nepovolovali kasino, takže žádné kolaudační rozhodnutí na kasino neexistuje. Tento kolaudační souhlas nenahrazuje souhlas
města Jablonec n. N. s umístěním loterií
a jiných podobných her dle § 50 zákona č.
202/1990 Sb., do předmětného nebytového
prostoru.«
NÁZOR PRÁvNÍKa
Vyjádřil se i vedoucí právního oddělení
Městského úřadu v Jablonci nad Nisou
Mgr. Leoš Teufl: »Ministerstvo financí odvádí pozornost směrem ke stavebnímu úřadu, když zaměňuje kolaudační rozhodnutí
za souhlas města. Na stránkách MF je jasně
řečeno:
FOTO: ARCHIV
› co skutečnost, že tam jde o živou hru, by
Nová herna v Jablonci nad Nisou se
nachází v centru města a navíc přibližně
50 metrů od speciální základní školy.
„S účinností od 1. června 2009 bude Státní dozor nad sázkovými hrami a loteriemi
MF požadovat, aby žádosti o vydání povolení k provozování sázkových her podle § 50
odst. 3 loterního zákona do míst, na něž se
vztahuje vyhláška příslušné obce o regulaci
provozu výherních hracích přístrojů vydaná podle ustanovení § 50 odst. 4, popřípadě ustanovení § 17 odst. 11 zákona, obsahovaly prohlášení žadatele o tom, že došlo
k dohodě s obcí a obec nemá námitky proti
vydání povolení k provozování technického
zařízení v takto dotčeném místě.
V případě, že žádost prohlášení žadatele
obsahovat nebude, Státní dozor nad sázko-
vými hrami a loteriemi Ministerstva financí
povolení nevydá.“
Ministerstvo podle mě účelově zaměňuje
rozhodnutí stavebního úřadu ve správním
řízení jakožto orgánu státní správy za rozhodnutí obce ve věcech samosprávy.
Obecně platí, že při splnění všech zákonných podmínek musí správní orgán
vydat kladné rozhodnutí. Potud je asi postup stavebního úřadu ve věcech heren
správný. Druhá věc je, zda by obec neměla
mít možnost se v tomto případě k rozhodnutí vyjádřit.«
D
n
p
o
tŘi OtÁZKy Na ZÁvĚR
Z výše uvedeného vyplynuly další tři zásadní otázky na Státní dozor nad sázkovými
hrami a loteriemi:
1. Jak a kde je definováno, co je kasino? Je
jedinou podmínkou, aby se zde provozovala živá hra?
2. Jak lze chápat požadavek Ministerstva
financí, aby provozovatelé měli souhlas
obcí s umístěním herny či kasina, a zároveň
tvrzení, že povolení jsou ze zákona nároková?
3. Jak rozumět tvrzení, že pokud provozovatel nezíská kolaudaci (ve skutečnosti
kolaudační souhlas), ministerstvo provozovnu nepovolí?
(Ředitel Ing. Karel Korynta nám zaslal
obsáhlou odpověď, bohužel až po uzávěrce
prosincového časopisu. Uveřejníme ji v příšn
tím čísle – pozn. redakce.)
do
k
me
vy
J
sky
vis
oo
má
JiŘiNa ONDRÁČKOvÁ
Nezapomeňte si včas objednat předplatné na rok 2011
S odborným časopisem Moderní obec budete vědět o řízení obcí a měst víc.
Získáte důležité informace o ekonomice a financování měst a obcí, managementu, právních předpisech,
životním prostředí, informačních a komunikačních systémech, o Evropské unii a zahraničních zkušenostech.
Předplatitelé dostávají navíc
– 2x měsíčně Newsletter ve formátu PDF
s
CO
ve
Zá
pu
§2
ma
roz
Inf
roz
zp
ne
T
tj.
ko
vy
sta
čit
T
mo
dě
do
tec
ma
ve
ki
DŮ
iN
Pro
ko
s aktuálními novinkami z veřejné správy
– zdarma plný přístup
na web www.moderniobec.cz
a do elektronického archivu
– výhody člena Benefitklubu
vydavatelství Economia
Ke slevě předplatného
můžete využít šekovou knížku slev pro předplatitele!
MO001085
Ukázkové číslo zdarma si vyžádejte na tel.: 800 11 00 22
nebo na email: predplatne.economia.cz
Economia a.s., obchodní úsek, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7
42
www.moderniobec.cz
MO
prosinec 2010
pro
ncí
uje
ím
oz-
záán
poen
ěla
d-
dmi
Je
va-
va
las
eň
ko-
vosti
vo-
lal
rce
íš-
n
010
L e g i s L at i va
Dokládání
názorů
představitelů
obcí
s
tarosta veřejně podpořil jednu variantu výstavby dálnice přes území
naší obce. Ta následně obdržela žádost podle zákona o svobodném přístupu
k informacím o poskytnutí všech dokumentů, z nichž starosta při formulaci svého
vyjádření vycházel.
Je naší povinností takovou informaci poskytnout, když starosta tvrdí, že své stanovisko formuloval jako politik, a nešlo tudíž
o oficiální vyjádření obce? A pokud ano, jak
máme žádost vyřídit?
CO se ROZUMÍ iNfORMaCÍ
ve sMysLU ZÁKONa Č. 106
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění ve svém
§ 2 odst. 4 z povinnosti poskytovat informace vylučuje dotazy na názory, budoucí
rozhodnutí a vytváření nových informací.
Informací podle tohoto zákona se přitom
rozumí pouze údaje, které jsou určitým
způsobem zaznamenány, typicky na listině
nebo na nosiči dat.
To znamená, že žádný povinný subjekt,
tj. ani obec, nemá povinnost v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím
vysvětlovat či odůvodňovat jím zaujatá
stanoviska či obhajovat zvolená řešení určitých situací.
Tato stanoviska nebo rozhodnutí se však
mohou a obvykle se uskutečňují na základě předem zajištěných informací (podkladových materiálů), například právních či
technických analýz nebo vyjádření. Tyto
materiály pak již mají povahu informace
ve smyslu zákona o svobodném přístupu
k informacím.
DŮvODy PRO ODMÍtNUtÍ
iNfORMaCÍ
Proto obdrží-li obec žádost o poskytnutí takových informací (například formou kopií
dokumentů) podle zákona o svobodném
přístupu k informacím, je její povinností
tyto informace vydat, pokud jejich vydání
nebrání – zcela nebo zčásti – některý z důvodů pro odmítnutí žádosti, uvedený v § 7
až 11 (například dokument může obsahovat obchodní tajemství, osobní údaje nebo
utajované informace apod.). Poskytnutí
podkladových materiálů může být omezeno i podle § 11 odst. 1 písm. b) zákona
o svobodném přístupu k informacím, ne-
To znamená, že žádný povinný subjekt, tj. ani obec,
nemá povinnost v režimu
zákona o svobodném přístupu k informacím vysvětlovat či odůvodňovat
jím zaujatá stanoviska či
obhajovat zvolená řešení
určitých situací.
boť to může být »nová informace, která
vznikla při přípravě rozhodnutí povinného
subjektu«.
Tento důvod však lze využít jen do doby,
než je dané rozhodnutí učiněno (například
než obec na základě podkladových materiálů rozhodne o uzavření smlouvy) a jen,
když existuje legitimní zájem na tomto
omezení, který v dané situaci objektivně
převažuje nad právem na informace (srov.
rozsudky Nejvyššího správního soudu ze
dne 2. 7. 2008, č. j. 1 As 44/2008-116 a ze
dne 17. 1. 2008, č. j. 5 As 28/2007-89).
POviNNOst POsKytNOUt
i PODKLaDOvÉ MateRiÁLy
Obec přitom má povinnost poskytnout
i podkladové materiály, z nichž vycházel
její představitel (starosta, místostarosta)
při formulaci svého vyjádření, byť by snad
své stanovisko formuloval jako politik. Nejde totiž o povinnost tohoto představitele
označit všechny zdroje svého vyjádření, ale
o povinnost obce vydat veškeré informace
(dokumenty), které tomuto představiteli
poskytla jako podklad k zaujetí jeho veřejného stanoviska (své stanovisko mohl formulovat i z jiných zdrojů). Obec poskytne
jen ty, které svému představiteli vydala.
Žádost o poskytnutí těchto materiálů tudíž nelze chápat tak, že například starosta
má doložit vše, z čeho čerpal, ale tak, že obec
má vydat vše, co starostovi předem poskytla (žádost odkazuje na vyjádření představitele obce jen proto, aby blíže identifikovala
množinu poptávaných informací).
Pokud obec žádné podkladové materiály
svému představiteli neposkytla, musí žádost pro neexistenci informací odmítnout
podle § 15 zákona o svobodném přístupu
k informacím.
Jestliže podkladové materiály poskytla,
bude je muset žadateli za podmínek výše
popsaných vydat (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. září 2010,
č. j. 4 As 23/2010-61).
POviNNOst DOLOžit PROvĚŘeNÍ
iNfORMaCe
Obec je při vyřizování žádosti povinna
do vedeného spisu řádně doložit, že existenci informací adekvátně prověřila. To
zpravidla vyžaduje, aby jednotlivé složky
obecního úřadu (odbory), jichž se věcně
týká předmět vyjádření představitele obce,
do spisu založily požadované informace
nebo písemné sdělení, že představiteli obce
žádné informace k formulaci jeho stanoviska neposkytly.
V některých případech bude nutné, aby
i sám představitel obce do spisu založil své
vyjádření, v němž označí dokumenty obce,
které k formulaci svého stanoviska využil,
nebo uvede, že pro formulaci svého stanoviska žádné dokumenty od obce nevyužil.
Takovou součinnost je představitel obce
povinen poskytnout, neboť i on odpovídá
za řádné a především za zákonné vyřizování žádostí obcí.
Nebude-li prověřování existence informací dostatečně průkazně doloženo do vedeného spisu, mohl by být postup obce při
vyřizování žádosti shledán krajským úřadem nebo následně správním soudem jako
n
nepřezkoumatelný.
aDaM fUReK
právník
MO001044-1
prosinec 2010
43
L e g i s L at i va
Odměna
zastupitele
při skončení
funkčního
období /3
P
ojem »rok výkonu funkce« použitý
platnou legislativní úpravou v § 75
odst. 2 obecního zřízení je možno
vykládat tak, že jde o 12 po sobě jdoucích
měsíců, a to počínaje dnem volby do funkce starosty, popřípadě do funkce, pro niž
byl člen zastupitelstva obce uvolněn. Pro
vymezení konce roku výkonu funkce lze
vyjít z obecného počítání konce lhůt v právu, tedy že ukončením roku výkonu funkce
bude takový den, který se číslem shoduje
se dnem volby, respektive není-li takového
dne v posledním měsíci, posledním dnem
tohoto měsíce (srov. například § 122 odst.
2 občanského zákoníku, § 333 odst. 1 zákoníku práce).
S ohledem na to, že standardní volební
období netrvá přesně 4 roky (je vždy o něco
kratší) a uvolněnému členovi zastupitelstva
obce a neuvolněnému starostovi, kteří mají
nárok na »odchodné«, by kvůli několika
málo chybějícím dnům v roce, kdy se konají volby, nevznikl nárok na násobek měsíční odměny právě za tento poslední rok,
je nutno se zřejmě přiklonit k názoru, že
k oněm chybějícím dnům se vezmou v úvahu (»připočtou se«) i dny v novém volebním
období, kdy příslušný člen zastupitelstva
vykonává své pravomoci v režimu § 107
obecního zřízení. I za toto období, tj. ob-
dobí ode dne voleb do zastupitelstva obce
do zvolení nového starosty nebo místostarosty, náleží dosavadnímu starostovi i místostarostovi měsíční odměna (§ 75 odst. 5
obecního zřízení). Vzhledem k tomu, že
podle § 102a obecního zřízení rada obce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona
i po ukončení funkčního období zastupitelstva obce až do zvolení nové rady obce
nebo do zvolení starosty obce v případě, že
se rada nevolí, náleží i těmto členům rady
měsíční odměna, byť v § 75 odst. 5 členové rady obce v okruhu osob pobírajících
měsíční odměnu ve »volebním mezidobí«
uvedeni nejsou.
Lze tedy uzavřít, že započtením dnů
za období od voleb do zastupitelstva obce
do zvolení nového starosty nebo místostarosty (nebo až do zvolení nové rady obce
u dalších členů rady obce), tito členové
zastupitelstva z hlediska nároku na »odchodné« zpravidla ukončí i poslední (celý)
rok výkonu funkce (tj. v roce konání voleb
do zastupitelstva obce) a přičte se jim tak
jako další násobek měsíční odměny pro výpočet »odchodného« ve smyslu § 75 odst. 2
obecního zřízení.
sPLatNOst »ODCHODNÉHO«
Dozorová novela s účinností od 1. července
2006 nově stanovila, že odměna při skončení funkčního období může být vyplacena
v měsíčních splátkách nebo jednorázově.
Obecní zřízení ale nestanoví žádným způsobem minimální výši měsíční splátky.
Ze zákona tak jednoznačně nevyplývá, že
měsíční splátka musí být právě ve výši jedné měsíční odměny, a proto nelze v praxi
vyloučit případy, kdy výše měsíční splátky
odměny při skončení funkčního období by
byla zastupitelstvem obce schválena např.
v řádech několika málo desetikorun. Takovýto případný postup obce při vyplácení
»odchodného« však jistě nebyl úmyslem
zákonodárce. Naznačený způsob splácení
»odchodného« by vykazoval znaky šikanózního postupu zastupitelstva obce vůči svému členovi a ve skutečnosti by se tak mohl
protáhnout i na mnoho let.
»ODCHODNÉ« PŘi sPÁCHÁNÍ
tRestNÉHO ČiNU
Vznik nároku na odměnu při skončení
funkčního období je v § 75 odst. 7 obecního zřízení variantně posuzován v závislosti na případném pravomocném odsouzení
člena zastupitelstva za úmyslný trestný
čin. Vznikl-li neuvolněnému členu zastupitelstva obce, pokud vykonává funkci
starosty, a uvolněnému členu zastupitelstva obce nárok na odměnu při skončení funkčního období v době, kdy je proti
němu vedeno trestní řízení pro úmyslný
trestný čin spáchaný v průběhu funkčního
období, odměna při skončení funkčního
období se nevyplatí. Skončí-li trestní řízení pro uvedený trestný čin pravomocným
odsouzením člena zastupitelstva obce, má
se za to, že nárok na odměnu při skončení funkčního období nevznikl; nedojde-li
k takovému odsouzení, odměna při skončení funkčního období se vyplatí. Trestním
řízením se rozumí řízení podle trestního
řádu /zákon č. 141/1961 Sb., o trestním
řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů – viz § 12 odst. 10 trestního řádu, jde tedy o širší pojem než trestní
stíhání/. Pro posouzení nároku na odměnu při skončení funkčního období je tedy
rozhodující skutečnost, zda člen zastupitelstva obce byl pravomocně odsouzen
za úmyslný trestný čin (není přitom rozhodující, zda spácháný úmyslný trestný
čin nějak souvisel s výkonem funkce člena
zastupitelstva obce).
Podle § 13 odst. 1 trestního zákoníku
číslo 40/2009 Sb. je trestným činem protiprávní čin, který trestní zákon označuje
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec
na 12 měsíců za cenu 1176 Kč (včetně DPH)
Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno.
ADRESA
KÓD:
2507
OBJEDNAVATELE:
ZPŮSOB
PLATBY:
FAKTURA
PLATEBNÍ KARTA
SIPO
NÁZEV ORGANIZACE:
SLOŽENKA
spoj. č.
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
TITUL:
ÚDAJE
ULICE , Č. P.:
OBEC:
PSČ:
PROFESE:
PRO FAKTURACI:
IČ:
DIČ:
Č. ÚČTU:
ADRESA
PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat)
NÁZEV ORGANIZACE:
VYPLŇTE
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
KONTAKT:
TITUL:
ULICE , Č. P.:
OBEC:
Vyplněný lístek odešlete na adresu:
ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7.
Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022,
internet – http://www.economia.cz a http://www.economia.cz/mo
44
PSČ:
RAZÍTKO/PODPIS:
Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu,
analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků.
Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO NE
N
v
za
v t
vis
ob
čin
stv
ný
od
vlá
los
po
no
vin
že
tre
úm
uv
oh
ne
vé
př
Sro
st
zá
ch
s §
dě
jso
úm
sta
tre
ny
zá
jso
zá
hra
Ja
prá
prosinec 2010
pro
L e g i s L at i va
ení
ózvéohl
ku
rouje
010
Uvádíme přehled vybraných právních
předpisů a dalších aktů státních orgánů
publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky 80/2010 do částky 85/2010).
ILuSTRAČNí FOTO: DAgMAR HOFMANOVá
ení
níosení
ný
ukci
elčeoti
ný
ho
ho
zeým
má
če-li
ním
ho
ím
oznítní
mědy
pien
ozný
na
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ
Na ilustračním snímku je v pozadí radnice
v Mladé Boleslavi.
za trestný a který vykazuje znaky uvedené
v takovém zákoně. Obecní zřízení v souvislosti s odměnou při skončení funkčního
období mluví pouze o úmyslném trestném
činu; případné odsouzení člena zastupitelstva obce za neúmyslný (nedbalostní) trestný čin tak nemá žádný vliv na přiznání této
odměny.
V trestním zákoníku jednoznačně převládají úmyslné trestné činy nad nedbalostními, což dokládá i jeho § 13 odst. 2,
podle něhož platí, že k trestní odpovědnosti za trestný čin je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně,
že postačí zavinění z nedbalosti. Podle § 15
trestního zákoníku je trestný čin spáchán
úmyslně, jestliže pachatel chtěl způsobem
uvedeným v trestním zákoně porušit nebo
ohrozit zájem chráněný takovým zákonem,
nebo věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro
případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn.
Srozuměním se rozumí i smíření pachatele
s tím, že způsobem uvedeným v trestním
zákoně může porušit nebo ohrozit zájem
chráněný takovým zákonem. V souladu
s § 14 trestního zákoníku se trestné činy
dělí na přečiny a zločiny, přičemž přečiny
jsou všechny nedbalostní trestné činy a ty
úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon
stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí
trestní sazby do pěti let. Zločiny jsou všechny trestné činy, které nejsou podle trestního
zákona přečiny (zvlášť závažnými zločiny
jsou ty úmyslné trestné činy, na něž trestní
zákon stanoví trest odnětí svobody s horní
n
hranicí trestní sazby nejméně 10 let).
JaN BŘeŇ
Částka 80 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 28. července 2010.
Vyhláška č. 233/2010 Sb., o základním obsahu
technické mapy obce
Technická mapa se zpracovává pro celé území
obce, jeho část, zejména pro zastavěné území
nebo zastavitelnou plochu nebo pro koridory.
Základní obsah mapy tvoří značky bodů bodových polí, polohopis, výškopis, popis technické
mapy obce a metadata o prvcích technické
mapy obce. Prvky základního obsahu jsou uvedeny v příloze této vyhlášky. Obsahem technické mapy obce jsou prvky vedené v souladu se
skutečností v terénu s využitím dokumentace
skutečného provedení stavby, geometrických
plánů, výsledků revize technické mapy obce
(podrobná kontrola souladu obsahu technické
mapy se skutečným stavem), účelového zaměření skutečného stavu, nebo důlně měřické
dokumentace.
Účinnost od 1. ledna 2011
Částka 82 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 5. srpna 2010.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 239/2010 Sb.,
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva
obce
Ministr vnitra vyhlásil na den 8. ledna 2011
nové volby do Zastupitelstva obce Libhošť
(okres Nový Jičín).
Částka 85 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 17. srpna 2010.
Nález Ústavního soudu ze dne 1. července
2010 ve věci návrhu na zrušení § 29 zákona
č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů
k půdě a jinému zemědělskému majetku,
a na vyslovení protiústavní nečinnosti Parlamentu České republiky (publikovaný pod
číslem 242/2010 Sb.)
I. Ústavní soud návrh na zrušení § 29 zákona
č. 229/1991 Sb. zamítl.
II. Dlouhodobá nečinnost Parlamentu České
republiky spočívající v nepřijetí zvláštního právního předpisu, který by vypořádal historický
majetek církví a náboženských společností,
je protiústavní a porušuje čl. 1 Ústavy České
republiky, čl. 11 odst. 1 a 4, čl. 15 odst. 1
a čl. 16 odst. 1 a 2 Listiny základních práv
a svobod a čl. 1 Dodatkového protokolu
k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních
svobod.
Vybrané právní věty nálezu:
K výroku I.
V nálezu sp. zn. II. ÚS 528/02 Ústavní soud
konstatoval, že »/obecné soudy/ v průběhu
řízení opomněly zvážit, že přechod majetku
církví je pokryt kogentním ust. § 29 zákona
číslo 229/1991 Sb., dle něhož nelze majetek, jehož původním vlastníkem byly církve,
náboženské řády a kongregace, převádět
do vlastnictví jiným osobám do přijetí zákona
o tomto majetku. Zákon o půdě tedy předpokládá, že zemědělský majetek, který byl dříve
ve vlastnictví církevních právnických osob,
bude řešen samostatným zákonem a do doby
vydání tohoto zákona je chráněn. Na tento majetek je proto nutno vztahovat režim
restitučních zákonů, a tudíž zde není prostor
pro podávání žalob o určení vlastnictví pro
absenci naléhavého právního zájmu. Ten nelze
odvodit ani ze skutečnosti, že stát nebyl schopen vydat speciální restituční zákon, přestože
zákon č. 229/1991 Sb., který nabyl účinnosti
již 24. června 1991, vydání takového zákona
předpokládá. Stát ovšem musí svůj závazek
vydat restituční zákon, vyplývající z citovaného
ustanovení zákona o půdě, ohledně církevního
majetku splnit, neboť musí splnit legitimní
očekávání na straně církevních právnických
osob, které se opírá o zákonné ustanovení«.
Ze smyslu napadeného ustanovení § 29
zákona o půdě a z jeho dosavadní interpretace
Ústavním soudem (navázání na shora rekapitulovanou judikaturu) plyne, že jeho účelem není
toliko samotná »blokace« určité části státního
majetku (zčásti též majetku evidovaného
ve vlastnictví třetích osob, zejm. obcí), tedy
např. snaha o zachování určitého majetkového
statu quo. Podstatu napadeného ustanovení je
nutno spatřovat především v závazku (příslibu)
zákonodárce v časově odložené době přijmout
právní úpravu vypořádávající historický majetek církví a náboženských společností, která
zohlední objektivní specifika pojednávané
materie a ustanovení § 29 zákona o půdě
fakticky konzumuje.
Podle ustanovení § 4 odst. 2 zákona číslo
172/1991 Sb. „/do vlastnictví obcí nepřecházejí rovněž věci z vlastnictví České republiky,
k jejichž vydání uplatní nárok oprávněná
osoba podle zvláštního předpisu/.“ Ve vztahu
k obcím tak jde o výhradu, která podle svého
smyslu má zabránit kolizím práv a nároků
obcí (jako eventuálních nových nabyvatelů)
a oprávněných osob (budoucích restituentů).
Ústavní soud ve své judikatuře v souvislosti
s restitučními spory proto již opakovaně
uvedl, že obec nemůže své vlastnické právo
odvozovat podle zákona č. 172/1991 Sb. tam,
kde předmětné nemovitosti nepředstavují tzv.
historické vlastnictví obce.
Z kontextu přijímání jednotlivých restitučních
předpisů a konstantní judikatury Ústavního
soudu je nepochybně zřejmé, že na rozdíl
od navrácení historického majetku obcí měl
přechod jiného majetku určeného k budoucí
restituci na obce zcela specifickou, formální
povahu, kdy postavení obce jako osoby povinné v restitučním procesu nebylo Ústavním
soudem nikdy zpochybněno.
K výroku II.
Naléhavost veřejného zájmu na odstranění
právní nejistoty plynoucí z provizorního právního stavu (zákon č. 298/1990 Sb. ve spojení
s § 29 zákona o půdě) k dnešnímu dni již
přesahuje tolerovatelnou a ospravedlnitelnou
mez. Nepřijetí zvláštního zákona, k čemuž se
zákonodárce explicitně zavázal, po dobu devatenácti let, ač byl Ústavním soudem na problematičnost své nečinnost upozorňován, je
projevem nepřípustné legislativní libovůle,
a porušuje čl. 1 odst. 1 Ústavy.
Mgr. JaN BŘeŇ
právník
prosinec 2010
45
Právní Poradna
Úkoly zastupitelstva
na začátku funkčního
období
V listopadu se u nás v obci uskutečnilo
ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva. Byl zvolen starosta (uvolněný)
a místostarosta (neuvolněný) a zřízen
finanční výbor. Další zasedání zastupitelstva budeme mít v prosinci, měl by se
na něm zřejmě schvalovat rozpočet obce.
Jaké další věci by mělo zastupitelstvo projednat ještě před koncem roku?
Na začátku nového funkčního období
zastupitelstev obcí by mělo zastupitelstvo
obce (dále též jen zastupitelstvo) projednat
řadu otázek. Zmínit je možné následující:
1. Podle § 71 odst. 4 zákona o obcích stanovit výši paušální částky, která bude obcí
poskytována členům zastupitelstva, kteří
nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni (dále jen »neuvolněný člen zastupitelstva«) a kteří nejsou v pracovním nebo
jiném obdobném poměru, jako náhrada
výdělku ušlého v souvislosti s výkonem
jejich funkce na rok 2011: výši této částky
stanoví zastupitelstvo vždy na příslušný
kalendářní rok; zákon o obcích nemá žádná bližší pravidla pro její stanovení. Záleží
tak zcela na uvážení zastupitelstva; částka
se v praxi stanoví zpravidla jako měsíční,
případně hodinová (například »paušální
částka náhrady výdělku ušlého neuvolně-
n
Jak na odvolání
interního auditora
V územních samosprávných celcích
jsou v souvislosti s organizačními změnami a snižováním počtu zaměstnanců časté
problémy s odvoláním z pracovního místa interního auditora. Některý je jmenován na vedoucího úředníka podle zákona
č. 312/2002 Sb., o úřednících územních
samosprávných celků a o změně některých zákonů, jiný nikoliv. Jak bychom měli
v takovém případě postupovat?
Mohou nastat dvě stituace. Pokud je interní auditor vedoucím úředníkem, postupuje se při možném odvolání takto: Ustanovení § 12 zákona č. 312/2002 Sb. stanoví, že
vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu
lze z funkce odvolat, jen pozbyl-li některý z předpokladů podle § 4 tohoto zákona
(například požadavek bezúhonnosti) nebo
porušil-li závažným způsobem některou
ze svých zákonem stanovených povinností nebo dopustil-li se nejméně dvou méně
závažných porušení zákonem stanovených
povinností v době posledních 6 měsíců,
nebo neukončil-li vzdělávání vedoucích
úředníků ve lhůtě stanovené zákonem. Odvolání musí tedy obsahovat zákonné důvody, jinak je neplatné.
Zákon č. 312/2002 Sb. je ve vztahu zvláštního předpisu k zákoníku práce (ZP). Neun
46
ným členům zastupitelstva, kteří nejsou
v pracovním nebo jiném obdobném poměru, v souvislosti s výkonem jejich funkce,
se stanoví na rok 2011 ve výši: členovi rady
2000 Kč/měsíc, předsedovi výboru zastupitelstva obce a komise rady 1000 Kč/měsíc
a ostatním členům zastupitelstva 500 Kč/
měsíc«).
2. Podle § 71 odst. 4 zákona o obcích určit rozsah doby potřebné k výkonu funkce
ve vztahu k neuvolněným členům zastupitelstva, kteří jsou v pracovním poměru:
rozsah lze stanovit uvedením konkrétního
počtu dnů v měsíci, výčtem akcí apod. (například »dobou potřebnou k výkonu funkce
neuvolněného člena zastupitelstva obce je
doba spojená s dopravou a účastí na zasedání zastupitelstva, schůzi rady, jednání
výborů zastupitelstva, jednání komisí rady
a dále maximálně 8 hodin měsíčně na plnění ostatních úkolů a povinností souvisejících s výkonem funkce člena zastupitelstva
obce«).
3. Podle § 84 odst. 2 písm. n) zákona o obcích stanovit výši měsíčních odměn neuvolněným členům zastupitelstva: to, zda bude
odměna neuvolněným členům zastupitelstva poskytována, je zcela na rozhodnutí
zastupitelstva, stejně tak jako stanovení
výše této odměny – zastupitelstvo je vázáno
pouze maximální výší odměny danou nařízením vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách
za výkon funkce členům zastupitelstev.
4. Podle § 117 ve spojení s § 84 odst. 2
písm. l) zákona o obcích zřídit výbory jako
iniciativní a kontrolní orgány zastupitel-
pravuje-li tento zákon některou záležitost
v oblasti pracovněprávních vztahů územního samosprávného celku a jeho úředníků,
na tyto otázky se vztahuje ZP.
V praxi se objevují problémy zejména
v souvislosti s možností odvolání vedoucího úředníka z pracovního místa pro organizační změny například v obecním nebo
městském úřadě. Pojmem organizační důvody se obvykle označují skutečnosti odůvodňující výpověď danou zaměstnavatelem
podle § 52 písm. a) až c) zákoníku práce.
Jsou to: zrušení zaměstnavatele nebo
jeho části, přemístění zaměstnavatele nebo
jeho části a dále nadbytečnost zaměstnance vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele
nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu
zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti
práce nebo o jiných organizačních změnách.
Výčet důvodů pro odvolání vedoucího úřadu
nebo vedoucího úředníka z funkce uvedený
v § 12 odst. 1 zákona č. 312/2002 Sb. je taxativní, nelze jej rozšiřovat.
Z tohoto ustanovení dále vyplývá, že organizační změny ve shora uvedeném smyslu podle § 52 písm. a) až c) ZP nejsou sice
důvodem pro odvolání vedoucího úřadu
nebo vedoucího úředníka z jeho funkce, ale
nadbytečnost /písm. c) § 52 ZP/ se může
stát výpovědním důvodem z pracovního
poměru.
To neznamená, že pracovní poměr nelze změnit jiným úkonem. Územní samo-
stva: podle zákona o obcích se v obcích
vždy zřizuje finanční výbor a kontrolní výbor a v případě, že v územním obvodu obce
žije podle posledního sčítání lidu alespoň
10 % občanů hlásících se k národnosti jiné
než české, rovněž výbor pro národnostní
menšiny; další výbory může zastupitelstvo
zřídit podle potřeby.
5. Podle § 84 odst. 2 písm. b) zákona o obcích a v souladu se zákonem č. 250/2000
Sb., o rozpočtových pravidlech územních
rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů,
schválit rozpočet na následující kalendářní rok (nebude-li schválen před 1. lednem
rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření obce v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria).
Dále lze doporučit, aby zastupitelstvo
obce věnovalo pozornost pravomocem
v samostatné působnosti, které si podle § 84 odst. 4 zákona o obcích vyhradilo
k rozhodování předchozí zastupitelstvo,
a vyhodnotilo, zda na těchto vyhrazených
pravomocích setrvá i v začínajícím funkčním období.
na
mz
mě
co
no
Ná
vý
ná
ho
za
vd
př
int
úře
ne
mů
ne
F
v
n
Mgr. PavLa SaMKová
právnička
správný celek (ÚSC) se může s vedoucím
úřadu nebo vedoucím úředníkem dohodnout na změně jeho pracovního poměru
a převést jej na jinou práci, případně jej
jmenovat do jiné funkce.
Pokud existuje některý z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce
a vedoucí úřadu nebo vedoucí úředník není
ochoten přejít na jinou pro něho vhodnou
práci, která mu byla nabídnuta, může dostat výpověď z pracovního poměru pro
nadbytečnost /§ 52 písm. c) ZP/.
ÚSC může převést úředníka na jinou činnost i tehdy, neprokázal-li zvláštní odbornou způsobilost podle § 21 odst. 2 zákona
č. 312/2002 Sb. Musí to ale být činnost, pro
kterou předpoklady splňuje.
Odvoláním pracovní poměr nekončí. To
ale neplatí, byl-li pracovní poměr založen
jmenováním na dobu určitou, pracovní poměr končí uplynutím této doby. Zaměstnavatel (ÚSC) nemá vůči tomuto zaměstnanci
žádné povinnosti, jako má u ostatních odvolaných zaměstnanců.
Zaměstnavatel je povinen podat odvolanému zaměstnanci návrh na změnu jeho
dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho
zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Odmítneli nabízenou práci, která splňuje všechny
zákonné podmínky (§ 73 odst. 6 ZP) nebo
jestliže zaměstnavatel jinou vhodnou práci
nemá, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele. V tomto případě má zaměstprosinec 2010
ob
lo
se
ně
se
zř
ob
an
po
stv
no
fu
stu
ne
ze
jed
na
ní
čin
ní
as
vý
žá
op
če
ne
zd
pro
ch
výce
oň
né
tní
vo
b00
ch
sů,
ářem
osoč-
vo
em
odilo
vo,
ch
kč-
ím
dru
jej
dece
ení
ou
dopro
norna
pro
To
en
ponanci
d-
Právní Poradna
nanec (vedoucí úředník) nárok na náhradu
mzdy ve výši průměrného výdělku a zaměstnavatel má důvod pro skončení pracovního poměru výpovědí pro nadbytečnost zaměstnance podle § 52 písm. c) ZP.
Náhradu mzdy by dostával po celou dobu
výpovědní doby, která je dvouměsíční.
Odstupné by odvolanému zaměstnanci
náleželo jen v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání z místa vedoucího
zaměstnance v souvislosti s jeho zrušením
v důsledku organizační změny. Šlo by například o případ, kdyby se vedoucí místo
interního auditora rušilo.
Pokud není interní auditor vedoucím
úředníkem a nebyl na toto místo jmenován,
nemůže být z pracovní pozice odvolán. Nemůže s ním být ani sjednána odvolatelnost,
neboť tento postup zákoník práce u za-
městnavatelů uvedených v § 33 odst. 3 nepřipouští. Mimo jiné se to týká i ÚSC.
Územní samosprávný celek jako zaměstnavatel by však mohl ukončit pracovní poměr výpovědí pro některý z důvodů uvedených v § 52 ZP. Mohou to být například
organizační změny, v důsledku nichž se auditor stal nadbytečným /§ 52 písm. c) ZP/.
V tomto případě by mu náleželo odstupné
podle § 67 ZP (minimálně trojnásobek jeho
průměrného měsíčního výdělku) a další
odstupné podle § 13 zákona č. 312/2002 Sb.
Výše tohoto odstupného je závislá na délce
trvání pracovního poměru.
Dalším důvodem může být nesplňování předpokladů stanovených právními
předpisy pro výkon sjednané práce nebo
nesplňování bez zavinění zaměstnavatele požadavků pro řádný výkon této práce.
Funkční období
výborů zastupitelstva
– na rozdíl od zastupitelstva dosavadní
rada i po volbách do zastupitelstev obcí
vykonává nadále své pravomoci až do zvolení nové rady).
V řadě obcí se tato situace řeší tak, že
zastupitelstvo a rada zřizují výbory a komise na konkrétní volební období, tj. například zastupitelstvo zřizuje finanční výbor na funkční období 2010–2014; v tomto
případě jde o zřízení výboru na dobu určitou a výbor končí současně se skončením
funkčního období; nebo zastupitelstvo
v jednacím řádu výborů přímo stanoví, že
funkce člena výboru zaniká skončením
funkčního období zastupitelstva; nebo
zastupitelstvo na závěrečném zasedání
zastupitelstva výbory v souladu s ustanovením § 84 odst. 2 písm. l) zákona o obcích
zruší a členy odvolá z funkce. Obdobně lze
postupovat u komisí rady.
Pokud není vymezena doba, na kterou
se výbory nebo komise zřizují, podle mého
názoru v činnosti pokračují dále a zastupitelstvo nebo rada by pouze podle potřeby odvolávalo(a) – volilo(a)/jmenovalo(a)
předsedy (připomínám, že předsedou výboru zastupitelstva musí být člen zastupitelstva) a ostatní členy výborů či komisí.
Výbory zastupitelstva mají iniciativní
a kontrolní funkci, plní úkoly, kterými je
pověří zastupitelstvo. Finančnímu a kontrolnímu výboru jsou nad to některé úkoly stanoveny přímo zákonem o obcích;
u osadního výboru jsou pak zákonem
o obcích výslovně vyjmenována oprávně-
n Z minulého volebního období v naší
obci zůstaly v činnosti výbory, které zřídilo předchozí zastupitelstvo obce, a komise zřízené předchozí radou obce. V zákoně o obcích jsem nenalezl, na jakou dobu
se výbory zastupitelstva či komise rady
zřizují a zda po volbách do zastupitelstva
obce jejich činnost bez dalšího končí,
anebo ve své činnosti mohou bez dalšího
pokračovat; nebo je musí nové zastupitelstvo obce nebo rada obce zrušit a zřídit
nové?
Zákon o obcích výslovně neřeší délku
funkčního období, na které jsou výbory zastupitelstva obce (dále jen zastupitelstvo)
nebo komise rady obce (dále jen rada) zřízeny. V současné době se za absence této
jednoznačné úpravy objevují různé názory
na jejich další působení po uplynutí funkčního období zastupitelstva, a to buď, že se
činnost zřízených výborů váže na funkční období zastupitelstva, které je zřídilo,
a s ukončením funkčního období pak tyto
výbory »zanikají« a nemohou vykonávat
žádnou činnost; podle druhého názoru naopak činnost výborů zastupitelstva s ukončením funkčního období »automaticky«
nekončí.
Obdobně je tomu u komisí rady (i když
zde je třeba upozornit na určité specifikum
JUdr. LadISLav JoUZa
právník
ní, která mají ve vztahu k orgánům obce.
Úkoly výborů jsou zpravidla dlouhodobé,
výbor však může být pověřen i splněním
úkolu v jednom konkrétním případě. Pokud jsou výboru úkoly stanoveny přímo
v zákoně, může je výbor vykonávat bez
dalšího zmocnění (pověření) zastupitelstvem. V ostatních záležitostech je však
zapotřebí, aby byl výbor výkonem daného
úkolu zastupitelstvem pověřen. Úkoly jednotlivých výborů by mělo zastupitelstvo
stanovit současně s jejich zřízením. Měly
by být formulovány tak, aby se působnost
jednotlivých výborů nepřekrývala.
Komise mají iniciativní a poradní funkci. Stejně jako u výborů jsou úkoly komisí
zpravidla dlouhodobého charakteru, komise může být pověřena i »jednorázovým
úkolem«. Úkoly jednotlivých komisí by
měla rada stanovit současně s jejich zřízením. Komise nemají kontrolní funkci. Komise zřizuje rada, tam kde se rada nevolí,
může komisi zřídit starosta.
JUdr. MIroSLav BÝMa,
Ph.d.
právník
Máte dotaz? Chcete poradit?
laho
stho
neny
bo
áci
zast-
010
Spočívá-li nesplňování těchto požadavků
v neuspokojivých pracovních výsledcích,
lze zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď jen tehdy, jestliže byl zaměstnavatelem
v posledních 12 měsících písemně vyzván
k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil.
napište nám na e-mail:
[email protected]
prosinec 2010
47
ServiS
n 9. 12. Lázně Kynžvart, zámecký hotel
Metternich
VI. setkání starostů a místostarostů
Karlovarského kraje
14. 12. Horní Cerekev, hotel Rustikal
V. setkání starostů a místostarostů
kraje Vysočina
Na obou uvedených konferencích,
které organizuje Regionservis, s. r. o., se
bude mj. diskutovat o přípravách rozpočtů měst a obcí na rok 2011, financování projektů, dotacích, veřejných zakázkách apod. Regionservis, s. r. o.
Více informací je na www.regionservis.cz.
n
n 14. 12. Praha 1, Grand Hotel Bohemia
E-mobility workshop
Je e-mobilita blízkou, či vzdálenou
budoucností? Odpovědi na tuto a další
otázky budou hledat účastníci konference spolu se zahraničními odborníky.
Další podrobnosti jsou k dispozici
na www. odborne.konference.cz.
SEZNAM INZERENTŮ
FIRMA
TEL.
FAX
STR.
1
Regionservis, s.r.o.
257 199 616
-
Komerční banka
800 521 521
-
3
Webhouse, s.r.o.
567 311 772
-
5, 48
-
-
9
241 091 834
-
11
CEVRO Institut, o.p.s.
ELEKTROWIN a.s.
241 091 843
ATLANTIK Asset Management inv. spol., a.s.
-
-
13
IBM Česká Republika
-
-
15
ANTEE, s.r.o.
-
-
16
GORDIC spol. s r.o.
-
-
17
485 106 205
485 106 205
21
soudržnosti SZ
-
-
23
MĚSTO KOJETÍN
-
-
24
596 761 141
596 761 140
27
Agentura NKL Žofín s.r.o.
-
-
29
MK MONT Illuminations
-
-
31
-
33
EDIP s.r.o.
Regionální rada regionu
I – Tec Czech, spol. s r.o.
TILI Czech Republic, s.r.o. 222 211 816
WAVIN OSMA s.r.o.
REFLEX Zlín, spol. s r.o.
PORSENNA o.p.s.
326 983 112
326 983 110
35
-
-
37
241 730 336
-
39
Advokátní kancelář
Mgr. Jana Hamplová
-
-
43
I – Tec Czech, spol. s r.o.
-
-
2.obálka
ASEKOL s.r.o.
Česká spořitelna, a.s.
48
-
-
3.obálka
800 207 207
-
4.obálka
Starostou roku 2010 je Josef Zámečník z Písečné u Žamberka. V soutěži Poštovní spořitelna Starosta roku nenalezl mezi 212 nominovanými starostkami a starosty přemožitele a byl odbornou komisí vybrán za jejího vítěze. Od Poštovní spořitelny, která ve
spolupráci s Nadací VIA letos uspořádala už 2. ročník soutěže, tak pro svou Písečnou
získal 0,25 mil. Kč a pro sebe navíc tradiční Rychtářské právo. Pěti finalisty soutěže byli
(na snímku zleva): starostka obce Milotice na Hodonínsku Alena Presová, starostka
obce Rouské na Přerovsku Miluše Stržínková, Josef Zámečník, starostka obce Bukvice
na Přerovsku Eliška Formanová, a starosta obce Vír na Žďársku Ladislav Stalmach. /sk/
Grant pro neziskové
organizace
Do 7. prosince mohou nevládní neziskové
organizace působící v krajích Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský požádat Nadaci Partnerství o finanční podporu z Programu švýcarsko-české spolupráce. Celkem
bude v první výzvě rozděleno více než 42
milionů korun – polovina na poskytování
sociálních služeb, polovina na životní prostředí. Na jeden projekt lze získat 180 tisíc
až 4 625 000 korun. Finanční spoluúčast je
minimálně 10 %. Výsledky rozdělení grantů budou zveřejněny 8. března 2011. Více
o podmínkách se dozvíte na www.nadacepartnerstvi.cz/blokovy-grant/prvni-vyzva.
/sk/
Národní ceny
za kvalitu
Letošního ročníku Národní ceny kvality ČR
se zúčastnilo 23 firem a organizací veřejné
správy. Vítězem a držitelem titulu Excelentní firma se stala gastronomická společnost
Aramark, s. r. o. Za aplikaci manažerského
modelu EFQM Excellence získaly prvenství
a titul Excelentní organizace Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje a Krajské
ředitelství policie Ústeckého kraje. Podle
nezávislých studií tento model dokáže zlepšit ekonomické výsledky o 40–60 %. Ve veřejném sektoru byla oceněna také Střední
odborná škola a střední odborné učiliště
obchodní Brno, a to za úspěšné zavedení
systému řízení kvality CAF (Common Assessment Framework).
Letos se do soutěže nepřihlásil žádný
městský úřad. »Města a obce svoji neúčast
vysvětlovaly nedostatkem času na přípravu
kvůli komunálním volbám,« konstatoval
Pavel Ryšánek, předseda Sdružení pro oceňování kvality.
Uděleny byly rovněž ceny za kvalitu
v sociální péči při poskytování služeb: pro
seniory – Pečovatelská služba Chvaletice
a Domov pro seniory Lanškroun, pro zdravotně postižené osoby – Daneta, centrum
pro zdravotně postižené Hradec Králové,
pro děti – o. s. Ratolest Brno za aktivizační
program, pro osoby ohrožené sociálním vyloučením – o. s. Heřmánek za službu Dům
/sk/
na půl cesty.
Iniciativa
administrátorů
zakázek
Zástupci významných společností, které
se zabývají organizací a problematikou výběrových řízení, ustanovili přípravný výbor
Komory administrátorů veřejných zakázek
(KAVZ). Hlavní ambicí komory do budoucna je být odborným partnerem státních institucí i v oblasti legislativních změn.
»První příležitostí je připravovaná velká
novela zákona o veřejných zakázkách. Budeme usilovat, aby se v ní objevily závazné
požadavky na splnění odborné úrovně pro
všechny, kteří chtějí jako administrátoři
veřejných zakázek působit,« uvedl JUDr. Jaroslav Havel, partner advokátní kanceláře
Havel a Holásek.
JUDr. Daniel Weinhold, Ph.D., partner
advokátní kanceláře Weinhold Legal, vyjádřil přesvědčení, že tuto iniciativu ocení i samotní zadavatelé veřejných tendrů, a také
regulační orgány. »Je v zájmu všech zadávání veřejných zakázek maximálně zprůhlednit,«doplnil.
/on/
MO000950-1
n 2.–3. 12. Praha, nová budova Národního muzea
Obce a vláda na prahu nového partnerství
XIII. celostátní finanční konference,
kterou již tradičně pořádá Svaz měst
a obcí ČR.
Podrobný program najdete na www.
smocr.cz.
foto: petr králík
KALENDÁRIUM
prosinec 2010
NOVÁ BARVA V TŘÍDĚNÍ ODPADŮ
ČERVENÁ
Nesete do kontejnerů tříděný odpad?
Máte jednu ruku volnou?
Přiberte s sebou i vaše
drobné elektro a baterie
MO000957-3
Červené kontejnery už i v ulicích vašeho města
www.cervenekontejnery.cz
MO000981-7

příloha: téma: správa a rozvoj:

Transkript

Podobné dokumenty

zde ke stažení - Obec Stráž nad Nisou

Zamer prodeje pudy fodor

s péčí řádného hospodáře

Dodatek č.1