Odpady.ihned.cz - Mechanizace zemědělství

Komentáře

Transkript

Odpady.ihned.cz - Mechanizace zemědělství
OD01
5.2.08
3:43 PM
Page 1
MĚSÍČNÍK
VYDAVATELSTVÍ ECONOMIA
cena 75 Kč/ 99 Sk
2/2008
O D B O R N Ý Č A S O P I S P R O N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y A Ž I V O T N Í P R O S T Ř E D Í
Téma
Mechanicko-biologická úprava
Ekologické
odstraňování
autovraků živoří
Odpady v Neapoli –
mafie a úředníci
Recollect service
Odpady PCB
a nakládání s nimi
Odpady.ihned.cz
OD-000319
OD02
5.2.08
3:49 PM
Page 1
OD03
5.2.08
4:30 PM
Page 3
OBSAH
SPEKTRUM
4
T É M A : M E C H A N I C K O - B I O L O G I C K Á Ú P R AVA
Kam s ním
7
Ing. Pavel Bartoš
MBÚ je mezistupeň, který může prodražit systém
8
Jarmila Šťastná
Každá země řeší MBÚ jinak
9
Ing. Terezie Pačesová a kol.
N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y
Vzdálenost od recyklačního zařízení je rozhodující
12
Odpovědné podnikání v chemii
12
Ekologické odstraňování autovraků je živořící činností
13
Jan Volejník
Autovraky na Slovensku: trojnásobný nárůst zpracování
14
Odpady v Neapoli – mafie a úředníci
15
Inspekce bude letos pokračovat v započatém trendu
17
Ing. Petr Havelka
Plynový pohon pro svozové vozy
18
Recollect Service – ekologicky solidární vratný systém průmyslových obalů
19
Ing. Karel Valík, MBA
L E G I S L AT I VA
Co očekávat od nové směrnice o bateriích?
21
RNDr. Petr Kratochvíl
Ohlašování údajů do integrovaného registru znečišťování za rok 2007
22
Ing. Jan Maršák, PhD
Novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí
23
Mgr. Petr Opluštil
MANAGEMENT
Polychlorované bifenyly, odpady PCB a povinnosti při nakládání s nimi
24
Ing. Jaromír Manhart
FINANCE
První evropské dotace míří k žadatelům
26
Jana Kulísková
SERVIS
Nové knihy
27
Graf měsíce: Způsoby nakládání s odpady v roce 2006
27
Největším ekologickým problémem zůstává kvalita ovzduší
28
Úspory energie lidi zajímají
29
Co nového ve Sbírce zákonů
29
Do diáře
30
Vážení čtenáři,
musím přiznat, že jsem
se vloni nejspíš mýlila
(samozřejmě v mnoha
různých ohledech, budu
tady mluvit jen o jednom případu). Země se
asi opravdu otepluje.
Jarmila Šťastná
Nepřesvědčily mě o tom šéfredaktorka
hromady článků v novinách, ani společné kvílení na seminářích, ani
politické debaty na konferencích v různých báječných místech, kde je skvělé koupání. Mimochodem: pořádat konferenci o ochraně klimatu na odlehlém ostrově, kam musejí úplně
všichni přiletět letadlem, to chce opravdu pevné nervy a zásadní, až politický přístup k otázkám vlivu člověka na produkci skleníkových
plynů.
Ale vraťme se k oteplování. Přesvědčili mě
o tom lidé, kteří ho viděli na vlastní oči. Kamarád, který procestoval celý svět, řekl: »Na
Kilimandžáru jsem byl mockrát, a pokaždé je
vidět, že ty ledy ustupují.« Známý žijící ve
Švýcarsku zase vyprávěl, že když sem před
mnoha lety přijel, lyžovali s dětmi i na níže
položených kopcích, kde už dnes nebývá sníh
vůbec.
Ano, připouštím, oteplujeme se, i když ve mně
stále přetrvávají pochybnosti, jestli nejde jen
o výkyv v rámci dlouhého klimatického cyklu,
o němž nemáme ani tušení. Na mapě historických Čech z doby Karla IV. jsou zaznamenány oblasti pěstování vína – jsou mnohem
rozsáhlejší, než dnes, a prý se tu pěstovaly
i melouny. V té době tu mohlo být tepleji.
Musíme si zvyknout, že v novinách bude stále
více poplašných zpráv typu: netopýři vylétávají z jeskyní, už nebude zima. Taky medvědi
nespí a mravenci už zase něco kutí po lese.
Události, o něž se před pár lety zajímalo pár
biologických nadšenců, se dnes dostávají na
titulní strany. Signalizuje to stále větší zájem
veřejnosti o životní prostředí, bohužel vedený
v bulvarizovaném a hodně povrchním tónu.
Vždycky si vzpomenu na povídku Stephena Leacocka, kde zanícený milovník přírody na jaře
vypráví, že už viděl na větvi červenku. A Leacock v roli ignoranta si říká: »Já myslel, že
červenka je nějaký mor prasat.« Skeptický pozorovatel na poplašné zprávy o medvědech
mávne rukou: »Ti vylejzali vždycky. Až se
ochladí, oni zase zalezou.«
Krásný únor vám přeje
Jarmila Šťastná
Uzávěrka tohoto čísla 30. 1. 2008
o d p a dy. i h n e d . c z
O D PA DY 2 / 2 0 0 8 – 3
OD04_06
5.2.08
3:50 PM
Page 4
SPEKTRUM
Funguje databáze brownfields
«
Agentura CzechInvest spustila online databázi opuštěných průmyslových areálů, tzn. brownfieldů v České republice. Národní databáze
brownfieldů má přilákat nové investice do těchto problematických oblastí. Seznam obsahuje podrobné údaje i s fotodokumentací o vybraných lokalitách a bude se postupně rozšiřovat a aktualizovat. Opuštěné
průmyslové areály mají neustále
obrovskou hodnotu. »Většinou
už mají vybudovanou kompletní
infrastrukturu, často leží ve velmi zajímavých lokalitách a navíc je na jejich obnovu možné
získat další finance z evropských fondů. O těchto oblastech
přitom dosud neexistoval ucelený přehled obsahující přesně ty
V České republice je přes dva tisíinformace, které jsou důležité
ce lokalit »brownfields«
pro jejich nové využití. Tato databáze spolu s národní strategií chce investorům nabídnout alternativy
často výhodnější než umístit investici na tzv. zelené louce,« řekl Michal Koryčánek, náměstek generální ředitelky agentury CzechInvest.
Databáze vychází z údajů získaných díky vyhledávací studii brownfieldů,, která identifikovala celkem 2355 lokalit s celkovou rozlohou
10 326 hektarů. Databáze na adrese brownfieldy.cz se bude postupně
plnit podle toho, jak se podaří od jednotlivých majitelů nemovitostí získávat souhlas se zveřejněním údajů.
Investoři mohou v databázi vyhledávat brownfieldy podle jednotlivých krajů, požadované velikosti, podle typu nemovitosti (budova, pozemek, celý areál) nebo podle předchozího využití lokality. O zvolených brownfieldech pak získají rozsáhlé informace včetně vlastnických
vztahů, podrobného popisu stavu nemovitosti, informace o případných
ekologických zátěžích nebo o technické infrastruktuře místa.
Město Úpice má bioplynovou stanici
Na konci minulého roku byla do zkušebního provozu uvedena bioplynová fermentační stanice v Úpici. Toto zařízení bylo vybudováno s finanční podporou z prostředků ERDF, SFŽP, KÚ Královéhradeckého
kraje a města Úpice. Výrobní podíl na celkové realizaci má firma Ekora,
s. r. o. Provozovatelem zařízení budou Městské vodovody a kanalizace
Úpice. Zařízení bude zpracovávat zhruba 6 tis. tun biologicky rozložitelných odpadů, včetně sběru těchto složek od obyvatel města Úpice.
Areál bioplynové stanice v Úpici
Cla pro země znečišťující ovzduší
Evropská unie zvažuje, jestli by mohla zavést dovozní cla na zboží přicházející ze států, které dostatečně nebojují proti vypouštění
skleníkových plynů. Zpřísnil by se také systém obchodování s emisními povolenkami: firmy z »hřešících« zemí mimo EU by musely
kupovat povolenky na emise. EU se zavázala snížit emise skleníkových plynů do roku 2020 o nejméně 20 procent proti stavu z roku
1990. V roce 2012 však skončí platnost Kjótského protokolu, a unie
proto musí hledat cesty pro období mezi roky 2012 až 2020.
Na otázku cel panují i v Unii
velmi rozdílné názory. Týkaly by
se totiž zemí, které se ke snižování
emisí dosud nezavázaly, ale zároveň patří mezi nejvýznamnější obchodní partnery: Indie, Čína nebo
USA. Na druhou stranu politici
připomínají, že evropské podniky
se vlivem přísných opatření na
ochranu ovzduší dostávají do nevýhodné situace vůči podnikům ze
zemí, kde taková opatření neuplatňují. Je však jasné, že případné zaČína nepodepsala Kjótský
vedení cel by mohlo vést k ob- protokol, ale patří k největchodním konfliktům a bylo by ším producentům skleníkových plynů
velmi složité.
Komunitní kompostování
v Řepích pokračuje
Na sídlišti v Praze – Řepích pokračuje projekt komunitního kompostování,
zahájený v březnu 2007 s finanční podporou Magistrátu
hl.m. Prahy. Zapojilo se do
něj 35 domácností ze dvou
bloků panelových domů ve
Španielově ulici. Občané byli nejdříve osobně seznámeni
s principy a pravidly společného kompostování a nadále
jsou podle potřeby informováni prostřednictvím dopisů
do schránek nebo e-mailů Kompostéry na sídlišti Řepy
o dění kolem projektu.
V současné době jsou v provozu čtyři uzavřené a uzamykatelné
kompostéry a dva jsou již zcela zaplněny. Za celou dobu kompostování nedošlo k porušení stanovených pravidel (tj. co lze a nelze ukládat do kompostu). Hlavní složkou biologického materiálu odkládaného do kompostérů je kuchyňský odpad, v menší míře pak použitá
podestýlka od býložravců chovaných v domácnostech (králík, morče), květiny a použitá zemina. Vzniklý kompost si rozeberou účastníci kompostování nebo bude použit ke zkvalitnění půdy v okolí domů (záhonky, stromy). Na podzim SE projekt zapojil do
mezinárodní akce Growing with compost (www.growingwithcompost.org) a stal se jednou z jeho demonstračních kompostáren.
Rubriku zpracovali – jhm– a – lom–
4 – O D PA DY 2 / 2 0 0 8
o d p a dy. i h n e d . c z / s p e k t r u m
OD04_06
5.2.08
3:50 PM
Page 5
SPEKTRUM
Pokuta za infekční odpady
Česká inspekce životního prostředí uložila půlmilionovou pokutu
podnikateli z Jindřichova Hradce, který přebíral od jiných subjektů
různé odpady a soustřeďoval je ve svém objektu v obci Bednáreček.
K nakládání s odpady však neměl vydáno povolení. Česká inspekce
životního prostředí spolu s Městským úřadem Jindřichův Hradec
provedly v roce 2006 v areálu několik kontrol a postupně majitele
donutily odpady odklidit.
Podnikatel soustřeďoval v odpady kategorie ostatní i kategorie nebezpečný. S nebezpečnými odpady pak nakládal způsobem, který
ohrožoval životní prostředí – odpady nebyly zabezpečeny zejména
proti úniku do životního prostředí, a při první kontrole nebyl podnikatel ani schopen přesně identifikovat jednotlivé druhy soustředěných odpadů. V objektu
byly zjištěny sudy s olejem, sudy s nebezpečnými kaly, kondenzátory
s PCB (polychlorovanými bifenyly), atp. Byly
zde také zdravotnické
odpady. Právní předpisy
stanoví, že pokud nejsou
infekční odpady chlazeny, musí být předány ke Zdravotnické odpady skladoval podnikatel půl roku – a dostal za to půlmikonečnému odstranění do
lionovou pokutu
48 hodin v letním období
a do 72 hodin v zimním období. Podnikatel měl infekční odpady
umístěny v obci Bednáreček bez jakéhokoliv chlazení, a to po dobu
více než půl roku.
Pytlový svoz se osvědčil
V okrajových částech Vsetína, kde převládá individuální zástavba rodinných domů, se sváží recyklovaný odpad v plastových pytlích. Lidé
si na tento způsob třídění odpadu rychle zvykli a městu přináší ekologický i ekonomický efekt. Pytlový svoz se na celkovém množství vytříděného odpadu z domácností podílí téměř deseti procenty a díky němu stouplo procento vytříděného odpadu na devět procent.
Svozy provádějí technické služby podle stanoveného harmonogramu zveřejněného na stránkách města a v kalendářích, které dostali občané zdarma do svých schránek. Svážení recyklovaného odpadu z okrajových částí Vsetína, jejichž obyvatelé mají dál k recyklačním
kontejnerům, zahájily vsetínské technické služby před dvěma lety.
V těchto lokalitách totiž žije v téměř
1800 domech přes pět tisíc lidí, což je
zhruba šestina vsetínské populace.
V únoru také zahájí ve Vsetíně provoz
Logistické centrum odpadů mikroregionu Vsetínsko, kde se budou dotřiďovat,
překládat, skladovat či přímo druhotně
zpracovávat nejrůznější druhy odpadů.
Jeho výstavba si vyžádala takřka 150 milionů korun. Město Vsetín nedávno zakoupilo 11 svozových automobilů nákladem více než 33 milionů korun
a obnovilo tak veškerý vozový park pro
Pytlové sběry odpadů se
svoz a zpracování odpadů, který měl uplatňují nejen ve Vsetíně
průměrné stáří 22 let.
(sběr na severu Čech)
o d p a dy. i h n e d . c z / s p e k t r u m
Vláda koupí laguny
Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman uspěl se svým návrhem,
aby vláda uvolnila 27 milionů korun, které budou použity pro vyrovnání mezi konkurzním správcem a věřitelským výborem za zkrachovalou
chemičkou Ostramo-Vlček. Uvolnění peněz by mělo pomoci k urychlení začátku prací na likvidaci ropných lagun. Ropné látky v lagunách
by se tak mohly začít likvidovat ještě letos a mohly by být vytěženy do
roku 2010.
Podle náměstka ostravského primátora Lukáše Ženatého mají práce,
které se v lagunách dosud vykonaly, mnohem větší hodnotu než 27 milionů korun. Pokud by však laguny spadly do konkurzní podstaty zkrachovalé chemičky, jak požaduje správce konkurzní podstaty, sanace lagun by se mohla zastavit na několik dalších let.
Ostravské laguny patří k největším ekologickým zátěžím v republice. Z areálu je potřeba odtěžit 200 000 tun ropných kalů a vyčistit 600
000 tun znečištěné zeminy i podzemní vodu. Po vytěžení lagun se bude
území nejméně dalších deset let rekultivovat.
Pokuta za chyby v provozní
evidenci
Česká inspekce životního
prostředí upozornila všechny
provozovatele zvláště velkých,
velkých a středních zdrojů
znečištění, aby řádně vyplnili
souhrnnou provozní evidenci,
kterou musí každým rokem
odevzdat inspekci a obecním
úřadům.
Souhrnná provozní evidence je jedním z podkladů pro
výpočet poplatků za znečišťování ovzduší. Návrh zákona
o integrovaném registru znečišťování životního prostředí,
který schválil Senát Parlamentu České republiky, zavádí
v části pojednávající o změně
zákona č. 86/2002 Sb., o
ochraně ovzduší, nový režim
pro podávání souhrnné provozní evidence stacionárních
zvláště velkých, velkých
a středních zdrojů znečišťování ovzduší i kontrolu dodržování ohlašovací povinnosti.
Inspekce v předchozích letech pokutovala pouze pozdní Za nesprávné údaje v provozní
podání evidence, navržené evidenci může přijít pokuta
změny zákona o ovzduší rozšíří pravomoc ČIŽP o sankce za uvedení
nesprávných údajů v souhrnné evidenci. Kontrola včasného podání,
úplnosti souhrnné provozní evidence a správnosti uvedených údajů
bude prováděna v rámci kontrol dodržování povinností provozovateli zdrojů
O D PA DY 2 / 2 0 0 8 – 5
OD04_06
5.2.08
3:50 PM
Page 6
SPEKTRUM
Odpadové hospodářství
ve Švýcarsku
Švýcarská konfederace, jako nečlenský stát EU, definovala již v dostatečném předstihu podmínky pro další vývoj odpadového hospodářství a v současné době disponuje světově nejvyspělejším systémem
hospodaření s odpady. Švýcarské odpadové hospodářství se od roku
1986 orientuje podle tzv. Rukověti švýcarského odpadového hospodářství (Leitbild der schweizerischen Abfallwirtschaft).
Látkovému využívání, především při separovaném sběru odpadů, je
od roku 1990 ve Švýcarsku věnováno značné úsilí - s patřičnými výsledky.
V současné době se látkově využívá téměř 50 % komunálního odpadu (papír, sklo, plasty, kovy). Nicméně podle místních odborníků je
recyklační potenciál téměř vyčerpán, zejména z důvodu nepříznivého
poměru náklady/výnosy. Od roku 2000 je ve Švýcarsku zakázáno
skládkování biologicky rozložitelného odpadu. Veškerý směsný zbytkový odpad a rovněž spalitelné stavební odpady jsou energeticky v 31
zařízeních. Ve Švýcarsku platí technické nařízení o odpadech z roku
1990, kde je kromě jiného zakotvena povinnost látkově využívat
a provozovat spalovny s využitím energie. Za to, aby byly nevyužitelné, spalitelné odpady ve vhodných zařízeních spáleny, zodpovídají
kantony.
Irsko vede válku proti plastovým taškám, daň za ně dosáhla 32 %
Plastové tašky jsou stále méně
populární
Plastové odnosné tašky byly uvedeny na trh zhruba před třiceti lety a od té doby se jim dostalo mimořádného rozšíření. Značný je jejich negativní vliv na životní prostředí, protože představují podstatnou část odpadů v černých skládkách všude po světě. Proto některé
země světa již přijaly zákaz nebo aspoň omezení jejich používání.
Mezi prvními bylo Irsko, které již v roce 2003 zavedlo na plastové
tašky 22% daň a loni ji zvýšilo o dalších deset procent. Tašky jsou
zakázány také v Kanadě a několika zemích po celém světě, nedávno
ohlásila tento krok i Čína.
V USA se roční spotřeba plastových tašek odhaduje na 100 miliard kusů a jejich recyklace dosahuje pouhých 6 procent. Hnutí
proti jejich používání vyústilo v San Franciscu v úplný zákaz tašek,
které byly nahrazeny papírovými nebo rozložitelnými taškami bioplastu. V New Yorku přenesla povinnosti městská rada kompletně
na obchodníky – ti budou povinni recyklovat plastové tašky. Každá
větší prodejna musí mít k dispozici kontejner na jejich sběr. Opatření se týká obchodů s plochou nad zhruba 400 m2 a obchodních řetězců, které mají ve městě víc než pět provozoven. Obchodníci musejí nabídnout lidem znovu využitelné tašky, na každé tašce musí
být upozornění »Vraťte do obchodu na recyklaci«, navíc budou muset hlásit hmotnost sebraných tašek úřadům.
Ve Švýcarsku se odpady od roku 2000 vůbec neskládkují
Podpora sběru starých pneumatik
Slovenský Recyklační fond podpořil za posledních šest let rozšíření separovaného sběru a materiálového využití opotřebovaných
pneumatik sumou více než 200 milionů Sk. Podíl zpracovaných odpadních pneumatik se za tu dobu zvýšil pětkrát – v roce 2007 to bylo kolem 16 500 tun, což odpovídá zhruba 63 % celkového množství odpadních pneumatik. Do roku 2010 by toto množství mělo
vzrůst až na 70 %, konečným cílem je 98% materiálové využití. Slovensko mu totiž dalo přednost před využitím energetickým. Kapacita vybudovaných zařízení na zpracování pneumatik nyní na Slovensku dosahuje 44 000 tun a Recyklační fond oznámil, že již
nebude podporovat budování dalších kapacit, ale pouze sběr a využívání granulátu v nových výrobcích.
Nedávno byla na Slovensku uvedena do provozu technologická
linka firmy V. O. D. S., a. s., v Kechneci, na kterou RF přispěl 80
miliony k Sk. Jejím spuštěním byl podle RF realizován celoslovenský komplexní systém nakládání s opotřebovanými pneumatikami.
6 – O D PA DY 2 / 2 0 0 8
Slovensko má kapacitu zpracování pneumatik téměř třikrát
vyšší, než jejich sběr
o d p a dy. i h n e d . c z / s p e k t r u m
OD07_10
5.2.08
4:34 PM
Page 7
TÉMA
MECHANICKO-BIOLOGICKÁ
ÚPRAVA
Kam s ním?
Zdá se vám tato otázka neaktuální? Kdo by tušil, že nebude
mít na počátku třetího tisíciletí odpovídající odpověď. Je
smutnou skutečností, že Česká republika, člen Evropské
unie, přes veškeré legislativní opatření a řadu přijatých
strategických dokumentů a přes platné závazky vůči EU
neví, jak optimálně nakládat s komunálními odpady.
V
roce 2003 byl nařízením vlády schválen
Plán odpadového hospodářství, který
měl na dobu deseti let stanovit cíle a základní
směry v nakládání s odpady. Ze souhrnného vyhodnocení účinnosti nařízení vlády
č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky za období let 2004 až
2006, lze vyčíst dvě zásadní informace. V oblasti všech odpadů, mimo komunální, se prakticky daří plnit drtivou většinu cílů a patří za
to poděkování a ocenění všem původcům
a celému systému odpadového hospodářství.
Nepotěšitelnou informací je skutečnost, že
v oblasti komunálních odpadů nejsou plněny
v zásadních parametrech cíle POH, s výjimkou separace obalových odpadů.
Především není plněn cíl budování integrovaných systémů nakládání s komunálními odpady. Jejich fungování by mělo vycházet ze
zákona o odpadech a POH, zejména respektovat priority způsobu nakládání s odpady.
Problém spočívá v nekonzistentnosti POH
ČR, který jako jeden z hlavních cílů uvádí:
»V maximální míře využívat odpady jako náhradu neobnovitelných surovin«. Dalším cílem je zvýšit materiálové využití komunálních
odpadů na 50 % do roku 2010 ve srovnání
o d p a dy. i h n e d . c z / t e m a
s rokem 2000. Z logiky věci a při respektování dikce zákona o odpadech vyplývá, že ta
část komunálních odpadů, která nebude materiálově využívána, má být přednostně využita
energeticky. Pouze energeticky nevyužitelná
část by měla být uložena na skládky.
Realizaci této logické vazby, ze které by
měla vyjít koncepce integrovaných systémů
nakládání s odpady, však brání nejen některá
ustanovení POH ČR, která zamezují výstavbě
nových spaloven komunálního odpadu ze státních prostředků, ale také všeobecný odpor ministerstva životního prostředí a zelených
nevládních organizací k energetickému využívání komunálních odpadů.
Na druhé straně je nutno připomenout, že
POH ČR doporučuje jako cestu řešení využívání směsných komunálních odpadů mechanicko-biologickou úpravu odpadů.
O této metodě dnes s jistotou můžeme říct,
že není konečná – provádí pouze úpravu odpadů, na kterou musí navázat další technologie
na jejich využití nebo odstranění. Tuto skutečnost potvrdil nejen nedávno ukončený úkol
VaV realizovaný firmami Fite, a. s., Sita CZ,
a. s. a ETC Ecoconsulting Group, s. r. o., ale
zejména praktické zkušenosti z Německa, kte-
ré přímo říkají, že tato metoda vede do slepé
uličky.
Jsem pevně přesvědčen, že plošné zavádění
MBÚ nemá ekonomické, ale ani environmentální opodstatnění. Nevylučuji, že v některých
konkrétních specifických podmínkách je možno MBÚ efektivně využít jako součást integrovaného systému nakládání s komunálním
odpadem.
Stávající stav komunálního odpadového
hospodářství je velmi závažný a dále neudržitelný. Dlouhodobě je zablokováno budování
komplexních environmentálně i ekonomicky
efektivních integrovaných systémů nakládání
s komunálními odpady. Proto je nezbytné přijmout taková opatření, která umožní tyto
systémy vybudovat ještě v tomto plánovacím
období EU, tj. do roku 2013.
Vyzývám k využití této příležitosti, která
je pro ČR neopakovatelná. Nehledejme nové
alternativní metody, které v krátké době není
možno nalézt a s největší pravděpodobností
nalezeny nebudou. Připusťme konečně, že
zákon o odpadech je platný a ukládá nám,
jak využívat odpady a šetřit neobnovitelné
suroviny. Zabraňme skládkování komunálních odpadů. Stále skládkujeme téměř 3 mil.
tun směsných komunálních odpadů s výhřevností kolem 10 až 12 MJ/kg. Přestaňme plýtvat neobnovitelnými energetickými surovinami a začněme se chovat jako zodpovědná,
environmentální a ekonomicky vyspělá společnost.
Přestaňme hájit nesmyslné pseudoenvironmentální vize a přijměme zodpovědnost za
důsledky vlastní spotřeby, vlastního životního
stylu a vlastní životní úrovně.
Ing. Pavel Bartoš,
viceprezident HK ČR
O D PA DY 2 / 2 0 0 8 – 7
OD07_10
5.2.08
4:34 PM
Page 8
T É M A : M E C H A N I C K O - B I O L O G I C K Á Ú P R AVA
MBÚ je mezistupeň, který
může prodražit systém
V průběhu celého roku byla u nás ověřována technologie
mechanicko-biologické úpravy s cílem zjistit, jaké výstupy se
dají získat a jakou kvalitu budou mít vzhledem k jejich možnému využití.
T
echnické zabezpečení zkoušek i výsledky
analýz nám přiblížil Ing. Bedřich Friedmann, vedoucí manažer technické podpory
společnosti Sita CZ, a. s. , která se spolu se
společnostmi Fite, a. s., Ostrava, a ETC Consulting Group, s. r. o., Praha, podílela na realizaci celého projektu.
♦ Jak bylo technicky zabezpečeno ověřování technologie MBÚ?
Zkoušky samotné proběhly na vzorcích,
které byly sestaveny na základě bilančních výpočtů, tak aby každý vzorek reprezentoval
všechny typy zástavby, vytápění a podobně.
Testování proběhlo v každém ročním období,
aby výsledky zkoušek zohledňovaly případné
sezónní rozdíly ve složení odpadu .
Každý vzorek byl zpracován jak v mechanickém, tak v biologickém stupni. Mechanická úprava byla prováděna v zařízení TS Benešov v Přibyšicích. Šlo o separaci na rotačním
sítu s průměrem ok 60 mm. Vstupující vzorek
jsme rozdělili na dvě frakce – podsítnou, nadsítnou. Třídění bylo doprovázeno separací železných kovů a minerálních složek.
♦ Co se dělo s frakcemi dál?
Byly zpracovány a testovány. U podsítné
frakce jsme ověřovali stabilizaci v řízené
kompostárně, kterou provozujeme. U hotového kompostu jsme ověřovali kvalitu pro použití na povrchu terénu a z hlediska uložitelnosti na skládku. V průběhu zkoušek se
ukázalo, že podsítná frakce svou kvalitou nesplní požadavky na kompost nebo vstup do
kompostu. Dostává se do ní poměrně značný
podíl nebezpečných složek, jako jsou léky nebo baterie, takže nevyhovuje z hlediska ekotoxicity. Bohužel u nás kultura nakládání s odpadem pořád ještě není na takové úrovni,
abychom měli jistotu, že se nebezpečné složky do komunálního odpadu nedostanou.
Surová podsítná frakce uvolňuje do vodného prostředí poměrně vysoké koncentrace nežádoucích látek, například organický uhlík.
Kompostováním došlo ke snížení těchto ukazatelů až na desetinu původních hodnot. Nicméně i potom takzvaný kompost překračuje
dnešní limity pro skládkování, konkrétně
8 – O D PA DY 2 / 2 0 0 8
u parametru DOC (rozpuštěný organický
uhlík). Takže ji v podstatě nelze použít ani jako technologický materiál pro úpravu skládek.
V Německu, kde pracuje přes padesát zařízení MBÚ, mají pro stabilizovanou podsítnou
frakci speciální skupinu skládek. Unie stanovila pro skládky na komunální odpad limit 80
mg/l DOC. Speciální skupina skládek v SRN
má limit 250 mg/l DOC. Kdybychom chtěli
budovat MBÚ, museli bychom udělat to samé.
♦ Jak to bylo s nadsítnou frakcí?
Nadsítná frakce by měla směřovat do energetiky jako kalorická frakce, tj. k energetickým účelům. Nenašli jsme však nikoho, kdo
by měl o zájem o její odzkoušení. Naše legislativa je nastavena tak, že možní zpracovatelé
nemají o odpady v palivu zájem, respektive
jsou k nim velmi opatrní. Frakce však byla
prověřována co se týče výhřevnosti, spalného
tepla, zbytkového popele a podobně.
Závěr ze zkoušek je, že pro nadsítnou frakci, která by vznikala při zpracovávání směsného komunálního odpadu pomocí MBÚ, nemáme vhodné energetické zdroje, ačkoliv má
poměrně značný energetický potenciál. Obsahuje totiž plasty, papír či úlomky dřeva.
♦ Nedá se použít v normální spalovně
komunálního odpadu?
Současný komunální odpad má určitou výhřevnost, na kterou jsou spalovny nastaveny.
Nadsítná frakce je sice částí komunálního odpadu, ale kaloricky zakoncentrovaná. Takový
materiál by v současných spalovnách způsoboval technické problémy. Jedinou možností
by bylo tento vytříděný materiál znovu »naředit« s běžným směsným odpadem.
♦ Jak to vypadá, podsítné se nedá využít
a nadsítné taky moc ne. Existuje aspoň
nějaká frakce z MBU, která využít lze?
Během mechanické části se dají získat recyklovatelné složky, které nebyly zachyceny
při prvním stupni separace přímo v obcích.
Hlavně jsou to kovy a sklo, ale nejsou příliš
dominantní.
Smysl zřejmě má využití energetického potenciálu nadsítné frakce. Je však podmíněno
existencí energetického zdroje, který by byl
schopen tuto frakci využít. V Německu na
počátku tuto otázku podcenili, postavili závody na MBÚ, které produkují kvanta kalorické
frakce, pro niž není využití a skladuje se. Až
nyní začínají budovat vhodné energetické
zdroje. Ve výhledu několika let by jich mělo
být 5-10. Pokud bychom chtěli jít cestou
MBÚ i u nás, musíme otázku stavby energetických zařízení řešit souběžně.
♦ MBÚ vyžaduje investice i provozní
náklady, jaké jsou z ní podle vašeho
výzkumu zisky?
Takovou bilancí jsme se rovněž zabývali
a došli jsme k orientačním závěrům. Na základě informací zejména z Německa a našich
zkoušek jsme provedli propočty, z nichž plyne, že nejvýhodnější, nejekonomičtější je přímé energetické využití směsného odpadu.
MBÚ byly některými lidmi povýšeny na
alternativu skládkování a spalování, ale není
to pravda a tento výzkum to prokázal. MBÚ je
úprava, ze které vypadávají frakce, které skončí zčásti na skládce a zčásti v energetickém
zdroji na úrovni spalovny. Takže je to mezistupeň, který do systému vnáší vyšší nákladovou náročnost a jako takový může systém nakládání s odpady významně prodražit. Tento
fakt je asi nejdůležitějším poselstvím, které
vyplývá z našeho výzkumu.
V konkrétních případech může mít metoda
MBÚ smysl - hlavně v souvislosti s výstavbou
energetického zdroje, který by byl určen přímo pro palivo z nadsítné frakce. Zdroj pak
pracuje s vyšší výhřevností, větší účinností,
menším podílem popelovin, menšími nároky
na čištění spalin. Takže MBÚ může mít své
místo, ale pouze a výhradně jako součást
komplexního systému. Zároveň budou nezbytné legislativní úpravy včetně příslušných vazeb na zpoplatňování vybraných procesů
a technologií.
Jarmila Šťastná
o d p a dy. i h n e d . c z / t e m a
OD07_10
5.2.08
4:34 PM
Page 9
T É M A : M E C H A N I C K O - B I O L O G I C K Á Ú P R AVA
Každá země řeší MBÚ jinak
Kapacita moderních zařízení na mechanicko-biologickou
úpravu (MBÚ) dosáhla v Evropě již přes 20 mil. t/rok. Uplatnění této technologie, především v Evropě, mapoval během
posledních tří let i projekt VaV »Ověření použitelnosti metody mechanicko-biologické úpravy komunálních odpadů
a stanovení omezujících podmínek z hlediska dopadů na životní prostředí«, který byl řešen v gesci MŽP ČR.
T
echnologie mechanicko–biologické úpravy nové generace se začínají v Evropě ve
větším měřítku realizovat až v posledních
sedmi letech. Nejvíce jich je v provozu, ať už
do počtu či kapacity, v Itálii, Německu, Španělsku a Rakousku. Tato technologie se postupně prosazuje i v Portugalsku, Řecku, Velké Británii a dalších zemích. Každá země má
svá specifika, proto budeme hovořit o každé
samostatně.
Rakousko
V Rakousku existuje na základě vyhlášky
o skládkování (Deponieverordnung, BGBI.
Nr.164/1996) od roku 2004 povinnost směsné
komunální odpady upravovat. Tato povinnost
vedla k realizaci mnoha nových spaloven i zařízení MBÚ. V současné době je v Rakousku
v provozu 17 zařízení MBÚ. Maximální kapacita pro úpravu především směsných komunálních odpadů, případně i dalších (např. čistírenské kaly) stoupla v období 2003-2005
z 441 350 t/rok na 669 350 t/rok.
Odpady upravené v zařízeních MBÚ nesmí
podle vyhlášky o skládkování překračovat
hodnotu pro podíl organického uhlíku 5 %
hmot. s tím, že zároveň hodnota výhřevnosti
je maximálně 6 000 kJ/kg sušiny (v ojedinělých případech 6 600 kJ/kg sušiny). Dále musí
být splněny parametry stability (respirační index po 4 dnech 7mg O2/g sušiny) a potenciál
tvorby plynu (GB21 po 21 dnech 20 Nl/kg sušiny), aby byla zaručena jen velmi nízká aktivita ukládaných odpadů.
V porovnání s jinými zeměmi EU se v Rakousku uplatňuje technologie klasické mechanicko-biologické úpravy, kdy je odpad v rámci mechanického stupně především roztříděn
na určité frakce, které jsou dále upravovány.
Podsítná frakce je poté v biologickém stupni
stabilizována výhradně aerobním procesem.
Vytříděná výhřevná frakce je upravována na
požadovanou kvalitu, aby byla spoluspálena
v elektrárnách/cementárnách či v případě horší kvality ve spalovnách.
V závislosti na technologickém uspořádání
a na druhu upravovaných odpadů vykazovalo
v roce 2005 třináct sledovaných MBÚ zařízeo d p a dy. i h n e d . c z / t e m a
ní následující poměry pro jednotlivé výstupní
frakce: 29 % (159 476 t/rok) stabilizovaná
frakce pro uložení na skládku, 45 % (242 686
t/rok) výhřevná frakce, ztráty z biologické
úpravy (23 %) a ve velmi malých množstvích
vytříděné kovy (železné a neželezné, 2,5 %),
nebezpečné složky a pro proces rušivé látky
(obr. 1). Směrnice (MBA – Richtlinie,
BMLFUW 2002) standardizuje pro technologie mechanicko-biologické úpravy požadavky
na vstupní druhy odpadů i jednotlivé technologické kroky, včetně odpadních plynů.
Kapacita jednotlivých zařízení na mechanicko-biologickou úpravu se pohybuje od
10 000 t/rok do 140 000 t/rok a zařízení jsou
v provozu ve spolkových zemích Štýrsko (6),
Dolní Rakousko (4), Tyrolsko (1), Východní
Tyrolsko (1), Salzbursko (2), Hornorakousko
(2) a Burgernland (1).
Průřezová zpráva o zařízeních MBÚ z roku
2006 konstatuje, že se tato technologie etablovala jako určitým způsobem alternativní předúprava k termické úpravě. Tuto průřezovou
zprávu je možno stáhnout z internetových
Obr. 1 Frakce ze zařízení MBÚ v Rakousku (celkem třináct sledovaných MBÚ)
1.Stabilizovaná frakce
pro uložení na skládku 29 % (159 476 t/rok)
2.Výhřevná frakce
45 % (242 686 t/rok)
3.Ztráty z biologické
úpravy
23 %
4.Vytříděné kovy
(železné a neželezné)
2,5 %
5.Nebezpečné složky
a rušivé látky
0,5 %
stránek rakouského Spolkového úřadu pro životní prostředí, http://umweltbundesamt.at/
mba.
Itálie
Itálie patří mezi jednu z průkopnických zemí,
co se technologie MBÚ týče. Přesto je skládkování v Itálii stále hlavním způsobem odstraňování komunálních odpadů. Cíl snížení
množství odpadů ukládaných na skládku je
dosahován nárůstem odděleného sběru a počtem zařízení na zpracování směsných komunálních odpadů, tj. MBÚ zařízení orientovaných buď na biostabilizaci nebo na výrobu
CDR (combustibile derivato da rifiuti - paliva
z odpadů) a spalovny.
V zařízeních na biostabilizaci a výrobu
CDR bylo v roce 2005 zpracováno 8,5 mil.
tun. komunálních odpadů (23 %). Povolená
kapacita však byla byla 13,3 mil. tun/rok nejsou tedy zdaleka využity. Nejvíce takových
zařízení se nachází v severní části Itálie, kde
bylo v roce 2005 tímto způsobem zpracováno
33,2 % komunálních odpadů.
V závislosti na typu technologie lze získat
mezi 30–50 % výhřevné frakce. CDR je nejvíce využíváno k výrobě elektrické energie, velmi často v monozdrojích (spalovna určená pro
jeden konkrétní druh paliva) nacházejících se
v blízkosti samotných MBÚ zařízení, či v cementárnách.
Biologický stupeň italských zařízení k mechanicko–biologické úpravě je založen na aerobní úpravě/stabilizaci, která má nižší investiční náklady než anaerobní digesce. Asi
polovina zařízení má povolení k výrobě CDR.
Toto palivo podléhá odpadové legislativě.
Jsou stanoveny přísné požadavky na vstupní
odpady pro výrobu CDR (výhřevnost minimálně 15 MJ/kg). V roce 2006 byla zavedena
nově definice pro palivo z odpadů vyšší kvality (CDR-Q). V rámci výroby CDR a CDRQ je povolena maximální hranice 50 % hmotnosti použití odpadů, které nespadají pod
komunální odpady a nejsou nebezpečné. Právní předpis výslovně stanoví, že CDR-Q je obnovitelným zdrojem.
Německo
1
5
4
2
3
Přestože ustanovení o povinnosti předúpravy
komunálních odpadů bylo známo již dvanáct
let před uvedením do praxe (od 1. června
2005), bylo až v roce 1999 rozhodnuto, že toto ustanovení nemusí být splněno jen termickou úpravou, ale také mechanicko-biologickou úpravou. V období let 1999 až 2001 se
odehrávaly odborné i vědecko–politické spory
o požadavcích pro tuto technologii, které vyústily v roce 2001 uzákoněním požadavků na
výstup z MBÚ pro uložení na skládky třídy II
O D PA DY 2 / 2 0 0 8 – 9
OD07_10
5.2.08
4:34 PM
Page 10
Zařízení mechanicko-biologické úpravy v německém Cröbern (foto ETC Consulting, s. r. o.)
(komunální odpad). Taktéž byly stanoveny
velmi přísné emisní požadavky (30.
BImSChV).
V Německu byla většina zařízení na mechanicko-biologickou úpravu zprovozněna v období 2004-2006. V roce 2006 byla celková
kapacita MBÚ 5,6 mil t/rok, z toho tvořila
z 72 % technologie založená na klasické mechanicko-biologické úpravě (s aerobním stupněm, mokrou i suchou fermentací s aerobním
dotlením), z 22 % biosušení a ze 6 % fyzikální stabilizace.
Rychlý nástup MBÚ vedl v Německu
k problémům – pocítili jsme je i u nás v podobě nelegálního dovozu odpadů. Zprávy o nefunkčnosti zařízení na mechanicko-biologickou úpravu, o vyhroceném trhu s vytříděnou
výhřevnou frakcí prosakují až za hranice
Německa. Sdružení provozovatelů zařízení
MBÚ (Arbeitsgemeinschaft Stoffspezifische
Abfallbehandlung – ASA e.V) k tomu v roce
2007 vydalo prohlášení, podle kterého existují omezené provozní problémy pouze u pěti
zařízení MBÚ s procesem mokré fermentace.
Většina z 50 provozovatelů MBÚ měla
podle ASA e.V velmi málo času k projektování, výstavbě a uvedení do provozu finančně
nákladných komplexů zařízení. »Spalovny nebyly na více místech kvůli protestům prosaditelné. MBÚ zařízení s mokrou fermentací nabízely provozovatelům mnohé výhody, jako
např. velmi vysoké energetické rozpětí, malou
potřebu místa a nízké emise díky uzavřenému
procesu...Problémy jednotlivých zařízení nesmějí být přenášeny do obecné roviny posuzo-
vání MBÚ technologií. Každá inovativní
technologie potřebuje čas pro svůj vývoj. Paušální kritika je nepřiměřená a není na místě.«
Další země
Ve Španělsku byla v posledních letech realizována mnohá zařízení MBÚ. Nejvýznamnější pozici má technologie zaměřená na anaerobní stupeň úpravy biologické složky SKO,
se získáváním energie při energetickém využití bioplynu. V těchto MBÚ zařízeních ve Španělsku jsou téměř výhradně upravovány směsné domovní odpady. Zbytky z fermentace se
dále stabilizují v kompostovacích uzavřených
tunelech.
V roce 2006 bylo ve Španělsku v provozu
26 zařízení MBÚ s fermentačním stupněm
(celková kapacita pro biologický stupeň tvořila cca 1,5 mil. tun/rok). Díky těmto kapacitám
zaujímá Španělsko v této technologii MBÚ
přední místo v Evropě. V roce 2006 bylo 15 %
směsných domovních odpadů upraveno právě
v MBÚ. V této době 10 provozovaných spaloven zpracovávalo 8,5 % celkového množství
komunálního odpadu.
Pro ukládání stabilizované biologické frakce na skládky neexistují ve Španělsku žádné
legislativní požadavky. Stabilizovaná frakce je
nejenom ukládána na skládku, ale je využívána i k rekultivaci či obohacení určitých půd.
V Portugalsku bylo sice realizováno první
zařízení MBÚ již v roce 1991, ale jednalo se
o velmi jednoduchou technologii. Až v roce
2001 byla postavena první tři zařízení nové
generace. Současná i plánovaná zařízení
Obr. 2 Španělsko: porovnání efektivity zařízení na zpracování komunálního odpadu (KO)
MBÚ
26 zařízení
15 % z celkového množství KO
Jedno zařízení MBÚ zpracuje v průměru
0,57 % celkového KO
Spalovny
10 zařízení
8,5 % z celkového množství KO
Jedna spalovna zpracuje v průměru
0,85 % celkového KO
10 – O D PA DY 2 / 2 0 0 8
MBÚ budou orientována na palivo z odpadů
(RDF) a anaerobní digesci.
Malta je jako nový člen EU nucena k odklonu od skládkování. Proběhly zde dlouhé diskuze »spalovna versus MBÚ«. První zařízení
MBÚ na Maltě by mělo od roku 2008 upravovat okolo 70 000 t/rok odpadů. Projekt za 24
mil. euro je podporován z EU fondů. Zvolený
technologický postup odpovídá německému
zařízení v Luebeck-Niemark.
Evropská legislativa donutila také Řecko
provést revoluci v legislativě odpadového hospodářství. V roce 2007 byla provozována při
plném či zkušebním provozu tři zařízení na
mechanicko-biologickou úpravu (Kalamita na
Peloponésu s kapacitou 32 000 t/rok, Ano
Liossia v Athénách s plánovanou kapacitou
438 000 t/rok a skutečnou 350 000t/rok, Chania na Krétě s kapacitou 70 000 t/rok) a pět
jich je v různé fázi plánovacích procesů. Pokud bude těchto pět zařízení zprovozněno
podle plánu do roku 2010, dosáhne jejich celková kapacita 1 300 000 t/rok. Jako zatím nedostatečně vyřešený se jeví odbyt jednotlivých výstupů, především pak výhřevné
frakce, pro kterou se hledá odbyt hlavně v cementárnách. Některá plánovaná zařízení uvažují o vlastním energetickém zdroji. Z pohledu materiálového využití se vytřiďují pouze
kovy (železo a hliník). Stabilizovaná biologicky rozložitelná frakce se používá k rekultivaci
nezemědělských ploch či se ukládá na skládky, přičemž pro ni nejsou stanoveny žádné limity.
Velká Británie se tradičně spoléhala na
skládkování, které je relativně levnou záležitostí, což nepodporuje investice do jiných
technologií. Ve Velké Británii je v provozu
nebo těsně před realizací několik MBÚ zařízení s technologií biologické stabilizace (biosušení).
Ve Švýcarsku a Dánsku se prosadily výhradně spalovny, stejně jako v Holandsku, kde
je od roku 2000 zakázáno ukládat na skládky
spalitelné součásti směsných komunálních odpadů. I zde však našly místo dvě zařízení
MBÚ s anaerobním stupněm, kde jsou upravovány málovýhřevné frakce.
Z popisovaných zkušeností z vybraných evropských zemí jasně vyplývá, že technologie
MBÚ může smysluplně fungovat pouze
v komplexu dalších navazujících technologií,
které jsou schopny využívat, popř. odstraňovat
výstupní produkty vzniklé touto technologií
(energetika a skládky). V závislosti na místních podmínkách může být i alternativou porovnatelnou s možností přímého energetického využívání směsných komunálních odpadů.
Ing. Terezie Pačesová a kol.,
ETC Consulting Group s.r.o.
o d p a dy. i h n e d . c z / t e m a
OD11_12
5.2.08
4:09 PM
Page 11
N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y
OD-000323
o d p a dy. i h n e d . c z / n a k l a d a n i s o d p a dy
O D PA DY 2 / 2 0 0 8 – 11
OD11_12
5.2.08
4:09 PM
Page 12
N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y
Vzdálenost od recyklačního
zařízení je rozhodující
Studie vědců ze Španělska a SRN, zveřejněná počátkem
letošního roku, analyzovala vliv recyklace vyřazených
elektrických a elektronických zařízení na životní prostředí.
T
ento vliv dávají autoři studie do úzké souvislosti s legislativou, platnou nyní v Evropské unii. Klíčovou roli při určení, zda má
recyklace příznivější (menší) vliv na životní
prostředí než skládkování, hraje za současných podmínek vzdálenost recyklačního zařízení. Studie doporučuje maximální dopravní
vzdálenosti pro sběr a odstranění elektrického
odpadu, aby se vyloučily negativní dopady na
životní prostředí. Pro zlepšení situace navrhují autoři hledat alternativní cesty. Pro úřady
a zpracovatele se podle nich nabízejí možnosti v oblasti charity (předávání vysloužilých,
ale funkčních přístrojů pro charitativní účely)
nebo v opětovném prodeji spotřebičů (bazary,
second hand).
Výzkum se zaměřil na čtyři typy produktů
– pračky, ledničky, televize a osobní počítače.
Byl analyzován jejich životní cyklus na fázi
odstranění a recyklace. Porovnáváno bylo na
jedné straně běžné skládkování na skládkách,
na straně druhé pak typické separační a recyklační postupy. Rozdíl mezi vlivem na životní
prostředí u těchto dvou možných scénářů
»end-of-life« byl vyhodnocen s použitím růzKritické vzdálenosti pro dopravu k recyklaci
Pračka
113 km
Chladnička
262 km
Televize
363,5 km
Osobní počítač
345,5 km
Situace v zemích Unie je odlišná od naší –
recyklujeme mnohem starší spotřebiče
ných parametrů, jako je zimní smog, produkce kyselých dešťů a použití fosilních paliv.
V úvahu byly brány vzdálenosti, které je třeba překonat při sběru a zpracování odpadů,
i typ automobilu použitý při přepravě.
Po zkombinování všech těchto faktorů byly
vypočítány kritické body, tedy maximální
vzdálenost přepravy vyřazeného zařízení, kterou je nutno překonat při jeho sběru a odstranění. Pro pračky je tento bod ve vzdálenosti
113 km, pro chladničky 262 km, pro televize
363,5 km a pro osobní počítač 345,5 km. Pokud se přístroj dopravuje k recyklaci z větší
vzdálenosti, než je uvedeno, pak převažují
negativní vlivy nad environmetálními zisky.
Ve všech případech je environmentálně přijatelnější transport nákladním vozem, než dodávkovým automobilem.
Autoři konstatují, že v Evropě sílí tlak na
»trvale udržitelnější« přístup ke spotřebním
předmětům, zejména z oblasti elektronického
průmyslu. Krátký životní cyklus výrobků
a rychle se rozvíjející technologie vedou ke
vzniku velkého objemu relativně nových výrobků, které jsou považovány za vysloužilé
a je s nimi podle toho nakládáno. Ačkoliv je
část zařízení odesílána k recyklaci, roční objemy vzniklého odpadu stoupají v Evropě o 3–5
procent ročně. V současnosti se odhaduje
množství elektrického a elektronického odpadu v Evropě na 6,5 milionu tun ročně a do roku 2015 by toto množství mělo vzrůst na
12 mil. tun, což představuje kolem 14 kg na
osobu a rok. Cíl, ke kterému směřují stávající
kolektivní systémy, je posbírat vysloužilá zařízení v množství 4 kg na osobu a rok. Aby se
recyklovaly veškeré vyřazené spotřebiče, měl
by se tento objem v průběhu příštích několika
let přibližně ztrojnásobit. Přes rozvoj sběrných systémů končí stále většina vyřazených
přístrojů na skládkách. Skládkování potenciálně recyklovatelných materiálů a rostoucí
nedostatek vhodných skládek však vedou
k mnohem většímu důrazu na recyklaci, poznamenávají autoři studie.
- ml Zdroj: Y. Barba-Gutiérrez, B. Adenso-Díaz
and M. Hopp (2008), An analysis of some environmental consequences of European electrical
and electronic waste regulation Resources, Conservation and Recycling (Elsevier), 52 (3).
Odpovědné podnikání v chemii
Č
tvrtou mezinárodní konferenci cyklu
Odpovědné podnikání v chemii připravil
Svaz chemického průmyslu ČR na 26. března 2008 na téma »REACH, GHS, přeprava«.
Konference se uskuteční jako součást projektu »Adaptabilita chemického průmyslu«, financovaného z Evropského sociálního fondu
a rozpočtu České republiky. Na přípravě
konference se podílí Ministerstvo životního
prostředí, Asociace bezpečnostních poradců
a znalců, Česká asociace čistících stanic,
DEKRA, REACHSpektrum, s. r. o., a Zentiva, a.s. Náš časopis je mediálním partnerem
konference. Konference chce seznámit širokou odbornou veřejnost s dosaženými výsledky implementace nové chemické legislativy a přepravy nebezpečných látek a jejich
12 – O D PA DY 2 / 2 0 0 8
vzájemnou provázaností prostřednictvím
GHS.
Na programu budou témata:
♦ Problematika REACH – aktuální stav a úloha státních orgánů, včetně jejich kompetencí
♦ Globální harmonizovaný systém klasifikace, balení a značení nebezpečných látek a přípravků (informace o stavu příprav)
♦ Legislativa pro přepravu nebezpečných chemických látek
♦ Zkušenosti s využitím obalů a značením
♦ Praktické poznatky z implementace REACH
Základním cílem celosvětové dobrovolné
iniciativy Responsible Care chemického průmyslu je otevřená komunikace průmyslu s veřejností, minimalizace dopadu chemických
výrob i chemických výrobků po celou dobu
jejich životnosti na zdraví člověka a životní
prostředí. SCHP ČR se k plnění této celosvětové iniciativy přihlásil již v roce 1994 svým
programem pod názvem Odpovědné podnikání v chemii. V ČR se k realizaci programu již
přihlásilo 61 členských organizací SCHP ČR
a 39 organizací má právo používat logo Responsible Care.
V rámci cyklu mezinárodních konferencí
Odpovědné podnikání v chemii proběhnou
v tomto roce ještě tři konference »Nebezpečné odpady«, »IPPC a 15 let Responsible Care
v ČR« a »Kontejnerová přeprava«. Podrobnosti najdete na www.schp.cz. Účast na konferencích je bezplatná.
- jhm -
o d p a dy. i h n e d . c z / n a k a l d a n i s o d p a dy
OD13_15
5.2.08
4:10 PM
Page 13
N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y
Ekologické odstraňování autovraků je
živořící činností
Stejně jako všechna odvětví podnikání i ekologická likvidace
autovraků se podřizuje konkrétním zákonům a vyhláškám,
které upravují práva a povinnosti subjektů působících
v daném odvětví. Jaký je kontext základních bodů, na
kterých je vystavěna evropská legislativa, a praktických
zkušeností z pohledu zpracovatelů autovraků?
Z
ákon o odpadech stanoví, že »...výrobce
nebo akreditovaný dovozce je povinen zajistit na vlastní náklady sběr, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků…«.
Z citace vyplývá, že zákon ponechává povinným subjektům volnou ruku při plnění stanovené povinnosti. Logicky postupují cestou
nejnižších nákladů. Velikost a síla výrobců
a akreditovaných dovozců je v porovnání
s počtem a velikostí jednotlivých zpracovatelů
gigantická. Díky tomu jsou schopni nastavit
systém tak, že nedochází k úhradě nákladů
za skutečně zlikvidovaný počet sebraných
a zpracovaných autovraků.
Financování vlastního procesu zpracování autovraků
Sběrná místa autovraků jsou za současných podmínek neufinancovatelná
tí a odstranění vybraných autovraků ve výši
5000 Kč…« Zároveň však osvobozuje od poplatku dovezená vozidla, která splňují určité
emisní limity.
Zákon tedy zavádí poplatek za dovoz automobilů, které nesplňují určitou emisní normu.
Neřeší však, že z každého dovezeného, byť
v současnosti »méně kouřícího« automobilu,
bude jednou autovrak, který bude potřeba ekologicky zlikvidovat a naplnit tak požadované
OD-000318
Pravděpodobně se záměrem řešit a podpořit
financování systému sběru a zpracování autovraků se do zákona dostal paragraf, který
ukládá výrobcům a akr. dovozcům uzavřít
smlouvy se zpracovateli autovraků a recipročně také ukládá povinnost zpracovatelům uzavřít smlouvy s výrobci a akr. dovozci. Zákonodárci však neuvážili, jaký praktický dopad
na odvětví a jeho financování bude toto ustanovení mít. O smyslu paragrafu hovoří i fakt,
že dnes není v republice snad žádný orgán veřejné správy či místní samosprávy, který by
dodržování tohoto ustanovení dozoroval. Podobné opatření není vůbec evropskou legislativou vyžadováno a jde nad rámec požadavků
Unie, což dokládá snahu o to, abychom byli
papežštější než papež.
Tentýž zákon dále uvádí v § 37b, písmeno
c), že provozovatel zařízení ke sběru autovraků je povinen »bezúplatně převzít vybrané autovraky z vozidel…, pokud obsahují nutné
části vozidla, zejména hnací a převodové
agregáty, karosérii, katalyzátor dle homologace, nárazníky a pokud neobsahují části neschválené výrobcem a odpad nemající původ
ve vybraném vozidle…« Paragraf znamená,
že provozovatel sběrného místa či zpracovatel
musí službu poskytovat občanovi zdarma, a to
včetně vystavení potvrzení o převzetí autovraku (viz písmeno d) téhož paragrafu).
Za účelem financování sběru a likvidace autovraků a umožnění jejich bezplatného předání k ekologické likvidaci zavádí zákon o odpadech v § 37e, odst. 1 poplatky: »Akreditovaní
dovozci a individuální dovozci jsou povinni
zaplatit za dovážená použitá vybraná vozidla
poplatek na podporu sběru, zpracování, využi-
o d p a dy. i h n e d . c z / n a k l a d a n i s o d p a dy
O D PA DY 2 / 2 0 0 8 – 13
OD13_15
5.2.08
4:10 PM
Page 14
N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y
kvóty recyklace vybraných autovraků podle §
37, odst. 7, písm. b). I supermoderní automobil obsahuje určitou část materiálů, které nejsme prozatím schopni recyklovat, musíme je
uložit na skládku a za toto uložení platit.
Zákon neřeší poplatky za nové automobily
vyrobené na území ČR a uvedené zde do provozu, ani poplatky za nová dovezená vozidla,
která v ČR jejich majitel zaregistruje.
Např. k ceně nové chladničky se připočítává
při nákupu povinně recyklační poplatek. A nyní porovnejte náročnost technické konstrukce
zařízení, jakým je chladnička, s technickou
konstrukcí automobilu – autovraku. Za automobil se však recyklační poplatek neplatí.
Žádné peníze za zpracování
Z uvedeného vyplývá, že zpracovatel autovraků nedostane žádnou odměnu od osoby,
která přiveze automobil k likvidaci, pokud
tento automobil bude splňovat podmínky pro
bezplatný odběr. Nedostane však ani příspěvek ze Státního fondu životního prostředí, neboť účet fondu vztahující se k autovrakům je
stále zcela prázdný. Celý systém zpracování
autovraků tak zůstává závislý na financování
z výstupů po zpracování autovraku, tedy opětovného použití dílů a materiálového využití.
Výnosy z opětovného prodeje vymontovaných dílů nejsou z hlediska výše příliš významné. Přes 90 % všech likvidovaných automobilů v současnosti tvoří staré Škody 120,
105 apod., ze kterých jsou díly v podstatě neprodejné či prodejné pouze za velmi nízkou
cenu. Materiálové využití demontovaných dílů autovraku spočívá převážně v předání kovových částí k dalšímu zpracování. Výše těchto
tržeb pro zpracovatele je však závislá na tržních cenách materiálů.
Z uvedených dvou výnosových položek
musí být zpracovatel schopen financovat ná-
jem či pořízení prostor, ve kterých bude podnikat, dále mzdy pracovníků včetně zákonných odvodů, náklady na energie, pořizovací
a obnovovací náklady na nutné vybavení pracoviště (včetně vysoké počáteční investice
plynoucí do zabezpečení ploch z hlediska požadavků ochrany životního prostředí), náklady na reklamu pro odlišení provozovny od
konkurence (počet povolení ke zpracování autovraků není omezen a je tedy dán pouze konkurenčním prostředím), náklady na uskladnění nerecyklovatelných materiálů na skládce
a v neposlední řadě i svůj zisk.
Národní úprava (se všemi zmíněnými nedostatky) by sice měla zajistit, že vlastník vozidla nebude zatížen výdajem při předání vozidla
k likvidaci, avšak neřeší úhradu nákladů s touto operací spojených. Fakticky tak nutí zpracovatele poskytovat službu zdarma, což je
v rozporu s řádným fungováním trhu
a s ochranou hospodářské soutěže. Je úkolem
státu, aby nastavil systém takovým způsobem,
aby naplnil cíle směrnice EÚ, ale zároveň neomezoval hospodářskou soutěž.
Příslušný krajský úřad může zpracovateli
vydat povolení na základě splnění určitých
technických předpokladů, mezi nimiž ovšem
není povinnost mít zákonem vyžadovanou
uzavřenou smlouvu s výrobcem či akreditovaným dovozcem. Fakticky tak dává prostor
dalším systémům likvidace automobilů
s ukončenou životností, avšak již neřeší jejich financování. Klade na tyto zpracovatele
bez smlouvy pouze povinnost odebírat vybrané autovraky zadarmo, aniž by za tuto
službu, kterou pro stát takový zpracovatel činí, nějak platil.
Zařízení ke sběru autovraků
Technické požadavky kladené na zařízení ke
sběru autovraků jsou dány vyhláškou
Autovraky na Slovensku
N
a Slovensku se podařilo vybudovat fungující systém komplexního sběru a zpracování starých vozidel. Zatímco v roce 2004
se zpracovalo 724 kusů autovraků, v roce
2007 to bylo více než 23 tisíc kusů. Slovenský Recyklační fond (RF) přispěl do této oblasti za pět let částkou přesahující 430 mil.
Sk. Předseda RF Ing. Juraj Dlhopolček předpokládá, že roku 2010 by mohlo být recyklováno okolo 30 až 35 tisíc starých vozidel.
Mezi největší projekty na zpracování starých vozidel patří projekty společnosti Kovod
Recycling, s. r. o., v Popradu, ŽP Eko Qelet
v Žilině a Auto - AZ, s. r. o., Zohor. Jen Kovod
zpracoval 7681 autovraků, což představuje
14 – O D PA DY 2 / 2 0 0 8
zhruba třetinový podíl na trhu. Ředitel společnosti Kovod Recycling, s. r. o., Ing. Ján
Zvonček říká: »Naše koncepce starých vozidel minimalizuje náklady na jejich zpracování. Jednotlivá pracoviště jsou vybavena stacionárním systémem pro odstraňování provozních kapalin se zdvihákem typu SEDA.
Finální fáze zpracování používá technologii
mlýnu, nůžek a lisů, které připravují staré vozidlo pro zpracování v drtiči. Dokážeme ve
vlastní režii zpracovat železný šrot, hliníkový
odpad a elektronické komponenty. Další odpady předáváme oprávněným odběratelům.«
Ročně se na Slovensku vyřazuje asi 70 tisíc
starých vozidel. Každý automobil je vyroben
č. 383/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
Bezpečnostní a jiné požadavky na technické
zabezpečení sběrných míst jsou relativně přísné, což s sebou nese v počáteční fázi jejich
výstavby značné investiční náklady.
O zařízeních ke sběru autovraků hovoří
i zákon o odpadech, který těmto subjektům
ukládá povinnost »zavést systém sběru vybraných autovraků a jejich částí s přiměřenou
hustotou sběrných míst«. Pokud někdo někomu ukládá povinnost, měl by natolik dobře
znát výchozí podmínky, aby bylo její splnění
vůbec reálné. Zákon ani vyhláška však nikde
neřeší způsob financování sběrných míst.
Sběrná místa se tak stávají naprosto neufinancovatelná vzhledem k počáteční investici i nákladům na provoz.
Neregistrovaná vozidla, nelegální zpracovatelé
Pod pojmem neregistrovaný automobil rozumíme
automobil dovezený na náhradní díly, či na přestavbu existujícího vozu, který není zaveden v registru silničních vozidel. S částmi z autovraků obchodují už i výkupny kovového odpadu, čili autovraky se nedostávají do zařízení primárně určených k jejich ekologické likvidaci. Technicky není problém automobil dovezený ze zahraničí zbavit kapalin a neobchodovatelných částí někde na
louce a zbytek prodat na náhradní díly do autoservisů či jako kovy do sběren kovového odpadu. Vozidlo nebylo totiž nikdy registrováno k provozu na
pozemních komunikacích, a tak jeho vlastník nepotřebuje dokládat předání autovraku zpracovateli kvůli vyřazení z registru. Pominemeli skutečnost, že nebezpečné látky z dovezeného vozidla znečisťují životní prostředí,
pak veškerý zisk z těchto nelegálních operací nepodléhá zdanění.
Neregistrovaných automobilů – čili dovezených na náhradní díly či na přestavbu – se po-
z různých materiálů, jejichž složení může mít
negativní vliv na životní prostředí. V autovracích je asi 70 % železného kovu, asi 9 % neželezného kovu a asi 21 % dalších materiálů
(plasty, kapaliny, guma, sklo a další). V současnosti se zhodnocuje zhruba 70 % starého
vozidla, stále však přetrvávají problémy se
zpracováním autoskel a plastových součástí.
Kromě podpory sběru a zpracování starých
vozidel poskytl Recyklační fond dotaci 88,8
milionu Sk na realizaci informačního systému eZAP. Ten umožňuje evidenci vozidel od
jejich vyřazení z evidence na policii až po
zpracování
oprávněnými
odběrateli.
- jhm o d p a dy. i h n e d . c z / n a k a l d a n i s o d p a dy
5.2.08
4:10 PM
Page 15
hybují na území ČR statisíce. Vozidlo určené
na přestavbu se doveze přes hranice, provede
se přestavba (výměna původních dílů za dovezené) či pouhé přemontování registrační značky z původního vozidla na vozidlo přivezené
(stejného typu) a »nové« přestavěné vozidlo je
poté registrováno do provozu pod registrační
značkou původního. Nikdo se však již nezajímá, co se stalo s vyjmutými díly, které byly
nahrazeny dovezenými, či dokonce co se stalo
s celým původním vozidlem. To už de iure neexistuje, neboť s jeho registrační značkou již
jezdí jiný automobil. Ve skutečnosti však jeden – původní – automobil přebývá.
Významným nešvarem odvětví zpracování
autovraků je existence »černých« vrakovišť.
Přestože jsou zde očividně skladována vozidla, pro která se jiný popis než autovrak nehodí a dochází k porušování zákona o odpadech, zůstávají bez jakýchkoliv sankcí ze
stran krajských úřadů, České inspekce životního prostředí a odborů životního prostředí
obcí. Plochy těchto vrakovišť nezajišťují
alespoň minimální ochranu životního prostředí proti unikajícím látkám, a také manipulace s vlastními vozidly-autovraky nenaplňuje text vyhlášky, upravující způsob demontáže autovraků.
Dočasné vyřazení vozidla
z registru silničních vozidel
Maximální doba pro dočasné vyřazení vozidla
z provozu (umístění do tzv. depozita) je v současnosti dvanáct měsíců a tuto dobu je možné ještě prodloužit o dalších 6 měsíců. Tato
úprava platí od poloviny roku 2006. V současné době jsou takto v ČR vyřazeny desetitisíce
automobilů, jejichž podstatná část (možná
většina) však fyzicky vůbec neexistuje. Jejich
majitelé je totiž dočasně vyřadili v době, kdy
doba uložení »do depozita« nebyla zákonem
omezená, automobil prodali na náhradní díly
či jako klasický železný šrot a s trvalou deregistrací vozidla si nedělali starosti. Pro řešení
problému se nabízí dvě východiska – buď
udělat tlustou čáru, udělit odpustky a začít
znovu, nebo každého takového vlastníka vozidla pokutovat za to, že nelegálně zlikvidoval
svůj automobil.
Druhá varianta je jistě spravedlivější vůči
vlastníkům, kteří svá vozidla předali oprávněným osobám, avšak k jejímu prosazení je zapotřebí politické odvahy, které nemusí být
vždy nazbyt.
Druhotná surovina
versus odpad
Přibližně 85 % až 90 % hmotnosti autovraku
fyzicky představují druhotné suroviny a zbytek prozatím obtížně recyklovatelný či zcela
o d p a dy. i h n e d . c z / n a k l a d a n i s o d p a dy
nerecyklovatelný odpad. Na vstupu do procesu zpracování je autovrak označen ze 100 %
jako nebezpečný odpad.
Opětovné použití dílů z autovraku znamená,
že papírově je prodáván odpad jako náhradní
díl. Provozovatel zařízení ke zpracování autovraků je může prodávat jen oprávněným subjektům (s oprávněním pro opravy motorových vozidel). Přesto se nemůžeme ubránit
pochybnostem o rozumnosti popsaného postupu. Mimoto i evidence, kterou je zpracovatel povinen vést, jde vysoce nad rámec požadavků EU na výkaznictví členského státu.
Je potřeba zvážit, zda je správné autovraky
legislativně upravovat v rámci zákona o odpadech. Nebylo by lepší nastavit legislativní
rámec podle skutečných podmínek a přesunout autovraky do kompetence ministerstva
průmyslu a obchodu? S autovraky (původními i dovezenými) vstupuje do národního
hospodářství především objem druhotných
surovin,
Změní něco novela?
Zatímco legální zpracovatelé autovraků jsou
povinni důsledně dodržovat stanovené bezpečností předpisy a splňovat přísné technické
požadavky při sběru a zpracování autovraků,
autovraky mizí nelegálně zpracované ve sběrnách kovového odpadu a u ostatních neoprávněných osob, které si se zajištěním ochrany životního prostředí hlavy nelámou. Zařízení ke
zpracování autovraků však nesmí ze zákona
vzít za likvidaci žádný poplatek, a tak jediným
pilířem financování drahého vybavení a objektů k podnikání je tržní cena železa, za kterou prodá zpracovatel kovové části.
I v obdobích s vysokou tržní cenou železa
je však ekologická likvidace autovraků pouze
živořící činností a zpracovatelé nervózně očekávají, až příště přijde pokles ceny železných
kovů na trhu a jim nezbude žádné východisko
jak financovat zákonné a vyhláškové požadavky na zařízení.
V současné době je na ministerstvu životního prostředí připravována novela zákona
o odpadech, která by měla nejproblémovější
místa legislativy vyřešit. Přesto je přínosné si
problémové oblasti odvětví připomenout především s ohledem na rychlost našeho legislativního procesu a nesoulad mezi návrhem zákona a jeho skutečně schváleným zněním.
Pod vlivem různých lobbystických skupin se
může stát, že přes všechny snahy odpovědných orgánů vydrží stávající systém sběru
a zpracování autovraků, jak je momentálně
nastaven, ještě po relativně dlouhou dobu.
Jan Volejník,
Sdružení zpracovatelů autovraků
OD-000321
OD13_15
OD16_18
5.2.08
4:10 PM
Page 16
N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y
Odpady v Neapoli – mafie a úředníci
látky z komunálních i blíže nespecifikovaných
průmyslových odpadů jdou do podloží. Podle
analýz údajně v některých místech překonává
toxicita půdy 100 000krát běžné standardy.
Protesty
V prosinci vyvrcholila dlouhodobě nepříznivá
situace v Neapoli opravdovou krizí: svozové
firmy oznámily, že již nemají kam ukládat odpady, a v ulicích se začaly hromadit celé hory
odpadů z domácností. Lednový chlad sice
dokázal v Neapoli udržet nízké riziko infekce,
Na konci roku 2007 se ve světových médiích proslavila
italská Neapol. V ulicích i okolí města se postupně
nahromadilo více než 110 000 tun odpadu. Svozové firmy
oznámily, že nemají kam odpady odvážet, a přestaly
pracovat. Vznikla tato krize jen proto, že si svozové firmy
postavily hlavu?
T
isk referující o krizi se většinou omezil na
konstatování, že za vše může odnož mafie
Camorra, která ovládla nakládání s odpady
v Neapoli a celém regionu Kampánie.
Lorenzo Salvia z časopisu Corriere však vidí problémy na více stranách. Uvádí, že již
před dvanácti lety schválil region Kampánie
plán, který by byl ambiciózní i ve Švýcarsku.
V regionu neměly být žádné skládky. Veškerý
komunální odpad měl jít na výrobu alternativního paliva. Bohužel – zařízení pro energetické využití odpadů nebyla nikdy dobudována,
protože se proti nim strhla bouře protestů.
A teď nikdo neví, co dělat s »ekobalíky« - balíkovaným tříděným odpadem, který je připraven k spálení. Nikdo o ně nestojí v Itálii, ani
v zahraničí, částečně i proto, že kvalita třídění odpadů je velmi nízká.
Úřady sice říkají, že jde o momentální problém, ale situace se táhne už deset let, upozorňuje Lozenzo Salvia: »Nenechte se v Neapoli
oklamat pořádkem – mají speciální čištění
před začátkem sezony, než přijedou turisté.
V té době je v ulicích Neapole jen kolem 500
tun odpadů, ale za hranicí města leží na otevřeném prostoru 40 000 tun odpadů, zhruba
stejně tolik v provincii Caserta, a dalších 20
000 tun v provincii Salerno, Avellino a Benevento.«
Neapol produkuje 1500 tun odpadů denně.
Celý region Kampánie, kde žije kolem 6 milionů lidí, produkuje přibližně 4 mil. tun odpadů za rok, ale pro všechny odpady je zde pouze jedna oficiální skládka ve Villa Ricca. Ta je
plná a další k dispozici nejsou.
16 – O D PA DY 2 / 2 0 0 8
Spousty skládek –
žádné skládky
Situace je patová: současné skládky jsou přeplněné, nebo byly na příkaz soudu uzavřeny,
protože neodpovídají normám. Výstavba nových skládek nebo spaloven naráží na systematický odpor obyvatel obcí, na jejichž území mají vzniknout. I místní odborníci však za
hlavní důvod problémů označují infiltraci
mafie do oblasti nakládání s odpady, pro niž
se zpracování odpadu stalo výnosným podnikáním. Italský korespondent BBC uvedl, že
mafie sváží průmyslové toxické odpady z průmyslových podniků po celé Itálii i z dalších
částí Evropy. Klientům nabízí velmi nízké ceny, ale ve skutečnosti uloží odpady na nelegálních skládkách nebo spálí někde na venkově.
Za poslední rok bylo kolem Neapole nalezeno
na 100 nelegálních skládek, které obsahují
značné podíly nebezpečných toxických průmyslových odpadů.
Snaha řešit nějak situaci naráží na propojení mezi mafií a státem, které způsobuje, že se
vláda stala postupně neakceschopná. Vláda
má plány odstranit krizi výstavbou spaloven.
Podle BBC však mafie tyto akce blokuje, aby
si udržela zisky. Areály vytipované pro vybudování skládek, spaloven nebo dalších zařízení pro úpravu odpadů byly vykoupeny firmami, ovládanými mafií. Obchodníci a politici
jsou vystrašeni, zatímco Camorra používá pro
ukládání odpadů své vlastní nelegální skládky
a má z nich obrovský profit, dodává korespondent BBC. Skládky nejsou (vcelku pochopitelně) nijak zabezpečeny, takže znečišťující
Lidé procházejí mezi horami nesebraného
odpadu
ale přesto se město stalo téměř neobyvatelným. Byly uzavřeny obchody i školy.
Vláda se pokusila situaci vyřešit tím, že by
otevřela staré, již uzavřené skládky a na ně
odpad odvezla. To narazilo na rozhodný odpor obyvatel v jejich okolí. Došlo na stavbu
zátarasů na silnicích i střety demonstrantů
s policií. Nikdo samozřejmě není rád, když
má za domem skládku nebo spalovnu. Vzhledem přístupu, jaký mají »firmy« ke skládkování, se okolním obyvatelům není co divit.
K nastolení pořádku v Neapoli byla povolána armáda, která na vyčištění ulic používá
i buldozery. Odpady jsou přesouvány do jiných oblastí Itálie, což vedlo k dalším protestům například v sardinské metropoli Cagliari.
Prodej do zahraničí
V internetové aukční stránce eBay se v lednu
objevila zajímavá nabídka. K prodeji je tu nabízen domovní odpad z Neapole a okolí za cenu 0,99 eura bez upřesnění množství. I když
tento inzerát je myšlen spíše jako černý humor, zpracovatelé odpadů se o Neapol zajímají.
Společnost SIG ze Ženevy nabídla, že by
své spalovně v Cheneviers mohla zlikvidovat
kolem 20 000 tun odpadů z Neapole. Tato spalovna už v minulosti zpracovala odpad z Frano d p a dy. i h n e d . c z / n a k l a d a n i s o d p a dy
OD16_18
5.2.08
4:10 PM
Page 17
N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y
Inspekce bude v započatém
trendu letos pokračovat
Kontrolní činnost odboru odpadového hospodářství je
možno rozdělit zejména na složkové a specifické úkoly. Na
rok 2008 jsou centrálně zadány složkové úkoly v podobném
rozsahu jako v roce předchozím.
K
Neutěšená situace vyvolala v Neapoli vlnu
protestů
cie, Německa a dalších zemí a má kapacitu
345 000 tun odpadu ročně. Pokud by se akce
uskutečnila, stálo by to Itálii zhruba 4 mil. švýcarských franků (kolem 65 mil. korun).
Odpad směřuje také do německých spaloven. Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung
uvádí, že dosud se z Itálie do Německa údajně převáželo 2500 tun odpadu za týden, ale
nyní má toto množství vzrůst na 17 500 tun
týdně. Přeprava a odstranění jedné tuny odpadu stojí ve SRN 200 eur (více než 5000 korun), což je dvojnásobek ceny v Itálii. Vlaky
s odpadem směřují do spalovny v Markleebergu nedaleko Lipska, neboť tamní provoz je
schopen netříděný odpad z Neapole strojově
roztřídit a recyklovat.
Co dál
Italská vláda slibuje tvrdší legislativu s přísnými tresty pro ty, kdo skládkují ilegálně. Je
otázka, nakolik je schopna své sliby splnit,
když nechala situaci dojít tak daleko a nepodnikla za poslední roky nic.
Evropská komise, znepokojená tisícovkami
tun odpadu v regionu Neapole, již loni v červnu adresovala Itálii první písemné varování.
Podle EK je situace v Kampánii porušením evropské legislativy o odpadech. Jak píše BBC,
řešení na základě programu, jako je »Napoli
Pulita« (Čistá Neapol), se nezdají být efektivní. I když jih Itálie vykazuje nárůst recyklace,
stále je pozadu za zbytkem země. Pokud chce
vláda dosáhnout cíle recyklovat více komunálního odpadu (35 % do roku 2010), musí hledat jiné cesty, jako je spalování s využitím
energie. Každý rozumí tomu, že nikdo nechce
mít spalovny za domem. Na druhé straně, jak
jinak vyřešit snížení množství komunálního
odpadu na skládkách?
– lom –
Zdroj: Lorenzo Salvia, http://www.corriere.it/english/artic...03/pezzo.shtml
Italský korespondent BBC Radio 4, 7. června 2007
o d p a dy. i h n e d . c z / n a k l a d a n i s o d p a dy
aždý obvodní inspektorát si volí alespoň
dva specifické úkoly, v jejichž rámci bude sledovat tu odpadovou problematiku, která
je v daném regionu (kraji) nejvíce rozšířená
a vyžaduje zvláštní pozornost.
Zkušenosti z předcházejících let ovlivnily
i v letošním roce formu a zaměření kontrolní
činnosti, a to včetně množství plánovaných
kontrol i konkrétního určení zvolených úkolů.
Výsledky ukazují, že tato cesta je značně efektivnější při identifikaci a řešení složitějších
případů. Byla tedy zvolena cesta menšího
množství složkových úkolů (s celostátním dopadem), které mají obecnější zadání. Složkové
úkoly byly zvoleny tak, aby byly kontrolovatelné pokud možno na celém území republiky,
a týkaly se oblastí s vyjasněnou legislativou.
Celkem je na rok 2008 v oblasti odpadového hospodářství, obalů a chemických látek naplánováno přes 1200 kontrol v rámci zvolených úkolů. OOH ČIŽP si ponechává dostatečný časový prostor na neplánované kontroly
či podněty ke kontrolám, které ČIŽP přijímá
z vnějšku a jejichž počet stále narůstá.
Specifické regionální úkoly si navrhují samy oblastní inspektoráty na základě znalostí
konkrétního regionu. Údaje z kontrolní činnosti z roku 2007 ukazují, že v některých regionech jsou problémové odpady ze stavebnictví, či využívání odpadních výkopových
zemin při terénních úpravách a rekultivacích.
V této oblasti přichází rovněž velké množství
podnětů ke kontrolám. Některé oblastní inspektoráty si proto zvolily kontrolu nakládání
se stavebními odpady za svůj celoroční specifický úkol. Mezi další regionální úkoly pro
rok 2008 patří např. kontrola dodržování zákona o odpadech v obcích, nakládání s nemocničními a veterinárními odpady, nakládání s odpady ze zemědělství, farem, chovů
zvířat a potravinářského průmyslu, nakládání
s odpady z energetiky, autovrakovišť, nakládání s odpady z výroby oxidu titaničitého,
brownfields, dodržování zákona o odpadech
v logistických centrech nebo přeprava odpadů.
Ve spolupráci s dalšími složkami a referátem integrace ČIŽP budou prováděny kontroly v rámci zákona o IPPC, se zaměřením
na povinnosti týkající se odpadového hospodářství.
Stejně jako v předchozích letech, čeká i letos inspekci množství kontrol a i řešení složitých případů. Je potřeba směřovat inspekci
spíše na řešení složitějších případů s vyšším
vlivem na životní prostředí. Zákon o odpadech svěřuje zcela stejné kontrolní kompetence, jaké má ČIŽP, také všem obecním úřadům
obcí s rozšířenou působností a všem krajským úřadům.
Ing. Petr Havelka,
vedoucí Odboru odpadového hospodářství,
Česká inspekce životního prostředí
Přehled složkových úkolů na rok 2008
♦ Kontroly různých typů zařízení k odstraňování odpadů (oprávněných i neoprávněných –
♦
♦
♦
♦
♦
♦
skládky, spalovny, dekontaminační a biodegradační plochy, ukládání odpadů na povrch
terénu, apod.)
Kontroly různých typů zařízení k využívání odpadů (oprávněných i neoprávněných kompostárny, bioplynové stanice, využití stavebních odpadů, ukládání odpadů na povrch
terénu, výrobny TAP, autovrakoviště, zařízení dle § 14 odst. 2)
Kontroly různých typů zařízení ke sběru a výkupu odpadů (oprávněných i neoprávněných sběrny barevných kovů, autovrakoviště – sběr výkup, sběrné dvory, apod.)
Zpětný odběr výrobků dle § 38 zákona o odpadech a nakládání s elektrozařízením a
elektroodpady + povinnosti dle § 37 (povinné osoby, poslední prodejci, místa ZOV, apod.)
Kontroly průmyslových podniků a jiných původců odpadů (průmyslové podniky, velcí
producenti odpadů, původci nebezpečných odpadů, původci problematických druhů
odpadů, apod.)
Kontroly dodržování chemického zákona (obecně, detergenty, apod.) a zákona o biocidních
přípravcích (kontroly značení, balení, apod.)
Kontroly dle zákona o obalech
O D PA DY 2 / 2 0 0 8 – 17
OD16_18
5.2.08
4:10 PM
Page 18
N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y
Plynový pohon pro svozové vozy
V Praze začala jezdit první tři nová svozová vozidla odpadu
s pohonem na zemní plyn (CNG).
J
ejich uvedením do provozu startuje ekologický projekt, který má minimalizovat negativní vliv svozu odpadu na kvalitu ovzduší.
První tři vozy zahájily obměnu stávajících vozidel s naftovým pohonem za vozidla na zemní plyn. V březnu 2008 budou dodána další
dvě zcela nová vozidla určená pro údržbu
a čištění komunikací, do konce roku by jich
mělo být dodáno celkem pět.
Praha se tak zařadila mezi evropské metropole, jakými jsou například Madrid, Berlín,
Paříž, i menší města Švédska nebo Švýcarska, které už výhody komunálních vozů na
tento ekologický pohon využívají.
Normované emisní hodnoty:
Škodlivina (g/kWh výkonu)
Oxidy dusíku (NOx)
Oxid uhelnatý (CO)
Uhlovodíky (HC)
Metan (CH4)
Částice (PM)
»Nespornou předností vozidel poháněných
zemním plynem je snížení emisí. Redukce
škodlivin významně ovlivňuje tvorbu smogu
a přízemního ozonu. Nemalou výhodou je
mnohem tišší provoz těchto vozidel – jejich
hladina hluku je o 20 % nižší, než u běžných
svozových vozů,« říká generální ředitel Pražských služeb Patrik Roman.
U vozidel budou instalovány speciální prachové filtry, které zachycují jemné prachové
částice. Přispějí tak k omezení emisí v nejexponovanějších částech města, kde jsou pevné
aerosoly z dopravy jedním z hlavních environmetálních »strašáků«.
– jhm –
EURO 4
3,5
4,0
0,55
1,1
0,03
EURO 5
2,0
4,0
0,55
1,1
0,03
EEV
2,0
3,0
0,4
0,65
0,02
Porovnání naftového a plynového pohonu
Vozidla s motorem a aparaturou pro spalování zemního plynu NGT pocházejí ze sériové
produkce výrobního závodu pro nákladní vozidla. Výrobní program speciálních komunálních
podvozků Mercedres-Benz má u naftových pohonů emisní provedení EURO 4, u variant
s pohonem na zemní plyn CNG pak splňuje velmi přísnou normu EEV. Jde o sériově
vyráběné provedení motoru a plynové aparatury, tedy nejde o přestavbu. Plynová aparatura
je integrována do rámu vozidla vč. ochranných prvků proti poškození zásobníků. Plynový
pohon má minimální celkové emise plynných škodlivin a pevných částic (PM), nízké emise
hluku – motory se vyznačují velmi tichým chodem a »měkkým« záběrem i při maximálním
výkonu.
18 – O D PA DY 2 / 2 0 0 8
Vyšší náklady na pořízení vozidel jsou vyváženy levnějším provozem. Počáteční investice do vozu na plynový pohon je o jeden až
dva miliony korun vyšší než u vozu s naftovým pohonem, náklady na pohonné hmoty
jsou však oproti benzínu a naftě téměř poloviční. Při předpokládaných zhruba deseti letech provozu vozidla vychází provoz jako levnější.
Na nákup nových vozidel přispělo hl. m. Praha dvěma miliony korun. Patrik Roman k tomu
říká: »Vstupní investice jsou tak vysoké, že
kdyby nebylo podpory města a Pražské plynárenské, a. s., asi bychom se rozhodovali mnohem obtížněji.« Vozidla jsou nasazena ve dvojsměnném provozu v centrálních částech města,
jako je Praha 1 nebo Praha 7, kde jsou zaznamenány nejvyšší imise prachových částic.
Srovnání emisních hodnot
Euro4 – Euro5 – EEV
PM (g/kWh)
EURO 5
EURO 4
EEV
Vozidla NTG
Nox (g/kg)
o d p a dy. i h n e d . c z / v y u z i t i
OD19_20
5.2.08
4:10 PM
Page 19
N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y
Recollect Service – ekologicky solidární
vratný systém průmyslových obalů
Výměna zboží je jedním z nejdůležitějších faktorů spolupráce
států celého evropského kontinentu a dalších zemí. Stále
delší přepravní cesty vyžadují používání takových obalů,
které jsou schopny zboží nejen spolehlivě ochránit před
vnějšími vlivy při přepravě či překládce, ale také ochránit
vnější prostředí před únikem těchto látek a kontaminací
životního prostředí. Jde o sňatek z rozumu – obal a zboží se
potřebují navzájem.
J
edním z takových obalů je IBC kontejner
(Intermediate Bulk Container). Odbornou
veřejností je tento obal považován za jeden
z nejprogresivnějších obalů pro uchovávání
a přepravu středně velkých množství kapalin
a částečně i sypkých hmot. Jeho konstrukce
a materiálové provedení jej předurčuje k opakovanému použití pro většinu dnes vyráběných a distribuovaných chemikálií a dalších
produktů. Původně byl vyvinut zejména k balení nebezpečných chemikálií, dnes je využíván prakticky ve všech segmentech průmyslu.
Balí se do nich prakticky všechno, co teče (nebo se sype) a snáší se (tj. nereaguje) s vysokohustotním polyethylenem – petrochemické
výrobky, farmaceutické látky, potraviny, stavební hmoty, agrochemikálie, hořlaviny, žíraviny. Pro tento účel mají IBC obaly nejrůznější certifikáty, zejména hygienický atest pro
balení potravin a tzv. UN certifikát pro balení
chemikálií, popř. báňský certifikát pro balení
hořlavin.
Vratné obaly
IBC kontejner v provedení pro hořlaviny
py odeberou do vratného systému i v Číně nebo USA a obráceně.
Jak to funguje?
Vše je velmi jednoduché. Objednatel služby,
neboli ten, kdo spotřeboval produkt balený
v IBC kontejneru a zůstává mu v rukou či na
sběrném dvoře nevyčištěný prázdný obal,
vyplní formulář, který je současně i »deklarací zodpovědnosti« za ochranu životního
prostředí. Tento formulář putuje světem spolu s každým jednotlivým kusem obalu k výrobci obalů. Pokud by se snad formulář nebyl po ruce, bývá volně ke stažení v různých
jazykových mutacích na webu výrobců IBC
kontejnerů, např. www.mausergroup.de. Výrobce jednak ze svého dispečinku kontaktuje
svého partnera pro Recollect Servis v dané
lokalitě, který použité nevyčištěné IBC kontejnery ve lhůtě do 30 dnů vyzvedne, jednak
zašle objednateli podklady s požadavky na
kvalitu kontejnerů určených pro Recollect
Servis (viz rámeček 1). Jejich splnění v uvedené 30denní lhůtě je podmínkou nutnou pro
samotnou realizaci sběru použitých obalů. Je
OD-000322
V současné době se na trhu vyskytuje nepřeberné množství variant materiálů IBC kontejnerů, které lze v podstatě zařadit do tří
skupin.
Nejčastěji se používají IBC kontejnery
v klasickém provedení - plastová, dřevěná ne-
bo kovová paleta, ocelová klec, plastová nádrž
(obr. 1). Druhým typem jsou IBC kontejnery
nerezové, u nichž je podpůrná konstrukce
z pozinkované nebo nerezové oceli a nádrž
z nerezové oceli. Třetím typem jsou celoplastové IBC kontejnery. Objem mají zpravidla
600, 800, 1200, ale nejčastěji 1000 litrů.
Samozřejmě je možné balit zboží pokaždé
do nových obalů. Existuje však ekologicky
solidární vratný systém obalů tzv. Recollect
Service.
V celosvětovém měřítku nelze dost dobře
zorganizovat, aby IBC kontejnery, použité
např. pro určitou chemikálii, byly tou samou
chemikálií u stejného či jiného výrobce plněny opakovaně. Významní výrobci IBC kontejnerů se svými partnery proto organizují svoz
použitých nevyčištěných IBC kontejnerů od
různých spotřebitelů na jedno místo. Zde jsou
kontejnery podle předem stanovených kritérií
(fyzický stav palety, ocelové klece a vnitřní
platové nádrže, venkovní a vnitřní znečištění
a výskyt zbytků plněné látky) dále tříděny,
zpracovávány a znovu uváděny do oběhu.
Smyslem je maximální možná ochrana životního prostředí, úspora nákladů a unifikace.
Už vzhledem k robustnosti konstrukce IBC
kontejnerů se jejich opakované používání logicky nabízí. Jde o celosvětový systém, výhodou je zejména, že stejný použitý obal z Evro-
o d p a dy. i h n e d . c z / n a k l a d a n i s o d p a dy
O D PA DY 2 / 2 0 0 8 – 19
OD19_20
5.2.08
4:10 PM
Page 20
N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y
nutno si uvědomit, že se často pohybujeme
v segmentu nebezpečného zboží, a splnění
vyjmenovaných požadavků je s ohledem na
ochranu životního prostředí rozhodně na
místě.
Z uvedeného plyne, že podmínky služby
Recollect Servis jsou nastaveny tak, aby
v žádném případě nemohlo nastat jakékoli nebezpečí pro životní prostředí, ani obslužné
manipulanty. Pokud tyto podmínky nejsou
splněny, pak se nejedná o použitý nevyčištěný
obal zařazený do systému Recollect Servis,
kterého se zadavatel může pohodlně zdarma
zbavit, nýbrž o nebezpečný odpad, jehož likvidace je finančně náročná a řídí se zvláštními předpisy.
IBC kontejnery v klasickém provedení
Při nesplnění podmínek může být odmítnut
sběr IBC kontejnerů určených pro Recollect
Servis, případně jsou vráceny zpět na náklady
zadavatele.
Čištění nadbytečných zbytků původní náplně v IBC kontejnerech se provádí na náklady
objednatele v ceně 1,80 eur za každý přebytečný kilogram nevyprázdněné náplně. Poškozené IBC kontejnery se odborně likvidují taktéž na náklady objednatele, a to v ceně 41
eur/ks.
Pokud se objednatel nevyděsí náročných
podmínek a dobrovolně se rozhodne chránit
životní prostředí, pak se sám zařadí do systému vratných obalů. A to tak, že vyplní objednávkový formulář a odešle ho na faxové číslo. Objednatel mj. vyplní údaje o sobě, dále
jméno výrobce obalů, druh palety, název a UN
číslo produktu, jméno dodavatele a datum.
A v neposlední řadě podepíše souhlas s podmínkami Recollect Servisu.
Zachování kvality
Jednotlivé součásti IBC kontejnerů jsou připraveny k opravě nebo výměně. Kontejner
s novou nádrží má prakticky stejnou užitnou hodnotu jako nový
Doprava vyprázdněných nevyčištěných obalů
na sběrné místo probíhá v režimu dohody
ADR. Kontejnery jsou v zásadě roztříděny do
tří skupin.
Pokud je paleta, klec i nádrž v pořádku,
resp. lze opravit a nádrž lze vymýt, pak jsou
kontejnery vymyty a poslány do nového oběhu. Když je paleta a klec v pořádku, ale nádrž
Požadavky na kvalitu kontejnerů určených pro Recollect Servis
♦ IBC kontejnery musejí být prázdné, povolený nevyprázdnitelný zbytek činí 0,1 % nominální
kapacity
♦ Nesmějí být vně znečištěny od vyprázdněného produktu
♦ Všechny uzávěry původní a hermeticky uzavřené
♦ Klece a palety nesmějí být nevratně poškozeny
♦ Jsou k dispozici záznamy o poslední náplni, jakož i kompletní výstražné vnější nálepky
v případě nebezpečných chemikálií
♦ Jsou k dispozici bezpečnostní listy o poslední náplni a musejí být na vyžádání předloženy
♦ Pokud byla poslední náplň toxická, hořlavá, zapáchající, karcinogenní či mutagenní, pak
obaly musejí být neutralizovány a opatřeny viditelně nálepkou »Neutralizováno«
20 – O D PA DY 2 / 2 0 0 8
nelze vymýt nebo je nevratně poškozena, provede se její výměna a poté je kontejner poslán
do nového oběhu. Pokud ani jedna část IBC
kontejneru není znovu použitelná ani jako náhradní díl, je kontejner určen k likvidaci. Postupy znovuuvedení IBC kontejnerů do oběhu
jsou různými firmami nazývány různě, nejčastěji repase, rekondice apod. Důležitější však
je, že existuje služba, která použité IBC kontejnery popsanými způsoby vrací do oběhu.
Nutné manipulace, jako jsou vymývání použitých IBC kontejnerů spojené s neutralizací odpadních vod a i likvidace zbytků použitých
komponent IBC kontejnerů, probíhají samozřejmě podle platné legislativy té které země.
Součástí prací bývá i označení použitých
vnitřních plastových nádob, tlaková zkouška
do oběhu znovuuvedených IBC kontejnerů,
případně plombování vyprazdňovacích kohoutů po provedené tlakové zkoušce. IBC
kontejnery s novými vnitřními nádržemi mají
prakticky stejnou užitnou hodnotu jako nové.
IBC kontejnery s vymytými vnitřními plastovými nádržemi lze opětně použít k průmyslovým účelům.
Jeden faktor je významný. Obaly se na nebezpečné látky mohou obecně používat jen po
dobu maximálně pěti let. Chrání se tím veřejnost i okolí. To znamená, že i kdyby jednotlivý obal vypadal po pěti letech používání pořád dobře, měl vyměněny náhradní díly (zejména vypouštěcí kohout a kryt plnicího otvoru) a byl plně funkční, je třeba ho vyřadit. Je
to velmi rozumné opatření předepsané dohodou ADR a je nutné ho dodržet.
Vratný systém použitých obalů si díky tomuto opatření zachovává kvalitu a úroveň.
Vratným, odborně ošetřeným obalům tak lze
plně důvěřovat při používání.
Úspora nákladů při koupi jednoho až tří
kusů kontejnerů, které potřebovaly pouze vymýt, představuje 35 % oproti cenám nových
kontejnerů. U kontejnerů s vyměněnou nádrží
je to dokonce 54 %.
Z toho jednoznačně plyne, že používání
IBC kontejnerů z vratného systému Recollect
Servis je významnou konkurenční výhodou na
trhu. A navíc – díky službě Recollect Servis –
nenacházíme na improvizovaných skládkách
a silničních příkopech vyřazené kontaminované obaly.
Recollect Service je ekologicky solidární
systém, který je levnou a plnohodnotnou variantou k použití nových IBC kontejnerům. Firmy, které ho využívají napříč celou Evropou,
přispívají k nezanedbatelným úsporám surovin a energie .
Ing. Karel Valík, MBA
Obal Centrum, s. r. o.,
Sezemice u Pardubic
o d p a dy. i h n e d . c z / n a k a l d a n i s o d p a dy
OD21_23
5.2.08
4:11 PM
Page 21
L E G I S L AT I VA
Co očekávat od nové
směrnice o bateriích?
Každoročně se na trh v České republice uvádí kolem 30 000
tun baterií a akumulátorů nejrůznějších typů, velikostí
i chemického složení. Velká část těchto výrobků stále ještě
obsahuje toxické látky (olovo, kadmium), a proto je sběru
a recyklaci použitých baterií tradičně věnována velká
pozornost.
V
legislativě i praxi v ČR můžeme zaregistrovat určité rozpory. Zatímco původní směrnice 91/157/ES přikazovala soustředit
se na správnou eliminaci a zneškodnění baterií s obsahem olova, kadmia a rtuti, Česká republika zavedla odpovědnost výrobců za
všechny typy baterií a akumulátorů (viz § 38
zákona o odpadech) od února 2002. Při stanovování cílů (viz POH ČR) a podrobnějších zákonných opatření nebylo často o co se opřít
a chyběly dlouhodobější praktické zkušenosti.
Schválením nové evropské směrnice o bateriích (2006/66/ES) v září 2006 došlo k ukončení výše zmíněných rozpaků. Jedná se o direktivu stanovující celkem jasnou strategii
a cíle pro všechny druhy a typy baterií na následující desetiletí.
ků, které v ČR představují kolem 60 % ze
všech prodávaných baterií.
Nová klasifikace baterií
a akumulátorů
Stávající členění užívané v § 38 zákona o odpadech (suché galvanické články, elektrické
akumulátory) nebo v katalogu odpadů není
příliš praktické a nevystihuje dostatečně rozdílné obchodní, technické a environmentální
parametry baterií. Nová směrnice velmi
správně zavádí členění na tři základní skupiny: přenosné baterie a akumulátory, průmyslové baterie a akumulátory a automobilové
akumulátory.
Na každou skupinu jsou kladeny specifické
požadavky a cíle, přičemž nejvíce regulativních
opatření směrnice je stanoveno pro baterie přenosné (malé spotřebitelské »monočlánky«).
Významným přínosem směrnice je to, že
ukládá členským státům zajistit zpětný odběr
(sběr) baterií bezplatně od všech konečných
uživatelů. Bude tedy muset být přehodnocen
ustálený výklad české legislativy, že zpětný
odběr se vztahuje pouze na odběr použitých
baterií od spotřebitelů.
Rozlišení zpětného odběru použitých baterií od odděleného sběru odpadních baterií by
se mohlo provádět podle skupin baterií, s kterými je nakládáno. Zjednodušený režim zpětného odběru by se vztahoval na přenosné baterie (neobsahují kapalný elektrolyt), zatímco
nakládání s většími průmyslovými a automobilovými akumulátory by nadále probíhalo
v režimu nakládání s odpady.
Zákaz baterií s kadmiem
Cíle sběru
Po dlouhých diskusích se podařilo prosadit rozumnou variantu zákazu všech přenosných
baterií s obsahem kadmia. V aplikacích, kde
není v současné době k dispozici rovnocenná
náhrada za niklkadmiové články, je povolena
výjimka (pro lékařské přístroje, ruční nářadí,
nouzová a bezpečnostní zařízení). Nutno zmínit, že na stole ležely mnohem radikálnější
a zároveň iracionální návrhy. Vážně se například diskutovalo o zákazu baterií s nízkými
obsahy olova. To by postihlo skupinu výrobo d p a dy. i h n e d . c z / l e g i s l a t i va
V České republice se v roce 2007 podařilo zajistit kolektivní organizaci Ecobat necelých 10
%, řada dalších států EU bude začínat od nuly.
Proto je nutné uvedené cíle sběru vnímat jako
velmi ambiciózní a je potřeba vytvořit při
transpozici co nejlepší podmínky pro jejich
naplnění.
Povinná registrace výrobců
Od května 2004 se vstupem naší republiky do
EU ztratila státní správa přehled o subjektech
uvádějících na trh baterie a akumulátory,
a proto bylo velice těžké identifikovat a bojovat proti »free riders«. Povinná registrace
umožní získat opět dobrý přehled o všech osobách, na které se vztahují povinnosti podle
směrnice. V rámci transpozice se uvažuje
o tom, že distributoři a poslední prodejci baterií by měli být silně motivováni k obchodování pouze se zaregistrovanými výrobci.
Systémy zpětného odběru
a sběru
Směrnice ukládá minimální cíle sběru pouze
pro přenosné baterie. Všechny státy EU musí
dosáhnout minimálně 25 % v roce 2012 a 45
% v roce 2016. Zvažovány byly i individuální
cíle pro každou zemi podle jejich ekonomické
vyspělosti, infrastruktury a geografických
zvláštností. Byl navržen parametr gramy baterií/občana/rok (podobně jako u elektrozařízení). Účinnosti 45 % je dosahováno ve Švýcarsku a Belgii, k této hranici se blíží i kolektivní organizace v Německu a Holandsku.
Jeden z prvních sběrných boxů na baterie
byl v budově Ministerstva životního prostředí
Zpracování a recyklace
baterií
Směrnice ukládá povinnou recyklaci všech sebraných baterií a akumulátorů. Takže nejpozději od 26. září 2009 budou muset být všechny sebrané baterie materiálově využívány.
Problémy mohou nastat při plnění požadovaných minimálních recyklačních účinností.
Již dnes je vědecky prokázáno, že v případě
alkalických baterií je kvóta 50 % na samé
hranici splnitelnosti. Obáváme se, že při fundamentálním výkladu tohoto požadavku může dojít k výraznému omezení konkurence
mezi recyklačními podniky v Evropě, a tím
i ke zvýšení ceny za recyklaci přenosných
baterií.
Ekonomické nástroje
Směrnice předpokládá, že financování nákladů na sběr, recyklací a zpracování všech baterií musí být zajištěno výrobci. Sběr a recyklaci průmyslových a automobilových akumulátorů bude možno financovat z velmi dobrých
výnosů za prodej získaných kovů – bez reálného přispění výrobců. Bohužel odlišná situace stále trvá u přenosných baterií, kde náklady
na jejich sběr a zpracování výrazně převyšují
výnosy z recyklace, takže role výrobců při financování je a bude nezastupitelná.
Bohužel směrnice přímo zakazuje používání viditelných »recyklačních« poplatků při
prodeji baterií konečným uživatelům. Je to
škoda, neboť viditelný poplatek je jedním z pilířů fungování nejúspěšnějších systémů zpětného odběru v Evropě (například BEBAT
v Belgii).
RNDr. Petr Kratochvíl,
Ecobat, s. r. o.
O D PA DY 2 / 2 0 0 8 – 21
OD21_23
5.2.08
4:11 PM
Page 22
L E G I S L AT I VA
Ohlašování údajů do integrovaného
registru znečišťování za rok 2007
Do integrovaného registru znečišťování budou povinné
subjekty ohlašovat své údaje za rok 2007 již po čtvrté.
V
roce 2006 bylo přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006, kterým se
zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek (E-PRTR). Nařízení stanovuje minimální rozsah sbíraných údajů v rámci
jednotlivých členských států EU a určuje jako
první rok sběru údajů rok 2007. Znamená to
tedy, že v každém členském státě musí být veden registr alespoň na úrovni Evropského registru úniků a přenosů znečišťujících látek.
Údaje v IRZ tak musí splňovat povinnosti
stanovené českými předpisy a zároveň v něm
mají být informace důležité pro ohlašování
údajů do celoevropského registru.
Pro ohlašování údajů do IRZ za rok 2007 je
třeba zohlednit požadavky evropských i českých právních předpisů. Návrh zákona o integrovaném registru znečišťování může ovlivnit
ohlašování ve vztahu k termínu předávání údajů a k vymezení předávaných údajů. Rozsah
ohlašovaných údajů za rok 2007 je primárně
určen tím, zda je v provozovně činnost vymezená nařízením o E-PRTR (příloha I) či nikoli.
Provozovatel s činností
podle přílohy I nařízení
Příloha I nařízení o E-PRTR definuje 65
konkrétních činností (u některých z nich jsou
určeny kapacity), pro jejichž provozovatele je
nařízení závazné, musí se jím řídit v celém
jeho znění a plnit veškeré povinnosti
stanovené tímto nařízením. Provozovatel
musí určit (seznámit se s přílohou I), zda
v provozovně činnost (případně činnosti) je
či není. Provozovatelé těchto činností musí
sledovat látky v únicích (do ovzduší, vody
a půdy) a přenosech v odpadních vodách
v rozsahu přílohy II nařízení o E-PRTR
a sledovat množství produkovaných odpadů
(stanoven ohlašovací práh pro nebezpečné
odpady 2 tuny za rok a pro ostatní odpady
2000 tun/rok). V případě překročení
stanovených hodnot ohlašovacích prahů musí
provozovatel splnit ohlašovací povinnost.
Kromě uvedených povinností je třeba zohlednit požadavky národní legislativy u těch
látek a údajů, které nespecifikuje ke sledování
nařízení o E-PRTR. Konkrétně to znamená:
♦ navíc oproti nařízení o E-PRTR sledování
styrenu a formaldehydu v únicích (ohlašovací
prahy pro tyto dvě látky určuje nařízení o integrovaném registru znečišťování),
♦ sledování látek v odpadech (v rozsahu
stanoveném nařízením o integrovaném registru znečišťování, protože nařízení o E-PRTR
uvedenou povinnost neobsahuje),
♦ sledování látek v přenosech v odpadních
vodách, které nejsou stanoveny nařízením o EPRTR (ohlašovací prahy pro tyto látky určuje
nařízení o integrovaném registru znečišťování),
♦ další (identifikační nebo jiné) údaje požadované nařízením vlády o integrovaném registru znečišťování (například popis technické
nebo technologické jednotky a další).
V případě překročení stanovených hodnot
ohlašovacích prahů musí provozovatel splnit
ohlašovací povinnost.
Provozovatel podle přílohy I použije pro
ohlášení údajů aplikaci IntForm 2007 – modul
E-PRTR/IRZ, prostřednictvím které splní povinnosti uložené jak evropskou, tak národní
legislativou.
Uživatel registrované látky
bez činnosti podle přílohy I
Pokud v provozovně není provozována činností podle přílohy I nařízení o E-PRTR, nevztahují se na uživatele registrované látky za
rok 2007 žádné povinnosti dané nařízením
o E-PRTR. Uživatel registrované látky ohlašuje údaje do IRZ podle národní legislativy (zákon o integrované prevenci, nařízení o integrovaném registru znečišťování a evidenční
vyhlášky). Uživatel registrované látky ohlašuje údaje ve stejném rozsahu jako v letech
Připravované právní předpisy pro ohlašování do IRZ
♦ Návrh zákona o integrovaném registru znečišťování a integrovaném systému plnění
ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí prochází v současnosti legislativním
procesem. V době psaní tohoto textu byl schválen v Poslanecké sněmovně a odeslán do
Senátu. Jeho účinnost se předpokládá v únoru 2008. Bude-li schválen, ohlašování údajů za rok
2007 ovlivní - stanovuje totiž datum ohlašování do IRZ na 31. 3. 2008.
Prováděcí nařízení vlády, které rovněž prochází legislativním procesem, stanovuje rozsah
sbíraných údajů (látky v ovzduší, látky v odpadech, povinné údaje).
22 – O D PA DY 2 / 2 0 0 8
2004, 2005 a 2006. Pro ohlášení údajů použije Uživatel registrované látky aplikaci IntForm 2007 – modul IRZ.
Termíny ohlašování údajů
Pokud vstoupí v účinnost návrh zákona
o integrovaném registru znečišťování před
15. 2. 2008, bude termín ohlašování do IRZ
posunut na 31. 3. 2008 pro všechny povinné
subjekty (určené jak evropskou, tak národní
legislativou). Bude zrušena odkladná lhůta
(v současnosti maximálně 60 dnů).
Pokud nevstoupí v účinnost návrh zákona
o integrovaném registru znečišťování před
15. 2. 2008, zůstane termín ohlašování pro
subjekty určené národní legislativou do IRZ
na 15. 2. 2008. Pro subjekty určené nařízením
o E-PRTR a informace v rozsahu nařízení o EPRTR bude termín určen na 31. 3. 2008.
Údaje za rok 2007 budou ohlašovány v režimu dvou právních úprav – národní a evropské. Základním východiskem pro určení rozsahu ohlašovaných údajů je přítomnost činnosti podle přílohy č. I k nařízení o E-PRTR
(65 definovaných činností). Pokud provozovatel provozuje vymezenou činnost, je pro něj
přímo závazný rozsah informací požadovaných nařízením (91 látek, ohlašování množství odpadů). Kromě uvedeného musí být
ohlášeny údaje, které nejsou sledovány v evropském nařízení, ale požaduje je sledovat národní úprava (dvě látky navíc – styren a formaldehyd v ovzduší, sledování látek v odpadech, látky v přenosech v odpadních vodách).
Celý rozsah údajů bude zakomponován do
jednoho modulu aplikace IntForm (s názvem
E-PRTR/IRZ), aby bylo možné splnit ohlašovací povinnost jednorázově.
Pokud provozovatel neprovozuje vymezenou činnost podle nařízení, je pro něj přímo
závazný rozsah informací požadovaných pouze národní legislativou – tzn. zákonem o integrované prevenci a nařízením o integrovaném
registru znečišťování. Celý rozsah údajů bude
zakomponován do jednoho modulu aplikace
IntForm (s názvem IRZ). Zároveň je vzhledem k termínu ohlašování třeba zohlednit neukončený legislativní proces u zákona o integrovaném registru znečišťování. Veškeré důležité informace a kontakty lze nalézt na
www.irz.cz.
Ing. Jan Maršák, PhD,
vedoucí oddělení IPPC
Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC,
Ministerstvo životního prostředí
o d p a dy. i h n e d . c z / l e g i s l a t i va
OD21_23
5.2.08
4:11 PM
Page 23
L E G I S L AT I VA
Novela zákona o posuzování vlivů
na životní prostředí
Cílem novely zákona o posuzování vlivů na životní prostředí,
která nabyla účinnosti v srpnu 2007, mělo být podle
důvodové zprávy zjednodušení řízení.
roces posuzovaní vlivů na životní prostředí (EIA) se tradičně dělí na dvě části –
zjišťovací řízení (1. fáze) a samotné posuzování vlivů na životní prostředí (2. fáze). Podle
právní úpravy účinné do 21. 8. 2007 podléhaly všechny záměry uvedené v zákoně minimálně zjišťovacímu řízení.
V příloze 1 zákona EIA jsou uvedeny dvě
kategorie záměrů. Záměry kategorie I a jejich
změny podléhají vždy nejen zjišťovacímu řízení, ale také samotnému posuzování. Záměry v kategorii II jsou posuzovány pouze tehdy,
stanoví-li tak příslušný orgán (krajský úřad
nebo ministerstvo životního prostředí) ve zjišťovacím řízení.
Neúplná transpozice
Současná novela má alespoň částečně napravit situaci po minulé novele (č. 163/2006 Sb.),
kdy nám Evropská komise vytýkala neúplnou
transpozici evropských směrnic v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí.
Evropská směrnice (č. 85/337/EHS) však
vyžaduje, aby předmětem posuzování EIA byly všechny záměry uvedené v příloze č. 1. Záměry v kategorii II mohou být po individuálním posouzení nebo na základě stanovení určitých limitů z posuzování vyloučeny. Takové
limity nemohou být stanoveny pouze s ohledem na velikost záměru, ale musejí přihlížet
například i k umístění nebo povaze záměru.
Předmětem posuzování měly být též záměry, které sice nedosahují svou velikostí příslušných limitních hodnot uvedených v příloze 1 Zákona EIA, nicméně ve spojení s jinými
stavbami či zařízeními mohou mít významný
vliv na životní prostředí anebo jsou umístěny
do oblastí, které jsou z hlediska ochrany životního prostředí citlivé nebo hodnotné.
Podobný problém s legislativou řešili například také v Irsku. Spor s Evropskou komisí se
Zákon č. 216/2007 Sb.,
kterým byl novelizován zákon č. 100/2001
Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon
EIA). Zákon č. 216/2007 nabyl účinnosti 22.
8. 2007. Záměry spadající do působnosti
zákona EIA jsou uvedeny v příloze č. 1
o d p a dy. i h n e d . c z / l e g i s l a t i va
vedl o posuzování záměrů trvalého zalesnění
ploch, které mohou mít významný dopad na
životní prostředí i v případě, že trvalé zalesnění nedosahuje prahových hodnot stanovených
irskou legislativou (Komise vs. Irsko, rozhodnutí C-392/96).
Iniciativa veřejné správy
Česká republika v období od 27. 4. 2006 do
21. 8. 2007 řešila situaci tak, že podlimitní
záměry byly vždy posuzovány minimálně ve
zjišťovacím řízení. Tento přístup s sebou přinesl zvýšené náklady nejen pro investory, ale
též pro veřejnou správu. Z iniciativy Středočeského kraje byla připravena současná novela zákona o EIA, která přináší zejména zjednodušený postup pro určení, zda podlimitní
záměr bude dále posuzován podle zákona
o EIA.
S účinností od 22. 8. 2007 jsou podlimitní
záměry posuzovány ve zvláštním zjednodušeném řízení, které by mělo snížit administrativní zátěž. Investor, který hodlá uskutečnit podlimitní záměr, je nově povinen poslat zjednodušené oznámení příslušnému úřadu (zpravidla krajský úřad nebo ministerstvo životního
prostředí podle typu záměru). Úřad investorovi do 15 dnů od obdržení oznámení sdělí, zda
podlimitní záměr bude podléhat zjišťovacímu
řízení, a sdělení zveřejní na internetu. Pokud
úřad vyžaduje provedení zjišťovacího řízení,
musí investor připravit úplné oznámení.
Mgr. Petr Opluštil,
advokátní koncipient,
AK Havel & Holásek
Kratší posuzování
Z pohledu investorů je další podstatnou změnou zkrácení doby posuzování záměru podle
zákona EIA. U záměrů, které obligatorně musí projít samotným procesem posuzování vlivů na životní prostředí, je možné se vyhnout
zjišťovacímu řízení tím, že investor předloží
přímo dokumentaci vlivů na životní prostředí
zpracovanou v souladu s požadavky zákona.
Stejnou možnost – tj. předložit přímo dokumentaci vlivů na životní prostředí – má investor v případě záměru, z jehož povahy může
předpokládat, že po zjišťovacím řízení bude
nutné vypracování dokumentace EIA.
Podle výkladu zákona EIA nemá tuto možnost investor podlimitního záměru. Zkrácené
řízení také není možné u záměru, který může
OD-000314
P
ovlivnit území evropsky významné lokality
nebo ptačí oblasti (podle stanoviska orgánu
ochrany přírody a krajiny). V takových případech musí investor projít zkráceným podlimitním řízením, zjišťovacím řízením i samotným
procesem posuzování vlivů na životní prostředí, i když má důvodně za to, že záměr bude
muset být posuzován v poslední fázi EIA.
Podle jednoho z možných výkladů EIA může být proces nejkomplikovanější u záměrů,
které jsou jednak podlimitní a jednak mohou
ovlivnit území evropsky významné lokality
nebo ptačí oblasti.
V takovém případě již bude investor vědět,
že jeho záměr bude posuzován minimálně ve
zjišťovacím řízení. Podle tohoto výkladu novely však i přesto investor nebude moci zahájit přímo zjišťovací řízení, ale s ohledem na
podlimitní charakter záměru bude nucen podstoupit též zkrácené podlimitní řízení, tj. vypracovat zjednodušené oznámení pro příslušný úřad a čekat 15 dnů na vyjádření úřadu, jehož stanovisko bude ze zákona EIA známo
předem.
Novela obecně přináší zjednodušení procesu posuzování vlivů na životní prostředí. Nicméně lze v ní nalézt další možnosti zjednodušení. Paradoxem je, že řízení EIA může být
v důsledku novely administrativně a časově
nejnáročnější u záměrů, které budou svým
rozsahem a patrně též investičními náklady
nejmenší.
O D PA DY 2 / 2 0 0 8 – 23
OD24_25
5.2.08
4:12 PM
Page 24
MANAGEMENT
Polychlorované bifenyly, odpady PCB
a povinnosti při nakládání s nimi
Polychlorované bifenyly (PCB), substituční deriváty bifenylu,
jsou snadno rozpustné v organických rozpouštědlech, olejích
a tucích. PCB látky silně hydrofobní byly poprvé
syntetizovány v roce 1881 a komerčně se začaly vyrábět
v roce 1929. V bývalém Československu byly vyráběny
v letech 1959–1984 ve společnosti Chemko Strážske.
Dosavadní světová produkce PCB se odhaduje na
1,5 milionu tun.
Z
ákladní technická směs pro výrobu PCB
vždy obsahovala množství dalších chlorovaných bifenylů a příměsí, nikoli pouze samostatné kongenery.
PCB se používaly jako součásti tiskařských
tuší, barev a pesticidů a stále se používají jako
plastifikátory, dielektrika, hydraulické kapaliny, média na výměnu tepla a látky zabraňující
hoření. Hlavní použití PCB v ČR je v uzavřených systémech jako chladicí kapaliny
v transformátorech, dielektrické kapaliny
v malých a velkých kondenzátorech, ohnivzdorné a teplonosné antikorozní hydraulické
kapaliny v důlních zařízeních.
V současné době je známa řada úniků
z těchto uzavřených systémů do prostředí,
především vlivem netěsností. Problém také
představují malé kondenzátory, které nejsou
snadno separovatelné a využitelné, a navíc
jsou považovány za nebezpečné odpady.
Z velké části byly a jsou tyto úniky sanovány
a počet kontaminovaných míst se tak neustále
snižuje.
Kompletní historie PCB a PCB látek od fyzikálních, chemických a biologických vlastností, přes výrobu, distribuci v minulosti, je
souhrnně popsána v »Národním implementačním plánu pro implementaci Stockholmské
úmluvy v České republice«, dokončeném
v lednu 2006 řešitelským týmem pod vedením
prof. RNDr. Ivana Holoubka, CSc., a ve spolupráci Ministerstva životního prostředí
(MŽP). Kompletní dokument je zveřejněn na
internetových stránkách MŽP a Recetox
(www.env.cz/AIS/web-pub.nsf
/pid/MZPJMFDJPPYH a www.recetox.muni.cz/ projekty/Unido/unido-NIP.htm).
Legislativní rámec
V odstraňování PCB/PCT je klíčová směrnice
Rady 96/59/ES, která ukládá členským státům
zajistit do konce roku 2010 odstranění použitých PCB a dekontaminaci. Na tento předpis
pak po téměř deseti letech navázalo nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách (POPs).
Český zákon o odpadech nařizuje vlastníkům a provozovatelům zařízení obsahujících
PCB tato zařízení dekontaminovat nebo odstranit v nejkratší možné době, nejpozději
však do konce roku 2010. Týká se to i zaříze-
Polychlorované bifenyly (PCB) jsou substituční deriváty bifenylu
Vznikají substitucí 1 až 10 atomů chloru na bifenylové jádro a mohou tak vytvořit až 209
sloučenin. PCB vykazují nízkou tenzi par, vysokou dielektrickou konstantu, nízkou rozpustnost
ve vodě, mají velký elektrický odpor a značnou hustotu. Jsou snadno rozpustné
v organických rozpouštědlech, olejích a tucích. PCB jsou látky silně hydrofobní.
Sériová výroba byla založena na chloraci bifenylu a následné separaci a čištění požadovaných
frakcí. PCB se používaly jako součásti tiskařských tuší, barev a pesticidů a stále používají jako
plastifikátory, dielektrika, hydraulické kapaliny, média na výměnu tepla a látky zabraňující
hoření.
Do lidského organizmu se PCB dostávají potravou, pitnou vodou, inhalací a kontaktem
s pokožkou. Kvůli svým lipofilním vlastnostem se kumulují v lidském těle. Biologické
a toxické účinky PCB ovlivní především jejich struktura.
Kompletní informace o PCB jsou shrnuty v »Národním implementačním plánu pro
implementaci Stockholmské úmluvy v České republice«, který zpracoval tým pod vedením
prof. RNDr. Ivana Holoubka, CSc., a ve spolupráci Ministerstva životního prostředí (MŽP).
Kompletní dokument je zveřejněn na internetových stránkách MŽP a Recetox:
http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPJMFDJPPYH
http://www.recetox.muni.cz/projekty/Unido/unido-NIP.htm
24 – O D PA DY 2 / 2 0 0 8
ní, která PCB obsahovat mohou, pokud vlastník neprokáže, že zařízení PCB neobsahuje.
Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné
k podnikání, které provozují zařízení s obsahem PCB větším než 5 litrů nebo skladují
zařízení nebo látky s obsahem PCB v celkové koncentraci větší než 0,005 % hmot.
(50 mg/kg), jsou povinny vést samostatně evidenci o tomto zařízení a látkách v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 384/2001 Sb., a oznámit tuto skutečnost MŽP. Způsob ohlašování
změn v evidovaných skutečnostech stanovuje
vyhláška č. 384/2001 Sb. Pro účely zákona
o odpadech jsou definice PCB, zařízení
s a bez PCB stanoveny v § 26.
Zařízeními, která mohou obsahovat PCB,
jsou míněny olejové transformátory, kondenzátory s kapalným dielektrikem, rezistory, indukční cívky a další elektrotechnická zařízení
plněná elektroizolační kapalinou, hydraulická
důlní zařízení, vakuová čerpadla, průmyslová
zařízení s ohřevem teplonosnou kapalinou
(duplikátory, obalovny silniční drti a podobně) nebo části těchto zařízení obsahující více
než 5 litrů kapalin.
Pro blížící se rok 2010 a s ním spojené povinnosti je podstatná dekontaminace zařízení
s PCB. Dekontaminací může být i náhrada
PCB jinými vhodnými látkami. Odstraňováním PCB se rozumí způsoby uvedené pod kódy D8, D9, D10, D12 a D15.
Ačkoliv vyhláška o nakládání s PCB
(č. 384/2001 Sb.) nabyla účinnosti dnem
1. ledna 2002, je pro mnohé společnosti něčím
zcela novým. Vyhláška se dotýká polychlorovaných bifenylů (PCB), polychlorovaných terfenylů (PCT), monometyltetrachlordifenylmetanu, monometyldichlordifenylmetanu,
monometyldibromdifenylmetanu a veškerých
směsí obsahujících kteroukoliv z těchto látek
v koncentraci větší než 50 mg/kg (= 50 ppm).
Vyhláška stanovuje základní technické požadavky na PCB a zařízení PCB, rozhodčí
analytické metody stanovení koncentrace
PCB a postup stanovení celkové koncentrace
PCB v látkách a zařízeních, které je obsahují,
způsob evidence a označování PCB zařízení
a podléhajících evidenci a způsob označování
dekontaminovaných zařízení. To samozřejmě
není nic nového. Novinky nastanou teprve
v letošním roce 2008, kdy začne platit nová
úprava ve vztahu k POPs, a tedy i k PCB.
Evropský seznam odpadů, tj. vyhláška
č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů, v platném
znění, přesně vyjmenovává nebezpečné odpao d p a dy. i h n e d . c z / m a n a g e m e n t
OD24_25
5.2.08
4:12 PM
Page 25
MANAGEMENT
dy PCB: 13 01 01* - Hydraulické oleje obsahující PCB, 13 03 01* - Odpadní izolační nebo teplonosné oleje s obsahem PCB, 16 01
09* - Součástky obsahující PCB, 16 02 09* Transformátory a kondenzátory obsahující
PCB, 16 02 10* - Jiná vyřazená zařízení obsahující PCB nebo těmito látkami znečištěná neuvedená pod číslem 16 02 09, 17 09 02* - Stavební a demoliční odpady obsahující PCB
(např. těsnící materiály obsahující PCB, podlahoviny na bázi pryskyřic obsahující PCB,
utěsněné zasklené dílce obsahující PCB, kondenzátory obsahující PCB). Podle katalogových čísel je vykazována produkce a další nakládání s odpady PCB. Detailní informace
o inventarizaci PCB v jednotlivých krajích
jsou dostupné na internetových stránkách
MŽP (www.env.cz/AIS/web.nsf/pages/PCB).
Zákon o odpadech a vyhláška o nakládání
s PCB vyjmenovává elektrická zařízení, která
PCB mohou obsahovat. Jedná se zejména o výkonové transformátory, tlumivky, reaktory,
transformátory elektrofiltru (odlučovače), průchodky, přepínače odboček (v transformátorech), přístrojové (měřicí) transformátory napětí
(PTN), přístrojové (měřicí) transformátory
proudu (PTP), přístrojové (měřicí) transformátory kombinované (PTK) – napětí + proud, kondenzátory, vypínače a ostatní elektrická zařízení
s kapalným dielektrikem. Zde je nutné upozornit na fakt, že předmětem inventarizace PCB
nejsou »suchá« zařízení, tj. zařízení bez náplní.
Mezi ostatní zařízení, jež mohou obsahovat
PCB, se řadí hydraulická důlní zařízení, vakuová čerpadla, průmyslová zařízení s ohřevem teplonosnou kapalinou (duplikátory, obalovny drti apod.). Tato zařízení nebyla nikdy
záměrně plněna kapalinami s PCB, ale vzhledem k lipofilním vlastnostem PCB mohly být
náplně těchto zařízení kontaminovány. Proto
je doporučováno před jejich inventarizací
a případnou laboratorní analýzou zvážit možnost kontaminace v minulosti.
Kdo PCB v ČR odstraňuje
Seznamy oprávněných osob, kterým byl krajským úřadem udělen souhlas k provozování
zařízení (včetně mobilních) k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů, budou k dispozici na internetových stránkách
MŽP v průběhu prvního čtvrtletí 2008
(www.env.cz/AIS/web.nsf/pages/PCB).
Již nyní dosahuje počet těchto společností,
vč. jejich provozoven přibližně 150 v celé ČR.
Z 99 % se jedná o společnosti, které v rámci
své činnosti »pouze« nabízejí sběr či výkup
odpadů PCB, nikoliv jejich odstraňování.
Společností, které mohou odstraňovat nebo
předupravovat odpady PCB, pracuje v ČR
šest (viz box). Pro analýzy PCB a potřeby inventarizace PCB bylo akreditováno koncem
roku 2007 celkem 34 laboratoří. Úplný seznam těchto laboratoří, vč. kontaktních údajů
bude k dispozici na stránkách http://www.env.
cz/AIS/web.nsf/pages/PCB. Oprávněné a certifikované osoby - vzorkaři, kteří mohou vzorkovat odpady pro potřeby celonárodní inventarizace PCB. Dělí se na skupinu odběrářů
z elektrických i neelektrických zařízení a z látek (158) a odběrářů z neelektrických zařízení
a z látek (16).
Metodické pokyny a návody
k PCB
Odbor odpadů MŽP vydal ve spolupráci
s VÚV-CeHO, Praha, několik metodických
návodů a pokynů. Za zmínku však stojí především nově připravované metodiky, které by
měly být vydány v průběhu několika měsíců
a jejich prvořadým úkolem je urychlit ukončení inventarizace PCB v ČR a zároveň snížit finanční náklady potřebné k provedení analytických rozborů kapalných náplní elektrických
zařízení (Metodický pokyn pro využití směsných vzorků provozních kapalin ze stykových
transformátorů (tlumivek) instalovaných na
kolejových úsecích pro analytické prokazování nepřítomnosti PCB a Metodický pokyn pro
evidenci a prokazování nepřítomnosti PCB
hermeticky uzavřených elektrických zařízení).
Druhý jmenovaný by měl vyjasnit prokazování nepřítomnosti PCB v zařízeních v případech, kdy nelze odebrat vzorek z důvodů např. zaplombování zařízení, porušení hermetič-
Společnosti, které mohou v ČR odstraňovat nebo předupravovat odpady PCB
♦ SPOVO, s. r. o., Ostrava – spalovna nebezpečných odpadů zpracovává kondenzátory, malé
transformátory do zhruba 80 kg, oleje, sedimenty, kabely, zeminy s PCB
♦ BCD CZ, a. s, Praha – technologie nyní řeší dekontaminaci dioxinového znečištění ve
Spolaně Neratovice nespalovací technologií BCD
♦ Spalovna nebezpečných odpadů Trmice (Sita CZ, a. s.)
♦ Mobilní solidifikační linka na skládce odpadů Všebořice – Podhoří (Sita CZ, a. s.)
♦ Ekotermex, a. s. , Vyškov – pyrolýzní spalování nebezpečných odpadů
♦ LM Technologies, s. r. o. – solidifikační mobilní zařízení firmy
♦ Rumpold, s. r. o., provozovna Tábor-Klokoty – předúprava odpadních transformátorů
a kondenzátorů s PCB
♦ RESON, s. r. o., Němčice nad Hanou – stabilizace/solidifikace odpadů (17 09 02*)
o d p a dy. i h n e d . c z / m a n a g e m e n t
nosti s ohledem na záruční lhůty a garance poskytované výrobcem zařízení. Oba návody
mají přímou návaznost na §§ 26, 27 a 39 zákona o odpadech a vyhlášku č. 384/2001 Sb.
Novela zákona o odpadech
V roce 2007 byla odborem odpadů MŽP připravena novela zákona o odpadech, která stanovuje konečný termín pro prokázání nepřítomnosti PCB v zařízeních, resp. finální provedení inventarizace a zajištění cíle odstranění PCB do konce roku 2010. V navržené úpravě budou vlastníci povinni zpracovat a předložit MŽP plán dekontaminace zařízení nebo
odpadů PCB, vč. zajištění jeho plnění. S novelou vyhlášky č. 384/2001 Sb., o nakládání
s PCB, se stanoví nový výpočet celkové koncentrace PCB, podmínky dekontaminace zařízení s PCB, a budou revidovány evidenční listy inventarizace PCB. Novelizované znění zákona by mělo vstoupit v platnost v zimních
měsících 2008, vyhláška pak v průběhu roku
2008.
Z pohledu prokazování nepřítomnost PCB
ve výše vyjmenovaných zařízeních musí být
laboratorní analýza nebo čestné prohlášení
předány MŽP do 31. 12. 2009. Kromě toho
budou vlastníci PCB, odpadů PCB, a vlastníci, popřípadě provozovatelé zařízení obsahujících PCB povinni do 31. 3. 2009 vypracovat
a zaslat MŽP plán postupného odstranění
PCB, odpadů PCB a zařízení s obsahem PCB
nebo plán dekontaminace odpadů PCB nebo
zařízení s obsahem PCB pro období 20092010. Tyto plány musí být splněny nejpozději
do konce roku 2010. A konečně, všichni vlastníci, popř. provozovatelé zařízení obsahujících PCB, která nepodléhají evidenci (zařízení s objemem náplně menším než 5 litrů), budou povinni vypracovat seznamy těchto zařízení, stanovit časové lhůty pro vyřazení těchto
zařízení z užívání a pro jejich odstranění, předat vyhotovené seznamy do konce roku 2008
MŽP a postupovat podle nich.
Autor článku, jako kompetentní osoba MŽP
za oblast PCB a odpady PCB, vč. odpadů
POPs, doporučuje všem společnostem, které
mají pochybnosti o možném obsahu PCB v jejich zařízení nebo dosud neprovedly z jakýchkoliv důvodů inventarizaci PCB, aby kontaktovaly MŽP právě jeho prostřednictvím. Mělo
by být zájmem každé společnosti přihlásit se
do inventarizace PCB, byť pozdě, ale přece,
a to zejména s ohledem na stále se opakující
a intenzivnější kontroly České inspekce životního prostředí. Kontroly budou s blížícím se
termínem stále častější a pokuty samozřejmě
vyšší.
Ing. Jaromír Manhart,
Ministerstvo životního prostředí
O D PA DY 2 / 2 0 0 8 – 25
OD26
5.2.08
4:12 PM
Page 26
FINANCE
První evropské dotace míří k žadatelům
Operační program Životní prostředí se stal prvním
programem ze strukturálních fondů pro období 2007–2013,
ze kterého mohou žadatelé z ČR čerpat dotace.
přijatelnosti splnily, a tudíž byly akceptovány,
553 žádosti. Přijímány byly projekty z pěti
z celkem sedmi prioritních os. Výzva byla určena především pro žadatele z řad nepodnika-
M
inistr Bursík podepsal koncem ledna
udělení podpory pro celkem 368 projektů v rámci první výzvy OPŽP. Celkové náklady na schválené projekty činí téměř 10,3
miliardy Kč. Státní fond životního prostředí,
který je pro tento program zprostředkujícím
subjektem, tak bude moci začít vyplácet žadatelům historicky první peníze z evropských
fondů již tento měsíc.
V rámci první výzvy OPŽP je dotována zejména výstavba čistíren odpadních vod, kanalizace a dalších vodohospodářských objektů,
využití bioodpadů, separace a svoz odpadů,
zařízení na úpravu nebo využívání odpadů, rekultivace starých skládek. Subvencováno je
také pořízení nízkoemisních spalovacích
zdrojů nebo nově budovaných rozvodů centrálního zásobování tepla (CZT), výstavba
a rekonstrukce centrálních a blokových kotelen a lokálních zdrojů tepla. Petr Štěpánek, ředitel Státního fondu životního prostředí, uve-
Nejvíce dotací směřuje do výstavby vodohospodářské infrastruktury
dl, že největší zájem a také převis poptávky
byl o projekty zaměřené na úspory energie
a využití odpadního tepla.
V první výzvě Operačního programu Životní prostředí Státní fond životního prostředí obdržel celkem 707 žádostí, z kterých kritéria
Operační program Životní prostředí
Operační program Životní prostředí má sedm prioritních os. Program čerpá 18,4 % z 26,96
miliardy eur určených ze strukturálních fondů EU pro Českou republiku. Celkem OP ŽP
nabídne přes 5,2 miliardy eur, tj. cca 150 miliard Kč.
OP ŽP přináší řadu zjednodušení pro žadatele (zrychlené financování projektů, rozšíření
způsobilých nákladů o projektovou dokumentaci či stavební dozor). Hranice projektů, které
podléhají schválení Evropskou komisí, se posunula z 10 na 25 milionů eur. Podrobné
informace k Operačnímu programu Životní prostředí, včetně kompletního textu třetí výzvy
a loga ke stažení, najdete na www.opzp.cz.
telských subjektů, jako jsou obce, města a kraje, příspěvkové organizace, obecně prospěšné
organizace, občanská sdružení nebo církve.
Druhá výzva, ukončená 31. 1. 2008, byla zaměřena na zlepšování stavu přírody a krajiny,
zateplování škol a školských zařízení, výstavbu a rekonstrukce čistíren odpadních vod.
V současnosti běží třetí výzva zaměřená na
výstavbu a rekonstrukci čistíren odpadních
vod, stokových systémů, úpravny vody a rozvodné sítě pitné vody. Kontinuálně od 3. března 2008 do 19. prosince 2008 jsou přijímány
žádosti o podporu tzv. velkých projektů
v rámci Prioritní osy 1 (nad 25 mil. euro).
Jana Kulísková,
tisková mluvčí SFŽP ČR
Statistika projektů podaných v rámci první výzvy OP ŽP
Prioritní osa OP ŽP
(první výzva)
1. Voda
2. Ovzduší
3. Obnovitelné zdroje
4. Odpady
7. Vzdělávání
Celkem
Počet
žádostí
podaných a)
101
27
386
175
18
707
Počet
žádostí
akceptovaných b)
59
20
319
160
6
564
Počet
žádostí
doporučených ke
schválení
47
12
150
156
3
368
% žádosti
akceptované
/ schválené
79,7
60,0
47,0
97,5
50,0
65,2
Požadovaná podpora
/ Kč, žádosti
podané
8 150
178
7 621
2 803
464
104
353
589
429
669
000
000
000
000
000
–
Schválená podpora prostředky EU /
Kč c)
2 864
59
1 672
2 197
63
6 856
762
578
016
088
244
690
492
477
436
796
386
587
Schválená podpora
-prostředky SFŽP
(dotace a půjčka)
státního
rozpočtu / Kč c)
392 063 228
0
199 324 920
212 566 475
0
803 954 623
a) Po odevzdání žádosti na podacím místě proběhne kontrola projektu – výsledkem je dopis o akceptaci nebo neakceptaci žádosti.
Po akceptaci žádosti probíhá hodnocení projektů, na základě kterého se rozhoduje o poskytnutí nebo neposkytnutí dotace – výsledkem je dopis
o registraci akce.
b) Akceptace žádosti = potvrzení formální úplnosti a přijatelnosti žádosti (projektu), umožňuje postoupení žádosti v procesu administrace
k věcnému hodnocení žádosti (projektu).
c) Příjemce pomoci zajistí financování minimálně z 10 % základu pro výpočet podpory. Dotace z fondů EU, tj. nenávratná finanční podpora, je
poskytována až do výše 85 % z celkových způsobilých výdajů. Další podpora je možná z prostředků Fondu (až 4 %) a ze státního rozpočtu (až
do výše 1 %). U některých typů projektů ale může být podpora dále omezena, a to zejména u projektů, kde žadatelem je podnikatelský subjekt.
26 – O D PA DY 2 / 2 0 0 8
o d p a dy. i h n e d . c z / f i n a n c e
5.2.08
4:12 PM
Page 27
SERVIS
Nové knihy
Monografie
Odpadové hospodářství
Novou monografii pod názvem »Odpadové
hospodářství« připravuje v současnosti prof.
Ing. Mečislav Kuraš, CSc., s autorským přispěním prof. Ing. Vojtecha Dirnera, CSc.,
prof. Ing. Vladimíra Slivky, CSc. a Ing. Milana Březiny, CSc. Profesor Kuraš při jejím sestavování vychází nejen z vlastní dlouholeté
praxe pracovníka a vedoucího Ústavu chemie
prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, ale i ze zkušeností svých kolegů a řady lektorů z praxe, státní správy i akademické sféry, kteří přednášeli a přednášejí od
roku 1993 na kursech pokročilého studia Odpadové hospodářství pořádaných každoročně
na VŠCHT v rámci projektu celoživotního
vzdělávání.
Monografie si klade za cíl ucelené zpracování složité problematiky odpadového hospodářství tak, aby zájemcům poskytla přehled
a aktuální informace o všech důležitých oblastech odpadového hospodářství, o technologiích zpracování odpadů, o jejich materiálovém a energetickém využití, o preventivních
opatřeních v oblasti odpadového hospodářství
atd. Je koncipována tak, aby sloužila všem zájemcům o odpadové hospodářství a zároveň
mohla být používána jako zdroj informací vy-
sokoškolskými studenty, zejména technického
směru.
Monografie navazuje na publikaci »Odpady, jejich využití a zneškodňování«, která vyšla v roce 1994 a byla prvním pokusem o ucelené zpracování problematiky odpadového
hospodářství. Ač tato příručka, koncipovaná
především jako vysokoškolská učebnice, vyšla ve vysokém nákladu, je již zcela vyprodána. Navíc stupeň poznání, vývoj technologií
i právního prostředí, a v neposlední řadě i vnímání nutnosti ochrany životního prostředí
prošly od doby jejího vydání prudkým vývojem. Nová publikace tento vývoj reflektuje
a reaguje na něj na základě nejnovějších vědeckých poznatků.
Vydavatelem monografie je společnost
Vodní zdroje Ekomonitor, s. r. o. Publikace
vyjde v prvním pololetí roku 2008 v předpokládaném nákladu 1000 výtisků a její cena se
bude pohybovat kolem 350 Kč.
Ročenka životního prostředí
Statistickou ročenku životního prostředí České republiky pro rok 2007 vydalo Ministerstvo životního prostředí v nákladu 1000 kusů.
Publikace je dvojjazyčná (česko-anglická) . Je
členěna do pěti celků na základě principu vliv
- stav - odezva.
V úvodu jednotlivých kapitol je zařazen
stručný text, většinou s výčtem legislativního
rámce dané oblasti, podrobnější komentáře
jsou řazeny pro příslušnými tabulkami a obrázky. Oddíl A3, který se věnuje odpadům,
přináší úplný přehled platné legislativy v oblasti a přehledné tabulky, sledující vývoj v posledních několika letech.
Údaje jsou vesměs výstupem z Informačního systému odpadového hospodářství (ISOH),
který pro potřeby MŽP provozuje Centrum
pro hospodaření s odpady (VÚV T.G.M. – CeHo). Data o odpadech za sledované roky byla
získána z evidencí odpadů, zaslaných z jednotlivých obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Dále jsou v ročence využity údaje ze
statistického zjišťování Českého statistického
úřadu
Vedle odpadů se ročenka věnuje mnoha dalším tématům. Podrobně rozebírá všechny
složky životního prostředí (ovzduší, voda, půda a horninové prostředí, lesy, příroda a krajina, fyzikální pole). Zabývá se také příčinami
změn životního prostředí a ovlivňujícími faktory, vztahem životního prostředí a zdraví.
V oddílu věnovaném nástrojům politiky životního prostředí jsou uváděna data, týkající se
ekonomických nástrojů, výdajů na životní
prostředí, dobrovolných nástrojů, EIA, IPPC
a integrovaného registru. Ročenka je (jako
každoročně) obsáhlým a vyčerpávajícím souborem dat, který by si zasloužil také adekvátní výklad jednotlivých tabulek a z nich vyplývajících trendů.
- jhm -
Graf měsíce
Zdroj: Statistická ročenka životního prostředí ČR 2007
OD27
Způsoby nakládání
s odpady v roce 2006
V roce 2006 bylo v ČR nakládáno celkem
s 27,43 mil. tun odpadů, z toho bylo 1,46 mil
tun nebezpečných odpadů a 2,97 mil. tun
ostatních.
V našem grafu se soustředíme pouze na nakládání s odpady podle tzv. N-kódů (výběr),
celkem bylo podle N-kódů v roce 2006 nakládáno s více než 11 miliony tun odpadů.
N1 - 4,716 mil. tun
N5 - 2,910 mil. tun
N1 – využití odpadů na terénní úpravy
N2 – předání kalů ČOV k využití
N5 – zůstatek na skladu 31. 12.
o d p a dy. i h n e d . c z / s e r v i s
N2
N7
N8
N7 – vývoz odpadu do EU
N8 – předání k opětovnému využití
N9 – zpracování autovraku
N10 – prodej odpadu jako suroviny
N11 – využití odpadu na rekultivace skládek
N9
N10
N11
N12
N13
N14
N18
N12 – ukládání odpadu jako technologický
materiál k zajištění skládek
N13 – kompostování
N14 – biologická dekontaminace
N18 – zpracování elektroodpadů
O D PA DY 2 / 2 0 0 8 – 27
OD28
5.2.08
4:13 PM
Page 28
SERVIS
Největším ekologickým problémem
zůstává kvalita ovzduší
Míra znečištění ovzduší je objektivně zjišťována pomocí sítě
měřicích stanic ve všech krajích České republiky. Přes
zlepšený stav životního prostředí v posledních téměř dvaceti
letech je špatná kvalita ovzduší přetrvávajícím problémem
s konkrétními zdravotními důsledky.
P
odle sledování Českého hydrometeorologického ústavu došlo k zastavení dosud
klesajícího trendu koncentrací oxidu siřičité-
ho, a naopak k jeho mírnému vzestupu na
všech lokalitách ČR. Tento mírný nárůst byl
kromě nepříznivých meteorologických pod-
Unie chce omezit emise prachu
Europoslanci se shodli na závazném omezení emisí prachu, které má být dosaženo do roku
2015. Nové zákony stanovují mezní hodnoty koncentrací nejmenších částic PM2,5, které jsou
nevíce nebezpečné pro lidské zdraví a nebyly dosud upraveny žádným právním předpisem.
Nejmenší částice poletující v ovzduší představují mimořádné nebezpečí pro lidské zdraví.
Větší částice je tělo schopné filtrovat, například nosem. Menší částice však mohou
proniknout do lidského organismu a usadit se v plících a jiných orgánech. Částice, které se
tímto způsobem dostanou do krve, jsou zdrojem závažných nemocí. V Evropě již dochází
k pravidelnému měření emisí větších částic prachu. Průmyslové oblasti jako například Belgie,
Nizozemsko, severní Itálie, Německo a střední Evropa vykazují nejvyšší hodnoty. Měření
nejmenších částic je technologicky obtížné a zatím se v Evropě neprovádí ve srovnatelném
měřítku jako měření větších částic.
Nová pravidla nahradí pět dosavadních zákonů, které řešily problematiku jen částečně.
V Evropské unii bude zavedena povinnost pravidelně měřit emise malých částic a dodržovat
maximální limity.
Časový harmonogram vypadá takto:
2010: maximální hodnota 25 mikrogramů na kubický metr ročně jako cíl
2015: maximální hodnota 25 mikrogramů na kubický metr ročně jako závazek
2020: maximální hodnota má být snížena na 20 mikrogramů na kubický metr
Zdravotní rizika
Prachové částice PM10 a PM2,5
Částice frakce PM10 se dostávají do dolních cest dýchacích. Jemnější částice označené jako
frakce PM2,5 pronikají až do plicních sklípků. Jejich účinky jsou ovlivněny také dalšími
znečišťujícími látkami, které se vážou na jejich povrchu. Znečištění ovzduší částicemi PM10
se podle současných znalostí podílí na úmrtnosti české populace z 5 až 13 %. Dlouhodobě
zvýšené koncentrace vedou ke snížení plicních funkcí u dětí i dospělých, nemocem
dýchacího ústrojí, chronickému zánětu průdušek, pravděpodobně i rakovině plic. S tím souvisí
i neustálé zvyšování počtu alergických onemocnění dětí. Jen respiračními alergiemi dnes trpí
15 % českých dětí.
Benzo(a)pyren
Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), jejichž zástupcem je právě benzo(a)pyren, se
kumulují ve složkách prostředí a v živých organismech. Podle velmi přibližných odhadů vliv
emisí PAU z dopravy a domácích topenišť vede v městských aglomeracích k navýšení
zdravotních rizik o 1 až 2 případy onemocnění z 10tisícové populace. V lokalitách ovlivněných
velkými průmyslovými zdroji je hodnota individuálního rizika vyšší – 2 až 10 případů na 10 000
obyvatel.
Oxid dusičitý (NO2)
Ovlivnit zdravé osoby mohou při akutní expozici jen velmi vysoké koncentrace (překračující
1880 g/m3). Hlavním efektem NO2 je nárůst reaktivity dýchacích cest, která se projevuje
jako zvýšená odpověď na různá provokační agens, jako je např. studený vzduch, alergeny
nebo fyzická námaha.
Benzen
Benzen má při dlouhodobé expozici účinky hematotoxické, genotoxické, imunotoxické
a karcinogenní, přičemž jeho nejzávažnějším účinkem je právě karcinogenní působení.
28 – O D PA DY 2 / 2 0 0 8
mínek v prvních měsících roku pravděpodobně způsoben také návratem ke spalování uhlí
v řadě obcí.
Hlavní problém kvality ovzduší je však znečištění prachovými částicemi PM10 a PM2,5,
u nichž neplníme národní, ani evropské imisní
limity, platné od 1. ledna 2005. V oblastech,
kde koncentrace PM10 v roce 2006 překročily
imisní limity, žije více než 62 % populace.
K hlavním zdrojům emisí patří automobilová
doprava a vytápění domácností.
Imisní limity jsou nejčastěji překračovány
v Moravskoslezském kraji, zejména v oblasti
Ostravsko-Karvinska, vlivem hutnictví a zpracování paliv, a rovněž imisí ze sousedního
Polska. Problematické z pohledu četnosti překračování jsou zejména Praha, Ústecký kraj
a jižní Morava.
Další limity
Od 1. ledna 2010 mají být dodrženy také limity pro imise oxidu dusičitého a benzenu, jejichž zdrojem je zejména automobilová doprava. Je pravděpodobné, že v několika oblastech
nebudeme schopni limity splnit. Za překračování imisních limitů přitom hrozí České republice sankce ze strany Evropské komise.
Automobilová doprava a vytápění domácností nepodléhají centrální regulaci z hlediska
požadavků na emisní parametry. Nové automobily musí splňovat emisní normy EURO,
ovšem specifickým problémem ČR je jednak
vysoké průměrné stáří vozů a jednak obrovský
nárůst kamionové dopravy po našem vstupu
do EU. Zlepšení by mohlo přinést postupné
zavedení mýta i na silnicích I. třídy, což má
mj. přispět k větší motivaci k přesunu nákladů
na železnice, a také nové limity pro měrné
emise CO2, což bude znamenat i snížení emisí
ostatních znečišťujících látek. Připravuje se také zpřísnění kontrol stanic technické kontroly.
Vytápění se změnami
Ministerstvo životního prostředí připravuje
novelu zákona o ovzduší, která přinese nové
požadavky na technické a emisní parametry
i pro malé zdroje znečištění (tedy i pro domovní kotle a kamna), platné od začátku roku
2014. Díky zpřísnění kvalitativních požadavků na paliva mají v tomto roce z trhu zmizet
i méně kvalitní druhy uhlí. Ekologická daňová
reforma zároveň od ledna 2008 zatíží »špinavá« paliva spotřební daní a zvýhodňuje jejich
»čistější« alternativy (obnovitelné zdroje
energie či zemní plyn pro domácnosti).
Zdroj: MŽP
o d p a dy. i h n e d . c z / s e r v i s
5.2.08
4:13 PM
Page 29
SERVIS
Úspory energie lidi zajímají
velmi škodlivým vedlejším produktem výroby
elektrické energie potřebné ke svícení«, dodává Juraj Krivošík. Další informace o úsporných spotřebičích a zářivkách najdete také na
www.uspornespotrebice.cz
Přesně 58 % obyvatel České republiky si myslí, že stav
našeho životního prostředí je vážný, pouhá tři procenta lidí
s tímto výrokem určitě nesouhlasí.
V
yplynulo to z pravidelného marketingového průzkumu Market & Media & Lifestyle společnosti Median, který byl proveden
na reprezentativním vzorku 8800 respondentů. Z průzkumu dále vyplývá, že 71 procent
Čechů cíleně šetří vodou a elektrickou energií.
»Dá se předpokládat, že se tak chovají především z ekonomických důvodů, ale i tak
v důsledku přispívají ke zlepšení stavu životního prostředí«, komentuje průzkum nezávislý konzultant a odborník na marketing a eko-
Většina spotřebitelů vyhledává výrobky
šetrné k životnímu prostředí
- jhm Zdroj: Market & Media & Lifestyle a SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s
logii Jan König. Jen 48 procent dotázaných
potvrdilo, že vyhledává výrobky šetrné k životnímu prostředí s vědomím, že tak přispívají ke zlepšení stavu životního prostředí.
»Z našeho pohledu jde o pozitivní vývoj,
a to přesto, že se můžeme domnívat, že většina lidí se snaží šetřit energii a vodu hlavně
kvůli vlastním financím. To, že se polovina
českých spotřebitelů chová vědomě ekologicky, je krok kupředu. Obě výše zmíněné skupiny lidí šetří jak peníze, tak přírodu, a je dobré,
že se tyto dvě motivace spojují k dosažení jednoho cíle,« komentuje výzkum Juraj Krivošík
ze Střediska pro efektivní využívání energie
SEVEn, o.p.s.
Odborníci z projektu Enerlin, který se už
od roku 2006 zabývá průzkumem a osvětou
v oblasti energeticky úsporných světelných
zdrojů za účelem ochrany životního prostředí,
upozorňují na to, že většina lidí si neuvědomuje, že i jednotlivec může významně přispět
ke snížení škodlivých emisí oxidu uhličitého.
Příkladem nejmenší investice, kterou se při
dnešním zdražování energií může dosáhnout
poměrně velkých úspor a ve velké míře ovlivnit znečištění ovzduší, je koupě úsporné zářivky.
»Přibližně stokorunová investice do jedné
23W zářivky (nahrazující klasickou 100W žárovku) se vám do půl roku vrátí a do roka lze
v domácnosti ušetřit až několik tisíc korun na
elektrické energii. Zároveň tak zamezíte produkci asi půl tuny oxidu uhličitého, který je
Co nového ve Sbírce
předpisů
Částka 117 ze dne 31. prosince 2007
381 – Vyhláška o stanovení maximálních
limitů reziduí pesticidů v potravinách
a surovinách
382 – Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 305/2002 Sb., kterou se stanoví obsah žádosti a podrobná specifikace údajů předkládaných před uvedením
biocidního přípravku nebo účinné látky
na trh
Částka 118 ze dne 31. prosince 2007
392 – Vyhláška o podílu jednotlivých obcí
na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů
Částka 119 ze dne 31. prosince 2007
393 – Zákon, kterým se mění zákon
č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií,
ve znění pozdějších předpisů
Částka 1 ze dne 9. ledna 2008
1 – Nařízení vlády o ochraně zdraví před
neionizujícím zářením
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Odpady
na 12 měsíců za cenu 757 Kč včetně DPH 9 % 825 Kč
Předplatné se automaticky prodlužuje, dokud není zrušeno.
ADRESA
KÓD:
1022
OBJEDNAVATELE:
PLATBY:
FAKTURA
PLATEBNÍ KARTA
TITUL:
ÚDAJE
ULICE , Č. P.:
OBEC:
SLOŽENKA
spoj. č.
Akceptujeme Eurocard/Mastercard, Visa, JCB, Diners Club International.
Pro doplnění čísla karty a její platnosti vás budeme telefonicky kontaktovat.
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
ZPŮSOB
SIPO
NÁZEV ORGANIZACE:
PSČ:
PROFESE:
PRO FAKTURACI:
IČ:
DIČ:
Č. ÚČTU:
ADRESA
PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele, nevyplňovat)
NÁZEV ORGANIZACE:
VYPLŇTE
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
TITUL:
OBEC:
Vyplněný lístek odešlete na adresu:
ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7.
Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022,
internet – http://www.economia.cz a e-mail: [email protected]
o d p a dy. i h n e d . c z / s e r v i s
KONTAKT:
TELEFON:
E-MAIL:
ULICE , Č. P.:
✄
OD29
PSČ:
RAZÍTKO/PODPIS:
Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu
deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších
předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení
výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS
zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli
odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO … NE …
O D PA DY 2 / 2 0 0 8 – 29
OD30
5.2.08
4:14 PM
Page 30
ODPADY®
SERVIS
Do diáře
13. – 14. 2.
Akademie věd ČR, České Budějovice
Mezinárodní konference Biotechnologie
Kontakt: www.zf.jcu.cz
14. 2.
Hradec Králové, hotel Černigov
Odpady a obaly v roce 2008
Seminář - stávající a změněné předpisy aktuálně,
plus nakládání s vodami
Kontakt: [email protected]
14. 2.
Brno, BVV
Jarní seminář ASIO
Nové technologie pro klasické ČOV,
biologické rybníky, zasakování, závlaha, odpar, financování - přehled dotačních titulů,
legislativní, řešení pro decentrální odvádění splaškových a dešťových vod
Kontakt: www.asio.cz
19. 2.
Prostory firmy ROYS, Praha 6
Hodnocení environmentálního profilu podniku
Seminář - norma ČSN ISO 14 031, možnosti jejího využití v systémech řízení ochrany životního
prostředí podniku i mimo ně
Kontakt: www.proeko.cz
19. 2.
Měchenice, OÚ
Územní plánování
Seminář pro zástupce obcí - vztah krajské a obecní územně plánovací dokumentace, nástroje
územního plánování, možnosti změn a úprav
územního plánu
Kontakt: www.cev-zvonecek.cz
19. – 20. 2.
Poděbrady, Kongresové centrum
Czech Noise Mapping 2008
Mezinárodní konference - stav strategického hlukového mapování v ČR a v okolních státech, »staré hlukové zátěže«, ochrana veřejného zdraví
Kontakt: www.ekolagroup.cz
19. – 20. 2.
Londýn, UK
Energy From Waste 2008
Konference a výstava
Kontakt: www.recyclingwasteworld.co.uk
27. – 28. 2.
Moskva, Rusko
4TH Ferrous And Non-Ferrous Scrap Conference
Kontakt: www.ourmetals.com
3. – 5. 3.
Brusel, Belgie
15TH European Packaging Law Conference
Kontakt: www.agra-net.com
6. 3.
MZLU, Brno
Zvyšování efektivity výroby a podpora konkurenceschopnosti podniků
Seminář - efektivní řízení materiálových a energetických toků, čistší produkce, energetické řízení
a management chemických látek.
Kontakt: http://www.cenia.cz
12. - 13. 3.
Londýn, UK
PPP in Waste
Kontakt: http://www.smi-online.co.uk
12. - 13. 3.
Slovensko, Bratislava
Kaly a odpady
Konference s mezinárodní účastí
Kontakt: //www.acesr.sk
13. – 14. 3.
Brno, hotel Santon
Recycling 2008
Konference k recyklaci stavebních odpadů
Kontakt: www.arsm.cz
27. 3.
Praha, Výstaviště
Bio Summit
Konference - trh s biopotravinami. Konference se
koná v rámci doprovodného programu veletrhu
BioStyl.
Kontakt: www.greenmarketing.cz
Seznam inzerentů
FIRMA
TEL.
FAX
Metso Minerals, s.r.o.
544 425 527
544 425 530
11
SITA CZ a.s.
-
-
13
MESSE MUNCHEN GmbH
545 176 158
545 176 158
15
ORRESANT s.r.o.
-
-
23
SOME,J.HRADEC s.r.o.
384 372 011
384 320 878
30 – O D PA DY 2 / 2 0 0 8
STR.
2obálka
Odborný časopis
pro nakládání s odpady a životní prostředí
Číslo 2. Ročník XVIII
Vychází 12. 2. 2008
V období červenec–srpen vychází jako dvojčíslo
v měsíci červenci
Cena výtisku ve volném prodeji 75 Kč
Roční předplatné 825 Kč
Adresa redakce:
Dobrovského 25, 170 55 Praha 7
tel.: 233 071 427, fax: 233 072 012
e-mail: [email protected]
http://odpady.ihned.cz
Ředitelka divize odborného tisku:
Ing. Sylvie Šmeráková
Šéfredaktorka:
Ing. Jarmila Šťastná
Grafická úprava:
Libor Hofman
Manažer titulu:
Petr Pfleger
tel.: 233 071 403, fax: 233 072 012, 603 198 873
e-mail: [email protected]
Redakční rada:
Ing. Pavel Bartoš, Ing. Zdeněk Horsák
RNDr Petr Kratochvíl, RNDr Miloš Kužvart
doc. Ing. Miroslav Škopán, CSc.,
RNDr. Martina Vrbová, PhD
Ing. Jiřina Vyštejnová
Vydává:
ECONOMIA, a. s.,
Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, IČO: 00499153
Inzerce:
Dobrovského 25, 170 55 Praha 7
Příjem inzerce:
tel.: 233 071 703, 233 071 788, fax: 233 072 730
e-mail: [email protected]
Komerční přílohy:
tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780
e-mail: [email protected]
Tiskárna:
Uniprint, Rychnov nad Kněžnou
Distribuce:
Dobrovského 25, 170 55 Praha 7
Volný prodej:
tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001
e-mail:[email protected]
Ve volném prodeji rozšiřují:
Společnosti PNS, a. s.
Předplatné, nové objednávky:
tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009
e-mail: [email protected], www.economia.cz
Zákaznická linka:
tel.: 800 110 022
Objednávky do zahraničí:
tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009
e-mail: [email protected]
Doručování předplatného provádí:
Mediaservis, s. r. o., Česká pošta,
s. p. - střediska Postservis
Předplatné a distribuci v SR zajišťují:
L.K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia, s. r. o.
Internetový online archiv:
Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7
tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected]
Internetová inzerce:
Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7
tel.: 233 074 163, e-mail: [email protected]
Nevyžádané příspěvky se nevracejí.
Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat názor redakce. Neoznačené fotografie – archív redakce.
ISSN 1210-4922 MK ČR 6330
Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho
rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem
v kterémkoli tištěném a/nebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní
i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi
honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. Autorská práva k časopisu náleží vydavateli. Přetiskování a přebírání článků, včetně provádění překladů, je zapovězeno.
© 2008 ECONOMIA, a. s.
o d p a dy. i h n e d . c z / s e r v i s
5.2.08
4:14 PM
Page 1
OD-000317
OD31
OD-000261
5.2.08
4:16 PM
Page 1
OD-000310
OD32

Podobné dokumenty

Full text

Full text kontaminace PAU na životní prostředí. Biostabilizace je biodegradace dostupných a biodegradovatelných polutantů a ponechání imobilizovaných a biologicky nedostupných polutantů v zemině či sedimentu...

Více

březen 2015/1 - Městský Obvod Krásné Pole

březen 2015/1 - Městský Obvod Krásné Pole stavba chodníku, pro kterou budeme žádat finance z rozpočtu Města. Zatím jsme se postarali, že je už v této chvíli k dispozici potřebná projektová dokumentace a všechna stavební povolení. Pokud se ...

Více

odpady - Mechanizace zemědělství

odpady - Mechanizace zemědělství Pamatuji se, že se už bubnovalo proti různým věcem. Proti Temelínu například, myslím že i proti spalovně v Opatovicích. Ale opravdu nemám žádné zprávy, jestli to zabralo. Nemám nic proti bubnování....

Více

výroční zpráva 2008 annual report

výroční zpráva 2008 annual report SEVEn, o. p. s., vypracovalo celkem 23 průkazů Energy performance certificates for energetické náročnosti budov, které zahrnova- selected buildings in the Prague 15

Více

pc06 Společná zemědělská politika

pc06 Společná zemědělská politika Neochota starých zemí přizpůsobit CAP východnímu rozšíření

Více