Ke stažení v PDF

Známe se? Budějcká Drbna, jméno mé!
Že jste o mně ještě neslyšeli? Nevíte,
kdo jsem a co tady dělám? Jmenuji
se Budějcká Drbna a neoslavila jsem
zatím ani své první narozeniny. Poprvé
jsem se objevila v dubnu tohoto roku
na internetu, kde mě také nikdo neznal.
A ejhle! Uplynulo pár měsíců a už
expanduji.
Právě držíte v rukou první vydání
tištěného občasníku inspirovaného
webem, díky kterému jsem si za dobu
mého působení v budějckých vodách
našla spoustu přátel a příznivců, dnes
a denně se ale setkávám i s mnohými
odpůrci a škarohlídy (slušně řečeno).
Mým cílem není soupeření s bulvárními
plátky, kterými je náš trh přesycen. Chci
se dívat na dění ve městě a jeho okolí
trochu jinýma očima, očima pořádné
Drbny, které neunikne nic zajímavého.
Chci nazývat věci pravými jmény a
nebát se rýpat do něčeho, kam se
ostatní bojí strčit nos. Od toho jsem
přeci Drbna, ne?
Doufám, že si moje první tištěné dítko
hned nevezmete na toaletu a věnujete
mi aspoň chvilku svého drahocenného
času. Věřím, že vás alespoň některým
článkem či rozhovorem zaujmu a příště
si mě už najdete sami.
Pac a pusu, vaše Budějcká Drbna
PF 2012
Pohodlně, včas a bezpečně
i v roce 2012
inzerce
SPOLEČNOST | Vzpomínka na Dana Fleischmana
strana 3
Daniel Fleischman, nekorunovaný král
budějcké zábavy. Jaký byl?
Jak na tragicky zesnulého Dana Fleischmana vzpomínají přátelé a spolupracovníci, kterým není lhostejné, jak se dnes nakládá s jeho jménem
Napsala Bramberka Nová
Dan Fleischman se narodil 15. února
1972 a tragicky zahynul 9. srpna 2009
při dopravní nehodě na motocyklu
nedaleko Vyššího Brodu. Vystudoval
hotelovou školu a praxi vykonával
v Hotelu Gomel, potom odešel na
nějaký čas pracovat do Rakouska. Po
svém návratu se stal jedním z hlavních
hybatelů zábavy v Budějcích.
Svůj život si užíval! Žil opravdu naplno.
Jeho přátelé o něm říkají, že „tolik, co
zažil Dan, průměrný člověk nestihne
do sta let“. Jeho osudový příběh se
mimo profesního života skládá z rodiny
a sportu.
Na
Dana
Budějcká
Drbna
zavzpomínala při kávě s jeho nejbližším
spolupracovníkem,
ale
hlavně
nerozlučným kamarádem Janem
Budějckým, který je však známý spíš
jako barman přezdívaný Budík.
Jaký byl Dan jako člověk a kamarád?
„Skoro denně na něj vzpomínám. Byl
to úžasný kluk, srandista, kamarád,
sportovec, uměl držet slovo. I když se
jeho život skládal z průšvihů, snažil se
nikomu neublížit. Dalo by se říct, že
žil jeden velký mejdan, ale na druhou
stranu miloval svého syna, dokázal být
stoprocentní táta. Také na domě si toho
udělal hodně sám.
Měl jeden velký zlozvyk. Kouřil, ale jen
tak, že si dvakrát potáhl a cigaretu típl.
Tak dokázal vykouřit i tři krabičky. Dělal
to i po sportu. Dal si sprchu a v šatně si
musel zapálit. Také nejedl skoro vůbec
maso. Když jsme šli na oběd, tak třeba
řekl: ´Mám chuť na svíčkovou!´ Mně
dal maso a já jemu knedlík. Takový byl
Dan…
Na jeho památku vždy kolem Vánoc
pořádáme na zimním stadionu
vzpomínkový pohár Dana Fleischmana.
Každý rok se tam sejdou jeho přátelé a
na Dana společně zavzpomínáme.“
Jak jste se vlastně seznámili?
„Dana jsem znal opravdu dlouho, už
jako malí kluci jsme se setkávali na
hřišti. Dan sport miloval a byl aktivní
celý život. Dokonce jednou chytal na
zimáku, zapomněl jít k soudu a jeho
právník si pro něj v obleku došel. Jinak
pracovně jsme se dali dohromady
až po letech. Víte, já jsem vyučený
automechanik, ale pak jsem nějakou
dobu dělal technického pracovníka pro
Dynamo, staral jsem se o hráče, dresy,
kopačky a tak. Když jsem Dana jednou
ve městě potkal a řekl mu, že jsem
momentálně bez práce, zeptal se mě,
jestli mohu dělat barmana, a tak jsme
začali spolupracovat.“
A co Danův profesní život?
„Po návratu z Rakouska rozjel s
kamarádem diskotéku Lucerna, to bylo
ke konci roku 1995, ale v té době jsme
se moc nevídali. To až když byl ve Sport
baru v Gomelu. Tam jsem často chodil.
Profesně jsme se potkali v roce 2002,
kdy začal provozovat Krajinskou, kam
přišel po prvním nájemci a byl tam
čtyři roky. I když to nakonec byl velký
průšvih, o kterém bych nerad mluvil,
nakonec to Dan vyřešil. Na tu dobu rád
vzpomínám. Pak jsme začali přemýšlet,
co dál, a naskytla se možnost vzít si opět
Lucernu. Dlouho jsme o tom mluvili a
přemýšleli, jestli má cenu do toho jít
a jestli se to zase rozjede. Ale kdo jiný
by Lucernu dokázal zvednout a udělat
z ní zase super podnik? K tomu Danovi
pomohli i jeho kontakty s Leošem
Marešem, jezdili sem hokejisté z NHL,
fotbalisté a tak podobně. Samozřejmě,
že za Danem, ne do Lucerny jako
takové.
Když jsme tam začínali, měli jsme
málo peněz na rekonstrukci, a tak
jsme si skoro všechno dělali sami. Jako
vzpomínku na naše snažení mám kýlu.
Zvedali jsme jeden trám, řekli jsme si,
že to uděláme na tři, ale bohužel Dan
zvedl až na čtyři a už to bylo. Nikdy toho
ale nebudu litovat, byla to super doba.
Potom jsme otevřeli a lidé se za Danem
vrátili, dokonce za ním přišel i personál
z Krajinské. V Lucerně jsem pracoval až
Přátelé na Dana nezapomínají
Napsal Pavel Kacerovský
V pondělí 19. prosince se v Budějcích
uskuteční již tradiční vzpomínková
akce na tragicky zesnulého Daniela
Fleischmana,
kterou
pořádá
skupinka jeho přátel. Každoročně
přiláká exhibiční hokejový zápas
spoustu známých osobností nejen ze
sportovního života.
Memoriál Dana Fleischmana se bude
hrát od 14 hodin v Budvar aréně
a měli by na něj kromě zpěvačky
Martiny Pártlové dorazit například
fotbalisté Jiří Kladrubský, Milan
Nitrianský či Martin Vozábal, chybět
nebudou ani hokejisté. Jedním z nich
bude útočník HC Mountfield Aleš
Kotalík.
„Přestože víkend před touto akcí
strávím na turnaji ve Vídni, memoriálu
se samozřejmě rád zúčastním. Sice
nevím, jestli budu na ledě, ale na
Dana určitě přijdu zavzpomínat,“ řekl
Budějcké Drbně Aleš Kotalík, jenž se
vzápětí podělil o svoji vzpomínku na
tuto nezapomenutelnou osobnost
budějcké zábavy: „Dan byl úžasný
člověk. Chtěl lidi kolem sebe dělat
šťastnými a přál si, aby se dobře
bavili. To potvrdí každý, kdo jej znal.
Vzpomínky na Dana ve mně zůstanou
napořád!“
Nerozlučný kamarád tragicky zesnulého Dana Fleischmana Jan “Budík” Budějcký s barmankami
Milčou Zevlovou a Martinou Pártlovou (zleva).
Foto: Martina Matoušková
do Danovy smrti. Pak všechno převzal
jeho švagr, který Lucernu oficiálně
vlastnil, protože Dan po průšvihu s
Krajinskou nemohl sám podnikat.
Jenže pak to tam šlo od desíti k pěti. Já
jsem přešel do Moonu, který otevřela
Danova žena Alena. A to je poslední
průšvih, ne však Danův. Alena jen
využila jeho jméno, všichni kamarádi
se jí snažili pomoci, ale nadělala jen
dluhy a pak někam zmizela. Údajně
je v nějakém táborském klubu nebo v
Praze, možná se vrátila ke své původní
profesi.“
O Danovi se říkalo, že miloval ženy…
„Jo, Dan a ženy… To byl věčný příběh.
Měl rád krásné ženy, ale tím, koho
opravdu miloval, byl jeho syn Daneček.“
A jeho rodina?
„Jak jsem už říkal, miloval svého staršího
syna Danečka. Přestože s ním jeho
matka žila v Praze, bral si ho na víkendy
a trochu víc ho rozmazloval, dýchal by
pro něj. Mladšího syna Olivera bohužel
nikdy nepoznal, narodil se několik
měsíců po jeho smrti. Je to smutné…
Hlavně i to, že teď je Oliver převážně u
babičky.“
Jaké bylo Danovo manželství?
„To přesně nevím, ale asi v pohodě.
Alena
mu
vyhovovala.
Jako
pornoherečka si slušně vydělávala
a po Danovi nechtěla, na rozdíl od
jeho bývalých, peníze. Někdy i pekla,
vařila… To Dan s modelkami nikdy
nepoznal. Jinak o ní nechci moc mluvit.
Je mi smutno z toho, že první, co začala
prodávat, byl dům, na kterém se Dan tak
nadřel, a využila přátelství lidí k Danovi
ve vlastní prospěch. Po jeho smrti jsme
se jí všichni snažili pomoci, hlavně kvůli
Danovi a jejich nenarozenému dítěti,
ale ona toho zneužila.“
Jak jste se dozvěděl, že Dan zemřel?
„Bylo to hrozné. Čtvrt hodiny před tím
jsem s ním mluvil. Domlouvali jsme se,
že se tu neděli neuvidíme jako vždy,
když byl v sobotu pryč. Byla to taková
tradice – já si v neděli uklidil bar, Dan
převzal tržbu a pak jsme popovídali o
tom, co se v Lucerně dělo a jak proběhl
víkend. Ten den jsem měl jet na fotbal.
Zhruba dvacet minut po té události mi
volal z Danova telefonu náš společný
známý, který s ním byl na motorce, a
řekl mi, že Dan je mrtvý. V tu chvíli se
mi udělalo zle. Nevěřil jsem mu. Vytočil
mě jako poslední volané číslo. Řekl, že
Dan měl nehodu, zlomil si vaz, a teď ho
pod plachtou drží za ruku…
Pohřeb byl taky hrozný. Mnoho lidí se
tam přišlo jen ukázat, protože tam byl
Mareš, David a Hezucký. To opravdu
byli Danovi přátelé, spousta dalších lidí
ne. Já jsem se nedostal ani do obřadní
síně. A je vidět, jak na něj lidé po dvou
letech zapomněli. Když jsem byl minulý
rok při Dušičkách na jeho hrobě, hořely
tam jen dvě svíčky. Málokdo ví, že je
pohřben na Rudolfově. To víc lidí jezdí
k Veverkám u Vyššího Brodu, kde se ta
nehoda stala, a nosí tam svíčky.“
Budějcká Drbna se na jaře letošního roku
pokusila kontaktovat Danovu manželku
Alenu se žádostí o rozhovor. Bohužel
marně…
SPOLEČNOST | Rozhovor s Filipem Novákem
strana 4
„Život v Moskvě je pořádný blázinec,“ říká budějcký
hokejový vyslanec v Rusku Filip Novák
Budějčák Filip Novák o letecké katastrofě hokejistů Jaroslavle, bitkařích z Čechova, životě v Moskvě i české reprezentaci
Budejčák Filip Novák v minulé sezoně při souboji s Jaromírem Jágrem.
Napsal Pavel Kacerovský
Český hokejový reprezentant Filip
Novák je budějckým rodákem. Nejenže
v jihočeské metropoli strávil většinu
svého života, ale stále se domů moc rád
vrací. Hokejový osud jej po angažmá v
Americe zavedl do Ruska, kde hraje
již čtvrtým rokem podle odborníků
druhou nejkvalitnější soutěž světa –
Kontinentální hokejovou ligu. Svoje
aktivity však začal Filip prezentovat i
ve svém rodišti. Před nedávnem totiž
v objektu sousedícím s Budvar arénou
rozjel společně se sestrou Markétou a
dalšími spolupracovníky zbrusu nové
Fitness 14.
Převážnou část profesionální kariéry
strávil Novák v zámoří, kde nejprve
nastupoval v juniorské WHL a později
nakoukl i do American Hockey League,
jelikož se z 64. místa draftu do slavného
New York Rangers neprosadil. Na
svém kontě má rovněž několik zápasů
v prestižní NHL jako hráč Ottawy
Senators a Columbusu Blue Jackets.
Po jednoroční epizodě v budějckém
Mountfieldu však devětadvacetiletý
řízný bek zamířil v roce 2008 do ruské
KHL. Premiéru si odbyl v Lotyšsku jako
hráč Dinama Riga, poté působil v HC
MVD Balašicha a nyní už druhým rokem
nastupuje za moskevské Dynamo.
S jedním z nejnadějnějších odchovanců
českobudějovického hokeje a bývalým
kapitánem mistrovského dorostu
Motoru si Budějcká Drbna povídala na
konci listopadu. S Filipem Novákem
se telefonicky spojila v den zápasu
Dynama Moskva ve slovenském
Popradu.
Po obnoveném zranění ramene z
minulé sezony a následné operaci
jste zpátky na ledě. Jak se vám nyní v
Rusku daří?
„Když člověk tři čtvrtě roku nehraje,
tak mu potom nějakou dobu trvá, než
se zase přizpůsobí velkému tempu.
Teď už je to konečně lepší, bohužel
před nedávnem jsem byl zase čtyři
týdny mimo hru. Měl jsem natažené
tříslo, a jak se později ukázalo, příčinou
byla záda, se kterými se pořád trápím.
Doktoři mi ale ukázali, jak je mám
posilovat, což mi hodně pomáhá.“
Dynamu Moskva patří v průběžné
tabulce západní konference třetí
místo, celkově jste pátí. Splňují tato
umístění očekávání klubu?
„Představy vedení jsou samozřejmě
takové, že bychom měli být co nejvýše.
My hráči si ale společně s trenéry
myslíme, že jsme tam, kam patříme.
Většinu zápasů vyhráváme, některé
však podceníme a body ztratíme. To
určitě není na škodu. Je třeba se naučit
něco prohrát, než se tým zase vrátí na
vítěznou vlnu.“
S jakými ambicemi chcete dohrát
sezonu? Je mančaft dost silný na boj
o nejvyšší mety?
„Určitě se o nějaký velký úspěch
pokusíme. Sice nemáme v mančaftu
žádné hvězdy, ale zápasy vyhráváme
bojovností. Především v play-off vítězí
týmový duch, který máme podle mého
názoru nejlepší v lize. Jsme takoví dříči.“
V závěru listopadu jste hráli derby
proti
dalšímu
moskevskému
mančaftu CSKA. Jak moc je tento duel
v Moskvě prestižní? Lze ho srovnat
například s pražským derby Sparta
versus Slavia?
„Rivalita je hlavně mezi fanoušky.
Hráči to samozřejmě také pociťují, ale
mnohem větší prestiž má pro každý
Foto: Archiv Filipa Nováka
moskevský celek derby se Spartakem.
U ostatních totiž není tento klub příliš
oblíbený.“
Působíte v jednom týmu s Jakubem
Klepišem, Markem Kvapilem a
Slovákem Dominikem Graňákem.
Umíte si představit, že byste neměl v
týmu žádného krajana?
„Je fajn, když si mám s kým povídat.
Kromě Marka Kvapila, jenž bydlí
nedaleko tréninkové báze, žijeme
všichni na slovenském velvyslanectví.
Moc si cením toho, že tady kluci jsou.
Bez nich by to sice nebylo ono, ale i tak
bych to tady musel nějak zvládnout.
Přeci jen nejsem v Rusku prvním
rokem.“
Trávíte společně volný čas, nebo si
jdete každý po svém? Jaký je vůbec
život v Rusku? Co děláte, když máte
volno? A jak zvládáte ruštinu?
„Strávíme spolu docela dost času,
většinou třeba jdeme na večeři. Každý
z nás ale má rád svoje soukromí. Nedá
se srovnávat život ve městech, jako je
Moskva nebo Petrohrad, s nějakými
menšími sídly. Já jsem každopádně rád,
že bydlím v Moskvě.
Určitě to tady není pro všechny – žije
se hodně hekticky, v ulicích jsou pořád
zácpy, ovzduší taky žádná sláva… Je
to, asi jako v každé metropoli, pořádný
blázinec. Na druhou stranu se tady
nenudím a je spousta možností, kam
vyrazit. Dá se tu dobře najíst, zajít si na
pivo, do divadla a podobně. Nedávno
jsem například byl na Red Bull BC One,
což je finále v break dance. Bylo to
super!
Co se týká řeči, sice dělám chyby, ale
domluvím se v pohodě. Když jsem před
lety odešel do Ameriky, tak jsem také
neuměl ani slovo, a teď mluvím skoro
spisovně a bez chyb. Ruština je však
hodně podobná češtině, takže něco
se mi dost plete, jiná slova zase špatně
vyslovuji.“
Kde budete trávit Vánoce?
„V Rusku se klasické Vánoce neslaví,
takže den po Štědrém dnu máme
zápas. Svátky tedy prožiju pracovně,
ale na Silvestra a Nový rok přijedu do
Budějc.“
Nerada se k tomu tématu vracím,
přesto by mě zajímalo, jaká atmosféra
panuje v KHL po zářijové letecké
katastrofě týmu z Jaroslavle?
„Myslím si, že mezilidské vztahy
se hodně zlepšily. Ruské vedení
bylo hodně přísné a špatné zápasy
neodpouštělo. Teď už to není tak
hrozné, protože tragédie všechny
zasáhla. Uvědomili si, že jsme jenom
lidi a každému z nás se může stát
opravdu cokoliv.“
Zaměřil se váš klub po neštěstí na
technickou stránku letadla? Jakým
vlastně létáte strojem?
„Většina týmů si letouny půjčuje. Do té
katastrofy jsme létali stejným typem
letadla, jako mužstvo Jaroslavle. Potom
jsme ale přešli na Tupolev, který používá
ruský fotbalový nároďák. Zatím s ním
nebyly žádné problémy. Je to velké a
mnohem kvalitnější letadlo. Je otázka,
co přesně se při té havárii stalo, ale to
se asi už nikdy nikdo nedozví…“
Jaký máte pocit, když před zápasem
usedáte na palubu? Bojíte se létání?
„Než se stala ta nehoda, tak jsem se
vůbec nebál, a to se mohlo letadlo třást,
jak chtělo. Neměl jsem s tím žádné
problémy. Teď se mi při sebemenším
otřesu smutná událost připomene. Je
to nepříjemné, ale nedá se s tím nic
dělat. V hlavě mi to zůstane do konce
života.“
Čeští fanoušci se z médií celkem
pravidelně dozvídají o neuvěřitelně
brutálním počínání týmu Čechova. Co
si o chování hráčů, trenéra a celého
klubu myslíte? Patří vůbec takový tým
do vrcholové sportovní soutěže?
„Nevadí mi, že mají v týmu bitkaře, kteří
umí rvačkou mužstvo povzbudit. Určitě
by se ale jejich chování mělo držet
v nějakých mezích. To, co předvádí
Čechov, ať už je to na ledě nebo mimo
něj… to prostě nejsou hokejisti! Jsou
to řezníci, kteří ani neumí bruslit. Cíleně
někoho nahánějí po ledě, aby ho
pak srabácky knokautovali ze strany.
Doufám, že se k tomu vedení soutěže
nějak zachová. Jablonski sice dostal
stopku do konce sezony, ale neměli
by se trestat jenom hráči, nýbrž celý
klub, který je nechává hrát. Chápu, že
i špatná reklama je reklama, ale tady
už je v sázce zdraví. Takoví hokejisté
nemají v lize co dělat. My jsme s nimi
naštěstí hráli docela vyrovnaný zápas,
takže k ničemu většímu nedošlo.
SPOLEČNOST | Rozhovor s Filipem Novákem
Filip Novák
Zpravidla začnou vyvádět, až když
prohrávají. Pak je jim to jedno, začnou
lítat po ledě a mlátit všechno kolem
sebe.“
V době, kdy vzniká tento rozhovor,
hrajete ve slovenském Popradu. Co si
myslíte o rozšiřování soutěže o týmy
ze zemí, které v minulosti neměly
se Sovětským svazem v podstatě
nic společného? Prospěje to nějak k
oživení ligy?
„Jednoznačně to schvaluji. Sovětský
svaz bych do toho nijak nemíchal –
ať se soutěž rozšiřuje tam, kde bude
fungovat. Důležité je, aby měli hráči
zázemí a na zápasy chodili fanoušci.
V Popradu panuje super atmosféra a
každé utkání bývá vyprodané. Je tady
o KHL zájem, což je jenom plus. V Rusku
totiž působí spousta týmů, na které
chodí poloprázdný stadion.“
Když se na chvilku přeneseme k
reprezentaci. Jak daleko máte v
současnosti do českého národního
týmu? Jste s Aloisem Hadamczikem v
kontaktu?
„Pan Hadamczik mě na první akci zval,
ale bohužel jsem byl kvůli zádům a
tříslům mimo. V té době jsem ani nebyl
inzerce
strana 5
Foto: Archiv Filipa Nováka
připraven absolvovat takovou zátěž.
Záda se ale lepší, tak uvidíme, jestli o
mě bude mít kouč ještě zájem.“
Vašemu mateřskému oddílu z Budějc
se v české extralize zatím daří. Stačíte
vůbec sledovat, jak si kluci vedou?
„Určitě je sleduji. Hrají podle mě dobře,
i když po reprezentační pauze lehce
vypadli z tempa. Celé to tam stojí na
Kubovi Kovářovi, který chytá výborně.
Klukům to zatím šlape. Rozhodně lépe,
než v posledních dvou třech sezonách.“
Dokážete si představit, že se někdy do
Motoru vrátíte?
„Představit si to určitě dokážu, ale rád
bych vydržel v KHL co nejdéle. Pak se
uvidí, jak to bude dál. Člověk nikdy
neví, co se může stát. Může přijít nějaké
zranění, třeba o mě ani nebudou stát.
Hokejový život je nevyzpytatelný.“
Přesto pro vás už Budějce nejsou
jenom domovem, kam se rád vracíte.
Prý jste hlavním iniciátorem vzniku
nového a unikátního sportovního
centra s názvem Fitness 14. Kdy vznikl
nápad něco podobného zrealizovat?
„Původně to byl nápad Jirky
Novotného, který měl fitko dělat s mým
kondičním trenérem Danem Feklem.
Nakonec do toho nechtěl jít sám, a tak
mě oslovil, jestli mu s tím pomůžu. Ve
finále Jirka přešel na jinou investiční
příležitost a zbylo to celé na mně.
Jelikož ale k takovým zařízením mám
vztah, moje sestra Markéta celý život
sportuje a určitě by jí něco podobného
také bavilo, myšlenka celého projektu
se mi zalíbila a pustil jsem se do toho.
Řekl jsem si, že je to výborná příležitost
začít se věnovat něčemu, co je mi
blízké.“
Co si od nového fitka slibujete?
Dokážete se na trhu prosadit? Přeci
jen konkurence podobných zařízení
je dnes poměrně velká…
„Určitě se dokážeme prosadit už jenom
tím, kolik jsme tomu věnovali sil. Naše
fitko je dělané s duší a všem klientům
chceme vyjít maximálně vstříc. Naším
cílem je, aby se tam cítili co nejlépe.
Prostě jsme měli v plánu vytvořit něco,
co ještě v Budějcích není. Fitcenter jako
takových je sice dost, ale kdokoliv se k
nám přijde podívat, tak uvidí, jak máme
vybavené a designově zpracované
sály, že jsou příjemné a čisté, jací se
o něj budou starat instruktoři i další
personál. V tom se nám podle mého
nemůže nikdo rovnat.“
Jeden z instruktorů a sportovní
manažer v jedné osobě Dan Fekl mi
popisoval, jak široké spektrum vyžití
Fitness 14 nabízí. Z čeho máte vy
osobně největší radost?
„Největší radost mám z lidí, kteří
v tom fitku pracují, ať už jsou to
instruktoři, sportovní manažer Daniel
či moje sestra Markéta, jež to tam
vede. Můžeme se pochlubit celou
řadou úspěšných instruktorů, kteří,
když viděli náš koncept, chtěli se
do něj zapojit, protože takové fitko
rozhodně není běžné. Chtěl bych určitě
vyzdvihnout skupinové sály, které jsou
krásně osvícené a mají bezkonkurenční
zvuk, nesmím zapomenout ani na
špičkový povrch Pavigym na aerobik a
zumbu. Velkou radost mám rozhodně
z toho, že můžeme nabízet H.E.A.T.
program, což je bomba cvičení a
zážitek. Z Japonska jsem si pak přivezl
saunu gamban´joku. To je takové moje
děťátko, na které jsem moc pyšný. V
Čechách je tato sauna unikátní, po celé
Evropě byste jich napočítali na prstech
jedné ruky. To jsou služby, na kterých
chceme stavět. Nechtěli jsme do fitka
dát pár reproduktorů, žárovek a říct:
´Lidi, choďte sem!´ To bychom se na
trhu moc dlouho neudrželi.“
Přiznejme si, že z Ruska toho jako
majitel moc nezařídíte…
„Maximum práce jsem odvedl v létě.
Když jsem odjel za hokejem, všechno
jsem hodil na ségru a Dana. Přehled o
tom, co se ve fitku děje, samozřejmě
mám, ale hlavní rozhodnutí dělá
Markéta. Přirovnal bych se spíš k
takovému velkému bratrovi. (směje se)
Sleduji je z povzdálí, a když se mi něco
nelíbí, tak zasáhnu.“
Na závěr by mě zajímalo, jestli nějak
využijete sousedství se zimním
stadionem a umožníte budějckým
hokejistům, v případě jejich zájmu,
absolvovat letní kondiční přípravu
právě ve vašem centru?
„Určitě to plánujeme, všechno však
závisí na domluvě. S kluky z NHL jsem
už předběžně smluvený, ale opravdu
záleží jenom na nich. Budeme se
jim bezpochyby snažit vyjít vstříc,
na druhou stranu je nechceme nijak
upřednostňovat
před
ostatními
klienty.“
SPOLEČNOST | V Budějcích řádí skupina zlodějů
strana 6
Policisté varují: S blížícími se Vánocemi přibývá kapsářů!
Regina Tupá s Milanem Bajcurou varovali nakupující, aby si dávali na svoje osobní věci pozor.
Napsala Budějcká Drbna
Ve středu 7. prosince vyrazila
Budějcká Drbna společně s policisty
do hypermarketu Globus. Jelikož s
blížícími se svátky přibylo v regionu
případů, kdy se lidé stávají oběťmi
řádění kapsářů, muži a ženy v
uniformách poučovali nakupující, jak
se mají proti takovým výtečníkům
bránit.
„Letos jsme na Českobudějovicku
zaznamenali už kolem 140 případů
krádeží na osobách. V porovnání s
loňským rokem je to přibližně o patnáct
skutků více. Přestože kriminalita klesla o
411 trestných činů, v případě kapesních
krádeží stále roste. Jenom v Budějovicích
za poslední dva týdny evidujeme
dvacet případů, převážně se jedná o
lidi okradené v nákupních centrech,“
shrnula statistiku mluvčí policie Regina
Tupá, která zároveň dodala, že lidé
bývají okradeni i v městské hromadné
dopravě či na ulici. V obchodech
dochází také ke krádežím zboží, ty však
nejsou podle pracovníků Preventivně
informační skupiny Policie České
republiky tak časté.
Obětí kapsářů se nestávají jenom ženy,
které si nedávají pozor na svoji kabelku
a pověsí si ji například na nákupní košík.
Foto: Pavel Kacerovský
Lupiči se zaměřují i na nepozorné muže.
„Pachatelé tuší, že muži nosí ledvinku
nebo si dávají peněženku do zadní kapsy
kalhot,“ zmínil kolega Reginy Tupé
Milan Bajcura. „Kolem Vánoc bývá v
obchodech mnohem větší nával, než
jindy. Lidé jsou navzájem neohleduplní,
tlačí se na sebe, nadávají si a kapsáři
právě takového zmatku využijí,“ dodal
Bajcura. Časté jsou rovněž vloupání do
motorových vozidel. „Heslo, že auto není
trezor, opravdu platí. Dalším nešvarem
je odkládání zavazadel s cennostmi na
přední sedačky při vykládání nákupu,“
uvedla Tupá.
Policisté nakupující poučili také o tom,
že osobní doklady by neměli nosit
společně s penězi. „Můžu vzpomenout
na případ, kdy si žena vybírala zboží
a neznámý pachatel jí mezitím odcizil
kabelku, ve které měla peněženku s
finanční hotovostí, platební kartou a
dokonce i PIN kódem. Než stačila jakkoliv
zareagovat, výtečník byl úspěšný a
stihl jí ještě z účtu vybrat třicet tisíc
korun. Nákup se tedy postižené patřičně
prodražil,“ varovala Regina Tupá.
Současně připomněla, že odcizené
doklady může lupič použít k další
trestné činnosti.
A jaká je vůbec úspěšnost, že pachatel
bude dopaden? Jak uvedla policejní
mluvčí, jedná se o majetkovou trestnou
činnost, která se obtížně prokazuje
a zpětně objasňuje. „Faktem je, že
kapsáři pracují velice rychle, mnohdy
i ve skupinách a navíc využívají i děti.
V některých případech nám pomohou
kamerové systémy či výpovědi svědků.
Tímto bych chtěla apelovat na všechny,
kteří byli svědky řádění kapsářů, aby
policistům pomohli,“ řekla Regina Tupá.
„Pokud se prokáže vina konkrétního
pachatele a vzniklá škoda je do výše
25 tisíc korun, hrozí zloději trest odnětí
svobody až do dvou let. V případě, že
jde o pachatele, který se v uplynulých
třech letech dopustil majetkové
trestné činnosti opakovaně, může být
potrestaný šesti měsíci až třemi roky
odnětí svobody.“ Většina přestupků je
však do pěti tisíc korun, tudíž se jedná
o přestupek proti majetku. „Ten potom
řeší správní orgán příslušného městského
úřadu nebo magistrátu. Mnohdy se ale
jedná o latentní trestný čin, to znamená,
že jej pachatelé vůbec policii neoznámí,“
dodal Milan Bajcura.
ANKETA: Už jste se někdy stali obětí kapsářů? Dáváte si pozor na svoje osobní věci?
VR: „Zatím ne.
Celý život si
na to dáváme
pozor a tašku
nosíme
u
sebe.“
RR: „Často si
ale
nejsem
jistá
a
manželé Václav a Růžena
peněženku
Rynešovi, Hvozdec
si
pořád
kontroluji. Naše neteř si jednou v
Třeboni u obchodu nechala vzadu v
autě kabelku s peněženkou a ten chlap
jí to ukradnul. Ona ho ale viděla, tak
hned zavolala policii, která ho chytla.“
FB: „Naše věci
si
hlídáme,
protože
se
k a p s á ř ů
bojíme.“
AB: „Už jsem
tady
zažila,
že
jednu
paní okradli.
manželé František a Anna
Boháčovi, Česká Lhota
My si svoje
věci
pořád
hlídáme. Jednou nám ale sousedka
ze vsi vyprávěla, že za ní přišli nějací
dva chlapi domů, otevřela jim, oni jí
ale strčili nohy do dveří a nejít kolem
soused, tak se jich nezbavila.“
„Zatím ještě
ne. Do zadní
kapsy kalhot
si peněženku
n e d á m ,
nosím ji v
šosu. Doufám,
že
odtud
to
nikdo
Jan Litera, Budějce
nevyrve. Co
pět minut se tam bouchám, jestli tam
je.
„ J e š t ě
jsem
nikdy
okradena
n e b y l a .
Když
tedy
nepočítám
lidi, kteří mi
utekli z baru
bez placení.
Jana Jarolímková, Frymburk
Horší by ale
bylo, kdyby mi vzali moje osobní věci, i
když za tržbu mám také zodpovědnost.“
Policejní mluvčí Regina Tupá.
Foto: Pavel Kacerovský
ADVERTISEMENT
■ řízení marketingových kampaní
■ marketingová komunikace
■ provozovatel sítě velkoplošných obrazovek
■ výroba internetových prezentací
■ výroba digitálního obsahu
■ tvorba corporate identity
Odstřihni tento poukaz a získej slevu 20%
na vytvoření internetové prezentace!
Platnost od 1.1.2012 do 31.3.2012
KOMUNÁLNÍ POLITIKA A BYZNYS | Kauza Háječek
strana 8
Bude v Háječku multifunkční kulturní centrum nebo školka?
chybí, proto by podle tria bývalých
zaměstnanců kina Kotva sklidilo
mezi lidmi úspěch. „Areál Háječku je
pro cokoliv úplně geniální. V ostatních
městech něco podobného mají, ale
určitě nepracují s tak exkluzivními
podmínkami. Je to blízko náměstí,
přístup na MHD je bezproblémový a
navíc se místo nachází mimo obytnou
zónu. Je tedy otázka, jestli se ten prostor
použije pro nesmyslnou školku, která
se oplotí, a uvnitř si budou hrát dětičky,
nebo bude využitý potenciál toho, co
se na tom místě nabízí,“ říká Vladimír
Matajs.
Kulturní centrum nebo zóna
klidu?
Bývalí zaměstnanci kina Kotva Vladimír Matajs a Žaneta Sýkorová chtějí, aby Háječek patřil kultuře.
Napsal Pavel Kacerovský
Budějcké letní kino Háječek po letošní
sezoně ukončilo kvůli ztrátovému
provozu svoji činnost. „Můžeme o tom
diskutovat, můžeme o tom vést spory,
můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je
všechno, co se proti tomu dá dělat,“
řekl by Jára Cimrman, kdyby měl
reagovat na rozhodnutí zastupitelů
města, které přišlo v průběhu léta z
důvodu ztrátového provozu. Tvrzení
fiktivního českého velikána se však
snaží vyvrátit skupinka třech nadšenců,
kteří svůj plán pro obnovu areálu před
nedávnem představili veřejnosti. Má to
však háček…
Žaneta Sýkorová, Jindřich Diviš a
Vladimír Matajs, bývalí zaměstnanci
kina Kotva, usilují o to, aby prostory
letního kina a budovy bývalého
K-Centra v budoucnu ožily kulturním
životem. Vypracovali projekt na
renovaci,
oslovili
potenciální
partnery a svůj záměr představili
také
kompetentním
lidem
na
radnici. K okamžité realizaci a vzniku
multifunkčního kulturního centra
mají v současnosti ale příliš daleko,
jelikož objekt K-Centra, který je pro ně
zásadní součástí projektu, už byl na
začátku prázdnin přislíben energetické
společnosti E.ON k vybudování privátní
mateřské školy. Ale jen přislíben. Podle
trojice nadšenců neexistuje žádná
smlouva o této dohodě.
„Náš projekt se jim na městě líbil, ale
okamžitě řekli, že už to mají vymyšlené
jinak. Zbylo nám tedy jediné – jít s tím
na veřejnost, aby se sami lidé vyjádřili
v různých diskuzích a anketách, jestli v
Háječku chtějí firemní školku nebo raději
kulturu,“ uvedl jeden z odhodlaných
iniciátorů Vladimír Matajs. „Letní kino
v tomto prostoru podle našeho názoru
definuje zbytek parku, který by kultura
oživila. Ve zkratce říkáme, že s nulovými
náklady ze strany města jsme schopni
Háječek obrátit vzhůru nohama, jelikož
v posledních dvaceti letech to tam není
žádný šlágr. Problém je ale v tom, že
K-Centrum už bylo přislíbeno E.ONu.
Jak je to ale možné, vždyť nebylo žádné
výběrové řízení?“ ptá se Matajs.
„Přišli pozdě!“ říkají zástupci
města
„Návrh skupiny bývalých zaměstnanců
přišel v době, kdy už byl záměr s Háječkem
poněkud jiný. Jestli se to ještě nějak
změní nebo ne, to nedokážu v tuhle chvíli
říct,“ reagovala náměstkyně primátora
Ivana Popelová. „V červnu letošního
roku jsme dali příslib společnosti E.ON,
která si chtěla v prostoru K-Centra
vybudovat soukromou školku. Tehdy
byla kapacita mateřských škol v
Budějovicích naplněna, neměli jsme kam
umístit několik set dětí, takže se nám zdál
návrh E.ONu v tomto ohledu dobrý,“ řekl
Budějcké Drbně ředitel Správy domů
s.r.o. Ladislav Volf.
„Myslím si, že vypracovaný projekt
určitě logiku má, ale na druhou stranu
záleží, jak daleko jsou jednání mezi
E.ONem a Správou domů z hlediska jeho
úspěšnosti,“ připomněla Ivana Popelová
s tím, že K-Centrum spravuje právě
tato městská společnost. Její ředitel
Ladislav Volf doplnil: „V územním plánu
areálu v Háječku jsou nějaké zádrhely, se
kterými architektem zpracovaný projekt
na školku nepočítal. Jednáme tedy o
tom, jak rychle budou nutné změny
uskutečnitelné. Jako výdělečně činná
společnost bychom byli samozřejmě
rádi, aby se ten prostor využíval co
nejdřív a dlouhodobě.“
I přes všechna fakta, která hrají proti
záměru trojice předkladatelů projektu,
se kulturní nadšenci nevzdávají a
budou se snažit, aby v Háječku vzniklo
Foto: Pavel Kacerovský
unikátní kulturní centrum. „Nechceme
nad tím po dvou odmítavých schůzkách
mávnout rukou, když už jsme si s tím
dali tu práci. Školka je každopádně
podezřelá, jelikož ji E.ON vyjednal s
městem mimo běžné postupy. Prý se
jedná o ústní dohodu, která se údajně v
dnešní době mezi gentlemany dodržuje.
Když jsme do toho začali šťourat, reakce
lidí na Městě byla trochu agresivní. Z
rázného odmítnutí vzniklo to, že se o
našem záměru budeme bavit veřejně.
Jsme partička tří lidí, nemáme žádnou
právní subjektivitu a nestojí za námi ani
žádná politická strana nebo velká firma,“
vysvětlil Vladimír Matajs a dodal: „V
tuto chvíli ani nepřesvědčujeme město,
aby nám to dali. Jen chceme, aby nám
umožnili se o ty prostory ucházet a
přihlásit svůj nápad do veřejné soutěže.“
Co by mohlo v Háječku
vzniknout?
Srdcem celého projektu je bývalé
K-Centrum, do kterého by byl situovaný
hudební klub s celoročním využitím. V
průběhu léta se pak na dva až tři měsíce
počítá s otevřením kina, kde by se však
nepromítaly jenom filmy. „Nemá smysl,
aby tam přišli lidé a řekli, že nic nezažili
a neviděli. Před filmem tam může hrát
hudba, lidé posedí u dobrého nápoje a
potom zhlédnou nějaký snímek, třeba
Funese,“ uvedl Matajs. On ani jeho
spolupracovníci však neplánují žádnou
inovaci technického vybavení. „V době
domácích kin a různých špičkových
technologií mají lidé větší zážitek z filmu
doma. Z návštěvy letního kina by se
stala spíš jakási společenská záležitost.
Moje zkušenost je taková, že lidi jdou
tam, kde jsou další lidi. Navíc by byli na
čerstvém vzduchu, takže do Háječku
by si mohli najít cestu i ti, kteří by tam
jinak nešli. Nemá smysl investovat do 3D
promítaček a podobně,“ je přesvědčen
Vladimír Matajs.
Zařízení tohoto typu prý v Budějcích
S vybudováním hudebního klubu
souvisí i problémy, kterých se však
iniciátoři projektu příliš neobávají.
„Spojili jsme síly s Viktorem Řehákem,
který provozuje klub Velbloud. V letních
měsících se mu před jeho hudebním
barem shromažďují lidi, kteří třeba ani
nejdou dovnitř a dělají venku rámus.
Jelikož jsou kolem nějací sousedi,
kterým se to nemusí líbit, může z toho
mít problémy. To ale není případ klubu
v parku, kde je cílem, aby se tam lidi
shlukovali. Kulturní zařízení mimo
historické jádro se zdaleka nemusí
potýkat s takovými obtížemi. Neříkám,
že k tomu nemůže dojít, ale když půjdou
z koncertu, vyřádí se v parku, který se
druhý den uklidí, a ve městě už nebudou
dělat nepořádek,“ myslí si Matajs.
Ale právě takový názor nemají úplně
všichni Budějčáci. Podle některých by
měl být Háječek spíše klidovou zónou.
„Čím dál tím víc se setkávám s názorem,
který sice není můj, ale je na něm něco
pravdy. Pokud by v Háječku byl hudební
klub typu Velbloud, nikdy se nám z toho
nepodaří udělat místo, kam budou rádi
chodit skoro všichni obyvatelé města.
Bude to zkrátka park pro mladé. To
nemusí být špatné, ale provoz odradí
rodiče s dětmi nebo seniory, kteří by park
jinak využívali,“ řekla Budějcké Drbně
náměstkyně primátora Ivana Popelová.
„Je škoda, že park v centru města je tak
zanedbaný, přitom by krásně posloužil
maminkám s dětmi. My, co žijeme v
okolí, je v podstatě nemáme kam vzít na
procházku. V létě jsem tudy procházela
a nestačila jsem se divit. Všude se
válely odpadky a použité stříkačky. O
bezdomovcích a feťácích na lavičkách
ani nemluvě. Je to ostuda!“ řekla
Budějcké Drbně jedna z kolemjdoucích
maminek Martina Matoušková.
„Jako občan Budějc jsem pro, aby v
Háječku byla školka. Mladé lidi mám rád,
ale hudební klub provází další nežádoucí
prvky, jako třeba drogově závislí nebo
alkohol. Byli jsme rádi, když odtud odešlo
K-Centrum. Ptal jsem se na to spousty
lidí a ti mi řekli, že hudební klub prostě
ne. Líbila by se mi tam třeba kavárna s
terasou. Hudební klub je pro lokalitu, kde
budou maminky s kočárky a hrajícími
si dětmi, složitý. Jak by ten park po
nějaké akci v klubu druhý den vypadal?“
reagoval Ladislav Volf ze Správy domů.
KOMUNÁLNÍ POLITIKA A BYZNYS | Kauza Háječek
Budou tři nadšenci úspěšní?
To se uvidí…
Klub v K-Centru jsme podle mého názoru
schopni vybudovat v jednotkách milionů
korun, do letního kina se stavebně
nemusí zasáhnout, promítací technika
je rovněž v pořádku. Samozřejmě
nemůžeme už teď odkrýt karty, ale
nabízí se možnost spojit svoje jméno
s nějakou velkou firmou, pivovarem
a podobně. Chceme být nezávislí na
městě, protože vidíme tu mizérii u
těch, kteří visí u cecíku a čekají, co z něj
ukápne. Mnohdy navíc mají smlouvy
jenom na rok,“ konstatoval Vladimír
Matajs a pokračoval: „My požadujeme
smlouvu na deset let tak, abychom
první tři roky investovali a sedm let se
to splácelo. Nehodláme spoléhat na
to, jestli nám někdo ukrojí z koláče. Tím
však nechci říct, že s městem nechceme
spolupracovat. Pokud nám dají nějaké
peníze na určitý počet koncertů, tak
proč ne. Nechceme předstírat, že to bude
dobročinná akce. Je to byznys a chceme
na tom vydělat. Kinařství je však na
úbytě a pokud do toho půjdeme jenom
s tím, že otevřeme letní kino a budeme
vydělávat, tak musíme mít uprostřed
ropný vrt.“
Je nade vše jasné, že čas běží
neúprosně a hraje proti skupině
bývalých promítačů a uvaděčů, kteří
by rádi svůj záměr zrealizovali už v
příštím roce. Věří vůbec, že město
změní názor? „Nestane se, že sami
přijdou, abychom to podepsali. Může k
tomu dojít však tehdy, až uvidí, že to není
žádná ztřeštěná myšlenka studentíčků,
kteří tam chtějí udělat hospodu. To
přeci není žádná hospoda! Chceme
proto znát názor lidí, aby se vyjádřili,
co si o tom myslí. V určitém okamžiku
řekneme, že to nebyla úplně scestná
myšlenka, lidem by se to mohlo líbit a
dáme druhé kolo prosazování našeho
záměru. Bude potřeba najít někoho, kdo
se za nás postaví a pomůže nám s tím.
Zatím ale za sebou nikoho nemáme,“
uzavírá Matajs.
Zdá se, že cesta k vybudování
multifunkčního kulturního centra
v Háječku je neskutečně dlouhá a
velmi trnitá. Kdyby se přesto povedlo
Vladimíru Matajsovi, Jindřichu Divišovi
a Žanetě Sýkorové svoji myšlenku
prosadit, nabízí se otázka, kde by na to
vzali peníze?
„Nedostali jsme možnost si ten objekt
projít, takže nevíme, v jakém je stavu
a jaké budou třeba investiční náklady.
Jaký je váš názor na nápad, že by
v Háječku mohlo vzniknout nové
multifunkční kulturní centrum?
Jste pro, aby se radnice začala
projektem trojice nadšenců zabývat
a dala jim možnost se o vybudování
hudebního klubu spojeného s letním
kinem ucházet? Napište Budějcké
Drbně na e-mailovou adresu info@
budejckadrbna.cz!
Reprodukce projektu Letní scéna Háječek 2012
Pokud by v Háječku opravdu vznikla
mateřská škola, je nasnadě otázka,
zda by ji mohli pro své děti využívat i
rodiče, kteří nepracují u společnosti
E.ON. Školky jsou totiž v Budějcích
kvůli jejich nedostatku velmi žádaným
zbožím. „Měli jsme mít zpočátku
vyčleněný určitý počet míst, ale ze zájmu
našich zaměstnanců víme, že celkovou
kapacitu školky v budoucnu zřejmě
úplně vyčerpáme. Zařízení by tak mělo
být opravdu pouze firemní školkou
společnosti E.ON,“ uvedla pracovnice
oddělení Business Administration
a jedna z autorek projektu Iveta
Hroníková, která je zároveň matkou
dvouleté Nely.
inzerce
„S nápadem zřídit firemní školku přišli
naši zaměstnanci, kteří se o téma
zajímali již delší dobu. Ptali se, jestli by
ji zaměstnavatel nemohl zřídit. Koncem
minulého roku se společnost rozhodla
tématem zaobírat. Všimla jsem si
prázdného objektu, který s E.ONem
sousedí,“ vysvětlila Iveta Hroníková.
Cílem firemní školky je umožnit
matkám po mateřské dovolené brzký
nebo dřívější a bezproblémový návrat
do práce. „Jedná se o klasické sladění
soukromého a pracovního života. Školka
je důležitou součástí života rodičů,“
dodala Hroníková. Provozovatelem
školky by se v případě realizace
projektu stala pražská společnost
strana 9
KinderGarten, která má s podobnými
zařízeními bohaté zkušenosti.
KOMUNÁLNÍ POLITIKA A BYZNYS | Rozhovor s Alešem Ederem
strana 10
Brand manager Budvaru:
„Připravili jsme nový koncept hospod“
Napsal Pavel Kacerovský
Neuvěřitelným a nezapomenutelným
zážitkem byl pro Budějckou Drbnu
rozhovor, ke kterému si pozvala Brand
managera společnosti Budweiser
Budvar Aleše Edera. Než se vypravila
na domluvenou schůzku, docela
dlouhou dobu váhala, jestli se má
obléci formálně, nebo vyrazit ve
svém oblíbeném sportovním oděvu.
Nakonec se rozhodla pro druhou
variantu.
Když potom Drbnička vstoupila do
stylové pivovarské restaurace, byla
překvapena, když se k ní přihlásil u
baru muž, který si s cigaretou v ruce
pochutnával na oblíbeném Kroužku.
Na sobě měl tričko s motivem
chystaného festivalu Dead End a v
uších velké náušnice. Žádný škrobený
kravaťák s upocenými dlaněmi, prostě
rocker a pivař tělem i duší.
S Alešem Ederem si Budějcká Drbna
povídala nejen o jeho osobní i profesní
minulosti, ale také o budějckém
pivu, konkurenčních značkách, nové
komunikační strategii se zákazníky a
připravovaném konceptu prémiových
hospod. Ve zkratce – na následujících
řádkách se máte na co těšit!
Řekněte mi na úvod něco o sobě.
Jste kovaným Jihočechem? Jak jste
se dostal do Budvaru?
„Pocházím z Vyššího Brodu, kde jsem
žil pětadvacet let. Potom jsem se
shodou okolností a náhod dostal do
Prahy. Původně to bylo na školení
jedné reklamní agentury, z toho se ale
potom stala práce a poměrně rychle
se mi tam podařilo udělat kariéru. Šest
let jsem v Praze pracoval jako výkonný
ředitel docela úspěšné agentury,
dělali jsme značky jako například Red
Bull, Volvo a také Starobrno. Přičichnul
jsem si díky tomu k marketingu
a reklamě. Jelikož jsme dělali již
zmíněné Starobrno, už tehdy jsem
toužil po tom, že bych chtěl tento obor
dělat – a dělat ho pro pivo. Jakýmisi
kotrmelci jsem se potom ocitnul v
pozici marketingového ředitele jedné
soukromé vysoké školy. To bylo přesně
místo, kde si člověk řekne: ´A teď jsem
šlápnul do hovna!´ Akademická půda
rozhodně není nic pro mě…“
… hm, to je vidět!
„To je vidět, no…(směje se) Věděl jsem
hned, že je to strašný omyl a ohlížel
jsem se po práci, kde bych se mohl
věnovat pivu. Sledoval jsem mimo
jiné stránky Budvaru, kde se najednou
objevilo, že hledají Brand managera,
což bylo přesně to, co jsem chtěl
dělat. Od malička pro mě byl Budvar
´number one´. Když mě táta posílal
do hospody se džbánkem, tak mě
neposílal pro pivo, ale pro Budvar.
Já jsem si tu práci v podstatě vysnil.
Strašně jsem chtěl dělat pro pivo, ale
netroufl jsem si nikdy ani pomyslet,
že to bude pro Budvar. Nakonec jsem
vloni v květnu vyhrál výběrové řízení
a pro Budvar zaplaťpánbůh dělám.
(zaklepe na stůl) Když se vám koníček
stane prací, tak je to parádní věc.
Tečka. Tím jsem o sobě skončil.“
Než jsem se za vámi chystala, měla
jsem připravenou otázku, zda jste
pivařem… no, teď už je mi to jasné.
Zeptám se tedy konkrétněji - můžete
specifikovat, kterému pivu dáváte z
vaší značky přednost, případně jestli
si dáte i jiné pivo a dokážete ocenit
jeho kvalitu?
(směje se) „Piva vypiju hodně, to
je pravda. Jsem pivař od malička,
tedy vlastně od doby, kdy můžu pít.
Nezajímají mě kořalky nebo víno.
Piju v podstatě jenom vodu a Budvar.
Když nemusím, jiné pivo si nedám. A
jaké preferuji? Kroužek? O tom žádná!
(pozvedne půllitr) Dvanáctka? O tom
žádná! Ale třeba desítku si tři čtvrtě
roku nedám vůbec, ale v létě ji mám
rád. Beru to jako lehké letní pití.“
A když přijedete třeba do Plzně, kde
na Budvar narazíte zřídka… Dáte si
Plzeň?
„Dám si jí, ale ne úplně s radostí.
Dokážu ocenit jiné pivo, ale pak už
pro mě hraje roli kvalita, jak je to
pivo udělané v dané hospodě. Plzeň
je hořká. Příliš brutální první hořkost
je na mě trochu moc. Teď jsem byl v
nějaké pražské hospodě a nebyla jiná
možnost, tak jsem si dal Plzničku. Byla
úplně famfarózní, nádherná, úžasná
… pochutnal jsem si na ní. Nemám
problém si dát jiné pivo, ale když je
možnost, jdu po Budvaru.“
Nedávno jsem byla na Moravě, kde
má spousta lidí ráda hořké pivo,
třeba Radegast. Když se jich zeptám,
proč si nedají náš jihočeský Budvar,
tak mi řeknou, že je sladký a nedá se
pít. Nepřipravujete náhodou nějaký
produkt, kterým dokážete tyto lidi
oslovit?
„My rozhodně nechceme pod značkou
Budweiser Budvar vařit hořké pivo.
Od toho tady máme Pardála. Každý
z nás jsme jiný, což je úžasné. Každý
z nás má nějaké chuťové preference.
Někomu chutnají hořké věci, někomu
kyselé, jinému sladké. Já osobně si
nemyslím, že Budvar je sladký. Naopak
má méně cukru než třeba Plzeň, ale
řekněme, že Budvar nemá takovou
tu brutální hořkost, má ji jemnou.
Někomu to vyhovuje a někomu ne.
Nesnáším rýžový nákyp, tak mi můžou
tlouct do hlavy, že je dobrý, ale prostě
ho jíst nebudu. Stejné je to i s jiným
produktem. Můžete lidi reklamou
malinko navádět a pomáhat jim získat
si k té značce nějaký vztah. Pokud
někdo nesnáší pivo s charakteristikami
Budvaru, který má jemnou hořkost a
dobře se pije, tak s tím nic neuděláme.
Není to ani naším cílem.“
Teď k jádru pudla. Dozvěděla jsem
se, že snad budete měnit strategii,
co se týká cílové skupiny zákazníků.
Údajně by se měly klasické Budvarky
Brand manager Budweiser Budvar Aleš Eder.
dostávat do nějakého útlumu,
protože chcete začít trochu jinou
cestou. Můžete mi říct, co se vlastně
připravuje?
„Jo, já jsem to slyšel taky (směje se), ale
rozhodně to není pravda. Takže krok
po kroku. Jestli něco měníme, tak je
to komunikační strategie, to znamená
marketingová - na koho komunikací
a reklamou cílíme, s kým mluvíme.
Domníváme se, že značka a produkt
svoji originalitou a kvalitou odpovídá
lidem, respektive měla by hovořit k
lidem, kteří to dokáží ocenit. My jsme
se je pokusili definovat. Ve zkratce
se dá říct, že jsou to chlapi od 20 do
45 let, kteří žijí městským životem.
To ale neznamená, že žijí ve městě.
Můžou bydlet v okolí měst nebo na
vsi, ale jsou to lidi, kteří jsou nějakým
způsobem aktivní a originální. Prostě
si dělají věci po svém. To nám k naší
značce sedí. Jsou úspěšní ve svém
oboru, a je úplně jedno, jestli je to
pan doktor, automechanik nebo
chlap, jenž umí nejlíp stříhat stromky.
Ve svém oboru je ten dotyčný dobrý,
Foto: Archiv
originální, svérázný a dělá to jinak.
Podle toho pak taky žije.
Život je moc krátký na to, aby naše
cílová skupina, se kterou chceme
mluvit, byli muži, kteří přijdou ve čtyři
z práce, prásknou sebou na gauč a
zapnou si TV Nova. Jo, jsou takoví lidi,
některým to tak vyhovuje, oukej. Ale
my bychom se chtěli dostat k lidem,
kteří to tak nemají, kteří žijí aktivně,
chodí třeba na squash, do divadla
nebo hrají v punkové kapele. Nejsou
to prostě gaučáci. Takové lidi tedy
chceme oslovit, to ale neznamená,
že nechceme spotřebitele z jiných
cílových skupin, ať jsou to třeba
padesátníci nebo jiní. Jedna věc je,
na koho mluvíte, a ta druhá, komu
vyhovuje váš produkt. S tím jsme
tedy nějakým způsobem pohnuli.
Cílová skupina ´všichni´ znamená
cílová skupina ´nikdo´. Komunikaci
pak nedokážete nijak zacílit.“
KOMUNÁLNÍ POLITIKA A BYZNYS | Rozhovor s Alešem Ederem
Co se týká hospod, jako jsou Budvarky
a Masné krámy, tak nevím, odkud
pramení informace, že by měly být
utlumeny. Budvarky jsou pro nás
důležité. Je to koncept, který se hodí
na nějaká místa. Když máte v centru
Litoměřic, Ústí nad Labem nebo třeba
Liberce prostor, který je nějakým
způsobem historický, historizující či
rustikální a provozovatel tam chce
mít klasickou českou dubovou pivnici,
tak jo, proč bychom mu Budvarku
nenabídli? Ale tím, že máme koncept
Budvarek, si zavíráme dveře do
jiných lokalit. Jsou místa, kde chce
mít provozovatel tepající, moderní
a živou hospodu, která má moderní
ksicht a je jiná než všechny ostatní, a
proto jsme takový koncept připravili.
To ale neznamená, že když máme
modernější věc, tak odstřihneme
Budvarky. Máme teď dva koncepty
hospod, které můžeme zákazníkovi
nabídnout. První restauraci bychom
měli otevřít na začátku příštího roku.
Nevím, jestli to už někde zaznělo v
médiích, ale brzy se dozvíte, kde to
bude. Název nového konceptu zatím
říkat nebudu.“
Takže mi víc neprozradíte, jo? Kde ta
hospoda bude?
„Myslím, že si o tom vyprávějí celé
Budějce…“
… fakt? Tak to se ke mně ještě
nedoneslo.
„Opravdu ne? Tak dobře. Bude to v
Gomelu!“
Jak bude taková hospoda
vypadat? Bude to něco ve stylu
Potrefené Husy, značkové hospody
Staropramenu?
„Každý koncept, který kdokoliv udělá,
bude automaticky srovnávaný s
konceptem Potrefené Husy, protože
Potrefená Husa je podle mého názoru
nejúspěšnější koncept značkových
hospod. Jestli je to podobné nebo
ne, to nedokážu posoudit.“ (pokrčil
rameny)
Máte plán, kolik chcete takových
p r é m i o v ýc h h o s p o d p o c e l é
republice mít?
„Ve velkých městech jednu až dvě.
Uvidíme, co na to řekne zákazník.
Přesný plán na jejich počet však
nemáme. To se ani nedá. Jsme
ve fázi, kdy stavíme první. Každý
pilotní projekt má svoje mouchy
a nedostatky, které se v průběhu
času ladí. Podle toho, jak se tomu
projektu daří, jsme schopni ho dál
nabízet. Nemůže to být hospoda o
pěti stolech, má také svoje finanční
nároky, než ji otevřete. Každý si to
nemůže dovolit.“
Co myslíte pojmem větší město?
Může být taková hospoda třeba v
Táboře nebo Písku?
„Co je větší? Ústí nad Labem nebo
Krumlov? Je to pouze o vnímání. Když
někdo bude chtít otevřít takovou
hospodu v Dolním Dvořišti, tak mu
nic nebrání.“
Bude mít nějaký z vašich dvou
konceptů přednost? Jak k nim
budete přistupovat?
„I ndividuálně. Jako pivovar t y
hospody nestavíme a nechceme
být jejich provozovateli. Náš úkol
je vařit pivo. Jsou výjimky, jako
třeba Masné krámy a hospoda, ve
které právě sedíme. To má svoje
historické důvody. Spíš jsme schopni
se domluvit se zákazníkem, což je
majitel nebo provozovatel, a náš
koncept na jeho hospodu napasovat.
To je ale špička ledovce. Mnoho a
mnoho zákazníků chce mít svoji
normální hospodu, kde se bude točit
Budvar. Takových je drtivá většina. My
máme zájem o každého spotřebitele.
Každý chlap, který pije pivo, je pro
nás důležitý, stejně jako pro každého
jiného podnikatele. Škála pijáků je
tak strašně rozmanitá, že nemůžete
mluvit žádnou reklamou na všechny.
Zkusím to přirovnat k Mercedesu.
Ten má svoji komunikaci určenou na
seriózní muže od čtyřiceti do šedesáti
let, kteří mají svůj klid, pohodlí,
prachy a nosí drahé obleky. Právě
na takové lidi Mercedes mluví. To ale
neznamená, že si dvacetiletý kluk
nemůže jejich auto koupit, když je mu
nějakým způsobem sympatické. Těch
příkladů jsou mraky. Svoji cílovou
skupinu nemůžete ořezat a říct, že
nechceme kluky na vesnicích, kteří
si u ponku něco kutí a u toho popíjí
naše pivo. Ti nás zajímají taky, ale
nemůžeme na ně nijak mluvit.“
Myslíte si, že bude nová koncepce
úspěšná a podaří se vám kýženou
cílovou skupinu oslovit?
„Já jsem o tom skálopevně
přesvědčený, proto to děláme.
Dlouhodobě jsme bojovali a stále
bojujeme s vnímáním značky jako
nějakého starého českého exportního
výrobku, který sice u nás je, ale nikdo
ho moc nepije. Mnoho z nás si ještě
pamatuje fronty, které se na Budvar
dřív stávaly. Ještě dneska se říká, že
strana 11
do exportních lahví se stáčí jiné pivo
a podobné kecy.
Vytýčili jsme si proto cíl, že chceme
naši značku udělat přitažlivou pro
moderního člověka, který je malinko
otrávený takzvanými europrodukty.
Takovými, které mají svoje základní
charakteristiky tak okrájené, že je
jedno, jestli vedle sebe postavíte čtyři
piva, čtyři chleby nebo čtyři rohlíky.
Všechno je stejné. Všichni jenom honí
cenu, aby mohli prodávat v řetězcích.
Tady je ale ten zásadní rozdíl oproti
naší konkurenci – jsme poslední
velký pivovar, který to dělá poctivě, z
poctivých surovin a s poctivými lidmi.
Strašně rád bych pozval všechny, ať
se přijdou podívat na exkurzi, aby
viděli, jak se Budvar v reálu dělá.
Máme sice návštěvnické centrum, ale
v tom pivovaru na vlastní oči uvidíte,
že to nejsou žádné Potěmkinovy
vesnice, lidi uvidí nádrže s vodou,
uvidí varnu a kluky, kteří tam sypou
opravdový chmel, žádné granuláty.
To je prostě nenahraditelné, takový
způsob je jedinečný.
Myslíme si, že lidi, kteří mají zájem
naše pivo kupovat, budou chtít zažít
originál. Když si koupíte lewisky z
Číny, tak je to taky vopruz. To samé
je s pivem. Veškerý Budvar je vařený
tady v Budějcích a je jedno, jestli
ho koupíte v Tokiu nebo Montrealu.
Nesnáším slovo europivo, ale ta piva,
kterým chybí základní charakteristiky,
už dneska lezou lidem krkem…“
Movember: Úspěšná podpora boje s rakovinou prostaty
Napsal Pavel Kacerovský
Movember je minulostí. Charitativní
projekt, který běží už osm let po
celém světě a má za úkol upozornit
na problém rakoviny prostaty, dorazil
v listopadu i do České republiky. A
jelikož se partnerem Movemberu stal
pivovar Budweiser Budvar, zapojil se
do něj také Aleš Eder.
Unikátní akce vyzývala chlapy, aby si
v listopadu nechali narůst knír a tím
vzbudili zájem veřejnosti. Vlastně
se tak stali na třicet dní chodícími
billboardy. Název Movember vznikl
složením částí anglick ých slov
moustache a November, tedy knír a
listopad. „Tváří projektu jsme zvolili
člověka, který pochází z doby, kdy měly
kníry velký význam,“ řekl Aleš Eder a
ukázal na lechtivý snímek Jürgena
Schnauze. A jak můžete sami vidět,
knírek vyrostl i pod nosem Brand
managera největšího budějckého
pivovaru.
Ce l k e m s e v Če c h á c h o d 1 4 4 7
registrovaných uživatelů vybralo
prostřednictvím SMS zpráv a
finančních darů různých firem 572
074 Kč, celosvětově se nashromáždily
neuvěřitelné více než dvě miliardy
korun! Všechny prostředky poputují
na mezinárodní výzkum rakoviny
prostaty.
inzerce
Přijďte k nám, tady je Budweiser Budvar doma
Prohlídky pivovaru
Přijďte a uvidíte, jak se snoubí dlouholetá tradice s moderní
technologií a jak se rodí ona lahodná chuť světoznámého
a originálního prémiového ležáku Budweiser Budvar.
Multimediální expozice
Multimediální expozice pivovaru je součástí Návštevnického
centra a neobvyklou formou vykresluje dějiny pivovarnictví
v Českých Budějovicích.
Pivnice Budvar
Své putování pivovarem pak zakončete ve stylové pivnici BUDVAR
přímo v areálu pivovaru u orosené sklenice lahodného piva.
www.visitbudvar.cz
Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru
Karolíny Světlé 4
370 21 České Budějovice
Tel.: +420 387 705 347
Fax: +420 387 313 325
E-mail: [email protected]
Pivnice Budvar
Karolíny Světlé 4
370 21 České Budějovice
Tel.: +420 387 705 341
E-mail: [email protected]
Získej 50% slevu na prohlídku pivovaru a k tomu PIVO ZDARMA v pivnici BUDVAR přímo v areálu pivovaru.
Poukaz vystřihni a předlož v návštěvnickém centru Budějovického Budvaru. Platí od 1.1.2012 do 29.2.2012.
KOMUNÁLNÍ POLITIKA A BYZNYS | Politici odpovídají na anketu Drbny
strana 12
Budějce rok po komunálních volbách očima zastupitelů
Napsala Anna Danielová
Rok, který uplynul v říjnu od
komunálních voleb v Budějcích,
hodnotila Budějcká Drbna také
prostřednictvím ankety pro zastupitele.
Otázky zaslané všem zastupitelům
byly zaměřeny jak na retrospektivu
uplynulého roku, tak i na aktuální
náměty týkající se především dopravy.
Výběr z otázek a reakce zastupitelů,
kteří jim věnovali pozornost ve svých
odpovědích, je zajímavým spektrem
názorů a pohledů.
Jaký je váš názor na dopravu přes
Modrý most? Měl by být most znovu
otevřen běžnému automobilovému
provozu?
Stanislav Rataj (HOPB): „Samozřejmě.
Vždy respektuji životní podmínky
všech obyvatel města a prosazuji
kompromisní řešení tak, aby z
těchto řešení profitovala většina
obyvatel města a Českobudějovické
aglomerace.“
Barbora Lišková (nezávislá): „I když
chápu důvody, které některé obyvatele
Havlíčkovy kolonie vedou k iniciaci
nesouhlasu s průjezdností Modrého
mostu, jsem přesvědčena, že i
vzhledem k již investovaným finančním
prostředkům by měl být Modrý most
znovu otevřen automobilové dopravě.“
Ivan Tekel (KSČM): „Samozřejmě.“
Karel Bouda (HOPB): „Modrý most by
měl být otevřen. Souhlasím s občany,
kteří v této lokalitě žijí, že z otevřeného
mostu nejsou nadšení, nicméně
dopravně tento most schází.“
Jana Menzelová (ODS): „Dnes jsem
jela v době dopravní špičky mezi 15.
a 17. hodinou městskou hromadnou
dopravou a myslím si, že Modrý most v
dopravě chybí. Zmínila jsem svoji cestu
MHD a musím konstatovat, že běžná
cesta trvající něco kolem deseti minut
mi trvala přes hodinu.“
frekvence a tedy i hluku a emisí v
lokalitě u nemocnice a v obytných
částech, zejména v ulici L. M. Pařízka,
devastující zásah do rekreační oblasti
Malého i Velkého jezu a také zatížení
dopravou obytnou část Mladého – to
všechno jsou důvody, proč s projektem
takzvané Jižní spojky rozhodně
nesouhlasím.“
Ivan Tekel: „Malý jez – nemalý…
Neexistuje možnost Jižní spojku
naprojektovat tak, aby se to nikoho
nedotklo a aby to nikomu nevadilo.
Spojka musí být dle studií někde v
místech, jak je navržená. Pokud by byla
jižněji, už by neplnila svoji funkci. Musí
to být spojka, která dopravě pomůže.
Při výběru vhodné trasy se musí řešit
mnoho vstupů. A jedním z nich je i
dotčené území. Bohužel je to citlivá
záležitost a vždy bude někdo pro a
další proti. Všichni víme, že doprava
ve městě se zhoršuje a je třeba jí
řešit. Řešit jí komplexním návrhem
dopravy. Nemám rád řešení takzvanou
salámovou metodou. Teď dáme Jižní
spojku sem a pak zase tam. Bohužel
nám současné vedení radnice a
kompetentní osoby názorně předvádí,
jak se to nemá dělat.“
Karel Bouda: „Samozřejmě, Jižní
spojka je celkem důležitá, ale nešel
bych cestou ničení zeleně a pohody v
lokalitě Malý jez. Určitě se dá vybrat i
jiné řešení.“
Jana Menzelová: „Jižní spojka je složité
téma, ale projednává se mnoho let
a jednotlivé části prošly územním
řízením. Dnes se z této trasy stalo
téma dne. Samotné by se mi líbilo,
kdyby městem jezdilo co nejméně
automobilů a doprava, především ta
nákladní, by nezatěžovala už takto
neprůjezdné město. Pokud by bylo
vhodnější řešení, ale především již
územně vyřešené a bez finanční zátěže,
přiklonila bych se k němu.“
Břetislav Kábele: „Osobně jsem proti
projektu Jižní spojky, jelikož jsem z
Rožnova a mám k tomuto území i
citový vztah.“
Lea Klokočková: „Více mi vadí vedení
této trasy v sousedství nemocnice. Už
nyní je tam dost hluku. Obchvat města
by neměl vést městem!“
Ivan Nadberežný: „Nejde jen o Malý
jez, ale i další části této dopravní stavby
by vedly ulicemi a zástavbou, kde by
lidé trpěli ještě více. V územním plánu
schváleném v roce 2000 je původně
trasa této spojky navržena jinak.
Zvláštní také je, že na jedné straně
se nedohodneme s Litvínovicemi na
propojení okruhu s ulicí Horákova,
ale v zájmu výstavby supermarketů
na jejich pozemcích prosadila ODS
v budějovickém zastupitelstvu v
roce 2008 právě tuto trasu. Řešení
dopravy formou výstavby okruhu v
jižní části města patří k prioritám. Z
této části města a zvláště z okolních
obcí a zpět projíždí denně desetitisíce
aut, na několika místech se doprava
doslova zastavuje, kamiony projíždějí
až k centrálnímu okruhu města. V
zastupitelstvu města i v odborných
institucích je nutné znovu dopravní
situaci vyhodnotit a najít řešení, ve
kterém se spojí účelnost, rozumná
finanční náročnost a ohleduplnost k
obyvatelům. Přesto se nevyhneme
tomu, že v některých místech tato
dopravní stavba změní kvalitu bydlení.“
Který problém v Českých Budějovicích
považujete
v
současnosti
za
nejzávažnější?
Stanislav
Rataj:
„Nekoncepční
práce resortu dopravy a územního
plánování.“
Lišková:
„Jednoznačně
Ivan Tekel: „Doprava!“
Karel Bouda: „Jednoznačně dopravu!“
Jana Menzelová: „Určitě dopravu.“
Břetislav Kábele: „Dopravu ve městě.“
Lea Klokočková: „Doprava. Sociálně
vyloučení, ač se to některým nelíbí,
spoluobčané. Jesle a školky.“
Ivan Nadberežný: „Hlavní cíle ve
volebních programech stran, které byly
zvoleny do Zastupitelstva města, jsou
téměř stejné a neliší se ani od zájmů
občanů. Takže nepovažuji za závažné
něco nového. Nejzávažnější je, aby
konečně občané pocítili, že se něco
opravdu a bez korupce řeší a realizuje.
I na naše městské hospodaření začíná
působit další fáze finanční krize. Proto
bych připojil k řešení ještě jeden
aktuálně asi nejzávažnější problém –
hospodařit a rozpočtovat tak, abychom
´s polu s Kalouskem´ neřešili situaci jen
tím, že budeme zdražovat i tam, kde je
už draho a tahat obyvatelům a rodinám
další prostředky z kapes. Mluvím o
vodě a odpadech, teple, dopravě, ale i
stále dražších vstupenkách na kulturu
a sport.“
Který počin či aktivitu města v
uplynulém roce hodnotíte jako
nejpřínosnější pro občany?
Stanislav Rataj: „Zveřejňování smluv
na internetových stránkách města.“
Barbora Lišková: „Tato otázka je
první, nad kterou jsem musela
docela dlouho přemýšlet. Tak snad
zlepšení
informovanosti
občanů
prostřednictvím webových stránek
města a stránky na Facebooku.“
Ivan Tekel:
nenapadá.“
„Nic
mne
bohužel
Karel
Bouda:
„Nejpřínosnější
zrealizovaný počin je podle mě
samotná transparentnost města –
záležitost, která se přímo i nepřímo
dotkne našich občanů. Jednoznačně
je to pozitivní krok v boji proti korupci.“
Břetislav Kábele (ODS): „Ano, měl by
být otevřen.“
Lea Klokočková (KSČM): „S omezením
na osobní dopravu určitě.“
Jana Menzelová: „Aktivity, které
jsem vyvíjela v oblasti školství a
podpora
vyřešení
majetkových
vztahů
Jihočeského
divadla
a
bývalých majitelů prostor využívaných
divadlem.“
Ivan Nadberežný (KSČM): „Přes Modrý
most se dlouho jezdilo, přesto se most
ani ulice k němu nestaly dopravní
tepnou. Přejezd přes něj především
umožnil rozšířit parkování kolem
polikliniky. Chápu občany, že se jim
nelíbí, pokud v jejich ulicích projede
či zaparkuje více aut, ale dopravu a
parkování lze řešit jen pochopením a
kompromisem každého z nás.“
Břetislav Kábele: „Že radnice toho moc
nedělá a tím toho moc nezkazí.“
Lea Klokočková: „Nevzpomněla jsem si
na žádnou. Snad, že bezdomovci mají
během následující zimy přislíbenou
teplou polévku denně zdarma. Ale to
ještě neplatí.“
Jaký je váš názor na projekt takzvané
Jižní spojky, jejíž trasa by měla vést i
přes lokalitu Malý jez?
Stanislav Rataj: „Jsem jednoznačně
proti.“
Barbora Lišková: „Zvýšení dopravní
Barbora
dopravu!“
Bude se zase jezdit po Modrém mostě?
Foto: Hawky
Ivan Nadberežný: „Jak jsem již uvedl,
je dobře, že některé investice jsou
výrazně levnější, a také že začaly
pracovat územní komise.“
KOMUNÁLNÍ POLITIKA A BYZNYS | Rozhovor s Miroslavem Jochem
strana 13
Náměstek primátora Miroslav Joch:
„Rozpočet města na příští rok je zatím o hledání kompromisů“
Miroslav Joch
Napsal askew x
„Celkový dluh města činí aktuálně
750 milionů korun. A 700 milionů je
už nyní v požadavcích na investice
na příští rok.“ Dvě věty, které zazněly
v prvním rozhovoru s náměstkem
primátora pro ekonomiku a majetek
města Miroslavem Jochem (ČSSD).
Dvě věty, které se staly inspirací a
důvodem rozhovoru druhého.
Pane náměstku, výše dluhu, kterou
jste uvedl v předchozím rozhovoru,
nepochybně mnoho Budějčáků
překvapí. Jak tento dluh vznikl?
„Dluh, nebo přesněji rozpočtový
s c h o d e k , s a m o z ře j m ě n e v z n i k l
náhle, ale v průběhu let, a to nutností
investovat do finančně nákladných
akcí. Jako příklad uvedu Budvar
arénu, do které bylo investováno
340 milionů, finančně nák ladná
byla realizace úpravny vody či
rekonstrukce ČOV. Další v ysoké
investice si vyžádaly rekonstrukce
komunikací. Postupně všechny tyto
akce splácíme, pochopitelně se od
toho odvíjí velké zvažování dalších
nutných investic. Od podzimu jsme
navíc začali pracovat na přípravě
rozpočtu pro příští rok, při schůzkách
Foto: Magistrát města České Budějovice
se všemi vedoucími odborů jsme
hodnotili nejdůležitější výdaje, vedli
diskusi v radě města, hledali úsporná
opatření.“
Pojem dluh máme v podvědomí
spojen se špatným hospodařením.
Platí to i v případě budějckého
městského dluhu?
„Nemyslím. Ten původní model,
který vycházel z využití dotací a
financování prioritních akcí z fondů
Evropské unie, a kter ý vymysleli
a aplikovali v minulém volebním
období kolegové z ODS, byl dobrý
a funkční. A to až do doby, kdy byly
dotace z ROP Jihozápad pozastaveny
a původně plánované schéma bylo
přerušeno. To schéma bylo postaveno
na principu čerpání financí z úvěru,
který poskytla banka s tím, že až
bude konkrétní akce dokončena
a profinancována v odpovídající
procentuální částce z dotací, bude
vyčerpaný úvěr z dotace splacen.
Pozastavení dotací to zkomplikovalo
a museli jsme učinit taková úsporná
opatření, díky kterým se nám daří
dluh, nebo chcete-li úvěr, splácet, ale
ne radikálně snižovat.“
Z m í n i l j s t e z v a žov á n í d a l š í c h
investic, nutnost je šetřit. Jak s
tím koresponduje například záměr
vyhovět žádosti HC Mountfield o
neinvestiční dotaci pěti milionů
korun? Není to vzhledem k finanční
situaci města luxus?
„Záleží na úhlu pohledu. Žádosti
funkcionářů HC Mountfield o různé
formy podpor y ze strany města
řešíme v radě města už delší dobu.
Otázka je, jestli má město podpořit
činnost, která baví a zajímá ročně
140 tisíc lidí. To je počet fanoušků,
kteří na hokejová utkání přijdou.
D o b ře, p o l ov i n a z n i c h n e n í z
Budějovic, ale minimálně 70 tisíc
obyvatel našeho města na ten hokej
jde. Je pro ně zábavou, a když se
baví v Budvar aréně, tak nám třeba
nedělají nepořádek na ulicích. My
jsme v radě o žádosti HC Mountfield
diskutovali, zazněly různé názory,
pan primátor Thoma se přikláněl k
tomu, abychom poskytli hokejistům
třeba ledové plochy zadarmo a další
finanční výhody. Můj názor: ano,
dejme jim pět milionů korun, ale ať
platí za pronájmy ledu a další služby
jako všichni ostatní, narovnejme
ty ekonomické vztahy. Klíčovou
roli by měla sehrát i garance ze
strany vlastníků HC Mountfield, že
nedojde k odchodu extraligového
hokeje z Českých Budějovic.
K o n e č n é roz h o d n u t í p a d n e n a
zítřejším zastupitelstvu.“ (Rozhovor s
Miroslavem Jochem probíhal 12. října
– pozn. red.)
M á m ě s t o k r o m ě ú s p o r nýc h
opatření možnost takových příjmů,
které by mohly částečně rozpočtový
schodek snížit? V minulém
rozhovoru jsme mluvili o možném
prodeji domu na nábřeží Malše,
bývalém Savoyi. Je v plánu prodej
i dalších nemovitostí z majetku
města? Nehrozí, v nadsázce, třeba
prodej Černé věže?
„V hledání finančních rezerv města
samozřejmě zvažujeme různé
možnosti, ale prodej Černé věže
určitě nehrozí! Čistě hypoteticky –
pokud by někdo chtěl koupit Černou
věž, pak by si musel dát žádost
o koupi nemovitosti a ta by byla
řádně projednána, byl by dodržen
standardní postup. Rozhodnutí o
případném prodeji, a zdůrazňuji,
že pořád jsme v teoretické rovině,
by pak bylo rozhodnutím rady a
zastupitelstva. Vaši otázku beru
opravdu jako nadsázku. To konstatuji,
abych předešel spekulacím, že Joch
chce prodat Černou věž. Nechce a nic
takového ani v plánu není.“
S a m oz ře j m ě, p ro d e j b u d ě j c ké
dominanty by měl fatální politické
důsledky. Negaci voličů, ztrátu
postu náměstka a křesla v radě. Je
to důvod, proč byste Černou věž
neprodal?
„Ne. Na funkci náměstk a určitě
nelpím. Dělám ji na maximum, jsem
tady v kanceláři denně do večera,
někdy i o víkendu, pracuji skoro
nepřetržitě, to ani jinak nejde, ale
rozhodně by se mi bez náměstkování
nesložil svět. Dost často si tady právě
o víkendu uklidím stůl a vyřídím resty,
abych mohl mít pocit, že mohu klidně
odejít od stolu a skončit. Kdykoliv.
Mám dál svou firmu, kterou jsem
měl v době před volbami, a i když jí
věnuji ve srovnání s tehdejší dobou
minimum času, tak funguje, takže
bych se měl kam vrátit. Je to dobrý
pocit, dává mi možnost určitého
nadhledu a celkem svobodného
rozhodování i v kontroverzních
záležitostech, mohu se rozhodovat
a jednat bez svazujícího pocitu obav
o to, že přijdu o křeslo náměstka.
Vrátím se ale k vaší původní otázce.
Město rezervy v majetku má. Jako
příklad uvedu pozemky v lokalitě
Švábova Hrádku. Tam má pozemky
města pronajaty do roku 2035, za
300 korun ročně, sdružení Golf klub
České Budějovice. Před časem jsem
s nimi jednal, protože tyto pozemky
jsou jedny z mála, které Budějovice
vlastní a které by mohly být prodány,
třeba pro výstavbu rodinných domů.
Odhadem by prodej pozemků
mohl do městské kasy přinést 50
milionů korun. Lidé z Golf klubu
na jednání řekli, že do úprav areálu
investovali devět milionů korun a
pokud by se měli pronájmu vzdát,
tak za odpovídající částku. Tím naše
komunikace zatím skončila. Uvádím
to jako příklad, že majetkové vztahy
a poměry města mohou být nebo
jsou někdy poměrně komplikované a
není úplně jednoduché říci, že město
potřebuje peníze, tak něco prodáme.
Vždy je ve hře hodně okolností a
hodně pro a proti.“
Bude komplikovaný i plán investic
na příští rok? Co bude prioritou
rozpočtu města České Budějovice?
„Zatím je vše ve fázi diskusí, příprav
a hledání optimálních řešení a
priorit. Hodnotíme, co realizováno
být musí, ať už k vůli akutnímu
stavu, nebo kvůli nutnosti dodržet
investiční nebo dotační podmínky.
Je to o kompromisech. Samozřejmě,
že všichni, kteří přichází s různými
požadavky, považují právě ty své za
nejdůležitější a snaží se je prosazovat.
Zatím je tedy v plánu investic jednou
z nejvyšších částka 35 587 000 korun,
která je určena na stavební akce a
úpravy v budějovických školách,
navíc mimo tuto částku je v plánu 8
100 000 korun na zateplení Základní
školy Pohůrecká. Šestnáct milionů
dáme do rekonstrukce Pekárenské
ulice, sedm milionů na vybudování
cyklotras, pětadvacet milionů na
rekonstrukci všesportovní haly, velká
část z rozpočtu bude investována do
rekonstrukcí komunikací, další velká
část půjde na regeneraci sídliště Máj.
Zatím celková výše plánovaných
investic činí 700 milionů korun. Jaký
bude konečný výsledek a jaké akce
budou nakonec zainvestovány a
realizovány, to rozhodne rada města
a zastupitelstvo. Ale ať rozhodne, jak
rozhodne, bude to hlavně výsledek
kompromisů a hodně pragmatických
řešení.“
KOMUNÁLNÍ POLITIKA A BYZNYS | Kauza Teplárna
strana 14
Dvanáct měsíců bojů v budějcké teplárně
teplárny, kde v dozorčí radě předsedal
současný primátor města Juraj Thoma,
byla překvapivě vlažná. Ovšem jen
do doby, než do teplárny vstoupil
soukromý investor.
Ve hře je nový hráč:
Forum Energy
Během prosince roku 2010 koupila
od E.ONu osmnáctiprocentní podíl v
Teplárně České Budějovice společnost
Forum Energy, která se okamžitě
začala zajímat o to, co je na závažných
tvrzeních anonymů pravdivého a
neúspěšně žádala představenstvo TČB
o předložení relevantních informací.
Vzhledem k tomu, že teplárna odmítá
komunikovat, Forum Energy se obrací
na krajský soud se žádostí o vydání
předběžného opatření. O průběhu
schůzky vypovídá úřední zápis události,
který má Budějcká Drbna k dispozici.
Ředitel teplárny nejdříve pohrozil, že
zavolá ochranku a všechny nechá z
teplárny násilím vyvést, a posléze utekl
i s klíči od trezoru, kde byly dokumenty
uloženy. Den na to byl zástupce Forum
Energy výsledkem jednomyslného
hlasování zástupců města odvolán z
dozorčích orgánů teplárny a začala
právní mela.
Foto: Pavel Kacerovský
Napsala Budějcká Drbna
Vše odstartovaly anonymy
Celkem 273 milionů škod, patnáct
žalob, útěk před policií a prostřelený
terč ve výhružném dopise… Ne, to
není upoutávka na nový akční film
z českého prostředí, která se na nás
valí z plátna Multikina CineStar, ale
výsledek hospodaření města v jeho
druhém největším podniku, Teplárně
České Budějovice (TČB). Drbna se na
základě ankety našich čtenářů snaží
nahlédnout do dění a zjistit, co je
vlastně v teplárně tak „horkého“, že
se k tomu nechtějí komunální politici
vyjadřovat.
Dění v teplárně rozvířily minulý
rok těsně po komunálních volbách
dva anonymní dopisy bývalých
zaměstnanců teplárny, které ostře
kritizovaly neschopnost politického
vedení
v
teplárně
zosobněné
duem Blažek (v té době předseda
představenstva a generální ředitel)
– Thoma (tehdejší předseda dozorčí
rady a nyní primátor města České
Budějovice). Anonymy poukázaly
na to, že se v různých nesmyslných
investicích ztratilo až 50 procent ceny
zakázky. Reakce duhové koalice HOPB,
ČSSB, TOP 09 v řídících orgánech
inzerce
V teplárně se začaly sčítat škody.
Spekuluje se, že v době, kdy byl Juraj
Thoma (dříve ODS, nyní HOPB), Zdeněk
Blažek (ODS) a Josef Průcha (ČSSD)
ve vedení společnosti, se podařily v
teplárně naprosto neuvěřitelné kousky.
Jen namátkou – postavila se turbína
na elektřinu, která se nikdy nezaplatí,
několik milionů pod tržní cenou a bez
výběrového řízení se prodala zkušebna
teplárny či kvůli úspoře 4,5 milionu
korun se naplánovala rekultivace
odkaliště za více než dvacetinásobek
této „úspory“.
Drtivou většinu těchto zakázek přitom
získaly pouze dvě firmy. Člověk by řekl,
že to může být náhoda, nebýt toho,
že bývalý předseda představenstva
Josef Průcha měl, podle našich
informací, přinejmenším jedné z těchto
společností dlouhodobě poskytovat
právní služby. K výkonu vedení teplárny
se zpětně vyjádřil na zastupitelstvu
města i zástupce TOP 09 Tomáš
Bouzek, který navrhoval radikálně
změnit způsob řízení teplárny. Dle
jeho slov by změna řízení zajistila
ukončení diletantismu a amatérství,
které předvedlo minulé vedení. Bouzek
si za své snahy provést v teplárně
audit účetnictví společnosti vysloužil i
výhružný dopis s fotkou prostřeleného
terče s pistolí a tichou kritiku svých
nynějších koaličních partnerů HOPB
a ČSSD, kteří v TČB během minulého
volebního období také působili.
Budějcká Drbna bude dále pátrat
po tom, zda drahý audit nebyl jen
zastíracím manévrem, přičemž jedinou
reálnou změnou bylo podání rezignace
generálního ředitele, zdvojnásobení
počtu členů dozorčí rady a navýšení
jejich odměn.
Kajmanské fondy přicházejí
do Budějc
Forum Energy podalo už patnáct žalob
na nezákonné jednání v Teplárně České
Budějovice a žádá po komunálních
politicích, aby teplárně uhradili škodu,
kterou svými rozhodnutími způsobili.
Daleko zajímavější je však fakt, že
počátkem léta se v Budějcích objevil
nový hráč, a to známá právní kancelář
BBH, která nyní ve všech věcech
týkajících se teplárny zastupuje město.
Je trochu zvláštní, že o majetku města
nyní rozhoduje soukromá firma a navíc
právní kancelář, která se specializuje
na „privatizace zdarma“ Petra Kellnera,
jejíž zakladatelé jsou spjati s takovými
kauzami, jako byly Kajmanské fondy
IPB, privatizace České spořitelny a
převzetí Sazky. Nemá snad zájem o naši
teplárnu i někdo jiný?
Co na závěr? Budějovice mají velký
problém – musí zajistit teplo pro
více než 15 tisíc domácností a boj
představitelů města s minoritním
vlastníkem nám moc jistoty v ceně
tepla a v plnění volebních slibů
komunálních politiků nepřináší.
NAVŠTIVTE
jeden z nejlepsích
KOKTEJLOVÝCH BARŮ V ČR
Cocktail bar Žlutá ponorka, první skutečný koktejlový bar na jihu Čech, byl otevřen v Českých Budějovicích v roce 2000. Za ta léta
prošel přirozeně svým vývojem, nicméně stále zde přetrvává důraz na kvalitu služeb a produktů. Díky tomu patří Žlutá ponorka mezi
nejoblíbenější koktejlové bary v České republice. Mezi řadu ocenění, které Ponorka získala jako jediný mimopražský bar, stojí za
zmínku 9. místo v nové celostátní anketě Maurerův výběr Grand Bar 2012, dále je každoročně nominována v prestižní soutěži CZECH
BAR AWARDS mezi 5 nejlepších cocktail barů na české barové scéně, což je beze sporu obrovský úspěch.
Je pro nás velmi důležité, aby si každý host u nás na svém koktejlu či drinku pochutnal. Pro jejich výrobu používáme pouze značkové
a kvalitní druhy alkoholu, nápojů a čerstvé ovoce. Věříme, že z naší pestré nabídky si vybere opravdu každý. V nabídce máme více než
150 druhů koktejlů (alko i nealko), více než 100 druhů toho nejlepšího alkoholu od whisky přes prvotřídní rumy, koňaky, vína
a šampaňské. Cílem našich barmanů je splnit jakékoliv vaše přání a tak když nenaleznete na nápojovém lístku to, na co máte právě
chuť, barman drink vyrobí dle vašeho přání. Pro mlsné jazýčky máme v nabídce také několik druhů výtečných pokrmů či barových
pochoutek, pro opravdové "fajnšmekry" udržujeme humidor plný kvalitních doutníků.
Cocktail bar Žlutá ponorka je určen pro všechny příznivce lahodných drinků a dobré zábavy bez ohledu na to, do jaké věkové
kategorie patříte. Na své si zde přijde opravdu každý. Každý měsíc je pro vás připraven zajímavý program, nabídka drinku měsíce za
zvýhodněnou cenu a k Ponorce již neodmyslitelně patří věhlasný HAPPY HOUR, kdy každý otvírací den v době mezi 19 a 20 hodinou
obdržíte k vámi objednanému drinku z dané nabídky druhý drink zcela zdarma.
Těšíme se na vaši návštěvu. Věřte, že uděláme maximum pro to, abyste se v našem baru cítili příjemně.
ZVEME VÁS NA PROSINCOVÉ AKCE
ST 21.12. X-MAS PARTY
Přijďte si vychutnat příjemnou vánoční atmosféru, lahodné drinky a největší světové hity v živém podání Adama Vojtěcha
a BIG BANDU METROKLUB. Sklenka Moët & Chandon Impérial Brut + DÁREK za 190 Kč. Celý večer CUBA LIBRE za 55 Kč.
PÁ 23.12. & NE 25.12. VÁNOČNÍ PANÁKOVÁ JÍZDA
Všechny míchané panáky celý večer pouze za 25 Kč.
SO 31.12. SILVESTR 2011
Oslavte s námi příchod nového roku stylově! Welcome drink, bohatý raut,
půlnoční přípitek s prvotřídním šampaňským, novoroční ohňostroj, barmanská show,
tombola, DJ M(i)KE /oldies, dance, disco/. Cena 490 Kč.
Cocktail bar ŽLUTÁ PONORKA I Chelčického 4, 370 10 Č. Budějovice I Otevřeno: út-so 19-02 hod
Rezervace: 724 318 850 (SMS) I Happy Hour: út-so 19-20 hod I Jumbo Hour: út-so 00-01 hod
www.barzlutaponorka.cz / www.facebook.com/zlutaponorka
SPORT | Volejbalová liga mistrů
strana 16
Zápas roku je tady. Mistrovský Jihostroj hostí
německého šampiona z Unterhachingu!
Budou se hráči Jihostroje radovat i po zápase s Unterhachingem?
Foto: Pavel Kacerovský
Napsal Pavel Kacerovský
Volejbalisté
Jihostroje
České
Budějovice hrají úterý 13. prosince od
18 hodin již třetí zápas prestižní Ligy
mistrů. Na jih Čech přijede úřadující
německý šampion z Unterhachingu,
který v dosavadním průběhu elitní
soutěže ani jednou nevyhrál.
V průběžné tabulce základní skupiny D
figurují Budějčáci na druhém místě za
vedoucím Poitiers z Francie, které hraje
ve stejný den jako Jihostroj s italským
Cuneem. Pokud Jihočeši duel s našimi
západními sousedy zvládnou, udělají
další důležitý krok v bitvě o postup.
Odveta se bude hrát 21. prosince v
Unterhachingu.
Další program Ligy mistrů
2011/2012
21. prosince 2011
Bre Banca Lannutti Cuneo Stade Poitevin Poitiers (20:30)
Generali Unterhaching VK Jihostroj České Budějovice (20:00)
11. ledna 2012
Generali Unterhaching - Stade Poitevin
Poitiers (20:00)
VK Jihostroj České Budějovice Bre Banca Lannutti Cuneo (18:00)
18. ledna 2012
Bre Banca Lannutti Cuneo - Generali
Unterhaching (20:30)
Stade Poitevin Poitiers - VK Jihostroj
České Budějovice (20:00)
Michal Sukuba (kapitán):
Štěpán Smrčka (blokař):
Jakub Novotný (univerzál):
„Sice Unterhaching dvakrát prohrál,
ale bylo to s týmy, které jsou ohromně
kvalitní. Určitě to nebude lehký
soupeř, jinak by nemohl hrát Ligu
mistrů. Hosté mají ve svém kádru
spoustu německých reprezentantů
a jsou tam i hráči z národních týmů
jiných zemí, třeba ze Slovenska.
Určitě to není špatný mančaft. Fakt,
že dvakrát prohráli, pro Němce
vůbec nic neznamená, protože
klidně můžou zase dvakrát za sebou
vyhrát. V domácím prostředí třeba
porazí Francouze a jsou nahoře.
Skupina bude asi hodně vyrovnaná
a zamotaná. Myslím, že to bude velká
bitva. Těžko říct, zda nás čeká přímo
boj o postup. Cuneo má sice jednu
porážku, ale tu bude chtít určitě
odčinit. Kdyby se nám podařilo nad
Unterhachingem vyhrát, může nám
to hodně pomoct.“
„Ne že by byl Unterhaching slabý
soupeř, ale určitě je to protivník, se
kterým se v naší skupině dá asi nejvíc
hrát. Pokud chceme udržet sebe i
diváky ve varu a ve hře o postup,
potřebovali bychom tento zápas
vyhrát. Doma se nám daří, hrajeme
tady dobře, a navíc po vítězství v
Cuneu jsme se i trochu namlsali.
Budeme si na Němce věřit, chceme
je porazit! Pokud pořád hodláme
přemýšlet o postupu ze skupiny,
musíme tento duel zvládnout. Dáme
do něj všechno. Myslím, že i lidi cítí,
že nás čeká hodně napínavý zápas.
Bude se hrát o každý balon, protože
to podobně budou cítit soupeři, my i
fanoušci. Nevím, jestli se jedná přímo
o zápas roku, ale určitě mu nebude
chybět super náboj.“
„Proti tomuto německému týmu
jsem nikdy nehrál. Vím, že tam
působí Sk ladaný, to je dobr ý
nahrávač, který hraje hodně rychle.
Vím také, že je to soupeř, který
bude z naší skupiny úplně nejtěžší,
protože se od nás bude po výhře v
Cuneu čekat opět vítězství. Záleží
na tom, v jaké formě k tomuto
zápasu dojdeme. Pokud někdo říká,
že je to lehký soupeř, tak je blázen.
Doufám, že atmosféra bude dobrá,
ale určitě ne postupová. K postupu
je totiž ještě hodně daleko. Je fajn,
když přijdou lidi. Na který jiný zápas
by měli dorazit, než právě na Ligu
mistrů. Kvůli tomu také volejbal
hrajeme. My uděláme co nejvíc pro
to, abychom fanoušky pobavili.“
SPORT | Volejbalová liga mistrů
strana 17
Trenér Jihostroje Jan Svoboda, v pozadí Radek Motys
Nebezpečná smeč Radka Macha
Foto: Pavel Kacerovský
Soupisky a dosavadní výsledky
Dosavadní výsledky Jihostroje v Lize mistrů
VK Jihostroj České Budějovice Stade Poitevin Poitiers 1:3 (-20, 22, -14, -20)
Dosavadní výsledky Unterhachingu v Lize mistrů
Generali Unterhaching –
Bre Banca Lannutti Cuneo 1:3 (16, -16, -23, -23)
Bre Banca Lannutti Cuneo VK Jihostroj České Budějovice 0:3 (-28, -20, -23)
Stade Poitevin Poitiers –
Generali Unterhaching 3:1 (-18, 21, 26, 23)
VK Jihostroj České Budějovice
č.
1
3
4
5
7
8
9
11
13
14
15
17
jméno
Andy ROJAS
Radek MACH
Jakub NOVOTNÝ
Martin PROCHÁZKA
Petr MICHÁLEK
Filip HABR
Michal SUKUBA
Radek MOTYS
Tomáš FILA
Petr ZAPLETAL
David JURAČKA
Štěpán SMRČKA
Realizační tým
Mgr. Jan SVOBODA
Ing. Stanislav POCHOP
Zdeněk SCHEICHL
MUDr. Martin SCHEICHL
Filip HOCH
inzerce
výška
197 cm
205 cm
196 cm
197 cm
190 cm
200 cm
198 cm
199 cm
198 cm
196 cm
182 cm
200 cm
Generali Unterhaching
váha
90 kg
105 kg
87 kg
91 kg
80 kg
88 kg
96 kg
91 kg
92 kg
87 kg
76 kg
99 kg
trenér
asistent trenéra
manažer
lékař
masér
nar.
1977
1984
1979
1988
1989
1988
1981
1983
1985
1977
1989
1981
specializace
smečař
blokař
univerzál
smečař
smečař
nahrávač
blokař
univerzál
smečař
nahrávač
libero
blokař
č.
jméno
2
3
4
7
8
9
11
13
14
15
16
17
18
Huib DEN BOER
Denis KALIBERDA
Johannes KESSLER
Fredy CEDENO
Branislav SKLADANÝ
Max GÜNTHÖR
Simon HIRSCH
Robert HUPKA
Tom STROHBACH
Roy FRIEDRICH
Christian DÜNNES
Alexander SHAFRANOVICH
Sebastian PRÜSENER
Realizační tým
Mihai PADURETU
Berti GOLF
Frank KAHLMANN
Camilo GLOBER
Manuel BOLZ
výška
192 cm
193 cm
194 cm
202 cm
185 cm
208 cm
205 cm
194 cm
197 cm
202 cm
208 cm
194 cm
196 cm
trenér
asistent trenéra
asistent trenéra
asistent trenéra
kondiční trenér
váha
nar.
specializace
92 kg
90 kg
95 kg
100 kg
80 kg
96 kg
93 kg
91 kg
80 kg
100 kg
110 kg
89 kg
92 kg
1981 1990
1992
1981
1983
1985
1992
1981
1992
1988
1984
1983
1982
nahrávač
smečař
univerzál
blokař
nahrávač
blokař
univerzál
smečař
smečař
blokař
univerzál
smečař
libero
Michael MATTES
skaut
Ralf MOSHAMMER skaut
Josef KÖCK
manažer
SPORT | Rozhovor s Janem Divišem
strana 18
Jihostroj možná opustí extraligu, chce mezi kvalitnější soupeře
Jan Diviš
Napsal CardaR
Zhruba patnáct milionů korun. Takový je rozpočet českobudějovického
Volejbalového klubu. V porovnání s
náklady například ligových fotbalistů
je to zhruba pětkrát méně. Jihostroj
vládne české soutěži už několik let,
hraje Ligu mistrů. Mužská složka
spolkne za sezonu něco kolem deseti
milionů korun. Zbytek prostředků je
vynaloženo na ženské a mládežnické
týmy, které jsou u vysokých sítí neméně
úspěšné.
O financování šesti týmů pod křídly
Ing. Jana Diviše, výstavbě nové haly
i dalších tématech jsme si povídali
právě s bývalým ligovým volejbalistou,
nyní úspěšným podnikatelem a
zároveň prezidentem mistrovského
volejbalového klubu.
Jak se rozpočet dělí mezi ostatní
týmy?
„Na druhém místě za extraligovým
týmem mužů ve smyslu čerpání
finančních prostředků je družstvo žen,
hrající pod názvem Madeta. Společně
s týmy kadetů, kadetek, juniorů a
juniorek se bavíme přibližně o čtyřech
milionech korun. Zbytek, to znamená
asi milion, jsou náklady spojené s účastí
v Lize mistrů.“
V žákovských kategoriích je tomu jak?
Oficiálně žádný oddíl nemáte?
„Přesně tak. Začínáme až od kadetů.
Vyhledávání, oslovování a začátky
volejbalové abecedy se žáky probíhají
Foto: Pavel Kacerovský
na základních školách. K dnešnímu dni
spolupracuje klub s pěti základními
školami, které založily volejbalové
kroužky a trenéry jsou vlastně učitelé
tělocviku. U dívčí kategorie je situace
trochu jiná především proto, že dívky
začínají s volejbalem o něco dříve.
Volejbalový klub má uzavřeny dohody
s některými kluby, například Třebín,
Tábor, Písek, Český Krumlov nebo
Jindřichův Hradec, ze kterých vyplývá
finanční podpora těmto klubům v
situaci, kdy tyto oddíly vychovají
hráčku, která se uplatní v našem
klubu hrajícím extraligové soutěže. V
současné době máme v reprezentaci
celkem šest hráčů a hráček. Je to
společný úspěch a jsem rád, že tato
spolupráce funguje. Všem za to děkuji!“
Nedávno se v médiích řešila finanční
pomoc hokejistům Mountfieldu. Jak
přispívá město vám?
„V této chvíli nemáme s městem
uzavřenou žádnou závaznou dohodu
o podpoře našeho klubu. Je ale pravda,
že jsme dostali mimořádnou odměnu
za letošní mistrovský titul ve výši
jednoho milionu korun. Současně,
v rámci pravidel podpory mládeže
z rozpočtu sportovní komise města,
získáváme asi 350 tisíc korun na
činnost mládeže. Na druhou stranu nás
pronájem městské sportovní haly stojí
ročně kolem milionu. Do budoucna
bude snaha našeho klubu, společně s
hokejisty a fotbalisty, přesvědčit vedení
města a zastupitele, že na vrcholový
profesiální sport je moudré a nutné
se dívat jako na další formu divadelní
zábavy občanům. Řada měst, jako
například Brno, Liberec či Olomouc,
tato jakási sportovní divadla na základě
nastavených parametrů podporují.“
Zmínil
jste
reprezentanty
v
mládežnických kategoriích. Chlapci
mohou nakouknout do nejvyšší
soutěže, pokud budou talentovaní,
ale co dívky? Extraligu žen klub
hrát nechce, takže budou nadějné
volejbalistky odcházet…
„Cílem klubu je trvale udržet extraligu
kadetek i juniorek a první ligu žen, ale
rozhodně ne extraligu. To bychom
rozmělnili energii i pozornost fanoušků
na dvě strany, a to není naším cílem. V
rámci dlouhodobé strategie to měnit
nebudeme.“
V programu je i přestavba haly.
Nedávno jste tvrdil, že by se měla
nová hala pro tři a půl tisíce lidí začít
stavět v příštím roce v prostoru
bývalých kasáren. Jak to vypadá nyní?
„Momentálně je nejvíce reálná varianta
rekonstrukce stávající haly spojená
s výstavbou druhé, menší haly pro
ostatní sporty. Tím jsou takové sporty,
které se nemohou hrát na měkkém
povrchu taraflexu, jako například
florbal, košíková, házená, sálová
kopaná a další. Druhou variantou
je výstavba nové volejbalové haly
na pozemku patřící v současnosti
Jihočeské univerzitě.“
A na čem to závisí?
„Závisí to na postoji univerzity, protože
úmrtím bývalé rektorky Magdaleny
Hrabánkové se vracíme zase na začátek
a na případné porovnávání výhodnosti
obou variant. Osobně si myslím, že
další časové prodlení je pro náš klub už
nepřijatelné.“
Takže se zástupci města je už vše
vyjednané?
„Mám za to, že jsme ve shodě a v
každém případě vyrostou dvě haly.
Buď dojde k rekonstrukci stávající haly
pro volejbalové potřeby a postaví se
vedle ní menší hala pro ostatní sporty,
anebo se postaví nová na pozemcích
univerzity a dojde k menší rekonstrukci
té haly, ve které jsme nyní. Volejbal by
se měl oddělit od ostatních sportů kvůli
odlišným požadovaným parametrům.
Mluvím hlavně o povrchu. My musíme
hrát kvůli evropským pohárům na
taraflexu, na kterém jiné sporty
jako házená, basketbal nebo florbal
nemohou trénovat. Z toho důvodu
by se mělo přistoupit k řešení, že
volejbal půjde svou cestou. Aerobik,
box či gymnastika, to jsou sporty,
které s námi spolupracovat mohou,
těm naše podmínky vadit nebudou. A
ostatní sporty by se v pohodě vešly do
rekonstruované haly, kterou bychom
tak uvolnili.“
Letos se hodně diskutuje o výši
vstupného na vaše zápasy. Dříve
jsme zaplatili šedesát korun, letos už
je to stovka. Lidem se to nelíbí, je to
vidět i na návštěvnosti. Neuvažujete o
alespoň částečném snížení ceny?
„Někomu může přijít stokoruna
hodně peněz, ale děti do dvanácti
let mají vstup zdarma, organizované
volejbalové mládežnické kluby taky.
Kdo si koupí permanentku, vyjde ho
vstupenka na 55 korun včetně pohárů.
Takže si nemyslím, že je vstupné drahé.
Navíc tady také nabízíme jinou kvalitu.
Hrajeme poháry, přivedli jsme kvalitní
hráče. Doufám, že tohle fanoušek
pochopí a aspoň tímto klub podpoří.“
Letos nemáte v extralize konkurenci
a už se objevily hlasy, že byste rád
viděl tým Jihostroje v kvalitnější
Středoevropské lize. Je to pravda?
„Ano, jsem zastáncem občasných
změn. Nejen trenérů a hráčů, ale i
zábavy a soutěží, abychom nenudili
fanoušky. Opakované totiž časem
lidi přestane bavit. A je pravda, že
základní část extraligy je dlouhá a málo
atraktivní. Vyšší kvalita a atraktivnost
se dá zajistit snížením počtu účastníků
extraligy. Já sám se přikláním k
postupnému snížení až na osm týmů
a současnému upravení pravidel tak,
aby se už od počátku o něco hrálo. Ne
všichni o to ale stojí. Je tu totiž mnoho
celků, kterých by se zúžení soutěže
mohlo dotknout.“
Takže bychom mohli už v příštím roce
místo na základní část extraligy chodit
na zápasy se zahraničními kluby?
„Je to varianta, kterou projednáváme
a myslíme ji vážně, ale ještě neznáme
všechny podmínky. Chtěli bychom
hrát Středoevropskou ligu a do domácí
soutěže nastoupit až v play off. Pro
diváky by to bylo něco nového, viděli
by atraktivní soupeře a kvalitní soutěž.
Zahájili jsme už jednání s předsedou
svazu Zdeňkem Haníkem. Shodli jsme
se, že volejbal potřebuje mezinárodní
konfrontaci a propagaci. Definitivní
rozhodnutí klubu padne v únoru 2012,
kdy bychom už měli znát konkrétní
podobu a podmínky soutěže.“
Už před rokem jste podepsali
smlouvu s talentovaným nahrávačem
Filipem Habrem. Sezonu jste jej
nechali dohrát v Ústí nad Labem, před
příchodem do Budějovic ale zamířil
na operaci s kolenem. Zdravý už měl
být v září, přesto stále nemůže hrát
naplno. Byl to dobrý nákup?
„To ukáže budoucnost. Filip Habr je
velmi talentovaným nahrávačem a má
všechny předpoklady stát se výraznou
posilou našeho klubu. Filip absolvoval
v těchto dnech speciální rehabilitaci
v Třeboni, on sám by už moc chtěl
trénovat naplno, ale je to o trpělivosti
a postupném zatěžování. Věřím, že již
brzy nebude nikdo pochybovat o jeho
kvalitách.“
V polovině listopadu čeká Jihostroj
zápas roku – duel s německým
mistrem z Unterhachingu. Co od
toho duelu a celkově vašeho mužstva
čekáte?
„Jsem přesvědčen, že je tým dobře
připraven a má šance na vítězství.
Favoritem je ale Unterhaching.
Případné vítěztví nám potvrdí přiblížení
se k těm nejlepším, porážka nás ale v
naší cestě do Evropy nezastaví. Chtěl
bych i touto cestou pozvat na toto
utkání všechny fanoušky a popřát jim
vzrušující zábavu.“
SPORT | Přehled výsledků SK Dynamo České Budějovice a HC Mountfield
strana 19
Přehled výsledků
Přehled dosavadních výsledků HC Mountfield
v sezoně 2011/2012
HC Verva Litvínov – HC Mountfield 3:2 (1:1, 2:1, 0:0)
B: 5. Hübl (Kubinčák, Lukeš), 33. Kubinčák (Lukeš, Hübl), 36. Hanzl (Kubát, Hujsa) – 20. Vydarený
(Novák, Langhammer), 39. Ptáček (Martynek, Šimánek)
HC Mountfield – HC Oceláři Třinec 4:3 (1:1, 2:1, 1:1)
B: 4. Kašpařík (Kuchejda), 23. Mikuš (Kuchejda), 27. Pšurný, 55. Gulaš (Novák) – 1. Bonk (Hrabal),
26. Bonk (Zíb, Květoň), 60. Kohn (Polanský)
HC Mountfield – HC Slavia Praha 3:2 (2:0, 1.0, 0:2)
B: 2. Květoň (Gulaš, Langhammer), 17. Kuchejda (Červený, Kranjc), 24. Pšurný (Kolarz) – 44.
Kolařík (Kalus, Sklenář), 51. Svoboda
HC Mountfield – HC Plzeň 1929 4:2 (1:0, 1:1, 2:1)
B: 6. Vráblík (Podlešák, Mikeska), 29. Kašpařík (Kranjc, Gulaš), 45. Šimánek (Kašpařík), 51. Šimánek
(Květoň, Novák) – 38. Jeřábek (Duda, Dvořák), 47. Duda (Dresler)
HC ČSOB Pojišťovna Pardubice – HC Mountfield 2:1p (0:1, 0:0, 0:0 – 1:0)
B: 53. Elkins (Benák), 61. Bartek (Sičák) – 9. Květoň (Gulaš, Novák)
HC Mountfield – HC Sparta Praha 1:3 (1:0, 0:0, 0:3)
B: 20. Květoň (Ptáček, Kašpařík) – 45. Tenkrát (Bližňák, Ton), 52. Broš (I. Rachůnek, Pacovský), 60.
Ton (Broš)
HC Kometa Brno – HC Mountfield 1:4 (0:0, 0:2, 1:2)
B: 45. Holec (Hubáček) – 24. Vydarený (Šimánek, Kašpařík), 30. Langhammer (Gulaš), 42. Mertl
(Vydarený), 54. Kašpařík (Šimánek)
HC Mountfield – HC Energie Karlovy Vary 4:3sn (2:2, 0:0, 1:1 – 0:0)
B: 4. Květoň (Mikuš), 13. Červený (Martynek), 56. Květoň (Mikuš), 65. Gulaš – 10. Pech (Nosek),
16. Dej (Melenovský, Mocek), 43. Dej (Melenovský)
HC Mountfield – PSG Zlín 4:0 (2:0, 1:0, 1:0)
B: 10. Kranjc (Ptáček, Červený), 17. Langhammer (Vydarený, Novák), 25. Kotalík (Kašpařík,
Květoň), 49. Martynek (Kuchejda, Červený)
Kapitán Dynama Roman Lengyel při hlavičkovém souboji
se sparťanským štírkem Leonardem Kweukem.
Foto: Pavel Kacerovský
Přehled výsledků SK Dynamo České Budějovice podzim 2011/2012
Rytíři Kladno – HC Mountfield 1:3 (0:1, 1:1, 0:1)
B: 28. Hlaváč (Hovorka) – 1. Kotalík (Kašpařík), 25. Gulaš, 60. Kašpařík (Kotalík)
BK Mladá Boleslav – HC Mountfield 2:5 (0:1, 2:3, 0:1)
B: 39. Balaštík (Chaloupka, Žabka), 40. Bahenský (Cetkovský) – 20. Kotalík (Kašpařík), 27. Langhammer (Ptáček, Kranjc), 28. Kuchejda (Mertl), 31. Kuchejda (Pšurný, Mertl), 59. Mertl (Langhammer,
Podlešák)
SK Dynamo České Budějovice – AC Sparta Praha fotbal 2:4 (0:1)
B: 55. Ondrášek, 83. Otepka – 42. a 66. Vacek, 52. Zápotočný, 79. Kweuke
HC Mountfield – HC Verva Litvínov 0:3 (0:0, 0:0, 0:3)
B: 49. Stříteský (Majdan), 52. Jareš (Kubinčák), 60. Hübl (Lukeš)
FK Dukla Praha – SK Dynamo České Budějovice 4:2 (1:1)
B: 23. Svatonský, 61. Pázler, 77. Berger, 84. Markovič – 4. Ondrášek, 79. Otepka (11)
HC Mountfield – BK Mladá Boleslav 4:2 (2:1, 2:0, 0:1)
B: 1. Kotalík (Kranjc), 1. Langhammer (Gulaš), 31. Květoň (Kotalík), 32. Květoň – 16. Balaštík
(Výborný), 47. Výborný (Mikulík)
SK Dynamo České Budějovice – SK Sigma Olomouc 1:2 (0:0)
B: 65. Ondrášek – 74. a 83. Heinz
Bohemians 1905 – SK Dynamo České Budějovice 2:1 (1:0)
B: 28. a 50. Bartek – 47. Klesa
SK Dynamo České Budějovice – FK Baumit Jablonec 1:5 (1:2)
B: 20. Ondrášek – 42., 54. a 90. Lafata, 12. Kopic, 75. Kovařík
SK Dynamo České Budějovice – FC Baník Ostrava 0:0
1. FC Slovácko – SK Dynamo České Budějovice 2:0 (0:0)
B: 50. Došek, 72. Pavelka
SK Dynamo České Budějovice – FC Viktoria Plzeň 0:0
FC Hradec Králové – SK Dynamo České Budějovice 0:0
SK Dynamo České Budějovice – FK Teplice 1:1 (0:1)
B: 86. Ondrášek – 11. Brezinský (vlastní)
SK Slavia Praha – SK Dynamo České Budějovice 2:0 (0:0)
B: 48. Janda, 83. Hurka
SK Dynamo České Budějovice – 1. FK Příbram 4:1 (3:0)
B: 3. a 7. Lengyel, 42. Ondrášek, 90. Klesa – 89. Koukal
FC Slovan Liberec – SK Dynamo České Budějovice 4:0 (3:0)
B: 25. Breznaník, 38. Gebre Selassie, 42. Nezmar, 66. Štajner
SK Dynamo České Budějovice – FC Viktoria Žižkov 1:0 (0:0)
B: 56. Ondrášek
FK Mladá Boleslav – SK Dynamo České Budějovice 3:1 (2:0)
B: 45. a 84. Zahustel, 14. Chirkin (vlastní) – 53. Pecka
SK Dynamo České Budějovice – FK Dukla Praha 3:2 (2:0)
B: 6. Rýdel, 30. Klesa, 52. Sandro - 57. a 59. Lietava
HC Oceláři Třinec – HC Mountfield 3:6 (1:2, 1:2, 1:2)
B: 2. Zíb (Polanský), 38. Orsava (Rufer, Ostřížek), 50. Ostřížek (Davison) – 15. Gulaš (Mikuš), 18. L.
Květoň (Kolarz), 21. Kašpařík (Kotalík), 33. Červený (Martynek), 41. Šimánek (Kašpařík), 60. Mikuš
HC Slavia Praha – HC Mountfield 0:3 (0:2, 0:1, 0:0)
B: 1. Langhammer (Gulaš), 16. Gulaš (Langhammer, Vydarený), 32. Langhammer (Gulaš)
HC Mountfield – HC ČSOB Pojišťovna Pardubice 2:5 (0:1, 1:4, 1:0)
B: 32. Květoň (Červený, Martynek), 55. Kašpařík (Šimánek, Gulaš) – 15. Píša (Starý), 24. Koukal
(Kolář), 26. Elkins (Sim), 28. Koukal (Nosek, Sičák), 30. Brendl (Elkins)
HC Sparta Praha – HC Mountfield 2:3sn (0:0, 2:2, 0:0 – 0:0)
B: 34. I. Rachůnek (Broš, Jánský), 36. Přibyl (Broš) – 25. Pletka (Květoň, Novák), 36. Šimánek, 65.
Šimánek
HC Mountfield – Bílí Tygři Liberec 2:3 (0:1, 2:2, 0:0)
B: 21. Kašpařík (Kotalík, Kolarz), 25. Šimánek (Kašpařík, Kotalík) – 18. Nedvěd (Bartovič), 27.
Kudrna (Krejčík), 40. Vantuch (Vak)
HC Mountfield – HC Kometa Brno 2:1 (1:0, 1:1, 0:0)
B: 16. Mertl (Kuchejda), 30. Kuchejda (Pšurný, Mertl) – 21. Petrovický (Hubáček)
HC Vítkovice Steel – HC Mountfield 3:0 (0:0, 2:0, 1:0)
B: 22. Šedivý (Rehák, Sloboda), 25. Strapáč (Pohl, Trnka), 42. Húževka (Pohl, Sýkora)
HC Energie Karlovy Vary – HC Mountfield 3:2 (1:0, 0:1, 2:1)
B: 10. Gründling (Melenovský, Skladaný), 47. Dej (Pech, Zaťovič), 53. Skladaný (Zucker, Kupec) –
28. Červený (Sailer, Ptáček), 57. Mertl (Kuchejda)
HC Mountfield – PSG Zlín 3:2 (2:0, 1:0, 0:2)
B: 11. Gulaš (Kotalík), 7. Vydarený (Šimánek), 30. Kotalík – 56. Holík (Důraz), 60. Köhler (Leška,
Hamrlík)
HC Mountfield – Rytíři Kladno 5:2 (1:0, 4:1, 0:1)
B: 11. Gulaš (Kašpařík, Mikuš), 26. Šimánek (Kašpařík), 26. Kotalík (Gulaš), 32. Martynek
(Kašpařík), 39. Gulaš (Kotalík) – 28. Kuchler (Bicek, Patera), 58. Knotek (Hluchý)
HC Mountfield – BK Mladá Boleslav 3:2 (1:0, 1:1, 1:1)
B: 19. Gulaš (Kotalík), 28. Ptáček (Kotalík, Gulaš), 53. Kašpařík (Martynek) – 26. Tomas (Hay,
Balaštík), 59. Balaštík (Mikulík)
SPORT | SK Dynamo České Budějovice
strana 20
Prvoligoví fotbalisté Dynama jsou
po podzimu mimo sestupové příčky
Františkové
Foto: Pavel Kacerovský
František Cipro
trenér SK Dynamo České Budějovice
Napsal Pavel Kacerovský
Cipro: Měli jsme uhrát
ještě víc bodů
Nejlepším střelcem českobudějovického Dynama je Zdeněk Ondrášek. Na snímku se raduje z gólu po boku Brazilce Sandra.
Napsal Pavel Kacerovský
První fotbalová Gambrinus liga dospěla do
konce prvního poločasu. Jinými slovy byl v
nejvyšší tuzemské soutěži zkompletován
program podzimní části sezony, na začátku
prosince se navíc ještě stihlo předehrát
úvodní jarní dějství.
Jedním ze šestnácti elitních českých
mančaftů je Dynamo České Budějovice,
které po skončení minulé sezony převzal
od kouče Jaroslava Šilhavého generální
manažer klubu Jiří Kotrba. Ten se kromě své
funkce ve vedení oddílu zhostil i trenérského
kormidla, bohužel – jak se později ukázalo
– nebyl na svém novém postu úspěšný.
Prvních pět zápasů tým prohrál a s děsivým
skóre 7:17 zela na jeho bodovém kontě nula.
Během reprezentační přestávky proto došlo
k očekávané výměně a místo Kotrby zaujal klubový skaut František Cipro, jenž se
na lavičku největšího klubu na jihu Čech
vrátil po čtyřech letech. Svoji premiéru si
čtyřiašedesátiletý rodák z Jihlavy odbyl
proti Baníku Ostrava, a hned z toho byla bezbranková remíza. Ve zbytku podzimu přispěl
V Ondrášovka cupu je budějcké
Dynamo mezi osmičkou nejlepších
Napsal Pavel Kacerovský
Mnohem lepších výsledků zatím budějčtí
fotbalisté dosahují v aktuálním ročníku
Ondrášovka cupu. Nejdříve si na začátku
srpna poradili s druholigovou Vlašimí a venkovní duel vyhráli 3:0, o gól méně vstřelili v
dalším zápase na půdě účastníka České fotbalové ligy z Králova Dvora.
V osmifinále pak Dynamo narazilo na prvoligového soupeře, který je letos v nejvyšší
soutěži nováčkem – Viktorii Žižkov. První utkání hráli Jihočeši doma a Pražany dokázali
porazit brankou Ondráška nejtěsnějším
možným rozdílem. Šikovný útočník se prosadil i při odvetě hrané v hlavním městě,
když vyrovnal patnáct minut před koncem
a poslal svůj tým do jarního čtvrtfinále.
O postup mezi čtyři nejlepší týmy
Ondrášovka cupu se Dynamo poprvé porve
ve středu 4. dubna před vlastními fanoušky
s Jabloncem, zápas na severu Čech se bude
hrát o týden později.
Foto: Pavel Kacerovský
Cipro svými zkušenosti k vybojování dalších
dvanácti bodů.
Po polovině sezony tedy patří Jihočechům
třináctá příčka tabulky se ziskem 13 bodů,
které získali za tři výhry (Příbram, Viktoria
Žižkov, Dukla Praha) a čtyři remízy (Ostrava,
Plzeň, Hradec Králové, Teplice). Všech triumfů
navíc dosáhli v posledních třech podzimních
zápasech na Střeleckém ostrově. Svěřenci
Františka Cipra po 16. kole ztrácí na Bohemians 1905 šest bodů, stejný rozdíl dělí od
budějckého mančaftu také aktuálně první
sestupující Sigmu Olomouc.
Tabulka střelců
7
3
2
Zdeněk Ondrášek
Michal Klesa
Rudolf Otepka
Roman Lengyel
1 Luboš Pecka
Filip Rýdel
Sandro
Kouč Dynama odpověděl po skončení
podzimní části Budějcké Drbně na
několik otázek týkajících se dosavadních výkonů mužstva i ambicích před
dalším pokračováním Gambrinus ligy.
Jak hodnotíte své dosavadní působení
na lavičce Dynama? Můžete být spokojen s výkony týmu poté, co jste ho
během sezony převzal?
„Na první otázku musí odpovědět jiní.
Za jedenáct zápasů jsme udělali třináct
bodů, což se může zdát na budějcké
poměry tak akorát. Pokud vezmeme v
potaz průměr, tedy třicet bodů za třicet
zápasů, je to možná i trochu víc, než se
čekalo. Já však spokojen nejsem, na tohle nerad hraji. Myslím, že bylo v našich
silách udělat mnohem víc bodů, naopak
jich ale mohlo být ještě méně. Vzhledem
ke spoustě zranění, která nás potkala, a
stavu, v jakém se mužstvo nacházelo,
počet bodů odpovídá realitě.“
Koho považujete za tahouna týmu?
„Takových tahounů, které vy myslíte,
moc nemáme. Někoho takového bychom nutně potřebovali. Je třeba
jmenovat Lengyela, jenž se rozehrál,
celý podzim zvládl výborně a bylo na
něj spolehnutí. Ostatní střídali vynikající
výkony s průměrnými, když domácí zápasy hráli jinak než ty venkovní. Za dvě
poslední utkání musím zmínit i Křížka.“
Co je podle vás příčinou jakési psychické deky, kvůli níž se hráčům nedaří
proměňovat mnohé stoprocentní
šance? V zápasech se silnějšími soupeři
vás zahození takových tutovek může
hodně mrzet…
„Kdo někdy hrál fotbal, tak ví, že se to
stane. Příkladem za všechny je Olomouc,
které byly odečteny body a najednou si
kluci přestali věřit a hrají špatně. Stává
se to i lepším mužstvům než je Dynamo.
Psychika je ve fotbale hodně důležitá.“
Na jaře vás čekají záchranářské boje.
Budete chtít tým posílit? Jakou cestou
půjdete, aby to bylo ve druhé půlce sezony lepší než na podzim?
„Troufám si říct, že tým musíme posílit
o dva až tři hráče. Zraněných je hrozně
moc, některé kluky navíc budeme
postrádat i na jaře. Po operacích určitě
budou chybět Stráský a Bakala, zatím
ještě nevím, jak to bude s Petráněm a
Machovcem. Dále budeme jednat o
těch, kteří jsou u nás na hostování, tedy
hlavně Javorkovi a Rýdelovi. Oba by tu
měli podle mého názoru zůstat.“
SPORT | HC Mountfield
strana 21
Motor v extralize válí a drží se na stupních vítězů
hodnotí
Foto: Pavel Kacerovský
František Výborný
trenér HC Mountfield
Napsal Pavel Kacerovský
Výborný: Nesmíme
usnout na vavřínech
Společně s trenérem HC Mountfield
se Budějcká Drbna ohlédla za první
polovinou extraligové sezony, po
které Jihočechům patřila třetí příčka
průběžné tabulky za pražskou Spartou
a Bílými Tygry z Liberce.
Jak jste spokojen s dosavadními
výkony
svého
mužstva
a
vybojovaným bodovým ziskem?
„Máme padesát bodů, to už se
tady za polovinu sezony dlouho
nepovedlo. Když ve zbytku základní
části vybojujeme dalších padesát, tak
si troufám říct, že budeme v play-off
mezi šestkou nejlepších. Podle mého
názoru by to byl velký úspěch! Nemám
rád slovo spokojenost, ale za získané
body a předvedenou hru si hráči
zaslouží absolutorium. Jak ale říkám,
jsme teprve v polovině, takže bude
potřeba tyto úspěchy zopakovat. Hráči
byli dva a půl měsíce ve formě, pak ale
přišla reprezentační přestávka, Kovář a
Kotalík byli s nároďákem, někteří kluci
marodili, takže jsme se zpátky do laufu
dostávali ztuha. O to je cennější, že
jsme dokázali naši snahu přetavit v další
výhry. Nesmíme usnout na vavřínech, i
když zatím žádné nemáme, a poctivou
prací jít zápas od zápasu a pokusit se
udělat maximální bodový zisk.“
Kteří hráči byli hlavními strůjci
podzimních úspěchů?
„Alfou i omegou naší hry je Jakub
Kovář, to vědí všichni. Zápasy, kdy
nechytal famózně, by se daly spočítat
na prstech jedné ruky. Jinak máme
šest obránců a prakticky všichni
odehráli svůj vysoký standard, ať už
je to Fanda Ptáček, Renda Vydarený,
Honza Novák či Peter Mikuš. Věřím,
že do loňské fazóny se brzy dostane
Kolarz, střídající Vráblík měl horší i
lepší okamžiky. Co se týká útoku, první
dvě lajny mají v popisu práce ta utkání
táhnout, a myslím, že se jim to daří.
Pozitivním byl v průběhu rozehrané
soutěže příchod Aleše Kotalíka, který
svojí osobností umí zápasy zlomit. V
té době dával důležité góly a mužstvo
se uklidnilo. Věřím, že se ještě zlepší
třetí Langhammerova řada, v níž hrají
zkušení hokejisté. Výkony čtvrté lajny
ovlivnily v první třetině zranění Mertla
a Kuchejdy, takže kluci loňskou formu
zatím hledají. Každopádně doufám, že
se do ní vrátí a mužstvu pomůžou. Když
to shrnu, podle mého názoru máme
čtyři kvalitní pětky.“
Foto: Pavel Kacerovský
Kapitán Mountfieldu František Ptáček nastoupil proti Zlínu do 1000. extraligového zápasu.
Napsal Pavel Kacerovský
Do druhé poloviny se začátkem prosince
přehoupla základní část Tipsport extraligy
ledního hokeje. Jediným jihočeským zástupcem mezi domácí elitou je budějcký HC
Mountfield, který se v dosavadním průběhu
soutěže prezentuje velmi dobrými výsledky.
Po šestadvaceti odehraných zápasech
patřila hokejistům Motoru bronzová pozice
se slušným padesátibodovým ziskem,
nejlepšími střelci mužstva byli s deseti
přesnými zásahy útočníci Lukáš Květoň a
Milan Gulaš. Extraligový program však jede
neúprosně dál, tudíž se pořadí kanonýrů
může každým týdnem měnit.
Mezinárodní konfrontace
ve Vídni
Ptáček vlétl na extraligový
led už tisíckrát
Kromě domácí soutěže se Mountfield musí
v těchto dnech soustředit také na finálový
turnaj European Trophy, který se bude
hrát v závěru třetího prosincového týdne v
rakouském hlavním městě Vídni. Jihočeši do
Red Bulls Salute postoupili z druhého místa
východní konference, když úspěšnější byla
jen díky lepšímu skóre extraligová Plzeň.
Velkého milníku profesionální hokejové
kariéry dosáhl na ledě Budvar arény při
zápase se Zlínem kapitán HC Mountfield
František Ptáček. Sympatický šestatřicetiletý
bek s dvojkou na zádech se totiž stal
druhým mužem historie extraligy, jenž
dosáhl po Josefu Řezníčkovi mety tisíce
odehraných duelů.
Čtvrtfinálovým soupeřem Budějčáků
bude v pátek 16. prosince od čtvrt na šest
finský Jokerit Helsinki. V případě vítězství
si svěřenci Františka Výborného zahrají
sobotní semifinále, pokud padnou, ve stejný
den budou hrát o další pořadí.
Veškeré informace o zápasech HC Mountfield
doplněné spoustou aktuálních fotografií
můžete sledovat na webu Budějcké Drbny v
sekci Sport – Hokej.
Tabulka klubových střelců po 27. kole
10
9
8
7
6
4
3
2
1
Lukáš Květoň, Milan Gulaš
Pavel Kašpařík
Jiří Šimánek
Aleš Kotalík
Jakub Langhammer
David Kuchejda, Rudolf Červený, Tomáš Mertl
René Vydarený
František Ptáček, Peter Mikuš, Rostislav Martynek, Roman Pšurný
Aleš Kranjc, Roman Vráblík, Václav Pletka
Milan Gulaš
Možná to není jen můj pocit, ale
přijde mi, že proti papírově slabším
soupeřům se daleko víc natrápíte než
s kvalitnějšími mančafty. Víte, proč
tomu tak je?
„Rád bych to věděl… Máte ale pravdu
– vyhovují nám týmy, které hrají
technický hokej a lítá to nahoru dolů.
Mužstva ze dna tabulky se o body rvou
a právě proti nim nám to jde ztuha. To
je ten hlavní problém.“
Dokážete říct, který z odehraných
zápasů první poloviny soutěže byl
nejlepší a který naopak i nejméně
vydařený?
„Povedené utkání jsme sehráli v
Třinci, kdy nám tam góly doslova
napadaly, na Slavii jsme zase předvedli
zodpovědný a sebevědomý výkon. A
nejhorší zápas? Asi doma s Libercem.
Byl jsem ve velkých emocích. Při tak
důležitém zápase, kdy se hrálo o první
Foto: Pavel Kacerovský
místo, jsme byli nemohoucí. Tygři
nám tímto vítězstvím utekli v tabulce,
přitom jsme je měli porazit aspoň o
gól. Za stavu 2:2 mohl dát třetí gól
Červený, místo toho ale trefil tyčku, a
pak jsme inkasovali takovou ´haluz´.
A dnešní zápas s Mladou Boleslaví (po
kterém vznikal tento rozhovor – pozn.
red.) byl ještě horší.“
SPORT | Krajské soutěže fotbalu a hokeje
strana 22
Za budějcký provaz tahali v krajském přeboru Malšané
Roudenské trenérské duo Štefan Lovička František Mertl (zprava) je se svým mužstvem
nadmíru spokojeno.
Foto: Pavel Kacerovský
Napsal Pavel Kacerovský
Když pomineme prvoligové Dynamo,
nejvyšší fotbalovou soutěž na Budějcku
hrají v sezoně 2011/2012 celky Roudného, Jankova, Hluboké a nováčka z
Rudolfova. Tabulka Chance krajského
přeboru mužů je po podzimní části
nesmírně vyrovnaná a plná několika
překvapení. Nejenže na čele figuruje
tým, který v minulé sezoně bojoval o
záchranu, ale téměř tradiční stálice z
předních příček se nyní potácí těsně
nad úplným dnem.
Nejvíce z budějckých mančaftů se na
podzim dařilo Roudnému. Mužstvo
od Malše dokázalo v první polovině
sezony držet krok s dražickým lídrem,
přesto se mu ani jednou nepovedlo
probojovat se na první místo. Po 16.
kole patří svěřencům kouče Štefana
Lovičky výborná třetí příčka, což před
sezonou určitě nikdo nečekal. „V létě
odešlo do zahraničí či jiných klubů
několik zkušených hráčů. Mužstvo tedy
podstatně omládlo, proto panovala
určitá obava, jak se tak mladý kolektiv
s krajským přeborem mužů vypořádá,“
uvedl Lovička. Deset výher, tři remízy
a třiatřicet bodů jsou však jasnými
důkazy, že se roudenské ´mateřské
školce´ dařilo až nad očekávání. „Musí
u nás panovat obrovská spokojenost, i
když jsme až posledním zápasem přišli o
druhé místo. Kromě bodů jsem nadmíru
spokojen i s vystupováním mužstva a
předvedenou hrou,“ zářil Štefan Lovička,
jenž se na jaře bude muset obejít bez
gólmana, kapitána a duše týmu Daniela Kerla. Ostřílený strážce třech tyčí
se totiž rozhodl ukončit aktivní činnost.
Na páté pozici se ziskem 28 bodů se
po skončení podzimní části sezony
usadili Jankovští. Tradiční účastník
KP pod taktovkou Ivo Čecha možná
předčil očekávání některých příznivců,
každopádně současné umístění před
lety ještě divizního celku odpovídá
vzestupnému
trendu
výkonnosti
mužstva. „Jsem spokojen s tím, že nám
patří místo v horní polovině tabulky,
bodový zisk však měl být podle průběhu
zápasů o něco vyšší. Většinou se nám
dařilo prezentovat se tak, jak jsme chtěli
a co bych rád viděl. Kromě toho jsme si
před sezonou přáli, aby začalo v Jankově
chodit víc diváků,“ řekl kouč SK Jankov
Ivo Čech.
Za očekáváním na podzim zůstaly
výkony hráčů z hlubockého podzámčí.
Týmu trenéra Karla Váchy se opravdu nedařilo, když dokázal zvítězit v
pouhých třech zápasech a sedmkrát
hrál smírně. Nejlepší budějcký mančaft
minulé sezony je teď až třináctý.
„Nejsem spokojen absolutně s ničím.
Před rokem jsme hráli velice pohledný
fotbal okořeněný spoustou gólů, který
nás vynesl hned pod stupně vítězů.
Bohužel jsme na naše výkony nenavázali,“ shrnul dosavadní působení Hluboké
v krajské soutěži Karel Vácha, jenž se
rozhodl u týmu dál nepokračovat.
„Jsem zklamaný celkovou situací ve fotbale. Mladí hráči nemají přílišné ambice,
čímž neříkám, že je jim jedno, jak zápas
dopadne, ale mnohdy to vzápětí po jeho
skončení pustí z hlavy. To mi prostě vadí
a přijde mi ztráta času věnovat se fotbalu čtyři dny v týdnu, když potom žádné
výsledky nepřichází. Jsem soutěživý
člověk, takže ať je to na jakékoliv úrovni,
chci vyhrávat. Když tu touhu po vítězství
nevidím u ostatních, jsem z toho frustrovaný,“ odůvodnil své rozhodnutí
historicky nejlepší střelec budějckého
Dynama. Jeho místo počínaje zimní
přípravou zaujme dorostenecký trenér
SKP České Budějovice Milan Borový.
Ještě hůře jsou na tom po podzimu
Rudolfovští, jedni z nováčků v krajském
přeboru. Po pátém kole u mužstva
skončil trenér Ivo Schuster, který sice
s týmem postoupil z I. A třídy do kraje,
ale nula v kolonce počtu získaných
bodů v úvodu nejvyšší oblastní soutěže
dávala tušit, že přijde změna. Jeho
místo zaujal Zdeněk Čadek mladší,
jenž odešel z vltavotýnské Olympie.
Ve zbytku podzimu sice společně se
svými svěřenci získal jedenáct bodů,
přesto se mladému kádru vedenému
zkušeným kapitánem Martinem Zachem nepodařilo poslední šestnácté místo opustit. „S umístěním ani bodovým
ziskem určitě nemohu být spokojen. V
některých utkáních se ale ukázalo, že tým
by mohl mít šanci na kýženou záchranu.
Ve většině případů jsem měl radost z
nasazení a bojovnosti hráčů,“ řekl po
posledním kole Čadek, který hodlá tým
během zimní pauzy dobře připravit na
očekávané záchranářské boje. „Chceme
se pokusit tým posílit a určitě dát prostor
i našim dorostencům. Velkou slabinou je
proměňování brankových příležitostí. To
musíme zlepšit.“
David Servis nalákal do svých řad Roba a Štrbu
dru. Než se povedlo vyjednat příchody
těch největších posil, kluci se na
Hluboké kousli a nastal zlom k lepším
výsledkům. Mužstvo konečně začalo
pracovat jako parta,“ řekl Budějcké
Drbně kouč David Servisu Jiří Fedur.
Posily budějckého David Servisu Martin Štrba a Luboš Rob (zleva).
Napsal Pavel Kacerovský
Velmi zajímavá jména se objevila v
průběhu rozjeté sezony hokejové
krajské ligy mužů na soupisce David
Servisu České Budějovice, který po
odehrání více než poloviny zápasů
základní části figuruje ve středu tabulky. Mužstvo vedené trenérským
duem Jiří Fedur – Jan Rosický získalo
dva bývalé extraligové hráče Luboše
Foto: Pavel Kacerovský
Roba a Martina Štrbu, klub navíc v
současnosti jedná o další velmi
zajímavé posile.
Servismanům přitom vůbec nevyšel
úvod soutěže, když pětkrát v řadě
prohráli. Zlom nastal až po derby s
Hlubokou, kterou porazili na ledě své
domácí Budvar arény 5:4. „Že to bude
na začátku tak špatné, jsem nečekal
ani v tom nejhorším snu. Mančaft to
však musel nějak vstřebat a začali
jsme to řešit nějakými změnami v ká-
Podle Fedura byl mezníkem příchod
Luboše Roba, jenž v minulosti býval
velkou oporou budějckého Motoru,
později působil i v pražské Spartě.
Naposledy hrál jedenačtyřicetiletý
útočník za Tábor, letos byl bez
angažmá. „Když se Luboš rozhodoval, jestli k nám půjde nebo ne, musel
poznat práci v našem oddíle. Jsme
totiž opravdoví amatéři,“ zmínil Fedur. Vedení klubu se vzápětí začalo
pídit po dalších hráčích, když se v
jejich hledáčku najednou objevil
další Sparťan Martin Štrba. „Kluci si
okamžitě začali brát ze svých nových
spoluhráčů příklad. Teď je vidět, jak je
hokej baví a prostě chtějí hrát. To se
mi strašně líbí,“ dodává Fedur, který
zároveň naznačil, že tým jedná o
dalším velmi zajímavém doplnění
kádru. Více však zatím prozradit
nechtěl.
Budějckou Drbnu zajímalo, proč se
vlastně oba bývalí reprezentanti rozhodli oblékat dres David Servisu.
„Kromě toho, že se velmi dobře znám s
majitelem klubu Jardou Davidem, jsem
si ještě chtěl zahrát hokej. Nemám čas
ani možnost jezdit někam mimo město,
proto byl David Servis tou neschůdnější
variantou. Určitě chci dohrát tuhle i
příští sezonu a teprve pak se rozmys-
lím, jestli kariéru definitivně ukončím,“
svěřil se Budějcké Drbně Luboš Rob.
Poněkud jiný osud potkal Martina
Štrbu, jenž stejně jako Rob hrál první
ligu za Tábor. „Byl jsem tak znechucený
z toho, co se v posledních dvou letech
dělo kolem mého působení v Táboře,
že jsem se rozhodl s hokejem skončit
a chtěl se naplno věnovat trénování
dětí. To, na čem jsme se tehdy domluvili, neplatilo a pořádně se mnou
vyběhli. Byl jsem tudíž bez angažmá.
Když mi zavolali kluci z David Servisu,
jestli bych si nechtěl jít zahrát s nimi,
po krátkém rozmýšlení mě takové to
zklamání přešlo a jsem tady,“ vysvětlil
na jednom z tréninků Martin Štrba.
O svojí budoucnosti robustní forvard,
který dokázal se Spartou Praha vybojovat dva mistrovské tituly v řadě,
mluví velmi otevřeně. „Vůbec nevím,
co bude dál. Zvažuji, jestli se příští rok
pokusím o návrat. Je mi pětatřicet
a zdraví zatím slouží. Odehrál jsem
přes pět set zápasů, mám dva tituly,
byl jsem v nároďáku… Přeci jen jsem
už něco dokázal na to, abych ukončil
kariéru tím, že úplně zmizím ze scény.
Pořád mi chodí nabídky ze zahraničí,
mohl jsem jít hrát druhou nejvyšší
německou ligu, lákali mě i do Rumunska, ale jsem pořád hráčem Sparty a ta
za mě chce dost peněz. V dnešní době
je to velký problém,“ uvedl Štrba a jedním dechem dodal: „Zároveň chci ale
trénovat, v tomto směru se mi rozbíhá
docela slušná budoucnost.“
KULTURA | Pub Animals o novém klipu
strana 23
Jihočeská skupina Pub Animals má po Andělovi
nakročeno na videoklip roku!
Foto: Vlado Keacy Valovič
Napsala Lucy Santangelo
V úterý 18. října došlo na internetu k něčemu pozoruhodnému.
Neuvěřitelnou rychlostí se totiž začal
šířit nový videoklip populární kapely
Pub Animals k jejich písni Elephantman. Během několika prvních hodin
nasbíralo toto exkluzivně natočené,
vtipné a zároveň moderní dílko osm
tisíc zhlédnutí.
Není také divu, když mezi tvůrce patří
i expert na vizuální efekty z Harryho
Pottera či Pirátů z Karibiku. Vypadá to,
že nám na jihu Čech vyrůstá nový celorepublikový fenomén! Pub Animals
již mají za sebou vydání svého debutového alba Safar-i, za které získali
Cenu Anděl 2010, a obrovský počet
koncertů u nás i v zahraničí. Budějcká
Drbna exkluzivně přináší první po-klipový rozhovor s frontmany Pub Animals Pavlem Podruhem a Štěpánem
Hebíkem, který vznikl bezprostředně
po zveřejnění jejich nového klipu.
Kluci, internetem letí Pub Animals
lavina. Jak se teď, dva dny po vydání
klipu, cítíte?
Pája: „Především je potřeba popsat
kontext, ve kterém Pub Animals fungují. Nestojí za námi žádný produkční
či manažerský tým. Všechno, co
děláme, děláme po vlastní ose, na
vlastní nebezpečí. Ta chemie uvnitř
kapely je nastavená tak, že když si
něco vezmeme do hlavy, těžko nás
od toho někdo odradí. Když jsme se
před dvěma roky rozhodli natáčet CD
v nejlepším studiu u nás, většina lidí
si myslela, že jsme se zbláznili. Pak byl
Anděl. A tak je to se vším…
Teď jsme prostě šli do klipu a další
CD už bude produkovat jeden z
nejlepších německých producentů.
Je pravda, že tato cesta je strašně
náročná, protože všechny ty bláznivé
plány nejsou zadarmo. Na cestě k
nim musíme samozřejmě sehnat
dostatek prostředků, nadchnout lidi
kolem, udržet vnitřní soudržnost,
makat do rána, jezdit na koncerty,
vymýšlet a ještě zůstat naživu. Já
osobně trávím těmito aktivitami tolik času, že už je to na hranici s regulérním zaměstnáním. Při tom všem
ještě samozřejmě studuji. Poslední
dva týdny dokončování klipu už byly
opravdu každodenní boj do pěti do
rána, až jsem z toho onemocněl. Moje
tělo teď cítí neskutečnou únavu, ale
uvnitř je to nepopsatelná radost.
Nejen, že si to lidi pouští, ale reakcí
je tolik a jsou takového charakteru,
až mě to dojímá a mám pocit, že Pub
Animals nejsou jenom kapela, ale taková rodinná komunita fanoušků a
nás osmi členů. Povedlo se to a já ten
klip jednou ukážu svým dětem a budu
hrdej, že jsem měl tu čest být součástí
této rodiny.“
Představte nám tým, který za vaším
klipem stojí?
Štěpán: „Rád bych vyjmenoval
všechny suprový lidi, kteří nám pomohli, podpořili nás a vyšli nám
vstříc, ale to by bylo velice zdlouhavé.
Klip produkovalo slovenské studio
Imagine Vision, které natočilo třeba
zborcenou Bratislavu slovenského
rapera Rytmuse. Ne, že bychom byli
jeho fanoušky, ale způsob zpracování
klipů tohoto týmu odpovídal naším
představám.
Dalším kolegou je Vladko Keacy
Valovič, který se postaral o vizuální
efekty a jejich kompozici. Vladko
pracoval na efektech filmů, jako jsou
třeba Harry Potter 7, Piráti z Karibiku a na dalších zvučných snímcích.
Do týmu samozřejmě patří všichni
Jackové Nicholsnové dědečkové a
představitelka sestřičky Petra Vaclíková. Někteří z nich byli skutečně
naši dědové, jiní kamarádi či známí.
Taky bych rád představil tanečníky z
českobudějovických stájí New Generation Dance Crew a Budside. Ostatně
podívejte se do titulků našeho klipu,
kde jsou všichni jmenovitě.“
Natočit takto dotažené video určitě
není jednoduché, jaký byl pro vás v
průběhu tvorby klipu nejtěžší moment?
Pája: „Pro mě to byl rozhodně poslední týden před vydáním klipu. Jen ve
zkratce: Minulou středu jsem měl od
8 do 19:30 hodin školu (Pavel studuje
program CEMS, vyhlášený časopisem
Financial Times jako nejlepší managerský program na světě – pozn.
red.), potom jsme hráli s kapelou na
párty studentů ČVUT a VŠCHT, hodinu
po půlnoci už jsem byl na cestě do
Prešova, kam jsme ve čtvrtek v deset dopoledne dorazili a začali barvit
klip. Beze spánku jsme kolem sedmé
večer vyráželi na cestu zpět domů
do Českých Budějovic. Celý pátek a
sobotní časné ráno jsem strávil online laděním barev a efektů. Poté
jsme vyrazili na čtyřhodinovou cestu
do Týniště nad Orlicí, kde jsme ten
večer hráli. Neděle a pondělí – ten
samý koloběh. Až vám bude někdo
vyprávět, že muzikanti mají pohodu, sex, drogy a rock´n´roll, tak mu
nevěřte.“ (směje se)
Štěpán: „Pro mě byl nejnáročnější
první natáčecí den. Ve stejný den
jsem totiž absolvoval závěrečné státní zkoušky na vysoké škole. Takže v
sedm ráno jsem stál před komisí pěti
doktorů a o pár hodin později už měl
být připraven na place. Bylo to jedno
velké kolo, které trvalo až do noci.
Dalším náročným momentem pro
mne byla finalizace zvuků a ruchů
do klipu. Něco takového jsem dělal
poprvé a během toho jsem narazil na
spoustu technických problémů. Byla
to příjemná zkušenost, ale zvuk do
dvouhodinového filmu bych na starosti mít nechtěl.“
A nejhezčí moment?
Pája: „Když se povedl nějaký záběr s
dědečky. To byla euforie, že všichni
skákali nadšením! Byli úplně fantastický. Každý z nich je svérázná osobnost, ovšem dohromady to okamžitě
fungovalo. Když už jsme u toho, chci
moc poděkovat mému dědečkovi
Karlu Podruhovi a panu doktoru
Bedřichovi – dali jste to parádně, kluci
moji!“ (směje se)
Štěpán: „Těch příjemných momentů
bylo samozřejmě více. Když to dědové
rozjeli na place, byl to fakt nejhezčí
moment, co mohl být. Taky jsem
se docela bavil, když jsem s dědou,
který představoval mě, nacvičoval
synchronizaci mého zpěvu. Napsal
jsem mu foneticky text a ukázal jsem
mu moje typická gesta a děda to dal.
Prostě profík! (směje se) Dále pro mě
bylo velice příjemné nacvičování
některých tanečních kreací. Poznal
jsem prostředí tanečníků a zjistil o
nich, že jsou fajn parta. Neméně mě
bavilo připravovat interiér starého
prostředí. Moje mamvstarožitnostem,
takže mi poskytla spoustu stylových
interiérových prvků. Díky patří nejen
jí, ale všem, co nám pomohli toto
autentické prostředí připravit.“
Popravdě, už dlouho jsem v Čechách
neviděla klip, který by vypadal
takto zahraničně. Dokonce se mi už
donesly informace o možné nominaci na Anděla za klip. Jak vás vůbec
napadlo jít takto nekompromisně za
kvalitou?
Pája: „Jak už jsem říkal na začátku,
máme to tak nějak zakořeněné
KULTURA | Pub Animals o novém klipu
v sobě. Tahle touha posouvat hranice,
a jak říkáš nedělat kompromisy, je
prostě v nás. I když vlastně například
finančně na to prostě objektivně
nemáme a kapela jede permanentně
v mínusu, nějak se to vždycky zpytlíkuje. Takže vymyslíme, naplánujeme
a domluvíme nerealizovatelnou velkou věc a pak jí zrealizujeme. (směje
se) Když vidím, jaké se dělají ve světě
klipy, tak to prostě taky chci. Ignoruju
pány typu „To prostě u nás nejde…“
strana 24
a ze snu se stane třeba takový hezký
klip, jako jsme teď udělali. Osobně si
myslím, že takhle to funguje i v životě.
Snažím se to tak žít.“
Štěpán: „Věřím, že jsme natočili dobrou hudbu, která si zaslouží i kvalitní
obraz. Existuje spousta interpretů, pro
které je o mnoho jednodušší sehnat
prostředky pro natočení klipu, mají
ještě větší fanouškovskou základnu
než my a jejich výsledek se kvalitou
Foto: Vlado Keacy Valovič
liší. Možná pro ně nemá klip takový
umělecký význam a k účelu jistého
místa na poli většiny našich médií jim
to stačí. Když na Youtube zabrouzdám
na světovou nebo evropskou scénu,
zahltí mě spousta videoklipů, které
jsou na vysoké vizuální úrovni. Proč
by takovýto klip nemohla natočit
kapela z Českých Budějovic nebo
Českého Krumlova?“
Co teď bude dál – pohoda, sex,
drogy a rock´n´roll?
Pája: „Turné po republice, desátého
prosince hrajeme v budějcké Besedě,
ve čtvrtek patnáctého bude křest
klipu v Roxy Praha a během ledna
2012 nás čeká nahrávání prvních
dvou singlů s německým producentem Guido Craveirem. Mimoto
už zase nemůžu usnout z toho, co
se mi plánuje v hlavě… Nechte se
překvapit!“ (směje se)
Štěpán: „Pořád vymýšlíme něco nového, ať se to týká grafiky, akcí, koncertů
nebo nových písniček. Se sexem je to
složitější, protože jsme všichni z kapely panny, na drogy máme úzké nosní
dírky a rock´n´roll bych zaměnil za
reggae.“ (směje se)
inzerce
Společnost ELEKTRO-kontakt s.r.o. se zaměřuje ná následující činnosti ve svém oboru:
■
■
■
■
Dřevostavby
Hromosvody
Veřejné osvětlení
Podlahové topení s garantovanou zárukou 12 let
■
■
■
■
Rodinné domy
Kabelové rozvody
Rekonstrukce instalací
Elektronické zabezpečovací systémy
Hledáme kolegu do našeho týmu
Aktuálně sháníme pracovníka na HPP pozice elektrikář se znalostí německého jazyka.
Nabízíme atraktivní práci v zahraničí s nadstandardními platebními podmínkami.
Více informací získáte na telefonních číslech: 774 777 000, nebo 774 400 303
Případně zašlete dotaz na následující e-mailové adresy: [email protected], [email protected]
Získejte slevu ve výši 10% na veškeré naše
práce včetně nákupu elektro zařízení.
Platnost od 1.1.2012 do 31.3.2012
ELEKTRO-kontakt s.r.o.
Suchomelská 36
37005 České Budějovice
Tel.: 774 777 000, 774 400 303
E-mail: [email protected]
[email protected]
Slevy jako sele
Budějčáci, nezapomeňte na slevičky,
které se ukrývají uvnitř tohoto čísla.
Další výhodné nabídky najdete na
internetové verzi Budějcký Drbny.
Trendový notebook VAIO
za absolutně nejnižší
cenu na internetu
15 590 Kč vč. DPH a dopravy
Pouhých 440 Kč za střih, barvu
nebo melír, konečná úprava +
2 dcl džusu ve studiu Bastafidly
Pro další slevy si dojděte na www.budejckadrbna.cz
ŽIVOT A STYL| Sony
strana 26
Lifestylové notebooky v řadě různých barev –
Seznamte se: Sony VAIO řady CA s procesorem Intel® Core™
Vi3 druhé generace
Kdo neviděl, neuvěří!
Lifestylové 14” notebooky Sony
VAIO vás na první pohled zaujmou
svým nepřehlédnutelným barevným
vzhledem. Atraktivní zevnějšek ale
není vše – jde totiž o plnohodnotně
vybavené notebooky s dostatečným
výpočetním výkonem pro všechny
každodenní potřeby jež jsou osazeny,
pro zvýšení výkonu, procesory Intel®
CoreTM i3 druhé generace a tím
zajišťují plynulý a bezproblémový
provoz. Z barev si určitě vybere
každý – k dispozici jsou tři speciální
luminiscenční provedení v oranžové,
červené a zelené barvě + bílý bez
luminiscenčního efektu.
Notebooky VAIO se velmi snadno
používají, ať je den nebo noc.
Podsvícení klávesnice s izolovanými
klávesami, které se zapíná automaticky,
pomáhá v přesném psaní, když se
setmí. Integrovaná „Exmor“ HD
webkamera garantuje čistý a jasný
obraz
ve vysokém rozlišení a přispívá
k
realistickému
chatování
a
videohovorům. Pro zvýšení mobility
notebooků a výrazně kladným prvkem
je doba výdrže na baterii, která se blíží
až 6,5 hodinám a to především díky
integrovaným procesorům Intel(R)
CoreTM i3 druhé generace.
Výjimečný vzhled nové 14” řady
VAIO doplňuje nabídka originálního
barevného příslušenství od Sony.
Dopřejte svému notebooku ladné
křivky bezdrátové Bluetooth myši
nebo elegantní pouzdro. Vše je
samozřejmě v trendových, perfektně
sladěných barvách.
KŘÍŽOVKA
Drbňácká lušťovka o ceny
Na tomto místě si, naši milí čtenáři, můžete zkrátit volný čas a navíc se pokusit vyhrát některou z cen, které v rámci propagace své činnosti nabízejí
naši obchodní partneři.
Tentokrát je to známá restaurace U Zelené ratolesti, kterou najdete v Budějcích na Husově třídě. Její majitel Martin Schleiss, který osobně složil
tajenku této lušťovky, vás zve do příjemného prostředí, kde si ve společnosti zapáleného krbu můžete objednat výborné jídlo i pití, a to buď formou
poledního menu či výběrem z pestrého jídelního lístku.
A jak soutěžit? Je to jednoduché. Stačí vyluštit naši křížovku a zaslat znění tajenky na e-mailovou adresu [email protected].
Tři vylosovaní výherci obdrží voucher ve výši 500 Kč, který mohou v restauraci U Zelené ratolesti projíst nebo propít. Budějcká Drbna vám přeje
dobrou chuť!
REDAKCE: [email protected] | 777 400 003
INZERCE: [email protected] | 774 400 310
ADRESA: Gen. Svobody 7, 370 01 České Budějovice
VYDÁVÁ: TRIMA CB s.r.o, IČO: 26081890
VEDOUCÍ PROJEKTU: Libor Matoušek ml.
PUBLISHER: Libor Matoušek st.
ŠÉFREDAKTOR: Pavel Kacerovský
EDITOR: Filip Matoušek
ART DIRECTOR: Jan Holenba
TISKNE: INPRESS a.s., Tiskárna České Budějovice
Autorská práva vykonává vydavatel. Jakékoliv užití částí nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoliv způsobem
(mechanickým nebo elektronickým) i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno.
INTERNET: www.budejckadrbna.cz
FACEBOOK: www.facebook.com/budejckadrbna