Stáhnout v PDF

economix
M A G A Z Í N
P R O
S T U D E N T Y
V Š E
Ř Í J E N
2 0 0 7
Č Í S L O 4
Z D A R M A
Ekofórum s prof. Václavem Klausem /12
Ing. Libor Svoboda
nový kvestor
VŠE
/ str. 6
Ing. Ivan Mikloš
Ekofórum 10. 10. 2007
v 18.00 hod.
/ str. 10
Pavel Šporcl
koncert na VŠE
9. 10. 2007 v 20.30 hod.
/str. 16, 10
PLAGIÁTORSTVÍ NOVÝ STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD LAOS
2
zpravodajství
Obsah
economix
– 4 / 2007
Editorial
Milé studentky, milí studenti,
bez ironického podtextu:
Zimní semestr nemohl začít
lépe!
Ve středu a ve čtvrtek nás příjemně překvapilo uzavření Rajské budovy. V pátek – státní
svátek, jak milá rýmovačka!
Škoda, že ji v kalendáři na letošní rok nenajdeme vícekrát.
Nevím, jak jste strávili prodloužený víkend vy, ale jelikož
patřím mezi jmenovce moudrého knížete z 10. století, rozhodl jsem se oslavit svůj svátek
v Berlíně. Město je plné muzeí, galerií, hospod... Ale kam to
táhne spořádaného studenta? Přece na univerzitu! Během
mé návštěvy Svobodné univerzity (Freie Universität Berlin)
se mého největšího obdivu dostalo nové budově filologické
knihovny. Architektonický skvost nazvaný autorem „The
Brain“ nejen že klade důraz na provozní i ekologickou
stránku, ale je i opravdu unikátní. Pokud bude někdy naše
škola opět rozhodovat o nové budově (poněkud lépe využitelné než současná Rajská budova), opravdu bych doporučil
výlet do Berlína.
Hospodaření nikdy nepatřilo mezi silné stránky naší školy, ale snad se situace zlepší s novým kvestorem, kterého jmenoval rektor do funkce před prázdninami. Jsme zvědaví, takže také o něm je jeden z článků v novém vydání Economixu.
Časopis stále neodkládejte, to ještě není vše! Čeká toho
na vás o mnoho více!
Nemohli jsme nechat bez povšimnutí zájem o přednášku
profesora (a též prezidenta) Václava Klause, která se uskutečnila 2. května v Nové aule. Ani při promocích nezaplní
Hujerovci Novou aulu do takové míry, jako tomu bylo na
prezidentově přednášce. I my jsme museli využít příležitosti
a zároveň požádat o rozhovor.
S prezidentem Klausem se pojí i úspěch čtyř studentů,
dnes již absolventů VŠE, kteří se po úspěšném splnění požadavků jeho kurzu stali Hradními poradci. Dva z nich jsme
požádali o rozhovor, který taktéž nejdete v novém Economixu. Bohužel pokud vás jejich příběh osloví, tak na psovi zmíněný kurz nehledejte. Není vypsaný a podle informací děkana Národohospodářské fakulty doc. Schwarze jej pro značné
časové vytížení pana prezidenta ani nelze v blízké době očekávat.
Nepříjemným tématem, o kterém musíme psát vzhledem
k jeho stálé aktuálnosti, je plagiátorství. Číst zápisy z disciplinární komise rozhodně není nic příjemného. Ale bohužel,
využití praktické instruktáže Umberta Eca jak nejlépe opsat
práci, zřídkakdy končí úspěšně (U. Eco: Jak napsat diplomovou práci).
Na závěr? Nejenom školou a pivem je člověk živ, proto
jsme pro vás připravili recenzi hry z divadla Komedie.
Trocha kultury nikdy neuškodí, natož pak její větší než
malé množství: Rád bych vás pozval na houslový recitál
Pavla Šporcla, který se koná již tento týden v úterý 9. října
v Nové aule. Následující den vystřídá hudbu přednáška bývalého ministra financí Slovenské republiky Ing. Ivana Mikloše. Téma je více než zajímavé: „Reformy, rozšíření a konkurenceschopnost EU. Kdy a jak EU zastaví zaostávání?“
Náročný to týden.
Hodně štěstí v novém semestru!
Václav Gráf, šéfredaktor
Absolventů IT je málo / 3
Praktické vzdělávání na VŠE / 4
Plagiátorství zvoní hrana / 5
VŠE má nového kvestora / 6
Nový Studijní a zkušební řád VŠE / 7
Sporná podpora investic / 8
ŠANCE – veletrh
pracovních příležitostí / 8
Co je vlastně příčinou
globálního oteplování? / 9
Zpravodajství z VŠE / 10
Ekofórum s Václavem Klausem / 12
Rozhovor s Václavem Klausem / 13
Mladí a úspěšní / 14
Na baru s Pavlem Šporclem / 16
MFF KV 2007 / 18
Divadelní (p)ohledy / 19
Laos / 20
economix
Šéfredaktor: Václav Gráf
Zástupce šéfredaktora: Marcel Bodnár
Redaktoři: Miroslav Cvrček, Michal Haltuf, Klára Kadlecová,
Pavlína Máčalová, Martin Morovics, Radoslav Peter,
Vladimír Štípek, Olga Trpáková a další…
Fotografie: Jaroslav Šícha, Vojtěch Polák
Editor: Jan Jaroš
Design a sazba: Pavel Vodička
E-mail Economixu: [email protected]
Vydal:
Evidenční číslo: MK ČR E 17789
3
zpravodajství
Absolventů IT je málo.
Jejich znalosti jsou nevyhovující.
V České republice pracuje 233 000 IT odborníků
a české vysoké školy přijímají každým rokem stále více studentů IT oborů
– přesto však poptávka firem po absolventech bude
v příštích letech převyšovat jejich nabídku. Úroveň
IT absolventů je navíc naprosto nevyhovující a firmy je musejí za vysokých
nákladů samy doškolovat. Vyplývá to z aktuálního výzkumu společností
ĆSSI, SPIS, CACIO a Vysoké školy ekonomické
v Praze.
ly „použitelné“ absolventy –
úspěšnost absolventů na trhu
práce se totiž nepromítá do finančního hodnocení školy ani
pedagogického sboru. S tím
také souvisí i obecně nízká úroveň spolupráce vysokých škol
s praxí. Dalším problémem je
podle autorů studie nízké ohodnocení učitelů – IT odborník
může v praxi dosáhnout dvakrát
až třikrát vyššího platu než učitel stejného oboru – kvalitní
kantoři tak nemají motivaci zůstávat na škole a učit, což se negativně promítá do kvality výuky.
„Česká republika se může stát
zemí, kde budou ve velkém rozsahu produkovány IT služby
s vysokou přidanou hodnotou,“
říká vedoucí katedry IT na VŠE
prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc.
„Abychom tuto příležitost nepromarnili, musí vysoké školy
vzdělávat dostatečný počet IT
odborníků, kteří budou mít znalosti odpovídající požadavkům
trhu. To vyžaduje změnu přístupu vysokých škol k výuce,“ dodává.
Aby došlo ke zlepšení současného stavu, navrhují autoři, aby
se do hodnocení škol a pedagogů promítala i úspěšnost, s jakou škola reaguje na změny požadavků pracovního trhu. Dále
navrhují zlepšit spolupráci vysokých škol s praxí.
Dobrou zprávou pro všechny
naše čtenáře je, že VŠE dopadla
ve srovnání s ostatními školami
v ČR relativně dobře (jak ukazuje přiložený graf). I zde je
však jistě spousta prostoru ke
zlepšení.
Bakalářský obor Informatika, VŠE. Průměrná doba školení pro dosažení minimálních požadovaných znalostí ve dnech na pozice:
1 – Byznys analytik, 2 – Manažer, 3 – Obchodník, 4 – Pokročilý uživatel, 5 – Správce, 6 – Vývojář/Architekt.
Tučně vyznačenou hranici 60 dnů uvedly firmy jako přijatelnou, aniž by se absolvent firmě příliš prodražil. Průměrná doba doškolení ve
srovnatelných oborech na jiných školách byla 90 dnů. Autor: Michal Haltuf
economix
– 4 / 2007
Nedostatek IT odborníků je
způsoben zejména příchodem
nových investorů, který poptávku po IT absolventech zdvojná-
sobil. Kvůli tomu museli být
přijímáni i absolventi jiných než
IT oborů.
Výzkum potvrdil, že firmy
nehledají jen absolventy s širokými znalostmi v oblasti IT, ale
kladou významný důraz také na
schopnosti komunikace, týmové práce, prezentace a orientaci
v ekonomice a podnikání. Znalosti a schopnosti současných
absolventů jsou však naprosto
nedostatečné – požadavkům firem nevyhovují téměř žádní absolventi bakalářských oborů informatiky! 84 % z nich musí
absolvovat 100 a více dnů školení, aby dosáhli alespoň minimálních požadovaných znalostí.
Hlavní příčinou tohoto stavu
je podle autorů nízká motivace
škol k tomu, aby produkova-
4
Honors
Academia
VŠE směřuje
k praktickému
vzdělání, ačkoliv
zatím jen opatrně!
Na VŠE rok od roku roste počet studentů, což se ve spojení s převisem nabídky ekonomů na českém trhu práce určitě odrazí ve vysoké konkurenci mezi
jednotlivými absolventy. Fakulta podnikohospodářská VŠE se proto rozhodla
tento problém vyřešit po svém a ve spolupráci s německou Univerzitou v Regensburgu a americkou University of
Denver startuje program elitního vzdělávaní Honors Academia, který by v budoucnosti měl rozšířit svou působnost
i na jiné české univerzity.
ZVÝŠENÍ ATRAK TIVIT Y VŠE
Německý vzor vzdělávaní pro talentované studenty na Universität Regensburg funguje již od
roku 2003 a odrazil se nejen ve zkvalitnění samotných studentů, ale i na oficiálním hodnocení
této univerzity, když si od jeho zavedení v žebříčku německých ekonomických univerzit polepšila o celých 15 příček. Podobný výsledek si slibuje i VŠE, když doufá, že její absolventi
s certifikátem z nadstavbového kursu Honors
Academia budou na trhu práce žádaným artiklem. „Diplom z vyhlášené univerzity a certifikát
z kvalitního nadstandardního programu výrazně
zlepší hodnotu studenta na trhu práce,“ říká
prof. Ing. Ivan Nový, garant nového programu na
VŠE. A nejen účastníci kursu by z něj měli v konečném důsledku profitovat. „Náš program je
sice určený pro pět procent nejtalentovanějších
studentů, jeho zavedení se ale projevilo v lepším
hodnocení všech našich studentů,“ říká prof. Michael Dowling z Regensburské univerzity.
Antikvariát VŠE
economix
– 4 / 2007
Antikvariát ve 4. patře Staré budovy
(403SB) je opět v provozu.
Sortiment knih byl výrazně rozšířen.
Možnost objednávat knihy on-line.
Přijímání knih i do komisního prodeje.
Otvírací doba:
po: 9:00–16:30 hod.
út: 9:00–14:30 hod.
st: 9:00–16:00 hod.
čt: 11:00–18:00 hod.
pá: 10:00–14:00 hod.
Více informací na
http://www.antik-vse.cz/.
zpravodajství
PRAK TICKÉ DOVEDNOS TI
JAKO CÍL
Honors Academia, který na VŠE startuje od
začátku tohoto školního roku, má být určen pro
elitní studenty navazujícího magisterského studia. Nemá nahrazovat stávající výuku, ale probíhat blokovou mimosemestrální formou. Novinkou v celkové struktuře výuky na VŠE bude
hlavně participace expertů z praxe na výuce, která v ostatních programech i samotných předmětech často hodně chybí. Podle oficiální zprávy
VŠE by tito experti měli pocházet z podnikové
praxe a zajistit významnou část výuky. Svou
účast na programu již potvrdili jak mezinárodní
tak i české firmy, například Deloitte & Touche,
Škoda Auto, Nielsen nebo Schenker Logistics.
Navíc každý student povinně během čtyř semestrů výuky kursu absolvuje dvouměsíční stáž
u jedné ze zvolených firem, odborné konference,
exkurzi i tématické přednášky. Zároveň všichni
účastníci vyjedou na pár dnů do Německa na Regensburgskou univerzitu na studijní pobyt, kde
jsi budou vyměňovat zkušenosti s německými
kolegy v tamním programu Honors.
Studenti Honors Academia kromě teoreticky
zaměřených předmětů, které by měly pomoci
rozšířit jejich znalosti z běžného studia VŠE, absolvují i prakticky orientované kursy zaměřené
na zlepšení manažerských dovedností. Naučí
se správně prezentovat, pojmou vůdčí dovednosti, získají základní přehled etikety a měli by
také zvládnout rozličné manažerské taktiky
a techniky.
PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ ZALOŽENO
I NA SUB JEK TIVNÍM NÁZORU
Aby se student VŠE na tento elitní program
dostal, bude muset splnit více podmínek. Prvně
je program určen pro ty, kteří již mají ukončený
bakalářský stupeň studia. Zároveň se budou posuzovat studijní výsledky, účast v odborných
soutěžích, členství v studentských organizacích
jako například AIESEC. Student bude také muset napsat motivační dopis a hlavně získat reference od svých bývalých kantorů na VŠE. Tady
vzniká prostor pro subjektivitu, když každý kantor má jiný způsob hodnocení studenta
a klade důraz na jiné priority – student si samozřejmě vybere ty kantory, u kterých předpokládá
kladné hodnocení. Více informací o struktuře
programu i podmínkách na přijetí najdete na
www.honors.cz.
Když uchazeč úspěšně projde přijímacím řízením, bude muset zaplatit poplatek 10 000 Kč.
Tyto peníze budou podle vedení programu použity výhradně na speciální výdaje spojené se studiem daného studenta, když se z nich budou hradit náklady například na nefalšovaný manažerský
oběd v rámci kurzu etikety nebo náklady spojené
s pobyty v zahraničí. Zbytek programu je financován hlavně ze sponzorských darů jednotlivých
firem, které doufají, že si tady vychovají budoucí
špičkové manažery na vrcholné pozice, a také
z rozvojového programu MŠMT. VŠE se na financování tohoto projektu údajně nepodílí.
Nový předmět
praktického vzdělávání
– MARKETINGOVÝ
VÝZKUM
Tento semestr byl poprvé vypsán
také předmět s názvem Marketingový výzkum (3MG623) vyučovaný v angličtině. „Předmět se rozjíždí inovační metodou, když některé
přednášky budou přednášet externisté z firem, a také hlavní obsah
práce studentů je projekt v týmu
pod supervizí jedné ze spolupracujících firem,“ říká Marta Magott,
studentka doktorandského studia
Marketingu na VŠE a zároveň vyučující zmiňovaného kurzu. Ta se
i přesto, že VŠE nepovažuje spolupráci s praxí za důležitou pro akreditaci kurzu, rozhodla udělat něco
navíc, když kontaktovala 35 firem
s nabídkou spolupráce. „Odepsaly
mi čtyři firmy, které byly rozhodnuté spolupracovat, takže jejich přemlouvání nebylo nijak náročné,“
říká Magott. Nakonec se ozvaly firmy aktivní v marketingovém výzkumu, a to CONFESS Research,
Nielsen, Factum Invenio a Tambor.
Některé z nich mají zájem spolupracovat hlavně na výuce a některé
jsou ochotny supervizovat studentům i závěrečné práce. „Je to dost
náročné na čas supervizora a ti lidé
moc toho času nemají,“ vysvětluje
Magott největší problém se sháněním firem na supervizi.
Předmět je určen, podobně jako
Honors Academia, pro studenty navazujícího magisterského studia,
ale s tím rozdílem, že se jej mohou
zúčastnit i zahraniční studenti, kteří jsou na VŠE na výměnném pobytu. Magott vidí hlavní přínos jejího
předmětu v tom, že si studenti ověří, jak funguje marketingový výzkum v praxi, v opravdovém byznysu a naučí se také spolupracovat
v mezinárodním týmu.
Zdá se tedy, že se VŠE postupně
otevírá možnostem propojení studia s praxí, i když to po vyučujících
zatím nevyžaduje. Pro studenty zůstává jenom doufat, že podobných
předmětů jako Marketingový výzkum bude více, nebo že se časem
otevřou další programy i pro méně
nadané, ale praktických-poznatkůchtivé studenty. Možností je mnoho a je jenom na vedení školy, jak
pro studenty udělá studium zajímavější a použitelnější do života v zaměstnání.
Autor: Marcel Bodnár
5
zpravodajství
1
Ekonomix_17.9._210x95.indd 1
Plagiátorství zvoní hrana
Děkan NF Jiří Schwarz na konci minulého semestru vyhlásil boj plagiátorství a proto se rozhodl pravidelně vylosovat vyučujícího, jemuž se budou kontrolovat všechny
odevzdané práce studentů. První kontrola již
proběhla a od proklamace děkana předstoupilo před Disciplinární komisi NF (DK NF)
již 12 studentů. Děkan Schwarz dosud vždy
respektoval doporučení DK NF, a tak byl již
jeden student vyloučen ze studia, čtyři dostali podmínečné vyloučení, šest bylo napomenuto a v jednom případě dosud nepadlo
rozhodnutí. Za poslední tři roky tak byli na
NF vyloučeni za plagiátorství pouze čtyři
studenti (viz. zápisy DK NF).
Vedení NF při zahajování tažení proti plagiátorům připouštělo, že ne vždy může být
chyba jen u studentů. Bylo přislíbeno, že se
k problémům bude přistupovat objektivně.
Spravedlivě se také bude hledat jádro nedostatků. Každý z případů proto pečlivě prošetřuje DK NF složená ze tří vyučujících
a tří studentů fakulty s rovnocennou váhou
svých hlasů. Z dosavadních kontrol se zjistilo lajdáctví studentů, snaha usnadnit si práci, či špatné pochopení zadání práce. Studenti, kteří opisovali, nebo dokonce si na
zakázku nechali vypracovat svou práci, byli
většinou vyloučeni. Lehčí prohřešky, jako
opomenutí citace přejatého textu, byly sankcionovány podmínečným vyloučením nebo
jiným mírnějším trestem. Na pochybení ze
strany pedagogů se nepřišlo.
Plagiátorství bude postihováno i v dalším
semestru. Vedení fakulty je spokojeno s výsledky tohoto antiplagiátorského „tažení“.
Netěší je samozřejmě nepříjemná skutečnost, že několik studentů muselo být vyloučeno. Snad tyto případy budou sloužit jako
odstrašující příklad pro ostatní. Záměrem
fakulty jistě nebylo zasít mezi studenty sémě
strachu. Podle představitelů fakulty si studenti musejí uvědomit, že produktivní vědeckou činností není přejímání cizích myšlenek. Jedině poznávání skutečnosti
a vytváření „přidané hodnoty“ ve formě
Œ
Œ
vlastních myšlenek dokáže mladého člověka dostatečně obohatit. To je také hlavním
úkolem nejen fakulty, ale celého školství.
V blízké budoucnosti se už nebude plagiátorství odhalovat „ručně“. Budou k tomu
sloužit speciální počítačové programy, které
z vlastní databáze budou porovnávat texty
s odevzdávanými pracemi. Díky tomuto
technickému pokroku tak bude možné překontrolovat téměř všechny texty, které studenti odevzdávají. Již dnes se všechny seminární práce musejí odevzdávat i v digitální
formě. Nebude tedy vyloučena i zpětná kontrola odevzdaných prací.
Národohospodářská fakulta není jistě první fakultou na českých vysokých školách,
kde se opisováním studentských prací zabývají. Určitá forma kontroly probíhá téměř na
všech fakultách. O těchto kontrolách se však
šířily různé pokoutné zvěsti. NF se proto pokusila vytýčit jasná pravidla, jakousi nulovou toleranci opisování. Snad tato opatření
povedou ke zkvalitnění práce studentů a učitelů na fakultě. Mnozí poctiví studenti se
pravděpodobně při psaní vlastních prací již
mnohokrát pozastavili nad tím, zda je jejich
snaha opravdu efektivní. V paměti mohli mít
své méně čestné spolužáky, kteří opisovali
a přejímali myšlenky cizích. Tyto skutečnosti způsobují deziluzi a snižují entuziasmus při psaní vlastních prací. S tímto novým
přísným systémem snad nepoctivému přejímání cizího konečně odzvoní.
Autor: Vladimír Štípek
– 4 / 2007
V poslední době se do povědomí
studentů zapsalo potírání plagiátorství při psaní seminárních, bakalářských a diplomových prací. Podle
vedení Národohospodářské fakulty
se opisování či nedostatečné citování stává nepříjemnou praxí.
economix
1
9/19/07 10:03:30 AM
6
zpravodajství
VŠE má nového kvestora
ING. LIBOR SVOBODA: „NEJ SEM ŽÁDNÝ REVOLUCIONÁŘ, ALE ZAS TÁNCE EVOLUCE“
chtěl nový kvestor podstatně zlepšit a vidí v ní
velké rezervy. Chtěl by třetím subjektům nabízet na klíč veškerý servis např. pro kongresy. Škola by podle něj měla být schopna, kromě ubytování, poskytnout kompletní servis.
Zdůraznil však, že prvořadým úkolem vedení
školy je samozřejmě zajistit výuku studentů,
teprve poté následují další činnosti.
economix
– 4 / 2007
Těsně před prázdninami došlo k personální výměně na jednom z nejdůležitějších postů ve vedení Vysoké školy ekonomické v Praze. Funkci kvestora opustil k 15. 5. 2007 po dohodě
s rektorem Ing. Jan Škoda, který
ukončil i svůj pracovní poměr na škole ke konci září. Nový kvestor, Ing. Libor Svoboda, vzešel z výběrového řízení a ujal se funkce k 9. 7. 2007.
Na základě narychlo vypsaného výběrového řízení byl novým kvestorem jmenován
Ing. Libor Svoboda z F4. Výběrového řízení
se zúčastnili čtyři uchazeči: Ing. Libor Svoboda (zvítězil), Ing. Tomáš Horský (skončil
2., na tuto funkci se hlásil již podruhé, na
VŠE pracuje jako vedoucí Odboru správy
majetku), na 3. místě se umístil Ing. Aleš Vychodil (ze soukromé sféry), čtvrtá skončila
Ing. Dana Lanková (vedoucí hospodářského
odd. MFF UK). Z nich pak kvestora vybrala
komise ve složení: prorektor doc. RNDr. Felix Koschin, CSc. (předseda), doc. JUDr. Michal Spirit, Ph.D. (za AS VŠE), prof. Ing. Bohumil Král, CSc. (KMÚ, F1), Ing. Josef Kubíček (kvestor UK), RNDr. Karel Nenadál
(vedoucí výpočetního centra VŠE)
a Ing. Martina Soukupová (tajemnice F3).
Jednotliví uchazeči, kteří museli splňovat
několik kritérií, prezentovali v pohovoru komisi vlastní vizi koncepce hospodářského řízení školy a své kvalifikační předpoklady.
Nový kvestor tedy vzešel z VŠE, kterou
v roce 1985 vystudoval, ale na VŠE do roku
1994 i učil a velmi dobře zná její prostředí.
Nyní zde po pauze v různých funkcích mimo
VŠE opět vyučuje, a to dvě hodiny týdně
předměty 4DM222 – Demografická praktika
pro statistiky a DEM201 – Základy demografie.
Doufejme, že škole prospějí jeho dlouhodobé zkušenosti z resortu školství. Pracoval
totiž asi 3,5 roku (1994 – ½ 1997) na ministerstvu školství (MŠMT), z toho asi dva roky
jako ekonomický náměstek ministra Ivana
Pilipa a později i Jiřího Gruši. Zde byl přímo u přerozdělování prostředků ministerstva. Od poloviny roku 1997 pak přešel za
ministrem Pilipem na ministerstvo financí,
kde působil jako náměstek pro nevýrobní
kapitoly, mezi které patřilo právě i školství.
Poté se živil jako nezávislý analytik v oblasti
školství. V roce 1999 se stal hlavním ekonomem projektu „Praha 2000 – Evropské město kultury“. Na začátku roku 2001 se však za
ministra Jiřího Rusnoka opět vrátil na ministerstvo financí. Jako zástupce ministerstev
a České konsolidační agentury (ČKA) působil ve vysokých řídících, ale zejména kontrolních funkcích mnoha firem a institucí.
Šlo například o Konsolidační banku, Beche-
rovku, Českou Typografii, Českou finanční,
IMOB, IPB Real, První česko-ruskou banku
Moskva, Českou poštu a další. V současnosti
žádnou z těchto funkcí nevykonává, je však
členem správní rady Vysoké školy polytechnické v Jihlavě.
Nového kvestora jsme se vyptali na několik podstatných věcí, které by měl řešit:
FINANCOVÁNÍ ŠKOLY
Úkolem kvestora je zefektivnit hospodaření školy, zabezpečit její financování a získat
prostředky na její další rozvoj. Podle nového
kvestora není, s vědomým určitých specifik,
v podstatě rozdíl mezi školou a firmou. Podle svých slov však „není žádný revolucionář,
ale zastáncem evoluce.“ Nechystá tedy žádné razantní změny, jako by bylo např. propouštění zaměstnanců apod. Samozřejmě lze
ledacos zefektivnit např. outsourcingem,
jímž je již řešena ostraha a úklid školy. Možné zdroje prostředků, kromě standardních
dotací na studenta od MŠMT apod., kvestor
rozdělil do tří skupin:
* Evropské fondy a různé programy vyhlašované jednotlivými ministerstvy
Z evropských fondů by chtěl v následujících pěti až šesti letech získat pro naši školu
řádově mezi 0,8 – 1 mld. Kč, a to zejména
z fondů pro vědu a výzkum a z fondů pro
vzdělávání pro konkurenceschopnost. Zdůraznil však, že získat peníze z EU v Praze,
která je v evropském měřítku považována za
bohatý region, je značně komplikované. Dalšími zdroji mohou být např. programy MPSV
(vyrovnávání příležitostí, handicapovaní studenti apod.) a MŽP (programy na úsporu
energií). Především je však potřeba vytvořit
mechanismy (administraci) pro získávání
těchto peněz.
* Využití majetku školy
VŠE vytvořila v roce 2006 zisk asi 5,5 mil.
Kč ze své hospodářské činnosti. Šlo zejména o pronájmy prostor školy. Tuto aktivitu by
* Školné
Dalším zdrojem, s kterým je v budoucnosti nutné počítat, je školné. To samozřejmě závisí na politickém rozhodnutí našich zákonodárců, ale dříve nebo později k tomu prostě
dojde. Svůj úkol kvestor vidí v tom, aby škola
byla na tuto skutečnost připravena a dokázala
celou věc bez problémů zadministrovat.
PROBÍHA JÍCÍ A CHYS TANÉ
INVES TICE NA ŠKOLE
Nový kvestor by chtěl zavést na škole software pro centrální ekonomický systém (asi
na bázi Oracle), který nejen, že umožní účtování, evidenci, správu a oběh dokumentů, ale
poskytne také výstupy pro rozhodovací procesy. Dále je potřeba zavést elektronický studijní systém. Škola v současné době financuje výstavbu sportovního areálu na Třebešíně
za cca 90 mil. Kč. V Jindřichově Hradci pak
probíhá 1. etapa dostavby výukového centra
v hodnotě asi 65 mil. Kč a následovat bude 2.
etapa zhruba ve stejné výši. Ze stavebního
hlediska je podle kvestora škola dokončená.
TRAGICKÁ ÚROVEŇ MENZY
NA ŽIŽKOVĚ
Tohoto stavu si je kvestor evidentně velmi
dobře vědom. Na druhou stranu podle něj
kvalita menzy odpovídá nekonkurenčnímu
prostředí, které ve stravování na škole panuje a nelze se tomu tedy příliš divit. Proto naznačil, že se v této oblasti pokusí zavést konkurenci a v tomto smyslu bude se Sodexho
jednat. Každopádně chce nejdříve zjistit, jak
to chodí jinde a inspirovat se. První viditelné
změny by podle něj studenti mohli zaznamenat asi tak v horizontu jednoho roku. Pár čísel z výroční zprávy VŠE za rok 2006:
V menze Italská bylo studentům a zaměstnancům školy vydáno 347 053 jídel. Průměrná cena jídla byla 52,- Kč, z toho 33,- Kč platí student (zaměstnanec školy platí 27,80 Kč)
a 19,- Kč je dotace státu (u zaměstnanců rozdíl 24,20 Kč platí škola). Provoz menzy Italská skončil ve ztrátě ve výši 3,83 mil. Kč.
Nezbývá, než novému kvestorovi popřát
hodně zdaru v jeho práci. To přání je možná
trochu sobecké, jelikož výsledky jeho práce
pocítí vlastně všichni – 17 tisíc studentů
a stovky zaměstnanců. [email protected]
7
zpravodajství
Nový Studijní a zkušební řád
Národohospodářská fakulta
pokračuje v obchodování s kredity
Asi největší změnou jsou pro
nás kontrolní kredity (původně
„započitatelné kredity“). Přesné
znění čl. 9 odst. 1 zní: „Po každém semestru musí mít student
celkem získáno alespoň tolik
kontrolních kreditů, kolik odpovídá počtu dosud studovaných
semestrů, v nichž neměl přeru-
Podstatným bodem diskusí
bylo „obchodování“ s kreditními poukázkami na Národohospodářské fakultě. Tato záležitost
se začala řešit návrhem zrušení
možnosti „obchodování“ již na
zasedání AS VŠE dne 26. 2.
2007. Tehdy AS VŠE uložil rektorovi předložit co nejdříve návrh změny SZŘ. Padl i návrh
doporučit děkanovi NF, docentu
Jiřímu Schwarzovi, pozastavit
PVP (převod kreditových poukázek) mezi studenty do doby,
kdy bude problematika PVP jednoznačně upravena. Návrh neprošel díky remíze hlasů šest ku
šesti a zdržení se 13 členů.
K úpravě studijního řádu došlo
tedy až v červnu 2007 a AS VŠE
neopomněl znovu projednat i tuto záležitost. Nový SZŘ, který
měl mimo jiné znemožnit na
Národohospodářské fakultě
„obchodování“ s kredity, vešel
sice v platnost, přesto, podle vyjádření zainteresovaných osob,
stále existují naprosto protichůdná stanoviska, jak si vlastně nový studijní řád vykládat.
V každém případě se s novým
SZŘ na Národohospodářské fakultě v systému „obchodování“
kreditů nic nezměnilo.
Děkan Schwarz totiž vydal ve
čtvrtek 27. 9. 2007 nové opatření, na jehož základě došlo v podstatě pouze k přejmenování systému „směny“ kreditních poukázek. Princip jejich přidělování
zůstává naprosto stejný jako dříve. Změna je v podstatě jen
v tom, že kreditní poukázky jsou
v souladu s původními pravidly
studentovi automaticky přiděleny tehdy, pokud je lze současně
jinému (studenty samotnými
přesně určenému) studentovi
odebrat.
Podle předsedkyně AS VŠE
docentky Jarmily Radové se
však již obchodovat s kreditovými poukázkami nemůže. V čl.
8 odst. 3 SZŘ to prý neumožňuje slovíč ko „výhradně“, vyjadřující jednotlivé možnosti
uznání kreditových ocenění.
Naprosto opačný názor má však
proděkan pro pedagogiku NF
Daniel Šťastný: „Nejedná se
o čerpání kreditů, nýbrž o převod. Navíc v řádu je psáno: ´Děkan může přidělit další kreditové poukázky´. Národohospodářská fakulta v souladu s řádem
přiděluje poukázky na doporučení studentů. Je velmi těžké najít systém, komu přidat podmíněně kreditové poukázky a komu ne. Žádná z fakult doposud
nemá přesný systém, kromě Národohospodářské. Co se týče
pravidel, tak student, kterému
zbývá nejvýše 20 kreditů (plán
D a C) nebo 30 kreditů (plán E)
do úspěšného dokončení studia,
se může přebytečných kreditových poukázek vzdát ve prospěch jiného studenta. Nelze
převést deset kreditů za deset,
ale je to odlišné dle typu studia.
Student může získat jeden kredit
za 7 až 15 kreditů. Samozřejmě
nemůže student získat nekonečně mnoho kreditů. Je to omezeno na polovinu původních rezervních kreditů.“ Docentka Radová systém považuje za
snižování úrovně školy a pověsti: „Proč by student, který vyčerpal kredity, to měl mít tak lehké
a jen si koupil dostačující kredity na dostudování?“ Na druhou
stranu, proděkan Šťastný to vidí
jako spravedlivé řešení: „Proč
by to měl děkan rozdělovat podle svých subjektivních sympatií? Nesmíme ani zapomenout
na omezenost koupě. Nelze je
vyměňovat donekonečna.“ Jak
je vidět, záměr ostatních fakult
nevyšel a lze očekávat, že dojde
k dalším snahám o změnu SZŘ.
Další změny se týkají změny
pojmosloví, délky akademického roku, konzultačních hodin,
přerušení studia, akreditace studijní povinnosti, indexu a zápisového listu (vzhledem k přípravě na přechod na elektronický
index v budoucnosti), omluv
studentů, uznávání předmětů,
státních závěrečných zkoušek,
kvalifikačních prací, diplomu
s vyznamenáním a definování
náhradního doručení písemností.
Zajímavostí v návrzích na
změny v SZŘ byl např. návrh na
změnu názvu letního a zimního
semestru na jarní a podzimní.
Tato slovní hříčka však neprošla. Určitě je dobré znát, v jakém systému studujeme a jaké
možnosti a pravidla nás doprovází během studia. Nemění se
pro nás až tak moc a snad nám
nový SZŘ ulehčí a zpřehlední
studium.
Nový zkušební řád najdete na
http://www.vse.cz/predpisy/
zobrazeni_predpisu.php?id
=130. Autor: Pavlína Máčalová
– 4 / 2007
K vytvoření a odsouhlasení
nového řádu došlo ve značném
spěchu a pro hladký průběh odhlasování během prázdnin dokonce rektor Richard Hindls přislíbil studentům, členům Akademického senátu VŠE (AS
VŠE), vyplatit speciální stipendium na náhradu případných nákladů spojených s jejich účastí
při hlasování. Toto stipendium
v řádu tisíců korun pak skutečně
bylo vyplaceno s tím, že jde
o odměnu za celoroční činnost.
Tomu nasvědčuje i to, že jej dostali i studenti, kteří se mimořádného hlasování neúčastnili.
Podle slov předsedkyně AS
VŠE, docentky Jarmily Radové,
totiž bylo potřeba vytvořit
a schválit řád Akademickým senátem VŠE co nejdříve, aby jej
stihlo ministerstvo školství
schválit a aby mohl být nový
SZŘ platný od začátku akademického roku 2007/2008. Kdyby ke schválení ministerstvem
nedošlo včas, řád by byl aplikovatelný až od dalšího roku.
šeno studium, vynásobeno číslem 20, je-li studentem prezenční formy studia, nebo číslem 15,
je-li studentem distanční nebo
kombinované formy studia.“
Tento bod je určitě dobré znát
a držet se dosažení požadovaných kontrolních kreditů. Národohospodářské fakultě se podařilo prosadit ještě jeden odstavec v článku 9, a to odebrání
kreditových poukázek v případě
nedosažení požadovaného počtu kontrolních kreditů dle
odstavce 1. Pravidlo ulehčí systému v podobě odbourání neustálého podávání žádostí o podmínky v případě nedosažení potřebného limitu za semestr.
Předchozí pravidla se týkají studentů studujících v programu
ECTS. Pro studenty mimo
ECTS platí stále stejná pravidla,
a to získat minimálně 30 kreditů
ve dvou po sobě jdoucích semestrech. V prvním semestru
studia je potřeba získat minimálně deset kreditů. Pokud se
nepodaří dosáhnout požadovaných kreditových poukázek,
studentovi se neodečítají kredity
z rezervních poukázek, ale může
požádat děkana o podmínku.
economix
Na konci srpna všichni
z nás do mailu obdrželi od prorektora pro studijní a pedagogickou činnost doc. Felixe Koschina
informaci o novém Studijním a zkušebním řádu
(SZŘ), který je platný již od
1. září 2007. Nový SZŘ měl,
kromě sjednocení některých pravidel pro všechny
fakulty, úpravy kompetencí děkanů a práv a povinností studentů, zabránit
Národohospodářské fakultě s „obchodováním“
s kreditovými poukázkami.
8
zpravodajství
Sporná
podpora
investic
v ČR
Investiční pobídky jsou v ČR poměrně vděčným mediálním tématem.
Růstem objemu investic se ráda
pochlubí každá vláda. Ovšem co ty
investice doprovází, je již skrytou
částí věci. Pobídky patří v ČR, dle zákona, do aktivní politiky zaměstnanosti, ale je to jediná část, která nepatří do gesce Ministerstva práce
a sociálních věcí, nýbrž spadá pod
Ministerstvo průmyslu a obchodu.
M.A., Ing. Peter Bolcha, Ing. Pavel Heřmanský a Ing. Petr Mach (výkonný ředitel Centra
pro ekonomiku a politiku).
Analýza to byla poměrně očekávaná, nejen
z důvodu známého odporu ministra průmyslu a obchodu Martina Římana k podpoře
„montoven“. Dokument byl představen na
začátku září letošního roku a výsledky byly
více než zarážející.
Analýza se snaží vyvrátit několik všeobecně zažitých mýtů o investičních pobídkách.
Investiční pobídky nesměřovali do nerozvinutých regionů ČR, nýbrž nejvíce do Středočeského kraje a Prahy, do regionů s nejvyšším HDP na obyvatele. To ekonomické
rozdíly mezi regiony spíše zvyšuje. Tím pádem pobídky nesnižovaly míru nezaměstna-
To si také v květnu letošního roku nechalo
vypracovat analýzu vlivu a dopadu investičních pobídek. Dokument vypracovala Národohospodářská fakulta a jejími zpracovateli
byli doc. Ing. Jiří Schwarz, CSc. (děkan Národohospodářské fakulty), Petr Bartoň,
nosti v regionech takto postižených, ale spíše
vedly k přetahování zaměstnanců v rozvinutých regionech. Studie taktéž polemizovala
s efektivností na jedno vytvořené pracovní
místo – průměrné náklady na vytvoření jediného pracovního místa dosahují na 1,6 miliónu korun. Extrémním příkladem je pak podpora firmy Barum Continental v Otrokovicích,
kde náklady na jedno vytvořené pracovní
místo dosahují astronomických 15 miliónů
korun!
Sporný se také jeví názor, že investiční pobídky vedou ke snižování daní. Investiční pobídky jsou pouze selektivní daňové úlevy,
které svou nákladností mohou v konečném
důsledku podporovat udržení současné daňové zátěže. Analýza zároveň použila jiný způsob kalkulace fiskálních nákladů, rozdílný
oproti předchozím studiím na toto téma. Podle nové kalkulace již fiskální výnosy nepřevyšují fiskální náklady.
V závěru studie je vysloven názor, že investiční pobídky pouze suplují faktory klíčové pro rozhodnutí investorů pro jejich investici v ČR – politickou stabilitu, vynutitelnost
práva, fungující infrastrukturu či nízké daně.
Celá studie je ke stažení na stránkách MPO
http://www.mpo.cz/dokument34235.html.
Autor: Václav Gráf
ŠANCE – veletrh pracovních příležitostí
economix
– 4 / 2007
Sháníte práci, ale představa práce
v McDonald’s za 48 korun hrubého
vás rozhodně neláká? Chtěli byste
poznat firmy z oboru, který studujete, a zjistit o nich víc? Pak právě pro
vás je určen veletrh pracovních příležitostí ŠANCE, který pořádá Rozvojové a poradenské centrum VŠE.
Obrovskou výhodou oproti ostatním veletrhům je fakt, že se ŠANCE koná přímo
v budově VŠE – nemusíte tedy cestovat přes
celou Prahu. Díky tomu zde navíc najdete
pouze firmy, které hledají právě Vás: studenty či absolventy VŠE.
Minulý semestr bylo opravdu z čeho vybírat – ŠANCE se zúčastnilo přes 40 firem
(vedle obligátní „Velké auditorské čtyřky“
i banky, pojišťovny i další firmy z oblasti telekomunikací, zdravotnictví, daňového poradenství, kosmetiky, obchodu a spousty
dalších)
Pro letošek slibují pořadatelé ještě více
firemních účastníků, mělo by se jich představit asi 60, přičemž se neustále rozšiřuje
počet firem z oblasti IT (více než deset)
a přicházejí stále nové firmy (cca 40%
firem tu bude poprvé), řada z nich se světoznámými jmény. Seznam dosud zaregistro-
vaných firem najdete na webových stránkách Centra.
Vzhledem k vyššímu počtu zastoupených
firem se tentokrát poprvé koná ŠANCE ve
dvou dnech. V úterý 13. a ve středu 14. listopadu 2007 v prostorách atria Rajské budovy vždy od 9 do 17 hodin.
Pokud skutečně stojíte o práci a chcete
své šance zvýšit na maximum, doporučují
organizátoři, abyste se zaregistrovali na
stránkách Rozvojového a poradenského
centra (http://rpc.vse.cz) – tak získáte
v předstihu prezentaci všech firem. Díky
tomu si o nich můžete zjistit maximum informací a přijít na „schůzku“ se zástupcem
společnosti patřičně připraveni. Pokud o sobě vyplníte i něco bližšího, může Vás některá z firem oslovit i přímo.
Registrace ovšem není povinná a není
problém zajít se podívat na prezentaci firem
jen tak, například cestou z oběda. Nespornou výhodou ŠANCE je, že účast na této
akci je pro studenty zdarma. Co víc: málokterý student odchází z ŠANCE s prázdnou
a tak je tato akce pro mnohé z našich spolužáků příležitostí, jak se (vedle získávání informací a kontaktů pro svou příští kariéru)
zásobit psacími potřebami na celý příští
rok.
Ať už aktuálně sháníte práci nebo se chcete jen „porozhlédnout“ a zjistit, kterým směrem se může Vaše kariéra ubírat v příštích
měsících či letech, rozhodně byste si tuto
ŠANCI neměli nechat ujít.
Rozvojové
a poradenské
centrum VŠE
(http://rpc.vse.cz)
RPC pomáhá studentům a absolventům
VŠE s uplatněním svých znalostí a dovedností v praxi. Na jeho stránkách naleznete
aktuální nabídku pracovních příležitostí
z ekonomických oborů i spoustu zajímavých studentských soutěží (Startup roku
2007, Podnikatelský inkubátor, Supertrader
a mnoho dalších).
Centrum se v minulosti do paměti mnohých studentů zapsalo tím, že uspořádalo na
půdě VŠE prezentaci firmy Google, kterou
navštívilo 140 studentů.
RPC dále pořádá různé semináře (např.
„Jak obstát u přijímacího pohovoru“) a poskytuje individuální poradenství a psychologickou pomoc. Autor: Michal Haltuf
n
ě
t
s
p
a
říčinou
l
v
e
j
Co
o
t
e
o
plován
h
í
n
l
á
b
í?
g lo
Globálnímu oteplování je dnes věnováno mnoho pozornosti. Všudypřítomný enviromentalismus obviňuje člověka z likvidace přírody, přisuzuje lidské činnosti plnou
odpovědnost za změny klimatu a zároveň se dovolává
omezení svobody v sebelikvidující lidské činnosti. Má
však přírodu před člověkem chránit člověk? Znamená
to, že lidé již nejsou součástí přírody (tedy kromě „vyvolených vševědoucích enviromentalistů a la Al Gore“)?
Je „člověk obyčejný“ povinen vložit svůj osud i majetek
do rukou „člověka enviromentalisty“?
Vývoj otevřeného magnetického (slunečního)
proudění nad povrchem země od tzv. maunder
minima v roce 1 700 n.l.
Zdroj: [3]
(obr. 1)
Výskyt radionuklidu C-14 v ledovcích
a kmenech stromů
zuje pouze dlouhodobý trend sluneční aktivity pomocí výskytu
radionuklidu C-14. Přítomnost
tohoto prvku v ledovcích a kmenech stromů (a jeho prokazatelná
spojitost s průměrnými teplotami
na Zemi) dokazuje existenci tzv.
období teplého středověku (asi
do roku 1300) i následné ochlazení během malé doby ledové
(1400–1700). Zároveň je zřejmé,
že sluneční aktivita v posledních
desetiletích sílí jako ještě nikdy
v pozorovatelné historii.
Velmi zajímavým, i když možná ne aktuálním, přírodním úkazem je též změna polarity samotné Země. Ta by měla probíhat
každých zhruba 200 000 let.
Existují však i prodlevy trvající
milióny let. Poslední přepólování se uskutečnilo před 780 tisíci
lety a další je tedy možná už za
dveřmi. Kdyby tento dlouhodobý přírodní úkaz začal, pak nás
před jeho nedozírnými důsledky
enviromentalisté zaručeně uchránit nedokážou.
A to platí pro všechny uvedené
přírodní jevy. Ono totiž nejenom
větru a dešti, ale ani slunci zatím
poroučet neumíme. A pokud za to
skutečně může slunce, pak...
Buďme vděční, že můžeme poroučet sami sobě. Je to totiž nejvíc, co pro svět můžeme udělat...
1
Doc. RNDr. Petr Kulhánek, CSc.,
FEL ČVUT, Sluneční aktivita –
o vlivu nejbližší hvězdy na Zemi
http://avc.siliconhill.cz/archiv/
index.php?id=1041&rid=99&
offset=48&select=Fyzik%
E1ln%ED%20%E8tvrtky
blíže viz např. Ladislav Kurc:
Skleníkový efekt – nepříjemné
pravdy, Newsletter CEP červenec
2007 na http://cepin.cz/docs/
newslettery/2007-07.pdf nebo
Kurc Ladislav, Je příčinou globálního oteplování oxid uhličitý?,
Revue Politika 1/2007 http://www.
cdkbrno.cz/rp/clanky/337/je
-pricinou-globalniho-oteplovanioxid-uhlicity/?PHPSESSID=9631fccefd19c8dc77850407ef4155e8
2
Zdroj: [1]
části je růst koncentrace CO 2
v atmosféře způsoben změnou
sluneční aktivity). Jak ale tvrdí
Ing. Ladislav Kurc, CSc.
z VŠCHT, skleníkový efekt má
své meze a koncentrace CO2 není
ani zdaleka tak nebezpečná, za
jakou je mezi laickou veřejnosti
považována 2.
Vraťme se nyní k tomu nejdůležitějšímu, tedy k sluneční akti-
(obr. 2)
jisté úrovně slunečního záření).
Důležitější pro změny klimatu
však je, že kromě krátkodobých
fluktuací, se úroveň sluneční aktivity mění i v delších obdobích.
Následující obrázek je převzat
z práce Sami K. Solanki z německého Institutu astronomie,
jenž se problematice dlouhodobě
věnuje. (obr. 1)
Další obrázek (obr. 2) zobra-
3
S. K. Solanki, M. Schüssler & M.
Fligge, Evolution of the Sun‘s large-scale magnetic field since the
Maunderminimum http://www.
mps.mpg.de/projects/sun-climate/
glchange.html Autor: Radoslav Peter
– 4 / 2007
Debatu na téma klimatických
změn je nutné vést, jak vyzývá
prezident Václav Klaus, na dvou
úrovních. Za prvé je třeba zjistit,
zda k oteplování klimatu skutečně dochází, i jaké jsou příčiny tohoto jevu. To je parketou klimatologů a fyziků. Poté je ale třeba
spočítat výnosy a náklady spojené s oteplováním, což je již problém čistě ekonomický. Na straně klimatologů existuje poměrně
jasná shoda v názorech na změny
klimatu, resp. oteplování. Zároveň však neexistuje shoda v názoru na míru přispění člověka
k probíhajícím změnám, což je
pro další debatu na úrovni ekonomické zásadní. Nejsem hoden
fušovat do žádné z těchto oblastí,
pouze bych ve vší skromnosti
využil poskytnutý prostor k odkázání čtenářů na několik zdrojů,
jenž mě v poslední době v souvislosti s oteplováním zaujaly.
Jako bývalý student ČVUT
jsem v zájmu o tuto problematiku samozřejmě zabrouzdal na
web Silicon Hillu. Tam jsem
mimo jiné shlédnul přednášku
Doc. RNDr. Petra Kulhánka,
CSc. 1, a z množství šílených
vzorců, grafů, pojmů a čísel jsem
vydedukoval alespoň to, že faktorů, jenž svou mírou přispívají
k oteplování podnebí je celá řádka. Jsou to například posuny kontinentálních desek, sopečná aktivita, astronomické faktory
(změna orbity a sklonu Země
vůči Slunci), skleníkové efekty,
změny polarity Země, ale v současnosti především sluneční aktivita. Všechny tyto faktory pak
ovlivňují sílu a směr mořských
a vzdušných proudů. Avšak pouze jeden z těchto faktorů (a to
skleníkový efekt) je zčásti ovlivňován činností člověka (z větší
vitě. Slunce ovlivňuje život na
naší planetě mnohými způsoby,
samo však taky podléhá nepřetržitým změnám. Tak například
každých 11 let dochází na Slunci
k magnetickému přepólování
a v rámci tohoto cyklu dochází
k výrazným výkyvům v sluneční
aktivitě. Jedná se o krátkodobou
fluktuaci kolem trendu (tj. kolem
9
economix
r uá bz ro irk a
n
10
Aktuality
KONCERT
PAVLA ŠPORCLA
NA VŠE
Studentské sdružení
EKONOM pořádá v úterý
9. října ve 20:30 hodin v Nové aule VŠE houslový recitál Pavla Šporcla „Magické
housle Pavla Šporcla“.
Vstupné: 100,- Kč. Prodej
vstupenek: 403SB (Antikvariát VŠE), 361NB (Po, Út: 11–12 hod.).
KONCERT ONDŘEJE HAVELKY
A JEHO MELODY MAKERS
23. 10. 2007 NA VŠE
Tradiční událost podzimu
se blíží. Již počtvrté vystoupí na půdě VŠE Ondřej
Havelka se svým orchestrem v předpremiéře nového
programu. V úterý 23. října
2007 od 20:30 hodin se
v Nové aule opět rozpoutá swingová smršť
v původním podání velkého big bandu. Ondřej Havelka a jeho Melody Makers nám
připomenou eleganci první republiky ve
zbrusu novém vystoupení „Opět něco starého...“, které předvedou zvlášť pro naše publikum jako předpremiéru nové sezóny. Koncert je určen přednostně pro studenty.
Vstupenky v ceně 150 Kč budou v prodeji
pouze v úterý 16. a ve středu 17. října, vždy
od 15 do 17 hodin ve vestibulu Staré budovy. S koupí rozhodně neváhejte – koncert
bývá vyprodán hned první den! Bližší informace získáte na http://havelkanavse.
kvalitne.cz/.
– 4 / 2007
FRANTIŠEK NEDVĚD VYSTOUPÍ
V RÁMCI ARTS MANAGEMENT
Fakulta podnikohospodářská pořádá
v rámci předmětu Arts management besedu
o showbyznysu s Františkem Nedvědem doprovázenou jeho písněmi. Na besedu konanou ve středu 10. října od 19:30 hodin v Nové
aule VŠE bude vstup zdarma a vstupenky
jsou vydávány již od 27. září ve vrátnici Rajské budovy.
economix
MARTIN BURSÍK
A JEHO EKOLOGICKÁ REFORMA
Oikos Praha pořádá přednášku ministra životního
prostředí Martina Bursíka
na téma „Ekologická daňová reforma“. Přednáška se
bude konat 10. října od
19:30 hodin v posluchárně
101RB.
OMEZENÍ PROVOZU
STUDOVEN ŽIŽKOV
Studovny na Žižkově jsou od středy 26. 9.
2007 až do odvolání z provozních důvodů otevřeny od pondělí do čtvrtka pouze do 19.00
hodin. Ostatní provozní doba se nemění.
NOVÉ KURZY A ZMĚNY
Prof. Dr. John R. Davis, hostující profesor
KHD (Kingston University a na Institut of
Historical Research, University of London),
povede ve dnech 22. 10. – 26. 10. a 29. 10. –
2. 11. 2007 v místnosti 126 SB v době 14.30–
16.00 hodin mimosemestrální kurz 5HD331
na téma „Kapitoly z hospodářských dějin –
Economic Liberalism and Free Trade – an
Historical Evaluation“.
Pokud Vás zajímají specifika podnikání ve
Velké Británii a EU v oblasti služeb, tak právě pro Vás je určen mimosemestrální kurz
3MA625 v angličtině, který organizuje Katedra managementu FPH VŠE na téma „Mezinárodní management v podmínkách globalizace. Specifika trhu služeb v UK“. Kurz
přednáší Prof. Nikolaos Tzokas, Dean, School of Management, East Anglia University,
UK od 22. 10. – 24. 10. 2007 vždy v 9.00–
12.00 a 13.00–16.00 hodin. Bližší informace
získáte na webových stránkách katedry managementu km.fph.vse.cz v sekci pedagogika. Přihlásit se můžete u sekretářky KM FPH
paní Květy Makovcové (RB449).
Katedra bankovnictví a pojišťovnictví nabízí dva nové kurzy vyučované v angličtině.
1BP425 International Financial Markets
a 1BP426 Financial Derivatives. Oba kurzy
vyučuje RNDr. Jiří Witzany, Ph.D., který pedagogicky působil na několika amerických
univerzitách a má řadu praktických zkušeností
z manažerských pozic v oblasti řízení rizik
v Komerční bance. Vedle těchto nových kurzů
katedra také vyučuje dva již osvědčené kurzy
v anglickém jazyce, které vyučuje doc. Ing. Karel Janda, Ph.D. MBA, který taktéž působil na
amerických univerzitách. Jde o předměty
1BP427 Microeconomics of Banking a 1BP428
Financial Contracting. Tyto kurzy si mohou zapsat posluchači všech studijních plánů.
Vedlejší specializace „Pojistné inženýrství“ je nově garantována společně Katedrou
statistiky a pravděpodobnosti (F4) a Katedrou bankovnictví a pojišťovnictví (F1). Na
zpravodajství
výuce podílejí zástupci obou kateder, což
umožní studentům pohled na tuto problematiku jak z pohledu pojistně – matematického,
tak z pohledu finančního a účetního.
Katedra práva na NF VŠE otevřela nový
kurz 5PR423 Organizace trestního řízení, kde
vyučují soudci trestních senátů městského
soudu.
Veškeré předměty spadající pod Katedru
práva na NF VŠE mají ident 5PRxxx, přestože je znáte z minulosti pod identy 5RExxx.
Veškerá čísla zůstala nezměněna, pouze se
změnila písmena identifikující katedry. Přehled všech předmětů naleznete na webových
stránkách katedry.
Od zimního semestru 2007/2008 je možné
si zvolit nově akreditované obory navazujícího magisterského studia (plán E) Regionální
studia (RS) a Veřejná správa (VS). Tyto obory jsou rozdělením dosavadního oboru Regionalistika a veřejná správa (RE). Všichni studenti plánu E mohou změnu z RE na RS či VS
provést u své referentky, a to pouhým zasláním e-mailu ze školní adresy.
ZAHÁJENÍ SOUTĚŽE O NEJLEPŠÍ
STUDENTSKÝ PODNIKATELSKÝ
NÁPAD (STARTUP ROKU 2007)
Cílem soutěže Startup roku 2007 je vybrat
nejlepší studentský podnikatelský nápad
a podpořit výherce v jeho realizaci. Soutěž je
určena pro všechny studenty VŠE i pro studenty dalších vysokých škol. Hlavní výhrou
je finanční podpora na podnikatelský nápad
ve výši 500 000 Kč. Pravidla soutěže a více
informací získáte na www.startuproku.cz.
JAK OBTÍŽNÉ SE BYLO DOSTAT
NA NAŠE FAKULTY?
Začátkem září se v Lidových novinách objevilo srovnáni úspěšnosti českých uchazečů
(podíl přijatých a přihlášených zájemců o studium pro akademický rok 2006/07) o studium bakalářských a pětiletých magisterských
programů na českých vysokých školách pro
akademický rok 2006/07. Podle výsledků
bylo nejobtížnější dostat se na Fakultu podnikohospodářskou 30,2 %, poté na Fakultu mezinárodních vztahů 35 %, Fakultu financí
a účetnictví 42,9 %, Národohospodářskou fakultu 51,2 %, Fakultu managementu v JH
68 % a Fakultu informatiky a statistiky 75,1
%. Více se tomuto tématu budeme věnovat
v příštím čísle Economixu.
HC EKONOM HRAJE PLLH
Hokejový klub HC EKONOM, spadající
pod TJ Ekonom, se stal účastníkem Pražské
ligy ledního hokeje (obdoba fotbalové hanspaulky), kde hraje v 5. skupině. Soutěž se hraje na 22 kol a začíná v polovině října. Na domácím hřišti na Štvanici hrají své soutěžní
zápasy nebo mají tréninky každé pondělí od
18.00 hodin. CTVS poskytla klubu tělocvičnu pro „suchý“ trénink. Generálním partnerem klubu je auditorská firma Vorlíčková &
Leitner. Přijďte naše hochy podpořit! 11
inzerce
Kreditní tarif se vám pfiizpÛsobí
V˘hodné nabídky nás obklopují ze v‰ech stran. I ta
nejlákavûj‰í z nich je v‰ak
k niãemu, kdyÏ ji neumíme nebo nemÛÏeme plnû
vyuÏít. Kreditní tarify od
T-Mobile pfiiná‰ejí zmûnu:
jen vy sami nyní rozhodujete o tom, za co utratíte
svÛj pravideln˘ mûsíãní
pau‰ální poplatek. Celou
ãástku lze v podobû kreditu protelefonovat, pfiípadnû vyuÏít pro textové
nebo multimediální zprávy. A co nespotfiebujete,
zÛstane vám pro pfií‰tû.
V nabídce je pět základních
variant tarifů (viz tabulka). Po
vyčerpání zaplaceného kreditu
jsou další operace účtovány
podle sazeb vybraného tarifu.
Ceny jsou pak jednotné, nemusíte si lámat hlavu s tím, do které domácí sítě hovory či zprávy
směřují. Speciální novinkou
určenou pro Kreditní tarify je
bezplatná služba Moje přečerpané jednotky, díky níž jste informováni SMS ve chvíli, kdy
spotřebujete tarifní kredit pro
dané období.
P¤EVOD KREDITU
DONEKONEâNA
Princip kreditních tarifů je
výhodný sám o sobě. T-Mobile,
jako jediný na tuzemském trhu,
však nabídku korunuje nekonečnou převoditelností nevyčerpaného kreditu do dalších
období. O své peníze tak nepřicházíte, ani pokud v určitém
období nevyužijete jeho plné
výše. Daný kredit vám jednoduše zůstane k dispozici pro
pozdější potřebu.
Pokud jde o ceny, například
minuta volání podle použitého
Kreditní tarify
Měsíční platba
přes eShop*
Měsíční kredit
Cena minuty
Cena SMS
Cena MMS
tarifu začíná již na necelých
třech korunách, cena SMS
u všech tarifů činí pouze 1,19 Kč
a multimediální zpráva vyjde
na necelých šest korun (včetně
DPH). Platba za využité služby
probíhá zpětně na základě měsíčních vyúčtování.
BON USY A SLEVY
Při uzavření zákaznické smlouvy na dobu určitou (24 měsíců)
můžete získat tarifní zvýhodnění HIT, jež při zachování stan-
Kredit 250
297,50
238
standard HIT
297,50
357
5,95
1,19
5,95
Kredit 450
535,50
428,40
standard HIT
535,50
642,60
5,36
1,19
5,95
dardních výší měsíčních plateb
přináší 20 % kreditu navíc.
Souběžně lze za stejných podmínek získat také mobilní telefon za zvýhodněnou cenu.
Naopak 20% slevu z výše měsíční platby po dobu půl roku
získáte při aktivaci některého
z tarifů přes eShop T-Mobile.
Uvedené nabídky se navíc dají
výhodně zkombinovat.
Pro představu nejlépe poslouží příklad: s tarifem Kredit
250 HIT můžete volat až hodiKredit 700
833
666,40
standard HIT
833
999,60
4,17
1,19
5,95
nu do kterékoliv z tuzemských
sítí, případně poslat až 300
SMS nebo 60 MMS. Při aktivaci přes eShop za tento tarif půl
roku platíte měsíčně jen 238 Kč
včetně DPH.
Při posuzování toho, který tarif je pro vás nejvhodnější, nezapomeňte na nejdůležitější
aspekt – na možnost neustálé
svobody volby. Kreditním tarifům od T-Mobile se nemusíte
přizpůsobovat vy, ony se plně
přizpůsobí vám.
Kredit 1200
1428
1142,40
standard
HIT
1428
1713,60
3,57
1,19
5,95
Kredit 2000
2380
1904
standard HIT
2380
2856
2,98
1,19
5,95
Ceny jsou uvedeny včetně DPH.
*Při aktivaci přes eShop je měsíční paušál nižší o 20 % po dobu půl roku. Tato nabídka platí pro všechny typy zákaznických smluv.
Praktická tarifní kalkulačka a více informací je k dispozici na www.t-mobile.cz
12
reportáž
„budoucnost je menší než přítomnost.“ Pokud máme stovku nyní, tak za sto let bude
její hodnota titěrná. Podobné je to u oteplování. Neměli bychom vidět dané prognózy
tak skepticky. Bohužel těžko se proti výrokům ekologů bojuje. Klasickým příkladem
je titulní článek amerických novin, kde je
katastrofický obrázek blížící se kalamity
a den poté je někde na poslední straně třícentimetrový odstaveček, že to byla faktická
chyba. Lidé si však budou pamatovat tu titulní stranu.
Po jeho přednesu následoval čas dotazů.
Na otázku, jestli věří přicházející ropné krizi
Ekonomický pohled na globální oteplování
očima Václava Klause
Ve středu 2. května 2007 vystoupil, v rámci Ekofóra pořádaného studentským sdružením EKONOM, na VŠE prezident Václav Klaus se svou přednáškou na téma „Ekonomie a globální oteplování“.
economix
– 4 / 2007
Hned zpočátku upřesnil, že se nebude zabývat problematikou veřejných financí, jak
by si to hodně lidí přálo, ale globálním oteplováním a ekonomií, která s daným tvrzením
souvisí. Neopomněl ani připomenout brzký
příchod jeho knihy na obchodní pulty nazývající se „Modrá, nikoli zelená planeta“
s podtitulem „Co je ohroženo? Klima, nebo
svoboda?“ (pozn. red.: vyd. Dokorán, 160
str., cena 198,- Kč).
Poté se již věnoval tématu přednášky
a hned na úvod vysvětlil, že ekonomie velmi
souvisí s globálním oteplování stejně jako
ekologie, biologie a další vědní disciplíny.
Důležitých je pět bodů, které vysvětlují
proč:
Zaprvé, ekonomický pohled na zdroje. Je
mylné míchat přírodní zdroje a ekonomické
zdroje. Ekonomické zdroje vznikají až lidskou činností. Klaus uvedl, že pokud se zaměříme na přírodní zdroje, tak těch neustále
přibývá.
Zadruhé řekl: „Základní ekonomické mechanismy jsou nejlepším způsobem ochrany
zdrojů“ a dodal, že doba kamenná také neskončila nedostatkem kamenů a doba bronzová nedostatkem bronzu. Člověk se stále
přizpůsobuje a vyvíjí nové věcí a nové materiály.
Zatřetí, poptávka po kvalitě přírody dlouhodobě roste. U této příležitosti nakreslil
i tzv. Kuznetsovu křivku, kde nejdříve vidíme rostoucí míru znečištění a se zvyšováním reálného důchodu se křivka stáčí postupné dolů, a tím i míra znečišťování.
Začtvrté reagoval na ekologicky proklamovanou „předběžnou opatrnost“. Ta však
podle něj neexistuje a ekonom by se měl řídit analýzou nákladů a výnosů (Cost and benefit analysis), tedy kdybychom doopravdy
dodržovali předběžnou opatrnost, tak bychom ani např. „nejeli autem do přeplněné
Prahy v pět odpoledne,“ uvedl.
A posledním bodem je zdůraznění, že
„hodnota“ je veličinou subjektivní. Ať už je
to hodnota peněz nebo času, tak ji nelze určit
objektivně.
Dále vysvětloval tuto problematiku na
vzorcích diskontování, aby prokázal, že
odvětil: „Já myslím, že zatím se všechny katastrofické prognózy, které prognózovaly
vyčerpání zdrojů ukázaly jako naprosto
mylné.“ Už v roce 1970 se uvádělo, že v roce 1990 dojde ropa. Zatím se nic takového
nestalo. Navíc je to nesmyslné opět z hlediska ekonomického, protože kdyby doopravdy docházela ropa, tak zároveň cena roste
a nakonec by byla už tak vysoká, že by si tu
ropu ani nikdo do „auta nedal“.
Dalším dotazem bylo, zdali bychom měli
mít větší strach z globálního oteplování
nebo z organizací proklamujících tento jev.
Jednoznačně řekl, že za B je správně.
Na závěr dodal, že rozhodně nenabádá
obyvatele, aby nechránili své životní prostředí. Sám uvedl historku, kde se vydal do
prvního patra hradu (normálně chodí jen do
druhého patra) a byla tam příšerná zima.
Nechápal, proč se v takových velkých místnostech používá klimatizace, když už tam je
chladno přirozeně a projde pár lidí denně.
Ihned nařídil vypnout klimatizaci a pěkně
šetřit elektrickou energii. Určitě si každý má
hlídat své životní prostředí, „a ne přivazovat
se k Temelínu...“ uvedl, jako poslední větu.
Zvukový záznam přednášky najdete na
www.economix.cz.
Pavlína Máčalová
13
Nedávno jsme si v novinách
přečetli, že kvůli luštění sudoku nemáte na knihy čas. Už
Vás někdy něco tak pohltilo?
To nebyl přesný citát. Sudoku
je cvičení logického myšlení
a dobré zapomenutí na právě
proběhlý, leckdy komplikovaný
den. Ale na úkor čtení to být nesmí. Věřím, že tím „pohlcen“
nejsem.
Dle Lomborga „skeptického
ekologa“ existují tři strategie
pro řešení problému globálního oteplování:
* dle Kjótského protokolu tzv.
strategie razantního snižování
emisí CO2;
* dále tzv. „optimální politika“
pomalého, ale dlouhodobého
snižování emisí;
* anebo třetí cesta tzv. „nezasahování“ a ponechání řešení
v kompetenci jednotlivých
vlád.
Vy osobně byste se připojil
k jaké variantě?
Strategie razantního snižování
emisí CO2 je nerealizovatelná
a navíc zbytečná. Termín opti-
mální politika mi nic neříká, v samotné pomalosti nic optimálního
není. Ani třetí „cesta“ žádným řešením není, já bych problém tzv.
globálního oteplování nenechal
řešit žádné vládě. Řešením je
„spontánní evoluce“, čili řešením je nechat lidi racionálně se
chovat bez poručníkování moudrou vládou, nechat působit ekonomický růst a zvětšování bohatství (a tím volněji rozhodovat
o lidských preferencích) a nebrzdit státní intervencí ekonomiku,
trh a technický pokrok.
V ČR nepochybně dochází
v poslední době ke zlepšování
životního prostředí. Myslíte si,
že je to z důvodu tlaku ekologických organizací?
Jejich „přínos“ v této věci je
relativně velmi malý. Všichni
občané naší země – nejen členové a aktivisté těchto organizací
– chtěli a chtějí zlepšování životního prostředí. Životnímu prostředí nejvíce pomohlo
– změna ekonomického systému, trh, soukromé vlastnictví,
ekonomicky vytvářené ceny,
atd.;
– radikální změna struktury
hospodářství, dramatický pokles těžkého průmyslu, rychlý
technický pokrok, růst odvětví služeb, atd.;
– obrovské „ekologické“ investice, provedené v první polovině 90tých let (větší než kdekoli jinde v Evropě);
– přísnější (někdy až moc přísná) legislativa.
Není podle Vás pro budoucí
vývoj světa výhodnější soustřeďování investic spíše do
rozvojových zemí než do projektu razantního snižování
emisí, které vyvolávají náklady v bilionech dolarů?
V Britském seriálu „Jistě pane
ministře“ popisuje státní tajemník logiku politiků: „Něco
se s tím musí udělat, toto je
něco, čili se to musí udělat.“
Vystihuje to podle Vás Kjótský protokol? Vždyť i ten by
měl mít – podle vlastních závěrů – na oteplování vliv minimální a přesto k němu politici
vzhlížejí.
Pro mnoho politiků je boj
s globálním oteplováním velmi
vděčnou příležitostí „utíkat“ dopředu, zbavovat se nutnosti zabývat se reálnými problémy
dneška a možností předvádět
svůj zájem o lidi za 100 let. Je to
smutné a je to nedůstojné.
Zahrajete si ještě šachy? Když
jsme u šachů. Garri Kasparov
chce v příštích volbách porazit
Putinova nástupce jak v prezidentských, tak v parlamentních volbách. Před pár týdny
byl na výslechu. Jak se díváte
na situaci v Rusku ohledně
propojování policie a politiky? A jak vidíte Kasparova
jako politika?
Šachy už skoro nehraju, občas
luštím nějakou šachovou úlohu,
nebo si přehraju nějakou partii.
S Kasparovem jsem jednou několik hodin mluvil. Je nesmírně
inteligentní, nicméně jeho ambicióznost je nemenší. Nevím, jeli to dobrá kombinace. Musel by
se stát normálním politikem,
musel by založit politickou stranu a vyhrát s ní volby. Nevím,
jestli má takto dlouhodobě koncipovaný program.
Pane prezidente, není dlouho,
co jste navštívil Moskvu. Jaký
je Váš dojem ze setkání s prezidentem Putinem a ruským
postojem k protiraketové základně?
Rusko a prezident Putin –
v momentu, kdy už Rusko ze
sebe setřáslo prvotní šok po radikální změně svého společenského systému – začínají dělat normální politiku, odpovídající zemi
této velikosti. Že se jim protiraketové základny kousek od svého teritoria nelíbí, je jen logické.
Opačný postoj by byl pro mne
překvapením. Je to takto jednoduché. Rusku bychom měli
umožnit, aby hájilo své vlastní
zájmy. Má na to plné právo.
Zhruba týden před Vaší přednáškou navštívil Vysokou školu ekonomickou bývalý premiér Jiří Paroubek. Ve své
přednášce „Strategie hospodářského růstu“ kritizoval
bankovní systém z počátku 90.
let a zkorumpované bankéře
a prý tento systém rozvíjela
právě Vaše tehdejší vláda. Paroubek rovněž řekl, že se pravicové vlády bály konkurence
zahraničních podniků. Co byste k tomu řekl?
Do sporů o devadesátá léta se
už nepouštím, je to marné a jsou
už o tom – i ode mne – celé knihy. To není na interview. Snad
jen jednu poznámku: po půl století uzavřené, semiautarkní ekonomiky jsme ji přes noc, k 1. 1.
1991, otevřeli. Radikálně jsme
zliberalizovali zahraniční obchod, vytvořili jsme plnohodnotnou měnu (která se brzy stala
konvertibilní), do ekonomiky
jsme pustili konkurenci a to
všechno s totálním nesouhlasem
tehdejší sociální demokracie,
která toto všechno ze všech sil
brzdila. Říci jejím dnešním předsedou, že my jsme se „báli konkurence zahraničních podniků“,
je úsměvné! Pavlína Máčalová
– 4 / 2007
Pane prezidente, Vaše přednáška na Vysoké škole ekonomické se týkala globálního
oteplování. Zmiňoval jste ve
své přednášce knihu od Bjorna
Lomborga. Čtete i beletrii? Jakého máte oblíbeného autora?
Beletrii čtu, i když dnes už daleko méně než v mládí. Co se nepřečte tehdy, to už se nikdy nedá
dohonit. Právě jsem ale dočetl
bestseller amerického autora R.
Harisse s názvem Imperium.
Bylo to o politice ve starém
Římě a hlavní osobou knihy byl
známy Cicero. Ta politika je neuvěřitelně – po dvou tisících letech – podobná.
Že je lepší nechat rozvojové
země, aby se rozvíjely, než je
brzdit nadměrnými – s ekologií
spojenými – požadavky vyspělých zemí a mezinárodních organizací, je samozřejmé. Ale tvrdit,
že je „výhodnější soustřeďování
investic do rozvojových zemí“,
je výrok – od ekonoma – podivný. Výhodnější pro koho? Nepochybně by to mělo být vždy pro
toho, kdo investici dělá. A kdo by
tyto investice někde „soustřeďoval“? Nějaký moudrý generální
tajemník OSN či nějaký ještě
moudřejší eurokomisař? Takto
se uvažovat nedá.
economix
reportáž
14
mladí a úspěšní
PŘIJALI NABÍDKU,
která se neodmítá
economix
– 4 / 2007
Leopold Benda, Jan Skopeček, Martin Slaný a Jan Petrůj – čerství absolventi VŠE, jako tisíce dalších. Patřili ovšem mezi ty vyvolené, kteří prošli úzkým výběrem a stali se tak na třináct týdnů posluchači a hlavně přímými
aktéry semináře Principy ekonomického myšlení vyučovaném profesorem
Václavem Klausem. Úspěch přijetí do předmětu vystřídal později úspěch
mnohem větší, a to nabídka přímo z úst prezidenta na pozice jeho externích poradců právě pro čtyři výše jmenované. Všichni ji bez váhání přijali.
I takový je obraz možností, které VŠE, respektive NF VŠE, svým studentů
nabízí. Rozhovor ochotně poskytli dva z nich – Leopold Benda a Martin Slaný. Jak nezávisle na sobě odpověděli na stejné spektrum otázek týkajících
se jich samých, jejich studia a studijního života či práce na Hradě a vyhlídek do budoucnosti?
JMÉNO :
JMÉNO :
Leopold Benda
Martin Slaný
VĚK: 28 LET
VĚK: 24 LET
Pochází z Horního Benešova, okres Bruntál. Studoval Obchodní akademii v Opavě.
Absolvoval na NF VŠE, hlavní specializace
Hospodářská politika, vedlejší specializace
Filosofie. Spolu se svým otcem vybudoval
a nyní řídí dvě firmy zabývající se výrobou automatických kotlů na tuhá paliva, s klientelou
ve více než dvaceti zemích světa. Do budoucna
by rád pokračoval na doktorandském studiu.
Vlastní definice spojení „mladí a úspěšní“: cílevědomý, vyrovnaný, samostatný,
tvořivý a aktivní absolvent prestižní ekonomické školy VŠE☺
Pochází z Brna. Navštěvoval Gymnázium v Brně. Absolvoval na NF VŠE, hlavní
specializace Hospodářská politika, vedlejší specializace Ekonomické teorie. Nyní
pokračuje v doktorandském studiu na katedře měnové teorie a politiky na FFÚ.
Vlastní definice spojení „mladí a úspěšní“: Mládí a úspěch bych jednoznačně nespojoval, nejdou ruku v ruce. Někomu se
poštěstí být úspěšným již v mladším věku,
jinému až později, když posbírá více zkušeností a zúročí je.
Jejich přímým nadřízeným na Hradě je Ladislav Jakl, ředitel politického odboru. Náplň
práce externího poradce se podle jejich slov dá rozdělit do dvou kategorií: iniciativa vycházející z Kanceláře prezidenta republiky a iniciativa od poradců směrem k prezidentovi.
V prvním případě jsou hlavními činnostmi zejména posouzení zákonů, které byly prezidentovi předány k podpisu, analýzy aktuálních témat a apod. Ze strany poradců se aktivitě
meze nekladou – jakákoli připomínka, doporučení či článek jsou vítány.
Jakou tradici má ve Vaší rodině vysokoškolský titul?
L. B.: Velká část rodiny jsou vysokoškoláci.
M. S.: Oba moji rodiče mají vysokou školu
ekonomického zaměření. Otec dokonce VŠE, kde složil i vědeckou aspiranturu. Nyní je profesorem hospodářské politiky na Masarykově univerzitě v Brně.
Zaměření vysoké školy jste si zvolil sám,
nebo Vám s výběrem někdo radil? Proč
zvítězila VŠE?
L. B.: Šel jsem cíleně na VŠE, bylo to moje
rozhodnutí. Důvody byly jednak
dobrá pověst školy, možnosti studia
v zahraničí a také pověst Prahy obecně jako „centra informací“ v rámci
České republiky.
M. S.: Rodiče ekonomové, doma mnoho
ekonomických publikací. Aniž bych
si to uvědomoval, určitě mě to vše při
výběru ovlivnilo. A již na gymnáziu
mi první přečtení Holmanovy Ekonomie výběr hospodářské politiky
jen potvrdilo. Přijali mě i na MU, ale
tou dobou tam byl otec děkanem, vedoucím katedry. Raději jsem dal
přednost škole, na níž jsem neměl
příbuzenské vztahy.
Zbyl při studiu čas i na noční až ranní
„procházky Prahou“, ten pravý studentský život?
L. B.: Samozřejmě a nejenom v Praze, ale
i během ERASMUS stáže v Německu a AIESEC praxe na Ukrajině.
M. S.: Určitě došlo a neustále dochází. A určitě na těchto procházkách nediskutuji s kamarády jen o ekonomii.
V tomto ohledu jsem nebyl ochuzen☺.
Kde se zrodila myšlenka navštěvovat seminář prezidenta Klause? Považoval jste
účast na kurzu Principy ekonomického
myšlení za momentálně prioritní cíl, nebo
šlo vyloženě jen o pokus?
L. B.: Informoval mě o tom kamarád. Okamžitě jsem odeslal přihlášku.
M. S.: Myslím, že tehdejší proděkan
Ing. Svoboda rozesílal e-maily
s možností přihlásit se do tohoto kurzu. Jelikož šlo o výběrový kurz, urči-
15
Co jste od přednášek očekával? Naplnily
se Vaše představy?
L. B.: Očekával jsem diskusi s jedním z nejvlivnějších lidí, kteří se aktivně podíleli a stále podílejí na tvorbě hospodářské politiky České republiky.
Když chce někdo soukromě podnikat, měl by pročíst knihy Tomáše
Bati. Když chce mít někdo přehled
o reálné hospodářské politice prováděné v České republice posledních
patnáct let, těžko by hledal lepšího
přednášejícího, než je profesor
Klaus.
M. S.: Očekával jsem nevšední a zajímavý
předmět, který se na různé ekonomické jevy a problémy podívá trochu
z jiného úhlu, hodně práce a náročného profesora. Vše se naplnilo. Byl to
určitě jeden z mála předmětů, v němž
jsem se občas zarazil a řekl si: No vidíš, teď to konečně všechno do sebe
zapadá.
Výsledkem byla nabídka spolupráce. Co
myslíte, že pana prezidenta definitivně
přesvědčilo o Vašich kvalitách?
L. B.: Pan prezident má zájem o debatu
s lidmi z různých oborů tak, aby měl
co nejširší spektrum informací, ze
kterých může čerpat pro své rozhodování. Věřím, že pro něj mohou být
zajímavé informace a zkušenosti,
které mám ze svých podnikatelských
aktivit v energetice. Otázku spolupráce jsme s panem prezidentem projednali po ukončení semestru při formálně neformální večeři studentů
kurzu.
M. S.: Byl jsem nabídkou naprosto zaskočen, nic takového by mě nenapadlo.
Součástí práce v předmětu byl referát
před třídou, dva krátké papery na aktuální ekonomické téma, seminární
práce, diskuse v hodinách... těžko
říct, co konkrétně rozhodlo. Vychází
to z celého studia, snažení.
Jaký byl první den v nové práci?
L. B.: Ve firmách, které řídím spolu se svým
otcem, mám přes sto podřízených. Je
to nezvyk dostat se do pracovně-právního vztahu z druhé strany☺
M. S.: Vyřizování a administrativa (karta na
vstup, podepsání pracovní smlouvy,
atd.). Nemyslím, že by se nějak lišil
od prvního dne v jiném zaměstnání,
až na to, že jsme byli rádi, že jsme na
Hradě nezabloudili. Je to rozsáhlý
komplex.
Jak se cítíte v obleku? S ohledem na funkci, kterou na Hradě zastáváte...
L. B.: Oblek nosím běžně. V civilu nosím
oblek podle toho, čím se zabývám.
Když jdu jezdit na koni nebo když si
jako myslivec zajdu na lov do lesa,
vezmu si jiné oblečení, než když
jdu s kamarády na pivo probrat aktuální společensko-politické události☺
M.S.: Absolutně ne. Já se cítím v obleku velmi dobře, rád jej nosím, což neznamená, že mě neuvidíte v ničem jiném.
Jak Vás vnímají Vaši pracovně vyzrálejší
kolegové? Je těžké se mezi nimi prosadit?
L. B.: Moji starší kolegové mají nesrovnatelně více zkušeností z vysoké politiky. Mám se od nich hodně co učit. Na
druhé straně jen několik málo z nich
má dlouhodobé zkušenosti s podnikáním.
M. S.: V Kanceláři prezidenta republiky
platí dvojnásob, že je rozhodující to,
co kdo umí, a ne třeba kolik mu je let.
Každý z poradců se na tuto pozici dostal trochu jinak, orientuje se na trochu něco jiného. Určitě nikdo z nás
nevnímá své kolegy jako rivaly.
Jak závisí Vaše působení na Hradě
na délce funkčního období prezidenta
Klause, popřípadě na jeho neznovuzvolení?
L. B.: Mé působení na Hradě závisí na tom,
jestli správně odvádím zadanou práci.
M. S.: Zcela zásadně. Pokud narážíte na
možnost, že by nastoupil do úřadu
nový prezident – končíme všichni
prakticky okamžitě. Myslím, že má
nynější smlouva končí stejně jako
funkční období pana prezidenta. Poradce nebo i další zaměstnance
blízké prezidentovi si samozřejmě
každý prezident vybírá sám. Jsem
ale přesvědčen, že si je příští rok
bude opět vybírat stávající prezident.
V vašem rozhovoru pro iDnes se objevil
prakticky v synonymu s pracovním
ohodnocením pojem „symbolická odměna“. Znamená to tedy, že pozice externího poradce prezidenta je jen čestnou
funkcí a ne plnohodnotným zdrojem příjmů?
L. B.: Je to určitě čestná funkce a dělám ji
z osobního přesvědčení. Živí mě práce ve vlastní firmě, kde si vydělávám
nesrovnatelně více.
M. S.: Já mám dohodu o pracovní činnosti
na pár hodin měsíčně, které jsou samozřejmě honorovány. Symbolickou
odměnou jsme mysleli to, že v té
době to pro nás nebyl „full-time job“.
Nedostáváme nějaké horentní sumy
za poradenství, jak si někteří myslí.
Pro mě je to především čestná funkce. Otázka peněz není podstatná.
Vloni před volbami jste zkoumali jisté zákony (např. Zákoník práce a Zákon o neziskových nemocnicích) navrhované
ČSSD a komunisty. Prezident Klaus je
později vetoval. Myslíte, že tak učinil právě na základě Vašich posudků?
L. B.: Pan prezident sám velmi pečlivě
zkoumá, který zákon podepíše a který ne. Na jaře a v létě 2006 nastala
v Parlamentu legislativní smršť, kdy
ČSSD zapomněla, že je členem koalice a intenzivní spoluprácí s KSČM
protlačila Parlamentem řadu velmi
sporných a mnohdy nekvalitních zákonů. Při jedné novele byly například
do Živnostenského zákona vloženy
přílepky upravující stavební řízení,
aby se další paragrafy zabývaly
ochranou spotřebitele, regulací činností zoologických zahrad nebo státní sociální podporou atd. Jako bonus
padl pokus změnit kritizovaný bodový systém. Co se týče Zákoníku práce a Zákona o neziskových nemocnicích, mezi poradci a panem prezidentem v tomto směru panoval téměř
jednotný názor.
M. S.: Oba tyto zákony byly jedny z nejdůležitějších a nejspornějších, jaké se
v posledních letech schvalovaly. Týkaly se oblastí, ve kterých je pan prezident jako ekonom „doma“. Takže
nemyslím, že právě dle našich posudků se takto rozhodl. Možná si jen potvrdil svůj dřívější názor.
Existuje pro Vás vyšší meta než radit prezidentovi?
L. B.: Mé hlavní cíle jsou v soukromém
podnikání a ty jsou velmi neskromné.
Co se týče politiky, nyní se více pohybuji na úrovni komunální politiky,
jsem členem městského zastupitelstva. Do vysoké politiky bych eventuelně vstoupil až po tom, co získám
dostatek politických i životních zkušeností – s prací ve firmách, s řízením
lidí, s byrokracií.
M. S.: Neberu to tak, že být poradcem prezidenta je pro mě „benchmark“, od
kterého budu nyní posuzovat, zda
jsem na vyšší či nižší metě. Některé
věci se těžko porovnávají, což samozřejmě neznamená, že tato pozice
není ve Vaší terminologii vysoká
meta. Asi ano, ale zda nejvyšší? To
uvidím s odstupem několika let. Doufám, že když ne na vyšší metu, tak
alespoň na nějakou stejně vysokou se
ještě párkrát dostanu☺. Autorka: Olga Trpáková
– 4 / 2007
tě to byl jen „pokus“. Přesto, navštěvovat kurz, který vyučuje prezident
republiky, profesor ekonomie a podle mě hlavní představitel hospodářské politiky 90. let... to byla velká výzva.
economix
mladí a úspěšní
16
na baru s...
Pavlem
Šporclem
economix
– 4 / 2007
V kolika letech jste začal
hrát na housle? Měl jste
v dětství a v mládí i další koníčky, případně přetrvaly
některé dodnes?
Začal jsem v pěti letech. Odjakživa bylo jasné, že mám hudební talent, protože jsem si zpíval a bouchal rytmicky do všeho,
co bylo po ruce. A protože brácha
Petr začal hrát na violoncello (je
členem M. Nostitz kvartetu) a já
měl dlouhé prsty a znal jsem svého učitele, dostal jsem housličky.
Ty úplně první ale nebyly opravdové, byla to plechová hračka –
na ty jsem to zkoušel už ve dvou
a půl letech. Ty opravdové, tzn.
osminové pak přišly v pěti.
Vždy jsem bral hraní na housle jako hru a největšího koníčka.
Beru to tak i dnes.
Kolik hodin denně cvičíte?
Máte nějaký pravidelný
denní režim nebo je podřízen Vašim jednotlivým pracovním aktivitám?
Snažím se cvičit tři, čtyři hodiny denně. Samozřejmě se někdy musím podřídit jiným aktivitám, ale denní cvičení je nesmírně důležité.
V letech 1991 až 1996 jste
studoval ve Spojených státech. Hovoříte tedy jistě
plynně anglicky. Ovládáte
kromě angličtiny i jiný jazyk? A jaký význam má
podle vás studium jazyků
v dnešní společnosti?
Jazyky jsou samozřejmě
v dnešním světě velmi důležité.
To, že umím dobře anglicky,
beru jako věc, která k mé profesi
patří. Bez ní by to nešlo. Umím
ještě trochu rusky, to jsem se naučil ještě na základní škole.
Jaká hudba, kromě té kla-
sické, je vám blízká? Máte
mimo ní nějaké oblíbené interprety?
Mám rád cimbálku, cikánskou
hudbu, jazz, ale třeba také Stinga, Beyoncé či Justina Timberlaka. Co nemusím, to je metal.
Získal jste mnoho ocenění.
Kterého z nich si nejvíce vážíte?
Každé ocenění je prima, ale
nesmí se přeceňovat. Získával
jsem diplomy na soutěžích už od
dětství, některé dokonce na plaveckých závodech:-). Z poslední
doby si ale velmi vážím některých dobrých kritik z hudebních
světových časopisů, jako např.
the Strad nebo Gramophone.
Jaké je spolupracovat s dalšími významnými českými
či zahraničními hudebníky?
Panuje mezi vámi rivalita
nebo jste si mezi nimi našel
i nějaké přátele?
Nemyslím si, že by mezi hudebníky panovala nějaká přehnaná rivalita. Určitě ale panuje zdravá soutěživost, takže se
všichni snažíme hrát co nejlíp.
Hudebních kamarádů mám myslím dost, jen času na setkávání je
málo.
Co všechno pro Vás vlastně
znamená přátelství?
Především to, že mohu někomu důvěřovat.
Existuje něco, v co ve svém
životě nejvíce věříte?
V sama sebe.
Jak vypadá váš „odpočinkový“ den?
Mám mnoho verzí odpočinkových dní. Buď nedělám nic, nebo
si čtu, jdu do kina, na procházku,
atd. Odpočinek je ale důležitý,
proto mám v zimě týdenní a v létě měsíční dovolenou, kdy housle tak říkajíc pověsím na hřebík
a ani se jich nedotknu. Je důležité vypnout. Naštěstí mi nedělá
větší problémy se znovu pak dostat do formy.
Co pro vás představují vaše „modré housle“? Jsou
Vstupné 100,- Kč
Prodej vstupenek:
403SB (Antikvariát VŠE),
361NB (Po, Út: 11–12 hod.)
opravdu jen symbolem
vzpoury proti zažitým konvencím? Dokázal Vás tento
nástroj něčím překvapit?
Snažím se do klasické hudby
přinášet nové pohledy. Jedním
z nich jsou mé modré housle. Říkal jsem si, proč se housličky už
tři sta let dělají stejné. Proč ne třeba jednou modré? A Honza Špidlen mi postavil překrásný nástroj, který si nezadá s těmi nejlepšími stradivárkami. Ty housle
mě překvapují každý den, protože se ještě den ode dne lepší.
Napadlo vás někdy, že byste
hrál na jiný nástroj nebo dokonce, že byste si zvolil jiné
povolání? Neláká vás do budoucna nějaké zkusit?
Ani ne. Jsem maximálně spokojen s profesí, kterou dělám.
Mám housle a hudbu moc rád
a byl bych nešťastný, kdybych
toto povolání nemohl dělat. Tudíž mne ani nenapadlo hrát na
jiný nástroj či hledat jiné povolání. Umím samozřejmě trochu
na klavír. Také jsem uměl jednu
lidovou píseň na klarinet, kterou
jsem se naučil pro jeden televizní pořad. A nesmím zapomenout
na tři akordy na kytaru:-).
Navštívil jste mnohé země,
města a místa. Kde se vám
líbilo nejvíce a proč? Je nějaká země, kde byste žil raději než v České republice?
Dokázal bych žít asi v různých zemích, jsem myslím docela přizpůsobivý. Nejvíc by se
mi asi líbil New York, tam už
jsem dva roky žil a moc rád se
tam vracím. Jsem ale moc pyšný
na to, že jsem Čech a v dnešní
globální společnosti není pro
mne nutné se někam stěhovat.
Kde jste zažil Vám nejsympatičtější publikum? Je publikum ve svém chování
ovlivněno kulturními zvyklostmi dané země?
Publikum je v mnoha zemích
velmi specifické a různorodé.
Např. Američané vstávají okamžitě po poslední notě a křičí
bravo. Naproti tomu Japonci
jsou velmi tiší. Evropa je někde
uprostřed. Nejlepší publikum je
ale stejně u nás, posluchači jsou
zde velmi vnímaví a když se jim
opravdu něco líbí, dokážou to
bravo zakřičet také.
Vaší partnerkou je herečka.
Jaký vztah máte k divadlu?
Můj tatínek je herec. Odjakživa jsem chodil do divadla na
na baru s...
17
představení a zkoušky. Divadelní prostředí znám tedy velice důvěrně.
Ačkoliv je vaše dcera Violeta ještě v plenkách, dá se
říci, že je spíše po Vás nebo
po mamince? A začal už se
u ní projevovat nějaký hudební talent?
Violetce jsou dva měsíce. Je
to ještě období, kdy je každý den
vizuálně podobná někomu jinému – mně, Báře, babičce, dědečkovi... Jestli má nějaký hudební
talent se teprve ukáže, základ
má ale myslím dobrý.
Co je na tom, být otcem,
podle vás nejobtížnější?
Nemám nejmenší tušení. Zatím mi na tom nepřijde těžké vůbec nic a moc si tuto roli užívám.
Myslíte si, že se vám daří
úspěšně skloubit práci s rodinnými povinnostmi?
Snažím se. K mé profesi ale
patří cestování, takže nemohu
být doma stále. Chci být ale
s holkama co nejvíc, tak se třeba
vracím po koncertech domů,
i když bych měl možnost tam
přespat. Nechci zkrátka něco
„prošvihnout“.
Účastníte se někdy charitativních akcí?
Stále. Až mám někdy pocit, že
se ucharituju:-). Pomáhat druhým je ale součást mé osobnosti,
takže to tak také beru. I proto
jsem se stal patronem Linky
bezpečí.
Mají vaši fanoušci, posluchači, něco společného, tedy
kromě toho, že poslouchají
Vaši hudbu?
Mí fanoušci jsou velmi různorodí. Na koncerty chodí jak malé
děti tak důchodci. Mou nejstarší
fanynkou je asi moje babička,
které je 98 let.
Chystáte v nejbližší době
nové turné či album nebo se
budete spíše věnovat rodině?
Ano. Už od září jsem na Generali Tour – Šporcl hraje Dvořáka,
které má podtitul „velké turné po
menších městech“. Vystoupím
na 23 koncertech v místech, kam
jsem se již delší dobu nedostal.
A moc si to zatím užívám. Mezitím jsem nahrál mé nové CD
s Vivaldiho Čtvero ročních období, které vyjde na začátku listopadu. Všechny informace
o mým aktivitách jsou k nalezení
na www.pavelsporcl.cz.
tomu tak bude i na VŠE. Moc se
na vaše studenty těším.
Na co se mají studenti při
Vašem vystoupení těšit?
Připravujete si pro nás nějakou perličku?
Ještě nemám rozmyšlený přesný program, ale vyberu nějaký
speciální. Určitě zazní nějaká
česká hudba, ale také virtuosní
skladby světových skladatelů.
Myslím, že se mají studenti na co
těšit. A jestli bude nějaká perlička? Nechte se překvapit:-).
Ano, vystupoval jsem několikrát v aulách vysokých škol.
Každé to vystoupení bylo krásné, protože se studenti dokáží
opravdu odvázat. Doufám, že
Klára Kadlecová
Inzerce
– 4 / 2007
na Vysoké škole ekonomické v Praze. Vystupoval jste
již někdy v podobném prostředí? Jak se těšíte?
economix
V úterý 9. října vystoupíte
18
kultura
42. Mezinárodní
filmový
festival
Karlovy Vary
2007
economix
– 4 / 2007
Jako již každoročně i letos patřil počátek prázdnin Mezinárodnímu filmového festivalu Karlovy Vary. I tak hojně navštěvované lázeňské město ožilo návalem turistů,
milovníků filmu nebo jen zvědavců toužících vidět některou z celebrit. Těch bylo ve Varech požehnaně, ale
tou největší hvězdou byl Břetislav Pojar, legenda českého animovaného filmu, jediný český režisér, který
získal prestižní ocenění Zlatou palmu z filmového festivalu v Cannes a Stříbrného medvěda z Berlína. A v Karlových Varech k nim přibyla cena další.
Každý den není možnost vidět
hvězdy českého i světového filmu, jak si to štrádují po červeném koberci, takže samotný začátek festivalu si nikdo nechtěl
nechat ujít. Nejslavnějším hostem 42. ročníku byla Renée
Zellwegerová, známá jako nešťastná baculka Bridget Jonesová. Ta na festivalu uvedla film
Miss Potter o životě spisovatelky dětských knížek. Právě ona
předala Křišťálový Glóbus za
mimořádný umělecký přínos
světovému filmu Břetislavu Pojarovi. Možná vám jméno mistra
animovaného filmu nic neříká,
ale zaručeně znáte večerníčky
Pojďte pane, budeme si hrát,
které vyšly zpod jeho rukou. Renée Zellwegerová si nechala do
USA poslat desítky DVD s jeho
tvorbou a při proslovu dokázala,
že je detailně zná. Byla z něj
upřímně nadšená a když ji prezident republiky Václav Klaus pozval na večeři do hotelu Pupp,
vyžádala si i přítomnost pana
Pojara. Ten je živoucím důkazem toho, že stárnout se dá
s úctou. Je skoupý na úsměvy,
mluví jasně a stručně, nepotrpí
si na okázalé proslovy ani na
vtípky protkané řeči a byl asi
rád, když humbuk kolem něj na
festivalu přestal.
Po skončení slavnostního zahájení se hosté přesunuli na párty do hotelu Pupp. Jejich odchod
z Thermalu sledovaly stovky
lidí. Největší ohlasy se dostaly prezidentskému páru Lívii
a Václavu Klausovi, následoval
prezident festivalu Jiří Bartoška,
Miroslav Donutil nebo Klára Issová po boku Davida Ondříčka,
který zastupoval Českou republiku v porotě hlavní ceny. Odměnou za trpělivost diváků byl
velkolepý ohňostroj, který úctyhodně odstartoval další, pro
tvůrce filmů již soutěžní dny
festivalu.
Návštěvníci festivalu mohli
zajít do Kavárny Potmě a zakusit, jaké to je pohybovat se pomocí hmatu v absolutní tmě.
V rámci festivalu měl ve Varech
výstavu také fotograf Jan Šibík.
Měla název Ženy z Kibery
a podtitulek zněl Dospívají ve
třinácti, ve čtrnácti umírají na
AIDS.
Pro ty, co chtěli být předním
osobnostem českého filmového
průmyslu tváří v tvář, popřípadě
se jich na něco zeptat, byly přichystány Čaje o Čtvrté v improvizované čajovně, které zajišťovala jakožto mediální partner
Česká televize. Moderátorem
byl Jakub Železný a v křesle pro
hosty se vystřídal Břetislav Pojar, Věra Chytilová, David
Kraus, Jan Budař a další. Právě
posezení s Janem Budařem bylo
hodně veselé, vlastně co věta, to
salva smíchu. Budař se vrátil
i k filmu Nuda v Brně: „Lidé si
od Nudy v Brně myslí, že jsem
mentálně retardovaný. A jsou
zklamaní, že nejsem.“ Podobně
to vypadalo, když byla hostem
režisérka Věra Chytilová. Její
pověst přísné, nekompromisní
a tvrdé ženy se moc nepotvrdila,
byla vtipná, zábavná, i když
bylo cítit, že si jen tak něco nenechá líbit. Neodpustila si poznámku vůči zvukařům, když
měla problém s mikrofonem,
stejně tak ji nedělalo problém
vyřešit si telefonní hovor uprostřed besedy. Je to svérázná
dáma a právem je to první žena
české filmové režie.
Poslední den filmového festivalu proběhlo slavnostní předávání cen. Velkou cenu získal islandský thriller Severní blata,
diváckou cenu deníku Právo vyhrál český film Jana Svěráka
Vratné lahve a cenu za mimořádný umělecký přínos světové
kinematografii obdržel populární americký herec Danny DeVito, který byl největší hvězdou
posledních dnů festivalu. Autorka: Hana Kubovcová
4. SPOLEČENSKÝ VEČER
Národohospodářské
fakulty VŠE
18. října 2007
od 19 hodin
v Národním domě
na Vinohradech
PROGRAM:
n Imatrikulace
o Beánie
p Taneční párty
Účinkují: Orchestr Mercury
Šermířská skupina MERLET
DJ Linka
Prodej vstupenek:
Gabriela Kudibalová (341nb) PO–ČT 9–11, 13–15 hodin
kultura
Divadelní (p)ohledy
19
Proč tančí Josef K.?
Už na počátku inscenace je Josef K. (Martin Finger) doslova
„zahnán do kouta“. Pohyb je mu
umožněn pouze na malém čtvercovém prostoru ze dvou stran
ohraničeném vysokými stěnami
z dřevěných desek. Hlavní postava ale není omezena pouze
pohybem. Formou projekce jsou
na stěnu promítnuty rozličné zákazy a příkazy a „životní prostor“ Josefa K. je tak ještě více
okleštěn.
Josef K. je na první pohled
zcela nezajímavý, ač přes své poměrně vysoké postavení prokuristy banky, zcela průměrný a nevýznamný. To je však pouhé
zdání. Josef K. v Pařízkově inscenaci takto působí pouze zpočátku, kdy snad až příliš dlouhým monologem nastiňuje divákovi okolnosti svého zatčení.
Martin Finger za použití minimálního pohybu a gestikulace,
oblečen do tmavého obleku, který můžeme denně spatřit na
všech okolo procházejících úřednících, přesto začíná nenápadně
zaujímat diváka střídáním tónů
hlasu ve vyprávění svého příběhu, když imituje své hlídače.
A v hledišti se objevují první
úsměvy, ale i ironický potlesk
vyšetřujícího soudce (Jiří Černý), který z něj vstupuje na jeviště a staví Josefa K. před diváky
jako před soudní shromáždění.
Na scéně se v jeho rukou poprvé
objevuje útlá knížečka, deník
hlavní postavy, která ho má
v soudním líčení usvědčit. A zatímco jsou na stěny projektovány
právě psané deníkové zápisky,
Josef K. se na jevišti poprvé vlní
s doutníkem v ústech v rytmu
písně Stand by me od Bena E.
Kinga. Přestože je zatčen a obviněn, aniž by tušil z čeho, uvolněně tančí a od této chvíle to již
není ustrašená Kafkova postava,
člověk zapadající do beztvarého
nezajímavého průměrného davu,
ale osobnost, která začíná s odvahou pátrat po původci, který
mu způsobil životní nesnáze.
Nevyhýbá se přitom ani agresivnímu napadení jednoho ze strážců, kteří jsou fyzicky trestáni za
chyby, kterých se dopustili při
jeho zatčení. Vybočení z davu
a náznaky individuality jsou patrně i tím, čím Josef K. dokáže
okouzlit krásnou Slečnu Bürstnerovou (Gabriela Míčová).
Ačkoliv je pohyb Josefa K. na
jevišti omezen, ostatní postavy
inscenace do „jeho“ prostoru mohou libovolně vstupovat i ho
opouštět. Často je přitom využito
přístupu z hlediště, kdy herci sedí
mezi diváky a postupně se zapojují do děje. Tak je tomu i u postavy advokáta (Martin Pechlát),
který vstupuje na jeviště jen
v trenkách a zatímco mu Leni
(opět Gabriela Míčová, podobnost se slečnou Bürstnerovou jistě není náhodná) pomáhá s oblékáním do tmavého obleku, který
mají na sobě mimochodem
všechny postavy inscenace, nabízí K. možnosti, jak mu v jeho procesu pomoci. Žádná z nich ale nepředstavuje úplné zproštění viny,
a proto také ani na jednu Josef K.
nepřistupuje, ačkoliv svou vinu
sám připouští a na důležitosti
procesu si zakládá právě tím, že
vyhledal pomoc advokáta.
K. by měl myslet hlavně na
sebe, jak mu radí Leni, ale ani
postava Blocka (Hynek Chmelař), s nímž má Josef K. společné
nejen to, že jsou oba obvinění,
ale i vizuální vzhled, ho k tomu
nenavede a on zatvrzele dál pátrá
po zdroji, jenž ho přivedl do situace, ve které se ocitl. I v písni
„Od jistého bodu již není návratu. Tohoto bodu je třeba dosáhnout.“
Ale ani scéna, kdy Josef K. po
roce svého procesu „jako pes“
umírá, není bez humoru, když
mu všechny postavy inscenace
stojící nad ním posunky radí, jakou smrt by bylo nejlepší zvolit.
Jaká tedy je Pařízkova inscenace Kafkova Procesu? Nenáročná na vnímání textu i vizuální
stránky, úsměvná, ačkoliv se zamýšlí nad vážným a věčně současným tématem lidské existence. Pařízek neukazuje rozrostlou
byrokracii ani nenaráží na praktiky totalitních režimů. Josef K.
v podání Martina Fingera je jedním z diváků, hlasem a tělem
tvoří další postavy, ovládá svou
roli s lehkou samozřejmostí, ačkoliv je obtížná především velkým množstvím textu. Velmi působivý je i herecký výkon Martina Pechláta jako brilantního
advokáta, který Josefu K. servíruje nesmyslné verze své obhajoby s elegancí a jakoby na stříbrném podnose, nebo Hynka
Chmelaře jako odporného a odpudivého Blocka. Jednoduchá
scéna přesto plná významů, zajímavé použití projekce. Inscenace na premiéře místy strnulá
a necelistvá učinila během několika repríz velký skok vpřed a je
teď v Praze jednou z divadelních
novinek, které jistě stojí za shlédnutí. Autorka: Klára Kadlecová
– 4 / 2007
Režiséru a autoru scénáře, Dušanu D. Pařízkovi, se výběrem
nejdůležitějších situací románu
podařilo vtěsnat literární dílo do
zhruba hodinu a půl dlouhého
představení. A lze říci, že se s náročnou látkou vypořádal poměrně úspěšně. Dramatický text pak
doplnilo jednoduché a přesto originální pojetí scény i stejně volené herecké prostředky, kterými
jednotlivé postavy k divákům
promlouvají.
Stand by me hledá Josef K. oporu, ale i tato píseň je nyní pokřivená (je narušována přihlašovací
znělkou do systému Windows).
A tak Josefa K. čeká jen setkání
se sebou samým v Chrámu, kde
k němu hovoří duchovní v podobě vlastních stínů na stěnách,
které ho obklopují. I ten mu vyčítá, že příliš spoléhá na pomoc
druhých, nikoliv sám na sebe.
Ani on ho nepřesvědčí a tak K.
nezbývá nic jiného, než vstoupit
do poslední části svého procesu.
Boční stěny padají, životní prostor se zvětšuje, ale objevují se
opět zdi, které překročit nelze.
A tak soudní řízení postupně přechází v rozsudek.
economix
Divadlo Komedie zahájilo novou sezónu dramatizací Kafkova románu
PROCES, kterou se zároveň představilo začátkem
září v Hamburku v rámci
mezinárodního divadelního festivalu „Projektion
Europa“.
20
cestopis
1
LAOS
2
economix
– 4 / 2007
Tato vnitrozemská hornatá a zalesněná země o rozloze asi jako Velká Británie a počtu obyvatel zhruba jako
Slovensko, je skutečnou oázou klidu, úžasných přírodních scenérií a významným duchovním centrem Jihovýchodní Asie.
Laoské království získalo
svou nezávislost na Francii v roce 1953 a v roce 1975 se definitivně ujali moci komunisté, kteří
se, jak už to v této části světa
bývá, opírají o (vše)mocnou armádu. Úředním jazykem je laoština, která je velmi příbuzná
thajštině, údajně asi jako čeština
se slovenštinou. Avšak francouzština je zde stále používaným jazykem – zejména u místní inteligence. Nyní se však
kvůli turismu dere do popředí
angličtina, kterou se zde v hotelech a restauracích většinou bez
problémů domluvíte. Místní měnou je laoský kip (LAK), který
je směnitelný s americkým dolarem v kursu zhruba 9.600 LAK/1
USD. Všude však můžete platit
rovnou v dolarech nebo i thajskými bahty (THB). Vždy se
ptejte na ceny jak v kipech, tak
i v dolarech a bahtech, jelikož
někdy jsou ceny i značně rozdílné (až 30%) ve prospěch jedné,
druhé nebo třetí měny. Peníze
vždy měňte v bance nebo ve
směnárně. Doporučuji cestovat
s dostatečnou hotovostí. Při platbě bankovní kartou, což je možné jen na omezeném počtu míst
(cestovní kanceláře, banky, větší
a dražší hotely), vám automaticky připočtou přirážku 3 % (provize banky). Hodně turistů zde
používá i cestovní šeky. Češi potřebují do Laosu vízum, které si
koupíte asi za 30 dolarů v Bangkoku. Turisté nejsou ve svém
pohybu po zemi nijak omezováni.
Pokud jde o jídlo, tak můžete
jíst skutečně cokoli a kdekoli.
Není nic, co by vám nechutnalo.
Laoské pivo (Beerlao) je údajně
velmi dobré, o čemž mě, abstinenta, zde ujišťovali jak Slováci, tak Němci – asi na tom něco
bude, jelikož je žádané i v zahraničí a je velmi dobrým vývozním artiklem. Také doporučuji si s sebou vzít i teplejší
oblečení. Teploty zde klesají
i pod 15 stupňů a noci bývají
chladné.
3
4
21
Lidé jsou zde velmi přátelští,
skromní a pohostinní. Jelikož
místní vláda otevřela zemi turistům poměrně nedávno (v 90. letech 20. stol.), služby nejsou na
příliš vysoké úrovni, i když i to
se, zejména v turistických centrech, rychle mění. Ale jídlo je
zde vynikající všude a úroveň
guest housů (něco jako penziony) je tu již srovnatelná s Thajskem. Teplá voda je tu, na rozdíl
od některých okolních zemí
(Thajsko, Kambodža, Myanmar/Barma), standardem. Na to,
jak jsem byl dopředu mnohými
upozorňován na chudobu této
země, jsem byl velmi příjemně
překvapený, v jak dobrém stavu
zde mají hlavní silnice. Ve srovnání s Kambodžou a zejména
Myanmarem (bývalou Barmou)
to bylo až šokující a některé silnice druhé nebo třetí třídy u nás
vypadají rozhodně zanedbaněji.
Nicméně pro obrovskou rozlohu
této hornaté země doporučuji
kvůli úspoře času cestovat zejména letadlem. Místní Lao Airlines má překvapivě velmi dobrou úroveň a letenky jsou za
velmi dostupné ceny (www.laoairlines.com). Kromě místních
aerolinek zde létají i Vietnam
Airlines a některé thajské společnosti – ty jsou však o pár dolarů dražší. Je však potřeba letenky rezervovat až několik dnů
dopředu, protože zejména v turistické sezóně poptávka stále
převyšuje nabídku a mohlo by
vám to narušit plán cesty. Pokud
se však z finančních důvodů rozhodnete cestovat po zemi, volte
raději mikrobusy než místní autobusovou dopravu. Důrazně
vás upozorňuji na to, že charakteristickým národním rysem Laosanů je to, že se všem dělá v autobuse špatně. Každý z nich
cestuje s hromadou igelitových
tašek, které spontánně plní a odhazují z autobusu... Neotrlý tu-
6
7
8
9
V Laosu jsem letos byl poprvé
a strávil jsem tam jen asi deset
dní v druhé polovině února. Bohužel, nebo naštěstí, to bylo
v době čínského nového roku,
což znamenalo komplikace se
sháněním ubytování a tím i vyšší ceny za ubytování. Tím jsem
zjistil, že Číňani jsou zde početnou komunitou a drží většinu
byznysu ve svých rukou. Během
tak krátké doby jsem však stihnul poznat hned několik míst
bohatých historií, architekturou,
přírodními krásami a duchovním významem přesahujícím
území Laosu.
Z thajského Bangkoku jsem
přijel autobusem do hlavního
města Laosu Vientianne ležícího
na břehu Mekongu, který je hraniční řekou s Thajskem. Je to na
asijské poměry čisté město s širokými bulváry (obr. č. 1), administrativními budovami, ambasádami a hotely. Doporučuji navštívit
zdejší dominantu, chrám Pha
That Luang (obr. č. 2), prezidentský palác (obr. č. 3, uvidíte jen
skrz mříže vstupních vrat) a významné starobylé chrámy jako
jsou Haw Pha Kaew (obr. č. 4)
a Wat Sisaket (obr. č. 5) a vítěz-
– 4 / 2007
5
rista pak v autobusu přeplněném
narubyseobracejícím místním
obyvatelstvem nemusí být úplně
v pohodě. Pokud chcete cestovat
na krátké vzdálenosti, půjčte si
motorku (cca 3 – 5 dolarů/den).
V oblasti architektonické perly
Luang Prabangu vám však půjčí
maximálně jízdní kolo. Vláda
pod přísnými sankcemi chrání
zaměstnanost místního obyvatelstva, které nabízí dopravu turistům (podobně jako v Kambodži v Angkor Watu). Pokud
jde o plánování cesty, vždy jsem
vše plánoval až na místě. To se
mi osvědčilo v celé Asii. Doporučuji vždy obejít místní cestovní kanceláře, porovnat ceny
a služby, získat mapy a důležité
informace a nakonec si půjčit
motorku a objet si vše sám. Vyhnete se tak vláčení z místa na
místo nějakou cestovkou, ohlížení se na ostatní turisty a naprosté nesvobodě v tom co chcete vidět a dělat. Navíc dost
ušetříte. Cestovku využívejte
pouze v případě jistoty, že to
sami nezvládnete. Není se však
čeho obávat, Laos je naprosto
bezpečná země.
economix
cestopis
22
economix
– 4 / 2007
nou bránu (vítězný oblouk) Patuxai (obr. č. 6). Když si přivstanete, tak na motorce můžete stihnout vše podstatné během jednoho a půl dne. Památky zde
zavírají v 16.00 hodin. Na půl dne
je také výlet asi 25 km od Vientianne do muzea Budhy ze 70. let
minulého století Wat Xiang Kuan
(obr. č. 7) vytvořeného pod širým
nebem místními obyvateli – spolu
s noční návštěvou zdejších výborných restaurací na břehu Mekongu to velmi doporučuji.
Z Vientianne jsem jel autobusem směrem na Luang Prabang
přes oblast Vang Vieng známé
pro své přírodní krásy. Místní,
pro svůj tvar unikátní hory, skrývají nádherné jeskyně. Jako
správný Čech doporučuji výše
uvedený postup výběru okružní
cesty po místních krásách.
V tomto případě se opravdu vyplatí vše zjistit a objet si to sám.
Zejména v jeskyních to byl úžasný zážitek. Zaujaly mě zejména
tři jeskyně z pěti, které jsem zde
viděl. Před každou jeskyní si za
malý obnos (cca 1 USD) můžete
(musíte, pokud nemáte vlastní
baterku) půjčit hlavovou lampu.
Pak jako horník prostě jdete do
tmy jeskyně. Tou první jeskyní,
která byla v podstatě vyschlým
korytem řeky ve skále, jsem šel
asi dva kilometry do útrob hory.
Byla prostě nekonečná, tak jsem
se z časových důvodů vrátil.
Teprve poté jsem se dozvěděl,
že místní lidé nikdy na její konec nedošli, a to ani po jednodenní túře... Další jeskyně byla
tzv. vodní jeskyně (obr. č. 8).
Zde mi kromě lampy půjčili
i duši od pneumatiky. V neuvěřitelně ledové vodě jen v trenkách
a tričku jsem se v pololeže na zádech na pneumatice pohyboval
za pomoci jedné ruky podél natažené prádelní šňůry a v druhé
ruce jsem držel videokameru.
Po 200 metrech jsem musel vystoupit a již bez šňůry projít
(místy i plazit) několik set metrový okruh, abych se opět dostal
zpět ke své pneumatice. Najít ji
ve slabém světle hlavové lampičky na druhém břehu po pás
hluboké ledové jeskynní řeky
nebylo úplně fajn... Pak stejnou
cestou zpět. Do třetí jeskyně to
bylo od půjčovny lamp prý 100
metrů. Během pár metrů jsem
zjistil, že je to sice 100 metrů,
ale do výšky. Čili nejprve jsem
cestopis
10
11
12
13
absolvoval horolezecký výstup
po strmé a kluzké skále, ale poté
to skutečně stálo za to! Jeskyně
byla asi jen 700 metrů hluboká,
ale její výška (odhadem 30 metrů) byla impozantní a sluneční
světlo pronikající vchodem ji rozehrálo mnoha barvami (obr. č.
9). Kromě svatyně s ležícím
Budhou tam žili úžasní, údajně
jedovatí pavouci, což jsem musel uznat i já, který je zrovna nemusí.
Poté jsem opět asi půlden pokračoval mikrobusem do Luang
Prabangu. Tento architektonický
skvost, bývalé sídlo krále a významné duchovní centrum chráněné UNESCO (1995) vidět prostě musíte! Je to takový laoský
Český Krumlov. Město ležící na
břehu řek Mekongu a Nam Khan
je duchovním centrem Laosu
s významem přesahujícím celý
region. Je zde značná koncentrace nádherných a významných
dřevěných chrámů starých i přes
tisíc let. Architektura v Laosu
není sice tak okázalá jako
v Myanmaru nebo Thajsku, ani
tak monumentální jako v Kambodži, ale rozhodně jí to neubírá
na kráse. Město je největším laoským lákadlem turistů, kterých
sem ročně přijíždí skoro sto tisíc.
Podle toho také vypadají ceny
ubytování. Vše podstatné stačíte
objet sami na jízdním kole (město není zas tak velké) a na vzdálenější místa si usmlouvejte
místního drožkaře. Mezi zdejší
dominanty patří zejména That
Chomsi (stupa na vrcholu hory
nad Luang Prabangem s nádherným výhledem na město a Mekong), chrám Xieng Thong (obr.
č. 10), královský palác Haw
Kham (obr. č. 11), chrám u královského paláce (obr. č. 12) a pagoda Wat Wisunarat (obr. č. 13).
Rozhodně jeďte na výlet lodí cca
35 km severně od Luang Prabangu po Mekongu do jeskyně ve
skále nad řekou Pak Ou (obr. č.
14), ve které jsou tisíce sošek
Budhy. Po cestě možná uvidíte
na řece i čerpací stanici, která na
mě udělala velký dojem porušením snad všech ekologických
a bezpečnostních pravidel (obr.
č. 15). Po cestě zpět jsem na
malé bárce zažil na Mekongu
pravý tropický déšť – jde v podstatě o půlhodinový vodopád.
Pěkný výlet je i ke skutečnému
vodopádu Tad Kuang Si (obr. č.
23
cestopis
ců jsou tzv. skupinové tance.
Místní, mimochodem velmi příjemné a noblesní ženy a dívky, se
vám v žádném případě při tanci
nepodívají přímo do očí, jelikož
to je považováno za flirtování
a je to odsouzeníhodné.
16), kde se můžete vykoupat
v nádherných říčních lagunách
s tyrkysově zelenou vodou.
Z Phonsavanhu jsem opět přes
Vientianne pokračoval do Hanoje ve Vietnamu, ale o tom možná
někdy jindy...
14
15
16
zván svým průvodcem. Když
jsem tam přišel, všichni vypadali, jako by šlo spíše o pohřeb. Dozvěděl jsem se však, že svatebčané nedávají najevo své pocity,
ale vnitřně jsou velmi šťastní.
Dokonce, že si považují za čest,
že mají na svatbě cizince. Poté,
co jsem se dozvěděl, že nepřekážím, ale jsem vlastně VIP host,
tak jsem se dal do tance jejich
„lidových“, u kterých tančí zejména zápěstí obou rukou. Nevím proč, ale od té doby se smáli... Každopádně tamní tance
jsou přísně bezdotykové mezi
tančícími partnery a hodně z tan-
Návštěvu Laosu vám rozhodně
doporučuji. Mám na něj jen pozitivní vzpomínky. Většinou lidé
startují návštěvu Jihovýchodní
Asie v Bangkoku v Thajsku.
Thajsko je samo o sobě nádherná
země a je turisty rozhodně nejoblíbenější. Je to ale i brána do
ostatních, neméně zajímavých
zemí v této oblasti. Odtud se dostanete kromě Laosu i do Kambodži, kde musíte vidět největší
náboženskou stavbu světa Angkor Wat (prohlídka je tak na tři
dny na motorce), hlavní město
Phnom Penh (památky, diskotéky) a absolvovat nádhernou cestu
po Mekongu ze Siem Reapu do
Phnom Phenu přes jezero Tonle
Sap, kde nedohlédnete na druhý
břeh, případně i Kompot City na
východě a Sihanoukville na jihu.
Dále lze z Bangkoku nebo Chiang
Mai na severu Thajska letět (po
zemi to nelze) do Myanmaru
(Barmy), kde stojí za to vidět
města Rangůn a Mandalay, oblast Bagan s tisíci pagodami jak
v pohádce, ale i přírodní krásy jezera Inle. Případně navštivte i komunistický Vietnam, Saigon (válečná muzea) na jihu a Hanoi
a unikátní, UNESCO chráněnou,
zátoku Ha Long Bay na severu.
[email protected]
SONY DCR–SR90.
Videokameru
redakci
zapůjčila
společnost
Interel, s.r.o.,
www.interel.cz.
17
– 4 / 2007
Fotografie
byly pořízeny
videokamerou
economix
Z Luang Prabangu jsem přeletěl do oblasti Xiengkhouang
a ubytoval jsem se zde v regionálním hlavním městě Phonsavanhu. Tato oblast je známá ze
dvou důvodů. Tím prvním je výskyt unikátních „hrnců“ (obr. č.
17) na tzv. „Jar fields“, oblastech
s mnoha sty těchto hrnců značných rozměrů, o nichž dosud nikdo neví, k čemu vlastně sloužily. Existují jen teorie – od těch
poměrně pravděpodobných (pohřebiště, nádoby na „whisky“) až
po teorie o mimozemšťanech.
Zanechala je zde zřejmě před
zhruba třemi tisíci let vyspělá
a početná civilizace, která však
zmizela bez jakýchkoli jiných
pozůstatků. Druhým důvodem
známosti této oblasti je to, že jde
o nejbombardovanější místo na
Zemi v historii lidstva. Důvodů
pro bombardování bylo hned několik – za války ve Vietnamu
tudy vedla Hočiminova zásobovací stezka, oblast sloužila pro
schovávání Vietkongu a rovněž
zde Američané shazovali bomby,
které kvůli špatnému počasí nemohli shodit nad Vietnamem.
Během nejhorších tří měsíců zde
byl kobercový nálet každých šest
minut! Celkem na tuto oblast dopadlo asi tři milióny tun bomb.
Tolik jich nebylo svrženo ani za
celou druhou světovou válku.
Dodnes si tato oblast, pojmenovaná po bývalém regionálním
hlavním třicetitisícovém městě,
které bylo americkými bombami
zcela vymazáno z povrchu země,
nese následky této ničivé války.
Nerostou zde téměř žádné stromy, jelikož půda je do hloubky
asi půl metru kontaminována
chemikáliemi, jejichž složení nikdo nezná. Země je stále jak spálená a z letadla je stále zřetelně
vidět krátery po bombách, což
z výšky vypadá jak neštovice.
Spolu se zážitkem z muzea v Saigonu ve Vietnamu mě toto jasně
potvrdilo, že válka, ať je vedená
z jakéhokoli důvodu, přináší jen
hrůzu, totální devastaci a neštěstí
civilnímu obyvatelstvu. Zde člověk může vidět následky „dobrých úmyslů“ americké armády
a válku v Iráku vidí trochu v jiném světle... Velmi příjemným
zážitkem zde však byla návštěva
svatby, na kterou jsem byl po-