Nově indikovaná vyšetření pro onkologické nemocné

Komentáře

Transkript

Nově indikovaná vyšetření pro onkologické nemocné
M. Nekulová, M. Šimíčková, D. Valík
Nádorové markery jsou definovány jako molekuly převážně proteinového charakteru, které jsou
přítomny v organismu v důsledku vzniku a vývoje
maligního procesu. Jejich výskyt ve tkáni zhoubného
nádoru (celulární nádorové markery) a v tělních
tekutinách (humorální nádorové markery, souvisí
s růstem nádoru v organismu; jsou produkovány
buď samotným nádorem (s nádorem asociované
antigeny), nebo jinými tkáněmi jako odpověď na
maligní proces v organismu (indukované nádorové
markery, např. proteiny akutní fáze). Snaze nalézt
a vyšetřovat faktory, které by umožnily odhadnout
prognózu vývoje onemocnění a predikovat odpověď
na terapii onkologických nemocných, byla věnována
(vedle studia genetických faktorů) velká pozornost.
Většinou se jedná o vyšetřování tkáňových biologických markerů souvisejících s hormonální závislostí
nádorů (steroidní receptory), s jejich metastatickým
potenciálem (proteinázy), s růstem (růstové faktory a jejich receptory), s proliferací, apoptózou,
angiogenezí, immortalitou, genomovou instabilitou
(onkogeny, supresorové geny a jejich produkty)
a chemoresistencí nádorů (1). Diagnostický práh
nádorových markerů, samozřejmě nesrovnatelný
s metodikami molekulární biologie s využitím PCR,
umožňuje v příznivých případech odhalit nádor
o hmotnosti 1 mg, tedy asi 106 maligních buněk,
zatímco klinická diagnóza bývá určena většinou až
u nádoru, který obsahuje asi 109 buněk.
Onkofetální antigeny, tj. látky, které mají důležité
funkce během vývoje plodu mají významnou roli
v onkologii. Produkce těchto látek se ve zdravých
tkáních po narození snižuje až zastavuje, aby při
maligním procesu došlo prostřednictvím aktivace
určitých genů k obnovení jejich produkce. Některé
nádorové markery mají vztah k procesu proliferace,
případně k procesům asociovaným s růstem nádoru,
které mohou odrážet rovnováhu mezi proliferací,
apoptózou, případně degradací ve tkáni primárního
nádoru. K nádorovým markerům počítáme rovněž
některé enzymy, hormony nebo jiné tkáňové metabolity. Tyto látky (především hormony) mohou vykazovat ektopickou produkci, tj. syntézu ve tkáni, v níž za
fyziologického stavu nejsou produkovány. Jejich indikace v klinické onkologii se řídí jistými pravidly (2).
V běžné rutině může onkolog v současné době při
terapii a monitorování svých nemocných podpořit
své informace o pacientovi vyšetřováním sérových
nádorových markerů. Jen na začátku terapie (při
chirurgickém zásahu) může tato vyšetření doplnit
i stanovením některých z tkáňových nádorových
markerů (hormonální receptory, HER2-neu a další),
které většinou slouží také jako prognostické nebo
prediktivní parametry (3).
V době stanovení diagnózy před zahájením onkologické terapie by vyšetření nádorových markerů
v séru nikdy nemělo chybět. Nepomůže příliš
v diagnóze, ale je nutné pro posuzování další dynamiky v rámci sledování efektu terapie nebo návratu
choroby. Jen vzácné jsou indikace v rámci screeningu (např. hepatocelulárního karcinomu nebo
mnohočetných hereditárních neoplasií) i v rámci
hledání neznámého primárního tumoru. Vyšetřování nádorových markerů bývá součástí protokolů
různých klinických studií i zkoušení nových léků ve
fázi klinického testování I – IV (4).
Racionální využití nádorových markerů předpokládá znalost správné indikace vyšetření, jejich
diagnostické hodnoty, klinické senzitivity a specifičnosti, analytických možností, faktorů ovlivňujících
vyšetření a interpretace výsledků. Možnosti klinického využití pro screening, primární diagnostiku,
prognózu, predikci návratu choroby, monitorování
terapie i algoritmus pro hledání lokalizace neznámého primárního tumoru bývají uváděny ve vztahu
k nejčastějším maligním tumorům a jednotlivým
nádorovým markerům (5, 6).
klinické aspekty
Nově indikovaná
vyšetření pro
onkologické nemocné
Kromě běžně vyšetřovaných nádorových markerů
se v poslední době objevují nové požadavky onkologů, které jsou zaměřeny zejména na tyto uvedené
oblasti.
l
Vyšetření pro karcinomy s kostním rozsevem
(tzv. kostní markery)
l
Markery pro neuroendokrinní tumory (chromogranin A)
l
Pro maligní melanom s100B
l
Další perspektivní metody
1. Kostní markery
v diagnóze a monitorování
kostních metastáz
Kostní metastázy jsou častou komplikací karcinomu
prsu, prostaty, plic i jiných malignit.
V patogenezi kostních metastáz se uplatní interakce
různých cytokinů (IL-1, IL-6, TNF, TGF), které
vedou k aktivaci osteoklastů a k resorpci kosti. Cílem
léčby je omezit nežádoucí důsledky kostních meta-
31
stáz (bolest, hyperkalcémie, patologické fraktury,
komprese míchy) a zlepšit kvalitu života nemocných.
Zvláště vhodné v terapii jsou bisfosfonáty, protože
tlumí nejen bolest, ale efektivně snižují hyperkalcémii svým útlumem aktivity osteoklastů.
klinické aspekty
1.1. P1NP
Pro monitorování procesu osteoformace je v současnosti doporučován N-terminální propeptid kolagenu
typu I (P1NP). P1NP je markerem vysoce specifickým
pro tvorbu osteoblastických (a tedy i smíšených)
metastáz, nevykazuje cirkadiánní variaci, lze jej měřit
i v séru a vykazuje poměrně nízkou intraindividuální
variaci. Během tvorby kolagenu 1 je P1NP uvolňován
do intracelulárního prostředí a následně do krevního
oběhu. P1NP je tvořen jako trimer, vzhledem k tomu,
že i prekurzor-prokolagen je rovněž trimerem, avšak
je velmi rychle štěpen na monomery v důsledku
degradačních procesů. Metoda stanovení P1NP
vykazuje dobrou reprodukovatelnost, podle údajů
z literatury nemá výraznější závislost na dietě.
P1NP u pacientů s kostními metastázami proti souboru bez metastáz metodou ANOVA se signifikantně lišilo (p-value 0.0392), také dle Wilcoxonova testu
(p-value <0.0001) a mediánového testu (p-value
<0.0001). Pro P1NP při referenční hodnotě 62,6
µg/l a specifičnosti 90 %, 95 % CI (75,7 %, 100,0 %)
jsme kostní rozsev hodnotili se senzitivitou 77,8 %,
95 % CI (64,2 %, 91,4 %), PV+ činila 93,3 %, 95% CI
(84,6 %, 100,0 %) a PV- = 68,0 %, 95 % CI (49,3 %,
86,7 %). AUC (plocha pod křivkou) = 0,86477
(výsledky MOÚ v r. 2006:)
1.2. b-CTX
ß-Cross Laps (beta-CTX) je jedním z markerů kostní resorpce. Srovnávacími studiemi bylo zjištěno, že
ß-Cross Laps vykazuje mnohem lepší klinickou citlivost než (deoxy)pyridinolinové spojky. Stanovení
b-CTX se doporučuje v souvislosti s monitorováním
účinnosti antiresorpční terapie (např. bifosfonáty,
HRT) při osteoporóze nebo jiných kostních onemocněních. Těmito prostředky lze účinky terapie
monitorovat už v průběhu několika týdnů.
32
b-CTX u nemocných s kostním rozsevem hodnocených proti souboru nemocných bez metastáz
metodou ANOVA: p-value 0,0032, Wilcoxonův test
p-value 0.0004, mediánový test p-value <0,0001. Při
referenční hodnotě 0,380 µg/l a specifičnosti 90 %,
95 % CI (74,8 %, 100,0 %), jsme potvrzovali kostní
metastázy se senzitivitou 66,7 %, 95 % CI (51,3 %,
82,1 %), PV+ byla 91,9 %, 95 % CI (81,6 %, 100,0 %),
a PV- = 58,6 %, 95 % CI (40,4 %, 76,9 %). Běžně
udávaná referenční hodnota je však 0,8 µg/l, kdy
CTX prokázal při SF 94,4 jen 41,67 SN a PV+93,4,
PV-46,1538 (výsledky MOÚ v r. 2006).
P1NP s b-CTX významně korelovalo dle Spearmanova korelačního koeficientu s rs = 0.78 při p-value
< 0.0001. Porovnání ploch pod ROC křivkami AUC
dle Van der Waerden testu: p-value <0.0001, porovnání absolutních hodnot rozdílů ploch pod ROC
křivkami a 0.5 dle Van der Waerden testu: p-value
0.0067 ve prospěch P1NP s CTX.
Získané výsledky u kostních metastáz karcinomu
prostaty byly o něco validnější než pro karcinom
prsu. Zřejmě to bude souviset s typem kostních
metastáz. U karcinomu prostaty převažují osteoplastické metastázy, zatímco u karcinomu prsu
osteolytické metastázy. Často jsou však přítomny
oba typy kostních metastáz současně. Proto jsme
hledali další marker pro osteolytické metastázy
- i ICTP (Orion –diag.)
1.3. ICTP
ICTP (Telopeptid kolagenu typu I.) je koncová,
nehelikální část kolagenu typu I. Jedná se o části
peptidových řetězců, spojených pomocí vazeb (cross-links). Používá se pro posouzení stupně resorpce
kosti. Podle nových nálezů existují dvě různé cesty
kostní resorpce: zprostředkovaná kathepsinem K,
která se uplatňuje během fyziologické resorpce kosti
a druhá, zprostředkovaná matrix metaloproteinázou
9 (MMP9), která se aktivuje převážně v patologických situacích.
ICTP specificky reflektuje patologickou degradaci
kostního kolagenu zprostředkovanou MMP9.
ICTP by měl být tedy vysoce specifický marker
kostní degradace v kostních metastázách a představovat citlivou a snadnou metodu detekce
kostních metastáz i monitorování i terapie. Četné
publikace vyšetřením ICTP doplňují marker
P1NP (7).
ICTP v souboru pacientek s kostními metastázami
u dg karcinom prsu (N = 40) s 88% specifičností při
doporučované referenční hodnotě 5,3 µg/l prokázal
82 % senzitivitu při pozitivní prediktivní hodnotě (PV+) :95 % a negativní prediktivní hodnotě
(PV):64 %. Plocha pod ROC křivkou (AUC) byla
také vyhovující (0,87).
Byly publikovány další nové informace o vitaminu
D a jeho vztahu nejen ke kostnímu metabolismu,
ale i k onkologické problematice. Velmi důležitá role
nejen v kostním metabolismu je znovu přikládána
dennímu příjmu vitamínu D. Příjem 2000IU/den
vitamínu D (3) a krátký pobyt na slunci (kolem 12
min denně) zajistí sérovou hladinu 25(OH)D kolem
52 ng/ml. O této hladině bylo prokázáno, že snižuje
incidenci karcinomu prsu o 50 % (8). Tato hladina
vitamínu D(3) také výrazně snižuje incidenci karcinomu kolorektálního (9).
3. S-100B - nejen pro
Chromogranin A (CgA) je kyselý glykoprotein poranění mozku, ale i pro
vyskytující se v normálních i neoplastických neu- maligní melanom
roendokrinních tkáních, kódující gen je umístěn
na chromozomu 14. Patří mezi granulární markery
asociované s graninem sekrečních granulí. Granin,
který je lokalizován v jejich matrix, je tvořen kromě
CgA dalšími dvěma komponentami, chromograninem B (= sekretograninem I) a chromograninem C
(sekretograninem II). Molekula CgA obsahuje 439
aminokyselin, vykazuje výraznou mezidruhovou
homologii. Mechanismus regulace jeho biosyntézy
není dosud do detailu znám. Působením estrogenu
však dochází ke snížené expresi, pozitivní regulační
efekt vykazují naopak glukokortikoidy.
Funkcí chromograninu A je spoluúčast na mnoha
intra- i extracelulárních procesech, především na
úrovni regulace ukládání a sekrece vybraných hormonů a peptidů v buňce, na hladině extracelulární
pravděpodobně působí jako prohormon a účastní
se rovněž procesů spojených s buněčnou adhezí
a regulací vývoje neuroendokrinní tkáně. Vývoj
specifické protilátky proti CgA umožnil jeho imunohistochemickou lokalizaci, s aplikací především na
ty neuroendokrinní tumory, které nemají schopnost
produkovat hormony. Cirkulující fragmenty CgA
vznikající proteolýzou jsou značně heterogenní, centrální doména molekuly je štěpena v menším rozsahu.
Klinické využití CgA v séru, plazmě i moči je
u nemocných s neuroendokrinními malignitami
(10). Senzitivita průkazu návratu choroby pro karcinoidy se pohybuje kolem 70-90 %. CgA vykazuje
korelaci se změnami odpovídajícími vývoji onemocnění. Je vhodný nejen pro karcinoid, ale i pro feochromocytom a neuroendokrinní fenotyp karcinomu
prostaty, který přestal produkovat PSA a špatně
reaguje na androgenní deprivaci. Cirkulující CgA
byl prokázán i u sporadických gastro-entero-pankreatických neuroendokrinních tumorů i u dědičných mnohočetných endokrinních neoplasií typu 1
(MEN), u dětských neuroblastomů. Možné příčiny
falešné pozitivity jsou renální poruchy, poruchy jater
a léčba kortikosteroidy.
U pacientů MOÚ v letech 2004 - 2007 jsme po
vyhodnocení získali u nemocných s karcinoidem při
referenční hodnotě 35 U/l a specifičnosti 96,5 % senzitivitu 97 %, PV+ 98 %, PV- 94,8 % a relativní riziko
činilo 18,9 %. Plocha pod ROC křivkou (AUC) byla
0,948. U pacientů s malobuněčným karcinomem plic
v průběhu let 2005 a 2006 jsme při 92,9% specifičnosti při posunu referenční hodnoty na hodnotu
61U/ pracovali při 87% senzitivitě s PV+ 97,9 %
a PV- 65 % a nalezli plochu pod křivkou 0,903.
S-100 je dimerický protein, který patří do rodiny
proteinů vážících vápník (bylo identifikováno více než
20 příslušníků rodiny S-100). S-100A1 a S-100B jsou
exprimovány buňkami CNS, zvláště astrogliálními
buňkami, ale také melanomy. Funkční protein, který
je tvořen z heterodimeru nebo homodimeru jednotek
alfa 1 nebo beta, se podílí na řadě intracelulárních
a extracelulárních mechanismů. Účastní se na transdukci signálu inhibicí fosforylace bílkovin, regulace
enzymové aktivity a homeostázy. Významné množství
je vázáno na buněčnou membránu. Je tvořen v melanocytech, adipocytech i chondrocytech. Je přítomen
v neuronech, glii centrálního nervového systému,
v periferním nervovém systému, zejména v astrocytech i ve Schwannových buňkách. Tato bílkovina
s neurotropním efektem v nanomolové koncentraci
stimuluje růst neuronů a zvyšuje jejich přežití během
vývoje i poranění. V mikromolových koncentracích
může indukovat apoptózu neuronů u Morbus Down
i u Alzheimerovy choroby. U posledně jmenovaných
diagnóz bývají též prokazovány zvýšené koncentrace
S 100B v séru. Po poranění mozku nárůst hladiny
S 100B vede k jeho okamžitému uvolnění do krve.
Sérový protein S 100B není však jen parametrem
poškození mozku, ale také markerem maligního
melanomu klinického stadia II, III a IV (11). Bývá
prokazován kromě gliových buněk CNS a periferního
nervového systému také v melanocytech, přechází
do séra a je považován za senzitivní marker průběhu
onemocnění. Cílem publikovaných studií bylo stanovení validity proteinu S 100B pro návrat choroby
a monitorování efektu terapie u maligního melanomu
(12). Udávaná sensitivita při doporučované referenční
hodnotě0,105ug/l bývá kolem 50-70 % dle klinického
stadia, existuje korelace s celkovým přežitím (13).
klinické aspekty
2. Chromogranin A
V souboru nemocných MOÚ v letech 2003 - 2006
s maligním melanomem jsme prokázali 69% sensitivitu při 96% specifičnosti.
Guidelines společností dermatologické onkologie některých států doporučují vyšetřování S 100B jako rutinní
postup u nádoru tloušťky nad 1mm v prvních 5 letech
v 3 měsíčních, v dalších 5 letech v 6 měsíčních intervalech vzhledem k časné detekci návratu choroby.
4. Další perspektivní
prognostické a prediktivní
markery
Matrilysin (MMP-7) je metaloproteináza, která
působí při degradaci ECM (extracelulární matrix), invazi i progresi tumoru. Současné studie se
33
zaměřují zejména na ovlivnění terapeutického
efektu u karcinomu prsu. Působí během různých
fází maligní transformace, ovlivňuje E-cadherin,
adhesivní procesy, integriny.
Mesomark, SMR (soluble mesothelin-related proteins) je novým markerem pro mesotheliom, tumor,
který dříve neměl žádný vhodný marker (senzitivita
50-70 %) a je testován i u ovariálního karcinomu.
klinické aspekty
Kallikreiny patří do rodiny hormonálně regulovaných serinových proteáz, jejichž funkce není ještě
zcela známá. Jsou exprimovány zejména tkáněmi
hormonálně závislými (mléčná žláza, vaječník, prostata, varle). Předpokládá se úloha alespoň některých
z nich nejen v procesech koagulace, fibrinolýzy,
digesce, ale i regenerace a remodelace extracelulární
matrix a receptorové aktivace. Riziko mortality je
u nemocných s jejich zvýšenou hodnotou v séru (14)
před terapií 3x vyšší (prostata, vaječník - kallikreiny
hK6, hK10+11).
Heparanáza - proteoglykan heparan-sulfát má
klíčovou roli v extracelulární matrix (ECM). Heparanáza je preferenčně exprimována u různých
lidských nádorů (např. karcinom pankreatu) a její
overexprese odpovídá invazivitě fenotypu (15).
Působí uvolňování angiogenetických faktorů
z ECM a zvyšuje metastatický potenciál, redukuje
pooperační přežívání. Je slibným terčem vyvíjených
antikancerogenních látek.
RECAF (receptor pro AFP) slouží ke vnášení mastných kyselin a jiných molekul do fetálních buněk
většiny tkání. Není exprimován normální tkání, ale
až nádorovou tkání. Je stanovitelný pomocí RIA
metod ve tkáni ca prsu (senzitivita 93 %), vaječníku
(96 %), plic (94 %), žaludku (90 %), prostaty (88 %),
čípku (86 %), lymfomu i melanomu (80 %) a u mnoha dalších malignit (16).
Značnému zájmu se těší také informace o epigenetických změnách ve vztahu k nádorové přeměně
buňky. Začátek zhoubného bujení, do této doby
spojovaný s procesy mutace genů, budeme muset
posunout ještě před změny genomu. Budeme se
muset zaměřit na tzv. změny epigenetické. Buňky
jimi postižené vypadají morfologicky zcela normálně, ale jejich DNA je již pozměněná, i když
k detekci těchto změn budou nutné zatím zcela
neužívané postupy.
34
Epigenetické změny mění fungování genů. Víme,
že dokážou některé geny kompletně zapnout nebo
vypnout nebo že jejich činnost jen oslabují, např.
zapínání onkogenů. Co je potěšující, je skutečnost,
že epigenetické děje mohou být ještě vratné. V tomto směru můžeme ovlivnit způsobem života i naší
výživou procesy také v rámci prevence kanceroge-
neze. Vyžaduje to od nás všech větší zájem a informovanost v této oblasti. Je vhodné znát možnosti
prevence i protektivní látky.
Jako protektivní látky v potravě s antikancerogenním efektem bývají uváděny karotenoidy, lykopén
(obsažený v rajčatech) zejména vzhledem k výskytu
karcinomu ca prostaty. Dále jsou v onkologické
prevenci doporučovány sulforafany, izothiokyanáty obsažené hlavně v brokolici a brukvovitých
rostlinách (květák, kapusta, zelí, kedlubny, ředkvičky), allylsulfidy(česnek, pažitka, cibule), resveratrol (hrozny, rozinky, červené víno), antioxidanty
(v ostružinách, brusinkách, jahodách, švestkách),
fytoestrogeny (sojové tofu, luštěniny), celozrnné
potraviny, jahody, borůvky, ostružiny, vitamin C, E,
kyselina listová, provitamin A, selen a zinek.
I když nás rychlý pokrok vědy nutí zajímat se
o nejnovější poznatky v oboru laboratorní onkologie, současná realita možností klinického onkologa zůstává zatím pevně oběma nohama na zemi
v oblasti již běžně využívaných metod a jen těžko
se prosazuje zavádění nových postupů i s vědomím
jejich značného přínosu (17).
Literatura:
1.Hoefner DM. Serum tumor markers. Part I:
Clinical utility. / MLO Med Lab Obs. 2005 Dec;
37(12): 20, 22-4.
2. http://w w w.clinchem.org/cg i/content/
full/48/8/1151 (Sturgeon 2002)
3. Adam Z., Vorlíček J., Koptíková J., et al.: Obecná
onkologie a podpůrná léčba, Praha: Grada 2003,
787 s.
4. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/entrez/query.
fcgi?cmd=Retrieve&db=PubMed&list_uids=1
1251019&dopt=Abstract (ASCO 2000)
5. Duffy MJ., Dalen A. van, Haglund C., et al. Clinical utility of biochemical markers in colorectal
cancer: European Group on Tumour Markers
(EGTM) guidelines. Eur J Cancer, 2003, vol. 39,
no. 6, p. 718-27.
6. Molina R., Barak V., van Dalen A., Duffy MJ.,
Einarsson R., Gion M., Goike H., Lamerz R.,
Nap M., Soletormos G., Stieber P. Tumor markers in breast cancer- Europ. Group on Tumor
Markers recommendations. Tumour Biol. 2005
Nov-Dec;26(6):281-93.
7. Koopmans N, de Jong IJ, Breeuwsma AJ, van der
Veer E. Serum Bone Turnover Markers (PINP
and ICTP) for the Early Detection of Bone
Metastases in Patients With Prostate Cancer:
A Longitudinal Approach. J Urol. 2007 Jul 12.
9. Gorham ED, Garland CF, Garland FC, Grant
WB, Mohr SB, Lipkin M, Newmark HL, Giovannucci E, Wei M, Holick MF. Optimal vitamin d
status for colorectal cancer prevention a quantitative meta analysis. Am J Prev Med. 2007 Mar;
32(3): 210-6.
10. Zatelli MC, Torta M, Leon A, Ambrosio MR,
Gion M, Tomassetti P, De Braud F, Delle Fave G,
Dogliotti L, Uberti EC; On behalf of the Italian
CromaNet Working Group. Chromogranin A as
a marker of neuroendocrine neoplasia: an Italian
Multicenter Study. Endocr. Relat. Cancer. 2007
Jun; 14(2): 473-82.
11. Tas F., Yasasever V, Duranyildiz D, Camlica H,
Ustuner Z, Aydiner A, Topuz E. Clinical value
of protein S100 and melanoma-inhibitory activity (MIA) in malignant melanoma. Am J Clin
Oncol. 2004 Jun; 27(3): 225-8.
12.Hamberg AP, Korse CM, Bonfrer JM, de Gast
GC. Serum S100B is suitable for prediction
and monitoring of response to chemoimmunotherapy in metastatic malignant melanoma.
Melanoma Res. 2003 Feb; 13(1): 45-9.
13. Smit LH, Korse CM, Hart AA, Bonfrer JM,
Haanen JB, Kerst JM, Nieweg OE, de Gast GC.
Normal values of serum S-100B predict prolonged survival for stage IV melanoma patients. Eur
J Cancer. 2005 Feb; 41(3): 386-92.
14. Paliouras M, Borgono C, Diamandis EP. Human
tissue kallikreins: the cancer biomarker family.
Cancer Lett. 2007 Apr 28; 249(1): 61-79. Epub
2007 Jan 31.
15. Joyce JA, Freeman C, Meyer-Morse N, Parish
CR, Hanahan D. A functional heparan sulfate
mimetic implicates both heparanase and heparan sulfate in tumor angiogenesis and invasion
in a mouse model of multistage cancer. Oncogene. 2005 Jun 9; 24(25): 4037-51.
16. Tsuboi S, Taketa K, Nouso K, Fujikawa T, Manabe K, Ohmori H, Higashi T, Shiratori Y. High
level of expression of alpha-fetoprotein receptor
in gastric cancers. Tumour Biol. 2006; 27(6):
283-8. Epub 2006 Oct 6.
17.Hoffman BR, Diamandis EP. Recent advances
in cancer biomarkers. Clin Biochem. 2004 Jul;
37(7): 503-4.
klinické aspekty
8. Garland CF Vitamin D and prevention of breast
cancer: Pooled analysis J Steroid Biochem Mol
Biol. 2007 Mar; 103(3-5):708-11.
35
klinické aspekty
ROC křivky pro kostní markery P1NP a b-CTX v souboru pacientů s karcinomem prostaty metastazujícím do kostí
36
ROC křivka pro chromogranin A i NSE v souboru nemocných s karcinoidem
klinické aspekty
ROC křivka pro kostní marker ICTP v souboru žen s karcinomem prsu a kostním rozsevem
37

Podobné dokumenty

NÁDOROVÉ MARKERY

NÁDOROVÉ MARKERY u minimální neoplastické reziduální choroby BCR/ABL Morfologie krve …………… 109 Průtoková cytometrie ……. 108

Více

Nádorová onemocnění a požadavky na laboratorní vyšetření

Nádorová onemocnění a požadavky na laboratorní vyšetření zvyšuje metastatický potenciál, redukuje pooperační přežívání. Je slibným terčem vyvíjených antikancerogenních látek

Více

Časopis - Beckman Coulter

Časopis  - Beckman Coulter oborů, především pod mikrobiologií (ještě dříve bakteriologií a patologií) a infektologií, ale dotýkaly se jí i jiné obory jako interna, pediatrie a další. Je třeba se zmínit, že již ve 30. letech ...

Více

Osteoporóza

Osteoporóza * zlomenina krčku stehenní kosti: 17,5% žen nad 50let (10 000 fraktur), 6% mužů zlomeniny obratle (15,6% ž. a 5% m.) zlomeniny předloktí (16% ž. a 2,5% m.)

Více

Včasná diagnostika karcinomu plic - thoracic

Včasná diagnostika karcinomu plic - thoracic cardiac assessment in patients undergoing pulmonary resection, Texas Heart Institute Journal, 2005, 32: 159- 162. 4. Hytych V., Vernerová A., Horažďovský P.: Předoperační příprava před operací plic...

Více