Doba napoleonská - Mgr. David Mikoláš

Doba napoleonská
Učební text
DOBA NAPOLEONSKÁ (TOUHA PO SVĚTOVLÁDĚ)
Klíčová slova: Napoleon diktátorem a francouzským císařem, občanský zákoník, dobyvačné války,
bitva tří císařů u moravského Slavkova (1805), Trafalgarská porážka, kontinentální blokáda, velké
tažení do Ruska (1812), prohraná bitva národů u Lipska (1813), vyhnanství na Elbě, Vídeňský kongres,
druhé císařství, konec u Waterloo (1815), dožití na Sv. Heleně











Napoleon Bonaparte provedl státní převrat, zprvu vládl jako diktátor, roku 1804 se nechal
papežem korunovat francouzským císařem.
Práva člověka a občana omezil tajnou policií a cenzurou, vydal občanský zákoník Code civil,
zaručující rovnost občanů před zákonem a nedotknutelnost soukromého majetku.
Napoleon vedl řadu dobyvačných válek, přispěl ke zrušení Svaté říše římské národa
německého (1806), zmenšil území Pruska, vybudoval Rýnský spolek, v omezeném rozsahu
obnovil samostatnost Polska.
Největšími soupeři Napoleona byly Velká Británie a Rusko.
Napoleon plánoval vylodění v Británii, místo něj podnikl ale tažení proti Rakousku: roku 1805
zvítězil v bitvě „tří císařů“ (rakouského, ruského a francouzského) u moravského Slavkova.
Bratislavským mírem přinutil Rakousko vzdát se italských držav a Tyrolska.
Téhož roku utrpěl Napoleon porážku od Britů v námořní bitvě u mysu Trafalgar.
Napoleon pochopil, že Velkou Británii vojensky neporazí, vyhlásil proto tzv. kontinentální
blokádu (chtěl zabránit vývozu anglického zboží do Evropy). Nebyla dodržována zejména ze
strany Ruska.
Roku 1812 vtrhla půlmilionová francouzská armáda do Ruska. Ruskou armádu vedl maršál
Kutuzov (taktika ustupování a vtahování nepřítele do nitra země). Po krvavé bitvě u Borodina
obsadil Napoleon i Moskvu. Ruský car dlel v Petrohradě, nabídku k míru odmítal. Napoleon
ovšem podcenil drsnou ruskou zimu, zásobování jeho vojska vázlo, odhodlal se tedy pro
ústup zpět. To byla ta správná chvíle pro Kutuzova! Přinutil Napoleona ustupovat stejnou
cestou (vypálenou a zničenou). Z vyčerpané francouzské armády přežilo pouze 20 tisíc
vojáků. Napoleon uprchl do Paříže.
Poskládal novou armádu o síle 300 tisíc mužů, v říjnu 1813 se s ní postavil spojeným vojskům
Rakouska, Ruska, Pruska a Švédska v „bitvě národů“ u Lipska. Napoleon byl poražen a
odveden do vyhnanství na ostrov Elba. Na francouzský trůn dosedl Ludvík XVIII.
1814-1815: Vídeňský kongres vítězných mocností – jednání o novém rozdělení Evropy
o hranice Francie se vrátily k roku 1792
o vytvořeny personální unie (spojení Švédka a Norska; Holandska a Belgie)
o znovu ustaven církevní stát
o Švýcarsko získalo tři nové kantony a neutralitu
o Německo zůstalo rozdrobeno
o Rakousko získalo Lombardii, Benátsko, Tyrolsko a Terst
o Británie si udržela svá území (Kapsko, Ceylon, Malta)
o vyrovnání sil mezi pěti velmocemi (Rakousko, Rusko, Francie, Prusko, Velká Británie)
o znovuobnovené Polsko připadlo Rusku (Kongresovka)
Napoleon z Elby uprchl a s tisíci muži se vylodil na francouzském pobřeží.
Mgr. David Mikoláš
Doba napoleonská
Učební text


Obsadil Paříž, bylo vyhlášeno „druhé císařství“ (trvalo 100 dnů).
červen 1815: bitva u Waterloo (u Bruselu), Napoleon definitivně poražen a uvězněn pod
přísným dozorem na Ostrově sv. Heleny

Na trůn se vrátil Ludvík XVIII. (1814-1824).
Období revoluce ve Francii ukončil Napoleon Bonaparte. Úspěšný vojevůdce a císař převzal
moc do svých rukou a na čas vojensky ovládl většinu Evropy.
TINKOVÁ, Daniela – ZÁLOHOVÁ, Eva. Evropa Napoleona Bonaparta. In: Dějepis 8. Praha: Fraus, 2010, s. 51.
James Gillray: Vánoční pudink v ohrožení neboli Státní labužníci
si pochutnávají na un Petit Soupe.
Karikatura z roku 1805 poukazující na územní hrabivost britského
premiéra Williama Pitta a francouzského císaře Napoleona.
Jacques-Louis David: Napoleon I. ve své pracovně, 1812
Adolf Northern: Napoleonův ústup od Moskvy
Mgr. David Mikoláš