Sborník - Unie botanických zahrad ČR

Transkript

Sborník z konference
Genofondy rostlin v zahradní tvorb
konané
23. – 26. záí 2013
Pavel Sekerka (ed.)
Unie botanických zahrad R
Botanická zahrada hl. m. Prahy
Katedra zahradnictví FAPPZ ZU
Katedra zahradní a krajinné architektury FAPPZ ZU
Botanický ústav AV R, v.v.i.
2013
Textyneprošlyjazykovoukorekturou
©Botanickázahradahl.m.Prahy,prosinec2007
©UniebotanickýchzahradR
ISBN 978-80-905198-2-4
Sborník z konference Genofondy rostlin v zahradní tvorb
______________________________________________________________________________________________
Cíl konference
Konference byla urena pro pracovníky botanických zahrad, správce sbírek zájmových rostlin, stejn tak
pro šlechtitele okrasných i produkních rostlin a pro zahradní architekty. Cílem je seznámit úastníky s
právním rámcem zakládání sbírek, dovozu rostlin a již komerních nebo získaných expedicemi.
Zvláštní pozornost bude vnována zmnám vyplývajícím z implementace Úmluvy o biologické
rozmanitosti pedevším ve vztahu k rozdlování pínos plynoucích z využívání genetických zdroj
(Nagojský protokol) a s novinkami v botanických zahradách a genofondových sbírkách.
RIZIKA
Opatení proti zavlékání a šíení škodlivých organism
Tomáš Ržika
Globalizace obchodu a cestovního ruchu zvyšuje riziko zavlékání a šíení nepvodních druh do
nových oblastí. K omezování rizika zavleení, usídlení a následného dalšího šíení nebezpených
organism, které škodí rostlinám, je zaveden systém fytosanitární regulace. Fytosanitární
regulaní opatení v R vycházejí ze spolené fytosanitární legislativy EU. Tato legislativa se
prbžn mní, objeví-li se nová rizika nebo usoudí-li se, že fytosanitární opatení pro urité
škodlivé organismy pozbyla smyslu. V souasné dob se v EU pipravují rozsáhlé zmny
systému fytosanitární regulace. Fytosanitární pedpisy se bezprostedn dotýkají innosti
botanických zahrad, které mohou být zdrojem šíení organism škodících rostlinám. Na úseku
rostlinolékaské pée, která zahrnuje jak oblast fytosanitární, tak i oblast používání pípravk na
ochranu rostlin, jsou v R od poátku roku 2014 pipraveny významné institucionální zmny.
Pednášku je možné stáhnout jako pdf soubor na adrese:
http://www.ibotky.cz/clanky/genofondy-rostlin-v-zahradni-tvorbe/96-opatreni-proti-zavlekani-a-sireni-skodlivychorg.html
Genetická a epigenetická eroze rostlin v kultue
3
______________________________________________________________________________________________
Jan Ponert
Botanická zahrada Hl.m. Prahy, Nádvorní 134, 171 00 Praha 7 – Troja, Czech Republic
Katedra experimentální biologie rostlin PF UK, Vininá 5, 128 44 Praha 2, Czech Republic
[email protected]
U všech živých organism nalezneme variabilitu na mnoha úrovních, stejn tak i u rostlin.
Variabilní jsou ekosystémy i biotopy mezi sebou, druhy uritého rodu, populace v rámci druhu i
jednotliví jedinci uvnit dané populace. Pokud se podíváme na ješt nižší úrove, zjistíme, že
variabilita živých rostlin je provázena variabilitou jejich pletiv i jednotlivých bunk daného
pletiva. I pes variabilitu na všech zmínných úrovních se však mnohé vlastnosti ddí do
potomstva a rodie uritého druhu dají vždy vzniknout potomkm druhu stejného. Snaha o
odhalení mechanismu, kterým je informace o vzhledu (fenotypu) pedávána dlícími se bukami
do potomstva, vedla k objevení DNA a odhalení její základní funkce. DNA je dlouhá vláknitá
molekula, kde se opakují tyi základní jednotky. Ty se pro jednoduchost oznaují symboly
písmen A, C, G a T podle prvních písmen názv jedinených ástí tchto opakujících se jednotek.
Poadí neboli sekvence tchto jednotek (ili písmen) kóduje poadí podjednotek dalších
bunných molekul a tím vlastn složení celé buky. Úseky DNA, které jsou bukou pekládány
do jiných molekul, se nazývají geny.
Variabilitu pak nalezneme i na úrovni molekul uvnit buky vetn DNA. Napíklad rzn velké
rostliny v jedné populaci se mohou drobn lišit strukturou DNA. Fenotypová variabilita je potom
odrazem variability v sekvenci jednotek DNA. Souhrn všech variant genetické informace (tedy
všech sekvencí DNA) v dané populaci i prostedí se nazývá genofond.
Ochranou variability na rzných úrovních se zabývá ada organizací a využívá k tomu adu
rzných pístup. V zásad lze ochranu variability živých organism pojmout temi rznými
zpsoby i termíny. Prvním a „nejklasitjším“ pojetím je ochrana druh. Zde se primárn
snažíme zachránit alespo nkteré jedince reprezentující chránné druhy, nikoliv celou variabilitu
druhu ani jeho biotop. Druhým pojetím je ochrana genofondu. Pesn to znamená snahu o
záchranu veškeré genetické variability všech uvažovaných jedinc. To je v praxi takka
neproveditelné a tak se tento termín asto chápe zjednodušen jako snaha o záchranu významné
ásti genetické variability daného druhu, napíklad záchranou okrajových populací. Tetí pístup
je ochrana biodiverzity. Význam tohoto sousloví je ochrana veškeré biologické variability, tedy
nejen druh a jejich genofondu, ale i variability jejich biotop. V intenzivn využívané krajin je
to v plném rozsahu nereálné.
Dále se budeme zabývat primárn ochranou druhové variability. V praxi je pro efektivní ochranu
nutná souinnost rzných pístup. Jedná se pedevším o ochranu samotných stanoviš druh
v krajin, cílené zásahy podporující ohrožené populace in situ a záchranná kultivace s možnou
reintrodukcí vypstovaných rostlin. Co se však stane s variabilitou rostlin bhem záchranné
kultivace? V kultue vybíráme dobe rostoucí rostliny, tedy takové, které jsou dobe pizpsobené
na naše podmínky. Tento výbr je ješt výraznjší pokud provádíme výsevy, kdy se špatn
rostoucí jedinci bžn vyazují. Podmínky v kultue se však velmi asto liší od podmínek
v pírod. Vybíráme tak vlastn trochu jiné rostliny, než by pežily v pírod. Po urité dob
kultivace tak z populace zmizí ást pvodní variability. Dalším faktorem je samotné zmenšení
potu jedinc v populaci, které neumožuje zachování velkého množství rzných variant. Pokud
se podmínky liší výrazn, což je asto pravda, lze hovoit o tzv. genetické erozi. Tento termín
nahlíží na popsaný dj z pohledu variability v sekvenci DNA. Již bylo zmínno, že odlišn
vypadající rostliny se zpravidla liší sekvencí DNA. Redukce fenotypové variability je tedy i zde
4
______________________________________________________________________________________________
odrazem redukce variability na úrovni DNA. Popsaný proces genetické eroze pináší znané
riziko pro možnosti reintrodukce. Pokud nám z kultivované populace zmizí znaná ást genetické
variability, tžko si lze pedstavit, že se opt nkde objeví. Pvodní variabilita byla výsledkem
velmi dlouhého vývoje a její návrat v horizontu nkolika desítek i stovek generací je podle
souasných znalostí nemožný. Pokud navíc pstujeme rostliny v odlišných podmínkách od tch
pírodních, vypstované rostliny již nemusí být schopné úspšn rst na pvodním pirozeném
stanovišti, protože již ztratily vlastnosti, které byly v daných podmínkách dležité. V pípad
rostlinného materiálu je riziko genetické eroze ješt vyšší, jelikož zde neexistuje Weismannova
bariéra a i pi vegetativním množení rostlin se asem fixují zmny v DNA.
Podle pedstaveného pohledu, kdy sekvence DNA uruje vzhled a chování buky, by vlastn
mla každá buka daného jedince vypadat stejn. V praxi se ale jednotlivé ásti rostliny dosti
nápadn liší. Otázkou, jak k tomu dochází, se zabývá epigenetika (podle Aristotelova výrazu
epigeneze – zvyšování komplexity organismu bhem jeho individuálního vývoje). Uplatuje se
zde ada rzných mechanism, které modulují pístup bunných struktur k jednotlivým úsekm
DNA. Pro naše úely situaci zjednodušíme a budeme se dále zabývat pouze metylacemi cytosinu
(podjednotka DNA znaená C). Pokud se v nkterém úseku DNA naváží methylové skupiny na
cytosiny, tento úsek se dále nepepisuje. Buka ho vlastn jakoby ignoruje. Pitom sama buka si
tyto úseky mže oznait (a tedy inaktivovat) i naopak odznait (a tedy aktivovat). Velkým
pekvapením bylo, když výsledky rzných studií zaaly naznaovat na možné ddní informace o
tom, které úseky DNA mají být zamethylované. Jako píklad lze uvést mangrovový strom
Laguncularia racemosa (Lira-Medeiros et al., 2010). Vytváí odlišné populace, kdy rostliny ve
slané vod rostou keovit, zatímco rostliny ve sladké vod rostou jako stromy s vysokým
kmenem. Fenotyp populací je ásten ddiný a odpovídá rozložení methylovaných úsek
v DNA. Nejpádnjším dkazem byla studie petalpelorického mutanta lnice Linaria vulgaris
(Cubas et al., 1999). Jedná se o vbec prvního popsaného rostlinného mutanta (Linnaeus, 1749) a
od té doby, roku 1749, se tento fenotyp dodnes ddí. Kupodivu však vzácn dochází k reverzi
fenotypu, kdy potomek mutantní petalpelorické rostliny vykvete klasicky diferencovanými kvty.
V pípad klasické genetické mutace by nco takového nebylo možné. Zde se však jedná práv o
metylace – ddiný epigenetický mechanismus vedoucí k umlení genu Lcyc zodpovdného za
diferenciaci kvtních plátk.
Na možnou roli metylací v evoluci rostlin pak ukazuje studie evropských orchidejí rodu prstnatec
(Dactylorhiza). Nkolik druh vzniklo v historii opakovaným kížením stejných rodiovských
linií (Pillon et al., 2007). Tyto druhy jsou dnes relativn dobe odlišitelné fenotypem i ekologií,
avšak snaha o vytvoení kladogramu na základ sekvencí DNA selhává. Jinými slovy se zdá, že
tyto druhy neodlišuje sekvence DNA. Zmapování rozložení metylací v genomu tchto rostlin
však ukázalo, že toto rozložení je pro jednotlivé druhy charakteristické a tedy ddiné (Paun et
al., 2010). Korelaní analýza dále ukázala, že rozložení metylací koreluje s nkterými
klimatickými faktory týkajícími se pedevším dostupnosti svtla a vodní bilance rostliny. Vše
tedy nahrává pedstav, že tyto druhy se liší práv ddinými metylacemi, které jsou podmínny
okolními podmínkami. Pod tlakem prostedí tak ze stejného genetického základu vznikl ten nebo
jiný druh a to mnohokrát nezávisle. Snadno pak vyvstává otázka, zda lze takové druhy pstovat
v záchranné kultue pro úely reintrodukce. Riziko zmny fenotypu je zde v porovnání s ist
geneticky kódovanou variabilitou obrovské. Zárove se ale naskýtá otázka, zda má vbec smysl
chránit zmny v metylacích, které se mohou relativn rychle mnit. Ostatn pod pojem záchrana
genofondu by se záchrana „epigenofondu“ nemla zahrnovat.
Jak jsou podobné mechanismy u rostlin rozšíené, zatím nikdo neví. Pestavené práce jsou jen
prvními vlaštovkami na dosud neprobádaném poli. V každém pípad si ale mžeme uvdomit
rizika spojená s redukcí variability a pro pípad redukce té „nenahraditelné“ genetické variability
se snažit tato rizika minimalizovat. V kultue dejme šanci i trochu he rostoucím rostlinkám,
5
______________________________________________________________________________________________
snažme se zachránit co nejvtší variabilitu a ne jen ty „nejhezí“. Vhodné je také pstovat vtší
soubory jedinc, nebo mít rostliny na nkolika odlišných místech s rznými podmínkami. Tím
vším mžeme podpoit zachování co nejširšího spektra existujících variant.
Citovaná literatura:
Cubas P, Vincent C, Coen E: 1999. An epigenetic mutation responsible for natural variation in
floral symmetry. Nature 401: 157-161.
Linnaeus C: 1749: Da Peloria. Diss. Ac., Amoenitates Academicae III, Uppsala, Sweden.
Lira-Medeiros CF, Parisod C, Fernandes RA, Mata CS, Cardoso MA, Ferreira PCG: 2010.
Epigenetic Variation in Mangrove Plants Occurring in Contrasting Natural Environment. PLOS
ONE 5 (4): e10326.
Paun O, Bateman RM, Fay MF, Hedrén M, Civeyrel L, Chase MW: 2010. Stable epigenetic
effects impact adaptation in allopolyploid orchids (Dactylorhiza: Orchidaceae). Molecular
Biology and Evolution 27: 2465-2473.
Pillon Y, Fay MF, Hedrén M, Bateman RM, Devey DS, Shipunov AB, van der Bank M, Chase
MW: 2007. Evolution and temporal diversification of western European polyploid species
complexes in Dactylorhiza (Orchidaceae). Taxon 56: 1185-1208.
Pstování okrasných rostlin a invaze nepvodních druh
Martin Hejda
Botanický ústav AV R v. v. i., Zámek 1, 252 43 Prhonice
Invaze nepvodních rostlin pedstavují významnou souást zmn v souasné krajin.
Velkoplošné disturbance, ale i pokles intenzity tradiního obhospodaování, se považují za hlavní
píinu úspchu invazních druh, v souladu s tzv. teorií fluktuujících zdroj (Hobbs & Huenneke
1992). Jen malá ást nepvodních druh se stává invazními – vtšina není schopna vytvoit
v invadovaném areálu stabilní populace a exponenciáln se šíit. Pokud je nepvodní druh
úspšný a v novém areálu se šíí, pak invaze obvykle zaíná v narušované, lovkem siln
ovlivnné vegetaci a teprve pozdji dochází u nkterých druh k invazi polopirozených a
pirozených spoleenstev.
Naprostá vtšina nepvodních druh rostlin byla introdukována úmysln, nejastji jako okrasné
druhy. Toto se týká i našich nejproblematitjších invazních druh (Reynoutria sp. div.,
Heracleum mantegazzianum, Rudbeckia laciniata a Rumex alpinus), u kterých bylo pozorováno
více než 50 % snížení druhového bohatství v invadované vegetaci oproti analogické vegetaci
neinvadované.
Invazní druhy rostlin snižují lokální diversitu invadovaných spoleenstev, ale zárove zpsobují
homogenizaci flór vtších geografických celk. Mezi závažné velkoplošné dsledky invazí patí
degradace pastvin (invaze Centaurea sp. div. a Cirsium arvense v USA, invaze rodu Opuntia v
Austrálii), snížení dostupnosti vody a zasolování pdy (invaze Tamarix sp. div. na JZ USA).
6
______________________________________________________________________________________________
I když existují píklady úspšných eradikací invazních druh (zejména metodou tzv.
biokontroly), prevence invazí je levnjší a úinnjší. Proto je teba se odpovdn zabývat tím,
jaké druhy jsou v rámci hortikultury introdukovány. Pi hodnocení rizik invaze konkrétních druh
je také nutné brát v úvahu vývoj klimatu. Je možné, že v budoucnu dojde k invazím teplomilných
druh, nap. Agave americana, Opuntia sp. div., Pawlownia tomentosa nebo Yucca filamentosa.
http://www.ibotky.cz/clanky/genofondy-rostlin-v-zahradni-tvorbe/97-pestovani-okrasnych-rostlin-a-invaze.html
Weed Risk Assessments - poznáme budoucí trifidy?
I r e n a P e r g l o v á, J a n P e r g l
Botanický ústav AV R v. v. i., Zámek 1, 252 43 Prhonice
Lze z vlastností jednotlivých druh pedpovdt, zda tyto druhy v novém areálu úspšn
zdomácní? Je možné identifikovat na jedné stran druhy nebezpené a na druhé stran druhy,
jejichž zavleení nepinese v budoucnu problémy? Zdá se, že nkteré vlastnosti mohou být
spojeny s vysokým invazním potenciálem. Jedná se vtšinou o vlastnosti, které mají vztah k
úspšné reprodukci, úinnému šíení a rychlému rstu. Pes veškeré snahy zobecnit vliv
vlastností zavleených rostlin na jejich úspch v novém areálu je stále nejlepší využít znalosti o
tom, zda už je nkde jinde druh zdomácnlý/invazní a zda tam psobí škody. Pokud však takové
informace nemáme, jsou predikní systémy (WRA, PRA) i pes urité chyby jediným zpsobem
jak urit pedem, zda je relativn bezpené nový druh dovézt. Tyto predikní systémy jsou
založeny jak na vlastnostech druhu, tak na posouzení vhodnosti klimatických podmínek pro tento
druh (tzv. climate match). Dležité je zmínit, že vlastnosti druh, které mohou ovlivnit úspch
zdomácnní se mohou velmi lišit od tch, které jsou spojeny s jejich vlivem (impaktem) na
invadovaná spoleenstva.
Píspvek seznamuje s nkolika v souasné dob používanými predikními modely i s výsledky
studie hodnotící jejich vhodnost pro podmínky R a upozoruje na možná omezení použití tchto
model, spojených zejména se zmnou klimatu, rostoucí intenzitou pstování, dlouhou lag-fází
introdukovaných druh a geneticky modifikovanými organismy.
7
______________________________________________________________________________________________
http://www.ibotky.cz/clanky/genofondy-rostlin-v-zahradni-tvorbe/98-pozname-budouci-trifidy.html
Rostliny botanických zahrad jako souást historického a
kulturního ddictví v kontextu mezinárodních smluv
Botanical Gardens Plants as a Part of Historical and Cultutral Heritage in the International
Conventions Context
Milena Roudná
[email protected]
English Summary
Use of plants is closely linked with development of human society from its very beginning. In
ancient times plants served mainly for everyday man use, nevertheless some discoveries give
proof of using plants also for decorative purposes. In Middle Ages medical and useful plants
were cultivated in convent gardens. Ornamental plants form important part of Islamic and Persian
gardens which typical features include pools, fountains and canals. This style influenced
developments of gardens in Europe. Greatest development of garden architecture can be found in
Italy, later in France. In England the former geometric French style was changed in close to
nature arrangement of gardens, which as typical style spread to other part of Europe and later in
other continents. Gardens development in modern times were influenced by oversea expeditions
and introduction of exotic species. Plant diversity has been further increased through targeted
crossing and breeding. Numerous gardens and parks represent nowadays valuable cultural and
natural heritage and some of them have been therefore included in the UNESCO Heritage List.
Nevertheless, industrial development and other human activities has caused negative impact on
biodiversity and resulted in over-exploitation, pollution and spread of diseaeses, habitat loss and
degradation, introduction as well as unintentional spread of invasive alien species; furthemore
consequences of climate change are foreseen. This situation requires international cooperation
developed through several international organizations which initiated adoption of important
international conventions dealing with different aspects of conservation. And this situation
evokes new challenges also for botanic gardens to which even activities of the Botanic Gardens
Conservation International (BGCI) as networking organization have been aiming.
8
______________________________________________________________________________________________
Historická úloha botanických zahrad
Využívání rostlin je spjato s lidskou civilizací od jejího samého poátku a prolíná se všemi
historickými obdobími. Ve starovku byly rostliny využívány pedevším pro obživu a
zabezpeení dalších základních poteb lovka. Nicmén jsou dkazy o využívání rostlin i pro
okrasné úely (kresby v egyptských hrobkách, visuté zahrady v Babylonu event. u eky Tigris,
staré ímské zahrady). Poátky zahrad nalézáme v kolébkách lidské civilizace. I když údaje o
nejstarších zahradách se v rzných pramenech rozcházejí, lze pedpokládat, že k nejstarším
patily zahrady ve starovké ín, kolem r. 3 000 p.n.l., jednak okrasné, ale též rozsáhlé zahrady
zelináské. Z Egypta pochází nejstarší zachovaný detailní plán zahrady, z doby pibližn 1 400 let
p.n.l. Vzhledem k precisnosti symetrického uspoádání zahrad lze pedpokládat uritý pedchozí
vývoj a odvozovat, že první obdobné zahrady byly navrženy již kolem r. 2 800 p.n.l. Další
nejstarší zahrady byly asyrské, babylonské a perské, u nichž se rozlišovaly ti typy. Velké,
uzavené obory, k nimž možno zaadit nap. i zahradu Eden popisovanou ve Starém zákon.
Zahrady pro odpoinek, zaplnné stinnými místy a vodou. Uzavené posvátné zahrady, zpravidla
na umlých terasách, mezi nž patí nap. visuté zahrady babylonské. Z posledn uvedených se
staly nejznámjšími visuté zahrady Semiramidiny, které nechal vybudovat patrn Nebukadnesar
II. kolem r. 570 p.n.l., v severovýchodním cípu starovkého Babylónu. Jejich existenci potvrdily
archeologické nálezy R. Koldeweye (1855-1925). Z údolí Cefrón u Jeruzaléma se uvádjí
zahrady krále Šalamouna, z doby kolem r. 960 p.n.l., zavlažované vodou z nádrží.
Na evropském kontinentu se ranným rozvojem zahrad mže pochlubit staré ecko, kde byly
zahrady zakládány pedevším u dom, v podob ústedního uzaveného prostoru úzce
propojeného s obydlím; význaným prvkem u tchto zahrad byla voda a hrnkové rostliny. Krom
tchto soukromých zahrad však byly oblíbeny veejné plochy shromaž
ovací, zejména pi
píležitosti sportovních her. Ty se staly pozdji pedlohou pro klasické ímské zahrady a v Evrop
pro veejné parky zakládané v 19. století. Tetím typem eckých zahrad byly posvátné krajináské
celky (nap. Delfy). V helénistickém období (323 – 30 p.n.l.) pak vznikaly luxusní zahrady
sloužící pro odpoinek (zejm. Alexandria, Syrakusy). ecké zahrady, zejm. z helénistického
období, ovlivnily charakter zahrad ímských (Pompeje, Herculaneum). Malé, uzavené zahrady
byly opticky rozšíeny malbami krajin na stnách. K patrn nejpropracovanjším a nejvtším
patila zahrada kolem domu Nera (Golden House), která se rozkládala na ploše pibližn 120 ha a
zahrnovala i umlé jezero (v centru íma, na míst pozdjšího Kolosea). Další významný
zahradní komplex se rozprostíral kolem Hadriánovy vily poblíž Tivoli.
Dležité místo zaujímaly ve starovku, pozdji i ve stedovku, zahrady léivých rostlin. Z nich
je historicky zaznamenána zahrada v Athénách kolem r. 320 p.n.l., kterou ml zddit
Theophrastus po svém uiteli Aristotelovi. Druhou je zahrada Antonia Castora v ím. Ob
zahrady byly již oznaovány jako zahrady „botanické“.
Období stedovku pedznamenal zánik ímské civilizace v dsledku invazních nájezd Barbar
ve 4. a 5. století. a s touto civilizací zanikly i evropské zahrady. Zachovány zstaly východní –
byzantské zahrady, vyznaující se nápadnými vyumlkovanými doplky, asto stíbrnými i
zlatými, napodobujícími létající a zpívající ptáky i vtve šíící parfémované vn. Znaný vliv
na rozvoj zahrad v Evrop i pilehlých oblastech mla v daném období islámská kultura. Na
poátku 7. století si Arabové postupn podrobili západní Asii, Egypt, pobeží severní Afriky a
9
______________________________________________________________________________________________
Iberský poloostrov. Tím došlo k pevaze perských a byzantských prvk v zahradách celé oblasti
Stedomoí a na území dnešního Španlska. Zahrady vynikaly architektonickým uspoádáním
s využitím okrasných devin a geometrickou ornamentální výzdobou. Charakteristickým znakem
tchto zahrad bylo využití vody (etné vodní nádrže a kanály), která ochlazovala a zvlhovala
vzduch a svým pohybem zahrady též ozvuovala. Píkladem tchto zahrad se stala Alhambra
v Granad, zahrada v Seville i Maurský kalifát u msta Córdoba (rozkládající se v údolí eky
Guadalquivir, s pibližn 50 000 sídly obklopenými zahradami). Nejvtší rozkvt zaznamenaly
islámské zahrady ve 14. století. Z tohoto období je známo 11 královských zahrad poblíž
Samarkandu a další byly dle pedpokladu vybudovány kolem sídel zámožných pedstavitel
tehdejší spolenosti. Hlavní draz v tchto zahradách, obdobn jako od nich odvozených
Mughalských zahradách v Indii, byl kladen na vodu, dále na volné zatravnatlé plochy, stromy a
kvtiny, bohat využívané na záhonech i jako pevislé na stnách, zatímco budovy sehrávaly
podadnou úlohu (na rozdíl od španlských zahrad nap.v Alhambe).
Na území západní a stední Evropy zaujímaly ve stedovku významné místo zahrady klášterní,
které se rozvíjely jako zahrady užitkové (a to již od 5. století n.l.) i zahrady léivých rostlin
(zahrady medicinální vznikaly pak též pi lékaských školách). Mezi významné stedovké
kláštery v tomto smyslu patí nap. St. Gallen ve Švýcarsku (zahrada uspoádaná na 16 záhonech
a sestávající z ásti zelináské, ovocnáské a bylináské), benediktinský klášter u Bingen na Rýn
(užitkové a léivé rostliny) i cisterciácký klášter v Burgundsku ve Francii (známý spis pevora
kláštera o léivých rostlinách).
Píkladem pro italské zahrady ve 13. století se stal komplex saracénských zahrad, vybudovaný na
rozsáhlé ploše v Conca dÓro u Palerma, vyznaující se etnými kanály, umlými jezery,
fontánami, výsadbami citrusových devin a oživený zví. Na základ tohoto vzoru byly
vybudovány zahrady v Apulii, Neapoli i Lombardii. Italské zahrady pak zaznamenaly znaný
rozvoj i v následujícím období, kdy charakteristickým rysem se stalo harmonické propojení domu
se zahradou. Píkladem již renesanní zahrady se stalo ve Vatikánu spojení papežského paláce
s vilou Belvedere. Nicmén styl zahrad se mnil nejen dle doby vzniku, ale též v souladu
s charakterem místa i sociální funkcí. Vznikala tak unikátní díla, jako zahrady obklopující
zámožnjší sídla. V nich se využívaly ve znaném množství kvetoucí a stálezelené rostliny jako
kontrast ke kamenným stavbám. V Itálii vznikaly též nejznámjší lékasko-botanické zahrady,
asto již i s vdeckým zamením, díky píznivým kulturním a ekonomickým podmínkám. Ve
stejném období ( r. 1350) vznikla i první zahrada na eském území – Hortus Angelicus v Praze,
shromaž
ující léivé rostliny, ale mající i ozdobné prvky, v pozdjšího období nap. botanická
zahrada v Kolín nad Rýnem (1490).
Italský styl zahrad znan ovlivnil charakter zahrad vznikající ve Francii, což byl i dsledek
francouzské invaze do Itálie koncem 16. a poátkem 17. století. K nejznámjším patí park kolem
zámku Versailles, který se stal pevládajícím modelem pro adu park i v zahranií (zahrady
Poggio Reale v Neapoli, Petrohrad v Rusku, další zahrady a parky v Nmecku, Rakousku,
Nizozemsku, ásten La Granja, Španlsko), pedevším na poátku 18. století. Model
prodloužené perspektivy se promítl do krajináského uspoádání i na území ech a Moravy (nap.
Jiín a okolí za Valdštejna, Lednice a Valtice na panství lichtenštejnském). Znan rozšíeným
stylem u francouzských zahrad 17. století se stal typ barokních zahrad, vyznaující se etnými
prhledy a obohacený fontánami, partery a devnými balustrádami podél centrální osy.
10
______________________________________________________________________________________________
Anglické zahrady byly rovnž ovlivnny francouzským stylem s geometrickým uspoádáním,
které však bylo modifikováno anglickým drazem na travní plochy. Navíc centrální prhled
podél podélné osy byl u typických zahrad nahrazen prhledy rozbíhajícími se ve form
sluneních paprsk od centrálního plkruhu. V 18. století však nastal odklon od pravidelného
uspoádání v dsledku filosofie návratu k pírod. Postupn byly zahrady pemnny do stylu
s nepravidelným uspoádáním, stromm byl ponechán jejich pirozený vývoj a rst a více se
využívalo vodních ploch. Tento zpsob v Anglii pevládl a pronikl i do dalších zemí.
Krom uvedeného vývoje znamenal novovk další impuls v zakládání zahrad v dsledku velkých
zámoských cest a dovozu dosud neznámých, exotických rostlin. Pstování choulostivjších
druh si vyžádalo stavbu skleník. Prkopníky se v mnohých pípadech stali pedstavitelé
šlechtických rod, z nichž nkteí vnovali zájmu o zvelebování zámeckých park i zakládání
nových dendrologických objekt, v nkterých pípadech spojených i s podporou expedic, vtšinu
svého jmní. Exotické druhy tak postupn obohatily sortiment okrasných zahrad, pozdji i
veejné zelen ve mstech.
Ochrana kulturních a pírodních hodnot a souasné cíle
Dnes mnohé historické zahrady a parky, pokud zstaly zachovány, pedstavují významné kulturní
a pírodní ddictví. Nkteré byly zaazeny na Seznam svtového kulturního a pírodního ddictví
organizace UNESCO, jiné jsou prozatím na tzv. ekací listin (Tentative List) a ekají na
posouzení jejich hodnoty. V souasné dob (záí 2013) zahrnuje tento seznam 981 objekt, z toho
759 kulturních, 193 pírodních a 29 patí do tzv. smíšené kategorie, která propojuje kulturní
hodnoty vytvoené lidským umem s hodnotami pírodními; 1566 objekt je na ekací listin.
Nicmén mnohé ze zahradních skvost, vetn zahrad botanických, jsou zaazeny mezi objekty
ist kulturní, nap. Royal Botanic Gardens Kew (UK), Botanická zahrada Padua (Itálie), park
Mužákov (Nmecko + Polsko), Perská zahrada (Iran), zámek a park Versailles, zámek a park
Fontainebleau (Francie), paláce a parky Potsdam a Berlín (Nmecko), Mediejské vily a zahrady
v Tuscany (Itálie), letní palác a cisaské zahrady Peking (ína), Schönbrunn – zámek a park
(Rakousko), Lednicko-valtický areál, zahrady a zámek Kromíž (R).
Krom rostlin pvodn z pírody, a již místních i introdukovaných a náhodn nalezených
forem, vznikly další formy a kultivary užitkové i okrasné cíleným šlechtním. Nkteré z nich
nesou ve svém názvu odkaz na místo vzniku. Naznaené procesy vedly k rozšíení variability
v zahradách a parcích pstovaných rostlin a k zachování nkterých dnes již historicky a kulturn
cenných taxon a kultivar. Moderní civilizace však psobí negativn na tuto rozmanitost, a to
pedevším v následujících smrech: nadmrným využíváním rostlinných zdroj, zneišováním
prostedí a rozvojem chorob, ztrátou vhodných stanoviš a jejich degradací, šíením nepvodních
invazních rostlin, v uritých aspektech též zmnou klimatu. Tmto zmnám se pizpsobuje i
zamení innosti botanických zahrad. Na základ zkušeností v oblasti taxonomie, zahradnictví,
dokumentace a konzervace rostlinného materiálu i etnobotaniky mohou botanické zahrady
pomoci pi obnov narušených ekosystém, pi przkumu a obnov pvodní i stanovištn
vhodné vegetace, pi volb rostlin a uspoádání zelen v obcích a doprovodné zelen v okolí i pi
úpravách krajináských.. Tradin významnou úlohu plní botanické zahrady pi výchov
odborník a pedevším v šíení znalostí mezi širší veejností.
11
______________________________________________________________________________________________
Aktivity vedoucí k ochran a zachování hodnot rostlin a jejich spoleenství rozvíjejí rzné
organizace, vetn mezinárodních, které iniciovaly k tomuto úelu i pijetí nkolika
mezinárodních smluv, jakožto právn závazných nástroj. Ve vztahu k botanickým zahradám je
možno mezi dležité zaadit následující.
Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD, pijata v r. 1992 v rámci UNEP, vstup v platnost
v prosinci 2003)
Hlavními cíli úmluvy je ochrana biologické rozmanitosti, udržitelné využívání jejích složek a
spravedlivé rozdlování pínos z genetických zdroj.
V r. 2000 byl pijat k úmluv první – Cartagenský protokol o biologické bezpenosti (CPB, vstup
v platnost 2003), jehož cílem je zajistit ochranu pi zacházení, využívání a penosu živých
modifikovaných organism, které jsou výsledkem moderních biotechnologií. Tyto biotechnologie
jsou využitelné též pro získání žádoucích vlastností u rostlin a mohou pispt k ochran a
zachování genofondu. V r. 2010 byl pijat k CPB Nagojsko-kualalumpurský doplkový protokol
o odpovdnosti a náhrad škod, který upravuje základní zásady vztah odpovdnosti za škody
zpsobené geneticky modifikovanými organismy (dosud nevstoupil v platnost). Detailní ešení je
ponecháno na právních pedpisech jednotlivých stát.
Nejdiskutovanjším se stal v posledních letech tetí cíl úmluvy a vedl k pijetí tzv. Nagojského
protokolu (Nagoya, Japonsko, 2010) k CBD. Ten má zajistit pístup ke genetickým zdrojm a
spravedlivé rozdlování pínos z nich, vetn podíl na prmyslovém využití genetických
zdroj. Byl vyvolán zájmem zejm. stát bohatých na biodiverzitu, vtšinou rozvojových, a jejich
lokálních komunit.
Botanické zahrady mohou svým zamením významn pispt k naplování této úmluvy, nebo
jejich innost je propojena s mnohými jejími lánky.
Úmluva o ochran svtového kulturního a pírodního ddictví (WHC, pijata v rámci
UNESCO, 1972)
Cílem úmluvy je ochrana vynikajících kulturních a pírodních památek zanesených do
mezinárodního seznamu, k nimž patí i etné zahrady a parky. V pípad neplnní požadavk
ádné údržby a ochrany mohou být píslušné objekty ze seznamu vyškrtnuty.
Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy voln žijících živoich a plan
rostoucích rostlin (CITES; pijata v rámci UNEP v r. 1973, vstup v platnost 1975).
Cílem úmluvy je zajistit, aby mezinárodní obchod se vzorky rostlin a živoich neohrozil jejich
existenci a pežití. Zásady úmluvy musí pi získávání rostlin a výmn materiálu respektovat i
botanické zahrady.
Úmluva o mokadech majících mezinárodní význam pedevším jako biotopy vodního
ptactva (Ramsarská úmluva, pijata v rámci UNESCO v r. 1971, vstup v platnost 1975)
Botanické zahrady se mohou podílet na plnní prostednictvím výzkumu, osvty a pstováním
ohrožených vodních a mokadních rostlin.
Úmluva o ochran evropských plan rostoucích rostlin, voln žijících živoich a
pírodních stanoviš (díve známá v eštin pod názvem Úmluva o ochran evropské fauny a
flóry a pírodních stanoviš - Bernská úmluva; pijata pod patronací Rady Evropy, sjednána
1979, vstup v platnost 1982)
Cíle úmluvy vyjaduje samotný název. Zamena je zejména na druhy, jejichž ochrana vyžaduje
spolupráci nkolika stát.
12
______________________________________________________________________________________________
Evropská úmluva o krajin (ELC, pijata v rámci Rady Evropy, sjednána 2000, vstup v platnost
2004)
Cílem úmluvy je zachování charakteristických rys krajiny a jejich typických prvk a zohlednní
ochranných princip v pijímaných strategických dokumentech širšího dopadu, zahrnujících
rzné resorty.
Rámcová úmluva o ochran a udržitelném rozvoji Karpat (pijata pod patronací UNEP;
sjednána 2003, vstup v platnost 2006)
Cílem úmluvy je spolupráce stát na ochran biologické a krajinné rozmanitosti Karpat a
zajištní udržitelného hospodaení pedevším v oblasti vod, les, zemdlství, dopravy a v
dalších oblastech innosti.
Mezinárodní smlouva o genetických zdrojích rostlin pro výživu a zemdlství (ITPGRFA,
pijata v rámci FAO v r. 2001, vstup v platnost 2004)
Cílem smlouvy je ochrana a udržitelné využívání rostlinných genetických zdroj pro zabezpeení
výživy, udržitelný rozvoj zemdlství a spravedlivé rozdlování pínos. I když smlouva
zahrnuje všechny genetické rostlinné zdroje pro výživu, je systém pístupu a rozdlování pínos
z nich omezen na 64 zemdlských plodin a pícnin uvedených v její píloze.
Mezinárodní úmluva o ochran nových druh rostlin (pijata pod záštitou UPOV v r. 1968,
revize 1972, 1978, 1991)
Úmluva zabezpeuje ochranu práv k duševnímu vlastnictví pizpsobenou na šlechtní rostlin.
Na základ výše popsaným aspektm souasného ohrožení biologické rozmanitosti je vhodné
doplnit seznam souvisejících mezinárodních smluv následn:
Rámcová úmluva o zmn klimatu (FCCC; pijetí 1992, vstup v platnost 1994)
a k ní píslušející Kjótský protokol (1997, vstup v platnost 2005), o jehož pokraování i náhrad
se vedou ostrá jednání.
Úmluva o boji proti desertifikaci (CCD; pijetí v rámci UNEP v r. 1994, vstup v platnost 1996)
Zahrnuje též degradaci pd na základ dodatku iniciovaného evropskými státy.
Úmluva o pístupu k informacím, úasti veejnosti na rozhodování a pístupu k právní
ochran v záležitostech životního prostedí, tzv. Aarhuská úmluva (pijata v rámci EHK/ECE
v r.1998 na konferenci „Životní prostedí pro Evropu“, Aarhus, Dánsko)
Úmluva dležitá zejm. v oblasti pístupu k informacím a vzdlávání, tj. v oblastech v nichž se
botanické zahrady již tradin významn uplatují.
Pro botanické zahrady sehrává v mezinárodním kontextu dležitou úlohu sdružení Botanic
Gardens Conservation International – BGCI, které propojuje botanické zahrady v rzných
ástech svta a podporuje jejich innost. Jeho hlavním cílem je zajistit ochranu ohrožených
rostlin a pomáhat tak ešit klíové problémy souasného svta, k nimž patí snižování chudoby,
zlepšování životní úrovn a zmirování dopad kilmatických zmn. Dležitá je v souasnosti
otázka obnovy narušených ekosystém a podpora botanických zahrad v jejich klasických
innostech, jako jsou sbírky živých rostlin, semenné banky, dokumentace rostlinného materiálu,
informování a vzdlávání odborník a širší veejnosti. K tmto cílm slouží pijaté strategické a
13
______________________________________________________________________________________________
programové dokumenty (zejm. Globální strategie ochrany rostlin do r. 2020) a specializované
programy a projekty.
Použité zkratky
Úmluvy:
Bern Convention - Convention on the Conservation of European Wildlife and Natural Habitats
CBD – Convention on Biological Diversity
CCD – Convention to Combat Desertification
CITES – Convention on International Trade of Endangered Species
CPB – Cartagena Protocol on Biosafety
ELC – European Landscape Convention
FCCC – Framework Convention on Climate Change
ITPGRFA – International Treaty on Plant Genetic Resources for Food and Agriculture
Ramsar Convention - Convention on Wetlands of International Importance especially as
Waterfowl Habitat
WHC – World Heritage Convention
Organizace:
CE – Council of Europe (RE – Rada Evropy)
ECE – Economic Commission for Europe (EHK – Evropská hospodáská komise)
FAO – Food and Agriculture Organization (Organizace OSN pro výživu a zemdlství)
IUCN – World Conservation Union (Svtový svaz ochrany pírody)
UNEP – United Nations Environment Programme (Program OSN pro životní prostedí)
UNESCO - United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization (Organizace OSN
pro výchovu, vdu a kulturu)
UPOV – International Union for the Protection of New Varieties of Plants
Zdroje
BGCI: http:/www.bgci.org
Ebel F., Kümmel F., Beierlein Ch. (1990): Botanische Gärten Mitteleuropas. Geschichte,
technische Einrichtungen, Anlagen, Sammlungen und Aufgaben. 2. erweitere Auflage.
Wissenschaftliche Beiträge der Martin-Luther-Universität Halle-Wittenberg, Halle (Saale), 232
pp.
14
______________________________________________________________________________________________
Nauný slovník zemdlský. Ústav vdeckotechnických informací, nakladatelství Brázda, Praha,
Vol. 1 (1966), Vol. 9 (1983), Vol. 13 (1992)
Roudná M., Hanzelka P. (2006): Botanické zahrady eské republiky. Historie, význam a pínos k
plnní mezinárodních závazk. Ministerstvo životního prostedí, Praha, ISBN 80-7212-441-2, 64
pp.
Svoboda P. a kol. (1966): Botanická zahrada SAV v Prhonicích – Vznik, vývoj a dnešní stav.
In: Zprávy Botanické zahrady SAV Prhonice, 2, Prhonice: 1-85
The New Encyclopaedia Britannica (1992). Encyclopaedia Britannica, Inc., 15th Edition,
Chicago, Vol. 2: 407-409, Vol. 5: 119, Vol. 9: 156, Vol. 19: 653-675
UNESCO: http://whc.unesco.org
Wikipedia: http://wikipedia.org
Zahradnický slovník nauný – 1 (1994). Ústedí zemdlských a potravináských informací,
Praha, ISBN 80-85120-51-8: 224-225
Implementace úmluvy CITES v R
15
______________________________________________________________________________________________
Ondej Klouek
Oddlení mezinárodních úmluv, Odbor druhové ochrany a implementace mezinárodních závazk,
Ministerstvo životního prostedí
Vršovická 65, 100 10 Praha 10
tel.: +420 267 122 122
fax: +420 267 310 309
[email protected]
www.mzp.cz/cites
Úmluvaomezinárodnímobchoduohroženýmidruhyvolnžijícíchživoichaplanrostoucíchrostlin
(Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora, CITES,
Washingtonskáúmluva)bylasmluvenadne3.bezna1973veWashingtonuazaalaplatitod1.ervence
1975.eskoslovenskopodepsaloúmluvu28.února1992jako114.státaúmluvavstoupilapronašizemi
vplatnost28.kvtna1992.eskárepublikapevzalazávazkyzúmluvyodrozdleníSFRdne1.1.1993.
CITESjeprovádnavEvropskéuniijednotnýmzpsobemnazákladlegislativyEvropskéunie(EU),která
unászaalaplatitoddatavstupuRdoEUdne1.5.2004.DnesjesignatáemCITESjiž178zemívetn
všech 28 lenských stát EU (pozn. Pistoupení Angoly jako 179. státu úmluvy vstupuje v úinnost
31.12.2013).
Úelem úmluvyjepostavitmezinárodníobchods volnžijícímiživoichya planrostoucímirostlinami
podspolenoukontroluvšechzemísvta,abysedocílilaochranaohroženýchdruhfaunyaflóryped
úplným vyhubením vlivem bezohledného získávání pro obchodní úely. Úmluva omezuje zejména
obchod s jedinci ohrožených druh získaných z volné pírody, kontroluje však iobchod s živoichy
odchovanýmivzajetínebolovkemvypstovanýmirostlinamidruh,kteréjsouvpírodohroženy.Ve
vtšinpípadsevšakúmluvanedotýkádomestikovanýchzvíatakulturníchrostlin.
Podle statistických údaj je využívání divoké pírody pro úely mezinárodního obchodu druhou
nejvážnjšípíinouubývánídruhnanašíplanet,atohnedzanienímpirozenýchstanoviš.Hlavními
vývoznímioblastmiživoicharostlinchránnýchCITESjsouvtšinourozvojovézem,pronžvývozživé
pírody pedstavuje asto nezanedbatelný hospodáský zdroj. Vglobálním mítku je nejvtším
dovozcemproduktdivoképírodyEvropskáunie,následovanáUSA,DálnýmVýchodem(ína,Japonsko,
Korea),arabskýmizemmiaAustrálií.Obchodujesenejensživýminebomrtvýmiživoichyarostlinami,
ale i snejrznjšími výrobky aodvozeninami, od potravin a léiv pes kožené zboží až po exotické
turistickésuvenýry.Nejastjiseobchodujeskžemiplaz,kožešinamiavlnou,živýmiexotickýmiptáky
a tropickými ozdobnými rybkami, kaviárem, mušlemi a moskými korály, kaktusy, orchidejemi a plan
rostoucími cibulovinami (snženky) a vzácným tropickým devem (mahagon, ramin aj.). Existuje však
znan rozsáhlý nelegální obchod s „ohroženou živou pírodou“, které se signatáské státy CITES snaží
srzným úspchem potlait. Akutním problémem je pašování vymírajících druh i jejich zabíjení ve
volné pírod za úelem získávání rzných výrobk z nich: nap. slonovina, kožešiny kokovitých aj.
šelem, „tradiní ínská léiva“ ztygích kostí, roh nosorožc ažluník medvd, obchod slidoopy
(orangutani,gorily,šimpanzi)aostatnímiprimáty,vzácnédruhypapoušk,plazapod.Odroku1989se
do eské republiky dováží znané množství živých exotických zvíat odchycených z volné pírody v
rozvojovýchzemíchAfriky,JižníAmerikyaAsiekvlipoptávcezájmovéhochovatelství.Rfigurujetaké
16
______________________________________________________________________________________________
jako významná tranzitní zem dozápadní Evropy a je celosvtov významným vývozcem vzajetí
odchovanýchdrobnýchdruhpapoušk(nap.rosel,agapornisapod.).
Globálnímproblémemsvelkýmpolitickýmaekonomickýmdopademjenedostatenáochranamoských
ryb ped nadmrným rybolovem. Vposlední dob se proto úmluva CITES zamila i na tuto
problematikuanavázalaspoluprácispíslušnýmimezinárodnímiorganizacemi,jakojsouOrganizaceOSN
pro výživu a zemdlství (FAO) a další mezinárodní a regionální dohody zamené na regulaci a
udržitelnévyužívánímoskýchryb.DoposudjevšaknaseznamechCITESstálejenvelmimálokomern
využívanýchryb(nap.jesetei/kaviár/,úhoíní,manty,párdruhžralok)asnahyorozšíenítohoto
seznamunarážejínapolitickýodpornkterýchvlivnýchstát.
StejntakjevelkápolitickáopoziceprotisnazeEvropskéunieankterýchdalšíchzemírozšíitCITESina
komern využívané ohrožené deviny (nap. mahagon), což souvisí spolitickoekonomickým
problémemneudržitelnéhokácenítropickýchles.
CITESjeglobálnímezinárodnísmlouvouvrámciOrganizacespojenýchnárodajepovažovánazajedenz
významných nástroj svtové strategie ochrany pírody. Jde o vládní smlouvu, která je však siln
podporována významnými mezinárodními ochranáskými nevládními organizacemi, jako je IUCN
(Svtový svaz ochrany pírody), WWF (Svtový fond pro pírodu) amnoho dalších. Finann a politicky
máúmluvavýznamnoupodporuzestranyUSA,Evropskéunie,Japonskaadalšíchzemí.
CITES je provádna jednotlivými státy stranami úmluvy, prostednictvím k tomu zmocnných úad,
tzv. výkonných a vdeckých orgán. Výdaje spojené s inností CITES jsou hrazeny z píspvk
jednotlivýchstran.RonípíspvekRinilvletech2012až201319144,americkýchdolar(USD),pro
období let 2014 až 2016 byl tento píspvek stanoven na 23856, USD. Sekretariát CITES se sídlem v
Ženev veŠvýcarsku je podízen smluvním stranám a organizan zaazen do Programu Spojených
národ pro životní prostedí (UNEP). Jeho hlavní úkol spoívá v koordinaci innosti mezi jednotlivými
stranami a jejich národními výkonnými orgány, v souste
ování informací orozsahu mezinárodního
obchodusezvíatyarostlinamichránnýmiCITESavneposledníadorganizujekonferencesmluvních
státazasedáníídícíchaodbornýchorgánCITES.SekretariátspolupracujeseSvtovýmmonitorovacím
centrem ochrany pírody UNEP (WCMC) a TRAFFICem (Trade Record Analysis of Flora and Fauna in
Commerce), odbornými nezávislými institucemi z Cambridge (UK), které se zabývají sledováním
avyhodnocovánímúdajoobchodusohroženoupírodou.Zhlediskabojeprotinelegálnímuobchodus
ohroženými druhy jevýznamná velmi dobrá spolupráce s Interpolem a Svtovou organizací celních
orgán (WCO). Interpol zídil zvláštní pracovní skupinu pro potírání mezinárodn organizovaného
nezákonnéhoobchodusohroženýmidruhy,jejímžaktivnímlenemjeieskárepublika.
CITESvytvoilacelosvtovousí,kterákontrolujemezinárodníobchodsohroženýmidivokýmizvíatya
planými rostlinami, a to hlavn pomocí povolení, která musí doprovázet každou mezinárodní zásilku
dotyných organism nebo výrobk z nich. Tato povolení, známá podtermínem "CITES permity", jsou
vydávána výkonnými orgány jednotlivých stran a jsou kontrolována celními orgány všech zemí CITES,
které obchod uskuteují. Povolení mže být vydáno jen tehdy, potvrdíli vdecký orgán, že odbrem
rostliny nebo živoicha z pírody nedošlo kohrožení druhu vyhubením (princip udržitelného využívání
pírodních zdroj). CITES permit jetedy jakýmsi dokladem o tom, že vývoz nebo dovoz urité zásilky,
kteráobsahujerostlinyneboživoichy,jevpoádkuzhlediskaochranypírody.
Jako"obchod"oznaujeúmluvajakýkolivvývoznebodovozchránnýchorganism,jejichtlavýrobkz
nich.Úmluvasetedytýkájakskutenýchobchodník,takivšechindividuálníchcestujícíchdozahranií.
17
______________________________________________________________________________________________
Kontroluje se nejen vývoz a dovoz živých zvíat a rostlin, ale i neživých exemplá, ástí tl, výrobk
znichaodvozenin.
Pedmtem ochrany CITES je v souasné dob více než 5000 druh zvíat a kolem 29000 taxon
rostlin.Podlestupnohroženísvéexistencevpírodjsourozdlenydotíkategorií:
1)DruhypímoohroženévyhynutímjsouvyjmenoványvpílozeIkCITES.
2) Druhy z pílohy II k CITES, jejichž situace v pírod není kritická, ale které by mohly být
ohroženy,pakližebyvyužívánípromezinárodníobchodnebyloregulováno.
3) Druhy z pílohy III k CITES jsou ohrožené na území uritého státu, který požádal oregulaci
mezinárodníhoobchodusnimi.
StranyCITESsescházejíkaždédvaažtirokynaplenárníchzasedáních,abyposoudilyvšechnyproblémy
s uplatováním CITES a projednaly pípadné nutné zmny v seznamech chránných druh. Jako
pozorovatelésetchtozasedánímohouúastnitinesignatáskéstátyanevládníorganizace.Poslední,v
poadí šestnáctá konference byla vbeznu 2013 vBangkoku (Thajsku). Píští konference se bude konat
vJihoafrickérepublicevroce2016.
Veskérepublicebylaúmluvanejdívezajišovánanazákladzákona.114/1992Sb.,oochranpírody
a krajiny, a vobdobí od 1.4.1997 do 30.4.2004 se postupovalo podle zákona .16/1997 Sb., o
podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druh voln žijících živoich a plan rostoucích rostlin a
dalšíchopateníchkochrantchtodruhapodlevyhláškyMinisterstvaživotníhoprostedí.82/1997
Sb. Od 1.5.2004 se postupuje podle naízení Rady (ES) . 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochran
druh voln žijících živoich a plan rostoucích rostlin regulováním obchodu snimi a podle dalších
provádcích pedpis ES, zákona .100/2004 Sb. oochran druh voln žijících živoich a plan
rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi adalších opateních k ochran tchto druh a o zmn
nkterýchzákon(zákonoobchodovánísohroženýmidruhy)avyhlášky.210/2010Sb.
V Evropské unii se úmluva CITES provádí jednotným zpsobem již od roku 1984 avsouasnosti na
základnaízeníRady(ES).338/97.PedpisyEUjsouvmnohémohledupísnjšínežúmluva.Namísto
seznamdruhchránnýchpodleCITES(CITESI,IIaIII)platíseznamyživoicharostlinpodlepílohA,
B,CaDknaízeníRady(ES).338/97.PílohaAzhrubaodpovídápílozeIkCITES,BpílozeIIaCpíloze
III.PraktickyvšaklegislativaESzaazujevelkémnožstvídruhdopísnjšíkategorienežCITES.VpílozeD
je seznam druh, pronž platí povinnost dovozc hlásit dovoz celním orgánm EU vyplnním
pedepsaného oznámení o dovozu. Svýjimkou nkolika málo druh CITES III, vi kterým mají lenské
státyEUvýhradu,jsouvpílozeDdalšídruhy,kterénejsouchránnyCITES.
PovoleníkvývozuadovozuexemplápesvnjšíhraniceEU(CITESpermity)vydáváproeskésubjekty
Ministerstvo životního prostedí (s nkterými výjimkami, jako nap. pi vývozu umle vypstovaných
rostlin, kdy lze namísto CITES permit použít rostlinolékaská osvdení vydávaná Státní
rostlinolékaskousprávou).PokudlegislativaEUkCITEShovoíovývozu,zptnémvývozuadovozu,má
senamyslipouzetentotzv.obchodstetímizemmianikolivobchoduvnitEUmezilenskýmistáty.
Dokladyprovývozadovozjsouvydáványnaformuláích(permitech)podlelegislativyEUkCITES.Tyto
dokladymusívývozcinebodovozcipedkládatpíslušným celnímorgánm podleustanovenílegislativy
ES.VtšinoujetebadokladypedložitnavnjšíchhranicíchEU.Vpraxitedyastonastávásituace,kdy
jsoueskédokladypedkládánycelnímorgánmjinéholenskéhostátu,anaopak.Všechnystátníorgány
18
______________________________________________________________________________________________
(vetn celník) všech lenských stát EU uznávají doklady vydané výkonnými orgány CITES lenských
státpodlenaízeníRady(ES).338/97.
PodlenaízeníRady(ES).338/97platíprodovozexempládruhzpílohyBpísnjšíustanovenínež
podleCITES,asicepovinnostmítpedemdovoznípovolenípíslušnéhovýkonnéhoorgánuEU.Naízení
Rady(ES).338/97zmocujeEvropskoukomisikvyhlášeníomezenídovozuexempládruhzpílohyB
bu
obecn,aneboprouritýtypexemplánebozuritýchzemí,atovpípadech,kdyvdeckéorgány
EUusoudí,žebydovozdoEUmohlbýtvrozporusochranoupírody.Seznamdruh,pronžplatítento
doasnýzákazdovozudoEU,seastomníadnesjejižznanrozsáhlý.Takovéexempláesenesmjí
doEUdovážetanivpípad,žeÚmluvaCITEStakovýobchodumožujeapíslušnéorgánytetíchzemí
vývozpovolí.
Pedpisy ES stanoví naopak v nkterých pesn vymezených pípadech mírnjší režim dovozu nebo
vývozu(„neživých“)pedmt,kteréjsouexempláiosobníhoneborodinnéhocharakteru.
Pedpisy ES umožují používat rostlinolékaská osvdení namísto vývozních doklad CITES pro umle
vypstované rostliny druh z pílohy B a hybrid z pílohy A. V R vydává takové doklady Státní
rostlinolékaskáspráva.
eská republika je od 1.5.2004 souástí spoleného trhu EU umožujícího volný pohyb zboží uvnit
hranic Evropské unie. Vnitrounijní obchod s exemplái CITES upravuje jednotným zpsobem naízení
Rady (ES) . 338/97. Velmi písná omezení platí zejména pro obchod sexemplái druh „pímo
ohroženýchvyhubením“zpílohyA.Obchodakomernívyužívánítchtoexemplájezakázán.Výjimku
ztohotozákazumohouzavýjimenýchapesnstanovenýchpodmínekudlitpovenéúadylenských
stát.VRtytovýjimkyudlujíkrajskéúady.Naprotitomuobchodsexempláiostatníchdruh,jiných
než zpílohy A, je vpodstat volný, pokud se ovšem obchoduje slegáln získanými exemplái. lenské
zem EU však mohou mít písnjší opatení, zejména pokud jde održení exemplá CITES na základ
pedpis o ochran pírody nebo zdraví obyvatel (veterinární a rostlinolékaské pedpisy). Veské
republicesetotýkáživoicharostlinznašípírody,kteréjsouzvláštchránnýmidruhypodlezákona
.114/1992Sb., o ochran pírody a krajiny. Rovnž chov nkterých exotických živoich chránných
úmluvou CITES podléhá povinné registraci podle zákona .100/2004Sb. a vlastníci exemplá
ohrožených druh mají za povinnost prokázat legální pvod držených exemplá. Podrobnosti
kpodmínkámprokazovánípvodu,vedenípovinnýchzáznamochovuaobchodusexempláivybraných
druhuvádízákon.100/2004Sb.avyhláška.210/2010Sb.
PorušenípedpisEUanašichzákonoochranohroženýchdruhmževéstpinejmenšímkzabavení
exemplá. Podle zákona . 100/2004Sb. je možné pestupcm zákona uložit pokutu aždovýše
1,5miliónu K. Pašování a nedovolený obchod s ohroženými druhy živoich a rostlin mže být
hodnocenotakéjakotrestníinsmožnostíuloženítrestuodntísvobodyažna8let,pokutynebozákazu
innosti(§§299a300trestníhozákona.40/2009Sb.,veznnípozdjšíchpedpis).
Živoichové a rostliny pod ochranou CITES
PÍLOHACITESI(pílohaApodlepedpisEU)
Cca600druhživoicha300druhrostlin,kteréjsoupímoohroženévyhynutím.
Mezinárodníobchodstmitodruhyjezakázán(zákazdovozuavývozu)ajepovolovánjenvýjimen.
19
______________________________________________________________________________________________
Píklady:všichnilidoopi (gorila,orangutan,šimpanz),lemui,pandovéankteímedvdi,jihoamerické
opice,velcí kytovciadelfíni,adadruhkokovitýchšelem (gepard,levhart,tygraj.),obadruhyslon,
nosorožci,kabarpižmový,adadravc,jeáb,bažantapapoušk,moskéželvy,uritédruhykrokodýl
a ještr, velemloci, latimérie, nkteré druhy kaktus a orchidejí, nkteré palmy a vzácné exotické
deviny(brazilskéržovédevoaj.)adalšídruhy.
ZfaunyRsempatíorelkrálovský,orelmoský,sokolsthovavýavydraíní.DopílohyAknaízení
Rady (ES) .338/97 znaší fauny a flóry patí vlk obecný, medvd hndý, vydra íní, koka divoká, rys
ostrovid, áp erný, kolpík bílý, írka modrá, polák malý, všichni evropští dravci (draví ptáci ádu
Falconiformes), jeáb popelavý, drop velký, hrdlika divoká, všechny evropské sovy, motýl jaso
ervenookýavšechnydruhyevropskýchvstavaovitýchrostlin.
PÍLOHACITESII(pílohaBpodlepedpisEU)
Více než 4000 druh živoich a kolem 28000 druh rostlin, které by mohly být ohroženy, pokud by
mezinárodníobchodsniminebylpísnregulován.Zahrnujeidruhysnadnozamnitelnézaexempláe
druhzpílohyIaII.
Mezinárodníobchodjepovolenpouzenazákladzvláštníchpovolení(tzv.permityCITES),kterémusíbýt
pedloženy celním orgánm jak pi vývozu tak i dovozu. Hlavní draz je kladen napovolení ze zem
vývozu,kterémusízejménapotvrdit,ževývozemnedocházíkohroženídivokýchpopulacídanéhodruhu
na pežití. Pro dovoz do EU se vyžaduje také dovozní povolení odpovených úad EU (v R
Ministerstvo životního prostedí) snkterými výjimkami proexempláe osobního nebo rodinného
charakteru. Vdecké orgány vyhodnocují údaje o rozsahu obchodu podle vydávaných povolení a
srovnávají je s údaji o stavu populací zvíat a rostlin vpírod, a pokud by obchod byl píinou jejich
nadmrného poklesu, doporuí regulaci obchodu (nap. systémem pevn stanovených kvót) anebo
peazenídanéhodruhudopílohyI(tj.celosvtovýzákazobchodu).
Píklady: všechny *) opice, kytovci, vydry a kokovité šelmy, dále hroši, pekari, luskouni, ada druh
antilop,nandupampový,plameáci,všechny*)druhydravc,sov,papoušk(svýjimkouandulky,korely,
agaporniseržovohrdléhoaalexandramalého)akolibík,loskuták,rýžovníkaj.ptáci,rznédruhyželv,
všichni*)krokodýli,leguáni,varaniaele
hroznýšovitých,nkterédruhyexotickýchžabaryb,motýl,
sklípkan, mkkýš, moských korál, všechny druhy *) orchidejí akaktus, nkteré agáve, aloe,
sukulentnípryšcovité,tilandsieamasožravérostliny,ženšen,nkterédevinyadalšídruhy.
ZfaunyaflóryRjsouzdekromvšechdravýchpták(dravci)asovzahrnutyvlk,medvd,rys,koka
divoká,áperný,dropvelký,úhoíní,pijavkalékaská,jasoervenooký,celáele
vstavaovitých,
snženkapodsnžníkabramboíknachový.VtšinatchtodruhjevšakuvedenavpílozeAknaízení
Rady (ES) .338/97 (obdoba CITES I), zatímco vpíloze B zstávají pouze úho íní, pijavka lékaská,
snženkapodsnžníkabramboíknachový.
*)KromdruhzahrnutýchvpílozeI.
PÍLOHACITESIII(pílohaCpodlepedpisEU)
Tatopílohazahrnujetydruhy,kteréjsouohroženymezinárodnímobchodempouzevuritýchzemícha
jsouchránnynanávrhtchtozemí.Proexempláepocházejícíztchtozemíjetebacelnímorgánm
pedložit exportní povolení výkonného orgánu vyvážející zem. V ostatních pípadech musí obchodník
20
______________________________________________________________________________________________
pedložit potvrzení o pvodu exemplá. Pi dovozu do EU je teba vobou pípadech vyplnit a celním
orgánmodevzdatpedepsanéoznámeníodovozu.
Cca150druhživoicha120taxonrostlin.
Píklady: medojed kapský a hyenka hivnatá (Botswana); mraveneník mexický (Guatemala); aguti
stedoamerický,nosálblohubý,kachnapižmová,kondorkrálovskýachestýšbrazilský(Honduras);sviš
himálajský, šakal obecný, promyka mungo, užovka rybáská azmije etízková (Indie); brouk rohá
Colophon (JAR); lenochod krátkokrký (Kostarika); bažant horský a kepel korunkatý (Malajsie); holub
ržový (Mauritius); antilopa jelení a satyr obecný (Nepál); pagekon (Nový Zéland); jelen berberský
(Tunisko)aj.
PílohaDpodlepedpisEU
Tato píloha zahrnuje druhy, které nejsou na seznamech CITES. Dovoz exemplá tchto druh doEU
nenínijakomezen,pouzesemonitorujejehorozsah.Pokudbyrozsahdovozuexemplázvolnépírody
nebylvsouladusochranoupírody,došlobykpeazenídopílohyAneboB.PidovozudoEUjeteba
vyplnitacelnímorgánmodevzdatpedepsanéoznámeníodovozu.
Píklady:bažantkrálovskýaj.druhyexotickýchptákaplaz;nkteréléivérostlinyapod.,prhachlumní,
medvdicelékaská,hoecžlutý,plavuvidlaka,vachtatrojlistá,puklékaislandskáaj.
Další informace naleznete na:
www.mzp.cz/cites
www.ochranaprirody.cz/cites/
www.cizp.cz/cites
Nagojský protokol a související legislativa EU a R
Z u z a n a T o l l r i a n o v á, Z e d e k V l a s t i m i l
Ministerstvo životního prostedí
21
______________________________________________________________________________________________
http://www.ibotky.cz/clanky/genofondy-rostlin-v-zahradni-tvorbe/99-nagojsky-protokol-o-pristupu-ke-genetickymzdroju.html
The Nagoya Protocol and the upcoming EU law
B e r t (L. J. W.) v a n d e n W o l l e n b e r g
Botanic Garden, Biotechnology Department, Delft University of Technology, The Netherlands
http://www.ibotky.cz/clanky/genofondy-rostlin-v-zahradni-tvorbe/95-prezentace-nagojsky-protokol.html
IPEN, the easiest way for botanic gardens to comply with the
new EU law
B e r t (L. J. W.) v a n d e n W o l l e n b e r g
Botanic Garden, Biotechnology Department, Delft University of Technology, The Netherlands
22
______________________________________________________________________________________________
http://www.ibotky.cz/clanky/genofondy-rostlin-v-zahradni-tvorbe/94-prezentace-nagojsky-protokol-a-ipen.html
DATABÁZE A EVIDENCE GENETICKÝCH ZDROJ
20 let Národního programu
Ladislav Dotlail
Výzkumný ústav rostlinné výroby v. v. i., Drnovská 507/73, 161 06 Praha 6 - Ruzyn
Studium, uchování a využívání genofond zemdlských plodin má na teritoriu eské Republiky
dlouhou tradici. Již poátkem dvacátého století se výzkumné a šlechtitelské stanice systematicky
vnovaly shromaž
ování a zkoušení odrd. V létech 1951 až 1954 byly uchované materiály
shromáždny v nov založených výzkumných ústavech. Od sedmdesátých let zaala národní
koordinace práce s genofondy, v roce 1989 zahájila provoz Genová banka. Na tyto aktivity
navázal v roce 1993 Národního programu MZe R pro genetické zdroje rostlin (NP), který nyní
prostednictvím 12 zúastnných institucí zajišuje konzervaci,hodnocení, evidenci a využívání
genetických zdroj. NP vychází ze zákona 148/2003 Sb. a z uzavených mezinárodních dohod, k
jejichž plnní rovnž pispívá. V kolekcích úastník NP je nyní shromáždno pes 52 tisíc
položek.
23
______________________________________________________________________________________________
http://www.ibotky.cz/clanky/genofondy-rostlin-v-zahradni-tvorbe/100-20-let-narodniho-programu-pro-gen-zdrojerostlin.html
Genetické zdroje rostlin, jejich hodnota a dostupnost pro
uživatele.
L a d i s l a v D o t l a i l, I v a F a b e r o v á, V o j t ch H o l u b e c, L u d m i l a
Papoušková
Šlechtní se od poátku minulého století významn podílelo na zvyšování výnos zemdlských
plodin a v posledních 3 desetiletích se stalo u mnoha plodin faktorem rozhodujícím. Vzhledem ke
skutenosti, že nelze poítat s rozšiováním zemdlské pdy ani zvyšovánímjiných vstup má
šlechtní rozhodujícím význam pro udržitelný rozvoj zemdlství. Podmínkou úspchu šlechtní
je uchování a studium genetických zdroj rostlin jako nenahraditelného zdroje nové genetické
diversity a aplikace biotechnologických metod pi studiu genofond a v procesu šlechtní. Jako
genetické zdroje jsou tradinn využívány moderní i staré odrdy, krajové odrdy, genetické
linie
a plané píbuzné druhy- s využitím genetických manipulací ale i druhy zcela odlišné.
Vedle výnos a kvality produkce je významným pedpokladem úspšného šlechtní rovnž
zabezpeení širokého genetického základu odrd, pro zajištní jejich stability a adaptace
k mnícím se podmínkám prostedí. Uchování,zajištní dostupnosti a efektivního využívání
genetických zdroj jsou proto strategickým posláním globálního významu, jak potvrzují i
mezinárodní dohody o genetických zdrojích.
Rzná pracovní zamení pi práci s genofondem a vztahy
mezi nimi
Milan Blažek
Botanická zahrada Chotobuz, BÚ AV R v.v.i., Zámek 1, 252 43 Prhonice
O rostlinném genofondu mluvíme v botanických zahradách i jiných institucích již nkolik
desetiletí velmi asto. Každý z nás pracuje s uritou kategorií rostlin, a pi zamyšlení nad tím, kde
zaíná a koní termín genofond, zjistíme, že z uritého pohledu jde o genofond vždy - pokud
máme nkolik položek rostlin, které nejsou identické.
Pesto existuje ada pístup a praktických pracovních zkušeností, jejichž pipomínání se na první
pohled mže zdát samozejmé nebo málo dležité, ale které jsou neodmyslitelnou souástí každé
smysluplné, neformální práce, od které ekáme dlouhodobé výsledky.
Každý pístup má své principy, které jsou všem druhm práce spolené, ale poadí jejich
dležitosti se významn liší nejen podle jejich cíle, ale také podle pracovních podmínek, a
v neposlední ad se v nm odráží i charakter institucí a individualita tvrc a kurátor sbírek.
Osud sbírek, bez ohledu na jejich charakter, nakonec pímo závisí na tomto faktoru – tedy na
zdánliv samozejmé, obyejné každodenní práci.
24
______________________________________________________________________________________________
V následujícím souhrnu se pokusím charakterizovat zkušenosti získané pi tvorb a udržování
genofondových sbírek. Má profesionální práce zaala ped 50 lety jako práce na vytváení
genofondových sbírek v Botanické zahrad SAV a v Botanické zahrad Botanického ústavu
SAV v Prhonicích. Na poátku byla snaha o sbírky nov zízeného pracovišt, navazující na
prhonické aktivity, a vyústila v posledních desetiletích v zamení na komplexní pojetí a
ochranu genofondu rod, kde prezentace atraktivity rostlin nebyla cílem, ale prostedkem ke
studiu, prezentaci variability v historickém vývoji, a ke konené prezervaci genofondu
píslušných skupin.
Nejde zde o obecnou analýzu celé problematiky, ale o shrnutí osobních poznatk. Rozbor je
uren pedevším pracovníkm botanických zahrad.
Dílí zkušenosti byly v minulých letech publikovány na rzných místech a jejich pehled je
uveden v píloze. Práce posledních let byla zamena na ochranu /prezervaci/ ohroženého
genofondu, která je jednou z nejpotebnjších inností, která je také technicky i finann
nejnáronjší, ale která nepatí k nejsnadnjším. Navíc tam, kde jde o okrasné rostliny, nejde
píliš o hospodáský, ale spíše o kulturní význam, který v dosavadním pojetí institucí neml svoji
vymezenou pozici.
Pro charakteristiku maximální míry pokrytí genofondu šlechtných rostlin platí zkušenost s r. Iris
a vybranými rozsáhlými rody okrasných peren v Prhonicích i jiných botanických zahradách a
institucích jim podobných.
Obecn o genofondových sbírkách - skutenosti, které je dobré si ujasnit ped zapoetím práce
Pi tvorb nových sbírek závisí metodika i nápl práce na povaze a zdrojích rostlin, urených
k tvorb sbírek.
Z hlediska obsahu jsou v pstovaných sbírkách dv základní kategorie: plané a kulturní rostliny.
Zatímco první rostliny jsou vždy doma v pírod a jen v menší míe v kultue, u kulturních rostlin
je tomu opan.
Rzné typy genofondových sbírek tedy již ve svém základu mají velmi rzný charakter.
Sbírky planých rostlin zahrnují rostliny, nezmnné oproti stavu i charakteru v pírod, pouze
ovlivnné uritou mírou selekce. Kulturní rostliny pedstavují rostliny pstované v
pvodní pírodní form i rostliny, selektované mezi semenái planých druh, ale v pevážné
vtšin jde o spontánní a nebo (astji) zámrné hybridy, kteí vznikli v kultue.
U planých rostlin je genofondem každá existující populace, a díky tradiní práci orgán ochrany
pírody je tato sféra nejstarším, samostatným, a nejlépe stabilizovaným systémem práce
s genofondem.
Na rozdíl od kulturních rostlin zde existují vžitá pravidla, kde pedmtem zájmu a práce a
hlavním cílem je studium a hlavn aktivní udržení píslušné složky genofondu.
U kulturních rostlin je situace podstatn odlišná: v dsledku jejich významu pro lovka se
genofond trvale mní a rozšiuje, ale na rozdíl od planých rostlin se kterákoli jeho složka mže
zužovat mnohem rychleji.
Okrasné rostliny – pracovní poznatky - jednotlivé fáze procesu práce na genofondových sbírkách
25
______________________________________________________________________________________________
Jiná situace je tam, kde již existují urité sbírky, a jiná tam, kde se sbírky vytváejí.
Zásadní rozdíl v pístupech je již v cíli práce, i když i ten se v detailech vždy vyvíjí a rozvíjí,
hlavn v míst a zpsobu ochrany /prezervace/.
Kategorie genofondových sbírek a jejich specifika
Charakter sbírek a práce s nimi vyplývá již z jejich základního urení.
Experimentální sbírky mají, bez ohledu na svou skladbu, jedno spolené: jsou pedmtem
asov omezené kultivace.
U ostatních sbírek pedpokládáme dlouhodobou, a v ideálním pípad dokonce trvalou kultivaci.
Pracovní fáze pi tvorb a udržování sbírek /obecn/
1. orientaní studium problematiky ze stávajících informaních zdroj
2. vytvoení podmínek pro trvalou kultivaci a personální zajištní kvalifikované kultivace
3. kompletace sbírky – zpoátku možný i nahodilý výbr, ale v pozdjším vývoji práce
cílevdomé obstarávání materiálu v souladu s reálnými možnostmi a s postupným rozvojem
znalostí a zkušeností
4. uspoádání nových sbírek: zpoátku nejspíš podle pvodu, pak podle náronjších systém
jako jsou píbuzenské vztahy mezi rostlinami, ale vždy je nutné podídit systém pstitelským
nárokm rostlin
5. bližší studium rostlin a jejich dokumentace
Nkteré z tchto obor si piblížíme v následujícím textu.
Rzné pracovní smry a zkušenosti /detailnjší rozbor/
Tvorba nových sbírek
1. Pokud jde o novou práci, vždy se naše postoje tvoí a vyvíjejí až v jejím prbhu a z nich pak
vyplývá charakter práce. Základem je kompletace sbírky.
Výbr materiálu
Zaínáme.li pracovat s novým materiálem, se kterým máme málo zkušeností, je to nejpoutavjší,
ale odborn také nejproblematitjší práce v tom, že ped hlubším poznáním materiálu nemusíme
mít vždy vyjasnné cíle práce; v dsledku toho preference mohou být znan subjektivní. Tápání
zde patí k samozejmostem.
Determinace a verifikace rostlin pro sbírku pedstavuje nkdy snadný, jindy nároný úkol, ve
kterém se nemžeme opít o jediný jednoznaný a stoprocentn spolehlivý literární pramen nebo
lidský zdroj. Je nutné vytvoit si sumarizující vlastní poznatky a názory, kde se obas musíme
smíit s tím, že i vlastní závry bude možná asem teba upesnit i dokonce zmnit.
Dokumentace
V technice dokumentace je nutné vycházet z praxe na pracovišti i ze zkušeností blízkých
pracoviš. V detailní práci každá kategorie rostlin vyžaduje vlastní pístup, ale vždy si musíme
26
______________________________________________________________________________________________
vytvoit systém, který umožuje zmnu v názoru tak, abychom vždycky mohli najít cestu
k pedchozímu urení. U rostlin dlouhovkých a navíc získávaných v širším výbru se
uchovávání historických dokument mže ukázat jako dležitý, i když asto velmi pracný
pomocný materiál.
Uspoádání
Uspoádání kultur má spolené principy jako jejich determinace: musí umožnit zmny,
vyplývající z hloubky poznání, ale i zde je souasn nesmírn dležité umožnit najití cesty
k pedchozímu umístní.
Udržování a využívání sbírek
Tady je ta podstatn nejmén atraktivní, ale nezbytn nutná složka práce, bez které všechna práce
na kompletaci sbírek, by sebelepších, mže být snadno, nkdy už bhem jedné sezony,
zahozena. Lepší situace je, mly-li takové sbírky sloužit jen krátkodob - k prostudování i
fotografické dokumentaci s tím, že pak zaniknou.
Zdroje materiálu a jejich stabilita
Plané rostliny a zplanlé rostliny v pírod
I když na pírodních nalezištích dochází ke kvalitativním i kvantitativním zmnách, tyto zmny
jsou pomrn pomalé. Velký význam pí tom má organisovaná ochrana pírody. U vtšiny taxon
existuje dobrá znalost o výskytu na rzných místech a tím není vylouená repatriace /asto je
používán mén pesný termín ‚reintrodukce‘/.
Kulturní rostliny rostoucí bez oznaení ve starých sídlech.
U této kategorie existuje pomrn trvalá, nkdy pomalá, ale pesto nezvratná obmna. Díky
obvyklé anonymit a nesnadné možnosti identifikace mže jít o velmi vzácné rostliny, a
v nkterých pípadech ztráta takového výskytu mže znamenat ztrátu poslední možnosti rostlinu
pstovat a studovat k jakémukoli úelu.
Zplanlé rostliny jsou v lepším postavení, obas jsou zahrnovány do systému ochrany,
odpovídající ochran planých rostlin.
Rostliny v extensivní kultue jsou v mnohem horší pozici. Krom sporadického výskytu
zainteresovaných jedinc nemají až na vzácné výjimky žádné zázemí pro dlouhodobé a v ideální
situaci trvalé udržení.
Komerní rostliny
Pi kompletaci jakékoli rostlinné sbírky hrají významnou roli rostliny, které jsou nebo byly
pedmtem prodeje. I ty jsou samozejm jednou ze souástí genofondu píslušných rod, ale
v dob, kdy jejich kultivace je pro množitele a prodejce atraktivní, není jejich zaazení do
genofondových sbírek zatím nutné ani v pípad geneticky významných jedinc. V první fázi
zvýšeného zájmu existuje možnost získat rostliny pod správným oznaením - patí to k základním
požadavkm na kvalitní podnik. U rod s rychlým vývojem šlechtní ale asto dochází k obmn
komern množených sortiment. Vtšina novinek má pak doasnou hodnotu nejen komerní, ale
i jako genofond. Poznat ty hodnotné pro vtšinu posuzovatel není snadné, ta se mže projevit až
v dalších fázích šlechtní. Navíc nemusí vždy takové rostliny patit k nejatraktivnjším a k tomu
ješt mohou být nesnadno pstovatelné. Jejich pínos bývá obvykle dostaten využit, jakmile se
rozšíí povdomí o jejich šlechtitelském významu. Vypuštní takových rostlin z kultury po vln
hlavního zájmu je bohužel bžné. Obas je tžké najít dokonce jejich dobrá zobrazení umožující
verifikaci pípadn nalezených neoznaených jedinc. Jejich geny pežívají jen v potomcích, a
27
______________________________________________________________________________________________
obvykle se tyto rostliny v rzné míe dostávají do odborné a vdecké literatury bez možnosti
dalšího využití živého materiálu a již studijn nebo v šlechtitelské praxi.
Atraktivita jednotlivých fází a forem práce
Preference
Uvdomování si atraktivity jednotlivých fází práce nutn vede k poznávání poadí jejich
dležitosti.
Studium genofondu je lákavou a nezbytnou souástí poznávacího procesu, ale pi prosazování
jeho ochrany mže psobit jen jako podprná složka práce. Sama ochrana – prezervace
genofondu, jím zajištna být nemže. Zajištní genofondu pro budoucnost je u vegetativn
množených kulturních forem i unikátních jedinc z pírody dáno jen trvalou kultivací.
Pevzaté sbírky
Záleží v podstat na dvou možnostech: bu
vytváíme nové sbírky, a nebo pejímáme existující
sbírku a pokraujeme v práci pedchdc. Bohužel v této fázi spadá na provozovatele zdánliv
jednodušší, ale nejtžší fáze práce: udržení sbírek. Ta je neošiditelná v míe pée o rostliny.
Její kvalita je však, spolu s personálním zajištním, pímo závislá na ekonomickém zajištní.
Pokud toto není, mžeme mluvit o pedchozí shromaž
ovací a poznávací fázi jako o doasné
práci na píslušném genofondu, ale nikoli o jeho prezervaci, která s nejvtší pravdpodobností
byla pvodním cílem.
Uspoádání pracovních sbírek a práce s nimi
Každé uspoádání odpovídá charakteru a cíli práce, ale její trvalost je vždy omezena
rozšiováním sbírky. . V jednodušších pípadech staí abecední výsadba.
Pokud se v genofondových sbírkách udržují plané rostliny, je to obvykle v návaznosti na
botanický systém, geografické nebo ekologické celky, a nebo, jako introdukní materiál
s potenciálním zaazením mezi pstované rostliny, podle poteb dané sbírky. Hlavním kritériem
bývají z praktických dvod pstitelské požadavky.
Kulturní rostliny – užitkové a okrasné rostliny - se ve sbírkách shromaž
ují k jiným úelm než
je tomu u planých rostlin. Nejpravdpodobnjší smyslem práce bylo pvodn praktické využití
rzných rostlinných forem. Teprve po tom, co splnily svj hlavní úel, nastupují vi
pstovanému materiál nové pístupy, a vznikají i nové spoleenské povinnosti. Je to zejména
jejich ochrana, která pedstavuje prevenci proti jejich zániku.
Užitkové rostliny
U nás má dobrou tradici práce s užitkovými rostlinami, tam již existuje dlouhodobá zkušenost dík
práci Výzkumného ústavu užitkových rostlin a síti spolupracujících institucí. Tam se již adu let
vymují zkušenosti a tvoí semenné banky a nebo sbírky živých rostlin.
V této oblasti se stal významných spojovacím prvkem program EVIGEZ /Evidence genetických
zdroj/, koordinovaný Výzkumným ústavem rostlinné výroby v Praze Ruzyni. Již dlouho existuje
28
______________________________________________________________________________________________
vypracovaná metodika, kterou je nutné respektovat a jen je možné ji doplovat v detailních
pístupech a postupech, podle povahy sbírky a specifických vlastností rostlin v nich.
Výhodou sbírek užitkových rostlin je respektování jejich užitenosti a snadnjší argumentace pi
získávání podpory na základ toho, že rostliny jsou pedmtem hospodáské innosti.
Okrasné rostliny
Odlišná situace je u okrasných rostlin. Hospodáský význam hraje menší roli, a zejména u rod,
kde probíhá intenzívní šlechtní a tedy rychlá obmna rostlin v kultue. Shromaž
ování a
uchovávání genetických zdroj a výsledk z minulých dob se asto podceuje.
Zdroje nových vlastností jsou asto pedmtem i obrovského, ale obvykle krátkodobého zájmu.
Po jejich využití, by intenzívním, se tyto rostliny vytrácejí z kultury, a nkdy navždy.
Zde možná nejde tolik o ztrátu ekonomickou, nkdy ani o vdeckou: píslušné zdroje nových
gen a tedy nových vlastností jsou obvykle v dob intenzivního zájmu prostudovány úmrn
k aktuálnímu rozvoji znalostí, ale horší situace je v oblasti kulturní. asto se stává, že dokonce i u
nejvýznamnjších genetických zdroj je po vrcholu jejich slávy zájem o využívání tak malý, že
nakonec dochází k jejich úplné ztrát.
Práce na vytváení a uchovávání genofondových sbírek okrasných rostlin je pomrn novým
pracovním cílem. Okrasné rostliny mají s užitkovými rostlinami ásten spolené zázemí, obojí
jsou po uritou dobu pedmtem vtšího nebo menšího zájmu, nkdy dokonce mimoádného. Pak
ale pijde fáze, kdy sice existují v povdomí pstitel i šlechtitel, ale dík neexistenci
koordinovaného udržování dochází k jejich opouštní. K redukci dochází ješt v dob existence
rezervních kultur, až nakonec dosáhnou ztráty rozsahu, kdy se i ti nejvýznamnjší jedinci již stali
vzácností.
Vzniká otázka, kdo – krom nadšenc – mže pispt k udržení významných genetických zdroj
a mezník ve šlechtní.
Není takových institucí moc: v podstat jsou to jen botanické zahrady a skanzeny.
Závr - vazby mezi institucemi
Zkušenosti z hnutí na ochranu genofondu planých rostlin ex situ – v našem pípad vtšinou
prostednictvím botanických zahrad, musí probíhat v tsné souinnosti s orgány ochrany pírody.
V pípad domácí flory je to jediná legální cesta.
U kulturních rostlin se rzné typy a fáze práce od sebe podstatn liší, od mimoádné pracovní i
prestižní atraktivity až po plnní povinností daných potebou uchování ohrožených rostlin, která
je nakonec hlavním vyznním celého programu. Bez této innosti jsme pro prezervaci genofondu
neudlali dost.
Zde však existují novjší partnerství než u planých rostlin. Pokud vím, zatím jediným
programem, který pomáhá zajistit tuto poslední a nejdležitjší fázi práce, je systém EVIGEZ.
Nebude-li naše práce mít podporu tohoto nebo podobného systému, budeme v botanických
zahradách stále vytváet genofondové sbírky, které budou v návazných projektech v dsledku
zmn v praktické sfée nejspíš vždy stále více ochuzené o ztracené a nenahraditelné historické
29
______________________________________________________________________________________________
položky, a nakonec – ze zcela objektivních dvod – mohou existovat celky s mnohem menší
hodnotou své nápln než mla pvodní práce.
Podmínka kvality a zajištní možnosti potenciálního využívání genofondových sbírek
Ochrana genofondu se nemá vztahovat jen na to, eho je zatím dost. Má cíl, analogický
s ochranou pírody a kulturních památek nejrznjších kategorií: chránit hodnoty
minulosti pro pítomnost a budoucnost. Dokud se tato skutenost nestane základním
kriteriem ve všech oblastech práce s fytogenofondem, pjde jen o práci s teba i kvalitním
verbálním výsledkem, ale malým dopadem v tom, emu íkáme ochrana genofondu a co
považujeme za její samozejmý smysl. Pokud mluvíme o využívání genofondových sbírek,
pak si musíme uvdomit, že využívání sbírek je pímo závislé na jejich zajištní, kde
krátkodobá podpora má jen krátkodobý význam.
Proto si vážíme systému EVIGEZ i tch, kdo jeho funknost prosazují. Bez této nároné
práce by úsilí o udržování zavedených genofondových sbírek kulturních rostlin
v souasnosti mohlo být jen nesplnitelným páním.
Ekonomické zajištní sbírky z pozice ochrany genofondu
Záleží na cíli práce: je-li cílem prostudování materiálu a jeho následné opuštní, a nebo jeho
ochrana. Zde je zásadní rozdíl v rzných aspektech, ale pedevším v hloubce práce. Ta musí být
vtší tam, kde cílem je publikace poznatk bez snahy studovaný materiál uchovat; po jeho
nezvratném zániku se k nmu už nikdo nikdy nemže vracet.
Náronost první fáze závisí na povaze materiálu – jeho dosažitelnosti a základních pstitelských
požadavcích. První fáze sbírky mže být rzn nároná podle poteb konkrétní skupiny.
V souasném systému financování mohou zajistit nkteré druhy práce s fytogenofondem asov
limitované podpory, v souladu s praxí grantových systém.
Pokud je ale naším cílem materiál udržet pro budoucnost, je nezbytná trvalá podpora. Ta mže
být finann náronjší. Je zavazující v péi o sbírky, ale dává možnost v pípad poteby rostliny
dále využívat k jakýmkoli úelm, a v pípad poteby se k nim kdykoli vracet i v zájmu dalšího
studia.
Zatímco ochrana pírody usiluje o uchování genofondu v pírodních podmínkách, ve kterých se
ohrožené rostliny udržely až do souasnosti, jakékoli umle vytvoené kultivaní zázemí, a již
jde o jakýkoli typ rostlin, se neobejde bez minimální podpory, umožující když ne už rozvoj, tak
aspo pežívání sbírek na odpovídající úrovni.
Z toho vyplývá i atraktivita rzných fází práce na genofondu kulturních rostlin, který v pípad
rostlin okrasných mívá obvykle po fázi intenzivního využívání zanedbatelný ekonomický
význam. Jde zde spíš o význam kulturní.
Práce pracoviš s genofondovými sbírkami okrasných rostlin se blíží dvma typm institucí:
zoologickým zahradám a muzeím. Oproti obma typm institucí mají botanické zahrady velkou
nevýhodu v nedoceování provozní náronosti živých sbírek rostlin. Pi srovnání se
zoologickými zahradami je každodenní náronost u pstovaných rostlin menší než nutnost
udržovat v dobrém stavu živoichy, ale oproti muzeím je situace ekonomicky a provozn naopak
náronjší v dsledku rozdíl mezi živými a neživými sbírkami. Obsahov se ale genofondové
30
______________________________________________________________________________________________
sbírky živých rostlin muzeím velmi blíží. Obojí bez pée zaniknou. Bohužel není zde shoda
v píslušnosti ke kterékoli institucionální rozpotové kategorii. Zatímco u muzeí je jednoznaným
úkolem udržování hodnotných pedmt, jejichž existence je asto ohrožena, u botanických
zahrad a institucí podobného charakteru, pokud vím, taková situace není.
Shrnutí v bodech
orientaní studium problematiky ze stávajících informaních zdroj
kompletace sbírky – zpoátku možná, ale v pozdjším vývoji práce cílevdomé obstarávání
materiálu v souladu s reálnými možnostmi, jejich uspoádání podle pvodu
bližší studium rostlin a jejich dokumentace
vytvoení podmínek pro trvalou kultivaci a systému pro uspoádání podle pvodu
a nebo podle nových kriterií /píbuzenské vztahy mezi rostlinami, pvod /pokud je známý nebo
aspo pravdpodobný/, zajištní kvalifikované kultivace
Kompletace sbírky s ohledem na zdroje
x
výbr v pírod
x
odborné instituce
x
zahradnické podniky
x
amatérští pstitelé
Kritéria výbru
x
zpoátku cokoli
x
pozdji podle druhu sbírky, zamení instituce, ale i osobních dispozic /kritéria platná pro
jeden rod sbírky lze v obmnách uplatnit i u jiných rod/
asové nároky
x
tvorba základní sbírky: nejmén 5 let
x
rozvoj prakticky neomezený – podle charakteru zpracovávaného rodu
Kultivace
x
od improvizace k odpovídající spolehlivosti
x
krátkodobá - doasná/dlouhodobá - trvalá
x
duplikace zranitelných kultur
Personální zajištní pracovníky ve stejné míe kvalifikovaných na dvou profesních úrovních
x
autor / kurátor sbírky
x
pstitel
Kvalifikace v obou kategoriích
x
nutnost vyrovnat se s botanickou, genetickou a kulturní i pstitelskou složku
x
komunikaní schopnosti podle charakteru sbírek
31
______________________________________________________________________________________________
Dokumentace
x
základní: pvod, umístní, v pípad pesun návaznost na pedchozí
x
prbžné záznamy
Využití
x
studijní
x
spoleenské: osvtové, didaktické, kulturní
Problémy
x
spolehlivost determinace
x
spolehlivost kultivace, pedevším /ale nejen/ s hledem na vitalitu; nutnost duplikace je
úmrná kultivaní náronosti
Prevence problém
x
kvalifikovaný personál a pípadná poátení spolupráce se zkušenjšími
x
technické vybavení
x
finanní zajištní
Související publikace autora
Blažek M. (1985): Introdukce a genofond specializovaných sbírek. Zprávy botanické zahrady
Prhonice 9: 37-42.
Blažek M. (1987): Ochrana genofondu okrasných rostlin. Živa XXXV: 130-132.
Blažek M. et J. Váa (1987): Botanické zahrady a sbírky kultur. Smry a pedpoklady vývoje v
zajištní ochrany genofondu a tvorby genobank - materiál pro pracovní skupinu "Genofond": 1318, ed. SÚPPOP
Samek, V. et M. Blažek (1987): Postavení botanických zahrad v systému pée o genofond
planých rostlin. Acta ecol. Nat. ac. Regionis - Píl. Zpr. SBS, Mater. 5 - Ochrana a využití
genofondu. Praha, K VTIR - Terplan, p. 65-66.
Blažek M. (1988): Schutz der Genofonds in den Botanischen Gärten. In: Kurzfassungen und
Vorträge, 17. Arbeitstagung der Botanischen Gärten der DDR, Potsdam: 7-8
Hofman J. et M. Blažek (1988): Einige Spezialsammlungen in den Botanischen Gärten der
SSR. In: Kurzfassungen und Vorträge, 17. Arbeitstagung der Botanischen Gärten der DDR,
Potsdam: 15-16.
Blažek M. (1989): Introdukce a hybridizace a možnosti konzervace genofondu rodu Iris L..
Zpravod. bot. zahr. SSR 34: 58-67.
Blažek M. (1990): Iris in Czechoslovakia. Introduction, Hybridisation and Conservation
Possibilities of the Genus. The Iris Year Book (The British Iris Society) 1990: 87-93.
32
______________________________________________________________________________________________
Blažek M. (1991): Cultivated Plants in Botanical Gardens - Their Common Use and Preservation
Goals. - In: Proceedings, IV. International Conference, European-Mediterranean Division of the
International Association of Botanic Gardens, Tbilisi: N. 9.
Blažek M. (1993): Ticet let od založení Botanické zahrady v Prhonicích. - Zprav. Bot. Zahr.,
Zem. nakl. Brázda, 43: 59-61.
Blažek M. (1994): Ochrana pirozené variability druhu v botanických zahradách. - Zprav. bot.
zahr., ihák-tisk, Praha, 44: 13-15.
Blažek M. (1995): Charakteristika hlavních sbírek; in Blažek M. et al. (1995): Botanická zahrada
BÚ AV R Prhonice. (reprezentaní brožura BÚ AV R), ihák-tisk, Praha, - str. 1.
Blažek M. (1996): Postavení botanických zahrad mezi institucemi, pispívajícími k uplatnní
vzácných rostlin v sídlech a krajin. - Zpravod. bot. zahr., ihák-tisk, Praha, 46: 12-13.
Blažek M., U. Blažková (1996): Botanické zahrady jako poslední útoišt historicky cenných
zahradních bylin. - Zpravod. bot. zahr., ihák-tisk, Praha, 46: 29-35.
Blažek M. (1996): Granty v život botanických zahrad. 27. konferencia eských a slovenských
botanických záhrad. Univerzita Komenského Bratislava: 20 - 24.
Blažek M. (1998): Importance of the Protection of Full Natural Variability of Iris Species for
Development as Garden Varieties. An International Conference "Irises & Iridaceae": Biodiversity
& Systematics - Abstracts p. 19. The Linnean Society of London, Burlington House, Piccadilly,
London W1V 0LQ.
Blažek M. (2000): Botanical Garden in Prhonice and Work with Irises. In: Symposium 2000.
Printed papers of an International Symposium on Iris, New Zealand 2-6th November 2000: 71-76
Blažek M. (2000): Probleme des Pflanzenschutzes und der Erhaltung der Pflanzen in den
tschechischen Botanischen Gärten. Internationale Arbeitstagung, Arbeitsgemeinschaft
Technischer Leiter Botanischer Gärten e.V., Tagungsband: 40-44. Technische Universität
Dresden et Akademie der Wissenschaften der CR, Botanisches Institut, Botanischer Garten
Blažek M. (2001): Probleme des Pflanzenschutzes und der Erhaltung der Pflanzen in den
tschechischen Botanischen Gärten. Gärtnerisch-Botanischer Brief Nr. 142, 2001/1: 4 – 8.
Selbstverlag der Arbeitsgemeinschaft Technischer Leiter Botanischer Gärten e.V.
Blažek M. (2002): Importance of the Protection of Full Natural Variability of Iris species. Part 1.
In SIGNA /Species Iris Group of North America/ No. 69: 3519 – 3522 (text), a str. 3523
(ilustrace pod samostatným názvem Irises from the Czech Republic)
Blažek M. (2003): Postavení kosatc ve stedoevropských zahradách a práce s nimi
v Prhonicích. In: Kosatce kvitnúce v záhrade. Sborník konventu a medzinárodného seminára
zameraného na problematiku kosatcov a ich využitia v záhradníckej praxi. Slovenská
polnohospodárska univerzita v Nitre: 1 - 22.
Blažek M. (2003): Importance of the Protection of Full Natural Variability of Iris species. Part 2.
In SIGNA /Species Iris Group of North America/ No. 71: 3597 – 3601 (text), a str. 3596
(ilustrace pod samostatným názvem Irises from the Czech Republic)
Blažek M. (2005): Problematika specializovaných sbírek v botanických zahradách od
reprezentativního výbru rostlin po ochranu genofondu. In Sekerka P. (Ed.): Sborník z konference
33
______________________________________________________________________________________________
Introdukce a genetické zdroje rostlin – Botanické zahrady v novém tisíciletí. Botanická zahrada hl.m.
Prahy, ISBN: 80-903697-0-7: 136-144
Blažek M., Blažková U. (2011): Genetic Resources of Iris barbata, Group Elatior. Searching,
Identification and Preservation of Genetic Resources of Tall Bearded Garden Irises.
Ve sborníku: II “-2011”
! /#$ '*, 14-17 <= 2011 >./. p. 31 - 44. [\ ]^_. 2011
Podkování
Publikace vyšla s podporou Programu na podporu druhové diverzity neprodukních rostlin a
zachování jejich genových zdroj SFŽP.
innost zahrady je umožnna dlouhodobým koncepním rozvojem výzkumné organizace – RVO
67985939 a Národním programem konzervace a využití genetických zdroj a agrobiodiversity –
MZe R 206553/2011–17253
GRIN-Global – nový informaní systém pro genetické zdroje
rostlin
I v a F a b e r o v á, L u d m i l a P a p o u š k o v á,
Úvod
Dokumentace genetických zdroj rostlin využívaných pro výživu a zemdlství (GZR) je v
eské republice souástí innosti Národního programu konzervace a využívání genetických
zdroj rostlin a agro-biodiversity (NP), týká se užitkových rostlin a planých píbuzných druh,
které jsou vedeny v plodinových kolekcích uchovávaných ex situ. Struktura a funknost
Národního programu je zakotvena v zákon 148/2003 Sb. o konzervaci a využívání genetických
zdroj rostlin a mikroorganism významných pro výživu a zemdlství.
Souasný stav dokumentace GZR v R
Dokumentace GZR je v rámci NP organizována centráln pro sí 12 spolupracujících institucí
lokalizovaných na 15 pracovištích, která pokrývají celé plodinové spektrum rostlin využívaných
pro výživu a zemdlství. Centrální databáze je vedena v oddlení genové banky VÚRV,v.v.i.
Praha, které je zárove koordinaním pracovištm NP. Každé pracovišt úastníka NP má
zodpovdnost za uritou plodinovou kolekci.
Primárním nástrojem ureným pro vnitní komunikaci sít pracoviš je uživatelský program
EVIGEZ, který zahrnuje ti oblasti zpracování dat: pasport, popis a pro generativn množené
druhy i evidenci dlouhodobého skladu v genové bance. Uživatelský program byl vyvíjen od
34
______________________________________________________________________________________________
poloviny 70. let minulého století a je v rutinním provozu v síti spolupracujících institucí od roku
1994.
Všechny ti oblasti dokumentace jsou vedeny v souladu s mezinárodními standardy. Pasportní
ást obsahující základní informaci o GZR se ídí dokumentem Multi-Crop Passport Descriptors
(FAO, IPGRI 2001 a 2012), který slouží jako celosvtový standard pro výmnu dat. Zahrnuje
celkem 28 základních pasportních deskriptor, ale vtšina dokumentaních systém používá ješt
další doplkové deskriptory. Popisná ást se vnuje plodinov specifickým znakm a jejich
projevm pi pstování a slouží k orientaci v rozsáhlých plodinových kolekcích. Standardem pro
popisnou ást jsou tzv. klasifikátory, seznamy deskriptor a pedpisy k jejich hodnocení.
V mezinárodním mítku se používají k hodnocení kolekcí GZR klasifikátory publikované
Bioversity International (díve IBPGR, IPGRI), které jsou dostupné pro vtšinu významných
plodin. Na národní úrovni jsou vyvíjeny vlastní klasifikátory, které vycházejí z mezinárodních
klasifikátor, ale odpovídají lépe místním požadavkm na hodnocení znak morfologických,
fenologických, hospodáských a výnosových a hodnocení reakcí GZR na biotické a abiotické
stresy. Sklad semen v genové bance odpovídal od svého poátku publikovaným standardm
(Genebank Standards, 1994); v roce 2013 byl schválen komisí pro GZR FAO nový standard pro
všechny typy genových bank (Draft Genebank Standards for Plant Genetic Resources for Food
and Agriculture, 2013).
Uživatelský program EVIGEZ byl vytvoen na platform FoxPro a v souasné dob již zaostává
za technickými možnostmi IT, neumožuje on-line komunikaci mezi ešitelskými pracovišti,
zaazení obrazové dokumentace a doplnní nových datových oblastí, proto již ped nkolika lety
byly snahy o náhradu novým systémem.
Druhým nástrojem ureným pro širokou uživatelskou veejnost je webovský katalog eských
plodinových kolekcí GZR http://genbank.vurv.cz/genetic/resources/. Webovský katalog
obsahuje pasportní a popisné údaje dostupných genetických zdroj rostlin a je pravideln
aktualizován daty transformovanými z databáze FoxPro. Katalog byl vytvoen na platform MS
SQL a umožuje on-line vyhledávání dat podle zadaných kriterií, slouží k vyhledávání informací
a k výbru rostlinného materiálu z plodinových kolekcí. Souástí aplikace však není formulá
k pímé objednávce materiálu. Uživatelé, kterými jsou nejastji domácí i zahraniní výzkumníci,
šlechtitelé, pracovníci a studenti universit, mohou své požadavky poslat emailem do genové
banky.
V dokumentaci je vedeno 52,4 tis. dostupných genetických zdroj rostlin, z toho 82% je
generativn množených. Všechny kolekce semeny množených druh jsou uloženy v genové
bance VÚRV,v.v.i. Praha. Genová banka uchovává zhruba 96% všech generativn množených
GZR z kolekcí NP ve více než 87 tis. skladovacích obal. Instituce, které mají zodpovdnost za
vegetativn množené druhy, fungují rovnž jako genové banky. Vegetativn množené druhy jsou
tam uchovávány v polních výsadbách, in vitro kolekcích, pípadn v kryobance. Dokumentace
vegetativn množených kolekcí není souástí centrální dokumentace, ústavy vedou vlastní
informace o uchovávaných GZR oddlen. Zhruba dv tetiny genetických zdroj mají popisné
informace. V centrální dokumentaci je celkem shromáždno více než 1 mil. záznam
obsahujících popisná data.
Pasportní data eských kolekcí jsou souástí Evropského katalogu GZR EURISCO
http://eurisco.ecpgr.org/, dále evropských plodinových databází ECPGR (European Cooperative
Programme for Plant Genetic Resources), informaního systému FAO-WIEWS a budou sloužit
jako podklad pro vytvoení virtuální evropské genové banky AEGIS (A European Genebank
Integrated System). eská genová banka byla povena vedením Evropské databáze pšenice
35
______________________________________________________________________________________________
EWDB, která je v souasné
http://genbank.vurv.cz/ewdb/.
dob
nejrozsáhlejší
plodinovou
databází
v Evrop
Stav dokumentace GZR v USA
Provozovatelem centrálního dokumentaního systému GRIN (Germplam Resources Information
Network) je USDA/ARS (United States Department of Agriculture/Agriculture Research
Service), jmenovit jeho organizaní jednotka Database Management Unit (DBMU). Informaní
systém GRIN funguje pro kolekce genetických zdroj rostlin, živoich, mikrob a bezobratlých
v rámci Národního programu pro genetické zdroje (National Genetic Resources Program,
NGRP). ást dokumentace rostlin (National Plant Germplasm System, NPGS) byla historicky
první souástí celého systému a v souasné dob eviduje více než 560 tisíc genetických zdroj,
které jsou rozmístny ve 30 repositoriích na celém území USA. Dokumentaní systém GRIN
pracuje v databázovém prostedí Oracle a zpracovává pasportní a popisná data, zahrnuje
rozsáhlou obrazovou databázi a eviduje skladování genetických zdroj rostlin ve všech typech
genových bank. Systém poskytuje možnost on-line pístupu všem kurátorm kolekcí a
pracovníkm genových bank v rámci USA. Významnou souástí systému GRIN je taxonomie,
která je vedena samostatn a je výsledkem innosti rozsáhlé skupiny specialist. Taxonomie
GRIN je doporuována organizacemi FAO a Bioversity International jako mezinárodní standard
pro klasifikaci kolekcí užitkových plodin. Souástí systému GRIN je webová stránka, která je
pro uživatelskou veejnost zdrojem ovených informací a nástrojem pro pímé objednávky
rostlinného materiálu z kolekcí genetických zdroj rostlin (http://www.arsgrin.gov/npgs/ ).
Projekt GRIN-Global
Pestože je dokumentaní systém GRIN oven více než 25 let trvající inností, v USA byl
iniciován plán na inovaci pvodního systému GRIN s rozšíením jeho struktury a funkcí. Zárove
se pedpokládalo rozšíení systému dokumentace plodinových kolekcí i za hranice USA. Projekt,
který probhl v letech 2008-2010, byl proto nazván GRIN-Global. Jeho cílem bylo vytvoení
flexibilního systému pro vedení a dokumentaci genových bank a kolekcí genetických zdroj
rostlin použitelný kdekoli na svt. Na projektu se krom USDA/ARS podílely mezinárodní
instituce Global Crop Diversity Trust a Bioversity International. Posláním USDA/ARS byl
vlastní vývoj aplikace a jeho rozšíení v rámci USA. Global Crop Diversity Trust se podílel
z velké ásti na financování a organizace Bioversity International byla povena uplatnním
nového systému mimo USA. Výsledný programový balík GRIN-Global podporuje rzná
databázová prostedí a operaní systémy, využívá open source software a programové vybavení
nainstalované již jako souást operaního systému. Celá aplikace je voln dostupná pro použití
v genových bankách, a to vetn zdrojového kódu.
GRIN-Global lze instalovat bu
lokáln na jednom poítai, ale i síov na webovském serveru.
Systém má nkolik základních nástroj pro rznou úrove uživatel. Nástroj Administrator Tool
je uren pro administraci systému. Curator Tool je klientské prostedí urené pro primární
uživatele systému – kurátory kolekcí a pracovníky genových bank. Je propojen s nástrojem pro
Instalaci (Updater) a nástrojem pro vyhledávání v databázi (Search Tool). Konen webová
stránka je urena pro nejširší uživatelskou veejnost k vyhledávání informací a on-line
objednávání rostlinného materiálu z genových bank.
Datové oblasti GRIN-Global vycházejí ze systému GRIN a pokrývají pasportní informaci
(Accession), popisná data (Observations) vetn všech typ hodnocení a dostupné obrazové
dokumentace, molekulárních dat, odkaz na literaturu atd. Dalšími oblastmi jsou sklad genové
36
______________________________________________________________________________________________
banky (Inventory) a objednávky vzork (Orders). Jako samostatná datová oblast je zaazena
taxonomie (GRIN Taxonomy).
Porovnání systém EVIGEZ a GRIN-Global
Oba systémy eší tutéž problematiku, každý však jiným zpsobem. Oblasti informace pasport,
popis a sklad genové banky jsou ve své podstat velmi podobné; oblast objednávek je v pípad
EVIGEZ ešena paraleln a taxonomie je v systému EVIGEZ kódovací tabulkou pasportu.
V pípad GRIN-Global jsou oblasti objednávek a taxononie samostatnými ástmi systému.
Struktura dat obou systém je však diametráln odlišná. EVIGEZ je založen na Evropských
standardech, systém GRIN-Global má vtšinou své standardy a kódovací tabulky. GRIN-Global
je rozdlen na velké množství tabulek, jejichž pole zachycují malé elementy informace, proto lze
oba systémy ve struktue harmonizovat. Struktura GRIN-Global musí být ve výsledku zachována,
ale obsah kódovacích tabulek lze pizpsobit. Je poteba dsledné datové analýzy a znalosti
struktur obou systém, aby mohlo dojít k plné konversi dat mezi obma systémy.
Instalaní programová ást je sice velmi objemná, takže zabere nkolik hodin, ale probíhá bez
vážnjších komplikací.
Administrátorská ást GRIN-Global má k dispozici moduly pro nastavení uživatelského
prostedí, pro hromadné natažení dat, pizpsobení kódovacích tabulek a pedevším pro
administraci a tvorbu systému dataview. Souástí je rovnž modul pro administraci webové
stránky.
Práce v klientském prostedí pedpokládá standardní kurátorské innosti – pidání, aktualizace
nebo zrušení záznamu. Všechny innosti v klientském prostedí probíhají výhradn
prostednictvím pipravených dataview. Výhodou klientské ásti je možnost petažení dat v bloku
z aplikace (z píslušného dataview nebo výbrového souboru) do Excelového sešitu a naopak.
Kurátor však musí dodržovat pesná pravidla názv polí a pedevším obsahu mandatorních polí.
Webová stránka je interaktivní, umožuje uživateli vyhledávání genetických zdroj podle
zadaných kriterií a metodou ukládání do nákupního košíku umožuje pímou objednávku
rostlinného materiálu.
Výhodou systému GRIN-Global je, že má pro všechny uživatelské nástroje velice podrobnou a
dkladnou dokumentaci, která je stále aktualizována a dostupná na webu. Funknost systému je
dlouhodob ovena v pedchozí versi GRIN, zahrnuje všechny aspekty práce genových bank a
vedení plodinových kolekcí v centralizovaném on-line dostupném systému. Významným
pínosem pro dokumentaci GZR v R je bezplatné získání uceleného systému zahrnujícího
všechny procesy práce s kolekcemi GZR, kterými jsou evidence, charakterizace a popis,
regenerace, uskladnní, distribuce uživatelm, záznam všech typ informaních zdroj a je
vhodný pro všechny typy konzervace (generativn množené druhy v semenných genových
bankách i vegetativn množené druhy v polních výsadbách, in vitro kolekcích a kryobankách).
V neposlední ad bude pedstavovat vyešení nezbytné inovace dokumentaního systému
Národního programu rostlin v R. Drobným nedostatkem je však dosud nedokonená práce na
finální versi produktu GRIN-Global 2.0, která je ohlášena do konce roku 2013.
Projekt KONTAKT II
Snahy o vytvoení vlastního nového systému dokumentace genetických zdroj rostlin v R byly
pro nedostatek možností v minulosti perušeny. Aplikace GRIN-Global poskytuje práv
chybjící nástroje a funknost pro moderní dokumentaci genetických zdroj rostlin a výsledky
37
______________________________________________________________________________________________
ukoneného projektu GRIN-Global tedy pímo nabízejí možnost pro jeho aplikaci v R. V záí
2013 byl podán návrh nového projektu do výzvy MŠMT KONTAKT II, která je vnována
dvoustranné spolupráci R a USA. Cílem pedloženého projektu je adaptace a využití
dokumentaního systému GRIN-Global pro evidenci genetických zdroj rostlin v R. Pokud
bude projekt schválen, Genová banka VÚRV,v.v.i. Praha ve spolupráci s Database Management
Unit USDA/ARS Beltsville by v prbhu let 2014-2016 mohla uvést do innosti dokumentaní
systém GRIN-Global v síti spolupracujících institucí Národního programu konzervace a
využívání genetických zdroj rostlin a agro-biodiversity v R.
Použité informaní zdroje
Dokumentaní systém USDA/ARS GRIN http://www.arsgrin.gov/npgs/
Draft Genebank Standards for Plant Genetic Resources for Food and Agriculture. FAO 2013
http://www.fao.org/docrep/meeting/027/mf804e.pdf
FAO/Bioversity Multi-Crop Passport Descriptors V.2 [MCPD V.2] 2012. Food and Agriculture
Organization of the United Nations, Rome (FAO), Bioversity International, Rome.
http://www.bioversityinternational.org/elibrary/publications/detail/faobioversitymulticrop
passportdescriptorsv2mcpdv2/
FAO/IPGRI Multi-Crop Passport Descriptors. 2001. Food and Agriculture Organization of the
United Nations,Rome, International Plant Genetic Resources Institute, Rome.
http://apps3.fao.org/wiews/mcpd/MCPD_Dec2001_EN.pdf
Genebank Standards. 1994. Food and Agriculture Organization of the United Nations,
Rome, International Plant Genetic Resources Institute, Rome.
ftp://ftp.fao.org/docrep/fao/meeting/015/aj680e.pdf
Katalog eských plodinových kolekcí EVIGEZ http://genbank.vurv.cz/genetic/resources/
Projekt GRIN-Global http://www.gringlobal.org
Databázový program
zahradách - Florius.cz
evidence
rostlin
v
botanických
Pavel Sekerka
Botanický ústav AV R v.v.i., Zámek 1, 252 43 Prhonice
Botanická zahrada HLMP, Nádvorní 134, 171 00 Praha 7
e-mail: [email protected]
Vytvoení spolené veejn pístupné databáze je jedním z klíových úkol pro zpístupnní
genetických zdroj v botanických zahradách R.
Cíle:
1) ešení vnitní poteby BZ v archivaci údaj o rostlinách ( pvod, umístní, popisy ….)
2) zpístupnit informace o rostlinách (genetických zdrojích s.l. v kultue v R na internetu)
38
______________________________________________________________________________________________
3) standardizovat taxonomické údaje a eské jmenosloví pro jmenovky BZ
• pro ostatní botanické zahrady
• pro vysoké školy
• pro výzkum a šlechtní
• pro zahradnické firmy
• pro laickou veejnost ¨
Principy:
• veejné zpístupnní (ásti) dat
• otevenost pro uživatele
• dobrovolnost
• sjednocení jmenosloví a názvosloví
Sjednocení názvosloví a jmenosloví
Verifikace podle webových stránek IPNI a The plant list
Pesná determinace rostlin
Soubor pstovaných rostlin je píliš široký a rznorodý s adou kritických skupin. Pesná
determinace mnohdy chybí i se tradují chybná druhová („zahradnická“) jména. Nutná vtší
spolupráce s taxonomickými pracovišti
Projekt databáze vzniká v roce 2005 v Botanické zahrad HLMP. Vypracování databáze bylo v
roce 2005 zadáno firm Lanius (firma pedevším vytváí a zpracovává databáze knihovního
fondu). Pro systém evidence rostlin byl navržen název Florius. Struktura databáze byla navržena
podle ITF (International Transfer Format - BGCI 1998), nkterá pole byla modifikována. První
verze byla spuštna v roce 2006. Na podzim 2006 bylo spuštno webové rozhraní Florius.cz. V
roce 2007 získala Unie botanických zahrad grant MŽP pro nestátní neziskové organizace.
V rámci grantu:
• byly nakoupeny licence pro další BZ
• byla pevedena data o pstovaných rostlinách
• z ásti byly naplnny slovníky
Program je pravideln (2 x ron) aktualizován díky provázáním s vývojem knihovnického
systému. Podle finanních možností jsou doprogramovány funkce dle pání žadatel. Letos BZ
HLMP poídila nový server a zmnila se obsluha vzdáleného pipojení.
Struktura databáze
Katalog
- Slouží jako pírstková kniha i seznam pstovaných taxon a taxonoid
Exempláe
- Slouží k vedení údaj o jedincích (výsadbách)
Slovníky
obecné standardizované údaje charakterizující druh, kultivar a lokalitu pro vkládání údaj do
katalogu a kížové výbry
39
______________________________________________________________________________________________
Pehled slovník:
• Slovníky taxon (tída – forma) + kulton
Taxonomické slovníky obsahují pedevším údaje o autorovi, popisu, synonyma,
jmenosloví, stupe ohrožení a ochrany
• Donoi (adresy botanických zahrad a zahradních školek)
• WGS (World Geographical Scheme for Recording Plant Distribution, verze 2 z roku
2001)
• Slovníky lokalit
• Kuriozity (parazité, poloparazité, masožravky), užitkovost
íselníky
krátké slovníky omezené velikosti, usnadují výbr pi vkládání dat, vtší ást pevzata z ITF
verze 2 (international transfer format) publikovaného BGCI v roce 1998
Výstupy pro vnitní užití
• pehled pstovaných rostlin
• tisk jmenovek se standardizovaným jmenoslovím
• aktualizace jmenovek (pomocí árového kódu)
• pehled výsadeb
• (opakované údaje o jedincích (taxaní a fenologické)
• (pehled chránných rostlin v kultue)
Výstupy vnjší
• www katalog pstovaných rostlin
• (pehledy užitkových / jedovatých rostlin)
• (vyhledávání podle klíových slov)
• (produkt slovník eských jmen rostlin)
Podkování:
Databáze Florius byla podpoena dotací Ministerstva životního prostedí pro NNO v roce 2007 a
programem na podporu druhové diverzity neprodukních rostlin a zachování jejich genových
zdroj SFŽP v rámci grantu Sbírky BZ Chotobuz. Provoz serveru a další rozvoj zajišuje
Botanická zahrada HLMP a další lenové Unie botanických zahrad R.
Crop Wild Relatives - nová kategorie v ochran genofondu
Vojtch Holubec
Souhrn
Genofond kulturních rostlin je uchováván v genových bankách. Zemdlství se zajímá i o genofond planých
druh jako genetických zdroj pro zlepšování kulturních druh a genofond využívaných druh – ekonomických
rostlin. V R bylo sebráno od poátku 90. Let 5028 vzork planých píbuzných druh a uloženo do genové banky. V
40
______________________________________________________________________________________________
rámci 7 RP EU “PGR Secure” byla navržena modelové národní strategie konzervace CWR. V prbhu minulých 6
let byly monitorovány vybrané lokality pažitky pobežní v Povltaví a Polabí. Na vytyených trvalých plochách byly
zaznamenávány fytocenologické snímky, údaje byly kvantifikovány kombinovanou stupnicí dominance a abundance a
vypoteny koeficienty diversity - Shannon a Simpson. Na lokalitách psobí pirozené faktory – záplavy. Mimoádn
silné povodové vlny v letech 2002 a 2006 zpsobily vyplavení rostlin a odplavení behu. Následné behové úpravy
siln poškodily fragmenty populace a snížily genetickou diversitu.
Úvod
Plané genetické zdroje poskytuje domácí flóra, jejíž bohatství je vázáno na regiony a závisí na komplexu
pedevším geografických, klimatických a pedologických podmínek. Pro zemdlství jsou zajímavé rody a
druhy, které jsou kížitelné s kulturními plodinami, které mají ve svém genomu šlechtitelsky využitelné
geny. Jsou to pedevším pedchdci souasných plodin a druhy píbuzné kulturním plodinám. V poslední
dob nabývá na významu další kategorie planých druh využitelných pímo jako nové kultury pro
nejrznjší úely – zejména jako pícniny, léivky, druhy pro krajinotvorné, okrasné a jiné speciální použití
(Guarino et al. 1995, Iriondo et al. 2008). Tím se okruh zájmových druh pro zemdlství a krajináství
významn zvtšuje, což odpovídá modernímu trendu diversifikace zemdlství.
Planá flóra i genofond kulturních rostlin nejsou nemnné, jsou ovlivovány lidskou inností, nebo naopak
neinností. Prmyslová, stavební ale i zemdlská innost zpsobuje likvidaci stanoviš v pírod nebo
jejich poškozování pímo nebo vlivem imisí, nadmrným užíváním pesticid a hnojiv. Píkladem
neinnosti je absence tradiních inností, obhospodaování travních porost a dochází k pirozené sukcesi,
zarstání ploch devinnou vegetací. Výsledkem je, že dochází k ochuzování, mizí citlivé druhy nebo
agresivní druhy vytlaují druhy mén konkurenn silné. Pijetím Konvence o biologické rozmanitosti
(CBD 1992) se zásadn zmnil pístup ke konzervaci rostlin v zemdlství, uchování zemdlské krajiny,
byla zdraznna poteba in situ konzervace jako uchování pírodní rozmanitosti ekosystém, druh a
genetické variability a byla zdraznna pímá vazba konzervace a užití (Kell et al. 2007, Maxted et al.
2007, 2008).
V rezortu zemdlství genofond kulturních rostlin je uchováván v genových bankách a v permanentních
polních kolekcích. Cílem je jednak dlouhodobé uchování materiálu a zárove soustední materiálu pro
šlechtitelské a výzkumné využití. Resort zemdlství se zajímá i o genofond planých druh jako
genetických zdroj pro zlepšování kulturních druh a genofond využívaných druh – ekonomických
rostlin. S tímto novým posláním zemdlství souvisí i aplikace konzervace metodou in situ.
Sbry CWR v R
Od poátku 90. let byla sbrová innost organizována kolektivem Genové banky Praha v R a Piešany v
SR s úastí obilná, pícniná, traviná a ovocná k zabezpeení sbru planých píbuzných druh
kulturním rostlinám a krajové odrdy (Holubec et al. 2010). VR bylo celkem uskutenno 20 spolených
sbrový ch expedic a mnoho individuálních cest do oblastí botanicky bohatých a zárove s potenciálním
výskytem krajových materiál. Navštívené lokality pomrn dobe pokrývají území eské republiky (Obr.
1). Lokality byly voleny pednostn do píhraniních oblastí a region vzdálených od mst a intenzívního
zemdlství. Zde byly vtší šance nalézt krajové materiály. Pro sbr planých druh byly vybírány
botanicky bohaté oblasti. Pro sbr bylinných druh byla preferována stanovišt s co nejpvodnjšími
porosty, které nebyly umle zakládány a nebyly po dlouhou dobu orány.
41
______________________________________________________________________________________________
Celkem bylo sebráno 5028 vzork (Tab. 1), z toho nejvtší podíl tvoí trávy (1902 druh) a druhy z eledi
Fabaceae (1296 vzork). Významnou položku tvoí luní dvoudložné druhy jako komponenty bohatých
luk, vetn léivých a aromatických druh a dalších genetických zdroj pro bylinné kulturní druhy (875
položek).
Tab. 1. Pehled sebraných genetických zdroj rostlin pi expedicích v letech 1990-2013 organizovaných
Genovou bankou VURV (V. Holubec) a VUP Troubsko (T. Vymyslický)
Region
Kulturní
krajové
Trávy
Bobovité
Luní
2dložné
Ovocné
Chránné
Ostatní
Celkem
Bílé Karpaty-90
73
12
7
0
10
0
1
103
Bílé Karpaty-93
6
53
54
85
8
3
41
250
Šumava-94
7
238
142
47
53
0
0
487
Krkonoše-95
2
202
54
49
38
33
0
378
Orlické hory-96
2
131
69
53
8
4
2
269
Podyjí-97
0
106
64
48
10
0
0
228
Krušné hory-98
2
151
149
6
6
0
74
388
Beskydy-99
16
258
158
128
0
0
90
650
Jeseníky-00
0
158
61
18
0
4
43
284
M. Kras -01
41
178
126
61
1
0
112
519
Pálava - 03
0
85
39
35
0
33
47
239
.Stedohoí-04
0
32
48
54
0
11
11
156
Kivoklátsko -05
0
49
35
54
1
0
12
151
Novohradské hory-06
0
38
25
13
0
0
7
83
Mor. Panonie -07
3
33
62
47
1
9
8
163
-MVrchovina-08
2
46
41
42
0
0
6
137
Bílé Karpaty -09
76
9
32
11
4
0
8
140
42
______________________________________________________________________________________________
eský les-10
0
50
17
38
0
1
12
118
Polabí -11
2
25
21
31
0
0
2
81
Doupovské hory-12
3
16
60
27
0
0
2
108
Nízký Jeseník-13
0
32
32
28
0
1
3
96
235
1902
1296
875
140
99
481
5028
Celkem
Se souhlasem správ CHKO a NP bylo sebráno a uloženo v genové bance 99 položek chránných druh
R. Nejcennjším materiálem je endemická lipnice jesenická (Poa riphaea), kriticky ohrožený druh
Hrubého Jeseníku, rostoucí na ploše jen nkolika metr tvereních. Nyní je tento druh úspšn pstován
na pracovišti OSEVA Pro, VS travináské v Zubí.
Strategie konzervace CWR
V rámci 7 RP EU pod názvem “PGR Secure” byly navrhovány modelové národní strategie konzervace
CWR, zahrnující plodinové genové zdroje ve vybraných zemích Evropy. Navržená strategie konzervace
CWR pro eskou republiku zahrnuje dv skupiny plodin, potravinové a pícní (Taylor et al 2013, Kell et
al. 2012). V poátení fázi ešení projektu bylo nezbytné shromáždit informace o planých druzích rostlin v
R v návaznosti na relevantní píbuzné kulturní plodiny. Zdrojovými soubory pro kulturní druhy byly
databáze informaního systému EVIGEZ genové banky (EVIGEZ, 2012). Pro plané druhy byly zdrojem
dat Kvtena R (Kubát et al. 2002), herbáové databáze, erný a ervený seznam druh kvteny R
(AOPK 2001) a nálezová databáze Agentury ochrany pírody a krajiny (AOPK 2012) a Katalog CWR pro
Evropu a Stedomoí (Kell et al. 2005, 2008). Z existujících zdroj byla vytvoena inventarizace CWR,
která byla podrobena prioritizaci na základ preference podle typu plodin – byly zvoleny potravinové a
pícní plodiny. Byla provedena („Gap“) analýza zjištní mezer v in situ konzervaci na základ konfrontace
nálezových dat, taxonomické diversity a ekogeografických dat. Nálezová data byla vymapována pomocí
DIVA GIS a analyzována. Byla posouzena souasná konzervace v in situ a ex situ podmínkách. Byly
formulovány priority druh a geografických území pro ešení úelné konzervace.
Kvtena R (Kubát et al. 2002) ítá 3874 taxon. Tato databáze byla porovnána s databází rod
z vytvoeného katalogu CWR pro Evropu a Stedomoí (Kell et al. 2005, 2008) a s databází plodin
informaního system EVIGEZ. Výsledkem byla database ítající 3456 taxon, což pedstavuje 89,2%
eské kvteny, které mají vazbu na kulturní plodiny a lze je považovat za potenciální CWR. Databáze byla
filtrována dle socioekonomických kritérií na rody potravinových a pícních kultur. Potravinová dílí
databáze ítala 1269 položek a pícní dílí databáze ítala 124 položek. Jelikož mnoho druh mlo vysoký
poet nálezových lokalit v R, byly odfiltrovány druhy s vyšším potem lokalit než 30 v Euro+Med
PlantBase (2006). Ze vzniklé databáze byly odfiltrovány allochtonní druhy, plevelné a ruderální, a pidána
jedna významná technická plodina, která je vlastn potravinovou plodinou – chmel. Výsledná databáze
ítá 207 taxon, z toho 87 taxon patí do potravinových plodin, 119 do pícních plodin a 1 do
technických. Bylo odhaleno mnoho mezer v systému ochrany této biodiversity a byly identifikovány
oblasti s nejvtší koncentrací prioritizovaných CWR, „hot spots“. V navržených 16 oblastech pro in situ
konzervaci je soustedno 87 % všech prioritizovaných CWR. Do ex situ kolekcí je teba shromáždit pes
70 % chybjícího materiálu, zejména z navržených „hot spots“ (Holubec et al. 2013).
Monitorování ohrožených druh v kategorii CWR
Mnoho druh rostlin, které pedstavují plané píbuzné druhy kulturním plodinám spadá
v rámci R do kategorie ohrožených druh. Vybrané modelové CWR byla monitorovány na
nkolika lokalitách v R.
43
______________________________________________________________________________________________
Pažitka je domácím druhem eské flóry, Kubát (2002) udává výskyt horské subspecie (A. s.
ssp. alpinum) v R vzácn (Krkonoše, Jeseníky: Velká kotlina), na Slovensku roztroušen (Babia
hora, Oravská Magura, Velká Fatra, Vysoké a Bel. Tatry). Nominátní nížinná subspecie (A. s.
ssp. schoenoprasum) se také vyskytuje pomrn vzácn v pobežní vegetaci podél tok (Polabí a
Povltaví). Horská subspecie se nachází v reservacích chránných území KRNAP a CHKO
Jeseníky a nepotebuje další ochranu. Nížinná subspecie nepožívá podobnou ochranu a proto jí
byla vnována pozornost. Cílem práce bylo monitorovat vybrané lokality pobežní pažitky
v eské republice, posoudit jejich stav, poetnost, vegetaní podmínky a jejich ohrožení
stresovými faktory.
Lokalita Zbraslav
Byla revidována lokalita pažitky u Zbraslavi. Pažitka se nachází na výhonu (molu)
regulujícím tok eky, který probíhá soubžn s behem Vltavy. Výskyt byl zaznamenán v roce
2001 v buližníkové hrubé dlažb svažující se do eky. Populace pažitky zde nebyla velká, v délce
asi 5 m, poet jedinc 100-200. Významným faktorem byla fenotypová rozmanitost materiálu.
Nacházely se zde rostliny s rznou barvou kvtu od blokvté pes bžnou ržovou až po nkolik
trs s ervenou barvou kvtu. Variabilita byla i v prmru listu a charakteru trsu – od
vzpímených po rozkladité a polehlé typy rstu. V roce 2002 postihla povodí Vltavy katastrofická
povode. Koncová ást výhonu byla odplavena i s ástí populace. Podstatná ást populace byla
zachována, byly potvrzeny i barevné formy vetn blokvté formy. V roce 2003 byla v tžišti
lokality vytyena trvalá plocha pro monitorování. Poet zapsaných druh byl 48, pažitka byla
hodnocena stupnm 1. Druhová diversita byla hodnocena Shannonovým a Simpsonovým
indexem (graf 1). Celková pokryvnost druh na ploše byla 69%. Populace pažitky v prbhu
následujících let mla mírn vzrstající charakter. Druhové složení bylo stabilizované, jen
neparnými zmnami. V roce 2006 postihla lokalitu další povode, která odplavila vtší ást
lokality a lokalita nebyla snímkována. Následné úpravy behu a navigace mly za následek
úplnou eliminaci lokality i s vyznaenou trvalou plochou, nebo koncová ást výhonu byla zcela
odbagrována a zakonena novou dlažbou. Pi podrobném przkumu na jae 2007 byly nalezeny
ti trsy pažitky ped koncem dláždní. Ty v prbhu roku mly dobré podmínky v obnažené nové
dlažb a expandovaly. Jejich barva kvtu byla ržová. Pi návštv v íjnu 2007 byly trsy vtší a
byly nalezeny další semenáky. V roce 2008 kvetly jen zachovalé ti trsy. Otázkou zstává, zda
se mezi semenáky objeví pvodní vzácná blokvtá forma. Tato forma pažitky je však
zachránna ex situ, nebo semena byla sebrána opakovan v minulých letech.
44
______________________________________________________________________________________________
Y1 80
16
70
14
60
12
50
10
40
8
30
6
20
4
10
2
Y2
n - spp, Y1
Total dominance (%)
Dominance pi
Shannon H
Evenness Eh (Shannon)
Simpson D
Evennes Es (Simpson)
0
0
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Year
Graf 1. Hodnocení druhové diversity na trvalých plochách zahrnujících populace pažitky
Allium schoenoprasum L. Lokalita Zbraslav.
Dín
Lokalita Dín pedstavuje nález pažitky na dláždné navigaci levého behu Labe v roce
2006. Lokalita pažitky je vzdálená asi 50 m od železniního mostu po proudu a je asi 10x10 m
velká, asi 8 m od behu Labe. Populace pažitky je morfologicky pomrn variabilní. Vyskytují se
trsy s rznou tlouškou stonku, se vzpímeným i rozkleslým trsem. V barv kvtu je variabilní,
krom nejbžnjší stední ržové se vyskytují tmavší ervenokvté formy. Populace je pomrn
silná, s množstvím semenák a zatím bez ohrožení a spíše expandující. Poet druh na
sledované ploše se pohyboval od 21 do 25 ve sledovaných letech 2006-2008. Celková pokryvnost
druh je 80 %. Pokryvnost zájmového druhu pažitky byla hodnocena stupnm 2a. Hodnoty
Shannonova i Simsonova indexu poklesly v roce 2008 z dvodu zmn v pokryvnosti druh (graf
3). Postupn na lokalit roste podíl Agrostis stolonifera a snižuje se podíl dvoudložných druh,
což pravdpodobn souvisí s nitrifikací a ruderalizací, nebo. To je sice negativní tendence, ale
porost pažitky je stabilizován a spíše expandující.
100
10
90
9
80
8
70
7
60
6
50
5
40
4
30
3
20
2
10
1
n - spp.
Total dominance (%)
pi
Shannon H
Evenness Eh (Shannon)
Simpson D
0
0
2006
2007
2008
Year
45
Evennes Es (Simpson)
______________________________________________________________________________________________
Graf 3. Hodnocení druhové diversity na trvalých plochách zahrnujících populace pažitky
Allium schoenoprasum L. Lokalita Dín
Závr
Na poátku 90. let bylo shledáno minimální zastoupení CWR v kolekcích genové baky.
Výsledkem následné sbrové aktivity bylo shromáždno pes 5000 planých genetických zdroj.
Byla navržena strategie konzervace CWR pro zemdlství R. Vybrané modelové CWR byla
monitorovány na nkolika lokalitách v R. Monitorování Allium schoenoprassum na 3
modelových lokalitách v Povltaví a Polabí ukazuje, že i když lokality se zdají stabilní a odolávají
bžnému provozu pšák a pejska, mohou být velmi snadno poškozeny živelnou pohromou a
zcela znieny následnou „rekultivací“. Konzervace ex situ v genové bance je dobrá pojistka
soubžn s in situ konzervací. In situ má své opodstatnní zejména z hlediska zachování šíe
variability populace, kterou výbrový soubor nemže postihnout.
Dedikace
Tato práce vznikla pi ešení projekt MZe R 1G46066, MK DF11P01OVV006 a
MZE0002700604.
Literatura
AOPK R (2012) Nálezová databáze AOPK R [online] Accessed with permission at:
www.portal.nature.cz
CBD (2010) Global Strategy for Plant Conservation. Secretariat of the Convention on Biological
Diversity. Montreal, Canada [online] Available at: www.cbd.int/gspc/strategy.shtml
Holubec V., Hauptvogel P., Paprštein F., Podyma W., Ševíková M., Vymyslický T. 2010.
Results of projects on collecting, mapping, monitoring and conservation of plant genetic
resources 1990-2008. 2nd International Seminar, Prague, 3.12.2008. Czech J. Genet. Plant
Breeding, Special Issue, 46: S2-S8. ISSN 1212-1975
Guarino L., Ramanantha Rao V., Reid R.: Collecting plant genetic diversity. Technical
guidelines. IGRI Rome, 1995, 748 pp.
Iriondo, J.M., Ford-Lloyd, B.V., De Hond, L., Kell, S.P., Lefèvre, F., Korpelainen, H. and Lane,
A. (2008) Plant population monitoring methodologies for the in situ genetic conservation of
CWR. In: Iriondo, J.M., Maxted, N. and Dulloo, M.E. (eds.), Conserving Plant Genetic
Diversity in Protected Areas. CAB International, Wallingford. Pp. 88–123.
Kell, S.P., Knüpffer, H., Jury, S.L., Maxted, N. and FordǦLloyd, B.V. (2005) Catalogue of Crop
Wild Relatives for Europe and the Mediterranean. Available online via the PGR Forum Crop
46
______________________________________________________________________________________________
Wild Relative Information System (CWRIS – http://www.pgrforum.org/cwris/cwris.asp) and
on CDǦROM. © University of Birmingham, UK.
Kell S.P., Knüpffer H., Jury S.L., Ford-Lloyd B.V., Maxted N.: Crops and wild relatives of the
Euro-Mediterranean region: making and using a conservation catalogue. In: Maxted N., FordLloyd B.V., Kell S.P., Iriondo J.M., Dulloo M.E., Turok J (eds). Crop Wild Relative
Conservation and Use. CAB International, Wallingford, UK, 2007, 720 pp.
Kell, S.P., Knupffer, H., Jury, S.L., Ford-Lloyd, B.V. and Maxted, N. (2008) Crops and wild
relatives of the Euro- Mediterranean region: making and using a conservation catalogue. In:
Maxted, N., Ford-Lloyd, B.V., Kell, S.P., Iriondo, J., Dulloo, E. and Turok, J. (eds.), Crop
Wild Relative Conservation and Use. CAB International, Wallingford, UK. Pp. 69–109.
Kell, S.P., Maxted, N. and Bilz, M. (2012) European crop wild relative threat assessment:
knowledge gained and lessons learnt. In: Maxted, N., Dulloo, M.E., Ford-Lloyd, B.V., Frese,
L., Iriondo, J.M. and Pinheiro de Carvalho, M.A.A. (eds.), Agrobiodiversity Conservation:
Securing the Diversity of Crop Wild Relatives and Landraces. CAB International,
Wallingford. Pp. 218ಥ242.
Kubát K. 2002. Klí ke kvten eské republiky. Academia Praha, 926 s.
Maxted, N., Scholten, M., Codd, R. and Ford-Lloyd, B. (2007) Creation and use of a national
inventory of crop wild relatives. Biological Conservation 140, 142–159.
Maxted, N., Iriondo, J.M., de Hond, L.D., Dulloo, M.E., Lefèvre, F., Asdal, A., Kell, S.P. and
Guarino, L. (2008b) Genetic reserve management. In: Iriondo, J.M., Dulloo, M.E. and Maxted,
N. (eds.), Conserving Plant Genetic Diversity in Protected Areas: Population Management of
Crop Wild Relatives. CAB International Publishing, Wallingford, UK. Pp. 65–78.
Prach K. 1994. Monitorování zmn vegetace, metody a principy. eský ústav ochrany pírody.
Taylor N., Holubec V., Chobot K., Parra-Quijano M., Maxted N., Kell S. 2013. Systematic crop
wild relative conservation planning for the Czech Republic. University of Birmingham. Crop
wild relative, Issue 9: 5-9. ISSN 1742-3694.
47
______________________________________________________________________________________________
Srovnání správy sbírek v muzeích a botanických zahradách
David Cigánek
Botanická zahrada PF UP v Olomouci
Pestože termín "sbírka" je hojn používán v zahradnictví i muzeologii, lze najít adu rozdíl v
jeho pojetí a chápání práce se sbírkou. Píspvek shrnuje hlavní odlišnosti pístupu ke sbírkám v
obou zmínných oborech, pináší inspiraci pro další vývoj terminologie a vyvozuje možné
dsledky aplikace legislativy na ochranu sbírek muzejní povahy v praxi institucí spravujících
živé genofondové sbírky.
Pod oznaení sbírka je v botanické zahrad shrnován soubor (obvykle) živých rostlin se
systematickým (jehlinany, kaktusy…), ekologickým (skalniky, sukulenty…) nebo tematickým
(léivé rostliny, staré kulturní odrdy…) zamením. Sbírka povtšinou slouží k prezentaci
návštvníkm zahrady, nicmén mžeme se samozejm setkat i se sbírkami, u nichž je tento
aspekt potlaen a pevažuje napíklad funkce konzervace genetického materiálu nebo její
experimentální využití.
Paraleln používaný termín v oblasti muzeí a galerií má podobné znaky, protože ostatn vychází
z velmi blízkého poslání tchto institucí k úloze botanických zahrad. V dsledku odlišné praxe a
ady specifik, daných zejména prací s živým materiálem, však nápl termínu „sbírka“ není
v obou prostedích zcela totožná.
Muzeologická literatura obsahuje celou adu definic sbírky. Zmime zde alespo klasickou
definici z publikace George Ellis Burcaw - Introduction to Museum Work (1997):
„Soubor pedmt vlastnných muzeem, které jsou získávány a uchovávány pro jejich
potenciální hodnotu ukázek, referenního materiálu nebo pedmt estetického i vzdlávacího
významu.“
Je zejmé, že ani takto široká definice není zdaleka bez chyby. V našem právním prostedí, kde
vtšina veejných muzeí pouze spravuje sbírky vlastnné státem a samosprávnými celky (obce,
kraje), pak její dikci nevyhoví tém žádná z muzejních sbírek. Zákon 122/2000 Sb. O ochran
sbírek muzejní povahy proto výslovn definuje co vše je považováno za „sbírku muzejní povahy“
a mže tedy být v režimu zmínného zákona spravováno:
„Sbírka muzejní povahy - sbírka, která je ve své celistvosti významná pro prehistorii, historii,
umní, literaturu, techniku, pírodní nebo spoleenské vdy; tvoí ji soubor sbírkových pedmt
shromáždných lidskou inností.“
Ani tato definice není z muzeologického pohledu zcela neprstelná, nicmén abstrahuje od
nadbyteného a nepraktického operování vlastnictvím sbírky a zdrazuje zámrné, cílevdom
snažení kurátora sbírky pi jejím vytváení. Pro botanické zahrady je dobré si uvdomit, že této
definici vcelku dobe vyhovuje i vtšina ádn spravovaných sbírek v botanických zahradách a
arboretech, ponvadž prakticky každá sbírka bot. zahrady „…je ve své celistvosti významná pro
pírodní vdy“ a leckdy se prezentuje i rzn významnými pesahy do dalších obor
(architektura, umní, historie…). Podle právního výkladu Odboru movitého kulturního ddictví,
muzeí a galerií MK R je však pijetí mezi sbírky muzejní povahy (de iure) vázáno na kladné
posouzení žádosti vlastníka (správce) sbírky ze strany MK R jakožto jediného orgánu
48
______________________________________________________________________________________________
oprávnného v této vci rozhodovat. Je ovšem vhodné (a užitené) sbírky bot. zahrad svovat
pod psobnost zák. 122/2000 Sb. O ochran sbírek muzejní povahy ?
Výhodami, které by pro sbírky mohly plynout ze zápisu do Centrální evidence sbírek (CES)
vedené na MK R, jsou zejména tyto:
x
x
x
x
x
Jednoznaný legislativní statut sbírky (sbírku nelze zcizit, vyvézt, využít v rozporu se
zájmy její ochrany a celistvosti).
Provázanost se zákonem o úetnictví (formální ocenní sbírky, inventarizace majetku,
odpisy, pírstky…).
Stanovená forma vedení sbírkové evidence (pírstkové a inventární knihy, hlášení
zmn…).
Možnost erpání dotací MK R (digitalizace sbírkové evidence, elektronické
zabezpeení, zpístupnní na internetu…).
Metodická podpora (poskytuje MK R prostednictvím povených institucí – v pípad
sbírek bot. zahrad je její využitelnost ovšem spíše hypotetická).
Proti tomu hovoí ada dvod v neprospch pípadného rozhodnutí o zápisu do CES:
x
x
x
x
x
Marginalita živých sbírek v rámci zák. 122/2000 Sb. (zákon je zkrátka primárn zamen
na „klasické“ muzejní sbírky a existenci živých sbírek sice pímo nevyluuje, ale ani
s nimi pedem nepoítá.
Naprosté nerespektování specifik živého materiálu (rozmnožování, pesevy, hybridizace,
identita sbírkové jednotky…).
Jisté metodické rozdíly oproti zavedené praxi botanických zahrad.
Obtížná aplikace nkterých evidenních požadavk daných provádcí vyhláškou (ísla
neoddlitelná od sb. pedmt…).
Dosud velmi neoperativní a zdlouhavé hlášení zmn (komunikace s MK R
prostednictvím dopis s vloženým CD-ROM).
Jedinou živou sbírkou zapsanou do CES tak v dob psaní toho píspvku stále zstává z pohledu
bot. zahrad i muzeí velmi specifická (pod)sbírka Vlastivdného muzea v Olomouci, pokrývající
vzorky semen uložené v Bance semen ohrožených druh rostlin. Centralizovanou sbírkovou
evidenci v muzejní sfée lze tedy využít spíše jako pedobraz pro pípadný návrh národního
evidenního systému zvažovaného pro poteby implementace Nagojského protokolu a Úmluvy o
biologické rozmanitosti (CBD). Zajímavými inspiraními momenty by mohly být napíklad
mechanismy zajišující dohledatelnost pvodu materiálu a to i napí jednotlivými institucemi,
paralelizace IPEN ísla (nebo jiného identifikátoru) a pírstkového/inventárního ísla v muzeu,
pouení z vývoje a fungování CES pi designu národní úrovn evidence genetického materiálu
botanických zahrad, nebo v bot. zahradách zatím málo akcentovaná, zatímco v muzeích tém
zcela doešená problematika útování o sbírkách.
Závrem lze konstatovat, že pojetí sbírek v botanických zahradách a muzeích zstává odlišné, ale
je žádoucí vzájemné sledování vývoje a sbližování stanovisek. Pímé napojení na CES je pro
botanické zahrady v souasnosti nereálné a kontraproduktivní. Inspiraci fungujícím systémem
centrální evidence i jeho identifikovanými chybami a nedostatky je ovšem teba považovat za
velmi žádoucí, rovnž tak pípadnou komunikaci s píslušným pracovištm MK R.
49
______________________________________________________________________________________________
GENOFONDY JEJICH VÝZNAM A PREZENTACE VEEJNOSTI
Zahradní promny rodu Echinacea
Petr Hanzelka
Botanická zahrada hl.m. Prahy, Nádvorní 134, 171 00 Praha 7 – Troja;
email:[email protected]
Mimo lékaské využití nkterých druh vstoupil rod Echinacea do povdomí zahradnické i
zahrádkáské veejnosti zejména díky svému znanému okrasnému potenciálu. Jako okrasná
rostlina se dosud využívá pedevším druh E. purpurea, pstovaná v nkolika desítkách odrd.
Obas se lze setkat i s druhem E. pallida s atraktivními dlouhými, úzkými, pevisajícími ligulami,
pop. i s druhem E. angustifolia. Spíše výjimkou v zahradách bývá i žlutokvtý druh E.
paradoxa. To, že se v kultue rozšíil pedevším druh E. purpurea zejm úzce souvisí se zájmem
o tuto rostlinu jako o léivku a rovnž také se snadnjším zpsobem množení pomocí dlení trs.
Ostatní druhy tvoí hlavní, klový koen, který se pouze omezen vtví a rostliny tvoí jen
minimum odnoží.
eské rodové pojmenování tchto rostlin není zatím zcela jednoznané, lze se v podstat setkat se
temi verzemi eského jména; tím prvním je tapatka, tedy stejné jméno jako u eského
pojmenování rodu Rudbeckia; druhým je tapatkovka, toto jméno bylo navrženo dlouholetým
editelem Botanické zahrady PF UK Na Slupi, Václavem Vtvikou, ve snaze rozlišit tyto dva
rody i v eštin; tetím pojmenováním je pak echinacea (resp. echinácea), jako doslovné
poeštní vlastního botanického jména rodu (asto užívané nap. ve spojení echinaceové kapky,
i jiné farmaceutické produkty z této rostliny). Jaké z tchto tí jmen v budoucnu „zvítzí“ je asi
tžko pedjímat.
Po adu desítek let byly odrdy Echinacea purpurea v podstat „pouze“ více i mén zdailými
selekcemi, odlišující se velikostí úbor, barvou i tvarem kvt a výškou kvtních stonk.
Odrdy byly nabízeny jak generativn množení linie tak i vegetativn množené klony. Se starších
odrd lze jmenovat nap. Éarliest of All´ s karmínovými, ploše rozloženými paprsky a
ervenohndým terem; ´Winchmore Hill´ rovnž z karmínovými, ale sklopenými paprsky;
Ábendsonne´ s ervenoržovými kvty, ´Magnus´ se širokými, pekrývajícími se tmav
ržovými ligulami,, ´Rubinstern´ s tmav ržovkarmínovými kvty se špiatým zakonením
ligul, ´The King´ s ržov ervenými kvty, ´Rubin Glow´ s ržov karmínovými kvty, ´Rosen
Elfe´ kompaktnjší odrda s ržovými kvty, ´Ruby Giant´ s velkými, jasn ržovými kvty,
z blokvtých odrd Álba´, ´White Swan´, ´White Lustre´. Nkteré odrdy jsou uvádny na trh i
jak jako vegetativn množené, tak jako semenné linie, jde nap. o kultivar ´Magnus´,
´Rubinstern´, Álba´, E. tennesseensis ´Rocky Top Hybr.áj. Semenem množené odrdy vykazují
ovšem daleko vtší variabilitu a kvalitou se vegetativn množeným odrdám vyrovnávají jen
obtížn. Produkce je ovšem samozejm daleko levnjší. I v rámci druhu E. purpurea se stále
objevují další novinky. Novjší odrdy s jednoduchými kvty vynikají zejména kompaktnjším
vzrstem, sytjšími barvami kvt pop. i nápadn zbarvenými stonky nebo dokonce vní. Za
zmínku stojí nap. Áugustkönigin´ s výraznou staroržovou barvou kvt a velkými úbory,
´Fragrant Angel´, blokvtá odrda s mírn vonnými kvty, ´Fatal Attraction ´s tmav
purpurovými kvtními stonky a tmav ržovými kvty, nižší odrdou s tmavými stonky je pak
nap. Élton Knight´, ´Sundance´ nízká a kompaktní odrda s množstvím kvtních stonk a
50
______________________________________________________________________________________________
ržovými kvty. Velmi atraktivní je i kultivar ´Jade´ nebo ´Foxy Foxtrot´ s bílými ligulami a
zeleným terem. Podobná, ale s více zelenými ligulami, je pak opt novinka ´Tearoom Tango´.
Spíše jako zajímavost lze zmínit kultivar ´Green Envy´ s takka zelenými jazykovitými kvítky
nebo svého asu v Nmecku se objevivší odrda ´Joschka´ s celozelenými kvty, pojmenovaná
dle bývalého spolkového ministra pro životní prostedí Joschky Fishera. V posledních letech se
do popedí dostávají poloplné i plnokvté odrdy, rozšiující škálu tvar o zcela neobvyklé typy.
Za všechny lze jmenovat Índianer´ (syn. ´Doubledecker´), je to poloplná odrda s ržovými
kvty s nápadnou „chocholkou“ jazykovitých kvítk vyrstající ze stedu tere, v souasné dob
existuje i semenná linie. Dále pak urit odrdu ´Razzmatazz´, ta se objevila v roce 1997 jako
semená odrdy ´Magnus´, tvoí plné, kompaktní, tém pompónkovité kvtenství jasn ržové
barvy. Plnokvtou, tmav ržov kvetoucí novinkou je i ´Pink Double Delight´, u této odrdy
jsou více nápadn okrajové jazykovité plátky. Více mén „žhavou“ novinkou v sortimentu
plnokvtých bílých odrd E. purpurea je Ćoconut Lime´, rostliny tvoí plné, tém
pompónkovité kvty bílé až svtle nazelenalé barvy, jazykovité kvítky na okraji úboru jsou
zachovány. Rostliny kvetou velmi dlouho a dobe se hodí i pro ez kvt.
Doslova „barevná revoluce´ v barvách kvt pichází ovšem ve druhé polovin 90. let 20. stol.
V roce 1995 zaíná Dr. Jim Ault v Botanické zahrad Chicago s novým projektem šlechtní rodu
Echinacea. Po dvouletém hodnocení sbírek a dosavadního sortimentu je zapoato
s mezidruhovým kížením, do nhož zahrnuje zejména druhy E. purpurea,
E. angustifolia, E. paradoxa a E. tennesseensis s cílem zkombinovat žádané vlastnosti
jednotlivých druh (kompaktnost a etnost kvtních stonk u E. tennesseensis, odolnost vi
suchu u E. angustifolia, velikost kvt a dlouhodobost kvetení u E. purpurea, žlutou barvu kvt
u E paradoxa). Dr. Ault doufal zejména v objevení nových barevných odstín a již první
výsledky doslova pekonaly jeho oekávání. Z kížení bylo do množení a dalšího hodnocení
vybráno nkolik perspektivních rostlin. První realizovanou introdukcí z tohoto šlechtní se stala
odrda Árt´s Pride´, pojmenovaná podle Arta Nolana, významného podporovatele chicagské
botanické zahrady a šlechtitelské práce Dr. Aulta. Tato odrda pinesla poprvé do sortimentu
zcela novou, jasn oranžovou barvu kvt. Rostliny nakvétají od konce ervna a pi vhodných
podmínkách mohou kvést až do zaátku podzimu. Se stárnutím kvt jejich barva bledne. Této
odrd vyhovují spíše sušší stanovišt, resp. velmi dobrá drenáž. Dorstá výšky kolem 1m. Po
objevení se oranžové barvy na sebe další barevné odstíny nenechaly dlouho ekat. Z „dílny“ Dr.
Aulta pichází dále nap. ´Mango Meadowbrite´ s mangov žlutou barvou a s vonnými kvty.
Šlechtním rodu Echinacea a uvádním nových, perspektivních odrd na trh se pozdji zaíná
vnovat i trvalková školka Saul Nurseries, Inc. (ItSaul Plants) ve státu Georgia, USA. V roce
2005 uvádí na trh barevnou sérii BigSkyTM, tvoenou nkolika pastelov zbarvenými odrdami. I
zde se na šlechtní podílí pedevším druhy E. purpurea a E. paradoxa. První dvojicí této série
jsou odrdy ´Sunset´ a ´Sunrice´. ´Sunset´ pináší jasn tmav oranžové, velké, vonné kvty se
širšími, pekrývajícími se jazykovitými plátky. ´Sunrice´ pak nakvétá citrónov žlutými
jazykovitými plátky a nazelenalým, pozdji zlátnoucím terem. Ješt výraznjší oranžovou barvu
pak pináší další len série, odrda ´Twilight´. Jistou komplikaci v orientaci v novinkách odrd
z dílny Saul Nurseries je použití dvojího pojmenování, a to jednak vlastního jména odrdy a pak
obchodního jména, pod kterým je uvádna na trh. Píkladem mohou být další, barevn velmi
atraktivní kultivary jako ´Matthew Saul´(´Harwest Moon´TM) s tmav broskvovžlutou barvou
kvt, Évan Saul´ (´Sundown´TM) s výrazn tmav oranžovými kvty, Émily Saul´ (Áfter
Midnight´TM) s tmav purpurov ržovými kvty nebo ´Katie Saul´ (´Summer Sky´TM) s tmavými
stonky a broskvov zbarvenými kvty, pecházející smrem do stedu do tešov ervené barvy.
Koncem prvního desetiletí 21.století patí mezi nejvýznamnjší evropské šlechtitele nizozemská
spolenost AB Cultivars, jejíž zásluhou se sortiment obohatil o odrdy jako: Ćoconut Lime´,
Ćhampagne Bubbles´, ´Merinque´, ´Milkshake´, ´Marmalade´ (plnokvtá oranžová), ´Hot
Papaya´ (plnokvtá, cihlov ervená), ´Pinapple Sundae´ (plnokvtá tmav žlutá) aj. V USA, ale
zejm i celosvtov, pak souasnému šlechtní dominuje spolenost Terra Nova Nurseries, která
51
______________________________________________________________________________________________
uvedla na trh již nkolik desítek pastelov zbarvených kultivar s jednoduchým i plným
kvtenstvím). K novinkám pro rok 2013 patí nap. ´Dixie Sun´ (jasn žlutá) , Ćolorburst
Orange´ (jasn oranžová, plnokvtá), Ćinnamon Cupcake´ (tmav oranžová, plnokvtá), ´Meteor
Yellow´ (citrónov žlutá, plnokvtá), ´Supreme Cantaloupe´ (svtle oranžová, plnokvtá),
´Vanilla Cupcake´ (bílá, plnokvtá) a další. Dlouhodob zkušenosti s pstováním nových hybrid
zatím chybí, nicmén první pozorování svdí o relativní nenáronosti rostlin a vcelku spolehlivé
zimovzdornosti. Rostlinám vyhovuje stanovišt na plném slunci a velmi dobe propustná pda.
Relativn dobe snášejí i sušší stanovišt nicmén se nejedná rostliny pro extrémn vysychavá
místa. Naopak v píliš vlhkých a živných pdách mohou mít nkteré z tchto novinek sklon
k vylamování kvtních stonk (což souvisí zejm s jinak utváeným koenovým systémem,
zddném po druhu E. paradoxa). K jednoznaným doporuením je ovšem poteba víceleté
pozorování.
Tapatkovky nebývají asto napadány významnjšími chorobami a škdci, nicmén z houbových
chorob se mohou vyskytovat nap. listové skvrnitosti (psobené pedevším houbami rodu
Alternaria spp., Cerospora rudebeckii nebo Septoria lepachydis), nebo hniloby koen a stonk.
Závažnjší mže být sklerotiniová hniloba stonk a koen, psobená houbou Sclerotinia
sclerotiorum. Sklerotiniové hniloby lze omezit aplikaci bioagens na bázi parazitické houby
Coniothyrium minitans, která nií sklerocia v pd. Vadnutí mohou zpsobovat rovnž houby
rodu Fusarium spp.. Obas se mohou vyskytovat i fytoplazmózy, psobící zelenání a deformace
kvt (aster yellow phytoplasma). Není vyloueno, že výše zmínná odrda ´Joschka´ je práv
„dílem“ mykoplazmózy, emuž nasvduje i slabá životnost v kultue. Ze škdc se mohou
vyskytovat mšice i jiný savý hmyz a nkdy je uvádn i výskyt koenových há
átek
(Pratylenchus penetrans).
Není pochyb o tom, že rod Echinacea prošel za posledních 15 let zcela zásadní a neobyejnou
promnou. Rostliny, díve známé spíše jako léivky, získaly zcela novou, atraktivní okrasnou ale
i komerní dimenzi a otevela se jim tak cesta do zahrad širokého spektra pstitel. Zvládnutá
technologie mikropropagace in vitro umožnila velmi rychlý start vtšiny novinek a jejich nabídku
veejnosti. Tapatkovky jsou živoucím dokladem neobyejn úspšné šlechtitelské práce
realizované za relativn krátkou dobu, a rovnž toho, že i v okrasném zahradnictví je stále co
objevovat. Cesta, kudy se šlechtní tchto rostlin ubírá, dává tušit, že se lze v blízké budoucnosti
mžeme tšit na novou, pestrou paletu dalších zajímavých zahradních odrd.
Helenium: genové zdroje, vývoj sortiment a jejich
hodnocení
Jií Uher
Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brn, Valtická 337, 661 44 Lednice
[email protected]
Souhrn: Rodu Helenium náleželo na 35 severoamerických druh, rozdlovaných tradin pti
stží pirozeným sekcím; nedávno byly ješt rozšíeny o deset druh nkdejších rod Actinea a
Cephalophora. Poátkem minulého století se v zahradách objevují první hybridy z kížení
nkolika druh náležejících hned tem sekcím (Helenium, Leptopoda a Tetrodus) a k roku 1930
je nabízeno patnáct odrd. V souasné dob je nabízeno na 130 odrd pevážn z anglického,
52
______________________________________________________________________________________________
nmeckého a holandského šlechtní. Pehled pibližuje nejpstovanjší taxony, hybridy s jejich
dostupnými kultivary a s hodnocením jejich uplatnitelnosti zahradách.
Úvod do fylogeneze a systematiky rodu
eské jméno “záplevák“ nevzbuzuje u pstitel zrovna pozitivní asociace. Pesto jde o zvláš
cenné trvalky, které sklony k trvalému zaplevelení pozemk urit nemají - jméno se vztahuje
k plevkatým kvtním lžkm nkterých druh, která jsou jinak u subtribu Gaillardiinae jevem
ojedinlým (Karis & Ryding, 1994). Na ticet druh severoamerického rodu Helenium bývalo
tradin dleno do pti (Bierner, 1972) nejspíš nepirozených sekcí a novji je sem pesouváno
ješt dalších deset druh nkdejších rod Actinea a Cephalophora (Bierner, 1978 a 1987).
Nejspíše nejpvodnjší sekce Hecubaea sestává ze dvou mexických vytrvalých druh s n=17
karyotypem, charakteristických nápadn širokými zákrovními listeny a ervenohnd odnými
stopkami úbor. Úzké vztahy k obma druhm této skupiny vykazují karyotypicky rznorodé
(n=13, 14, 16, 17) taxony sekcí Leptopoda a Tetrodus. Na dvacet druh obou sekcí, lišících se jen
fertilitou paprsk a odním nažek, mívá celokrajné i lalonaté listy a obývá severoamerické
regiony s mírným i subtropickým klimatem; bývají vytrvalé i jednoleté a všechny mají úzké
zákrovní listeny s bezbarvým odním (Bierner, 1972). Jediný rozpoznávaný druh monotypické
sekce Helenium (jehož populace vykazují však n=16, 17 i 18!) je vytrvalý, listy má po okraji
hrub zubaté a (podobn jako taxony skupin pedešlých) po stonku sbíhavé; obývá celé mírné
pásmo severoamerického kontinentu. V sekci Amarum jsou rozlišovány dva jednoleté druhy
s n=15 a s úzkými nesbíhavými listy; v úborech mají po dvou adách paprsk, rostou po celém
severoamerickém jihovýchod a jejich vztahy k ostatním skupinám zstávají nejasné. K sekci
Cephalophora spadá sedm jihoamerických, pevážn jednoletých druh s n=17, s nesbíhavými
listy a s paprsky plodnými anebo zcela zaniklými. Sekce Actinea se zdá být doposud nejasn
vymezena, úzké vztahy má k sekci pedešlé i k blízkým rodm Hymenoxis a Dugaldia.
Hybridy a vývoj odrdových sortiment
Zápleváky jsou (s výjimkou pevážn monokarpických taxon v sekcích Amarum, Tetrodus a
Cephalophora) vytrvalé oddénkaté byliny, vyhánjící z jarních listových ržic vtvené stonky se
stídav postavenými, po lodyhách asto kídlat sbíhajícími listy. Poetné úbory s nápadn
vypouklými lžky mívají paprsky žluté i hndoervené, trojklanné nebo ptiklanné, s plodnými
paprsky (u nkolika málo druh však zaniklými); kvítky disku zstávají ovšem oboupohlavné.
Zahradní odrdy bývají rozdlovány tem, nkdy až tyem nejpstovanjším druhm (Venema,
1958; Hamilton, 2000), hybridní pvod vtšiny z nich je však patrný (Verloove & Lambinon,
2006) a byly proto nedávno shrnuty pod jménem Helenium ×clementii Verloove & Lambinon:
v zahradnické literatue nkdy uvádná jména H. ×hybridum Hort. nebo H. ×superbum Hort. jsou
jako nomina nuda stží obhájitelná.
Jakkoli se první hybridy v zahradách objevily teprve na poátku minulého století, jejich vznik
zstává nevyjasnn. Vtšina hybrid povstala nejspíš z kížení H. autumnale L. s H. flexuosum
Raf. (známjším tehdy jako H. nudiflorum Nutt. anebo H. grandicephalum Hort.). Oba druhy
rostou na mokrých lukách po celém severoamerickém jihovýchodu a pestože je botanikové
neshledávají blízce píbuznými (první je jediným zástupcem typové sekce Helenium, v druhém
vidí Bierner (1972) dokonce kížence sekcí Leptopoda a Tetrodus!), po morfologické stránce
mají mnoho spoleného - liší se snad jen zbarvením kvítk tere (u obou taxon nadto znan
promnlivým) a sterilitou paprsk. Olistní ady volnji vtvených odrd nicmén naznauje, že
se na jejich vzniku podílely i nkteré západoamerické horské druhy jako jsou H. bigelovii A.Gray
nebo H. bolanderi A.Gray (oba ze sekce Tetrodus).
53
______________________________________________________________________________________________
Pomineme-li sporný pvod taxon uvádných jako H. grandicephalum striatum, H. autumnale
cupreum nebo H. autumnale rubrum, první hybridní odrdy - ‘Riverslea Beauty’ a ‘Riverton
Gem’ - pihlásil M. Pritchard ješt ped první svtovou válkou (Gibson, 1910; Thompson, 1911;
Tyler, 1911; Kelway, 1913) a obma byla vzáptí udlena Award of Merit. Krátce poté pichází
T. Grove s ervenožlutou ‘Wyndley’ a H. Junge se žlut kvetoucími ’Julisonne’, ‘Wessergold’,
‘Goldene Jugend’. Roku 1930 uvádí M. Ruys dosud nepekonanou ‘Moerheim Beauty’ a J.
Kelway v téže dob nabízí už trnáct odrd. V Nmecku pichází v poválených letech K. Förster
s dnes již ztracenými ‘Kastanie’, ‘Karneol’ a ‘Indianerbraut’, pedevším ale s vynikajícími a
mrazuvzdornjšími ‘Kanaria’, ‘Biedermeier’, ‘Flammenrad’, ‘Rotkäppchen’, ‘Julisamt’,
‘Feuersiegel’, ‘Wonadonga’, ‘Königstiger’ nebo ‘Rubinkuppel’; v Anglii navazuje A. Bloom na
pedválené ‘Braungold’ a ‘Dorothy Perfield’ novjšími odrdami ‘Butterpat’, ‘Bruno’ a
‘Coppelia’. V souasné dob navazují na jejich tradice v Nmecku ješt P. a B. Zur Lindenovi
(‘Indianersommer’, ‘Dauerbrenner’, ‘Rubinzwerg’, ‘Kupfersiegel’, ‘Samtjuwel’) a U. Peglow
(‘Rauchtopas’), postupn však štafetu pebírají holandští školkai jako B. Kabbes (‘Lambada’,
‘Adios’, ‘Fiesta’ nebo ‘Oudgold’), C. Jansen (‘Karneol’ a ‘Vivace’), K. H. Marx (‘Margot’,
‘Meranti’) anebo I. Arnold (‘Ring of Fire’, ‘Summer Circle’, ‘Potter's Wheel’, ‘Loysder Wieck’)
a evropské trvalkové školky nabízejí už bezmála 130 odrd.
Hodnocení odrd
Zahradní odrdy záplevák byly hodnoceny tém ve všech zahradnicky vysplých zemích
(tab.1.A-B). K nejvýše hodnoceným tradin patí staré Deutschmannovy ‘Baudirektor Linne’ a
‘Waltraut’, Ruysova ‘Moerheim Beauty’, Groveova ‘Wyndley’ a Försterovy ‘Feuersiegel’,
‘Kanaria’, ‘Karneol’, ‘Rubinkuppel’ a ‘Zimbelstern’ (Förster, 1958; Hansen & Sieber, 1960;
Opatrná, 1977); s výjimkou ‘Zimbelstern’ (pro možnost zámny s podobnou ‘Goldrausch’),
‘Kanaria’ (na kontinent však patí k nejpstovanjším) a ‘Wyndley’ dosáhly také všechny na
AM (RHS, 1961) i na AGM (RHS, 2001). Z nových odrd je mimoádn vysoce hodnocena
‘Rauchtopas’ od Försterem odchované postdamské pstitelky U. Peglow (Hertle & al., 2006),
ada starších Försterových odrd (‘Goldfuchs’, ‘Goldlackzwerg’, ‘Flammenrad’, ‘Wessergold’,
‘Indianerbraut’, ‘Rotkappchen’ nebo ‘Kupfersprudel’) pak ješt na nejvyšší hodnocení dosáhla
pinejmenším v jednom sledování (tab.1.A-B). S tmi jsou pln srovnatelné odrdy, uvádné
holandskou odrdovou zkušebnou jakožto pezkoušené; deseti odrdám se nadto pro zahradní
výsadby dostalo ješt zvláštního doporuení (Opatrná, 1977; tab.1.A-B).
Na holandském trhu s ezanými kvtinami došly zápleváky nevídané obliby ku konci minulého
století. Prošlo-li v roce 1990 holandskými aukcemi jen 762 tisíc stonk, o pt let pozdji bylo už
prodáno pes 5.5 milion stonk a trh kulminoval v roce 1998 tém patnácti miliony (!)
kvetoucími stonky: obrat, blížící se 1.5 mil. €, vynáší v té dob zápleváky na 91. píku mezi
nejprodávanjšími ezanými kvtinami. Ze dvou ptin byl tehdy obchod s kvty záplevák kryt
importem z horských poloh tropických zemí. Náhlý pokles letních cen však už v závru století
pinesl neekaný propad (zhruba 10 mil. kvetoucích stonk prodaných roku 2000) a poté objem
obchodu již soustavn klesá: k roku 2010 bylo prostednictvím VBN prodáno jen nco málo pes
3.2 mil. stonk, což stailo k udržení 128. píky mezi ezanými kvtinami, a podíl importu je od
roku 2002 prakticky nulový. Nejprodávanjší odrdou zstává žlutokvtá ‘Kanaria’ (ti tvrtiny z
obratu prodaných stonk); obchodní kódy má však na holandských aukcích pidleno ješt
dalších dvanáct odrd.
Podkování
Pehled odrdových sortiment byl sestaven na základ podpory pi ešení projektu
DF11P01OVV019 – Metody a nástroje krajináské architektury pro rozvoj území, který napluje
54
______________________________________________________________________________________________
tematickou prioritu TP 1.4. Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní
identity, financovaného Ministerstvem kultury R.
Literatura
Arnott S. (1910): Helenium Riverslea Beauty. The Garden 73 (1979): 518.
Bierner M.W. (1972): Taxonomy of Helenium sect. Tetrodus and a conspectus of North
American Helenium (Compositae). Brittonia 24 (3): 331–355.
Bierner M.W. (1978): The taxonomy of Helenium sect. Cephalophora (Asteraceae). Systematic
Botany 3(2): 277–298.
Bierner M.W. (1987): Taxonomy of Helenium sect. Actinea (Asteraceae). Sida 12:253–271.
Bierner M.W. (1989): Taxonomy of Helenium sect. Amarum (Asteraceae).Sida 13:453–459.
Davidson G.D. (1906): Flower garden: new hardy flower borders. The Garden 69 (1789): 138.
Förster K. (1958): Helenium - Erfahrungen. Pflanzen und Garten, 13.
Gibson J. (1910): Planting a herbaceous border. The Garden 73 (1987): 620.
Hansen R., Sieber J. (1960): Die Überprüfung der Helenium Sortimentes. Pflanzen und Garten,
332.
Hansen R., Sieber J. (1960): Die Ergebnisse der Staudeneuheitenprüfung. Garten und Landschaft
(suppl.12).
Heick G. (1911): Das Helenium in diesem Sommer. Die Gartenwelt 15 (39): 541.
Hertle B. (2005): Die beste Helenium für den Garten. Gartenpraxis 31 (10): 8-13.
Hertle B., Klinkan H., Leyhe U., Döinghaus A.S. (2006): Helenium CD: Sorten und Bilder aus
der Sichtung. Fachhochschule Weihenstephan, Forschungsanstalt für Gartenbau, Freising.
Meier W. (1966): Ergebnisse der Staudensichtung - das Helenium Sortiment. Jahrbuch der
Kantonale Gartenbauschule Oeschberg (Koppigen).
Karis P.O., Ryding O. (1994): Tribe Heliantheae.In: K.Bremer: Asteraceae: cladistics &
classification. 559-624. Timber Press, Portland, Oregon.
Linden P., Linden B. (1994): Ein aktuelles Helenium-Sortiment. Gartenpraxis 20 (8): 8-11.
Marshall W. (1909): Floral Committee – Awards of Merit: Helenium Riverslea Beauty. The
Gardeners Chronicle 46 (1176): 205.
Peglow U., Rücker K. (2004): Sonnenbräute: hochgelobt und doch verkannt. Gartenpraxis 30 (4):
9-14.
RHS, the Trials Office (1961): Wisley Trials, 1961. Heleniums. 1-5. The Royal Horticultural
Society, Wisley, Woking.
RHS, the Trials Office (2001): Trial of Helenium 1999-2001. 1-5. The Royal Horticultural
Society, Wisley, Woking.
55
______________________________________________________________________________________________
Thompson W. (1911): Helenium autumnale Riverton Gem. The Gardeners Chronicle 50 (1301):
399.
Tyler J.E. (1911): Helenium autumnale Riverton Beauty. The Gardeners Chronicle 50 (1300):
373.
Venema H. J. (1958): Helenium sortiment. Tuinbouwgids (Vaste Planten) 1958: 514-517.
Tab.1A Odrdová hodnocení
odrda
D 56
D 60
D 72
CH 63
DK 63
CZ 72
CZ 77
Ð
Adios’
Altgoldriese’ Ê
×
×
Baronin von Linden’ Ê
×
×
Baudirektor Linne’
ÐÐÐ ÐÐÐ ÐÐÐ
ÐÐ
ÐÐÐ ÐÐÐ ÐÐ
ÐÐ
Biedermeier’
ÐÐ
Blütentisch’ ÊÊ
Braungold’
×
ÐÐ
×
Bruno’
×
Butterpat’
×
×
Chipperfield Orange’ ÊÊ
Crimson Beauty’ ÊÊ
D 05
ÐÐ
×
ÐÐ
Ð
×
Dunkle Pracht’
ÐÐ
×
Feuersiegel’
×
Feuerwein’
ÐÐ
ÐÐÐ
ÐÐÐ ÐÐÐ ÐÐ
Ð
Fiesta’
×
Flammendes Kätchen’
Ð
Flammenrad’
ÐÐ
×
ÐÐÐ
ÐÐ
Gartensonne’
Ð
×
Ð
×
Goldammer’
×
Goldene Jugend’
ÐÐ
Ð
Goldfuchs’ ÊÊ
ÐÐÐ ×
Ð
56
ÐÐ
______________________________________________________________________________________________
ÐÐÐ ÐÐ
Goldlackzwerg’ Ê
ÐÐ
×
ÐÐ
ÐÐ
Ð
Goldrausch’
Indianerbraut’
ÐÐ
ÐÐÐ
×
Indianersommer’
Ð
Julisamt’
×
Julisonne’ Ê
×
×
Kanaria’ ÊÊ
ÐÐÐ ÐÐ
ÐÐ
Karneol’ ÊÊ
ÐÐÐ ÐÐÐ ×
ÐÐÐ
×
ÐÐÐ
Ð
Ð
Ð
Ð
ÐÐ
Ð
Kleiner Fuchs’
×
Kokarde’
ÐÐ
Königstiger’
×
Kugelsonne’
ÐÐ
×
ÐÐ
Kupfersprudel’ Ê
ÐÐ
ÐÐ
ÐÐ
ÐÐÐ
ÐÐ
Kupferzwerg’
‘Blütentisch’
‘Kupferzwerg’
‘Baudirektor Linne’
×
‘Kanaria’
Tab.1B Odrdová hodnocení
odrda
D 56
D 60
57
D 72
CH 63
DK 63
CZ 72
CZ 77
D 05
______________________________________________________________________________________________
ÐÐ
‘Lambada’
‘Mahagoni’ ÊÊ
ÐÐÐ
ÐÐ
‘Margot’
×
‘Meranti’
×
‘Moerheim Beauty’ ÊÊ
‘Pumilum Magnificum’ ÊÊ Ð
×
ÐÐ
ÐÐÐ
ÐÐÐ ÐÐ
ÐÐ
Ð
×
ÐÐÐ
‘Rauchtopas’
‘Ring of Fire’
‘Riverslea Beauty’ Ê
×
‘Riverton Gem’
×
ÐÐÐ ×
‘Rotkäppchen’
‘Rubinkuppel’ Ê
×
ÐÐÐ ÐÐ
×
Ð
ÐÐÐ ÐÐ
×
ÐÐ
ÐÐÐ
ÐÐ
×
ÐÐ
‘Rubinzwerg’
‘Sahin Early Flower’
Ð
‘Septzembergold’
‘Septemberfuchs’ Ê
‘Sonnenberg’ Ê
×
ÐÐ
‘Sonnenwunder’
‘Spätrot’
Ð
×
×
ÐÐ
Ð
×
ÐÐ
×
×
×
×
‘Summer Circle’
‘Superbum’ (The Bishop) Ê
ÐÐÐ ÐÐ
‘Superbum Rubrum’ ÊÊ
ÐÐ
Ð
ÐÐÐ
Ð
Ð
ÐÐ
ÐÐ
ÐÐ
Ð
×
‘Symbol’ Ê
ÐÐ
‘Waltraut’ Ê
ÐÐÐ
‘Wessergold’ Ê
Ð
Ð
×
×
ÐÐÐ
ÐÐ
‘Wettingen’ ÊÊ
ÐÐ
‘Wonadonga’ Ê
‘Wyndley’ Ê
ÐÐÐ ×
58
ÐÐÐ
ÐÐ
ÐÐ
______________________________________________________________________________________________
ÐÐÐ ÐÐ
‘Zimbelstern’
ÐÐÐ vynikající
ÐÐ velmi dobrá
Ð dobrá
ÐÐ
Ð
ÐÐÐ
Ð
Ð
× postradatelná
ÊÊ NL: zvláš doporuená odrda Ê NL: pezkoušená odrda (Venema, 1958)
Award of Merit (1912, 1924, 1961) nebo Award of Garden Merit (2001)
D 56: Forster (1958); D 60: Hansen & Sieber (1960); CH 63: Meier (1966); CZ 72: Opatrná
(1972); CZ 77: Opatrná (1977); D 05: Hertle & al. (2006).
‘Loysder Wheel’
‘Wessergold’
‘Rauchtopas’
‘Margot’
Rod Hemerocallis ve sbírkách BZ hl. m. Prahy
Iveta Bulánková
Botanická zahrada hl.m. Prahy, Nádvorní 134, Praha 7
[email protected]
Denivky jsou vytrvalé, trsnat rostoucí byliny z eledi rostlin denivkovitých
(Hemerocallidaceae), pvodní ve východoasijském areálu. Patí mezi pední druhy pstovaných
trvalek v Evrop a Severní Americe. Rostliny mají silné až hlízovit ztloustlé koeny s krátkým
oddenkem, žlábkovité listy s výrazným kýlem. Kvty jsou výrazné, vtšinou trojetné. Hlavní
sezona kvetení nastává zaátkem ervence. Jejich název je odvozen od malé trvanlivosti
jednotlivých kvt (denivka – den). Plodem je tobolka. Bylo popsáno pibližn 20 druh denivek.
Denivkám se daí na slunných stanovištích a ve výživné zahradní pd.
První kížení denivek probíhaly koncem 19. století, avšak nejvtšího rozmachu dosáhlo šlechtní
v posledních padesáti letech, kdy vznikl velmi široký a zahradnicky významný sortiment.
V souasnosti je šlechtní zameno pevážn na tetraploidní kultivary, které se od diploidních
liší napíklad silnjším vzrstem, vtším potem a pevností kvt, vyšší vitalitou a barvami.
59
______________________________________________________________________________________________
V BZ hl. m. Prahy je možno rozsáhlou sbírku denivek vidt ve dvou expozicích, tj.
v Ornamentální zahrad a v severní ásti zahrady vedle expozice kosatc. Zajímavostí sbírky je
získaný sortiment 100 cv. rostlin z eského šlechtní, eské denivky pochází vtšinou od
šlechtitel Šastných.
Pehled sbírky
botanické denivky (10 druh)
rostliny získané pedevším z expediních sbr, IS
kulturní denivky (950 cv.)
rostliny získané nákupem nebo výmnou, zastoupeno
šlechtní od 30. l. 20. stol. až po souasnost
Tídní kultivar
výška rostlin
40 – 120 cm
šíka kvtu
miniaturní – prmr kvtu do 7,5 cm
50 cv.
malokvté – prmr kvtu 8 – 11 cm
170 cv.
velkokvté – prmr kvtu 11,5 – 20 cm
730 cv.
standard – jednoduchá forma, 6 okv. lístk
915 cv.
spider – velmi úzké okvtní lístky
20 cv.
double – více než 6 okv. lístk, mohou se dlit
55 cv.
bez vn (none)
570 cv.
vonící (fr.), píp. velmi vonící (v. fr.)
380 cv.
tvar kvtu
vn kvtu
barva kvtu
self – jednobarevné okv. lístky
blend – kombinace dvou barev
polychrome – kombinace více barev
bitone – petaly a sepaly v kombinaci dvou tón
jedné barvy
bicolor – petaly a sepaly v odlišných barvách
oko – charakteristický tmavší pás pes petaly a
sepaly
60
______________________________________________________________________________________________
prstenec – charakteristický tmavší pás jen pes
petaly
halo – svtlý prstenec
vodoznak – svtlejší kresba na okv. lístcích
pikotáž – úzký lem na okrajích okv. lístk
doba kvetení
sezóna
Extra Early – EE, kvt kon.V/za.VI
10 cv.
Early – E, 3 – 5 t. ped hl. sezónou
120 cv.
Early Midseason – EM, 1 – 3 t. ped 160 cv.
hl. sezónou
den
Midseason – M, hl. sezóna ervenec
580 cv.
Late Midseason – MLa , 1 – 3 t. po
hl. sezón
30 cv.
Late – La, 4 – 6 t. po hl. sezón
50 cv.
Reblooming – Re, remontace
120 cv.
denní (diu.) – normální kvetení
noní (noc.) – rozkvétají v podveer,
otevené pes noc, zavírají následující
den
prodloužené (ext.) – otevené min.
16 hod., vtšinou kombinace denního
a noního kvetení, extenze
typ olistní
dormantní – ped zimou ztratí listy a zatáhnou
800 cv.
semi-evergreeny – listy pes zimu ásten
zelené
100 cv.
evergreeny - stálezelené
50 cv.
diploid, DIP
660 cv.
tetraploid, TET
290 cv.
ploidie
Rod Iris ve sbírkách BZ hl. m. Prahy
Iveta Bulánková
61
______________________________________________________________________________________________
[email protected]
Kosatce jsou významné trvalky z eledi kosatcovitých (Iridaceae), rostou v mírném a
subtropickém pásmu severní polokoule. Latinský název je odvozen od staroecké bohyn duhy.
Bylo uznáno pibližn 300 druh kosatc, které jsou z hlediska vzhledu a nárok velmi
rznorodé. Kvetoucí rostliny jsou vysoké 10 - 150 cm, kvty jsou vtšinou nápadn veliké. Listy
v charakteristickém vjíi, pevážn meovité, dvoustrann uspoádané. Nkteré druhy zatahují,
jiné mohou být stálezelené. Podzemními orgány jsou plazivé oddenky, u nkterých druh cibule
nebo hlízy. Plodem je tobolka.
Šlechtní kosatc zaalo koncem 19. stol. v Evrop a po 1. svt. válce se soustedilo v USA. Do
souasnosti bylo vyšlechtno statisíce kultivar. Od roku 1926 každým rokem probíhá udlování
ceny nejlepšímu nov vyšlechtnému kultivaru, tzv. Dykesova medaile.
V BZ hl. m. Prahy má sbírka kosatc dlouholetou tradici, pstovány jsou již od r. 1972. Kosatce
mžete vidt v severní ásti zahrady v kruhové expozici spolu s denivkami.
Pehled sbírky
botanické
druh)
kosatce
(50 rostliny získané pedevším z expediních sbr, IS
kulturní kosatce (475 cv.)
rostliny získané nákupem nebo výmnou, zastoupeno
šlechtní od 40. l. 20. stol. až po souasnost
Kulturní kosatce
vysoké zahradní kosatce - výška 75 – 120 cm, kvt kon.V/za.VI
TB
350 cv.
(Iris barbata elatior)
stední zahradní kosatce – výška 41 – 70 cm, kvt miniaturní vysoké - MTB
2.pol.V
IB
obrubové - BB
(Iris barbata media)
25 cv.
nízké zahradní kosatce – výška 15 – 40 cm, kvt základní nízké - SDB
za.V
DB
miniaturní - MDB
(Iris barbata nana)
20 cv.
kultivary kosatce sibiského výška až 1 m, kvt kon.V/za.VI
45 cv.
(Iris sibirica)
kultivary
žlutofialového
kosatce výška 50 – 60 cm, kvt 2. pol.VI
(Iris spuria)
62
15 cv.
______________________________________________________________________________________________
kultivary
Kaempferova
kosatce výška 60 – 100 cm, kvt kon.VI/pol.VII
(Iris
ensata
kaempferi)
syn.Iris
20 cv.
Hybridy rodu Bergenia, jejich hodnocení a pínos pro
kvtináskou praxi
The hybrids of the genus Bergenia, their evaluation and horticultural importance
E l n u r a K. A b d y k e r i m o v a, J i í U h e r
email:[email protected]
Abstrakt
Bergénie jsou po desetiletí pstovány v desítkách vysoce oceovaných hybridních odrd. Pehled
uvádí nejpstovanjší kultivary a s hodnocením jejich morfologických parametr a jejich pínosu
pro kvtináskou praxi.
Key words: Bergenia, hybridy, hodnocení, morfologie list a kvtenství
Abstract
Bergenias are grown for centuries in thousands of different evaluated hybrid cultivars. This work
shows the most often grown cultivars, together with evaluation of their morphological parameters
and with their benefits for the floriculture and flower growing praxis.
Key words: Bergenia, hybrids, evaluation, leaf and inflorescence characters
Pstované druhy a odrdy
Bergénie jsou nevysoké, ale robustn stavné vytrvalé rostliny se silnými plazivými oddenky, s
nápadn velikými, asto tém okrouhlými, kožovitými listy a masitými stonky s množstvím
pomrn velikých, ptietných, diplostemonických kvt v cymosních kvtenstvích. Jakkoli rod
Bergenia vymezil již Moench (1794), jeho taxony bývaly dlouho azeny k rodu Saxifraga (ješt
Engler & Irmscher, 1919); data molekulární (Soltis & al., 1993) je nicmén pesouvají k vtvi
heucheroidní do blízkosti rod Darmera, Rodgersia a Aceriphyllum. Dnes rodu náleží asi deset
druh rozdlovaných do tí sekcí (Borissova, 1956; Yeo, 1966; Pan, 1988). Rozšíeny jsou ve
stedoasijských a východoasijských horách - nejvíce v ín (odkud je z pti provincií známo
sedm druh, z toho tyi endemické: Pan & Soltis, 2001) a v zemích nkdejšího Svazu
sovtských republik (tyi druhy, dva pro vymezenou oblast endemické: Tachtadžjan, 1981 a
Trulevi, 2005), nkteré druhy pronikají daleko k jihozápadu do hor nepálských, indických,
63
______________________________________________________________________________________________
pákistánských a afghanských (Press, 2000). Z tchto byla už od dvacátých let devatenáctého
století postupn uvádna ada hybrid (Yeo, 1961 a 1971), pstovaných dnes v nepeberné ad
odrd (Yeo, 1971; Laar, 1973; Kress, 1996). V osmdesátých letech pihlásili adu nových odrd,
povstalých pedevším z náhodného samosprášení, nmetí školkai J. Archibald, H. Klose a R.M.
Eskuche. Odrdové sortimenty bergénií byly hodnoceny ve Wisley (RHS Trials Office: 1963,
1964, 1965 a 1967) v šedesátých letech minulého století: ze tyiceti sledovaných hybrid
dosáhlo osm odrd (roku 1963 ´Distinction´ a ´Sunningdale´, 1964: ´Morgenröte´, 1965:
´Bressingham Bountiful´, Ábendglut´, ´Silberlicht´ a ´Pugsley´s Purple´, roku 1967 pak ješt
Érnst Schmidt´ a ´Margery Fish´) na Award of Merit. V dalším hodnocení v letech 2007-2009
(RHS Trials Office, 2009) ze 108 sledovaných položek obdržely podobné hodnocení (AGM)
ješt odrdy ´Rosa Zeiten´, ´Biedermeier´, ´Britten´, Éric Smith´, Éroica´, ´Frau Holle´, ´Magic
Giant´, ´Pugsley´s Pink´, ´Wintermärchen´, ´Glasnevin´ a Ćlaire Maxine´, (dv poslední nebyly
zaazeny v našem sledování) a své nesporné kvality znovu obhájila ´Sunningdale´. V nmeckém
hodnocení z roku 1993 (Götz & al., 2011) bylo ohodnoceno “velmi dobe“ dvanáct odrd
(Ábendglocken´, ´Morgenröte´, ´Pinneberg´, ´Biedermeier´, ´Herbstblüte´, ´Doppelgänger´,
Óeschberg´, ´Schneekönigin´, ´Rosi Klose´, ´Rote Schwester´, Ádmiral´ a ´Doppelgänger´,
poslední dv nezaazeny v našem sledování), dobe ješt ´Baby Doll´, ´Ballawleyá
´Glockenturm´, dv odrdy (Ábendglüt´ a ´Wintermärchen´) byly doporueny amatérským
pstitelm.
Materiál a metody
Sledovány byly 22 hybridní odrdy na pozemcích zahradnické fakulty Mendelovy university
v Lednici (tab.1), 30 odrd v Dendrologické zahrad v Prhonicích (tab.2) a 6 odrd v Botanické
zahrad v Praze (tab.3). Pozemky zahradnické fakulty Mendelovy university v Lednici leží
v nadmoské výšce 176 m, prmrná roní teplota je 9,1°C a prmrný roní srážek je 524 mm.
Nadmoská výška Dendrologické zahrady v Prhonicích se pohybuje mezi 267 - 301 m.
Prmrné roní teploty kolísají okolo 8,5°C a prmrné roní srážky kolísají do 570 mm.
Botanická zahrada v Praze-Troji se nachází v nadmoské výšce 180 - 290 m nad moem,
prmrná roní teplota je 8,5°C a prmrný roní srážek je 517 mm. Zatímco na pozemcích
zahradnické fakulty v Lednici byly sledované odrdy hodnoceny ve výsadbách na plném slunci,
v Prhonicích a Praze jsou vysázeny v podrostu devin. Rostliny byly hodnoceny na podklad
pedbžných deskriptor (morfologické parametry, barevné odstíny na podklad RHS CC, data
fenologická, hodnocení vitality).
Pedbžné výsledky a diskuse
Pedbžn byly vytypovány odrdy s atraktivním olistním, píležitostn využitelné k ezu do
zimních kytic (‘Bizet’, ‘Magic Giant’, ‘Vorfrühling’, ‘Pugsley´s Pink’, ‘Pinneberg’,
‘Frühlingsfreude’, Éden´s Dark Margin´, ‘Brahms’, ‘Eroica’, ‘Baby Doll’, ‘Wintermärchen’,
‘Silberlicht’, ‘Walter Kienli’, ‘Biedermeier’, ‘Rosa Zeiten’, ‘Rietheim’, ‘Oeschberg’ a
‘Britten’); u nkterých (‘Illusion’, ‘Vorfrühling’, ‘Eroica’, ‘Frühlingsfreude’, ´Margery Fish´,
‘Schneekönigin’, ‘Glockenturm’, ‘Bach’, a ‘Abendglut’) se ale využitelnost k ezu ukázala být
omezena citlivostí list k mrazm. Vyšší odrdy (‘Magic Giant’, ‘Bressingham Beauty’,
‘Wintermärchen’, ‘Rosa Zeiten’, Áfganica´, ‘Rosi Klose’, ‘Walter Kienli’, ‘Pinneberg’,
‘Brahms’, ‘Pugsley´s Pink’, ‘Silberlicht’, ‘Bizet’, ‘Britten’, ´Margery Fish´, ‘Ernst Schmidt’,
‘Biedermeier’, ‘Glockenturm’) se uplatní i pro ez kvtenství, trvanlivost kvt je nadále
hodnocena. V parkových a zahradních výsadbách budou jist cenny sklony k opakovanému
podzimnímu kvetení, k ochotn remontujícím odrdám patí ‘Morgenröte’, ‘Magic Giant’,
‘Frühlingsfreude’, ‘Brahms’, ‘Bressingham Salmon’, ‘Sunningdale’, ‘Schneekönigin’,
‘Herbstblüte’ a ‘Vorfrühling’. Ne všechny parametry odpovídají datm, jaké pro tyto hybridy
64
______________________________________________________________________________________________
udávají Yeo (1961, 1971), zápisy o patentových ízeních (Feyrer & Gehr, 1990) nebo jaké byly
zaznamenány v hodnocení RHS v letech 1963-1967 a 2007-2009. ‘Magic Giant’, ‘Walter Kienli’,
‘Pugsley´s Pink’, ‘Morgenröte’, ‘Baby Doll’ a ‘Frühlingsfreude’ patí v celkovém souhrnu
sledovaných parametr k nejlepším a lze je doporuit pozornosti odborné zahradnické veejnosti.
Literatura
Beckett K.A. (1983): Bergenia. The Garden 108 (10): 480-484.
Borissova A.G. (1956): Badan (Bergenia Moench), ego sistematika i chozjaistvennoje znaenie.
Acta Inst. Bot. Acad. Sci. URSS ser. 5, 4: 297-339.
Engler A., Irmscher E. (1919): Saxifragaceae: Saxifraga. Das Pflanzenreich iv.117: 449-709.
Feyrer J.R., Gehr K.D. (1990): Bergenia ´Bresingham Ruby´. U.S. patent No. (plant) 7.344
Hertle B. (2002): New registered cultivars of hardy perennials in 2002. ISU Yearbook No.6.
Moench C. (1794): Bergenia. Methodus plantas horti botanici et agri Marburgensis a staminum
situ describendi, 664. Marburgi Cattorum.
Kress C.H. (1996): Ein aktuelles Bergenia-Sortiment. Gartenpraxis 22 (1): 22-29.
Soltis D.E., Morgan D.R., Grable A., Soltis P.S., Kuzoff R. (1993): Molecular systematics of
Saxifragaceae sensu stricto. American Journal of Botany 80 (9): 1056-1081.
Pan J.T., Soltis D.E.: (2001): Bergenia Moench, Methodus 664.1794, nom.cons. Flora of China
8: 278-280. Science Press, Beijing, & MBG Press, St.Louis
Pan J.T. (1988): A conspectus of the genus Bergenia Moench. Acta Phytotaxonomica Sinica 26
(2): 120-129.
Tachtadžjan A. (1981): Redkie i izezajušie vidy flory SSSR nuždajušiesja v ochrane. Nauka,
Leningrad.
The Trials Office RHS Wisley: Wisley trials: Bergenias. (1963): 1-3; (1964): 1-3; (1965): 1-4;
(1967): 1-4, (2007-2009): 1-12, The Royal Horticultural Society, Wisley, Woking.
Trulevi N.V. (2005): Venozelenye badany. Izdateljskij dom MSP, Moskva.
Yeo P.F. (1961): Two Bergenia hybrids. Baileya 9 (1): 20-28.
Yeo P.F. (1971.a): Further observations on Bergenia in cultivation. Kew Bulletin 26: 47-56.
Yeo P.F. (1971.b): Cultivars of Bergenia in the British Isles. Baileya 18 (3): 96-112.
Tab. 1. pehled odrd hodnocených v Lednici
odrda
‘Abendglocken’ **
charakteristika
kvt RHS
list RHS
tmav purpurový, 64B,D
ervenozelený list, 0.4 m, 183A,B, 185A
65
______________________________________________________________________________________________
‘Abendglut’ + AM
tmavé purpurový, 64B,C
ervenozelený list, 0.3 m , 187A,183A,B
Áfganica´ (stra)
bílý, NN155B,C, 69D
syt zelený list, trsnatý, 0,3 m, 146A,D
‘Baby Doll’ *
syt ržový, 68B, 73B
pozdní, kompaktní, 0.2 m, 183A,B
‘Bach’ (spa)
zelenobílý, NN155C, 157D
list živ zelený, 0.4 m, 187A,B
‘Ballawley’ * AGM
karmín.ržový, 58C, 62D
list mén masitý, 0.5 m, 183B,C
‘Bizet’ (spa)
karmínový, 72B, 71 C
list zelený, do 0.3 m, 183A,B
‘Brahms’ (spa)
zelenav bílý, N155C,D (R)
list namrzá, 0.4 m, 183A,B, N199A,B
‘Bressingham Beauty’
ržový, 65 A,B
kompaktní rst do 0.3 m, N186C,187A,B
‘Bressingham White’ AGM
bílý, NN155 B,C
robustní rst, 0.4 m, 187A, N199A,B
‘Britten’ (spa) AGM
bílý, ržovjící, 69A,C
protáhlý list, 0.5 m, 187A,183A,B
‘Magic Giant’ AGM
bled ržový, 65B,D (R)
robustní list, 0.5 m, 187A,183B,C
‘Frühlingsfreude’
ržový, 62B,C (R)
list veliký, zelený, 175A,B, N199A
‘Glockenturm’ *
karmínov ržový, 72C,D
bohat kvete, pevný list, 178 B,C
‘Illusion’
ržový, 63C, 62C
list zelený, pozdní kvetení, 187A, N199A,B
´Margery Fish´
karmín. ržový, N66 B, 61C
list v zim ervený, 0.4 m, 187A,B
‘Morgenröte’ ** AGM
tm. purpurový, 64B, 71C raná, 0.4 m, N199A,B,183B,C
(R)
‘Pinneberg’ **
karmínový, 67A,B
list v zim ervený, 0.3 m, 200B, N186C
‘Pugsley´s Pink’
purpurov ržový, N74 A,C
list zelený, 0.6 m, 166A, N199A
‘Schneekönigin’ (cor) **
bled ržový, 68C,D
list zelený, 0.4 m, 178A,B
‘Vorfrühling’
tm. ržový, 70B, 67A (R)
list zelený, 0.3 m, N199A, 177A
‘Wintermärchen’ + AGM
purpurov ržový, N74 B,C
list v zim purpurový, 0.3 m, N186 B,187 C
Tab. 2. pehled odrd hodnocených v Prhonicích
odrda
‘Baby Doll’ *
charakteristika
kvt RHS
list RHS
syt ržový, 68 B, 73 B
pozdní, kompaktní, 0.2 m , 137 A,B
66
______________________________________________________________________________________________
‘Bach’ (spa)
zel. bílý, NN155 C, 157 D
list živ zelený, 0.4 m, 137, B,D
‘Bizet’ (spa)
karmínový, 71 C, 63 A
zelený list, do 0.3 m, 143 A, 144 A
‘Brahms’ (spa)
zelenav bílý, N155 C,D
list namrzá, 0.4 m, 143 A, B
‘Bressingham Salmon’
losos. ržový, N57A,65B (R) list v zim ržov stínovaný, 0.4 m, 137C,D
‘Britten’ (spa) AGM
bílá, ržovjící, 69 A,C
protáhlý list, 0.5 m, 137 B, D
‘Magic Giant’
bled ržový, 65 B,D (R)
robustní list, 0.5 m, 187 A,183 B,C
Éden´s Dark Margin´
purpurový, 64 B,C
kaštanov lemovaný list, 0.6 m, 143 A, B
‘Eroica’ (cor) AGM
tmav purpurový, 61 B,C
ervený list 0.6 m, 166 A, 187 A
‘Ernst Schmidt’(sch) AM, ržový, 68 C, D
AGM
zelený list, 0.4 m, 143 A,C
´Herbstblüte´
svtlé ržový, 62 A,D
list zelený, 0.6 m, 144 A,B
‘Margery Fish’ AM
karmín. ržový, N66B,61C
list v zim ervený, 0.4 m, 137 A,B
‘Morgenlicht’
ržovobílý, 65 C, D
list v zim ervený, 0.3 m, 137 B, C
‘Morgenröte’ ** AM
tm. purpurový, 64B,71C (R)
raná, 0.4 m, 146 B, C
‘Nebellicht’
bílý, N155 B, C
vzrstná, zelený list, 0.6 m, 137 C, D
‘Oeschberg’ **
ržovobílý, 75 B, D
pozdní kvetení, až 0.6 m, 143 A, B
‘Pink Dragonfly’
korál.ržový, N66 B, 62 B,C
list s ržovou nervaturou, 0.4 m, 137 B, D
‘Profusion’
svtlé ržový, 62 C, D
okrouhlý zelený list, 0.3 m, 137 B, D
‘Pugsley´s Pink’ AGM
purpurov ržový, N74 A,C
list zelený, 0.6 m, 166 A, N199 A
‘Purpurglocken’ (cor)
syt purpurový, 64 A,C
zelený list, 0.5 m, 144 A, B
‘Rietheim’
šeíkov ržový, 73 A, 72 C
list zelený, 0.6 m, 137 C, D
‘Rosa Zeiten’ (cor) AGM
sv. losos. ržový N57 B, 62C pozdní, zvlnný list, 0.4 m, 143 B,D
‘Rosi Klose’ **
losos. ržový, 58C, 65B (R)
velký list, 0.4 m, 144 A, C
‘Schneeglocke’
bílý, ržovjící, 69 B,D
temn zelený list, 0.4 m, 146 B, C
‘Schneekissen’
ržovobílý 75 D, NN155 C
vzrstná, zelený list, 0.5 m, 143 A, C
‘Schneekönigin’ (cor) **
bled ržový, 62 C,D
list neervená, 0.4 m, 143 A,C
‘Silberlicht’ (cor) AM
bílý, ržovjící, 73 C,D
vzrstná, citlivý list, 0.4 m, 144 A,C
‘Sunningdale’ AM AGM
tm. šeíkový, N78C,77 B (R)
list v zim syt ervený, N137 A, B
‘Walter Kienli’
ržový, 68 C,D
zelený list, 0.5 m, 137 C, D
67
______________________________________________________________________________________________
‘Wintermärchen’ (cor)
purpurov ržový, N74 B,C
list v zim purpurový, 0.3 m, 143 B,C
Tab. 3. pehled odrd hodnocených v Botanickém Zahrad v Praze
odrda
charakteristika
kvt RHS
list RHS
‘Blickfang’
ržový s okem, 75 D, 58 C
pozdní kvetení, 0.3 m, 146 B,C
‘Biedermeier’ ** AGM
ržovobílý, 65 B, D
raná, zelený list, do 0.3 m, 147 A,B
‘David’
temn ržový, 73 A, D
pozdní kvetení, do 0.3 m, 146 A,B
‘Herbstblüte’ (cor) **
ržový, 68 B, D (R)
raná, 0.5 m, 146 A,B
‘Morgenröte’ **
tmav purpurový, 64 A,C (R) raná, 0.4 m, 144 A,B
‘Rote Schwester’ **
karmínový, 63 A, N66 B
syt ervený list, 0.4 m, 147 B, 144 A,B
Vysvtlivky: nmecké hodnocení 1993: ** velmi dobrá, * dobrá, + vhodná pro amatérské
pstitele AM: Award of Merit (1963-1967), AGM: Award of Garden Merit (2007-2009)
(cil) B. ciliata, (cor) B. cordifolia, (new) B. x newryensis, (ome) B. omeiensis, (pur) B.
purpuracens, (schm) B. x schmidtii, (spa) B. x spathulata, (stra) B. stracheyi, (R): remontující
odrdy
eské odrdy lomikamen sekce porphyrion
Czech hybrids of saxifrages from Porphyrion section
J a n a H o l z b e ch e r o v á
e-mail: [email protected]
Abstrakt
eští pstitelé jsou šlechtním nkdejších „kabschií“ celosvtov proslulí a poty jejich hybrid
rychle narstají, s ímž narstá i riziko zániku starších odrd. Pro uchování tohoto genofondu je
nezbytné zamit se na hodnocení a popis dostupných eských kultivar lomikamen sekce
Porphyrion Tausch. a dále hledání úinných metod jejich konzervace. Dlouhodobé uchování
genofondu je možné zajistit pomocí kryokonzervace. Nezbytným faktorem pro kryokonzervaci
jsou rostliny pevedené do in vitro kultury. U rodu Saxifraga L. byla explantátová kultura
provedena pouze u sekce Irregulares Haw a zejména hybridy S. fortunei Hook.f. jsou úspšn
68
______________________________________________________________________________________________
množeny meristematicky i pro komerní prodej. Jeden z dílích cíl projektu je vypracovat tyto
postupy i u sekce Porhyrion.
Klíová slova
Saxifraga, Porphyrion, Kabschia Engl., eské šlechtní, hodnocení, udržování genofondu
Abstract
Czech growers are worldwide well-known in hybridization of former “Kabschias” and number of
their hybrids is rapidly increasing. Older cultivars are endangered by extinction, when replaced
by new ones. In this context it is necessary to search the effective methods of the gene pool
conservation. The long term conservation is possible to ensure by cryoconservation. For
successful preservation it is necessary to transfer hybrids to the in vitro culture. In the genus
Saxifraga was the tissue culture successful only in section Irregulares. One of the targets of the
project is to work out the tissue culture in section Porphyrion.
Key words
Saxifraga, Porphyrion, Kabschia, Czech breeding, evaluation, gene pool maintenance
Úvod
Lomikameny sekce Porphyrion jsou v pvodním užším vymezení zahradníkm známjší pod
vžitým eským jménem „kabschie“ nebo „porofyla“. Doba kvetení je brzy z jara, u nkterých
druh již v únoru. Rozmanitost barev kvtenství je dalším aspektem, pro jsou lomikameny hojn
pstovány. Vyskytují se v barvách od bílé, žluté, ajové, oranžové, ervené, nafialovlé, fialové,
ržové až pes jejich nespoetné kombinace, s možností rozdílného vybarvení korunních lístk,
nektarového kroužku, blizen a tyinek.
Sekce Porphyrion, sdružující nkdejší Englerovy sekce Kabschia (Porophyllum), Porphyrion,
Xanthizoon a Tetrameridium, zahrnuje tém tvrtinu z asi 440 druh rodu Saxifraga - nepoítaje
poetné zahradní kížence, na jejichž vzniku se vedle nmeckých a britských pstitel významn
podíleli eští skalkai. V prbhu let bylo v eských zemích vyšlechtno pibližn 280 kultivar,
což je tém polovina celkového svtového šlechtní v sekci Porphyrion. Pravdpodobn u
žádného z jiných taxon nemají eské odrdy ve svtovém sortimentu tak výsadní postavení.
Lomikameny sekce Porphyrion jsou vyhledávanými skalnikami, první zahradní hybridy se
objevují už koncem pedminulého století. eští pstitelé jsou šlechtním nkdejších “kabschií“
celosvtov proslulí a poty jejich hybrid rychle narstají, s ímž narstá i riziko zániku starších
odrd.
Udržování rozsáhlých kolekcí pstitelsky tak nároného materiálu, jakým jsou lomikameny sekce
Porphyrion, je ovšem neúmrn nákladné a na ešitelská pracovišt, která musí zajistit jejich
uchování i po ukonení hodnocení. Poteba kontinuálního udržování a právního ošetení
genofondu eských odrd je z tohoto pohledu velmi naléhavá.
Udržování kolekcí
Britské odrdy “kabschií“ jsou udržovány v Národní sbírce v oxfordských Waterperry Gardens.
U nás se o poteb institutu národních sbírek rostlin zatím jen diskutuje - akoli, vegetativn
množené druhy mohou být uchovávány ve spolupráci s jinou institucí na smluvním základ a tyto
69
______________________________________________________________________________________________
kolekce mají status genobanky. Udržování rozsáhlých kolekcí pstitelsky tak nároného
materiálu, jakým jsou lomikameny sekce Porphyrion, je ovšem neúmrn nákladné a na
ešitelská pracovišt, která musí zajistit jejich uchování i po ukonení hodnocení, klade vysoké
nároky. K nezbytným faktorm jejich rstu patí dostatek vláhy pi pimené vzdušné vlhkosti,
chladný a prokysliený substrát, to vše pi dostatku svtla. Mnohé z himálajských druh rostou v
extrémn vysokých polohách na chladných odslunných stanovištích, kde je ale intenzita záení
stále vyšší než na exponovaných stanovištích v nížinách. Mnohé z tchto druh jsou proto
dlouhodob udržitelné jen v nákladn budovaných chladných sklenících. Pro budoucnost bude
proto možná schdnjší vyvíjet levnjší metody spolehlivého uchování, k jakým patí nap.
kryoprezervace meristému. Na lomikamenech nebyla kryoprezervace dosud odzkoušena, mezi
“saxifragoidy“ bylo však vynikajících výsledk dosaženo u eledi Grossulariaceae a vzhledem k
vysoké toleranci alpinsko-arktických lomikamen k extrémn nízkým teplotám i desikaci lze u
tchto pedpokládat bezproblémové uplatnní kryoprezervace napí širokým spektrem
používaných metod. Výchozím materiálem pro uchování genetických zdroj v kryobance jsou
ovšem rostliny z in vitro kultur. U lomikamen, nicmén, nebyly dosud odzkoušeny ani in vitro
techniky, výjimkou je nkolik málo druh sekce Irregulares. Díky píspvku Interní Grantové
Agentury Mendelovy univerzity probíhá v souasné dob výzkum možností tkáového množení
na sekci Porphyrion.
Množení in vitro
Sledovaný rostlinný materiál pochází od pedních eských pstitel. Vtšina rostlin, hlavn noví
kíženci, pochází od Karla Langa z Kížatek u Králova Dvoru, dále od Oldicha Maixnera z
Vysokého Mýta a Jiího Nováka z Pardubic.
Pevod rostlin do kultury in vitro byl zapoat na konci jara 2013. Vybráno bylo deset kultivar,
které nejlépe pekaly zimu, byly zdravé a dobe vyvinuté. Vybrán byl jeden zástupce sekce
Oppositifoliae, zbytek pipadl na taxony ze sekce Porophyllum (Kabschia a Engleria). Kultivace
probíhá na MS médiu s rznými koncentracemi rstových regulátor. ásti rostlin se po odkvtu
pevedou do sterilních podmínek. Odebrané explantáty se povrchov desinfikují dvou procentním
chloridem rtunatým a poté oistí ve sterilní destilované vod. Následuje umístní explantát do
zkumavek s médiem. Celá práce probíhá ve sterilních podmínkách flowboxu. V prbhu
kultivace se sledují známky infekce, (v souasné dob se média doplují o antibiotika.). V
prbhu kultivace se dsledn sleduje zdravotní stav rostlin.
Vybrané kultivary:
•
Blaník (M. Kraus, 1982)
•
Brno (J. Holzbecher, 1978)
•
Jan Neruda (M. Kraus, 1987)
•
John Byam Grounds (K. Lang, 1998)
•
Karel apek (F. Holenka, 1975)
•
Paul Cezannè (K. Lang, 1996)
•
Semafor (F. Holenka)
•
Sherlock Holmes (J. Bürgel, 1996)
•
Sissi (R. Dít, 1997)
70
______________________________________________________________________________________________
•
Theoden (S. oppositifolia, B. Burrow, 1985)
Výsledky a diskuze
Z pohledu rstu a vitality rostlin se zdá podzimní odbr vhodnjší než jarní. Po jarním bujném
kvetení jsou pravdpodobn rostliny oslabeny, tudíž jarní rst není tak intenzivní jako podzimní.
Od poloviny srpna se na ržicích již v kvtináích objevují drobné, tém nezetelné postranní
výhonky, které pi úspšném penesení na agar, zaínají velice rychle perstat pes ržice.
Z tchto výhon je již možné odebírat vrcholové ásti a dále je zakládat do zkumavek. Tento
proces se zatím daí u malé ásti zakládaných rostlin a v souasné dob probíhá pozorování
odebraných ástí rostlin.
Vliv na úspšnost množení má pravdpodobn také délka desinfekce odebraného materiálu v
chloridu rtunatém. Pi prvních pokusech trvala desinfekce pt minut, piemž všechny vzorky
byly následn odstranny z dsledku rozšíení plísn. Pi dalších pokusech se délka desinfekce
postupn zvyšovala, od 10 minut, pes 15, 20, 25 až 30 minut a dále se bude zvyšovat, protože na
rostlinách není patrné poškození chloridem rtunatým. S delší dobou desinfekce se úmrn
snižuje poet rostlin infikovaných. Do média se také pi zakládání vzork zkouší pidávat
antibiotika. Explantáty jsou v souasné dob stále zakládány k výzkumu.
Závr
Pravdpodobn u žádného z jiných taxon nemají eské odrdy ve svtovém sortimentu tak
výsadní postavení. S rostoucí oblibou nových kultivar jsou však vždy postupn zapomínány
odrdy starší. Genetický fond tchto rostlin je ohrožen díky nedostateným, veejnosti
pístupným, podkladm pro správnou determinaci rostlin. Rovnž kvalitních a z popisného
hlediska spolehlivých sbírek, je v eské republice pouze nkolik. asto se specializují jen na ást
sortimentu, nap. pírodní druhy a hybridy, nové kížence nebo pouze rostliny, které se jim
podailo získat od ostatních pstitel, takže nkteré starší eské hybridy jsou již ze sbírek
nenávratn ztraceny. Obvykle je ve sbírce pouze jedna nebo nkolik málo rostlin od druhu nebo
kultivaru, takže je problémem takovýto sortiment dále rozšiovat a množit. Sbírkaení, pstování i
šlechtní je stále pro vtšinu pouze koníek, který ovšem vyžaduje spoustu námahy a asu.
Z komerního hlediska se „kabschie“ pstují jen velmi okrajov, i když se jedná o velmi
zajímavé rostliny s velikým prodejním potenciálem. Navzdory asto obtížnému množení
a pstování jsou jejich kvtenství brzy z jara nepehlédnutelná a z komerního hlediska zstává
jejich potenciál, nejen v eské republice, zcela nevyužitý.
Úspšné vypracování postup množení in-vitro by mohlo být využito nejen pro založení národní
sbírky formou kryokonzervace, ale také pro následné použití ke komerním úelm, kde výhoda
poteby malého množství mateného materiálu výrazn pevyšuje nevýhodu finanní náronosti
tohoto zpsobu množení.
Podkování
Zejména školiteli doc. Dr. Ing. Jiímu Uhrovi za cenné rady a inspiraci, také Mendelov
univerzit v Brn za financování výzkumu.
Morfologické znaky okrasných kultivar trav domácího
pvodu
71
______________________________________________________________________________________________
Morphological characters of ornamental cultivars of native grass species
M a g d a l e n a Š e v í k o v á1 , M a r t i n L o š á k 2
1
2
OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., [email protected]
OSEVA PRO s.r.o., o. z. Výzkumná stanice travináská Rožnov – Zubí, [email protected]
Abstract
Morphological characters of 17 cultivars of 3 native grass species (Deschampsia cespitosa,
Molinia arundinacea and M. caerulea) from the germplasm collection of vegetatively propagated
ornamental grasses collected by OSEVA PRO Ltd. Grassland Research Station Rožnov – Zubí
are described.
Keywords
Deschampsia cespitosa, Molinia arundinacea, Molinia caerulea, morphology, ornamental
cultivars
Úvod
Souasná zahradnictví a školky v R nabízejí pomrn bohatý sortiment vytrvalých okrasných
druh trav (ele
Poaceae). V sadovnictví jsou asto využívány exotické druhy, které byly
introdukovány z jiných zemí i dokonce svtadíl. Uchvacují nás nap. svým obím vzrstem,
ozdobnými listy v široké barevné škále i textue a pedevším tvarov nezvyklým nápadným
kvtenstvím, asto efektn chmýitým. Druhy domácí flóry, skromnjší ve svých okrasných
vlastnostech, jsou asto nedocenny a využívány mén. Pitom se dají velmi citliv uplatnit v
pírodních parcích, venkovských zahradách, u rekreaních chalup a chat, aniž by byla narušena
harmonická rovnováha pírodních partií krajiny a venkova.
Píspvek se zabývá hodnocením kultivar trav domácího pvodu (rod Deschampsia a Molinia)
shromáždných v kolekci vegetativn množených okrasných druh travin na pracovišti OSEVA
PRO s.r.o., Výzkumná stanice travináská v Zubí (R) v rámci ešení Národního programu
konzervace a využívání genetických zdroj rostlin a agro-biodiversity.
Metodika
Z kolekce genetických zdroj vegetativn množených okrasných druh trav bylo pro
morfologické hodnocení vybráno celkem 17 kultivar a planých forem tí druh domácí flóry, a
to Deschampsia cespitosa (L.) P. Beauv., Molinia arundinacea Schrank a M. caerulea (L.)
Moench (Tab. 1). Rostliny byly získány z tuzemských okrasných školek, pípadn sbrem, a jsou
uchovávány v potu 3-5 rostlin ex situ v polní genové bance v areálu genofondové zahrady
pracovišt OSEVA PRO s.r.o., o. z. Výzkumná stanice travináská v Zubí, okr. Vsetín
(nadmoská výška 345 m, dlouhodobý prmr roního úhrnu srážek 865 mm, dlouhodobý prmr
denní teploty vzduchu 7,5 °C). Hodnocení probíhalo v roce 2013, 4 roky po výsadb, u pln
vyvinutých rostlin podle klasifikátoru pro trávy (Ševíková et al., 2002). Morfologické znaky,
délka stébla, délka kvtenství, poet list na stéble, délka a šíka 2. listu shora a prmr stébla,
byly meny v laboratoi na 30 stéblech odebraných z rostlin. Poet fertilních stébel byl zjišován
pímo na pstovaných rostlinách. Statistické analýzy byly provedeny v programu STATISTICA
10.0.
Tabulka 1 Pehled hodnocených genetických zdroj a jejich pvodu
Table 1 List of evaluated accessions and their origin
ECN*
Oznaení
Druh
Donor
72
______________________________________________________________________________________________
ECN*
Oznaení
14G1100006 Goldtau
Druh
Deschampsia
cespitosa
Donor
Školky Litomyšl, spol. s r. o.
Ing. Dagmar Rajnochová, Lednice
Ing. Branislav Mrva, Klenovice na
14G1100020 Schottland
Hané
14G7000001 Karl Foerster Molinia arundinacea Školky Litomyšl, spol. s r. o.
14G7000002 Transparent
VÚKOZ, v.v.i., Prhonice
14G7000003 Windspiel
14G7000008 PF 116/04
sbr v pírod, Zubí (okr. Vsetín)
14G7000009 PF 120/04
sbr v pírod, Zašová (okr. Vsetín)
Ing. Branislav Mrva, Klenovice na
14G7000011 Skyracer
Hané
14G7000005 Heidebraut
14G7000006 Variegata
14G7000007 Moorhexe
14G7000012 Edith Dudszus
Agrostis Trávníky, s.r.o., Rousínov
*ECN – evidenní íslo národní v dokumentaním systému EVIGEZ
14G1100008
14G1100009
14G1100012
14G1100013
14G1100019
Goldgehänge
Bronzeschleier
Goldschleier
Goldstaub
Palava
Výsledky a diskuse
Deschampsia cespitosa
Jde o hojn rozšíený hust trsnatý druh, který je okrasný pravidelným trsem výrazn rýhovaných
drsných list a tvorbou velkého množství fertilních stébel s velmi jemným kvtenstvím. Stébla
s kvtenstvím jsou vysoká 70-150 cm. Laty jsou široce pyramidální, vzpímené, zpoátku
zbarvené v rzných odstínech zelené až zlatavé asto s purpurovým nádechem, pozdji blednoucí
do slámov zlaté, které vydrží na rostlin po celou zimu (Darke, 2004). Pstuje se asi 18
vegetativn množených okrasných kultivar (RHS, 2011), které se liší výškou trs, barvou
kvtenství a raností metání (Nováková, 2004). Výsledky rozbor morfologických znak rostlin
sedmi kultivar (Tab. 2) ukázaly jejich rozdlení podle délky stébla do dvou skupin, a) s delším
stéblem (> 1000 mm) – nejvyšší 'Bronzeschleier', dále 'Goldgehänge' a 'Schottland' (s nejdelší
latou) a b) s kratším stéblem (< 1000 mm) - 'Goldschleier', 'Goldtau', 'Goldstaub' a nejnižší eský
kultivar 'Palava', který je v praxi velmi cenný, protože netvoí klíivá semena a nezapleveluje
plochu (Opatrná a Souková, 2003). Nejvtší variabilita morfologických znak hodnocená
prostednictvím varianího koeficientu byla zjištna v potu stébelných list (27,8 %), nejmenší u
šíky listu (17,0 %).
Jednotlivé kultivary se efektn projeví zvlášt ve skupinové výsadb, v níž jemná textura
otevených lat dobe kontrastuje se širokolistými rostlinami. Z tohoto pohledu je významný i
poet fertilních stébel na rostlin, kterým se kultivary znan liší (Graf 1). V hodnoceném
souboru byla 4 roky po výsadb zjištna prmrná hodnota 227 stébel; varianí rozptí
pedstavovalo 363 stébel. Nejvtší poet fertilních stébel vytvoil kultivar 'Goldstaub' (436),
nejmenším potem se vyznaovaly kultivary 'Goldtau' (74) a 'Goldgehänge' (76).
73
______________________________________________________________________________________________
Tabulka 2 Morfologické znaky okrasných kultivar D. cespitosa (Zubí, 2013). Písmenné indexy
znázorují statisticky prkazné rozdíly mezi kultivary na hladin významnosti =0,05 (Tukeyv
HSD test), V – varianí koeficient (%).
Table 2 Morphology of D. cespitosa ornamental cultivars (Zubí, 2013)
Kultivar
Bronzeschleier
Goldgehänge
Goldschleier
Goldstaub
Goldtau
Palava
Schottland
Prmr/V (%)
Délka
stébla
Délka
kvtenství
Poet
list
na
stéble
ks
bc
2,47 abc
ab
1,86 d
bcd
2,47 abc
d
2,57 ab
cd
2,14 cd
cd
2,21 bcd
a
2,64 a
22,4 2,34 27,8
Délka
2. listu
Šíka
2. listu
Prmr
stébla
mm
1316,2 a
1204,6 b
985,2 c
885,9 d
890,3 d
774,8 e
1271,1 ab
1046,9 20,6
mm
269,0
290,7
257,1
227,1
237,7
246,8
332,6
265,9
mm
279,1 ab
277,1 ab
245,4 bc
250,4 bc
226,8 c
292,0 a
177,5 d
249,8 23,9
mm
3,97 a
3,93 ab
4,23 a
3,93 a
4,34 a
4,17 a
3,40 b
4,00 17,0
mm
3,33 a
3,21 ab
3,00 ab
2,83 bc
2,55 c
3,28 ab
2,96 abc
3,02 20,6
Graf 1 Poet fertilních stébel v trsu okrasných kultivar D. cespitosa (Zubí, 2013)
Figure 1 Number of fertile stems per plant of D. cespitosa ornamental cultivars (Zubí, 2013)
Rod Molinia
Bezkolence rostou pirozen na vlhkých až mokrých loukách a svtlých lesích. Jsou okrasné
pravidelným trsem pízemních list, z nhož vyrstají nápadn dlouhá stébla. Na jae raší
pozdji, až v kvtnu, kvtenství se objevuje v polovin léta. Na podzim se celá rostlina barví do
záivých zlatožlutých tón. M. caerulea tvoí nízký trs zelených až modrav zelených pízemních
list. Stébla jsou tenká, spolu s kvtenstvím dlouhá obvykle do 100 cm, vtšinou vzpímená. Lata
je úzká, vtšinou siln stažená, tmav purpurová nebo zelenav modrá, v dob kvtu
s purpurovými prašníky. Bylo vyšlechtno asi 17 okrasných kultivar (RHS, 2011), které se liší
délkou a postavením stébel, barvou olistní, stébel i kvtenství. M. arundinacea je podobný
pedešlému druhu, ale mohutnjší a vyššího vzrstu. Tvoí statná, velmi dlouhá stébla (až 240
74
______________________________________________________________________________________________
cm) s rozkladitými latami (Darke, 2004). Uvádí se asi 15 kultivar (RHS, 2011), které se liší
délkou stébel a jejich vzpímeným nebo obloukovit ohnutým rstem.
Výsledky rozbor morfologických znak položek rodu Molinia z roku 2013 uvádí Tab. 3. Ze ty
kultivar M. caerulea se délkou stébla vtší než 1000 mm vyznaovaly 'Edith Dudszus' a
'Heidebraut'. Kultivar 'Heidebraut' se od ostatních odlišoval i delším kvtenstvím (380,0 mm) a
delším listem (482,7 mm). Nejnižší vzrstem byl kultivar 'Variegata' s délkou stébla 750,8 mm,
který je atraktivní svtle žlut až krémov panašovanými listy, v daném souboru nejširšími (7,8
mm), a jasn žlutými tenkými stébly (prmr stébla 1,9 mm). Nejvtší variabilita morfologických
znak hodnocená prostednictvím varianího koeficientu byla zjištna u délky kvtenství (24,4
%). Nejvhodnjší je pstování jednoho kultivaru v malých skupinách, ve kterých zvláš vynikne
podzimní zbarvení.
V kolekci M. arundinacea byly krom tí okrasných kultivar hodnoceny i dva plané materiály
z kolekce genetických zdroj, které byly v minulosti získány sbrem v okolí výzkumné stanice.
Od ostatních kultivar se významn odlišoval 'Transparent', a to nejdelším stéblem (2161,0 mm) i
kvtenstvím (725,5 mm) a souasn nejkratším a nejužším listem. V našich podmínkách byl
'Transparent' vyšší než 'Skyracer', který je považován za nejvzrstnjší kultivar (Nováková,
2004). Oba plané materiály mly ve srovnání se šlechtnými kultivary tém ve všech ukazatelích
statisticky prkazn nižší hodnoty. Variabilita morfologických znak byla díky zaazení planých
položek vyšší než u M. caerulea, nejvtší opt u délky kvtenství (varianí koeficient 30,4 %).
Tabulka 3 Morfologické znaky okrasných kultivar a planých forem rodu Molinia (Zubí,
IX/2013). Písmenné indexy znázorují statisticky prkazné rozdíly mezi položkami na hladin
významnosti =0,05 (Tukeyv HSD test). V – varianí koeficient (%)
Table 3 Morphology of Molinia ornamental cultivars and wild accessions (Zubí, IX/2013)
Kultivar
M. caerulea
Edith
Dudszus
Heidebraut
Moorhexe
Variegata
Prmr/V
(%)
M.
arundinacea
Skyracer
Transparent
Windspiel
PF 116/04
PF 120/04
Prmr/V
(%)
Délka
stébla
Délka
kvtenství
mm
mm
1195,6
a
268,9
b
Poet
list
stéble
ks
Délka
na 2. listu
mm
2,03
b
ab
340,6
bc
Šíka
2. listu
Prmr
stébla
mm
mm
5,4
c
2,3
b
c
2,6
2,5
a
1,9
20,0 2,3
a
b
ab
1153,6 a
991,9 b
750,8 c
1023,0 19,6
380,0 a
238,7 c
251,6 bc
284,8 24,4
2,27
2,07
2,33
2,18
482,7 a
321,6 c
a
369,0 b
18,5 378,5 24,1
6,0
6,7
7,8
6,5
1934,8 b
2161,0 a
1852,0 b
1375,1 c
1344,8 c
1733,5 21,5
562,8 b
725,5 a
498,3 c
372,5 d
373,4 d
506,5 30,4
2,57
2,30
2,40
2,50
2,50
2,45
a
16,1 a
11,6 c
14,5 b
9,8 d
8,8 d
12,2 27,0
b
750,0 a
a
594,9 b
a
759,8 a
a
696,0 a
a
530,6 b
20,9 666,3 22,0
5,2
4,4
4,9
3,4
3,7
4,3
c
17,4
a
b
a
c
c
21,0
U okrasných kultivar M. caerulea a M. arundinacea byl v roce 2013 rovnž hodnocen poet
fertilních stébel na rostlinu (Graf 2). Jejich prmrný poet inil u kultivar M. caerulea 348
stébel, s varianím rozptím 176 stébel (maximum 448 u 'Moorhexe', minimum 272 u
75
______________________________________________________________________________________________
'Variegata'). Kultivary M. arundinacea vytvoily v prmru jen 130 fertilních stébel; varianí
rozptí inilo 100 stébel (maximum 177 u 'Windspiel', minimum 77 u 'Transparent'). Estetický
úinek kultivar M. arundinacea vynikne pedevším u solitérních rostlin.
Graf 2 Poet fertilních stébel v trsu okrasných kultivar rodu Molinia (Zubí, 2013)
Figure 2 Number of fertile stems of Molinia ornamental cultivars (Zubí, 2013)
Seznam literatury
Darke R. (2004): Pocket guide to ornamental grasses. Timber Press, Inc. Portland, US.
Nováková A. (2004): Okrasné trávy. Grada Publishing, a.s. Praha.
Opatrná M. & Souková M. (2003): Pstujeme okrasné trávy. Nakladatelství Brázda, s.r.o. Praha.
Ševíková M., Šrámek P. & Faberová I. (2002): Klasifikátor. Trávy (Poaceae). Genetické zdroje
. 82., VÚRV Praha, OSEVA PRO s.r.o. VST Zubí. 34 s.
RHS - The Royal Horticultural Society Horticultural Database [online]. © 2011 [cit. 2013-0917]. Dostupné z: http://apps.rhs.org.uk/rhsplantfinder/
Dedikace
Práce vznikla za finanní podpory MZe R (Národní program konzervace a využívání
genetických zdroj rostlin a agro-biodiversity a Institucionální podpora na dlouhodobý koncepní
rozvoj výzkumné organizace).
Využitie vybraných druhov rastlín z e
ade Fabaceae pri
tvorbe prírodných záhrad
The use of selected plant species of the family Fabaceae in creating natural gardens
76
______________________________________________________________________________________________
Ivana Semanová
Zemdlský výzkum spol. s r.o., Zahradní 1, Troubsko 664 41; e-mail: [email protected]
Abstract
Natural gardens (or Wildlife gardens) are attempting with their character to get closer to seminatural stands. They are also called near-natural biotope of the gardens. They teach us to live in
harmony with nature and they subsidize to increase the biodiversity. The diversity of natural
gardens is created by natural elements, which divide and revive their territory. The most
important of the elements are different forms and shapes of herbs, shrubs and trees. Species,
which are associated with insects and animals and which support their presence in the given
region, are preferred. Herbs, shrubs and trees of the family Fabaceae meet those criteria very
well. They are excellent not only with the ability to enrich the soil with nitrogen, but are also
delicious food sources for herbivores and pollinators (bees, bumblebees, butterflies, etc.). Herbs
of the family Fabaceae could be divided into 3 groups: i) wild species, ii) ornamental species, iii)
species for agricultural use. Promising for the use in natural gardens are wild species, e.g.
Lathyrus pratensis, Lotus corniculatus, Onobrychis viccifolia, Trifolium pannonicum, Trifolium
fragiferum, Trifolium montanum, Genista germanica, Vicia cracca; ornamental species, e.g.
Cytisus scoparius, Laburnum anagyroides, Genista tinctoria Royal Gold and the species for
agricultural use, e.g. Glycyrrhiza glabra, Phaseolus coccineus.
Keywords: natural garden, diversity, family Fabaceae
Úvod
Zakladanie prírodných záhrad v Európe je datované v prvej polovici 19. st. Ich tvorba bola
pravdepodobne inšpirovaná asymetrickými japonskými záhradami, ktorých úelom je navodi
v loveku harmóniu, pokoj a pohodu a ich zmyslom, rovnako ako i u záhrad prírodných, je
priblíži loveku podstatu prírodnej scenérie. Pri výsadbe sa nezdôrazuje pestros a hýrivos
kvetov, ale elegancia stromov, krov, rastlín a zárove sa poíta s premenlivosou scenérie behom
roku. Medzi prvých priekopníkov tvorby prírodných záhrad v Európe patrí írsky záhradník
William Robinson (1838-1935). Pri navrhovaní prírodných záhrad bolo dôležitým faktorom
pozorovanie prírodných spoloenstiev a chovanie jednotlivých rastlín vo vonej prírode.
Nezávisle na Robinsonovi rozvíjal prírodné záhrady i Nemec Willy Lange, ktorý popisuje
prírodnú záhradu ako záhradu, kde sú terénne úpravy poda motívov prírody v umeleckom
zdokonalení. Ku každému stanovisku vytvoril, podobne ako Robinson, zoznam rastlín
charakteristické pre dané spoloenstvo. Vhodné umiestnenie rastlín záviselo od dobrých
ekologických znalostí a vlastností každej rastliny. Na Langovu tvorbu záhrad naviazal Hermann
Matterna a Alwin Seifert, ktorí striktne využívali len domáce rastliny ako prejav národnej hrdosti
k svojej
krajine
–
Nemecku.
(WOLSCHKE-BULMAHN
1998;
http://www.telegraph.co.uk/gardening)
Prírodné záhrady v súasnosti
V prírodných záhradách sa dnes snažíme spolupracova s prírodou. Sú orientované na budúcnos,
pretože trvale chránia náš životný priestor a ukazujú nám možné zachádzanie s prírodou. Tvoria
jeden alebo viac záhradných úprav, ktoré odpovedajú v krajine sa vyskytujúcim poloprirodzeným
stanoviskám. Svojou filozofiou nadväzujú na tzv. vidiecke záhrady, ale architektonicky
preukázatene vychádzajú skôr zo štýlu anglického prírodného parku a japonských záhrad.
Prírodná záhrada ako štýl vznikla z duševnej udskej potreby vyrovna sa so stratou pôvodnej
krajiny a jej devastáciou. Nie sú len priamym príspevkom k zachovaniu prírody, ale nás i uia
ži v súlade s prírodou. Hlavným kritériom tvorby je zdôraznenie malebnosti a využití
nepravidelnosti terénu, na ktorom prírodná záhrada vzniká. Významnými initemi pre tento typ
77
______________________________________________________________________________________________
záhrady sú kresba pôdorysu a rozmiestnenie jednotlivých porastov drevín umiestnených
v trávnikovej ploche v skupinách i solitérne. Terén je modelovaný nepravidelne a hranice medzi
záhradou a okolitou krajinou sa miestami stierajú. Prírodné záhrady môžu by tiež nazývané
poda priameho prekladu z anglitiny Divoké záhrady (Wildlife garden). (SVOBODA
2011;cz.natur-im-garten.at; www.marigreen.cz)
Výber rastlín zvyšujúcich biodiverzitu prírodnej záhrady
Otázky biologickej rozmanitosti a zachovanie genetických zdrojov rastlín získavajú v posledných
rokoch stále viac na význame (Smrnice komise 2010/60/EU). Preto je pri navrhovaní charakteru
prírodnej záhrady potrebné spravi širší prieskum územia, ktorého cieom je zisti, ktoré druhy
rastlín a živoíchov sa na danom území vyskytujú a prevládajú; je žiadúce zhodnoti pôdne,
klimatické, hydrologické podmienky; zhodnoti charakter územia, svahovitos a pod.
Pri výbere rastlín je potrebné ma na mysli skutonos, že obnovujeme prirodzené prostredie
okolitého územia tak, aby vyhovovalo väšine pôvodných druhov rastlín. Preto preferujeme a
vysádzame rastliny pôvodné, ktoré zárove tvoria základ potravnej pyramídy alebo potravného
reazca. Výsadba nepôvodných rastlín v prírodnej záhrade nie je zakázaná, avšak neodporúa sa,
pretože so sebou nesie mnoho negatív. Mnohé nepôvodné druhy sa chovajú expanzívne až
invazívne. Ak však majite záhrady vyžaduje pestovanie týchto rastlín, je vhodnejšie vytvori
vidiecku záhradu ako záhradu prírodnú. (http://www.derkleinegarten.de)
Osivo pre založenie prírode blízkeho trávneho porastu získavame:
1) Nákup komerných zmesí osív z pestovateských staníc (napr. Planta Naturalis z Markvatic
– zmesi osív pre kvetnaté lúky). Nevýhodou je, že semená (najmä tráv) bývajú asto šachtené
a nespajú požiadavky regionality daného územia, ím môžu spôsobi genetickú eróziu
spoloenstiev. Ich použitie je možné, ak sa zakladaná záhrada nachádza mimo chránených území.
2) Nákup regionálnych zmesí, ktorých druhové zloženie je blízke poloprirodzeným trávnym
porastom vyskytujúcimi sa v blízkosti založenia prírodnej záhrady. Osivo získavame: a) kúpou
regionálneho osiva ureného pre dané územie (vysoká cena), b) vlastným runým zberom
(asovo a na znalosti rastlinných druhov nároné; potrebné povolenie miestneho orgánu ochrany
prírody pri zbere v chránenom území) a c) z pestovateských staníc, ktoré disponujú matenými
porastmi nešachtených tráv a bylín urenými pre zber semien. Nevýhodou je, že v R je vemi
málo pestovateov zameraných na pestovanie týchto rastlín.
Zmesi urené pre výsev trávnych porastov v prírodných záhradách môžeme obohati o zložku
vikvovité rastliny. Ich odporúané množstvo v zmesi je 5 – 15 % (Novák 2008). Využi môžeme
ako rastliny divorastúce (Lathyrus pratensis, Lotus corniculatus, Onobrychis viciifolia, Phacelia
tanacetifolia, Trifolium montanum, Trifolium pannonicum, Genista germanica, Vicia villos),
ponohospodársky využívané (Phaseolus coccineus, Glycyrrhiza glabra, Pisum sativum) tak
i v obmedzenom množstve kultivary ateovín (medzidruhový kríženec Trifolium pratense x
Trifolium medium PRAMEDI, Melilotus albus ADÉLA, Carthamus tinctorius SABINA a iné).
Záver
Vikvovité rastliny prinášajú prírodným záhradám mnoho výhod. Zelená hmota môže slúži ako
krmivo alebo zelené hnojivo, plody ponohospodársky využívaných rastlín je možné využi ako
potravinu a v neposlednej miere sú významné i svojou okrasnou a úžitkovou funkciou. V
aka
svojim výrazným kvetom, ktoré obsahujú mnoho nektáru, sú lákadlom pre opeovae – najmä
vely a meliaky.
78
______________________________________________________________________________________________
Rastliny z eade Fabaceae vyžadujú pôdy suché až vlhké; ílovité, hlinité, hlinito-piesité až
piesité. Ich použitie je vhodné nie len do trávnych porastov, ale i na okraje vodných plôch,
chodníkov alebo na okraj výsadieb krov a stromov.
Literatúra
x Der Kleingarten. Der Naturgarten - der Ökogarten aus gestalterischer Sicht [online]. - [cit.
2012-02-03]. Dostupné z: http://www.derkleinegarten.de/ideen_gartenstil_naturgarten.htm
x Die Umweltberatung: Pírodní zahradniení. Natur im Garten [online]. 2.12.2009 [cit. 2013-0803]. Dostupné z: http://cz.natur-im-garten.at
x Marigreen s.r.o. Pírodní zahrada [online]. (c) 2006 [cit. 2013-08-03]. Dostupné z:
http://www.marigreen.cz/
x Smrnice Komise 2010/60/EU ze dne 30. srpna 2010, kterou se stanovují nkteré odchylky pro
uvádní smsí osiv pícnin urených k uchování pirozeného životního prostedí na trh. In:
Úední vstník Evropské unie. 31.8.2010, s. 10-14. ISSN 1725-5074. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2010:228:0010:0014:CS:PDF
x William Robinson: How the wild child of Victorian Britain came of age[online]. 23.10.2008 [cit.
2012-02-03]. Dostupné z: http://www.telegraph.co.uk/gardening/3350681/William-RobinsonHow-the-wild-child-of-Victorian-Britain-came-of-age.html
x NOVÁK J. Pasienky, lúky a trávniky. 1. vyd. Prievidza: Patria, 2008, 708 s. ISBN 978-8085674-23-1
x SVOBODA J. Ekozahrady [online]. 2003, 2011 [cit.
http://www.ekozahrady.com/klasika_nebo_ekozahrada.htm
2012-02-03].
Dostupné
z:
x WOLSCHKE-BULMAHN J. Nature and ideology: Natural Garden Design in the Twentieth
Century [online]. United States of America: Harvard University Washington, D.C., 1998 [cit.
2012-02-03].
ISBN
0-88402-246-3.
Dostupné
z:
http://www.doaks.org/publications/doaks_online_publications/nature/natur001.pdf
Sbírka rodu Quercus v Botanické zahrad hl. msta Prahy
Tomáš Vencálek
Rod Quercus je zastoupen zhruba 600 druhy v mírném až subtropickém pásu severní polokoule
s výjimeným pesahem do horských les v tropických oblastech. Rst je pevážn stromového,
zídka keového charakteru. Jsou to deviny opadavé nebo stálezelené, nkdy poloopadavé.
Význam tohoto rodu pro lovka je znaný. Mimo produkní hospodáský význam (devo, korek,
potravináství, farmacie) je dležitý z hlediska ekologie a sadovnictví. S tímto rodem je lovk
spjat už od nejstarších lidských kultur. Slovo Quercus je patrn odvozeno z keltského jazyka a
znamená krásný strom. Pro lepší pochopení rodu je v BZ hl. m. Prahy postupn utváena jeho
sbírka.
Podmínky pro pstování rodu v BZ hl. m. Prahy jsou velmi dobré. Vtší péi v letních obdobích
vyžadují pouze lužní severoamerické druhy. Sbírka je koncipována v nkolika aspektech. Rod je
79
______________________________________________________________________________________________
zastoupen ve všech areálech zahrady. Podle geografických kritérií je zohlednna výsadba v areálu
Sted a v oddlení mediteránních rostlin. Zbytek sbírky je voln rozšíen dle estetických kritérií
ve zbylých oddleních zahrady vetn kultivar v areálu Sever a domácích druh v areálu Sted.
Nkolik málo teplomilných druh je pstováno v poloteplém skleníku. Celkov je v zahrad
soustedno na 32 druh (vetn kíženc) a 22 kultivar.
Druhy rodu Quercus evidované ve sbírkách BZ hl. m. Prahy v Troji
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
Q. agrifolia
Q. berberidifolia
Q. cerris
Q. dentata
Q. douglasii
Q. dumosa
Q. ellipsoidalis
Q. frainetto
Q. imbricaria
Q. kelloggii
Q. leeana
Q. liathungensis
Q. macrocarpa
Q. marilandica
Q. mexicana
Q. muehlenbergii
Q. palustris
Q. polycarpa
Q. prinus
Q. pyrenaica
Q. robur
Q. rubra
Q. stellata
Q. stenophylloides
Q. suber
Q. variabilis
Q. velutina
Q. wislizenii
Q. x hispanica
Q. x jackiana
Q. x kewensis
Q. x libanerris
dub
dub dišálolistý
dub cer
dub zubatý
dub namodralý
dub keovitý
dub elipsoidní
dub uherský
dub celokrajný
dub Kellogv
dub
dub
dub velkoplodý
dub marylandský
dub
dub Muehlenbergv
dub bahenní
dub mnohoplodý
dub košíkatý
dub pyrenejský
dub letní
dub ervený
dub hvzdovitý
dub
dub korkový
dub promnlivý
dub sametový
dub
dub španlský
dub Jackv
dub kewský
dub
Kultivary rodu Quercus pstované v BZ hl. m. Prahy v Troji
1
2
3
4
5
6
Q. cerris ‘Laciniata’
Q. dentata ‘Carl Ferris Miller’
Q. dentata ‘Pinnatifida’
Q. frainetto ‘Trump’
Q. palustris ‘Swamp Pygmy’
Q. pyrenaica ‘Pendula’
80
______________________________________________________________________________________________
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
Q. robur ‘Cristata’
Q. robur ‘Facrist’
Q. robur ‘Irtha’
Q. robur ‘Kassel’
Q. robur ‘Pendula’
Q. robur ‘Salfast’
Q. robur ‘Sarvas’
Q. robur ‘Strypemonde’
Q. robur ‘Sunshine’
Q. rubra ‘Magic Fire’
Q. x hispanica ‘Fulhamensis’
Q. x hispanica ‘Lucombeana’
Q. x hispanica ‘Wassland’
Q. x hispanica ‘Wageningen’
Q. x jackiana ‘Guy’
Q. x libanerris ‘Rotterdam’
Pírodní podmínky v BZ hl. m. Prahy
Pda
Horniny
Vegetaní
pomry
Teplota
Srážky
Rozloha
Nadmoská
výška
x naváté sedimenty (spraš, sprašová
hlína)
x íní sedimenty (písek, štrk)
x sladkovodní karbonáty
x svahové sedimenty (hlína, písek)
x silicit
x droba, prachovec
x lipová doubrava (Tilio - Betuletum)
x ernýšová dubohabina biková
(Melampyro nemorosi - Carpinetum
lusuletosum)
x tolitová doubrava (Cynancho Quercetum)
prmrná roní teplota vzduchu 8 - 9 °C
500 mm / rok
46,7 ha
200 – 288 m n.m.
81
______________________________________________________________________________________________
Exkurze – botanická zahrada Chotobuz
Pavel Sekerka
Botanický ústav AV R, v.v.i., Zámek 1, 251 43 Prhonice
Botanická zahrada byla v Prhonicích založena po delších jednáních dne 1. ledna 1963 dohodou
mezi eskoslovenskou akademií vd a Ministerstvem zemdlství, a to delimitací ásti
Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví. Spolu s pozemky a stavebními objekty (vetn
prhonického zámku) pešla z Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví do nové instituce i
ást pracovník a vdeckých úkol. Zhruba ve stejné dob zde z Geobotanické laboratoe vznikla
i další instituce SAV – Botanický ústav.
Hlavní souástí Botanické zahrady SAV byl Prhonický park a dále zahrada na Chotobuzi, kde
se již od tyicátých let 20. století nacházelo fruticetum (sbírka ovocných devin).
Zahrada byla až do poloviny devadesátých let 20. století pro veejnost pístupná jen omezen,
pedevším bhem Dn otevených dveí. Snaha pln využít sbírky botanické zahrady nejen pro
odbornou, ale i širokou veejnost, byla ásten naplnna v letech 1993–96, kdy byl získán grant
Ministerstva životního prostedí R na založení expoziní zahrady o rozloze 3,5 ha. Veejn
pístupná ást zahrady byla vybudována podle architektonické studie I. Otruby, která navazovala
na pvodní a ásten realizovanou studii E. Zavadila z let 1963–64. Z grantu byl pipraven
projekt, realizován penos sbírek a vybudování expoziních záhon. Tyto prostedky bohužel
neumožovaly budování cest a dalších zahradních prvk. Do prostoru expoziní zahrady byly
postupn
penášeny sbírky jednotlivých rod (denivky, kosatce, pivoky, kulturní rže, pnišníky, lekníny)
v reprezentativním výbru. Celé sbírky jsou pak umístny v pstitelské experimentální ásti
zahrady.
V roce 2011 jsme získali ze Státního fondu životního prostedí dotaci v rámci Programu na
podporu druhové diverzity neprodukních rostlin a zachování jejich genových zdroj. Cílem
projektu bylo posílení druhové diverzity a ex situ uchování jedineného genofondu kulturn
významných neprodukních rostlin – rží a botanických druh hrušní, vetn taxon u nás ve
volné pírod vyhynulých, i stojících na rzném stupni ohrožení.
Snahou bylo zpístupnit sbírky veejnosti, popularizovat problematikou ex situ záchovy
genofondu a obeznámit návštvníky s taxonomií a biologií rží a botanických hrušní. Díky
tomuto projektu jsme mli možnost provést inventarizaci dendrologických sbírek. Údaje o
pstovaných
rostlinách
byly
postupn
zveejnny
v
databázi
Florius.cz
(www.florius.cz/botanickyustav). Dále byla vytvoena internetová fotogalerie www.ibotky.cz,
kde postupn shromaž
ujeme fotografie rostlin v našich sbírkách. Zahrada byla doplnna o
informaní tabule. Pemnožili jsme genofond planých hrušní a ovocných strom jabloní a hrušní.
Díky tomu mžeme ve výsadbách postupn nahradit pestárlé stromy, ale zachovat jejich
pestrost. Plocha botanických rží a jejich hybrid byla vykluena od nálet. Vybrali jsme
perspektivní kee, které byly z ásti ponechány na míst, aby vznikla expozice pro návštvníky.
ást ke jsme pesadili jako živý plot oddlující expoziní zahradu od vdecké experimentální
zahrady.
V bývalé matenici jsme udlali probírky, a rozvolnili tak vzrostlé jehlinany i doplující listnaté
kee. Tyto díve nepístupné plochy byly oploceny a postupn se mní v expozice parkového
charakteru, které rozšíí botanickou zahradu o více jak 5 hektar. Na souasné výstavní ploše
byly upraveny záhony rží, zrušili jsme souvrat okolo záhon a položili záhonové obrubníky.
Souasn byly dokoneny expoziní záhony denivek, sibiských a vodních kosatc.
Druhým projektem, který pomáhá s rozvojem botanické zahrady, byl grant získaný díky
Revolvingovému fondu MŽP na podporu udržitelného
82
______________________________________________________________________________________________
rozvoje – Podpoe rozvoje ekoturistických a geoturistických destinací. Cílem projektu “Botanická
zahrada Chotobuz jako významný ekoturistický bod Prhonic” je zpístupnit nové plochy a
sbírky botanické zahrady pro veejnost, upravit prohlídkovou trasu tak, aby byl umožnn výstup a
bhem akcí i vstup z ulice Dobejovické; napojit tak prohlídkovou trasu na cyklostezku
Prhonice–Dobejovice, doplnit informaní systém nov vzniklých expozic a využít moderních
informaních metod využívajících technologii QR kód pro on-line informaní systém botanické
zahrady, který má propojit stávající databáze
pstovaných rostlin, fotogalerii a on-line naunou stezku.
Podkování
Publikace vyšla s podporou Programu na podporu druhové diverzity neprodukních rostlin a
zachování jejich genových zdroj SFŽP. innost zahrady je umožnna dlouhodobým koncepním
rozvojem výzkumné organizace – RVO 67985939 a Národním programem konzervace a využití
genetických zdroj a agrobiodiversity – MZe R 206553/2011–17253.
Využití QR kód v Botanické zahrad HLM Prahy
V r a B i d l o v á, E v a V í t o v á
Botanická zahrada HLMP, Nádvorni 134, 171 00 Praha 7
Ibotky.cz - fotogalerie, blog a virtuální nauná stezka
P a v e l S e k e r k a, P e t r P e t í k, Z u z a n a C a s p e r s, M a r k é t a M a c h á k o v á
Botanický ústav AV R, v.v.i., Zámek 1, 251 43 Prhonice
L u b o m í r P o k o r n ý, Vranín59
83
______________________________________________________________________________________________
84
______________________________________________________________________________________________
85

Sborník - Unie botanických zahrad ČR

Transkript

Podobné dokumenty

Zpráva o činnosti - University information system MENDELU

fronte VR 38 EUROPE - Viroplastic CZ, as

Jaro - Zahradnictví Dvořák a syn

číslo 13. | léto 2012