2007 - TSK Praha
Transkript
2007 - TSK Praha
TECHNICKÁ SPRÁVA KOMUNIKACÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Úsek dopravního inženýrství ROENKA DOPRAVY PRAHA 2007 'È 1 &( ' ratick ská á á i cká H ab 58 + e j ko vi ck á Nad Ke Zl i ín u V B r d B rd kem ku 2 cká at ni Bl Bole K Cha b m Mi s t ín sk á ká Ha l en ko v sk á st í ns Ki va tco vá á Ri ng Ta so vs ká Ne d aš ov sk á vá ko ve ck Vrb ko L es Za a rch i ve m m ho ffe rov a Za Ra V p ís k o v n Sk an d in á vs ká d os tí K ša n cím e sk Ko pa n in a L id Jíl ov á K rist i án ova Ne t eb sk á ce K olí Aug ova ustov a I c ká no va Un h oš sk á nská Ž ufa za ns di D Be nd o va Z bu i Horom M ak ov sk nova éh o Fl ög l ov a K Prel tm á Z li m o vá íne Vstava Pod L iš a ns ká Ši mo n o va U ka M ož né h o Ne t eb sk á šn y á Ciol vské Mako en Ztrac U va l u Ru b li o v a kov ho Sl án sk á íku tn átníku ského ve m k e ro vi á ov sk va Otl ík Ga l la šo Za h u mn y Vý tv a rná U bo Po d h bi to Do Po d Ka rl ov ars ko u si ln i cí Hek a des Ch a la b al o va Bo ršo vs ká Se ls ký ch ba te rií Ke ttn e rov a Zívro va Ov Sad ké h o vín ov a T an o vs Do ub ra n ám ov á ocn á s tí Na Ra Ma Lu ži ná ch vi ad en ic U uk te 35$ä U v ýku p níh vská 6.é D raho o s t ed i sk a Ho ršo v ská uš an o ce zi ko va u P os vn á s tí m výc ho n ám T l o Na d i ník U hl ovs ká K trži šti t ek Dra U Bub ce K ch al o ho tí n sk á up ce E bro va K Ho lé mu U s k opc Ch al o up k y L ub en ec vrc h u ká Kl uk o vi ck á Va ck ov a 2.58 + Na M Mu Na vrc hu Pr ho n ek Há b ov a Bíl ov sk á Ho lý Fa nto va šo vs ká Muka Mi l en Ko tero vs ká ho ovské nky ho pova h lu C ut pné e rno š el K V ic e ké O o vs ká hra d Be l u šo va Neus mydl árny m oh ylo na U ro U bo ce Ko l o v e s k á Am fo ro v á Po d p ro v a Brd i ko v a d álni Pí k a u á Di v o k á Šá rk a vi e k co vsk Ná ro ž n í á sk á J av oi c ká Ke s U S v t l i ky Du ch a le j es ký ch ex u la n t a le j es ký ch ex u la n t Zbe en sk á Ch ý sk á P od Sva ta vi Arc h e o l o g i c k á Se ze mín sk á U ká hradn ps ká Hu be ro va í Za ou l c v iš ovk Ci ká m L ou ns Kra lu sk ýc h tka Nad na víz sk á ká Ra d i ln i ce Do bro u ps ká ou n oš Po dk rko Pod si S t at K ral i cká no vk t ov ská Na d Ch omu Kra lu p sk á U Bro d e c k á KP Kra lu p sk á Ún ti c k á ch T í h Po d te d omá ras am i K L až an c e Po d h á jo vn o u J i tro c e l o v á Vol uto M u t n ín s k á y Uu iš il elk Ke jn i ck á Je N al ouko ti L už n á Na Mal é K pa rk u vk ou K Truh l ác e Habro rovce Nad Hab De Šárce šo vá Na on sk á uv rat P lo i Vstu p e ni na Vol Hi ršl Faj m an ov é ov a Pe štu Kra to ko va ch v íl o va erov a K e rve šk ol y Ša ntro ov ic ké V ste d u ch ov a hu né mu vrc Ste dn í Za z ah ra do u Na p ísk u i ado U sl K La Po d v ys ok ou Vyk U váp to vá Gra fi í Za 8 Ach vý ch Vi no h rad áto vá Sl in ko Ja sp i so Ma t j o vsk Zby Ný an ni ck á ho vs ká Na píd ol e vsk á sk á Tac ic enice t a žn P r U sm o ln me z í ou ko a K ro zv od n ávrší V No vé Vsi Kn á Zav á t Fi ng e rov a p en U vá ík ov u Býš o vá F el Z ít va an L ou Je žd ol ko lce J ež ov sk á U Hom He nn e ro va Na d m oto l sk Wo lf o va tge n o va Be d rn o v a Ro en Ha ms íko va Pl ze ská ol ky Na d Ša frá nk ou U Ho mo l ky Ša frá n e c ká va Kn otkem V ýp ado á vá á Štrk ov o v e di Am ety sto vá Mi n rko Št ko va ská é vn y ho vsk Za c h a l up am K ú vo zu Na se l ské m Hom Homo Na d H li n ík e m Pod rs káNa a vko ou ne m oc ni c í U Po štov L é k a s k á ul U Ci b ky ky Evro p sk á ts ká Ne p ál sk á M ark éts ká P t i pes erá ln í trná le ck á Po d L a ho vs ko to vá Ná v Sto d Cha Stará u Za z m K la drážk Ha b erfe ld o va t ck Týo vi a dio St KB Z ad Píbra e ro ov ol ms ká V oj Voj et i cká e ti ck Na vrš kác ško le l ova ky e yp N h N ezva Zd e u nd o Gu tfr n Na krá lo v lo vé Lo Své po mo n ové n ík a Košík ská ov a á u i ps ké si ré no e Po dl Po d Žofi u of rt ráde Ke šv B orsk Nov Na Mrá zo vc e éh o Bož he ls ká U l ék á rny U s ta ré ho sta d io n u nov á ská un ce vce o po K t á sk á Ra ši l ov o va Š r o va tav ši ti K pís é tá rkov yS Ke D ra U l od n i ce Po d s tud á nk ou Na pl á ck u K Be lv ed e ru n er i nt uc en och Vl ad i sl a va Van u ry K Po d c ha l ou p ka mi u K li Nad ká m ou Op a ta Ko nrá d ra ko vk da hou Na va em i u b at eri ko tyn ad ly vým míru K no á U sl év árn y Na t e J íl k ov a šovi án I li p ka mi Hol á to ckýc á el ín ská Pod alat em dn i cí lí k u U tep l árn K ec e Pl ac m ad ní tó n ská lk ou a Po N ích V boká ck á Ho Lo ná m s tí á va ovs ká ká Mo Ot e á í U Pal ká ši nk o u octá y U Nes at Na Prov a zn ic i yp ky Na d ov vo K jez u ská bro Ha Cih Na vo u V ácl Ba rran e U ki n a pl á rn ou Na Ho mo li Ok ru žn í U s kl ad u T ic rov ká ou há Kl áš ters ké h o Na Bla n se ku Na l k y U ve Za s ídl i št m á Ke K No u zo vu Po us U k lu b u Staro mo tk ác h d an sk b adská vá ko u S ekoro u Srážk ch ké ho U le d U ke mp a in ku Za á s tr Za s ídl i št m Na ské ucká J án sk Ve lf l íko va Ni ko l y Te sl y Po d h ra db a mi B uzul í cká i lská Ot v ovi u chdo ol sk á N ovos Ni ko l y Te sl y údol su ch d Po d J ul i sk ou o va u á i na se m U ci Komo dbo va Na Bla n se ku n ic i ny Pacho ku s hel Na d Ko lí ko P od Ž vah V rok l i ri gá d y L oty šs ká Wuc h te rl ov a t zné Ví ch hutí e sk os l Vi etn Thu n ov mo h Ro os n ám s tí vs ká Mo ád y a V. S ukov Je ná k alo . P a U Zl d r. á Z ik mu J as el s ká a lsk Ur va dá ud té st Na b a s v. Ji í ny M ic ki ew ic kašta Pod M uc ho v a zo va Ch o tk o va Na Op yš i U Pís e c k é b rá n y a št W in tra ursov Št e ho zova Juáre ov a He in Ra is a U s ed l ec ké šk ol y Pe ruš en á nd a erm ák ín a a dno An to n eruše Na Ma rn P há j e s ká ng o l ev e lt o va ov en s ké a rm skTh áu no yl ou U Ro zto ck éh o Na d am sk á Ba ch ma s ké Na stí n ám Ro o se ve lt o va t t i domí Š est ády n ám stí In te rbri g n ám stí In terb ce m av ské va vic ká lo va Š um bí no Píšo A nd Hru ne rka Po d Ba Bo rov á ho Hob Po d lí ská ra Hu g a Za Že n ský mi Bo zd ch ov a Vi kto mi l ys in a Ji sk Na d p ívo ze m or va Dru žn á K Vl ta v Ho sp sov vo va á sk á Ho mé Bab Na hu p ec h M l n ic ká Pe t ín s ká stec ká M al á to v a Si Ch o tk o va st í Za Sl av í k ov a Go go lo va Na ba št sv . To W ol má še m a Roma i na Rol lan Bub e n i ke rov ml ýne K Staré mu sk ým El ed ro va s a Cí Go ttha rd sk á Na šp e jc ha ru é nám bisk Ke šty uh va Na U Šál radu ílo va Pl oš til o í an M ou l ík ov a vi noh o va Na o stu iš ti ko vn ro zh stro k ov Há j í k o v a Hu bi Ku ti l o v a a Do be šc uh ou e no va u se dl os ti ru K vý bo in á m K Li p Havl ovi cké da n áb e Ha ck e ro va ží Edv Pod kašt va Po v l ta v s k á n eš e any ard a Be st í nám Ha n o u ško ská vé M il a dy Horá ko Troj Na S a l ab ce H ká U Pa U po os ká h zd ere k li kl in n áb e ží Ed va rda Be ne še ko u en sk ká L et Ke ram ic Krá lo vs dž ská i ky Lo Na d e Na Paz de rc Ra tib Bo h ni cíc e V No výc h Na Be n do vc ky avans skal Na vý ši n ác h Ma z o v sk á U u í st T š ín s ká zd ere k L e to h ra d s k á J ire k o va é n ám o b oro U Pa U a ka d e mi e Na Fran tiš ku Ko ste ln í u se dl os ho ti va L ad o va Li bu Nad U Kub ši na en ý pruh ou lá sc e P ol ed ní ol ov Lu dvíkov Vo stré ho a no u co va avova Vo dá Na á F il os of M ik ul e ck éh o ská Sa ve l je vo v a Zem a nk a B ot Na Pa l ac ha e t z Be tl é Op a to á Na d enné P od ce me m ká ká Na ou ánko n tá rn Novo Novo dvors dvors át s ká rov a L in h arts ká n reck Pu rky o ká á á Žitn á á Hl av o ova Si nk u lo va avoj Po Na d R yš án ko u eka Ke dP ch tc í ská I Na d k o u p ad l y acké ns ká ch I I Na Na ho rá ci ázko va Ku bi š to v a Na d k o lo n ií ád em P roch Pank d sp V T ýn Týn ská V V ácl N et vní nky plá Ty rš o v a o bc íII Na Tyrš o va ia vin Hodk va ic i ovi Nad ých vs ké ho An ge l ov o va Bo rov a ns ká Pa ve l ko va vs ká va sk á T š íko Do be c ká L ho te Do bru š Mal V ál ada H orn h áj kách ochol upi Pa v e l k o v a cká M la d en o vo va KL m ad Va zo vo va Šp irk o va U vo d oto ku Uo bce Vn ou k ov a Sou ku ní U l áz po va ic ká Po d Krh an ská Žam pa i e Lb Boj ku cká K ál eši Ke rem ízk em š ská cká L iš ko va lso kých Ba rt á ko va div adl em Na vrste Z ál Z ál nova nako Se no vá u C a ti borov Du ryc P os dní asp ho va ní T ou N t ran Ky ka lo va a S ou on eso va K es om U U Byst h n ovýc n ovýc S po I i cká ra žím á Krsk mu U dru do je Sm ol ko va U vo mý ku Pe d n ád I Kle U L ib u Na ových I Un Na U Za ecká Zac em po a m lá zn í Zi mo va ká u í vi š o vk Cu íno va Pa vl íko va M ac hu l do va U al epší ov á Šmi Dru Jeze žnárk y ná U m k ol va ch oz N oj Na i lá Zn Zda ov ská ti ck á Pa pírn íko Zbu d Mi ro ká vsk á Na d Nu s avýsl N edku emská Za v tre Za Po le mi L in da Na zá torá c h Se if e b rán o u I ej nskýc t v ní žs e bro os l ed ní Ko le kti b e ch V Hro Pe dp vce Voz vn í y L už ic ká h Pod p r h on má U pa a men pr em le j Na ko a á du s íd l iš ti usel Vý le tní M ez i d o my í Po sp 5. va J ab l V zák íš il o va tí o ce ou é n ám Sl ad stí ko vsk Cimbu Da l im il o va Ka rlí n sk á sk zn í á Kl ok ots Pro vo á sk á vská ká rn y h bo us ká c V ba m n ám st KZ el en í l ská é lo VZ uce Kl en o vi ck á U j ed n oty V ká l ku Prok í J irk ov vor sk á ov ic ká Na d ú v oz em a Ort e nov o B í le stí Sabi í é ná Do u bi ck á Po dh o nova UPer Š ut ce Na d Ro k Na J ate n í n ky game op ova Pro ko p o v o n ám mú dol í Li ferto va Orel avlí Hol vi tá Vú hl u é va Mu rho uto nám an ds aná d ní ško ká Ma vr ší Ka va lí drid Na er o vská d di Vedl ejš í hl i íle ch ú le ná ch Na Na d a ova va tín o Žero Pr o kop Ki ša n ov ská Bu lh a rsk á m ú do Ku nra ti ck N ích Na rol Pr e l ní Me kovo Proste Ha do V Zel e né Ve lk é H ská á pansk s tí va o rní U pa os ko u U t skéh d Bá šs ká Ko šá l ko o va B enák ov a Po hn e rt nín ská í s ká ská m st Ka da ne ck Kv ti ná sk á Z lo nám st í Ja te n Písta vn í s ké ho pi v ov aru Po up to v Ho d on íns ká e sa ho l el ené el s ké Šv ih o vs ká K p om ník u á Ho ick Tu sa rov a J ate n an sk á Bu dy šín sk á U m š an nám s tí Sei J em ni c ká ch U Mi ská Po d z ám e ke m Mi rov J ag e l o ns ká éh o rk ova U Bo ti e Nu se Ba vo ro vs ká Na ko n e né Vl tav ic ká Ke be zi n Bu di l ov sk á Ol š ov ic ká Du b ov ic ká L ip o vi ck á U baz énu ic ké He ro ld o vy s a dy Str m il ov na k vt p kov Ší žá s ká Pu tim sk á Na tí Bo nd yh o V ršov U p ly ná Va lt ín ov o dvino R B et sk á Po d Pís e no u V zá v ov co u p ni Po d s t Ka pi tu ls ká a p ko va T šo vi ck á va Sm ol e ns ká Hv z d on i ck á Dr be íko ká L ib iš vs n á m s tí J i íh o z Po d b ra d a D ka n sk á ská hl i V je N U l ib u šs ké so ko l ov n y mu K no v é rku y á le Na mo ck á cká vce B lahn Po d J al o vý m d vo re m áni ká na ov Ro sto vs ká K oši lo Krá Oh ra dn í B ohrov zí K je jez nsk p od Ji ve K l sk á Na Ch ark o vs ká Ja nk L uho Sk ál ov a Ko stn ic ké n á m s tí bi ts éh o Ore ov sk M án e so va M en dík j árn U pe K ížk j o va Bo iv o Hu si n ec ká Se va sto po Na kr sk é s tr ej o vi lé ho s trá n í vo Krk on oš sk á Z No vo h rád e ck á B ož Ma t ní ku ká Na d U to píre n Bítov sk á M oy se so v a en ic ck á Ki ve ni c ká ho li K iv a tku ním s t Po d ro vi n ou Ba a ro v a u Ou Na Švi ha n ce ová Po ls ká Ko z á c k á Vo ron žs ká rto v a V Ho rká ch K Ha II edku Ve so m vá h áj e U e le ktrá rn ká í s ko u Dru He k o va m vs ol e ck ým á áp i mi h aj sk Po d á Na Ch va tru b sk Ti ši ck á U va P ernšt Mo j míro sad k iv in á P od avýsl Hu rba n o va la á e U ko Vi š ov ých I deál t va ské družs poji š ovny vn í o lovan I deál U Sl ád ko v i o va V S žst e U va kov lí éh o UHav lo vsk t va družs ova Voká i me l ic Ch ýn o o va ho va tla ch Du ryc ou P aprsk N R ovnozu ocho b Sváž K a ov á ni cká íb Turs ká e p ín sk Vra a n sk Na Ko z a ce Voz P e stm íro va rníkov Cti rad o va n ám stí An ton íns ká ch ova áko Má a erm Kope Mas aryk ko vá K v tro la mu V trná V án e zá o v o Ku n ti c ká ni cká Na d s va h em Smo vro u šk ou Ši má k ov a ám stí hebs Ja na Zá V za h rad n í tvrti Na p í c e í Po d hova Me z il e sn aT I Ra b as ov a Herál eno I II moci l i škou u po Své Z el So u d ní r Li ch V zá lo m Pod ná vi cké rov ká Ota ka Vršo ši ný ch l á zn í hu c ús p d om žs tv P eruc ovce ká ta nce éns Sme Na os trv ku ys lo va lu práce dom dom h sk á h e rov o n T šn ov sk ý tu ne l Hel á tsk á Na d Va Šte rn b e rk o v a n ác Na ov i ova Na zan So po Bi sk up sk ý d v í msk Bol á eb sk Na kv tn ic i So ud n í a olbov gu ay Z áh Uru Po d Te re b k o u Ke Ka ská še H Sk al e cká ora Stros sm ay a So ch Dra ha n sk á Na z á m k á c h n áb e ží ck á Ho l eš ov ic ké n ám s tí M íru Mán m stí žn é ná tí Pet L od e ck á en i cká rské So uk n áms Ch oru š ic ká Ch l um íns ká Ve hl o vi uk ov ník Vi na s ká Po dp l sl a vs ká á el sk Brus sk á Po d Te reb k ou U strž e a vi ck á Zdi s l en i cká J ug os l áv y Sa raj e vs ká Zvo a nce im ck á an i ck á tic ká Ne ch e ch vi e jo Do b es í P od Fol M at ch ov es í vn i ci ovn Vra ti M ik ov i cká Vi do vi c ká n áb e ží L ud vík a Sv ob o dy So uk U Zvo n ak y ýc h Na L ou n sk eck Ra d ov a m Wi R e js kova ve m Kv tn ov ýc h b o j l esní Pa nu š ko va to vá Po d v rste vn i cí st aré P erli Ž at a dec Hr va ého scho I ce vin i I ce ská k an vin i D ská k an D II ce vin i ská k an D in ova náz Viktor Ki aick Ná vrš ní D Ka rlo sl ov a Na Vít z né pl á n i Ke so my P od mc ov é Wen z ig o va Ko ng re so vá U gym ni M ik ov co va Fü g n e ro v o n á m s tí Ko ub k ov a L om n ic ké h o abi ka No vá ce sta UD n áms vo j Up No vo m lý ns ká e l a k o v s k é h o s a d y avské Oli ít Ge rs tn e rov a éh o n ám s Vo ce lo v a tí I. P. Pa v lo va n ám s tí I. P. Pa v lo va n ám s tí I. P. Pa v lo va Há l ko va u Ce l etn á p íkop c íp Na u U Ob e cn ího d om ká sn á di kts Be ne K Ha šta lu á sn o vk a le m Bo že n y N mcBo že mcže ov é n y NBo ovnéy N Ho rsk á Na d J ak ub s ká Ma há Hašta Dl ou Za M al á Kl á šte rní Štu pa rtsk á Al be rto v j ám í ku J e ná Ry bn Ol d ic ho v a Na á Bo hu s la va Ma rtin Na d O nd e jo v em Kl ínku e ne Na vrs tvá ch h eb e ne ch tov a Na ly si n í Týn sk st an ce Na Bu jova Št pá e zn ic ká o h bi Na P al Na vrá ti l o va Ma l á avo é nám ká á e sk V z V kol ko vn át ors tsk S al v t e ná Ko žn á va Sl ol sk éh h eb kou va Kroko Na d Pe ka k o u Na U po d ou t rn ná K os a roms St Vko Havel va Pu rky o va Ho rsk Sl a ova Vo rá o v s k á Ro šk o to v a Srázn Dvo ka rti n ská L az ars ce me i ce vá Hl av so v ep a vod od ovV ej Ma S ko Ve jv U n em o cn ic e Na d u l ysi ovco Zla tá Jal U ra dn Ka rlo v a Bíl k o v a U m il o srd ný ch U s ta ré š k o l y U s va téh o D uc ha y mo va Já c h e rve n á Pl atn és ká K ap Zl atá Na Pod k ov ce ova B en K la u di e mysl P ová á m stí Od b or Na hrá d ku nci v ic ká ms ké n Zl atá Zl a tá ká m js Beh i šti ov á Pl atn é ská i sk váp re jd Ve le s la vín o va Z boe a na to ri a ren sk á éh o s Vá p e nc ov Bi dl i n á lo va sok U po d ol sk Ko vri gi n ov a Ke H isl Š t ul Vrat Tro ji ck á Pl av e ck á Na hro b ci Po d Ze ma n ko u V zá vi tu J en šte j ns ká é ho ích Os trov ní há V ji rc Tro j a n o v a Na po ín ím p rá vu De vn á U v áp e nn é s ká l y Z el Záh o a n sk e a o lo ik st ká B art Ko nv Na Ka rlo v a s tí An en s ká sk á nám Be tlé ms ká rán i Na Mo Pa la c ké ho n ám s tí s kalk dl á Za struz va Na Šítko ská m stíJan t né ná Ná p rs tko va ké a dl í nensr zA áb Bo ršo v Na P la mo st An en ne s v Kro cín ov a Má Do bro v sk ov ec ká a sk á So sn Po zn ä1 632 .$ Ra ko ov a Ro d op sk á Kl án Z apa M ac ho vc o Na Po d J irá s ko vo u tvrtí Ž al ma Na v no u Šá lk o Na on i ce ni ce Pa la c ké ho mo s t Z vo zv Na stí t m os t L e gi í J i rá s k v m o s t ná M íšme s ká stí Na ces n ám soké ké Kvy rec Na d Na d le d u y Dvo Na Plz e c e Ko tev ní U Krá lo v sk é l ou k y Ro zk o šn éh o s ta rém Rekre Na Val e nti n ce U ž el e zn i n íh o m Po d tra tí Pe trž rov a Vl ta v s k á J in d ic ha Pl ac hty Vrá z o v a L es n ic ká Pe c h á k o v a sk á Tom á šs ká e jn dš t U Brusk ýc h ka sá ren Sta ré z ám ec ké sc h od y Val 1 raž ického ži c ké ho Dra Di e nz en h ofe ro vy s a dy Ko en s ké ho D Vít z n á í rsk é n á m stí Sa sk á ín Ve lk op e vo a nd y z e Se m i c Pi vo va rs ká po Ry tí ré sta a Mo Pe lc l ov a Vít z n á Pl as ká Vo dn í 1 4 . íj n a L id i ck á Pl ov d iv sk á Bo te M ád rov ošty U í va Sta ré z ám ec ké sc h od y n M a to u š o v a Di e nz en h ofe ro vy s a dy n ám s tí ép ta r ni tá Us m st i ce o ná tí 1 4 . íj n a Ve d v oe od á sk em i ha d l Po d He l i ch o í n í U l an o vé d rá h y tan V bo A rbe d om ov y Ka me op ská á m stí Ha ra nto va P rok Ma l os tra n sk é n Arb es o vo ná m sPa tí vl a Šv n ám s Zub a téh o Be ti s l a vo va Ne ru do va rví ko u Kl ic p ero va Pl ze sk á á Šp ork o va No vý Z l ích o v Kes ove Vý hl e do vá tá K za va vé u lk ou Na Nek l a n ce Na Do u b ko Po d D vín e m Na d l e Nesva rn ami oj í Ke z vo Ke ka pl i c e L eš etín sk ní n ická sn erk o hb it Šár u l un n syp u áre n ej ská k l an ce Na Ne Po d Ke Pros V ná Na d p o mn íke m ky va Kes Kr o upov ent Tech ud a Lyso h áj em laj No vo K el ro va n ic ká 5È.29e 0 $'< +2 ne rko ži d ovs Na d v rc e K Zá Na d R áž ák e m V po to ká réh o St K ol F rag Za ne rov U v iš o v ky No vý Sv t sk éh o ol ská mezí á nici ra ch vr Ze le ná Na Bez i nc e Zl íc ho v sk á U Tyrš ov ti nce Na ih P Po us tka ská m uc hd o k vos esk Staro No K Rozt do líky Os trov U sta éh o Žva h ov sk á K on chdol San a í N s t ova B echy nám Ch a lo up e ck Na d Su Na Ju l si ce vá vá Májo žkova Nad á e sk Staro ol ská R o zvojo šthr Bo Bu Na ná s pu Pa n c ío v a s lu že z ení Ol y mp ij sk á No uto n ic Pe ká rko va m í Sala m uc hd bova ská á Kl os term a nn o va s ké šk ol y a mu U Do K La h o v i ká L au í ou Na Žva ho v Na sc h d ká ch U mo d an Flo Na d vírky no vk d ov a Mi ch u U Kla avko Po d Be l ári í Na sk é ná vá svobo Po ho e le c d vo ramk Bert Nad Frán i Šrá m ka U ok ol á do v en Na d Vl ta vo u Na d te ri ov a ic ká sy pk y i ce ov Rycht O Májo in árn vská Sem ávko gr o va o va Kade Zen S t rah ko v Za po va U Ne Nad da mi L od n ál ce rce kem K roh aF iše á ten U Pl p eku sr Sk al n í ova Me zi Šváb u m it Šp N Hl ád Pra vo úh l á M al á Xa ve lá ce u Na Vn e k o v Štork án o va Na pl á ni Barran Pod Hl ub o e p ská Pímá rnou vrch Dl ab a Nav rch u Na e rné m ern ém Do n áto va Nad Hl á dk ov ík em nova agari l esN íkadem le sí Na Nad M yd lá k a ko vk ou Ve lv a rsk á Na d Stra e l es va G i t j K Ma Nad Kroho s ký m h b it o ve Na d v oj e n ven dn Pa rlé o va tori stic s ká Na d Vý U Ma t je m ýcká Na Kl i me ntc V ýcho Turi s t i ck á oš í Staro k udo ec chk ven lá S li Ma ou V bok ác h II I V b ok ác h II ch I ul ovsk a ul ko u Za Po h oe l ce m M ac ha ro vo ro vé Na Hab V bo k ác h á To vorsk Na Ha ns pa u lc e ši nk pelce Vý P od ou rod Hl ub o ká Za Ha n sp S ta ská c ho vk ou U te pl árn y Sl iv en e Na y K M ch u rce Po d ra U Ok rou h U Pe rn i ká ky Po d h áj Ke s ta n i ci dP F ia Ma ra P od Po ele av Na Šum Na d K za h ra dám kost Z áp Po d Oe Zoáv rk ou kéh h iš ic S mi e sk á va Sl iv e ne ck á nsk h e ps ká Hl ub o III II án Na Fa rk Devo du Hl a vá k ov a Po d Zá v rka a rká n Na F F ark vs ká Hi l le b ran tov a J en iš o ké ho Us oj e me m á U p ec ho e L om en Na d Ka j etá n ko u U An d l ky dn ím vo d d o mk m ti ursk K zá vo d iš Sil Mi k šo vs o va ké h o e rn o ch Zá vo du U sk á mo s t Vrch l ic kou amov Fa stro va Drá žn í ké II Vyso N Kl Na d Ka j etá n ko u js íko Na d h ra sk á á Herm vsk Ko lo n ka áre n Ka vos k lí k y u rá dk V hlubok é ln y e e yl U V K enc Kamínc rova ký ko u P od i II u Pe í P e d Nad n ám st Svo Ra d im ov a ch Fin k ov Na la dá Na Oe c ho vc U d ráh y Na Se k y rc e vská vc Kov á N adova ávazn Záv No K Rozto Z ah Z ah sk á rá dk vá ky y vá Po d Kl a pi cí éh o be rova K p ív o z u Mach áko á Chrob ská estko l m moo Kl zsae o bs u K sa mo ze sa moo bs lu K u Na Bam bo u zk b sl Ch ov a uz e Ov oc n P sti te Sp ot e bi te l sk á ás ká l sk á te ls ká pr ho V ro klKích nu u h áj e m Ke nkou e la ví Ku bín ov a la ko Ke tán ku B ea em vl ín o va s Po d Ha U Karl l n Na ci he í nu žan Zb ras K amí ma Šmu ce Po d ký Na Šmu i ško o va Kul am íc h ka Na Ha ns pa u lc e Na Ha ns pa u lc e Na Ha n s p a u l c e Na Ha ns pa u lc e os l áv Na Ba rto c e Du ch Be Nad Hil Na d Kva p il srp u a te ri Na d Te j nk ou Kl ik ov ko Bu á nk y Na d Na b Nad Na Pah o ub c e ko em do lí Troj a n v m l ýn d do Na D ov r ch háj ck á Ku by vysí u el á vl íne m ro kl e ho Hü bn e rov é Stra ka té h o Na Stá rc e Up ní Nad Na dra h ác h T un Po d Ha U e rn é Strmý vrc h i ské é u Zú že ná Na vršk Kl ik ovk III l ír k ou dvo rie de že b ate rie l es ík U še s té No vý á Na roz díl u ni ck hán Ml ýnk Sp orto éú á ávazn ou ne Vi no h rad s ká in Po d s ká n ov Ba šk ir go rsk á ch rov Do bro n Vlaši l ci mská no K ál Mater II mán va li cká h ov á ova nn a b rat í a pk K es Sva í vra tn So u ve m n i ci Na ste l ova ce S. K. Ne u ma s ku Na Špi tál Kub va á v sk á Ul ja n o ic ká I Truhl á P od Se dl e ck vky ho l ac UV Kub iš ova kova ú b o í blí Na Bu Ki žíko Syc hro ve m Po d va N a o h da Na B Na Sy Syc hro Ma g ni to Arm én sk á a ez ák a Pe tra Sl Na z á j e z d u Na ýn va h o ml domo a Trou s il o ánov Be rge ro va B alab tí ns ká Modl ck á ská im Vlaš b ratí a pk etí nská F ad va ko up Na ali U zá s ká iš S la h št m hl í nác va sob Ko n vo Nad ní VI vi í záp S evero J aro míra Ji nd ry Hy na i so va dn í V áp ad roz áp a Ji h oz J ih oz á pa d j evo Nad t ž sk á ru e ic ká B ez Vel ic ká I ní I Ma l Na U šk o ls eš ic ká dy lu US iš ova hra Kub n í za Kle p š in á ch nc ov ero Sev Sev I pi ku K Ol ym záp ero ad á ch Na ja h od ká a Ji h II nu ukel ero výc ero zá pa pa dn dní ho I Breh mo va Grego ro va Ko má rko va k Šimá a I Pl N a Voj ero íVI ická m á ome dn í IV s ké s vsk nu t a dy í IV i cí V VII Ji h ov J ih o vý ch od n í bol Na ry So du Holu om hra Horn mu Po d v od á ren sk o u v ž í rto v a o pa ln ic ká Ko že sk á Ba jk al s ká lu žs ká V za hra d ác h Po dl i pn é ho An drš tov a Ko n v ov a va Za s tel n ko Zvo n ky Ka nd e rtov a Sv to va ova Šim n ic í ert v vršek ao vs ká il a Bo hu m m s tí U s yn ag o gy n á k al e js St U l ib e s ké h o z ám ku Ka nd e Vin U Sl ov an Ba tli k o va J ane k ov a ko v a Na d N ov ou L ib n í va ho Kys e lo Hru bé M urm an šic ká nk u a ákov á ého ova ck á á Za b a ža ntn ic ni cká sk á D ev í Se Ka pl o va al ka mi éh Ha vrá a Ku ne e d áre n sk Po d v o rv en ní Irku Okraj áb ts ká ho í ní zi V me šo va bra d ovPod a lé m Na ma nk ov a p ni ci Na Št Pi vo va rn ic ká Hra b al an o va zni K prá de l n c ká j n ov i Bo a Ž el e u ká U sto j an rkem ná B l ic p aho Z astre á o Nad ro vsk I en i ck á bsk nohra M ch vs ká Ob Šu sto va y šovn n í VI Bo žko Hronc p oji á U ansk Vo ži ck á íIV P ed sk Vi nš o va Pö sl o va Zá ry b n i n á J ih o výc h od L ab pt á ka L iš ov i ck d o vs ká Ro zv a dn Hvož vý cho B abák Ji ho el en II ovi Ho l ýc ho d ní ní I Hru si ck á J ih o vý ch od n í III Ji h ov ýc ho d Hu sk á n á ho n u Zvá n ov i ck á U Že li vk y UZ lý nsk Po dl e Kra já n ko va J ih o vý ch od n í VIII ové K N J el ínk o va án Form Po d á k lí n u ou v ží h rtv ác Na že V b ez pe í š ín Na Te b e Kli Nov ha s ká al ds ká Jed lov ová á Mo jo vny O ech U há e zová B l ci tov á zn Aká Na Tan v va Kl n í o vá bra do Po d b á ní Na n em i Sl un e ná ov á á u zdárn as ká sk á Troj m ez n í ou Nad K vrch ol u Na ch me l ni ci š ín e m Za Te be m B ch o vi ck á ndra ce cí Útu ln á va nko Ke be s ký B la vá t ov ni ci nská Na lu i n ác h ská žím va ická ko i há Leví va esáko u R ochl kin m n ád ra U n ov é š ko l y Na d l i K ch me l K vti V do m ov j ko i do va kopc Dra ho rá nk o va Ma t kt ou Sp oj o va Ku cká ínská D e rve Kn li ve ám stí Mys ck á K Š a frán ic ká Pt á ni ádn U Kl ou b ov ýc h d o m em Po d Ba lk á n Po d J aro ve Na rov n os ti ky V ze l en M ez i d om eší ratk a á tav sk e ni ck Ch ras tan Se bu zín Kaš í dhv vod Po Brig berku Rumb Štam ol U šk L u ní Bu ko vá ruž í V ok é ž sk U kn l ou ky nu Ko n ck á te rase Ho í ne a n m No v o v y s o a n s k á i ky et urská KL Na U Pa rká U pro se ck Kok top sk á o íns ká yl Na d é š ko á á kno J ete l ko u Šlu Tro il o va vská lc e Po dn á dra ž ní Na Na d J ete Ká ran s ká ká e rk ou U o vs Kel en sk L ob e s ká Ji etínsk Mš By š k o v i c k á U c ha l ou p ek á Vzd á le n a ro St mlýn Zl eši cká eni a ví lov án ko va Gu a u K du e mízk K r Te ch no l og i ck á Nech Stru ha ov sk á cká í škov Mal V ojt B l i ck á Ryš ovs sk á ká á P ís ko vá Ci hl vco ká sk á ská kovs á ol ip Cvi i ck esk Verne ská M lé ká re ns ká Ci hl kiáo py ská en Š est Kop Nad orf Ž and V arnsd Mi á Po d Ha Bach to va vs ká em Vi lo v á Ná zo P od Po d stra šn ic ko Po e rn ic ká u v in i cí Gu tov a St ran V šín ov a Kra li c ká V zá to c e n i ck á Hv oz d Po d h o te l emPo d h o te l em n í k m K Ryb Bri gá d ník Na vý hl e de c h Na d ú ž la b in o u Vrá tko vs ká Ti sm ic ká al t án bu Ma l ov ic e ná V B Ke cká l ov ská I zi d oru Me ík no v á upky ru U ko Ci g á n k o v a s vat halo I zi do é mu é mu cká Be a Beni D o ln íC bu K du K eb sv at h Ke tkác ká á á St ra ni r v ni ck Ži o í kov o vu o il o B ramb Ke Sp P od e i van Sk lo ni o vá ká Za p o tok em La éh o o vá so vá m Stýb l ov ova o va Fia l ko vá ov á Ba rt ko v a S audk ýn U Ml a ubk o vá Pi vo k Po mn n k ov á Ša frá n Hol St em ch Na rci Ša lv j El ln e rov é Au bre c hto vé á o je me Po d v od ža nsk Ko rop tví ov a Ko rytn Ch me l o vá ic K trní ku ry b níka Za Br d ke m vá Ch rpo v á e n i co M lá de ž ni Stýb l ov a Po d ro V rák o sí sk éh o o vá Sl un l níku Na po Sla ps ká No vo s tra š ni ck á Bri gá d ník s ká be r Že rm a n i c k á Kruž zv od n ou Ve ste c ck á ík ové ov á Ko sa tco ko vá M aj e rsk éh o ol o V zá h yb m bá ch va á Ke oj eds ká Ra d i m o v i c k á va Šve c o lo va a K on Vo lk ov s ká le Ne db a Ch o mu tov ic ká zd ec ká Ro zk oš sk K Dra zd m Za J e dn oto u U Ro zk oš e oru V olko k ov a Pi št Sa sa n ko vá Ka pra o vá L e ko v a K Új ez du Na Ba Dra M ac eš ko vá Zd im i c ká ká vs í ic ká k lí o vá vá kníno K vrbi P od V úh u j no u Ša lo u no v a Za p ro de íku U ze mn skéh V p r el í Le vá ov á vá Pe tr Do ub ra v Ma l in o Zvo n ko He j pl íko va D obrov vá J ab lo Sa m o h e l o v a Ji vá Ji i nk rýn o Ma c eš Ro zma To mi ck á rfou ko á va M od l eti ck á J a š ík o v a He kro ká Král ovi Al da šín Uh ín ves cká sk á Te sa íko va ck á Rem V j ez írká ch bra ovská Sl uš tic ká V yžl nd t o va i tn ím L ib k ov sk á st ál at ov ská Mi l í Zá Hrd lo e zs ká ova Chl ád N ie a derl eho V ydro kov i vo va ru ic hovi cká Opo ov ská s ká á á á Na vý b ž ku Vra tim ov sk ck á á nsk e Ho ic k Br o umov ích ch vi n ic Klí so a n ský ýc h vi n icvyích Na va Na vy so a n sk sk éh o p á Toms U vy so an rybsk Jet á Do bra ti ck Bu ko ve Rý ma ov sk Krn ov sk á P od Po dl e št ravi cká k ého ernoc Ke s mr in U o vsk á lu mo M il ío vs ká Doub Klu p em tra ti á B ž n á Do vrš ku Kub b yl Staro a to va ka nsk á á Zá ve sk á Po d p r se ke m Na Gro ši Mo av ou Do b rop o ls ká St íbrs ké h o Su la n sk éh o Ta ta rk ov a Em il i e Hy bl e rov é Po d Pl ísk á Na Pl k Pražs V Há jí c h M ni ch o vi ck á Oc e lí k ov a U b eh u Ho Ko sm ic ká ísk av á Ža mb ers ká Trutn o vsk Frýd e ck á (&.È ku Ho rní Sa ta l ic ká Zák o ste ln í ská ol ská Š pit ošk Ko ns tan ti no va Ch u de n ic ká Pe sl i k ov á ovi a u Nov niverz No vo s tra š ni ck á Král Dü rero v a n so va Vyž l o v sk á Ru be au a nov N Kamp va Te bo h os tic ká M iro šo v ic ká On d ej o vs ká Te jn i ck á pe ká U L id o vé h o d om Re kto rsk á o vská st r P od rna mi Stou p aj ící so a n y ká s mo Na d Vy Mi ý(512.267( T eb ká stním ans v la so á roz Ve l p rod ej no Na Na La b uc e II Ku nd Na Šed i vé Ko l av ka e IV Na La b uc Na La b uc e III ovy n ov dí T eb P od sk á sk á ov e nk Sa da Na Na 0ċ676.é 2.58+ n í III á á J ih o vý ch od n í od n va á Za b a ža ntn Bo et í nsk oun ick s la J ih o výc h od ých li po va Fi ere Hr a báko Na Koš i nc e Bo t i i II lo va Na Korá b dín ov a S ob Z ap dn í Ro ztyl Ji h ov Kr e jn ho dn ho Na o rov ých výc ov a Bu Kys e u hl ík Ok ro ku Ma l ý í ku Tu ls ká en hl Okr Okrou o uhlí ed Be lv výc K e ná Se ve Sev dn í Pod a nská Bukov os tel e m Ro zší íV ero ho dn S ev výc í ho III dn í Ve sta v ná í II výc íV J ih o zá pa d n Še b k o v a Za k ero Hl avn S ev S ev Sev vsk á ic ká ská Kremn ho Ji ho ozá tiš ka sk á Fran J eš t d D h oro u Púc e náho kov sk á T omí Be sk yd Pá la vs dn íV ní II á á ce va a Štíbro á rn y U p ly n ov sk ou Podl e nsk zá pa ká hd a lc em Na d Vrš Po d Bo vs s la Ba jk al s Sob ká Ko ui m sk á V Ho rní Strom ce Z vol Ko pyt U Stí rk y Na dy ši c ká o ds ká ru ká ce Na Pa é ká V tru Vo do ch ca ns ké za hra Po d Bo h d a lc e m I adní Se ve ro zá pa d ní III ká Na d s ad y Se ve Vrútec Brtn ic ká J iž ní XVII tyd íl ná ez ní ra Spo ve s ká Be zi n Ro l ni ck á al i šti Lb í e zn K onop Pom n ps lo v V ka ák ou Pa ruk P et c ká V tru š i V b ran ceKe k o up m i št Po d Hu tni ck á Ho rni c ká Hu tni ck á Va lc ísk á le Os ni Mod sí dl á vn U p ís ko Žern o se ck y Ko zo mín sk á Cíto vs ká Po d v tro l am em Po d k íže m K á bl i c m L ib di c ká U v tro la m u Pe ršte jn s ká vs ká Pru né o vs ká Dv o rn í Ki mo Pi he l sk á Ku že l o va K la okl Vam Kiv ov a vín sk á á Du dk Hos tiv ai o ro va M ej stík ov a J an o uc ho v a Kro pá ko va Pl ic ko v a Nešp Na Koz in c i Na d Bo ti e m V No vé P e d m o s ty Po d s pa l ov n ou to ka U po á s ká be r átsk hn o vsk Bo le ti c ká Pro ti Ryc ca ns ká V Há jí c h Ste in e rov a va á Ro ky bsk Da l ib o rov a Na Táb oe r i ko dru L eto vé Hos ti va Šti ch ov a V No vs ká i iv ni P rac Kop ha ti Smrk Koz ck á míko Ra di ov á Kb els ká Al oi Kl iv a rov a Po d s tan i cí K Su ko vu va ov á ck á U n á d ra ž í so vs ká kovi Ke m nu du K lý nu mote ká a p d ráz e Te ni so vá p lu k ov ník a M u ká Zá ká ká zs ká L it a vs ká Ra db u a Ho rol Sa ds ká Še sta jo fo vá vá jo vá U Tec h vs ká cká Ten i so Gol ká a ja ns oši Ho ke á ns ké ho e ze ck B li ns ká ká Li t He rdo Bo ši le c e K Ro kytc Sá ka á ská ick pasn V še Ko nz u mn í U Sl av oj e K yt í ká e zn 2 5. b Ús la vs n ám. Ge rce n ov L yž as sk á h oro Do ln o m ch o lu p Za Ok raj ov á ko vi c Šv es tko vá Al oi s ov sk á K Hru šo vu as tní Na vl Ho sti šo vs lu e lá Ko nz u mn í J e d n o s tra n n á Ko by lá k ov T e š ov á Bru mo vi c ká p rou elá Proti K ná ho J iz ers Ši rc o v a Ko ub o va vi c ká no pl y nu My j av Na b a h n e c h Sv ce á p o va né ho M oru šo vá Dv oi š sk á Do ub ra L už ni c ká Ni sk á Sv ra te ck á sk á ho U Bílé vs ká L án s ká u i n á ká Kal Círko iš ov a va K Hu tím Slé ská Ma rš ov va Ná stro j ás ká Ši ma n ov sk á iš s ká Zám sk á Ja ro sl Kry lo ve c ká Vi zírsk av i cká Ne d v di c ká á e U Vrbi na a K uk ic ká Košá el ská htá e tecká Na Ši mo šov Hrade Di e se lo va va n ov a a á Sl ib n kov á Horus Sp ol sk ická ol U šk y Výro b ní Po d v al e m P ark ls ká Ke k o vá Ke rn i mo U za h rad y ová u V d ol i ná ch Za k ov á rno stem U Vl as a ky Na Vl a sa c e b ih o Ja k o Ra ve n Fro stov a Fa rad a yo va ero va Sta d i c k á L es sn L eb e d v ov a st rán Nad Wa t o va Ga l il e ov a Ne ap o l ou i l em Na lou Ho l en ic ká á Ko so ic ká eni ck ns ká u le sí P od Du bs ke m U p e j ez du Za k ov á rno ko lc e ká á me Na ka e ku Na k á Po d z a h ra da mi J an ov sk Ka vsk zn j o c ká Vrb ic ká Ka rlo vi V es el á Sla ná l ská é t ni c ká M il etín sk Cv r ko va Stru žk y Cíg le ro va Sv tsk á n i cká Ma rti L uš L už an s á ká M la d j o vs ká Bo je tic ká á ká k ova Vl Skl e ns Boj ovs en S ád U Ja m sk 0 ic ká Tu Ro ve n sk Bra t ík o v sk á ká kov a Skry j sk á é Pacu lov a ova kova Smik V ol Jích ova Šro mo va P ane lo vá Šebe lov a va Himro en co vá 9. na le nsk kv t Ho á Pa se ck á Sta k ovs ká Pl um lo v sk á i hoš ská Ždírn ic ká ou tov ská Strá ž ko vi Koh No vo z ám ec ká ck á Sva to ov U Šuma vy ni Fra nti šk a Di v iš e V yde rská Nad u S ouma rská á ovick ko y Kel Vol Úpská Kem á Bern ic ká arti ká nžovs ck á V li cká Dub c ká Kn ž i ene cká i boj H edsk á Bakur i nova U i kova el ná Jeze r ská á rce Na Než Za h bi to ve m d ej n y U p ro K sa mo t K p ek árn Na in k u B yst ná i Za L á ze ze ky K pa s tv i ná Ke k o pe vyso K Pr ms ta v u V po l i K p ram en u U Lá m á D u najsk Na Lá ze ce k o u U K ozá ré sta kov Ko skl ská á ou í U á Ka sa l ic ká Hol á vní ra t orky era Kl ad i no vs ká di ck Se mtín s ká á Ke míl ko va Ži lt ic ká P rac vani Cha Bro zá n s ká ho cká L ab tí vi ck á n sk á Urb c ká an i k V ža bo e lá cká aka ši Ub Nemo ik u obor U y e mpa Pil ask ka pli kou va ka p it á sc he ro va na Strá n sk é ho e lwa Ch l um ec ká á Ku t ro Fej fa Za Z ahrá dká P ic Vak as so va L id ic ké ho U tran L eš ov sk á U za ská hrád ek nsk ho Pe ce nn á ské Kame v i cká Ka šo K ešín Nad ku dov U ži ož ní áto ru V Roh sfo rm mlý Ja n a po toke av ská N pali ká št o e rn akou Bry ks ov a Ná rod n ích h rd in Ve È $ m la ns Mo d Srba Žel n á tova rad sk hbi ým tín sk Pe tík á ov ská V Pruti re m ná ch Za p i vo va Z li i ovin Na d ská Vrš o v k a Vr ch È 6. $9 (6 ick 5$' Dop ik UV pl ocen ád pošt ky Pod K i h ad l m sti k y K hl u bo ké ce st ova Ocel rvan 2 6 .È Po d krk o n o šsk Štp an i cká ic ká Bo h u sl av La Vo kín sk á 6.È Teb 52' Fron c ov a J ak ub o vs ká Ma %2 Dy grý n ov a 2 $' â ċ 5% 2 + n te m ek tiv ní tn á K am vtn a ic ká 9 .k Lkáomn ná ic Stru Lžomn h ori zo Ke š iš t m pa Po d h ku Na d Pe rsp Ra do s Na ko n ci Po d a reá Ve s trán U Drup vrbá ch Ko stl iv éh o Ve U ra di á ly i e ln á Ne pra v d Zas ta v n á Ba jg a ro va To va rov a á s ká o vsk S l éva Vran an sk á S ov ská &+ 80(&.È He jt m e Na K a en ce jn ic Al bre c hti ck á cká á ká ic ká Da le š ic Ol e šn a ská Kukel Ž ársk ova D te ni Divi U zbro ská m ýt Z áp na Zam a šs ká vs ká b en ov Kola be n i cká e dm P Kol k Ryc Hu ntío Mo h el n v sk á Syc h ro n ic ká Rado t U fo e Š i mo a ht á í ov Ryc Ch mel hy tím K Hu rou U st ý( 6 .2% Cí rkv Š iman ovs n ov a Hrd i Ho ro uš an s ká Díte ns ká He rtzo Ei ns tei Ml ý nk n ád ra žím ka Vl Ha si sk á L it o žn i ck á p od p lu k ov ník a No v á Ota ka ra Vrby Na Koru n ce m an že l Ko trbo v ýc h m an že l Ko trbo v ýc h L it o žn i ck á Vá cl a va Kov aík a ická ích n á is t Lo mov á Stu dn i ck á V p ae zi n ác h roj Be ze ck á St pán ovská Píc h o v i c k á Št Ke te sk á Po dt opo Us ly áde V ci he k ln vs ká ávor P ok i ve ve rko rch y h vi ck á lk ác ho vsk zi lu ží P rac Me Pš en i n á Do ls á ká á V še li ps ká m an že l L y ko v ýc h J os efa Nm ce Na Ro ko v e eznic kou U cí žel áv ni zast zbroj P od N ad ná Z áv výc h B a á sk á L ís ko e Vtel n a ok ov Na Vys J i íh o z Mírová nce nc Ve erve Uz Na K ryb árn lk y Brde c ká Ha rco sk á b ratra á ká Ke te Vys o ko vs Be zo vi ck U tab u Na á Na sv em ce nc Na d n á drž í ick vu h ešov V Ok á l ec ero á va Xav e Ke Je Ka lv od o Se ke i ck á J os efa Nm ce P arkán Pa kr án Nad H íd el ec ká Ra ti b oi ck ská Fran ti šk ob oro u An to Ke Krá l o v i c m P ed o J av orn i ck a e rné h á ía nn Ho d n é ho vs i K e z broj ni ce í n K Uh od U sv V Ok ál e ch n ic i V c ká ch ti My dli nk ách á ká J iz bi ck Pa vl iš o vs Ru pre Na ká p rost B ch ors e dní K Uh í n vs M ez i ú vo zy i V h um ne ch Štve rá k o va lí U j es ce st M e ov sk á S edl Z áh Sy nk ov i ck á orn i T e be šo vs ká P od vská Ho av Š acho K j íz d árn cká ko Vi u doni cká 3$&.È 1292 P ánko ce va ná Háj si nsk D ešt K va K Ho av á ov í ny á v ická Rošo t avi cká i ck á R ados Bud ýc h ká K Rad Po to c i a í ská d ich a S avoj Jin Sl ámo L etn ho št Jan á ic ká nsk Církv Ce rhý va Be v ás Dub Ba rch o vi ck á in sk á Dob ic hov ská 129 2 ká (' 'È 1 & Husto ská Na sta ré si l n i ci el e s ká pe St ían y a n ko vs ká Ch ab e i cká ch ot ou ch ov ká lo ská Úp rko v a ká i cká U tra ti v od u s ká R odov le s be vská Cha erni odovs Byd L án o L iš ic ká ovsk s ká ta r ernil Všes ck á ká d ovi ská žo vs Ob vsk á á K uc ha le cká ská No vé d vo ry v ská Smržo S end B romo va Ch va Ch yj i cká raži cká L uk ov sk á U á lí ns ká Vž á ku rská ská Šle ch Ho lín u S mida lí k grova ko ste Rie Ke B l e s ká ni cká o vsk Ž íš Ho y Dob e Be sed tite ls ká Male á šovsk Po d za tá ov sk á i cká Žárov Kác u Sm d i ars ká Ka ls ká Srne ko á va Ma c h o vi ck á Dob o vi ro ce Za b íza mi Jež ovic ká sté ho si n U Ko o vská o ká a Po d h ra de m n ic Do Dol V mi l íi n m K í a Nad topol y us Z kráce c m ná áov ho ré a draží dku Há Huso a ni ci žn á h Po dl i šo vs ká Hv oz d ec ká Ga u ss ov a Gra m mo va Za Bo ti e m An ny Dra bík ov é Bo roš o va Kti ns ká á ho ly ké ho Du bn o va Te rero va Ke šk ol e íkem á cká Ra d eš ov sk á á ln i ce sní Po d Be tán í va Žiž ko je u m a žskéh Pr o povs ní tá ská sk á K Písn ic i ava ka ská Písn i ck é z ah ra dy a Ze le n ko va K Be k ám lo v a Pi rin s ká Vo kro j ov a va nská á i šti Z bras Ke Spá l en ce la vi Sráž ku á ásk á Po d a tel i éry ská ká V u li c e mo st ic ký U h ud e bn í šk ol y y j ch are m mas ká va ci to vná m ko u RN E H]HQ Qi ĤV RN 16. È Ch ušská R e j ms ká ÒVHN GRS DYQ KR QåH 6 %ě Sob so va P od n í la e š ov ko ic ha ho vu vá l oužedo Spá ná Prod S mí c va ov U b ate Ml á Na d U n ka mi iI Bu á kam Na u d Kava Na d Ka v al írko Na d án Bu ké ho L ou tká sk á a ns va Z vo v á ce Be Za Ka j etá n ko u mo stí ná m Vod ro vo Na U Be rá n k y uhé U dr Cv i e bn á Ra di e eránc K ul N K Ho rom ic m K tra n s fo rm á to ru l aj sk m ýcká lo vn Rýz Pe ši no v a K tep l árn M e z i h b i to v y ck á va Šu lc o Me l io ra aM ská Ke é Krško ht o va ti nn au e Nad u aB vs ká Dol va hel b al ov ov á Š ej b l m L ohn vode rn ík a Skal Kutn N nem S ynko Ka so ko t em Kel ýn m to k ml už ná Ob sl m Za s ad e Na Fa b iá n ce Ži ch lí n sk á Stan i n í va K arl chuc Pod B ric vodo vc e Des Sl áv y Ho Pod hoe ro zdíl ko u U te tí b ate ri e Po d š ko l ou Po d š pe y Su lo Po d t vn erl e ho ní Stud n i Be ld o n a Bl ah n ku St a ro va ecká L am a o in V av íkova Pod ky í stá K za ská U tv rté b a te ri e H avl u U Ko stro Bu tov ic ká ltrov st Du b rov ni c ká nám S mol ší ské unsk o dán va Tal i ch o K íku št rno vý m K Ml í n í ku li U síd ch Ro ma ubo u í nská lo u vo V ja vi nc e m Po d sk a á uto vý éh erné Na a U kl Ke Ky j ov Pešt Po d Va Ko ho Bo ch ov sk Po lí v ko va Po d u týzu á sem a Sto d l ec ká ské Št e rnov Z álu h eck Na Hu tm an c e U Wa va K areno Ko Do l om it o vá J an se n ov a há íc va Pr chova Št p ánko Pe d Ci b ul k am i Dvo o va K amer U Kl i m e n tk y Šu lt ys ov a Píse ck é ho Sa rto ri s ká rké t ská N P la cká ž n á I Ro ého Ma i gerij N á V Ne ch y bo va Ne b es ké h o vs ká Klu k ov ci ích V V lá ky eck ej L ip o vá al ej L ip o vá al Ha u p to v a Opu So ub te j ns ká Ka rlš Roh atecká c ká anu U ka š t ín V b íz ká ch U K ot Dvo va sl av sk S yr U M al é e k y ov sk Za ne ovce Li pe viš B ub ka So ub ž n á I U d tsk é ho hi št Pu o va ní i ck éh o ryb U j in o n ám e ke Ve le M os am bi K v rš í k u Vo íš ko ním ké ho V P ed Irsk á Sk ots ká $ Du sík ov a Na v tru Na d h ra d n ím p o to k e m Eg yp 3 =(ĕ6.È ní Podho va Ma h ul jh aro á o vky ku tí Šumb U vo k Zl atn ic e B erko P od ská Za Sta ros uc h do l ská KRoz le ným Ni ck s pl áv so áms dvoru nk U Ja Na vý ši n ce drav Na Ke ác h U Vi z e rk y Ve s ka l Ci ste rci á ck á Hra ch Ke hu to u k éI Na Vys o d i šti K Hrad K Hra éh o vrc Marky L yso ol m Ky sl íko vá e rstv skéh H eyrov rkov Št kem Ja n a as o vá a vská s outo oe vská Na vý ši n ce k y Ha ému Nad va rku okošk hbet Nad kom le no Di ab M ez i š k olam i aro va ov Štol b o t Na B j em ro vin erv en K ru nko St ýmhá í vi bo ns ká ko Uz ou ká m be Vys ná C hu m Na Za v a d i lc e s pá el e dV Sla Do Pr ho 9 ý.2 3$72 á ná pn Sestu Os am o ce 2 1' Kl a u s o v a em L ah ov Po Ja rk o v ská ská vrc h u sk K Návaz K i ko va Rac m Šp a ko va domk K ozí í Nad K Brn k ám Ke Zd i b m Na Bol e sl av ce á h o k íž vická entá as ká Bo lí v He r ík o v a to va Hlá (95236.È B h o u n k o v a Pek Pod u V Pa c hm a n ce šk ol o M ate sk á o smi ro va Ke Ba ža n tn í M. J . L e rmo nto va Do ry V ke p el ká iš t m Na d h Be zi n ko vá Ve ská Že e r ti ck á o e rve né Led Cem II J in d rov a Pe c e c h t l o v a 55 vá Sbíha U Al b re ch vá sta rou V d om cích Bo ro v a n s k é h o Bo ro v a n s k é h o Pe c e c h t l o v a U h Úzká B h o u n k o v a va Po d Se stu pn á e K ašle U p ark u Vra n i ck á Žh ers ká e sk éh kác ck á Ji n dro nská Po z d e s k á stiá od b oj Do vo zo vn y ro vé ká raží ov Vi ni L ib ši M u t n ín s k á á n ov a é ho Dru h ka KPetr Na vi t onco Pe c e c h t l o v a Zv Pe li ká u Šebe s ýp ko Ry b n i n á Bra š k o v s k á Na d prame sk á et ová el P Dv ors n ád Ke ti ck á L oš e de V su ce o k ác V ul i skéh vn ou V o hra d chrov i ce Pa v l o v s k á M la d oti ck á tud án Si Ko nc o vá há jo ln U si P od Na zá v j i šk ol o u n ov ou Po d ráš rni ck á Po žá li án Na Fi a lc e I 52=9$'296.È 632 .$ Mi L a n ov sk á Oe ch á Ko no p ov a nov Dra že n o v sk á eck ká e pík ov á Ch Ke g o ni u K V l Ka rlo va rs U h li n ík u Va lt i ck K t eš o v ce K mo stk u a rýn ov Se ve ká ch s kal n ská le ší desá Pa cká B zen Stroj íre ns ká ue ro va Ho fba Karto un e Na Ká l i k o v a erno 5 stov á Ka ko hbat e ri í Sel s kýc mo K Ve Na Fi a lc e II u d o mu Ke k u lt u rním ov a Ko átk ero va Ká dn U Š í ch bl ou ku Vo m i c He ra n o v a ko vá e t zo P ed om L ib e k ov a Ha si B l uku kova í Na b l oh o rsk é p lá n i Na b l oh o rsk é p lá n i úzo R ad Ju Bu nn e ro va Trávn h á Šu mi ck Žufa n o va l cká ti lí n ec á ho Zrza vé á Ný rsk á Na k Ko nstrukt va V ch K Tu Rudo K Ji no an Ko c i a n o v a Ka mén Ke 6 È1 6.È il ov zraz Ro va Ji rá nk o Br a nce va So u ko Ho rák o va Ke K Oh ra d ansk ad í Ve s trom o hyl ám K Lu ži n ám K Lu ži n Ma l ý d v r et r n ím K U j ez era P od va Záz vo rko ko va ore m Na sk ál e Mo d rá Na Ma lé Šárc e l ov ny U so ko UHv zdy e voj Pod dv U V trn íku é mu Jeme K lá v ce Bro nz ov á i v ov a up Chl Bou ku U zá me Mí o va ka Byš i ck á Ob sl u žn á 35ģ0ċ51é 35$&291 '(1 92= '/$ &(/.(0 9 7 6 & &+ + penná vn Ke k l ub o šky U hru Ry bo va Be ko vi ck á h oš sk á hrází L it i ck á Tuš i mi ck á Bo le b os ká ou Pe d s ok ol o vn Os ec ká Os ec ká 52. 1È5ģ67 rova had ši cká kí ova a Re jc h ovae rn o h o rs k é h o K Du b ov á ho Lan e st Na c iv m K po l ím Po d l is e m vic ká ko V oj Pa V va Ski v án í he sk á át kách o va 17(1= 7< '235$9< Vá Bö hm ov a Ko zl ov a U zá m e ku ka Ko tl á u Au sto va Pru síko v a ast Nu šl o va á Sch o do v Berá á K vo d á rn Ku rzo va H usn Ka me ník V strá ni Pod kruhu ká Fab i án o va Fab i án o va Na hra d ním v o d o vo d u e i ck é ho at ci berij vsk ka La nšíko Me á tj sk Ma mu Seko i no ské U Na a Dol Na i sté U sta n ic e oni zí K roz me V strá n i My sl i ve k o va Roh Na sk lo n ku kláš rk m v V oh y bu Na KZab K e nko zi lá ny Z von Sob Nad á vská ská Be ná an o va Ob i ln í pc m Ke Št Na ny Ma š t o vs ké in ov atrov U p as tou šk y Gab ku m ýl n u nská i ctv ím Na d z ah ra dn nko Ro zý no v a h o ryb cké U de j vi U Ház in Ve s mr Gruss ve sk No vo Was se rm an n ov a Zám lí d ko u ská vou V pr h le d u Li Turbo ad N ni cí e T m o va Nad U vo j en s ké n e mo c ni ce a Me ova V z áles í U op Tune Ne do š ín s ké Sú a gl ov T ré ke m ov Staro d ej v ic ká ou Po d v yh Ge ns A P od Sta ré h o an á K ob ci l ku V ou do di št zá vo Na d í kov tic ská tál va L ib oro N Sp orto vc Gymn á lí o vé n y Ma Na Frag n e ro va kl ad Ke Na l aj Markv ti ká ho vs L ib c i n a Vik tor Fro ko vá 1$ +/$91 &+ .2081 .$& &+ 35$+< M al o ti c ká k íže K mod mrov ného Ha erve ká ho as u eské ská V pa rn íku ov Na Ben á tk á ch F réz Kra sl ic ká B oj ni cí ly U pi Nad ny Ho sto šo va m U Ka va lí rk y Brun U d vo ra Za p r se Od d l e ná Na pr se ku Po d Dri n o p o l e m Po d v ží Ke ýžová ael Jíro va ce Na Bu li žn íko v á L eg i on á K Se mi U So uk al o va ensk To Na vrš ká ch J ord a na Jo vk o va í k Pl ev e ns ká eža n ob Dol umn K po t k á l ad V ýzk fje vo va Ve lk p umpy a Fiš e rov o lá a Z át ou Da k o Co skovn Ri l sk á di sl pí Po lj a no v ov a La arou ov a Se dl o vi ck á st Za hrá d ec ká N ad i ck á U stá ro vn y nk ou šma No rbe rto v B že ck á nd lk Hyb Pod Ko ch an o va i n í am ov ko u Po d Kl Na Výj vartce usce vc hka ka p it á n a Ná l ep ky Pro seku Ad él i n a d r.M a ro d yh o ná eské Po d v in i ce mi K Thá k uro va Gy mn a si jn í á nn Mark vint u ntl ov ko Ku sé h o ho Ku sé Maje Kl id n á t ro va Ko Sp orto Mac efa Šá rec ká Sl un n á Zem d l sk á ms ká ezdn io n ysce aD N ská Natan Na d Pa n en sk o u n K ucín lo vsk tí Jos He le Ho šk ov a H av ms ná Ch ote s ká Ro bl ín sk á Staro s te š ov i c ká n ic tví U za h rad Na Zá my šl 675$.21 &.È Bíl ic ká U ki ž ov atk y U zá v od i št Strak o ni ck á a ská Tov á rní l ec h Na Mu si va Sl av on Ka ško á ck i jd ru Na še Bo že ny Ho fm e si tero vé Dasn ic ká Po d Ka mín ko u á Spo j a K lu k ám rie ši U su n Bež a ny zkumn ní g al e vem Zbro j ni c ká ládko H My sl b e k ov a Disk Ba ns ko b ys tri c ká Na Kap K Fark ám n sk á ve m Pe d ú sta n sk á Ko ryca H ti cká as Ka na d sk á l v an ce Na Ma o Ch od e ck á dy os ká Ra tib íns ká Ko st rko va Ca fou Jan Toru sk á s ká Lyso U Troj i ce ár dk U le toh stí ehero Na d M rá z o v k o u Tom Va á šsldká šte jn Za Na d Po p e l k o u Mo rs ta d tov a i s ad y Na d Hu s ov ým P ší ké ho h bi tov a U sm ích o vs Strmá ova Di sk as ká d Pod j ez lát V ná kl ích ov ní ov ní Sn m Karm el i ts ká s ké n á m Jo s efs ká Lá ze Fran ti šk a Kížk a Mi n ic ká ká U No vé h o Su ch d ol a y U Sa nto šk ed ní va No sti co Vše h rdo v a ns ká Ol štý te ck á Ho rá vín Na po l i ic ká nal fy U P re Ro ud n ic ká K Drsn i ci i g ov o n á m Fle m n stí Stav i te l sk á Na Ska lc e lk a He l i ch o va Ro ši ck ýc h Sn m V le s í ku Slu Šífa s ká Mo da n ská Pech n ic í Po d vi Ná dv o rn í n sk á L ub li ví L ád Na vi cká slo Má Ra do ra d vo ocí n ce Na d Be l ári í va vobo íS ki no Puš Ma l os tran s Új ez d Staro p ram e nn á Ná dra ž ní min se ho cké á e Ci he l ná ího Na d Na p ši n ác h at ky st P od K ryb n ík u Na ša ch t Ma š ov á U Ná rod a K lu k ám u a em Šá ta l sk jo vno R oji Ottov ebn ra ve d l n os tí Mal Po d sp a an sk á Vo ša hl íko Kížo vá va ho ni cké Ji l em Ju g os l áv sk ýc h p a rty zá rka Fran ty Ko co u Še ík o vá V ysoká Tom á š ko Sva to vítsk á s ká Ml ýn Troj s ká Šu me n sk á U sp o it e l ny á Bra ni sl a vo va Na Bl i ci v ky U za s tá Op a íky Kru pn á Ke H rad u ostr o hu da ská n á Zbo ro vs ká c est Pros Bes em Al šo vo ná b ež í e ží ná b vko Vl a cho Op á lk ov a Ko ša li U ob Un nk ou Za Sl o va lí kov Stírce Kel Bra ni ck á K ou zi s Me Le Me z i l ys in a mi Strak o ni ck á Šk o l n í tí s ká va a T al af úso p ru Na d ku Na vý stu pu ké ná b ež í Hav mi mav nky tr á n UŠu Sta rá c e s ta ov a Ka be l á Na La u rov é nám jevsk Ky st á ka V. P. vo y y Ann lo vn u krá o l va Zám e ck á Sch wa i ge ro va áb e ží ov o n ryk Ma sa Po ds ka l sk á Na Li b uš i nc e Tera s ov it á Krou p U p lo vá rn y ho zá mku h b it ré ho sk é Ha štal a rt a eží Po db a bs ká K úd o lí šky ov a Na ho l ém vrc hu ci e K trnk ám Na d k os tel Na du b in Ma z an co v a Na e nc D obe U Sme ta n o vo ná be ž í Z ema Kro ft o va ova nn sma H au K du b in á m U stud U ch m el n vrch So uk al o va mo vi Na do Ba rák ov l om em á K t n i há ké ho Na d v sí J eá bn i ck je vs P od Amo rtov ns ká ké h o p ark Do sto náb i do mí P t ná m stí M rá ko va ly hy N ad Na Ml ej n ka y P í krá va Na Hro zn o vá éh o ck lo vi ná i cké ovn K iž Na Zd e ra ze U lu ži í Pol e dn Aks a m it Aks a o va m i to va Aks a m i to n lu n Pro ko sk á do í kov no v a U e ká rn sk á ova H eb Popov Há je n díre Za a l íše Od bo vcov U zá m ec V t ro upu výst Na d b ra ni c ký m p iv ov a rem va Fryd ryc h o ná lí k u Hu sa koši Od b o ká Bu ria Le á ír U j ez Ch la R oz ln at e S ka vá rš ov ro va ká Mra m oro ú voze m rybn Brtec V V roh u K U o šl i e k ho lá Ty Bo že tic ká m ch ov ovi ck M ez i ry bn avýši í ský Na Kom os ku K Brus ce íce Ut ro j ské U vo Sl o van A lš s ta Žate ck á sárko Svíd n i c ká a U Pe ntl ov ky pa du li sto ov o ck á ov ni Ko Vo jt šs ká Ná pl a vn í Pod n ám Val s ká Se mi ná ms Dk Di va d el n í v ýton U Do an y So b sl a vo va tr ov os Zem a nk ou Na d Hos kou N ad Na eka dP em Po i rov a Po be L il i ov á n ám s ká ch ova á Ji l sk K iž be ns ký ch s tí Mi c ha l sk á av ov a Vl ad i sl a an n ov Ju n gm Ma l é Re tti g o vé Ma g d a l én y Hu so va s tí n ám hl ic ká Boh tí Zaj ov á en ti n sk á Karl L il i ov á ho cké ai Vin ce ti vítova Fars ké h o Byd h o š sk áByd ých h rdi n Du ke l sk Stírko umpe Na Na d Pe Slád va Ne za my sl o N va Sva to pl u ko í st á avu S me n ám Pí n a úst Sa lm ov sk á li kov j ed Ve rá cké P ank n ám rá cké o vo ol sk a ecn P ank to nov kova t kova L íp usi zH em Pod Vyš e h rad do vo ná m s tí Ne dv ho dy nná Na Kli ko v ce é sc me L eg e rov a ng Kl áš ters ká ská va Ru b e šo va Kr á lo d vorská sk á b ran No vé ml ýn y Škré to va ov Krak i št So ko ls ká ab oji Me zi ih nvo 1 7. u ako P ek Za Pod D voura st í Ka pl i ck á U V rov i ná ch láše le sním Na d v rstv am i Na d v rstv am i Miku V rov in ác h Nad Št tk ova Záv i šo va Sva to pl u ko W a shi Z ávi šov Pe tra Re zk a Pod B lo ve sk á Kra us ov a Zlo n i ck á L od n í m lý n y sk éh o Ja n ov Stárk o va Sá dk y S pyt an ov é Pu m j Na sy p in dl em di va trži Na s a n ám s tí R ep u bl i ky Ko va ov i co va va Vi ko va U n em oc e ns ké po j iš o vn y Gl o wa c ké h o etal ce dl ov K in mo s t Ba Na árn í Ne do m ic ká kte m P ast iro va Ková N áp Ma a Z mrz ká Na Imry va Hr a zans ero va le su Drey ch ov ké mu Pru s ík o v a Imry ho tec rch Opl yz án P art i ns t o na Okrou kov Ok os ká stíW ná m Ha vl í k ov a ero va L eg a He lm o va ké d ná bínov Bu lh U Le t ens y A nn pí rny pa U dráh ou Ma Pod l yn á rny Pá tk o va U g ará ží Ro us o vi ck á vi adu ky ov t eš U i ni št m hl P od va Da víd ko Op ol ká ova va erto a en ov Ibs Bu be n s ká Bu de s ká ara Bl an i ck á Dl áž Bal i s ch o dy Bl an i ck á Nad Vi di ms ká a Petr u skou Na Zá m e c ké Ba rví sk á tch Šub Se zi mo va Bla n ic va i íro m Vl ad Bože vnou olo Za p a pírn o u no u va L eš e n sk á Tá borsk Ita l ská lu ží od Vp ov v m d o mo Po d Nu se l sk ým á Ja n ko vs ká U tržn i ce tva i Me is la v ov a t va U dru žs nost ruž D družs U Ži vo t ru t va I deál družs U o u III ck o u vo d árn V Ob a ns ké ám í Po d v ršo vi sok odz Vl as tis la v o va U Ha bro v ky P od Vp Život U sp o le en sk é z a hra d y n ám s tí g e ne rá la Ku tl v aš ra te k Ma Chu ov a Vo ti c ká nk ou Na d M az a a Do le j šk ov ko va Da víd u Vo ti c ká Ko lá k o va D d i n ce Ha nz l ík o va Stup k ov a éh o Ja b lo n sk Za sk á Ku ku ín Zda Be rno l ák o va vs ká Mu rg aš o va a hovsk Dr o Ne to u š k o v a ínk u Na Kem Taj o vs ké h á Na Korá l ov rov ém l ed u sk Kv Na Bo it ná m in ín Se id ko Ke l va ste k vé ni e Su ch ý v rše k B ork al u Ke Šm e jk U Pou em V osát kol o Bl attn éh o á ské kopc í P od Ma vick ká D om á Po d ko va hrád ic ká éh o Olb P í ro dn Záh o rsk sk á U za Je il la T eb ízs ké h o kou a o sk éh kl ov sv tská No vo ká ovs e ck á Nýd á Ch o c e sk Ja h iš U Ka ná l ky Ch lu m Ašs ká ad Pod les P od ov a rik á dn ík va lí o a U vo dy á U sta ré p lo va Ch va Ra js ká U vrš o vi ck éh Ha ve l ko U kíž ku ol íc h va lá P l yn Esto n sk á Li So bo tec ká Fin s ká Pod vý top Vp No rská Je s t e b ic U vo d árn y P ou s kál šin ská lská U it e ek U ka p li Ve rné o vs ká No rsk á Je ro ný mo v e vs ká Mo sk ns ká Kl ad sk á U m s ts ký ch d om Na ko vá rn Troc n ov sk á odní vose Král o va V hu m en ci Do ks jce žko o n á dra ží Ch lu m o va spo Na Mi Sp orto vn í pansk Mi Esto n sk á em po tok ný m vi n Na d U vo d árn y á vsk mo Ch od s ká ýn a Ve v il ác U mi h ch el sk éh o ml ech P Psá rs ká Pe ká ren s ká L op u c ho vá Po bo n á V No vé m Hl o ub tí n V Po d s o u tratím rá zd Na b nská v ero Ka Na No vg o rod sk á Po á t e c ká Ada Pe lh i m o vsk á Bo rod i s ká T eb o Tel sk á ov sk á Kru ml ská ran e V há j i ho Tol sté ov á a dl ov bn í k í va m os t mo ra ors ká Kra me Za Pa pírn íko ko va Ob ra ta rny m va p us ti U p ro T eb ji c ká be žá dre o ly Sn op U dr šej Peš Z bra sl avs ov a Ci hl á Na je ze rá ch ol i N ad Pi vco Za d vo re m mi F il ma ln í ková II Tavo Pod nín R že vi ck V íl s ká ch mýte Me z i p V lu žích ch V há j i í vozní one záh va Sl év a sk á Ame ric e Ro ky ca n ov a : 6212 9$ Na ní te Sovo Mo l d a vs ká Po d Há j ke m Na ko pa n in e tr o vou P od Ry zl in k ov á V ev ra ji Uz av en á Kraj e rtou sk á Ò67( &.È ová a Ja Suppé ru atá Pe ád rže ho t ní u rch ém Bra un e rov a o y U Ro ky tk s ypk Na e skéh ib Ul pi vova Ro nk o va Na va rt a kov o uš va och ol Ch Voj ou a vk Kol Na d n ám P od U zd ij ská ss u pro v a ká hy s u í Na sk á dl ova B en os ká ch hl ídc e é vy ro se ck Na p st í m loce ra vo B Hra d e c k á Výs tu p ní N ovoro o hb i to v a U vrš o vi ck éh Píse ck á in n em o c ni c e rad sk é U vi n oh Ost Ko Spo Po d v rch ol e mPo d v rch ol e m Po d L ab u ne be ší Te Na U vi n né ré vy á Kra ml ov a Ch rán mat Pod V Ré vo vá á u o vi cká Pop Se ve rn í XI ská eno tu U zá kru U ml ý na dol Ji ž ní XVI vrat N ad Na ste zc e n ná K olo úst a vu ch ne rko u c ké h o ko ste la šk a Ru be á zá l o ž no u nk o va zdská Ú je rk evská Za Se d mi do m Za Se dm i ky d o mky j ezerá V va Ba sso L in d ne ro va I ns ká El ek tráre Sch ö ffl e rov a Sta rá V za h rád ká c h ic ká d om em Za L i d o vý m Ko á vc e Na l ka mi ska l P ed y Se dm id o mk rní IX áh o n e ch Na z an ivách N Ji hoe u tc ích Na pro Ke k u rt m em Otra do sk á M s tu né me zi Na pí e Na a KV rti cl ým ho Mrá ko mal áI dv m d vo re m ov Ve v ýh s ká el No vo L uk eš o va Li szt v K zá Se ve e rno v V Ei ch l ero va Ji ž ní XIV ti íX sku Ji žn trž iš Nad L ib uš Za J al o vý Šev e e di éh o ká n do no vo va cká pa d U ko u s ká eu vsk Na ch até li ná Sl ep úst na je Kura no hrad Ra by ým Gl a zu vi V pl á ni vý Du do lt i cl a va IV. st ím u Ke ga ráž ím ho va Ze U l es a K av va Pod em Ho u ba sk á krá l e Vá ma vs Nad Kl án ým l es e ské Ru dem kr sk avc eno t une á cl KV jk al u hov Po d e sorg y Na pl a ni n K Ji žn ímu Mu ot n Ska l ák ko va Ke Šm e B eet F ol n ohra vi Pe dš ko l ní e sso Sti Ji ž ní VII I z drav í XI s ch od Ji žn Ke Ma ch I kova Na d I Hr d li ov ci ká II ká ko va me ens Na zl a t ch B lat m nerova Pa vl ác h ch Kl ok e ská V bok h do va ži c ká vs ký d ome st ino vá kížke A ugui Na Ml ej n ku ýc Pe tý rko v a Hl áv Po d d á ln i cí l vc a ži ky ln ou K Vác R l ýc h J iž ní VI na Ho sti n sk éh o Nad Pod le Ja ch ovs me ch do Kl ín o ve ck á l ích o v No vý Z n ce án k ou ko va Si tte h o Na d Be l ve de re m c ihe u Ma bn á it o va Za s tud Ba š te c k é h o V mal ká h o hb cká M oh yl o vá V mal n ov a ov ské leni N ad va Ve ná lý V ma a ho T eb e Na d jo vac á e stl i ck Ch eb á Zám e n ic ká P rác vá Ki arf Na H a ák ov Kl e Koj e ti c ovsk Davíd ol n í P esp Zál u ža n sk éh o ík U Vo bo rn Ok íne ck i n í Ne mo cn L et an s ká Po što vs ká B uchl ck á Bl ud o vi Stav o vs ká Ma Po dk ov á sk á ká j írna mi Po d s tro T in e ck á uz e é stro ern Na Na ic ké S tr a šn Ke Svo j eti ck a cká cká rav n ov á Ja sa sk á USta Iva n ic ká bs ká Bec va ská á en Ko sm on Ha nu š ov a cká Ha mpl Zál u žs ká á pok ov ic oš R ad o orn éh Pok rvi su Po d tu rno vs ko u tra tí b tín s ká Hl ou á Ch ot tov sk ík u Du ba n sk á Na Ka en c e Ba ko vs ká Ž ac L ib i ch ov B en Ja b ke n ic ká Sl ov a íko va bl unk Zem sk é p rá vo Li b škol y U m a te s k é š k o l y od U ch e ché í a n do ma Na Ze vko o vi š Na d O pa to ve m en U p ram Ti ce a V Op ato v Ke Kate in k ám va c e z ámku Bo hú ov a al o Za p ru hy ho a M ik ul o va Str o uh K rt Ba r h Na Dvo rcíc M ark uš o va ni ci vi cká Kre ml i k ov a V ycpá žant Na Do be šc e ce m ba Ne dra Sl ati no Ku rz o v a a Prá U d ruž stv ha rov Hru di dc Na sá M eto d j ov a K Ordo Bl až í k ov a ské dk ov íšk ov J eá b ko va á L os in c ká ímti P vk ov k o va Vá pe n í š ko á Ku rz o v a Senož II í XI M ac hk o va dré at ovsk ké ch P ec e Hn Va le n to Ve jv a no vs ké h o vick ná to uš Hn vk ov sk éh o Kl Šafá ov a s ká l mí Ja n do v a h o f o va Sch u l cká Dri m l o v a vá vrst a e Ma í VI šík em ovi Hl áv K s íd l i š ti ih o je vo va mes b žo Na še vc II Me d ov a No vo Po L až á an sk Fi l o va Cy pri c ho va Jan Ha la s ov II Hrá sk éh o Sta l i ch ov a áp a dn U mo Kl íro v a Ro tav ská Se ve rn í VIII Ji žn J iž ní V va ká lov Se ve roz íX J iž ní VII va ko Po do h rad s ká Nevek Verd Ku pe ck é Jarní ká Ji žn Ko šíku skova Na Hvíž al ce Ch a lu p ko va Kti ns ká Lá Kotors íX Eko n om i ck á vé íV Úh lo v á á ov á Kl en á sk á Kl en e sk á We Ne hv i zd sk á ká ko u m šíne m III vi c ká Po d Vi Po d n ás p em Ve ste ck á pravic S klo ká P od Še b e ro v s k á ecká cká ovi D al á bu rsk Nym sk á So jo vi c ká Ba ko vs ká á e je ti ck S t ud di Val tn i ck á Ro ky Strop n ci ká ká žko vs vi cká Osi Ji re ns ká Své ov sk á Ro ch Kys u ck ecká li cká S ýkov Ch va l sk S ýkov ká bn ic Z do vná Ro ck á ti Hron Dra R ašo O ve sn Na vi ck á Vi zo dc e mi y ra KP á he li ck ns ká Bu ko vi H ol otí ns ká H od šovi st d ruž o ls kéh d ze m éh o cká Pe Ostrá Bo us ov M e tu j s k á Po d Ko tla sk o u Kru ho vá á L ti o ch l eb sk Oty Pa Pe tro tin a mi Za s la ká V od ra ds Fars ká Mi l ov i ck á Ma te n s ká j ov sk á Ho d Svá ro vs ká la mi st o do Za ot n Je dn t hiš Dra ká Uh ers rá žemi ga ží K ná dra á e pe rsk P od Ne t e bi ck Ro us íno v sk at rého Us Ra dv a ni ck á Ka tu s ci ká ová lušk rská Ja vo U Turn o vs ké h o kto rko u ch Ve s l ati ná N up vá Hy ac in to in tov á vl a vsí pe l i š ko vá Pam ovská á U pro se Ma te íd o u šk o vá Pitk ov ká m lo up y ná an Hy ac Ji no Za Je te lo vá Bl ato u c ho v á M s ta á radn Arch K Cha Do m i n o v a íh o ká Z ah rkou U ký Po stu pi ck á gi ck mínko Ji žn Ku nín ov a Na Ce ln é ky jk a ží Po lá k o va ern Ba jk o nu rsk á s po Pi krto va Ka ho vs Ark al yc ká ká ká ratic Seve í VIII U n ov é d Žen b yl Staro lé Kun á e rni c ká rušk Ha rten b e rs ká Na d Fl aj š l ov a Ko di ci Škv o rec ká lka ck á oš ovi Li b ck á se ni V lá Ko stko ou Os ik o vá ti n ov á Kop re vá Vl asVl á ko vako va as á Ka li n ov eo lo Ry bízo Fa lc ká Ch rpo vá Do l an sk á vá y U l íp sk á Hv oz d ík ov á K me tru Oh rad rol e Me ru k ov á Z lí Ko nv al i nk o iš t Me zi Hru š o vá ab ská va a t Pra vá Šká b ov ov a Pla Bro d s k é h o Vý ch oz í ors atská S ev J iž ní VI l kova Za y Ma U ov ína H ank Ob Ji žn á ství U ryb An ežk ns ká ic ká turn ím stev e bská c hl Kr na t . kv ká ns D udí I J iž ní V i ní í stv m ry bá cn á Ko vá em K ot U m ic he l sk é š ko l y íVI Pa ca a oa Ko d y m o v a y druž ská in ská íV vi cká Ju nk ov é mírov ky Po d k ul tr o vn U dl eb Kl ec an šo vs ká Záh Ke sk al ce ryb n ík n D ou L ed vi ho po mo Fri ml ov a stí Hrdi om tí 6 Na ern V t i cká avé ic ká ova P e d a U op d ty orská Ka zi K ulh ryb ní án kám d om e m n no U Ko lm is trov M en d el o va Své U p al o u ku fma Ho f rkou K vest U p eh ra dy n ero va do vn K Jas u U p o m n ík u zi p ol S ev šo Mi ro do va Za Ok ru ho vá n nko Ru j an sk á ho va S la V b oro vi k á ch Bra bc o va J eze rn ou I í Na ná vrš Ji žn vná Wag ic ká K ob o e oh Do bro ov ic ká íns kéh l o va i U zl la nge Ch che Be rtrá m ov á Mi ru Kv tn ic ká vá i--noo Pl ata n ov á šo va kesl sk ov á m K Há j ov y šk D víns Nad ou vo dá Ma n no Bl á Bav ors ská Koh á van ná Troj d íl Je Bu bn o va ská v no u Za o p ra van Po d d o m k y Ue Tyrš U kíž Je U l es íka pol Pra vá u dá st Top o lo v á Ke Do Hl e d ík o v á tov a Ce ty sk á Do u do va Nad ršo vi ck Stac vá vá I rk án tí Na Fa De mo l Ja re vá u V yso í ns n ám Me K j ez eru vo va o ko Na e e li ce Bo há o Dol tko vi K Pi Bab omu Troj d íln n ám s T et Hrdi Po d v p ol li šti Na Sed ato e ma Žlu á sko ov a Od Bol i n s ká ná Troj d íl Trac h to Zá v stí nova mu ímu do Lov ens k á an ky Tým l ov a Kozi vi cká an ky n ám po Me zi íV Pi bík ov a Sv átk ov a U Sa no p zu U h iš t Pra ch n ero va Bra un o va rk a Šva mb e a va ze Re ú horu ck á U Voj K one u st va Na Ji ž ní up ni Sl av n ík o va U Voj bo Na od to vo st U druž y ern S voj Ch al o o p el ce Na P Bren Vyšší Op rav Vrati rti n ky u Ko ul ská ma U De Ke s ká á í My šl ín Pod Bo hu sl Do ln V no v é tv rti Stro up e žn ic ké h o R yb Horní V no v ých d om cích li n á U b ran ek ká rtram ko í st l ad U He Skl á sk á Na d Be n ám U b ran ek Bro žík ov a ovo Kl o b o u n i c k á m Pu rkra U Tyrš e r il M aro l do va t ke oo Ho sti U Pa li á rky i ko va a ým p il ova u ná ko d M yl Pe troh ra ds ká Vi nn iš ti Zo ub ko v a Ost Na d Se dl k ko va va ce sl av ov Na Sev Na Erb en o va Vo to Fi dl o Ro sti ck á K le s op a rku zerní Po d V trov em i K Boti vá Kur ách Spi M ah e no va Na lo vi Tac h Ž il íIV ck á ky L az a rev ov a vi lk vrše o va ík Šafa va á i k ác V Pitk ov Ve Pod Stud n lko á ck á ern Ch ora ti ík a a Vá cl a vs ká vc e Ryba vs ká S ev ká Ga l va n ih o dý U Na b rdl kostel M ah e no va tí Kl eo Uz be ck Du ni c á ská fa Bí Ke el M el o un ov á Pr my sl Km oc ho v a v o n áb e n tská Taš ke Ch o rati ck á ck á sk á Jo se Se tb o vá De va Jana Š to Ka za s ká Šakv an ov Na J an á ko ní Na Ji vi n ác h Mo s ke Po sl ed Ho e l i c k á B ez Vp Go ra z d o v a Na á o sk ská ká M ez iš ko l sk á í s t ric ká om T rnav há jo ev ec na Sla T ísto n ám Ame ern n sk Turk me en ím rad ká ko vo Do ns ká á rku li cké ecn Bol Al a t j sk K ob p eh u e rch o vs ká í á nk smínov N ad Churá Di ttric ho va ká Na M p a ho ní rova M ed l ov sk á Ampe š ko n áEl miškys tíPe Ki n svkéý c h Ji rás ic ká Na vsk L ná ho Ho d i na Mex cká El iš ky bko and K Pr ovs a Varš á da le sboru M oto ls ká nc ov ck B oh ho Pre fá Pš tro s so va í an sk á ká dní Hra d eš íns ká ká Ar má ul tu rn ns yp ky Na Sla vík ov Li bí e rn á Boši c ká Tád ž i ck á m Na d Ko Ho lo u bk o vs ká Ke k á avs Ka za šs du k oš íke Ej po vi KB r d ku Je Ke me á ric ká Ki rgi zs Bo hd a le Na d U sta tku c m rit ko U Nes sl ká m s Tyl o vo ná Ch o rva tsk á ng e sl ká M ra ni c ká ou ni c m ká Vo rši ls ká žecká l an d sk Mi k u Om la d in Lou ní Ško á bic í re vsk st B ezd n sk V t n ích Ame Arch a e cká Hol k ol ty K es tl i Ch ru di ms ká ác h up m Ch a rvá tov a a á sl a vs ká n M c hol L ore tá ns ké ná m s tí tí bo va Ko lín sk á U Sl av i e á K h rd o va nám Je z do vi c ká vo adl M il eš o vs ká á no ms a Pa ne n sk týn Na Perš d iv Bo le sl a vs ká rsk á vá H olu vá gman P erlo Jun avs ká sk á n ám stí bra t í J a nd u s Hí b ko á t rh ná L au H Sko ka U ov Bí L ib o vi ck ké dk Blo ov ská sk á V ácl stí Pil n ík Te mp lo vá n ám ov ská Po d Hv zd ou z v ov o á a lo vi c Mi c h U hel kých up dn ík e i c ké ho e i c ké ho Vše vá va vsk Be vn o vs ká tlé Ka rol i ny Sv Škro Ru Pol Ch o pi n ov a a o Ko ne c ch lu m sk éh o lé mská íko Hrab II stí Ne b ov d i s ká Pr ch od Šev Pe run o va in Ev rop sk á ka Orl i ck á hrd desá Pa Ko ch an o va rn á St íb ova ov a Fib i ch sk á ní ch Na zan dy Ra dh o šs Národ u N eká Ve le h rad sk á Smírná J i íns ká sk á ho M ez i p oto u ns ká Pa raš uti st a k ul i ritská á Do m k á s k á ck á Be ro éh o ská T ábo ísk av Na Pl Ki mi h odu Stá rk o va za hra v sk éh o U d vo jd o m sk á podc ky Víta Ne j ed l éh o J aro m K Na d Ko mo ný Ve lk o bo rsk á Pstru Žam p ió n ov á ov i cká sk é n ám ch antri Pi by sl a vs ká ké ho u a sta vi n a í s t js ké U Ra a jk o vs ky tko c ká L ed e Ma l téz é n ám Stud e ne c ká ch Na d l os t íl n á án sk it ci ova Na d Ro Ržo pá U ko n e n é Ho sto u s ká Ma ri Va le n ti n sk á Mel Lu a rsk á u Kruš Sk u p o v a H avel ruza Ho rn í Stro mk y St im e li h l om Amu Na d Trn ko v em záb at rému ká Se no v áž ná Po pl už Ks Ve lk á s ká l a J ere va n s pá Kv to sl av o va Na Na os trov Na zá ste l u ka ov á 5 +2 12 Na Bl íJ ní ická y No vé ml ýn rsk á Ki ši n v á ít a t br vstá a e lj a bi n n sk á U á vs i n áms á po So bíns i sk bon Stol e T o c vi i št ul i íc h Na vrš vo í st vé ho Ko lm á mi ská m Kv tno ev es ká U ra dn i ce Ža te ck á bo j ov ník b rat L vo vs ká da ran t Ta ol ip sk e stl ic e M la d i na Je opov s áre v ých ka Kra sn oj o rov sk Na n í l en ská 8 za hra Na ná Ro zd Ke Džb á nu ská va vo va Gru zín sk i ci Kn ž ova se lo va ny Prok Už oc ká K že le zn oz ovjn n Za v o ko vi ck o u vKra í ou Po d Krá lo v ko T ýn brá Mo l it Pro sn á Sb íh a st áz Ma i šn é M al á By la m A na Du šn í á V p e V d ppoe l íd p ol í l av u U s ta ré ho sp s ta lu ká e sko Vo ly sk á á U K N et U v oj e ns ké ne m oc ni c e stí os la Ka rpa tsk á Bl ah ká y t i n U Pe Na Hu bá l ce ra UP o me L it e vs ná ovk ov a ho va kl ov i ck Ul ryc Ch va Po ln í á Bu be ní ko va ov sk éh o Dols va ká An go l sk á Ma c ho vs Ma ká ch U d l n ic ké h l ší y Za l á n ín ská Ma íko tel u ns ký Ry bn P od ic ká ko va ová rtská Raš á ás Na z Já Na d n á v sí Ra d is t L it ov Po d b a te ri em i šo v sk á Po d b a te ri em i é u pa lá Št V ž ic ká Kl im i J an ou š e os tu ic ká Zla tn Do bro v sk Žuk o e rnín Re vo l u n í K hrá zi y Krá sn s ad u U v rb y ou U s ad u lí dc Po d Bru sk o u o ho rsk ská KT á bo ru Al žírsk á é vyh ce Na Hub á l sk á uto va dem Po d Ra p i p rop u stí ova l áv Sa mc ov a ve m e žn í B echy né Krá sn kup Bis Po d ž id o vs ký mi hb i tov y Na d cká Beh Ma Ho a ns ká Píp chni m vé Na Vol á no Na vá pe n ce lo up lo vn U Prkn Kbel Za uká h Na lu zíc Ko nž sk á Re k ov a ha ka K Netl Na lu ž ci Tu ni sk á kn p ho m Míro vá Etio p sk á Na né ez Hra d e b n í u vo zo v no u Za ž i žko v sk o ul o vá Ti be tsk á U Praš El iš ky Rá mo v á U b ož ích áš ov a v rb a mi Se ne g al sk l án L ou d ov a íC Krá sn L ev an d o vá Tyc h on o va U žel ská Na hl íd ce H orn ón e m oko Na d lko u u a Se dm i k rás ko v á erá od ly h e tiš Ul Na d l á vk Krá tk ý Pa íž Os tr žná Ks kác íku n t V No vý ch Vok o vi cíc h l n ic í s ko u s i ad e n dch dmi h sk á Sa ue ro va Prb Na po t ku i III Sp oj e ná Lu a U Ve sn y ká ch V po to ou íku n t Po d Kl klínku L uk ké h o o U Ro há U n ov ýc h v i l a e hov desá Pa U po o va Be zi n nu ou ká vkov VT Na e ka Bo si l av Po d Vítko s ká ši na mi cká Sv ti Morá jni cí Na p a s tv i n á c h va Ko l á ro va Na d o l íns Straš sti Záti ší vá zv on i k IV Ov ál vs ká tam i Ji rs ík o Tov a o vs v oz o vn ou s traš ni c ko u u v oz o vn Za íns ká n á ch V níž i Stav e bn il co tá V Jen s tí n ám šts ká M aá ko va sv . rie ov ýc P tov a vn y ku Na pa l ou Straš V p la ni n ác h B id zbro íku n t Pro bo Na št mo st stí J an a Že li ru Ži nk ov sk á di s U st e ová Po d ku rn ic ko u Na d Ko mo rn ic ko u ba Vi kl efo va Za s traš ni c ko Fl á j s k á B eryl Svaži át ní í dl k Prv níh o p lu k u co v a Ši bi n sk á ká N ad N ad Prv níh o p l uk u Po v o z n i c k á ov á li ne k Ko ld íno U sta d io ek u Na ús j sk á Ko lo d rn o U sv o L ed n Do H desá Pa Kro c ín o v s k á cká des Vá Na sk á clavi Na atni ce ce K Brus ká Zl cí Su ch ard o va s tí Cu ští ns nce n ám Le Nad Pra žá ko v e ch An ež ní Pa á Šte fá n ik v mo s t sk é n ám V díl cích Na dsk Na M uz ej n í sk é n ám Záj e zd i ká Na Pern Ka rlí n i ck á Za p o š tov sk o u za h ra d ou È Tyl i šo vs ká Po d b aš ou o le Na pa rc el á ch Tu rko vs ká U l ete n ské h o n í l áv kyKa rlí n e rnín o va o I Dr b e žn i c ká Krup Ml y ná Ko ryb li vs ké h II íh o p ži str Ka ras ov Na d š tol zd ov á Ke L il ko v á ou Dyri K ana ká raž U n ád i do U i nv al tn í ác h Na la d ce tí ou K e rve n ém u d vo be š ín e m III Mý Do ma žl ho be š n í em i cká Výj e Na ov Na Karl Ov e ne ck á v y sa d y va torc e Na Vik stra šn U šk ol n M yl ne ro vk a ná ms Na d š tol J an a Že e nu U Sp arty ká a oj ná Te Ha šk o va tá Na Kod y mc e l la Urx ov u js ké y - Ha šín em Staro K Jel Hy be šo Zel e nk Na d Te u ht rov dk U Po há Na Oh rad T e be Za p o što R ic Bra nd e js l i do vn y U i nv a Na d Te Hi b sk á Fo ers tro v a Trav na ov á ed ov á l Prh Do pa n en e k c ov á Vi dl i tj i K Ma e Gau Ka me ni c Na d M a l ín s k á lo d j Ja rní e se d Bu ch ov l y n Tu kl ats ká Ja nk si t rno u U Ko vá Ka iz lo li d ov no e Na hl ídc Sl u n e n á Ro sto kl a tsk á en á Za p e ká ol n í ko va Ch arl Srbs Hra n i ní Pl a a ns ká H áj d á nk y U s ta ré s tu Pe dp ti V hl i ni š rn í o va N. A. Nk ras ck á ku e Na Vac ko v ap l i ko u L ip e ck á Po d p eh ra do u Ro h ov á Za i n va c i he U sta ré Na d k tic ká ov á m Ke kl ad i v vs ké ho Ov en e šty U po o vá Pl av ín o ve m ká J a n a Ka ra fi á ta Tym á i n Be zo ú sta vu va va Za Va ck i on em ans Me d u ko v á rkyt ko u is n éh o á á Ch otu vá h ta Pá n k o v a Na d d vo re m M al í sk á e VSed al ín ská e ch o va To m áš P ok Pa an Ro he n ic ká Po d Ch i t u ss ih o So ch a sk á Ka rla Na sv ah u p U ze m o Šme ra lo Tik o vsk á y zo vá Um l e ck y Za s tad ská ic ká Štíhl e do St y Úvo e sk om kov Sc hn i rch ov a k op v ou e do St ns kýc Ji tko v sk á l ci Na iv Sk Na Va h ov z í d ráh y U stá tní o mo vk Na Vyd rh ol ci e dv e Na Kaz an c c ho v a Pal Ke Stu p ic ím KN v sk éh Ja n o U Žu p an sk Sch n ir ká j ec ká y šovs me nk T e be dl ci sk á Ma U Perga U Pe rga m en ky hro vs ká tc e ubr KŠ l ed ce va Po di vín Prh ou ydu ko Po ds yc 36. ých Ja J ab l o ds ká Na He sk á N ad Na d H erc ov ko u Va cíno Ra h j ra Ja ná lá žd nk ého Po di vín m. jo kou na L ud mi l i ov sk d omo l ci ká Po d d U l ib e s ké h o p i vo va ru T urn V sk á ná S po ov ko u ská á ab e nk K Fiš p an ce C hot ká Ne ch va P adl lov B edn U Bal es tí vá Vyk á s ká Na d j ov í no vá Na d He rc Kotla ro zc á ová Kync Nad rská n ná ká D Pod kou He j tm á nk ov a Kurta Os ki o Be ža ns Na e ši ck Š ut Na i Ne sm i cká N ad nsk a ovací Tu ch ora z sk á Na d jo vs Cha um ova S poj Bo že ck á á es ká á ch By dž ov sk éh o šn Cti n v ic Ta h C hl I KBl a tovu Du na ká š ko l kový eI Skl o l uk am Pi sto up i ms ká P lo ll iho vi cká e rsk á sk ýc h V osmí By dž ov sk é ho Ov á rsk á bn á ine ls ká bers rn í Li h da Na d L im u zs ká sl o ve Mart š an U m Na K trati Po bo s ká U vý sta vb žná cíc Na pe va Ko nrá Pro ko p ka K u i il š ti Sn o ls ká Ve le sk á Ná ho sk ou árn y s ká l ova e sko ch ká sece o va va So ví vrš e k l Ba ka á Gol K va l u H o rká p av il vic Ch oto o m ova Na Za Jí lo Pa lá sk el íko v a á rno u ké K ak ská va on o va syp dk y ská ny l ón u D ob an lí no ká od e rp ad l ov á v ozov Ke Sla tin á m l ón em p av i ovská Ch ab e rsk Ch ab Za v od ovs éh o Krá kt Up rav vi U pa raš ná K oun in u mp cích Na díl dk y y do va Dro Be zp ká H av ic ká Pa ko m i ná Strna od o u Za di n aš íns cíc h Na pe o va ob U sv V me z iv rší ov o de m U ho Bo hd k ov a Hl av á i ch lá U sk V Pe dn ím Hl o ub tí n Za h o sp Štram b ers en ci va V kra ti ná ch ov sk éh Bi na ro n á a bu c Na L ravi n Vo tuz sk á L up mo U Na d p l yn J os efa Šim nk a né h o a e rve Fran ti šk u ni o k Slá Ku rko kro ve m K Mo mo ro va Ka k Bed lá U sk N ad a Šu mp ers ká á en ská Výma Kv to vá Ra jm Sp ol e elce o ez sk á ov sk Ka Wei s B í z ov Na Lá d ví íko va la stn ím díl n á Jet H rdl rd ov Mi l eti s ká n í ka va Po d v Dv ou ní He o vý ch n sk M š í Výto á nd l o n í Vo lš ov sk á K sta ve b ni n ám Ma ni e ps ká m C el ská ri nova Ve št pn i ci Na Na d em le j ns ká stál l Do Pol Na ob rá tce á Gaga í o va Ma š n la n tská zh ra i ck á ma n že t ská Hl av á Št p n em o uská ert Za š ko l ou Po í Fam ful ov sk á Na ro va Ba ss o Pre lá tsk á ensk kíže va ká ská ru t ls ký ch Stu ps ká ol ho Vel í Doh a ká Pol rá ch St ek vi cká Pa ík o va arf U H tu js l s ká rbo h o N ov Su chd Sl an co a ov ic tk sta a Me á pa Ch ab ušo zov ck á ká Na Frýd Za Prou s ká Kn ín i No vo št šo vec i št m Za h B oh b rat a Žeh u vsk á Plh o vsk on i orová H arrach zk ov ká Ra do On Ci dl i ns á sk ál Jav ská Zbu n ská im ská á á tru žn Poía va R ad Mí U Pá rník hu K lu v esk Na ho e rné Stou p aj ící ík Ve l ni ná Ra in So us ncl ko e ská lí ky a Ve t í a oš ov i cká bra ov R áp ov Verne ská ežal ic ká Ha ví o vs ká va hov V Se ké Vítko vi ck á en D ol ká Bo hn i ck á Bu ko Bo ja so Ch l eb ov i ck áko R oz o j U sp Bo hu m ín s ká An de rl eh o šovs Rý z n e ro v a V el ic ká á rku ík ov U já va á U á R ot k u V e R ápo Nad ko l p š rt ick Ma oz eck Ke Na ha va S t ul va ká do cká ín sk y ot Tr K Ho rn ím Po e rn i c ím R oh u i a ns K Se dl i šti ní á Pol la va Bezn i lo B ou lav ká Pod eš Haj Ron ev i ná V el ov ská Sv ato já n sk á oloh á dn i cká Bri g V el H ron rli cká T ez Trys ko vi c ká ao ká H Ad él in a K oš ns Vj Z áko íko va a i ch ov Ji n d rov a Kym yló á Pe t Bab á ašíns a a Tráv ni ck K rbi Ou hra bk ov í kov lu zsk Dom k ov Pe ln á ov a uhl t Vo já c ká Bre it c etl o va P rob Be cko vs ká Hru šo vi va ická la nsk o ešo šov U Vác éh Okro B abyk ši cká no vsk Oc e lk ov a á T ou Ja Ka ín sk á rská á e M an sfe l do va ši ck á K ov ská e rni ck op o Tal mb e U fota ká ov Do ln Tou á Bo rov ni c rat St ská Ro kl o va U ryb in y ká ik a te l Na Bo ž k o v n ská ns Po dn ho Kal V elí rce jší va ská J an a Ka ra fiá ta Ok oe ov e šov Kol Ch o do vi ck á á ci k H V Mal e še tov sk S t ád Na Šub á e Li bi í zi ho tská á Me Kou Ne sp e ck á Týn e c ká K o dp o i nk u D obrov Zal e ša n sk a ch no vs ká ká cká Vo bru b ov a Ro žn o vs zo Na po Zb y s l a v s k á Kol íns ká Op o sk á Ma l á K rmá Ro no Ko má rov Vo do j em sk arov Ma vsk á Kr ín s ká V ko utk N av á sk Rá b sk á ká u Tuh Ra šo ská He rma n ic e j m ská Vo do j e m sk á á ká L od ni ckM l ic šan l Tu V ko utk Ba reš o va e ká Pl ko vs ká Vo do ta ská Vo do Cha ká Ve le le tic vans Ve žl íb k u ck á e to vs Pez Trno á V ce s tk á ch Vel ýnku a nsk ni š T e be ch o vi á ck á Van i ck á vni Tr Val s ká K eml Oh omi Vl ka no vs ká Vl ka no vs ká C hud Vl ka n o vs ká c ká Do ha l i Zl iv sk á d ál in Do ln í V bez TECHNICKÁ SPRÁVA KOMUNIKACÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Úsek dopravního inženýrství ROENKA DOPRAVY PRAHA 2007 Vážení čtenáři, máte před sebou ročenku dopravy, kterou pravidelně každý rok připravoval Ústav dopravního inženýrství hlavního města Prahy. Možná Vás překvapilo, že na obálce je jako zpracovatel uvedena Technická správa komunikací hl. m. Prahy. Je to důsledek rozhodnutí Zastupitelstva hlavního města Prahy z 25. října 2007 o sloučení obou těchto organizací k 1. lednu 2008 s tím, že nástupnickou organizací bude příspěvková organizace Technická správa komunikací hl. m. Prahy, v rámci které bude dopravně inženýrské činnosti zajišťovat Úsek dopravního inženýrství (ÚDI). Ani letos tedy nebudete o ročenku dopravy ochuzeni, naopak nové podmínky umožní obsah ročenky rozšířit. Naopak Vás asi nepřekvapilo zjištění, že doprava v roce 2007 nadále vzrostla, a to ve všech druzích, počínaje leteckou (o 7,6 % oproti roku 2006), automobilovou (o 3,2 %) i hromadnou (o 1,0 %). Je proto logické, že i v roce 2007 zůstala doprava prioritou investičního rozvoje města a jeho běžného provozu. Celkové výdaje na dopravu z městského rozpočtu v roce 2007 přesáhly 20 miliard korun. Díky tomu mohla i v roce 2007 nezměněným tempem pokračovat výstavba nejvýznamnějších, ale také nejnáročnějších dopravních staveb, především úseku Ládví – Letňany na trase C metra, části Městského okruhu Malovanka – Pelc-Tyrolka a Vysočanské radiály. Důležitým dopravně – organizačním opatřením v závěru roku bylo zavedení nového režimu parkování v Praze 2 (nová zóna placeného stání) a rozšíření zóny v levobřežní části Prahy 1. Zvýšená pozornost byla věnována rozvoji telematiky, především částem zaměřeným na aktuální dopravní informace. Mnohá opatření byla zavedena i pro zvýšení bezpečnosti dopravy a zlepšení provozu cyklistů a pěších. Nelze pominout ani významné dopravní investice státu, které v roce 2007 směřovaly do silniční a železniční dopravy. Byly to především dvě stavby v jižní části Pražského okruhu (Slivenec – Lahovice a Lahovice – Vestec), stavba „Nového spojení“ a rekonstrukce Hlavního nádraží. Z uvedených výsledků dosažených v roce 2007 je patrné úsilí orgánů hlavního města Prahy a jeho dopravních organizací soustavně zlepšovat dopravní situaci v Praze a ve smyslu přijaté koncepce realizovat její řešení tak, aby bylo co nejrychlejší a nejúčinnější. Jsem přesvědčen, že v příští ročence budeme moci představit další pro dopravu v Praze významné akce, pro jejichž realizaci byly v roce 2007 vytvořeny potřebné předpoklady. V Praze dne 1. května 2008 Radovan Šteiner radní hlavního města Prahy pro oblast dopravy Vážení čtenáři, i v podmínkách nové organizační struktury dopravního inženýrství v Praze po 1. lednu 2008 Vám předkládáme Ročenku dopravy 2007 zpracovanou ve snaze poskytnout Vám co nejpřesnější komplexní informace o vývoji dopravy v Praze v roce 2007. Jak je z úvodních kapitol ročenky patrné, zaujímá ve srovnání s jinými českými městy nebo s dálnicemi a silnicemi v extravilánu hlavní město Praha v dopravě České republiky specifické postavení, projevující se v nadprůměrně vysokých intenzitách automobilové dopravy i v nárocích na dopravu hromadnou. Přestože kapacita pražské komunikační sítě na mnohých místech již omezuje možnosti dalšího zvyšování dopravních výkonů na území města, dosáhl dopravní výkon automobilové dopravy v roce 2007 hodnoty vyšší o dalších cca 200 milionů vozokilometrů ve srovnání s rokem 2006 (tj. o 3,2 %). Přitom počet registrovaných motorových vozidel se zvýšil jen o 2,6 %, z toho osobních automobilů o 1,2 %. Svědčí to o narůstajícímu vlivu vnější automobilové dopravy, což potvrzuje zjištěná rostoucí intenzita automobilové dopravy ve vnějším a středním pásmu města, zatímco v centru města intenzita již od roku 1998 stagnuje. Za stavu stálého růstu automobilové dopravy v Praze je příznivé, že v posledních sedmi letech trvale klesá počet zranění při dopravních nehodách. Ten byl v roce 2007 dokonce nejnižší za posledních patnáct let. Růst automobilové dopravy je doprovázen i zvýšenými přepravními výkony hromadné dopravy, takže dělba přepravní práce mezi hromadnou a automobilovou dopravou 57 % ku 43 % ve prospěch dopravy hromadné se od roku 2000 prakticky nemění. Jistě k tomu přispívá i vysoký podíl hromadné dopravy na celkových výdajích pro dopravu v městském rozpočtu. To umožňuje, byť v omezeném rozsahu, provádět výstavbu a inovaci tratí městské hromadné dopravy, obnovu vozového parku a zkvalitňovat podmínky pro provoz prostředků hromadné dopravy v uliční síti města. V roce 2007 byla například zavedena preference tramvají na dalších 7 a preference autobusů na dalších 28 světelně řízených křižovatkách, bylo nakoupeno 19 nových nízkopodlažních tramvají 14T, dva autobusy s plošinou pro invalidy a zrekonstruováno 45 vozů metra, 55 tramvajových vozidel a 30 autobusů. Zkvalitnění pro cestující bylo dosaženo i zlepšením informačního systému, úpravami ostrůvků a vozovek v místě některých tramvajových nebo autobusových zastávek se souběžnou intenzivní automobilovou dopravou a dalšími dopravněinženýrskými opatřeními vedoucími ke zvýšení pravidelnosti provozu a ke zvýšení jeho bezpečnosti. Na území hl. m. Prahy samozřejmě také pokračovala výstavba nových komunikačních staveb a značné finanční prostředky byly vyčleněny i na rekonstrukci a údržbu stávajícího majetku. Návrhy dopravněinženýrských opatření ke snižování dopravní nehodovosti, optimalizace organizace a řízení silničního provozu, sledování a vyhodnocování vývoje dopravy i systematická příprava dalšího rozvoje celé dopravní soustavy města patří mezi základní úkoly oboru dopravního inženýrství. Služby v tomto oboru zejména pro Prahu zajišťuje od ledna 2008 Úsek dopravního inženýrství (ÚDI) Technické správy komunikací hlavního města Prahy. V Praze dne 1. května 2008 Ing. Luděk Dostál ředitel Ing. Ladislav Pivec 1. náměstek ředitele OBSAH 4 1 1.1 1.2 ZÁKLADNÍ UKAZATELE....................................................................................................... Hlavní město Praha .............................................................................................................. Porovnání Prahy s Českou republikou ................................................................................ 5 5 6 2 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA................................................................................................ Vývoj motorizace a automobilizace ..................................................................................... Intenzity automobilové dopravy v pracovních dnech ........................................................ Skladba dopravního proudu vozidel v pracovních dnech ................................................. Časové variace automobilové dopravy ............................................................................... Rekreační automobilová doprava......................................................................................... 7 7 8 13 14 16 3 3.1 3.2 3.3 VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA...................................................................................... Pražská integrovaná doprava (PID) ..................................................................................... Veřejná hromadná doprava na území Prahy mimo PID .................................................... Vnější veřejná hromadná doprava ....................................................................................... 17 17 28 30 4 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8 DOPRAVNÍ TELEMATIKA A ŘÍZENÍ DOPRAVY .................................................................. Telematika v dopravě............................................................................................................ Výstavba a obnova světelných signalizačních zařízení ...................................................... Preference vozidel MHD na SSZ ........................................................................................ Řídicí ústředny....................................................................................................................... Systémy televizního dohledu (TVD) ..................................................................................... Proměnné informační tabule (PIT) ....................................................................................... Měření rychlosti a zaznamenávání jízd na červenou ......................................................... Dopravní informační centrum (DIC) Praha .......................................................................... 33 33 33 37 41 42 43 44 50 5 ZMĚNY V ORGANIZACI DOPRAVY ..................................................................................... 51 6 6.1 6.2 6.3 BEZPEČNOST DOPRAVY NA KOMUNIKAČNÍ SÍTI ........................................................... Dopravní nehody ................................................................................................................... Dopravní výchova.................................................................................................................. Opatření ke zvýšení dopravní bezpečnosti ......................................................................... 52 52 55 56 7 7.1 7.2 7.3 7.4 DOPRAVA V KLIDU .............................................................................................................. Centrum města...................................................................................................................... Ostatní území města ............................................................................................................. Záchytná parkoviště P+R ..................................................................................................... Místa pro zastavení K+R...................................................................................................... 57 57 62 63 65 8 CYKLISTICKÁ DOPRAVA ..................................................................................................... 66 9 PĚŠÍ PROVOZ ....................................................................................................................... 69 10 LETECKÁ DOPRAVA ............................................................................................................ 71 11 VODNÍ DOPRAVA ................................................................................................................. 75 12 DOPRAVNÍ STAVBY .............................................................................................................. 78 13 FINANCOVÁNÍ PROVOZU A ROZVOJE MĚSTSKÉ DOPRAVY ......................................... 82 14 PROJEKTY EU A DALŠÍ PROJEKTY HL. M. PRAHY ......................................................... 85 Roenka dopravy Praha 2007 1 1.1 Hlavní město Praha Vybrané údaje o hlavním městě Praze k 31.12.2007 Rozloha města …………. 496 km2 Počet obyvatel …………. 1 212 000 Celková délka komunikační sítě …………. 3770 km z toho dálnice na území města …………. 10 km ostatní rychlostní komunikace …………. 76 km Počet mostních objektů na komunikační síti …………. 580 z toho mostních objektů přes Vltavu …………. 27 mimoúrovňových křížení …………. 205 podchodů …………. 120 Počet silničních tunelů (celková délka 4 553 m) …………. 7 Počet motorových vozidel …………. 780 738 z toho počet osobních automobilů …………. 612 879 Stupeň motorizace vozidel na 1 000 obyvatel …………. 644 Stupeň automobilizace osobních automobilů na 1 000 obyvatel …………. 506 Délka sítě metra (provozní) …………. 54,7 km Délka tramvajové sítě …………. 140,9 km z toho tramvajové tratě na vlastním tělese …………. 52 % Délka sítě autobusů MHD …………. 685 km Počet světelných signalizačních zařízení …………. 504 z toho samostatné přechody pro chodce …………. 78 Dopravní výkon automobilové dopravy na celé komunikační síti za průměrný pracovní den …………. 20,9 mil. vozokm za rok …………. 6,9 mld. vozokm Dělba přepravní práce (podle počtu všech cest na území města v průběhu celého pracovního dne) hromadná doprava …………. 43 % (57%) automobilová doprava …………. 33 % (43%) cyklistická doprava …………. 1% pěší …………. 23 % Počet dopravních nehod …………. 33 484 Počet zranění při dopravních nehodách smrtelných …………. 33 těžkých …………. 352 lehkých …………. 1 923 Relativní nehodovost (počet nehod připadající na 1 milion ujetých kilometrů) 4,8 Roenka dopravy Praha 2007 5 1.2 Porovnání Prahy s Českou republikou Praha 496 1,212 0,633 781 613 644 1,6 506 2,0 (km2) Rozloha Počet obyvatel (mil.) z toho ekonomicky aktivních (mil.) Počet motorových vozidel (tis.) z toho osobní automobily (tis.) Stupeň motorizace (motor. vozidel na tis. obyvatel) (obyvatel na 1 motorové vozidlo) Stupeň automobilizace (osob. automobilů na tis. obyvatel) (obyvatel na 1 osobní automobil) Rohanské nábřeží ČR 78 864 10,381 4,967 5882 4269 567 1,8 411 2,4 Praha/ČR (%) 0,6 11,7 12,7 13,3 14,4 - Husitská ulice Dopravní výkony 1990 – 2007 (mil. vozokm/prům. prac. den 0-24 h) Rok 1990 2000 2005 2006 2007 Index 07/90 (%) Index 07/06 (%) ČR+ 80,9 131,2 148,5 156,6 163,0** 201,5** 104,1** Praha* 7,3 16,6 19,9 20,3 20,9 287,0 103,2 * celá komunikační síť + dálnice + silnice 1. + 2. + 3. třídy, včetně úseků na území Prahy ** předběžný údaj Křižovatka Patočkova - Střešovická 6 Bělohorská ulice Roenka dopravy Praha 2007 AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA 2.1 Vývoj motorizace a automobilizace 2 Celkový počet motorových vozidel registrovaných na území Prahy se výrazně zvyšoval až do roku 1999, poté se nárůst zpomalil. V roce 2007 přibylo v Praze celkem 19 667 registrovaných motorových vozidel. Z tohoto počtu bylo 7 105 osobních automobilů. Ke konci roku 2007 připadal v Praze 1 osobní automobil na 1,98 obyvatele. Počty registrovaných motorových vozidel 1961 – 2007 (100 % = rok 1990) Rok 1961 1971 1981 1990 1995 2000 2005 2006 2007 Obyvatel (tis.) 1 007 1 082 1 183 1 215 1 210 1 181 1 180 1 188 1 212 PRAHA Motorová vozidla celkem % 93 106 22 203 519 48 367 007 86 428 769 100 641 590 150 746 832 174 749 786 175 761 071 178 780 738 182 Osobní automobily Celkem % 44 891 13 133 129 40 284 756 85 336 037 100 535 805 159 620 663 185 602 339 179 605 774 180 612 879 182 Česká republika (do roku 1971 Československo) Obyvatel Motorová vozidla Osobní automobily (tis.) celkem % celkem % 13 746 1 326 801 291 680 14 419 2 931 629 1 041 137 10 306 3 449 300 85 1 872 694 79 10 365 4 039 606 100 2 411 297 100 10 321 4 728 859 117 3 113 476 129 10 267 5 230 846 129 3 720 316 154 10 247 5 401 917 134 3 954 769 164 10 287 5 613 943 139 4 098 114 167 10 381 5 882 312 146 4 269 231 177 Stupně motorizace a automobilizace 1961 – 2007 Rok 1961 1971 1981 1990 1995 2000 2005 2006 2007 PRAHA Stupeň motorizace Stupeň automobilizace Vozidel na Obyv. na Os. aut. na Obyv. na 1 000 obyv. 1 vozidlo 1 000 obyv. 1 os. aut. 92 10,8 45 22,4 188 5,3 123 8,1 310 3,2 241 4,2 353 2,8 276 3,6 530 1,9 443 2,3 632 1,6 525 1,9 635 1,6 510 2,0 640 1,6 510 2,0 644 1,6 506 2,0 Palackého náměstí Roenka dopravy Praha 2007 Česká republika (do roku 1971 Československo) Stupeň motorizace Stupeň automobilizace Vozidel na Obyv. na Os. aut. na Obyv. na 1 000 obyv. 1 vozidlo 1 000 obyv. 1 os. aut. 97 10,4 21 47,1 203 4,9 72 13,8 335 3,0 182 5,5 390 2,6 233 4,3 458 2,2 302 3,3 510 2,0 362 2,8 527 1,9 386 2,6 546 1,8 398 2,5 567 1,8 411 2,4 Křižovatka na smíchovské straně Jiráskova mostu 7 0RAHA 2.2 å å å POĎETåOSOBN¤CHåAUTOMOBILīåNAåååOBYVATEL Stupně automobilizace 1961 – 2007 êESKÖåREPUBLIKAåDOåROKUååêESKOSLOVENSKO Intenzity automobilové dopravy v pracovních dnech Růst automobilové dopravy a jeho důsledky se začaly v Praze projevovat již ve 30. letech 20. století. Vlivem 2. světové války a poválečného vývoje se automobilový provoz ve městě na čas utlumil (například stupeň automobilizace z roku 1937, kdy 1 osobní automobil připadal v Praze na 32 obyvatel, byl po válečném a poválečném poklesu dosažen znovu teprve v roce 1959). Od 60. let se začal počet motorových vozidel v Praze výrazně zvyšovat a s tím vznikaly i dopravní problémy spočívající zejména v nedostatečné kapacitě klíčových křižovatek. Až do konce 80. let se však tyto problémy týkaly jen omezeného počtu křižovatek, většinou v centru města a vyskytovaly se převážně pouze v dopravních špičkách. Novou situaci vytvořil explozivní nárůst automobilové dopravy v 90. letech. Zejména v období 1992 – 1997 rostl automobilový provoz ve městě tempem, které nemělo, s výjimkou měst v bývalé NDR, v Evropě obdoby. V automobilové dopravě České republiky zaujímá hlavní město Praha specifické postavení projevující se v nadprůměrně vysokých intenzitách i dopravních výkonech ve srovnání s jinými českými městy nebo s dálnicemi a silnicemi v extravilánu. Základním agregovaným ukazatelem vývoje automobilové dopravy v Praze jsou dopravní výkony (ujeté vozokilometry) na celé komunikační síti. Dopravní výkony sledoval Ústav dopravního inženýrství hlavního města Prahy již od roku 1978, a to s využitím vlastního databankového softwaru IDIS (Informační dopravněinženýrský systém). Kromě dopravních výkonů slouží ke zjišťování trendů vývoje pražské automobilové dopravy také kordonová sledování, tzn. periodická dopravní sčítání na místech vytvářejících ucelený kordon všech významných vstupních komunikací do vymezené oblasti. Vývoj vnitroměstské dopravy je sledován na tzv. centrálním kordonu, vývoj vnější dopravy je sledován na tzv. vnějším kordonu. Časové řady na obou kordonech jsou k dispozici od roku 1961. Poznámka: všechny údaje o dopravních výkonech se vztahují k období 0-24 h průměrného pracovního dne; veškeré údaje o automobilové dopravě jsou uváděny bez autobusů městské hromadné dopravy. Z provedených dopravních sčítání vyplývá základní závěr, že v roce 2007 automobilová doprava v centrální oblasti stagnovala, zatímco na ostatním území města dále vzrůstala. 8 Roenka dopravy Praha 2007 Celkově se automobilová doprava na území hlavního města Prahy v roce 2007 zvýšila – měřená dopravním výkonem na celé komunikační síti – v průměru o 3,2 % ve srovnání s předcházejícím rokem. V období 0-24 h průměrného pracovního dne ujela motorová vozidla na celém území Prahy celkem 20,929 milionu vozokilometrů. Z toho činil podíl osobních automobilů 19,016 milionu vozokilometrů, tj. 91 %. Ve srovnání s předcházejícím rokem to znamená, že v roce 2007 ujela motorová vozidla v Praze za den o 0,651 milionu vozokilometrů více než v roce 2006. Proti roku 1990 se do roku 2007 automobilový provoz ve městě zvýšil o 187 %, tj. téměř na trojnásobek. V porovnání s nárůstem automobilové dopravy na dálnicích a silnicích České republiky byl nárůst v Praze v tomto období cca 1,5x vyšší. V širší oblasti centra města (dle sčítání na tzv. centrálním kordonu, který vyjadřuje obousměrnou intenzitu dopravy na vstupech do širší oblasti centra města, vymezené zhruba Petřínem na západě, Letnou na severu, Riegrovými sady na východě a Vyšehradem na jihu; Strahovský tunel a tunel Mrázovka jsou vně centrálního kordonu) automobilová doprava ve srovnání s předcházejícím rokem stagnovala – zůstala prakticky stejná. Ve srovnání s rokem 1990 však vjíždělo do širší oblasti centra města o 32 % vozidel více. Veškerý nárůst po roce 1990 byl tvořen pouze osobními automobily, neboť počet nákladních vozidel a autobusů naopak od roku 1990 poklesl o více než o polovinu (-62 %). Intenzita automobilového provozu v širší oblasti centra města každoročně vzrůstala až do roku 1998, kdy dosáhla zatím historického maxima a od té doby víceméně – s mírnými výkyvy – stagnuje. Do širší oblasti centra města vjíždělo v roce 2007 za 24 h průměrného pracovního dne 315 000 vozidel, z toho 301 000 osobních automobilů. Dálnice D1 u Chodova Křižovatka Poděbradská – Kbelská Ve středním pásmu města se automobilový provoz zvýšil oproti předcházejícímu roku o 2 až 5 %. Doprava ve středním pásmu od roku 1990 trvale a výrazně roste a ve srovnání s rokem 1990 se na některých komunikacích zvýšila trojnásobně až čtyřnásobně. Ve vnějším pásmu města (dle sčítání na tzv. vnějším kordonu, který vyjadřuje obousměrnou intenzitu automobilové dopravy na vstupech hlavních výpadových silnic a dálnic do souvisle zastavěného území města) vzrostla intenzita automobilové dopravy oproti roku předcházejícímu o 3,1 %. Ve srovnání s rokem 1990 přijíždělo denně do Prahy z jejího okolí (z příměstské zóny, z ostatního území státu a ze zahraničí) 3,6x více vozidel (+260 %). Rozhodující část nárůstu po roce 1990 byla tvořena osobními automobily, neboť jejich počet se zvýšil již více než 4,3x (+334 %). Automobilový provoz ve vnějším pásmu města od roku 1990 trvale vzrůstá. Do Prahy přijíždělo přes hranici vnějšího kordonu v roce 2007 za 24 h průměrného pracovního dne 277 000 vozidel, z toho 241 000 osobních automobilů. Nejzatíženějšími úseky na pražské komunikační síti v roce 2007 byly Barrandovský most, kde projíždělo 135 000 vozidel za den (0-24 h) Jižní spojka v úseku 5. května – Vídeňská (130 000 vozidel za den) Brněnská (dálnice D1) v úseku Chodovec – Chodov (113 000 vozidel za den) Jižní spojka v úseku Chodovská – V Korytech (112 000 vozidel za den) Pro porovnání: Wilsonova na přemostění Masarykova nádraží 101 000 vozidel za den, Wilsonova u Hlavního nádraží 93 000 vozidel za den (uveden vždy součet vozidel v obou směrech). Roenka dopravy Praha 2007 9 Nejzatíženějšími mimoúrovňovými křižovatkami v roce 2007 byly 5. května – Jižní spojka (220 000 vozidel za den) Strakonická – Barrandovský most (176 000 vozidel za den) Jižní spojka – Vídeňská (167 000 vozidel za den) Jižní spojka – Chodovská (158 000 vozidel za den) Jižní spojka – Průmyslová (137 000 vozidel za den) Nejzatíženějšími úrovňovými křižovatkami v roce 2007 byly Poděbradská – Kbelská (76 000 vozidel za den) Anglická – Legerova (74 000 vozidel za den) Argentinská – Plynární (73 000 vozidel za den) Černokostelecká – Průmyslová (71 000 vozidel za den) Jiráskovo náměstí (70 000 vozidel za den) Intenzita dopravy na centrálním a vnějším kordonu 1961 – 2007 Pracovní den, oba směry celkem, období 6-22 h Rok Centrální kordon Nákladní počet % 32 000 82 38 000 97 39 000 100 39 000 100 31 000 79 23 000 59 17 000 44 15 000 38 15 000 38 Osobní počet % 69 000 18 241 000 63 247 000 64 385 000 100 474 000 123 594 000 154 547 000 142 551 000 143 547 000 142 1961 1971 1981 1990 1995 2000 2005 2006 2007 Vozidla celkem počet % 128 000 29 299 000 69 292 000 67 435 000 100 513 000 118 627 000 144 574 000 132 578 000 131 573 000 132 Osobní počet % 14 000 14 50 000 50 67 000 66 101 000 100 204 000 201 304 000 301 394 000 390 421 000 417 438 000 434 Vnější kordon Nákladní počet % 14 000 41 23 000 68 31 000 91 34 000 100 36 000 106 43 000 126 56 000 165 60 000 176 59 000 173 Vozidla celkem počet % 36 000 26 77 000 55 104 000 74 140 000 100 245 000 175 351 000 251 457 000 326 489 000 349 504 000 360 100 % = rok 1990 Intenzita dopravy na centrálním a vnějším kordonu 1961 – 2007 Průměrný pracovní den, oba směry celkem, období 6-22 h TIS¤CåVOZIDELåååH CENTRÖLN¤åKORDON 10 VNđJݤåKORDON Roenka dopravy Praha 2007 0RAHAååCENTRÖLN¤åKORDON 0RAHAååVNđJݤåKORDON ê2ååDÖLNICEåAåSILNICEåååAåTĢ¤DY 0RAHAååCELKEM V«VOJåVåPROCENTECHåååååROKå Vývoj intenzity automobilové dopravy v Praze a v ČR 1990 – 2007 Průměrný pracovní den Tempo nárůstu dopravních výkonů automobilové dopravy v Praze po roce 1990 ve srovnání s 80. léty bylo v první polovině 90. let více než 5x vyšší, koncem 90. let téměř 4x vyšší a po roce 2000 pak 3x vyšší, jak ukazuje porovnání průměrných meziročních přírůstků denních dopravních výkonů na celé komunikační síti: 1981 – 1990 meziročně +192 000 vozokm/den 1991 – 1995 meziročně +1 134 000 vozokm/den 1996 – 2000 meziročně +736 000 vozokm/den 2001 – 2007 meziročně +613 000 vozokm/den Převažující část nárůstu automobilové dopravy v Praze po roce 1990 je způsobena osobními automobily. V období 1991 – 2007 se dopravní výkony automobilové dopravy v Praze podle jednotlivých druhů vozidel zvýšily následovně: osobní automobily +225 % nákladní automobily a autobusy +32 % vozidla celkem +187 % Míra nárůstu automobilové dopravy je různá v se zvýšil automobilový provoz následovně: v průměru na celé síti +187 v širší oblasti centra města +32 ve vnějším pásmu +260 ve středním pásmu města +100 jednotlivých pásmech města. V letech 1991 – 2007 % % % až +300 % Dopravní výkony automobilové dopravy v Praze 1961 – 2007 (100 % = rok 1990) Celá komunikační síť, průměrný pracovní den, 0-24 h Rok 1961 1971 1981 1990 1995 2000 2005 2006 2007 Motorová vozidla celkem mil. vozokm % 2,273* 31 5,061* 69 5,562 76 7,293 100 12,961 178 16,641 228 19,899 273 20,278 278 20,929 287 Z toho osobní automobily mil. vozokm % 1,273* 23 3,543* 65 4,338 79 5,848 100 11,509 197 15,131 259 18,023 308 18,330 313 19,016 325 Podíl osobních automobilů na celkových dopravních výkonech (%) 56 70 78 80 89 91 91 90 91 * odhad podle trendů vývoje intenzit na centrálním a vnějším kordonu (dopravní výkony jsou v Praze sledovány až od roku 1978) Roenka dopravy Praha 2007 11 Dopravní výkony automobilové dopravy 1961 – 2007 Celá komunikační síť, průměrný pracovní den, období 6-22 h MILåVOZOKILOMETRīåååH Průměrná obsazenost osobních automobilů (osob na vozidlo) Rok 1990 1995 2000 2005 2006 2007 12 Centrum (centrální kordon) 1,57 1,45 1,37 1,35 1,35 1,35 Vnější pásmo (vnější kordon) 1,90 1,60 1,49 1,42 1,40 1,39 Praha celkem 1,71 1,50 1,44 1,40 1,38 1,38 Roenka dopravy Praha 2007 Dopravně kritická místa a úseky v Praze v letech 1990 a 2007 2.3 Skladba dopravního proudu vozidel v pracovních dnech Ve skladbě dopravního proudu výrazně převažují osobní automobily. Z hlediska územního rozložení se podíl osobních automobilů v dopravním proudu zvyšuje směrem k centru města. V roce 2007 činil: na centrálním kordonu 96 % na vnějším kordonu 87 % v průměru na celé síti 91 % Skladba dopravního proudu 1961 – 2007 (v procentech) Pracovní den, oba směry celkem, období 6-22 h Centrální kordon Rok Osobní automobily Motocykly Nákladní automobily Vnější kordon Autobusy (bez MHD) Osobní automobily Motocykly Nákladní automobily Autobusy (bez MHD) 1961 53,7 19,4 29,4 2,0 38,6 22,1 34,4 4,9 1971 79,3 5,6 13,3 1,8 63,2 8,6 25,1 3,1 1981 84,3 0,4 13,2 2,0 65,1 0,6 30,3 4,0 1990 88,6 0,7 9,1 1,6 72,1 0,5 24,0 3,4 1995 92,4 0,3 6,0 1,3 83,4 0,2 14,7 1,7 2000 94,7 0,6 3,7 1,0 86,5 0,2 12,1 1,2 2005 95,4 0,7 2,9 1,0 86,2 0,4 12,2 1,2 2006 95,4 0,9 2,7 1,0 86,0 0,4 12,4 1,2 2007 95,5 0,9 2,6 1,0 86,8 0,3 11,7 1,2 Roenka dopravy Praha 2007 13 Ulice K Barrandovu 2.4 Ulici Ke Kříži Časové variace automobilové dopravy Denní variace dopravních výkonů automobilové dopravy v pracovní dny jsou charakteristické následujícími skutečnostmi. V denním období se odehrává převažující část dopravních výkonů celého dne (75 % za 6-18 h, respektive 80 % za 6-19 h), podíl období 6-22 h činí cca 91 %. Po 17. hodině začínají dopravní výkony prudce a víceméně rovnoměrně klesat až do půlnoci. Ranní špičkou je období 7-9 h, odpolední špičkovou hodinou je 16-17 h. Podíl ranní špičkové hodiny činí 6,9 %, podíl odpolední špičkové hodiny rovněž 6,9 % (100 % = 0-24 h). Rozdíly mezi podílem špičkových hodin a podílem hodin v poledním sedlovém období nejsou příliš výrazné. Polední sedlová hodina (12-13 h) představuje 5,8 % z celého dne. Denní variace dopravních výkonů nákladních vozidel a autobusů (bez MHD) mají odlišný průběh od celkových variací. Jejich špičková hodina je 10-11 h a činí 8,5 % z celodenních výkonů nákladních vozidel a autobusů. Po 11. hodině následuje mírný a víceméně rovnoměrný pokles bez sedla a další špičky až do půlnoci. V důsledku toho se podíl nákladních vozidel a autobusů v dopravním proudu v průběhu dne významně mění: – v průměru celého dne činí 9 %, – v dopoledním období se zvyšuje až na 15 %, – odpoledne klesá až na 7 %, – večer a v noci se pohybuje mezi 4 až 10 %. Jiráskův most 14 Průmyslová ulice Roenka dopravy Praha 2007 Denní variace 2007 – Praha, celá síť PROCENTååååååH Denní variace 2007 – Praha, celá síť Nákladní automobily a autobusy (bez MHD) Roenka dopravy Praha 2007 0ROSINEC þ¤JEN :ÖĢ¤ êERVENEC .EDđLE 3OBOTA 0ÖTEK êTVRTEK 3TĢEDA ·TER« êERVEN +VđTEN $UBEN "ĢEZEN ·NOR ,EDEN Roční variace 2007 – Praha, celá síť PROCENTåååååCELOROĎN¤åPRīMđR 0ONDđL¤ PROCENTåååååPRīMđRN«åPRACOVN¤åDEN Týdenní variace 2007 – Praha, celá síť ,ISTOPAD 3RPEN PROCENTååååååH 15 2.5 Rekreační automobilová doprava Součástí každoročního pravidelného sledování intenzit je i sčítání rekreační dopravy na hranici města. Zatímco rekreační výjezd z města se uskutečňuje většinou v pátek odpoledne mezi 15. až 19. hodinou, v sobotu mezi 8. až 11. hodinou a částečně i v neděli dopoledne, je rekreační návrat soustředěn do užšího nedělního návratového období 14-22 h. V tomto intervalu se také provádí periodický průzkum rekreační dopravy v jarním průzkumovém období na vnějším kordonu. Vývoj rekreační automobilové dopravy je k dispozici od roku 1973. Po výrazném meziročním poklesu v roce 1991, způsobeném zdvojnásobením ceny benzínu v roce 1990, dosáhla rekreační automobilová doprava výchozí úrovně roku 1990 v letech 1993 – 1994. V 2. polovině 90. let se tato doprava vyvíjela s malými výkyvy (-3 až +4 %) v jednotlivých letech. Celkově se rekreační automobilová doprava v průběhu 90. let zvýšila o 20 % ve srovnání s rokem 1990 a v období 2000 – 2007 o dalších 28 %. Výrazné meziroční zvýšení rekreační automobilové dopravy bylo zaznamenáno v roce 2007 (o 20 %). Ve skladbě dopravního proudu při rekreační dopravě jednoznačně převažují osobní automobily; v roce 2007 činil jejich podíl 97 %. Průměrná obsazenost osobních automobilů při rekreační dopravě v roce 2007 byla 1,96 osoby na vozidlo. Intenzita rekreační dopravy 1973 – 2007 Neděle, vnější kordon, směr do Prahy, období 14-22 h Osobní automobily Rok počet 70 000 77 000 94 000 98 000 116 000 132 000 123 000 148 000 1973 1981 1990 1995 2000 2005 2006 2007 Vozidla celkem % 74 82 100 104 123 140 131 157 počet 77 000 80 000 100 000 101 000 120 000 138 000 128 000 153 000 % 77 80 100 101 120 138 128 153 100 % = rok 1990 Vývoj intenzity rekreační dopravy 1973 – 2007 Neděle, vnější kordon, směr do Prahy, období 14-22 h TIS¤CåVOZIDELåååH 16 å Roenka dopravy Praha 2007 VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA 3.1 3 Pražská integrovaná doprava (PID) 3.1.1 Základní údaje Pražská integrovaná doprava je dopravní systém zahrnující v pražském regionu metro, tramvaje, městské a příměstské autobusové linky, železnici, lanovku na Petřín a přívozy. V jeho rámci byl v devadesátých letech minulého století postupně rozvíjen jednotný přestupní tarif, který umožňuje uskutečnit cestu na jeden jízdní doklad bez ohledu na zvolený dopravní prostředek a dopravce. Rozvoj systému začal na počátku 90. let nejprve zapojováním železničních tratí do integrované soustavy, zvětšováním rozsahu příměstské autobusové dopravy v počtu a délce linek, růstem velikosti obsluhovaného území i počtu obcí. Od 1.6.1996 byl zaveden pásmový tarif, v němž postupně narůstal i počet tarifních pásem. V současné době je PID moderním integrovaným dopravním systémem hromadné dopravy osob, který se rozvíjí především na území hl. m. Prahy, v oblastech Praha-východ, Praha-západ a dalších přilehlých územích Středočeského kraje, jež mají rozhodující dopravní vztahy k hl. m. Praze. PID je také důležitým nástrojem pro růst konkurenceschopnosti hromadné dopravy vůči dopravě individuální. Rozhodujícími kritérii atraktivity integrovaného systému jsou čas, cena, pohodlí, spolehlivost a bezpečnost. Systém Pražské integrované dopravy organizuje Regionální organizátor pražské integrované dopravy (ROPID), příspěvková organizace, zřízená v roce 1993 hlavním městem Prahou. Na provoz linek veřejné dopravy mimo území hlavního města přispívá řada mimopražských obcí spolu se Středočeským krajem. Hlavními dopravci PID jsou Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s., který provozuje metro, tramvaje, lanovou dráhu a většinu autobusových linek a České dráhy, a. s., jež provozující železniční dopravu. Dalších dvanáct soukromých dopravců se podílí na provozování autobusových linek. Do systému integrované dopravy jsou zahrnuty také tři říční přívozy. Rozvoj příměstských autobusových linek PID POĎET åå POĎETåPĢ¤MđSTSK«CHåAUTOBUSOV«CHåLINEK Roenka dopravy Praha 2007 POĎETåAUTOBUSYåOBSLUHOVAN«CHåOBC¤ 17 Počet železničních stanic a zastávek v PID POĎETååå Rekonstruovaná stanice Strančice na trati 221 Příměstská linka PID č. 356 na Evropské ulici Koncem roku 2007 bylo v provozu celkem 187 autobusových linek na území města. Z tohoto počtu bylo 13 linek nočních, 17 linek školních a 2 linky pro osoby se sníženou pohyblivostí. Dále bylo v provozu 157 regionálních autobusových linek. Z toho 88 linek zajišťovalo přepravní vztahy mezi městem a regionem, 7 linek bylo nočních a 62 linek bylo vedeno pouze v regionu mimo území města. Počet provozovaných autobusových linek PID (včetně linek nočních, školních a linek pro osoby se sníženou pohyblivostí) Provozovatel DP hl. m. Prahy, a. s. Ostatní provozovatelé Celkem Na území města 172 15 187 Na území regionu 19 138 157 Základní údaje o Pražské integrované dopravě 1997 – 2007 Rok Počet obcí obsluhovaných příměstskými autobusy PID Počet železničních stanic a zastávek zapojených do PID Počet příměstských autobusových linek PID Dopravní výkony příměstských autobusových linek PID (mil.vozokm) Dopravní výkony všech linek PID mimo železnici (mil.vozokm) /metro + tramvaje + městské a příměstské autobusy/ Procento cestujících využívajících na železničních tratích zapojených do PID jízdní doklady PID 1997 1998 1999 2000 2001 69 83 104 159 218 181 181 181 190 200 38 48 54 89 114 2002 251 219 133 2003 278 221 146 2004 299 211 147 2005 299 212 147 2006 300 207 158 2007 299 223* 157 4,12 5,03 7,99 9,36 12,91 15,79 18,48 20,20 22,2 22,4 23,6 150 149 156 157 163 161,6 172,9 177,8 178,9 187,1 188,6 32,5 35,6 37,2 39,2 43,0 52,1 56,5 57,7 59,7 60,4 63,3 * po obnovení provozu na trati ČD 121 Hostivice – Tuchoměřice – Podlešín (pouze pro víkendové cyklovlaky Praha – Slaný a zpět) 18 Roenka dopravy Praha 2007 Nejvýznamnějším dopravcem na území města byl ke konci roku 2007 s počtem 172 provozovaných autobusových linek DP hl. m. Prahy, a. s. Na území regionu provozovaly nejvíce linek Connex Praha, s. r. o. (44 linek) a ČSAD Střední Čechy, a. s. (32 linek). Počet přepravených cestujících v PID 2007 (tisíc osob/rok) Dopravce, druh dopravy Dopravní podnik, a. s. metro tramvaje autobusy Smluvní dopravci autobusy Celkem České dráhy, a.s. (na jízdní doklad PID) Celkem (včetně železnice) Na území města 537 266 352 100 294 561 58 529 1 242 456 17 192 1 259 648 Mimo území města 8 999 45 128 54 127 2 782 56 909 Celkem 537 266 352 100 303 560 103 657 1 296 583 19 974 1 316 557 3.1.2 Městská hromadná doprava (MHD) Metro tvoří základní přepravní síť MHD. Má tři trasy s celkovou provozní délkou 54,7 km a 54 stanicemi (včetně tří přestupních uzlů, které jsou započítávány jako dvě stanice). Bezbariérový přístup osobními výtahy či šikmými plošinami je možný do 29 stanic. Na lince A jde o 5 stanic ze 13, na lince B o 13 stanic ze 24 a na lince C o 11 stanic ze 17. Několik dalších stanic je dostupných upravenými nákladními výtahy. Průměrná cestovní rychlost vlaků metra je 35,8 km/h při průměrné vzdálenosti stanic 1 072 m. Podíl metra na počtu přepravených osob v roce 2007 dosáhl 43,2 % z celkového počtu přepravených cestujících MHD. V roce 2007 byly do provozního stavu zařazeny další dvě soupravy typu M1 potřebné pro prodloužení linky C do stanice Letňany, které je plánováno na jaro roku 2008. V provozu je tedy nyní již 48 vlakových souprav M1. Modernizováno bylo 45 vozů 81-71 (81-71M). Průměrné stáří provozních vozů metra je 6,5 roků. Roenka dopravy Praha 2007 19 Vozový park metra 2007 Vozový park 81 – 71 81 – 71M M1 Celkem Souprava metra typu M1 ve stanici Vyšehrad Inventární 206 295 240 741 Provozní 102 225 240 567 Metro typu 81-71M v blízkosti stanice Depo Hostivař Délka sítě tramvajové dopravy byla na konci roku 2007 140,9 km. Z toho na vlastním tělese (na zvýšeném tramvajovém pásu v komunikacích a na některých místech i v samostatných trasách vedených mimo komunikace) bylo 52 % tratí. Průměrná vzdálenost zastávek v tramvajové síti je 542 m. Tramvajová doprava se na počtu přepravených osob v roce 2007 podílela 28,3 %. K datu 30.6.2007 došlo z důvodu výrazného převisu přepravní nabídky nad poptávkou v úseku Palmovka – Kobylisy – Sídliště Ďáblice ke změně denního linkového vedení v severovýchodní části města. Linka číslo 15 byla ve směru z Vypichu zkrácena na Palmovku a linka číslo 24 byla ve směru od nádraží Strašnice rovněž zkrácena a ukončena v zastávce Kobylisy (nástupní Březiněveská). 20 Roenka dopravy Praha 2007 Na konci října 2007 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce křižovatky na Palackého náměstí, při níž na křižovatku přibyly směrové oblouky pro tramvaje spojující Palackého most i Moráň s Jiráskovým náměstím. Nová manipulační spojení výrazně rozvíjejí možnosti odklonů tramvajových linek v centru města při výlukách a dalších mimořádných situacích. Tramvaj typu KT8N2 na Palackého náměstí Tramvaj 14T na cvičné jízdě pro zácvik nových řidičů K 31.12.2007 bylo v Praze v provozu 26 denních tramvajových linek (provoz cca od 4:00 do cca 0:30 h) označovaných čísly od 1 do 26 a 9 nočních tramvajových linek (provoz cca od 0:30 do cca 4:00 h) označovaných čísly od 51 do 59. Vozový park pražských tramvají byl v roce 2007 průběžně rozšiřován o nové nízkopodlažní tramvaje typu 14T, jejichž počet k 31.12.2007 činil 24. Nízkopodlažních vozidel (14T, rekonstruované vozy KT8N2 a vozy T3.PLF se střední nízkopodlažní částí) bylo v inventárním i provozním stavu 51. V modernizaci bylo ke konci roku 2007 23 vozů a 18 vozů je historických. Průměrné stáří provozovaného vozového parku tramvají je 13,5 roku. Vozový park tramvají 2007 Vozový park standardní (T3, T3M, T3R, T3R.PV, T6) nízkopodlažní (T3R.PLF) standardní kloubové(KT8D5) nízkopodlažní kloubové (KT8N2, RT6N) nízkopodlažní kloubové (14T) Celkem Inventární 889 5 29 22 24 969 Provozní 869 5 26 22 24 946 Autobusová doprava tvoří doplňkovou síť k metru a tramvajím a zajišťuje jak plošnou obsluhu některých území, tak některá důležitá tangenciální spojení, zejména ve vnějším pásmu města. Provozní délka sítě autobusové dopravy na území města je 685 km. Průměrná vzdálenost stanic a zastávek je 650 m. Podíl autobusové dopravy na celkovém počtu přepravených osob MHD v roce 2007 byl 28,4 %. Kloubový nízkopodlažní autobus na Bělohorské ulici Roenka dopravy Praha 2007 Midibus E91 na lince číslo 128 Hlubočepy – Žvahov 21 Denních autobusových linek (provoz cca od 4:00 do cca 0:30 h) označovaných čísly 100 až 291 jezdících v celé délce pouze na území Prahy bylo v prosinci 2007 v provozu 155. Nočních autobusových linek (provoz cca od 0:30 do cca 4:00 h) označovaných čísly 501 až 513 jezdících také v celé délce na území Prahy bylo 13. Dále bylo v závěru roku 2007 v provozu 17 školních linek, z nichž na většině jezdil během pracovního dne pouze jeden spoj. Pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace byly v provozu dvě linky označené čísly 1 a 3. Vozový park autobusů DP Praha 2007 Vozový park standardní kloubový standardní nízkopodlažní kloubový nízkopodlažní midibus E91 Celkem Inventární 542 271 331 53 6 1 203 Provozní 531 271 328 53 6 1 189 Průměrné stáří provozovaných autobusů DP Praha k 31.12.2007 bylo 7,7 roku, z toho autobusů standardních 7,5 roku a kloubových 8,4 roku. Počet provozních autobusů starších 7 let je 718, z toho 210 kloubových. Lanová dráha zajišťuje spojení mezi Újezdem a Petřínem (s mezilehlou zastávkou Nebozízek). Dva vagóny na tažném laně s obsaditelností 100 osob se pohybují po kolejové dráze dlouhé 510 m průměrnou rychlostí 6,12 km/h a překonávají výšku 130,45 m. Tažné lano s elektrickým pohonem má průměr 35,3 mm. V roce 2007 lanová dráha přepravila téměř 2,03 milionu cestujících. Lanová dráha na Petřín Přístup k přívozu P1 na sedlecké straně Vltavy Říční přívozy přes Vltavu jsou nejmladším dopravním prostředkem v systému PID a svým charakterem jsou systémem doplňkovým. V roce 2007 byly v provozu tři říční přívozy, a to přívoz s označením P1 Sedlec – Zámky (zahájení provozu 1.7.2005), P2 Podbaba – Podhoří (zahájení provozu 1.7.2006) a P3 Lihovar – Veslařský ostrov (zahájení provozu 17.7.2007). Přívoz P2 Podbaba – Podhoří s používanou loďkou 22 Převozní loď u mola přívozu P3 na Veslařském ostrově Roenka dopravy Praha 2007 První dva přívozy jsou v provozu celoročně podle platného jízdního řádu. Přívoz P3 má charakter sezónní. Mezi plánovanými plavbami jsou ovšem na vyžádání možné i plavby další, a to tak, aby plavby podle jízdního řádu nebyly narušeny. Přívozy P1 a P2 převážejí cestující na malých loďkách (převoz jízdních kol i kočárků je v omezené podobě možný také). Přívoz P3 nabízí kapacitnější loď umožňující přepravu většího počtu pasažérů, jízdních kol, kočárků a podobně. V roce 2007 byl v provozu od července do konce října (v roce 2008 má být provozován již od počátku dubna). Všechny přívozy v roce 2007 přepravily 231 150 osob, z toho přívoz P1 Sedlec – Zámky 71 550 osob, přívoz P2 Podbaba – Podhoří 106 600 osob a sezónní přívoz P3 Lihovar – Veslařský ostrov za 4 měsíce provozu 53 000 osob. Základní údaje o městské hromadné dopravě – rok 2007 (provozované DP hl. m. Prahy, a. s.) Metro Tramvaje Autobusy Celkem Provozní délka sítě (km) 54,7 140,9 685,0 880,6 z toho na vlastním tělese (%) 100 52 - - Provozní délka sítě mimo území Prahy (km) - - 135,2 135,2 Průměrná vzdálenost stanic a zastávek (m) 1 072,5 542 650 - 35,8 18,8 25,7 - 47 110 49 411 61 038 157 559 -- - 1 502 1 502 537 266 352 100 294 561 1 183 927 8 999 8 999 Průměrná cestovní rychlost (km/h) Ujeté vozokilometry na území Prahy za rok (tis.) Ujeté vozokilometry mimo území Prahy za rok (tis.) Přepravené osoby na území Prahy za rok (tis.) Přepravené osoby mimo území Prahy za rok (tis.) Počet zaměstnanců DP hl. m. Prahy, a. s. 12 250 Tržby z jízdného (mil. Kč) 3 922 Provozní náklady (mil. Kč) 15 368 Podíl tržby/náklady (%) 25,5 % Vývoj vybraných charakteristik MHD (provozované DP hl. m. Prahy, a. s.) Provozní délka sítě v km+ Průměrná cestovní rychlost (km/h) Rok Dopravní a přepravní výkony za průměrný pracovní den Autobusy Místové km (mil.) Přepraveno osob (tis.) 15,7 23,8 46,7 3 638 34,6 18,7 23,7 57,6 4 189 671,4 34,9 19,0 23,3 53,4 3 409 136,4 812,4* 35,7 18,9 25,2* 56,0* 3 290++ 49,8 137,5 806,8* 35,4 19,2 25,9* 56,8* 3 468++ 2002 49,8 137,5 818,0* 35,4 19,5 25,9* 56,4* 3 492++ 2003 49,8 140,9 819,8* 35,7 19,6 26,3* 58,3* 3 530++ 2004 53,7 140,9 822,1* 34,6 19,3 26,1* 61,3* 3 599++ 2005 53,7 140,9 810,6* 34,6 18,7 25,9* 62,8* 3 774++ (3 628) 2006 54,7 140,9 817,0* 34,6 18,9 25,8* 63,1* 3 900++ (3 747) 2007 54,7 140,9 820,2* 35,8 18,8 25,7* 63,0* 3 970++ (3 783) Metro Tramvaje Autobusy Metro 1981 19,3 122,9 545,0 32,2 1990 38,5 130,5 607,3 1995 43,6 136,2 2000 49,8 2001 Tramvaje + provozní délka je celková délka tras s pravidelným provozem, které jsou k dispozici cestujícím, (tj. bez manipulačních úseků, odstavných kolejí, smyček, vozoven, dep apod.), měřená v osách tratí, u autobusů v osách ulic. U metra je provozní délka součtem délek tras mezi středy nástupišť konečných stanic. * včetně příměstských linek PID, provozovaných DP hl. m. Prahy, a. s. ++ osoby přepravené na území Prahy (v závorce osoby přepravené pouze DP hl. m. Prahy, a. s.). Roenka dopravy Praha 2007 23 Autobusy MHD u stanice metra Budějovická Tramvaj typu KT8D5 ve Svobodově ulici Denní variace MHD OSKMåVåTIS¤C¤CH METRO AUTOBUSY TRAMVAJE 3.1.3 Příměstská hromadná doprava na území Prahy Hromadnou dopravu, která je provozována v rámci PID v Praze i za jejími hranicemi, zajišťují jak železnice, tak autobusy. Železniční příměstskou dopravu provozují České dráhy, a. s. na všech 10 železničních tratích, zaústěných do Prahy. Do integrovaného dopravního systému je v Praze plně zapojeno 8 tratí. Plná integrace znamená, že je na těchto tratích kromě časových kuponů možné používat i jednotlivé jízdenky PID (stanice jsou vybaveny žlutými označovači těchto jízdenek). Délka železničních tratí na území hl. m. Prahy je 160 km, železničních stanic a zastávek je 43. Největší výkony dosahuje železniční doprava na tratích Praha – Kolín a Praha – Beroun. Vývoj počtu cestujících na území Prahy přepravených železniční dopravou na jízdní doklady PID Rok Počet osob (tis.) 1999 8 093 2000 10 048 2001 14 932 2002 15 700 2003 16 032 2004 15 998 2005 16 584 2006 16 531 2007 17 192 V roce 2007 bylo z celkového počtu 19 974 400 osob přepravených železniční dopravou v rámci PID na území Prahy 1 917 540 dětí (tj. 10 %) a 5 193 350 důchodců (tj. 26 %). 24 Roenka dopravy Praha 2007 Příměstská jednotka City Elephant u Krejcárku Příměstská jednotka řady 451 ve stanici Praha-Uhříněves Použití železniční dopravy při cestách do centra města je pro cestující z okrajových částí Prahy časově velmi výhodné. Dobu jízdy i interval v období přepravních špiček v pěti nejdůležitějších směrech udává tabulka: Charakteristika přepravy na nejdůležitějších úsecích železničních tratí v Praze Trať Praha-Klánovice – Praha-Masarykovo nádraží Praha-Kolovraty – Praha-Hlavní nádraží Praha-Radotín – Praha-Hlavní nádraží Praha-Sedlec – Praha-Masarykovo nádraží Praha-Horní Počernice – Praha-Masarykovo nádraží Průměrný interval ve špičce 30 min 30 min 30 min 30 min 30 min Průměrná doba jízdy 30 min* 23 min 18 min 13 min 22 min Délka 18 km 17 km 13 km 9 km 15 km * prodloužení jízdní doby z důvodu výstavby „Nového spojení“ Procentuální podíl jízdních dokladů PID na železnici v Praze PROCENTA POD¤LåJ¤ZDN¤CHåDOKLADīå0)$ Roenka dopravy Praha 2007 POD¤LåPOUÅIT¤åJEDNOTLIV«CHåJ¤ZDENEKå0)$ 25 Počty osob překračujících v pracovním dnu (0-24 h) hranici Prahy ve vlacích zařazených do systému PID å å å å å å å å å å å å å å å å å å å å å å DOå0RAHY Zå0RAHY Celkový počet osob, které denně přijíždějí do Prahy z vnějšího území vlaky PID je cca 30 200 (hodnota za průměrný pracovní den). Nejzatíženějším vstupním profilem byl v roce 2007 úsek Černošice – Praha-Radotín (trať 171) – 13 400 cestujících za den obousměrně a úsek Úvaly – Praha-Klánovice (trať 011) – 13 320 cestujících za den obousměrně. Nejméně zatíženým vstupním profilem byl v roce 2007 úsek Zbuzany – Praha-Řeporyje (trať 173) – 319 cestujících za den obousměrně a úsek Hostivice – Praha-Zličín (trať 122) – 310 cestujících za den obousměrně. å å å å å å å å å Počet přepravených osob v Praze (pásma P+0) za 24 hodin vlaky zařazenými do PID å å å å å å å å å å å å å å å å å POĎETåOSOB å å å å PRACOVN¤åDEN SOBOTA NEDđLE * Data nezahrnují kyvadlovou dopravu zavedenou v souvislosti s povodněmi. ** Poprvé zavedena zvláštní trať „Městská linka“, v předešlých průzkumech byla zahrnuta v rámci tratě 091. 26 Roenka dopravy Praha 2007 Počet přepravených osob v Praze (pásma P+0) za 24 hodin podle jednotlivých tratí pracovní den (průměrné hodnoty z dvou průzkumů provedených na jaře a na podzim v každém roce) Trať 011 070 091 120 122 171 173 210 221 231 ML Celkem 2001 17 510 1 950 9 120 5 010 200 14 500 420 2 820 16 490 8 580 0 76 600 2002* 19 080 1 940 7 810 4 980 130 13 780 430 2 000 15 380 10 140 0 75 670 2003 17 450 1 690 6 990 4 350 320 13 610 490 2 450 14 760 9 560 0 71 670 Rok 2004 17 600 1 790 8 640 4 170 290 13 410 330 2 410 15 290 9 480 0 73 410 2005** 18 270 1 790 9 100 4 520 240 14 230 350 2 200 14 390 9 880 1 070 76 040 2006 19 040 1 740 9 700 4 500 190 14 230 390 2 070 12 420 10 040 1 120 75 440 2007 17 770 1 870 9 420 4 410 180 15 690 420 2 090 12 790 10 350 1 770 76 760 * Data nezahrnují kyvadlovou dopravu zavedenou v souvislosti s povodněmi. ** Poprvé zavedena zvláštní trať „Městská linka“, v předešlých průzkumech byla zahrnuta v rámci tratě 091. Příměstskou autobusovou dopravu PID tvořilo 157 linek, z nichž 88 umožňovalo spojení s hlavním městem Prahou. Na těchto linkách v průměrný pracovní den roku 2007 překračovalo hranici města v obou směrech téměř 3 580 spojů, které přepravily celkem cca 87,8 tisíc cestujících. Orientační schéma tras, počtu spojů a výchozích/konečných zastávek příměstských autobusových linek PID na území Prahy V roce 2007 příměstská autobusová doprava PID využívala na území Prahy celkem 20 lokalit jako své výchozí/konečné zastávky pro obsluhu vnějšího území. Nejvýznamnějšími terminály pro příměstskou autobusovou dopravu PID byly na území Prahy terminály Zličín (12 linek, cca 490 spojů a cca 12 000 odbavených cestujících obousměrně za 24 hodin v pracovním dni), Černý Most (10 linek, cca 430 spojů a cca 11 700 odbavených cestujících obousměrně Roenka dopravy Praha 2007 27 za 24 hodin v pracovním dni) a Dejvická (8 linek, cca 400 spojů a cca 11 300 odbavených cestujících obousměrně za 24 hodin v pracovním dni). Tyto terminály odbaví cca 37 % všech spojů příměstských linek a zároveň i 40 % všech cestujících, kteří překračují hranici hlavního města Prahy. Linka PID číslo 386 u stanice metra Rajská zahrada 3.2 Linka PID číslo 375 na Vysočanské estakádě Veřejná hromadná doprava na území Prahy mimo PID Na území Prahy je také provozována hromadná doprava osob, která není zařazená do systému PID. Jedná se o autobusovou dopravu ve vztahu k letišti Praha-Ruzyně (linka AE) a o obsluhu velkých nákupních center a areálů. Linka AE spojuje železniční stanici Praha-Holešovice s Letištěm Ruzyně a od roku 2007 má i mezilehlou zastávku u stanice metra Dejvická, která ve směru na letiště slouží pouze pro nástup cestujících a ve směru opačném pro výstup. Základní jízdné na lince AE bylo v celé trase 45 Kč (pro děti do 15 let 25 Kč), případně bylo v roce 2007 součástí jízdenek Českých drah pro dálkové spoje. Linka AE přepraví denně celkem cca 530 cestujících (data dle průzkumu z října 2007). Linka AE odjíždí z terminálu BUS u Nádraží Holešovice Linka AE v zastávce Letiště Ruzyně Autobusové linky, které obsluhují velká nákupní centra a areály, jsou linkami, jež mohou cestující využívat bezplatně. Celkem jich bylo na konci roku 2007 v Praze 16 a zajížděly k osmi nákupním centrům (Letňany, Zličín, Štěrboholy, Černý Most, Stodůlky, Šestka-Ruzyně, Butovice). Centrum Štěrboholy bylo v roce 2007 navázáno bezplatnou dopravou na stanice metra Skalka a Háje. V úseku Štěrboholy – Skalka jezdilo v průměrném pracovním dni v každém směru 33 spojů, v úseku Štěrboholy Háje pak 14 spojů. V oblasti Černého Mostu jezdilo 68 spojů v každém směru mezi terminálem konečné stanice metra linky B a obchodním centrem. Na Praze 6 mezi Dejvickou a OC Šestka bylo provozováno denně v každém směru 25 spojů. Podrobnou situaci v největších centrech, tj. v oblasti Letňan a Zličína, ukazují obrázky. 28 Roenka dopravy Praha 2007 231 231 3 ZLIÍN 100 100 231 B 231 etra am link m ntru í ce n p u N ák 100 Nákupní centrum 2 100 100 100 131 1 13 Nákupní zóna Zliín Legenda: 100 100 Linky obsluhující nákupní centra s poty spoj Náku pní c entru m Nákupní centrum 1 131 131 1 13 1 Linka metra B Schématické znázornění vedení linek obsluhujících obchodní centra Mezi autobusovým terminálem Nádraží Holešovice – jih a areálem Výstaviště v Praze-Holešovicích byla během roku v období pořádání velkých akcí v provozu také bezplatná linka číslo 751, jejíž spoje nejsou vypravovány dle jízdního řádu, ale dle aktuální poptávky cestujících. Podobně jezdila i příležitostná linka Českomoravská – Výstaviště Letňany. Roenka dopravy Praha 2007 29 3.3 Vnější veřejná hromadná doprava 3.3.1 Železniční doprava Železniční doprava zajišťuje především přepravní vztahy mezi Prahou a ostatním územím osobními a dálkovými vlaky. Technickou infrastrukturu přepravy zabezpečuje státní organizace Správa železniční dopravní cesty, provoz zajišťují České dráhy, a. s. Rychlíková souprava na zhlaví železniční stanice Praha-Libeň Rychlík Praha – České Budějovice na Hlavním nádraží Počty vlaků na pražských nádražích v období let 2002 až 2007 Počty vlaků výchozích končících celkem 2002 162 578 162 990 325 568 2003 170 706 170 324 341 030 2004 159 681 160 888 320 569 2005 159 524 160 731 320 255 2006 161 193 163 510 324 703 2007 160 360 160 665 321 025 Vývoj odbavených osob v konkrétních stanicích byl v roce 2007 ovlivněn stavebními pracemi na „Novém spojení“ a zahájením rekonstrukce železniční stanice Praha-Hlavní nádraží. Na Hlavním nádraží započala rekonstrukce staré i nové odbavovací budovy již v roce 2006, ale až v závěru roku 2007 začala být výrazněji patrná pro cestující. Pokladny pro vnitrostátní dopravu byly dočasně přesunuty na pravou stranu dolního podlaží nové budovy, jižní přístup na nástupiště byl uzavřen zcela a středním podchodem bylo dostupné pouze první a druhé nástupiště. V prosinci 2007 započala i rekonstrukce samotných nástupišť, a to nástupišť tři a čtyři. Páté až sedmé nástupiště bylo dočasně dostupné pouze severním podchodem. Z důvodu rekonstrukce omezený přístup k nástupištím Hlavního nádraží 30 Rekonstrukce III. a IV. nástupiště Hlavního nádraží Roenka dopravy Praha 2007 Výkony nejdůležitějších nádraží v Praze v roce 2007 Nastupující (tis.osob/rok) 9 366 4 683 1 780 498 634 593 1 427 Praha-Hlavní nádraží Praha-Masarykovo nádraží Praha-Smíchov Praha-Vršovice Praha-Libeň Praha-Vysočany Praha-Holešovice Vystupující (tis.osob/rok) 8 071 3 299 1 714 575 926 738 1 655 Celkem (tis.osob/rok) 17 437 7 982 3 495 1 073 1 561 1 332 3 082 Počty vlaků na jednotlivých nádražích 85 410 43 800 47 085 52 925 84 680 43 800 31 390 Denní variace vlakové dopravy na hranici Prahy v roce 2007 počet osob, pracovní den 0 – 24 hod å å å å å å å Zå0RAHY å DOå0RAHY 3.3.2 Autobusová doprava Veřejnou autobusovou dopravu mezi Prahou a ostatním územím regionu (mimo PID) a celého státu provozuje řada dopravců z České republiky, některé mezinárodní linky i dopravci z jiných států. Za 24 hodin průměrného pracovního dne překračuje hranici Prahy v obou směrech téměř 2 700 autobusů, z toho téměř 1 450 tvoří spoje regionální dopravy (mimo spoje PID), více než 1 000 spojů dálkové dopravy a téměř 250 spojů mezinárodní autobusové dopravy. 18,5 % z celkového počtu spojů připadá na nejzatíženější profil na dálnici D1. V roce 2007 překročilo hranici Prahy v obou směrech v pracovním dnu téměř 57 tisíc osob ve spojích pravidelné dálkové a regionální autobusové dopravy (mimo spoje PID). Nejzatíženějším profilem na hranici města je úsek dálnice D1 s počtem téměř 10 tisíc osob v obou směrech za den v téměř 500 spojích pravidelné autobusové dopravy (mimo PID a zájezdovou dopravu). Roenka dopravy Praha 2007 31 Denní variace pravidelné autobusové dopravy (mimo PID) na hranicích Prahy v roce 2007 počet osob, pracovní den 0-24 h å å å å å Zå0RAHY å DOå0RAHY Nejzatíženějším autobusovým nádražím pro vnější pravidelnou autobusovou dopravu je dlouhodobě autobusové nádraží Florenc (ÚAN Florenc). V roce 2007 bylo z tohoto nádraží v průměrný pracovní den realizováno 620 spojení. Z toho 140 spojení na pravidelných mezinárodních linkách (23 %) a 480 spojení na linkách pravidelné dálkové vnitrostátní dopravy (77 %). Autobusové nádraží Florenc v roce 2007 využívalo 90 dopravců, největším z nich byla společnost Student Agency. Vývoj vybraných charakteristik autobusového nádraží Florenc 2003 až 2007 Počet spojů za rok Počet spojů za průměrný pracovní den Mezinárodní spoje za průměrný pracovní den Vnitrostátní dálkové spoje za průměrný pracovní den Počet dopravců 2003 230 000 700 110 590 100 2004 220 000 660 150 550 95 2005 220 000 670 140 520 90 2006 210 000 650 140 510 90 2007 200 000 620 140 480 90 Další spoje jsou vypravovány a ukončovány na autobusových terminálech Černý Most, Dejvická, Hradčanská, Nádraží Holešovice, Smíchovské nádraží, Na Knížecí, Roztyly a Zličín. Autobus veřejné dopravy na AN Na Knížecí 32 Autobus veřejné linkové dopravy v ulici Ke Štvanici Roenka dopravy Praha 2007 DOPRAVNÍ TELEMATIKA A ŘÍZENÍ DOPRAVY 4.1 Telematika v dopravě 4 V posledním období cca 15 let došlo nejen k výraznému růstu intenzit automobilové dopravy, ale zároveň se také velmi výrazně rozvíjely technologie, které dokáží napomoci tuto dopravu lépe řídit, sbírat o ní rozličná data, plánovat její budoucí rozvoj a také účastníky provozu kvalitně o aktuálních poměrech na komunikační síti informovat. Dopravní telematika je tedy oborem, který integruje informační a telekomunikační technologie s dopravním inženýrstvím tak, aby se pro stávající, často už dopravou nasycenou, infrastrukturu optimalizovaly přepravní výkony, zlepšila se bezpečnost provozu a stoupla kvalita přepravy. A nejde pouze o silniční dopravu, dopravní telematika má stále rozsáhlejší využití i v informačních a sledovacích systémech dopravy hromadné. Usnesením Rady hl. m. Prahy č. 0349 z 19.3.2002 byly schváleny „Zásady pro rozvoj dopravní telematiky v hlavním městě Praze“, které definují 11 oblastí, v nichž je třeba v české metropoli telematiku do budoucna rozvíjet: • Oblast 1: Řízení silničního provozu • Oblast 2: Dopravní a cestovní informace • Oblast 3: Parkovací systémy • Oblast 4: Veřejná doprava • Oblast 5: Dohledové a varovné systémy • Oblast 6: Bezpečnostní a záchranné systémy • Oblast 7: Elektronické platby • Oblast 8: Systémy ve vozidlech • Oblast 9: Přeprava zboží a nákladů • Oblast 10: Sběr a správa dat • Oblast 11: Správa dopravní infrastruktury Praktická realizace telematického systému hl. m. Prahy probíhala již před přijetím zmíněného dokumentu. Od roku 2002 pak pokračuje s důrazem na jednotlivé oblasti a v posledním období, tedy v roce 2007, se podle schválené strategie nadále rozvíjela činnost především v oblastech 1, 2, 3 a 10. 4.2 Výstavba a obnova světelných signalizačních zařízení V roce 2007 pokračovaly práce na údržbě, obnově a rozvoji systému světelných signalizačních zařízení (dále jen SSZ), a to na základě podmínek stanovených ve výběrovém řízení z roku 2006. Vítězná společnost Eltodo DS, s. r. o. se subdodavateli SBH, s. r. o. a AŽD Praha, s. r. o. zajistí, že počet SSZ ve městě do roku 2015 vzroste z cca 500 na 700. Dodavatel v následujících letech také dobuduje systém ODŘÚ (oblastních dopravních řídících ústředen) a koordinačních kabelů na území hl. m. Prahy, a to dle nové koncepce rozdělení dopravních oblastí přijaté v roce 2007. Po dvanácti letech rozvoje systému řízení dopravy v Praze bylo v souvislosti s novými technologiemi na úrovni křižovatek (řadiče), oblastí (dopravní ústředny) i komunikačního propojení navrženo optimalizovat rozdělení města do nových oblastí řízení dopravy. Nyní je Praha rozdělena na devět dopravních oblastí (oproti původním deseti), mezi nimiž došlo k částečné změně vedení hranic a bylo přistoupeno k jejich označení podle světových stran. Centrum města s největším počtem SSZ bylo rozděleno na tři oblasti. Zatím nerealizované ODŘÚ, z nichž budou křižovatky propojeny do HDŘÚ (Hlavní dopravní řídící ústředny), budou na základě nové koncepce stavěny ve stanicích metra nebo v jejich blízkosti. Pro kabelové propojení SSZ a ústředen tak bude možné využít tunelů metra. Na konci roku 2007 bylo na území hlavního města Prahy v provozu celkem 504 SSZ. Během uplynulých dvanácti měsíců bylo postaveno 13 SSZ. Z realizovaných signalizací jsou nejvýznamnějšími dvě SSZ na prodlouženém úseku Rohanského nábřeží ve směru k Invalidovně, SSZ na křižovatce Roenka dopravy Praha 2007 33 ulic Bělohorské a Patočkovy a SSZ na Novém náměstí v Uhříněvsi navazující na nový podjezd železniční trati 221. Nejvýznamnější rekonstrukce SSZ byly provedeny na obou koncích loni zrekonstruovaného Štefánikova mostu a na Palackého náměstí, kde proběhla rozsáhlá přestavba celé křižovatky. Původní (od roku 1995) a nové hranice dopravních oblastí (od roku 2007) v hlavním městě Praze V hlavním městě bylo na konci roku 2007 celkem 78 samostatných signalizovaných přechodů pro chodce. Realizovány byly samostatné přechody u tramvajové zastávky Palackého náměstí a přechod přes ulici Korunní v blízkosti školy v Sázavské ulici. Na 362 křižovatkách je osazena akustická signalizace pro nevidomé. Na tramvajové síti funguje 208 SSZ. Na 109 SSZ (52,4 %) z nich je v provozu preference tramvají, z toho na 50 SSZ (24 %) je zajištěna preference absolutní. Na celkem 53 SSZ mohou využívat preferenci také autobusy MHD. Na HDŘÚ bylo prostřednictvím jednotlivých ODŘÚ v závěru roku 2007 připojeno celkem 218 SSZ. SSZ 0.615 Přátelství – Nové náměstí SSZ 8.673 Sokolovská – Za Invalidovnou V roce 2007 nebylo na území hl. m. Prahy zrušeno žádné SSZ, nově postaveno bylo 13 SSZ: 0.384 0.615 0.617 2.017 2.048 4.451 4.463 Švehlova – BOK (bytový a obchodní komplex) Přátelství – Nové náměstí Průmyslová – U Stavoservisu Palackého nám. – přechod Korunní – Sázavská – přechod Na strži – Milevská Nuselská – Mendíků 4.663 5.742 6.144 8.672 8.673 9.216 Opatovská – Kulhavého Výpadová – Lahovický most Patočkova – Bělohorská Rohanské nábřeží – Šaldova Sokolovská – Za Invalidovnou Freyova – budovy A,C 5.568 5.579 5.590 7.002 8.207 K Barrandovu – Pod Habrovou Strakonická – Moulíkova Jeremiášova – Mukařovského nábřeží Kapitána Jaroše – Štefánikův most Sokolovská – Šaldova Rekonstruováno bylo 10 SSZ: 0.387 1.003 2.013 4.415 4.430 34 Hornoměcholupská – plukovníka Mráze Revoluční – Řásnovka Palackého náměstí Budějovická – Na strži Na Pankráci – Hvězdova Roenka dopravy Praha 2007 SSZ 2.048 Korunní – Sázavská SSZ 7.002 nábřeží Kapitána Jaroše – Štefánikův most Prostá výměna řadiče byla provedena u 23 SSZ: 0.320 0.348 0.355 0.370 0.391 0.623 0.916 2.075 4.417 4.437 4.448 4.455 Ruská – Moskevská Počernická – Hostýnská Vršovická – U vršovického nádraží Průběžná – V korytech Švehlova – Pražská Mokřanská – podjezd Přátelství – Picassova Sekaninova – Svatoplukova Olbrachtova – Na strži Michelská – Podle Kačerova Michelská – Na záhonech Modřanská – rampy A, B 4.469 4.471 4.472 5.538 5.576 6.143 6.177 8.235 8.236 8.275 8.289 Modřanská – Údolní Michelská – přechod Vídeňská – přechod Klárův ústav Řevnická – Rozvadovská spojka U Santošky – přechod Špejchar Milady Horákové – smyčka tramvaje Zenklova – nám. Na stráži Zenklova – Nad Šutkou Žernosecká – přechod K pazderkám – Dunajecká Základní údaje o světelných signalizačních zařízeních 1961 – 2007: Rok Počet SSZ celkem (od r. 2005 uveden počet řadičů) z toho přechody pro chodce s preferencí tramvají s preferencí autobusů 1961 1971 1981 1990 1995 2000 2005 2006 2007 33 - 76 9 - 339 37 - 348 45 1 - 358 46 20 - 398 57 59 - 473 72 94 8 491 76 101 20 504 78 109 53 Světelná signalizace v hl. m. Praze 1961 – 2007 POĎETå33: 33:åCELKEM Roenka dopravy Praha 2007 33:åSåPREFERENC¤åTRAMVAJ¤ 33:åSåPREFERENC¤åAUTOBUSī 35 36 Roenka dopravy Praha 2007 4.3 Preference vozidel MHD na SSZ Nová i rekonstruovaná SSZ jsou vybavena zařízeními, která kromě dynamického řízení na základě poptávky vozidel a chodců umožňují i preferenci vozidel městské hromadné dopravy (MHD). Vozidla MHD tedy mají možnost přednostní volby a prodlužování signálu volno v reálném čase podle jejich aktuálních nároků tak, aby mohla projet světelně řízenou křižovatkou pokud možno bez zastavení, případně jen s minimálním zdržením. Realizace preference vozidel MHD probíhá v Praze již více než 10 let na základě přijatých „Zásad dopravní politiky hlavního města Prahy“. Jde o velmi potřebná opatření přispívající ke zvyšování plynulosti hromadné dopravy, dodržování standardů kvality a napomáhající udržovat pozitivní poměr podílu přepravených osob mezi hromadnou a individuální dopravou ve prospěch MHD. Světelná signalizace (SSZ) na tramvajové síti 1990 – 2007 POĎET åå POĎETå33:åNAåTRAMVAJOV£åS¤TIåCELKEM ZåTOHOå33:åSåPREFERENC¤åTRAMVAJ¤ V průběhu roku 2007 se počet SSZ s preferencí tramvají zvýšil o dalších 7 míst. Osmá křižovatka, která do statistik přibyla, je křižovatka 2.021b Výtoň (Rašínovo nábřeží – Vnislavova), která byla dosud uváděna společně s křižovatkou 2.021a Výtoň (Rašínovo nábřeží – Svobodova). Na tramvajové síti vzniklo 5 nových SSZ, na nichž byla zároveň zavedena preference (na čtyřech absolutní). Tramvaje začaly být preferovány také na dvou již existujících křižovatkách (0.391 Švehlova – Pražská a 1.003 Revoluční – Řásnovka). SSZ 6.144 Bělohorská – Patočkova s předsignálem pro tramvaje Roenka dopravy Praha 2007 SSZ 7.135 Bubenské nábřeží – Argentinská 37 SSZ s preferencí tramvají (stav k 31.12. 2007) – změny v roce 2007 vyznačeny červeně Číslo Název SSZ Číslo Název SSZ 0.327 Vinohradská – Starostrašnická 5.531 Plzeňská – smyčka tramvaje (Kotlářka) 0.329 Vršovická – Kodaňská A 5.532 Plzeňská – Jinonická A 0.342 Vinohradská – Za strašnickou vozovnou A 5.556 Radlická – tunel Mrázovka A 0.359 Vršovická – Užocká 5.558 Radlická – větve Městského okruhu 0.391 Švehlova – Pražská A 5.564 Tréglova – přechod A 0.622 Švehlova – Práčská A 5.566 Werichova – Do Klukovic 0.632 Černokostelecká – Sazečská A 5.571 Na Zlíchově – smyčka Hlubočepy 1.003 Revoluční – Řásnovka A 5.572 K Barrandovu – Slivenecká 1.010 Národní divadlo A 5.575 Časový ostrůvek MHD zastávka Lihovar 1.011 Masarykovo nábř. – Myslíkova (Mánes) 5.582 Nádražní – Nádraží Smíchov 1.012 Jiráskovo náměstí 5.583 Nádražní – U Královské louky 1.035 Křižovnická – Karlova 6.122 Bělohorská – Kukulova (Vypich) A 6.144 Bělohorská – Patočkova A 1.052 Havlíčkova – Hybernská 1.056 Křižovnická – Kaprova 6.147 Milady Horákové – U Brusnice 1.067 Těšnov – Na poříčí 6.148 Patočkova – Střešovická 1.071 Čechův most – Dvořákovo nábřeží A 6.149 Patočkova – Myslbekova 1.089 nábřeží E. Beneše – Čechův most 7.002 nábřeží Kapitána Jaroše – Štefánikův most 1.106 Malostranské náměstí – Letenská 7.028 nábřeží Kapitána Jaroše – Dukelských hrdinů A 1.111 Keplerova – Parléřova A 7.125 Dělnická – Jankovcova A 1.146 Mariánské hradby – U Prašného mostu 7.129 Strossmayerovo náměstí 1.156 Klárov – Letenská 7.130 Dukelských hrdinů – Veletržní 2.013 Palackého náměstí 7.133 Dukelských hrdinů – U Výstaviště A 2.017 Palackého náměstí – přechod 7.135 Bubenské nábřeží – Argentinská 2.020 Rašínovo nábřeží – Libušina 7.137 Argentinská – Plynární 2.021a Výtoň (Rašínovo nábřeží – Svobodova) 7.141 Dělnická – Komunardů 2.021b Výtoň (Rašínovo nábřeží – Vnislavova) A 7.142 Plynární – Komunardů A 2.022 Svobodova – Vyšehradská 7.155 Letenské náměstí 2.023 Svobodova – Na slupi 7.163 Dukelských hrdinů – Kostelní A 2.048 Korunní – Sázavská 7.171 U Výstaviště – Bubenská A 2.066 Vyšehradská – Benátská A 7.172 Plynární – Osadní 2.318 Seifertova – Italská A 7.176 Partyzánská – Vrbenského 3.304 Táboritská – Ondříčkova 7.187 Bubenské nábřeží – tramvajová trať 3.306 Olšanské náměstí A 8.207 Sokolovská – Šaldova 3.321 Ohrada A 8.208 Sokolovská – U nádražní lávky 3.222 Želivského – Olšanská 8.220 Sokolovská – Švábky 3.364 Koněvova – Spojovací A 8.237 Sokolovská – Ke Štvanici 3.373 Koněvova – Na vápence A 8.251a Zenklova – Kotlaska A 3.374 Koněvova – Na vrcholu A 8.251b Zenklova – Voctářova A 3.613 Vinohradská – Pod židovskými hřbitovy A 8.251c Zenklova – OÚNZ – přechod A 4.040 Chodovská – výjezd tramvají A 8.267 Trojská – přejezd tramvajové tratě 8.673 Sokolovská – Za Invalidovnou 4.401 Bělehradská – Otakarova A 4.418 Podolské nábřeží – Podolská 8.984 Střelničná – Opálkova A 4.419 Podolské nábřeží – Kublov 9.209 Balabenka A 4.420 Podolské nábřeží – Jeremenkova A 9.210 Sokolovská – Na rozcestí A 4.424 Podolské nábřeží – U podolského sanatoria 9.211 Českomoravská – Zelený ostrov A 4.450 Generála Šišky – Čs. exilu 9.212 Harfa A 4.463 Nuselská – Mendíků A 9.213 Poděbradská – Podkovářská A 4.469 Modřanská – Údolní 9.214 Sokolovská – Freyova A 4.470 Generála Šišky – odbočení tramvaje A 9.217 Poděbradská – U Elektry A 4.628b Modřanská – Mlejnek sever 9.221 Poděbradská – U Tesly A 5.508 Plzeňská – Mahenova A 9.228 Poděbradská – Hloubětínská 5.515 Štefánikova – Holečkova A 9.233 Sokolovská – Na břehu A 5.519 Plzeňská – Podbělohorská A 9.264 Kolbenova – přechod 5.524 Plzeňská – Pod Kotlářkou 9.292 Kolbenova – Pod pekárnami 5.526 Plzeňská – Musílkova Na tramvajové síti celkem: 208 SSZ. S preferencí tramvají: 109 SSZ (tj. 52,4%), z toho 50 SSZ (24 %) funguje s preferencí absolutní (A). 38 Roenka dopravy Praha 2007 Roenka dopravy Praha 2007 39 Ze SSZ realizovaných v roce 2007 je třeba zmínit především dvě. U Břevnovského kláštera vznikla signalizace, která výrazně zvyšuje bezpečnost provozu na křižovatce ulic Bělohorské a Patočkovy. V místě je poměrně silný provoz automobilů projíždějících z Bělohorské ulice přímo do ulice Patočkovy, který je kolizní s tramvajovým provozem. Absolutní preference tramvají je zajištěna prodlužováním a předvýběrem vlastní fáze. V rámci realizace prodloužení Rohanského nábřeží směrem k Invalidovně vzniklo také SSZ 8.673 Sokolovská – Za Invalidovnou, kde jsou tramvaje provozovány v hlavním přímém směru. V místě je poměrně silný automobilový provoz, který je při odbočování nyní kolizní s tramvajovou dopravou. SSZ funguje ve dvoufázovém řízení a tramvaje zde mají preferenci podmíněnou. Testovací provoz preference autobusů na první dvojici křižovatek byl zahájen již v průběhu roku 2003, a to jako součást projektu Trendsetter, kterého se hlavní město Praha účastnilo. V roce 2004 byly realizovány úpravy umožňující upřednostňování autobusů na SSZ v okolí nově otevřené části trasy metra C do Kobylis a Ládví. Zejména šlo o SSZ na Čimické ulici. V roce 2006 se počet SSZ s preferencí autobusů rozšířil o dalších dvanáct, především v okolí Vysočanské ulice v souvislosti s výstavbou dalšího úseku trasy metra C. V roce 2007 přibylo 27 SSZ s aktivní detekcí umožňujících preferenci autobusů (celkový počet SSZ s aktivní detekcí autobusů k 31.12.2007 byl 46). Nové preference byly realizovány zejména přímo na území a v okolí městských částí Praha 8 a 9, a to opět v souvislosti s připravovaným otevřením metra C do Letňan a budoucí reorganizací povrchové autobusové dopravy vztažené k linkám metra B a C v severovýchodním sektoru hlavního města. SSZ s preferencí autobusů (stav k 31.12. 2007) – změny v roce 2007 vyznačeny červeně Číslo Název SSZ Číslo Název SSZ A 8.294 Prosecká – Františka Kadlece A 0.368 Úvalská – V Rybníčkách A 0.391 Švehlova – Pražská A 8.296 Prosecká – Libeňská spojka A 0.915 Pražská – přechod A 8.662 Střelničná – Rochlická P 2.013 Palackého náměstí A 8.978 Čimická – Libišská – přechod A 8.984 Střelničná – Opálkova P 3.613 Vinohradská – Pod židovskými hřbitovy A 9.212 Harfa A 4.421 Barrandovský most – rampa Braník A 9.214 Sokolovská – Freyova P 4.454 Modřanská – rampy C,D A 9.225 Vysočanské náměstí A 4.628a Branická – Modřanská A 9.227 Mladoboleslavská – Vrchlabská P 4.481 Opatovská – Ke Kateřinkám A 9.239 Náchodská – Hartenberská P 5.506 Strakonická – Nádražní P 5.515 Štefánikova – Holečkova A 9.248 Vysočanská – Veltruská A 5.525 Holečkova – Zapova A 9.249 Vysočanská – Jiřetínská A 7.171 Bubenská – U Výstaviště A 9.250 Vysočanská – Teplická A 8.238 Křižíkova – Ke Štvanici A 9.252 Jandova – Ke Klíčovu A 9.258 Prosecká – Čakovická A 8.240 Horňátecká – Třeboradická A 9.260 Mladoboleslavská – Hornopočernická A 8.241 Kobyliské náměstí A 9.261 Náchodská – Jívanská A 8.242 Střelničná – Klapkova A 9.265 Broumarská – Cíglerova A 8.243 Střelničná – Zdibská A 9.272 K Žižkovu – přechod A 8.246 Vysočanská – Levínská A 8.271 Čimická – Ústavní P 9.287 Tupolevova – Beranových A 8.273 Čimická – K pazderkám A 9.298 Freyova – Ocelářská A 9.299 Čuprova – Na žertvách A 8.274 Čimická – Služská – přechod A 8.275 Žernosecká – přechod A 9.379 Českobrodská – Pod Táborem A 9.395 Českobrodská – Rožmberská A 8.276 Čimická – Písečná A 9.396 Českobrodská – Průmyslová A 8.278 Střelničná – Ďáblická A 8.279 Ďáblická – Žernosecká A 9.593 Chlumecká – Ocelkova – sever A 8.289 K pazderkám – Dunajecká S preferencí autobusů: 53 SSZ, z toho na 46 (86,8 %) je realizována aktivní detekce (A) a na 7 SSZ (13,2 %) funguje detekce pasivní (P). 40 Roenka dopravy Praha 2007 V souvislosti s převedením trasy linky číslo 176 z Moráně na Jiráskův most po tramvajové trati u Palackého náměstí byla zavedena také jedna preference s pasivní detekcí, a to na SSZ 2.013. Do seznamu preferencí autobusů bylo zároveň zařazeno i dalších 5 SSZ, na nichž jsou autobusy pro preferenci detekovány pasivně již několik let (autobus je zaznamenán ve vyhrazeném pruhu klasickou vozidlovou smyčkou apod.). Systém preference autobusů (aktivní detekcí) funguje na základě radiové komunikace vozidla s řadičem SSZ. K lokalizaci vozidel přijíždějících ke křižovatce se používá inframaják umístěný v dostatečné vzdálenosti před stopčárou. Zařízení ve vozidle umožňuje také propojení systému s platným jízdním řádem linky, takže řadič preferuje na křižovatce především ty spoje, které to vzhledem ke zpoždění potřebují. Ze zjištěné odchylky oproti jízdnímu řádu je do řadiče vysílán odpovídající požadavek na preferenci, který je kategorizován do tří stupňů od nízkého až po vysoký. Autobusy MHD u SSZ 8.242 Střelničná – Klapkova 4.4 Linka číslo 177 u SSZ 0.391 Švehlova – Pražská Řídicí ústředny Rozšiřování a modernizace „Systému řízení a regulace městského silničního provozu“ pokračovaly podle schválených zásad i během roku 2007 především již zmíněnou změnou koncepce rozdělení dopravních oblastí v hl. m. Praze. Dále proběhlo výběrové řízení na dodavatele modernizace Hlavní dopravní řídící ústředny (HDŘÚ) Praha v budově Na bojišti. Započaly také práce na budoucím propojení této ústředny s ústřednou Ředitelství silnic a dálnic, do níž se budou sbíhat informace o dopravě na postupně dokončovaném Pražském okruhu. Správu systému centrálního řízení dopravy v metropoli zajišťuje Technická správa komunikací hl. m. Prahy. HDŘÚ je umístěna v objektu Centrálního dispečinku MHD v ulici Na bojišti v Praze 2. Její obsluhu zajišťují příslušníci Policie ČR – Správy hl. m. Prahy. K 31.12.2007 bylo k této ústředně v rámci systému řízení dopravy prostřednictvím pěti ODŘÚ připojeno celkem 218 SSZ. Řadiče byly v jednotlivých oblastech připojeny k systémům VRS 2100, MIGRA a ADT. Sál HDŘÚ Praha v ulici Na bojišti Roenka dopravy Praha 2007 Vizualizace tunelu Zlíchov na monitoru v HDŘÚ Praha 41 Změna rozdělení dopravních oblastí se v Praze v reálném připojení SSZ k ústřednám projeví až v následujících letech. Proto jsou zatím jednotlivé křižovatky připojeny k ODŘÚ příslušejícím k původním 10 dopravním oblastem. Na server systému VRS 2100 jsou připojeny tři oblasti. Oblast 1 – Letná, Holešovice (nové označení C3) má k HDŘÚ nyní připojených 27 SSZ, na řídicí ústřednu oblasti 5 – Pravobřežní (nové označení C1) je připojeno 30 SSZ a řídící ústředna oblasti 8 – Vysočany (nové označení V) řídí 28 SSZ. Systém MIGRA slouží k řízení oblasti 3 – Smíchov, Malá Strana, Střešovice (nové označení C2) a je k němu připojeno celkem 61 SSZ. Základní vlastnosti tohoto systému jsou obdobné systému VRS 2100, ale MIGRA má ještě nadstavbu (systém MOTION), která uplatňuje princip adaptivního řízení. Systém dle údajů z detektorů působí na optimalizování délky cyklu, časového odstupu zelených (ofsetu) na následných křižovatkách a na mezní hodnoty zelené. Nevybírá tedy z předem připravených programů, ale snaží se optimalizovat řízení změnami parametrů. Z řídicího počítače systému ADT bylo na konci roku 2007 řízeno 53 SSZ v oblasti 10 – Vinohrady, Vršovice, Nové Město (nové označení C1). Ke stejnému systému patří ještě 19 SSZ na Evropské ulici (nové označení SZ). ADT je v Praze nejstarší systém pro řízení dopravy, byl v provozu již na první ústředně řízení dopravy v Korunní ulici v 80. letech. V roce 2007 se projekčně připravovala jeho výměna za novou ODŘÚ pro oblast C1, na kterou budou dočasně do vybudování ODŘÚ pro oblast SZ napojena i SSZ na Evropské ulici. 4.5 Systémy televizního dohledu (TVD) V závěru roku 2007 byly v hl. m. Praze v provozu tři systémy kamerového dohledu. Ve správě TSK hl. m. Prahy je systém TVD monitorující především dopravu. Centrum systému TVD-TSK je v Hlavní dopravní řídící ústředně v ulici Na bojišti a hlavními uživateli jsou dispečeři HDŘÚ. V rámci pracoviště HDŘÚ Praha je možné s kamerami manipulovat (otáčet, zoomovat) dle potřeb dopravního dohledu. Využívat všech kamer systému TVD TSK hl. m. Prahy mohou rovněž pracovníci Dopravního informačního centra (DIC) Praha, kteří pomocí kamer zjišťují v současné době především stupně dopravní zátěže cca na 90 úsecích pražské komunikační sítě. Dispečeři GŘ DP hl. m. Prahy, kteří zastřešují dohled nad provozem MHD, mohou kamer TSK využívat pasivně, tedy bez možnosti jimi přímo otáčet. Otočení si mohou vyžádat v rámci spolupráce s pracovištěm HDŘÚ. V systému TVD TSK hl. m. Prahy bylo v závěru roku 2007 celkem 225 kamer, z nichž převážnou většinu tvořily kamery otočné. Z tohoto počtu je téměř polovina kamer umístěna v pražských silničních tunelech. Další kamery TSK jsou na území města rozmístěny nerovnoměrně, většinou byly realizovány současně s výstavbou či rekonstrukcí některých komunikací, případně SSZ. Stěna systému TVD v HDŘÚ Praha Kamera TVD u křižovatky Rumunská – Legerova Druhým kamerovým systémem ve městě je systém DP hl. m. Prahy, který má především v prostorách a vestibulech metra k dispozici cca 600 kamer. Tyto kamery nejde až na výjimky využít pro sledování dopravy na komunikační síti. 42 Roenka dopravy Praha 2007 Obě předchozí možnosti kamerového dohledu pak v hl. m. Praze doplňuje ještě Bezpečnostní kamerový systém (BKS), k němuž je připojeno cca 400 kamer zaměřených převážně na sledování bezpečnostní situace ve městě. Tyto z 99 % otočné kamery disponují vysokým rozlišením, protože mohou sloužit i pro identifikaci osob. Přestože jsou všechny výše zmíněné systémy rozvíjeny samostatně, existuje již platforma, která je integruje do systému jednoho, který se nazývá Městský kamerový systém (MKS). V něm byly v roce 2007 integrovány všechny kamery systému BKS a dále 64 kamer systému TSK hl. m. Prahy a 64 kamer systému DP Praha, a. s. Hlavní cíle projektu MKS, který je v rámci projektu JPD2 spolufinancován z fondů EU, jsou zvýšení bezpečnosti, zlepšení plynulosti dopravy, snížení negativních dopadů na životní prostředí plynoucích ze silniční dopravy a možnost posílení koordinace mezi jednotlivými složkami integrovaného záchranného systému. 4.6 Proměnné informační tabule (PIT) Původní počet 22 proměnných informačních tabulí (PIT), které řidiče pomocí třířádkových textů informují o důležitých aktuálních změnách v dopravě v dané oblasti města (kongesce, stupně provozu, nehody, omezení provozu v tunelech apod.) se v roce 2007 snížil o jednu. PIT na Radlické ulici byla odstraněna z důvodu stavebních prací na protihlukových stěnách v okolí budoucí tramvajové trati. Umístění 21 proměnných informačních tabulí (PIT) k 31.12. 2007 – změny v roce 2007 vyznačeny červeně Ke Štvanici (směr Těšnovský tunel) Hlávkův most (směr Muzeum) Wilsonova (směr Hlávkův most) Na Františku (směr Těšnovský tunel) Rohanské nábřeží (směr Těšnovský tunel) Vítězná (směr Újezd) Modřanská (u ul. Údolní, směr Podolské nábřeží) Dienzenhoferovy sady (směr Kartouzská) Hořejší nábřeží (u ul. Na bělidle, směr Jiráskův most) Plzeňská (směr Strahovský tunel) Patočkova (u ul. Střešovické, směr Strahovský tunel) Patočkova (u ul. Pod Drinopolem, směr Strahovský tunel) Jižní spojka (za ČS ARAL, směr Barrandovský most) Strakonická (pod Barrandovem, směr Barrandovský most) Strakonická (před Zlíchov. tunelem, směr Mrázovka) Dobříšská (ve směru k tunelu Mrázovka) Dobříšská (ve směru ke Zlíchovskému tunelu) K Barrandovu (směr centrum) Jinonická (směr k Plzeňské) Radlická (u ul. Nad Laurovou, směr centrum) Karmelitská (směr Újezd) 5. května (jednořádková netypická PIT na lávce před MO) PIT na Patočkově ulici (směr do centra) PIT v Karmelitské ulici navržená na zrušení V rámci přípravy výběrového řízení na obnovu a dodávku dalších PIT jsou 4 PIT navrženy ke zrušení (Karmelitská, Vítězná, 5. května a Ke Štvanici), 18 PIT je navrženo k obnově a dalších 43 nových PIT k realizaci. Dle „Studie rozmístění PIT na území hl. m. Prahy“ by v cílovém stavu mělo být na území města 136 PIT a dalších 31 PIT na okolních komunikacích, které dopravu ve městě ovlivňují. Roenka dopravy Praha 2007 43 4.7 Měření rychlosti a zaznamenávání jízd na červenou V rámci snahy o zvýšení bezpečnosti provozu na Městském okruhu bylo v minulých letech nejprve v úseku Zlíchov – Radlická (Dobříšská ulice), v tunelu Mrázovka a ve Strahovském tunelu (vždy v obou směrech) instalováno úsekové měření rychlosti vozidel pomocí videokamer systému Unicam Velocity. Zařízení se skládá ze dvojice portálů s kamerami, které udělají snímek vozidla vždy na začátku i konci úseku. Na základě identifikace vozidla dle registrační značky, délky úseku a časových údajů je pak vypočtena průměrná rychlost. Úsekové měření rychlosti na Bělohorské ulici (z centra) Kamery úsekového měření rychlosti na Městském okruhu Po pozitivním zhodnocení systému úsekového měření rychlosti připravilo hlavní město Praha v roce 2006 jeho rozšíření o deset dalších úseků. Devět z těchto úseků bylo realizováno ještě v roce 2006, poslední z nich, na ulici Strakonické, pak na počátku roku 2007. V závěru minulého roku přibyl ještě jeden další úsek, měřící průměrnou rychlost mezi koncovým portálem úseku Jižní spojka 1 a počátečním portálem úseku Jižní spojka 2. Nyní je tedy v Praze tímto způsobem vyhodnocována rychlost řidičů na 17 úsecích (v tomto počtu jsou zahrnuty i původní 3 obousměrné lokality v tunelech Městského okruhu). Měřená data ze všech úseků se již od února roku 2007 zobrazují na webových stránkách www.praha-mesto.cz/doprava, kde může kdokoliv nalézt nejen počty přestupků, ale také schematický nákres úseku, včetně umístění kamer, fotografie z místa měření a přehlednou mapku lokalizující celý úsek. Informovat řidiče je v tomto směru velmi důležité, neboť široké povědomí o systému vede k výraznějšímu snižování počtu přestupků, které jsou v jednotlivých měsících zaznamenávány. Tabulka ukazuje přehled všech pražských lokalit pro měření úsekové rychlosti. V závorkách za lokalitou je uveden pokles překročení rychlosti v procentech v období od listopadu roku 2006 až po listopad roku 2007. Pokles přestupků je na všech stanovištích patrný v řádu desítek procent. Pouze lokalita Jižní spojka 3 zaznamenala meziroční krátkodobý nárůst. Úsekové měření rychlosti v hl. m. Praze – červeně vývoj procent přestupků v období 11/2006 – 11/2007 Bělohorská – směr z centra (z 60,9 % na 7,4 %) Dobříšská – směr Barrandovský most (z 45,4 % na 7,5 %) Dobříšská – směr tunel Mrázovka (z 29,8 % na 11,1 %) Evropská – směr do centra (z 49,2 % na 11,9 %) Jižní spojka 1 – u Vrbovy ul., směr Krč (z 26,3 % na 3,2 %) Jižní spojka 2 – úsek 5. května – Chodovská (z 45,4 % na 6,0 %) Jižní spojka 3 – Průmyslová – lanový most (z 13,5 % na 22,5 %) Poděbradská – směr do centra (z 55,0 % na 13,6 %) 44 Podolské nábřeží – směr do centra (z 43,4 % na 16,9 %) Strahovský tunel – směr Mrázovka (z 29,1 % na 13,3 %) Strahovský tunel – směr Patočkova (z 13,9 % na 6,3 %) Strakonická – směr do centra (z 18,6 % na 3,9 %) tunel Mrázovka – směr Barrandovský most (z 29,8 % na 13,1 %) tunel Mrázovka – směr Strahovský tunel (z 30,7 % na 17,2 %) Ústecká – směr z centra (z 31,8 % na 13,4 %) 5. května – směr do centra (z 48,7 % na 6,5 %) Roenka dopravy Praha 2007 Roenka dopravy Praha 2007 45 Na síti pražských silničních komunikací je dále rozmístěno 14 zařízení pro trvalé měření okamžité rychlosti jízdy vozidel. Během roku 2007 vývoj těchto systémů stagnoval, přesto jsou již vybrány lokality pro jejich další rozvoj. Lokality s umístěním radarů pro sledování okamžité rychlosti vozidel (stav k 31.12. 2007) R 0.01 R 8.02 R 6.03 R 5.04 R 5.06 R 6.07 R 4.08 Průmyslová V Holešovičkách Patočkova K Barrandovu Radlická Československé armády Novodvorská R 4.09 R 5.10 R 6.11 R 5.12 R 4.13 R 8.14 R 9.15 Opatovská Radotín, K cementárně Evropská Jeremiášova Jeremenkova Čimická Vysočanská V rámci aplikací pro zaznamenávání přestupků je na území hlavního města rozmístěno na 13 křižovatkách zařízení pro zjišťování a dokumentování jízd na červenou. První křižovatka (Jiráskův most – Janáčkovo nábřeží) byla tímto systémem vybavena již v roce 1998, zatím poslední třináctá (K Barrandovu – K Holyni) přibyla v roce 2006. V polovině roku 2007 byla navržena modernizace tří provozovaných stanovišť, drobné technické úpravy na 10 dalších a stanoviště Bělehradská – Otakarova bylo zrušeno. Dalších 10 SSZ je navrženo do budoucna k realizaci systému sledování jízd na červenou a 9 SSZ se za stejným účelem prověřuje. SSZ se sledováním jízd na červenou (stav k 31.12. 2007) – změny v roce 2007 vyznačeny červeně 0.612a 2.029 2.069 4.401 4.409 4.449 4.450 Černokostelecká – Průmyslová náměstí I. P. Pavlova – Sokolská Legerova – Rumunská Bělehradská – Otakarova Chodovská – U plynárny Chilská – Opatovská Generála Šišky – Československého exilu 5.018 5.499 5.529 5.569 6.122 8.278 9.297 Jiráskův most – Janáčkovo nábřeží K Barrandovu – K Holyni Plzeňská – Jeremiášova K Barrandovu – Lamačova Bělohorská – Kukulova (Vypich) Střelničná – Ďáblická Kolbenova – Kbelská Stejně jako u systému úsekových měření rychlosti jsou od února 2007 zobrazovány výsledky sledování jízd na červenou na webových stránkách www.praha-mesto.cz/doprava. Je zde přehledná mapa sledovaných SSZ s možností zobrazit si počty přestupků za uplynulé měsíce i konkrétní fotografie křižovatek. Ze zatím získaných údajů vyplývají zajímavé informace. Na počátku odlaďování systému bylo možné využít v průměru jen 30 % zaznamenaných přestupků. Na posledním instalovaném SSZ 5.499, na němž se objevil již systém s kvalitnější optikou, lze k přestupkovému řízení využít až 80 % záznamů. Sledování jízd na červenou na SSZ 0.612a Černokostelecká – Průmyslová a na SSZ 5.018 Jiráskův most – Janáčkovo nábřeží 46 Roenka dopravy Praha 2007 Roenka dopravy Praha 2007 47 4.8 Dopravní informační centrum (DIC) Praha Od 1.7.2005 je v Praze v provozu (nejprve ve zkušebním) Dopravní informační centrum (DIC) Praha umístěné v objektu CD v ulici Na bojišti. Od počátku roku 2006 je DIC Praha po pozitivním vyhodnocení zkušebního provozu v provozu trvalém. DIC Praha nabízí nyní informační služby v oblastech zjišťování a poskytování stupňů dopravní zátěže, poskytování informací o dlouhodobých plánovaných uzavírkách na komunikační síti a poskytování výstupů z informačních databází města na webové stránky, prostřednictvím SMS zpráv a WAPu. Jako čtvrtá služba slouží řidičům v rámci DIC Praha také systém RDS-TMC (Radio Data System – Traffic Message Channel), který v navigačních mapách ve vozidlech umí zobrazit aktuální dopravní informace a navádění jim přizpůsobit. Vzhled zpráv (vysílání je zajišťováno ve spolupráci Českým rozhlasem 1, Radiožurnálem) je plně standardizován dle mezinárodních standardů ALERT C. Jako podklad pro vysílání systému byla zpracována lokalizační databáze hlavní komunikační sítě hl. m. Prahy, která se ve dvouletých periodách dále aktualizuje. Pomocí této databáze jsou dynamické dopravní informace k jednotlivým úsekům komunikační sítě přiřazovány. Aktuální dopravní informace nabízí DIC Praha prostřednictvím služeb WEB, WEB pro PDA, WAP, SMS a MMS. Jde o zátěžové mapy hustoty provozu, tabulky se stupni provozu, snímky z vybraných dopravních kamer, informace o dopravních omezeních (uzavírkách) a o přehled volných a rezervovaných míst na parkovištích typu P+R. Informace jsou dostupné na stránkách www.doprava-praha.cz a také na stránkách www.tskpraha.cz. Některá data jsou na základě smluvních vztahů se správcem zařízení TSK hl. m. Prahy k dispozici i dalším soukromým subjektům. Velkým přínosem pro rozšíření možností datových vstupů do systémů DIC Praha by měl být systém anonymního sledování dopravy za pomoci mobilních telefonů (CFCD). V průběhu roku 2006 byla tato technologie studijně prověřena. Systém byl vyhodnocen jako přínosný především pro potenciální využití v systémech Travel time (sledování cestovních dob). V roce 2007 v Praze proběhla realizace pilotního projektu zmíněného systému zahrnujícího území mezi Jižní spojkou, ulicemi 5. května, Sokolskou a Legerovou a ulicí Průmyslovou. Jeho výstupem je především on-line rychlostní mapa sledované oblasti, která umožní do budoucna stanovovat v každém okamžiku aktuální cestovní doby. Podle výsledků pilotního projektu se rozhodne o dalším nasazení tohoto systému. Mapa zobrazující aktuální stupně provozu na stránkách www.doprava-praha.cz (zdrojem dat DIC Praha) 50 Roenka dopravy Praha 2007 ZMĚNY V ORGANIZACI DOPRAVY Nárůst dopravních výkonů a stoupající intenzity automobilové dopravy kladou nároky na optimální využití stávající dopravní infrastruktury. Jedním z nástrojů je stanovení vhodné organizace dopravy zaměřené na zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy a podle místních podmínek i na regulaci dopravy, řešení problematiky parkování a vytváření lepších podmínek pro MHD, chodce a cyklisty. 5 V centru Prahy byly nejvýznamnějšími akcemi v roce 2007 úpravy organizace dopravy v oblasti náměstí Republiky po dokončení a zahájení provozu komerčního objektu Palladium a nová organizace dopravy v oblasti Strossmayerova náměstí, kde byla zřízena a stavebně upravena pěší zóna. Menší úpravy byly provedeny v některých obslužných, dopravně zklidněných komunikacích centra (např. vyznačení obytné zóny v ulici Jalovcové). V širší oblasti centra Prahy byla dále provedena změna organizace dopravy související s dokončením stavby další etapy Rohanského nábřeží a rekonstrukcí Štefánikova mostu. V Libuši po dokončení rekonstrukce Libušské ulice byla vyznačena změna dopravního režimu, spočívající v zákazu vjezdu nákladních automobilů o celkové hmotnosti nad 3,5 t (mimo dopravní obsluhy) do ulice Meteorologické a do ulice Libušské v úseku od Kunratické spojky k ulici Meteorologické. Toto dopravní opatření vyvolalo nutnost úpravy směrového dopravního značení v širším okolí (od křižovatky Libušská – Podchýšská až ke křižovatce ulice Generála Šišky s ulicí Modřanskou). V průběhu roku 2007 dále probíhaly i dočasné změny v organizaci dopravy při výstavbě a rekonstrukcích dopravní infrastruktury hl. m. Prahy. Dopravní omezení na severním předpolí Strahovského tunelu při výstavbě mimoúrovňové křižovatky Malovanka, trvající od roku 2006, i rozsáhlé stavební práce na Městském okruhu v prostoru budoucí mimoúrovňové křižovatky Špejchar významnou měrou ovlivnily plynulost dopravy na komunikacích Městské části Praha 6 a celého severovýchodního sektoru města. Dopravní omezení v oblasti Bulhara i nadále vyžadovala výstavba „Nového spojení“ a na ní navazující přestavba Hlavního nádraží. Lokální dopravní omezení na území Městské části Praha 9 jsou důsledkem výstavby Vysočanské radiály a jejího napojení na ulici Kbelskou. Z dalších dopravních opatření, významně ovlivňujících dopravní situaci na komunikacích hl. m. Prahy, lze uvést například úplnou uzavírku ulice Karlické, úpravy dopravního režimu v ulicích Vysočanské a Střelničné při výstavbě metra C, opatření související s rekonstrukcí křižovatky Svobodova – Na slupi, Palackého a Karlova náměstí, provoz po polovinách vozovky v ulici Chlumecké při výstavbě podjezdu na Černém Mostě a kyvadlové řízení dopravy v ulici Komořanské při výstavbě kmenové kanalizační stoky A 2. Omezení provozu vozidel při rekonstrukcích v ulicích Na slupi a na Palackého náměstí Roenka dopravy Praha 2007 51 6 BEZPEČNOST DOPRAVY NA KOMUNIKAČNÍ SÍTI 6.1 Dopravní nehody V roce 2007 došlo v Praze k 33 484 nehodám (-3 % oproti roku 2006), 33 osob bylo usmrceno (-41 %) a 2 275 osob bylo zraněno (-5 %). S účastí chodců došlo k 656 nehodám (+1 %), 17 osob bylo usmrceno (-32 %) a 613 osob bylo zraněno (-3 %). Chodci sami zavinili 311 nehod (-5 %), přičemž bylo usmrceno 13 osob (+8 %) a 272 osob bylo zraněno (-9 %). Rozhodující podíl nehod zavinili řidiči (32 584 z 33 484 nehod, tj. 97 %). Hlavními příčinami nehod zaviněných řidiči jsou nesprávný způsob jízdy a nedání přednosti v jízdě. Počet nehod, při kterých byl u viníka zjištěn alkohol, byl 724 (+30 %). Počet nehod zapříčiněných překročením dovolené rychlosti se snížil z 85 v roce 2006 na 54 v roce 2007, tj. o 36 %. Nehody zapříčiněné překročením dovolené rychlosti však tvoří z celkového počtu dopravních nehod v Praze jen velmi malý podíl – pouze 0,2 %. Nehody, následky na zdraví a hlavní příčiny nehod Rok Počet nehod Počet smrtelných zranění Počet těžkých zranění Počet lehkých zranění Počet nehod se zraněním Počet nehod bez zranění Zaviněno řidičem Z toho: překročení dovolené rychlosti nesprávné předjíždění nedání přednosti v jízdě způsob jízdy Zaviněno závadou komunikace Zaviněno chodcem 2005 33 349 61 393 2 603 2 506 30 843 32 494 140 263 9 658 19 329 81 352 2006 34 689 56 357 2047 2022 33 667 33 759 85 253 10 034 20 961 167 328 2007 33 484 33 352 1923 1943 31 541 32 584 54 186 9819 20 677 115 311 rozdíl 07/06 (%) -3 - 41 -1 -5 -4 -3 -3 - 36 - 26 -2 -1 - 31 -5 Základní trend nehodovosti v roce 2007: mírný pokles počtu nehod ve srovnání s předcházejícím rokem, výrazný pokles počtu usmrcených osob, mírný pokles počtu těžce i lehce zraněných osob. Z posouzení dlouhodobého trendu vývoje dopravní nehodovosti je možné konstatovat, že v 60. až 80. letech minulého století byla dlouhodobá tendence vývoje nehodovosti relativně příznivá, neboť počet dopravních nehod zhruba odpovídal vývoji dopravních výkonů a zvyšoval se pomaleji než dopravní výkony. V 90. letech se základní tendence vývoje změnila v nepříznivou, neboť dopravní nehody začaly přibývat rychleji než dopravní výkony. Tím vzrůstala i míra nehodového rizika, vyjádřená ukazatelem relativní nehodovosti (počtem nehod připadajícím na milion ujetých vozokilometrů). Od roku 2001 se počet evidovaných dopravních nehod snížil i při dále pokračujícím nárůstu automobilového provozu, takže se relativní nehodovost rovněž snížila (o 35 % v roce 2007 ve srovnání s rokem 2000). Na pokles počtu evidovaných dopravních nehod od roku 2001 mělo vliv i ustanovení zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, podle kterého platila od ledna 2001 povinnost nahlašovat policii pouze ty dopravní nehody, při nichž došlo ke zranění nebo k hmotné škodě zřejmě převyšující částku 20 000 Kč, zatímco do konce roku 2000 platila povinnost nahlašovat policii ty nehody, při nichž došlo ke zranění nebo k hmotné škodě zřejmě převyšující částku 1 000 Kč. 52 Roenka dopravy Praha 2007 Nehoda vozidel na Rašínově nábřeží Novelizace zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, která nabyla účinnosti od července 2006, dále změnila povinnost nahlašovat policii pouze ty dopravní nehody, při nichž došlo ke zranění nebo k hmotné škodě zřejmě převyšující částku 50 000 Kč. V roce 2007 připadalo v celopražském průměru 4,8 evidovaných dopravních nehod na 1 milion ujetých vozokilometrů. Příznivým trendem v bezpečnosti dopravy je významné snižování počtu smrtelných, těžkých i lehkých zranění při dopravních nehodách v posledních 7 letech, a to i navzdory pokračujícímu nárůstu automobilového provozu ve městě. Celkový počet zranění při dopravních nehodách se z původních 3 861 zranění v roce 2000 snížil na 2 308 zranění v roce 2007, tj. o 40 %, zatímco ve stejném období vzrostl automobilový provoz v Praze o 26 %. Počet zranění při dopravních nehodách v Praze byl v roce 2007 nejnižší za posledních 15 let. Ještě příznivější je porovnání dlouhodobého vývoje počtu zranění s intenzitou automobilového provozu. Ve srovnání s rokem 1990 se za posledních 17 let automobilový provoz ve městě zvýšil téměř na trojnásobek (o 187 %), zatímco počet zranění při dopravních nehodách poklesl o 29 % (ze 3 269 zranění v roce 1990 na 2 308 zranění v roce 2007), a to všech druhů zranění – smrtelných, těžkých i lehkých. Počty dopravních nehod, zranění a relativní nehodovost 1961 – 2007 Rok 1961 1971 1981 1990 1995 2000 2005 2006 2007 Celkem nehod počet % 5 495 30 8 496 47 13 064 72 18 024 100 33 898 188 40 560 225 33 349 185 34 689 192 33 484 186 Smrtelná zranění Počet % 63 69 123 135 81 89 94 100 123 131 80 85 61 65 56 60 33 35 Těžká zranění počet % 580 157 567 154 401 109 369 100 679 184 521 141 393 107 357 97 352 95 Lehká zranění počet % 2 361 84 4 046 144 2 572 92 2 806 100 4 044 144 3 260 116 2 603 93 2 047 73 1 923 69 Relativní nehodovost Dopravní výkony % 7,3 5,1 7,1 7,5 7,9 7,4 5,1 5,2 4,8 31 69 76 100 178 228 273 278 287 100 % = rok 1990 Relativní nehodovost = počet nehod připadající na jeden milion ujetých vozokilometrů (prům. hodnoty, celá komunikační síť) Dopravní výkony = ujeté vozokilometry, celá komunikační síť Roenka dopravy Praha 2007 53 Nehody, zranění a dopravní výkony v Praze 1961 – 2007 Celá komunikační síť, rok celkem V«VOJåVååååååROKå $OPRAVN¤åV«KONY 54 0OĎTYåDOPRAVN¤CHåNEHOD 0OĎTYåZRANđN¤ Roenka dopravy Praha 2007 6.2 Dopravní výchova V oblasti dopravní výchovy dětí byla v roce 2007 zajišťována následující řada programů, mezi něž patří program systematického výcviku na dětských dopravních hřištích (dále jen DDH), program pro začínající cyklisty (Dopravní soutěž mladých cyklistů), dopravně výchovné pořady pro děti a mládež, interaktivní dětská divadelní představení s dopravně výchovnou tematikou a další akce. V hlavním městě Praze bylo v roce 2007 v provozu 9 stálých dětských dopravních hřišť, dvě z nich (DDH v Praze 9 v ul. Jandova a DDH v Praze 10 v ul. Jahodová) svůj provoz v červnu 2007 ukončila. V Praze 9 bylo vybudováno nové moderní hřiště, které zahájí svůj provoz v dubnu 2008. V Praze 10 se uvažuje o převzetí DDH Městskou policií hl. m. Prahy. Dále byla zpracována projektová dokumentace na další dětské dopravní hřiště v Praze 6, které je v plánu vybudovat při FZŠ Červený Vrch. Na dětských dopravních hřištích probíhal výcvik podle tématického plánu dopravní výchovy zpracovaným Ministerstvem dopravy. Tento plán je zaměřen především na žáky 4. ročníků základních škol, protože se jedná o začínající cyklisty. V případě volné kapacity na DDH se mohou výcviku zúčastnit i žáci ostatních ročníků základních škol nebo děti z mateřských školek. V roce 2007 prošlo na pražských dopravních hřištích organizovanou výchovou 23 160 žáků základních škol. Odpoledních programů se zúčastnilo cca 13 500 dětí. Děti na dětském dopravním hřišti na Karlově Program pro začínající cyklisty – Dopravní soutěž mladých cyklistů vyhlašuje Ministerstvo dopravy ČR ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a obsahuje 4 části: testy z pravidel provozu na pozemních komunikacích, praktickou jízdu městem podle pravidel (v Praze jsou k této disciplině využívána dětská dopravní hřiště), jízdu zručnosti (praktická jízda mezi různými překážkami) a znalosti první pomoci. Tato akce je převážně zaměřena na žáky 2. stupně základních škol a vítězná družstva postupují přes oblastní, celopražské a republikové kolo až do soutěže mezinárodní, která se v roce 2007 konala v Madridu. V roce 2007 se základních kol soutěže zúčastnilo 4 420 žáků z 51 škol a oblastních kol 204 žáků z 5 městských částí. Další formou prevence dopravní nehodovosti je cyklus dopravně výchovných pořadů určených pro děti z mateřských, základních i středních škol. Ve spolupráci s Mezinárodním studentským divadlem Evropa bylo zrealizováno 32 pořadů. V areálu Muzea policie bylo sehráno 20 interaktivních dětských divadelních představení „Pohádkový semafor“ a „Kolo tety Berty“, které vidělo 2 657 diváků. Děti jsou vtaženy do děje, spolupracují s herci a loutkami. Pro nejmladší věkovou skupinu je to velmi zajímavá a účinná forma dopravní výchovy. Řada bezpečnostních akcí se v roce 2007 konala i pro dospělé účastníky silničního provozu (jarní a podzimní jízdy zručnosti, akce pro handicapované a neslyšící motoristy, přednášky a propagace na výstavě AUTOPRAHA 2007). Roenka dopravy Praha 2007 55 6.3 Opatření ke zvýšení dopravní bezpečnosti Na realizaci opatření ke zvýšení bezpečnosti na komunikační síti hl. m. Prahy bylo v roce 2007 vynaloženo v rámci rozpočtu BESIP celkem 23,3 mil. Kč. Finance byly určeny především na dopravní opatření vedoucí ke zvýšení ochrany chodců a jejich bezpečnosti v silničním provozu. Široké, stavebně upravené, zpomalovací prahy byly v roce 2007 dokončeny v lokalitách Starokolínská – Oplanská, Žampionová v Pitkovicích a Štychova v Křeslicích a dále dva stavební prahy v sídlišti Nové Butovice (Janského, V hůrkách) s celkovými náklady 3,2 mil. Kč. Montované – nestavební – zpomalovací prahy byly provedeny podle požadavků jednotlivých silničních správních úřadů v 52 lokalitách v celkové částce 1,6 mil. Kč. Stavební náklady 2,6 mil. Kč si vyžádaly přestavby křižovatek Hviezdoslavova – Michnova a Novodvorská – Chýnovská na malé okružní. Osazení dopravně bezpečnostních zařízení, tj. svodidel a zábradlí bylo provedeno podle požadavků jednotlivých městských částí celkem v 70 lokalitách. Ve 25 lokalitách bylo provedeno osazení silničních zrcadel. Zdrsnění vozovek při celkových nákladech 1,7 mil. Kč bylo provedeno v 10 lokalitách (např. ulice Lumírova, Krokova, Bělehradská, Keplerova). Ke zvýšení respektovanosti a dodržování maximální dovolené rychlosti bylo v roce 2007 v ulici Žernosecké instalováno „sympatické měření rychlosti“ a v ulicích Ankarské a Vlastině byla rozšířena měřící funkce rychlosti vozidel. „Sympatické měření rychlosti“ v Ankarské ulici Světelné zvýraznění přechodu u zastávek MHD Vozovna Střešovice Významným prvkem zvýšení bezpečnosti chodců na přechodech pro chodce je jejich přisvětlení, které bylo nainstalováno ve 26 lokalitách s finančními náklady 6,2 mil. Kč. Na ostatní dopravně – bezpečnostní opatření bylo v 80 lokalitách (např. úpravy přechodů pro chodce Slavětínská – Smiřická, Slavíkova, Radlická – Butovická) vyčerpáno cca 11 mil. Kč, z toho 7 mil. Kč bylo vyčleněno na dopravně bezpečností opatření na území Městské části Praha 6. Zde šlo na 7 křižovatkách o úpravy povrchu vozovek systémem Rocbinda, osazení zábradlí, úpravy přechodů apod. Ke zvýšení bezpečnosti cestujících MHD byla provedena úprava tramvajových nástupišť v ulicích Evropské na zastávce Sídliště Červený Vrch a Bělohorské na zastávce Říčanova. Nástupiště byla dle ČSN 736425 „Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky, přestupní uzly a nástupiště“ rozšířena, vybavena přístřešky, dopravně bezpečnostním zábradlím a úpravami zohledňujícími potřeby osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Upravené a rozšířené tramvajové zastávky Říčanova a Sídliště Červený Vrch 56 Roenka dopravy Praha 2007 DOPRAVA V KLIDU 7.1 Centrum města Centrum města tvoří zejména území Pražské památkové rezervace (PPR), zahrnující na levém břehu Vltavy městské čtvrti Hradčany, Malá Strana, na pravém břehu Vltavy městské čtvrti Josefov, Staré Město, Nové Město a Vyšehrad, to znamená celé území MČ Praha 1, značnou část území Prahy 2, a menší části území Prahy 4, 5, 6 a 7. Rozloha území PPR je 8,7 km2, to je 1,7 % území celého města. 7 Funkční náplň území PPR je velmi rozmanitá a přitažlivá. Kromě trvale bydlících cca 50 tisíc obyvatel je v ní soustředěno přes 200 tisíc pracovních příležitostí a velký kulturně historický potenciál PPR láká do tohoto území i značný počet příležitostných návštěvníků. Pro stání vozidel obyvatel a motorizovaných návštěvníků PPR byl koncem roku 2007 k dispozici přibližně tento počet parkovacích a odstavných míst: v uliční síti 16 150 stání ve dvorech 2 850 stání ve veřejných garážích 3 700 stání celkem 22 700 stání Seznam a počet stání v hromadných garážích přístupných veřejnosti, nacházejících se uvnitř nebo při obvodu PPR, obsahuje následující tabulka. Městská část Praha 1 Praha 2 Praha 4 Praha 5 Praha 8 Celkem Název a adresa VHG Palladium (nám. Republiky) Rudolfinum /Parking Centrum/ (nám. J. Palacha) InterContinental (nám. Curieových 43/5) OD Kotva (vjezd Králodvorská ul.) Renaissance (V celnici 7) Millenium Plaza (V celnici 10) Wilsonova (Hlavní nádraží) Opletalova (Opletalova 9) Slovan (Wilsonova 327/77) Národní divadlo (Ostrovní 1) Václavské garáže (Václavská 18) Kongresové centrum (5. května 65/1640) Corinthia Towers (Kongresová 1) Obchodní centrum (Kartouzská ul.) Anděl City (vjezdy ul. Radlická a Stroupežnického) Zlatý Anděl (Bozděchova ul.) Hilton (Pobřežní 1) Počet stání 900 450 200 300 90 480 310 90 520 210 150 1 090 + 5 BUS 150 + 5 BUS 2 000 550 500 300 8 290 + 10 BUS Do uvedeného počtu stání nejsou zahrnuty počty míst v neveřejných garážích. Celkový údaj o počtu stání v neveřejných garážích není znám. Vzhledem ke změně funkční náplně mnoha objektů v centru města a spolu s tím realizaci nových garážových stání v těchto objektech, lze předpokládat mírný nárůst počtu neveřejných garážových stání v centru Prahy. Zóny placeného stání (ZPS) Právní podklady pro zřizování a provozování zón placeného stání Zóny placeného stání na místních komunikacích jsou zřizovány ve smyslu § 23 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Roenka dopravy Praha 2007 57 Na základě tohoto zákona podle § 23 odst. 1 písmen a) a c) může obec v obecně závazné vyhlášce obce vymezit oblasti obce, ve kterých lze místní komunikace nebo jejich určené úseky užít za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy: a) k stání silničního motorového vozidla v obci na dobu časově omezenou, nejvýše však na dobu 24 hodin. c) k stání silničního motorového vozidla provozovaného právnickou nebo fyzickou osobou za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu, která má sídlo nebo provozovnu ve vymezené oblasti obce, nebo k stání motorového vozidla fyzické osoby, která má místo trvalého pobytu nebo je vlastníkem nemovitosti ve vymezené oblasti obce. V hlavním městě Praze stanoví v souladu s uvedeným zákonem zřizování zón placeného stání (ZPS) „Nařízení hlavního města Prahy“, kterým se vymezují oblasti hlavního města Prahy, ve kterých lze místní komunikace nebo jejich určené úseky užít za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy. Zřizovatelem ZPS je hlavní město Praha, které realizací a provozováním ZPS pověřuje správce vybraného v rámci veřejné obchodní soutěže. Tento správce zajišťuje provoz jménem zřizovatele. Rozšiřování stávající ZPS v Praze 1 a zavádění dalších ZPS v centru Prahy V roce 2007 došlo k rozšíření zóny placeného stání na území MČ Praha 1 o levobřežní část území této MČ a k zavedení ZPS na celém území MČ Praha 2 (podrobněji viz dále). K původně předpokládanému zavedení ZPS i na části území MČ Praha 3 a na celém území MČ Praha 7, jak je znázorněno na následujícím obrázku, došlo až v I. čtvrtletí roku 2008. Důvodem pro zavádění dalších ZPS na území širší centrální oblasti města je potřeba regulovat stále rostoucí poptávku po parkovacích stáních při trvalém nedostatku parkovacích míst na veřejně přístupných místních komunikacích a plochách. 58 Roenka dopravy Praha 2007 Provozování ZPS Základní skupiny uživatelů stání v ZPS ve vymezené oblasti hl. m. Prahy (obce): • rezidenti, to jsou fyzické osoby, které mají ve vymezené oblasti obce místo trvalého pobytu, • abonenti, to jsou právnické nebo fyzické osoby podnikající podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, které mají ve vymezené oblasti obce sídlo nebo provozovnu, nebo osoby, které vlastní nemovitost ve vymezené oblasti obce, • návštěvníci, ostatní uživatelé. Pro vozidla rezidentů a abonentů jsou vydávány parkovací karty, které je opravňují k stání silničního motorového vozidla v „modré zóně“ vymezené oblasti ZPS. Tyto parkovací karty jsou vydávány oprávněným osobám za stanovenou cenu na dobu maximálně 1 roku. Rezidentní parkovací karty jsou nepřenosné, samolepící, jsou vydávány na registrační značku (RZ) nebo státní poznávací značku (SPZ) silničního motorového vozidla. Abonentní parkovací karty jsou buď nepřenosné, samolepící, vydávané na RZ/SPZ vozidla oprávněné právnické nebo fyzické osoby, nebo přenosné, zalaminované s pouzdrem, vydávané na jméno právnické osoby. Parkovací karty musejí být při stání v ZPS umístěny na viditelném místě za předním sklem vozidla (osobního automobilu). Vozidla návštěvníků mohou parkovat ve vyznačených „oranžových“ nebo „zelených“ zónách. Oranžové a zelené zóny jsou vybaveny parkovacími automaty, v provozní době těchto zón je stání v zónách placené a časově omezené. V provozní době oranžové nebo zelené zóny si uživatel stání předplatí dobu stání u parkovacího automatu, který mu vydá parkovací lístek. Parkovací lístek je dokladem o zaplacení parkovného, z tohoto důvodu má být umístěn na viditelném místě za předním sklem vozidla. Časově je stání v provozní době oranžové zóny omezeno na maximálně 2 hodiny (krátkodobé parkování), v zelené zóně na maximálně 6 hodin (střednědobé parkování). Minimální volitelná časová jednotka v parkovacích automatech je v oranžové zóně 15 minut a v zelené zóně 30 minut. Mimo stanovenou provozní dobu oranžové/zelené zóny jsou parkovací stání pro návštěvníky na těchto úsecích místních komunikací volně a zdarma přístupná všem uživatelům. Kromě toho mohou návštěvníci vymezených oblastí města, ve kterých jsou zavedeny ZPS, parkovat na dozorovaných placených parkovištích a v placených hromadných garážích. V souvislosti se zavedením dalších ZPS v centru Prahy bylo nově umožněno i krátkodobé stání v rezidentní „modré“ zóně pro vozidla osob, které nejsou oprávněné k zakoupení rezidentní/ abonentní parkovací karty v této zóně, zavedením jednorázové dvouhodinové parkovací karty za 120 Kč, která • má celoplošnou působnost v rezidentních zónách a lze ji použít kdykoliv; • je stírací a aktivuje se setřením časových údajů rok, měsíc, den, hodina a minuta doby příjezdu vozidla; • stírací prvky jsou rok, měsíc, den, hodina a minuta. Po aktivaci musí být tato karta umístěna na viditelném místě za předním sklem vozidla a opravňuje parkovat v modré zóně po dobu max. 2 hodin; Tímto opatřením zejména došlo ke zlepšení podmínek pro zásobování a provádění služeb na území ZPS. V souvislosti se zřízením dalších ZPS byla upravena provozní doba ZPS • V modré zóně je provozní doba stání vozidel rezidentů a abonentů nově stanovena denně od 08.00 h do 24.00 h a od 00.00 h do 06.00 h, to znamená že modrá zóna není provozována v době mezi 06.00 až 08.00 hodinou, kdy může být využívána vozidly bez parkovací karty. Během dne mohou vozidla v modré zóně stát bez parkovací karty po dobu max. 3 minut. • V oranžové a zelené zóně je provozní doba zóny pro stání vozidel návštěvníků stanovena v závislosti na atraktivitě konkrétní lokality, související s funkční náplní okolních objektů, a na poptávce po krátkodobém / střednědobém stání. Provozní dobu v konkrétní lokalitě upravuje dodatková tabulka. Nejčastěji je stanovena jen v pracovních dnech v době od 08:00 do 18:00 h, přičemž v době od 18:00 do 08:00 h a ve dnech pracovního klidu (soboty, neděle, Roenka dopravy Praha 2007 59 svátky) jsou tyto zóny volně přístupné bez poplatku všem uživatelům. V některých atraktivních lokalitách (např. u nemocnic) je zejména v oranžové zóně provozní doba prodloužena, např. na období pondělí až neděle od 08:00 h do 20:00 h. Modrá zóna na Maltézském nám., Praha 1 – Malá Strana Modrá zóna v Kateřinské ulici, Praha 2 – Nové Město Oranžová zóna na Malostranském nám., Praha 1 – Malá Strana Na nově zřízených krátkodobých a střednědobých parkovištích pro návštěvníky jsou instalovány moderní solární parkovací automaty. Oranžová zóna v ulici U nemocnice, Praha 2 – Nové Město Parkovací automat na Karlově nám., Praha 2 – Nové Město Detail ovládací části parkovacího automatu, Praha 2 – Karlovo nám. Cenová pásma a ceník abonentních a rezidentních parkovacích karet (platný od 28.8.2007) V souvislosti se zřizováním dalších ZPS byla zavedena 3 cenová pásma pro abonentní karty: 60 Roenka dopravy Praha 2007 A Abonentní parkovací karta pro právnickou nebo fyzickou osobu za účelem podnikání podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, která má sídlo nebo provozovnu ve vymezené oblasti hlavního města Prahy, nebo k stání silničního motorového vozidla fyzické osoby, která je vlastníkem nemovitosti ve vymezené oblasti hlavního města Prahy: Základní cena: Pro 1. cenové pásmo: Pro 2. cenové pásmo: Pro 3. cenové pásmo: - roční pololetní čtvrtletní měsíční týdenní roční pololetní čtvrtletní měsíční týdenní roční pololetní čtvrtletní měsíční týdenní - za za za za za za za za za za za za za za za první první první první první první první první první první první první první první první a a a a a a a a a a a a a a a další další další další další další další další další další další další další další další vozidlo vozidlo vozidlo vozidlo vozidlo vozidlo vozidlo vozidlo vozidlo vozidlo vozidlo vozidlo vozidlo vozidlo vozidlo 36 20 10 3 30 17 8 3 24 13 7 2 000 000 000 500 900 000 000 500 000 800 000 500 000 500 700 Kč; Kč; Kč; Kč; Kč. Kč; Kč; Kč; Kč; Kč. Kč; Kč; Kč; Kč; Kč. Snížená cena abonentní parkovací karty pro první vozidlo provozované právnickou nebo fyzickou osobou za účelem podnikání podle citovaného zákona č. 455/1991 Sb., která má sídlo nebo provozovnu ve vymezené oblasti hlavního města Prahy, nebo pro první vozidlo fyzické osoby, která je vlastníkem nemovitosti ve vymezené oblasti hlavního města Prahy (parkovací karta musí být vydána na státní poznávací či registrační značku vozidla): Všechna cenová pásma: - roční 12 000 Kč; - pololetní 6 000 Kč. B Rezidentní parkovací karta pro vozidlo fyzické osoby, která má místo trvalého pobytu ve vymezené oblasti: První vozidlo, všechna cenová pásma: - roční 700 Kč; - pololetní 350 Kč. Druhé vozidlo, všechna cenová pásma: - roční 7 000 Kč; - pololetní 3 500 Kč. Každé další vozidlo fyzické osoby, všechna cenová pásma: - roční 14 000 Kč; - pololetní 7 000 Kč. První vozidlo fyzické osoby starší 65 let, všechna cenová pásma: - roční 350 Kč; - pololetní 175 Kč. C Abonentní parkovací karta pro vozidlo provozované právnickou osobou, která má ve své hlavní činnosti uvedenu veřejně prospěšnou činnost ve vymezených oblastech a má sídlo nebo provozovnu ve vymezené oblasti a splňuje podmínky usnesení Rady HMP č. 0519 ze dne 22.4.2003: První a každé další vozidlo, všechna cenová pásma: - čtvrtletní 250 Kč. D Dvouhodinová stírací parkovací karta: Opravňuje k stání v rezidentní zóně ve všech ZPS na území hl. m. Prahy, nejdéle však po dobu dvou hodin. Cena dvouhodinové stírací parkovací karty pro všechna cenová pásma je 120 Kč. Ceník parkovacích lístků pro návštěvníky Parkovací lístky opravňují ke stání silniční motorová vozidla na dobu časově omezenou na vymezených místních komunikacích nebo jejich úsecích v ZPS na území hl. m. Prahy: Cena stání v oranžové zóně (krátkodobé stání do 2 hodin): tarif tarif tarif Cena stání v zelené zóně (střednědobé stání do 6 hodin): tarif tarif I. II. III. I. II. 10 20 40 15 30 Kč/h Kč/h Kč/h Kč/h Kč/h nebo nebo nebo nebo nebo 0,40 0,70 1,50 0,50 1,00 EUR/h; EUR/h; EUR/h. EUR/h; EUR/h. Použití konkrétního tarifu závisí na schváleném projektu zóny. Mopedy, motocykly, motorové tříkolky a motokola nejsou zpoplatněny. Roenka dopravy Praha 2007 61 ZPS na území MČ Praha 1 V pravobřežní části území Prahy 1 (Josefov, Staré Město a část Nového Města) o rozloze cca 3 km2 je ZPS v provozu již od dubna roku 1996. K rozšíření ZPS i do levobřežní části území Prahy 1 došlo od 15.10.2007. Do té doby v levobřežní části území Prahy 1 (Hradčany a Malá Strana) o rozloze cca 2,4 km2 mohla parkovat na pozemních komunikacích, s výjimkou vyhrazených stání a střežených parkovišť, pouze vozidla rezidentů (fyzických osob zde trvale bydlících), označená povolením Úřadu MČ Praha 1, tzv. kartou „D“. Po rozšíření ZPS na celé území MČ Praha 1 přibylo k dosavadnímu počtu cca 8 400 stání v pravobřežní části území Prahy 1 cca 1 500 stání na jejím levém břehu, takže celkový počet je cca 9 900 stání. ZPS na území MČ Praha 2 Na celém území MČ Praha 2 byl zahájen provoz ZPS 1. listopadu 2007. Je v ní organizováno cca 13 600 stání, z toho je pro návštěvníky přiděleno cca 12 % krátkodobých stání a cca 5 % střednědobých stání, zbytek tvoří modrá zóna. Zvýšená pozornost je věnována zajišťování zásobování a služeb v lokalitách s velkým deficitem parkovacích stání. V těchto lokalitách bylo vyčleněno několik desítek zásobovacích míst, kde je možné zastavit a po stanovenou dobu provádět zásobování/službu v době od 08:00 h do 18:00 h maximálně po dobu 15 minut. V ostatní době jsou tato zásobovací místa volně přístupná všem uživatelům. Příprava na zavedení ZPS v části území MČ Praha 3 a na území MČ Praha 7 V roce 2007 se předpokládalo zahájení provozu ZPS též na části území Prahy 3 a na území Prahy 7, které se nacházejí v širším centru města v sousedství MČ Praha 1 a 2. Přípravy na zavedení tohoto způsobu regulace stání vozidel byly v těchto městských částech v pokročilém stavu. K realizaci však v roce 2007, vzhledem k odvolání firmy A.S.A. vůči výběrovému řízení na správce ZPS, nedošlo. Revoluční ul. – vjezd do / výjezd z nové hromadné podzemní garáže Palladium na nám. Republiky v Praze 1 7.2 Detail vjezdu do garáže komerčního objektu Palladium Ostatní území města Obyvatelé a návštěvníci města mohou využívat k stání vozidel vícepodlažní hromadné, řadové a jednotlivé garáže. Jejich přesný počet ani počet stání v těchto garážích však není na území celého města znám. Odhaduje se, že celková kapacita stání v garážích je přibližně 170 tisíc míst, s novou výstavbou administrativních, komerčních i obytných objektů však počet garáží každoročně roste. Převážná většina obyvatel města parkuje a odstavuje svá vozidla na místních komunikacích, které však nemají, zejména v sídlištní zástavbě, dostatečnou kapacitu stání. Dále je na území města je evidováno cca 365 lokalit mimouličních parkovišť o kapacitě cca 39 700 míst ke stání vozidel, z toho je cca 43 % míst hlídaných. 62 Roenka dopravy Praha 2007 7.3 Záchytná parkoviště P+R Počet parkovacích stání pro uživatele systému P+R činil k 31.12.2007 na 16 záchytných parkovištích 2 344 stání + 102 stání pro invalidy. Vývoj záchytných parkovišť P+R 1997 – 2007 Parkoviště Zličín 1 Nové Butovice Radlická Skalka 1 Opatov Zličín 2 Rajská Zahrada Černý Most 1 Holešovice Palmovka Radotín Běchovice Modřany Černý Most 2 Ládví Chodov Skalka 2 Depo Hostivař Celkem 1997 103 75 40 157 150 525 Počet stání v jednotlivých letech* 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 103 94 94 94 94 88 85 85 85 85 75 60 60 60 60 60 57 57 57 57 40 40 37 37 37 37 35 157 175 114 114 114 114 107 107 107 107 150 212 186 186 186 186 182 182 182 182 70 70 70 70 70 64 64 64 64 80 80 80 80 80 87 87 87 87 300 300 300 300 300 294 294 294 294 77 77 77 77 77 74 74 74 74 122 122 122 122 119 119 171 171 62 62 62 21 21 21 21 21 100 100 94 94 94 94 53 53 51 138 131 131 131 131 81 81 81 81 658 658 71 71 167 167 525 1 108 1 202 1 202 1 355 1 446 1 482 1 396 2 344 2 344 * počet stání je uveden bez vyhrazených stání pro invalidy a rezidenty Roenka dopravy Praha 2007 63 Aktuální informace o obsazenosti jednotlivých záchytných parkovišť jsou k nahlédnutí na webu Technické správy komunikací hlavního města Prahy www.tskpraha.cz pod odkazem P+R, parkovací místa. Po otevření profilu jednotlivých parkovišť jsou k dispozici informace o aktuální denní obsazenosti parkoviště se schematickými mapkami umístění parkovišť a informacemi o návazné hromadné dopravě. Tarifně jsou záchytná parkoviště začleněna do systému pražské integrované dopravy prostřednictvím předplatních jízdenek PID a zvýhodněných denních jízdenek MHD. Ceny jízdného v roce 2007 ve spojení s parkováním na parkovišti P+R byly 10 Kč za parkování, 40 Kč za přestupní zpáteční jízdenku nebo 80 Kč za jednodenní síťovou jízdenku. Počty vozidel parkujících na parkovištích P+R za měsíc říjen 2001 – 2007 Parkoviště Běchovice Černý Most 1 Černý Most 2 Depo Hostivař Holešovice Chodov Ládví Modřany Nové Butovice Opatov Palmovka Radlická Radotín Rajská Zahrada Skalka 1 Skalka 2 Zličín 1 Zličín 2 Celkem 10/2001 10 716 3 226 2 572 5 073 4 446 1 272 463 2 837 2 762 3 508 2 111 38 986 10/2002 1 498 3 481 1 453 213 1 689 5 389 3 779 948 878 409 2 461 3 622 3 432 29 252 Počet parkujících vozidel 10/2003 10/2004 10/2005 180 140 597 9 818 9 714 9 226 2 042 2 934 2 555 3 299 2 759 2 765 2 184 2 117 310 0* 192 2 136 1 988 1 866 5 732 5 890 5 168 4 183 3 521 3 874 1 169 1 003 918 768 805 2 697 2 626 2 701 3 408 3 336 3 223 3 510 3 618 3 111 2 505 2 609 2 240 41 907 43 090 40 440 10/2006 307 10 610 3 631 2 439 3 318 9 856 2 612 2 165 5 771 1 966 890 2 919 3 052 332 3 548 2 508 55 195 10/2007** 173 11 727 3 281 4 519 2 890 12 857 2 748 2 264 6 180 1 417 296 2 595 2 029 318 3 109 2 735 59 138 * parkoviště P+R Modřany nepřístupné z důvodu rekonstrukce napájecí komunikace ** data z ručního sčítání ostrahy záchytných parkovišť (ostatní data z automatického sčítání) Doplňkové služby na záchytných parkovištích P+R Bezplatná úschova jízdních kol (Bike & Ride) Služba je od roku 2002 zavedena na všech provozovaných záchytných parkovištích P+R. Jedná se o možnost odstavení jízdního kola proti vratné záloze ve stojanu v hlídaném prostoru záchytného parkoviště. Cyklista však nemá nárok na zvýhodněné jízdné a při ponechání jízdního kola na záchytném parkovišti mimo provozní dobu je povinen uhradit pokutu za porušení provozního řádu parkoviště 100 Kč/noc. Dlouhodobé stání vozidel Stojan na kola na P+R Rajská zahrada Možnost nepřetržitého pronájmu parkovacího stání na záchytném parkovišti je ke dni 31.12.2007 nabízena na slabě využitých lokalitách P+R Běchovice a P+R Radotín a stále přetrvává na P+R Opatov, kde omezuje kapacitu záchytného parkoviště. Služba je poskytována za poplatek a přednostně poskytována pro fyzické osoby s blízkým bydlištěm. Noční a víkendové parkování Služba je od roku 2005 zavedena na záchytném parkovišti P+R Rajská zahrada, kde se za měsíční poplatek nabízí možnost odstavení vozidla v době od 17:30 do 7:30 h všedního dne a celodenně o víkendu. Počet uživatelů této služby zůstával i v roce 2007 okolo 10 majitelů vozidel. 64 Roenka dopravy Praha 2007 7.4 Místa pro zastavení K+R Místa pro zastavení K+R (Kiss and Ride) umožňují řidičům zastavit při stanicích metra za účelem výstupu spolucestujících, kteří v cestě pokračují prostředky MHD. Vybraná místa pro zastavení lze také používat pro krátkodobé stání při čekání na cestující MHD, kteří dále cestují spolujízdou automobilem. Doba krátkodobého stání je omezena limitem 5 minut. Obě tyto svislé dopravní značky jsou doplněny nápisem na vozovce „K+R“. Lokality K+R jsou patrné na schématu v úvodu kapitoly 7.3. Na nově zřízeném K+R Dejvická se v říjnu 2007 realizoval dopravní průzkum, jehož výsledky uvádí následující tabulka. Situace na nově zřízeném K+R Dejvická (směr do centra) 2007 rok osoby období (hodin) nástup výstup 6 – 10 21 133 10 – 14 9 38 14 – 18 20 132 celkem 50 303 příslušnost RZ P S jiná 81 29 23 33 12 15 89 23 18 203 64 56 počet vozidel dle doby zastavení (minut) < 0,5 0,5 <1 1 < 5 5 < 10 10<20 déle 115 5 9 2 2 0 44 8 0 4 4 0 109 8 4 2 6 1 268 21 13 8 12 1 celkem vozidel 133 60 130 323 Kontrolní průzkum se v roce 2007 uskutečnil i na K+R Ládví. Oproti stavu v roce 2006 nepřinesl výraznější změny, stále přetrvává časté stání vozidel nad limit 5 minut. Meziroční srovnání využívání K+R Ládví (směr do centra) 10.10. 2007 08.11. 2006 27.04. 2005 rok osoby období (hodin) nástup výstup 6 – 10 17 93 10 – 14 7 60 14 – 18 36 73 celkem 60 226 6 – 10 42 219 10 – 14 68 160 14 – 18 76 110 celkem 186 489 6 – 10 35 175 10 – 14 29 92 14 – 18 107 137 celkem 171 404 K+R Radlická Roenka dopravy Praha 2007 příslušnost RZ P S jiná 74 38 2 69 6 5 82 17 6 225 61 13 140 29 19 86 11 7 107 22 9 333 62 35 152 33 12 96 16 10 107 21 13 355 70 35 počet vozidel dle doby zastavení (minut) < 0,5 0,5 <1 1 < 5 5 < 10 10<20 déle 70 9 11 5 5 14 2 35 11 5 9 18 60 13 14 5 2 8 132 57 36 18 16 40 123 12 17 15 9 12 24 13 20 18 13 16 80 12 12 17 8 9 227 37 49 50 30 37 125 17 16 15 11 13 53 3 19 17 15 15 39 15 31 21 17 18 217 35 66 53 43 46 celkem vozidel 114 80 105 299 188 104 138 430 197 122 141 460 K+R Dejvická 65 CYKLISTICKÁ DOPRAVA 8 V roce 2007 byly uvedeny do provozu tyto významné cyklistické trasy: Nový úsek cyklistické stezky Modřany – Zbraslav. Tato stezka je situována od ulice U soutoku směrem k mostu Závodu míru a je vedena po pravém břehu řeky Vltavy, mezi řekou a železniční tratí. Celková délka stezky je 2 039 metrů, z toho 461 m tvoří zklidněná komunikace s výhybnami v šíři 4 m, což umožňuje obsluhu přilehlých pozemků a zahrádek a dalších 1 578 m je společná stezka pro chodce a cyklisty o šířce 3 m. Povrch je živičný. Tento nový úsek cyklistické stezky navazuje na dříve zrealizovanou stezku po pravém břehu Vltavy z centra přes Podolí, Braník, Modřany a je součástí cyklistické trasy A2. Tím bylo završeno úsilí zajistit kvalitní a bezpečné propojení na jižní hranici Prahy a odstraněna pro cyklisty, ale i bruslaře, dosavadní nepříjemná jízda po bahnité cestičce podél Vltavy nebo po frekventované Komořanské ulici. Provoz na cyklistické stezce Modřany – Zbraslav Cyklistická trasa Staroměstské náměstí – Pohořelec (úsek Brusnice – Pohořelec). V průběhu měsíce září byl na cyklistické trase Staroměstské náměstí – Pohořelec dokončen úsek mezi Brusnicí a Pohořelcem. Jeho součástí je 180 metrů dlouhý obousměrný cyklistický pás pro cyklisty o šířce 2,5 m podél tramvajového tělesa v Jelení ulici a dále společná stezka pro chodce a cyklisty v sadech na bývalém dělostřeleckém hřbitově v délce 530 m. V ulici Morstadtova byl vyznačen a stavebně upraven jednosměrný pruh pro cyklisty vedený v protisměru této ulice o šířce 1,5 m, v opačném směru je stezka vyznačena společně s pěším provozem po stávajícím, ale stavebně upraveném chodníku. Tato realizovaná stavba umožní cyklistům bezpečnější provoz bez použití Keplerovy ulice. Pruh pro cyklisty v Parléřově ulici Přejezd pro cyklisty přes ulici Hládkov Mezi v roce 2007 další realizované akce pro zlepšení cyklistické dopravy patří cyklistická stezka na Přední Kopanině, Suchdolské cyklotrasy a vyznačení Kbelského okruhu. Dále proběhla předlažba náplavek na cyklistické trase A2, která zlepšila podmínky pro jízdu na kole po náplavkách, a byly vyznačeny cyklistické pruhy v Chotkově ulici, Pobřežní ulici a na Štefánikově mostě. 66 Roenka dopravy Praha 2007 V rámci dokončení protipovodňových opatření Karlína byl zprůjezdněn poslední úsek cyklistické stezky na Rohanském ostrově v místě bývalého areálu Metrostavu a byla provedena oprava povrchů na severním konci cyklistické trasy A2 z Podhoří až k hranicím hlavního města. Projektově byly připravovány tyto akce: Troja – Ďáblice v délce 4 km, Modřany – Lhotka – Cholupice – hranice Prahy v délce 13 km, Malá Chuchle – Lahovice v délce 4 km, Freyova – Kyjský rybník v délce 4 km, Záběhlice – vodní nádrž Hostivař v délce 4 km, Pelc-Tyrolka – Kolčavka v délce 4 km. Přeprava jízdních kol v metru Po kladném vyhodnocení zkušebního provozu byla od 1. dubna 2007 trvale rozšířena možnost přepravy jízdních kol v metru. Ta mohou být přepravována v každém voze na každé poslední plošině ve směru jízdy – maximálně však dvě jízdní kola. Přeprava není časově vymezena, platí však omezení přepravy jízdních kol v období zvýšené poptávky. Přeprava jízdních kol ve speciálních autobusech a vlacích V dubnu byla zahájena již pátá sezóna provozu linky cyklobusu Pražské integrované dopravy z Dobřichovic od vlakového nádraží, kde navazuje na vlaky na železniční trati Praha – Beroun, přes Černolice, Řitku, Mníšek pod Brdy do Kytína. Hlavním cílem provozu této linky je zlepšení přístupnosti výše položených oblastí Brd veřejnou dopravou. Linka byla v provozu o víkendech a svátcích, a to až do 7. října. Provoz linky byl zajišťován upraveným autobusem pro přepravu 25 jízdních kol. Na lince platí tarif PID, za přepravu jízdního kola se platí 20 Kč (pokud cestující přijede vlakem do Dobřichovic a prokáže se platným dokladem ČD o přepravě jízdního kola, je jízdní kolo v cyklobusu přepraveno za 10 Kč). Na konci března 2007 zahájily České dráhy, a. s. ve spolupráci s hlavním městem Prahou provoz cyklovlaku na trati Praha-Masarykovo nádraží – Slaný. Vlak zastavoval ve všech železničních stanicích, v jejichž blízkosti se nacházejí zajímavé turistické cíle (Budeč, Buštěhrad, Kladno, Levý Hradech, Lidice, Nelahozeves, Okoř, Roztoky, Slaný, Veltrusy, Velvary), které bylo možné na kole či pěšky navštívit. Cyklovlak byl v provozu v nepracovní dny, a to až do 28. října 2007. Ve vlaku platil tarif ČD a tarif PID. V úseku Praha – Hostivice je trať začleněna do plné integrace a lze zde využít také jízdenku PID pro jednotlivou jízdu pro příslušný počet pásem, v úseku Hostivice – Slaný nelze jízdenku PID pro jednotlivou jízdu použít. Nakládku a vykládku jízdního kola si cestující zajišťuje sám a pro přepravu cyklistů je přednostně určen vždy druhý vůz vlakové soupravy, který je vybaven speciálními prostory pro přepravu jízdních kol a je zde snížen počet míst k sezení. Pro přepravu jízdního kola je nutné zakoupit jízdní doklad pro přepravu kola jako spoluzavazadla. Jeho cena činí 26 Kč. Přeprava jízdních kol v cyklovlaku na trati Praha-Masarykovo nádráží – Slaný Průzkum cyklistické dopravy v Praze V měsících dubnu, květnu a červnu 2007 se konal další průzkum intenzit cyklistické dopravy. Sčítání proběhlo na celkem 70 stanovištích v pracovní dny (pondělí až čtvrtek) v období 7-20 h, vždy v obou směrech (na profilu Podolské nábřeží i mimo pracovní den). Roenka dopravy Praha 2007 67 Byla vybrána stanoviště na cyklistických stezkách, na vstupních komunikacích do širší centrální oblasti města a na všech mostech přes Vltavu. Výsledky sčítání cyklistů byly zaznamenávány po hodinách podle směrů jízdy. Na stanovištích na cyklistických stezkách bylo sledování rozšířeno o další kategorie nemotorové dopravy (chodci a bruslaři). Tento průzkum navázal na průzkum intenzit cyklistů v roce 2005. Z porovnání dosažených výsledků v letech 2005 a 2007 na 65 srovnatelných profilech bylo zjištěno zvýšení intenzit cyklistů, na 21 profilech do 50 %, na 24 profilech o více jak 50 %, na 20 profilech došlo k poklesu počtu cyklistů (ve více než polovině případů patrně způsoben nepříznivým počasím při sčítání v roce 2007). Z dostupných výsledků lze uvést nejzatíženější profily: ulici Vltavanů v Modřanech (1 243 cyklistů za den), Podolské nábřeží (1 121 cyklistů za den) a Trojskou lávku (1 070 cyklistů za den). Naopak nejméně cyklistů bylo shledáno na komunikacích s intenzivní automobilovou dopravou, např. Francouzská, Husitská, Chotkova, Kartouzská, Ostrovského, Slezská, kde celodenní intenzity dosahují řádu pouhých desítek cyklistů. Z uvedeného lze usoudit, že v Praze stále převažuje rekreační charakter cyklistické dopravy, což dokazuje i nejčastější výskyt špičkových hodin v odpoledním a večerním čase, ale také to potvrzuje potřebu cyklistům vytvořit bezpečné podmínky pro jejich provoz, což ve většině případů lze dosáhnout pouze oddělením jejich pohybu od provozu automobilové dopravy. Nehodovost cyklistů v Praze Počet nehod cyklistů i počet nehod se zraněním či úmrtím cyklisty v Praze v posledních letech klesá, což znázorňují přiložený graf a tabulka. Tuto pozitivní skutečnost lze přičíst zlepšování cyklistické infrastruktury, rostoucí zdatnosti cyklistů při pohybu v městském provozu, zvyšující se ohleduplnosti ostatních účastníků provozu a také rozšiřování používání ochranných pomůcek (přilby, reflexní materiály, osvětlení). Přáním tak nadále zůstává, aby tato příznivá tendence poklesu nehodovosti cyklistů pokračovala i v budoucích letech. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 F\NOLVWDXVPUFHQ Bikers killed 0 1 1 1 0 3 1 1 F\NOLVWDWČåFH]UDQČQ seriously injured 23 13 12 15 17 11 11 14 F\NOLVWDOHKFH]UDQČQ slightly injured 150 93 123 116 98 92 64 66 F\NOLVWDQH]UDQČQ without injury 47 30 31 27 20 46 46 39 FHONHP total 220 137 167 159 135 152 122 120 1HKRGRYRVWF\NOLVWĤY3UD]H XVPUFHQ KILLED 68 WČåFH]UDQČQ SERIOUSLYåINJURED OHKFH]UDQČQ SLIGHTLYåINJURED QH]UDQČQ WITHOUTåINJURY FHONHP TOTAL Roéenka dopravy Praha 2007 PĚŠÍ PROVOZ Chůze, kterou začíná a končí i každá cesta vykonávaná dopravním prostředkem, je důležitou součástí života člověka. Přes růst stupně motorizace a stále větší používání osobních automobilů se i v současné době v Praze jen chůzí (bez použití dopravního prostředku) vykoná přibližně 1/4 všech vnitroměstských cest. Tuto skutečnost potvrdily výsledky průzkumu chování obyvatel trvale bydlících na území hlavního města, jehož provedení bylo zajištěno Ústavem dopravního inženýrství hlavního města Prahy v roce 2005. Osoby trvale bydlící v Praze vykonají cca 24 % všech cest pěšky. 9 Z celkového počtu necelých 800 tisíc pěších cest, které občané trvale bydlící v Praze během pracovního dne v průměru vykonají, jich 40 % souvisí s funkcí bydlení. Dalších 22 % pěších cest konají Pražané v souvislosti s výkonem svého zaměstnání – cesty do práce, pracovní pochůzky. Třetí nejsilnější skupinou (17 % z celkového počtu pěších cest) jsou cesty konané za účelem nákupů a stravování. Zbývajících 21 % pěších cest je konáno z nejrůznějších dalších důvodů – do škol, úřadů, za kulturou, atd. Nejvíce chodí pěšky žáci, studenti a učni, kteří konají pěšky 30 % cest. Při ostatních cestách pak používají zejména hromadnou dopravu osob (62 % cest) a automobil takřka nepoužívají (pouze 8 % cest). Naproti tomu zaměstnavatelé a osoby samostatně činné vykonají pěšky pouze 14 % svých cest. Pro realizaci zbývajících 86 % cest používají zejména osobní automobil (60 %), v menší míře (26 %) dopravu hromadnou. Největší počet, přibližně 1/3 vnitroměstských pěších cest se koná na území Městské části Praha 1. Obyvatelé trvale bydlící na území Prahy 1 i 2 vykonají jen pěšky dokonce 42 až 43 % cest. Naopak v okrajových částech města (např. v Praze 13) klesá podíl pěších cest pod 15 %. Ze všech vnitroměstských cest vykonaných jen chůzí, bez použití dopravního prostředku, má v Praze 1 svůj zdroj či cíl 23 % cest, dalších 9 % pěších cest se koná výlučně na tomto území, to znamená, že nepřesahují hranici této městské části. Pěší doprava v Karlově ulici Pěší doprava na Starých zámeckých schodech V roce 2007 byly provedeny čtyřhodinovou odpolední sondou během pracovního dne kontrolní průzkumy pěšího provozu na Václavském náměstí, v oblasti pěší zóny Můstek, na Smetanově nábřeží a na Karlově mostě. Z výsledků těchto průzkumů vyplývá: Na Václavském náměstí se v celé jeho délce v příčných řezech pohybují špičkové intenzity pěšího provozu od hodnoty 6 780 chodců/h v horní části mezi ulicemi Ve Smečkách a Krakovská k hodnotě 7 620 chodců/h u Můstku. Znamená to mírný nárůst (o cca 3 %) oproti letům 2000 – 2001. V ulicích Na můstku a Na příkopě byla zjištěna špičková intenzita 5 380 a 5 110 chodců/h, což přibližně odpovídá hodnotám zjištěným v letech 2000 – 2001. Na Karlově mostě byla zjištěna špičková intenzita 3 690 chodců/h (o 7 % více než v letech 2000 – 2001). Na Smetanově nábřeží byla zjištěna špičková intenzita pěšího provozu na chodníku podél Vltavy cca 420 chodců/h, na chodníku bližším k ulici Divadelní cca 390 chodců/h, to je celkem 810 chodců/h v příčném řezu nábřeží (o 31 % méně než při posledním sčítání v roce 1999). Roenka dopravy Praha 2007 69 Pěší trasy jsou hlavně ovlivněny rozmístěním městotvorných funkcí (soustředěná pracoviště, obchodní a administrativní vybavenost, zastávky a stanice hromadné dopravy, rekreační území, turisticky atraktivní místa apod.), dále morfologií terénu a přírodními podmínkami Prahy. Náměstí Republiky, pěší zóna s tramvajovým provozem po dostavbě Kromě „zlatého kříže“ (Václavské náměstí, Na můstku, 28. října, Na příkopě) patří mezi nejfrekventovanější pěší trasy právě spojnice turisticky atraktivních míst mezi Pražským hradem a Staroměstským náměstím. Intenzity chodců jsou zde ještě o cca 15-20 % vyšší o víkendu (hlavně v sobotu) a v jiných dnech pracovního klidu oproti pracovním dnům. Lze to přičítat rostoucí oblibě a návštěvnosti Prahy zahraničními a tuzemskými turisty. O víkendu je hojný výskyt frekventovaných pěších proudů i v trasách vedených pražskými parky a lesoparky sloužícími krátkodobé a střednědobé rekreaci (Stromovka, Letná, Petřín, Šárka, Kunratický les, okolí Hostivařské nádrže apod.). V roce 2007 byly v rámci stavby nové komunikace v prodloužení Rohanského nábřeží mezi ulicemi Šaldova a Za Invalidovnou v Praze 8 vybudovány podél jízdních pásů nové chodníky, které umožní prodloužení pěší trasy převážně rekreačního charakteru po nábřeží Vltavy. V tomto roce byla též dokončena stavba pěší zóny s tramvajovým provozem na náměstí Republiky v Praze 1 a z velké části vybudována nová pěší zóna s tramvajovým provozem na Strossmayerově náměstí v Praze 7. Nová pěší zóna na Strossmayerově náměstí v Praze 7 při pohledu od Antonínské ulice a od kostela sv. Antonína 70 Roenka dopravy Praha 2007 LETECKÁ DOPRAVA 10 Letecká doprava osobní i nákladní je v Praze provozována zejména na Letišti Praha situovaném na severozápadním okraji města. Ostatní tři pražská letiště slouží většinou jiným, speciálním účelům. Letiště Praha má k dispozici tři vzletové a přistávací dráhy, z nichž jedna je dlouhodobě uzavřená. Celková roční kapacita dráhového systému je přes 200 tis. pohybů letadel/rok. Maximální hodinová kapacita činila v roce 2007 42 pohybů (startů a přistání) letadel/h. Terminály Sever 1 a Sever 2 umožňují dohromady odbavit za jednu hodinu celkem 8 100 cestujících, z toho na odletu 3 900 a na příletu 4 200 cestujících. Pro odbavení nákladů jsou k dispozici dva terminály, každý s kapacitou 100 tis. t/rok. Na pravidelných linkách operovalo v roce 2007 na Letišti Praha 56 dopravců s více než 120 destinacemi. Nejvyšší objemy cestujících byly odbaveny na destinacích směřujících do Londýna (967 tis.) a dále (v sestupném pořadí) do Paříže, Frankfurtu n/M., Amsterodamu a Moskvy (339 tis.). Většina letů (90 %) směřovala do Evropy, nárůst však oproti roku 2006 zaznamenaly i lety do Afriky, Severní Ameriky a na Dálný Východ. Pozice Letiště Praha v mezinárodním srovnání je patrná z následující tabulky. Počty cestujících odbavených na vybraných letištích (mil. cestujících / rok) Letiště Chicago O‘Hare London Heathrow Paris Ch. de Taille Frankfurt Rhein-Main Amsterdam Schiphol Madrid Barajas Roma Fiumicino Kopenhagen Kastrup Stockholm Arlanda Vienna Schwechat Bruxelles National Praha Ruzyně Budapešť Ferihegy Warsawa Okecie Bratislava M. R. Štefánika 1995 67,3 54,1 28,0 37,4 24,9 19,6 20,7 12,7 14,3 8,4 12,5 3,2 2,9 2,7 0,2 2000 72,1 64,3 47,8 49,0 39,3 32,6 25,9 18,2 18,3 11,8 21,5 5,8 4,7 4,3 0,3 2006 77,0 67,5 56,8 52,8 46,1 45,5 30,2 20,9 17,5 16,8 16,7 11,6 8,3 8,1 1,9 06/95 (%) 114,4 124,8 202,9 141,2 185,1 232,1 145,9 164,6 122,4 200,0 133,6 362,5 286,0 300,0 950,0 Zdroj: Ročenky dopravy MDS ČR (ICAO), The Cicago Department of Aviation, ACI Celkový objem cestujících, odbavených v roce 2007 na čtyřech hlavních letištích s mezinárodním statutem (Praha, Brno, Ostrava, Karlovy Vary) činil 13,2 mil. cestujících, tj. o 7,6 % více než v roce 2006. Objem letecky přepravených nákladů (zboží a pošty) však vzrostl oproti roku 2006 pouze o 1 % na 60,7 tis. t. Celkový pohled na Terminál Sever 1 Roenka dopravy Praha 2007 Terminál Sever 2 – příjezd k prvnímu patru 71 Podíl Letiště Praha na celkových výkonech čtyř výše uvedených tuzemských letišť v posledních letech mírně klesá. V osobní přepravě činil 93,9 %, tj. o 0,2 % méně než v roce 2006, v dopravě nákladní 90,9 %, což je oproti roku 2006 pokles o 0,5 %. Podíl letišť na výkonech v osobní přepravě % z celkového objemu odbavených cestujících Podíl letišť na výkonech v nákladní přepravě % z celkového objemu přepraveného zboží a pošty 0RAHA å 0RAHA å +ARLOVY 6ARY /STRAVA å å "RNO å /STRAVA å "RNO å V roce 2007 bylo na Letišti Praha odbaveno celkem 12 436,3 tis. cestujících, což představuje oproti roku 2006 meziroční nárůst o necelých 0,9 mil. cestujících (7,4 %). Většina cestujících byla odbavena na severních Terminálech 1 a 2, jižním Terminálem 3 prošlo pouze 1 % cestujících. Z celkového objemu 12,4 mil. bylo 85,2 % cestujících přepraveno na linkách pravidelných, zbývajících 14,8 % na linkách nepravidelných. Vzrostl podíl nízkonákladové přepravy, který v roce 2007 dosáhl hodnoty 22,4 %. Nejvíce cestujících bylo odbaveno v srpnu (1 338,4 tis. osob), nejméně v lednu (710,0 tis. osob). Ve srovnání s rokem 2006 bylo měsíční maximum dosažené v roce 2007 o 3,8 % vyšší. Cargo letadlo China Airlines na letišti v Ruzyni Letadlo italské společnosti přistává v Ruzyni V nákladní přepravě bylo v roce 2007 letecky odbaveno 48 867,8 t zboží a 6 311,8 t pošty. Celková přeprava letecky odbaveného nákladu tak dosáhla hodnoty 55 179,6 t a byla oproti roku 2006 vyšší o pouhých 0,4 %. Nejvíce nákladu bylo přepraveno v listopadu (5 333,8 t), nejméně v lednu (3 922,4 t). Měsíční maximum bylo v roce 2007 o 0,4 % nižší než v roce 2006. Počet pohybů letadel v roce 2007 činil 174 662 pohybů/rok, což je o 8 316 pohybů více než v roce 2006 (nárůst o 5 %). Nejvyšší počet pohybů (16 184) byl zaznamenán v červenci, nejnižší (11 753) v lednu. Ve srovnání s rokem 2006 byl maximální měsíční počet pohybů v roce 2007 o 2,7 % vyšší. Po roce 1991, který byl v osobní přepravě nejslabším od roku 1982, začal počet odbavených cestujících prudce růst, takže již v roce 1993 byly překonány nejvyšší hodnoty předchozí historie letiště (cca 2,2 mil. cestujících/rok v letech 1978-79). Současně vzrůstají i počty pohybů letadel. V osobní dopravě lze také pozorovat mírný přesun zájmu cestujících do období mimo tradiční letní turistickou sezónu. Zatímco v roce 1990 činil podíl dvou prázdninových měsíců 25 % celoročního objemu, kolísá tento podíl v posledních letech okolo 22 % (2007 – 21,2 %). 72 Roenka dopravy Praha 2007 Také přeprava nákladů stále vzrůstá a v roce 2005 byla poprvé v dlouhodobém průměru překročena hodnota nejvyššího průměrného výkonu dosažená v minulosti. Ve srovnání s léty 1981-90, kdy průměrný roční výkon činil 35,4 tis. t/rok, je průměr let 1998 – 2007 (42,8 tis. t/rok) již o 20,9 % vyšší. Vývoj výkonů letiště Praha – Ruzyně Počty odbavených cestujících a pohybů letadel MIILONåCESTUJ¤C¤CHååROK TIS¤CåPOHYBīåLETADELååROK ODBAVEN¤åCESTUJ¤C¤ POHYBYåLETADEL Vývoj výkonů letiště Praha – Ruzyně Odbavený náklad (zboží a pošta) TIS¤CåTUNååROK Roenka dopravy Praha 2007 73 Měsíční počty cestujících odbavených na letišti Praha – Ruzyně v letech 2003 – 2007 å TIS åCES TUJ¤C¤CHååMđS ¤C å å å Od centra města, kde je umístěn vnitroměstský terminál, je Letiště Praha vzdáleno cca 11 km. Pro letecké cestující je spojení zajištěno speciální autobusovou dopravou a kromě toho i linkou Airport Express vedenou k železniční stanici Praha-Holešovice a navazující na provoz vlaků Pendolino v relaci Praha – Ostrava. Letiště dále obsluhují dvě rychlé linky městské autobusové dopravy směřující k konečným stanicím tras A a B metra v Dejvicích (A) a ve Zličíně (B), další autobusové linky Pražské integrované dopravy a projíždí zde i řada autobusových linek dálkové a regionální dopravy. K dispozici je taxi doprava provozovaná jednak osobními automobily, jednak minibusy a operuje zde řada půjčoven automobilů. Převažující podíl při zajišťování přepravy osob mezi letištěm a městem má individuální automobilová doprava. Dělba přepravní práce u cest z letiště a na letiště Září 2007, pracovní den, 6-22 h /SOBN¤åAUTOMOBIL å 4AXI å -INIBUS å !UTOBUS SMLUVN¤ å !UTOBUS VEĢEJN« å Stanice veřejné autobusové dopravy u Terminálu Sever 1 Celkový počet odstavných a parkovacích stání, která jsou v severní části areálu letiště pod správou Letiště Praha s. p. k dispozici veřejnosti a zaměstnancům, činil v roce 2007 necelých 5 300 stání. Kromě toho zde existují další parkoviště vyhrazená pro organizace, které mají na letišti svá pracoviště. Největší počet stání (přes 4 600) je pro veřejnost a zaměstnance k dispozici v parkovacích objektech A, C a D. Většina stání je střednědobých a dlouhodobých, pro operativní obsluhu je k dispozici celkem 213 stání krátkodobých a přes 100 stání je určeno pro osoby imobilní. V jižní části areálu je pro veřejnost určeno 121 parkovacích míst, z toho 13 pro osoby se sníženou pohyblivostí, resp. omezenými orientačními schopnostmi. 74 Roenka dopravy Praha 2007 VODNÍ DOPRAVA Pražská vodní doprava zajišťuje přepravu osob a nákladů po řece Vltavě. Kapacita vodní cesty je dána kapacitou plavebních komor – Podbaba 5,2 mil. t./rok a Smíchov 2,8 mil. t./rok. 11 Osobní lodní doprava po Vltavě má charakter převážně rekreační. Celoročně zajišťuje jen provoz několik společností, které se specializují na různé typy okružních vyhlídkových jízd po Praze s další nabídkou služeb (občerstvení i různé typy zábavních programů). K největším provozovatelům osobní lodní dopravy patří Pražská paroplavební společnost, a. s. (PPS), Evropská vodní doprava, s. r. o. (EVD), AQUAVIVA Praha, s. r. o. a První všeobecná člunovací společnost, s. r. o. Prvním provozovatelem vodní dopravy po Vltavě v Praze byla Pražská paroplavební společnost a. s., která byla založena v roce 1865. V současné době tato společnost provozuje 5 lodí s přístavištěm na Rašínově nábřeží mezi Palackého a Jiráskovým mostem. Největší lodí je restaurační salonní parník Vyšehrad s kapacitou 300 míst. Lodě Odra a Visla jsou motorové restaurační lodě s kapacitou 200 míst. Vyhlídkové motorové lodě Lužnice a Hamburg mají kapacitu 164 míst. Společnost provozuje pravidelné linkové plavby: Praha – Mělník (2x ročně: neděle 27.7. a 24.8), Praha – Slapy (soboty, neděle a svátky od 1.5 – 14.9.), Praha – Troja (3x denně 1.5. – 14.9., v dubnu a říjnu jen v sobotu, neděli a o svátcích). Pravidelně se také konají Velká plavba Prahou, která trvá 90 minut a Malá plavba Prahou v době trvání 55 minut. Společnost pořádá i obědy, večeře a diskotéky na lodi. Lodě je možné si objednat i na různé společenské akce. V roce 2007 přepravila společnost na pravidelných linkách 109 191 osob, na okružních plavbách 36 768 osob a při plavbách na objednávku 82 546 osob, celkem 228 505 osob. Rekreační lodě v přístavišti na Františku mezi Čechovým a Štefánikovým mostem Další společnosti, provozující osobní lodní dopravu, je Evropská vodní doprava, s. r. o. Tato společnost provozuje 8 moderních lodí s přístavištěm u Čechova mostu. Největší z nich – parník Šumava – má celkovou kapacitu 320 míst, Kotva má kapacitu 200 míst a kapacita 6 dalších lodí (Poseidon, Porto, Calypso, Bohemia, Praha a Natal) je 164 míst. Provoz lodí je celoroční, a to buď v pravidelných časových intervalech nebo dle individuálních přání objednatelů. Mezi pravidelné jízdy patří hodinové a dvouhodinové projížďky s výkladem, dvouhodinové projížďky s obědem a hudbou a pravidelné projížďky večerní Prahou s večeří a hudbou. V nabídce je i pořádání konferencí, svateb, firemních večírků a dalších společenských akcí. V roce 2007 přepravila tato společnost 230 000 cestujících. Společnost AQUAVIVA Praha, a programu na třech lodích Czechie. Společnost pořádá zákazníka. Přístaviště má Na s. r. o. pořádá společenské a firemní akce na klíč včetně občerstvení – Moravia, Czechie a Klára. Největší kapacitu 250 osob má loď hodinové a dvouhodinové projížďky nebo projížďky podle přání Františku. Kanálové vyhlídkové plavby po Vltavě pod názvem Pražské Benátky pořádá První všeobecná člunovací společnost, s. r. o. Plavby se pořádají celoročně, od 10:30 do 18:00 h, v letních Roenka dopravy Praha 2007 75 měsících až do 23:00 h. Na trase jsou 4 přístaviště, kde je možné nastoupit („Judita“ – Křižovnické náměstí, „Four Season“ – Platnéřská, „Čertovka“ – U Lužického semináře, „Mánes“ – Kosárkovo nábřeží). Doba projížďky je 35-60 minut podle typu lodě. Společnost provozuje salonní rychloloď Nepomuk s kapacitou max 150 osob, 4 lodě pro 32 osob a 7 člunů pro 11 osob. Z přístavišť „Judita“ a „Čertovka“ vyjíždějí lodě každou celou hodinu. Parník Vyšehrad Loď pod Štefánikovým mostem Kromě těchto velkých společností existuje i řada menších společností, které provozují různé projížďky a společenské akce dle individuálních objednávek. Přístaviště těchto společností jsou po obou březích Vltavy v centru města, například Na Františku, na Kampě, na Dvořákově nábřeží. Společnosti pořádají na objednávku nejen vyhlídkové okruhy po Praze, ale i výlety na Slapy, do Nelahozevsi, Poděbrad, Mělníka a Drážďan. Dále jsou provozovány historické lodě – OLD TIME BOATS pro 6-10 osob, motorové čluny – TAXI BOAT pro 2-3 osoby a řada restauračních vyhlídkových lodí. Pro osobní vodní dopravu slouží také tři přívozy přes Vltavu, na kterých platí tarif PID a jízdní kolo je přepravováno zdarma. Provozovatelem přívozů je První všeobecná člunovací společnost, s. r. o. Sedlecký přívoz P1 zajišťuje spojení Sedlce a Zámků na severním okraji Prahy, které je atraktivní pro výlety vltavským údolím (např. okruh Stromovka – Troja – Zámky – Sedlec – Podbaba – Stromovka) i pro běžné denní cesty. Spojení veřejnou dopravou z Bohnic na Suchdol přes Holešovice trvá cca 60 minut, s využitím přívozu se tato doba může zkrátit na polovinu, na jízdním kole lze cestu z Bohnic na Suchdol uskutečnit i za méně než 20 minut. Přívoz je v provozu celotýdenně do 20:00 h, v pracovní dny od 5:25 h, v sobotu, neděli a svátek od 6:45 h. Lysolajský přívoz P2 spojuje vltavské břehy mezi vyústěním Šáreckého údolí a Podhořím. Toto spojení je atraktivní zejména pro spojení oblastí Prahy 6 a Troje pro rekreační i běžné denní cesty. Přívoz je v provozu celotýdenně do 20:00 h, v pracovní dny od 5:40 h, v sobotu, neděli a svátek od 6:50 h. Přívoz P3 Lihovar – Veslařský ostrov 76 Cyklisté využívající přívoz P3 na Veslařském ostrově Roenka dopravy Praha 2007 Přívoz Lihovar – Veslařský ostrov P3 je nově otevřený přívoz se sezónním provozem (od 17.7.2007 do 28.10.2007) a vhodně doplňuje stávající spojení obou břehů Vltavy, které je zajištěno tramvajovými linkami nebo jejich kombinací s autobusovými linkami. Atraktivní je přívoz pro spojení oblasti levého břehu (zastávky „Lihovar“) s významnými rekreačními cíli na pravém břehu (plavecký stadion Podolí a Žluté lázně). Přívoz je v provozu celotýdenně do 22:05 h, v pracovní dny od 6:00 h, v sobotu, neděli a svátek od 7:00 h. Na základě vyhodnocení provozu může být rozsah provozu později upraven. Různí domácí a zahraniční provozovatelé realizují po řece Vltavě také nákladní dopravu. Jedním z největších provozovatelů je Evropská vodní doprava, s. r. o., která zajišťuje vnitrostátní i zahraniční přepravu hromadných substrátů, těžkých kusů, kontejnerů, kapalin apod. Její lodní park zahrnuje 38 plavidel a 1 tankové plavidlo. Společnost dále vlastní plovoucí zařízení – plošiny pro stavební a jiné účely. Objem nákladní lodní dopravy a počty proplavených lodí v letech 1997 – 2007 ukazují tabulky. Vývoj objemu přepraveného zboží plavebními komorami v Praze v letech 1997 – 2007 (přepravené zboží v t/rok) Rok 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Modřany 20 6921 13 6407 97 325 108 168 109 282 71 136 63 158 86 254 56 759 12 482 18 344 Smíchov 234 537 196 487 190 323 197 740 175 941 126 206 77 398 130 404 59 378 33 109 32 037 Plavební komory Mánes 2 363 1 320 10 238 360 7 251 6 523 4 018 690 545 35 Štvanice 232 442 191 624 186 153 201 712 176 936 117 296 83 289 126 295 106 749 54 743 38 280 Podbaba 379 606 403 840 356 008 370 037 374 692 214 173 241 000 293 027 302 726 236 344 393 159 Vývoj počtu proplavených lodí plavebními komorami v Praze v letech 1997 – 2007 Rok 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Modřany 2 164 1 863 1 897 1 898 1 852 1 307 1 785 2 413 2 530 2 265 2 633 Smíchov 18 581 17 844 20 305 21 716 22 291 17 729 21 617 23 967 24 576 24 247 26 879 Plavební komory Mánes 1 273 3 103 3 919 3 747 3 434 2 604 2 878 2 998 2 329 2 285 2 571 Štvanice 3 529 5 091 4 794 5 775 5 732 3 603 4 118 5 330 7 740 6 492 7 209 Podbaba 2 237 1 562 1 649 1 897 1 851 1 203 1 415 1 690 1 799 1 736 2 735 Na území města se nacházejí 4 přístavy – Radotín, Smíchov, Holešovice a Libeň, které slouží pro překládku různých druhů nákladů. Provozovatelem jsou České přístavy a. s. Uživateli přístavů jsou dopravní, skladovací, překladní a výrobní firmy a subjekty. Vývoj objemů substrátů v pražských přístavech 2004 – 2007 (přepravené substráty celkem v t/rok) Rok 2004 2005 2006 2007 Přístavy Praha Radotín 58 961 36 408 13 932 20 597 Roenka dopravy Praha 2007 Praha Smíchov 19 642 11 396 559 9 986 Praha Holešovice 31 311 99 308 114 462 182 974 Praha Libeň 14 236 2 934 - 77 DOPRAVNÍ STAVBY 12 Rok 2007 byl především ve znamení dokončení dílčích etap některých dopravních staveb (Rohanské nábřeží, Jinočanská spojka), proběhly významné rekonstrukční akce (Štefánikův most, křižovatka Palackého náměstí) a nadále pokračovaly stavby, jejichž otevření je plánováno na roky příští (např. prodloužení metra trasy C do Letňan, „Nové spojení“, jižní segment Pražského okruhu). Významnou realizovanou stavbou, která přispěla ke zklidnění automobilové dopravy v Sokolovské ulici a současně do budoucna umožnila obsluhu nových rozvojových území podél Vltavy, bylo pokračování Rohanského nábřeží v osmé městské části. Stavba, označovaná jako Pobřežní III – 1. etapa, dokončená v roce 2007, prodloužila Rohanské nábřeží od ulice Šaldovy k ulici Za Invalidovnou. Ve 2. etapě této stavby dojde k propojení až k Voctářově ulici u Libeňského mostu. Výhledově naváže stavba Pobřežní IV, která napojí novou komunikaci až na Balabenku. Jižní větev, ve směru z centra, je navržena ve stopě ulice Pod plynojemem a dále podél železniční trati Praha-Masarykovo nádraží – Praha-Libeň. Severní větev, ve směru do centra, má být vedena ve stopě ulice Na Žertvách a tunelem od stanice metra Palmovka do ulice Voctářovy. Prodloužení Rohanského nábřeží má v každém směru dva jízdní pruhy, pruh pro cyklisty a nový chodník široký tři metry, oddělený od vozovky zeleným pásem se stromořadím. Její součástí jsou i bezbariérové přechody a dvě návazné světelné signalizace. Současně byly vybudovány nové inženýrské sítě, nové veřejné osvětlení a další sadové úpravy. Celkové náklady na tuto stavbu, zařazenou do programu JPD 2, činily 244,7 milionů Kč. V roce 2007 zprovozněná část prodlouženého Rohanského nábřeží a jeho další část ve výstavbě Mezi další významné stavby, jež byly uvedeny do provozu v roce 2007, patří první část tzv. „Jinočanské spojky“, která tvoří novou páteřní komunikaci budoucího sídelního komplexu Jihozápadní Město II (Západní Město) a v této fázi výstavby spojuje Pražský okruh a ulici K Třebonicům. Čtyřpruhová směrově rozdělená komunikace má délku 1 250 m a po její severní straně vede chodník a nová stezka pro cyklisty v délce 800 metrů. Část „Jinočanské spojky“ zprovozněná v roce 2007 78 Most přes železniční trať 221 v Praze-Kolovratech Roenka dopravy Praha 2007 Součástí stavby jsou kanalizační dešťové sběrače a podzemní kabelovody pro vedení inženýrských sítí. Celkové náklady stavby části „Jinočanské spojky“ představovaly 770 milionů Kč. Od roku 2007 slouží pro automobilovou dopravu i nový jednopolový deskový most přes železniční trať v Praze-Kolovratech. Původní klenbový most již nevyhovoval současným požadavkům silničního ani železničního provozu a byl ve velmi špatném technickém stavu. Stavební práce zahájené v únoru 2007 byly koordinovány se stavbou IV. železničního koridoru na trati Praha – Říčany – Benešov u Prahy. Zároveň došlo k přeložkám inženýrských sítí a vodovodu a k vybudování opěrných zdí v ulicích K Říčanům a Nad dvorem. Na samotném IV. železničním koridoru probíhaly práce v okolí hranic hlavního města Prahy. Přestavbou prošla železniční stanice Říčany s přilehlými traťovými úseky a v závěru roku 2007 byl v provozu již kontinuální rekonstruovaný úsek mezi stanicemi Praha-Hostivař a Strančice. V okolí stanice Praha-Uhříněves byly dokončeny i další návazné investice a úpravy terénu. Především to byl nový podjezd pod železniční tratí, který nahradil původní úrovňové přejezdy v ulicích Františka Diviše a K dálnici. Ulice Ke Kříži pod železniční tratí nyní spojuje Nové náměstí v Uhříněvsi s Pitkovicemi a směřuje k dálnicí D1 u exitu Průhonice. V okolí podjezdu vzniklo nové parkoviště, přisvícený přechod pro chodce a parková úprava. Nový podjezd železniční trati 221 v Uhříněvsi s novým přisvíceným přechodem pro chodce a parkovou úpravou okolí V návaznosti na zprovoznění MÚK Malá Chuchle na Strakonické ulici v roce 2005 byla v roce 2007 zprovozněna ulice Mezichuchelská spojující tuto MÚK s ulicí Dostihovou, a tedy vzájemně Malou a Velkou Chuchli. Jedná se o dvoupruhovou komunikaci, vedoucí podél železniční trati Praha-Smíchov – Praha-Radotín. V blízkosti ulice Starolázeňské byla založena styková křižovatka, která v budoucnu umožní napojení nového přemostění jmenované železniční trati s návazností na ulici Starochuchelskou. Postupnou rekonstrukci několika pražských mostů zahájila v roce 2007 celková rekonstrukce Štefánikova mostu. Oprava mostu byla nezbytná s ohledem na jeho špatný stav, který byl způsoben mimo jiné i povodní z roku 2002. Bylo odstraněno veškeré příslušenství mostu (zábradlí, stožáry veřejného osvětlení, tramvajové koleje, trakce) a vozovkové i chodníkové vrstvy až na nosnou desku. Na ní byla přibetonována nová zesilující deska, která zvýšila únosnost celé stavby. Zrekonstruovaný Štefánikův most Roenka dopravy Praha 2007 Stavební práce na Městském okruhu v Troji 79 Na poškozených částech konstrukce i v pilířích byly provedeny sanační a injektážní práce. Zároveň byly přeloženy všechny inženýrské sítě. Opraven byl i celý podhled mostu, schodiště a rekonstruována vozovka, SSZ i chodníky křižovatky Řásnovka – Revoluční. Původní dlažba mostu byla nahrazena živičným povrchem a na vozovce byly obousměrně vyznačeny cyklistické pruhy. Rekonstrukci tramvajové trati na mostě a přilehlé kolejové křižovatky u Letenského tunelu provedl Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s. Celkové náklady na tuto opravu dosáhly 380 milionů Kč. V průběhu roku 2007 nadále probíhala výstavba další dopravní infrastruktury hl. m. Prahy. V oblasti Troje začala betonáž tunelů Městského okruhu. Na severním předpolí Strahovského tunelu pokračovala výstavba mimoúrovňové křižovatky Malovanka a rozsáhlé stavební práce na Městském okruhu byly zahájeny v prostoru budoucí mimoúrovňové křižovatky Špejchar. Kromě výstavby Městského okruhu v úseku Malovanka – Pelc Tyrolka, probíhala na území hlavního města Prahy a Středočeského kraje výstavba jižní části Pražského okruhu. Práce na stavbách 514 Slivenec – Lahovice a 513 Lahovice – Vestec – Jesenice, včetně mostu přes Vltavu, byly již v plném tempu. V prosinci 2007 byl proražen třípruhový tunel na stavbě 514. Zahájení návazné stavby 512 Jesenice – D1 se očekává v roce 2008. Nejvýznamnější stavbou na síti městské hromadné dopravy je pokračování trasy C metra v úseku Ládví – Letňany, který bude otevřen na jaře roku 2008. Dokončovací práce se soustředily zejména na terénní úpravy, obklady vnitřních i vnějších prostor stanic a dodávky technologií. Otevřená stavební jáma metra u zastávky BUS Liberecká Budova stanice metra Střížkov V letních měsících roku 2007 proběhly také rozsáhlé rekonstrukce na tramvajové síti. Nejvýznamnější z nich byla přestavba tramvajové křižovatky na Palackého náměstí a přilehlých úseků tramvajových tratí v ulicích Na Moráni, v Lidické a na Palackého mostě. Nový kolejový svršek a zvětšení osové vzdálenosti kolejí v ulici Na Moráni umožnily po rekonstrukci provoz autobusové linky 176 mezi Karlovým a Palackého náměstím společně s tramvajemi, což výrazně urychlilo její provoz ve směru na Strahov. Začátek opravy křižovatky na Palackého náměstí a výměna panelů BKV na tramvajové trati v Lidické ulici 80 Roenka dopravy Praha 2007 Na kolejové křižovatce Palackého náměstí byly přidány dva směrové oblouky (Jiráskovo náměstí – Palackého most a Jiráskovo náměstí – ulice Na Moráni), které výrazně zlepšují možnosti tramvajových odklonů při výlukách a mimořádných situacích v centru města. V souvislosti s tím bylo rekonstruováno SSZ a přidán nový signalizovaný přechod pro chodce na stavebně rozšířené tramvajové zastávky na Rašínově nábřeží. Na tramvajové síti došlo v roce 2007 ještě k dalším významným rekonstrukcím. Byla opravena trať v Korunní ulici mezi Florou a Vinohradskou vodárnou, kolejové křížení na Karlově náměstí a trať v Nuslích mezi Albertovem a Otakarovou. Některé tramvajové zastávky se dočkaly stavebního rozšíření a vstřícnějšího uspořádání pro cestující. Byla rozšířena zastávka Moráň a zrekonstruovány zastávky Sídliště Červený Vrch a Říčanova na Praze 6. Také zastávky Albertov doznaly rozšíření, jedna z nich byla pak přebudována na zastávku „vídeňského“ typu. Tramvajová zastávka Palackého nám. a navazující SSZ Rozšířená tramvajová zastávka Moráň V roce 2007 byly rovněž dobudovány dvě pěší zóny s tramvajovým provozem. Jedna z nich dostala společně s otevřením centra Palladium finální podobu na náměstí Republiky, druhá výrazně usnadnila život chodcům na Strossmayerově náměstí. Bez přerušení pěšího provozu byla zahájena rekonstrukce Karlova mostu. V roce 2007 také započaly práce na prodloužení tramvajové tratě mezi Laurovou a stanicí metra Radlická. Probíhaly základní terénní úpravy a výstavba protihlukových stěn u budoucí tratě podél Radlické ulice. Výstavba „Nového spojení“ v oblasti Krejcárku Výstavba „Nového spojení“ směrem k Hlavnímu nádraží V oblasti Husitské ulice nadále intenzívně probíhala výstavba „Nového spojení“, nejvýznamnější části přestavby železničního uzlu Praha. V roce 2007 byla z větší části dokončena montáž mostních objektů jak v úseku Praha-Hlavní nádraží – Vítkov, tak na druhé straně nových tunelů v oblasti Krejcárku. V souvislosti s realizací „Nového spojení“ došlo v roce 2007 také k rekonstrukci kolejového zhlaví železniční stanice Praha-Masarykovo nádraží. Na Hlavním nádraží pak v závěru roku 2007 doplnila probíhající rekonstrukci odbavovací budovy také oprava kolejiště a nástupišť, nejprve nástupišť III. a IV. Roenka dopravy Praha 2007 81 13 FINANCOVÁNÍ PROVOZU A ROZVOJE MĚSTSKÉ DOPRAVY Provoz městské dopravy a realizace dopravní výstavby byly v roce 2007 financovány z rozpočtu hlavního města Prahy, k němuž přispívaly zdroje státního rozpočtu a z vlastních zdrojů Dopravního podniku hl. m. Prahy, a. s. a dalších městských organizací. K financování jsou dále využívány výnosy z obligací, dotace z fondů EU a úvěry EIB. Rozpočet hlavního města Prahy, upravený k 30.06.2007, dosáhl na výdajové straně 61,5 mld. Kč, z toho 20,3 mld. Kč (33 %) tvořily výdaje v kapitole 03 Doprava, která tak byla i v roce 2007 nejsilnější kapitolou výdajové strany městského rozpočtu. Na běžných výdajích hlavního města Prahy se doprava podílela 27 %, ve výdajích kapitálových činil podíl dopravních investic 45 %. Rozložení výdajů v městském rozpočtu v roce 2007 (rozpočet upravený k 30.6.2007) Celkové výdaje -đSTSKÖ INFRASTRUKTURA å $OPRAVA å 2OZVOJåOBCE å ´KOLSTV¤åMLÖDEÅ AåSAMOSPRÖVA å 0OKLADN¤åSPRÖVA å :DRAVOTNICTV¤ AåSOCIÖLN¤åOBLAST å +ULTURAåSPORT 6NITĢN¤åSPRÖVA å (OSPODÖĢSTV¤ å Podíl dopravy na běžných výdajích "EZPEĎNOST å AåCESTOVN¤åRUCH å Podíl dopravy na kapitálových výdajích /STATN¤ å $OPRAVA å /STATN¤ å $OPRAVA å Z uvedené částky 20,3 mld. Kč bylo 10,6 mld. Kč určeno pro krytí běžných výdajů a 9,7 mld. Kč na výdaje kapitálové. Na čerpání běžných výdajů se v dopravě každoročně podílí rozhodující měrou dotace provozu hromadné dopravy osob na území města a v jeho okolí. Na tento účel bylo v upraveném rozpočtu vyčleněno 8 mld. Kč, na správu, údržbu a provoz komunikací přes 2 mld. Kč. Z výdajů kapitálových byly hrazeny zejména rozvojové investice, tj. výstavba nových komunikací, metra a dalších dopravních zařízení (60 %) a dále rozsáhlejší opravy a rekonstrukce dopravních cest a zařízení a obnova technického vybavení (36 %). Ve výdajích kapitálových v rozpočtu převažovaly výdaje určené pro zlepšení komunikační sítě a podmínek pro provoz silniční dopravy. Z celkové částky 9,7 mld. Kč bylo na obnovu a rozvoj hromadné dopravy vyčleněno 4,2 mld. Kč, na investice do komunikační sítě 5,5 mld. Kč. 82 Roenka dopravy Praha 2007 Celkově v rozpočtu na rok 2007 převládaly výdaje na zabezpečení provozu, obnovy a rozvoje hromadné dopravy osob, jejichž podíl na celkových výdajích určených pro dopravu činil 60 %. Struktura výdajů na dopravu v městském rozpočtu v roce 2007 (rozpočet upravený k 30.6.2007) Celkové výdaje (ROMADNÖåDOPRAVA å /STATN¤åV«DAJE å +OMUNIKACE å Běžné výdaje Kapitálové výdaje (ROMADNÖåDOPRAVA å /STATN¤ V«DAJE å +OMUNIKACE å (ROMADNÖåDOPRAVA å /STATN¤ V«DAJE å +OMUNIKACE å Podrobnější rozbor položek v rozpisu kapitoly výdajů ukazuje, že takřka 11 mld. Kč směřovalo k zabezpečení provozu, běžných oprav a údržby dopravního systému města, 3,5 mld. Kč k zajištění rozsáhlejších oprav, rekonstrukcí a obnovy technického vybavení, a bezmála 6 mld. Kč bylo vyčleněno na investice rozvojové. Struktura celkových výdajů na dopravu v rozpočtu 2007 (rozpočet upravený k 30.6.2007) 0ROVOZå¢DRÅBA BđÅN£åOPRAVY å /STATN¤ V«DAJE å 2OZVOJOV£åAKCE å Roenka dopravy Praha 2007 2EKONSTRUKCE ROZSÖHLEJݤåOPRAVYå INOVACE å 83 Vývoj struktury výdajů na dopravu v rozpočtech hlavního města Prahy åMLDå+Ď åMLDå+Ď åMLDå+Ďå åMLDå+Ďå å åMLDå+Ď å åMLDå+Ď å å å å å å å å å å å å å å å å å å å å å å OSTATN¤åV«DAJE PROVOZåBđÅN£åOPRAVY REKONSTRUKCEåINOVACE ROZVOJOV£åAKCE Ze státního rozpočtu byly hlavnímu městu Praze poskytnuty účelově vázané příspěvky v oblasti hromadné dopravy osob na výstavbu metra, údržbu jeho ochranného systému a na nákup nových tramvají (390 mil. Kč), z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2007 obdrželo město 1,32 mld. Kč na údržbu, opravy a výstavbu komunikací. Stát se též podílí na výstavbě silničního okruhu kolem Prahy, za jejíž financování převzal v minulosti plnou garanci. V roce 2007 bylo na stavbách Pražského okruhu vyčerpáno celkem 2,760 mld. Kč investičních prostředků, z toho 958 mil. Kč z úvěru EIB a 417 mil. Kč z kohezního fondu. Výstavba nových podchodů a rekonstrukce III. a IV. nástupiště na pražském Hlavním nádraží Ze státních prostředků byly hrazeny i stavby železničního uzlu Praha (Nové spojení, přestavba Hlavního nádraží, IV. koridor). K pokrytí investičních nákladů dopravního systému města přispěl z vlastních zdrojů i Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s. (2,1 mld. Kč), který mj. z vlastních zdrojů pokryl 37 % nákladů vynaložených v roce 2007 na obnovu vozového parku MHD. Na financování příměstské dopravy se podílely obce v okolí Prahy, jejichž obyvatelé tuto dopravu v rámci PID využívají a na zajištění základní dopravní obslužnosti v příměstské oblasti přispěl do rozpočtu hlavního města Prahy a okolních obcí i stát. 84 Roenka dopravy Praha 2007 PROJEKTY EU A DALŠÍ PROJEKTY HL. M. PRAHY Projekt „Systém řízení a regulace městského silničního provozu v hl. m. Praze“ v rámci OPD 14 V průběhu let 2006 a 2007 se TSK hl. m. Prahy účastnila procesu přípravy a programování Operačního programu Doprava. Ve spolupráci s odborem dopravy MHMP, odborem FEU MHMP a v koordinaci s ÚRM HMP bylo dosaženo vyčlenění samostatné prioritní osy číslo 5 pro hl. m. Prahu pod názvem „Modernizace a rozvoj pražského metra a systémů řízení silniční dopravy v hl. m. Praze“. Výsledná finanční alokace na tuto prioritní osu činí (po navýšení vyrovnávací alokace ERDF) celkem 330 milionů EUR. Tuto částku budou čerpat dva subjekty, a sice TSK hl. m. Prahy a DP hl. m. Prahy. Předpokládá se, že TSK hl. m. Prahy pokryje první dva roky čerpání této alokace a na něj v čerpání naváže DP hl. m. Prahy s projektem prodloužení trasy metra A. Konkrétní projekt, který bude tuto alokaci za TSK hl. m. Prahy čerpat, byl nazván „Systém řízení a regulace městského silničního provozu v hl. m. Praze“ s celkovým rozpočtem 1,3 mld. Kč při dotaci ve výši 85 % (cca 1 mld. Kč) z Operačního programu Doprava. Jednotlivé oblasti čerpání prostředků v rámci TSK a rozsah pořízených prvků a zařízení byly definovány takto: Oblast 1 – HDŘÚ Praha Oblast 2 – Řízení prostřednictvím SSZ Oblast 3 – Řízení a monitorování dopravy v tunelech Oblast 4 – Poskytování dopravních informací Oblast 5 – Sběr dopravních informací Oblast 6 – Regulace nájezdů na Jižní spojku – Ramp metering Oblast 7 – Liniové řízení na městském okruhu a radiálních komunikacích Oblast 8 – Rozšíření funkcionality radiové sítě TSK Oblast 9 – Optická síť Oblast 10 – Meteorologická čidla Regionální projekt EU Connect V rámci aktivit v telematické oblasti se hlavní město Praha v roce 2007 podílelo také na regionálním projektu CONNECT, který klade důraz na služby tzv. „Infomobility“. Jeho program zahrnuje nezbytné studie a pilotní projekty pro zavádění systémů poskytujících vysoce kvalitní informace o dopravní situaci a informace pro cestující. $ //&$5 // Některé z činností studijního charakteru jsou z 50 % spolufinancovány ze zdrojů tohoto projektu (především studijní a ověřovací projekty při zprovozňování a plném provozu DIC Praha). V závěru roku 2007 probíhala třetí, poslední, fáze projektu, během níž byly spolufinancovány činnosti související s pilotním zaváděním technologie anonymního sledování dopravy s využitím mobilních telefonů (CFCD). PROJEKT JPD 2 – Dopravní modelování Projekt Dopravní modelování byl realizován Ústavem dopravního inženýrství hl. m. Prahy. Po sloučení ÚDI Praha s TSK hl. m. Prahy k 1.1.2008 pokračuje ve využívání výstupů projektu tato organizace. Projekt Dopravní modelování je zahrnut do Jednotného programového dokumentu pro Cíl 2 (JPD 2) regionu soudržnosti Praha. Úloha je začleněna do priority 1 – Revitalizace a rozvoj městského prostředí a do opatření 1.1 Dopravní systémy podporující přeměnu městského prostředí. Hlavním cílem Projektu JPD 2 – dopravní modelování bylo zkvalitnění efektivního specializovaného nástroje, který formou dopravního modelu umožňuje prověřovat variantní způsoby optimalizace a regulace dopravy ve městě. Roenka dopravy Praha 2007 85 Zpracování projektu, jehož realizace probíhala od dubna roku 2005 do února roku 2007, bylo zaměřeno na dopravní poměry panující v současnosti na vybraných křižovatkách v Praze. Konkrétní podmínky na těchto křižovatkách jsou dány různými charakteristikami a parametry, mezi něž patří: způsob řízení provozu na křižovatce (neřízená, řízená světelnou signalizací), stavební uspořádání křižovatky (průsečná, okružní, počet a šířkové uspořádání vstupujících ramen), dopravní zatížení v jednotlivých směrech, výskyt tras hromadné, zejména tramvajové dopravy, intenzity chodců a cyklistů atd. Tyto charakteristiky a parametry potom vytvářejí celou řadu kombinací, které byly v modelu popsány takovým způsobem, aby jeho výstupy co nejlépe odpovídaly reálnému provozu. V rámci projektu byl tedy vytvořen modelový nástroj, který zohledňuje uvedené parametry ovlivňující provoz konkrétních křižovatek. Tento nástroj se nyní využívá k testování vybraných záměrů, dopravních opatření a plánů v zájmu zajištění rozvoje dopravy ve městě ve smyslu principů dopravní politiky hlavního města Prahy. Projekt byl spolufinancován EU (Evropský fond pro regionální rozvoj ERDF), hl. m. Prahou a Českou republikou. Více informací o JPD 2 lze nalézt na www.strukturalni-fondy.cz/jpd2 a na webových stránkách řídícího orgánu JPD 2 – Ministerstva pro místní rozvoj – www.mmr.cz. V současné době probíhá fáze tzv. „udržitelnosti projektu“, kdy se sleduje zachování a využití přínosů projektu. 86 Roenka dopravy Praha 2007 Bezpené komunikace pro Prahu… …aby se Vám lépe jelo. TECHNICKÁ SPRÁVA KOMUNIKACÍ HL. M. PRAHY * isté, sjízdné a bezpené ulice * Od správy tunel a telematiky až po zele a pítka * Služby laboratoe, pronájem autobusových zastávek * Nov i dopravní inženýrství (ÚDI) – rozbory, podklady, studie * On-line dopravní informace na www.tsk-praha.cz * Na nové adrese: ásnovka 770/8, 110 15 Praha 1 Ovládáme obor Dáváme konkrétní podobu představám o moderní architektuře a nacházíme řešení pro stavby na samé hranici technických možností. Důkazem je také nový úsek IV. C2 pražského metra se stanicemi Střížkov, Prosek a Letňany. Metrostav a.s. Koželužská 2246 Praha 8 www.metrostav.cz AŽD Praha silniční doprava železniční doprava telekomunikace Inteligentní dopravní systémy Systémy rozpoznání obrazu Měření úsekové rychlosti Identifikace průjezdu na červenou Vyhledávání odcizených vozidel Informační systémy v dopravě Aktivní přechody pro chodce Sběr a vyhodnocení dopravních dat Parkovací systémy Vjezdové systémy s rozpoznáním RZ Technologie pro parkovací domy Naváděcí systémy Systémy řízení dopravy Řízení dopravní sítě Liniové řízení Tunelové systémy Management řízení dopravy Preference MHD Zabezpečení výjezdů vozidel IZS Inženýrské činnosti a projekční práce Instalace, montáž, údržba a servis dodávaných technologií Bezpečně k cíli www.azd.cz www.subterra.cz Nedržíme se pi zemi Subterra a.s. Bezová 1658 147 14 Praha 4 - Braník Dálniční stavby Praha Stavíme pro budoucnost Váš spolehlivý partner v oblasti výstavby: Provádíme výstavbu a rekonstrukci: •silnic a dálnic •obchvatů měst •letištních ploch •železničních a tramvajových tratí •ploch pro průmyslová a obchodní centra Ve stanoveném termínu a vysoké kvalitě provádíme povrchy komunikací a ploch pomocí cementobetonové nebo asfaltové technologie. Dálniční stavby Praha, a.s. Na Bělidle 198/21 150 00 Praha 5 tel.: (+420) 224 266 939 fax: (+420) 224 266 946 e-mail: [email protected] www.dsp.cz R © TSK hl. m. Prahy, 2008 Texty, grafické výstupy a údaje v nich obsažené je možno šířit jen s uvedením pramene: Technická správa komunikací hl. m. Prahy – Úsek dopravního inženýrství (TSK-ÚDI) Ročenku připravil: TSK hl. m. Prahy – Úsek dopravního inženýrství (TSK-ÚDI) z Autorský kolektiv: Ing. Jan Adámek, Olga Boučková, Miroslav Božovský, Ing. Jana Coufalová, Jiří Dytrych, Ing. Marek Karban, Ing. Vladimír Kadlec, Ing. Eva Kosteasová, Ing. Jan Kreml, Ing. Jiří Medek, Ing. Jug Mikuškovic, Ing. Ladislav Pivec, Ing. Lubomír Šembera, Ing. Martin Šubrt, Ing. Jitka Tomsová, Ing. Jan Trešl, Ing. Jiří Zeman z Redakce: Ing. Zdeněk Balcar, Mgr. Eva Černá, Ing. Martin Šubrt z Podklady: Airports Council International; Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.; Czech Consult, spol. s r. o.; České dráhy, a. s.; ČSAD Holding, a. s.; Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s.; Evropská vodní doprava, s. r. o.; Letiště Brno a. s.; Letiště Karlovy Vary, s. r. o.; Letiště Ostrava, a. s.; MHMP; Ministerstvo dopravy ČR; O‘Hare International Airport; Parking Praha a. s.; Penco Praha, s. r. o.; Policie České republiky; Policejní prezidium ČR; Povodí Vltavy, s. p.; Pražská paroplavební společnost, a. s.; ROPID; Ředitelství silnic a dálnic ČR; Správa Letiště Praha, s. p.; TSK hl. m. Prahy; ÚDI Praha; ÚMČ Praha 1, 2, 3 a 7; ZHMP zFotografie: TSK-ÚDI z Výroba: SOFIPRIN Praha z Vydáno TSK hl. m. Prahy v počtu 1 500 ks z Praha 2008 TECHNICKÁ SPRÁVA KOMUNIKACÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Úsek dopravního inženýrství 110 15 Praha 1, Řásnovka 8 Tel.: +420 257 015 094 [email protected] www.tskpraha.cz