an instant cultural meeting in the air

an instant
cultural
meeting
in the air
I n - f l i g h t m a ga z i n e
Norsko očima českých
studentů
Norway in Czech
students‘ eyes
Poděkování / Thank you
Husitské město Tábor
www.tabor.cz
The plane from Trondheim will take you to Prague airport only but we think you should not hesitate to continue your journey further towards the South to the
town of Tábor. You should do so not due to the fact that
there is located our secondary vocational school but because it is an ideal destination for your holiday, an
amazing starting point for a variety of day trips no matter what you are looking for. You can visit historical
sites, picturesque medieval forts or hills and forests
stretching far beyond the horizon.
The history of Tábor goes back to medieval times and its
heart is Žižka square with a network of romantic narrow lanes. The main commercial street bordered by restaurants and pleasant cafes which call for tourists to
have a rest and refreshments represents the new quarter of the town.
The town of Tábor is full of historical monuments, entertainment and culture therefore do not hesitate to
visit the South Bohemia region.
2.10 – an instant cultural meeting in the air
The in-flight magazine for the airline Prague—Trondheim and back
Published :
Secondary vocational school of commerce, services and crafts and Language school with
the right of state exams
Tábor 390 41, Bydlinského 2474
in cooperation with Inderoy videregaende skole
Inderøy VGS, Vennaliveien 5, 7670 INDERØY
Volume :
800 pcs
Printed:
Printing house Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., Havlíčkův Brod, Husova 1881, ČR in 2007
www.ssjs-tabor.wz.cz/norsko/
Editorial
Slovo projektového
koordinátora
Záměrně volím označení koordinátor
a ne šéfredaktor či editor. I když jsme
se během téměř desetiměsíční práce
snažili chovat jako profesionální
tým, stále jsme zůstali učiteli a studenty. Studenti tedy plynule přecházeli z role fotografů a reportérů do
role grafiků, typografů a korektorů.
Navíc pracovat po celou dobu ve stabilních redakčních týmech bylo pro
studenty druhého a třetího ročníku
střední školy úkolem takřka nadlidským. Přesto vydrželi.
Na české straně se jazykového projektu pod názvem „2.10 - an instant
cultural meeting in the air“ zúčastnilo téměř padesát studentů oboru knihovnické a informační systémy a
služby, z nichž 28 se do Norska na
přelomu září a října 2006 vypravilo
osobně. Celý školní rok pak doplňovali, zpřesňovali a zpracovávali vše,
co je na Norsku zaujalo, do článků,
které najdete na následujících stranách.
Některé ze zařazených článků o Norsku si můžete přečíst v anglické verzi. Na jazykovou část projektové práce dohlížela kolegyně Jitka Janischová. Bez znalosti angličtiny by si
ostatně studenti mnoho z norského pobytu neodnesli. I doplňující
informace ke článkům vyhledávali
často právě z anglických zdrojů. O
zvládnutí norštiny jsme se sice také
pokusili, ale přes snahu našich norských přátel, skvělé překladatelky
PhDr. Jarky Vrbové i přátelského
studenta nordistiky Ondřeje Buddeuse, jsme se nikdo nedostal dál než
k základním frázím.
Snažili jsme se být i dobrými hostiteli, když výprava studentů a učitelů
z Norska přijela na Velikonoce
k nám do Tábora. Pro naši Střední
školu obchodu, služeb a řemesel to
byla velká událost a potěšilo nás, že
naše norské přátele oficiálně přijala i
místostarostka města Mgr. Zuzana
Pečmanová. Jak Jižní Čechy a vůbec
Česká republika zapůsobily na norské studentské novináře, nejlépe zjistíte, pokud magazín otočíte.
Přeji Vám příjemné počtení, zvláště
pokud opravdu v tuto chvíli sedíte
v letadle mířícího do norského
Trondheimu.
Klára Smolíková
Can you speak English?
If so it is you who is likely to read
this introductory article. The pages
of the in-flight magazine that you
are about to read from this page
have been created by students of
the second and third form of the
Secondary vocational school of commerce, services and crafts from
Tábor. They specialize in library
studies, information technology and
services.
The “2:10 - an instant cultural
meeting in the air” project belongs
to the group of language projects
and language skill development as
well as cultural awareness are its
major targets. The languages taken
into account are obviously Czech as
the mother tongue, English as the
means of communication and Norwegian as another language spoken
in Europe and a newly introduced
one.
ing tools throughout our project
work but one at a time and for a
special purpose. The dominating
publishing language is naturally
the mother tongue and that is why
there are articles mainly in Czech.
Although each editorial team produced some articles in English, you
can find only a few of them on the
following pages. Norwegian is very
rare, we have included only vocabulary boxes because of two reasons, one is that we have just
started learning and the other one
is that only a few Czech readers
flying to Norway can speak Norwegian.
Our project work is financially supported by the EU Socrates grant
and has become a valuable life experience not only thanks to the
personal travel experience, new
relationships with students and
teachers from Inderøy, new social
experience from two-week stays in
foreign families and a chance to
start learning Norwegian but also
as the first real publishing experience ever.
Jitka Janischová
All languages were essential work-
Obsah
Norsko očima českých studentů
2
Životní styl
4
Hudba
6
Norské superlativy
8
Móda
10
Sport
12
Politika v Norsku
14
Nadpřirozené bytosti
16
Příroda
18
Jídlo
20
Zvyky a kultura
22
Vikingové
24
Historie
1
Životní styl / Lifestyle
Jak se žije v Norsku
Nezaměstnaných lidí, kteří nechtějí pracovat, žije v Norsku pouhých 5 %. Celkově
nezaměstnaných lidí je neuvěřitelných 6 až 7 %, což této zemi závidí celá západní Evropa.
Život na vysoké noze
Životní úroveň v Norsku je
ve srovnání s Českou republikou velmi vysoká.
Norské bohatství pochází
jednak z neuvěřitelného
přírodního bohatství, zároveň patří Norové
k národům s největším počtem vysokoškolsky vzdělaných lidí. Dalo by se říct, že
Norové si žijí na rozdíl od
nás „na vysoké noze.“
Stát podporuje rodiny
Dalším důvodem kvalitní
životní úrovně je také štědrá podpora státu. Hlavně
rodiny bývají velmi dobře
finančně zajištěny. Ačkoli
v norských rodinách větši-
nou pracují oba rodiče, tato
země je na třetím místě
v porodnosti na evropském
kontinentě. Rodiče, kteří
zůstanou s dítětem na
„dovolené,“ dostávají 44
týdnů plný plat, nebo 52
týdnů osmdesát procent
platu. Navíc se rodiče mohou při péči o malé dítě
vystřídat. Rodič může zůstat doma dva roky a má
zajištěné místo, kde dříve
pracoval.
Nezaměstnanost?
Nezaměstnaných lidí, kteří
nechtějí pracovat, je pouhých 5 %. Celkově nezaměstnaných lidí je neuvěřitelných 6 až 7 %, což Nor-
sku závidí celá západní
Evropa. Podle mě má většina obyvatel Norska zájem o práci. Myslíte si, že
mladí lidé jsou více motivováni ke vzdělávání, práci i sportu než mladí lidé
jinde v Evropě? Ale opak
je pravdou. Vysoké školy
mají problémy získat do-
statečný počet studentů,
téměř každý má možnost
studovat a nečekají ho těžké přijímací zkoušky. Dalším faktorem je, že mladí
lidé mohou získat dobře
placenou práci i bez vyššího
vzdělání.
Monika Roubíčková
Typický norský
dům na pobřeží.
Žádný okázalý
luxus rozhodně
nečekejte.
Bohatství je
ve volném čase,
přírodě a klidu.
Bojíte se, že se nedomluvíte?
Každý se asi trochu bojí, jak se domluví, jestliže cestuje do zahraničí. Ne každý je výborný
v cizím jazyce, ale většinou základy pochytí.
Angličtina není pro Nory problém
Pokud se chystáte do Norska, nemusí vás jazyk děsit. Norové jsou velmi přátelští lidé, kteří se snaží
s vámi dorozumět. Snad
každý tam mluví anglicky.
Teď si asi říkáte, že jim
nebudete rozumět, ale opak
je pravdou. Po prvotním
šoku se rychle rozkoukáte.
Přesto si pořád myslíte, že
to tak jednoduché nebude?
Jestliže nerozumíte, můžete se zeptat. Norové vám
rádi vysvětlí, co po vás
chtějí, anebo vám to řeknou
jinou frází. A nejen anglicky se domluvíte.
Neoblíbená němčina
Někteří Norové mluví docela dobře německy. Němčina
je podobná jejich jazyku a docela snadno se jim učí,
přesto ji Norové nemají moc rádi.
Co říci na závěr? Snad jen to, že vám držím palce. Nesmíte se bát svých chyb, které v cizím jazyce děláte, protože nejste sami.
Jindra Novotná
V norštině se vyskytují dvě formy jazyka:
bokmål a nynorsk. Nová norština - nynorsk
vychází z venkovských dialektů. Bokmål je
„ponorštěná dánština“. Od roku 1892 byla jazyková otázka upravena zákonem a každá
obec se všeobecným hlasováním rozhoduje,
která z obou norštin bude vyučovacím jazykem na jejich škole. Druhá se pak probírá jako
povinný předmět.
Na první pohled nepoznáte, zda jsou tyto dívky
z České republiky nebo z Norska. Podle jména
si ale můžete určit národnost sami: Lisabet
Gåsmo a Linn Schjei.
2
Norwegians are not loafers!
They travel to quite exotic and far-away countries like China or Thailand. On the other
hand it happened quite often that they asked us: “Do you have sea in the Czech Republic?”
Out of Norway
Well-known Prague
It is appropriate to say to tourists
who are going to visit Norway (but
not only to them) that Norwegians
have a huge scope of events in the
world. Of course not all the time
and not everybody but it is quite
common.
We found that many of our Norwegian friends have been to Prague.
The Czech Republic is not the only
attractive destination for them.
They like the Slovak Republic, Poland and Germany too. They travel
to quite exotic and far-away countries like China or Thailand. On the
other hand it happened quite often
that they asked us: “Do you have sea
in the Czech Republic?”
Travel all over the world
They are said to have better economical situation than other countries. It is the reason why they allow themselves to travel about the
world. It is quite usual, that they
decide to travel over Europe or
other continents on holidays.
that nobody will ask us about the sea at the
end of our collective project.
Markéta Vojnarovičová
Land without sea
In conclusion I dare say that they
like traveling and they travel very
often but nobody’s perfect. We hope,
Believe it or not!
Religion is more or less a private matter in Norway, just about 10% of citizens go to church
more often than once a month.
It is a well-known fact that
monarchies in general usually have many religious
people, those who believe in
God. Norway is the same.
Lutherans in Norway
Our Norwegian friends are
Lutherans and 88% of inhabitants of Norway are
A historic church
in Straumen
V Norsku zůstávají typickou dominantou dřevěné
barevné domy, protože se v nich lidem dobře žije.
Jistě znáte fotografie ze
Skandinávie, kde na jednom kilometru stojí jeden
opuštěný dům. Také v Norsku se můžeme kochat
pohledem na charakteristické dřevěné domy, které
jakoby nechtěly narušit
krásný ráz severské přírody. Přesto jsou na první
pohled viditelné, jelikož
jsou většinou červené nebo
bílé, popřípadě zelené a
žluté. Nenechte se mýlit,
domy nejsou dřevem pouze
obložené, ale i v interiéru
jsou útulné dřevěné stěny.
Možná se budete divit, ale
v těchto domcích je i
v zimě krásné teplo.
K tomu napomáhají velká
okna, do kterých se opírá
sluníčko. Na druhou stranu norské počasí je chladnější než u nás.
V podzimních plískanicích
nám občas chladno bylo,
ale norští hostitelé byli
s počasím i s teplotou
v domě spokojeni.
Dřevěné domy působí velmi skromným dojmem,
jelikož bývají převážně
jednopatrové. Přesto jsou
believers. Lutherans are different from Catholicism, in
catholic churches icons of
saints or typical religious
symbols are everywhere. It
seems, that Norwegians are
half - believers as “a part
time job“. Nobody talks about
their religion and it is not
possible to recognize whether
they are believers or not. If I
did not know the statistic
data about religious people,
I would say that Norway is
an atheistic country. It is
necessary to say that Norwegians have beautiful
churches and cathedrals.
You can find more about
religious architecture in the
History section.
Markéta Vojnarovičová
Dřevěné domy
uvnitř velice prostorné.
Pokud se pohybujete u břehu fjordu a vidíte samé
přízemní domky, je to pouze optický klam. Domy jsou
z ulice sice přízemní, ale
kdyby jste se podívali
z pláže, rázem dům vyroste
o jedno patro. Proto jsou
v severských zemích domy
tohoto typu stále oblíbené.
Na mne rozhodně působí
teplejším a příjemnějším
dojmem než kamenné a
zděné budovy, které známe
z ostatních částí Evropy.
Jindra Novotná
3
Hudba / Music
Bez hudby ani ránu
Pokud jste náctiletí, váš hudební vkus určuje obsah vaší audiotéky i vašeho šatníku.
A co najdeme ve skříních a přehrávačích norských středoškoláků?
Ano, milujeme
tuto zem, jak se
zvedá, vrásčitá a
větrem ošlehaná
nad mořem,
s tisíci domovy.
Úryvek norské
hymny v českém
překladu
Hudba je v dnešním světě doslova fenoménem. Dá se dokonce
říci, že mladá generace hudbou
žije. Nosí oblečení ve stylu muziky, kterou poslouchá. Není neobvyklé, když se vás váš vrstevník při seznamování zeptá, jakou hudbu máte rádi. Možná
proto, aby věděl kam si vás má
zařadit. Divíte se tomu?
Vypadá jako z Tokio Hotel
Rozhlédněte se po ulici a možná
se budete divit, jak se někteří
fanoušci snaží podobat svému
idolu. Znáte skupinu Tokio Hotel? V poslední době vídáme více
a více dívek, které se až neskutečně podobají zpěvákovi této
kapely.
Kurt Nilsen
Kurt is a young engaging man
and belongs to the pop-rock
scene of stars. He became world
famous when he won the Norwegian competition “The Pop Idol“
(Nearly the same as Superstar
in The Czech Republic).
Depresivní
podnebí se
v norské hudbě
odráží.
It changed his life and he became the darling not only for
the young in Norway. Later he
struggled with a famous singer
Kelly Clarkson in the competition World Idol. He beat her and
since his career has dramatically risen up.
Norové poslouchají
folklor, jazz i metal
A jak je to s hudbou ve světě?
Naši spolužáci se vydali do
Norska, aby mimo jiné zjistili
i něco o hudebních zálibách
lidí v této části Skandinávie.
Kdybychom to měli porovnat,
tak starší generace u nás ráda poslouchá lidovou hudbu
k tanci a podobně jsou na tom
i Norové stejného věku.
Mají rádi svůj folklór a oproti
nám mají více v oblibě jazzovou hudbu, která nevadí ani
mladým a rádi si na ni zajdou
do nějakého klubu. U nás mladí lidé poslouchají rozmanité
styly hudby od hip – hopu,
punku, popu až přes rock
k tvrdému metalu.
Na metalu se neshodneme
Norští středoškoláci podle
získaných informací uznávají
spíše tvrdší styl hudby a není
se čemu divit. Vždyť Norsko je
známé jako kolébka metalu.
Hana Ledinská
Šárka Kohoutová
Pop Idol 2003 and World Idol 2004
Kurt was born in 1987 in
Bergen. His life was full of
peace and quiet and until he
starred in Pop Idol he worked
as a plumber.
Kurt was a member of Fenrik
Line rock band. It really influenced him so his albums
now are distant from pop.
He is engaged with his 25year-old girlfriend Kristine
Jacobsen and they take care
of two children.
He loves fishing, football and
is able to play lots of musical
instruments. He can play the
piano, violin, drums, guitar
and bass guitar.
I think no one expected that
the World Superstar could be
someone who doesn´t look like
a model from magazines.
However everybody was
wrong. No one can deny
Kurt´s charisma and wonderful voice. The Australian juror
said: „You´ve got an angelic
voice and face like a Hobbit.“ I
fully agree.
Jana Rodová
Černý kov
Infernus
Black metal od dob svého vzniku prošel velmi dlouhým a
složitým vývojem. Od začátku
se okolo něj točilo mnoho skandálů, fanatismu, sebevražd i
vražd, ale také velmi propracované hudby.
Díky tajemnosti a působivé
atmosféře tohoto stylu je často
spojován s okultismem, temnou stránkou lidské duše a
4
To, jaký druh hudby posloucháte, je ovšem jen a jen na
vás. Neznamená to, že když
vaše okolí vyznává například
punk, musíte ho ihned milovat, aby jste byli IN a zapadli.
také satanismem.
Ve skandinávských zemích
je důvod k vyznávání satanismu a pohanských božstev více než jasný. Hluboce
zakořeněnou hrdost na vikinské předky a jejich víru,
která byla zastíněna křesťanstvím, nic smazat nedokáže.
Mladé blackmetalové kapely
vznikají hlavně na protest
proti konvencím, které podtrhávají provokativní texty.
(… Ale nezůstalo jen u hudby, vypálení několika vzácných kostelů upozornilo v
Norsku na metal opravdu
každého)
Veronika Krebsová
V zajetí vlivů
Viking metal
Jednou z mnoha větví black
metalu je viking metal. Kapely hrající tento styl najdeme pouze ve skandinávských
zemích. Jako námět textů
slouží bohatá vikinská historie, velmi časté jsou výpravné ságy o bojovnících, výrazné zejména mocnými chorály
a hymnickými popěvky.
Image dotvářející drátěné
košile a další části oblečení
dávných bojovníků. Hojně je
využíváno symbolů Thorova
kladiva, dračích hlav a dalších předmětů vycházejících
z mytologie.
Pagan metal
Pagan metal je někdy používán pouze jako jiný název
viking metalu, ale s tím rozdílem, že jeho zástupce na-
jdeme třeba v Polsku, v Rusku, ale i u nás v Čechách.
Námětem textů bývá historie
té které země, častým tématem bývá také příroda (např.
česká kapelka Trollech).
NSBM
Další z odnoží je NSBM
(National Socialist Black Metal), velmi častý právě u
skandinávských kapel. Texty
se zaměřují na nacismus,
národní hrdost či opěvování
árijské rasy. V některých případech přerůstá hudební vyjádření až do propagace, to se
poté ovšem neobejde bez
trestního stíhání.
Vampyrismus
Mnoho skupin se ve svých
textech zabývá tématem vampyrismu, upírů nebo věčného
života. Tuto textovou složku
podtrhuje hlavně image kapely
— dlouhé černé kápě, výrazné
mrtvolné líčení, používání
umělé krve. Skloubení black
metalu a gothic metalu tvoří
styl známý častým a hojným
používáním klávesových partů
a ženských chorálů, známý pod
názvem Symphonic Black Metal.
Dark metal
Velmi blízkým stylem je takzvaný Dark Metal, taktéž vyvolávající temnou, pohlcující
atmosféru, ale plynoucí v pomalejším tempu. Častým jevem je také používání partů
jiného žánru např. Death Metalu nebo Doom Metalu.
Ja, vi elsker dette
landet,
som det stiger
frem,
furet, værbitt over
vannet med de
tusen hjem.
Úryvek norské
hymny
Veronika Krebsová
Muzeum hudebních nástrojů
V muzeu mají kolem 1800
exponátů, z toho je 700 evropských tradičních nástrojů.
V městečku Ringve, nedaleko Trondheimu, najdete
Norské národní muzeum
hudebních nástrojů.
Sbírka navíc obsahuje 25 000
notových zápisů. Naleznete
zde i velkou sbírku historických hudebních nahrávek.
Muzeum shromažďuje i knihy o významných hudebnících, různé dopisy a staré
dokumenty.
Tordenskjold
V domě, kde se dnes nachází
muzeum hudebních nástrojů,
dříve bydlel Peter Wessel
Tordenskjold. Byl důležitou a
doslova legendární osobností
známou po celém Norsku.
Během svého života byl dokonce povýšen do šlechtického stavu králem Fredrikem
IV. Na počest Petera Wessela
byla uspořádána část expozice, která se věnuje jeho osobě
a době, ve které žil.
Některé místnosti muzea
jsou pojmenovány po slavných skladatelích a lidech,
kteří se nějakým způsobem vyznamenali v hudbě.
Pro laiky i odborníky
Muzeum, které se těší
velké návštěvnosti, slouží
veřejnosti, ale i badatelům
k získávání důležitých
informací.
U muzea můžete najít
navíc ještě malý, útulný
krámek, do kterého určitě
zajděte – dostanete malinký dáreček.
Pavla Kovaříková
Symfonický orchestr
Trondheimský Symfonický
orchestr je velmi populární a
má dlouhou hudební tradici.
Před sto lety byl Trondheim
doslova hudebním centrem.
Pod vlivem evropské hudby
zde vznikaly četné hudební
spolky. Trondheimský Symfonický orchestr oslaví sté
výročí vzniku roku 2009!
Dnes má orchestr 75 členů a
je znám po celém Norsku.
Díky četnému hostování v
zahraničí včetně Česka si
získal mezinárodní uznání.
Třeba k nám zase vyrazí na
turné anebo si ho přijeďte
poslechnout na domovskou
půdu.
David Zemanec
13
Norské superlativy / Superlatives of Norway
Chcete na chvíli žasnout?
Nemohli jste si vybrat lépe. V Norsku budete žasnout na každém rohu. Tato skandinávská
země je bez nadsázky plná superlativů.
A abyste se v té záplavě „nej“.
neztratili, jsme tu my, redakční
skupina „Superlativy Norska“ a
naše dobré rady, jak se v norských rekordech orientovat.
Kde najdete nejsevernější
místo Evropy? Ve které
zemi najdete nejvíce fjordů?
Která země má nejvyšší
životní úroveň ? Který stát
se pyšní nejmenší nezaměstnaností?
Nejtypičtější pohled – moře a červený domek
Česky
Norsky
Zvíře
Dyr
Křoví
Busk
Los
Elg
Fjord
Fjord
Květina
Blomst
Ledovec
Isbre
Jezero
Innsjø
Krajina
Landskap
Trávník
Plen
Polární
záře
Nordlys
Hora
Fjell
Národní
park
Nasjonalpark
Příroda
Natur
Řeka
Elv
Moře
Sjø
Roční období
Årstid
Strom
Tre
Vodopád
Foss
Počasí
Vær
Les
Skog
6
A i v jiných, méně obvyklých odvětvích, drží tahle
země rekordy. Například ve
filmománii! Norští rekord-
mani se vydrželi dívat 70
hodin a 33 minut! A co
takhle rybolov? Nejtěžší
treska chycená v norských
vodách vážila neuvěřitelných 37,5 kg!
Nudit se nebudete, to vám
slibujeme. Teď už se jen
pohodlně usaďte a ponořte
se do tajů norských superlativů, se kterými vás blíže
seznámíme na následující
dvoustraně.
R. Pointinger
J. Kudrlová
L. Procházková
V. Poslušná
Nordkapp
Pokud máte rádi útesy, západ slunce a hlavně výšky, měli byste navštívit Nordkapp. Jeho skály strmě vystupují z vod Severního ledového
oceánu do výšky 307 metrů.
Nordkapp je nejsevernějším výběžkem Norska a je
tedy i nejsevernějším bodem kontinentální Evropy.
Až na vrchol
Na vrchol se dostanete po
pohodlné asfaltové cestě,
na jejímž konci vás čeká
muzeum. Zde najdete výstavu věnovanou prvním
expedicím, které hledaly
severní bod kontinentu.
Nachází se zde i kaple, restaurace, vyhlídková terasa, kinosál, obchod se suvenýry a dokonce i evropská
pošta. Velkou zajímavostí
Pozorovatelna na nejsevernějším bodu Evropy působí
jako výhled za hranice světa.
A je vůbec kulatý, nebo je to
placka na sloním hřbetu?
je, že útes se nachází na
ostrově, na který vede podmořský tunel.
Globus na konci světa
Nordkapp je turistickou
atrakcí již od 17. století. Na
skalách už zdálky vidíme
vysoký glóbus, přes který
můžeme pozorovat krásné
půlnoční slunce. V blízkosti
tohoto glóbu stojí sousoší,
které reprezentuje spojenectví mezi národy.
Vladimíra Poslušná
Nidarosdomen Cathedral
If you are reading these lines, you are most probably on the way to the third largest city of
Norway, Trondheim.
Trondheim was founded in
997 by Viking king Olav
Tryggvason. It lies in Trondheimsfjord which is one hundred and thirty kilometers
long and at the entry of the
river Nidalven to the sea.
Certainly you should not
forget to visit the largest
Norwegian cathedral called
Nidarosdomen.
The patron of Norway, Olav
II Haraldsson, known as the
saint Olav, who died at the
battle of Sticklestad in 1030,
is entombed there.
Building and rebuilding
The building works began in
1070, but the oldest parts of
the cathedral, which you can
see today, are from the middle of 12th century. The
building was finished in the
year 1300, but it burned
many times and the most
damaging one was during
the reformation in 1537. Repair works started in 1869
and its contemporary look it
got a century later. If you are
facing opposite the front of
the cathedral, you are
amazed by the grandiosity of
this uncommon building.
Music in the Cathedral
Inside Nidarosdomen there
are the crown jewels. You
can see beautiful decorated
windows there. On sunny
days mosaics make great
shadows and reflections. The
charming feeling is even
stronger thanks to concerts,
which are regularly run
there. Tones of the organ are
echoed from the walls, it rebounds from each corner and
it is really goosy.
Jana Kudrlová
The outstanding front side
of the Nidarosdomen
cathedral
První zmínky o Norsku: zima, krev a tvrdý život
Původní obyvatelé Norska neměli na růžích ustláno, boje sváděli s nepřízní
počasí, tvrdými životními podmínkami a okolními kmeny.
Podle archeologických nálezů se usuzuje, že Norsko
bylo osídleno asi před deseti až dvanácti tisíci lety.
Nejstarší stopy osídlení
zanechali na norském území lovci a rybáři. Nejzajímavější objevy pocházejí ze
severního a severozápadního pobřeží. Z kamenných
rytin odborníci usuzují, že
zdejší obyvatelé chovali
hospodářská zvířata. Důležitým zdrojem obživy bylo
samozřejmě moře a mořeplavectví je dodnes symbo-
lem Norska. Teprve mnohem později bylo osídlováno
i vnitrozemí.
První se o Norsku zmiňuje
ve čtvrtém století před naším letopočtem Řek Pytheas. Tento odvážný obchodník se plavil na sever Evropy a dostal se až do země
nazývané Thule. Zřejmě jde
o oblast jižně od Trondheimu. V průběhu 4. – 6. století proběhlo velké stěhování
národů, během kterého bylo
Norsko osídleno novým
obyvatelstvem. Nejznámější jsou jistě vikingové, kteří
se ale prvně objevují až v 8.
století, konkrétně roku 793,
kdy vyplenili klášter
v Lindisfarne. Loupeživé
námořní výpravy jim vysloužili pověst nemilosrdného a krutého národa a získali titul Postrach Evropy.
Během těchto výprav se
vikingové z Norska postupně sjednocovali a začali se
považovat za samostatný
národ, odlišný od Dánů a
Švédů.
Můžeme se jen dohadovat, jestli nynějším obyvatelům zůstalo něco
bojovnosti jejich slavných předků. Každopádně jsou na svojí historii
hrdí a právem je pořád
můžeme považovat za
mořský národ.
Rudolf Pojtinger
Otisky historie — 6000 let
stará skalní rytina soba
7
Móda / Fashion
Co je to vlastně bunad?
Když zaslechneme slovo „bunad,“ každý si pod ním představí něco jiného.
V Čechách asi nikoho nenapadne, že se jedná o norský
kroj. Náš národ na tuto tradici
již pozapomíná, možná ještě
na venkově mají babičky svůj
kroj úhledně složený někde
ve staré skříni. Naši norští
přátelé se ovšem mohou
krásou svých krojů pyšnit
dodnes, protože mají stále
dost příležitostí si je obléknout. A nemusí být zrovna
členy folklórního souboru!
V každé části země se kroje
liší barevností, vzory a doplňky. Nejkrásnější je údajně kroj z Telemarku, avšak
i při pohledu na ostatní se
člověku tají dech.
Bunad si nemůžete vybírat.
Pochází-li někdo z oblasti
Vestfold, pak by měl nosit
kroj tohoto kraje. Kroje se
většinou dědí z generace na
generaci a jsou velmi vysoce
Norské vzory svetrů nejsou v Čechách neznámé.
V době socialismu,
kdy se kvalitní oblečení v podstatě
nedalo koupit, se
mnoho hospodyněk pyšnilo šicími
stroji a vlastnoručně upletenými svetry. Kdo zvládl
norské vzory, byl
právem obdivován.
Dnes si však raději
oblečení koupíme.
Dale of Norway je
vedoucí výrobce a
distributor pravého
norského pleteného zboží. Nabízí
luxusní, kvalitní
pletené zboží ze
100% čisté nové
norské vlny s jedinečnými vzory.
8
ceněny. Pořízení nového
kroje není levnou záležitostí. Bunad není vyráběn
sériově, většina práce se
musí udělat ručně a ze
speciální látky zakoupené
v obchodě. Aby si někdo
mohl kroj vlastnoručně
vyrobit, musí dokonce absolvovat kurs, kde se naučí
jak správně postupovat při
vyšívání složitých detailů.
A pokud svěří práci raději
do rukou odborníka, pak je
potřeba žádat již rok dopředu. Přesně tolik času
totiž výroba kroje zabere.
Nošení bunadu není považováno za běžnou záležitost. Norové si jej s oblibou
Vystavené kroje nepocházejí
z muzea, ale z dílny na výrobu krojů ve Straumen.
oblékají na svatbu, ke křtinám a k oslavám jejich nejvýznamnějších svátků. Po
zbytek času je pečlivě uložen
a trpělivě čeká, až přijde jeho
čas.
Diana Césarová
Warm as in wad
During the period of the Norwegian woollies, Dale of Norway started to appear in
Czech fashion outlets. The
importer tries to persuade
the majority of us that Norwegian wool and Norwegian
patterns are the best for our
winters.
Do you think the same about
Norwegian woollies? You
don’t? Then my goal is to
persuade you about it. Some
Norwegian woollies are waterproof and snow or stain
resistant but very comfortable and permeable.
Can you imagine going out
on a rainy day wearing a
woolly? But that is not all.
Thanks to the lining a woolly
gives maximum warmth and
comfort. Do you think your
woolly will last a few months
only? You are wrong.
Compared with Czech woollies, the one's from Norway
will last much longer and
you will be able to wear it for
a very long time. Even the
colours may attract you,
would you disbelieve that?
Well the last thing to do is to
try one with Norwegian patterns on it.
If you want to feel comfortable in winter, don’t hesitate
and throw your old sweater
away to have room for a new
woolly with Norwegian patterns.
Diana Césarová
Some
Norwegian
woollies are
waterproof
and snow or
stain resistant
but very comfortable and
permeable.
Holinky v akci
Milé dámy a nejen dámy, také se stydíte, když musíte
v deštivých dnech vytáhnout tolik neoblíbené holinky a
vydat se v nich ať už do světa nebo do přírody?
Tak se pevně držte…
Naši norští přátelé se za to
nestydí ani v nejmenším. A
proč taky? V deštivém a blátivém severském počasí je
velice moderní a „in“ měnit
holinky jako u nás lodičky a
tenisky. Již v 50. letech byla
tato obuv populární a žádaná.
Ovšem ženy již od pradávna
jsou v módě vybíravější a i
holinky si pečlivě volí podle
barev a vzorů. Takže co to
pro nás znamená? Že by snad
měla v příštích letech vypuknout holínková mánie, která
by nás donutila dokoupit
několik párů této skvělé obuvi?! Asi ne. Všimněme si ale,
že ne náhodou jsou
s praktickými botkami Norové spokojení. Kdoví kdy se
budou muset vydat pěšky do
nepohody.
Co bychom tedy měli udělat?
Vezměte své miláčky do obchodu a místo svých oblíbených značkových kozaček
navrhněte například stylové
žluté holinky. Slibuji, že se
budete cítit opravdu ,,in“ a to
nejen v Norsku :)
Petra Bohabojová
Stydíte se nosit do deštivého počasí holinky?
Norové nikoli, v holinkách je můžete vidět na každém kroku. Nosí různě barevné a strakaté s různými vzory a motivy. U nich je velice moderní a ,,in“
měnit holínky jako u nás lodičky a tenisky.
Barvy tváře
Připadá vám úplně normální namalovat se před tím než vyjdete
na ulici? Alespoň si řasy „přelíznout“ řasenkou, rty přejet leskem
a na tvář si dát trochu pudru?
Spousta z vás asi odpoví ano. V Čechách se šminky berou jako samozřejmost. Už i ve školách učitelé vzdali
marný boj proti našim barevným stínům a tlustým černým linkám. I mnohé důležitě postavené dámy v kostýmcích bez make upu nemůžou existovat.
Ale dívky a ženy v Norsku tohle moc
netrápí. Nemusejí vstávat o čtvrt hodinky dřív, aby se namalovaly. Mnohé
z nich se buď nemalují vůbec, nebo se
malují jen lehce a střídmě. Jsou upravené a přitom potřebují minimum líčidel i času. Rtěnky, stíny a tužky na oči
vytáhnou jen když se někde pořádá
party.
Myslím, že každá z nás se bude cítit
nejlépe podle toho, jak je zvyklá. Jen
jsem vás chtěla upozornit, že se dá žít i
bez líčidel.
Sandra Janovská
Zkrášlit vás může nejen make up, ale i
dobrá sportovní kondice.
9
Sport
SPORT
Nádherná norská příroda přímo vybízí k různým druhům tělesné námahy a pobyt v přírodě
je jedním z hlavních důvodů, proč lidé z celého světa do Norska jezdí.
Rybaření
Nespočetně ryb v mořích a ve
fjordech láká rybáře a to
nejen ty zkušené, ale i takové, kteří jsou na moři poprvé.
Cyklistika
Norská krajina je jako stvořená pro pohyb na kole.
V mnoha oblastech jsou značené cyklistické trasy. Lze
využít i polních cest spojujících obydlí a farmy či liduprázdných silniček na opačných březích řek, než kudy
vede hlavní silnice.
Pěší turistika
Rybaření u fjordu při západu slunce
10
Lyžování
V zimě se dá na zasněžených
horách provozovat alpské
lyžování. Sami Norové milují
běh na lyžích - říká se, že se
rodí s lyžemi na nohou.
Jarka Kratochvílová
Areál severského lyžování
Norský rafting
Jezdíte rádi na vodu? A
chcete si vyzkoušet větší
dávku adrenalinu, než
byste zažili na Vltavě či
Lužnici? Tak je pro vás
oblast středního Norska
ideální. Musíte být ovšem
vybaveni neoprénem, plovací vestou, ochranou helmou, nepromokavou bundou a neoprénovými botami. Vzhledem k vysoké
obtížnosti je povolen pouze
organizovaný rafting.
Mezi vodáky je jednou z
nejpopulárnějších řek
Sjoa, která pramení na
svazích největšího skandinávského pohoří Jotunheimen. Díky tomu, že na své
pouti Sjoa protéká soustavou přírodních jezer –
Ovre a Nedre Sjodalsvaten, není tak ledová jako
ostatní. Jakmile opustí
náhorní roviny s jezery,
vře v soutěskách a hučí ve
vodopádech. Ve středním
toku se zmírní na vodácky
optimální míru a z obce
Heidal protéká dlouhými
peřejemi a soutěskami.
Velké a nebezpečné peřeje
tady nečíhají, ale voda
není žádné kafe. Tak necháte se zlákat?
rup
Hlavní magnetem jsou však
všudypřítomné hory a nej-
běžnějším sportem v Norsku
je pěší turistika, pro kterou
jsou zde velice příznivé podmínky a krásné prostředí.
Pokud se rádi procházíte
sami a neradi někoho potkáváte, tak nepřístupné oblasti
v Norsku jsou to pravé. Oblíbené je také horolezectví a
přechod ledovců, což se však
hodí jen pro fyzicky zdatné a
zkušené návštěvníky.
Jednou z velkých sportovních atrakcí středního Norska je areál severského lyžování, který leží poblíž Trondheimu.
Lyžařský ráj
Umístění areálu není vybráno náhodně, celé okolí
města je protkáno tratěmi
pro běžecké lyžování. Milovníci bílé stopy zde naleznou doslova ráj. Tratě jsou
tu od nejjednodušších po
nejnáročnější a právě na
těch se v roce 1997 konalo
Mistrovství světa
v severském lyžování.
Trasy a můstky
Často se zde také konají
Světové poháry v běhu na
lyžích i v severské kombinaci. Trasy navíc vedou
kouzelnou norskou přírodou. Celému trondheimskému skiareálu jednoznačně
vévodí skokanské můstky.
Skokanské můstky a
divácké tribuny v trondheimském areálu během
léta osiří jen zdánlivě.
Kromě středního a velkého
můstku návštěvníka zaujme monumentální dřevěná tribuna, která obklopuje
celé doskočiště a vytváří
obrovský kotel. Ohromný
dojem na vás udělá, i když
je úplně prázdná. Můstky a
doskočiště jsou vybaveny
speciálním povrchem, takže se zde může skákat i
přes léto. Ať už navštívíte
skiareál kdykoliv, můžete
zde vidět nejlepší skokany
na lyžích. I mimo konání
Světového poháru je proto
tento areál oblíbeným cílem
výletů a jeho návštěvu můžeme vřele doporučit.
Vladislav Suda
Olympiáda v Norsku
Není mnoho států, které by se mohly pochlubit tím, že pořádaly zimní
olympijské hry. O dvacet těchto sportovních svátků se podělilo jen
deset zemí a Norsku byla tato pocta svěřena hned dvakrát.
Premiéra v Oslu, repríza
v Lillehammeru
Poprvé v roce 1952 pořádalo hry
hlavní město Oslo. Bylo to poprvé a zatím i naposled, kdy se
zimní olympijské hry konaly
v nějakém hlavním městě. Olympiádu provázel do té doby naprosto nevídaný divácký zájem,
který překvapil i samotné pořadatele. Oslo také darovalo zimním
olympijským hrám putovní
olympijskou vlajku. Nejúspěšnějším sportovcem her byl se třemi
zlatými medailemi, ku potěše
domácího publika, norský rychlobruslař Hjalmar Andersen.
Podruhé se Norové chopili pořá-
dání vrcholného setkání zimních
sportovců v roce 1994, tentokrát v
Lillehammeru. Zimní olympijské
hry se konaly po dvou letech,
protože pro Mezinárodní olympijský výbor nebylo finančně únosné
pořádat letní i zimní olympiádu
v jednom roce.
Norští fanoušci nezklamou
Bjørna Dæhlieho. Opět byl nejúspěšnějším sportovcem her, se
třemi zlatými medailemi, domácí
rychlobruslař, tentokrát to byl
Johann Olav Koss. Ženám vévodila ruská běžkyně na lyžích
Ljuba Jegorovová, která sama
získala dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili, navíc byla členkou
zlaté ruské štafety.
Na živé ryby
nechytejte
Norsko je doslova rájem
rybářů. Místní lidé si ale
nechodí s rybářským
prutem odpočinout, podobně jako to dělávají
Češi. Pro Nory je rybaření ideální příležitostí, jak
příjemně strávit odpoledne s rodinou nebo přáteli.
I my jsme si vyzkoušeli,
jak se chytají ryby
v norském fjordu a všechny nás to nadchlo.
Nejen mořské, ale i sladkovodní ryby
Rybáři se ale mohou
vypravit i do vnitrozemí.
Stejně jako při předchozí norské
Oboje zimní olympijské hry,
V Norsku najdeme tisíce
olympijské zastávce zavalily
které pořádalo Norsko, provázela jezer a rybníků, kde můsportoviště záplavy fanoušků,
jedinečná a neopakovatelná atžete chytat sladkovodní
zejména pak při soutěžích běžkaryby, a na několika řemosféra a Norové svým přátelřů, kdy tratě pravidelně obklopokách je možné lovit lososy
ským přístupem povýšili sporvalo přes sto tisíc lidí a mohutně
a mořské pstruhy. Ale
tovní
hry
na
opravdové
svátky.
podporovalo především dvojnápozor, nesmíte používat
sobného zlatého medailistu Nora
Vladislav Suda jako návnadu živé ryby.
Pokud přejíždíte do jiné
oblasti, musíte si navíc
vydezinfikovat podběráky
a sítě, aby se zabránilo
Norsko je bezpochyby jednou
tovci, si můžete vybrat náročnost trasy.
možnému přenášení paraV
Norsku
na
vás
čekají
stezky
vhodné
z nejkrásnějších zemí
zitů a nemocí ryb. Díky
pro krátkou vyjížďku i pro několikadendíky čisté a členité krajině.
těmto opatřením je krajiní výlety. Projíždíte krásnou přírodou a
na stále krásná a čistá.
neobtěžuje
vás
hustý
silniční
provoz.
Není tedy divu, že uchvátilo milovníky
Je-li vám víc než šestnáct
mnohých rekreačních sportů. Oblíbená
Kvůli cykloturistice nemusíte do letadla
let a chcete si v Norsku
je zvláště turistika a cykloturistika a to
pašovat kolo, veškeré vybavení si na
zarybařit, musíte zaplatit
jak mezi turisty, tak samotnými Nory.
místě můžete pronajmout. Těšit se můpoplatek. Ten není nijak
žete i na ubytovací a další služby, které
Norská organizace pro podporu cyklovysoký, ale nesmíte si
jsou
ušité
na
míru
cyklistům.
turismu se stará o dobré značení cykloszapomenout potvrzení
tezek. Podle toho, jak zdatní jste sporKateřina Nováková
doma. To ovšem neplatí
pro rybaření v moři. I pro
toho, kdo normálně rybaření neholduje, je odpoledne strávené na rybářské lodi milým zážitkem.
Pro milovníky sportu je Trondheim zajímavým cílem výletů. Na okraji města stojí
A třeba i něco chytí.
Do letadla si kolo neberte
Rosenborg Trondheim
stadion nejslavnějšího norského fotbalového klubu – Rosenborg Trondheim.
Stadion má kapacitu 21 166
diváků, nejvyšší návštěvnost
(28 619 diváků) však byla na
zápase RBK - Lillestrøm
15.října 1985. Poté byla
z bezpečnostních důvodů snížena.
Když byste chtěli navštívit pouze stadion, můžete se zdarma
podívat jak na tribuny, tak i na
hřiště. Pokud byste chtěli vidět
hráče Rosenborgu v akci při
ligovém zápase, musíte si zakoupit vstupenku v ceně 15 euro, ovšem když by se jednalo o
Kateřina Nováková
zápas Ligy mistrů, které je Rosenborg častým účastníkem,
musíte zaplatit 30-40 euro. Pro
fanoušky je možnost zakoupit si
dresy, míče, šály nebo čepice
s logem klubu a to přímo
v útrobách stadionu ve fanshopu
Rosenborgu.
J. Kratochvílová, L. Suda,
K. Nováková, R. Pomijová
Bližší informace o klubu můžete najít
buď na českých stránkách
www.webpark.cz/rbk a nebo na anglických stránkách www.rosenborg.info.
Zadní tribuna fotbalového stadionu
11
Politika v Norsku / Politics of Norway
Norsko a EU
Norská vláda, jak při pohledu do minulosti vypadá, o členství v EU velmi stála. Pořádala se
dvě referenda a to v letech 1972 a 1994. Proč tedy Norsko v EU stále není?
Spolupráce ano, ale ekonomická
Norové velice úzce spolupracují
s EU, ale jde o spolupráci ekonomickou nebo bezpečností. Norsko je členem NATO a patří mezi země Shengenské dohody, zapojuje se do evropských vzdělávacích a kulturních projektů. Ale přesto se Norové nechtějí
stát členy EU. Základní otázka, která každého napadne, je: Proč?
Obrana tradic
Mapa skandinávského poloostrova
V obou referendech o vstupu do EU se
přes všechny naděje parlamentu Norové vyjádřili proti, i když výsledky
byly těsné.
Odpověď jsem našla v článku Michaela Částka z roku 2004 a později při
pobytu v Norsku, kde jsem se zeptala
v rodině Vaset, ve které jsem čtrnáct
dní žila. Norové jsou velmi tradičně
založený stát a jsou na svůj národ
velice pyšní a hrdí. Právě silná provázanost s tradicemi zabránila občanům hlasovat pro vstup do EU. Měli
a mají stále strach, že by přišli sami
o sebe. Většinou občané považují
členství v EU za odklon od tradičních norských hodnot, založených na
suverénnosti a otevřené společnosti.
Norové se také obávali, že EU a její
nadnárodní charakter připraví Nory
o jejich svobodu, kterou získali
v roce 1905, po dlouhém období švédské a dánské nadvlády.
Můžeme se inspirovat?
Můžeme mít ale ještě další otázky.
Nestane se totéž nám? Neztrácíme
členstvím v EU svou suverenitu?
Svobodu svých rozhodnutí? Můžeme
říci, že si sami rozhodujeme o tom,
jaký krok udělá naše republika, nebo za nás rozhodují jiní?
Olga Lutovská
His Majesty Harald V
Norwegian flag
The King:
Harald V
The Queen:
Sonja
The Prince:
Hakon Magnus
The Princess:
Märtha Luise
12
If I ask somebody the question ´how do you imagine a
king?´ in the Czech Republic, a person would answer
in a flash that he or she
imagines a king to be like a
morose old man who has
due to his ruling duties no
time for his close family or
his hobbies. Shortly, a person would imagine a king
like a fairy tale character
from Czech fairytales for
children.
Sporty king
However, this is not the
case of Norwegian king
Harald V. Despite his duties he likes going out into
the country and he often
enjoys the company of his
family. Another hobby of
his is fishing. Although he
is going to celebrate his
70th birthday, he is a
sportsman to the core. Despite his age he is an active
skier and swimmer. He is
also keen on yachting and
recreational sailing. He is a
great supporter of sports
not only as a spectator but
also as a patron.
Long waiting for new
prince
two children, the heir apparent prince Häkon Magnus and the crown princess
Märtha Luisa.
If you do not believe my
story, ask the Norwegian
liege people.
Simona Jedličková
Harald V was born as the
first prince of Norway in the
last 567 years. He is the son
of the heir apparent Olav
and the crown princess
Märthy. Although he has
two older sisters, he as the
only male descendant and
has the right to the throne.
He became the heir apparent after the coronation of
his father Olav who became
the king Olav V.
Happy royal family
The contemporary Norwegian king lives with his wife
Sonja in a happy family life.
They have given birth to
The king Harald V
The Norwegian Queen Sonja
A common girl Sonja, in her thirties, in the year 1962, married Harald V and by that she
became the queen of Norway.
The part of being Queen,
which Sonja started on her
wedding day, is the right role
for her. What would be a
queen who does not think of
others? We wish her stay kind
and generous in her heart and
reign well together with her
husband.
,,She is such
a kind granny
of the whole
of Norway.“
Kateřina Jungwirthová
The Norwegian Queen Sonja
Their wedding was the main
reason for the media to start
a discussion and people did
not speak about anything else.
Can a common girl of no background become a queen? After
all they were a good match
and they had two children a
princess Märtha Louise and a
prince Haakon Magnus, the
heir of the Norwegian throne.
Queen Sonja participates in
many charity events, she promotes books for children and
she is a kind grandma for the
whole of Norway.
During her official visit to the
Czech Republic in 1997, she
visited the Jewish museum in
Prague, saw the Old and new
synagogue and the Old Jewish
cemetery. She also visited a
special ´Centipede´ school in
Slaný. The centipede school is
a foundation trying to sweeten
life and integrate children
from various war-torn areas. I
think, that the presence of
such a person as the Norwegian queen Sonja truly improves spirits and brings
benefit to charity achievements.
“Are you afraid of a royal crown?”
They weren't, there was a spider only.
Monarchie v Norském království
Chcete vědět, jaké je to s vládci a politiky v Norsku? Ano? Tak směle čtěte.
Českého turistu možná
překvapí, že Norsko je i
dnes královstvím, respektive dědičnou konstituční
monarchií. Hlavou státu je
král, tedy jediná osoba, na
kterou nemají pravidelné
politické volby vliv.
Naše studentka
královnou
Nenechejme se zmást historickými podobami dávných království. Norský
král se neprohlašuje za
boha jako panovníci ve
starověkém Egyptě nebo
Babylónii a nevyžaduje
absolutní poslušnost. Pro
Evropana však nejsou královské rodiny tak neobvyklé, jak by se pohledem
z Čech zdálo. V současné
době najdeme krále či královnu ve Velké Británii,
Dánsku nebo Švédsku.
Zajímavé je, že v Norsku je
král nejen hlavou Norského
království, ale také stojí
v čele církve, je vrchním
velitelem ozbrojených sil
a plní reprezentativní funkce. Dokonce je Velmistrem
norského královského řádu
svatého Olava.
Zákonodárnou moc má
ovšem v rukou parlament
Storting, který je volen na
čtyři roky a sídlí v Oslu.
Storting se dělí na horní
komoru Lagting a dolní
komoru Odelsting. Počet
křesel ve Stortingu se postupně měnil od 114 křesel
až po dnešních 169.
Moc výkonná je v rukou
norské vlády v čele
s ministerským předsedou.
Lorencová Veronika
13
Nadpřirozené bytosti / Supernatural creatures
Tak věřím nebo nevěřím?
Trollové, skřítci, divoženky a mnohé další potvůrky k Norsku jednoznačně patří a je jen na
vás, zda příběhům o nich věříte. Na tom se jistě každý Evropan shodne.
A můžete vzít jed na to, že bude horlivě pokyvovat hlavou, že tamní lesy
jsou jimi prorostlé skrz naskrz. Jenže
při našem studijním pobytu v Norsku
jsme zjistili, že sami Norové tuto skutečnost spíše zasouvají do pozadí a
brání se jí zuby nehty. Ale proč?
Skrývá se za tím nějaké dávné norské tajemství, které se snaží utajit
před světem?
Anketa je prozradila!
šejí zamést někam do nejtemnějšího
kouta, aby se na ni nepřišlo. Je to sice
velmi úsměvné, ale přijde nám to chvilkami stejné, jako když do Norska
v dávných letech přišli první křesťanští
vizionáři a lidé začali hromadně zatracovat staré náboženství, ale i přesto
víly občas potají poprosili o pomoc…
Nyní se situace opakuje stejně, pouze
zde již nejde o náboženství, ale spíše o
kulturu a turismus.
Právě turismus, který vede lidi do
Norska za skřítky, tamní lidi nejvíce
pobuřuje. Odmítají lákat cizince do své
země na staré příběhy, které se po
staletí vyprávěly u hořících ohňů.
Dnes si tyto příběhy o elfech a trollech
vyprávějí dále, ale nechtějí být při tom
pozorováni turisty.
Diamanta — Ivana Křížová
K tomuto podezření jsme dospěli především po vyhodnocení ankety, kterou jsme uspořádali mezi norskými
studenty a učiteli. Výsledky byly velmi zajímavé: 50% dotázaných tvrdí,
že v nadpřirozené bytosti věří; 50%
tvrdí, že nikoliv. Stejně, tedy padesát
na padesát, dopadla anketa, zda jim
někdy nadpřirozená bytost pomohla.
Na třetí anketní otázku odpovědělo
celých 75% lidí, že vlastní a doma má
vystavenou sošku některého
z norských trollů. Ale mnoho norských učitelů nám stále říkalo:
„Bytosti k Norsku vůbec nepatří a
jsou dobré pouze do dětských příběhů
a vyprávění.“
Lámali jsme si hlavy, proč si tak protiřečí. Jak je možné, že tuto část své
kultury milují a zároveň se ji pokou-
Trollí maminka s trollím
tatínkem
Trollí cesta a stěna
Norská země s nádhernými fjordy, průzračně čistou vodou, starými pohádkovými lesy a vodopády,
v nichž každé jaro lososi putují proti proudu, stojí za prázdninovou cestu.
Takové prostředí navíc budí lidskou
představivost. Pohádky a různé kouzelné bytosti proto k Norsku neodmyslitelně patří.
Trollí cesta (norsky Trollstigen) se
táhne kolem horského lesa na hřeben Trolltindane. Silnice je označená
číslem 63 a je to nejznámější serpentinová cesta v Norsku. Při jízdě překonáte z údolí k vrcholům hor téměř
14
dvoutisícový výškový rozdíl. Můžete se
kochat pohledem na fjord Andalsnesforden, údolí Isterdalen, či na Trollveggen
(Trollí stěna). Cesta je sjízdná v jednom směru a pouze v sezoně od května do srpna. Jinak vás ohrožuje sníh
a padající kamení.
Trollí stěna je nejvyšší kolmá stěna v
Evropě. Skalní masív kolmě klesající
asi 1 700 metrů láká mnoho horolezců. První výstup uskutečnili norští
horolezci v roce 1958.
Iveta Tomková
Norsko se jen hemží trolly
Když jsme se v polovině září vydali na dlouhou cestu do Norska, motali se nám do cesty
trollíci a další nadpřirozené bytosti původem ze severských lesů.
Teď se nám možná podařilo zmást
čtenáře. Nelapili jsem sice a nezdokumentovali skutečného zástupce
této říše, přesto jsme je potkávali
na každém kroku.
Skřítci z výkladních skříní
Už při příletu do norského Trondheimu se na nás zpoza výlohy obchodu zazubil jeden skřítek. Netrvalo dlouho a začali jsme na ně
narážet čím dále častěji. Dokonce i
v domácnostech byli velmi typickou dekorací domácího krbu. Ve
většině případů se takovýto troll
vyznačoval tmavými rozcuchanými
vlasy, svraštělou kůží, velkým nosem a odstávajícíma ušima. Šatky
měl v zelených a hnědých odstínech. Nohy ovšem zůstávaly bosé.
Je přirozené, že jsme viděli i jiné
trolly, například s barevnými šaty
či se světlými vlasy.
loučenou. A zřejmě to čeká i vás.
Kdo by takovému roztomilému
škaredovi odolal?
Diamanta — Ivana Křížová
S takovýmito postavičkami se
v norských domácnostech
můžete setkat často.
Divoká příroda a
ledové horské řeky
skýtají domov
pro různé
pohádkové tvory.
Trolla se jen tak nezbavíte
Trollové jsou velmi rozpínaví, takže ani nám nezbylo nic jiného než
přivézt do Čech mnoho sošek a
obrázků s motivy nadpřirozených
bytostí, které jsme dostali na roz-
Norský vánoční skřítek
Když se řekne Santa Claus, Čechům se vybaví Ježíšek a Norům se vybaví "julenisse",
vánoční skřítek, který nosí dárky podle krajového zvyku, buď pár dní předem nebo
přímo na Štědrý den.
O Štědrém dnu se dává vánočním
skřítkům za dveře kaše, aby nechali dětem dárky pod stromečkem.
Děti věří, že skřítek má svůj domeček, kde vyrábí hračky a všechno,
co si přejí. Má tam také poštovní
ústřednu, kam přicházejí každoročně miliony dopisů s přáními,
třídí se zde a nechybí ani stáj pro
sobí spřežení.
A jeho vesnička opravdu existuje!
V Norsku, i když se už léta přou s
Finskem, zda je ta skutečná na
jejich území.
Vánoce se v Norsku začínají slavit
čtyři týdny před Štědrým dnem.
Podobně jako u nás mají čtyři ad-
ventní týdny. První neděli zapálí
svíčku a zpívá se první žalm, druhou neděli se zapálí druhá svíčka a
zpívá se druhý žalm – a tak to jde
až do Vánoc.
Advent je vlastně doba očekávání,
čekání na zimní slunovrat. Na severu, zvláště pak za polárním kruhem, jsou noci velmi dlouhé, mnohde slunce ani nevychází.
Wenatka — Renata Valentová
15
Příroda / Nature
Kouzlo Norska
Norsko je po celém světe známé svou neporušenou přírodou.
se na velkém norském
území takřka ztrácejí.
Rozhodně nečekejte vesnici za každým kopcem!
Péče o krajinu
Norové si na své krajině
velice zakládají a chrání ji
před všemi zásahy, které
by ničily tento krásný
kout světa.
ty nebo skládky.
Tímto přístupem si u mě
získali veliké plus! Norsko
mě od doby, co jsem ho
navštívila, přitahuje a
doufám, že ještě budu mít
možnost se tam podívat!
Norskou přírodu si musíte
sami zažít na vlastní kůži.
Nestačí se jen podívat na
nějaké fotky či filmy.
Řídké zalidnění
Jen fotky nestačí
V Norsku vás čeká nádherná příroda, udržovaná
města a městečka, která
Ti, co Norsko navštíví,
určitě neprohloupí a ti,
kterým to dosud ani ne-
Nenápadná lidská stopa uprostřed neporušené norské
přírody.
Norská příroda mě jednoznačně okouzlila. Když
jsem vyrazila do přírody,
cítila jsem se volně, žádné
velké město na obzoru,
žádné průmyslové nečisto-
přišlo na mysl, ať se koukají odhodlat a jet se tam
podívat.
A abych nezapomněla –
v Norsku jsou krásné
západy slunce! A komu
ani to nestačí, měl by
vědět, že norská polární
záře je zkrátka nádherná. Musím se přiznat, že
mě velice mrzí, že jsme ji
neviděli! Ale dost povídání! Šup do letadla a jeďte
si to ověřit na vlastní oči!
Kamila Chlaňová
A abych nezapomněla –
v Norsku jsou krásné
západy slunce!
Fishing
Amazing countryside and unbelievable
amount of fish have made a number of
fishermen come back to Norway.
Fishing along the whole
coast of Norway has always been dangerous
work. The fish populations
were very numerous, herrings, codfish, flatfish and
other rather cryophilic fish
were fished.
Norwegians felt relieved
when potatoes were delivered. Fishing can be an
unforgettable experience
for every visitor to Norway. Beautiful nature,
many fish waiting for you,
have forced various tourists to return to the beautiful Norwegian countryside.
16
The area along the Inderøy peninsula, where
our partnership school is
placed, is one of the best
fishing areas in Norway.
I think every fisherman
and nature-lover should
visit this beautiful heaven
on the Earth. Everybody
can try their luck at sea
fishing.
Even if you are a complete
beginner you can catch
fish in local fjords. You
don‘t need extra equipment, our students caught
some big fish too and they
Our students had a chance to take part in a fishing
course which was very entertaining. Some of them
were lucky with fish.
were using only a simple
fishing rod in their hands
at that time.
from your trap you mustn't be sad. It‘ll never
leave your mind.
And if a big fish escapes
Kamila Chlaňová
Co je fjord?
Ta řeka je nějaká divná. Dopoledne teče na jednu stranu a odpoledne na druhou!
Fjord je pozůstatek po ledovcové
činnosti z dob ledových. Jedná se o
desítky kilometrů dlouhý a úzký
mořský záliv, který vzniká
v hornatých oblastech v blízkosti
moří a oceánů.
Fjordy jsou typické svými strmými
svahy, kde moře mohou dosahovat
značných hloubek! Tvar údolí připomíná písmeno U.
Stopa putujícího ledovce
Ve Skandinávii je největší počet
fjordů a největší počet sebevražd.
Tento snímek naštěstí jakoukoli
souvislost popírá.
Fjordy vznikaly a vznikají v dobách
zalednění. Během cesty se led pohybuje v korytě, které se postupně
prohlubuje a zaobluje. Vzniká tak
typické ledovcové údolí zvané trog.
Po zvednutí světové hladiny oceánů
došlo k částečnému zatopení přímořských údolí. Fjordy najdeme
hlavně ve Skandinávii a pro Norsko
jsou doslova jedním z poznávacích
znamení!
vznik fjordu byla blízkost moře. Do
něj se jednotlivé ledové části odlamovaly a docházelo tak k tzv. telení
ledovců. Po určité době zůstalo v
oblasti pouze typické ledovcové údolí.
Norské fjordy ocení hlavně rybáři,
protože tyto vody jsou bohaté na
ryby. Další fjordy se nacházejí na
území Kanady, Dánska, ale i Irska.
Nejdelším fjordem Norska je Sognefjord. Většina fjordů představuje
svůj vlastní svět. Odliv a příliv se
zde moc neprojevují. Fjordy nezamrzají, voda je mírně slaná, ale na dně
fjordu není dostatek kyslíku. Fjord
je klidný, vypadá jako řeka, která
jednou teče na jednu stranu a pak
na druhou.
Další důležitou podmínkou pro
Jana Musilová
V Norsku žije 4,5 milionu obyvatel, v České republice více než dvojnásobek. Co se však odráží na odlišném krajinném
charakteru je zalidnění: U nás průměrně obývá každý kilometr čtvereční 130 lidí, hustota v Norsku je 14 lidí na 1 km2.
Polární záře, jak ji
neznáme...
Původní obyvatelé Norska často vídali
na obloze neobvyklý jev – polární zář.
Vstoupila do legend, ale nad obzorem ji
můžeme vidět i v dnešní době.
Polární záře, tak nazýváme světelné úkazy, které
můžeme pozorovat na noční obloze.
Jak záře vzniká?
Slunce produkuje tzv. slunečný vítr, který obsahuje
nabité částice, protony a
volné elektrony. Tento vítr
dosahuje rychlosti až
1000km/s. Magnetické
pole tyto částice přitahuje
do horních vrstev naší
atmosféry. Částice naráží
do molekul vzduchu a vytváří se energie ve formě
světla. Nám se na obloze
zobrazuje ve formě světelných kruhů a pásů, které
se pohybují a mění svůj
tvar. Polární záře může
být různě zabarvená. Zeleno – žluté zabarvení způsobuje kyslík.
Kdy a kde se můžeme
s polární září setkat?
Stejně jako ručička kompasu ukazuje severojižním
směrem, tak i částice vytvoří siločáry kolem obou
magnetických pólů. Tento
úkaz se na obloze objevuje
v zimním období a za jasných nocí. Nejčastěji
Podle některých vyprávění je polární záře most, přes
který putují bohové, a podle jiných se jedná o nebeský
tanec duší mrtvých dívek.
v září, říjnu, únoru a březnu.
Báje a legendy
V Norsku si lidé v dávných dobách vysvětlovali
záři tak, že zářící oblouky
představují most, přes
který putují bohové z ráje
na Zem. Jiné báje vyprávějí o polární záři jako o
nebeském tanci duší mrtvých dívek.
Jitka Matějů
17
Jídlo / Food
Jídlo Norska
Norské jídlo se v mnoha chutích a ingrediencích podobá naší kuchyni, i když jejich
kombinace jsou v některých případech pro české jazýčky velmi zajímavé.
ná rýže nebo těstoviny.
Jednoduše to, co si strávník sám vezme, neboť u
nich je obvyklé kombinovat
maso úplně se vším, i
s chipsy.
Masa a sýry
Sobí maso podávané
s bramborou v alobalu
Koření a přílohy
Mezi často konzumované
maso patří jehněčí, hovězí
a ryby, ale nepohrdnou ani
kuřecím nebo krůtím masem. Mezi norské speciality patří různé typy sýra,
velmi oblíbený je hnědý
kozí sýr, který je sladký a
chutí připomíná karamel,
přesto se běžně používá při
vaření.
Norové příliš nesolí ani
nekoření a přílohy k pokrZelenina a ovoce
mům obvykle bývají
brambory ve slupce, vaře- Další přílohou bývá i zelenina v podobě salátů. Nej-
běžnější je mrkvový. Ovoce,
až na výjimky, jako jsou
jablka, kterých mají opravdu dostatek, příliš častým
pokrmem není. Zato mají
neuvěřitelné množství druhů chleba, od knackebrotů
po toastové chleby, protože
pečivo u nich není
k dostání až na pár dalamánků.
Grøtt, sodd a jiné
Klasické sladké jídlo
v Norsku je „grøtt“, tedy
rýžová kaše ochucená cukrem se skořicí, ale norské
děti mají nejradši vafle
s marmeládou a se šlehačkou.
V městečku Straumen, kde
jsme žili celých čtrnáct dní,
je typickým pokrmem sodd,
polévka s jehněčími kuličkami podávaná s brambory
a vařenou mrkví. Přikusuje
se k ní chléb, který je ale
tenký jako papír a po jedné
straně sladký.
Dalším jídlem, pro nás trošku nezvyklým, je sobí maso
podávané s bramborou
v alobalu, s dresinkem,
houbami a zeleninovou oblohou. I přes svoji kuchyni
mají Norové rádi i cizí jídla,
oblíbená je především italská a americká kuchyně.
G. Codlová
V. Vyšínová
S. Bergerová
Z. Kortanová
Co pijí Norové?
Každý národ, takže i Norové, má svůj zvláštní nápoj.
Norským oblíbeným nápojem je nealkoholické zázvorové pivo.
V Norsku vám občas
naservírují i maso losí.
Tento dřevěný exemplář
je ovšem nestravitelný :)
Narozdíl od Čechů, kteří pivo
pijí při každé příležitosti, si
Norové na pivě pochutnávají
jen v malých dávkách a ještě
k tomu jen při výjimečných
příležitostech.
Zázvorové pivo se vyznačuje
výraznou vůní po zázvoru a
má nasládlou chuť, což člověka zvyklého na hořké české
pivo, překvapí. Spíše bychom
mohli říci, že čeští turisté
tento nápoj považují za limonádu. Jelikož u nás považuje
skoro každý pivo za oblíbené
Akvavit je naopak nápoj
s vysokým podílem alkoholu
(okolo 40%). Nejčastěji se
vyrábí z brambor. Nás však
na exkurzi v továrně na
zpracování brambor nejvíce
pobavily pláštěnky.
18
pití, je pro naše uši těžké,
když zaslechneme, že bychom měli opět hlouběji sáhnout do kapsy při koupi jednoho půllitrového piva.
V Norsku jsou alkoholické
nápoje velice drahé a je mož-
né, že toto zdražování postihne i nás, protože jde o záměr
Evropské unie. Ta chce náš
lahodný mok zdražit o 31%.
Tak to bychom byli jako v
Norsku.
Sandra Bergerová
Norský sýr „Gudbrandsdalsost“ a „hoblík“ na sýr
Norské sýry se od českých příliš neliší. Většina z nich je podobného vzhledu i chuti,
až na jeden, který v České republice rozhodně nekoupíte.
Norský sýr „Gudbrandsdalsost“ se vyznačuje zvláštní chutí, která ne každému
zahraničnímu návštěvníkovi chutná. Někomu se může zdát, že v něm cítí karamel, někdo možná droždí. Tento sýr je
v Norsku velmi populární. Prodává se po
celých „cihlách“ v takřka každém obchodě
s potravinami.
Když sýr, tak ve velkém balení
Ostatně sýry prodávané v půlkilových
baleních jsou zde podstatně víc zastoupeny než sýry plátkové, které upřednostňují
čeští zákazníci. Důvodem je „hoblík“ na
sýr (norsky „ostehøvel“), o kterém si
spousta norských obyvatel myslí, že ho
mají pouze u nich. Pravda je, že
v Čechách není příliš známý, ale můžeme
se s ním také v některých českých domácnostech setkat. Na rozdíl od Čechů ho
v Norsku najdeme v každé kuchyni a rozhodně ne jen jeden. Používají ho téměř
denně, protože norský kozí sýr se hodí ke
konzumaci kdykoli.
Zuzana Kortanová
Sladké pokrmy
česky
anglicky
norsky
rybí karbanátky
fishballs
fiskeboller
mléčná rýže
porrige
grøt
cukrovinky
candy
godteri
rajče
potato
potet
čokoláda
chocolate
sjokolade
trouba
oven
ovn
sklenička
glass
glass
kuchyně
kitchen
kjøkken
Každá norská rodina má v oblibě jeden moučník, především se pečou ovocné koláče.
Pokrmem oblíbeným snad
u všech Norů je rýžová kaše
zvaná grøtt.
Norské děti si oblíbily ze sladkých
pokrmům hlavně vafle, které si mohou mazat různými druhy džemů.
Milují hlavně ty, které obsahují
kousky ovoce.
Morušky
z prášku.
Nejtypičtější norský džem je vyráběn
z oranžových bobulek zvaných
„morušky“ (norsky „Multe“). Připomínají ostružiny a rostou divoce v
lese.
Každá norská rodina má v oblibě jeden moučník, především se pečou
ovocné koláče. „Suché“ buchty jako
bábovka nebo perník nejsou tolik běžné.
Dalším pokrmem oblíbeným snad u
všech Norů je „grøtt“, rýžová kaše,
kterou podávají se skořicí a cukrem.
Veronika Vyšínová
Pudinky všech chutí
Po hlavním jídle je obvykle podáván
pudink polévaný vanilkovou nebo
čokoládovou šlehačkou. Norský pudink koupíte jako polotovar, tedy
tekutý v krabici, jeho výběr je stejně
rozmanitý jako u nás. Ale čeští milovníci pudinku si ho musí uvařit
19
Norské zvyky a kultura / Norwegian customs and culture
Pohádková kultura
Ptáte se proč norská kultura? Nejen, že se Norsko pyšní přírodními krásami, které často
nemají v Evropě srovnání, ale tuto zemi obývají lidé mající velmi originální zvyky, často tak
neobvyklé, že si návštěvník připadá jako v pohádce.
Je to země potomků vikingů,
dnes otevřená lidem mnoha
národností. V Norsku nalezneme bezpočet muzeí, dokonce i venkovních, která jinde
hned tak neuvidíte.
Milovníci divadel si přijdou
také na své, každé větší město má několik divadelních
scén. V průběhu léta jsou
většinou zavřená, ale zase je
v těchto měsících možné navštívit četné festivaly, koncerty a představení pod širým
nebem.
ních svátků, jejichž návštěvu můžeme jenom doporučit.
Chcete-li se dozvědět o této
zemi víc, v této části magazínu naleznete informace o
kultuře a zvycích. Podrobně
jsou rozepsané oslavy 17.
května, který pro Norsko
znamenal svobodu, také se
dočtete něco o sámské kultuře.
Mimo jiné zde naleznete
slovníček pojmů, které vám
určitě přijdou vhod, a mnoho
dalších zajímavostí.
K norské kultuře patří i dodržování a velké oslavy národ-
Veronika Maxová
Culture of Norway
The culture in Norway is quite various because on the
territory of Norway there are several different cultures.
Besides Norwegian inhabitants some people from
Sweden and from other
Scandinavian countries
also live there. We can meet
there British, Pakistanis and
Americans. In a Norwegian
school a lot of people for
example from Pakistan
study there. Norway is a
country where integration
is very important part of
state policy. It may be because of the dominion of
Denmark for a long time
and Norway gained independence in 1905.
Laplanders with their
rich culture belong to the
original inhabitants of
Norway. In spite of the
effort to save their traditions Laplanders of today
have a modern way of life,
they use snow scooters
and helicopters for mapping the herds of reindeers. Many years before
they were dependent on
the business of furs.
Ochotnické divadlo v Levangenu se ujalo náročného
muzikálového nastudování s lehkostí profesionálů.
Because of the lack of the
wool in these cold areas
Laplanders used dried hay
for making socks. They
processed effectively all
parts of fair game and cradled reindeers. The traditional Laplanders´ costume
had many variations because everyone could simply differ from others during producing it and give
the costume an individual
character. Most of the comment was paid to typical
receptacles, especially to
non-upsetting saucers for
reindeer´s milk, and of
course to traditional skies.
After the introduction in
the museum we were in-
We could visit the museum of Laplanders´culture in Snåsa where we
got to know some interesting information about lives of Laplanders,
about their habits, their hunting and
rituals.
20
vited to a typical house,
outside it looked like a hill
of straw and inside it was
like an Indian tent. We
also could try to hunt a
reindeer for lunch, which
wasn´t so easy although
our hunting object didn´t
move.
Despite the fact that Laplanders let go a lot of their
traditions and that they
couldn´t use their language but they can
proudly profess to their
traditions today.
Veronika Maxová
Typical Norwegian shoes
and hay which was used
for making socks.
Státní svátek 17. května
V Česku se státní svátky moc neslaví, je to prostě jen den volna navíc. V Norsku je
atmosféra ve dnech významných státních svátků zcela jiná.
Oslavy státních svátků
Víte, proč v Česku slavíme 8. květen? Kdo je zvídavější a vezme do
ruky kalendář, zjistí, že je to Den
osvobození od fašismu. V Norsku je
povědomí o státních svátcích zcela
jiné. Nejvýznamnějším je 17. květen,
den deklarace nezávislosti a vítězství ústavní vlády.
Pohled do historie
Národní den udržel dobrou pozici ve
veřejném podvědomí a zůstal dnem
velkých norských oslav, lze opovědět
asi takto: Svátek 17. května je velkým jarním festivalem v zemi dlouhé a chladné zimy, proto získává
stále více charakter dětské slavnosti
počínaje nejodlehlejšími osadami a
konče hlavním městem. Tisíce školáků pochodují za standartami svých
škol na počest krále.
Jiným důvodem pro oslavy 17. května je vztah Norska k ostatním zemím. Stále živé zkušenosti z období,
kdy malé státy neznamenaly více
než pěšáky v bezohledné hře mocných, činí Nory velmi citlivými na
podobné jevy.
Alena Stachová
Od poloviny 18. století rostla v Norsku nespokojenost s dánskou vládou
a především se zvýhodňováním Kodaně, jakožto centra monarchie. A
právě 17. května 1814 se Norsko po
staletích opět postavilo jako nezávislé království po bok svobodným státům.
Lidé proto tento den oslavovali již v
19. století . Dnes je tento den prohlášen norským Národním dnem a
Dnem osvobození.
Jak slavit?
Charakter a forma oslav se postupem času měnily. Na otázku, proč si
Norwegian
English
Czech
Viking
Festivaler
Film
Teater
Kostyme
Sanger
Kino
Vane
Literatur
Museum
Dans
Kirke
Shopping
Utstilling
National
Costume
Viking
Festivals
Film
Theater
Costume
Songs
Cinema
Habit
Literature
Museum
Dance
Church
Shopping
Exhibition
Kunst galleri
Art gallery
Umělecká
galerie
Bryllup
Kultur
Moro
Fiske
Tradisjon
Huset
Wedding
Culture
Amusement
Fish
Tradition
Houses
Svatba
Kultura
Zábava
Rybaření
Tradice
Domy
Bunad
Lidový kroj
Viking
Svátky
Film
Divadlo
Kostýmy
Písničky
Kino
Zvyky
Literatura
Muzeum
Tanec
Katedrála
Nakupovaní
Výstava
Norské velikonoce
Přestože v našich středoevropských
šířkách panuje v době Velikonoc jarní
idyla, v Norsku je tomu právě naopak.
Místo zelených svahů, čerstvě narozených jehňat, kuřat a strání plných
blatouchů jsou symbolem pravých norských Velikonoc zasněžené stráně plné
zdatných lyžařů a výletníků, obsazené
horské chaty a vylidněná města.
Děti mají celý velikonoční týden
prázdniny, a tak bývá zvykem, že
norské rodinky sbalí vše potřebné,
naloží svá vozidla a vyrazí do svých
horských chat a příbytků. Většinou
jsou to opravdu jednoduché horské
chaty, které se více podobají dřevěným zálesáckým srubům než českým
komfortním chalupám. Místo sateli-
tu, televize a mrazáku vás čeká jednoduchý dřevěný příbytek
s venkovním záchodem bez vody
a elektřiny. Je umístěný pod horským převisem nebo vysoko na stráni co nejdál od sousedů.
Platí tady jedno pravidlo: Jakmile
se vám podaří vyšplhat nahoru ke
svému příbytku, ani vás nenapadne
škrábat se zpátky dolů, pokud to
není životně nutné. Možná právě
proto je norským zvykem vybavit se
pro tyto dny zásobou dobrého čtiva
v podobě detektivek.
Alena Stachová
God påske aneb Veselé Velikonoce
na horách!
21
Vikingové / Vikings
Vikingové
Pokud nemáte vůbec žádnou představu, kdo vikingové jsou, mohlo by vám pomoci toto jednoduché shrnutí. Vikingové byli válečníci z řad severogermánských kmenů. Slovo viking se
podle největších pravděpodobností utvořilo ze slova vík, což je v překladu záliv a tento výraz
byl běžně užívaný ve všech třech severských zemích, Norsku, Dánsku a Švédsku.
Vikingové byli vynikajícími obchodníky, zručnými řemeslníky a nejvíce vynikali ve stavbě lodí
a v mořeplavbě.
Vikingové při svých
toulkách po vlnách
předběhli Kryštofa
Kolumba v objevení
Ameriky o celých
500 let.
Ze západní a východní Evropy je známe pod jmény Normané nebo Varjagové.
Pokud si vikingy představujete pouze jako nelítostné
válečníky, máte pravdu jen z
části. Vikingové byli také
vynikajícími obchodníky,
zručnými řemeslníky a nejvíce vynikali ve stavbě lodí a v
mořeplavbě. Při svých toulkách po vlnách dokonce o pět
set let předběhli světoznámého objevitele Kryštofa Kolumba v objevení Ameriky,
ale díky nepřátelství tamního
obyvatelstva a špatným klimatickým podmínkám nedosáhli trvalého osídlení.
Norští vikingové již kolem
devátého století osidlovali
skotské ostrovy Orkneje a
Shetlandy a později začali
zakládat osady i v Irsku. Konec vikinské epochy způsobi-
la asi jedna podstatná událost, a to stále větší rozšiřování křesťanství.
Vikingové postupně opouštěli kočovný život, stahovali se
z dobytých území, splývali s
ostatním obyvatelstvem a v
již zmíněných severských
zemích se zformovaly klasické středověké státy.
Eva Jarouškvá
Vikinské zbraně
Co je nejdůležitější v životě každého muže? Bez čeho by se válečník nikdy neobešel? Co se
stává bojovníkovým miláčkem na cestě do boje? No samozřejmě zbraň.
Nejdůležitější zbraní vikinského válečníka byl
bezpochyby meč. Byl dlouhý asi jeden metra a vážil
okolo dvou kilogramů.
Válečníci často svým zbraním dávali jména, která
už sama o sobě vzbuzovala
respekt, jako například
Zář Bitvy.
Důležitou a nebezpečnou
zbraní byla sekera
s dlouhou dřevěnou rukojetí, jejíž hlavním úkolem
bylo rozpůlit protivníkův
štít, popřípadě lebku. Vikingský válečník nebojoval pouze tváří v tvář ne-
22
příteli, k boji na dálku bylo
určené krátké a lehké kopí, naopak kopí používané
k boji zblízka bylo dlouhé a
těžké. Vikingové zdobili
své zbraně runovým písmem.
Také věřili, že runy jsou
magické a zbraň bude v
boji účinnější. Štít sloužil
k obraně a vlastnil ho každý vikingský válečník. Štíty byly kulaté, asi metr
široké, vyrobené ze dřeva,
někdy pokryté kůží. Uprostřed štítu byl ocelový
„hrbol“, který sloužil k
ochraně rukou válečníka.
Proslulé vikinské helmy
byly vyrobeny z kůže, nebo
ze železa. Železné helmy
měly chránič nosu a očí,
někdy chránily i krk. Vikingové nikdy neměli helmy s rohy!
Každopádně nikdo nevyrazí dobývat území, když
není dostatečně vyzbrojen,
a tak není divu, že se nám
dodnes společně s loděmi
dochovala bohatá naleziště vikinských zbraní.
Pavlína Haršová
Vikinská společnost
Jednou z nejpřekvapivějších
součástí života vikingů je
postavení žen. Z našich dějin
jsme zvyklí spíš na nadřazenost mužů, jako bojovníků
starajících se o potravu a
bezpečnost, zatímco ženy
sedí před jeskyní a snaží se
ohlídat kupu dětí a vychovat
je, aby rod přežil!!!
Ale ve vikinské společnosti
to bylo trochu jinak. Protože
se vikinské ženy musely
téměř samy starat o hospodářství, měly poměrně vyšší
postavení než ženy z jiných
kultur. Odnepaměti se skandinávské ženy účastnily
všech slavností a obřadů,
bojových cvičení, hostin a
oslav. Směly volně vycházet,
cestovat i přijímat mužské
návštěvy. Ženy byly ozdobou
mužské společnosti. Díky
své nezávislosti na mužích
měly vliv na mnohá jednání.
Za určitých okolností se
mohla žena dát rozvést. Řekla před svědky, že se rozvádí
a bylo po manželství. Muž
měl stejná práva, ale musel
ženě vrátit věno.
Muži často umírali pro přízeň krásných žen. Byla to
vzpruha v boji a pobídka k
velkým činům. Přízeň ženy
jako odměna za statečnost je
častým motivem norských
hrdinských písní.
Pavlína Haršová
Jak se chovali
vikinští otcové
ke svým potomkům
a proč bojovníci
umírali pro přízeň
žen?
Pokud někdo políbil dívku
bez jejího svolení, mohl být
vyloučen ze společnosti. Pokud se tak stalo s jejím souhlasem, ale nelíbilo se to
jejím rodičům, čekala ho
pokuta ve výši tří marek.
Otcové střežili čest svých
dcer jako svou vlastní. Byli
citliví na vše, co by mohlo
jejich pověst poškodit. Žena
mnohem volněji rozhodovala
o věcech svých citů, o věcech
lásky a vztahu k mužům.
Něco málo o vikinských lodích
Co si pod tím představit? Válečnou loď s velkou plachtou a spoustou veslařů, ukrytých
za hradbou kruhových štítů?
Drakkary
každopádně toto jméno nesly
lodě obchodní. Přepravovalo
se na nich jak zboží, tak osoby. Můžeme říci, že vikingové
měli své plovoucí miláčky
opravdu v lásce.
Těmto válečným lodím se říká
Langskip, ale jelikož byly přídě zdobené dračí hlavou, běžnější pojmenování je, jak jinak, Drakkar.
Pohřební lodě
Praktické ovládání
Vikinská plavidla byla celkem
praktická. Snadno se ovládala, plula rychle a dokázala
snadno vzdorovat špatnému
počasí. Díky pohyblivé plachtě
bylo možné plout i ostře proti
větru a lodě mohly přistávat i
na mělčinách!!!
Snadné rabování
Díky všem těmto výhodám
nebylo obtížné loupit a rabovat bohaté a bezbranné pobřežní kláštery bez toho, aby
je kdokoli chytil. Dá se říci, že
vikingové se stali piráty Stře-
Muzeum vikinských lodí se nachází
v hlavním městě Norska, v Oslu.
dozemního moře. Od 8. do 11. století ohrožovali Itálii, jižní Evropu a dokonce i pobřeží
afrického kontinentu.
Obchodní lodě
Další vikinské lodě měly název knarry. Ve
výběru jmen jim možná docházela fantazie,
V mnoha případech totiž lodě
následovaly své bohaté majitele až pod zem do hrobu, kde
se připojily k dalším drobným
cennostem vlastníka. Když
neměl viking k dispozici loď,
mohl si alespoň na povrch své
hrobky nechat vystavět
z velkých kamenů půdorys
připomínající obrys vikinské
lodi.
Přímo v norském Oslu je možnost navštívit muzeum vikinských lodí.
Jana Stejskalová
23
Historie Norska / History of Norway
Harald I Fairhair
Harald I Fairhair, who is
well-known for uniting
Norway, was the king of
Norway in 872 – 930.
Offer of a marriage
The union is according to
the legend a little romance, which will let you
know where his name
comes from. The story
started with an offer of
marriage. Gyda, a daughter of a neighbouring king,
said that she would marry
him when Harald would
become a king of Norway.
Harald swore that he
would not get his hair cut
and combed before he
would become a king.
And so he was called Fairhair. When he grew old, he
gave highest authority to
his favourite son Eirik
Bloodaxe.
Eirik reigned together with
his father until Harald was
eighty. Three years later
Harald died. He had eight
wives and twenty-three children. Twelve of his sons became kings and two of them
were kings of Norway.
Aneta Chmelenská
Čert a kostel
Na poloostrově
Inderøy stojí starobylý kostel z 11. století.
Původně románská
stavba byla přestavěna ve stylu gotiky,
dodnes se však zachovalo několik původních kamenů
s rytinami. Mezi nimi
vyniká kámen s hlavou čerta, který je
zasazen do bočního
portálu.
Fairhair
It was ten years later
when Norwegian fjords
could see Harald as a
modified human again.
Hana Dlouhá
Svatý Olav
Vybaví se vám ve spojení s norskou historií panovník Olav II.?
Tak to pojďme před návštěvou Norska rychle napravit. Tento král a
světec je zde stejně důležitý jako svatý Václav v Čechách!
Olav žil v letech 995-1030 a
přízvisko Svatý si vysloužil
prosazováním křesťanství v
Norsku.
Olava můžete vidět na
obrazech spolu s
vikingskou sekerou.
Když se řekne Norsko, tak
mnohé z vás napadnou vikingové. Těžko uvěřit, že z jejich
řad vyšla jedna z nejvýznamnějších postav norské historie
– Olav Svatý, nebo podle jeho
postavy Olav Tlustý.
Krále Olava nemůžeme hodnotit jen podle jeho skutků, dá
se těžko říct, jestli byl král
„dobrotivý“, nebo ne, uvádí se
ale, že po jeho smrti mířili
k jeho hrobu lidé z celého
Norska.
Nejprve proslul jako válečník.
Po několika letech strávených
v Anglii, kde bojoval po boku
anglického krále Æthelreda
proti dánským vikingům, se
zúčastnil loupeživých výprav
do Francie a Španělska a dokonce se dostal i do Jeruzaléma. Pak, veden snem, Olav
přijal křest a vrátil se do Norska. Postupně ovládl podstatnou část norského území a
roku 1016 se stal ve jménu
křesťanství vůbec prvním norským králem.
Na Norsko si ovšem brousil
zuby i mocný král Knut I. Veliký, který tou dobou vládl
v Anglii. Když byl Olav zahnán do vyhnanství, snažil se
sesazený král najít podporu ve
Švédsku a u kyjevského kníže-
te Jaroslava. Jeho snaha dobýt
zpět ztracené království však
dopadla neúspěšně.
Olavův konec nebyl nijak
slavný ani šťastný, roku 1030
byl v bitvě u Stiklestadu zabit
vlastními poddanými.
Po jeho smrti vzniklo kolem
jeho života a skutků několik
legend, které ho brzy vynesly
mezi boží mučedníky.
Výkřik Edwarda Muncha
Při sbírání materiálů o Norsku jsem pátrala po zajímavém malíři. Edward Munch je postavou nejen
v Norsku, ale i po celém světě nepřehlédnutelnou.
Osobitý expresionista žil na přelomu 19. a 20. století
a snad kvůli jeho smutnému dětství měly jeho obrazy
depresivní nádech. Ve svých obrazech se neustále
24
vracel k úzkosti života a hrůzou před smrtí, kterou
poznal už jako malý chlapec, když mu zemřeli jeho
nejbližší. Nejslavnějším dílem je obraz nazvaný Výkřik z roku 1893.
Edita Lenoráková
Marie Kolářová