P ¤ E M A L B Y

Rudolf Fila
1932
1952
zve Vás a Va‰e pfiátele na zahájení v˘stavy
Rudolf Fila
P ¤ E M A L B Y
ve ãtvrtek 6. záfií 2007 v 17 hodin
v Galerii mûsta Plznû, Nám. Republiky 40
V˘stavu uvede fieditel GmP Václav Malina
o autorovi a jeho tvorbû promluví Jifií Valoch (NG Praha)
V hudebním programu zahraje Markéta Kapustová
skladbu pro sólovou flétnu J. S. Bacha Partita a moll
V˘stava se koná za finanãní podpory Mûsta Plznû a MK âR
V˘stava potrvá do 28. fiíjna 2007
Otevfieno: úter˘ aÏ nedûle 10 – 12, 13 – 18 hodin
Galerie mûsta Plznû o. p. s., Dominikánská 2, CZ – 3001 12 PlzeÀ
Tel./fax: + 420 378 035 310, e-mail: [email protected], www.galerie-plzen.cz
19. ãervence se narodil v Pfiíbrami na Moravû
maturoval na ·kole umûleckého prÛmyslu v Brnû
(prof. Bohdan Lacina)
1958 absolvoval Vysokou ‰kolu v˘tvarn˘ch umení v Bratislavû
1959 pracoval v Umûleck˘ch fiemeslech v Bratisklavû
1960 - 1990 vyuãoval na Stfiední ‰kole umûleckého prÛmyslu
v Bratislavû, zaãal vystavovat na kolektivních v˘stavách
1990 - 1992 vedl atelier volné malby na Vysoké ‰kole v˘tvarn˘ch
umûní v Bratislavû
Îije a pracuje v Bratislavû.
ZASTOUPENÍ VE SBÍRKÁCH
Národní galerie, Praha, Slovenská národná galéria, Bratislava,
Galéria mesta Bratislavy, Moravská galerie, Brno, Al‰ova jihoãeská
galerie, Hluboká, V˘chodoslovenská galéria, Ko‰ice, Stredoslovenská
galéria, Banská Bystrica, Galerie B. Rejta, Louny, Janus Panonnius
museum, Pécs, Museum Nacionale de Bellas Artes, Rio de Janeiro,
soukromé sbírky na Slovensku, v âechách, Maìarsku, Belgii,
Nûmecku, USA, Itálii, Rakousku, Dánsku, Velké Británii, Francii,
·v˘carsku a Rumunsku
SAMOSTATNÉ V¯STAVY (v˘bûr)
1962 Obrazy, Závodní klub LF UJEP, Brno
1963 Obrazy, Divadlo Poézie, Bratislava
1965 Obrazy a kresby, Poetická vinárna Viola, Praha
1966 Retrospektiva, V˘stavná sieÀ ZSVU, Bratislava
1968 Obrazy a kresby, Galerie J. Krále, DÛm umûní, Brno
1969 Obrazy, Dôstojnick˘ pavilón, Komárno
1977 Obrazy, kresby a kniÏné interpretácie, Galéria umenia,
Nové Zámky
1978 Kresby a interpretácie (s J. Bergerom), Klub umûní a kultury,
Praha
1980 Obrazy a interpretované knihy, DÛm kultury, Orlová
1982 Jubelejná v˘stava na SUP·, Bratislava
Retrospektíva, Ústav racionalizácie, Trnava
1985 Obrazy a kva‰e, Stavoprojekt, Brno
Kresby, Klub ‰kolství a vûdy B. Václavka, Brno
1988 Retrospektíva, V˘stavná sieÀ ZSVU, Bratislava
Retrospektíva, Stredoslovenská galéria, Banská Bystrica
1989 Retrospektíva, V˘chodoslovenská galéria, Ko‰ice
Third Eye Center, Glasgow
Riverside Gallery, Lond˘n
Aspex Gallery, Portsmouth
1990 DÛm pánÛ z Kun‰tátu, Brno
DÛm ÏelezniãáfiÛ, Praha
Sovinec a Krnov (spolu s J. Meli‰em)
1991 Galéria Nova, Bratislava
Galéria Kleibl, Bratislava (spolu s J. Jankoviãem)
1992 Barokov˘ cyklus, PováÏská galéria umenia, Îilina
Malovan˘ dÛm, Tfiebíã
Galéria Jána Koniarka, Trnava
Galerie Aspekt, Brno
1993 Galerie Christine Könik, VídeÀ
Retrospektíva, Slovenská národná galéria, Bratislava
1994 Malarswo, Muzeum Bytom, Var‰ava
Ulmer Museum, Ulm
1996
1997
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Retrospektiva, V˘chodoãeská galerie, Pardubice
Paintings-Drawings-Booksworks, A. Reynolds Gallery, Lond˘n
Galerie Pont Neuf, PafiíÏ
Obrazy a práce na papífie, Galerie Aspekt, Brno
Galéria umenia, Nové Zámky
V˘stavní síÀ Sokolská 26, Ostrava
Fila + Rainer: Pocta Messerschmidtovi, Galéria mesta
Bratislavy, Bratislava, ·tátna galéria, Banská Bystrica
Najhlb‰ia je koÏa, PovaÏská galéria, Îilina
·iesty zmysel, Oravská galéria, Doln˘ Kubín
V˘bûr z tvorby Rudolfa Fily, Galerie Caesar, Olomouc
Galerie J. a B. Koláfiov˘ch, Praha
Galerie ARS, Brno
Galéria Z, Bratislava
Galerie Václava ·pály, Praha
Galéria Nova, Bratislava
Obraz a slovo, Slovensk˘ in‰titút, Praha
SKUPINOVÉ V¯STAVY (v˘bûr)
1960 V˘stava mlad˘ch, Bratislava
1964 Slovenské maliarstvo, Krakov
1965 Sei pittori slovacchi, ¤ím, Neapol
Bienále San Marino
Bienále mlad˘ch, PafiíÏ
1966 Souãasné ãeskoslovenské umûní mlad˘ch, Mexiko
1969 âeskoslovenské umûní, Budape‰È, Teherán, Káhira, Alexandria
1970 KniÏní veletrh, Bologna
1981 Fila, Filko, Sikora, Essen
1984 âeská kresba XX. století, AJG, Hluboká
1985 Slovenská kresba, Îilina
1989 Frith Gallery, Lond˘n
1990 40 artistes Tchéque et Slovaques 1960-1990, PafiíÏ
1991 âesk˘ a slovensk˘ informel, Praha
Súãasné slovenské umenie, New York
1992 V˘zva, Expo Sevilla 92
1993 Slovenská kresba, NG, Praha
1994 Zeit Gleich, Kunsthaus, Hamburg
1995 60. roky, SNG, Bratislava
1998 Medzisvet, SNG, Bratislava
1999 Nov˘ zlínsk˘ salon, Zlín
2000 Slovenské v˘tvarné umenie 20. storoãia, SNG, Bratislava
2001 Objekt, DÛm U ãerné matky BoÏí, Praha
Slovensk˘ sen, Pasov
2002 Galéria Eisenstadt
2004 TvÛrãí skupiny 60. let, DU, Brno
PlzeÀskému publiku se poprvé pfiedstavují soubûÏn˘mi, reprezentativními v˘stavami dva umûlci, jejichÏ dílo patfií
od poãátku ‰edesát˘ch let k urãujícím kvalitám na‰í v˘tvarné kultury – je to svého druhu „splátka na dluh“ plzeÀské vefiejnosti,
protoÏe ta dosud pfiíleÏitost poznat obsáhleji jejich tvorbu nemûla ... Rudolfa Filu a Jozefa Jankoviãe samozfiejmû také ledacos
spojuje – pfiedev‰ím si musíme pfiipomenout, Ïe patfiili k nemnoha osobnostem tehdy nejmlad‰í generace, jenÏ si uvûdomovali,
jak bylo v padesát˘ch letech „díky“ politick˘m poÏadavkÛm znemoÏnûno pfiirozené navazování na problémy, které se objevily
v na‰em moderním umûní v pfiedcházejících desetiletích, a Ïe stejnû necitlivû byly pfieru‰eny kontakty s aktuální mezinárodní
v˘tvarnou scénou ... Patfiili k tûm, kdo jako první vystavovali tehdy je‰tû zakazované abstraktní umûní na neoficiálních ateliérov˘ch v˘stavách, naz˘van˘ch Konfrontácie (poprvé roku 1961). Ty byly v Bratislavû prvním generaãním vystoupením autorÛ,
ktefií usilovali o skuteãnû aktuální tvorbu, korespondující s tím, co se objevovalo v Evropû, Americe i v Japonsku, to jest rÛzné
podoby nezobrazujícího umûní, které bychom mohli zahrnout pod egidu informelu v nej‰ir‰ím slova smyslu. Vût‰ina z nich
je‰tû studovala na bratislavské Vysoké ‰kole v˘tvarn˘ch umûní, také udrÏovali kontakty s podobnû dÛsledn˘mi kolegy z Prahy,
vãetnû úãastníkÛ Konfrontací praÏsk˘ch. MÛÏeme i pfiipomenout, Ïe v bratislavském prostfiedí vzhledem k celkovû men‰ímu
mnoÏství vyhranûn˘ch „moderních“ umûlcÛ sahala ‰kála tvorby vystavujících aÏ k abstrakci geometrické. Fila a Jankoviã cel˘m
dílem, které se stále rozvíjí, stvrzují, Ïe jsou klíãov˘mi osobnostmi tohoto generaãního nástupu ...
Snad je na místû pfiipomenout, Ïe Rudolf Fila pochází z Pfiíbrami u Brna a Ïe pfii svém brnûnském studiu mûl
pfiíleÏitost b˘t okouzlen lyrick˘m traktováním motivu i schopností pfiekraãovat hranice zobrazování u Bohdana Laciny, pfiíslu‰níka druhé surrealistické generace u nás - tudy vedla na konci padesát˘ch let jedna z Filov˘ch cest k abstrakci. Nesmíme
pfiitom opomenout, Ïe jsou u nûj skuteãnû jedineãnû propojeny ryze v˘tvarná, malífiská a kreslífiská senzibilita se schopností
analytické, racionální reflexe a s ‰irok˘m kulturním zázemím (díky tomu se stalo legendou jeho pÛsobení na bratislavské ·UP,
jeÏ bylo v minulém reÏimu pro mnoho ÏákÛ dÛleÏitûj‰í, neÏ následující studium vysoko‰kolské). Jeho tvorba v ‰edesát˘ch letech
mûla nejprve povahu jakéhosi lyrického informelu, ãasto se nevzdával tradiãní olejové malby, rovinu obrazu nûkdy pfiekroãil
reliéfním asambláÏovan˘m objektem, kter˘ ov‰em byl integrálnû zapojen do malífiského procesu ... Skoro od poãátku si uvûdomoval moÏnost integrace vlastního záznamu s cizím – jako nov˘ komunikaãní vztah uplatnil zapojení kreslení sv˘ch synÛ
do celku kresby, jiÏ na zaãátku ‰edesát˘ch let si uvûdomoval, Ïe v˘chodiskem jeho záznamÛ mohou b˘t nalezené ti‰tûné
materiály, coÏ se potom o deset let pozdûji stalo jednou z klíãov˘ch podob jeho usilování. V ‰edesát˘ch letech se jeho malba
postupnû promûÀovala – z více ãi ménû expresívních struktur se stávala demonstrace izolovaného malífiského ãi kreslífiského
záznamu, jenÏ se stával jedin˘m tématem, nûkdy ve velice lapidární, nûkdy v mnohem komplexnûj‰í, moÏná i hravûj‰í podobû.
PfiipomeÀme si: byl konec ‰edesát˘ch let, tím nejradikálnûj‰ím, co se na svûtové scénû objevilo, bylo konceptuální umûní. Jeho
nejradikálnûj‰í pfiedstavitelé dílo zcela dematerializovali, nahradili je verbální formulací. Byla ov‰em fiada tûch, kdoÏ se
nechtûli vzdát obrazu jako média, ale chtûli mu dát novou funkci i podobu, uãinit jej konceptuální sebereflexí. Vystupovali pod
egidou analytická ãi fundamentální malba atd., byla to transpozice konceptuálního my‰lení na malbu ... A co dûlal ve stejné
dobû Fila: vzdal se v‰í exprese a soustfiedil se pouze na tahy ‰tûtce ... Vznikaly i skoro ãisté monochromy, tvofiené tfieba
pouh˘m fiazením vertikál, v kresbách se objevilo fiazení tu‰ov˘ch paralel i jejich vzájemné komentování atd. Samozfiejmû, pro
Filu nebyla taková redukce trval˘m programem, ale myslím, Ïe jako první u nás o malbû skuteãnû konceptuálnû uvaÏoval ...
KoneckoncÛ v první polovinû sedmdesát˘ch let se zab˘val i vztahy mezi rÛzn˘mi malífisk˘mi interpretacemi stejné fotografie,
to je také konceptuální pfiístup ... Maximální redukce a my‰lenkové uchopení malby byly pfiedev‰ím nov˘m pfiístupem k obrazu,
a tak mohl Fila ze své redukce vyvodit nov˘ koncept – ãi novou sféru, sféru zásahÛ, interpretací, parafrází ãi perzifláÏí ...
Od té doby kaÏd˘ obraz, namalovan˘ nebo vyti‰tûn˘, je pfiedev‰ím v˘chodiskem dal‰ích komentáfiÛ, komentáfiÛ ryze vizuálních, odehrávajících se v jeho plo‰e. V sedmdesát˘ch letech fungovaly optimálnû zásahy do vlastní pfiipravené malby, ale také
do studentsk˘ch kopií slavn˘ch dûl ... A tu‰ím od roku 1972 postupnû zaãíná nûco, co je z praktick˘ch dÛvodÛ nejménû prezentováno, ale co pfiiná‰í zásadní kvality – nejprve umûlec objevuje obrazové reprodukce v knihách a fiadu let se soustavností
skuteãnû obdivuhodnou interpretuje kresebn˘mi ãi malífisk˘mi zásahy jednotlivé obrázky. Jsou to v˘tvarné komentáfie v tom
nejlep‰ím smyslu slova – reagují na urãité aspekty pfiedlohy, nûkdy je v nich hodnû humoru, jindy dfiív zamy‰lení nad zvolen˘m
materiálem ... Od Arnulfa Rainera, s nímÏ ho mÛÏeme právem srovnávat, se li‰í mnohem men‰í expresí intervencí, nechutí
nûco „jenom pfiemalovat“, Fila je hravûj‰í i artificiálnûj‰í. (Také odmítá pfiemalovat obrazové originály, pokud mají nûjakou
estetickou kvalitu, ov‰em o to vynalézavûji reaguje na malby ãi grafiky pokleslé kvality.) Postupem ãasu se repertoár jeho
zásahÛ do knih stále obohacuje, jejich ‰kála sahá od komentáfiÛ k reprodukovanému obrazu napfi. pfies parafráze jak˘chsi
imaginárních land artov˘ch zásahÛ do fotografií krajin aÏ po stále komplexnûj‰í vizuální pfiehodnocení celé knihy jako artefaktu. Fila je stále nበnejv˘znamnûj‰í tvÛrce autorsk˘ch knih, v nichÏ objevuje vÏdy nové podoby zásahÛ, vãetnû pronikání
barvy, vstfiíknuté stfiíkaãkou, aÏ po filovskou variaci klasického dekalku, spojujícího urãité sekvence. Malba se v prÛbûhu ãasu
také promûÀuje, v osmdesát˘ch letech se objeví ãisté „tûlovky“ – malífiské parafráze struktury lidské kÛÏe. V˘chodiskem jsou
zase ti‰tûné obrázky, z nichÏ si umûlec pro své malby vybírá více ãi ménû identifikovatelné sekvence. A konceptuální zku‰enost
se postupnû také zde modifikuje v celou ‰kálu zásahÛ a komentáfiÛ, vznikajících dodnes ... Od tûch minimálních, tfieba geometrick˘ch, aÏ po expresívní barevné struktury, které nám pfiipomenou informel ‰edesát˘ch let, tentokrát ov‰em jsou tato malífiská
gesta konfrontována se subtilní malífiskou parafrází lidské kÛÏe a tak nám de facto sdûlují, Ïe v‰e je to jenom malba, její rÛzné
jazyky. MÛÏeme diskutovat, je-li to nesmírnû ãlenité rozvinutí konceptuálního základu nebo dfiív postmoderní propojování
v‰ech jazykÛ v˘tvarného umûní. TotéÏ samozfiejmû dokládá i fiada interpretovan˘ch kalendáfiÛ a sérií faksimilovan˘ch grafik,
vÏdy Rudolf Fila rozehrává skuteãnû „velkou hru“ mezi v˘chozím materiálem a moÏnou ‰kálou zásahÛ, od tûch lapidárních,
intelektuálních, pfies hravé aÏ po absurdní perzifláÏe – ale v‰echno je to hra s jazyky v˘tvarného umûní.
Jiří Valoch
Rudolf Fila: Groteska, 2002, olej, plátno, 50x50 cm