ZDE - campanarii.cz

Komentáře

Transkript

ZDE - campanarii.cz
Mimořádné zvonění v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha
Den:
Svátek/důvod:
středa 10. únor 2016
Popeleční středa
Typ akce:
V katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze na Hradčanech se koná u
příležitosti začátku postní doby mše svatá od 18.00 hodin spojená
s udílením popelce - kříže, který popelem vyznačí kněz věřícím na čelo.
Celebrant:
Jeho Eminence kardinál Dominik Duka OP, arcibiskup pražský, metropolita
a primas český
Začátek akce
(T):
Mše svatá začíná v 18.00 hodin.
Typ zvonění:
Mimořádné zvonění
► Plánovaný průběh zvonění před akci (bohoslužbou), která začíná v
18:00, je následující (začátek T-15min):
Průběh
zvonění:
17:45
17:47
17:50
18:00
přesně - ZAČÁTEK ZVONĚNÍ - začíná zvonit zvon Dominik a Josef
- zvon Jan Křtitel – začíná zvonit, končí společně se všemi zvony
- zvon Václav – začíná zvonit, končí společně se všemi zvony
- přesně – KONEC ZVONĚNÍ - končí všechny zvony najednou
► Poznámky:
a) Konečný průběh/konec zvonění bude upřesněn/potvrzen před vlastním
zvoněním/změny vyhrazeny.
b) Zvony Ježíš a Marie nezvoní!
c) Zvon Zikmund mimo provoz
Přílohy:
Popeleční středa
Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš.
Remember, man, you are dust, and to dust you
shall return.
Meménto, homo, quia pulvis es, et in púlverem
revertéris.
V římskokatolickém liturgickém kalendáři je
Popeleční středa (lat. dies cinerum) prvním dnem postní doby. Popeleční středou vstupují věřící
do čtyřicetidenního postního období, které je přípravou na oslavu Velikonoc. V liturgickém
kalendáři katolické církve je to středa, která předchází první neděli postní a označuje začátek
postní doby.
Zavedení „popeleční středy“ se datuje někdy do 6. až 7. století, kdy byl začátek postního období
přeložen z 6. neděle před Velikonocemi na předcházející středu, aby se z postní doby vyčlenily
jednotlivé neděle, které nejsou chápány jako postní den.
Stránka 1/4
Mimořádné zvonění v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha
Popeleční středě se také říkalo středa černá, škaredá, smetná (pozor ale na záměnu se
sazometnou středou).
Popelec
Již od konce 11. století se na Popeleční středu uděluje popelem znamení kříže na čelo
(= popelec) s formulí: „Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš“ (srov. Gn 3,19), nebo „Obraťte
se a věřte evangeliu“ (Mk 1,15). Přijetí popelce je znamením kajícnosti převzatým z biblické
tradice a uchovávaným v církvi až do dnešní doby. Symbolicky se tak naznačuje stav člověka,
který vyznává před Bohem svůj mnohdy špatný život, své nepravosti, svůj hřích a vyjadřuje vůli
vnitřně se obrátit s nadějí, že mu Bůh odpustí. Popel, symbol smrti a nicotnosti, se získává ze
spálených palmových a olivových ratolestí (ev. "kočiček" - v našich krajích) posvěcených
v předešlém roce na Květnou neděli.
Půst
Popeleční středa je v katolické církvi dnem přísného postu (půst od masa a půst „újmy“ - jen
jednou za den úplné nasycení).
Výzva k obrácení a pokání
Ježíšova výzva k obrácení a k pokání, která zaznívá na Popeleční středu, nemíří především na
vnější skutky, "žíněné roucho a popel", posty a umrtvování, nýbrž na obrácení srdce, na vnitřní
pokání a obnovu. Bez toho by vnější kající skutky zůstaly neplodné a lživé. Vnitřní obrácení
motivuje k tomu, aby se takový postoj projevil i navenek. Jde o radikální rozchod s hříchem,
což znamená odvrácení se od zla a naopak nové zaměření celého života k Bohu.
Toto obrácení ovšem není výsledkem jen jakési "duchovní gymnastiky", ale je především
působením samého Boha v životě člověka. Bůh nám dává sílu a možnost začít znovu. Když
objevíme velikost Boha a jeho pozitivní vztah k nám, snažíme se odpovídat adekvátním
způsobem.
Rozmanité projevy a prostředky
Vnitřní pokání křesťana může mít velmi rozmanité projevy, které se vhodně modifikují podle
potřeb doby. Tradičními a staletími osvědčenými prostředky pokání jsou: modlitba, odříkání –
„půst“ a „almužna“ – tedy dobrodiní činěné ve prospěch těch, kdo jsou na tom hůře než my.
Vedle klasických forem se současné době se v řadě zemí rozšiřuje např. "ekologický půst" omezení zbytečných jízd autem apod. Vždy ovšem půst vychází z biblické a církevní tradice a je
zaměřen na zkvalitnění vztahu k Bohu, k druhým lidem i k sobě samému, a tím může ve svých
důsledcích vést i ke zlepšení života a atmosféry v celé společnosti.
Na Přeloučsku chodívaly ráno na Popeleční středu ženy s hrncem, v kterém bylo rozpuštěné
mýdlo, a štětičkou natíraly tváře mužů, kteří se dosud neprospali z Masopustu. Kdo z nich
nechtěl být na obličeji pomazán, musel se vykoupit nějakým penízem. Tomuto záludnému
přepadávání nic netušících mužů se říkalo "praní zástěr". Peníze, které takto získaly, sloužily
k nákupu „rosolky“, kterou potom ženy společně popíjely. Rosolka byl podle dochovaných
materiálů jemný a sladký likér oblíbený zejména u žen. K jeho výrobě se používalo ovoce a lesní
plody.
Na Ledečsku místy chodíval o Popeleční středě po vsi směšně oblečený člověk a v ruce nosíval
rozžehnutou lucernu. Chodil od stavení ke stavení a všem vysvětloval, že hledá ztracený
Masopust a prosil domácí, aby mu dovolili Masopust vyhledat a vynést ven. Když dovolení
dostal, prohledával za všeobecného smíchu všech přítomných každý kout domácnosti. Po
skončení hledání býval obdarován nějakými zbytky právě z Masopustu.
Stránka 2/4
Mimořádné zvonění v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha
Na Bydžovsku se na Popeleční středu nemělo prát prádlo. V tento den by praní nic nepomohlo
a prádlo by zůstalo po celý rok špinavé.
Kdo by se byl býval o Popeleční středě napil svěcené vody, byl by podle lidové víry po celý
nadcházející rok ochráněn před komáry. Ze stejného důvodu však pili muži o Popeleční středě
i kořalku.
Termíny Popeleční středy v příštích letech
Termín Popeleční středy připadá na 40. den před Velikonocemi; do těchto 40 dnů se
nepočítávají neděle, proto v praxi připadá popeleční středa na 46. den před Velikonoční nedělí.
Kvůli nepravidelnému výpočtu data Velikonoc se její termín každý rok mění. V následujících
letech připadá Popeleční středa na:
• 2016 – 10. února
• 2017 – 1. března
• 2018 – 14. února
• 2019 – 6. března
• 2020 – 26. února
• 2021 – 17. února
• 2022 – 2. března
• 2023 – 22. února
• 2024 – 14. února
• 2025 – 5. března
• 2026 – 18. února
• 2027 – 10. února
• 2028 – 1. března
• 2029 – 14. února
• 2030 – 6. března
Ilustrační foto: Ilustrační foto: Popelec - Julian Fałat (1853–1929),
akvarel, karton, 78 x 113 cm, 1881.
Český liturgický kalendář - Postní doba
Postní doba či půst je v křesťanství období přípravy na Velikonoce. V západní církvi začíná
postní doba Popeleční středou a trvá 40 dní (kromě nedělí). Ve východních církvích začíná
„Velký půst“ v pondělí 7. týdne před Velikonocemi a končí v pátek 9 dní před Velikonocemi.
Význam křesťanského půstu
Půst se v křesťanském smyslu netýká pouze zdržení se jídla a abstinence, ale může zahrnovat
i jiné projevy jako např. almužnu či dobré skutky. Účelem postu má být soustředění věřícího na
jeho duchovní růst v rámci přípravy na největší křesťanské svátky roku – Velikonoce.
Význam postní doby
V postní době má člověk pracovat na proměně a obnově svého života, aby mohl žít opět plně
jako křesťan. Má v této době obnovit autentické vztahy, navázat znovu dialog s druhými,
odpočinout si a vrátit se k tomu, co činí život křesťana křesťanským. Nemělo by ale jít pouze
o lidské úsilí, neboť křesťanská teologie a spiritualita považuje půst za Boží milost, kdy člověk
naslouchá Božímu slovu a svůj život podle něho uzpůsobuje.
Stránka 3/4
Mimořádné zvonění v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha
Postní doba je též obdobím přípravy katechumenů na křest a provázejí je v tuto dobu zvláštní
liturgické obřady. Mezi dny postní doby, které nesou tradiční označení, patří ještě 4. neděle
postní, zvaná Laetare, a 6. neděle postní, běžněji Květná neděle, jako připomenutí dne vjezdu
Ježíše do Jeruzaléma.
Liturgická barva postní doby je fialová. Začíná Popeleční středou, trvá (nepočítaje v to neděle)
40 dní a celá doba vrcholí Svatým týdnem, při němž si křesťané připomínají ukřižování Ježíše
Krista a končí velikonočním triduem (to začíná na Zelený čtvrtek večer, pokračuje Velkým
pátkem a Bílou sobotou, posledním dnem postní doby, a vrcholí Velikonoční vigilií ústící do
neděle Zmrtvýchvstání Páně). Celá postní příprava směřuje k radostné oslavě Velikonoc, které
jsou pro křesťany svátky Kristova vzkříšení z mrtvých.
Postní praxe
Postní praxe byla v minulosti poměrně namáhavá, nejedlo se maso, ryby, vejce a mléčné
produkty a bylo zvykem jíst jednou denně. Současná postní praxe katolické církve zavazuje
katolíky od 16 do 60 let. Na Popeleční středu a Velký pátek jako dny přísného postu je dovoleno
sníst pouze jedno velké jídlo denně. Krom toho existuje ještě půst od masa, předepsaný pro tyto
dva dny a všechny pátky roku. Tento páteční půst je ale možné nahradit jiným skutkem
pokání.
Neděle postní doby
Někdy se lze setkat s označením jednotlivých nedělí podle mešních antifon:
Název neděle
Latinský název (antifona)
Lidové
pojmenování
1. neděle postní
Invocavit (Invocavit me = Povolal mne)
Černá, liščí
2. neděle postní
Reminiscere (Reminiscere miserationum tuarum =
Rozpomeň se na své smilování)
Pražná
3. neděle postní
Oculi (Oculi mei semper ad Dominum = Mé oči stále vyhlíží
Pána)
Kýchavá
4. neděle postní
Laetare (Laetare Ierusalem = Raduj se, Jeruzaléme)
Družebná
5. neděle postní
Judica (Iudica me Deus = Zjednej mi právo, Bože)
Smrtná
Květná neděle
Palmarum
Květná
(zpracováno s využitím otevřených zdrojů, ilustrace - cbna)
Stránka 4/4

Podobné dokumenty