HL06-2012 - Hornické listy

Transkript

HORNICKÉ listy
časopis zaměstnanců Skupiny SD  ročník XX.  číslo 6
Pf 2013
obsah
Pf 2013
3 slovo ředitele
Jiří Zahradník
4 aktuality
Ohlédnutí a přání
generálního ředitele Ivana Lapina
Havárie rýpadla SchRs 1 550/K 109
Kolektivní smlouva na období 2013 až 2014
Nový maskot pro Bílinské nízkosirnaté uhlí
Nejvyšší báňské ocenění pro Jiřího Nerudu
Opět nepodložená tvrzení o DNT
10 svět dolů
Završení schvalovacího
procesu POPD DNT
Snaha SD – Kolejové dopravy
o zlepšení interní komunikace
11 pomáháme
SD pomáhají kadaňské nemocnici
a těší se z jejího úspěchu
12 z odborů
Luboš Holopírek
Správná mikulášská show
13 jubilanti
14 naši zaměstnanci
Čézaři 2012 bilancují právě končící rok
16 z míst kde žijeme
Duchcov
Diamantová svatba v Braňanech
Nad Betlémem vyšla hvězda
Redakce Hornických listů
přeje všem čtenářkám a čtenářům
krásné vánoční svátky a v roce 2013
hodně zdraví a štěstí.
HORNICKÉ listy 6/2012
18 informace
Anketa k 20 letům Hornických listů
Sesuv svahu a havárie strojů
na lomu Schleenhain
Vývoj zdrojů energie
v době ekonomické recese
Čekání na Ježíška začal
v Chomutově Mikuláš
25 sport
Simona Baumrtová
Badmintový turnaj
26 tip na výlet
Adventní trh v Pirně
časopis zaměstnanců Skupiny SD
VYDAVATEL: Severočeské doly a. s. (IČ 49901982), B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov ŠÉFREDAKTOR: Tomáš Vrba ADRESA REDAKCE: Hornické listy,
5. května 213, 418 29 Bílina, e-mail: [email protected], [email protected] REDAKČNÍ RADA: předseda: Vladimír Budinský; místopředsedkyně:
Jaroslava Šťovíčková; členové: Vladimír Andrášek, Jiří Dubiczki, Václav Fišer, Rostislav Kubíček, Jiřina Leónová, Karel Skramuský, Jaromír Šeps, Jaroslav Tourek,
Pavel Vocásek, Tomáš Vrba. Číslo registrace MK ČR E 13126 TISK: TISKÁRNA K&B, s. r. o. Pro SD a. s. zajistil INFO-PRINCIP, s. r. o. UZÁVĚRKA ČÍSLA 6/2012:
17. 12. 2012 UZÁVĚRKA ČÍSLA 1/2013: 15. 2. 2013. Elektronickou podobu Hornických listů najdete na www.sdas.cz a intranetu SD a. s.
Prioritou úseku Správa je zajištění požadavků při
vynaložení minimálních nákladů v okruhu majetkových
účastí, útvaru ICT a správy majetku celé skupiny SD.
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
musíme se připravit na zvládnutí náročných úkolů, které nás čekají v průběhu následujících let, zejména v nejbližším období tj. v letech 2013 až 2017.
V rámci zajištění vyšší efektivity úsek
Správa realizuje opatření směřující ke
snižování nákladů (resp. výdajů peněžních prostředků), zlikvidnění nepotřebného majetku (uvolnění peněžních prostředků pro jinou činnost), a to v rámci
celé skupiny Severočeských dolů s využitím synergií se Skupinou ČEZ.
Úsek Správa vznikl v 1. čtvrtletí roku
2012 v rámci nového rozdělování kompetencí a větší integrace činností ve
skupině Severočeské doly (SD). Do
úseku je začleněn Odbor majetkových
účastí, Odbor vnitřního auditu, Útvar
informačních a komunikačních technologií. V krátkosti Vás seznámím s jednotlivými útvary.
Odbor majetkových účastí zajišťuje součinnost společností skupiny SD,
kterou tvoří mateřská společnost Severočeské doly, dceřiné společnosti
SD – 1. strojírenská, SD – Autodoprava,
SD – Kolejová doprava, SD – Rekultivace, PRODECO, SD – KOMES, a jedna přidružená společnost - Výzkumný
ústav pro hnědé uhlí a.s. V současné
době se připravuje změna sídla firmy
PRODECO z Teplic do Bíliny. Kromě
úspory nákladů se získají i peněžní prostředky za odprodej areálu v Teplicích
a využije se správní budova DB v Bílině.
Do Odboru majetkových účastí patří činnosti související se správou nemovitých a movitých věcí sloužících
většinou k tzv. nevýrobním činnostem.
K 1. 12. 2012 je realizován odprodej hotelu Nástup dceřiné společnosti PRODECO. Důvodem je vyčlenění hotelu
z mateřské společnosti zabývající se
především těžbou uhlí a zajištění ekonomické soběstačnosti hotelu, který
tak nadále zůstane v majetku skupiny
SD. Zaměstnanci hotelu přejdou k firmě PRODECO (jedná se o tzv. přechod
práv a povinností z pracovněprávních
vztahů). Se společností ČEZ Korporátní služby probíhají jednání v oblastech
sdílení dopravních služeb (v kategorii
tzv. nespeciálních vozidel), správy nemovitostí a společné podatelny. V roce
2013 dojde k převodu nespeciálních
vozidel ve vlastnictví SD do útvaru
Správa majetku. Také sem budou převáděny pozemky s ukončenou zemědělskou rekultivací.
V úseku Správa je zařazen Odbor
vnitřního auditu, a to pouze administrativně. Plán jeho činnosti je stanoven
představenstvem společnosti a vlastní
činnost pak podléhá hodnocení Výboru
pro audit, jehož postavení a působnost
určují stanovy společnosti.
Útvar informačních a komunikačních
technologií zajišťuje instalaci a údržbu
zařízení sloužících ve skupině SD k přenosu dat, jejich zpracování a archivaci,
zároveň provozuje zařízení zabezpečující telefonní komunikaci. Aby obstál
v konkurenci nabízených služeb, útvar
průběžně rozšiřuje činnosti a prochází vnitřní reorganizací s cílem snížení
nákladů. Plánované rušení pracovních
míst v letech 2012–2014 bylo všem dotčeným oznámeno a další redukce není
připravována. Je realizován projekt poskytování tiskových služeb od společnosti ČEZ Správa majetku, který sníží
počet tiskáren a přinese úsporu spotřebního materiálu.
Vážení, jsem přesvědčen, že nejen
úsek Správa je připraven účinně přispět k dosažení maximálního využití
vynaložených finančních prostředků
a zajištění požadovaných úkolů. Děkuji
Vám, všem zaměstnancům, kteří se na
tom aktivně podílejí.
S přáním klidných vánočních svátků
a PF 2013.
Jiří Zahradník
člen představenstva a ředitel úseku Správa
2/3
slovo ředitele
aktuality
HAVÁRIE RÝPADLA
SchRs 1 550/K 109
V pátek 23. listopadu došlo k vážné havárii rýpadla
SchRs 1 550/K 109 na prvním
skrývkovém řezu DNT. V té době
probíhala na velkostroji plánovaná revize. Při havárii byly zraněny čtyři osoby. Příčiny události
vyšetřuje Obvodní báňský úřad,
Policie ČR a vyšetřovací komise
SD vedená Vítězslavem Borlem,
vedoucím odboru péče o majetek.
Zároveň s vyšetřováním se intenzivně rozeběhla příprava opravy,
kterou bude realizovat konsorcium dceřiných společností Prodeco a SD – 1. strojírenská doplněné
specializovanými dodavateli. Na
místě havárie probíhají důkladné
analýzy rozsahu poškození, na
jejímž základě bude vypracován
postup opravy včetně zajištění
náhradních dílů.
Aktuálně se k prvnímu skrývkovému řezu buduje nová přístupová cesta, neboť montáž bude probíhat přímo v místě havárie. Podle
prvotních odhadů lze předpokládat, že by SchRs 1 550/K 109
mohlo být znovu uvedeno do
provozu na podzim příštího roku.
Díky dostatečnému předstihu vytvořenému na prvním skrývkovém
řezu výpadek velkostroje plánovanou těžbu uhlí na DNT během
roku 2013 neohrozí.
Za jednapadesát let kontinuálního těžby uhlí na Tušimicku je
SchRs 1 550/K 109 čtvrtým havarovaným rýpadlem. V roce 1967
z důvodu poruchy kočky zdvihu
spadlo rýpadlo SRs 1 550.1/K 55.
O deset let později bylo toto rýpadlo opět poškozeno, a to masivním skluzem zeminy. V roce
1984 byla špatná kvalita matic
kotevních šroubů kruhového nosníku otoče horní stavby příčinou
shození a destrukce horní stavby
rýpadla K 800.11/K 52. Všechna
havarovaná rýpadla po opravě
pokračovala řadu let v těžbě.
text: Tomáš Vrba
Profesionální zásah tušimických hasičů
Společný snímek tušimických hasičů směny C
a kolegů ze skrývky DNT, kteří se podíleli na zásahu.
Osobního poděkování za příkladný zásah při technické havárii rýpadla
SchRs 1 550/K 109 se dostalo členům
hasičského záchranného sboru DNT od
vedení SD v čele s generálním ředitelem.
Ivan Lapin na neformálním setkání ocenil nejen práci hasičů, ale také obětavé
úsilí členů posádky – zámečníka Romana Bišingera, elektrikáře Jiřího Čermáka, revírníka Milana Pajdla a provozního
inženýra Antonína Bížy, kteří vyprostili
z havarovaného rýpadla poraněné kolegy a poskytli jim předlékařskou pomoc.
„Na místě jsme byli za osm minut od nahlášení technické havárie dispečerovi.
Ihned jsme začali se záchranou osob
a předlékařskou pomocí, a to až do příletu letecké záchranné služby. Na místo dorazila i báňská záchranná služba
a sanitky chomutovské záchranky. Moc
nám pomohli také členové posádky,“
přiblížil zásah u havarovaného rýpadla
SchRs 1 550/K 109 na prvním skrývkovém řezu velitel směny hasičského záchranného sboru DNT Jaromír Vrba.
text a foto: Tomáš Vrba
Pevným stiskem ruky poděkoval generální ředitel SD Ivan Lapin
také Jiřímu Čermákovi, elektrikáři SchRs 1 550/K 109.
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
s blížícím se koncem roku nastává
čas pro ohlédnutí a bilancování. Letošní rok rozhodně nepatřil pro skupinu
SD k těm snadným. Byl to i první rok,
který jsem prožil s Vámi. Všichni víme,
že jsme se museli vyrovnávat s řadou
vnějších faktorů, především s přetrvávajícími důsledky ekonomické krize, nepříznivým vývojem tržních cen elektřiny,
konkurencí a vůbec všemi převratnými
změnami v české i evropské energetice,
které ve svých důsledcích ovlivňují naši
činnost i její výsledky. Pustili jsme se na
cestu větších synergií se Skupinou ČEZ,
na cestu zvyšování efektivnosti a úspor.
Věřím, že se to odrazí na našem hospodářském výsledku a chtěl bych Vám
všem poděkovat za usilovnou práci
v právě odcházejícím roce.
V předvánočním čase bychom nejraději dostávali jen dobré zprávy. Jednou
z takových pozitivních zpráv je i to, že
pracovníci SD, kteří byli přítomni nehodě skrývkového rýpadla SchRs 1 550/
K 109 na dole Tušimice, jsou mimo
nebezpečí. Příčiny nehody se vyšetřují.
Rád bych podtrhl, že cítíme odpovědnost vůči akcionáři, vůči našemu okolí
a samozřejmě také vůči 5200 zaměstnancům skupiny SD. Hlavně jde o Vaši
bezpečnost a ochranu Vašeho zdraví
při práci.
Rok 2013 prověří naše schopnosti
a výkonnost. Na DNT se přesune těžba
4/5
Ohlédnutí a přání generálního ředitele Ivana Lapina
PF 2013
do východního křídla lomu, na DB se
dostávají jednotlivé řezy do vyšších
mocností nadloží, což znamená nasazení 6. skrývkového řezu. Společně
musíme dál tvrdě pracovat na zvyšování naší produktivity, snižování nákladů
i na eliminování pracovních úrazů. Naší
hlavní prioritou je efektivní a bezpečná
těžba.
Dál chceme pomáhat městům a obcím v našem sousedství, budeme vzorně rekultivovat a chránit životní prostředí. Jsem pevně přesvědčen, že se nám
podaří úkoly roku 2013 splnit. Jsem si
jist, že SD si udrží významný podíl na
trhu s hnědým uhlím i pozici důvěryhodného zaměstnavatele i spolehlivého
partnera obcí a měst v našem okolí.
Chtěl bych poděkovat za Vaši práci
v letošním roce. Přeji Vám všem krásné vánoční svátky a do nového roku
2013 pevné zdraví a hodně pracovních
i osobních úspěchů.
Zdař Bůh!
Bezpečnost práce v Severočeských dolech
Přehled počtu pracovních úrazů na SD v kumulaci od počátku roku 2012:
leden
až
listopad
Počet evidovaných úrazů
Počet úrazů se záznamem
Rozdíl
2012
2011
DB
59
71
DNT
58
Správa a.s.
SD celkem
Rozdíl
2012
2011
-12
18
21
-3
41
+17
23
13
+10
3
1
+2
2
1
+1
120
113
+7
43
35
+8
Kategorizace úrazů je vedena dle § 105 Zákoníku práce.
aktuality
Z prosincového programu generálního ředitele
Konec roku je tradičně obdobím nejrůznějších pracovních i společenských setkání. K prosinci také patří vyhlašování
výsledků anket a žebříčků bilancujících uplynulé období. Napilno měli i reprezentanti Severočeských dolů v čele
s generálním ředitelem Ivanem Lapinem. K jeho milým povinnostem patřilo převzetí diplomu za prestižní 10. místo
v renomované soutěži tuzemských hospodářských subjektů Českých 100 nejlepších, setkání s nově zvoleným
primátorem Ústeckého kraje Oldřichem Bubeníčkem i se starosty měst a obcí sousedících s provozy Severočeských
dolů. Navzdory náročnému pracovnímu programu si Ivan Lapin našel čas také na předvánoční akce zaměstnanců SD.
Severočeské doly opět mezi
nejlepšími českými firmami
V letošním žebříčku Českých 100
nejlepších se Severočeské doly opět
umístily v první desítce. První tři pozice
obsadily Škoda Auto, ČEZ a pojišťovna
Kooperativa. Soutěž pořádá Občanské sdružení Comenius. 30. listopadu
na Pražském hradě převzal generální
ředitel Ivan Lapin ocenění za vynikající
10. místo od předsedy Senátu Milana
Štěcha. 1
Návštěva u hejtmana
Ústeckého kraje
Severočeské doly jsou si vědomy
své společenské odpovědnosti a patří
mezi nejvýznamnější partnery Ústeckého kraje. Příjemná atmosféra vládla
i při prvním setkání představitelů SD
v čele s generálním ředitelem s nedávno zvoleným novým krajským hejtmanem Oldřichem Bubeníčkem. 2
1
Dobré sousedství s okolními
městy a obcemi
Trvalé udržování kvalitních vztahů
se svými sousedy patří k prioritám Severočeských dolů. Potvrdilo se také
během přátelského setkání generálního ředitele se starosty okolních měst
a obcí. „Vážíme si nadstandardní spolupráce, otevřené komunikace a společného úsilí zlepšovat kvalitu života
zdejších občanů,“ charakterizoval tradičně dobré vztahy droužkovický starosta Milan Živný. 3 4
Předvánoční setkání
se zaměstnanci
Také na společenských setkáních
s našimi zaměstnanci Ivan Lapin bilancoval. Povedla se nejen tradiční chomutovská jolka, ale také již několik desítek let pořádané setkání pracovníků
z DB, tzv. režimy. Po náročném pracovním roce všude vládla dobrá nálada. 5
text: Tomáš Vrba
foto: Tomáš Vrba, archiv Comenius
2
4
3
5
Jiří Postolka, místopředseda představenstva a finanční ředitel SD,
a Šimon Vohar, předseda sdružení odborových organizací SD Chomutov
a dceřiných společností, po slavnostním podpisu kolektivní smlouvy.
Kolektivní vyjednávání bylo úspěšně završeno 17. prosince
oboustranným podepsáním kolektivní smlouvy na období
2013 až 2014. Také v dceřiných společnostech skupiny SD byly
během předvánočního týdne dohodnuty kolektivní smlouvy.
Shrnutí základních změn a úprav
nové kolektivní smlouvy
 v případě rozvázání pracovního poměru dohodou podle § 49 ZP u zaměstnance, který splnil podmínky
pro odchod do starobního nebo
předčasného starobního důchodu
a přijal výzvu zaměstnavatele v souvislosti s organizačními změnami,
zaměstnavatel vyplatí odchodné na
výzvu ve výši a za podmínek stanovených v bodě 3.3.1 a) a c) této
smlouvy (výše odchodného je stejná
jako výše odstupného z organizačních důvodů);
 s účinností od 1. 1. 2013 se měsíční osobní tarifní mzdy přiznané
k 31. 12. 2012 zvýší o 2 %;
 se mzdou za měsíc prosinec bude
vyplacena odměna ve výši 5 tis. Kč/
zam. (z toho jednotně každému zaměstnanci 4 tis. Kč);
 se mzdou za měsíc leden bude vyplacena odměna ve výši 4 tis. Kč/
zam.;
 byl dohodnut rozpočet sociálního
fondu pro rok 2013;
 z prostředků sociálního fondu budou
zaměstnancům poskytnuty finanční
poukázky v hodnotě 2,5 tis. Kč/zam.
v květnu 2013;
 kolektivní smlouva je uzavřena na
období 2013 až 2014.
Celý text kolektivní smlouvy je zveřejněn na intranetu.
Bílinské tříděné uhlí se produkuje
ve třech druzích – ořech 1, ořech 2
a kostka 2, které se od sebe liší rozměry zrna v rozpětí od 10 do 100
mm. Toto uhlí je charakteristické
nízkým obsahem síry (0,77 %) a tekutých uhlovodíků, takže při správném spalování téměř nedehtuje,
a vysokou výhřevností (17,6 MJ/kg).
Na trhu s hnědým uhlím se objevily případy míchání, nebo dokonce
zaměňování našeho vysoce kvalitního uhlí z DB s uhelnými produkty
s výrazně horšími kvalitativními parametry. Symbolem podpory prodeje našeho tříděného uhlí, zrovnoměrnění odbytu a zároveň ohlídání
jeho férového prodeje na trhu se
stává nový maskot – Šťastný sněhulák. Ačkoliv se kampaň na Bílinské nízkosirnaté uhlí teprve rozbíhá, už z prvních reakcí je patrné, že
se sněhulákovi podařilo připoutat
náležitou pozornost. Připomeňme, že tříděné druhy uhlí z DB jsou
určeny pro domácnosti a některé
teplárny. Ročně v ledvické úpravně
vyprodukují více než 2 mil. t. Veselý maskot má premiéru na obálce
tohoto čísla Hornických listů. Seznamte se!
6/7
Kolektivní smlouva na období
2013 až 2014 podepsána
Nový maskot
pro Bílinské
nízkosirnaté uhlí
aktuality
Nejvyšší báňské ocenění pro Jiřího Nerudu
Za zásluhy o rozvoj hornictví byl v úterý 11. prosince v sídle Českého báňského úřadu v Praze vyznamenán Jiří Neruda, člen představenstva a výrobní ředitel
SD. Nejvyšší resortní ocenění – medaili
Georgia Agricoly převzal z rukou předsedy ČBÚ Iva Pěgřímka. V případě Jiřího Nerudy bylo po zásluze ohodnoceno
jeho dlouhodobé a obětavé úsilí, díky
němuž jsou obě těžební lokality Severočeských dolů ve výborné kondici. Jiří
Neruda si přesně vzpomíná na 4. srpen
1981, kdy jako čerstvý absolvent VŠB,
Fakulty strojní a elektrotechnické, začal
své pracovní působení v DNT. Během
dosavadní jednatřicetileté praxe prošel
řadou pozic, od směnového technika
až po nejvyšší funkce, když byl v letech
2002 až 2006 ředitelem DNT a od roku
2006 do 2007 zastával ředitelský post
na DB. Od roku 2008 je výrobním ředitelem SD. Jako špičkový báňský specialista, hrdý na svoji profesi, který vždy
racionálně zvládá složité problémy, se
významně zasloužil o řadu progresivních řešení vedoucích až k loňské historicky nejvyšší těžbě uhlí na obou lokalitách Severočeských dolů.
Cena Georgia Agricoly je pojmenována po renesančním saském hornickém
odborníkovi, autorovi proslulého spisu Dvanáct knih o hornictví a hutnictví
z roku 1550. Prestižnost udělování tohoto nejvyššího báňského ocenění je
garantována statutem, který ji určuje
skutečně významným osobnostem se
zásluhami o rozvoj hornictví. Jiří Neruda
do této elitní skupiny patří. Gratulujeme!
Jiřímu Nerudovi medaili G. Agricoly
předal předseda ČBÚ Ivo Pěgřímek.
Reportáž tchajwanských novinářů z Dolů Bílina – 白琳娜礦場“
Nefalšovaný údiv a nadšení neskrývali dva žurnalisté z Tchaj-wanu. Na
Doly Bílina je přivedlo zpracování článku o České republice, který připravují
pro časopis Rhythms Monthly (Rytmy
měsíce), jakousi asijskou obdobu National Geographic, se kterým ho kromě
kvalitních fotografií spojuje zaměření na
zeměpisné poznání a popularizaci vědy.
Doly Bílina si pak vybrali jako typický
příklad aktivit průmyslového regionu.
Tandem novináře a fotografa doplňovala ještě nezbytná tlumočnice. A o co se
hosté z dalekého ostrova ve Východočínském moři zajímali? Jak jinak, fascinovala je především dobývací technika.
Obdivovali jak giganta K 10 000/K 74,
tak nejnovější a nejmodernější tuzemské rýpadlo KK 1 300/K 111 (na fotografii). Po představení problematiky těžby
se novináři seznámili v ledvické úpravně
s následným zpracováním vytěženého
uhlí. „Váš důl, technika a lidé – něco naprosto fantastického,“ nešetřil za oba
slovy uznání redaktor Chang Tze Wu.
Naši čtenáři, kteří sledovali 16. listopadu na veřejnoprávní ČT24 pořad Hyde Park, si jistě udělali názor na
tvrzení hosta pořadu – paní Věry Ježkové. Je škoda, že se paní Ježková nezúčastnila tiskové konference
SD 28. června v Praze, která byla svolána právě kvůli medializaci nehorázných tvrzení o nedostatku uhlí
a nelegálnosti těžby v dobývacím prostoru Tušimice (viz aktualita v HL 3/2012). V televizním Hyde Parku
čelil „odbornici na hornictví, ekologii a držitelce ceny za odvahu“ ředitel strategie a komunikace SD Vladimír
Budinský. Rozhodli jsme se znovu shrnout, že jsme vždy těžili, těžíme a budeme těžit výhradně legálně.
Paní Věra Ježková má dlouholetého
koníčka: upozorňovat na „podvody, nekalé a podezřelé praktiky“, které podle
jejího přesvědčení vedly na DNT k „nelegální či neevidované těžbě uhlí“, takže v dobývacím prostoru Tušimice, tak
jak je stanoven, údajně chybí 76 mil. t
geologických zásob, které se podle ní
nacházejí až za limitem těžby. Tvrdí, že
nelegální těžba stále probíhá a „náprava
již není možná, neboť uhlí bude v brzké
době úplně vytěženo“, čímž je zmařena investice do modernizace elektrárny
Prunéřov (uhlí bude podle paní Ježkové
vyčerpáno o 10 až 15 let dřív než v letech
2039 – 2044, jak deklarují SD a ČEZ).
Na toto nařčení odpovídá vedoucí
odboru měřictví a geologie Martin Vrubel: „Paní Věra Ježková není báňský,
ale environmentální inženýr. Nemá žádná osvědčení o odborné způsobilosti
v oblasti geologie, nebo hornictví, ani
v těchto oborech nikdy nepracovala.
Její praxe v DNT spočívala v práci na
hradle na přednádraží v Březně. Svá
tvrzení zakládá na útržcích zkopírovaných dokumentací SHD a SD z různých
časových období. Paní Ježková při tom
nechápe souvislosti a okrajové podmínky, za kterých byly tyto dokumentace ve
své době tvořeny, nezná jejich platnost
nyní a také nevnímá vývoj v čase. Není
proto divu, že se při svých „výpočtech“
dopouští chyb a omylů. Své tvrzení
o tom, že chybí 76 mil. t zásob, založila na mylném předpokladu, že veškeré
vázané zásoby v bývalém DP Droužkovice I ležely v roce 1993 (před vznikem
SD a.s.) pouze za limity těžby. Tak tomu
ovšem nebylo. I uvnitř limitu těžby byly
v závěrných svazích vázány zásoby, které patří do bývalého dobývacího prostoru Droužkovice I a které byly považovány
za nedostupné pro těžbu. Původní dobývací prostory byly po vládním usnesení č. 444 z roku 1991 upraveny (zmenšeny) a zceleny do jediného dobývacího
prostoru (DP) Tušimice, tak jak vládní
usnesení ukládalo. Rovněž z rozhodnutí
tehdejšího Ministerstva hospodářství
ČR čj. 172 231/94-73 ze dne 6. 5. 1994,
ve kterém se rozdělovaly zásoby v limitech a za limity bylo jasně určeno, že
v limitech bylo 436 384 kt geologických
zásob. Zásoby za limity byly v roce 1994
řádně předány NIS Geofond a i z dokumentu o předání zásob je zcela zřejmé,
že se paní Ježková mýlí.
Zásadní ve věci dnešních sporů
o množství zásob v dobývacím prostoru
Tušimice je to, že paní Ježková nechápe, že množství zásob, které dnes DP
Tušimice vykazuje, není dán nějakými
starými výkazy a pak následnými přípočty a odpočty, jak se to stále ona ve
svých kalkulacích snaží počítat. Výpočet
zásob, který přesně stanovil stav zásob
k 29. 12. 2009, byl novým výpočtem „od
čistého stolu“ a byl zpracován externím
geologem – specialistou s 30letou praxí
v oboru, který obdržel osvědčení o odborné způsobilosti v oboru ložiskové geologie. Výpočty zásob realizoval pomocí
počítacového programu – Geologického
modelu, který zahrnuje údaje ze stovek
geologických vrtů. Tento výpočet stanovil přesné a aktualizované množství
geologických zásob uhlí i vytěžitelné zásoby uhlí. Výpočet zásob byl řádně projednán s příslušnými úřady a byl ověřen
erudovaným soudním znalcem v oboru.
Vykazované zásoby jsou správné a ověřené. Každoročně jsou pak stavy zásob
v DP Tušimice vykazovány ve výkazech Geo (MŽP) V3-01, které kontroluje
Česká geologická služba. Stav zásob
k 1. 1. 2012 byl v DP Tušimice následující: Geologické zásoby v DP Tušimice
475 046 kt, vytěžitelné zásoby v DP Tušimice 240 165 kt.
Na Dolech Nástup Tušimice jsme
schopni vytěžit i zásoby nebilanční (např.
zásoby s nižší výhřevností) a pomocí
homogenizace uhlí vyrobit směs paliva, která je vhodná pro modernizované
elektrárny. Dle stavu k 1. 1. 2012 jsou tak
DNT připraveny vyrobit a dodat minimálně 250 mil. t paliva.“
Celý spor je veden jednotlivcem, který
vzhledem ke svému oborově odlišnému vzdělání a prakticky nulové odborné praxi nemůže postihnout složitost
problematiky. Je to spor nejen s naší
společností, která disponuje množstvím
erudovaných odborníků s dlouholetou
praxí, ale i sporem s celou řadou nezávislých expertů a soudních znalců
z akademické obce, s hornickými, energetickými a geologickými experty, kteří
ovládají teoreticky i prakticky nejmodernější poznatky vědy a v oboru působí
dlouhá léta.
text: Tomáš Vrba
8/9
Opět nepodložená tvrzení o DNT – tentokrát v Hyde Parku ČT24
svět dolů
Završení schvalovacího procesu popd dnt
Na pondělí 26. listopadu svolal Obvodní báňský úřad místní šetření – ústní
jednání ve věci povolení hornické činnosti podle dokumentace Plánu otvírky,
přípravy a dobývání (POPD) DNT pro
období 2014 až 2029. Uskutečnilo se
v Březně, v sále restaurace Na Rybníčku. K povolení hornické činnosti pro
DNT se zde vyjadřovali kromě dotčených orgánů státní správy i zástupci
sousedních měst a obcí. Místní šetření
bylo dalším krokem k získání povolení
hornické činnosti pro období 2014 až
2029. Obvodní báňský úřad v Mostě by
měl povolení vydat ještě do konce letošního roku. Na rozsáhlé textové, grafické a dokladové dokumentaci POPD
se podílela řada odborníků z nejrůznějších úseků SD. Součástí jsou mimo jiné
údaje o množství a kvalitě dobývaných
zásob, způsobu otvírky, zvolených
dobývacích metodách a technice, odvodnění a nakládání s důlními vodami.
Důležitý segment pak tvoří dokumenty
týkající se sanace a rekultivace území dotčených těžbou, včetně opatření
k ochraně životního prostředí.
Technický ředitel Miroslav Eis podrobně
informoval o budoucím postupu těžby DNT.
Snaha SD-Kolejové dopravy o zlepšení interní komunikace
Dnešní svět informačních technologií dává lidem spousty příležitostí ke komunikaci. Paradoxem doby je, že
právě komunikace začíná být vážným celospolečenským problémem. Při různých příležitostech a setkáních
vedení se zaměstnanci jsme zjistili, že je mnoho informací a desinformací, které kolují mezi zaměstnanci
a vedou ke zbytečným neshodám, dohadům a v krajních případech i ke zbytečným stresům zaměstnanců.
„Společně s kolegy Michaelem Károu (ekolog) a Vladimírem Jindrou (inspektor BHP a PO) jsme zahájili projekt,
jehož cílem je zlepšení komunikace.
Naše pracovní skupina není sestavena
nahodile, požadavek komunikace je
jednou z kapitol integrovaného managementu systému, který máme s kolegy na starosti,“ říká Jitka Novosadová,
manažerka kvality SD-KD. Tato společnost skupiny SD má v současné
době 541 zaměstnanců v provozech
od Elektrárny Tisová až po Elektrárnu
Poříčí (Ledvice, Mělník, Poříčí, Tisová,
Tušimice), včetně zajištění přeprav uhlí
a vápence po celostátní dráze.
Výchozím bodem a odrazovým
můstkem pro řešení komunikace byl
úvodní dotazník pro zaměstnance.
Dotazníkem jsme chtěli zjistit jednak
průchodnost informací směrem od vedení k zaměstnancům, schopnost THP
řešit pracovní problémy zaměstnanců,
zejména s ohledem na pracovní spory.
Z návratnosti dotazníků jsme vyvodili
několik závěrů. S těmito závěry budeme nadále pracovat a budeme na ně
reagovat. Podněty a dotazy jsme řešili, nebo řešíme a o těchto problémech
předáváme informace do vitrín.
Instalovali jsme celkem 15 vitrín na
všech provozech. Pro sběr dat směrem
Michael Kára, ekolog SD – Kolejová
doprava, u jedné z informačních vitrín.
od zaměstnanců k vedení společnosti jsou vedle těchto vitrín umístěny též
schránky, kam mohou zaměstnanci
dávat podněty a informace pro vedení
společnosti.
Zřejmě proto, že je celý projekt v prvotní fázi, tak zatím není vidět příliš velká ochota a otevřenost zaměstnanců
k vyjadřování se. Věříme, že postupnými kroky a zlepšováním systému komunikace bude tato bariéra postupně
odstraněna. Celý projekt rozhodně
neskončí jedním dotazníkem. Rádi bychom komunikační kanály rozšířili i na
další formy (např. elektronické komunikace, případně sociální sítě apod.)
a úrovně (např. nově zavedené porady
představitelů vedení zodpovědných za
bezpečnost práce, ekologii a kvalitu
s odborovými organizacemi).
text: Vladimír Jindra
foto: Tomáš Vrba
Severočeské doly pomáhají kadaňské
nemocnici a těší se z jejího úspěchu
Aktuální žebříček organizace HealthCare Institute sestavený podle tisíců hlasů od pacientů a zdravotníků
z celé České republiky vynesl Nemocnici Kadaň na první příčku mezi zdravotnickými zařízeními Ústeckého
kraje a celkově na druhé místo v zemi. Průzkum se týkal 159 nemocnic. Severočeské doly jsou dlouholetým
partnerem kadaňské nemocnice. Naposledy byl díky jejich pomoci pořízen nový anestesiologický přístroj.
Hledá se nejlepší nemocnice v ČR
Nejnovější hlasování 60 tisíc pacientů
a pěti tisíc zdravotníků ve 159 nemocnicích z celé republiky organizovala
společnost HealthCare Institute. Data
se sbírala letos od března do konce
září a respondenti odpovídali prostřednictvím tištěného dotazníku, nebo přes
web. Hodnocení pacientů se do celkového výsledku promítlo 50 procenty,
zaměstnanecké hodnocení a finanční
zdraví po 25 procentech. Zjednodušeně řečeno, uspěla taková zdravotnická zařízení, kde se nemocní cítí dobře,
lékaři tam rádi pracují a navíc tam ani
nemají problémy s financemi. Vítězem
projektu soutěže o nejlepší nemocnici
ČR roku 2012 je Karvinská hornická
nemocnice, následovaná Nemocnicí
Kadaň. Pomyslná bronzová příčka patří
Městské nemocnici v Ostravě.
Jak to vypadá v kadaňské
nemocnici v praxi?
Nemocnice zajišťuje lůžkovou péči
v oborech interna, chirurgie, ortopedie,
Sestřička Vlasta Hribová u nového
anestesiologického pracoviště na operačním sále.
Slavnostní předání anestesiologického přístroje v přítomnosti ředitele nemocnice
Josefa Maška (vlevo) a Vladimíra Budinského, ředitele strategie a komunikace SD.
gynekologie a porodnice, pediatrie, urologie, JIaRP a následnou péči
v léčebně dlouhodobě nemocných.
V současnosti disponuje kapacitou
230 lůžek. Profesionální tým 365 zaměstnanců, včetně 45 lékařů, zajišťuje
lékařskou péči pro spádovou oblast
s 60 tisíci obyvateli. Ročně v kadaňské
nemocnici hospitalizují 10 tisíc pacientů, v ambulancích provedou 150 tisíc
vyšetření. Jediným vlastníkem prestižního nemocničního zařízení je město
Kadaň. V nemocnici trvale usilují o zvyšování úrovně poskytované zdravotní
péče. Tak jako celý resort zdravotnictví
trápí i Nemocnici Kadaň nedostatek finančních prostředků pro velké investice a opravy.
Partnerství Severočeských dolů
a Nemocnice Kadaň
„Vážím si spolupráce se Severočeskými doly. Oceňuji, že naši nemocnici
podporují po celou dobu její existence,
což se významným způsobem promítlo
do úrovně technického vybavení, zejména pokud jde o moderní přístrojovou techniku. V minulých letech jsme
díky podpoře Severočeských dolů vybavili naše pracoviště ultrazvukovými
přístroji, sanitními vozy, CT přístrojem,
nebo kolonoskopem. Letos na podzim
jsme pořídili nový anestesiologický přístroj pro celkovou anestesii složitějších
chirurgických zákroků. Nové zařízení
je pochopitelně dokonalejší a bezpečnější, než jeho letitý předchůdce. Nyní
můžeme podávat bezpečnou anestesii
i při komplikovaných chirurgických zákrocích. Součástí nového přístroje je
monitorovací jednotka, která informuje
během zákroku o všech životně důležitých funkcích pacienta. Za trvalou podporu patří vedení Severočeských dolů,
které chápe potřeby současného zdravotnictví a nutnost jeho podpory, velké
díky,“ uvádí MUDr. Josef Mašek, ředitel
Nemocnice Kadaň.
text: Tomáš Vrba
foto: Tomáš Vrba, archiv NK
10/11
pomáháme
z odborů
ZV – Doly Nástup v Tušimicích
ZO č. 1 a Luboš Holopírek, předseda
Protože měl pan Holopírek, od 1. října tohoto roku vedoucí oddělení nákupu, poradu
v DB, zastavil se nejprve v redakci HL, aby si pohovořil o funkci neuvolněného předsedy
odborů. Předsedy představuje redakce naprosto pravidelně již druhým rokem.
Luboš Holopírek nastoupil na šachtu
v roce 1982 po absolvování Střední ekonomické školy v Žatci a v DNT byl referentem nákupu. V průběhu let vystřídal
téměř všechny komodity. Jistěže právě
v roce, kdy do práce nastoupil, stal se
také odborářem. Letos byl zvolen předsedou po odchodu pana Hutaře do penze, takže funkci vykonává od 1. května
a prakticky se stále seznamuje s tím, co
vše má na starosti odborový předseda.
Práci Luboš Holopírek vykonává ve
Správě SD v Chomutově, tak je velmi
spokojen, že zná dobře členy výboru
v základní organizaci č. 1, takže ví, že
se na kolegy z Tušimic může v mnohém spolehnout, neb mu významně
funkční kolegové pomáhají.
Pan předseda je z Chomutova, ale
nyní žije v Otvicích. Jeho manželka
pracuje ve školství, takže oba sledují
novinky doby, ale stejně tak jejich patnáctiletý syn, který studuje Obchodní
akademii. Tu studoval i otec pana Holopírka, dlouholetý zaměstnanec Severočeských dolů (nyní již v důchodu).
Teď se s obchodní akademií seznamuje i vnuk. Částečně tedy jde o rod
ekonomů.
Pokud se Luboš Holopírek dostane
k zájmům, pak dělá rekreační potápění.
Protože naše vody ale potápění příliš
nevyhovují, potápí se v moři a syn fotí.
Když se najde čas, v českých vodách
chytá ryby. Říká ale, že má více úlovků, pořízených na fotografiích z podmořské hladiny, než ze sladkých vod.
V zimě pak lyžuje, upřednostňuje sjezdové lyže, snowboard.
text a foto: Svatava Brožíková
SPRÁVNÁ MIKULÁŠSKÁ SHOW
Závodní klub v Duchcově patřil v sobotu 8. prosince dětem členů odborových organizací (OO č. 1 DB,
OO SD – 1. strojírenská, OO SD – Autodoprava) a byla to mimořádně
úspěšná tradiční mikulášská nadílka. Tříhodinový maraton soutěží, písniček a tance doplnil kouzelník. Bylo také vidět, jak děti milují
malování na obličej a umí si vybrat
oblíbené motivy. Vše vyvrcholilo
příchodem Mikuláše, který všechny
děti obdaroval balíčky se sladkostmi.
Pestrý program jistě bavil i doprovázející rodiče a prarodiče. Václav Fišer, předseda OO č. 1 DB, se svými
odborářskými kolegy – Zbyňkem Kubátem (OO SD1S) a Jaroslavem Vrbou (OO SDA) opět připravili malým
hostům krásný předvánoční zážitek.
Jubilanti skupiny SD (listopad – prosinec)
Pracovního jubilea dosáhli v DB:
20 let Perlík Petr
Špadrnová Lenka
30 let Hrabáč Zdeněk
Peták Jiří
Hodinka Bohumil
Chmel František
Lang Milan
Nový Jiří
Kropáček Josef
Beránek Pavel
Sigmund Josef
Kůrka Jaromír
40 let Latner Josef
Pavlíček Jaromír
Schöpp František
řidič PVZ
vážná
elektrikář velkostroje
provozní elektrikář
provozní zámečník
řidič pracovních strojů
řidič pracovních strojů
řidič velkostroje
elektrikář velkostroje
řidič velkostroje
vedoucí řidič velkostroje
řidič velkostroje
PÚ – TU
PÚ – ÚU
PÚ – SJ
PÚ – SJ
PÚ – SJ
PÚ – DDM
PÚ – DDM
PÚ – TU
PÚ – TU
PÚ – TU
PÚ – TU
PÚ – ÚU
PÚ – SJ
PÚ – SJ
PÚ – TU
Pracovního jubilea dosahují v DNT:
20 let Nohejl Pavel
řidič velkostroje
PÚ – ÚDUT
Dušek Petr
mechanik elektron. zařízení
PÚ - ŘS - S
Dlouhý Roman
řidič sil. motor. vozidel
PÚ – DDM
Černý Miroslav
strojník v úpravně
PÚ – ÚDUT
30 let Dzugas Jiří
PÚ – Skrývka
Nebeský Jiří
revírník
PÚ – Skrývka
Jacoš Miroslav
řidič velkostroje
PÚ – Skrývka
Hošek Milan
zámečník velkostroje
PÚ - ÚDUT
40 let Výborný Jan
řidič velkostroje
PÚ - LOM
Pracovního jubilea dosahují ve Správě SD:
20 let Lasch Pavel
manipulační dělník
sklad DNT
Macke Jan
technik investiční výstavby odbor investic a tech. rozvoje
Brožíková Svatava
redaktorka HL
odbor strategie a komunikace
30 let Karásková Nataša
referentka personálních a sociálních služeb
OPP
Pracovního jubilea dosahují v SD – Autodoprava, a. s.
20 let Pilc Jiří
vedoucí úseku
PB
30 let Kolařík Miroslav
řidič SMV
PB
Pracovního jubilea dosahují v SD – Kolejová doprava, a. s.
20 let Žižanovič Michal
vlakvedoucí – vedoucí posunu
PL
30 let Novotný Petr
pochůzkář
PM
Pracovního jubilea dosahuje v SD – 1. strojírenská, a. s.
20 let Vacek Miroslav
vulkanizér
PB
Všem jubilantům přeje jak vedení společnosti Severočeské doly,
tak vedení dceřiných společností mnoho spokojenosti
a za odvedenou práci vyslovuje poděkování.
Rubriku připravují referentky personálních a sociálních služeb
JUBILANTKA
NATAŠA KARÁSKOVÁ
Nataša se narodila v Chomutově,
ale vyrůstala v někdejším Novém
Sedle nad Bílinou (ves byla poblíž
Jirkova, ale nyní již neexistuje).
Tatí byl horník, pracoval na Armádě. Nataša vystudovala v Chomutově gymnázium, po maturitě si
rozšířila vzdělání o sociálně právní nástavbu. Přesně před 30 lety
(3. 12.) nastoupila do Závodu Prunéřov jako personalistka, po roce
pak do Tušimic do stejného oboru. Tedy od samého počátku se
pracovně věnuje personalistice
a sociálním službám. Především
v posledních letech si i tato činnost
vyžaduje pravidelné sebevzdělávání. Protože je paní Karásková ve
svém oboru důsledná, nebojí se
poradit těm zaměstnancům, kteří
za ní přijdou s konkrétními dotazy
k příslušné změně. Ostatně, téměř
každý zaměstnanec při svém nástupu do DNT se s ní seznámil.
Co „naši pracovní jubilantku“
nejvíce baví? Především práce
s lidmi. A v soukromí? Ruční práce
– šije, vyšívá, plete, háčkuje, vytváří interiérové ozdoby, ale sem tam
je schopna i něco opravit. Ráda
vaří i peče. Má dva syny. Starší je
inženýr – ekonom. Mladší syn absolvoval strojní průmyslovku a učí
v autoškole.
Nataša Karásková bydlí v Chomutově, ale dojíždění do práce v areálu DNT jí potíže nedělá.
Vždyť už při cestě do dolů a z dolů
má vedle sebe své oblíbené kolegy.
12/13
jubilanti
Naši Čézaři 2012
bilancují právě
končící rok
Ocenění Čézar je udělováno nejlepším
zaměstnancům Skupiny ČEZ. Letos bylo oceněno
41 těch nejlepších nejen z mateřské ČEZ, a.s.,
ale i z dceřiných společností Skupiny ČEZ v České
republice i zahraničí. Ani tentokrát mezi nimi nechyběli
reprezentanti skupiny SD. Za vynikající pracovní
výsledky získali ocenění Čézar 2012 Marta Šedivá,
vedoucí laboratoře DB, Leopold Zelenka, technik PM
elektro – odbor péče o majetek DNT, a Antonín Poborský, vedoucí
úseku přepravy z SD – Autodoprava. Všichni tři se při rekapitulaci
letošního roku rádi ve vzpomínkách vrací k slavnostnímu víkendu
Čézarů v Českém Krumlově, kde z rukou generálního ředitele ČEZ
Daniela Beneše převzali s gratulací symbolickou sošku Čézara.
Rok 2012 byl posledním rokem
mého působení na DNT,
říká Leopold Zelenka
Patří do početné skupiny zaměstnanců, kteří zasvětili šachtě celý profesní
život. Leopold Zelenka je s tušimickým
uhlím pevně spojen už od roku 1970,
kdy nastoupil do práce jako čerstvý
absolvent Vysoké školy elektrotechnické. Za více než čtyřicet let poznal DNT
dokonale. Začínal jako směnový technik
na Merkuru. Řadu let úspěšně zastává
pozici technika péče o majetek – elektro. „Pamatuji ještě ovládání velkostrojů
relátky i zavádění současných řídicích
systémů. Kvalita zařízení se skokově
zlepšila,“ říká letošní Čézar Leopold
Během víkendu Čézarů stihl Leopold Zelenka
i pár cvičných úderů na drivingu.
Čézar 2012 Leopold Zelenka.
Zelenka. Navzdory neubývajícímu elánu je rozhodnut v březnu 2013 odejít na
zasloužený odpočinek. Ocenění Čézar
je poděkováním za jeho dlouholetou
a výborně odvedenou práci. „Letošní
rok považuji na DNT za dobrý. Škoda,
že ho v listopadu negativně poznamenala havárie rýpadla SchRs 1 550/K 109.
Naopak mezi příjemné záležitosti řadím
právě víkend Čézarů, kde jsem si kromě
oficiálního programu zahrál také golf.
Radost jsem měl i ze zdánlivých maličkostí, třeba když náš 2,5letý vnuk prvně
se mnou vyjel vlekem na Klínovec, z báječné dovolené v Alpách, kde mě kromě
ideálního počasí mile překvapil fakt, že
jsem ve svém věku absolvoval všechny
túry zcela bez úhony,“ říká vždy optimisticky naladěný Leopold Zelenka.
Čézarka 2012 Marta Šedivá.
Marta Šedivá: Letošní rok byl běžný,
prozářil mi ho ale Čézar
„Rok 2013 byl z mého pohledu rokem naprosto běžným. Žádná mimořádnost, ať už v dobrém, či zlém, se
nekonala. Také letos jsme v naší laboratoři, kde děláme rozbory kvalitativních parametrů uhlí, jako sehraný tým
využívající kvalitní technické vybavení
získali od Českého institutu pro akreditaci způsobilost pro provádění akreditovaných zkoušek. Těší mě, že jsem
zvládla ročník na TU – VŠB, kde na
Fakultě hornicko – geologické studuji
obor zpracování a zneškodňování odpadů. Doma mám radost z mladšího
syna, který byl přijat a začal studovat
Marta Šedivá s manželem navštívila historický
grafitový důl v Českém Krumlově.
14/15
naši zaměstnanci
Čézar 2012 Antonín Poborský.
na gymnáziu. Obzvlášť ráda v těchto
sychravých dnech vzpomínám na prosluněný květnový víkend, který jsem
spolu s manželem a ostatními letošními Čézary prožila v Českém Krumlově.
Pohled na toto krásné město z vrtulníku a prohlídka štol 120 m hlubokého
grafitového dolu se nedá zapomenout.
Noblesní byl také oficiální předávací
akt, který proběhl v Zrcadlovém sále
krumlovského zámku, kde jsem měla
možnost setkat se s nejvyšším vedením Skupiny ČEZ v čele s generálním
ředitelem Danielem Benešem,“ přibližuje svůj rok Marta Šedivá, teprve třetí žena ze Severočeských dolů, která
ocenění Čézar získala.
Podle Antonína Poborského
to byl dobrý rok
123 kmenových automobilů, 230 řidičů včetně techniků v bílinském provoze
SD – Autodoprava má na svých bedrech
Antonín Poborský, vedoucí úseku přeprava. Díky svým znalostem a zkušenostem z důlního provozu je klíčovým pracovníkem dispečinku dopravy. Zajišťuje
sounáležitost automobilové dopravy při
těžbě skrývky a uhlí v DB. Speciálně Čézara získal za spolehlivé nasazení kloubových damprů do nejobtížnějších podmínek bílinské skrývky, kde na pátém
řezu zajišťují cyklickou technologii těžby
nadloží s častým výskytem pískovců. Vozový park úseku Antonína Poborského
Slavnostní ceremoniál uváděl Marek Eben (vlevo) a sošku Čézara
Antonínu Poborskému předal generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
tvoří řada nejrůznějších typů nákladních
aut. Nejpočetněji jsou zastoupeny sklápěče tuzemské Tatry, ale najdeme tady
i výkonné autojeřáby Liebherr s nosností
90 t. „Zhruba 95 % objemu našich výkonů realizujeme při zajištění dopravní
obslužnosti důlní technologie mateřské
společnosti. V oblasti dopravních služeb
představuje naše společnost absolutní
špičku. Sázíme na dobrou organizaci
a produktivitu práce. Samozřejmostí
je moderní vozový park a důraz
na bezpečnost práce,
ekologii a firemní kulturu. Neznamená to, že
nás nic netrápí. Jako
příklad můžu uvést
celorepublikový
problém s náhradními díly
na tatrovky,“
představuje SD –
Autodopravu Antonín Poborský.
A jak hodnotí
letošní
rok?
„Jednoznačně
jako dobrý. V práci se nám dařilo.
Vážím si ocenění mé
práce v podobě Čézara. A v osobním životě
mám velkou radost, že se
zdařila komplikovaná operace mého
vnuka Romana.“
text: Tomáš Vrba
foto: Tomáš Vrba, archiv ČEZ
z míst kde žijeme
Čím žilo město Duchcov v roce 2012
Je to přesně rok, co HORNICKÉ LISTY publikovaly článek pod názvem Město s bohatou historií,
Duchcov. Závěr článku končil myšlenkami paní Jitky Bártové, starostky Duchcova,
a uvedením střednědobých priorit města. Koncem listopadu redakce opět navštívila
Duchcov a paní starostku, aby zjistila, co vše se tady za rok podařilo.
Duchcova se rovněž účastnili oslav 775
let partnerského města Miltenberg.
V oblasti investic se uskutečnila výměna oken v ZŠ Pešaty, a to na 1. stupni. Prodloužena byla in-line dráha pro
bruslaře a byly položeny nové chodníky
v sídlišti, rovněž probíhá revitalizace tenisového areálu.
Je dobré rovněž zmínit, že Duchcov vzpomínal 90 let od založení firmy
Hennlich (vznikla v Duchcově a nyní je
v Litoměřicích) a 100 let založení firmy
Vitrablok. Poslední velkou akcí bylo
otevření nové služebny městské policie.
text: Svatava Brožíková
foto: Svatava Brožíková a Pavel Koukal
Slavnostní otevření služebny MP ve zrekonstruovaném domě, sídle někdejší
Menšinové tiskárny. Před vchodem je vlevo paní starostka J. Bártová, dále
strážník M. Mazour, velitel městských strážníků J. Hulín a zástupce SD R. Kozák.
Pokud jde o oblast kultury, v dubnu
se uskutečnil AniFest. Duchcovu zůstala videoprojekce o duchcovském špitále (ten vznikl v první čtvrtině 18. století
a sloužil jak tehdejšímu zdravotnictví,
tak jisté sociální pomoci) instalovaná
v duchcovském zámku. 8. až 9. června
se uskutečnily tradiční Casanovské
slavnosti, zahájeny koncertem Lubomíra Brabce. Závěr léta patřil Letním
tónům Duchcova. 15. září se v Evangelickém kostele uskutečnil koncert Severočeského divadla, kdy na programu
bylo Requiem W. A. Mozarta. Zástupci
Divadelní dárek pro ZŠ Braňany
Předvánoční dárek v podobě návštěvy
Městského divadla v Mostě získali od SD
braňanští školáci. Soudě podle mohutného potlesku se dětem mostecké nastudování slavného muzikálu Noc na Karlštejně
velmi líbilo. V divadle se s dětmi pozdravili
starosta Braňan Vlastimil Krupka, Vladimír Budinský, ředitel strategie a komunikace, a Luboš Pitín, náměstek primátora
města Mostu. „Severočeské doly jsou
jednou z mála velkých společností v regionu věnující se mecenášství v oblasti
vzdělávání a kultury. S Městským divadlem v Mostě spolupracují několik let. Finančně podpořily mimo jiné právě vznik
představení Noci na Karlštejně a nyní ho
zprostředkovali také školákům z Braňan
a Mostu,“ uvedl Luboš Pitín.
ZŠ Pešaty.
V dnešní hektické době lze považovat prožití šedesáti let ve spokojeném a fungujícím
manželství za malý zázrak. Právě takový si letos připomněli na obecním úřadě v Braňanech,
kde manželé Lydie a Eduard Chaloupkovi za podpory početné rodiny obnovili před starostou
Vlastimilem Krupkou manželský slib, který si zde dali přesně před šedesáti lety.
Rychle rostoucí výkony dolů na počátku 50. let minulého století vytvářely
řadu lákavých pracovních příležitostí.
Platilo to i v případě Eduarda Chaloupky, který přišel do Braňan z Podještědí. V hornické obci sousedící s doly se
seznámil a později oženil s Lydií Loosovou – 2. srpna 1952 vstoupili na zdejším
obecním úřadě do svazku manželského. Postupně se mladá rodina rozrostla
o tři dcery – Lydii, Ilonu a Editu. Pan
Chaloupka byl po celý svůj produktivní život zaměstnán v Dolech Bílina, respektive Velkolomu Maxim Gorkij. Poté,
co byl krátký čas původně truhlářem,
se jeho doménou staly autojeřáby, za
jejichž volanty usedal desítky let. Kromě toho působil také jako příležitostný
řidič podnikového autobusu. Vozil nejen
děti na tábory, ale také zaměstnance
Nad Betlémem vyšla hvězda
Výstava s tímto názvem měla vernisáž 28. listopadu v Regionálním muzeu v Teplicích.
Návštěvníci se mohli seznámit
s betlémy, které mají na území Čech
bohatou tradici, a to s lidovými betlémy Ústeckého kraje (především
z Krušnohoří a Šluknovska). Výstava ve dvou výstavních místnostech
trvá do 6. ledna, takže ji jistě můžete
navštívit.
na nejrůznější výlety. Pan Chaloupka
odešel do důchodu v roce 1990 a na
šachetní roky dodnes rád a často vzpomíná. S bývalými kolegy se stále pravidelně schází, třeba při příležitosti Dne
horníků. Celoživotním koníčkem pana
Chaloupky je pak muzika. Jako výborný bubeník byl řadu let oporou hornické
kapely. Muzicírování mu dělá vždy radost a stále pravidelně hraje s malou
muzikantskou partou. Mezi koníčky
paní Chaloupkové patří šití a pletení,
vždyť coby vyučená švadlena pracovala svého času jako mistrová v bílinské
textilce. Jejím hlavním životním posláním byla ale výchova dcer. Nepochybně
dnes v rodinném kruhu, který kromě tří
dcer a jejich partnerů, postupně rozšířilo šest vnoučat a šest pravnoučat, ví,
že její trpělivé úsilí bylo to správné. Na
otázku, zda existuje recept, jak šťastně
prožít v lásce a úctě šedesát let manželství, nám paní Chaloupková odpověděla: „Vždy u nás panovala dobrá
nálada, optimismus, humor, tolerance
a pochopení toho druhého.“ Manželům
Chaloupkovým k tomu přejeme ještě
pevné zdraví a těšíme se, že za deset
let se všichni sejdeme v Braňanech na
platinové svatbě.
16/17
Diamantová svatba v Braňanech
informace
Anketa k 20 letům Hornických listů
Právě letos v prosinci je to přesně dvacet let, kdy se objevilo první číslo Hornických listů. Při této příležitosti jsme
se zeptali několika čtenářů na názory k jejich současnému obsahu, grafické úpravě a aktuálnosti. Chcete-li se také
vyjádřit, napište nám prosím na adresu [email protected]. Pomůžete tím redakční radě zlepšovat kvalitu budoucích HL.
Jiří Postolka
místopředseda představenstva a finanční ředitel SD
Naše Hornické listy jsou určitě nejen pro mne zdrojem čerpání aktuálních
informací, hlavně technického rázu. Jsou také dost dobrým nástrojem komunikace uvnitř skupiny SD. A jako finanční ředitel myslím, že vykazují skvělý poměr
mezi kvalitou a cenou. A co bych popřál Hornickým listů do dalších let? Aby
se ocitly na seznamu zasloužilých jubilantů naší firmy i za dalších dvacet let.
Kamil Jakab
řidič zemních
strojů – DDM DNT
Obsah HL považuji za dobrý, líbí
se mi i úprava. Čtu všechno, ale
nejvíc mě zajímá činnost archeologů v předpolí DNT a zajímavosti
ze sousedních obcí. Rád bych se
dozvěděl víc o historii vesnic, které
musely ustoupit těžbě. Určitě by mi
nevadilo víc informací a hlavně fotek minerálů z našeho revíru. Myslím, že by nezaujaly pouze mne, ale
řadu dalších čtenářů.
Andreas Struzina
šéfredaktor firemního časopisu
SPEKTRUM – MIBRAG s kolegy
Naše redakce začaly spolupracovat a vyměňovat si informace v době,
kdy byly SD spoluvlastníky naší středoněmecké hnědouhelné společnosti MIBRAG. HL sleduji. Líbí se mi
váš layout, pestrost a hlavně kvalitní
fotografie. Věřím, že kontakty, nejen
redakční, budou i nadále pokračovat. Všem čtenářům i redakci přeji
hodně pracovních i osobních úspěchů. Glück auf!
Jiří Čermák
vedoucí řidič KK 1 300/K 111
s posádkou – DB
Všichni jsme pravidelnými čtenáři. Vyhovuje nám současná distribuce, kdy máme HL k dispozici
ve stojanech na vrátnici. Je logické,
že preferujeme články o dobývací technice. Vždyť právě našemu
bagru byla věnována letošní příloha. Rádi čteme i o hornických tradicích, jubilantech i tipech na výlet.
Myslíme si, že HL shrnují prakticky
všechno dění v SD i na naší šachtě, ale uvítali bychom více článků
o budoucích postupech, předpokládaných těžbách apod.
Stanislav Pikal
zámečník K 650/K 108 – DB
Některá zajímavá čísla HL si
doma ukládám, samozřejmě nejvíc ta o velkostrojích. Je dobře, že
představujete celé posádky a jejich konkrétní úkoly. Rád si přečtu
i o výkonech strojů a kolegů na
DNT. Současné zpracování časopisu se mi líbí, je vždy zajímavé.
Jen bych uvítal víc informací o vyhlídkách DB i celé skupiny SD.
18/19
Miroslava Chodounská
vedoucí oddělení
lidských zdrojů SD
Eva Ondráková
referentka personálních
a sociálních služeb SD
Hornické listy čteme pravidelně.
Shodujeme se na tom, že nejraději sledujeme lidské příběhy našich
zaměstnanců, čtení o hornických
dynastiích, reportáže z pracovních
dnů konkrétních lidí různých profesí.
A z naší profese nás pochopitelně
zajímají jubilanti. Dobrou inspirací
jsou tipy na výlet. O tom, co se děje
u našich sousedů, si rády přečteme
v příloze Severočeské listy. Radost
nám udělal také kalendář HL.
Robert Kukal
báňský specialista – lom DNT
Ve srovnání s jinými resortními
periodiky považuji HL za skutečný
časopis pro reálné zaměstnance.
Každý si může najít to své – báňskou problematiku, bezpečnost
práce, rekultivace, ale i sport, turistiku i život v sousedních obcích. Líbí
se mi i reportáže z provozu s pěknými nearanžovanými fotografiemi
našich lidí. Důležité informace poskytuje rubrika Slovo ředitele. Za
určité negativum jsem považoval
horší kvalitu papíru, která zbytečně
znehodnocovala grafiku a snímky.
Přál bych tedy HL kvalitnější papír
a zachování aktuálnosti.
Václav Tautrman
vedoucí řidič SchRs 1 320/K 110 s posádkou – DNT
Ocenili jsme lepší způsob distribuce. Na všechny se HL dostanou a někteří
si je berou domů – v řadě rodin vždycky někdo na šachtě pracoval. Bereme
všechny články o technice, ale i ty, které souvisejí s ochrannými opatřeními, rekultivacemi. Líbila se nám loňská příloha věnovaná našemu původnímu bagru
K 77, se kterým jsme prožili řadu let. Těšíme se na další ročníky.
Václav Čermák
strojní předák úseku
prádlo, ÚUL DB
Jiřina Malá
strojnice úseku prádlo, ÚUL DB
Přejeme si, aby HL dál pokračovaly v současném trendu a kvalitě.
Nejvíc nás baví jubilanti, pracovní dny a články o nových strojích,
ale hlavně o lidech z SD i okolních
obcí. (Václav Čermák ještě dodal,
že každé číslo dává také své mamince v důchodu, která tak udržuje kontakt se svým bývalým pracovištěm, kterému byla věrná po celý
profesní život.)
Jaroslav Jiskra
vedoucí výroby Sokolovská
uhelná, člen správní rady
Nadace G. Agricoly, autor řady
knih s hornickou tematikou
Hornické listy čtu od jejich založení. Je to kvalitní dvouměsíčník.
Obsah mi vyhovuje a líbí se mi, že
nejsou opomíjeni ani lidé z provozů,
s nimiž jsou zde rozhovory. Texty
jsou vhodně doplňovány obrázky
a mám pocit, že tento styl firemního časopisu oslovuje všechny vrstvy čtenářů – zaměstnanců zdola až
nahoru. Líbí se mi i speciální přílohy.
Občas do Vašich listů píši i já. Přeji
hodně štěstí do dalších let a zachování vysoké úrovně.
informace
SESUV SVAHU A HAVÁRIE STROJŮ
NA LOMU SCHLEENHAIN/MIBRAG
HORNICKÉlisty 6/2012
Kolegové z MIGRAG usilovně napravují škody vyvolané sesuvem svahu na hnědouhelném lomu Vereinigtes
Schleenhain. K této geotechnické události a havárii kolesového rýpadla SRs 702/1554 a pásového vozu 811 došlo
před čtvrtou hodinou ranní 29. srpna, naštěstí bez zranění posádky. V jihovýchodní části dolu se dostalo do
pohybu víc než půl milionu kubíků nadložních zemin. Expertní týmy se od té doby snaží vypátrat příčinu sesuvu.
První kroky po havárii
V dobývacím prostoru Schleenhain
lomu Vereinigtes Schleenhain těží
společnost MIBRAG v zóně tzv. staré
výsypky Regis IV, což je vždy samozřejmě komplikovanější než v ostatních
částech lomu. Když 29. srpna došlo
k sesuvu svahu, jeho hmoty se dostaly
do pohybu směrem k vnitřní části lomu
a poškodily přitom uhelné rýpadlo
a návazný pásový vůz. Oba stroje byly
vyzdviženy o několik metrů z původní
úrovně řezu. Blok zeminy se sesunul
o celých 80 m do otevřeného lomového
prostoru.
Ihned byly zřízeny expertní skupiny,
které společně se znalci obvodního
báňského úřadu a odborníky ze zkušebny pro povrchové dobývací stroje začaly
provádět na místě příslušné šetření.
Neprodleně byly instalovány měřící
body a byl zorganizován kompletní monitoring až po laserový scanning. Vedení
dolu ve spolupráci s experty odsouhlasilo bezpečnostní opatření a byl nařízen
přísný režim chování zaměstnanců. Co
nejrychleji se muselo přeorganizovat
zajištění dodávek uhlí z této důležité
části hnědouhelné sloje. Poté, kdy už
nebyly pozorovány žádné pohyby hmot,
byly položeny drenáže.
Vyprošťování havarovaných strojů
Pásový vůz 811 má hmotnost přes
500 t. Nejprve bylo třeba pomocí tří
velkých jeřábů odstranit asi 30 t balastu
a demontovat zničené či porušené díly
konstrukce. Kromě toho byl demontován nakládací a shazovací výložník,
zabezpečena horní stavba, vyčištěny
podvozky a postavena výjezdová rampa. Přes značné potíže se podařilo pásový vůz odtransportovat už 25. října
do bezpečí. Přesný rozsah škod a další
Jako první byl pomocí velkých jeřábů vyprošťován pásový vůz.
Z jednání česko-německé
konference Surovinová bezpečnost
a její technické a legislativní
zabezpečení
Speciální tým stále pracuje
Nasazený tým lidí s vysokou báňskou, strojírenskou, elektrotechnickou
a důlně měřickou odborností svoji odpovědnou práci provádí už pátý měsíc.
Tato práce je permanentně provázena
důlně měřickým kontrolním sledováním
a vyžaduje nejvyšší míru soustředění,
opatrnosti a obezřetnosti. Kromě toho
zkoumají příčiny geotechnické události
na lomu Vereinigtes Schleenhain dva
nezávislí znalci.
Uhlí pro elektrárnu Lippendorf
Lom Vereinigtes Schleenhain těží
ročně 10–11 mil. t hnědého uhlí. K tomu
potřebuje odtěžit 35–40 mil. m3 nadložních hmot a odčerpat 25–30 mil. m3
vody. Veškerá uhelná produkce je dodávána pásovou dopravou do moderní
elektrárny Lippendorf (1782 MWe, účinnost 42,5 %), kterou spravuje společnost Vattenfall. Elektrárna je v provozu
od roku 1999 a její minimální životnost
byla stanovena na 40 let. Může přitom
počítat s 434 mil. t zásob uhlí na lomu
Vereinigtes Schleenhain.
text: Tomáš Vrba
foto: Tomáš Vrba, archiv MIBRAG
Těžká práce řízená speciálním týmem
vyžaduje naprosté soustředění a opatrnost.
V Mostě se 29. listopadu sešlo
57 účastníků konference pořádané Hospodářskou a sociální radou
Mostecka a Okresní hospodářskou
komorou Most, aby diskutovali o surovinové bezpečnosti České republiky. Program se věnoval i změnám
v horním právu, podpoře aplikovaného výzkumu pro těžební průmysl
a aktuálním otázkám hornictví. Na
konferenci vystoupili významní představitelé regionu v čele s hejtmanem
Ústeckého kraje Oldřichem Bubeníčkem, odborníci a zástupci významných institucí (například českých
a německých ministerstev, technologických agentur a hospodářských
komor), vysokých škol a samozřejmě i těžebních společností.
Ředitel strategie a komunikace
SD Vladimír Budinský (na snímku)
prezentoval na konferenci referát
Surovinová politika ČR pohledem
Severočeských dolů, ve kterém konstatoval, že hnědé uhlí je doposud
stále rozhodujícím tuzemským zdrojem energie a znamená nezávislost
a suverenitu republiky. Domácí uhlí
je schopno nahradit výrazné množství dováženého zemního plynu, a to
s bezkonkurenčně dostupnější cenou a nevyčíslitelným bezpečnostním bonusem. Zásoby hnědého uhlí
za limity mají proto klíčový význam
pro bezpečnost budoucího energetického zásobování. Ředitel Vladimír
Budinský se ve svém vystoupení
věnoval také variantnímu vyjádření
stavu zásob hnědého uhlí v Surovinové politice ČR a podrobněji pak
variantě s jejich zvýšením o zásoby
za limity na DB (+100 mil. t) a tedy
pokračováním těžby bez střetu zájmu se sídelní oblastí.
V duchu jednání a diskuse byly
vydány závěry konference, považující ekonomické využití domácích
surovinových zdrojů za nezbytnou
podmínku úspěšného rozvoje českého hospodářství a jeho konkurenceschopnosti. Účastníci se vyslovili
i pro reálnou a realizovatelnou koncepci energetické politiky.
20/21
postup zatím nebyl ze strany společnosti MIBRAG stanoven.
Paralelně s transportem pásového
vozu se připravoval speciální tým na
vyproštění 950tunového kolesového
rýpadla SRs 702/1554. Velkostroj byl
nakloněn o 49°. Spuštěním kolesového
výložníku do nižší polohy a odstraněním
protizávaží (pásového vozu) se těžiště
velkostroje hodně snížilo. K transportu
na bezpečné místo by měl být připraven
ještě letos do konce prosince.
informace
Vývoj zdrojů energie v době ekonomické recese
22. listopadu se uskutečnila pod záštitou ředitelky VÚHU a.s. Marcely Šafářové tradiční konference
Hornické společnosti Podkrušnohorské oblasti (HSPO). Program sliboval příspěvky na velmi
aktuální a palčivá témata a lze předpokládat, že ti, kdo se zúčastnili, jistě nebyli zklamáni. A účast
skutečně odpovídala aktuálnosti témat, protože konferenční sál byl zcela zaplněný.
Sérii přednášek otevřel ředitel VUPEK-ECONOMY, s.r.o. Ladislav Pelcl
aktualizovaným přehledem produkce
a čerpání energie podle zdrojů v kontextu stavu ekonomiky ČR, včetně
projekce dalšího vývoje. Suchá čísla
doprovázená množstvím podpůrných
grafů poskytla účastníkům velmi plastický obraz české energetiky z mnoha
úhlů pohledu.
Z množství uváděných dat je třeba
zdůraznit podíly zdrojů na brutto produkci elektrické energie za rok 2011:
 hnědé uhlí – 47 %
 jaderná energie – 32,3 %
 černé uhlí – 6,5 %
 obnovitelné zdroje – 8,9 %
To znamená, že uhlí a jaderná energie představují 86 % podíl zdrojů brutto výroby elektrické energie, a tvoří
(spolu s vodními elektrárnami) fundament energetické bezpečnosti ČR.
Neméně pozoruhodný je vývoj burzovních cen silové elektrické energie na mezinárodním trhu, kde ceny
v roce 2012 klesly pod 50 EUR/MWh
(1175 Kč/MWh), což je dlouhodobé minimum a proti dlouhodobému průměru oscilujícímu mezi 55–60 EUR/MWh
(1375 až 1500 Kč/MWh) až o 325 Kč/
MWh méně a proti špičkovým cenám v roce 2008 dokonce o více než
48 EUR/MWh (1200 Kč/MWh) méně.
Oproti tomuto objektivnímu cenovému vývoji však cena elektrické energie účtovaná občanům ČR každoročně vzrůstá!
Obdobná situace je v dodávkách
tepla. Proti maximu v roce 1996,
klesla v roce 2010 konečná spotřeba
v průmyslu a stavebnictví na méně než
třetinu, snížila se spotřeba v obchodu
a službách, dopravě i zemědělství,
zatímco spotřeba domácností se nijak
podstatně nezměnila. Přitom skladba
zdrojů pro výrobu tepla je opět závislá
na hnědém uhlí, černém uhlí a zemním plynu, které tvoří vice než 90%
základ zdrojů, tzv. netradiční a OZE
jsou zcela marginální. Ukazuje se, že
i v segmentu dodávek tepla je dopad
nikoli nezbytného zvyšování cen opět
na bedrech domácností občanů.
V přívalu informací téměř zaniká
poznámka mimořádně důležitá (cit):
„Hnědouhelný průmysl byl ekonomickou recesí zatím postižen málo,
dramatické doby však přinese vývoj
do roku 2020 (snížení těžeb a silné
potlačení spotřeby novou ekologickou legislativou)“.
Logicky vyvstává na mysli řada navazujících otázek, z nich první v pořadí: „Nemáme dostatek zásob hnědého
uhlí?“ a „Proč se zavádí legislativa,
která ohrožuje energetickou soběstačnost a bezpečnost ČR?“
Na první otázku, a nejen na ni,
zodpověděla velmi obšírně ve své
využitelné světové zásoby uhlí mají
životnost při současné úrovni těžeb
asi 500 let, což je několikanásobek
současných odhadů zásob kapalných
a plynných fosilních paliv. Potvrdila
také, že světově se mix energetických
zdrojů velmi podobá tomu českému,
jak jej nastínil Ladislav Pelcl. Souhrn světového instalovaného výkonu
a výroby elektrické energie je k roku
2009 vyjádřen hodnotami 4 625 GW
a 20 029 TWh. Fosilní paliva v něm
tvoří fundamentální část stejně jako
(zatím) v ČR.
Kromě uvedených je ještě 61 TWh
elektrické energie vyrobeno z geotermálních zdrojů, avšak instalovaný
výkon pro porovnání není k dispozici
– diskuse o (ne)výhodnosti a rizicích
geotermální energie by vydala na několik článků.
Nelze si nepovšimnout, jak zoufale nepatrný podíl ve světové výrobě
elektrické energie tvoří tzv. obnovitelné zdroje energie i přes impozantní instalovaný výkon, dokonce instalovaný
na mnohem vhodnějších lokalitách,
než jaké kdy budou v ČR. Málokoho
Přehled světově instalovaného výkonu a výroby elektrické
energie v roce 2009 podle zdrojů energie
Instalovaný výkon
Zdroj
Výroba elektřiny
GW
Podíl
TWh
Podíl
Uhlí
1 759
38,03 %
8 470
42,29 %
Plyn + ropa
1 337
28,91 %
5 365
26,79 %
Hydroelektrárny
961
20,78 %
3 120
15,58 %
JE
378
8,17 %
2 600
12,98 %
Větrné elektrárny
121
2,62 %
210
1,05 %
Biomasa
56
1,21 %
253
1,26 %
Fotovoltaika
13
0,28 %
11
0,05 %
4 625
100 %
20 029
100 %
Celkem
ČR – instalovaný výkon a výroba elektrické energie v roce 2009
Instalovaný výkon Zdroj
Výroba elektřiny
MW
Podíl
TWh
Podíl
10 787
53,27 %
49,97
57,07 %
JE
3 970
19,60 %
28,28
32,30 %
Plyn
1 102
5,44 %
3,96
4,52 %
Hydroelektrárny
2 201
10,87 %
2,84
3,24 %
Fotovoltaika
1 971
9,73 %
2,12
2,42 %
219
1,08 %
0,40
0,45 %
20 250
100 %
87,56
Uhlí
Větrné elektrárny
Celkem
100 %
Zdroj: VÚHU a.s.
asi překvapí, že klasické zdroje na
fosilní paliva s jadernou energetikou a hydroelektrárnami tvoří
97,3 % celosvětové výroby elektrické energie, zatímco například fotovoltaika jen hubených 0,28 % instalovaného výkonu a 0,05 % skutečně
vyrobené elektrické energie.
Pro Českou republiku obdobná tabulka vypadá poněkud jinak. Ne snad
skladbou základních zdrojů a jejich
produkcí, ale právě v oblasti oněch
nesmlouvavě prosazovaných impotentních OZE, které představují téměř 11 % instalovaného výkonu, ale
pouhých 2,87 % vyrobené elektrické
energie. 97,13 % vyrobené elektrické
energie pochází z klasických zdrojů
a JE.
A jak je to tedy se zásobami hnědého uhlí?
To není právě jednoduché, ale nejjednodušším způsobem lze odpovědět následovně: Podle současné
evidence vytěžitelných zásob je to
cca 845 miliónů tun volných zásob.
Když připočítáme zásoby blokované tzv. „ekologickými limity“, bude
k dispozici zhruba dvojnásobek tj,
cca 1 700 miliónů tun vytěžitelných
zásob, když započítáme zásoby
rezervních lokalit, přibude nám
dalších cca 450 miliónů tun, tedy
celkem cca 2 150 miliónů tun vytěžitelných zásob.
Do těchto zásob nejsou započítány zásoby v ostatních částech pánve,
vesměs trvale vázané. Shrneme-li,
pak jen v severočeské pánvi a při
rozumném hospodaření, má ČR zásob hnědého uhlí na 150 let.
Na ostatní otázky zkusíme hledat odpovědi příště, seznámíme vás
s podrobnějším komentářem k dalším
přednáškám o záměrech MPO ČR,
aktuálních informacích z ČBÚ a možnostech těžby břidlicového plynu na
území Českého masívu.
Nelze se však na závěr vyhnout poznámce, že suchá řeč čísel v souhrnu
sdělených informací vůbec nezavdávala důvod k optimistické náladě, jak
konstatovali účastníci konference
HSPO v diskusi i při kávě.
text: František Kružík
foto: Jaromír Fultner
22/23
přednášce Marcela Šafářová, která
se zabývala vztahem hnědého uhlí
a energetiky. V úvodu shrnula světový
rámec těžeb fosilních paliv a odhady
jejich životnosti na základě v současnosti registrovaných využitelných zásob. Potvrdila odhady, které říkají, že
informace
Čekání na Ježíška začal
v Chomutově Mikuláš
Jako bolestné jim pak andílek s Mikulášem věnovali malý dárkový balíček
plný sladkostí.
Atmosféra staročeských Vánoc byla
doplněna betlémem s živými ovečkami, vánočním dětským punčem a také
Ježíškovou poštou, kde si děti mohly napsat dopis Ježíškovi. Pošťák ho
pak náležitě ofrankoval, aby včas dorazil na místo určení. Větší děti si pak
mohly vyrobit vlastní vánoční svícen,
kterým zcela jistě potěšily své blízké.
Ty šťastnější pak měly možnost zhlédnout i vánoční příběh a narození malého Ježíška. Vrcholem celé akce pak
bylo rozsvícení vánočního stromečku
za doprovodu Ženského komorního
sboru Jirkov.
Díky patří celému realizačnímu
týmu a také Agentuře Modua, která se
na zajištění celé akce podílela.
text: Markéta Mašková
foto: Jiří Dubiczki
Martínek a Julinka Cabadajovi s důstojným Mikulášem
Františkem Smutným a laskavým andělem Táňou Streda Šťastnou.
O tom, že s čerty nejsou žerty, měly děti zaměstnanců správy SD
možnost se přesvědčit v předvečer svátku sv. Mikuláše. Jistě máme
všichni v živé paměti večery, kdy nás přišla navštívit tak trochu
pohádková trojice – Mikuláš, čert a anděl. Abychom podobné
vzpomínky přichystali do budoucna i těm nejmenším, uspořádali jsme
malou mikulášskou besídku v zahradě SD. Ale hezky popořádku.
Stejně jako v životě, ani v pekle není
nic zadarmo, a proto musely děti donést Luciferovi kouzelný hřebík, který
vlastnoručně vyrobily u kováře, a vánoční ozdobičku, kterou si vysloužily
za zodpovězení malé vánoční otázky. To ale nebylo všechno. Nebyl by
to správný Lucifer, aby neměl k ruce
dva umouněné čertí pomocníky, kteří
měli za úkol zajistit úklid před peklem
a přikládání pod pekelný oheň. Ti si
však našli cestu, jak si vše ulehčit
a do pomocných prací zapojili všechny kolemjdoucí děti, které si musely
před příchodem do pekla obstarat
trochu uhlí, aby pod kotlem nevyhaslo. Ty větší dostaly koště, se kterým se
musely ohánět. Když bylo vše zajištěno, mohly navštívit samotného vládce pekel, Lucifera. Před ním se pak
zpovídaly ze svých dětských hříchů,
nemálo z nich uronilo i několik slziček.
Dcerku Anežku přivedl i Jaromír Vrba,
velitel směny hasičů DNT.
Opravdu vypečený čert v podání Martina Ulricha.
Plavkyně Baumrtová obdivuje Harryho Pottera,
medaile ale umí vyčarovat i bez kouzelné hůlky
Chomutovská plavkyně Simona
Baumrtová se ve světě stává
pojmem. Díky svým medailovým
umístěním se dá považovat
za nejlepší českou plavkyni
současnosti. Bronzová královna,
jak je Simona přezdívána,
šíří ve světě dobré jméno
i Severočeských dolů, které
ji sponzorují. Po úspěchu na
Olympijských hrách v Londýně
zažila další vrchol kariéry
v listopadu na Mistrovství Evropy
v krátkém bazénu, které se konalo
ve Francii. Dovezla čtyři medaile.
Přes úspěchy zůstává usměvavou,
milou a skromnou dívkou, která
studuje vysokou školu, nebojí se
domácích prací a píše Ježíškovi.
Jeden evropský šampionát a hned
čtyři medaile – takový úspěch se podařil chomutovské Simoně Baumrtové
v Chartres. Ve francouzském historickém městě, které se pyšní jednou
z největších gotických katedrál na světě, zaplavala tři bronzové medaile, a to
v závodech na 50, 100 a 200 metrů znak.
Až do nedělního podvečera – posledního na šampionátu - se zdálo, že „doba
bronzová“ bude pro Simonu pokračovat,
ale nestalo se tak. Zlom nastal při polohové štafetě žen na 4×50 m. Baumrtová
společně s Chocovou ji rozjely přímo ďábelsky. Simona na prvním a Chocová na
druhém úseku, dostaly českou štafetu
do jasného vedení. To se sice Svěcené
a poté Pechancové proti drtivě finišujícím Dánkám udržet nepodařilo, ale byla
z toho senzační stříbrná medaile a čas
1:47,67 znamenající nový český rekord
vylepšený o více než tři vteřiny. „Bylo to
moje nejúspěšnější mistrovství Evropy,“
říká spokojená Baumrtová, která absolvovala na mistrovství Evropy 11 startů.
„Krátká Evropa je strašně náročná, je tam
toho hodně v krátkém čase. Paradoxně
nejlepší byly moje poslední závody,“ dodává jedenadvacetiletá blondýnka.
Z bazénu do školy a zpět
Držitelka pěti českých rekordů je
v bazénu každou volnou chvíli. Tréninky má i desetkrát za týden. „Těsně před
prosincovým mistrovstvím světa jsem
trochu zvolnila a plavala tři až čtyři kilometry za trénink,“ prozrazuje svůj tréninkový program Simona, která za svou
plaveckou kariéru nasbírala 260 medailí.
Všechny mají čestné místo na poličce
v jejím pokoji. Kromě náročných tréninků
zvládá Simona i studium na vysoké škole. Specializuje se na fyzioterapii. „Před
Vánoci jsem měla tři zkoušky a další čtyři
mě čekají v novém roce,“ říká Simona
a dodává, že ji učení celkem baví.
Simona je hrdou držitelkou kouzelné
hůlky Harryho Pottera
O Vánocích si naše nejlepší plavkyně udělá čas spíše na klasické, než
moderní pohádky. Z těch novodobých
pohádkových příběhů preferuje snad
jen Harryho Pottera. „Mám dokonce
jeho zlatonku a bezovou hůlku,“ usmívá
se Simona, která si Ježíškovi napsala
o mobilní telefon. Pečení cukroví nechává hlavně na mamince a babičce, její role
spočívá spíše v pojídání sladkostí: „Nejraději mám karamelové košíčky. Ale jinak
mi chutná snad úplně vše.“
Krásný a předčasný dárek k Vánocům si nadělila Simona Baumrtová
16. prosince na MS v Turecku. Devět
let čekalo české plavání na medaili
ze světového šampionátu. Znakařka
Baumrtová tento půst prolomila. Na
MS v krátkém bazénu v Istanbulu vybojovala bronz na stometrové trati.
text a foto: Renata Malíková
24/25
sport
sport
Podzimní badmintonový
turnaj má své
vítěze (a vítězky)
tip na výlet
Adventní trh v Pirně
Loňské první místo znovu obhájili
Táňa Streda Šťastná a František Smutný.
Rok se s rokem sešel a 23. listopadu se také sešlo téměř dvacet nadšenců v prostorách tělocvičny Střední průmyslové školy
v Chomutově, aby poměřili své
síly na již tradičním podzimním
badmintonovém turnaji pořádaném útvarem personálního ředitele SD. Díky stále rostoucímu zájmu bylo třeba vytvořit jiný herní
systém, protože dodržet pravidlo
hry „každý s každým“ nebylo při
takovém počtu dvojic ve vymezeném čase možné stihnout.
Účast žen a dívek na turnaji
byla stejně jako v minulých ročnících slabší, nicméně o to větší
bylo jejich nasazení při zápolení
s raketami a košíčky. Díky pravidelným tréninkům již neplatilo
pravidlo prvního ročníku, které
znělo „Holky podávají, dokud
se netrefí přes síť“, a dvě z nich
dokonce obsadily vítězné příčky.
Zde je zřejmě již na místě odtajnit
jména vítězů. Těmi se stali stejně
jako v loňském roce Táňa Streda Šťastná a František Smutný.
Druhé místo pak patřilo Martinu
Najmanovi a Ivaně Kozárové. Na
třetím místě pak skončili Arnošt
Hubený a Stanislav Vrhel.
Vítězům ještě jednou blahopřejeme a doufáme, že se řady zájemců o tento stále populárnější
sport v příštím roce rozšíří.
text a foto: Markéta Mašková
Slavnostní vstup na vánoční trh.
V prosincovém tipu na výlet navštívíme Pirnu, malé město
s přibližně 40 tisíci obyvatel. V létě je příjemně dosažitelné
po cyklostezce z Děčína. Věřím však, že v současnou roční dobu
zvolíte jiný dopravní prostředek; ať to bude vlak nebo automobil,
obojí vás spolehlivě dopraví do tohoto starého saského města.
Pokud pojedete vlakem, nádraží je
asi půl kilometru od středu města. Nicméně nejdříve vlakem kolem centra pojedete a tak je jasné, kterým směrem se
pak z nádraží vydat. Pokud pojedete
Vánoční pyramida u vstupu do historické části Pirny.
autem, sjedete na dálničním sjezdu
směrem Pirna, dále projedete krátkým
tunelem a z mírného kopce zahnete doprava. Projedete kolem nákupních center, kde je možno zaparkovat, případně
jet dále do centra, kde však za parkování zaplatíte.
Historický střed Pirny se nachází pod
hradem Sonnenstein, který se tyčí nad
městem. V současné době probíhá
jeho rekonstrukce, z ochozu hradu je
pěkný pohled na město, nicméně vnitřní prostory jsou nepřístupné a v době
historicky nedávné sloužily jako ústav
pro choromyslné. Také jeho další historie po roce 1940 není příliš radostná.
Druhou významnou budovou ve městě
je kostel Panny Marie, který jednak leží
pod zmiňovaným hradem a současně
vedle historického náměstí. Právě sem
míříme. Pokud půjdete tímto směrem,
po krátké době narazíte na menší náměstí, kde je v době adventní postavena typická vánoční pyramida obří
velikosti. Ano, jdeme správně. Pokračujeme dále rovně, nyní již po pěší zóně
Dohnaische Strasse, zahněte první
uličkou doprava a pak hned první ulicí
Vánoční zboží.
26/27
doleva. Přesvědčíte se, že vánoční výzdoba je nejen na hlavním náměstí, ale
i v okolních ulicích. U vchodu na náměstí je postavena vstupní brána zvoucí na vánoční trhy. Protože se nacházíme na okraji oblasti pískovcových skal,
objevuje se tento motiv i o Vánocích.
Náměstí možná znáte z léta, a tak
jen pro ty, kteří jsou zde poprvé. Nejvýznamnějším objektem tady je renesanční radnice s barokní věží a hodinami z roku 1718. Celé náměstí si
uchovalo charakter malého města ze
16. století. Sami si toto tvrzení můžete
ověřit v informačním středisku, kde visí
obraz ze 17. století a i dnes je vše na
původním místě, stejně jako na obraze.
Pokud jste byli v Pirně v létě, v době kdy
je náměstí rozpáleno a kašny poskytují
příjemné osvěžení, nyní je tomu naopak. Kašny jsou přikryty, ale osvěžení
zde rovněž najdete. Tentokrát v podobě vánočního punče, nebo svařeného
vína. Ochutnejte a můžete si vybrat,
nejlépe přímo z originálního hrníčku,
který vám půjčí proti záloze. Na žádném správném vánočním trhu nesmí
chybět kolotoč, který tady rovněž naleznete, stejně jako vánoční dílnu pro
vaše děti. Výhodou trhů v Pirně je pokojná, takřka domácí atmosféra, neboť
turistické kanceláře zatím tuto vánoční
destinaci neobjevily. Můžete si tak užít
stánků s dřevěnými figurkami, vánočními ozdobami, zimními čepicemi od domácích výrobců, stejně jako se zastavit
Slavnostně vyzdobený interiér kostela.
na punč a klobásy. Najdete zde i stánky
s produkcí moderních svícnů a dalších
vánočních doplňků. K tomu všemu zní
příjemná hudba, včetně klasické, zcela
nevtíravá atmosféra vás pohltí, neodoláte a koupíte si třeba vyřezávaný závěs
na vánoční stromeček.
Pokud jste skutečně dost promrzlí,
přijde vám jistě vhod návštěva místa,
kde je teplo a zároveň hezky. Tento požadavek vám splní kostel Panny Marie,
který je hned za náměstím. Pochází
ze 16. století, vevnitř vás zaujme nejen
síťovaná klenba, ale i to, že kostel je
vytápěn. Skutečně, potěšíte nejen duši,
ale i tělo. Příjemně zahřáti pak můžete
vyrazit na prohlídku uliček kolem kostela, kde je spousta domů s renesančními
a pozdně gotickými portály. Stejně tak
množství plastik a domovních znamení
na těchto domech stojí za připomenutí. Vaše kroky pak mohou směřovat na
nábřeží Labe, které je v tuto roční dobu
přece jenom opuštěnější než v létě. Nicméně, jako vzpomínka na pomalu končící rok plný výletů po našem krásném
okolí, to může být více než symbolické.
text a foto: Jan Říha
Zimní nálada v uličkách u kostela.
SEVEROČESKÉ
SEVEROČESKÉ
SEVEROČESKÉ
UHLÍ
HNĚDÉ
UHLÍ
HNĚDÉ UHLÍ
NEJKVALITNĚJŠÍ
NEJKVALITNĚJŠÍ
NEJKVALITNĚJŠÍ
OO šťastném
sněhulákovi
sněhulákovi
šťastném sněhulákovi
Podívej
Podívejse,
se,tady
tadyna
na
toho
sněhuláka,
toho
sněhuláka,
jak
Podívej
se, tadyjak
najeje
smutný…
toho smutný…
sněhuláka, jak je
smutný…
Hnedvypadá
vypadálépe.
lépe.
Hned
Hned vypadá lépe.
Dojdeme do
Dojdeme
chalupy
Dojdeme
chalupy
prodo
uhlí
a pomůžeme
mu!
chalupy
pro
a pomůžemeuhlí
a pomůžeme mu!
Dámmu
mu
Dám
svoji
šálu.
Dám
mu
svoji šálu.
svoji šálu.
Jůůů,
Jůůů,
teď muJůůů,
to ale sluší!
teď mu to ale sluší!
teď mu to ale sluší!
Podívej,
Podívej,
cocose
Podívej,
setotoděje?
děje?
co se to děje?
Roztál kolem něj
Roztál kolem něj
sníh!
Tokolem
ho určitě
Roztál
něj
sníh! To ho určitě
hřeje
uhlí
sníh! Bílinské
To ho určitě
hřeje
Bílinské uhlí
jakoBílinské
nás doma!
hřeje
uhlí
jakonás
násdoma!
doma!
jako

HL06-2012 - Hornické listy

Transkript

Podobné dokumenty

data a fakta - Severočeské doly as

2/2013 - Hornické listy

HL05-2014 - Hornické listy

HL05-2013 - Hornické listy

HL04-2011 - Hornické listy

HL01-2014 - Hornické listy

HL04-2012 - Hornické listy

5/2012 - Hornické listy

HL03-2015 - Hornické listy

HL01-2011 - Hornické listy

HL01-2015 - Hornické listy