01. Sborníček k XX.burze LČ

Komentáře

Transkript

01. Sborníček k XX.burze LČ
20. SBORNÍČEK
Z BURZY
K LETNÍ ČINNOSTI
vydáno u příležitosti
XX. Burzy nápadů a materiálů k letní činnosti
konané v Brně 4.3.2006
BURZA NÁPADŮ K TÁBORŮM … LETOS JIŽ PO DEVATENÁCTÉ
I vloni proběhla jako součást táborového víkendu Burza nápadů a materiálů k táborům.
Poprvé se nekonala v Lužánkách, ale přímo v místě víkendu se školením k táborům na ZŠ Tuháčkova.
Sál a přísálí velikostí vyhovoval, nástěnky byly nahrazeny polystyrénovými deskami.
Pořadatelské zázemí vytvořili vedoucí z PS Vinohrady – Zdenka Jemelková, Marcela Koláčková, Lucie
Špundová, Kateřina Konečná. Mockrát díky.
A co jste mohli letos na Burze vidět:
1. Martina Mikulcová z 3.SMT Brno přinesla příspěvek SUPERGAL – parafráze na SUPERSTAR, … na
stánku bylo minikino s filmem z tábora, …
2. Milan „Světlušák“ Bořek z Litomyšle představil CTH Trosečníci z Vlaštovky (příspěvek o hře je i ve
sborníčku),
3. Blanka Rouhová z Litomyšle představila tábor pro rodiče s dětmi , tentokrát s CTH Kouzlíme pohádku
(příspěvek o hře je i ve sborníčku),
4. Do třetice jsme mohli vidět CTH Hlavolamov , který se hrál na celostátním táboře AMD ČR v Budislavi a
byl za měřen na řešení záhad, rébusů, hlavolamů, na znovu objevování různých her, výrobu her a hraní
netradičních sportovních činností, …(představil ho Josef Coufal z Litomyšle, krátký příspěvek je i ve
sborníčku),
5. Puťák Český ráj – to byl příspěvek Evy Kovaříkové z PS Jedovnice
6. Trochu z jiné misky byl příspěvek Táborové stavby a zařízení, které se osvědčily od Michala Pipoty z 69.PS
Brno . Mohli jsme tam vidět následující – Bažina aneb tak bydlí vedoucí, vodácký (nejen) vlajkový stožár a
ekologické svícení (použití solárního panelu…) … všechny 3 věci si budete moci přečíst v příštím sborníčku
anebo pro netrpělivé zajistíme kontakt na autory.
7. V říši pohádek jsme se ocitli v příspěvku 7.PS BRNO – Borač. Hru představovala Jana Kolářová. Autorka
CTH Dana Kumprechtová nám přislíbila příspěvek do příštího sborníčku.
8. Největší upoutávku egyptskou Sfingu měla CTH Cesta do Egypta od Jany Bejšovcové z Ivanovic na Hané.
9. Země Bantuů, tak se jmenovala táborová hra , kterou zde představil Michal „Myšák“ Němec z 32.PTO
Severka (najdete ji v příloze 19.Sborníčku).
10. Do prostředí mafie jste se mohli dostat pokud jste navštívili stánek 13 PS S.T.O. Pavučina a seznámili se
s jejich hrou Rodinný podnik (i její stručný popis můžete najít ve sborníčku z burzy)
11. Klubko vytvořilo ještě zvláštní stánek , kde jste si na dýchací figuríně mohli vyzkoušet zda ovládáte umělé
dýchání, tento stánek pak fungoval ještě jako praktická dílna.
12. Nechyběl zde ani stánek www.borovice.cz se svými nabídkami tradičních služeb.
Letos vyšel sborníček a má číslo 19. A co v něm naleznete? Kromě již výše avizovaných příspěvků
Trosečníci z Vlaštovky, Kouzlíme pohádku, Hlavolamov, Země Bantuů Divoký západ - kolonizace území, autoři
2.junácký oddíl DVOJKA Brno, popis svátku čarodějnic s podmínkami Kruhu ohně od Blanky Rouhové, Poklad
pajdavýho Johnyho aneb Zlato z Deadwood City z tábora Tažných ptáků (příspěvek zpracoval Milan Matyáš),
do Řecka a Olympie se dostanete s táborovou hrou 172.PTO Pegas (zpracoval Kondr) . A musím poděkovat
Martě Pitermannové z 3.SMT Brno, že se svými přáteli sestavila příspěvek …aby se o nás vědělo …
www.milicov.cz, kterém je popsán příspěvek z 18.burzy o využití internetu pro zpravodajství z tábora. Celkem
10 příspěvků a navíc článeček o loňské burze (aby vše bylo zaznamenáno).
Dvě praktické dílny na téma Táborové rukodělky zajistily Zdenka a Marcela z PS Vinohrady, Danka
Kabelková z PS Vlci, třetí dílna byla již zmíněná První pomoc – umělé dýchání.
Kdo potřeboval získal zde i nové vydání Táborových vševědů č. 2 až 10. Největší zájem byl o Táborový
vševěd č.10 – Kuchař ….
Burzy se podle sčítacích lístečků zúčastnilo 88 člobrdíků, byly zde tradiční stánky vydavatelství
Mravenec, skautské prodejny Skaut – Ginkgo (představili zde středověký rytířský stan), netradiční stánek AG
FOODS s ochutnávkou nápojů.
Před blížící se 20. burzou si musíme odpovědět na několik otázek: Chce krajská rada být i nadále
garantem této akce? Má být i nadále spojena s táborovým „víkendem“? Měl na nižší účast vliv únorový termín,
změna místa burzy, chřipková epidemie, …?
Rád bych našel dalšího veslaře (tak jako v pohádce), kterému bych akci předal a mohl po 20 letech
vyskočit z loďky na břeh. Máme před sebou ještě skoro celý rok, ale čas neúprosně běží, .. pokud má někdo chuť
pár let veslovat na „lodičce“ Burza nápadů k táborům, nechť se mi ozve.
Pavel <ŠiP>
PS. Přikládám odezvu z www.borovice.cz
"RAIN STUDIO - Pavel Hofrichter" <[email protected]> 5.3.2005 20:17:30
„Sbornicek cislo 19 na Borovici lame rekordy, jen v minulem tydnu byl otevren 490 x (nahlednuti do nej,
nebo stahnuti). Do Brna zdravi Bobr.“
2
Český rok aneb nebojte se táborů rodičů s dětmi
Autor: Koláčková Marcela, DDM Junior
Pravdou je, že tábor pro rodiče a děti
má své výhody – nemusíte řešit ukládání
dětí, dbát na suché oblečení, první den
řeknete pravidla tábora – režim, párkrát ho
zopakujete a jste v pohodě. A samozřejmě
jsou tu i nevýhody – jste nuceni řešit
neřešitelné (Bobánek od vedle křičí,
v poledním klidu není klid....)
Dobré je když se sejde kolektiv
rodin, které znáte a víte co od nich můžete
očekávat a oni od vás.
Tyto tábory pořádáme třetím rokem.
Naší výhodou je právě to, že se s více jak
polovinou účastníků známe z kroužku
Klubíčko, kam maminky s dětmi každý
čtvrtek a pátek chodí.
Letní tábor v roce 2005 nabídl prožít za týden celý rok. Díky pestrosti našich tradic to byla dobrá náplň
na motivaci:
ROK NA VSI
Tři vedoucí připravujeme program pro 50 účastníků cca 17 rodin. Na přípravě tábora se podílí jedna a
ostatní dvě jdou dobře na ruku hlavně co se týká převleků, srandiček a pomoci.
Věk dětí: od 2 let – 5 let
Všechny hra a soutěže jsou přizpůsobeny věku dětí. Rodiče zapojujeme do soutěží poměrně často a to
buď samostatně nebo ve většině případů společně s dětmi.
Každé dítko dostalo sešit – sloužil k motivaci LT ( stanoviště zimní hrátky – šála a za získané body si děti
domalují proužek, pytlík na kuličky – domalovávání kuliček...)
Seznámení
Na začátku je třeba se řádně seznámit. Neboť se nám na táboře scházejí i nové rodiny, Děti: děti
nachytáme nejvíce na písničky a pohybové písničky. Opět mi nahrává to, že děti mě znají a znají i spoustu her a
písniček z Klubíčka:
Indiáni, Hoky – koky, Petrova studánky i Kolo kolo mlýnský. Zjišťuji jejich jména snažím se hádat a na
pomoc mám Mařenku a Jeníčka, kteří nás po celý tábor provázejí.
Rodiče: zábrany tykání jsou odbourány po první hře a další kontakt mezi dospěláky je ihned lepší
Motivace
Náš tábor se stal vesnicí se spoustou řemeslníků, ovšem i profesionální švadlena se na tomto táboře další
hrou promění např. v řeznici
Hra boj o řemesla – po táboře jsou rozvěšeny nápisy s řemesly + obrázek, kterých je víc než rodin. Každá
rodina má možnost výběru. Ovšem pokud se rozhodne hledat lepší je možné, že na ně zůstane právě nechtěný
hrobník. Nápis s řemeslem je třeba vymalovat a vyvěsit na chatku. Úkol pro rodiče – do zítřejšího poledne
vyrobit vývěsní štít
Je LEDEN a do naší vesnice
přicházejí Tři králové
(opět nahrála mi zde společná
motivace tábora pro děti od 6 let, kteří
nám motivovaly náš tábor. Děti se
vyřádily na maskách a rodiče se
nestačili divit.)
Velký průvod táborem doprovází Tři malé krále
zpěvem
My tři králové jdeme k vám, štěstí, zdraví vinšujem
Vám
V lednu obvykle sněží – tak i nás zastihne sněhová
vánice, při které se vyřádí jak děti tak i rodiče. A když
napadl sníh je třeba postavit sněhuláky.
3
K zimním radovánkám patří i zimní soutěže:
hod sněhovou koulí, bruslení, sněhová věž, hod
sněhovou koulí na cíl, ukořisti čepici, stopovaná lesní
zvěře.
Je tu ÚNOR a také čas masopustu.
Než nastane masopustní veselice, je třeba odhalit kdo se skrývá za maskou
(trasa po stanovištích)
Masopust se opět odehrává společně s táborem dětí. Nejprve je třeba připravit
masku a rodiče dostali úkol připravit vystoupení a samozřejmě zapojit i děti.
Tady dochází k rozdělení táborníků na čtyři vesničky, které soutěží o to kdo
více umí.
Body jsou přidělovány 4, 3, 2, 1 a ve většině případů 4, 4, 4, 4 - i snaha se
velice cení. Na tomto táboře opravdu není důležité VYHRÁT.
Masopust – průběh:
přehlídka masek, krátké představení vystoupení vesnic – písnička, scénka
rej masek, zpěv, tanec a zábava
„Už je konec masopustu,
Už je konec muziky.....“
Svátky dlouho očekávaného JARA (třetí den tábora) – je tu BŘEZEN!
Zima byla opravdu dlouho a nechceme ji už více, tak vynášíme Morenu k nedalekému potoku, cestou
říkáme říkanky o jaru. Po vhození Moreny do vody se objevuje JARO a každému rozdává květiny.
Smrt neseme ze vsi – nové léto do vsi
Smrt plave o vodě – nové léto k nám jede
Písnička VĚNEČEK
„Upleteme věneček, ze všech jarních kytiček
zapleteme do věnečku lístek, kvítek či větvičku
jaké jméno máš?“
„PETRKLÍČ“
„Tak pojď mezi nás“
Trasa s kytičkami – poznej kytku (jednoduché
jarní květiny)
Na VELIKONOCE barvíme vajíčka –
vystřižené a pomalované z papíru, sázíme květiny –
pomalování květináče + větvička polepená žlutým
krepákem jako zlatý déšť
Mrskut proběhne nečekaně a předem připravené mrskačky vyšlehají i kluky a taťky.
DUBEN je tu a slet čarodějnic se chystá!
Výroba koštěte – klacek a papír – dostatečně dlouhé i pro rodiče.
S koštětem absolvují rodiny trasu s přeletem, nadletem, podletem... jde
o zkoušku, zda jsou schopny odletět na večerní slet.
Trasa s úkoly samozřejmě probíhá na koštěti. Některé děti pojaly za nutné
celou trasu zametat, jiné ji odmítly na koštěti proletět – možnost získala mamka či
taťka.
Na konci trasy čekala na všechny
opravdová čarodějnice, která naučila děti tanec a
písničku JARMARKU, zahájila slet, vybrala
nejstarší čarodějnici....
V dubnu když se oteplí rádi děti cvrnkají
kuličky.
Kuličkiáda proběhla formou stanovišť:
cvnk do hradu, do dálky, hod kuličkou do kytičky, atd.
4
KVĚTEN a ČERVEN se nese v duchu Svátků letního slunovratu. Sluníčka není nikdy dost, tak je třeba
si jej vyrobit z keramiky a doplést pedigem.
Stavění MÁJE a velká bojovka v lese /boj o vlajky/. A na závěr slunovratu si barvíme trička – točená
batika. (viz. foto 1.str.)
Kdes chodila dnešní noci?
Sbírat bejlí na nemoci.
Kdopak s tebou chodil, kdo tě lesem vodil?
Nejmilejší přítel – sám svatý Jan Křtitel.
Svatojánský oheň nechyběl ani na našem táboře. Opékání kynutého těsta – hadů, byl tečkou za letnicemi.
ČERVENEC - dopoledne patřilo k volnu, které rodinky využily
k plavání, návštěvě koníků, ovšem nechyběla motivace: vydat se na
zkušenou do světa. Úkolem bylo naučit se něco nového, básničku,
písničku, latinsky…
SRPEN byl ve znamení JARMARKU.
Na stanovištích si děti vyrobily nebo vyzkoušely:
• zdobení perníků u perníkářů
• u ševce se naučily zavazovat tkaničku
• preclíkáři učili plést preclíky
• hasiči stříkali na cíl
• selka přenášela vajíčka
• barvířka barvila košilky …..atd.
Večerní hra „Vsaď, vyhráš snad“
Před zadáním úkolu si družstva vsadí na hráče - pomůže předem připravená tabulka
(na jednoho z každého družstva, nebo dva, celé družstvo. Záleží na zadání úkolu.).
• děti
malovaná písnička
• děti
hod papírem
• rodiče
slovo pozpátku
• děti
kimovka
• všichni
hledání motýlka
Úkolů je možné vymyslet hodně, záleží na pozornosti dětí.
Po ukončení úkolu přichází vyhodnocení – a doplnění do tabulky
V měsíci ZÁŘÍ se chodí do školy. Bohužel i naši školkáčci i předškolkáčci do školy musí. Cesta je
daleká – jde o trasu s úkoly: počítání, malování, hledání….atd. Úkoly neminou ani rodiče „škola je škola“. Na
závěru trasy čeká paní učitelka a zjistí, co se děti naučily.
Podzim přiblížil a je tu ŘÍJEN, začalo foukat
ze strnišť – hurá, budeme pouštět draky.
Výroba
draků
byla
jednoduchá
–
igelitové sáčky, lihovky
na pomalování, fáborky
a klacků je dost. Ovšem
pouštění v bezvětří byl
problém.
A tak se běhalo a
běhalo.
Let na rychlost,
krásu, … .atd.
A když děti už
měly pouštění dost, běhali s draky rodiče – a rádi.
Podzim je krásný!
5
K pozdnímu podzimu patří i zabijačky. Masa není nikdy dost, tak i rodinky dostaly za úkol sehnat co
nejvíce prasátek.
Běhalo se „jako“ do obchodu a protože nikdo neunese celé prase najednou bylo, prase rozstříhané na více
částí, nafocených na různobarevných papírech. Úkolem rodin bylo na závěr poskládat co nejvíce rochátek ze
stejné barvy.
LISTOPAD – zima se hlásí o slovo, prší a
je nečas.
Na špatnou náladu i počasí je nejlepší si
hrát v listopadu s Martinem. Než se vydáme za
pokladem a Martinem na bílém koni, je třeba si
vyrobit lucerničky, které by nám na cestu dobře
posvítily. A k pokladu nás přivedou bílé podkovy.
Je PROSINEC a vrabec prosí mějte lásku v duši a listonoši…. (Z. Svěrák ☺)
Bílé Lucie prolétly našim
táborem a kdo měl uklizeno
dostal dobrůtku, ale ti co na
pořádek nedbají, se zlou se
potáží – byli pomázáni uhlím.
(Rodiče se nestačili divit, když
jim do chatek vtrhly Lucie –
stádo 30 dětí. A kontrolovaly
jak mají či nemají uklizeno)
Mik miku, mik miku Mikuláš,
Přinesl nám zimní čas……..
Přinesl i Mikuláše – čerta – anděla, někteří z nás krásně
zarecitovali básničku, zazpívali písničku. Ovšem některé děti to
zabalily hned jak uviděly ty tři vzádu. Miku byl hodný a naděloval i
zlobivcům a věřte – nevěřte, bylo jich tu docela dost.
Protože je prosinec a většinou napadne sníh, také i nám napadl
POSLEDNÍ SNÍH TOHOTO LÉTA, užili jsme si bobování, lyžování
a řádila pekelná vánice.
6
Vánoce jsou tady, vánoce jsou
tady …..
před posledním táborákem, nás
čeká po štědrovečerní večeři, nazdobený
stromeček a po ním plno dárečků.
Nejprve zpíváme koledy, ale spíše jsou
slyšet víc rodiče než děti. Ty se totiž
nemohou dočkat, jak budou rozbalovat.
N
Na závěr tábora nechyběla ani
stezka odvahy v pravé a nefalšované tmě.
Poslední tečkou pro děti byl Silvestr –
jeho slavení bylo tradičně netradiční –
vypálením pár ohňostrojů a přípitek
s čajíkem ukončil náš tábor. Pravda,
rodiče si Silvestr užili o něco déle jak
děti a i pro ně byla připravena stezka
odvahy.
Co dodat.
Rok na vsi byl to týdenní tábor, na který budu ráda vzpomínat. Sešla se tady parta dobrých rodinek, děti
byly někdy hodné, jindy ne – jak to bývá. Super bylo s jakou vervou a chutí se dospěláci zapojovali do her – to
je velká motivace pro děti – a věta od jednoho taťky, který byl s námi poprvé, mluví za vše: „To, že se tady bude
líbit dětem, to jsem tušil, ale že se to bude líbit i mě, to jsem nečekal.“
/Přes mé první začátky, kdy jsem se zuby nehty bránila vedení pravidelné či nepravidelné činnosti rodičů
s dětmi, musím říci, že nevím proč./
7
Tábor na hradní zřícenině
aneb I. česká škola čar a kouzel ve Zvířeticích
Autor: Dáša Klimentová za Občanské sdružení P.T.Á.K. – Parta Táborníků A Kamarádů, Brno)
Milí přátelé,
i tentokrát se s vámi chceme podělit o
pár nápadů z našeho loňského tábora, který
jsme pořádali ještě pod ochrannými křídly
CVČ Fantázie, pobočky JUNIOR-DDM.
Téma na letní tábor 2005 jsme měli
jasné dlouho dopředu. Jelikož se v našich
řadách rozmohl počet fanoušků a příznivců
knih J.K.Rowlingové o čarodějnickém učni
Harrym Potterovi a protože pohádková
témata se nám již dříve osvědčila, nechali
jsme se inspirovat kouzelnickým světem a pro
naše děti připravili I. ČESKOU školu čar a
kouzel ve Zvířeticích.
Kromě samotné pohádkové předlohy
jsme využili zkušeností kolegů, kteří dělali
tábory ”na Harryho Pottera” před námi a
převzali jejich některé nápady a hry. Vlastní
příběh jsme si ovšem vymysleli sami a také většina her vzešla ze závitů naší šedé kůry mozkové.
Motivaci jsme zahájili již několik měsíců před započetím tábora. Tak především se nám podařilo splnit
si sen – získali jsme pronájem tábořiště na skutečné hradní zřícenině – ve Zvířeticích u Bakova nad Jizerou.
Dětem jsme doručili dopis, v němž jim ředitelka zvířetické školy Bimbule Úžasná sděluje, že byli vybráni do
I.české školy čar a kouzel. Rodičům jsme táborový poukaz poslali zvlášť a informovali je o zvláštnosti umístění
táborové základny a také jsme je poprosili, aby toto dětem neprozradili – mělo to být pro děti velké překvapení.
Většina rodičů naši prosbě vyhověla a tak překvapení dětí po příjezdu bylo opravdu veliké a nefalšované, zvlášť
když je ze své podobizny uvítal zakladatel kouzelnického rodu na zvířetickém panství, věhlasný
čaroděj Krutoslav Zvěromilec (šlo o živý obraz; pro neznalé: postavy na obrazech a fotkách v kouzelnickém
světě se normálně pohybují).
Dne 16.7. 2005 tedy nastal ten slavný den, kdy byla naše škola otevřena a prvních 28 žáků mohlo být
rozděleno moudrým kloboukem do 4 kolejí (družinek): Hadomoru, Krokodrápu, Nebesmíru a Pekelvíru
(záměrně jsme si vymysleli názvy jiné, než jsou v knižní předloze). Každá kolej měla svůj erb a odměrný válec
(děti si vše vyráběly samy), do nějž vhazovali kouzelnické zlato (=piškoty), které družstva získávala za umístění
v jednotlivých hrách. V soutěži jednotlivců pak žáci získávali body do Turnaje kouzelníků. Všichni kouzelníci
měli své hábity (které si nabatikovali v kombinaci černá + zvolená barva) a špičatý černý klobouk (taktéž
vyráběný na táboře). Ve škole samozřejmě nemohly chybět předměty jako třeba péče o kouzelné tvory, věštění
z run, kouzelné formule, jasnovidectví, lektvary a další…. Poklidnou atmosféru školního roku (kouzly
zrychleného do mudlovského období čtrnácti letních dnů) však podstatně narušili 2 místní duchové, kteří na nás
povolali zlé černokněžníky – skoro každý den jsme museli nějakého přemoci. Žáci však byli šikovní a tak mimo
jiné překonali zlá kouzla čaroděje Modrovouse a Zababy, získali ochranné světlo Baby Jagy a osvobodili ze
spárů magické teroristické organizace ZLOBR slavného alchymistu Humula Lupula. Nakonec se nám však
podařilo překonat všechny překážky a mohli jsme otevřít prastarou skříňku, jež skrývala starodávný pergamen
objasňující tajemství zvířetických duchů……
Tolik k motivaci celotáborové hry a nyní nabízím ochutnávku z našich her:
Výuka jasnovidectví – závod dvojic
Motivace: Nyní si můžete prověřit, jak jste na tom se svými věšteckými schopnostmi, jaké je vaše
”vnitřní oko”. Kdo není nadán těmito schopnostmi, bude se muset spolehnout na své nohy. (+ názorná ukázka
”věštění”)
Hra: všechny dvojice (nejlépe z lidiček, kteří se dobře znají) vybíhají zároveň na trasu značenou fáborky
(poběží zvlášť dvě až tři skupiny dvojic-dle věkových kategorií). Jakmile doběhnou ke stanovišti, tak se rozdělí a
každý běží na jinou stranu. U označených stromů najdou úkol a list papíru (např. napište barvu, kterou napíše i
váš kamarád z dvojice), napíší své jméno a co si myslí a pak běží zpět na stanoviště a zjistí, zda se jim podařilo
shodnout. Pokud ano, pokračují dál, pokud ne, musí 1 z nich běžet zpět ke svému stromu a slovo opravit.
Samozřejmě to na sebe nesmí pořvávat. Vítězí dvojice, která bude mít nejlepší čas.
8
V cíli je pak velký arch balícího papíru s tabulkou. V řádcích
tabulky jsou napsána jména startujících dvojic, ve sloupcích jednotlivé
úkoly a dvojice po svém doběhu do tabulky doplní, co kdo napsal.
Z tabulky je pak pěkně vidět, jaká slova převažovala, kdo byl úspěšný
věštec a kdo hodně běhal.
Stanoviště: barva, jehličnatý strom, pohádková postava, seriál,
zpěvák, herečka, vedoucí, zvíře, část těla, jméno jednoho z nás dvou,…
Pomůcky: balicí papír s tabulkou, papíry, připínáčky, fixy, fáborky,
stopky
Délka hry: max.60 minut
Hodnocení: nejlepší čas v dané kategorii, nepočítá se do celkového
hodnocení dne, odmění se jednotlivci
Přemožení BABY JAGY
Ochrana hradu proti zlým kouzlům Baby Jagy – kruhový závod
družstev
Motivace: povídání o čarodějnicích : čarodějnice jsou v podstatě
hodné a strašně chytré ženské, nadané zvláštními schopnostmi, které umí
hlavně dokonale vnímat přírodu. Jsou ale i ”zmutované” zlé odrůdy
čarodějnic, např. ta anglická z lesů u Blair, perníková ježibaba a hlavně
obávaná ruská Baba Jaga – ta žere lidské maso, obzvláště má ráda
mlaďoučké, dětské masíčko…. Dostali jsme varování, že jedna taková Baba Jaga se usídlila v Zapovězeném lese
a dělá si zálusk na studenty naší školy. Musíme ochránit hrad před jejími zlými kouzly.
Hra: kruhový závod - družstvo vybíhá zároveň, společně oběhne 1 kolo a podívá se, jaká stanoviště na ně
čekají, při druhém kole vždy někteří hráči zůstanou na stanovišti a začínají plnit úkol, jeden z hráčů dobíhá 2.
kolo celé a teprve při třetím střídá jednoho hráče na 1.stanovišti. Ten běží na 2. stanoviště, kde vystřídá dalšího
hráče, ten běží na 3.stanoviště, atd…. Hra trvá přibližně hodinu, pak se vyhlásí poslední kolo: při tom už
nezůstávají hráči na stanovišti, ale přidávají se k družstvu a běží všichni společně do cíle. Hodnotí se splnění
úkolů a počet uběhnutých koleček.
Stanoviště: 1) stavění co nejvyšší pyramidy z kamenů
2) psaní pověsti (vymyšlené) na dané téma (oddíly si vylosují): pověst o hradu Zvířetice, o založení škol
čar a kouzel ve Zvířeticích, o čarodějnicích ve Zvířeticích, o vodních tvorech v Jizeře - je zadán min. počet řádků
a délka popsaného pergamenu
3) skládání tangramů - rozstříhané obrázky čarodějnických výjevů
4) tvorba velké mandaly z přírodního materiálu s hlavním motivem symbolu pro živly – země, voda,
oheň, vzduch
Po skončení závodu hráči představí své mandaly a později mohou zahrát svoji pověst.
Pomůcky: balící papír, psací potřeby, 3x4 tangramy, obrázky symbolů živlů
Hodnocení: podle splnění úkolů a počtu uběhnutých koleček
Cesta pro ochraňující světlo Baby Jagy – večerní mírně strašidelná hra
Motivace: Hrad jsme částečně ochránili, ale pro úplnou jistotu nám chybí jediný ochraňující prostředek,
který vlastní samotná Baba Jaga – kouzelné ochraňující světlo. Abyste ho od Baby Jagy získali, musíte cestou
překonat všechny překážky (je jich 7) a navíc jí přinést na výměnu dračí vejce (= syrové slepičí). To se nesmí
cestou podchladit, proto ho ponesete v podpaží a budete se při jeho nošení střídat (vždy po překážce, tj.na
stanovištích). Není to na čas, nespěchejte. Na každé překážce musíte zanechat jeden ochranný amulet (amulety
děti vyráběly v rámci jiné hry toho dne).
Hra: není na čas. Oddíly vyrážejí v dané pořadí po 10 minutách, jde s nimi vedoucí. S sebou si berou
ochranné amulety, 1 baterku, šátky a psací potřeby. Půjdou po cestě směrem k Zapovězenému lesu. Cestou je 7
stanovišť s hořící svíčkou a úkolem, na každém stanovišti oddíly zanechávají 1 amulet:
1) Vyvěstěte si osud vaší cesty z run (na stanovišti bude k dispozici pytlíček s runovými kameny vyrobenými
z keramiky, výuku čtení z run už v té době měly děti za sebou)
2) Zde působí oslepovací kouzlo Baby Jagy, váš amulet ochrání pouze polovinu z vás: rozdělte se do dvojic,
jeden bude mít zavázané oči a druhý ho povede až k dalšímu stanovišti
3) kouzlo stále působí, zanecháte talisman a vyměňte si role vedoucího a slepce
4) Jak znáte své učitele? Napište všechna kouzelnická i celá mudlovská jména všech dospělých osob (včetně
kuchaře,…), jejich věk, mudlovské povolání a co učí nebo dělají ve zvířetické škole. Vedoucí nesmí radit.
5) V okolí číhá netvor, aby zůstal ve své noře, použijte zaklínadlo Magická pouta: vyslovte KOMPENDES
FERRUMIS a přitom rukama TUZLU = Tleskněte –Ukažte-Zkřižte na prsou-Luskněte-Ukažte. Nejdřív si to
vyzkoušejte a pak teprve proveďte – je nutné zaklínadlo předvést správně!
9
6) Váš zanechaný talisman vám dává hnací sílu – až
k dalšímu stanovišti utíkejte.
7) Dál už vás čeká čarodějnice. Naučte se ochranný rituál a
pak jděte k čarodějnici pro světlo. Nejprve předveďte
ochranný rituál a pak se jeden z vás může vydat
k čarodějnici s dračím vejcem. Dejte pozor, abyste se jí
nedotkli! Pouze před ni položte vejce a ona vám za ně dá
světlo. Zpět do hradu musíte jít mlčky – nesmíte
promluvit ani vydávat zvuky. Nikoho a ničeho si
nevšímejte. Cestou si vezmete zpět ochranné talismany.
Až dojdete do hradu, uložte ochranné světlo na určené
místo.
Ochranný rituál: obstupte čarodějnici – utvořte kruh a
držte se za ruce, při tom říkejte tato slova: , pak vyvolený
vystoupí z kruhu a vymění vejce za světlo.
Pozn.: Čarodějnice byla opravdu hnusná – nemluvila,
jen sípala a kolébavým krokem vylezla ze své chatrče
v temném lese. Byla už tma, atmosféru se podařilo zachovat –
i někteří dospělí měli mrazení v zádech...☺
Čas hry: asi 2 hodiny, vrátí se už za tmy
Pomůcky: 4 keramické lebky se svíčkou, 1hnusná
ježibaba, pytlíček s runami, nadepsané úkoly, připínáčky, 4
syrová vejce
Boj za záchranu alchymisty Humula Lupula
(autor - Zdenka Spisarová)
Motivace: Do Zvířetic má dorazit celosvětově uznávaný alchymista Humulus Lupulus s ukázkou svého
originálního alchymistického programu. (Den před údajným příjezdem je potřeba vylepit propagační letáček o
příjezdu významného Humula Lupula a přehnaně vylíčit jeho skvělou alchymistickou show – vystupoval před
královnou Alžbětou, prezidentem Klausem a je to světová špička ve svém oboru….)
Ráno po probuzení je však všechno jinak, místo Humula se v táboře objeví úředník z Ministerstva kouzel
se slovy, že Humulus byl cestou na Zvířetice unesen Teroristickou-magickou organizací Zlobr a je držen na
tajném místě, studentům zvířetické školy nabízí bohatou odměnu za nalezení Humula a likvidaci Zlobra.
(Všichni s radostí souhlasí☺)
Jediná stopa k vypátrání Humula existuje v podobě vyděračského dopisu, který teroristi zanechali na
místě únosu: v něm požadují výměnou za Humula kouzelná semena masožravé Adély nazelenalé (Adelus
nazelenalus) z přísně střežené Čarodějné zahrádky starého Čáryfuka. Nikdo neví, kde kouzelná zahrádka leží,
zašifrovaný text s přesným topografickým umístěním byl vyryt do hliněné destičky, ta však byla během
padesátileté války mezi Obry a Trpaslíky zničena a její zbytky byly rozprášeny po okolí.
Hledání hliněné destičky (dopoledne)
• 20 zašifrovaných papírových útržků bude ukryto ve vymezeném prostoru v okolí tábora (okruh max 1,5
km od výchozího bodu) – na stromech, kamenech, pařezech…..
• každá kolej představuje skupinu hledačů
• pokud družstvo text najde, opíše ho, avšak kartičku s textem nechá na místě
• družstvo, které přinese kartičku s tímto textem jako první, dostane 4 prémiové body, družstvo, které
šifru vyluští jako první, dostane také 4 body (4 body za vyluštění šifry nemusí dostat družstvo, které
přineslo znění z destičky jako první)
• družstvo, které přinese šifru ze stejné kartičky jako druhé až poslední, získá vždy 1 bod, stejně tak získá
1 bod za vyluštění již před tím vyluštěné šifry
• doba na hledání bude trvat cca 90 minut, poté se vyhlásí konec hledací části a družstva se budou muset
do 5 minut vrátit do tábora (musí být v táboře komplet celá skupina), pokud tomu tak nebude, strhnou
se za každé další dvě minuty, kdy bude družstvo neúplné, 3 body
• v táboře budou mít družstva ještě 30 minut na vyluštění šifer a získání bodů
• ve vyluštěném textu by se družstva měla dozvědět, kde leží kouzelná zahrádka
Boj o semena (odpoledne)
• upozornit na to, aby si děti vzaly oblečení, které se může zničit
Cesta do zahrádky – okouzlení
• družstva se pomalu blíží k místu, kde leží kouzelná zahrada, která se samozřejmě brání vstupu
kohokoliv cizího – v její blízkosti dochází k různým nepříjemným událostem různého charakteru,
v okamžiku, kdy se družstva dostatečně přiblíží dojde k tomu, že 1/3 z družstva oslepne a zhloupne
10
(musí slepě poslouchat), další oněmí a poslední 1/3 ztratí schopnost se hýbat a takto postiženi nemohou
pokračovat v cestě dál, je potřeba se okouzlení zbavit, a jak, se řekne pouze třetině, která oněměla úkolem celého družstva je dostat se přes začarované území vytvořením improvizovaného mostu
z materiálu, který je v okolí k dispozici
• němí jsou mimořádně chytří, takže vymyslí jak a z čeho se most udělá, svůj přesný plán nakreslí na
papír (jediní ví, co se má stavět a proč), až nakreslí, jak bude lávka vypadat a svůj nákres odevzdají
vedoucímu, přijdou za nehybnými a bez kreslení a mluvení se jim pokusí vysvětlit, co je za úkol provést
(a to tak, aby to co nejpřesněji odpovídalo tomu, co nakreslili na papír a odevzdali vedoucímu)
• nehybní mohou mluvit a podle návodu od němých navigují slepé (slepí sami nemohou nic dělat, jsou
nesmírně hloupí a proto musí čekat na pokyny od nehybných, kteří je navigují tak, aby se postavila
lávka přesně podle plánu němých), slepí mezi sebou mohou mluvit, ale nesmí se navzájem vodit ani si
nic vysvětlovat, to mohou pouze nehybní
• teprve, až se povede slepým postavit lávku přes vytýčené území představující vodní příkop kolem
zahrady, může družstvo pokračovat dál (vedoucí bodově ohodnotí, jak se praktický výsledek liší, od
nákresu na papíru)
Plot
• dostat se do zahrádky není tak jednoduché, je obehnaná plotem, který je velmi vysoký a bez dveří,
jediná možnost, jak se dostat dovnitř je prolézt plotem (natažení pavoučí sítě v blízkosti místa, kde se
bude odehrávat boj o semena)
• překonáním plotu se družstvo dostalo do zahrady k Adéle a semenům
Zahrada
• semena si úzkostlivě hlídá masožravá Adéla a je velmi těžké je získat
• boj o semena podnikají všechna družstva najednou, počet semen si počítají do bodování zvlášť, avšak
večer dají svoje zisky dohromady a osvobodit Humula jdou všichni naráz
• semena jsou v kruhu o průměru cca 15 m a jsou představovaná míčky
• vedoucí představují žahavé trichomy Adély, nesmí vstoupit do kruhu, pohybují se pouze mimo jeho
vyznačenou výseč, členové družstva jsou v kruhu chráněni, a nesmí tam být chytání
• chytání se provádí dotykem na jakékoliv části těla útočníka, obránci mají ruce namočené do roztoku
bramborového škrobu s potravinářským barvivem (hráči jsou jen v plavkách nebo na sobě mají věci,
které mohou poničit barvou)
• jakmile je někdo ”označen” barvou, nesmí se dál pokoušet o vstup do kruhu, ale musí si zajít pro nový
život – běh někam, kde bude jeden vedoucí, který nějak viditelně hráče označí, že může pokračovat dál
v boji o semena
• hraje se dokud jsou nějaká semena ve hře
• jednotlivá družstva si spočítají získaná semena a jsou jim započítané body do celkového bodování
Jakmile
byla
semeny byly získána,
mohl
být
Humulus
vysvobozen. Za své
osvobození se alchymista
dětem odvděčil – po
setmění jim připravil
nevídanou
světelnou
podívanou (takový malý
”ohňostroj” ze zábavné
pyrotechniky, odpalované
z věže
hradu
–
samozřejmě jsme jej měli
povolený
místním
úřadem).
Pokud vás naše
celotáborová hra zaujala
a chystáte se dělat tábor
na podobné téma, můžete
se inspirovat. Své nápady nestrkáme do šuplíku a proto se i tentokrát chytáme vydat naši hru u vydavatelství
Mravenec.
Závěrem bych ráda za celou naši tábornickou partu poděkovala za dlouholetou pomoc a spolupráci
všem z CVČ Fantázie, zejména Zdence Jemelkové.
11
TÁBOR PRO RODIČE S DĚTMI
Celotáborová hra: „Začarovaný ostrov pokladu“
Autor: Blanka „Blanča“ Rouhová, aa PS Marie Sedláčkové Litomyšl,
Motivace: „Dlouhou dobu si lidé vyprávěli
o tom, že na dalekém ostrově na neznámém místě je
ukrytý poklad. Ovšem nikdo nevěděl přesně kde a
nikdo nezjistil, jak se k němu dostat. Až jednou
nečekaně a zcela náhodou objevili vládci v jednom
starém domě v zaprášené truhlici starou listinu.
Zjistili, že je v ní prastará mapa, na které je
zakreslena cesta na daleký ostrov, na jehož území se
nachází poklad.“ Každý den se objevil vládce území,
které rodiče s dětmi museli projít, aby se dostali
k vytouženému pokladu.
K jednotlivým dnům a územím:
1.) ÚZEMÍ HOR
Motivace: „Vyznačená cesta podle staré
mapy, kterou děti nalezly na půdě, vedla do vysokých hor.“
Dopolední zaměstnání: Skřítkové z hor – výroba z ruliček od toaletního papíru a látek
Odpoledne:
a) Co do hor nepatří
b) Objevil se vládce hor – děti k němu došli stezkou plnou s překvapením
2.) ÚZEMÍ LESA
Motivace: „Pokračujeme dál v dobrodružném
putování za pokladem a dostáváme se do území hustého
lesa, kde musíme dávat dobrý pozor, abychom se
neztratili. Zároveň ale můžeme vnímat krásu kolem
sebe.“
Dopoledne: Lesní galérie – Rodiny dostaly
pytlovinu a jejich úkolem bylo pomocí přírodnin vyrobit
obrázek.
Odpoledne:
a) Poznávání přírody – Rodiny
musely poznat 32 kytiček, keřů, stromů….
b) Jsi správný ZÁLESÁK?
3.) ÚZEMÍ MOŘE
Motivace: „Dostali jsme se na území moře, kde se
nedá pokračovat pěšky. Všude je plno vody, fouká silný
vítr a šplouchají obrovské vlny. Jak se dostaneme na další
území, záleží jen na nás.“
Dopoledne: POMOZTE VODNÍKOVI –
Vodník se rozčiloval, že na vodě je nepořádek – hra
–děti s rodiči museli najít 10 věcí. 5 z nich do vody
patřilo a 5 jich do vody nepatřilo. To co do vody
patřilo nechali ve vodě, to co do vody nepatřilo
vzali. Došli k vodníkovi, ten je poslal na skládku a
tam museli roztřídit věci do sklenic se správným
označením.
Odpoledne: Batikování
12
4.) ÚZEMÍ SMÍCHU
Motivace: „Toto území projdou všichni bez
sebemenších problémů. Je zde připravena celá řada
úkolů pro pobavení všech, kdo toto území navštíví.
Zábava a legrace, to je prostě senzace. Smějeme se celý
den, přijď sem, budeš překvapen!“
Dopoledne: Zábavné dopoledne s úkoly (např.:
při pouštění hudby se posílaly míčky. Při zastavení
hudby u koho se míček zůstal musel splnit úkol – běž
pro 1 dílek toaletního papíru, předveď zvíře pomocí
pantomimy….)
Odpoledne: Rodiny měly pro sebe, mohly si
vyjet podle svých představ na kole do okolí. Kdo nejel
byl pro něho připraven HVĚZDICOVÝ ZÁVOD.
5.) ÚZEMÍ HER
Motivace: Jsem vládkyně her, dohlížím na to,
aby hra měla smysl. Hry v lesích, na loukách cvičí naši
rychlost, sílu, obratnost, vytrvalost. Obnovují fyzické a
psychické síly, jsou jednou z nejlepších rekreací. Hry
sehraný ve správný čas pomáhají naplnit sny dětí i
dospělých a uvolnit překypující energii, ale hlavně
zanechávají v člověku pocit, že prožil krásně léta svého
života.“
Dopoledne: Hra – Hledej dvojice (dát
dohromady všechna dvojice pexas)
Odpoledne:
a) Noemova archa ( děti do
své archy hledaly dvojici zvířátek, pod dohledem
NOA)
b) CHAOS – rodiny musely
plnit úkoly, které byly
rozházené po lese. Každá rodina děla na krku název
nějakého trpaslíka a aby mohla splnit úkol musela si k
úkolu přivolat další rodiny s daným názvem trpaslíka.
Např. 1. úkol – Sednout si na bobek, otočit se jako
kačenka a vyskočit. ( 1 Šmudla + 1 Kejchal). Za každý
splněný úkol rodina dostala body….
6.) ÚZEMÍ FANTAZIE
Vládkyně území: Dívka s velkým lízátkem,
prostě děvče s fantazií.
Dopoledne:
a) Rodiny vyrývaly do
špalíčku ze sádry obrázek.
b) Hádanky – rodiny po lese
plnily hádanky
Odpoledne: Cesta za POKLADEM k
PANSKÉMU RYBNÍKU.
13
Celostátní tábor AMD - Budislav 2005
Kosmická cestovní kancelář Proxima (KCK)
Autor: Bobeš - Josef Coufal, PS. M.Sedláčkové Litomyšl
Celotáborová hra Kosmická cestovní kancelář
Proxima, byla připravena pro účastníky celostátního
debrujárského tábora v Budislavi, hru připravila programová
vedoucí Jaroslava Pachlová ze Stráže u Tachova.
Po příjezdu všech dětí na táborovou
základnu a rozdělení do jednotlivých oddílů se
na prvním společném nástupu všichni dozvídají,
že se stávají klienty první kosmické kanceláře a
čeká je cesta do kosmu. V rámci své dovolené
navštíví známé, ale i méně známé kosmické
tělesa. Než se vydají na vlastní cestu naši
kosmickou lodí, čeká účastníky základní výcvik
pro kosmonauty- turisty. Po zvládnutí tohoto
výcviku následuje vlastní let k jednotlivým
kosmickým objektům a seznámení s nimi či
případný průzkum.Po návštěvě poslední planety
následuje šťastný návrat na zemi a závěrečná
oslava.
Pomůcky:
literatura
z oblasti
astronomie
a
kosmonautiky,
model
vnitřku
raketoplánu
s řídicím
panelem,
počítačové
centrum
k řízení
raketoplánu,
počítačový
program
Celestia, dalekohled pro
pozorování noční oblohy
a „fůru“ nadšenců pro
vlastní
přípravu
a
realizaci tábora.
Jak to všechno
bylo,
ukáže
náš
fotoseriál.
14
15
Ekologické osvětlení
Autor: Jarda Pipota, 41. PTO Dráčata, Brno
Na našich táborech nemáme k dispozici elektřinu. Nijak nám
nechybí. Petrolejky tvoří kouzlo večerů a řada mladších dětí se
alespoň přesvědčí, že svítit se dá i bez elektřiny.
Nicméně stoupající cena petroleje, slábnoucí zrak a zvýšení
hygienických nároků na kuchyň nás dohnalo k řešení elektrického
osvětlení.
Zdrojem
energie je pro nás
slunce.
Zakoupili
jsme v GME solární
panel, který dodává
12 V a 1 A
(samozřejmě
na
plném slunci). Jako
zásobník
energie
používáme NiCd baterie s kapacitou 16 Ah, které jsme sehnali
za přijatelnou cenu. Lze samozřejmě využít i olověné baterie.
Protože se jedná o sezónní využití, není nutno pořizovat
speciální články pro solární zařízení, které jsou dosti drahé.
Pro vlastní svícení jsme si vyrobili
měniče pro kompaktní zářivky. Používáme zářivky o příkonu 11 W, které mají světelný
výkon jako 60 W žárovka. Světlo je dostatečné a přitom je spotřeba poměrně nízká.
Svítidla jsou opatřena auto konektory a je možno je připojit k rozvodu v jídelně a v
kuchyni. Běžně používáme 2 svítidla, která pro naše prostory dostačují. Kromě
večerního vaření a uklízení je dostatek světla pro kreslení map, přípravu programu atd.
Akumulátorů máme 2 sady (záložní), ale zatím vždy sluníčko stačilo dobíjet
jednu sadu. Solární článek je trvale přes diodu připojen k akumulátorům a rozvod ke
svítidlům je zapojen tamtéž. I když je zataženo, jsou články celý den dobíjeny menším
proudem, což vyrovná spotřebu při večerním svícení. Energie stačí i na dobíjení
mobilních telefonů přes autonabíječku.
Solární panel je umístěn na střeše jídelny a podložen tak, aby směřoval na střed
dráhy, po které se slunce pohybuje po obloze. Nejedná se o nic kritického. Směrujeme
od oka a podkládáme špalkem a bohatě to dostačuje.
Nejdražší částí celého zařízení je solární panel, který stojí kolem 5000 Kč. Malé levné panely nemají
dostatečný výkon pro dobití akumulátorů! Akumulátory lze získat levněji (nemusí být úplně nové, jen je potřeba
o ně pečovat). Měniče je možno si vyrobit (návod vyšel v Amatérském rádiu č.6 v roce 1999), chce to jen
zkušenosti se spínanými zdroji (zapojení chce doladit!!). V současnosti jsem podobný měnič viděl v prodejně
ZPA v Králově Poli asi za 400 Kč.
16
Vodácký (nejen) vlajkový stožár
Autor: Jarda Pipota, 41. PTO Dráčata, Brno
Popis tohoto stožáru jsem objevil
v časopisu Junák z roku 1968. Protože téma
naší CTH na táboře v Lysicích v roce 2001
bylo námořní - Poklad Rudého piráta,
pokusili jsme se postavit tento stožár na
tábořišti.
Základem je běžný stožár, který je
prodloužen čnělkou z tenčího kmínku. Nad
spojem čnělky a stožáru je navlečeno příčné
břevno vyrobené z tenčího prkna a seříznuté
tak, aby se zužovalo ke koncům. Šikmé
ráhno je zhotoveno z podobného kmínku
jako čnělka.
Náš stožár nebyl sklápěcí (jako ten
z časopisu), ale byl řádně zasazen do země.
Váha šikmého ráhna a celé zpevnění stožáru
je provedeno dvěma stěžňovými záporami,
napnutými k pořádným kolíkům. Úvazníky
na všechna lanka jsme nepřipevňovali na
stožár, ale na příčné břevno, připevněné ke
dvěma kolíkům, zaraženým do země u paty
stožáru.
Namísto kladek jsme použili ocelová
šroubovací očka (do stožáru se dříkem vrutu
a do příčného břevna s metrickým závitem a
řádnou podložkou). Šikmé ráhno je kyvně
připojeno ke stožáru opět pomocí oka a
kování volně spojeného šroubem. Pomocí
lanek vedených od vrcholu šikmého ráhna
přes očka na příčném břevnu až na úvazníky
u paty stožáru se nastaví směr šikmého
ráhna a sklon na 35° - 45°.
Stožár by měl být natočen šikmým
ráhnem k přístavu (tedy k vodě), pokud na
tábořišti není voda, pak ke stanu náčelníka nebo ke klubovně.
Svislá lanka mezi příčným břevnem a úvazníkem slouží
k vyvěšování signalizačních vlajek. Lanek může být několik, ale pro
naše účely jsme použili pouze po jednom lanku na každé straně
břevna.Pokud použijete lanek
více, měla by jejich vzdálenost
být minimálně 40 cm, aby se
vlajky nezaplétaly.
Pro signalizaci jsme si ušili
několik vlajek podle námořního
vlajkového kodexu, a pro využití
na táboře jsme vyvěsili vlastní
táborový
vlajkový
kodex.
Nástupy
pak
nevyhlašoval
vedoucí píšťalkou, ale vyvěsil
patřičný vlajkový signál a zazvonil na lodní zvon.
Jen pro upřesnění:
• státní vlajka se vztyčuje na šikmé ráhno
• na vrcholu stožáru ( na prodlouženou čnělku) se vyvěšuje oddílová
nebo klubová vlajka, která se nesnímá po celou dobu akce
• na boční lanka vedoucí k příčnému břevnu se vyvěšují signalizační
vlajky, případně vlajky hostí
17
O bozích a lidech
CTH PS Marie Sedláčkové Litomyšl
„Když Kronos vyvrhl Diovy
bratry a sestry, rozhořel se boj mezi
Titány a bohy. Zeus s podporou
ostatních bohů a několika Titánů
nakonec zvítězil a svrhl Titány do
Tartaru. Pak se ujal vlády nad světem
z hory Olymp. Jeho bratr Hádes si
vylosoval vládu nad podsvětím a bratr
Poseidón nad vodstvem. No – on si to
Zeus uměl zařídit, aby vyhrál to, co
chce…“
Když Zeus pohlédl na svět,
zjistil, že krajiny jsou pusté a proto
pověřil bratry Epiméthea a Prométhea,
aby stvořili živé tvory. Epimétheus se
toho úkolu chopil s velkou vervou, ale
nebyl natolik bystrý a rozumný, jako
jeho bratr, takže zprvu plýtval mnoha
dovednostmi na různé tvory, a když na
závěr stvořil člověka, zjistil, že mu již nic nezbylo. Tak tu stál člověk hloupoučký a slabý. Zeus se právem
rozhodl něco takového smazat z povrchu zemského, ale na stranu lidí se postavil Prométheus. Přesvědčil Dia, že
bude lidi učit, aby si sami zasloužili místo na zemi. A tak začal náš táborový příběh.
Po příjezdu do tábora byli všichni rozděleni na základní prvky země, z nichž měl vzniknout člověk –
chlapci dostali na krk cedulku „PRACH“ a dívky „VODA“. Nejprve byli svědky konečného boje Titánů a bohů
a Diova nástupu na Olymp, tvorby prvních tvorů a nakonec přistoupili vždy „PRACH“ a „VODA“ k nádobě
s blátem (voda spojena s prachem), namočili si do bláta ruku a svoji dlaň obtiskli na velký pergamen, který
střežil jeden z nižších bohů. Pak společně odvalili jeden „kámen“ na staveniště, kde pod dohledem Chronose
začali stavět své první stavení – první důkaz své nadřazenosti nad ostatními tvory. A byla to stavba chrámu jako
důkazu poslušnosti bohů.
Večer pak na hoře Olymp v chrámu Diově dozvěděli se, že Zeus je již jimi unaven a znechucen tím, jak
nicotní a hloupí jsou. Po naléhání Prométhea jim však dal den a noc šanci. Když Zeus odešel, objevila se bohyně
Héra, která byla velice rozladěna častými zálety svého muže a proto poradila Prométheovi a lidem, jak mohou
zachránit svoji existenci na zemi. Bohové mají rádi divadlo a hry a proto musí každé společenství lidí secvičit,
vyhlásit a sehrát „Božskou komedii“ pro obveselení bohů, kteří se tak začnou o lidi zajímat.
Hned dalšího rána se objevila v osadě pod Olympem další
návštěva. Bůh Éros. Nebyla to návštěva zrovna vítaná, protože tento
drzí bůžek bezohledně střílel své šípy po mužích a ženách v nichž tak
zapaloval plameny lásky a touhy. Takto střelené dvojice se pak k sobě
musely náležitě chovat, psaly si básně, nosily květiny, prováděly
drobné pozornosti, nosily si jídlo a tak. Každý oddíl v němž se někdo
„střelený“ nacházel, musel dbát na to, aby se dotyčný náležitě choval a
snažil, protože jinak se snesl hněv bohů na celý oddíl. A to si nikdo
nepřál.
Ještě toho večera se v chrámu Dia objevil jeho bratr Poseidón.
Jakmile zjistil, že jeho odvěká rivalka Athéna lidmi pohrdá, jí na truc
hned přislíbil, že se u Dia přimluví, když se lidé naučí ovládat lodě a
válečné vozy. Když tu se zjevil Zeus, který se právě dozvěděl, jak Héra
poradila lidem. Dal tedy lidem lhůtu deseti dnů. Pokud do té doby
získají podporu ostatních bohů Olympu, bude uvažovat o tom, že je
nezničí. A tak jsme začali dělat vše pro to, aby si nás bohové všimli a
nalezli v nás zalíbení.
V pondělí večer jsme byli podrobeni ostré kritice Afrodity. Lidé
by měli mít smysl pro krásu a smyslnost. Měli by se ozdobit, obarvit
svůj šat mnoha krásnými barvami, vyšperkovat se, aby se nějak odlišili
od ostatních tvorů. Vzorem krásy jsou krásné šaty a doplňky oblečení.
Barevné látky a krásné vzory, které na první pohled zaujmou a uchvátí.
18
V úterý večer se objevila Athéna,
které se doneslo, že Poseidón se již o lidi
zajímal. To samozřejmě nemohla nechat
jen tak. Proto se objevila před osadou
s nepřemožitelným Hrdinou, který jim
předvedl všechny disciplíny turnaje, jenž
byl důkazem, který měl prověřit jejich
obratnost, sílu a šikovnost.
Ve středu večer se objevil Hermés
– bůh poutníků, obchodníků a zlodějů,
který ve své vychytralosti pochopil, že
lidé mají velkou budoucnost, pokud se
jim dostatečně pomůže. Chtěl po lidech,
aby se naučili po světě putovat, přenášet
zprávy, šifrovat je a luštit a hlavně se
v krajině dobře orientovat.
Ve čtvrtek přijela do osady
bohyně lovu Artemis, která si všimla, že
lidé jezdí na vozech a zaujala ji i jejich
„Božská komedie“. Lidé, kteří se nevyznají v ostatních živých tvorech kolem sebe, nenaučí se je stopovat a
neumí zacházet s lukem a šípy pro ni nemají žádnou cenu. Úkol byl tedy jasný. Naučit se poznávat živočichy
kolem sebe a hlavně vystopovat a ulovit lukem a šípy laň.
V pátek přijel na válečném voze Áres přilákán odpolední podívanou na závody válečných vozů. Usoudil,
že když jsou lidé tak lační po vítězství, mohl by se z nich stát dobrý nástroj pro jeho zalíbení ve válčení. Proto
vyhlásil válečný turnaj na pondělní odpoledne. Turnajové disciplíny byly dvě. První disciplínou byl boj u sloupu
jeden proti jednomu. Kdy oba bojovníci jsou přivázáni na dlouhých lanech, mají zavázané oči a obušek natřený
barvou. Druhou disciplínou souboj na válečných vozech. Osádka vozu byl jeden vozka a válečník s malým
štítem a obuškem natřeným barvou.
V sobotu, když bohyně Démétér zjistila, že Zeus se k ní ohledně její dcery unesené Hádem nezachoval
zrovna nejspravedlivěji, rozhodla se i ona podpořit Prométhea a jeho lidi. Lidé musejí být z něčeho živi a nic je
neodliší od ostatních divokých tvorů tolik, jako pěstování vlastních plodin. Měli by se proto naučit rozeznávat
rostliny okolo sebe. Určovat jedlé a jedovaté a co je nejdůležitější, měli by sami vypěstovat rostlinu.
V neděli odpoledne přijeli do osady na návštěvu ostatní obyvatelé světa: nymfy, hesperydky a jiní
„nadpozemští“ tvorové, aby se podívali, jak si Prométheovi lidé vedou. Proto pro ně bylo uspořádáno zábavné
odpolední soutěžení, kde si mohli sami vyzkoušet dovednosti lidí. Samozřejmě se jednalo o rodiče, prarodiče a
jiné návštěvníky našich táborníků.
Večer se objevil na vrcholu Olympu Héfaistos, který je trochu pochroumaný, ale jinak veliký umělec. A
nadto je velice zamilovaný do své ženy Afrodity. Jen si nějak není jistý, zda mu nezahýbá s Áreem. No, to je
jedno. Héra – jeho matka, mu nařídila, aby i on promluvil s lidmi. Héra si tím opět kompenzovala nějaké Diovi
zálety. Héfaistos je bůh ohně a řemesel, proto chtěl po lidech, aby se naučili rozeznávat různé druhy ohňů podle
jejich využití. Naučili se rozdělávat a udržovat oheň a vrcholem
jejich umění aby bylo vytvořit nějaké dílo pomocí ohně.
Samozřejmě neměl na mysli požár.
V pondělí odpoledne se uskutečnily na louce za osadou
velkolepé válečné hry na počest boha Área a večer se v Diově
chrámu objevila bohyně Hestia. Protože viděla, jak se
Prométheovi lidé snaží a bohové na Olympu se tím dobře baví,
nebo je používají jako nástroje při vyřizování různých vlastních
neshod a hašteření, rozhodla se lidem napomoci. Vlastně proti
všem ostatním bohům. Proto jim sdělila, že bohové nejvíce milují
božskou ambrózii, která je velice lahodná. Nikdo si u bohů tak
nepolepší jako ten, který jim tuto vynikající pochoutku „obětuje“.
Je tedy na lidech, aby připravili „svoji“ nejchutnější ambrózii
z přírodních produktů a „obětovali“ ji bohům v jejich svatyních.
Lhůta, kterou dal Zeus lidem se blížila pomalu ke konci a
ne všichni bohové byli na naší straně. Ještě zbývalo sehrát několik
Božských komedií, které se vždy hrály po setmění formou
stínového divadla za obrovským osvíceným plátnem. Mnohé
úkoly ještě nebyly vykonány a některé svatyně, které lidé stavěli
bohům, aby si je naklonili, rovněž nestály a svíce v nich nesvítily.
19
Večer se objevil bůh Apollón se svou lyrou.
Podle něho jsou lidé velice povrchní a
obyčejní. Krásně se oblékají, jezdí na vozech,
loví a pěstují plodiny. Nemohou se však
nikterak měřit s žádným z bohů, protože ač je
jejich tělo stále dokonalejší, jejich duše je
pustá a chudá. Vyzval tedy lidi, aby mu
dokázali, že nejsou jen obyčejná zvěř
vylézající z děr. Každá skupina lidí musela do
následujícího večera složit báseň nebo píseň
oslavující všechny bohy na Olympu. A tuto
pak její řečníci či pěvci přednesli v Diově
chrámu. Pak Apollón usoudil, zda lidé mají
nějakou budoucnost.
Náhle se Apollón podivně zkroutil,
zacukal a pověsil si na krk symbol hlavního
boha Dia. (Protože se v něj Zeus právě převtělil – je to přeci všemocný vládce bohů.) Zeus se představil a sdělí
lidem, že je velmi dobře sleduje, že sice neví, co tím vším humbukem kolem nich Héra zamýšlí, ale když se
postupně i ostatní bohové za ně přimlouvají, rozhodl se vyzkoušet si je i on. Do zítřejšího večera se mají lidé
rozhodnout, jakou oběť budou pravidelně předkládat v jeho svatyni jemu – Diovi – nejvyššímu ze všech bohů.
Podle toho usoudí, zda mají lidé právo na život. Lidé musí svůj díl obživy rozdělit na dvě části. Tu, kterou budou
dopřávat sobě a tu, kterou obětují vždy Diovi. Když Zeus odešel, objevil se Prométheus, který vysvětlil lidem, že
toto je úkol nejtěžší, ačkoliv tak nevypadá.
A přišla středa, den rozhodující, kdy jsme zarecitovali a zapěli Apollónovi své básně a písně a rozhodli
jsme jaké oběti budeme na zbytek času světa obětovat Diovi. Díky lstivosti některých lidí nemusel Prométheus
ani zasahovat. Nakonec byly do jednoho vaku naházeny kosti a šlachy, pokryty silnou vrstvou voňavého tuku a
do druhého všechno maso, pokryté nevábně vyhlížejícími vnitřnostmi.
I předstoupili jsme před Dia, který měl nyní rozhodnout. Protože všichni bohové stáli na naší straně
(někteří spíš na straně Héry, ale to bylo to samé ☺), a protože si Zeus při letmém pohledu ihned vybral krásně
vonící tuk a nám nechal hnusné vnitřnosti, rozhodl a dal své slovo, že máme místo na zemi. Že nás jedním
mávnutím nezničí. To bylo slovo, které jsme potřebovali, neboť vzápětí Zeus zjistil, že pod tukem jsou kosti a
maso zůstalo nám pod vnitřnostmi. Tato lest ho neskutečně rozhněvala, ale protože dal právě své slovo, že nás
nezničí, rozhodl se sebrat lidem oheň. Většina lidí se tomuto výstupu po odchodu z Olympu smála, ale jen do
chvíle, kdy se zjistilo, že oheň není ani v kuchyni, ani ve sprše, ani nikde jinde, takže večer nic teplého není,
teplá voda na mytí není, světlo pochodní není. Teplo není.
Těsně před večerkou se objevil Prométheus, který sdělil lidem, že s pomocí Athény se mu podaří
z Olympu uzmout pro lidi oheň, ale lidé si proň musí sami dojít pod horu. Bylo třeba vydat se na cestu hned
následujícího dne dopoledne.
Čtvrtek – den bez ohně. Snídaně byla studená, voda také, pití rovněž. Nikde ani plamínek. Skupiny lidí
pod vedením nižších bůžků, kteří na ně dohlíželi celé dva týdny, když pomáhali Prométheovi učit, tyhle skupiny
každá s vyhaslou pochodní se vydaly do skal přes mnohé nástrahy a těžké zkoušky, které důsledně prověřily
všechny nabyté dovednosti a znalosti. Vydaly se pod horu, kde na ně čekal Prométheus s ohněm. Ti zdatnější a
hlavně šikovnější byli do poledne zpět v osadě a svou pochodní zažehli oheň v kuchyni. Ti poslední došli až
pozdě odpoledne, jednonozí, bezrucí, slepí, němí a
chromí, ale i oni s ohněm. Proto večer Athéna všem
blahopřála a vyzvala je, aby příštího dne na počest
získání ohně pořádali hry a oslavy. Tyto hry musejí
pak být zakončeny nocí planoucích ohňů.
V pátek odpoledne konaly se tedy velkolepé
hry a klání a večer pak zahořely plamínky ve všech
svatyních vůkol a u velkého ohně, kde všichni
v kruhu se veselili, objevil se náhle a nečekaně
Prométheus, který pronesl mnoho moudrých slov a
zmizel tak, jak se objevil, neboť tím, že uzmul pro
lidi z Olympu oheň, dostal se do nemilosti Dia.
V sobotu se lidé rozjeli do celého světa, aby
učili jiné a své vědění a znalosti rozeseli všude tam,
kam jen dosáhli. Aby tak lidstvo vzkvétalo a rostlo.
A to bylo přesně to, pro co se Prométheus
obětoval.
20
„To bylo PEKLO“
aneb Čertovské hrátky – Dolní Lomná 2005
Autor: Míša Šulc aneb Miciu Lucius Akcius, Káťa Konečná aneb Kacius Lucius Hlavatus, „Jéňa“ Popelková
aneb Jenius Lucius Programus, 43. PS Vinohrady
Tajným
přáním
naší
pionýrském skupiny bylo půjčit si na
léto nějaké tábořiště v Beskydech.
Až loni se nám podařilo sehnat tábor
v Dolní Lomné a protože nás čekalo
docela „drsné“ prostředí, samý
kopec a pravidelné brození říčkou u
tábořiště, motivace byla „to bude
peklo!“ A taky bylo ☺
Děti-čertíci (samozřejmě
v ďábelských kostýmech) byly hned
první den po příjezdu uvítáni
Nejvyššími mocnostmi pekelnými a
rozděleni do družinek –co družinka
to jedno peklo pod vedením
oddíláka-Lucifera.
V našem
čertovském klání spolu soutěžila
jednotlivá pekla o to kdo získá
nejvíc duší hříšníků.
Každý den byl ve znamení nějakého
lidského hříchu a všechny hry se nesly v tomto
duchu. Například při „lenosti“ musela pekla
absolvovat složitou překážkovou dráhu –
ovšem musela celou cestu nést jednoho z členů,
kterého postihla „lenost“ a nemohl se hýbat.
U „lhaní“ zase musela pekla projít trasou
s kontrolami, které je naváděly na další cestu
dle pravdivých nebo lživých odpovědí na
otázku.
A celým táborem se nesl fenomén
večerních programů – megasoutěž ve všem
možném SATAN STAR! Její moderátoři
Laňka Grošová a Hulík Pozděchudý si brzy
svými vtipnými glosami i nápaditými převleky
získali srdce všech malých táborníků a tahle táborová verze televizní soutěže se stala největší táborovou událostí.
Jako exkluzivní hosté se do pořadu zapojovali i vedoucí a instruktoři, takže se nám často stalo, že rozdováděné
děti bylo hodně těžké donutit, aby si šly vyčistit zoubky a spát.
Dalším zpestřením táborového dění
byl „Argo“ ďábelský pes Nejvyšších mocností
pekelných, který se hned první den při
slavnostním nástupu utrhl, utekl do lesů a
během celého tábora děti musely dávat pozor,
aby je Argo nepřepadl a kdyby se „náhodou“
stalo, že jim nějaký člen družstva bude dlouho
chybět, je docela možné, že ho Argo unesl do
lesů a všichni musí zorganizovat záchranou
výpravu.
Zkrátka, děti se domů vrátily nadšené
a plné úžasných „pekelných“ zážitků a vedoucí
si po příjezdu autobusu a předání dětí mohli říct
„bylo to fakt peklo, ale podařilo se“.
Za programáky tábora Dolní Lomná
2005
Nejvyšší mocnosti pekelné vlastní krví ….
21
Městečka
Autor: Muflonka, 66. PTO Brabouci Modřice
Na všech oddílových akcích, kde měly děti alespoň chvíli volného času,
začaly okamžitě stavět v lese „domečky pro skřítky“. Byla to činnost při které byli
obdivuhodně jednotní, schopní se domluvit na cokoliv a akceptovat nápady i těch
nejmenších. Moc se nám to líbilo a rozhodli jsme se, že obliby této činnosti
využijeme na táboře. Vymysleli jsme celotáborovou hru MĚSTEČKA. Hráli jsme ji
na táboře na Kratizně v roce 2003.
V té době nám už děti povyrostly, takže jsme museli uvažovat i o tom aby to
bavilo i ty starší. Hra se tedy sestávala ze dvou částí: ekonomicko strategické pro
starší a stavební pro mladší.
Na táboře jsme měli 5 věkově smíšených družin,
které představovaly stavební společnosti, které se
Konkurzní komise
účastnily konkurzu pořádaného bankou. Banka hledala
uděluje
stavební společnost, která by postavila ideální a funkční
město pro osídlení nově objevené planety, kde žijí
STAVEBNÍ POVOLENÍ
malincí lidé a je tam všude volný prostor. Konkurz
firmě:
probíhal formou stavby modelu města v reálných
ke stavbě:
podmínkách. Za běžnou táborovou činnost dostávaly od
Firma splnila požadavky pro tuto stavbu
Banky peníze (zápisy do bankovního účtu společnosti),
a poplatek ve výši
miliónů peněz složila u RB banky.
za tyto peníze si kupovaly stavební povolení na
jednotlivé stavby do svého městečka. Některé stavby
byly něčím podmíněné (například: pro stavbu radnice
musel být postaven určitý počet domů, pro stavbu hotelu museli mít všichni členové stavební společnosti za
bodování pořádku ve stanech plný počet bodů v jeden den, na postavení hasičské zbrojnice museli zvládnout
zapálit 20 svíček 8 sirkami, přičemž každý člen družiny musel použít alespoň jednu sirku a zapálit alespoň jednu
svíčku, atd….). Každý den měla stavební společnost vyhrazený čas na stavbu. Ale dost povídání, hra byla docela
složitá na vysvětlení dětem, takže jsme jednotlivé části vysvětlovali na několikrát. Příprava před táborem
sestávala ve vytištění spousty papírů jako účty, stavební povolení, příprava kreditních karet pro stavebníky).
Městečka-Kratizna
66. PTO
BRABROUCI
datum
podpis
Městečka: Společnosti
dostaly 8 m pásky, kterou si
vymezily plochu městečka
v lese u tábora – terén si mohly
vybrat sami – jestli chtějí na
ploše strom, pařez, kámen,
dolík apod….Plochu městečka
mohly během tábora zvětšovat
přikoupením pozemků.
Stavby: O stavební
povolení na jednotlivé stavby
žádaly společnosti na ranním
nástupu, na večerním nástupu
dostaly
stavební
povolení
(pokud měly dost peněz a
splněné podmínky pro stavbu) a
druhý den mohly stavbu stavět.
Úkolem starších bylo uhlídat
aby pořád bylo co stavět a za co
kupovat stavební povolení. Konkrétní stavby probíhaly tak, že každá družina dostala na začátku asi 4 m tenkého
provázku a to byl jediný „nepřírodní“ materiál, který se mohl při stavbě použít. Jinak se používaly, kameny,
větve, mech, šišky ……
Doprovodné akce (samozřejmě mimo výlety, sportovní turnaje a hry v lese a další běžnou táborovou
činnost):
• Výroba pracovního oděvu (batikování triček)
• Výroba dopravního prostředku (dřevěná koloběžka)
• Výroba hliněných předmětů na vybavení městečka a jejich vypalování v ohni pod pekáčem
22
•
Obdělávání pole – děti
dostaly asi 6 druhů
semínek, okopaly si 1x1 m
země a celých 14 dní
pěstovaly
obilniny
a
luštěniny – hodnotila se
počáteční úprava pole a
následná péče o ně.
Kreditní zkoušky stavebníků –
vedoucí ke získání titulu „inženýr“:
Děti měly kreditní karty upravení na
zavěšení na krk a na ty dostávaly nalepené
samolepky za složení zkoušek- každá
zkouška měla dvě části a na každou část
byly 3 pokusy:
• Vytrvalost – běh po určitý čas, koníček po určitý čas
• Obratnost – tělovýchovné prvky podle věku různé
• Rychlost – přeskoky přes švihadlo, dřepy
• Zručnost – užitečný a ozdobný výrobek z přírodního materiálu
Na závěr tábora udělala každá
společnost předváděcí akci svého
modelu, kde všem ostatním vysvětlili
co, kde a proč postavili, proč je právě
jejich městečko nejlepší a mělo by
vyhrát konkurz. Toto se vyhodnotilo
(zvlášť
vystoupení
a
zvlášť
městečko), k tomu se přičetl počet
peněz, které společnost za tábor
získala (s ohledem na prostavění),
dále se zohlednilo pole a splněné
zkoušky a z toho se udělal výsledek.
Společnost, která byla celou dobu
první co se týkalo peněz a měla
nejhezčí městečko, ale nepečovala
o pole a nepřesvědčovala stavebníky
aby plnili zkoušky se rázem ocitla na
třetím místě. Perlička: Nejmladší
členka z vítězné družiny se při závěrečném vyhodnocení, kdy jsme jim vysvětlili že vítězové konkurzu teď
pojedou na novou planetu a začnou stavět město, rozplakala, že ona se nerozloučila s maminkou a nemůže odjet
na cizí planetu a mamince to neříct.
Myslím, že se hra povedla a dětem se
líbila – moc to nechápu, ale malí i velcí 14
dní dennodenně stavěli v lese domečky a
bavilo je to. Docela jsem se trefili i do počtu
staveb a ceny za ně a do počtu vydávaných
peněz v jednotlivé dny. Pokud budete mít
někdo zájem o papírovou (v některých
případech
i
elektronickou
podobu)
jednotlivých materiálů, o ceníky a případně
vysvětlení podrobností k této hře, obraťte se
na tvůrkyni hry Radku Matějkovou
([email protected]) nebo na mě jako
potáborového shromažďovatele veškerých
materiálů
a
účastníka
tábora
([email protected]).
23
Sborníčky druhého desetiletí
Děkujeme všem kteří se podíleli v průběhu 20 let na přípravě a průběhu
Burzy nápadů k táborům a přípravě 20-ti sborníčků z burzy. Poděkování patří i
těm co pomáhali, ale nemohou tu být s námi: Petr Malík, Igor Slatkovský, Leo
Alstern, Viktor Gella.
Plno slunce a krásných zážitků na táborech Vám přejí organizátoři Burzy
PS. Svoje připomínky k Burze, ale hlavně příspěvky do příštího sborníčku (texty, foto, obrázky) nám
můžete zaslat na adresu: JmKR Pionýra, Burza k LČ, Údolní 58a, P.P. 388, 659 88 Brno, e-mail:
[email protected]
Tento i starší sborníčky v elektronické versi najdete na adrese: www.jmpionyr.cz
Foto titulní strana: R.Pokorný, Rozloučení s táborem Dolní Libochová 2005
Vydalo KLUBKO – PVC při JmKR Pionýra Brno ( PVC = Pionýrské vzdělávací centrum)
Zpracovali: Pavel Šimeček, Radek Pokorný
Neprošlo jazykovou úpravou
Brno 2006
24

Podobné dokumenty