Historie počítačů

Pravěké počítadlo - abacus
●
●
●
Salamiská tabulka
první známý nástroj – nazývaný abacus (počítadlo), který
usnadňoval počítání s čísly vznikl přibližně před 5000 lety
v průběhu let nabýval abacus různých podob, např. římský abacus
se skládal z hliněné destičky se sedmi žlábky, každý žlábek
představoval jednu z římských číslic. Počítalo se přesouváním
kuliček v těchto žlábcích.
nejstarším
dochovaným
exemplářem
abaku je
salamiská
tabulka, která
pochází zhruba z
roku 300 před
Kristem
Rekonstrukce římského abaku
Logaritmické tabulky
●
Roku 1614 objevil skotský vynálezce John Napier novou matematickou
metodu, umožňující realizovat násobení a dělení pomocí sčítání a
odčítání s využitím logaritmů. Následně byly v Anglii sestaveny první
logaritmické tabulky. Po nich následovalo logaritmické pravítko, kde byla
reálná čísla reprezentována vzdáleností na ose. Logaritmické pravítko
bylo prakticky beze změny používáno dalších 200 let, dokonce bylo
používáno i k provádění výpočtů v rámci programu Apollo.
logaritmické pravítko - na stupnicích C a D je nastaven výpočet 1,3 × 2 = 2,6
Napierovy počítací tabulky
Mechanické kalkulátory - Mechanismus z Antikythéry
●
●
Mechanismus z Antikythéry (počítač z Antikythéry) je
starověký technický artefakt – diferenciální ozubené
soukolí. Byl objeven ve vraku římské lodi, která se
potopila roku 67 před Kristem blízko řeckého ostrova
Antikythera. Mechanismus byl vyroben mezi roky
150 a 100 před Kristem.
Zařízení sestávalo z 37 ozubených koleček
zasazených do částečně dřevěné a částečně
bronzové bedýnky, která měla z jedné strany jeden a
z druhé strany dva ciferníky. Bylo určeno k
zaznamenávání pohybu Slunce a Měsíce, umělo
předpovídat zatmění těchto těles a dokonce
napodobovat nepravidelnou oběžnou dráhu Měsíce
kolem Země.
největší dochovalá část
rekonstruovaný přístroj – rok 2007
Mechanické kalkulátory – Schickardovy počítací hodiny
Stroj, sestavený roku 1623 Wilhelmem Schickardem z ozubených koleček z hodinových strojků, uměl sčítat a
odčítat šesticiferná čísla a měl být prakticky použit Johannem Keplerem při astronomických výpočtech.
Mechanické kalkulátory – Pascaline
V roce 1642 sestrojil francouzský vědec Blaise Pascal ve svých 19 letech mechanický kalkulátor, schopný sčítat a
odčítat, známý pod jménem Pascaline. Během života jich pak nechal vyrobit ještě více než 50 kusů, různě
zdokonalených. Proto po něm byl nazván programovací jazyk Pascal.
Mechanické kalkulátory – Leibnizův krokový kalkulátor
V roce 1675 představil německý učenec Gottfried Wilhelm Leibniz svůj druhý krokový kalkulátor, který velmi ocenila i
francouzská akademie věd, protože nikdo dosud neviděl tak originální zařízení. Kalkulátor umožňoval kromě sčítání a
odčítání také násobení, dělení a druhou odmocninu. Na snímku replika přístroje.
Mechanické kalkulátory – Thomasův Arithmometr
Arithmometr si roku
1820 nechal patentovat
francouzský vynálezce
a podnikatel Thomas de
Colmar. Po různých
zdokonaleních jej začal
roku 1851 vyrábět a až
do roku 1887 neměl
konkurenta – byl to
první úspěšný sériově
vyráběný mechanický
kalkulátor. Stroj byl
založen na principu
Leibnizova ozubeného
válce s devíti zuby
odstupňované délky,
uměl sečítat a odečítat
až šesti, později
osmimístná čísla,
střadač měl deset až
dvacet míst. Posuvný
vozík se střadačem
umožňoval i
poloautomatické
násobení a dělení.
První programovatelné stroje
Otcem počítače (mechanického) bývá často nazýván Charles Babbage,
anglický matematik a vynálezce, který jako první přišel s myšlenkou sestrojit
programovatelný počítač. Jeho stroje nebyly kvůli problémům s financováním a
osobním záležitostem nikdy dokončeny, avšak v roce 1991 byl podle
Babbageových originálních plánů sestaven plně funkční diferenční stroj, za
pomoci prostředků dostupných v 19. století. Při konstrukci svých počítacích
strojů narazil na řadu problémů s přesnou výrobou součástek. Pustil se do
vynalézání nových součástek i
celých nových strojů – revolverový
soustruh, lisovací formy, řezné
nástroje, pod tlakem litá ozubená
kola. Ke konci kariéry vyplýtval
většinu rodinného jmění, utratil
vládní dotace a vyčerpal své tvůrčí
síly.
Část Babbageova diferenčního stroje,
který, za použití součástek nalezených v
dílně, sestavil jeho syn.
Babbageův Diferenční stroj
Babbageův Analytický stroj
Zdroje:
Dostupné pod licencí Public Domain na www:
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Salaminische_Tafel_Salamis_Tablet_nach_Wilhelm_Kubitschek_Numismatische_Zeitschrift
_Bd_31_Wien_1899_p._394_ff.jpg
http://en.wikipedia.org/wiki/File:John_Napier.jpg
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Arithmometer_Veuve_Payen.png
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Charles_Babbage_-_1860.jpg
Dostupné pod licencí Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported na www:
http://en.wikipedia.org/wiki/File:RomanAbacusRecon.jpg
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Napier%27s_calculating_tables.JPG
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Sliderule_2005.jpg
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Antikythera_model_front_panel_Mogi_Vicentini_2007.JPG
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:NAMA_Machine_d%27Anticyth%C3%A8re_1.jpg
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Schickardmaschine.jpg
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Arts_et_Metiers_Pascaline_dsc03869.jpg
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Leibnitzrechenmaschine.jpg
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Babbage_Difference_Engine.jpg
http://en.wikipedia.org/wiki/File:AnalyticalMachine_Babbage_London.jpg
http://en.wikipedia.org/wiki/File:BabbageDifferenceEngine.jpg