Zpravodaj obce Tisá č. 6/2014

O B C E
T I S Á
2 0 . R O Č NÍK • 6 . Č Í S L O • 1 9 . 1 2 . 2 0 1 4 • Z DA R MA
Vánoce na zámku
Moritzburg
Připomenutí svátku
17. listopadu v Tisé
4
NA SLOVO S KRONIKÁŘKOU
PANÍ DRAHOMÍROU
ŽÁKOVSKOU
3
5
ZIMNÍ KRÁSA TISKÝCH STĚN
6
Jak se mění veřejná doprava v roce 2015?
Tisá – Rok 2015 nám přinese
poměrně velké změny v organizaci veřejné dopravy v Ústeckém kraji. Jak se budou tyto
změny týkat Tisé? Pokusíme se
Vám na tuto otázku odpovědět
v následujícím článku.
Již v roce 2011 schválil kraj
Dopravní plán, který popisuje
cíle dopravní obslužnosti pro
jednotlivé velikosti obcí a principy efektivní tvorby jízdních
řádů při přípravě soutěží na dopravní firmy. Nové jízdní řády,
které budou platit od r. 2015,
byly již v září 2013 projednávány
se všemi obcemi v kraji, aby se
posléze staly součástí zadávací
dokumentace pro výběrové řízení na krajské dopravce, které
na Ústecku probíhalo od podzimu 2013 po jaro 2014. Ve výběrovém řízení obhájila svou pozici společnost BusLine a.s., která
tak získala smlouvu až do konce
roku 2024.
Nový jízdní řád, který platí
od ledna 2015, by měl podle vedoucího oddělení dopravní obslužnosti kraje krajského úřadu
Ústeckého kraje Jakuba Jeřábka
lépe zajišťovat návaznost spojů v Libouchci. „Spoje ve směru
do Tisé a z Tisé pojedou v jiných
časech tak, aby byly v Libouchci
zajištěny po celý týden včetně
víkendu všechny přípoje. Jedná
se nejen o spojení z Tisé do Děčína, ale také o spojení mezi Jílovým a Ústím nad Labem,“ řekl
Nové autobusy používané ve veřejné dopravě
Jakub Jeřábek exkluzivně pro
Zpravodaj. Autobusové spoje
pojedou v pracovní dny v intervalu 60 minut, takže se jedná
o posílení na 18 spojů denně.
Těšit se můžeme také na 9 spojů o sobotách a nedělích. Další
novinkou je možnost dostat se
z Tisé přímou linkou přes ústecké hlavní nádraží, Střekov, Svádov, Velké Březno až do Úštěku
a nazpět.
Nový systém dopravy nabízí
možnost platit v hotovosti jednotlivou jízdu, nebo podobně
jako dnes v MHD využívat výhod přestupního nebo časového
jízdného (tzv. týdenní, měsíční,
čtvrtletní jízdenky). Při přestupu se znovu neplatí, pojedete-li
12
např. do Děčína, koupíte jedinou
jízdenku „Tisá – Děčín“ v prvním autobuse. Jízdné bude částečně zohledňovat vzdálenost
mezi obcemi a jednotlivé obce
a města v kraji budou rozděleny
do tarifních zón. Jízdné ze všech
zastávek v Tisé do všech zastávek
v Ústí bude stejné, nerozhoduje
kilometrická vzdálenost ale zóny.
Pokud používáte nejen příměstské autobusy, ale také ústeckou
městskou hromadnou dopravu,
máme pro vás také dobré zprávy.
V současné době probíhají jednání o integraci systému krajské
dopravy s MHD v Ústí nad Labem. Podle kraje je cílem jednotná jízdenka, která k novým výhodám přidá ještě během roku
2015 možnost využívání MHD
Ústí nad Labem již v ceně jízdenky z Tisé.
Petr Bureš
Magazín Egovernment
ocenil geoportál
Ocenění převzal starosta obce Jiří Jandásek společně s ředitelem firmy
Geosense Ladislavem Čapkem
Dne 24. 11. 2014 ve 20 hodin
převzali zástupci obce v Obecním domě v Praze ocenění
Egovernment The Best 2014
– MasterCard za projekt Geosense geoportálu obce Tisá.
Jde o on-line službu přístupnou
veřejnosti, která vedle různých
map zobrazuje také údaje o nemovitostech v obci. Naleznete
zde různé mapy, zobrazení ulic,
domů, čísla popisná a evidenční, dále hranice a čísla parcel,
katastrální mapu a podkladové
mapy. Užitečné je zakreslení
inženýrských sítí, geodeticky
zaměřených od správců těchto
sítí. Jednotlivé informační vrstvy
lze při výběru různě kombinovat
a přítomna je i možnost měření
vzdáleností, ploch a funkce pro
tisk.
Podle starosty Tisé Jiřího Jandáska je projekt využíván denně
pro potřeby samosprávy. „Šetří
nám čas a ulehčuje nám práci při
získávání a zadávání dat, umožňuje moderním způsobem vyu-
Bezplatné semináře
pro občany Tisé
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Vážení občané Tisé, rádi bychom vás pozvali na vzdělávací kurzy, díky kterým si můžete prohloubit své znalosti.
Jedná se celkem o 3 semináře,
na nichž se můžete dovědět
například něco o rodinných financích, či jak používat tablety
nebo něco ze základů podnikání a souvisejících předpisů.
V rámci jednotlivých seminářů
Vám můžou být zodpovězeny
otázky, které si můžete předem
připravit. Podmínkou pro účast
2
je bydliště v Tisé. Semináře
jsou určeny pro ekonomicky
aktivní občany, tj. pro zaměstnané i nezaměstnané, rodiče na rodičovské dovolené.
Po absolvování každého vzdělávacího kurzu obdrží účastníci
Osvědčení o absolvování. Kurzy
se budou konat v kavárně Refugio ve dnech 24. 2., 25. 2.,
a 26. 2. 2015 vždy od 16. hodiny. Občerstvení pro účastníky
kurzů bude připraveno zdarma.
A jaká je náplň kurzů? 
ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, 6. číslo, 2014
žívat zdroj jeho informací co nejvíce i směrem k občanům obce
a turistům. S ohledem na vývoj
informačních technologií je
předpoklad, že projekt bude
neustále rozvíjen a doplňován
v dalších letech či desetiletích,“
řekl starosta.
Společnost Geosense nalétávala obec Tisou dronem,
konkrétně zastavěné území
obce v rozlišení 4 mm na pixel
a hřbitov v rozlišení 1 cm na pixel. Získaná ortofota byla přesně
převedená do souřadnic kartografického zobrazení, ve kterém
byla původně vytvořená, a slouží jako základ pro tvorbu technické mapy obce. Tisá je vůbec
první obcí v České republice,
která podobná data poskytuje.
Geoportál je propojen s databázemi jako Katastr nemovitostí,
RÚIAN (Registr územní identifikace, adres a nemovitostí), lesní
hospodářské plány (LHP) nebo
registr půdy (LPIS), jež obsahují aktuální informace pro celou
Českou republiku.
Egovernment the Best je sbírka nejzajímavějších projektů
elektronizace veřejné správy
spojená se soutěží přihlášených
projektů. Snahou magazínu
Egovernment je shromažďovat ty nejzajímavější projekty
za daný rok.
Petr Bureš
Reakce na Glosu z minulého zpravodaje
V Glose ”Jak se Zelení nedostali do zastupitelstva”,
uvedla autorka, že v diskusích se známými byla uvržena do jisté nejistoty ohledně
regulérnosti voleb.
V naší obci se nevyskytly
manipulace s lístky a křížky,
voliči se nedožadovali volby
strany, která v našem obvodu
nekandidovala, ani nedošlo
k uzavření volební místnosti.
Zájezd v den voleb (protože
zrovna na tento den nabídlo Národní divadlo razantní
slevu) rovněž nelze označit
jako nekalou kampaň, neboť
účast na zájezdu byla vyhlášena pro všechny občany již
5. 8. 2014. Rovněž musím
vyloučit možnost druhé volby jedním občanem, neboť
vždy probíhá kontrola identity voliče podle občanského
průkazu. Chtěl bych občany
ujistit, že pochybnosti o regulérnosti voleb v naší obci
opravdu nejsou odůvodněné. Rozdíl jediného volebního lístku, kterým Zelení
mohli získat mandát, ovšem
potvrzuje význam volební
účasti každého oprávněného
voliče.
Ing. Jiří Jandásek
1. Finanční gramotnost pro každého občana
Rodinné finance, půjčky, dluhy, jak se vyhnout exekuci, exekuce
na majetek, práva a povinnosti dlužníka, co dělat pro oddlužení?
2. Digitální technologie pro snadnější život
Moderní technologie, jak najít správné webové stránky, jak používat GPS, tablety, chytré telefony…
3. Základy podnikání aneb cesta k finanční a časové svobodě
Jak začít, jak vyhrát nad úředním šimlem, využití IT při podnikání,
sebepropagace…
Zájemci se mohou přihlásit u paní Renaty Vašíčkové, e-mail: [email protected], telefon: 558 272 428, mobil: 731 613 966. Celý
projekt je realizován spolkem Moravskoslezský dřevařský klastr,
který sídlí v Ostravě-Porubě (www.msdk.cz). Spolek sdružuje fyzické
a právnické osoby podnikající v dřevozpracujícím a stavebním průmyslu, ale i představitele středního a vysokého školství v Moravsko-Slezském
kraji. Stránky projektu naleznete na drese http://www.msdk.cz/projekty/
gramotnost-obcanu/.
Vzdělávání je financováno z prostředků OPVK v rámci projektu
CZ.1.07/3.1.00/50.0023 Rozvoj gramotnosti občanů v oblasti obecných a odborných kompetencí.
Anketa
Je tomu přesně rok, co Komunitní nadace podpořila projekt „rekonstrukce“ našeho obecního zpravodaje, který byl
podaný a realizovaný občanským sdružením Kultura Tisá.
Tento projekt byl následně schválen obecním zastupitelstvem.
Co se změnilo? Od čtvrtletníku jsme přešli k dvouměsíčníku. Od černobílé podoby jsme přešli k dvoubarevné podobě
s barevnou obálkou. Ve shodě s projektem jsme se snažili
obsah více zaktuálnit a zároveň doplnit o další formy jako
anketu se zastupiteli, rozhovory, sportovní reportáže či analýzy. V současné době pracujeme i na webové podobě Zpravodaje. Je čas zeptat se i našich zastupitelů na jejich názor.
Obecní úřad Tisá děkuje sponzorům našich dětí:
Bohuslav Bischoffi
Vodoinstalaterské práce,
Luční Chvojno
Dagmar Tomancová
Stará pekárna, Ostrov u Tisé
Jaroslava Oudová
Občerstvení pod skalami, Tisá
Manželé Beranovi
Tisá
Manželé Hýbnerovi
Tisá
Karel Husák,
Husák
AUTO-KAMA, Ústí nad Labem
Jaroslav Fojt
ADF Tisá
Resca, s.r.o.
Zlatá koruna, Tisá
Manželé Plechačovi
Tisá
Jindřich Ševíc
průmyslové zboží Libouchec
Manželé Vopatovi
Restaurace Na Kovárně, Tisá
Kolis a.s.
Jiří Kolář, Ústí nad Labem
Manželé Abrahamovi
Tisá
Zdeněk Hofbauer
Tisá
Ing. Zdeněk Apt
Penzion Na Konci, Tisá
Manželé Mervartovi
LEMER Tisá
Hotel Camelot
Tisá
Rodina Kuličova
Tisá
Tomáš Kratochvíl
Tisá
Pension Čtyřlístek
manželé Macákovi, Tisá
Martin Horvát
Ústí nad Labem
MIA FILM, s.r.o.
Praha 2
Marius Pedersen, a.s.
Teplice
BURG SCHLIESSYSTEME s.r.o.
Tisá
Stanislav Kubíček
Ovoce - zelenina,
Ústí nad Labem
JUDr. Pavel Mareček,
Mareček
Ústí nad Labem
(Pozn.: Seznam do 11. 12. 2014)
Sponzorům, kteří věnovali na účet dětí finanční obnos, či se jiným způsobem podíleli na sponzorování našich dětí v obci Tisá, tímto velmi
děkujeme za přízeň.
Přejeme jim krásné Vánoce a hodně zdraví, úspěchů a pohody v novém roce 2015.
Obecní úřad Tisá
Jak vnímáte současný ZpraZpravodaj? Co se Vám na něm líbí,
co Vám naopak vadí, popřípapopřípadě co Vám dnes ve Zpravodaji
chybí?
Ing. Jiří Jandásek: Nový zpravodaj vnímám jednoznačně pozitivně a myslím, že se podařilo
naplnit cíle, které byly vytyčeny.
Zatím mi chybí určitá vyváženost v prezentaci jednotlivých
zastupitelů, kdy v průběhu roku
dostali někteří zastupitelé větší
prostor, než jiní.
Pavel Bláha: Jsem asi trochu
konzervativní typ a stará podoba pro mě byla dostačující, nicméně jsem byl také pro změnu
podoby a musím přiznat, že se
povedla. Líbí se mi barevnost
a přehlednost součastného
Zpravodaje. Bohužel ale také
vnímám několik připomínek
od starších občanů na velikost
a čitelnost písma, která se různě liší od výtisku k výtisku. Mně
osobně trochu chybí úvodní
slovo starosty a musím také přiznat, že se bavím příspěvky jedné stále nespokojené občanky,
která si bude stěžovat asi vždy
a na vše. To už tak ale bývá, že
není člověk ten, aby se zavděčil
lidem všem .
Jiří Turek: Vážím si iniciativy
a práce spolku Kultura Tisá v projektu nového vydání Zpravodaje
Tisá a ještě jednou bych poděkoval za podporu Komunitní nadaci. Jako pozitivní bych především
vyzdvihl zvýšení četnosti vydání,
které přispívá k lepší informovanosti občanů a aktuálnosti
příspěvků. Další velmi dobrou
změnou je barevný tisk a kvalita tisku fotografií (u černobílých
vydání nebylo téměř nic vidět).
Nejzásadnější změnu ovšem vidím v obsahu Zpravodaje, kdy je
patrná snaha o změnu v příspěvcích a jejich formě. Předchozí
zpravodaj byl pouze souborem
příspěvků respondentů, doplněnou o pozvánky na připravované
akce. Nyní je obsahově daleko
členitější a tím i zajímavější. V „novém Zpravodaji“ postrádám názory občanů Tisé v jiné podobě
než příspěvků (jsou to stále stejní
lidé) například formou rozhovoru
nebo ankety. Také bych vytknul
zpracovateli tisku používání
drobného a málo výrazného písma, které je pro starší lidi téměř
k nepřečtení. Celkově myslím,
že změna přispěla ke zlepšení
a zkvalitnění vydávaného Zpravodaje Tisé.
Vážení spoluobčané,
i když to tak vůbec nevypadá, už se zase blíží Vánoce a konec roku, který každému z nás jistě
přinesl mnoho změn, ať dobrých či
zlých. Na zlé raději rychle zapomeňme a v těch dobrých i nadále pokračujme.
Navzájem si všichni popřejme hodně
zdraví, rodinné pohody, splněná přání, dobrou práci a i trošku těch zlaťáčků více.
Výbor pro kulturu, sport a mládež se k těmto přáním připojuje a přidává další přání, abychom se i v nadcházejícím
roce stále setkávali ve zdraví, v přátelství a v pohodě všude
tam, kde to bude možné, zejména na našich společných akcích.
členové výboru A. Salabová, G. Šperlová,
J. Tůmová, M.Bauer a J. Turek
ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, 6. číslo, 2014
3
Vánoce na zámku Moritzburg
Zámek Moritzburg známe díky pohádce Tři oříšky pro Popelku
Přímo před branami Drážďan nechal
polský král a saský kurfiřt August Silný
vystavět reprezentativní lovecký zázámeček a letohrádek Moritzburg. DraDrahocenný porcelán, nábytek a malby
jsou dodnes úchvatnými svědky dvordvorní kultury bydlení a stolování v 18.
století. Zámek většina z nás zná z nez nesmrtelné vánoční pohádky Tři oříšky
pro Popelku. Nedávno ukončenou
výstavu Mýtus Popelky, která se celá
týkala právě českého příběhu, vidělo
přes 150 tisíc lidí. Návštěvníci zámku,
kteří by přesto rádi našli na zámku
českou stopu, by mohli být potěšeni
výstavou, která se koná až do 4. ledna
2015. Vánoce v Moritzburgu ukazují
různé podoby Vánoc v krásném proprostředí barokního zámku. Část výstavy
je věnována také vánočním svátkům
v Čechách. Návštěvníci mohou obdiobdivovat typické vánoční ozdoby z česčeského skla, dále historické jesličky,
vánoční figurky z produkce českého
trikového filmu a mnoho dalšího. VýVýstava nezapomíná ani na české vánočvánoč-
ní pečení. Výstava na zámku, který se
nachází pouhých patnáct kilometrů
od Drážďan, je přístupná každý den
kromě pondělí od 10:00 do 16:30 hohodin. V době vánočních svátků je exexpozice uzavřená ve dnech 24. a 31.12.
Na druhé straně si můžete udělat výlet
na zámek v pondělí 29.12., kdy je nanaopak mimořádně otevřeno. Vstupné
do zámku je 7 eur a návštěvníci z Česz České republiky mohou využít audioprůaudioprůvodce v českém jazyce za poplatek 2
eura. Petr Bureš
PST - Pěvecký sbor Tisá hlásí
Zpívali jsme u rozsvícení vánočního stromu v Petrovicích
a v Tisé, zahajovali jsme pásmem písní Mikulášskou nadílku v našem kulturním sále a 25.
12. vám zazpíváme v kostele
Rybovu Českou mši vánoční.
Pilně jsme nacvičovali a pro
naše nové, mladé sbormistry
Štěpánku a Kubu to byla práce
nelehká. Neznali nás a přebírat
sbor po zkušeném sbormistrovi, který celý život vedl a dirigo-
4
val různé sbory, nebylo určitě
jednoduché. Ti, kdo nás slyšeli
v sále na Mikulášské, mohou
potvrdit, že svůj úkol zvládli
výborně.
To venku, u vánočního stromu, nás asi moc lidí neslyšelo.
Mrazivý vítr odnášel naše písně někam do skal, ještě než
doputovaly k uším poslouchajících diváků. Zima nám roztřásla těla v úplně jiném rytmu,
než bylo naše zpívání. Klavíris-
ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, 6. číslo, 2014
tce odnesl vítr noty a prsty jí
mrzly na klaviatuře. Ke konci
jsme měli ztuhlé rty tak, že se
nám špatně vyslovoval text.
Tak už to v Tisé v tomto období bývá. Možná by se mohl kulturní či rozvojový výbor zamyslet, co by bylo potřeba, aby
venkovní vystoupení měla patřičně důstojnou úroveň. Vybrat příhodné nevětrné místo,
ideální by byl altán, pódium,
pergola, prostě místo, kde by
se lidé mohli na kulturní akce
pravidelně scházet. Něco takového, jako mají v Petrovicích.
A to ještě než začne být teplo,
na zimu se zapomene a příští rok budeme zase mrznout.
Uvítali bychom to nejen my
ve sboru, ale jistě i všichni přítomní diváci. :-)
Tak, to je jen takové naše
sborové přání nám všem
v Tisé do nového roku.
Alena Marešová
Připomenutí svátku 17. listopadu v Tisé
Už je tomu 25 let od 17. listopadu 1989. Ode dne, který
si připomínáme jako Den boje
studentů za svobodu a demokracii. 25 let je tak dlouhá doba,
že dnes žije v Tisé více než čtvrtina obyvatel, kteří se narodili
již do svobodné a demokratic-
ké společnosti. Zejména pro ně,
i jejich rodiče a prarodiče, uspořádal Spolek pro Tisou setkání
u příležitosti tohoto svátku.
Krátké filmové dokumenty z let
1939 a 1989, písně Karla Kryla,
Marty Kubišové, Jaroslava Hutky, fronta na banány připomněly historickou realitu, význam
a odkaz tohoto svátku. Na sto
lampionků pak v rukou těch
nejmenších lemovalo cestu pod
Velkými stěnami na Turistickou
chatu, zde příjemné posezení
a malé občerstvení umocnilo
zážitek z příjemně prožitého
svátečního dne.
Jen prosím vysvětlujte a přenášejte na naše děti – co pro
náš život SVOBODA a DEMOKRACIE znamenají.
Za Spolek pro Tisou
Tomáš Kratochvíl
En.dru a Kill me pussycat
zahráli v Kulturním domě
Tisá – Kdo v sobotu 22. 11.
navštívil Kulturní dům, určitě
nemusel litovat. Ondra Havlík
alias En.dru není jen skvělý
beatboxer, který dokáže výborně zacházet s „looperem“, tedy
přístrojem, který zpracovává
hudební smyčky, ale je to také
excelentní bavič, kterého můžeme vidět například v pořadu
Na stojáka. En.dru všechny své
schopnosti ukázal i v Tisé, publikum bavil nejen hudebními
kousky, jako byla například
úžasná beatboxová předělávka hip-hopové klasiky Insane
in the Brain od Cypress Hill, ale
také stand-up výstupy, kde se
diváci třeba dozvěděli, jaký je
rozdíl mezi japonskými a českými železnicemi.
V druhé části večera se představili drážďanští Kill me pussycat, kteří přivezli novou desku
No mercy No regret. Někteří diváci možná byli trochu překvapení rockovými kousky kapely,
ale ta si publikum získala svou
bezprostředností a energií.
Nezbývá než věřit, že jsme se
s oběma zmíněnými interprety
neviděli v Tisé naposledy.
Petr Bureš
UMĚLECKÉ SDRUŽENÍ ELGAR,
ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST A OBEC TISÁ
VÁS SRDEČNĚ ZVOU NA VÁNOČNÍ KONCERT
JAKUB J. RYBA
ČESKÁ MŠE VÁNOČNÍ „HEJ MISTŘE“
PRO SÓLA, SBOR, VARHANY
A ORCHESTR, KTERÝ SE USKUTEČNÍ
VE ČVRTEK 25. PROSINCE 2014 V 19.00 HOD.
V KOSTELE SV. ANNY V TISÉ
ČEŠTÍ KOMORNÍ PĚVCI A PĚVECKÝ SBOR TISÁ
ZÁPADOČESKÁ SYMFONIETTA SVATÉ CECÍLIE
VÁCLAV KRAHULÍK– VARHANY
MILOŠ BOK – DIRIGENT
SOUČÁSTÍ KONCERTU BUDE ROVNĚŽ ROZSVÍCENÍ HISTORICKÉHO LUSTRU
VSTUPNÉ DOBROVOLNÉ
ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, 6. číslo, 2014
5
NA SLOVO S KRONIKÁŘKOU PANÍ DRAHOMÍROU ŽÁKOVSKOU
Vašek Fuchs, 7. prosince 2014
Paní Drahomíru Žákovskou
zná z horní pokladny v Tiských
stěnách snad každý. Ne každý
ví, že se stará o obecní kroniku
Tisé. Paní Žákovská bydlí v Tisé
od roku 1999, má dvě dospělé
dcery Karolínu a Lucii a psa Magica. Kromě práce v pokladně
a psaní kroniky spolupracuje
s chráněnou keramickou dílnou
v rámci projektu Arkády v Krupce
a prodává jejich výrobky.
Jak dlouho žijete v Tisé?
Já tady bývám 15 roků, a když
jsem tady začala, tento barák
byl takzvaný „lingusák“, taková
lehká přenosná dřevěná stavba.
Tady všude byl pionýrský tábor,
spousta všelijakých chatek. Pod
domem byla holá louka, žádné
stromy. Ta louka pode mnou
patří nějakému panu Gajdošovi
a s ním se nedá domluvit. On tu
louku nikdy nesekal, takže rychle zarostla náletovou dřevinou,
hlavně břízou. Na obci mají takovýto (ukazuje rukou cca 20 cm)
štos dopisů, co mu píšou, protože každý vlastník ze zákona je
povinen se starat o svůj majetek
s nejlepší péčí a on tak nečiní.
Dole na louce má školka dvířka,
dříve si tu hrávaly děti nebo přes
tuto louku chodily. Tím, jak se to
neseká, tak ta louka ještě více
vlhne, až se tam vytvořila taková
krusta, taková malá bažina a v té
se drží hadi, zmije a slepýši. Zmije
jsou značně plaché, ale slepýšů
mám plnou zahradu, když jdu
sekat zahradu, tak musím dupat,
abych nějakého slepýše nepřejela. Školka tamtudy už nechodí,
chodí po asfaltce, pěkně s vestičkami, dětičky, chudáčci malí.
Přitom tady po louce by to měly
bezpečný.
Odkud jste do Tisé přišla?
Pocházím z Moravy, ze Zlína.
Vystudovala jsem „veterinu“
a v sedmdesátém devátém roce
jsem dostala umístěnku na státní
statek v Teplicích se sídlem v Bílině. Můj mužský dělal projektanta
na statku. Nejprve jsme bydlili tři
měsíce v Lahošti, pak nás přestěhovali do Duchcova. To byl nejstrašnější byt na celém širém světě, na ten jsem si vůbec nemohla
zvyknout. Bylo to tam strašně
špinavé, ten Duchcov, to je ta6
kové smutné město. Pak jsme se
přestěhovali do Teplic, kde jsme
měli pěkné bydlení v Teplicích-Šanově. Pak jsme se rozešli, já
jsem pak bydlela pod Doubravkou a od konce devadesátých let
bydlím v Tisé. Mí rodiče pochází
z Kyjova, pak se přestěhovali
do Zlína, kde bydleli až do konce
svého života. Moje maminka se
dožila požehnaného věku 105
let, já doufám, že se toho věku
taky dožiju.
Přejděme nyní k tomu hlavníhlavnímu. Staráte se o obecní kronikroniku. Jak jste se k této práci dodostala?
Kroniku tady přede mnou, ještě za starostky paní Opočenské,
spravovala paní učitelka Weissová. Tato paní učila v Tisé od mládí.
Můj soused má ještě od ní poznámku v žákovské knížce, kde
se píše „Opětovně mu říkám, že
nejsem paní učitelka, ale soudružka učitelka“. Ona tady snad
byla i předsedkyně komunistické
strany, ale to je jedno. Po revoluci
okamžitě prozřela. Myslím, že to
moje psaní kroniky na to její přímo nenavazovalo, byla tam nějaká časová prodleva.
Jak se odrazí vypravěčský styl
na samotné kronice?
Paní učitelka Weissová psala
kroniku po revoluci velice srdnatě. Byla to paní učitelka češtiny,
takže měla pěkný rukopis a dobrý pravopis. Ona se s tím nemazala. Například napsala: „tam a tam
si pro maso teď nechoďte, lozí
po něm červi. A do této hospody
taky nechoďte, tam vás pouze
okradou. A jediná hospoda, která
je tady dobrá, je tato“. Ona prostě chodila po všech hospodách
a dělala z toho zápisy do té kroniky, zcela adresně. To je samozřejmě průšvih, protože to kronikář
dělat nesmí. Kronikář musí být
nestranný ze zákona. Když podepíšete smlouvu kronikáře, tak
tam nemůžu napsat, co si myslím. Pouze jednou za rok, když je
kronika napsaná, tak mohu napsat vlastní komentář do „Slova
kronikáře“. Ale to je zase na vlastní nebezpečí, já tady nechci viset
někde na stromě.
Kdy jste se stala kronikářkou
Vy?
Paní Weissová kroniku psala,
ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, 6. číslo, 2014
jak psala, až do té doby, kdy tady
udělali na paní starostku Opočenskou puč. Odvolali ji ze dne
na den. Spojilo se tady pár lidí
proti ní a ona to strašně špatně
nesla. Paní Weissová napsala
do kroniky, když tento puč začal,
že je to nechutné a nedůstojné
a pokud tady tito lidé budou
vládnout, tak ona tu kroniku dělat nebude, protože si myslí, že to
je sprosté. Kronika tady asi osm
let ležela, nikdo do ní nepsal. Já
jsem kroniku neoficiálně převzala v době, kdy byla starostkou
paní Martina Šimáňová. Oficiálně jsem však byla pověřená
až za starosty pana Jandáska. Já
jsem se dotazovala, jestli jim nevadí, že tady „nejsu“ starousedlík.
V době, kdy jsem se sem přistěhovala, tak jsem pomalu nevěděla nic, například, že obchod u hřiště už dávno nefunguje. Já jsem
sem jezdila dříve jenom na barák
a lézt. A to jsme přijeli, zaparkovali a šlo se do skal. V tomto bývalém obchodě jsme jenom koupili
buřty, chleba a bylo.
Jak často do kroniky píšete?
Ježíšmarjá, když je sezona, tak
nemám ani čas si posekat zahradu. Proto já si dělám takové
poznámky v počítači a pak to dopisuju do kroniky. Ty věci, které
se opakují každý rok, tam dávám
heslovitě. Do kroniky zakládám
i Zpravodaj a na tyto události
rozepsané ve Zpravodaji mohu
potom odkázat.
My když se scházíme jako kronikáři, tak kromě této paní učitelky, která na to má čas a píše
kroniku denně, téměř všichni
kronikáři mají své dopisovatele.
Například já nemohu zajít na Létohry, protože v sezóně celý den
čumím v budce. Proto jsem už
prosila řadu lidí, kteří něco pořádají, aby mi něco napsali. Oni to
vždycky slíbí, ale pak nikdy nikdo
nic nenapíše. A je to strašná škoda, protože psát o těchto akcích
zprostředkovaně je vždycky špatně.
Takže mít dopisovatele pro
psaní do kroniky by mi opravdu pomohlo, jenom to musí být
dopisovatelé, kteří píšou nekonfliktně. To já nechci, aby naši následovníci, kteří po nás přijdou,
na nás pohlíželi jako na „kretény“,
kteří jenom vymýšleli kraviny
a pořád se hádali o blbostech –
například jestli je nebo není otevřený bufet, když je sezona a je
tady pár lidí.
Od kdy se zapisuje do kroniky
obce Tisé?
Kronika existuje od roku 1820.
Píše se do ní v podstatě bez
přestávky. Je to několik svazků.
Máme starou bachratou kroniku
psanou švabachem, tu bohužel nikdo nepřečte, ani dnešní
Němci, ani můj soused pan Hynk,
který umí velice dobře německy.
Je psaná nádherným písmem, to
je jak tisk. Samozřejmě by stálo
za to tu kroniku nechat přeložit,
ale to by byly tak šílené peníze, že
bychom se jako obec nedoplatili.
Ale možná někdo, kdo studuje
germanistiku, by si to mohl vzít
jako diplomovou práci.
Jaké období zapsané v kronice
Vám připadá jako nejzajímanejzajímavější?
Já mám takový strašně zvláštní
vztah k roku čtyřicet pět a čtyřicet šest. Kronika přechází z němčiny do češtiny a píše tam nějaký
člověk, který očividně není písmák, protože jsou tam gramatické chyby. Ale ty děláme všichni
a já nechci tohoto člověka nějak
zesměšňovat. On se k tomu staví
tak, že píše, že rudé gardy, které
působí v pohraničí, jsou gardy
„rabovací“, nikoliv gardy rudé,
soudě podle toho, jak se k lidem
chovají. Kriticky se vyjadřuje
i k Němcům, ale připadá mi, že se
snaží být spravedlivý. Na to však
poté strašně rychle navazuje nějaký jiný pán, který píše o svém
předchůdci, že ten pán musel
být nějaký primitiv. Toho prvního
pána, za to, co napsal o rudých
gardách, pravděpodobně hodně rychle zavřeli, protože skončil
velice rychle. Já jsem se o tom
kdysi bavila s panem učitelem
Urbanem, který mi řekl, že poslání kronikáře v této době bylo
velmi problematické. Buď dostal
člověk přes „držku“ od komunistů, nebo od někoho v hospodě.
Každopádně po tomto pánovi,
který píše o rabovacích gardách,
to převzal nějaký jiný a u něho je
tedy vidět, že to byl „zažranec“,
který byl oddaný. U něho jsou už
Pokračování na str. 7
Pokračování ze str. 6
„hrubajzny“ jako blázen a jsou
tam hrozné „kraviny“. Takové, „jak
se to konečně všechno zcelilo
a jak jsou všichni šťastní, že můžou jít do JZD“. Přitom byli všichni
naštvaní. Protože tady byli všichni přídělci a vlastně přišli k hotovému. Tady byly chlívy plné krav,
baráky nabílené a zařízené. Je
fakt, že to neuměli, protože většinou to byli pouze sedláci nebo
děvečky. On vždycky jenom jezdil s koňmi nebo ona vždycky jenom dojila krávy. Takže nevěděli,
jaké všechny má ta selka povinnosti, protože to nikdy nedělali.
Ve většině případů, těmto „přídělcům“ statek moc nešel.
Pak samozřejmě obrovsky
zajímavý je šedesátý osmý rok.
Nejprve se píše, jak hrozná je ta
okupace a potom opět změna,
jak je to dobře a jak je tady všechny u nás vítáme.
Musím říct, že ta kronika je
taky trochu nebezpečná v tom,
že se v ní dočtete hodně o spoustě sousedů. Dneska je to trochu
jiné. Kvůli ochraně osobních
údajů já ani nesmím napsat, jaké
jubileum oslavila paní Krňáková ze spodní pokladny. Když se
dnes lidé berou, tak nemohu dát
do kroniky ani tu svatbu. Podle
zákona o ochraně osobních údajů to tam může být pouze s jejich
dovolením. Oni mi to musí podepsat, abych se mohla o svatbě
zmínit. Stejně při vítání občánků.
Když tam rodiče přijdou, tak jsou
veřejně osloveni každý jménem,
včetně jejich dítěte, pak se dokládají fotky a Vy tam nakonec
nesmíte uvést jména? Co je to
za pitomost? To mne trochu mrzí,
stejně jako životní jubilea dříve
zveřejňovaná ve Zpravodaji, ještě více se tím omezuje kontakt
mezi důchodci.
Teď k Vašemu hlavnímu zazaměstnání v pokladně. PromiňPromiňte, ale to Vás opravdu baví tam
sedět na jednom místě sedm
měsíců v roce?
Baví mne to. V budce jsem už
deset roků, předtím jsem asi rok
dělala průvodce na Střekově. Já
jsem strašně ukecaná, vždyť to
slyšíte. Potřebuju kontakt s lidmi.
Prvního dubna zalezu do budky
a prvního listopadu vylezu ven.
Na jaře a na podzim tam jsme
do pěti ale v sezoně někdy až
do osmi. Když tam jsou lidi, tak
já to přece nezavřu. Nejde jenom
o to, že si za 30 korun ještě někdo
koupí lístek. Ale ti lidé chtějí mít
informace a v obci jim je nikdo
nedá. Tady „Íčko“ (informační
centrum v Tisé) je otevřené jenom od pátku do neděle, a to
snad jenom do čtyř hodin. Ostrov ten je o prázdninách narvaný,
protože tam jsou vojáci a policajti. Tam jezdí často severomoraváci a ti absolutně nemají páru
o tom, co tady všechno je. Oni
vědí o Pravčické bráně, Tiských
stěnách a to je všechno. To projdou a neví kam dál, kam se mohou jet vykoupat a podobně. Já
bych z toho vždycky omdlela.
Té historie tady je! Já potom přijdu v sedm domů a padám. A to
mám na horní pokladně oproti té
dolní pohodu, tam je to něco ji-
zima, tak tam mám plynový vařič a teplomet. Ta elektrika by to
neutáhla. Mám tam jedno veliké
okno a to se nedá zavřít. Ale já se
pořád hemžím, nejsem chvilku
v klidu, jak větrný mlýn, takže si
na zimu opravdu nestěžuju.
Měli by místní neplatit za skály
a proč?
Určitě ne. Jednak se většina
z nich účastní odpadkiád. Navíc
znám spoustu maminek ze vsi,
které tam jdou na procházku
třeba i třikrát za týden a říkají:
„Posbírali jsme Vám tady odpadky.“ Děti chodí a mají plastové
flašky a ťukají s nimi a říkají: „To
jsme našli!“ Navíc tady platí daně
obci a obec má skály v pronájmu
od Lesů ČR. Ti lidé patří k těm skalám stejně jako skály k těm lidem.
Paní Žákovská ve své „budce“ – Loučení s prázdninami, srpen 2014
ného. Já jsem tam strašně spokojená, i když mám pětinový výdělek, protože mám čas si pokecat
s těmi lidmi, a o tom to je.
Měly by se podle Vašeho nánázoru investovat prostředky
vybrané ze vstupného zpátky
do skal?
Samozřejmě. Ale to se již děje.
Více než polovina se již dnes
zpátky vrací do skal. Opravují se
zábradlí, udělají se lavičky, občas
je nutné pořezat stromy, které
padnou. Nebo se pořídí nový stojan na kola. Budka dole, kde sedí
paní Krňáková, je bez vody, elektriky, teprve asi před třemi lety
tam udělali chemický záchod. Já
jsem ho nechtěla, protože tam
mám Turbázi a mám s nimi velice
dobré vztahy, chovají se ke mně
velice hezky. Teprve loni mi tam
pan Baur natáhl z obce elektriku
a tento rok mi tam udělali stříšku.
Budka je orientovaná k jihu, takže
tam do odpoledne na mne pere
slunko. Naopak, když je hodně
Máte pocit, že návštěvnost skal
rok od roku stoupá?
Připadá mi, že je celkem stabilní. V tom roce, když se natočily
Letopisy Narnie (poznámka redakce - podle sedmidílného cyklu fantasy knih pro děti britského
autora Clive Staples Lewise), tak
návštěvnost dost stoupla. O tom
se hodně vědělo. To se natáčelo
na Pravčické bráně a oni pak přišli
k nám a já jim říkala, že na Pravčické bráně se nic nenatáčelo, že
to je fotomontáž, tam se to natáčet nemohlo, protože se po ní
nedá chodit, to se natáčelo tady
a já mám fotky z natáčení. To se
točilo na dvacítce, na Medvědím
doupěti, tam měl pan Tumnus
(jedna z filmových postav) domeček.
Co by se podle Vás dalo zlepšit
ve skalách?
Jednak si myslím, že ta sanace
skal nebyla všude dobře udělaná. Jak udělali hrázky, tak na některých místech zastavili vo-
doteče. Jako by to dělal někdo
od stolu, kdo tady nikdy nebyl.
Když prší, tak nahoře je taková
roklinka a teď je z toho bazén.
Rozhodně by už dole u skal měl
být jasný nápis, že skály nejde
projít s kočárem. Je tam celkem pět set schodů bez tří. To
je tragické. Pak ke mně přijdou
tatínek, maminka a kočárek
s miminkem, zpocení a naštvaní
a ječí na mne škaredě. Takže já je
posílám spodem pod skalami, to
je ta oficiální cyklotrasa. U mne
navíc je budka dost větší, takže
já jim tam ty kočáry nechávám,
dva tři kočáry se u mne vejdou
bez problémů. Tuhle službu já
těm lidem dělám. Když jdou lidi
s batohy, ukecávám je, aby si
u mne nechali věci.
Takže úschovna nám chybí?
Není potřeba, místo mám.
Potřebuju jenom informaci, že
to neprojdou s kočárem. Kočáry nepouštím a zakazuju kola.
Takže by pomohl i zákaz vjezdu
pro kola už někde u Turbáze. Někteří cyklisté jsou pěkně odrzlí.
Navíc, čím dražší kolo, tím větší
blbec, řeknu Vám. Zvláště, když
pak nemají kam zaparkovat
kola. Více stojanů na kola, to
bych tedy prosila. Kdyby se to
dalo domluvit s Lesy ČR. Tam je
na to volné prostranství u budky
pod stromy. Já, tam mám dva
stojany na kola, ale to nestačí.
Tam je občas třeba i padesát kol
najednou. Když přijedou turisté,
tak si kola postaví všude. Tam
je dětský koutek, který si udělal
pan Špůr, a oni ta kola narvou
tam. To je špatně. Ještě lepší by
byl přístřešek na kola. Já mám
železné stojany, ale širší kola už
do toho nevlezou. Turisté je pak
opírají všude o stromy, a když
prší, tak jim to tam přikrývám,
dneska ta sedla drží vodu a sedněte si potom na mokrý.
Řídí se turisté tím, co jim řekřeknete nebo oč je požádáte?
Němci, ti mne poslouchají
na slovo, ale Češi, ti jsou často
sprostí.
Jak na to reagujete?
Začnu se tomu smát, protože smích je na ně dobrá zbraň.
Buď se ten člověk urazí a je ještě
sprostější, ale to se stává málokdy. Většinou se začne smát taky.
(plné znění rozhovoru si můžete přečíst v elektronické verzi
Zpravodaje)
ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, 6. číslo, 2014
7
Jak Lapišiška naleštil rampouch
Byl už skoro konec roku
a ve vsi panovala tuhá zima.
Všechno bylo přikryté sněhovou peřinou, dny byly krátké,
a sluníčko chodilo brzy spát.
Všechno bylo bílé a tiché, zimní zvěř se scházela u krmelců,
kam jim hajný nosil seno, kaš-
tany, jablíčka a mrkve, a také
sůl. Tisovské skály byly úplně
jako v pohádce – veliké kameny byly poprášené vrstvičkou
sněhu, která namrzala a vytvářela na nich kouzelné krajky.
Děti sáňkovaly, nebo chodily
s maminkou a tatínkem na pro-
cházky do lesa a dívaly se, jak
se všechno krásně třpytí, blýská
a jak je sluníčko i v té velké zimě
hřeje do tváří.
Skřítek Lapišiška byl v tu
dobu ve svém doupátku a přemýšlel, jak by tu zimu udělal ještě kouzelnější a krásnější. „Mám
to! Naleštím veliký rampouch,
který bude vypadat jako veliký
vodopád!“ zajásal a utíkal dolů
po cestičce mezi skalami. V jednom místě, kudy vede cestička,
se vždy v zimě na skále udělá
krásný veliký rampouch. Je to
pramínek vody stékající po skále na zem a když mrzne, celý
zamrzne.
Skřítek Lapišiška se k němu
posadil, a chviličku přemýšlel,
jak by ho měl nablýskat, kde víc
a kde míň, kde nechat odrážet
sluníčko a kde naopak zakrýt
led větvičkou stromu. A protože
tím chtěl všem lidem ukázat, jak
je příroda krásná a jak umí být
kouzelná, chtěl si na své práci
nechat obzvláště záležet. Když
si všechno dobře promyslel,
přistoupil k velikému rampouchu, vytáhl z kapsičky stříbrný
hadřík, posypal ho kouzelným
práškem a začal opatrně leštit ten velikánský led. Kousek
po kousku. Tam, kde Lapišiška
přitlačil, zůstal rampouch křišťálově čirý, průhledný a krásně
hladký. A na místech, která jen
tak ošolichal, se z kouzelného
prášku udělala na ledu krásná
třpytivá vrstvička, která připomínala jemnou krajku nebo
sněhovou vločku.
Leštění takového rampouchu
trvalo skřítkovi až do večera, ale
když byl hotov, byl spokojen!
Taková nádhera, jistě je to nejkrásnější a největší rampouch
široko daleko, radoval se skřítek, a těšil se, až ho uvidí všichni, kdo chodí okolo na procházku.
Mgr. Eva Berrová
[email protected]
Tajemná paní z Tisé
Před mnohými léty žil v horské obci Tisá chudý podruh se
svou rodinou. Obýval skromný
domek na kopci, kde chaloupky
splývaly téměř s lesem. Přízemní
s malými okénky, krytý doškovou střechou, která už také zažila lepší časy, krčil se na pokraji
hustého lesa, jako by byl jeho
součástí. V jedné větší sednici
s malou pecí pobýval on, jeho
žena a jejich tři malé děti. Vedle místnosti byl malý prostor
pro dvě kozičky, celý to jejich
majetek, ale i poklad, protože
kozí mléko bylo jejich hlavní
obživou. Muž jménem Jonas
občas pracoval v lese při kácení
stromů, v době žní vypomáhal
na poli nebo se nechával najímat jako náhončí při knížecích
honech. Bída s nouzí. Ale drželi
pohromadě a jejich malé děti
rostly jako z vody.
Když Jonas chodíval do lesa,
jenž se rozprostíral nad skalami
směrem od Rájce, vídal občas
8
na lesní cestě podivnou postavu. Stará babka oděná v zalátovaný tmavý plášť tu sedávala
nedaleko velké jedle. „Chudák
žebračka,“ pomyslel si Jonas, ale
vždy slušně pozdravil, a protože
měl dobré srdce, nabídl babce
kousek ze své skrovné skývy
chleba. Babka zamumlala něco
jako poděkování, ale na Jonase
ani nepohlédla. To se opakovalo pokaždé, když podruh Jonas
tudy procházel. I jiní občas babku žebračku sedící u okraje cesty
viděli, ale buď ji nevnímali nebo
se odvraceli. Vrchní lesník ji jednou dokonce hrubě vynadal,
že mu prý plaší zvěř, hrozil holí
a vyháněl ji.
Zima byla na život v horách
vždy velmi obtížná. Blížil se čas
vánoční a v chaloupce bylo jako
po vymetení. V den štědrovečerní byl Jonas zoufalý. Neměl
rodině ve sváteční den co nabídnout. Nejvíc mu bylo líto svých
dětí. A tak se rozhodl, že půjde
ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, 6. číslo, 2014
ke známým sedlákům poprosit
o nějaké jídlo. Tak také učinil.
Vyrazil. Venku leželo plno sněhu
a po zaváté lesní cestě jen obtížně prošlapoval stopu. Stromy se
pod tíhou sněhového příkrovu
nakláněly nad cestou a vytvářely ve slabém svitu zimního slunce roztodivné postavy. Foukal
ostrý ledový vítr a vzduchem
poletovaly velké sněhové vločky. V myšlenkách na svou rodinu šel po známé cestě, nedíval
se napravo ani nalevo, až došel
k rozcestí. Překvapeně zůstal
stát. Na nízkém pařezu seděla
opět podivná postava žebračky.
Ale byla nějak jiná. Vločky sněhu
na ni neulpívaly a kolem pařezu
prokukovala zelená tráva. Náhle
se ozval hlas. „ Jen pojď blíž, Jonasi.“ Vy mne znáte, paní?“ odvětil Jonas zmateně, pln obavy
z podivného setkání. Popošel
však blíže a pohlédl na chudou
stařenu. Jeho dobré srdce zvítězilo, zželelo se mu babky v zim-
ním lese a pozval ji k sobě domů,
aby se ohřála. „Moc ti nemohu
nabídnout, ale nějak se srovnáme,“ nabídl babce srdečně. „Já
vím, já vím,“ odvětila žebračka
a poprvé se na Jonase podívala.
A tu nepohlédl na starou babku,
ale na krásnou tvář vznešené
paní, jejíž chudý oděv se pojednou proměnil v zelenkavě svítící,
v mírném větru do široka vlající
šat. „Já vím, Jonasi, ale jdi nyní
domů, možná se objevím, ale
jenom možná, místo u stolu mi
však nech volné.“ To řekla paní,
pokynula mu rukou a pomalu
se její vznešená postava počala ztrácet za clonou sněhových
vloček v bílém lese. Jonas stál
jak opařený, avšak poté poslechl a dal se cestou domů. Byl již
večer, tma se pomalu vkrádala
do zimní krajiny a jak se blížil
ke svému stavení, uviděl malá
okénka své chaloupky zářící příjemným jasným světlem do naPokračování na str. 9
Pokračování ze str. 8
stávající zimní noci. Jeho žena
ho uvítala s úsměvem a se slzou
v oku. “Podívej se muži na to
nadělení!“ radostně zvolala.
„Přijel povoz a složil tu plný koš
jídla, dobrot i dárků. Povozník,
jehož jsem ještě nikdy neviděla,
mi pravil, že ty už budeš vědět,
od koho za prokázanou výpomoc vše je“. Jonas stál, jenom
zíral na to překvapení. Na stole byly jablka, ořechy, pečené
dobroty, na pletené ošatce velký
pecen čerstvého chleba a vedle na prkénku křupavá pečeně.
V troubě pece se vesele smažily
klobásky. Z pocukrované vánoční štoly se linula nevšední vůně.
I malé dárky tu byly. Dřevěné
vyřezávané koníky pro chlapce,
panenka pro děvče a na ramenou jeho ženy se skvěl barevný
parádní teplý šátek. Snad nejkrásnější však byly velké voskové
svíce v rohu místnosti ve svazku
zeleného chvojí, jež osvětlovaly
chudou světničku příjemným
svátečním světlem. Rodina prožila krásný Štědrý večer. Jonas
u stolu nezapomněl. I přes udivený pohled své ženy nechal
jedno místo u svátečního stolu
volné. Zůstalo však prázdné.
Pomalu začal tušit, odkud dary
pocházejí, ale nechal si to mlčky
jenom pro sebe. Druhý den ráno
vzal do uzlíku nějaké dobroty,
jablka a ořechy, aby obdaroval
štědrou paní z lesa a hlavně aby
jí poděkoval. Ale nikoho na obvyklém místě nenašel. Tam, kde
podivná žebračka sedávala, stál
mladý stromek, v zimním čase
plný zelených listů. Jonas pod
něj položil přinesené dárky,
v duchu upřímně poděkoval
a celý zamyšlený se vrátil domů.
Jonasově rodině se začalo
dařit lépe. Dostal dobré místo
v knížecích lesích, takže bylo
po nouzi. Žebračku již nikdy
nespatřil. Ale vždy na Vánoce
nechával u stolu prázdné místo.
Co kdyby přeci… Zvěst o kouzelném obdarování se po nějakém čase roznesla po celém
okolí. Nechávat volné místo
u štědrovečerního stolu se stávalo zvykem. I ten ovšem pomalu zanikl v toku času. V místě
splynutí dnes již zapomenutých
cest nedaleko místa zvaného
„U Křížku“ stojí mohutný, rozložitý strom.
Krásné prožití vánočního
času přeje autor.
Vánoční rozjímání Vám všem
Vánoce. Kouzelnému času
adventnímu podlehne snad
každý. Oslava návratu světla,
oslava narození betlémského
dítěte. Vždy je to očekávání zrozrození a počátku nového období.
Snad všichni, ať už jsme názoru
na svět jakéhokoliv, prožíváme
toto období roku v ovzduší poporozumění svých bližních, láslásky, doufání, v atmosféře plné
radostného napětí. I v době
přespříliš komerčně zneužívazneužívaných vánočních svátků je třeba
si najít chvilku nad zamyšlením
podstaty Vánoc. Zapalujeme
svíčky, ty pravé s mihotavým
světlem, jež jsou zmenšeným
odkazem na ohně zapalované
v minulých dobách, oznamujíoznamujících dlouho očekávaný návrat
slunečního svitu. Dárky poklápokládané pod stromečkem nebo
za oknem jsou připomínkou
darů tří králů k jesličkám JeJezulátka. Barevné skleněné kokouličky na stromku symbolizují
zlato, kadidlo a myrhu.
Převážná většina z nás
dodržuje tyto vánoční zvyky
a obyčeje. Stromek, symbol
přírody, dárky věnované srdsrdcem a s láskou chystaná štědštědrovečerní večeře. Nemusí to
být vždy kapr nebo řízek. Ale
třeba devítichod - Neunerlei.
Klobása, symbol síly a srdečsrdečnosti. Kyselé zelí, zdraví v nonovém roce. Čočka představuje
penízky. Husa, vepřová, králík
nebo kapr znamenají štěstí.
Borůvkový kompot, radost ze
života. Sladké mléko s houskou
a ořechy pojídané ze společné
mísy sbližuje rodinu. Celer je
symbolem plodnosti a mužné
síly. Chléb a sůl, pohostinnost
a přívětivost rodiny.
Prožití vánočního času
může být různé. V kruhu rorodiny, v přírodě nebo třeba
návštěvou půlnoční mše k rozk rozjímání. Nejkrásnější však jsou
rozzářená očka dětí pod rozsvírozsví-
ceným vánočním stromkem.
V Tisé si udělejte čas a zaa zajděte v pozdním odpoledni
do snad zasněžených skal.
Zadívejte se na skalní útvary,
jež paní zima oblékla do zimnído zimního hávu s bílými čepicemi. PoPozorně poslouchejte. Vnímejte
tiché šumění nesoucí poselství
naděje, odpuštění a lásky. Je
třeba mu porozumět a podle
něj jednat. To je odkaz našich
kouzelných Vánoc.
Krásné a pohodové prožití
vánočních svátků přeje GerGerhard Tschunko.
ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, 6. číslo, 2014
9
Jízdní řád pro rok 2015
10 ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, 6. číslo, 2014
Zima na vleku
V letošním roce jako každoročně jsme zahájili činnost
Spolku vlek Tisá přípravou
na lyžařskou sezónu 2014/15.
První dobrovolná brigáda se
na svahu „Špůrák“ uskutečnila
v sobotu 11.10.2014 a tento den
proběhla také valná hromada.
Na setkání členské základny byl
zvolen výbor pro zabezpečení činnosti spolku a předseda
spolku, kterým se stal Milan
Král. Vzhledem k připravované
transformaci Občanského sdru-
žení na Spolek jsme vytvořily
nové Stanovy a zvolili kontrolní
orgán ve formě tříčlenné kontrolní komise. Sobotní brigády
probíhaly pravidelně až do konce listopadu a odpracovalo se
na nich 462 brigádnických hodin. Chtěli bychom touto cestou poděkovat dobrovolníkům
(mnoho z nich byly děti z dětského domova v Tisé), kteří nám
pomohli a jako odměnu budou
mít k dispozici dva dny lyžování zdarma za jeden brigádnický den. Díky této dobrovolné
práci jsme na zahájení sezóny
připraveni. Kromě jiného se
podařilo vysekat svah i prostor
pod lanovkou, opravit vadnou
brzdu vleku (lana), prořezat
nálety podél trati a vleku a tím
připravit dřevo na zátop, dokončit elektroinstalace v technickém zázemí, vybudovat zábradlí pro návštěvníky a také
vyčistit a opravit kotvy. Nyní už
musíme jen čekat a doufat, že
nám sníh napadne a budeme
po dlouhé roční přestávce opět
lyžovat (v sezóně 2013/14 vlek
nebyl kvůli nedostatku sněhu
spuštěn).
Co máme připravené pro návštěvníky? Samozřejmě především novinku z minulého roku
a tím je „nová“ rolba. Věříme,
že návštěvníkům budeme moci
nabídnout kvalitnější úpravu
svahu a prodloužíme tím lyžařskou sezónu. V průběhu ledna
a února chceme uspořádat následující akce (pokud sněhové
podmínky dovolí): karneval
v maskách, jízda na čemkoli, retro závod Tondova míle, běžec-
ké závody ve spolupráci s UJEP
Ústí nad Labem, hokejový zápas horňáci proti dolňákům.
Bližší informace a termíny konání jednotlivých akcí budou včas
zveřejněny a můžete sledovat
na www.vlektisa.cz. V případě
dobrých sněhových podmínek
bude vlek v provozu ve všední
dny od 17 do 20 hodin za cenu
100 Kč. O sobotách a nedělích
se celodenní lyžování dá pořídit
za 140 korun. Půldenní jízdenka
stojí 70 korun pro dospělého
a 50 korun pro děti do 15 let.
Jiří Turek
ŠIROKÝ SORTIMENT PALIV
vybere si každý...
605 231 690
štípané dřevo - buk, bříza, smrk...
ledvické uhlí - Ořech 1, Ořech 2
uhelné brikety
dřevěné brikety
ZDEMAR Ústí nad Labem s.r.o., Smetanova 683, 403 17 Chabařovice
www.drevo-uhli-brikety.cz
ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, 6. číslo, 2014 11
ZIMNÍ KRÁSA TISKÝCH STĚN
Skalní oblastí Tiských stěn
jsou známy již po staletí. Za třicetileté války, kdy okolní osady
byly zničeny, nalézali jejich obyvatelé ve skalních roklích a slojích dlouhodobý ukryt. Toto období připomínají různé znaky
a kříže vytesané do pískovce.
Také zde se zachovaly pověsti
o pokladu francouzského šlechtice z období napoleonských
válek, ukrytém pod skalním
převisem.
Do začátku 20. století bylo
skalní město málo navštěvované a vstup byl povolen jen
s místním průvodcem. Ve druhé
polovině 19. století se Tiské ská-
ly stávají známým a vyhledávaným výletním místem. Značená
naučná cesta vychází ze skalního nádvoří a zahrnuje dva prohlídkové okruhy - Malé a Velké
Tiské stěny. Tabule u zastávek
naučné stezky seznamují návštěvníky s faunou, florou a některými přírodními zvláštnostmi
této oblasti, geologickým vznikem labských pískovců a také
pravidly pískovcového lezení.
V místech, kterými v letním
období procházejí početné skupiny návštěvníků, je nyní v zimě
ticho a klid. Zasněženou stezku
jen zřídka poruší stopa lesní
zvěře nebo ojedinělého turisty.
Slunce jen spoře proniká úzkými komíny do hlubokých roklí
a soutěsek. Častá skalní okna
pak umožňují neobvyklé pohledy na skupiny zasněžených
pískovcových věží. Jinovatka
a sněhový příkrov ještě více
zdůrazňují strukturu bizarních
skalních útvarů, ve kterých lze
při trošce fantazie objevit i jiné
podobnosti, než jsou uváděny
v průvodcích. Pokroucené větve
smrků a borovic se sklánějí pod
tíhou sněhu a vytvářejí podivuhodné ledové květy.
Vystoupíte li pak strmým
schodištěm, což vyžaduje zvý-
šenou opatrnost, až na okrajový
masiv, můžete dále pokračovat
stezkou sledující okrajové skály.
Z několika vyhlídkových míst
uvidíte pod sebou zasněžené
domy Tisé a dominantní stavby
obce - kostel Sv. Anny, kulturní
dům, základní školu a západním
směrem pak dva větrníky.
Za příznivého počasí nebo
za inverzní povětrnostní situace
je na horizontu vidět panorama Českého středohoří, jehož
kuželovité vrcholy Kletečná,
Boreč a Milešovka jako přízraky
vystupují nad mořem mraků.
Červená značka Vás dovede
k populárnímu skalnímu útvaru
Hřib a dále k oblíbené Turistické
chatě.
Zimní návštěva Tiských stěn
zanechává nezapomenutelné
dojmy. Stačí k tomu jen málo,
přijít a otevřít oči i srdce.
„…co tedy miluješ, poutníku ?“
„Miluji oblaka…oblaka, jež táhnou…tamhle …ta zázračná oblaka.“
Charles Baudelaire
Karel Plechač
Zápis dětí do 1. třídy
Jak se žije ve tmě a na kolečkách,
Na základě příslušných ustanovení školského zákona stanovil
ředitel školy zápis do 1. ročníku základního vzdělávání pro školní
rok 2015–2016 na pátek 16. 1. 2015 (14:00–18:00 hod.) a sobotu
17. 1. 2015 (9:00–12:00 hod.) ve školní budově základní školy.
K zápisu se dostaví zákonní zástupci s dětmi narozenými v období 1. 9. 2008–31. 8. 2009 a zákonní zástupci s dětmi, kterým
byl povolen odklad školní docházky pro školní rok 2014–2015.
Při zápisu předloží zákonní zástupci zapisovaného dítěte rodný list dítěte a občanský průkaz či jiný doklad o trvalém pobytu.
(ŘŠ)
jsme si mohli vyzkoušet na zámku v Jílovém 9. prosince. Akce
se konala k Mezinárodnímu dni nevidomých. Vyzkoušet si jezdit na vozíčku, přesunout se na židli jen pomocí rukou a chodit
po místnosti s páskou přes oči a se slepeckou holí bylo pro nás
nezapomenutelným zážitkem. Naučili jsme se pár slov ve znakové řeči, zkoušeli jsme napsat počáteční písmeno svého jména Braillovým písmem. Pocítili jsme na vlastní kůži, jak se cítí
lidé s handicapem. Mají život opravdu těžký, a proto jim pomáhejme a žijme s nimi. Akce se nám moc líbila, povídali jsme si
o ní doma i ve škole.
Žáci 7. ročníku
12 ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, 6. číslo, 2014
Už zas, přichází vánoční čas
Poslední měsíc v roce – prosinec - bývá nevlídný, deštivý, jen
někdy nás rozveselí sněhová nadílka. Je to měsíc zimního slunovratu. Jen krok za zimním slunovratem přicházejí Vánoce. Opět
po roce jsou tu chvíle, kdy kolem
vládne ruch, všude se uklízí, vaří
a peče, vzduch voní vanilkou,
purpurou a jehličím.
Abychom si ten dlouhý čas
čekání na Ježíška trochu zpestřili a lépe nám utíkal, připravili
jsme už na konci listopadu pro
děti a jejich rodiče „vánoční vyrábění“.
Sešla se nám spousta rodičů,
kteří ochotně a trpělivě s dětmi
vyráběli různé ozdoby, přáníčka,
svícny, řetězy i adventní věnce. Na začátku prosince jsme
do školy pozvali šikovné maminky a babičky, aby si společně
s dětmi upekly vánoční cukroví.
Mikulášská v ZŠ
Na chvíli se školka proměnila
v malou provoněnou cukrárnu.
Peklo se a slepovalo cukroví,
zdobily se perníčky. Slavnostní
atmosféru při práci navodily vánoční koledy.
Dlouhé čekání na vytouženého Ježíška nám vyplnila krátká
návštěva Mikuláše s anděly a čertíky. Děti přednesly své básničky,
zazpívaly krátké písničky. Za odměnu si každý odnesl domů čokoládový kalendář a malý sladký
balíček. Nakonec přišel taneček,
který si všichni užili.
Plánovanou vánoční besídku
jsme bohužel pro velkou nemocnost dětí byli nuceni změnit
na novoroční, bude se konat 21.
ledna 2015.
A teď už jen zbývá čekat, až zazvoní zvoneček a rozsvítí se stromeček. Nechme se dětmi ovlivnit, strhnout a prožívejme s nimi
radost při vánočních přípravách,
pečení, výrobě ozdob a dárků.
Při „černé hodince“ se dá krásně
povídat, vyprávět a vzpomínat
na zážitky z našeho dětství.
Děkujeme všem, kteří nám
přispěli na vánoční nadílku pro
děti (firma Burg - p. Dedera, ZŠ
Tisá, Manželé Mátlovi). Na závěr
letošního roku bychom Vám rádi
popřáli hezké vánoční svátky,
pohodu, zdraví a šťastné vykročení do roku 2015.
J. Friedelová,
D. Kubašková
a kolektiv MŠ Tisá.
Vánoční Drážďany
Školní ples
ZŠ a MŠ Tisá vás zve na XI. školní ples,
který se bude konat
v pátek 23. 1. 2015
od 20. hodin
na sále OÚ Tisá.
Krásné vánoční svátky
a úspěšné vykročení
do nového roku
vám přeje
Základní škola
a Mateřská škola Tisá
11. prosince jsme se opět
po roční odmlce vydali do vánočně vyzdobených Drážďan.
Přizvali jsme také žáky 1. stupně a několik dětí jelo z petrovické školy. Mohli jsme nerušeně
přijmout tu pravou atmosféru
nejen do našich duší, ale na své
si přišly také chuťové pohárky,
které jsme bohatě zásobili „bratwurstem“,
„kinderpunčem“,
ovocem v čokoládě, pravou
drážďanskou štolou a dalšími
dobrotami. Počasí nám přálo,
a tak jsme nemokli nebo nemrzli jako v minulých letech.
Obchůdky a stánky plné dobrot
a dárků jsme brali útokem. Už
teď se těšíme na příští vánoční
Drážďany.
V. Husáková
ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, 6. číslo, 2014 13
Spolek pro Tisou a nový program Fit senior
Chtěli bychom se v novém roce zasadit o širší využití posilovny. Nabízíme
místním seniorům dopolední hodiny za poloviční
cenu. Zima bývá dlouhá
a po Vánocích se hodí zvýšit tělesnou aktivitu. Např.
cvičení na multifunkčních
strojích se může stát i společenskou záležitostí, jelikož jsou v páru  A cestou do posilovny splníte
i nezbytnou aerobní část
cvičení - chůze. Myslete
na to, že svalová hmota hraje z hlediska zdraví
a celkového zdravotního
stavu každého jedince nesmírně důležitou úlohu.
Zpevněný svalový korzet
má vliv na správný vzpřímený postoj, ovlivňuje
stav naší nosné osy – páteře. Ovlivňuje správné
používání pohybového
aparátu včetně kloubů.
Množství svalové hmo-
ty má samozřejmě vliv
na vnitřní orgány, na cévní
a oběhový systém.
Pravidelná
pohybová
aktivita je prokazatelnou
prevencí vzniku nemocí.
S přibývajícím věkem se
snižuje bazální metabolismus, který však pozitivně
můžeme ovlivnit právě
posilováním a posílením
aktivní tělesné hmoty.
Zájemci se mohou přijít
informovat každou led-
Spartak v nové sezoně válí!
V redakci jsme si nemohli nevšimnout spanilé jízdy, kterou Spartak Tisá předvádí v letošním ročníku okresního přeboru. A i když konec podzimní části sezóny a souboj o první
místo v tabulce se Sebuzínem nedopadl úplně podle představ Spartaku, požádali jsme trenéra Václava Kabátníka
o krátký rozhovor.
Utkání se Sebuzínem nakonec nedopadlo pro Spartak šťastně.
Po osmi kolech je Tisá
na prvním místě tabulky
(rozhovor vznikl 19.10.2014,
pozn. redakce). Čekal jste před
sezónou takové postavení?
Abych pravdu řekl, umístění
v popředí tabulky jsem vzhledem ke změnám v týmu, ke kterým došlo, očekával. Nacházíme
se momentálně sice na prvním
místě v tabulce, ale je třeba říci,
že stejný počet bodů jako my
má také Sebuzín a o pouhý bod
méně Chabařovice. Očekávám,
že boj o prvenství bude velmi
vyrovnaný až do samého závěru sezóny.
Jaké
proběhly
změny
v týmu. Změnil se nějak způsob tréninku? Zdá se, že obrana i útok zatím všechny konkurenty v tabulce převyšuje.
V letní přestávce se tým podařilo značně posílit. Na přestup jsme získali z Milešova
středního záložníka Zdeňka
Hanzla a ze Střekova krajního
záložníka Václava Kabátníka
ml. Tým byl posílen dále o mateřské hráče, kteří dříve byli
v jiných klubech na hostování,
konkrétně se jedná o Jana Povejšila ml. (Libouchec) a Davida
Babaču (Neštěmice). Na hostování z jiných klubů jsme získali
především dva brankáře Jana
Davida (FK Ústí) a Vladimíra
Kouckého (Povrly). V neposlední řadě bych chtěl zmínit, že
po roční přestávce za náš klub
opět nastupuje Václav Feix.
Způsob tréninku jsme nijak
rapidně nezměnili. V podmín-
Vydává obec Tisá • sídlo: Tisá 205, 403 36 Tisá • IČ: 00267082.
Vychází jedenkrát za dva měsíce • Nevyžádané příspěvky se nevracejí
Náklad tohoto vydání je 500 ks • Pro občany obce výtisk zdarma • Redakce: [email protected]
Tisk: Jiří Bartoš – SLON, spol. s r.o., www.tiskslon.cz
Tento zpravodaj je zaregistrován na Ministerstvu kultury v Praze – evidenční číslo: MK ČR E 10434
14 ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, 6. číslo, 2014
novou středu od 18.30
do 19hod přímo do posilovny nebo využít jednorázové návštěvy a klíče si
půjčit v Café Refugio (vyjma úterý). Telefonní kontakt na správce posilovny
604 590 427.
Pohodové Vánoce přeje
Posilovna team 
Aleš Červinka,
Roman Borl
a Vlaď ka Králová
kách okresního přeboru jsme
rádi za každého hráče na něm.
Většina hráčů pracuje, případně
studuje a podmínky pro trénink
jsou tím limitovány.
Co se týče útočné fáze, daří
se nám v zápasech soupeře takzvaně přestřílet, a z toho plyne pochopitelně i větší počet
vstřelených branek oproti předcházejícím sezónám, za což
jsme velmi rádi. Také obrana
drží zatím skvělý průměr maximálně jedné obdržené branky
za zápas. Branek jsme zatím
v soutěži nastříleli bezkonkurenčně nejvíc ze všech družstev,
nicméně pevnou obranu mají
naši soupeři rovněž (Sebuzín).
Mění klub v závislosti
na aktuálním postavení v tabulce své plány na celkové
umístění?
Plány v klubu nijak neměníme. Dosavadní výsledky týmu
nás těší, ale postupové euforii
rozhodně nepodléháme. Jediné, o co nám jde, je hrát co
nejlepší fotbal. V závěru bych
chtěl vzpomenout na naše věrné fanoušky a poděkovat jim
za dosavadní podporu. Vážíme
si jejich přízně nejen v domácích zápasech, ale i na hřištích
našich soupeřů.
Projekt byl podpořen Ústeckou komunitní nadací z výnosu nadačního investičního
fondu a z prostedků společnsti Air Products spol. s.r.o.