Grafika, fotografie a Windows MovieMaker

SOŠ OTROKOVICE, TŘ. T. BATI 1266
Grafika, fotografie a
Windows MovieMaker
Učební text pro kurzy výpočetní techniky
Dr. Pavel Kovář
2009
STŘEDNÍ
ODBORNÁ ŠKOLA OTROKOVICE, TŘ.
T. BATI 1266
Grafika a Microsoft MovieMaker
Osnova kurzu
Kurz je dimenzovaný na 6 – 8 hodin a klade si za úkol seznámit frekventanty se základy úpravy
fotografií v programu Microsoft Office Picture Manager, s alterativní tvorbou počítačových
prezentací za použití programu Microsoft PhotoStory a s tvorbou vlastního videa, kde využijeme
programu Microsoft MovieMaker.
I.
Microsoft Office Picture Manager
Počínaje verzí Microsoft Office 2003 se uživatel kancelářského balíku firmy Microsoft má možnost
setkávat s programem Microsoft Office Picture Manager. Jde o jednoduchý, ale velmi účinný nástroj
pro základní úpravu fotografií. Na obrázku 1 si můžeme prohlédnout cestu k základnímu umístění
tohoto programu v nabídce systému Windows, které odpovídá defaultové, standardní instalaci
Microsoft Office 2007.
Obrázek 1
Microsoft Office Picture Manager nám nabízí dvě základní cesty ke svému využití. Podle obrázku 1
nastartujeme program a pak vyhledáváme obrázky, s nimiž hodláme pracovat. Tato cesta je
pohodlná, ale při velkém množství obrázků hromadně načtených do programu může toto množství
vést ke snížené přehlednosti. Druhá možnost, která se uživateli nabízí, je asociovat program jako
primární čtečku obrázků (přes pravé tlačítko myši a volbu „Otevřít v programu“ – „Zvolit program“ a
zafajfkování položky „K otevření souborů tohoto typu vždy použít vybraný program“. Microsoft
Office Picture Manager se po této akci otevře s již načteným aktuálně zvoleným obrázkem na své
pracovní ploše a je přímo připraven k jeho softwarové úpravě.
2
Obrázek 2 nám představuje Microsoft Office Picture Manager v situaci, kdy v prostředí otevřeného
programu načítáme obrázky uložené na našem počítači. Jak vidíme, tato rutina nám nabídne
vyhledání obrovského množství obrázků, mezi nimiž jsou nepochybně ty, s nimiž hodlá uživatel právě
pracovat. Je zřejmé, že v takovém množství budeme konkrétní obrázek hůře hledat,
ale vše je na zvyku a chtění uživatele, tento postup načtení je samozřejmě možný a správný. Pro naše
potřeby – většinou pracujeme s menším souborem fotografií – se bude lépe hodit již vzpomenutá
metoda – metoda asociovat otevření obrázku s programem Microsoft Office Picture Manager.
Obrázek 2
Obrázek 3
Obrázek 4
Asociace dosáhneme kliknutím pravým tlačítkem myši na ikonu obrázku. Z rozvinuté nabídky
vybereme „Zvolit výchozí program“ a v seznamu (dále viz obrázek 4) požadovaný program, Microsoft
Office Picture Manager, zakotvíme jako vybraný. Vrátíme-li se k vybrané ikoně znovu, bude po
standardním dvojkliknutí obrázek načten v požadovaném programu.
3
Obrázek 5
Nezáleží na skutečné velikosti obrázku. Program Microsoft Office Picture Manager nám umožní
snadný pohled na detail či případné zmenšení postníkem vpravo dole. Situaci nám ukazuje obrázek 6.
Obrázek 6
Je vhodné zdůraznit, že se jedná o využití vnitřní zobrazovací funkce programu. Tímto způsobem
v žádném případě neměníme faktickou velikost obrázku. Jde pouze o digitální zvětšení a posun v poli
téhož objektu, tímto zobrazením se skutečná velikost objektu (měřená v kB – MB) nemění.
4
MS Office Picture Manager – digitální úprava snímku – Jas a kontrast
Obrázek 7
Je zřejmé, že zde načtený obrázek má nepřirozenou sytost, kterou lze právě z tohoto
prostředí upravit. Položka Jas a kontrast otevírá nejen možnost mixáže těchto dvou nástrojů, ale i
doladění v oblasti středních tónů barev, které nalezneme pod odkazem Upřesnit nastavení.
K užitečné a univerzální úpravě snímku lze využít i automatického vyladění (Automaticky
opravit) viditelného na liště horního menu. Je rychlé, snadné, z lišty menu přímo dostupné, ale lidský
cit a estetické vidění cesty k vyladění hotového snímku nemůže ani vzdáleně nahradit. Zde doporučuji
experiment s možností návratu do původního stavu Úpravy – Zpět (viz obrázek 8)
Obrázek 8
Doporučení : Porovnejme sytost barev obrázků 7 a 8.
5
Přeexponovaný a nedoexponovaný digitální snímek
Vedle ostrosti a volby motivu hraje u kvalitního snímku velkou roli množství světla, které na
světlocitlivou vrstvu digitálního fotoaparátu dopadá. Obrázky 9,10 a 11 ukazují jeden a tentýž motiv.
Snímek pejska zobrazený na obrázku 9 považujme za standard. Obrázek 10 (uprostřed) je tmavý, to
Obrázek 9
Obrázek 10
Obrázek 11
znamená, že na světlocitlivou vrstvu dopadalo málo světla a nazýváme ho podexponovaný.
Obrázek 11 je naopak nehezky světlý, na citlivou vrstvu dopadalo příliš velké množství světla a takový
snímek nazýváme přeexponovaný. Výše popsaná technika Upravit obrázky – Jas a kontrast případně
Upravit obrázky – Barva umožňuje korekci právě těchto vad. Microsoft Office Picture Manager právě
takovou úpravu umožňuje.
Tvorba výřezu vhodného motivu
Moderní fotografii netvoří jen pomyslná vnitřní síla zachyceného okamžiku, ale i kvalita dodatečného
zpracování v laboratoři – softwaru našeho počítače. Pohlédneme-li na obrázek 12, spatříme skupinku
lidí sedících u stolu v
restauraci. Postava vlevo
se zjevně focení nehodlá
účastnit, ale fotografovi
zůstala
v záběru.
Je
zřejmé, že celkový dojem
z fotografie se tím kazí.
Abychom
osobě,
co
nehodlá na fotografii být
vyhověli
a
snímek
z estetického
hlediska
zachránili,
použijeme
elektronického
oříznutí
fotografie.
Obrázek 12
6
Obrázek 13 nás zavede opět do prostředí Microsoft Office Picture Manager, sledujeme zmíněný
obrázek zobrazený pod rutinou Upravit obrázky – Oříznout. Po obvodu editovaného snímku
spatříme 8 manipulačních nástrojů – úchytů, s jejichž pomocí vymezíme ořezávanou plochu.
Obrázek 13
Výsledek oříznutí obrázku nám ukáže obrázek 14 – samozřejmě oříznutí nesmí vymezovat příliš malý
detail, kvalita oříznutého snímku by se tím výrazně snížila. Je patrno, že výřez eliminoval rušivé prvky
včetně ne zrovna esteticky působících atributů restaurace a ponechal centrální motiv – dvojici
starších manželů, jimž byl patrně záběr věnován.
Obrázek 14
7
Praktickou ukázku použití výřezu v digitální fotografii nám ukáže dvojice obrázků 15 a 16. Snímky
byly zpracovány výše popsanou metodou pomocí programu Microsoft Office Picture Manager.
Obrázek 15
Snímek na obrázku 15 je výřezem zrcadlového z odrazu ve slunečních brýlích – viz obr. 16
Obrázek 16
8
Otočení snímku
Na záběru, který ukazuje obrázek 17, je zjevná fotografova chyba. Obzor zachycený na snímku není
rovný. Lze opravit takovou fotografii v prostředí Microsoft Office Picture Manager?
Obrázek 17
Zde použijeme službu Upravit obrázky – Otočit a překlopit. Microsoft Office Picture Manager nám
umožní natočit snímek do správné pozice a následně fotografii oříznout – začátek viz obrázek 18.
Obrázek 18
9
Obrázek 19
Snímek s šikmým obzorem natočíme do správné polohy. Po pootočení fotografii ořízneme na
obdélníkový tvar – viz obr. 20.
Obrázek 20
10
Obrázek 21
Je zjevné, že snímek z obrázku 17, který by byl pro zjevnou chybu fotografa určen k vyřazení, je
možné prostředky programu Microsoft Office Picture Manager zachránit.
Úkol: Postupem, který dokumentují obrázky 17 až 21 „narovnejte“ šikmou věž v Pise, jejíž fotografii
získáte z internetu.
Existují samozřejmě situace, kdy fotograf zvolí při snímání záběru své zorné pole o 90° pootočené.
Stačí si představit jak je vhodné pootočit fotoaparát, je-li cílem našeho záběru věž, strom, lidská
postava atp. Potom i zde při závěrečném zpracování bude nutno snímek překlopit. Nastavovat ručně
na jemném počítadle 90° není efektivní. Proto nalezneme v prostředí programu Microsoft Office
Picture Mananager ( Upravit obrázky – Otočit a překlopit – Otočit doleva, Otočit doprava)možnost
volby jednorázového pootočení o 90° vlevo nebo vpravo. Podobně se nám nabízí (zde doporučuji
individuální experiment se snímkem) překlopení vodorovně a svisle – a to na položkách: Upravit
obrázky – Otočit a překlopit – Překlopit vodorovně, Překlopit svisle. Je nepochybné, že levopravé
překlopení změní dosti výrazně charakter snímku. Je známé, že z hlediska konvence levopravého
vnímání vidí člověk objekt v perspektivě
různě. Dva náčrtky označené jako obrázek 22
a obrázek 23 dokládají, že cesta nebo koleje
evokují v levopravém vnímání směr. Obrázky
ukazují z nekonečna (nebo do nekonečna? )
Obrázek 22
Obrázek 23
směřující koleje… Je-li úběžný bod vlevo,
člověk si zde snadno představí přijíždějící vlak. Je-li úběžný bod vpravo, snáze na takových kolejích
připustíme odjíždějící vlak. I tyto zvláštnosti vnímání lidského mozku musí designér u počítače brát
na zřetel, dává –li fotografii konečnou podobu.
11
Úkol: Nalezněte na internetu snímek objektu, u něhož je dominantní výška. Odzkoušejte nyní
překlopení vlevo a vpravo. Orientační pomůcka – obrázky 24 a 25.
Obrázek 24
Obrázek 25
Problém červených očí – digitální odstranění této vady
Na fotografii zobrazené na obrázku 26 vidíme psíka, jehož oči nám digitální fotoaparát v kombinaci
s intenzívním zásvitem fotografického blesku zobrazil velmi nepřirozeně. Podobná vada na lidské
tváři může i jinak kvalitní snímek zcela znehodnotit. V této krátké kapitole se seznámíme
s jednoduchým postupem, který nám umožní tuto závadu alespoň částečně eliminovat.
Obrázek 26
12
Načteme si obrázek do prostředí Microsoft Office Picture Manager a zvolíme pracovní prostředí
do nastavení Upravit obrázky – Odstranit červené oči. Situaci nám ukazuje obrázek 27.
Obrázek 27
Klikneme-li na položku Odstranit červené oči, změní se kurzor myši v editační nástroj, kterým
klikneme na chybně se zobrazující oči – viz návod – v prostředí Manageru – obrázek 28 a vadu
odstraníme. Upravený sníme spatříme na obrázku 28.
Obrázek 28
13
Změna velikosti obrázku
Budeme-li stahovat kvalitní umělecké fotografie z internetu, snadno se setkáme s velikostmi 6 MB,
které jsou pro běžné publikování na webových stránkách, případně v textu programu MS-Word či
prezentace v MS PowerPoint příliš veliké. Microsoft Office Picture Manager nabízí možnost velikost
snímku změnit.
Velikost obrázku není determinována pouze jeho kvalitou, ale i typem komprese.
V běžné praxi se setkáváme s obrázky typu JPEG – jde o nejběžnější v současnosti používaný formát,
který produkuje většina digitálních
fotoaparátů.
K alternativním
formátům patři historicky starý
bitmapový obrázek. Snímek nese
vysokou kvalitu ale také mohutné
rozměry. Jeho formát poznáme
podle označení BMP. V pohyblivých
obrázcích
publikovaných
na
internetu se většinou skrývá 256
barevný formát GIF. Další formáty
jako TIFF a PNG se objevují již méně
často a většina nabízených grafických
programů dokáže formáty obrázků
navzájem transformovat. Ukázku
nabízených formátů k uložení vidíme
i na obr. 29.
Obrázek 29
Obrázek 30
Úkolem, který máme
nyní splnit v prostředí
MS Office Picture
Manageru je změna
velikosti
obrázku.
K dispozici
máme
naskenovaný
A4
formát, jehož velikost
je 6,8 MB. Je zřejmé,
že se tato velikost
naprosto nehodí ani
k odeslání e-mailem
(zejména bylo-li by
fotografií více) ani
k zařazení do textu
či prezentace. Fotografii je třeba softwarově zmenšit řádově na 100 kB – čili ji čeká téměř
14
stonásobné zmenšení. Softwarové zmenšení však znamená i zhoršení kvality snímku. Volba
kompromisu mezi kvalitou a velikostí snímku je ve světě digitálních fotografií velmi častá. Před
provedením této změny si musíme být vědomi, k čemu bude obrázek sloužit. Velké obrázky na titulní
stránce webových stránek neúměrně prodlužují dobu načtení takových stránek. Příliš zmenšený
obrázek dodatečně rozprostřen do větší plochy naopak výrazně ztrácí na kvalitě. Microsoft Office
Picture Manager nám nabízí při změně velikosti nejčastější varianty rozměrů budoucího obrázku.
Nabídne nám, zda výslednou podobu obrázku chceme publikovat ve velkém či malém dokumentu,
nebo v podobě velkého či malého obrázku na webu a nakonec nabízí emailovou variantu obrázku,
v níž je snímek zmenšen na minimální rozměry při zachování obrazové informace. V naší ukázce
zmenšíme dokument naskenovaný ve velikosti 6,8 MB. Na obrázku 31 si povšimněme jak velké
detaily poskytuje kvalitně naskenovaný obrázek – jde o stránku z komixu.
Obrázek 31
Nyní provedeme volbu zmenšení snímku – viz obrázek 32
Obrázek 32
15
Dialog ke zmenšení se nastaví do zobrazeného statutu a uživatel nastavenou budoucí velikost snímku
„odsouhlasí“ kliknutím na OK.
Obrázek 33
Naskenovaný obrázek jsme výrazně zmenšili, stále má však méně užívaný formát TIFF. Proto ho
pomocí aplikace Malování (její použití navrhuji proto, protože se jedná o produkt firmy Microsoft a
navíc je součástí každé instalace Windows) snadno převedeme (rutina Uložit jako) do užívanějšího
formátu JPEG.
Obrázek 34
16
Nyní je naše práce hotova, Stojí za to, abychom porovnali snímek zobrazený na obr. 32 či 31
s následujícím obrázkem – obrázkem č. 35. Z porovnání je zřejmé, že za menší rozměry (z 6.8 MB
naskenovaného originálu na 540 kB redukovaného snímku) jsme „zaplatili“ sníženou kvalitou
zobrazení.
Obrázek 35
Zmenšíme-li obrázek naskenované stránky původního formátu A4 na velikost odpovídající ploše
obrazovky, můžeme zobrazený text v komixu snadno číst. Zjistíme, že kvalita je přijatelná. Přestože
jsme obrázek výrazně zmenšili, dodrželi jsme aby informaci, kterou měl poskytnout, si ještě zachoval.
Odeslat takto upravenou fotografii emailem, je již bez problému možné.
Naučili jsme se změnit formát fotografie a upravit její velikost.
Rutina „Upravit obrázky“ – „Komprimovat obrázky“
Jde o další velmi účinný nástroj pro změnu velikosti snímku. Zde si uživatel přímo monitoruje budoucí
velikost fotografie. Z obrázku 36 je zřejmý postup, kdy z velikosti 1,13 MB bude vytvořena
redukovaná kopie zmenšená na 57,6 kB. Tato velikost je vhodná k expozici na webu.
Obrázek 36
17
Textový komentář umístěný na ploše snímku
Textový komentář vložený přímo do snímku (např. přímý popis hor a jejich výšek) je běžnou
součástí technik úprav digitální fotografie. Pro naše účely plně postačí nástroj, který známe
z kterékoli instalace programu Windows – a tím je grafická aplikace Malování.
Technikou Soubor – Otevřít načteme požadovaný obrázek. Další činnost spočívá ve výběru
nástroje oříznutí obrázku – tečkovaný obdélník nahoře, následně nástroje pro psaní textu do obrázku
Obrázek 37
-symbolem nástroje pro psaní je „A“ v nástrojové liště. Napsaný text je estetické orámovat – zde je
vhodný výběr plného obdélníku v nástrojové liště. Možný výsledek naší práce ukazuje obrázek 37.
Textovým polem doplněnou fotografii nyní uložíme a pro další digitální úpravu ji můžeme opětovně
načíst v programu Microsoft Office Picture Manager, kterým jsme se v této kapitole zabývali.
V této kapitole jsme se seznámili s možností základní úpravy digitální fotografie za pomocí
prostředků, které nabízí MS-Windows doplněné základním kancelářským balíkem MS-Office 2007.
18
II.
Microsoft PhotoStory
Tvorba prezentací v prostředí programu PowerPoint patří k základům uživatelských
dovedností majitele balíku Microsoft Office. Firma Microsoft však nabízí i alternativní řešení tvorby
vlastní prezentace. A s ním se v této části studijního textu seznámíme. Výsledný produkt budeme
dalšímu uživateli předávat nejčastěji ve formátu AVI. Z této skutečnosti plynoucím faktem je, že
vzniklou prezentaci ve formátu AVI bude možné si načíst v jakékoli aplikaci určené pro přehrávání
tohoto formátu. Program je volně šiřitelný a obrázek 38 nám ukáže webovou stránku, z níž je jeho
stažení snadno dostupné.
Obrázek 38
Microsoft Photo Story 3 je program pro jednoduché a efektivní vytvoření prezentací
z digitálních fotografií, jejichž úprava pomocí programu Microsoft Office Picture Manager byla
stručně popsána v předchozím textu.
V dalším popisu se seznámíme s programem Microsoft PhotoStory. Dozvíme se, jak lze jednoduchými
ovládacími prvky upravit, oříznout nebo otočit obrázky či digitální fotografie, popsat je a následně
z nich sestavit příběh – story, který můžeme podbarvit hudbou a uložit ve formátu AVI čitelném např.
Windows Media Player (od verze 10 a výš) či kterýmkoli jiným dostupným prohlížečem. Díky
poměrně malé velikosti souborů lze prezentaci snadno odeslat e-mailem či prezentovat na Internetu.
19
Výsledný příběh (odtud je i název programu) složený z fotografií lze prohlížet v televizi, počítači nebo
přenosném zařízení se systémem Windows Mobile.
Skládáme svůj první fotopříběh
U lesa nedaleko města, kde bydlí autor těchto skript, havarovalo před 65 lety americké
bombardovací letadlo B-17 G. Přestože byl vrak havarovaného stroje ještě před koncem války pečlivě
odklizen a událost sama nebyla roky příliš připomínána, místní veřejnost o události věděla své. Jeden
z kusů duralového plechu bombardéru posloužil po několika letech od události za neoficiální pomník.
V době nesvědčící pietě dvěma americkým pilotům zbytečně zavražděným místní německou
posádkou byl jedním z občanů obce maličký zbytek útržku z plechu trupu B 17G přibit na mladou
borovici na přibližném místě popravy. Uplynulo mnoho let a duralový plech kdesi na kraji lesa
s neuměle vyraženými slovy úcty obyčejného člověka celá desetiletí na svůj den zmrtvýchvstání.
Hluboko vrostl do dřeva raněného stromu. Na první pohled působí stroze a male. Naše ukázková
prezentace se bude snažit provést diváka cestou od lesní hájovny, kde se na blízkém poli dotkl
podvozek bombardéru země až k místu zastavení a smutně zbytečného předčasného skonu obou
pilotů. Bude chtít na vložených snímcích připomenout i vzhled impozantního bombardéru a
samozřejmě částečně vrátit tvář oné události, která upadá v zapomnění. Libreto příběhu je dáno.
Nyní se na stránkách tohoto textu pokusíme o sestavení vlastní „story“ podbarvené hudbou.
Dohotovenou prezentaci ponechám jako doplněk našeho textu, aby posloužil k inspiraci při
sestavování Vašeho vlastního fotopříběhu.
Předpokládejme,
že všechny
snímky
potřebné k sestavení
fotopříběhu jsou nyní
v elektronické
podobě
uspořádány do jedné
složky. Zde je to složka
Amerika.
Snímky jsou digitálně
ošetřeny
a
doladěny
programem
Microsoft
Office Picture Manager a
jsou připraveny k seřazení
do
fotostory.
Situaci
vidíme na obrázku 39.
Obrázek 39
Na následujícím obrázku je zobrazeno startovací menu programu Windows Vista, do něhož je
začleněn právě nainstalovaný program Microsoft PhotoStory for Windows 3.
20
Obrázek 40
Kliknutím do zobrazené nabídky Windows nastartuje celý program a ten na své úvodní obrazovce
nám umožní výběr základních situací:
Tvorby nové prezentace, úpravy dříve uloženého
projektu, přehrání uložené prezentace. My si
v dané situaci vybereme první položku nabídky – a
to „Vytvořit novou prezentaci“.
Obrázek 41
21
Na obrázku 42 máme k prohlédnutí situaci, kdy se uživateli nabízí import obrázků do budoucí
prezentace. Uživatel zde volí položku „Importovat obrázky“ a ve zvláštním okně se mu postupným
Obrázek 42
otvíráním složek v počítači zpřístupní cílová složka, v níž označí přes klávesu CTRL všechny do
prezentace potřebné obrázky. Jejich pořadí je možné v následujících krocích měnit. Viz obrázek 43.
Obrázek 43
22
Vřazení obrázků docílíme kliknutím na tlačítko „Otevřít“ – viz obr. 43. Obrázky se tak vřadí do
programu PhotoStory a v následujícím kroku budeme třídit jejich pořadí.
Obrázek 44
Označené obrázky se importují, doba akce závisí na množství transportovaných dat. Pořadí obrázků je
zapotřebí po dokončení importu nastavit podle logiky sledu událostí našeho příběhu. Přesuny
obrázků lze nejjednodušší cestou provádět přímo posuvem myši v dolním pásu – viz obrázek 45.
Obrázek 45
Klikne-li uživatel pravým tlačítkem myši na obrázek v dolním pásu, objeví se mu nabídka dalších
možností úprav – viz obrázek 46.
Obrázek 46
Tytéž možnosti úprav obrázku nalezneme i mimo pás snímků, přímo na ploše zvětšeného aktuálního
obrázku. Zde nalezneme tlačítka vedoucí k úpravám, které budou v následujícím textu ozřejmeny.
23
Obrázek 47
Orientujeme se v základním panelu PhotoStory for Windows. Aktuální obrázek má na panelu svou
zvětšeninu, u níž je pod tlačítkem „Upravit“ skryto menu pro základní úpravy snímku v prezentaci.
Obrázek 48
Nástrojem pro oříznutí, viz obr. 48, vymezíme nové hranice obrázku. Povšimneme si karet v horním
díle okna, pod nimiž jsou skryty další možnosti úprav obrázku. Uložit a Zavřít – úprava je potvrzena.
24
Obrázek 49
Zvolíme-li pod obrázkem položku „Upravit“, dostaneme se do vzhledu znázorněném obrázkem 48.
Zde doporučuji k odzkoušení otevřít kartu „Přidat efekt“ a otestovat změny, které nám na zvolené
fotografii program Microsoft PhotoStory for Windows nabízí.
Obrázek 50
25
Obrázek 51
Karta úprav digitálního obrázku (je o něco „chudší“ než v prostředí programu Microsoft Office Picture
Manager) nabízí dodatečnou automatickou opravu barev, kontrastu a redukce efektu červených očí.
Oprava je svěřena automatice počítače, nikoli citu uživatele, což je možno pokládat za určitou
nevýhodu, ale přihlédneme-li k celkové jednoduchosti a současně vysoké efektivitě programu, pak
jistě úmysl konstruktéra PhotoStory pochopíme. Automatické nabídky doporučuji odzkoušet u
každého snímku před jeho zařazením do prezentace. I po automatické úpravě můžeme být mile
překvapeni zlepšením vzhledu fotografie a pokud spokojeni nebudeme, stačí jediným kliknutím na
„Vypnuto“ nepovedenou úpravu vrátit zpátky na původní vzhled.
Na obrázku č. 52 je
znázorněna situace,
kdy už byly veškeré
digitální
úpravy
provedeny a na
řadě je další pro náš
zde právě vznikající
příběh
důležitá
akce. Je jí zařazení
textu
do
již
hotových obrázků.
Klikněme tedy na
tlačítko „Další“.
Obrázek 52
26
Obrázek 53
Požadujeme-li v poli obrázku slovní popis, klikneme na „textovou ikonu“ – tiskací „A“ a obdržíme
výběrovou tabulku s možností nastavení základních parametrů budoucího textu. Nastavení
potvrdíme kliknutím na OK.
Obrázek 54
Z ikon pro umístění textu je na obrázku 54 patrna možnost volby zarovnání i výškového umístění.
Zde je nutný experiment uživatele, každá úprava obrázku vyžaduje svůj čas a péči.
27
Je-li obrázek prezentace opatřen textem, je vhodné dát budoucímu divákovi potřebný čas na jeho
přečtení. Z toho vyplývá potřeba prodloužit předdefinovaných pět sekund na obrázek na delší dobu –
přibližně na 6-7 sekund, za které bude text pohodlně čitelný. Jak toho dosáhneme? V pozici, která je
zobrazena na obrázku 54 kliněme na tlačítko další a okno, které se následně objeví – obr. 55 má pod
obrázkem tlačítko „Vlastní pohyb“.
Obrázek 55
Obrázek 56
28
Prezentace je nastavena. Obrázky jsou digitálně upravené v daných možnostech do maximální
použitým programem dané kvality. Podle potřeby jsou obrázky popsány doprovodným textem a
pořadí obrázků je po několikanásobné kontrole v souladu s přáním uživatele - tvůrce prezentace. Je-li
tomu tak, potom přistoupíme po kliknutí na tlačítko „Další“. Další okno tvorby prezentace nám
umožní proceduru propojení obrázkového příběhu s hudbou.
Obrázek 57
Máme v podstatě tři dovolené cesty. Ta první směřuje k dokončení prezentace tlačítkem „Další“,
pokud ji nechceme s hudbou. Druhé dvě cesty vedou přes použití tlačítek „Vybrat hudbu“ a „Vytvořit
hudbu“. Ohromnou, silnou zbraní programu Microsoft
PhotoStory for Windows je schopnost generovat vlastní
hudbu. Klikněme tedy na tlačítko „Vytvořit hudbu“, aktivujme
zvukovou kartu našeho počítače a věnujme nyní 20 – 30
minut individuálnímu experimentování s druhy hudby, které
nám program PhotoStory přes své nevelké rozměry umožní
generovat. Z obrázku 58 je zřejmé, že výběrová menu „žánr“,
„styl“, „skupiny“ a „nálady“ představují obrovské množství
možností nastavení naší „počítačem vygenerované“ hudby.
Budeme-li mít výběr za sebou, je možno ještě určit tempo,
jakým má být skladba posluchači prezentována. Nakonec
můžeme volit i intenzitu od „Nízké“, přes „Normální“ po
„Vysokou“. V tomtéž okně nám počítač nám umožní
kontrolní přehrávku.
Obrázek 58
29
Na automatické hudbě je zajímavé, že počítač složí skladbu tak, aby svou délkou odpovídala délce
prezentace. Jakmile prezentace končí, i hudební doprovod zaujme takovou melodiku, která směřuje
k závěru skladby. Je to velmi efektní vlastnost, která mile překvapí i dosti náročného uživatele.
Nyní však ještě k ukončení prezentace nepřikročíme, na obrázcích 59 a 60 si ukážeme ještě
podbarvení prezentace hudební skladbou uloženou na našem PC. Čili podle obrázku 57 zvolíme
tlačítko „Vybrat hudbu“.
Obrázek 59
Obrázek 60
Klikneme-li na tlačítko „Další“, nabídne se místo uložení a jméno naší prezentace.
30
Obrázek 61
Vidíme, v kolika možnostech dále nabízí program uložení naší prezentace. My se budeme držet volby
„Uložit prezentaci pro přehrávání na počítači“ a prezentaci necháme uložit na pracovní plochu pod
naším křestním jménem… (drobný úkol pro frekventanta kurzu) . Poté klikneme na tlačítko „Uložit
projekt“. Máme-li nastavenu „Plochu“ jako místo uložení prezentace, bude se i projekt ukládat na
totéž místo. Nebojme se nyní, že nám program PhotoStory „zkolaboval“. K vypnutí došlo proto, že
jsme si veškerá data uložili a beze ztrát můžeme svou práci dokončit kdykoli jindy. Klikněme tedy na
ikonu projektu uloženou na ploše. Program PhotoStory se nastartuje a uložená data načte. Klikáním
na tlačítka „Další“ se urychleně přesuneme až do situace zobrazované na obrázku 61 a klikneme na
„Další“. Program Microsoft PhotoStory for Windows vygeneruje prezentaci jako filmový klip ve
formátu AVI a pod námi zvoleným jménem jej uloží na plochu počítače – průběh automatické výroby
našeho klipu je zachycen na obr. 62.
Obrázek 62
Výsledný soubor se chová jako běžný videoklip a je spustitelný libovolným programem, který dokáže
pracovat s formátem AVI. Pomocí tohoto návodu jsme sestavili prezentaci, která není závislá na
prostředí programu PowerPoint a tím je ve svém důsledku daleko univerzálnější v použití. Obrázek 63
31
nám ukazuje poslední obrazovku, kterou uživateli nabídne program PhotoStory 3 for Windows.
Obrázek 63
Několik zodpovězených otázek na závěr kapitoly
a) Mám –li hotový AVI soubor, proč je dobré uložit soubor i jako projekt?
Doporučuji uložit naši prezentaci i jako projekt – jde o soubor ve formátu WP3, němž jsou
skryta veškerá nastavení, která jsme do PhotoStory k daným snímkům uvedli. S uloženým
projektem lze provádět dodatečné korekce již hotové prezentace.
b) Potřebuji vyřadit (dodatečná korekce přes načtený projekt) některý ze snímků.
Klikneme pravým tlačítkem ve spodním pásu fotografií
v prostředí programu PhotoStory na námi zvolený snímek.
Z rozevřeného menu vybereme položku „Odstranit“ – viz
obr. 64
Obrázek 64
c) Snímek je opatřen komentářem. Až při konečné prohlídce projektu zjistím, že je v textu
překlep. Dá se tento text dodatečně editovat?
Načtěme si projekt PhotoStory a v pásu snímků klikněme levým tlačítkem myši na ten, jehož
komentář budeme dodatečně editovat. Nyní klikáním na tlačítka „Další“ a „Zpět“ měníme tři
32
editační režimy vztahující se k snímku. Nás zajímá ten, který má pod obrázkem položku
„Efekt“ umožňující elektronicky měnit vzhled aktuální fotografie. V tomtéž prostředí je i okno
s textem, který můžeme nyní editovat. Viz obrázek 65.
Obrázek 65
d) Snímek je opatřen textem a v dynamické projekci se mi text ztrácí ze zorného pole monitoru.
Navíc je doba potřebná k pohodlnému čtení je delší než 5 sekund, které prezentaci
přednastavený program PhotoStory dodá. Lze to změnit?
Načtěme projekt. 1x klikneme na obrázek, který je potřeba editovat. Nyní pomocí tlačítek
„Zpět“ a „Další“ ( obr. 65) navolíme režim, v němž je pod velkým snímkem položka „Vlastní
pohyb“ – viz obr. 66. Na ni klikneme a z obr. 67 je zřejmé prostředí pro nastavení času i dráhy
pohybujícího se obrázku. Rovněž doporučuji experiment s přechody snímku – kliknutí na
kartu „Přechod“. Zde je naprosto nutný experiment a následná osobní zkušenost a cit tvůrce
prezentace.
Obrázek 66
Obrázek 67
33
III. Windows Movie Maker – a) tvorba obrázkové prezentace
Po zkušenostech s obrázkovou prezentací je zcela namístě seznámení s programem, který nejenže
dokáže pracovat se statickými záběry, ale především je konstruován pro snadnou tvorbu
dynamických – filmových klipů. Podobně jako předchozí dva popisované programy i Windows Movie
Maker je produktem firmy Microsoft a námětem našeho kurzu. Na těchto stránkách si předvedeme
jeho základní vlastnosti. Tak jako v předcházejících tématech byla nutnost mít na počítači fotografie,
s nimiž programy Microsoft Office Picture Manager a Microsoft PhotoStory for Windows dále
pracovaly, je také zde nutným předpokladem mít k dispozici nejen fotografie, ale hlavně videoklipy,
jimiž se budeme zabývat. Microsoft Office Picture Manager a Microsoft PhotoStory for Windows
zpracovávaly produkty digitálních fotoaparátů, Windows Movie Maker je určen ke zpracování
produktů videokamery. Protože víme, že videokamera je okrajově schopna pořízení statických
snímků, předpokládejme, že i Windows Movie Maker bude okrajově schopen zpracovat snímky do
prezentace. A předpokládáme správně. Jeho silnou stránku však hledejme u tvorby videoklipů.
Seznamme se nyní s umístěním ikony programu v základní instalaci Windows.
Obrázek 68
Windows Movie Maker je program, který dokáže zpracovat nejen fotografie, ale i video.
V následujícím textu se seznámíme s tvorbou jednoduché obrázkové prezentace i se sestříháním
vlastního filmu ze záběrů dodaných z videokamery, které je schopen pořídit a do počítače přenést
každý poučený majitel daného přístroje. Na přenos dat z videokamery, digitálního fotoaparátu či
mobilního telefonu neexistuje univerzální návod. Každý přístroj je zpravidla opatřen softwarem, který
si majitel nainstaluje do svého počítače. Tento software je dodáván na CD společně se zakoupeným
přístrojem a je sestaven výhradně pro něj. Je samozřejmé, že během kurzu provede frekventant ve
spolupráci s lektorem přenos takový dat, ale popis konkrétního typu přístroje, s nímž bude lektor na
34
kurzu pracovat přirozeně přesahuje rámec tohoto učebního textu. Čistě pro ilustraci si ukážeme
jednu z mnoha cest
přenosu dat z vnějšího
zařízení do našeho
počítače.
Půjde
o
ukázku bezdrátového
přenosu videosouboru
přes zařízení bluetooth.
Obrázek 69 ukazuje
připojení
vnějšího
zařízení – jejím mobilní
telefon Motorola, který
dokáže pořizovat i krátké videosekvence, což pro naši ukázku plně postačí.
Obrázek 69
Obrázek 70
Zařízení bluetooth navázalo kontakt s vnějším zařízením a načetlo jeho paměťovou
oblast obsahující audiosoubory, obrázky a videa. Následuje obr.71 otevření složky video.
Obrázek 71
V rámci bezdrátového kontaktu přes bluetooth otevíráme složku s videosouborem, který
budeme přenášet do našeho počítače. Standardní rutinou Úpravy – Kopírovat (Copy),
nebo Úpravy - Vyjmout (Cut) vydáme pokyn k akci - (kopii, přesunu), kterou na obrázku 72 volbou
Úpravy – Vložit (Paste) necháme provést. Transport videosouboru (v zásadě jakéhokoli souboru)
35
z vnějšího zařízení (mobilní telefon, videokamera, digitální fotoaparát …) přes bluetooth do našeho
počítače bude zahájen a následně proveden.
Obrázek 72
Předpokládejme nyní, že máme videosoubory či upravené fotografie uloženy ve
složkách na našem počítači a můžeme otevřít program Windows Movie Maker.
Obrázek 73
Vzhled prostřední programu Windows Movie Maker při prvotním strartu. Žádný projekt není
rozpracován, jakákoli práce s programem je v tuto chvíli před námi. Začneme importem obrázků pro
prezentaci. Její tvorba je v tomto programu možná, hlavním určením Windows Movie Makeru je
36
samozřejmě filmový videoklip. Ten budeme společně tvořit až po úvodním seznámení s programem
formou tvorby prezentace. Nyní se zaměřme na druhou alternativní cestu k prezentaci. První
alternativu vzhledem k prostředí PowerPointu jsme popsali v druhé kapitole tohoto skripta. Byl jí
program PhotoStory. Druhou alternativu nám nabízí Windows Movie Maker.
Obrázek 74
Obrázek 74 nám přehledně ukazuje sled akcí, které musí uživatel provést, aby do pracovního
prostředí neimportoval požadované fotografie. Nejprve (bod 1.) klikneme v pravé čáati nabídky na
položku „Obrázky“. Otevře se okno do našeho počítače a přes ně se proklikáme až k otevření cílové
složky – v našem případě je jí složka „Ohňostroj_Prezentace_pomocí_Windows_Movie_Maker.“
(Bod 2.) Dalším krokem (bod 3.) je označení obrázků v cílové složce určených pro import. Finálním
krokem (bod 4.) je kliknutí na výkonný povel (- tlačítko Import) dokončující celou akci.
Obrázek 75
Obrázek 75 nám ukazuje způsob uspořádání jednotlivých obrázků na časové ose. Zde je namístě
uložit projekt – navrhuji pro něj název „Ohňostroj“- známá rutina Soubor – Uložit projekt (Ctrl + S).
37
Obrázek 76
Obrázek 76 nás provádí krok po kroku přiřazením hudebního klipu vznikající prezentaci. Obrázky
máme seřazeny na časové ose. Potom klikneme na položku „Hudba“v levé horní části pracovní plochy
programu (bod 1 ). Otevře se nám okno, přes něž se proklikáme až k cílovému hudebnímu souboru
(bod 2.). Kliknutím myši učiníme cílový soubor aktivním (bod 3.) a přes tlačítko “Import“ (bod 4.) jej
pošleme do pracovního prostředí programu Windows Movie Maker(bod 5.).
Prezentace má hudební doprovod, jehož délku upravíme myší tak, aby odpovídal délce „filmového
pásu“ složeného z fotografií a jejich případných doplňků. Způsob zařazení těchto doplňků – zejm.
titulků k obrázkům v prezentaci a přechodových triků – si v následujícím textu popíšeme.
Obrázek 77
Poloha kurzoru ve „filmovém pásu“ ukazuje na pozici budoucího titulku. Zde je namístě uživatelský
experiment. Dejme si malý úkol. Využijme kompletní nabídky titulků do naší prezentace. Každý
38
obrázek opatříme titulkem a hlavní titulky umístíme i na počátek a konec celé prezentace. Možný
výsledek takového snažení uvidíme na obrázku 78. Nezapomeňme průběžně ukládat projekt a
sledovat dílčí výsledky své práce přes kontrolní přehrávku prezentace. Spouštěcí tlačítko je označeno
na obr. 77. Průběžnou kontrolou zamezíme pravděpodobně zbytečně komplikované opravě většího a
vzájemně se ovlivňujícího počtu chyb a nesrovnalostí, které ve svém celku působí neesteticky.
Obrázek 78
Prezentace obrázků je sice podbarvena hudbou obohacena titulky, ale obrázky nemají žádné efekty.
Přiřazení efektu obrázkům dosáhneme klinutím na položku „Efekty“ (bod 1.) a následnou volbou
výběru efektu, který přesuneme na obrázek. Z obrázku 79 je patrno, že efekty můžeme i kombinovat
(body 2. a 3.). Tlačítkem „Stop – Start“ si nyní můžeme prohlédnout výsledek změny, kterou jsme
prezentaci obohatili. Kontrolním indexem se lze vracet na uživatelem požadovaná místa v prezentaci.
Obrázek 79
39
Obrázek 80
Počátek jednoho záběru a konec předcházejícího záběru mohou být odděleny přechodovými triky.
Jejich volbu umožníme nastavením režimu „Přechody“ (bod 1.) a volbou některého z triků (bod 2.).
Následným přetažením určeného přechodového triku na vybrané obrázky zvolený přechodový trik
náš program akceptuje. Délku doprovodné skladby můžeme pomocí myši přizpůsobit délce
prezentace – viz dvojitá posuvná šipka kurzoru myši – obr. 80.
Předpokládejme, že prezentace byla dohotovena, a že jsme s veškerými úpravami, efekty a časovými
proporcemi spokojeni. Je čas, abychom neuchovávali prezentaci pouze jako projekt, ale uložíme ji do
počítače jako filmový klip maximální kvality ve formátu AVI.
Obrázek 81
Hotovou prezentaci (projekt je uložen) hodláme publikovat jako videoklip ve formátu AVI. Na obrázku
40
č. 81 je naznačeno, jak hotový klip složený z fotografií, který následně nazveme „Ohňostroj“
publikujeme na našem počítači. Otevřené okno na obrázku 81 nám nabízí oddíl s názvem „Publikovat
sem“ a uživatel vybere položku „Tento počítač“.
Obrázek 82
Obrázek 82 ukazuje nastavení cíle uložení a nastavení názvu budoucího klipu- název je Ohňostroj. Po
kliknutí na tlačítko „Další“ nás čeká okno s nastavením kvality naší prezentace – obr. 83 a pak po
kliknutí na tlačítko „Publikovat“ proběhne vlastní zpracování námi navolených efektů do konečné
prezentace ve formátu videoklipu –AVI – viz obr. 84.
Obrázek 84
Obrázek 83
Prezentace je vygenerována a my ji můžeme sledovat v libovolném prohlížeči, který přečtě formát
AVI. V případě produktů firmy Microsoft, které nejdeme v každém instalačním balíku systému
Windows můžu doporučit program Windows Media Player, existuje však celá řada alternativ, jejichž
odzkoušení ponechám na rozhodnutí lektora kurzu a experimentů vycházejících ze zájmu
jednotlivých frekventantů kurzu.
41
Obrázek 85
Dokončení publikování prezentace do podoby videoklipu ve formátu AVI. Prohlížení prezentace je
nezávislé na programu PowerPoint. Následující kapitola prohloubí tuto nově nabytou dovednost na
tvorbu vlastního videofilmu složeného z jednotlivých klipů.
III. Windows Movie Maker – b) tvorba vlastního videofilmu
Z kamery případně z internetu přemístíme na náš počítač videoklipy. Z těchto videoklipů nyní
sestavíme vlastní videofilm opatřený přechodovými triky, podbarvený hudebními klipy a doplněný
titulky. Nejprve však využijme dodaných pomůcek, které si kladou za cíl ušetřit nám počáteční práci.
Součástí pomůcek k našemu kurzu je složka s volně staženými videoklipy. Složku nyní doporučuji
prozkoumat a vybrat si asi 10 ( a to ozvučených i neozvučených) klipů, z nichž budeme skládat svůj
první videofilm. Po doknčení prohlídky sinaimportujeme vybrané klipy do prostředí Windows
MovieMakeru – viz obrázky 86 a 87.
Obrázek 86
Obrázek 87
42
Máme-li sekvence budoucího videofilmu nalezeny, můžeme je importovat jednotlivě, nebo při držené
klávese CTRL jich označíme více a importujeme je do prostředí programu Windows MovieMaker
hromadně. Obě cesty jsou rovnocenné. Naimportované klipy doporučuji přes kontrolní náhled
prohlédnout – viz obr. 88. Pořadí klipů – jak je opět patrno z obrázku 88 určuje uživatel. Na časovou
osu přetahujeme jednotlivé klipy myší. Jejich pořadí (kromě rozhodnutí uživatele) není nijak určeno.
Obrázek 88
Na dalším vyobrazení (obr. 89) vidíme již seřazené videoklipy. Jsou v takovém pořadí, které určil
tvůrce videofilmu – tedy uživatel. Změna pořadí je velmi snadná – děje se pomocí myši. Jediný krok
Obrázek 89
náročnější na pozornost, je najít na časové ose konec předchozího klipu. Vše je patrno z obr. 89.
43
Základní kroky byly učiněny – vybrali jsme a seřadili videoklipy, z nichž budeme sestavovat náš
videofilm. V této situaci je vhodné uložit nový projekt, na obrázku je použito názvu „Videofilm“.
Obrázek 90
Máme-li projekt uložen, budeme pokračovat oddělováním klipů vlastními titulky, jimiž řadu tematicky
oddělených záběrů zpřehledníme.
Obrázek 92
Obrázek 91
Z dvojice obrázků 91 a 92 je zřejmé, že si uživatel může změnit časové měřítko osy. Šipky ukazují
tlačítka „plus“ a „minus“. Jejich aktivací rozšiřujeme časovou osu a usnadňujeme uživateli orientaci
v časovém rozvržení klipu. Do filmového pásu zobrazeném na obr. 91 můžeme vkládat vlastní panely
s komentářem uvozujícím klip. Z vlastní zkušenosti zde doporučuji opatřit naše video titulkem na
začátek videofilmu, poté dát titulek jednotlivým klipům a závěrečný titulek dát na konec videa. (Viz
videofilm, který je jako motivace zařazen k materiálům doplňujícím náš kurz).Větší množství textu
může na diváka působit rušivě a celkově i snížit kvalitu dojmu z našeho díla. Nedejme se tedy unést
touhou komentovat jakékoli dění na obrazovce, divák má zkrátka právo na své dojmy a není třeba mu
každou maličkost vysvětlovat. Video je na dívání (lat. video, -ere, vidi, visum = viděti) a ne ke čtení
komentářů k viděnému . Obrázek 92 nám ukáže způsob vyvolání režimu zadávání titulků.
44
Obrázek 92
Efekty a přechody oddělují jednotlivé klipy od sebe. Jsou vhodné např. při oživení záběrů z
amatérského videa, kde záběry skokem přechází z jednoho v druhý a nejsou doplněny žádným
„signálem“, který by připravil diváka na blížící se vjem nové situace. Je však známou skutečností, že
přechodové triky nabízí i vnitřní software každé běžné videokamery. Přesto je zde je velmi vhodné
doporučit několikaminutový časový prostor pro individuání odzkoušení vzhledů zde nabízených
filmařských vizuálních mostů. Otevřené okno pro výběr zadání titulků nám ukazuje obrázek 93.
Obrázek 93
Pamatujme, že zařazení titulku proběhne správně jen tehdy, je-li zvolený klip „aktuální“ – tzn. bylo na
něj kliknuto myší. Prohlédněme si demonstrační videoklip jeho název je „Videofilm“ a pokusme se o
podobné řešení.
45
Úprava již hotového titulku. Obrázek má dohotovený titulek a uživatel ho může zpětně upravit. Na
titulek klineme pravým tlačítkem myši. Chceme-li titulek odstranit, klikneme v nabídce na položku
„Odstranit“ a aktivací položky „Upravit titulky“ se dostaneme do režimu, který zobrazuje obr. 95.
Obrázek 94
Obrázek 95
Editujeme existující titulek k videoklipu. Kliknutím na tlačítko „Přidat titulky“ opravený titulek znovu
46
zařadíme do našeho rodícího se videofilmu. Obrázek 96 nám ukáže, jak snadná je změna volby délky
zobrazení titulku v našem videofilmu. Klikneme –li na značku zvoleného titulku levým tlačítkem myši,
stane se titulek na časové ose aktuálním objektem. Nyní přesuneme kurzor myši na rozhraní titulku a
vlastního videoklipu, který časově upravovaný titulek uvozuje a po změně vzhledu kurzoru – viz
obrázek 96 - upravíme na časové ose délku zobrazení textového klipu titulku na potřebnou hodnotu.
Obrázek 96
Délka videa je po dokončení úprav časové osy – titulků a vazby klipů konečná. Nyní je na uživateli
závěrečná operace. Je jí podbarvení „němých klipů“ vhodnou hudbou. V našem sestavovaném
videofilmu (tatáž videa nalezne frekventant kurzu ve složce „Videoklipy“) je vhodné zařazení hudby
pod klip „Jak násobí Číňané“ další záběr představuje amatérská zkouška teleobjektivu videokamery
při snímání vysokoletícího letadla – klip je uložen pod názvem „Letadlo“ a poslední fragment našeho
filmu zasluhující hudební doprovod klip „Supermoderní hračka“. Zbytek klipů má buď svůj vlastní
hudební doprovod (např. Časová lupa) nebo doprovodný slovní komentář, který by byl hudbou rušen
– (Korek), nebo má svou dostatečně dramatickou zvukovou kulisu a doprovodná hudba by celkovou
hodnotu klipu výrazně snížila - (klip „Strašná šelma“). Na blízko se nacházejících obrázcích 92, 94 a 96
snadno nalezneme oddíl Úlohy - Import – Hudba. Kliknutím na položku hudba se nám otevře
vyhledávací okno velmi blízké situaci již popsané akce a to na obr. 76. Nyní však namísto jednoho
vybereme hudební klipy tři. Ty nám po postupném výběru (hudba může být na různých místech
v dosahu Windows) program Windows MovieMaker umístí do prostoru „Importovaná média“.
Teprve odsud budeme jednotlivé klipy přetahovat pomocí myši do filmové stopy „Zvuk a hudba“ –
např. obr. 96. Délku hudebních klipů musí uživatel přizpůsobit délce podbarvovaného videoklipu
opatřeného titulky a případnými triky. Pokud bychom hudební klip včas nezkrátili, pokračoval by dál a
v následujícím videu by mohl působit rušivě. Obrázek 97 nám tedy ukazuje tři naimportované
hudební klipy bezprostředně připravené k přesunu do oddílu „Zvuk a hudba“. Hudební klipy jsou
připravené k následnému dokončení práce na aktuálně otevřeném projektu.
47
Obrázek 97
Je-li naše práce v téže fázi jak je uvedeno ve skriptu na obr. 97, je vhodné celou plejádu uložených
příkazů zkontrolovat v prostředí programu Windows MovieMaker. Pro snadnější orientaci doporučuji
rozšířit časovou osu, kurzor umístit na počátek řady a nastavená videa, triky, titulky k sobě navzájem
přiřazené spolu s hudebními klipy spustíme přes tlačítko „Start“ – viz obrázek 98.
Obrázek 98
Nejsme -li se svou prací napoprvé spokojeni, můžeme do uloženého projektu neustále zasahovat.
Snadno se vyskytnou drobné chyby v titulcích, videoklipy nemusí napoprvé dokonale časově souhlasit
s hudebním doprovodem … atd. Uživatel má v rámci prostředí programu MovieMaker možnost
odstranění celého klipu, titulku či hudby přes pravé tlačítko myši a následnou volbu nabízené položky
„Odstranit“. Nutnost uvedených zásahů nám prozradí právě kontrolní přehrávka projektu.
48
Předpokládejme, že ladění vzájemně provázaných komponent rozpracovaného projektu dopadlo
k naší spokojenosti a my přistoupíme k poslednímu kroku. Jím je převedení vyladěného projektu do
podoby videoklipu AVI, jehož přehrání a další osud není již závislý výhradně na softwarových
produktech firmy Microsoft. Videoklip ve formátu AVI lze přehrát mnoha programy mnoha výrobců,
z nichž mnohé jsou volně dostupné na internetu. Pomocí programu Microsoft Windows MovieMaker
bude na následujícím vyobrazení tvořen volně přístupný videofilm.
Obrázek 99
Hotový projekt transformujeme do formátu AVI. Program nám nabídne i možnosti alternativního
uložení, ale uložení to je vždy na úkor kvality finálního produktu – souboru v univerzálním
videoformátu. Proto doporučuji – viz obr. 100 výběr volby „Tento počítač“. Výsledný videoklip bude
mít asi 50 MB, transformace bude trvat (podle kvality použitého počítače) asi 2-3 minuty, ale
s výsledkem práce budeme patrně nejvíce spokojeni.
Obrázek 100
111100100
49
Obrázek 101 demonstruje konečný výběr procesu transformace do univerzálního formátu AVI,
nakonfigurovaný projekt se změní ve skutečný videofilm, který je v dosahu libovolného univerzálního
přehrávače klipů.
Obrázek 101
Obrázek102
Vyhledáváme místo uložení a název budoucího videofilmu.
50
Obrázek 103 demonstruje průběh transformace vytvořeného projektu ve videofilm formátu AVI.
Obrázek 103
Obrázek 104
Výsledný videofilm má velikost 108 MB a trvá přibližně 15 minut. Přeji vám, abyste ze svého prvního
filmu měli opravdovou, upřímnou radost. Ta je branou k další práci, která je potom nejen zábavou,
ale i tajemstvím radosti druhých, pro které byla vykonána.
Otrokovice, 2009
51
-pk-
Obsah
Grafika a Microsoft MovieMaker ............................................................................................................ 2
I.
Microsoft Office Picture Manager ................................................................................................... 2
MS Office Picture Manager – digitální úprava snímku – Jas a kontrast .................................................. 5
Přeexponovaný a nedoexponovaný digitální snímek .............................................................................. 6
Tvorba výřezu vhodného motivu ............................................................................................................ 6
Otočení snímku........................................................................................................................................ 9
Problém červených očí – digitální odstranění této vady ....................................................................... 12
Změna velikosti obrázku ........................................................................................................................ 14
Rutina „Upravit obrázky“ – „Komprimovat obrázky“ ........................................................................... 17
Textový komentář umístěný na ploše snímku....................................................................................... 18
II.
Microsoft PhotoStory .................................................................................................................... 19
Skládáme svůj první fotopříběh............................................................................................................. 20
Několik zodpovězených otázek na závěr kapitoly ................................................................................. 32
III. Windows Movie Maker – a) tvorba obrázkové prezentace ............................................................ 34
III. Windows Movie Maker – b) tvorba vlastního videofilmu ............................................................... 42
52