Přenosná zařízení k trvalému uchování dat. Obsah

Transkript

Přenosná zařízení k trvalému
uchování dat.
Obsah:

str. 2 …
str. 4 …
str. 7 …
str. 11 …
str. 13 …
str. 14 …
CD-ROM
CD-RW
DVD
MiniDisc
Blue-Ray Disc
Holografický záznam
Přenosná média k trvalému uchování dat.
1. CD-ROM (Compact Disc Read-Only Memory)
Životnost CD
Přestože je disk CD-ROM daleko stabilnější než jiné nosiče, odhaduje se živnost
běžných disků pouze na 10 - 15 let. Po této době velmi pravděpodobně dojde k nenávratným
změnám hliníkové vrstvy disku, která nese data. Bude dobře, když raději nebudete počítat s
delší dobou životnosti obzvláště tehdy, kdy jsou na disku důležité informace. Životnost
některých speciálních disků je odhadována na dobu až 100 let, po kterou by měla zůstat data
nepoškozena.
Všechno je to optika
Disky CD-ROM, zvuková CD a
všechny jejich varianty jsou optické
nosiče. To znamená, že data jsou
zaznamenána a také čtena pomocí
světla - laserového paprsku. Při
záznamu dat na disk, je laser
používán pro vypálení specifického
vzorku do povrchu nosiče. Čtení takto
zaznamenaných dat probíhá způsobem,
kdy laser ve vašem přehrávači (který je
odlišný od záznamového laseru) snímá z
povrchu disku zaznamenaný vzor.
Laserový paprsek má výjimečné vlastnosti. Narozdíl od magnetických nosičů, jako
jsou diskety a pásky, nemají optická zařízení mechanickou čtecí a záznamovou hlavu.
Laser je umístěn rovnoběžně s povrchem disku, paprsek je na disk odrážen zrcadlem
přes dvě čočky. Fotodetektor pak měří intenzitu odraženého světla. Tím je odstraněna nebo
alespoň optlačena většina problémů - laser především nemůže poškodit nosič a na něm
uložená data, i pokud dojde k havárii mechanismu. Při čtení se paprsek odráží od lesklého
povrchu disku CD-ROM, nespálí ho, ani jinak nepoškodí. Mechanismus laseru je poměrně
daleko od disku - asi jeden milimetr. Pro porovnání - mechanická hlava pevného disku je k
médiu asi 2000 krát blíže.
Navíc, protože se nejedná o mechanický princip, lze paprsek laseru velmi úzce zaostřit na
malé plochy disku CD-ROM, takže i omezená oblast může pojmout velké množství
informací. Zmenšením průměru laserového paprsku v průběhu záznamu a čtení disku je
možné vylepšit hustotu údajů na disku (neboli množství dat uložených na jednotce plochy).
Užší paprsek vyžaduje použití speciálního typu laseru. Současná běžná mechanika tyto hustěji
zaznamenané disky nebude schopna číst. Bude zřejmě v budoucnosti nutno potlačit
kompatibilitu, aby se mohla zvýšit hustota záznamu.
2
50x a dost.
CD-ROM vyvažuje svou nižší rychlost obrovskou kapacitou. Narozdíl od pevného
disku, který má stopy soustředné, mají stopy na disku CD-ROM podobu spirály.
Proto musí přehrávač měnit rychlost otáčení disku, aby zajistil stálou tychlost rotace.
Ta se nazývá konstantní lineární rychlost (CLV - constant linear velocity) a vznikají zde
určité technické obtíže při návrhu rachlejších mechanik CD-ROM.
Mechanika CD-ROM začíná číst disk směrem od vnitřních stop k vnějším.
Vnitřní stopy jsou kratsí než vnější, takže mechanika musí diskem otáčet rychleji, čím
více se blíží k jeho okraji. Jedině tak lze i vně disku zajistit konstantní rychlost čtení. Pro
většinu mechanik je rozsah kolem 200 - 530 otáček za minutu.
Když jsou spirální stopy takovou překážkou pro zvyšování výkonu, proč je užíváme?
Spirální vzorek umožňuje, aby byly stopy různě dlouhé a také jde o mnohem efektivnější
cestu k uchovávání dat. Bohužel to není způsob příznivý pro další zvyšování rychlosti.
Spirální vzorek je pozůstatkem z doby zvukových CD, kde stačí pouze omezený přístup k
datům.
CD-ROM adresuje data pomocí parametrů minuta : sekunda : sektor. Tato metoda je
pomalejší než systém stopa : sektor používaný u pevných disků. Mechanika musí zaostřit
laser do odhadnuté pozice, nastavit rychlost otáčení disku dle informace o adrese, a pak teprve
přečíst data ze specifického sektoru.
Rychlejší mechaniky jsou technicky kompatibilní s veškerým existujícím softwarem
pro CD-ROM, ale vyšší rychlost otáčení může způsobovat problémy. Tří- a čtyřrychlostní
mechaniky nemusí být schopny přečíst hůře vylisovaný disk plnou rychlostí. Všechny výrobní
nedostatky se tak s vyšší rychlostí otáčení zvýrazňují, až může dojít k situaci, kdy laser není
schopen data přečíst. Většina vysokorychlostních mechanik tento problém řeší sama tak, že
postupně snižují rychlost otáčení disku tak dlouho, až jej mohou přečíst. Tím také vzniká
potřeba nových typů diskových replikátorů, které zvednou laťku produkční kvality na úroveň,
splňující požedavky rychlejších mechanik.
Konstrukce CD-ROM
Disk CD-ROM má průměr 12 cm a je složený ze tří vrstev. První, tedy horní
vrstva disku - strana, na které je jeho popis - je lakovaný povlak, který má za úkol
chránit odrazovou (reflexní) vrstvu. Druhá vrstva je vrstva odrazová. Ta je tím, co
vlastně nese zaznamenaná data. V případě většiny disků CD-ROM je tato vrstva složena
z hliníku a je pouze několik set deseti-miliardtin metru. Odrazovou vrstvu chrání spodní
ochranná vrstva, nazývaná substrát - 1,2 mm silný polykarbonátový plast, který dává
disku jeho formu a tuhost. Popis disku je natištěn na horní vrstvu laku sítotiskem a laser čte
disk přes ochrannou plastikovou vrstvu.
Výrobci disků CD-ROM mohou experimentovat a experimentují s materiály, které jsou pro
výrobu disků používány. Odlišné materiály jsou používány ze tří důvodů: zajištění vyšší
odolnosti CD-ROM, výroba nahrávatelných disků nebo zvýšení hustoty záznamu. Jestliže
3
budete dodržovat základní pravidla při práci s disky, můžete počítat s tím, že vám vydrží asi
15 let nebo ještě déle, než se jejich odrazová vrstva začne narušovat (hliník má časem
tendenci oxidovat). Někteří dodavatelé nosičů používají různé kompozice a chemické úpravy
vrstvy laku, aby zvýšili jeho ochranné vlastnosti. Jiní mohou nahradit plastikovou vrstvu
skleněnou. Životnost některých takto upravovaných disků je odhadována až na 100 let.
Tvorba pitů a plošek na disku
Data jsou na master disku nebo CD-R
zaznamenána vypálením malých důlků neboli
pitů pomocí laseru. Záznamový laser je
odlišný od laseru čtecího. Při masteringu
(záznamu) je většinou používán modrý
argonový laser. Oblasti reflexní vrstvy
obklopují prohlubně (pity) jsou označovány
jako plošky.
Pity jsou velmi malé - mají šířku kolem
0,6 mikronu (mikron - miliontina metru), hloubku 0,12 mikronu a délku v rozmezí 0,9 - 3,3
mikronu - sami vidíte, že i menší znečištění může způsobit chyby v produkci. Proto je také
nutné vyrábět disky CD-ROM v absolutně čistém prostředí, kde je obsah prachu omezen
pouze na několik set prachových částic v jednom krychlovém metru vzduchu.
Pity jsou podobně jako u gramofonové desky upořádány do spirálové stopy.
První stopa je na vnitřní straně disku a vzdálenost mezi stopami - nazývaná stoupání je
600 nm. Hustota stop dosahuje hodnoty 16 000 stop/palec. Objekt o šířce lidského vlasu tedy
překryje asi 50 stop. Celková délka stopy na jednom disku CD-ROM je kolem 5 (!) km a
může obsahovat více než 2 miliardy pitů.
4
2. CD-RW (Compact Disc Read-Write)
CD-RW médium je konstruováno na podobném základu jako médium CD-R. Také
obsahuje polykarbonátovou vrstvu a předlisovanou vodící spirálu pro vedení laseru. Ale na
rozdíl od CD-R má několik vrstev navíc.
Vrstva pro záznam je z obou stran obklopena vrstvou dielektrika (sloučenina silikonu,
kyslíku, zinku a síry). Tyto vrstvy mají čtyři hlavní úkoly:
•
•
•
•
modifikovat odezvu optického média, aby poskytovalo čistý signál
zvýšit účinnost laseru pro dosažení žádoucí teploty na záznamové vrstvě
působit jako tepelná izolace mezi substrátem, předlisovanou drážkou a odraznou
vrstvou
sloužit jako mechanická brzda záznamového média, aby nedocházelo k jeho posunu
vlivem odstředivých sil
Záznamové barvivo je však jiné než u CD-R. Při nahrávání CD-R totiž dochází k
nevratné změně tohoto barviva. CD-RW používá technologii fázové změny. Namísto
vytváření deformací v barvivu média využívá změnu struktury materiálu z krystalické do
amorfní formy. K tomu slouží speciální chemická sloučenina (je to čtyřsložková sloučenina
stříbra, india, antimonu a teluru), která mění působením energie svůj stav (krystalický vysoce odrazivý a amorfní - s nízkou odrazivostí) a je se schopná rovněž působením energie
vrátit do původního stavu.
Tak jako se vlivem teploty může změnit voda v led nebo páru, existují chemikálie,
které mění svoji strukturu nejen působením tepla a jsou i teplotně relativně stálé. Mohou se
také do původního stavu vrátit působením jiného procesu. Materiál použitý v CD-RW
médiích má tu vlastnost, že když je zahřátý na jistou teplotu a pak ochlazen, dochází k jeho
krystalizaci, zatímco dojde-li k jeho vyššímu zahřátí a opětovnému ochlazení, přejde do
nekrystalického - amorfního stavu (tuto vlastnost můžeme vidět i u mnohých kovů a používá
se i při zušlechťování oceli). Krystalický stav odráží více světla než stav amorfní, a tím je
docíleno kýženého dvoustavového efektu, který je nezbytný pro přenos informace.
Krystalický stav tedy vytváří již dobře známý land a amorfní stav zase pit. Použije-li se tedy
laser se dvěmi energetickými stavy, máme tu nástroj pro záznam i mazání CD. K zápisu tedy
5
dochází již zmíněnou změnou fáze (stavu) záznamové vrstvy. Vodící spirála a ostatní
struktura je shodná s CD-R, rozdílný je pouze fyzický způsob zakódování jedniček a nul.
CD-RW disky mají však jednu velkou nevýhodu. Přečtou je jen nejnovější CD-ROM
mechaniky a téměř žádný CD přehrávač. Problémy při čtení těchto médií by neměly mít
mechaniky DVD. Odráží-li totiž lisované nebo CD-R médium až 70% světelné energie, je
intenzita odraženého světla u CD-RW podstatně nižší. Je tedy nutné aby čtecí mechanika byla
schopna změnit citlivost na nižší odrazivost. Tato nová technologie se nazývá AGC (Auto
Gain Control). Mechaniky, které jsou schopny číst jak CD-R, tak i CD-RW disky jsou
označovány jako "MultiRead".
6
3. DVD (Digital Versatile Disc)
Akronym DVD byl původně interpretován jako DIGITAL VIDEO DISC. Světoví
výrobci, kteří se dohodli na jednotném a závazném standardu tohoto media, se později
rozhodli pro výstižnější výklad zkratky DVD, a to DIGITAL VERSATILE DISC. To daleko
lépe vystihuje všestranné a rozsáhlé možnosti DVD jako universálního media, které nemá v
lidské historii obdoby. Dá se totiž použít nejen k záznamu hlasu, obrazu a grafiky, ale také
počítačových dat, a to ve špičkové digitální podobě.
DVD kvalitativně rozvíjí technologii CD (Compact Disc). Disk DVD je na první
pohled od CD nerozlišitelný. Má stejný průměr i tloušťku a užívá stejný bezkontaktní
způsob čtení dat laserovým paprskem. Velikost záznamových prohlubní (pitů) je však
mnohem menší, jejich vzdálenost kratší a záznamová kapacita tudíž mnohonásobně
větší (až 15.8 GB oproti 0.65 GB na CD).
DVD – Video
Je určeno pro uchování videosekvencí přehratelných v DVD přehrávačích
připojených k televizoru nebo zapojených do sytému tzv. domácího kina.
DVD - Data (ROM)
Datové DVD využívá rozšířeného formátu UDF/ISO (Universal data format /
Industrial standard organization) přístupný ke čtení ve všech počítačových operačních
systémech s podporou UDF.
DVD – Audio
Je formát, který je předurčen, aby v domácnostech nahradil definitivně a velmi brzy
CD - Audio disky, které se používají již řadu let. Tento formát je již definitivně určen a na
světových trzích se objevují první tituly. Jeho přednost je kromě velké kapacity, kterou DVD
poskytuje, také možnost uložit na disk digitální záznam zvuku s vyšší vzorkovací frekvencí
(48, 96 nebo 192 kHz oproti 4 kHz u klasického zvukového CD) a s větší datovou hloubkou
(místo 16 bitů u CD - Audio až 24 bitů u DVD - Audio). Kromě toho se očekává velmi
intenzivní přírůstek titulů, protože vydavatelské společnosti budou chtít využít existence
nového média pro tzv. remastering starých a úspěšných titulů (populární skupiny, velká
kluturní a umělecká díla atd.)
7
DVD - Hybrid
je kombinací dvou nebo více formátů
3.1 Formy záznamu
DVD – lisovaná
jsou určena pro hromadnou distribuci dat, filmů, zvukových nahrávek na nosiči
zvaném DVD (Digital Versatile Disc). Na každé medium lze uložit záznam na dvou stranách
ve dvou vrstvách.
V případě 120 mm disku se tedy jedná o :
a) DVD 5 – jednostranný jednovrstvý disk s celkovou kapacitou 4,4 GB
b) DVD 10 – oboustranný jednovrstvý disk s celkovou kapacitou 8,8 GB
c) DVD 9 – jednostranný dvouvrstvý disk s celkovou kapacitou 8,1 GB
d) DVD 18 – oboustranný dvouvrstvý disk s celkovou kapacitou 15,8 GB
Tyto disky jsou lisovány stejnou technologií jako disky CD, tj. obtiskem
GLASMASTRU (skleněného originálu) do plastické hmoty. Tato technologie je velmi
náročná na výrobu a vyplatí se u vícekusové série
DVD – R
Je technologie založena na konceptu CD - R (Compact Disc Recordable). DVD - R je medium typu WORM (zápis jednou/čteni
mnohokrát). Možnosti využití jsou stejné jako u lisovaných medií, tj.
DVD -Video, DVD - Audio, DVD - ROM.
Záznamové médium se skládá z několika vrstev:
a) čirý substrát
b) záznamová
c) odrazová
d) ochranná
e) adhezní
Zápis se provádí na záznamovou vrstvu vysoce výkonným laserem. Vrstva na
disku má na sobě připraveny značky pro snadné navádění laseru.
8
3.1.1 Přepisovatelný formát DVD.
Vzniklo několik formátů, které využívají podobný princip záznamu (DVD - RAM,
DVD - RW, DVD + RW, DVD - R/W).
DVD – RAM
Princip spočívá v zahřátí speciální vrstvy, která se v určité teplotě stává
ovlivnitelnou magnetickým polem. Záznamový Laser zahřívá povrch
disku, nad kterým přejíždí magnetická hlava, která elektromagnetickou
indukcí mění (nebo nemění – záleží zda jede o logickou 0 či 1) vrstvu na
disku. Ta pak při přehrávání slabým laserem v případě logické 1 odráží světlo do čočky,
v případě logické nuly 0 mimo.
DVD – RW
Je to jiný návrh na formát, který má stejné vlastnosti jako DVD –RAM
v2.0. Je také postaven na principu Phase Change, mezi jeho hlavní výhody
je částečná podpora výrobců stolních DVD přehrávačů, například hlavní
protagonista tohoto záznamu – firma PIONEER produkuje všechny nové
přehrávače schopné přehrávat DVD – RW, DVD – RW má namířeno do
cílové oblasti spotřební elektroniky, tento
formát použila firma Pioneer pro svůj
první komerční DVD – Video Recorder,
který byl první svého druhu na světě.
Porovnání
CD vrstva 650 MB
DVD vrstva 4.7 GB
1.2mm
0.6mm
9
3.2 Zajímavosti o DVD
DVD a interaktivita
DVD tituly mohou mít víceúrovňové dělení. Na disku může být uloženo několik tzv.
titulů a každý z nich může být rozdělen na libovolný počet kapitol. Kromě toho mohou být
data rozdělena do úseků, které se řetězí podle pokynů skriptu. Ten může řetězení měnit podle
situace a tak za různých podmínek prezentovat různé verze obsahu daného titulu. Interaktivita
nabízí různé možnosti skoků do hlavního menu, podmenu různých úrovní, návratu zpět ze
sekvencí nebo do sekvencí. Existuje možnost přesného najetí na daný segment titulu, na
danou sekundu pořadu, opakování, zastavení obrazu, krokování, a to pomalu nebo rychle,
vpřed i vzad, a to vše při zachování špičkové kvality obrazu.
Více současných úhlů pohledu
DVD nabízí možnost volby až z devíti samostatných obrazových stop ve stejném
časovém úseku, tj. např. úhlů pohledu na tentýž děj z různých kamer (multiangle). U titulů
vyhotovených s více paralelními obrazovými rovinami je možné kdykoliv volit (přepínat)
jednotlivé úhly pohledu. Využití této možnosti sice vede ke zvýšení nároků na kapacitu disku
a vzrůstu pořizovacích nákladů, ale současně znásobuje aplikační možnosti DVD (např. v
oblasti podpory vzdělávání).
Oprávněnost přístupu k informacím
DVD může obsahovat tzv. dětskou pojistku (parental lock) neboli „kód dospělosti“.
Prostřednictvím této pojistky lze znemožnit dětem přístup k choulostivým sekvencím daného
DVD titulu. Obecně je možné nastavit až osm různých úrovní přístupu k jednotlivým částem
informačního masivu uloženého na disku. Této možnosti lze účelně využít i v jiných
aplikačních oblastech, než je oblast zábavy ( např. v oblasti podpory vzdělávání a v oblasti
profesionální prezentace firem).
Ochrana proti krádežím
Majitelé autorských práv na multimediálních titulech vyrobených na bázi CD, byli
značně poškozováni tzv. „piráty“, kteří prodávali neautorizované „černé“ kopie. Taková
možnost u DVD titulů neexistuje. Prakticky nesmyslná by byla i snaha kopírovat DVD-Video
na VHS pásku, protože na ni není možné přenést kvalitně ani zvuk ani obraz, a tím méně
interaktivitu titulu, různé titulky, jazykové mutace atd. DVD je kromě toho vybaveno
soustavou softwarových ochran, které ani přepis obrazu nepřipustí. Technologie výroby DVD
je natolik nákladná, že je výroba „pirátských“ titulů prakticky vyloučena. Tato vlastnost DVD
byla možná jednou z hlavních motivací pro investory stojící u zrodu této špičkové
technologie.
10
4. MiniDisc
Co je to MiniDisc?
MiniDisc je digitální zvukové záznamové médium uvedené na trh společností SONY
v roce 1992. Jedná se o mechanicky odolné pouzdro s rozměrem 7 x 6.75 x 0.5 cm (2.75" x 2
21/32" x 3/16"), uvnitř s digitálním optickým diskem chráněným proti nečistotám. To jej
předurčuje pro nejširší použití i v náročném prostředí, tedy například v přenosných zařízeních
nebo v autě.
MD může existovat ve třech technologických provedeních:
nahraný již z výroby a být nepřepisovatelný (obdobně jako klasický CD),
může být plně přepisovatelný (jako klasická kompaktní kazeta)
může obě tyto technologie kombinovat.
Z hlediska uživatele HiFi zařízení je nejzajímavější první, ale především druhý případ.
MiniDisc může být libovolně nahráván, mazán, znovu nahráván, editován a to až milionkrát
jak slibuje výrobce. A to vše při zachování a využívaní výhod digitálního zpracování. Záznam
na MD může být libovolně kopírován a editován (mazání částí záznamu, změna pořadí
skladeb, dělení a slučování skladeb) bez ztráty kvality. Možnosti digitální technologie navíc
umožňují uložit další informace, jako názvy skladeb a pod. MiniDisc slučuje výhodné
vlastnosti CD a CC a navíc je i v mnohém převyšuje. Od CD přejal digitální technologii
a přímý přístup k libovolnému místu na disku (nemusíte nic přetáčet), od kazety převzal
možnost záznamu a snadnou manipulaci (ani špinavé prsty MD příliš neublíží) a navíc přidal
opravdu miniaturní rozměr, vysokou mechanickou odolnost a možnost digitální editace
skladeb.
Trochu o technologii
Podle provedení MD se liší i technologie výroby.
Snímání záznamu se prování obdobně jako u CD opticky
pomocí laseru, který snímá stopu, ve které je pomocí
reflexních a matných bodů uložen digitální signál.
U jednorázově zapsaného MD je použita osvědčená technologie
z CD, tedy lisování podle vzoru. To zaručuje poměrně nízké
náklady na výrobu.
V případě zapisovatelného média je použita technologie
MagnetoOptického disku (MOD), známá již několik let
především v počítačových periferiích. Ta funguje tak, že
nahrávaná stopa se zahřívá pomocí laseru na teplotu, kdy lze pomocí magnetického pole
měnit odrazivost záznamové vrstvy. Takže laser vrstvu ohřeje a magnetická hlava zapíše
informaci. Po ochlazení je již záznamová vrstva stabilní a na magnetické pole nereaguje.
Chystané hybridní MD budou kombinovat obě tyto technologie. Použití takového MD je
výhodné např. v počítačové zábavě, kdy na pevně zapsaných stopách je uložena např.
program hry a na zapisovatelné části dosažené skóre, jména hráčů a nebo další konfigurační
údaje. Jediným omezujícím prvkem při použití v počítačích je snad jen poměrně malá
11
kapacita, která je oproti CD (650MB) pouze 128MB, což je při dnešních nárocích na datové
médium poměrně málo.
Příprava dat
MiniDisc je dodáván ve dvou délkách: 60 a 74 minut. 74 minut odpovídá kapacitě
hudebního CD, nicméně datová kapacita MD je pouze cca čtvrtinová, jak jsem vysvětlil výše.
Aby se celých 74 minut hudby vešlo na MD, používá SONY kompresní algoritmus ATRAC.
ATRAC je "ztrátová" kompresní algoritmus pracující s kompresním poměrem 5:1. Vychází
z fyziologických vlastností lidského sluchu a zvuky, které lidské ucho neslyší a jsou pro
výsledný zvuk nepodstatné prostě vynechá. Mohlo by se zdát, že záznam na CD, který je
kompletní a není nic vynecháno bude lepší než u MD ale výsledný efekt je pro lidský sluch
zvukově identický s originálem.
12
5. Novinky ze světa záznamových médií
5.1 Blu-ray Disc
Tokio, 28. února 2002 Japonská společnost Matsushita Electric Industrial Co., Ltd.
(MEI), známá především svými výrobky značek Panasonic a Technics, dnes představila nový
standard pro příští generaci velkokapacitních optických záznamových médií "Blu-ray Disc".
Na jednovrstvý disk o velikosti běžného CD je možné za použití modrofialového laseru s
vlnovou délkou 405nm uložit až 27 GB dat.
Kromě Panasonicu se na uvedení nového standardu "Blu-ray Disc" podílejí i
společnosti Hitachi Ltd., LG Electronics Inc., Pioneer Corporation, Royal Philips Electronics,
Samsung Electronics Co. Ltd., Sharp Corporation, Sony Corporation a Thomson Multimedia.
Po úplném stanovení všech specifikací se výše uvedené společnosti chystají zahájit
licencování tohoto formátu, které by mělo začít již na jaře letošního roku.
Použití krátkovlnného modrofialového laseru umožňuje efektivně zmenšit plochu
paprsku. Vrstva ochrany optické propustnosti o síle 0,1 mm kompenzuje odchylky způsobené
vychýlením disku. Krátkovlnný laser a ochranná vrstva dovolují dosáhnout lepší čitelnosti a
vyšší hustoty záznamu. Rozteč záznamových stop Blu-ray disku je pouhých 0,32 m, což je
téměř poloviční hodnota ve srovnání s DVD. Na jednostranný disk je tak možné uložit až 27
GB dat.
Blu-ray disk využívá všeobecně rozšířeného standardu komprese záznamu MPEG-2
Transport Stream. Na disk lze zapisovat videozáznam o vysokém rozlišení a současně i jiná
data. Speciální ID navíc zajišťuje vysokou úroveň ochrany autorských práv.
Platforma Blu-ray Disc umožňuje vysoce kvalitní záznam dat a také snadný přístup k
nim. Společnosti podílející se na ustanovení tohoto standardu budou vyvíjet produkty, které
plně využijí jeho vysoké kapacity a přenosové rychlosti. V plánu je uvedení variant s
kapacitou 30 GB na jednovrstvém a přes 50 GB na dvojvrstvém Blu-ray disku. Uvažuje se též
o využití formátu v oblasti zálohování počítačových dat a aplikací pro úpravu videozáznamu.
Kapacita až 27 GB
Použití modrofialového polovodičového laseru a 0,1 mm silné vrstvy chránící
optickou propustnost umožňuje na jednostranný disk o průměru 12 cm uložit až 27 GB
videozáznamu. To se rovná dvěma hodinám videa s vysokým rozlišením, nebo třinácti
hodinám záznamu ve standardní televizní kvalitě (standard VHS, bitrate 3,8 Mbps).
Přenos dat rychlostí 36 Mbps
Blu-ray Disc umožňuje zápis videozáznamu s vysokým rozlišením bez ztráty kvality.
Díky možnosti přímého přístupu na optický disk lze přehrávat či editovat záznam a současně
zapisovat další data.
Obal disku
Disk je umístěn v obalu chránícím jeho povrch před prachem a otisky prstů.
13
5.2 Holografický záznam
Takové zařízení by mělo být hodně podobné dnešním CD a DVD mechanikám.
Nahrávat se bude totiž s největší pravděpodobností na disky právě této velikosti. Firma je
velmi optimistická, jelikož ceny komponent pro holografický zápis výrazně poklesly a také
vykazují již potřebné parametry, se kterými byly dříve problémy. Jde o lasery z DVD a
detekční články z digitálních fotoaparátů. Zpočátku by měl holografický rekordér nahrávat
něco kolem 100GB, ale neměl by být problém přejít až na kapacity desítky Terabajtů!
Jediným problémem je nyní médium, na které by se data mohla nahrávat. Zatím veškeré
pokusy zklamaly, ale inPhase pevně věří, že ve spolupráci s firmou Imation, se jí brzy podaří
takové médium vytvořit.
Učební text k předmětu
Informatika a výpočetní technika.
© 2002
Rozšířené vydání.
14