Kaple sv. Ivana_obalka.qxd

Kaple
svatého
Ivana
v Sedlci
OBEC SVATÝ JAN POD SKALOU
na počátku byly plány, náčrty, makety...
Kaple
svatého
Ivana
v Sedlci
„Zjevil ses v pustině jako anděl Boží,
září života svého naplnil jsi zemi,
příkladem svým učíš poznávat Boží cesty,
ctihodný poustevníku Ivane Český,
pros Krista Boha, aby upevnil dědictví otců
a spasil duše naše…“
Vydala Svatojánská společnost
u příležitosti požehnání kaple sv. Ivana v Sedlci
24. června 2007
2
K A P L E
S V A T É H O
I V A N A
V
S E D L C I
O poustevníku Ivanu,
kralevici korvatském
B
ořivoj, kníže moravský,
křesťan vyznání řeckého, událo se mu jíti na
lov, i uviděl laň, i zabil ji z luka.
Ona pak postřelená běžela
i přiběhla pod hory k velikému
hustému lesu, a z těch hor
voda teče čistá, a laň tuto
lehla. I vyšlo z ní mléka tolik, že
lidé Bořivojovi všichni mléka
toho dosyta pili.
Po malém čase vyšel z hor
těch muž hrozný, kosmatý, i jal
se mluviti k Bořivoji, nazývaje
jej jménem: „Proč jsi laň mou
zabil?“
Kníže pak i všichni jeho lidé
dobře se ho ulekli. Tázal se ho
kníže: „Kdo jsi a co zde děláš?“
On pak řekl: „Já jsem Ivan
korvatský, žiji v poustevně této, sloužeje Bohu po 42 let; nikdo
nespatřil mě do tohoto dne, kromě tebe. A toto zvíře mi dáno od
Boha k uživení.“
A Bořivoj zval ho sebou, aby okusil pokrmu. On pak odvětil: „Pošli
mi kněze.“
Bořivoj pak poslal k němu kněze i koně. On nevsed na kůň, pěšky
šel do chrámu, i přijav svátosti, jiného ničeho nejedl ani pil. I pak vrátil se na poušť, kdež byl živ. I vzav papír i černidlo, psal jím, vyznávaje sebe, syna krále korvatského. I umřel i pochován Bořivojem
čestně. Po pohřbu pak jeho mnoho daroval Bůh uzdravení lidem.
Svatoivanská legenda – Doslovný přepis nejstarší dochované staroslověnské legendy z 10.–11.
století. Jeden z opisů chronografu byl nalezen v Rumjancovském muzeu v Moskvě, společně se
dvěma nejstaršími legendami o sv. Václavu a o sv. Ludmile. Rukopis byl u nás poprvé publikován v „Časopise vlasteneckého museum Českého“ (ročník 1862, str. 318–322).
K A P L E
S V A T É H O
I V A N A
V
S E D L C I
Tolik praví překlad nejstarší dochované svatoivanské legendy. Originální staroslověnská verze legendy pochází podle jazykových a historických
rozborů z počátku 10. století a dochovala se pouze ve čtyřech barokních
opisech v zahraničí. Kromě ní se dochovaly další dvě podstatně obsáhlejší
verze legendy z 15. a 16. století.
O svatoivanských legendách i samotné postavě poustevníka Ivana vedli
historikové letité spory. Svatoivanské problematice a postavě tohoto prvního českého poustevníka se podrobně věnuje kniha Jiřího Ševčíka ml.
„Album svatoivanské“, vydaná Svatojánskou společností v roce 2002.
Svatojánští benediktýni se již od 17. století snažili dosáhnout svatořečení poustevníka Ivana. Proces svatořečení však nebyl z různých důvodů
nikdy dokončen. Naděje na Ivanovo svatořečení, které v téže době úspěšně proběhlo pouze u sv. Jana Nepomuckého, zanikla spolu se změnou
politického klimatu a následným zrušením kláštera v roce 1785. Někdejší
svatojánský opat Matouš Ferdinand Sobek z Bilenberka, který se později
stal pražským arcibiskupem, alespoň udělil svatojánskému kostelu církevní
dispens, podle něhož se poustevník Ivan smí v tomto místě nazývat svatým a může mu být projevována odpovídající úcta. Od těch dob můžeme
ve svatojánském kostele slýchat u Ivanova jména přídomek „svatý“.
Také někdejší pražský arcibiskup kardinál František Tomášek tento dispens v 80. letech 20. století znovu potvrdil. Od té doby prožívá svatoivanský kult jakési období renesance.
Kdysi zcela zapomenutý světec je
nyní znovu objevován tisíci lidmi
a jeho kult vzrůstá úměrně s věhlasem celého Sv. Jana pod Skalou.
Svatý Ivan je vedle Panny Marie
a sv. Jana Křtitele třetím spolupatronem tohoto místa, ale v samotném
svatojánském údolí Ivanova kaplička
doposud chyběla.
Také u věřících pravoslavné církve se Svatý Ivan těší velké úctě , kterou pravoslavní křesťané projevují
mj. každoroční poutí do Sv. Jana
pod Skalou, kde v Ivanově jeskyni
slouží slavnostní bohoslužby. Na
začátku nového tisíciletí dokonce
sv. Ivanovi poustevníkovi zasvětili
novou kapli ve Zlíně.
3
4
K A P L E
S V A T É H O
I V A N A
V
S E D L C I
KAPLE SVATÉHO IVANA
Myšlenka na postavení kaple v Sedlci
V roce 2004 se několik dobrovolníků rozhodlo, že slavný svatojánský
poustevník z 9. století by mohl mít vlastní kapli také ve svém údolí. Je vhodné zaznamenat, že s prvotní myšlenkou na výstavbu malé kapličky přišli
bratři Václav, Jan a Bohumil Ševčíkovi, někdejší obyvatelé a velcí milovníci Sv. Jana pod Skalou. Nejprve bylo pro kapli vybráno místo na soukromé zahradě v místě nové zástavby v Sedlci. Malá roubená kaplička měla
být z jedné strany otevřena také pro veřejnost a sloužit lidem jako místo
rozjímání, modlitby a oddechu.
O původní čistě soukromé iniciativě se dozvědělo svatojánské obecní
zastupitelstvo, které se začalo o stavbu kaple zajímat a nabídlo svou spolupráci. Obec pro novou kapli sv. Ivana věnovala vhodnější pozemek
a stavbu zaštítila jako hlavní investor. Kaple byla zakomponována do architektonického plánu zde vznikající výstavby odpočinkového areálu a rodinných domů.
Místo „Na seníku“
před započetím stavby
K A P L E
S V A T É H O
I V A N A
V
S E D L C I
Truhlář Václav Šalda a architekt Milan Míšek
Příprava výstavby
První pracovní schůzka řešící výstavbu kaple se konala přímo na místě
výstavby 1. června 2005. Architekt Milan Míšek zde představil projekt kaple a její začlenění do krajiny. Obecní zastupitelé na místě vznesli své doplňující požadavky.
Výstavba kaple a její umělecká výzdoba měla být financována výhradně
ze soukromých zdrojů, výstavbu parku a cest měla podle dohody hradit
obec za pomoci evropských dotačních fondů. Obec dále odsouhlasila
připojení objektu kaple na veřejné osvětlení, které by tuto novou dominantu obce zvnějšku i zevnitř vhodně nasvítilo.
Poté byl poprvé veřejnosti představen projekt obce Svatý Jan pod Skalou
na využití celého prostranství, které spojuje starou a novou zástavbu v místní části obce v Sedlci. Spodní část louky, kdysi zvané „Na seníku“, nemohla být využita k výstavbě obytných domů, neboť jde o zátopové území.
Na základě podnětů a připomínek občanů i odborníků byl vyhotoven
víceúčelový projekt na využití tohoto místa, podle kterého zde má být
oddechová zóna pro občany Sedlce i Svatého Jana pod Skalou. Součástí
projektovaného parku bude dětské hřiště, větší sportovní hřiště, malá
fontánka a nejnověji také kaple sv. Ivana.
5
6
K A P L E
S V A T É H O
I V A N A
V
S E D L C I
Výstavba kaple
Po schválení projektu a po získání patřičných povolení bylo na podzim
2005 započato s výstavbou nové dominanty budoucího parku. Je na místě
připomenout, co všechno bylo nezbytné vykonat, aby se celé dílo zdařilo.
Kromě nezbytných administrativních kroků a výše popsaných projektových prací bylo zapotřebí v prvé řadě zajistit a dopravit základní stavební
materiál.
Jednou z podmínek povolení stavby bylo navýšení terénu nad hranici
stoleté vody. Na to bylo použito cca 400 m3 kamene a zeminy. Základy
kaple musely být vybudovány ještě pod úrovní původního terénu. V hloubce téměř 3 metry pod vrcholem umělého návrší, na kterém dnes kaple
stojí, bylo postaveno šest vysokých armovaných sloupů. Po usazení zeminy se na nich ukotvily základové pasy a teprve na nich mohla být stavěna
kamenná podezdívka kaple. Byla zhotovena ze starých opracovaných
vápencových kamenů.
Plášť kaple je roubený ze starobylých masivních trámů. Téměř 200 let staré
trámy byly získány z rekonstrukce jedné pražské školy. Dřevo i kámen musely být odborně ošetřeny, obroušeny a natřeny ochrannými prostředky.
Následovala výstavba zděných částí se zabudováním masivního okenního rámu pro mříž. Po natření omítek v červnu téhož roku pracovali na
kapli tesaři, po nich přišel klempíř a šindelář. Speciální dřevěný šindel
byl vyroben, impregnován a položen firmou Jan Pilný z Hlinska a byl ošetřen proti plísním.
Stavitel Václav Ševčík s truhlářem Václavem Šaldou
K A P L E
S V A T É H O
I V A N A
V
S E D L C I
Zemní úpravy
Dominantou kaple je vysoká umělecky kovaná ocelová mříž s vyobrazením poustevníka Ivana dosahující výšky téměř 6 metrů. Její usazení bylo samostatným a velmi náročným krokem, stejně tak jako umístění olšového kříže
v osmimetrové výšce. Výroba mříže byla vzhledem k její náročnosti zadána
již rok před zahájením samotné stavby kaple. Mříž byla vykována a svařena
podle návrhu akad. malíře Zdeňka Veselého z Teplic. Povrch mříže byl ošetřen proti korozi pískováním, hliníkováním, elektrostatickým nanesením dvou
vrstev speciální práškové barvy a stabilizován vypálením při teplotě 120°C.
Po dokončení hrubé stavby kaple následovaly práce na interiéru: Byla
usazena parapetní deska rozšířená do podoby obětního stolu. Na čelní stěně
kaple jsou umístěny dvě kobaltem
malované kachle s českým a latinským nápisem: SVATÝ IVAN KRALEVIC CHORVATSKÝ A PRVNÍ
POUSTEVNÍK ČESKÝ (S. IVANUS
PRINCEPS CROATICE ET PRIMUS
EREMITA BOHEMICE). Na dalších
šesti kachlích malovaných kobaltem
pod glazurou je umělecky vyvedená píseň (nápěv i text) ke sv. Ivanovi „S láskou a vděčností...“.
Zlomkovým mramorem byla vydlážděna „mozaiková“ podlaha
a po stranách byly usazeny dřevěné lavice. Poslední prací na interiéru kaple byly pozlacovačské práce
Zednické práce
na umělecké mříži.
7
8
K A P L E
S V A T É H O
I V A N A
V
S E D L C I
Výroba okenní mříže
– uprostřed autor Zdeněk Veselý
Závěrečnou fází výstavby kaple byla úprava okolí kaple – plocha před
kaplí byla vydlážděna rovněž úlomky mramoru, bylo vystavěno devítistupňové kamenné schodiště, bezbariérový chodník a okrasný kamenný
taras kolem celé kaple.
Samozřejmostí byla rovněž instalace elektrického osvětlení, které
v rámci celého projektu zadala a financovala obec. Výsadba okrasné zeleně a její údržba byla provedena zdarma jako dar obci.
Posledními úpravami byla celá výstavba kaple sv. Ivana v Sedlci na jaře
roku 2007 dokončena. Slavnostní požehnání kaple bylo naplánováno jako
součást svatojánské poutní slavnosti na neděli 24. června 2007.
Tvůrci, umělci, stavitelé a dárci…
(aneb lidé kolem kaple a finanční zajištění stavby)
Stavba kaple je v dnešním ateistickém světě vzácná a jedinečná věc.
Naštěstí se našli nejen dobří a pracovití lidé, ochotní zastupitelé obce, ale
také ochotní odborníci: Ing. arch. Milan Míšek z Teplic projektující novou
kapli a navrhující její dveřní mříž; akademický malíř Zdeněk Veselý z Teplic
navrhující umělecky kovanou mříž s postavami Ivana a jeho laně se siluetou
svatojánské skály; zámečník a kovář František Burian z Úpořin u Teplic
a jeho pomocník Václav Přívora z Krupky; pracovnice odborné firmy
MENHIR z Ústí nad Labem Ludmila Vrábelová se svými spolupracovníky,
kteří prováděli povrchovou úpravu mříže; mistr truhlář Ing. Václav Šalda
ze Sedlce, vyrábějící všechny truhlářské prvky a především těžký olšový rám
na vysokou okenní mříž. Pozlacení a postříbření okrasných prvků mříže
K A P L E
S V A T É H O
I V A N A
V
S E D L C I
se sv. Ivanem provedla paní Ivana
Rašpličková z Braškova.
Celkový rozpočet na výstavbu
kaple čítal 740 000 Kč. V této ceně
ovšem není zahrnuta všechna
dobrovolná práce uměleckého
kováře, truhláře, architekta, zedníků, mnoha brigádníků či materiální dary sponzorů. Ostatní součásti
areálu jako hřiště, cesty, parkové
úpravy či veřejné osvětlení bude
v budoucnu hradit obec ze svého
rozpočtu a z dotací, o které požádala.
Práce na
Kromě nezištné práce uvedeokenní mříži
ných řemeslníků a sponzorů se
našli i příznivci obce Svatý Jan pod Skalou se svými finančními dary, kterými stavbu nové kaple z větší části zajistili. S nemalým příspěvkem přišla také
Svatojánská společnost, která přispěla na zvláštní konto obecního úřadu
částkou 40.000 korun. Členové společnosti rovněž pomohli zajistit financování výstavby kaple sv. Ivana osobními dary ve výši téměř 300.000 korun.
Ale i přes velké množství materiálních darů a dobrovolné práce si rozpočet na dostavbu kaple vyžadoval více peněz, než bylo obci darováno. Starosta
obce proto dopisem oslovil veřejnost. V rámci obecní sbírky lidé zaslali na
zvláštní obecní účet téměř 150 000 Kč.
Usazení spodní části mříže
9
10
K A P L E
S V A T É H O
I V A N A
V
S E D L C I
K A P L E
S V A T É H O
I V A N A
V
S E D L C I
11
12
K A P L E
S V A T É H O
I V A N A
V
S E D L C I
K A P L E
S V A T É H O
I V A N A
V
S E D L C I
Malý pohled
do historie
Z historického hlediska není kaple sv.
Ivana pro Sedlec kupodivu žádnou
novinkou ! Podle vyprávění nejstaršího
rodáka ze Sedlce pana Stanislava Rady
(1924–2006) stávala na okraji obce
v oblasti dnešní haly „drůbežárny před
Zemanovým statkem“ malá kaplička. Ta
byla kdysi dávno před více než sto lety
zbouraná. Z ní byly zachráněny dva asi
1,5 metru vysoké sloupy z červeného
Starý kamenný kříž
vápence. Ty byly přeneseny spolu se starým kamenným křížkem k současné starobylé zvoničce. Kámen pod křížkem prý kdysi sloužil v kapli jako oltářík. Sloupy z kaple byly zakopány
do země před zvoničkou a křížkem. Někdy v 60. letech je – snad ve snaze
o jejich záchranu – vykopal pan Ženíšek ze Sedlce a nad svým domem ve
stráni z nich udělal jakýsi portál pro branku. Tyto sloupy z červeného mramoru tam stojí dodnes!
Podle vzpomínek a mínění starých obyvatel Sedlce se u staré kapličky,
vždy v květnu ve svátek sv. Maxmiliána, konala malá slavnost. Ještě asi
do roku 1970 prý byly v místním hostinci „U Radů“ drženy v tento den
posvícenské zábavy. Ty skončily s uzavřením této restaurace.
Existenci staré sedlecké kapličky se nám zatím nepodařilo doložit žádným písemným pramenem. O dávné kapličce mlčí staré církevní záznamy
i oficiální soupisy památek. Do dnešních dnů je existence dávné venkovské
kapličky doložitelná pouze zmíněnými zbytky vysokých mramorových sloupů, patrně i kamenným křížkem od zvoničky v Sedlci. Zasvěcení kaple svatému Maxmiliánovi je tedy doloženo pouze ústní tradicí. Podle farní kroniky
na podstavci u zvoničky stávala socha sv. Ivana. Není tedy rovněž vyloučeno, že kaple mohla být zasvěcena Ivanovi.
Stará zvonička je v současnosti nejstarší dochovanou památkou v Sedlci.
Téměř sto let starý záznam ve farní kronice nám prozrazuje její stáří:
„Dne 3. prosince 1911 postavena byla nová zvonička v Sedlci, kde již od
nepaměti vždy stávala u starobylého kameného křížku, na němž bývala
dříve socha sv. Ivana, poustevníka. Poslední (sešlá) zvonička zřízena
byla L. P. 1830, vydržela po 80 let! Na novou zvoničku daroval dříví
p. Fr. Dopita, toho času majitel statku u Sv. Jana pod Skalou – na žádost
13
14
K A P L E
S V A T É H O
I V A N A
V
S E D L C I
faráře Jakuba Duffka. Zvoničku
postavili tesaři p. Šurda senior
a junior ze Sedlce – zdarma!“
Je potřeba podotknout, že zvoničky si sedlečtí občané vážili.
Pravidelně se o ni starali a udržovali ji. Pamětníci dokládají, že se
na zvoničku ještě v době nedávné
pravidelně zvonívalo.
Zajímavé tajemství nám dále
prozradilo pouhých 6 znaků, vytesaných na kamenném křížku vedle
zvoničky. Pochází-li křížek skutečně ze staré Sedlecké kaple, prozrazuje nám stáří i zakladatele
někdejší kaple. Křížek je vytesán
v barokním rustikálním stylu, tehdy
v Čechách hojně rozšířeném.
Nápis na něm prozrazuje, že stavitelem kapličky byl opat Æmilián
Kotterovský ( ? · I · 1 7 4 1 = Opat
Imilián 1741), velmi významný hospodář, stavitel kaple sv. Kříže
a kaple sv. Vojtěcha v Bubovicích.
Ačkoli se historické prameny
o žádné kapli v Sedlci nezmiňují,
je velmi pravděpodobné, že zaStará zvonička v Sedlci
niklou kapličku nechal postavit
rok před svou smrtí stařičký a všemi milovaný svatojánský opat.
Nabízí se zde i jediná možná souvislost s patronem sv. Maxmiliánem.
Tento světec samozřejmě neměl s tradičními benediktýnskými světci nic
společného, ale se zmíněným opatem ano! Podle starých rukopisů opat
Kotterovský přijal řádové jméno Maxmilián (byl zvolen svatojánským opatem na svátek sv. Maxmiliána 29. května 1695). Je tedy velmi pravděpodobné, že kaplička v Sedlci byla postavena na jeho počest a po něm také
pojmenována. Ze starých pramenů víme, že v polovině 18. století již měl
Sedlec přibližně 70 obyvatel a tři hospodářské dvory. Výstavba kapličky
v takto zemědělsky vyspělé vesnici by tedy byla přirozenou událostí,
zejména v době barokní.
K A P L E
S V A T É H O
I V A N A
V
S E D L C I
„Zbytečná“ investice?
V dnešní době vyrůstá kolem Prahy a dalších velkých měst mnoho „zelených“ sídlišť, kolonií rodinných domků. Tato sídliště jsou koncipována jako
místa pro bydlení v přírodě, dál od hluku velkoměsta. Jsou však stavěna
jen jako uskupení rodinných domků se zahrádkami a bazény, avšak bez jakéhokoli občanského vybavení. A najednou zde ve Svatém Janě – Sedlci vzniká nová obytná část obce, jejíž součástí je oddychová zóna pro občany,
s hříštěm pro děti i pro dospělé, fontánou, lavičkami a kaplí. Toto místo by
mělo vybízet místní občany, maminky s kočárky, kolemjdoucí – „Pojď, poseď
tu, zastav se, pokochej se zdejší přírodou i prostou krásou Ivanovy kaple,
zbav se na chvíli svých starostí a podívej, jak je zde hezky!“
Svatý Ivan byl synem knížete. Mohl žít v blahobytu, ale zřekl se jej a žil
jako poustevník. Zkusme na chvíli zapřemýšlet jako Ivan a podívat se na
dnešní svět jeho očima. Kdyby se peníze, které si vyžádalo zbudování
kaple, investovaly do bydlení, mohl by zde stát menší rodinný domek nebo
by se mohlo postavit deset garáží pro auta nebo deset zahradních bazénů s filtrací vody a solárním ohřevem nebo…
Nebyla to zbytečná investice ?
VYDALA SVATOJÁNSKÁ SPOLEČNOST, 2007
Fotografie: Jan Ševčík, Jiří Ševčík a Václav Ševčík
Texty: Jiří Ševčík, Jan Ševčík, Bohumil Ševčík
Grafická úprava: Josef Karhan • Náklad 300 ks
15
16
K A P L E
S V A T É H O
I V A N A
V
S E D L C I
Architekt Milan Míšek
KAPLE SV. IVANA • Svatý Jan pod Skalou – Sedlec
Postavena:
Investor:
Architekt stavby:
Návrhy mříží:
Výroba mříží:
Úprava mříží:
Pozlacení:
Truhlářské práce:
Sedací nábytek:
Model kaple:
Položení šindele:
Stavební práce:
Zemní práce:
Stavební dozor:
svépomocí v letech 2004–2007
Obec Svatý Jan pod Skalou
Milan Míšek – Teplice
Zdeněk Veselý – Teplice, Milan Míšek – Teplice
František Burian – Úpořiny u Teplic,
Václav Přívora – Krupka
Ludmila Vrábelová – Ústí nad Labem
Ivana Rašpličková – Braškov
Václav Šalda – Sedlec
Václav Limberk – Sv. Jan pod Skalou
Dita Radová – Sedlec
Jan Pilný – Hlinsko
Karel Souček – Hostím
Ivan Rada – Sedlec
Václav Ševčík – Sedlec
Kaple byla postavena z finančních darů občanů s majetkovou účastí
obce Svatý Jan pod Skalou a za přispění těchto sponzorů:
TEVIS – Ústí nad Labem, Zemědělské družstvo Mořina, Lomy Mořina,
MISE – Teplice, JEŽ – Loděnice, Českomoravský beton – Beroun,
ALWAC – Teplice.
... a nakonec zde stojí krásná kaplička
OBEC SVATÝ JAN
POD SKALOU
www.svatyjan.cz